Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. Veronice Boďové a Mgr. Lence Štréblové za odborné vedení a poskytnutí cenných odborných rad a

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. Veronice Boďové a Mgr. Lence Štréblové za odborné vedení a poskytnutí cenných odborných rad a informací při zpracování bakalářské práce. Dále tímto děkuji pracovníkům Metadonové jednotky psychiatrického oddělení v Ústí nad Labem, kteří mi umožnili na tomto pracovišti absolvovat odbornou praxi a poskytli mi další odborné rady pro zpracování bakalářské práce.

Název bakalářské práce: Problematika drogově závislých Název bakalářské práce: Problems of Drug Addicts Problematik der Drogenabhängigen Jméno a příjmení autora: Karel Zdešek Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2010/2011 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Veronika Boďová

Anotace Bakalářská práce se zabývala problematikou drogově závislých jedinců. Jejím cílem bylo zjistit a popsat překážky drogově závislých jedinců, zařazených do metadonového léčebného programu v Ústí nad Labem, při návratu do většinové společnosti. Současně byl stanoven hlavní předpoklad, že minimálně 80 % respondentů je dlouhodobě nezaměstnaných. Bakalářskou práci tvořila teoretická a praktická část. Za pomoci studia odborné literatury a dalších zdrojů byla teoretická část věnována primárním aspektům drogové problematiky a substituční terapii. Praktická část prezentovala výsledky provedeného dotazníkového průzkumu, kterého se zúčastnilo 60 dotazovaných respondentů daného léčebného programu. Výsledky průzkumu nepotvrdily hlavní předpoklad. Zároveň ukázaly, že výraznou překážkou může být zaměstnatelnost pro ty respondenty, kteří získali základní vzdělání. Na základě zjištění jsme navrhli konkrétní opatření, která navazují na farmakologickou léčbu v oblasti sociálně aktivizačních služeb. Největším přínosem bakalářské práce je ověření funkčnosti metadonového léčebného programu v praxi.

Klíčová slova: abstinenční syndrom, abúzus, flashback, metadon, relaps, substituce, syndrom závislosti

Title of Bachelor Thesis: Problems of Drug Addicts Name and Surname of the Author: Karel Zdešek Handed in in the Academic Year: 2010/2011 Supervisor: Mgr. Veronika Boďová Summary The thesis deals with problems with drug addicted people. The aim is to determine and describe obstacles which drug addicts have while being treated with methadone in Ústí nad Labem and while trying to get back among general public. The given assumption is that at least 80 % of responders is unemployed. The thesis consists of the theoretical and practical part. In the theoretical part there are the basic aspects of the drug issue and the therapy of substitution described on the basis of technical literature and other sources. In the practical part the results of questionnaire are presented. 60 responders took part in the questionnaire. The results did not prove the main assumption. The results showed that responders with only basic education can have problems finding jobs. On behalf of the results we suggested steps that follow the medical treatment in the field of social-activation services. The main contribution of the thesis is to examine whether the methadone treatment works in practice.

Key words: withdrawal symptoms, flashback, methadone treatment, substitution, addiction syndrome, relapse

Titel der Bachelorarbeit: Problematik der Drogenabhängigen Vor- und Nachname des Verfassers: Karel Zdešek Akademisches Jahr der Abgabe der Bachelorarbeit: 2010/2011 Leiterin der Bachelorarbeit: Mgr. Veronika Boďová Zusammenfassung Die Bachelorarbeit befasst sich mit der Problematik der drogenabhängigen Personen. Ihr Ziel bestand darin, die Hindernisse der drogenabhängigen Personen, die im Therapieprogramm mit Methadon in Ústí nad Labem eingegliedert waren, bei der Wiedereingliederung in die Mehrheitsgesellschaft zu ermitteln und zu beschreiben Gleichzeitig wurde die Hauptprämisse aufgestellt, dass mindestens 80 % der Befragten langzeitig arbeitslos sind. Die Bachelorarbeit bestand aus dem theoretischen und praktischen Teil. Anhand des Studiums der Fachliteratur und weiterer Quellen wurde der theoretische Teil den primären Aspekten der Drogenproblematik und der Substitutionstherapie gewidmet. Der praktische Teil präsentierte die Ergebnisse der durchgeführten

Umfrageforschung,

an

der

60

Befragten

des

gegebenen

Therapieprogramms teilgenommen haben. Die Forschungsergebnisse haben die Hauptprämisse

nicht

bestätigt.

Gleichzeitig

haben

sie

gezeigt,

dass

die

Beschäftigungsfähigkeit ein erhebliches Hindernis für diejenigen Befragten sein kann, die nur Grundschulausbildung haben. Aufgrund der Feststellungen haben wir konkrete Maßnahmen vorgeschlagen, die an die pharmakologische Therapie auf dem Gebiet der sozialen Aktivierungsdienstleistungen anknüpfen. Der größte Beitrag der Bachelorarbeit beruht in der Prüfung der Funktionsfähigkeit des Therapieprogramms mit Methadon.

Schlüsselwörter: Abstinenzsyndrom, Abusus, Flashback, Methadon, Schub, Substitution, Abhängigkeitssyndrom

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 10 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU .............................................................. 13 1 Problematika drogově závislých ............................................................................. 13 1.1 Návyk.............................................................................................................. 13 1.2 Závislost.......................................................................................................... 13 1.3 Příčiny vzniku závislosti ................................................................................. 15 1.4 Druhy závislosti .............................................................................................. 16 1.5 Znaky závislosti .............................................................................................. 17 1.6 Vývoj vzniku závislosti na nealkoholových drogách ..................................... 17 1.7 Důsledky a poruchy způsobené užíváním návykových či psychoaktivních látek 18 1.8 Vybrané druhy psychoaktivních látek ............................................................ 20 2 Drogová prevence ................................................................................................... 22 2.1 Primární prevence ........................................................................................... 22 2.2 Sekundární prevence....................................................................................... 23 2.3 Terciární prevence .......................................................................................... 23 3 Vybrané možnosti léčby závislostí ......................................................................... 25 3.1 Farmakoterapie při léčbě závislosti na návykových látkách........................... 25 3.2 Substituční léčba (terapie) závislosti na opioidech......................................... 26 3.2.1 Charakteristika déletrvající substituční léčby ......................................... 27 3.3 Cíle a standardy substituční léčby................................................................... 28 3.3.1 Standardy substituční léčby závislosti na opioidech............................... 29 3.4 Substituční léčba metadonem ......................................................................... 33 3.4.1 Výhody substituční léčby metadonem .................................................... 34 3.4.2 Nevýhody substituční léčby metadonem ................................................ 34 3.5 Program metadonové substituce Metadonové jednotky psychiatrického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.................................................. 35 3.5.1 Zařazení klienta do programu substituční léčby metadonem ................. 35 3.5.2 Terapeutická smlouva programu substituční léčby metadonem ............. 36 3.5.3 Podmínky programu substituční léčby metadonem................................ 37 3.6 Intervence a substituční léčba ve věznicích České republiky......................... 39 4 Vybraná hlediska či překážky, které mohou ovlivnit návrat klientů do většinové společnosti....................................................................................................................... 40 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 42 5 Cíl praktické části ................................................................................................... 42 5.1 Stanovení předpokladů.................................................................................... 42 6 Použité metody........................................................................................................ 43 7 Popis zkoumaného vzorku ...................................................................................... 44 8 Průběh průzkumu .................................................................................................... 45 9 Výsledky a jejich interpretace................................................................................. 46 9.1 Vyhodnocování položek dotazníku................................................................. 46 9.2 Ověření platnosti předpokladů........................................................................ 66 10 Shrnutí výsledků praktické části a diskuze ......................................................... 68 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 73 NÁVRH OPATŘENÍ...................................................................................................... 76 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 78 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 80

9

ÚVOD Bakalářská práce se zabývá problematikou drogově závislých jedinců resp. překážkami, které mohou ovlivnit návrat těchto jedinců do většinové společnosti. Výběr tohoto tématu vyplývá z profese autora bakalářské práce, který pracuje u Policie České republiky, kde se

často setkává s drogově závislými jedinci. Tato setkání

se uskutečňují nejen v souvislosti s represivními opatřeními při případném protiprávním jednání těchto jedinců, ale vycházejí i z opatření preventivních, které kladou stále větší důraz také na spolupráci s veřejností, státními i neziskovými organizacemi zabývající se drogovou problematikou. Jednou z takovýchto organizací je i Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem. V této nemocnici se nachází psychiatrické oddělení, kde byla v září roku 2000 zřízena metadonová jednotka pro drogově závislé jedince. Tato jednotka poskytuje pacientům metadonovou substituční léčbu (program) ze závislosti na opiátech. Program je zaměřen na dlouhodobé uživatele drog závislých na opiátech, např. heroinu. Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, resp. psychiatrické oddělení, územně spadá do místně příslušného obvodu Policie České republiky, která s tímto oddělením spolupracuje zvláště při pomoci zdravotnickému personálu, který je ohrožován jednáním či chováním agresivních pacientů, mezi které také patří i drogově závislí jedinci. Naopak policie vyžaduje konzultace či pomoc od zdravotnického personálu při abstinenčních příznacích vyvolaných drogovou závislostí jedinců, zejména v případech omezení osobní svobody, kdy se tyto příznaky nejvíce projevují. Základním impulsem pro výběr tohoto tématu byla zmiňovaná setkání s drogově závislými jedinci, zvláště těmi, kteří se účastnili substitučního metadonového programu. Z uskutečněných rozhovorů vyplynulo, že metadon, čili legální droga, pro tyto jedince nebyl dostačující náhražkou za nelegální drogu, která by jim pomohla k abstinenci a léčba nevedla k tomu, aby změnili svůj dosavadní způsob života, tj. života bez drog. Mnozí hovořili o tom, že si nemohou najít práci, bydlení, nové přátele apod. Cílem bakalářské práce je zjistit a popsat překážky drogově závislých jedinců při návratu do většinové společnosti. Překážky budou popsány teoreticky a jejich výskyt bude následně ověřen dotazníkovým šetřením. Předmětem zkoumání jsou očekávání respondentů od metadonového léčebného programu a aspekty integrace respondentů do většinové společnosti zejména ve vztahu k zaměstnanosti, vzdělanosti resp. případné 10

rekvalifikaci a rodinného prostředí. To jsou aspekty, které by měly podporovat posílení takových kompetencí jedince, aby byla co nejvíce vyloučena možnost jejich návratu ke své původní drogové závislosti. Bakalářská práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá návykem, resp. závislostmi zejména na nealkoholových drogách, drogovou prevencí, standardy a obecnými informacemi o substituční léčbě zvláště při závislosti na opioidech a substituční metadonovou léčbou (programem) závislosti na drogách opiátového typu. Závěr teoretické části je věnován překážkám, s nimiž se respondenti setkávají a jsou verifikovány v praktické části. Pro úplný přehled jsou také stručně popsané intervence prováděné pro drogově závislé jedince v českých věznicích se zaměřením na substituční léčbu. Důvodem uvedení vězeňských zařízení v této práci je skutečnost, že někteří jedinci zařazení do metadonového léčebného programu nastupují do věznic k výkonu trestu odnětí svobody, protože páchají trestnou činnost. Ve věznicích se u těchto jedinců vyskytovaly problémy spojené s jejich drogovou závislostí. To bylo také podnětem pro vytvoření propojeného funkčního systému, který pomáhá řešit problémy v této oblasti. Pro doplnění komplexního pohledu na problematiku dostupnosti substituční léčby uvádíme v příloze přehled zařízení poskytujících substituční léčbu na území České republiky, a to včetně vězeňských zařízení. Praktická část je věnována realizaci a prezentaci výsledků dotazníkového šetření, jehož respondenty byli klienti metadonového programu substituční léčby závislosti na opiátech. Šetření bylo zaměřeno na zjištění překážek, se kterými se mohou uvedení klienti setkat při návratu do většinové společnosti, resp. co klienti subjektivně očekávají od tohoto způsobu léčby. Dále v této části práce budou zjišťovány jiné aspekty, které jsou nebo mohou být více podporovány k posílení kompetencí jedinců zařazených do programu substituční léčby metadonem. Získané výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány do shrnutí s přehlednými tabulkami a grafickým znázorněním. Bakalářská práce je určena pro ty, kteří se zajímají o drogovou problematiku, zejména o substituční metadonovou léčbu a mohou ji využít jako jeden ze zdrojů informací v této oblasti. Smyslem a účelem předložené bakalářské práce je sběr dat a jejich vyhodnocení pro získání odpovědí na otázky týkající se návratu drogově závislých jedinců

11

do většinové společnosti a současně zjištění skutečného stavu dané problematiky v Ústeckém kraji. Stanovené předpoklady se vztahují k problematice zaměstnanosti respondentů a využití metadonového léčebného programu k abstinenci od nelegálních drog.

12

TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU 1 Problematika drogově závislých 1.1

Návyk O návyku můžeme hovořit v různých souvislostech, protože si pod tímto pojmem

každý z nás představuje něco jiného. Abychom mohli být na čemkoli závislí, musíme si nejprve vytvořit návyk. Návykem je například pití kávy, čaje, konzumace alkoholických a tabákových výrobků, někdo je posedlý sexem, pracovními, sportovními či jinými aktivitami, které mu dodávají určité uspokojení. Každý z nás má totiž v sobě vrozeně určitou potřebu či úsilí být ve stavu kdy zapomene na všechny starosti a problémy, chce prožít zážitky, které jsou v každodenním shonu a realitě nedostupné, má potřebu opojení. Tyto návyky se pak stávají naší samozřejmostí, bereme je automaticky a ty se postupně projevují v našem chování. To jsou návyky, které se nám zdají přijatelné, tolerované, které nás jakoby nemohu ohrozit. V této souvislosti se dá hovořit o jakési připravenosti k manipulaci se svými stavy, které vedou k našemu vnitřnímu uspokojení pomocí určitých látek.1 „Návyk začíná tam, kde jsem se vzdali původních životních perspektiv a kde droga nabývá na významu a nekontrolovatelným způsobem zaujímá prostor v prožitcích člověka a utváření jeho dne. Společným znakem každého návyku je při tom mechanismus odměňování sama sebe. Toxikomani používají drogy, aby manipulovali své pocitové stavy. V podstatě jde o to, potlačovat nepříjemné nebo vyvolávat příjemné pocity. Drogy odstraňují obavy a zlobu.“2 1.2

Závislost Nejrizikovějším obdobím k návykovému užívání drog, resp. k vznikající

závislosti, je dospívání, kdy dochází k rozvoji vlastní identity jedince. Dospívající mají tendenci zkoušet něco nového, nepoznaného, mohou např. odmítat stávající společenské hodnoty, životní styl rodičů apod. To může vést k experimentování s drogami, resp. k jejich užití, kterým mohou dosáhnout např. pocitu nezávislosti, uvolnění, euforie, aniž by si uvědomovali či zvažovali možná rizika spojená s účinky drog. Drogy 1 2

GÖHLERT Fr.- CHristoph, KÜHN,Frank. Od návyku k závislosti. 1.vyd.2001. s. 10,13. GÖHLERT Fr.- CHristoph, KÜHN,Frank. Od návyku k závislosti. 1.vyd.2001. s. 11.

13

ze začátku navozují subjektivně žádoucí stavy, ale postupně kdy se organizmus přizpůsobuje účinkům drog, dochází ke zvyšování dávek, jedinec není schopen zanechat užívání, stává se na droze závislý. „Syndrom závislosti lze definovat jako soubor psychických a somatických změn, které se vytvoří jako důsledek opakovaného užívání psychoaktivní látky.“3 Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se pokládá za závislost, jestliže byla během posledních 12 měsíců splněna tato kritéria: •

„silné přání požívat psychotropní substance

•

snížená schopnost kontroly pokud jde o začátek, ukončení a množství požívané substance

•

užívání substance ke zmírnění abstinenčních syndromů

•

rozvoj tolerance

•

omezený úsudek o chování při zacházení se substancí

•

pokračující zanedbávání ostatních, dříve výše hodnocených zájmů

•

pokračující užívání substance přes dokázané škodlivé psychické, tělesné či sociální následky.

Závislost vede k narušení osobnosti, ke snížení výkonnosti a často i inteligence.“4 U laické veřejnosti jsou patrně nejznámější dva druhy závislosti, a to na alkoholu a drogách. V odborné literatuře se setkáváme s přesnějšími označeními, a to závislostmi na návykových látkách, psychoaktivních látkách resp. na alkoholu a nealkoholových drogách. Vzhledem k předem vytčenému cíli bakalářské práce se v dalším textu budu nadále zabývat jen závislostí na nealkoholových drogách, protože metadon je substitucí (náhražkou) opiátových, tj. nealkoholových drog.

3

VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pracovníky policie a vězeňské služby, 2.díl. vyd. 1. s. 66,77. 4 GÖHLERT Fr.- CHristoph, KÜHN,Frank. Od návyku k závislosti. vyd. 1. 2001. s. 20.

14

1.3

Příčiny vzniku závislosti Obecně je závislost problematikou bio-psycho-sociálního hlediska, to znamená,

že jde o příčinu závislou na několika ukazatelích. Z biologického hlediska zde hrají důležitou roli genetické předpoklady, nebo prenatální vývoj dítěte včetně vystavení se návykovým látkám, například u drogově závislé matky na opiátech, které na organizmus působí povzbudivě, ale zároveň i tlumivě, což v dalším období vývoje má za následek bažení, tedy nutkání k návykové látce. Psychogenní či psychologické hledisko zahrnuje např. optimální zdravý vývoj jedince, psychickou podporu při utváření identity v období dospívání včetně působení tlaku sociálního prostředí. Působení nejrůznějších, pro jedince nepříjemných vlivů nebo zátěžových situací, může vyvolat například u těhotné ženy frustraci, trauma nebo stres, který pak může přenášet i na svého potomka, zejména v období perinatálním a postnatálním.5 Z hlediska sociálního mohou být pro jedince rizikovými faktory vzniku závislosti následující aspekty: Společnost, která svými postoji k drogové problematice značně může ovlivnit celou řadu skutečností. Jde např. o míru tolerance k užívání tzv. měkkých nebo tvrdých drog, vytváření legislativních opatření k boji proti distribuci, dostupnosti a zneužívání drog. Důležitým ukazatelem je také ekonomická situace země či regionu, protože dostatek finančních prostředků je příležitostí pro vytváření diferencovaných preventivních opatření, která mají různý charakter. Těmito preventivními opatřeními se budu zabývat v další části této práce. Rodina, resp. prostředí v němž jedinec vyrůstá je dalším důležitým aspektem, protože děti mohou být ovlivňovány např. asociálním nebo antisociálním chováním či jednáním svých rodičů. Například v dysfunkční rodině může docházet u dítěte k citové deprivaci, nevhodnému zacházení, zneužívání apod., což může pro dítě znamenat i doživotně nepříznivé následky, zejména po psychické stránce. Situace může být o to závažnější, jestliže jsou rodiče drogově závislí, protože děti se s nimi mohou identifikovat či je napodobovat společensky nežádoucím způsobem. 5

KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1, mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 91-92.

15

Sociální skupina, zejména vliv nevhodné skupiny přátel či kamarádů nebo referenčních skupin, kde užívání alkoholu či drog je běžnou součástí jejich způsobu zábavy a trávení volného času. Mezi riziková se řadí i některá pracoviště, kde jsou pracovníci dlouhodobě vystaveni nadměrné zátěži, stresu, práci nad rámec svých běžných pracovních činností např. policisté, hasiči apod. Zanedbatelné není ani to, z jaké aglomerace jedinec pochází, zda bydlí na vesnici nebo ve velkém městě, kde je větší anonymita mezi lidmi. Nezanedbatelným

hlediskem

je

také

sociální

deprivace

kam

řadíme

např. nezaměstnanost, nemožnost získat vlastní bydlení nebo si najít životního partnera, resp. nemožnost dlouhodobě uspokojit své potřeby v oblasti seberealizace a společenského uplatnění. A na konec samotná návyková látka, která svou strukturou a účinky může vyvolat u jedinců závislost jak psychickou, tak i tělesnou.6 Dle mého názoru, jsou tyto uvedené aspekty důležité při léčbě jedinců ze závislosti, protože jejich integrace do většinové společnosti by měla podporovat posílení takových kompetencí jedince, aby byla co nejvíce vyloučena možnost relapsů, tj. stavů, kdy je jedinec jakoby vyléčen, přičemž dochází k návratu k původní nemoci. 1.4

Druhy závislosti Psychoaktivní látky či drogy mohou vyvolávat jak somatickou (tělesnou),

tak i psychickou závislost, proto je léčba drogově závislých jedinců náročný a déletrvající proces. Projevem psychické závislosti je neodolatelná touha užít dávku drogy, kvůli jejím navozujícím účinkům. Tyto účinky mohou mít různý charakter, např. jedince stimulují (povzbuzují) nebo naopak tlumí apod. Projevem somatické závislosti je tzv. tolerance, tj. uživatel má tendenci zvyšovat dávku drogy, aby dosáhl požadovaného účinku. V této souvislosti, tedy při částečné nebo úplné ztrátě dávky drogy, dochází k abstinenčním příznakům, které se projevují např. pocením, třesem, neklidem, napětím apod.7

6

VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pracovníky policie a vězeňské služby, 2.díl. vyd. 1. s. 6869. 7 GÖHLERT Fr.- CHristoph, KÜHN,Frank. Od návyku k závislosti. vyd. 1. 2001. s. 21-23.

16

1.5

Znaky závislosti Každý, kdo se zprostředkovaně, např. v televizi, nebo osobně setkal s drogově

závislým jedincem mohl na první pohled zpozorovat určité odlišnosti v jednání, chování, ale také změny zevnějšku, dosavadních přátel, osobního výkonu, dosavadního životního stylu, náhlé nutkavé potřeby k získání finančních prostředků apod. Tyto všeobecné vnější příznaky mohou být varovným signálem nasvědčujícím, že jedinec užívá drogy.8 Závislost je typická svými znaky, mezi které patří: •

Craving, nebo-li bažení, tedy stav silné touhy užít či získat látku.

•

Potíže či neschopnost sebeovládání a kontroly k užívání návykové látky.

•

Tělesný odvykací stav, kdy se např. při abstinenčním syndromu na opiátech objevují příznaky jako jsou poruchy spánku, zívání, křeče, pocení, nevolnosti.

•

Růst tolerance, tedy tendence uživatele zvyšovat dávku drogy.

•

Zanedbání či omezení ostatních hodnot či zájmů, droga dominuje nad vším ostatním.

•

Pokračování v užívání drogy, a to i přesto, že si je jedinec vědom škodlivého vlivu na organismus.9

1.6

Vývoj vzniku závislosti na nealkoholových drogách Vývoj vzniku závislosti na nealkoholových drogách je dělen na obdobné fáze

jako u závislosti na alkoholu. Vznikající závislost prochází několika následně charakterizovanými fázemi. Počáteční fází je experimentování, které vzniká většinou u mladých lidí, kteří se snaží zkusit něco nového, zakázaného, droga je pro ně něco, co je povzbudí, povznese náladu nebo zažene nudu. V některých případech je toto experimentování způsobeno i problémy v rodině, např. při rozvodu rodičů apod., kdy dospívající hledají jakýsi únik od reality, před starostmi, se kterými si nevědí jinak poradit. Zranitelnější 8 9

GÖHLERT Fr.- CHristoph, KÜHN,Frank. Od návyku k závislosti. vyd. 1. 2001. s. 41. NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. vyd. 1. Praha: Portál, 2000. s. 16-25.

17

pak mohou být v různých, pro společnost negativních partách, které na jedince vytvářejí tlak, např. tím, že bude vyloučen z referenční skupiny pokud „neochutná” drogu apod. Následuje fáze pravidelného užívání, kdy jedinec nepopírá užívání drogy, ale myslí si, že užívání drogy je schopen ovlivnit, má vše pod kontrolou, přitom si neuvědomuje, že už je na droze závislý. Další fáze návykového užívání je stadiem, kdy jedinci začínají ztrácet původní životní hodnoty, motivaci k nápravě, většinou dochází i ke ztrátě přátel, zaměstnání, svůj návyk nijak neskrývají před okolím. V tomto stádiu droga nepřináší očekávaný pocit blaha nebo uspokojení, ale stává se potřebnou. Poslední a konečnou fází je stav, kdy dochází k poškození zdraví, a to jak v oblasti psychické i somatické, tak i v oblasti sociální, kde dochází k rozkladu původních sociálních vazeb. Jedinec už vyhledává jen drogy a setkává se s lidmi stejného „smýšlení“.10 1.7

Důsledky a poruchy způsobené užíváním návykových či psychoaktivních látek Důsledkem užívání návykových či psychoaktivních látek může být: Akutní intoxikace – tj. přítomnost látky v těle, kdy dochází k tělesným

a psychickým změnám, např. jde o poruchy vědomí, vnímání apod. Tyto změny musí být prokazatelné na základě účinků vyvolaných určitou látkou.11 Například při akutní intoxikaci způsobené užitím opioidů se musí zároveň vyskytovat narušené chování projevující se např. apatií, neadekvátním chováním např. vulgárnostmi, útlumem v oblasti pohybu, psychiky, pozornosti, a zároveň musí být přítomen některý z projevů jako je např. ospalost, zúžené zornice, poruchy v oblasti vědomí, kdy může dojít např. k jeho ztrátě apod.12 Škodlivé užívání, též zneužívání (abúzus) návykových látek – vznikající při dlouhodobém užívání látky, kdy dochází k poškození psychického nebo tělesného

10

VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pracovníky policie a vězeňské služby, 2.díl. vyd. 1. s. 7880. 11 NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. vyd. 1. Praha: Portál, 2000. s. 28. 12 SEIFERTOVÁ, Dagmar, PRAŠKO, Ján, HÖSCHL, Cyril. Postupy v léčbě psychických poruch. vyd. 1. Academia Medica Pragensis, 2004. s. 23.

18

zdraví, za přítomnosti symptomů po dobu jednoho měsíce, resp. příznaky byly opětovně přítomny v průběhu jednoho roku.13 Závislost na užívání látky - to znamená, do jaké míry bude člověk danou látku užívat, a to i v případě, kdy látka prokazatelně způsobuje poškození zdraví.14 Odvykací syndrom - stav, kdy je prokazatelné úplné vynechání nebo částečné snížení obvyklé dávky, a to po déletrvajícím a opětovném užívání látky. Odvykací syndrom je charakteristický svými typickými příznaky způsobenými danou látkou. Tyto příznaky však nesmí souviset s jinými poruchami zdraví, které nemají nic společného s užíváním těchto látek. Odvykací syndrom může být doprovázen deliriem, tj. stav životu nebezpečný, vyskytující se při závislostech na alkoholu.15 Například u odvykacího stavu při vynechání opioidů se uvádí, že musí být přítomny alespoň tři projevy, jako je např. bažení po opiátu, pocit nevolnosti či zvracení, výtoky z nosu, slzení, zívání, svalové bolesti až křeče, průjem, rozšíření (dilatace) zornic, zrychlený srdeční rytmus, zvýšený tlak, poruchy spánku.16 Psychotická porucha - začátek příznaků se projevuje během užívání nebo do dvou týdnů po něm, přičemž příznaky psychotického charakteru musejí přetrvávat více jak čtyřicet osm hodin, ale zároveň nesmí psychotická porucha přesáhnout délku šesti měsíců. Amnestický syndrom - projevující se zhoršením paměti, kdy také může dojít k celkovému úbytku rozumových schopností (intelektu).17 Reziduální stav a psychotická porucha s pozdním začátkem - kam se často řadí psychické reminiscence tzv. flešbeky (angl. flashback), tj. situace, kdy jedinec prožívá stavy vyvolané dříve aplikovanou drogou, přičemž žádnou drogu neužil. Tyto stavy

13

NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. vyd. 1. Praha: Portál, 2000. s. 28. 14 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pracovníky policie a vězeňské služby, 2.díl. vyd. 1. s. 66. 15 NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. vyd. 1. Praha: Portál, 2000. s. 28. 16 SEIFERTOVÁ, Dagmar, PRAŠKO, Ján, HÖSCHL, Cyril. Postupy v léčbě psychických poruch. vyd. 1. Academia Medica Pragensis, 2004. s. 25. 17 SEIFERTOVÁ, Dagmar, PRAŠKO, Ján, HÖSCHL, Cyril. Postupy v léčbě psychických poruch. vyd. 1. Academia Medica Pragensis, 2004. s. 26.

19

obvykle odezní do dvou let po posledním užití látky. Flashbacky jsou typické u kanabinoidů (konopných drog, např. marihuana) a halucinogenů (např. LSD).18 1.8

Vybrané druhy psychoaktivních látek Nadměrným užíváním psychoaktivních látek

celkově dochází k devastaci

organismu, která se může projevit např. výrazným hubnutím, poškozením centrální nervové soustavy, životně důležitých orgánů, hrozí různé infekce, mezi nejznámější patří hepatitida (žloutenka) typu C, a infekce HIV, apod. U jedince se také mohou objevit paranoidní stavy, nastávají poruchy poznávacích schopností, dochází ke změnám hodnotové stupnice, ale i ke změnám chování v závislosti na typu drogy, protože některé mají povzbuzující účinky, jiné účinky tlumivé. Tyto psychoaktivní látky působí na lidský organizmus rozdílným způsobem, a to jak ve změně psychiky, tak i chování a prožívání. Jsou rozděleny dle účinku a složení, v odborných publikacích jsou uváděny zejména tyto látky: Organická rozpouštědla, která patří k nejdostupnějším a nejlacinějším jako je např. toluen a benzín, u kterých se projevuje spíše psychická závislost, užívají je tak zvaní čichači (Sniffing). Mezi symptomy vyvolanými těmito látkami patří apatie, agrese, špatná rovnováha, porucha vědomí apod. Sedativa, hypnotika a analgetika, zde hovoříme o závislosti na lécích různého typu. Symptomy vyvolanými těmito látkami jsou např. deprese, útlum, apatie, mimovolné pohyby očí, porucha myšlení apod. Tyto látky vyvolávají psychickou i tělesnou závislost. Kanabinoidi. Mezi nejznámější patří marihuana tzv. tráva a hašiš. Mají různé účinky a vzniká na nich psychická závislost. Symptomy jsou pak zarudlé spojivky, nepřiměřený smích, porucha rovnováhy, porucha paměti, větší chuť k jídlu apod. Halucinogeny. Mezi nejznámější patří LSD, užívané a známé pod pojmem trip a také některé látky získané např. z hub, jako je lysohlávka. Symptomy jsou iluze, halucinace, úzkost, změna nálad, podivné chování, deprese apod. Tyto látky vyvolávají psychickou závislost.

18

NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. vyd. 1. Praha: Portál, 2000. s. 28.

20

Stimulancia. Mezi nejznámější patří tzv. česká droga pervitin a také extáze a kokain, které člověka nabudí, stimulují. Mohou se objevit i paranoidní stavy, po počátečním nabuzení, resp. euforii, dochází při abstinenčním stavu k únavě vytvořené z nespalosti, letargie, úzkosti, depresi spojenou se sebevražednými sklony, apod. Pervitin vyvolává psychickou závislost. Opioidy (opiáty). Mezi nejznámější patří opium a morfin, resp. jejich uměle vytvořené sloučeniny heroin a metadon, na kterých vzniká silná a rychlá tělesná i psychická závislost. Látky působí na jedince omamně, vyvolávají pocity klidu a pohody, utlumení až spavost, otupělost, apod. Velkým nebezpečím a zároveň důvodem užívání opioidů je zbavit se nežádoucích abstinenčních stavů.19 Opioidy se budu zabývat dále více podrobněji, protože má práce je zaměřena na jedince, kteří jsou závislí na těchto látkách. Opiáty patří mezi opioidy, které jsou svým složením podobné morfinu. Účinky opiátů jsou vázány na opioidní receptory v mozku. Lidský organismus totiž sám produkuje vlastní látky-endorfiny, enkefaliny a dynorfiny, které jsou propojeny s opioidními receptory, a tudíž ovlivňují určité funkce v mozku. Jde o přirozené látky, které nám tlumí bolest. Při déletrvajícím užívání opiátů dochází k útlumu výroby těchto vlastních látek, což vede k jejich

úbytku a zároveň potřebě tyto látky získat.

To se projevuje právě při abstinenčním syndromu.20 Z morfinu se získává heroin, který se aplikuje několika způsoby. Při nitrožilním (intravenózním) způsobu užití se dostavuje okamžitý účinek tzv. flash nebo kick (do češtiny přeloženo jako záblesk, resp. kopnutí či požitek).21 Jde o stavy či pocity obdobné orgasmu provázené euforií. Dalšími způsoby užívání jsou kouření a šňupání. Účinky přetrvávají po dobu 3 až 5 hodin. Nebezpečím je pro uživatele heroinu zpomalení dýchacího ústrojí, které může způsobit zástavu dechu a současně dochází ke zpomalení srdečního rytmu až zástavě, což bývá nejčastější příčina smrti po předávkování.22

19

VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pracovníky policie a vězeňské služby, 2.díl. vyd. 1. s. 8085. 20 KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1, Mezioborový přístup. vyd. 1. Úřad vlády České republiky, 2003. s. 159. 21 KNEZOVIČ, Martin a kol. Anglicko Český Česko Anglický slovník, gramatika, fráze. Dotisk 2. vyd.:Fragment, 1991, 1996. s. 70,96. 22 GÖHLERT Fr.- CHristoph, KÜHN,Frank. Od návyku k závislosti. 1.vyd., 2001. s. 71-72.

21

2 Drogová prevence Názory veřejnosti na drogovou problematiku obecně se samozřejmě různí. Vzpomenu-li si na dobu před rokem 1989, o problematice závislosti na alkoholu či drogách jsem nevěděl skoro nic, zvláště pak o problematice, respektive existenci drog. Drogová prevence prakticky neexistovala. Demokratické změny, které v naší zemi nastaly po roce 1989 s sebou přinesly nejen svobodu a demokracii, ale také problémy s distribucí a užíváním nových a neznámých drog. Drogová problematika byla, je a bude vždy pro každou společnost vážným problémem, se kterým se bude muset zabývat, a to nejen proto, aby ochránila případné oběti trestných činů spojených s touto problematikou, ale ochránila také člověka jako pracovní sílu, která bude pro společnost užitečná a prospěšná. V dnešní, takzvaně uspěchané době, kdy někteří lidé v situacích beznaděje či zátěžových situacích propadají závislosti na alkoholu, hazardních hrách nebo drogách, které jsou jim dostupné prakticky kdekoli, a to i na veřejných místech, se zvyšují i náklady na jejich léčení. Pro některé, zvláště mladé lidi se postupně droga stala jakým si prostředkem, který byl či je součástí jejich zábavy. Pro některé z nich se ale droga stala součástí jejich životního stylu, stali se na droze závislí, stali se jejími uživateli. Naše společnost na tuto skutečnost musela a stále musí reagovat, proto byly přijaty různé koncepce či strategická opatření v návaznosti na Organizaci spojených národů, resp. Evropskou unii. V letech 1993–2004 byla přijata řada legislativních změn v rámci protidrogové politiky minimalizující nabídku (represe dané zákonem) a zároveň byly přijaty nejen plány a programy zaměřené na léčbu, resocializaci drogově závislých jedinců, kteří užívají ilegální drogy, ale také opatření minimalizující poptávku, kam řadíme předcházení škod tj. prevenci, kterou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dělíme na primární, sekundární a terciární.23 2.1

Primární prevence Primární prevence je zaměřena na předcházení užívání drog tak, aby odradila

především mladé, dospívající jedince od prvního kontaktu s drogou. Je zaměřena na ty, 23

KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1, Mezioborový přístup. vyd. 1. Úřad vlády České republiky, 2003. s. 17,18,26,36.

22

kteří se doposud s žádnou drogou přímo nesetkali, aby bylo co nejdéle oddáleno první setkání s drogou. Tato prevence je ovšem zaměřena i na rizikové skupiny, oblast sociálního začlenění různých etnických skupin (minorit) do společnosti. Cílem primární prevence je seznamovat jedince s možnými postupy, radami, rozvíjet jejich schopnosti, znalosti a dovednosti, tj. kompetence. Zaměřuje se obecně na optimální vývoj jedince tak, aby se předešlo nežádoucím jevům jako je např. užívání drog apod. Spouštěčem k užívání drog mohou být různá selhání, např. při utváření intimních vztahů, identity, případně osobnostní či sociální nezralost, nuda atd. Do primární prevence zahrnujeme i učení ve vztahu ke společenským hodnotám, nalezení optimálního řešení k vyplnění volnočasových aktivit atd. Z uvedených důvodů jsou různými organizacemi prováděny výchovně vzdělávací programy zaměřené především na školskou mládež. 2.2

Sekundární prevence Sekundární prevence je zaměřena na samotou léčbu závislosti. Je určena jednak

uživatelům drog, ale také již závislým. Její smysl spočívá v tom, aby se včasnou intervencí zabránilo vzniku, rozvoji a udržování závislosti. Léčba je prováděna formou hospitalizace, ambulantně, v komunitách apod. Záleží na vytčeném cíli, který směřuje přímo k abstinenci anebo k udržení stavu pomocí substitučních látek, kam řadíme např. i substituční léčbu metadonem ze závislosti na opiátech. Sekundární prevence nezahrnuje jen medicínskou léčbu, ale podílí se na ní i sociální práce, která svými intervencemi vztaženými k jedinci přispívá k jeho seberealizaci a integraci do většinové společnosti, poskytuje poradenství apod.24 2.3

Terciární prevence Posledním typem prevence je terciární prevence. Jejím smyslem je,

aby se včasnou intervencí zabránilo doživotnímu poškození zdraví a sociálnímu úpadku, který byl způsoben užíváním návykových látek. Na straně jedné sem zahrnujeme integraci drogově závislých jedinců zpět do většinové společnosti v úrovni sociální, např. rady či pomoc při vyhledávání zaměstnání, bydlení apod. Jde především o uživatele návykových látek, kteří již absolvovali léčbu zaměřenou k abstinenci anebo se zúčastňují některé substituční léčby, ve které se jedinec zdržuje užívání ilegálních návykových látek. Na straně druhé do této prevence zahrnujeme programy

24

KALINA, Kamil a kol. Základy klinické adiktologie. vyd. 1., 2008. Grada Publishing, a.s., 2008. s. 1822.

23

zaměřené na jedince, kteří nechtějí s užíváním návykových látek přestat a v užívání pokračují. Úsilí je proto zaměřeno na snižování zdravotního a sociálního poškození způsobeného návykovými látkami, tzv. harm reduction.25 Harm reduction v překladu znamená snižování škod či poškození. Program vychází z toho, že užívání drog ve společnosti je fenomén, který nelze zcela odstranit, proto se zaměřuje na práci, která co nejvíce minimalizuje negativní důsledky spojené s tímto užíváním, a to nejen pro jedince samotného, ale i celospolečensky. Vychází především z potřeb uživatelů návykových látek a zároveň usiluje o zlepšení bio-psychosociální úrovně jedinců, popřípadě komunity. Důležité informace o těchto potřebách jsou získávány přímo od jedinců, v prostředí v jakém se pohybují, a to na základě vzájemné dohody. Jedná se o tzv. nízkoprahový přístup. Tento přístup je důležitým principem, protože je založen na dostupnosti všem jedincům, tj. jak uživatelům, tak i např. rodinným příslušníkům. Je současně zachována anonymita jedince a nejsou na něho kladeny žádné požadavky či nároky, např. jedinec není nucen přestat užívat drogy apod., ale jsou mu nabízeny možnosti jakou cestou by se mohl vydat, aby se zlepšila jeho celková životní situace, aby jedinec sám zvážil své možnosti či rozhodnutí, která mu budou vyhovovat a bude za ně plně zodpovědný. Abstinence není prvořadá, ale je považována za ideální cíl, není vůbec vylučována. Další informace o potřebách jedinců jsou získávány od lékařů zabývajících se touto problematikou. Mezi další uplatňované principy harm reduction patří např. výměna injekčních jehel, stříkaček, resp. poskytování sterilních materiálů, preventivní opatření v boji proti infekčním onemocněním atd. Principy jsou uplatňovány přímo v terénu tzv. terénní práce nebo v kontaktních centrech, která se většinou nacházejí v místech dostupných uživatelům drog, kde jsou např. zdarma nabízeny kondomy, rady v oblasti bezpečného sexu, bezpečnějšího užívání drog apod. Tento přístup začal být uplatňován zvláště s nárůstem infekčních onemocnění žloutenkového typu a HIV, která mezi sebou přenášela skupina uživatelů drog, hlavně při nitrožilní aplikaci a nechráněném sexu, při kterém hrozilo resp. stále hrozí nebezpečí přenosu těchto onemocnění i na jedince, kteří s návykovými látkami nepřišli do styku.26

25

KALINA, Kamil a kol. Základy klinické adiktologie. vyd. 1., 2008. Grada Publishing, a.s., 2008. s. 2223. 26 KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1, Mezioborový přístup. vyd. 1. Úřad vlády České republiky, 2003. s. 263-266.

24

3 Vybrané možnosti léčby závislostí 3.1

Farmakoterapie při léčbě závislosti na návykových látkách Farmakoterapie, tj. léčba pomocí léků, se ve většině případů používá

jen pro specifickou skupinu uživatelů závislých na drogách, protože účinek toho či onoho léku působí jen na některé příznaky vyskytující se v důsledku užívání daného typu drogy. Farmakoterapie jako jediné možné řešení léčby je používáno zřídka, většinou je zapotřebí v případech, kdy jsou prokázány některé poruchy zdraví, např. abstinenční syndrom spojený se závislostmi, nebo při zjištění přítomnosti drogy v organismu apod. U drogové závislosti je tento způsob léčby v některých případech, jako je např. substituční léčba metadonem, považován za základní, prvotní terapii, která by měla být dále podporována navazujícími či podporujícími metodami léčby. Jednou z takových možností je psychoterapie či poradenství nebo přístupy behaviorálně orientované. Vybrat nejoptimálnější způsob léčby je složitý proces, protože každý jedinec je osobnost s rozdílnými potížemi, potřebami, přístupy k sobě samému i okolí apod., proto je nejvhodnějším způsobem individuální kombinace různých metod léčby. Je důležité, jakým způsobem je léčba prováděna, jaká je interakce mezi jedincem a ošetřujícím potažmo celým personálem. Chceme-li dosáhnout lepších výsledků v léčbě, měli bychom závislé na drogách podporovat a vést k tomu, aby léky přestali užívat a vedli je pokud možno k abstinenci, kdy jsou zároveň známy pozitivní a negativní přínosy podávaného léku. Podávání samotného léku bez dalších podpůrných prostředků či metod léčby spíše nevede k vyšší účinnosti. Pro stanovení léčebného postupu farmaky jsou u závislosti na návykových látkách důležité tyto postupy:27 Detoxifikace při které zjišťujeme jaká látka je přítomna v těle, dále drogu z organismu odstraňujeme a zároveň detoxifikace pomáhá jedinci překonat abstinenční syndrom, popř. zamezuje nebezpečnému jednání způsobeného přítomnou duševní poruchou, kterou vyvolávají některé látky. Jsou prováděna toxikologická, somatická a psychiatrická vyšetření. Ke zjištění přítomnosti látky v těle se užívají při

toxikologických

vyšetřeních

různé

metody,

např.

ověřovací

proužky

nebo chromatografy, kterými se analyzuje odebraná moč závislého. Například u opiátů

27

ROTGERS, Frederick a kol. Léčba drogových závislostí. Grada Publishing, 1999. s. 232-236.

25

je nejvhodnějším lékem u abstinenčního syndromu buprenorfin (znám spíše pod názvem Subutex či Suboxone).28 Léčba pomocí antagonistů (přístupy behaviorálně orientované). V tomto případě jde o antagonisty, tj. léky zabraňující účinkům, které způsobují dané typy drog. Například při závislosti na alkoholu je používán disulfiram (známý spíše jako antabus), který ve spojení s alkoholem vyvolává nepříjemné zdravotní komplikace, které mají odradit uživatele od alkoholu. Při léčbě závislosti na opiátech je takovým lékem např. naltrexon, na kterém nevzniká závislost a je velmi účinný blokátor proti účinkům opiátů. Léčba

při

výskytu

dalších

onemocnění.

Zejména

při

onemocnění,

kde se vyskytují především psychiatrické poruchy, které byly přítomny buďto před závislostí anebo jsou součástí samotné závislosti na návykových látkách. Poruchy psychického charakteru, např. deprese, úzkostné či afektivní poruchy mohou vyvolat užívání návykových látek, proto je farmakoterapie vhodná a účinná pro zlepšení stavu. Dosažení rovnováhy nebo udržení stavu při užívání návykových látek. Například při závislosti na opiátech se používá substitučních (nahrazujících) látek jako je metadon. Jde o léčbu, při které je dennodenně podáván jedinci metadon jakožto legální opiát, který má delší účinek než ilegální opiát nejčastěji užívaný heroin, dále viz výhody metadonu.29 3.2

Substituční léčba (terapie) závislosti na opioidech Pomocí substituční léčby může společnost snižovat vynaložené finanční

prostředky na zdravotní péči spojenou s drogovou problematikou obecně. Zejména opiátová závislost může přispívat k rozpadu veškerého zázemí jedince, jeho rodinného prostředí, může vést ke kriminálnímu jednání apod. Dobře poskytovaná substituční léčba může přispět k celkovému bio-psycho-sociálnímu zlepšení stavu jedince.30 Substituční léčba je tedy farmakoterapií, při které je podáván místo aplikované nelegální drogy, např. heroinu, který je mnohdy na trhu s drogami prodáván nečistý, tj. s dalšími příměsemi, lék se shodnými či obdobnými účinky, který je legální, má delší 28

NEŠPOR, Karel, CSÉMY, Ladislav. Léčba a prevence závislostí. Příručka pro praxi. vyd. 1: Psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 39,40,45,125. 29 ROTGERS, Frederick a kol. Léčba drogových závislostí. Grada Publishing, 1999. s. 232-233. 30 VERSTER, Annette a BUNING, Ernst. Informace pro tvůrce drogové politiky o účinnosti substituční léčby závislosti na opiátech. vyd. 1: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 6,7.

26

účinek a obvykle je užíván per os či perorálně, tj. ústy, namísto nitrožilní aplikace, kde hrozí přenosy infekčních onemocnění. Substituční léčbu dělíme podle stavu, resp. intervence vůči drogově závislým jedincům, a to na: Krátkodobou substituční léčbu, která je zaměřena na již zmíněnou detoxifikaci, tj. stabilizaci stavu, prováděnou obvykle do dvou týdnů. Střednědobá substituční léčba, jakýsi mezi článek či nadstavba detoxifikace, je realizována v řádu několika měsíců při hospitalizaci u ústavní terapie nebo při lékařské ambulantní péči, kde je postupně nasazována substituce namísto různých typů návykových látek, které závislý užíval. Dlouhodobá substituční léčba je praktikována lékařskou ambulantní péčí, mezi které patří i substituční léčba metadonem popř. buprenorfinem při léčbě závislostí na opiátech trvající až několik let. Při tomto druhu léčby je větší část drogově závislých jedinců sama schopna bezproblémově žít.31 3.2.1

Charakteristika déletrvající substituční léčby

Opiátová závislost je chronický stav, ve kterém dochází k již dříve zmiňovaným relapsům, proto se při léčbě opiátové závislosti používá látka, která má shodné či obdobné účinky a strukturu jako aplikovaná droga. Jde o látku, která je nazývána agonista, u opiátové závislosti je takovým agonistou metadon.32 Dlouhodobější substituční léčba je proto zaměřena na udržení závislého jedince v terapii či programu, pomocí substituce (náhražky) drogy. Oddaluje tak prozatím u některých jedinců léčbu směřující k úplné abstinenci do doby, až bude z lékařského a osobního hlediska jedinec schopen tuto terapii absolvovat. Současně substituční léčba zlepšuje celkový zdravotní stav závislého. Je zajímavé, že pokud drogově závislý jedinec neužívá žádné jiné drogy a podstupuje tento způsob léčby, je podle lékařských pravidel považován za abstinujícího, a to podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10, F1x.22). Při substituční léčbě je závislému podáván nebo předepisován agonista či substituce, většinou pod dozorem

31

KALINA, Kamil a kol. Základy klinické adiktologie. vyd. 1., 2008. Grada Publishing, a.s., 2008. s. 148,152,153. 32 VERSTER, Annette a BUNING, Ernst. Informace pro tvůrce drogové politiky o účinnosti substituční léčby závislosti na opiátech. vyd. 1: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 14.

27

a v množství určeném lékařem (většinou psychiatrem), které má pomoci zabránit nepříjemnému abstinenčnímu syndromu.33 3.3

Cíle a standardy substituční léčby Mezi hlavní cíle, kterých chce substituční léčba dosáhnout lze zařadit: Podporu a pomoc drogově závislým jedincům zlepšit jejich zdravotní stav

do doby, než budou schopni za pomoci dalších vhodných intervencí v léčbě vést život bez ilegálních drog. Obecně omezit aplikování ilegálních drog a současně co nejvíce zamezit problémům vyskytujících se s jejich užíváním, zvláště nitrožilním způsobem, jako je např. přenos infekčních chorob, úmrtí spojené s předávkováním apod., dále snížit kriminalitu spojenou se sháněním finančních prostředků na nákup drog. Co nejvíce zkrátit dobu a zároveň pravděpodobnost možného návratu (recidivy) ke zneužívání drog. Pokud možno co nejdéle udržet drogově závislého jedince na substituci a pomoci mu překonat nebo snížit abstinenční syndrom, a současně se ho snažit vést k dalším možným způsobům léčby. Snažit se o celkové zlepšení bio-psycho-sociálního stavu tak, aby se závislý jedinec mohl integrovat do většinové společnosti, např. v oblasti zaměstnání pomoci mu tak, aby neztratil stávající nebo si vyhledal novou práci nebo se snažil rekvalifikovat a pokud je to možné, pomoci jedinci navázat dříve rozpadlé vztahy či sociální vazby v rodinném nebo mimo rodinném okolí apod.34 Substituční programy se však setkávají i s problémy, mezi které patří: •

Nedostatečná kontrola nabízených programů ve smyslu kvality a efektivnosti.

•

Omezení dostupnosti ve smyslu vzdálenosti, kde je v současnosti program

nabízen

a

zároveň

ve

smyslu

omezených

nabídek,

které by jedinci vyhovovaly. 33 34

KALINA, Kamil a kol. Základy klinické adiktologie. vyd. 1., 2008. Grada Publishing, a.s., 2008. s. 154. VERSTER, Annette a BUNING, Ernst. Informace pro tvůrce drogové politiky o účinnosti substituční léčby závislosti na opiátech. vyd. 1: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 15.

28

•

Politika, která dosti často ovlivňuje samotnou existenci programu ve smyslu poskytnutí finančních dotací.

•

Shoda v konsensu ve smyslu samotného významu tohoto způsobu léčby.35

3.3.1

Standardy substituční léčby závislosti na opioidech

Substituční léčba závislosti na opioidech je tedy terapií, která se řídí svým standardem, který vyplývá z některých zákonů České republiky, mezi které např. patří Zákon č. 379/2005 Sb., o opatření k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách ve znění pozdějších novel, Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 123/2006 Sb., o evidenci a dokumentaci návykových látek a přípravků, Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů atd. Standardy jsou navrženy tak, že se jedná o souhrn všeobecných platných pravidel aplikovaných při substituční léčbě závislostí na opioidech. Pravidla či postupy substituční léčby zahrnují následující body, které byly zveřejněny ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR, a lze je stručně charakterizovat takto: K substituční léčbě závislosti na opioidech se používají určené látky, a to metadon a buprenorfin. Charakteristika, resp. definice určující substituční léčbu, to znamená, že jsou diagnostikovány podle MKN-10, psychické a duševní poruchy, diagnóza F11. K diagnózám, které určují rozhodnutí přistoupit k substituční léčbě, patří již dříve zmiňované škodlivé užívání, syndrom závislosti, odvykací stav atd. Epidemiologické charakteristiky, kde jde především o ukazatele obecného rozšíření uživatelů opioidů či drog, a kde jsou využívány především statistické odhady problémového užívání za současného využití dat nízkoprahových programů. Jde o poruchy způsobené užíváním opiátů, tj. poruchy psychické či behaviorální, např. užívání drog ve vysokých dávkách, neplnění pracovních povinností apod., somatické potíže, např. nausea (pocit nevolnosti) nebo zvracení, teploty, potíže s dýcháním, křeče apod. 35

VERSTER, Annette a BUNING, Ernst. Informace pro tvůrce drogové politiky o účinnosti substituční léčby závislosti na opiátech. vyd. 1: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 7.

29

Samotná definice substituční léčby, která je uvedena výše, včetně vytyčených cílů, kde je mimo jiné zahrnuta i příprava léčby, která vede k detoxifikaci a abstinenci bez užívání substitucí. Personální a technické zajištění substitučního programu, resp. jeho dostupnosti, které je současně zajištěno provozujícími zařízeními, ať kontaktními či terapeutickými, které dále spolupracují s odbornými pracovišti substituční léčby. Odpovědným a odborným subjektem je lékař, který má atestaci a zároveň praxi v oblasti návykových látek resp. v substituční léčbě. Technickým předpokladem jsou odborné laboratoře, ve kterých se provádějí potřebná vyšetření, např. toxikologická apod. Do tohoto bodu řadíme i následující typy poskytování substituční léčby: •

Základní substituční léčba zahrnující podávání substituční látky pod dohledem nebo je tato látka předepisována, v návaznosti podpůrných tělesných terapií nebo sociálního poradenství, a to externí formou. Jde o ambulantní poskytování substituční látky lékaři všeobecného lékařství, kteří nejsou odborníky v oboru psychiatrie apod. Tento způsob léčby je poskytován např. ve věznicích.

•

Rozšířená substituční léčba zahrnuje podávání substituční látky pod dohledem nebo je látka předepisována současně s podpůrnou léčbou somatického stavu, psychoterapie a sociálního poradenství. Tyto způsoby léčby jsou dostupné v daném zařízení, popř. externě, tento typ léčby zahrnuje supervizi odborného pracoviště.

•

Komplexní substituční léčba, která je realizována ve specializovaných zařízeních,

kde

je

podávána

substituční

látka

pod

dohledem

nebo je předepisována a zároveň je v zařízení možno využít další služby pro uživatele, např. pracovní nebo rodinnou terapii, sociální práci, poradenství, psychoterapii apod. •

Minimální substituční léčba, která zahrnuje pouze podávání substituční látky pod dohledem nebo je předepisována bez dalších podpůrných možností léčby. Je poskytována v případě potřeby, např. při akutním stavu nebo při situacích, kdy je jedinec na rekreaci apod.

30

Základem standardu jsou vstupní podmínky pro zařazení do substituční léčby. Podmínkou pro zařazení do substituční léčby je stanovení choroby a léčebného postupu lékařem,

který má

atestaci

zaměřenou

na

terapii

návykových

onemocnění

nebo psychiatr, u kterého se vyžaduje, aby měl platné osvědčení o absolvovaném výcviku zaměřeného na substituční léčbu. Lékař, který zahajuje substituční léčbu je povinnen zadat údaje o osobě, se kterou bude tuto léčbu provádět, do Národního registru uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek (NRULISL, tzv. Registr substituce), který spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR). Registr substituce má význam v tom, že zamezuje zneužívání podávaných substitučních látek, a zároveň i chrání jedince, aby nedocházelo k předepisování např. více látek několika lékaři. Při vstupním vyšetření se zkoumá celkový zdravotní stav jedince, jeho anamnéza, provádí se laboratorní vyšetření např. toxikologická nebo jiná, která zjišťují přítomnost infekčních chorob. Vyšetření zahrnuje v případě potřeby i porady, tzv. konzilia jiných specialistů, nebo vyhodnocení sociálního postavení či stavu jedince. Přednostně mohou být do programu zařazeny těhotné ženy, HIV pozitivní jedinci nebo je-li zjištěna virová žloutenka typu C.36 Pro stanovení léčebného postupu (indikaci) pro substituční léčbu je jakákoliv diagnóza uvedena v MKN-10,

resp. při posuzování o zařazení do substitučního

programu či léčby závislosti na opiátech je také podstatné, budou-li splněna některá další následující hlediska nebo faktory: •

Jedinec je závislý na opiátech a aplikuje je nitrožilně, anebo je neužívá nitrožilně, přičemž je jeho závislost delší jak šest měsíců.

•

Substituční léčba nebude mít vliv na větší poškození, které již vzniklo v důsledku užívání drog a zároveň léčba napomáhá k dosažení stanovených cílů.

•

Jedinec má těžkou a dlouhodobou závislost na opiátech.

•

Jedinec opakovaně selhal při pokusech v léčbě zaměřené na abstinenci a zároveň je v anamnéze údaj o tom, že již substituci užíval.

•

Jedinec je infikován virem HIV nebo jiní jedinci páchají protiprávního jednání a není u nich možné zaměřit léčbu k abstinenci bez substituční

36

[On line].[cit. 2010-09-06]. Dostupné z: http://www.transfuznispolecnost.cz/doc/normy/Vestnik3.pdf

31

látky, anebo u těhotných žen, u kterých též není možné zaměřit léčbu na abstinenci bez substitučních látek nebo detoxifikaci. •

Je nutné brát na zřetel také ekonomické faktory, resp. efektivitu celkové léčby včetně nabízených služeb tak, aby ve vzájemné interakci mezi jedincem a nabízenou substituční léčbou nebyly stanoveny postupy, které by pro jedince znamenaly určitou překážku, kterou by nebyl schopen ze subjektivního nebo objektivního hlediska překonat.37

Tento standard obsahuje souhlas a zároveň potvrzení, že byl jedince seznámen a poučen o substituční léčbě včetně možných rizik, např. spojené se současným užíváním jiných návykových látek, rizika spojená s řízením motorových vozidel, s používáním zbraní apod. Zároveň dává jedinec souhlas v souladu se zákonem s poskytnutím osobních údajů, které budou použity pro Registr substituce a že bude dodržovat substituční léčebný režim, substituci bude užívat sám a chránit jí v případě přechovávání proti zneužití jinou neoprávněnou osobou. Bude také bezodkladně informovat jiné lékaře, kteří mu poskytují jiný typ léčby o tom, že prodělává substituční léčbu a naopak svého lékaře bude informovat o tom, že absolvuje jinou léčbu u jiného lékaře. Dalším bodem je samotná léčba, která obsahuje nastavení optimální dávky substituční látky, kterou stanoví lékař po celkovém vyšetření. Obecně pro nastavení těchto dávek platí zásady, a to takové, že úvodní podaná dávka substituce musí být nižší než minimální smrtící dávka a zároveň nastavení optimální dávky musí být v souladu s aktuálními poznatky vědy, při současném riziku užívání jiných tlumivých látek, např. alkoholu, sedativ apod., se úvodní dávka sníží. Nastavení dávky je započato na nejmenší funkční dávce substituce, po podání první dávky a při každém následujícím zvýšení je nutné sledovat jedince minimálně 3 hodiny po užití dávky a v případech kdy se objeví jakákoliv negativní reakce začít s příslušnými léčebnými kroky. Nefarmakologické složky substituční léčby mohou být součástí farmakologické substituční léčby a patří mezi ně mimo jiné sociální práce a poradenství např. v oblasti zaměstnání, rekvalifikace apod., rodinná či individuální nebo pracovní terapie, různé formy sociálně aktivizačních služeb a jiné.

37

KALINA, Kamil a kol. Základy klinické adiktologie. vyd. 1., 2008. Grada Publishing, a.s., 2008. s. 155-156.

32

Průběžné hodnocení klienta probíhající po celou dobu substituční léčby, které zahrnuje i pravidelné a namátkové kontroly, které mají za účel ověřit či zjistit přítomnost látek v organismu, tj. nejen substituce ale i případně ilegálních drog nebo jiných návykových látek včetně alkoholu. Průběžným hodnocením se také kontroluje a hodnotí celkový zdravotní stav jedince, což umožňuje reagovat na případné potřebné změny režimu léčby. Zařízení poskytující substituční léčbu uzavírá s jedincem smlouvu, jejíž součástí jsou také průběžná hodnocení klienta a stanovení případných nefarmakologických způsobů léčby včetně jejich četnosti.38 Ukončení léčby je možné, pokud došlo na závažné porušení pravidel sjednaných ve smlouvě, např. jedinec se opakovaně nedostavil bez dostatečné omluvy na sjednanou schůzku, nebo užije násilí proti zaměstnancům v zařízení poskytující substituční léčbu, anebo nejsou patrny žádné známky zlepšení stavu atd.39 3.4

Substituční léčba metadonem V České republice v rámci dalších vládních opatření v protidrogové politice byly

v letech 1998-2000 finančně podporovány programy, mezi kterými byl Ministerstvem zdravotnictví podporovaný pokus o substituční léčbu metadonem při léčbě závislosti na opioidech. Tento způsob léčby se postupem času osvědčil, začaly vznikat zařízení, kde byl či stále je metadon používán.40 Metadonová substituční léčba v ČR tak

navázala na zahraniční zkušenosti,

ať ze Spojených států Amerických nebo Evropské unie, kde se užívá metadon již desítky let a je nejpoužívanější substitucí využívanou při substituční léčbě závislosti na opioidech.41 Metadon je bílý krystalický prášek rozpouštějící se ve vodě, etanolu a chloroformu. Jedná se o syntetickou sloučeninu s obdobnými účinky jako mají užívané nesyntetické opiáty. Pro ústní způsob užívání se metadon připravuje tekutý

38

[On line].[cit. 2010-09-06]. Dostupné z: http://www.transfuznispolecnost.cz/doc/normy/Vestnik3.pdf KALINA, Kamil a kol. Základy klinické adiktologie. vyd. 1., 2008. Grada Publishing, a.s., 2008. s. 157. 40 KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1, Mezioborový přístup. vyd. 1. Úřad vlády České republiky, 2003. s. 35. 41 VERSTER, Annette a BUNING, Ernst. Informace pro tvůrce drogové politiky o účinnosti substituční léčby závislosti na opiátech. vyd. 1: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 17. 39

33

nebo je podáván ve formě tablet. Většině jedinců zařazeným v metadonových programech substituční léčby je podáván metadon ústy v tekuté formě.42 3.4.1

Výhody substituční léčby metadonem

Někteří autoři hovoří o této metodě léčby jako o revoluci, protože se výzkumy prokázalo, že drogově závislý jedinec je schopen vydržet v léčbě či programu a zároveň je schopen omezit nebo neužívat nelegální drogy. To s sebou přináší i další pozitiva, jako je např. minimalizace přenosu infekčních chorob při nitrožilním užívání drog, minimalizaci jednání kriminálního charakteru spojené s drogami, např. obstarávání si peněz na drogu atp. Substituční léčba metadonem má výhodu v tom, že se u drogově závislých jedinců nevyskytuje abstinenční syndrom po dobu 24 až 36 hodin, čímž je stabilizován jejich zdravotní stav. Jedinec tak může provádět běžné činnosti (normálně fungovat) a zároveň tato léčba může nabízet další možnosti řešení vyskytujících se problémů, které jsou spojovány se závislostí tohoto typu, např. nezaměstnanost, zdravotní komplikace, kriminalita apod., přičemž je většinou průzkumů prokázáno, že substituční léčba metadonem pomáhá udržet mnoho drogově závislých jedinců v programu, kde je možné dále kombinovat tuto léčbu s dalšími způsoby léčby.43 Metadon nenavozuje euforii a nemá efekt k potlačení vnímání bolesti a chorobné úzkosti, nezpůsobuje změny vědomí a nálady. Pokud jedinec užije jiné opiátové drogy, metadon při správně indikovaném množství dávky působí jako blokátor omamného efektu vyvolaného těmito opiáty. Při substituční léčbě nedochází k nárůstu tolerance, proto se nemusí zvyšovat dávky a jedinec je stabilizován. Při užívání metadonu dochází ke zmírňování bažení, tj. nutkání po užití drogy a zároveň je podáván a dávkován pod lékařským dohledem. Je čistý tzn., že není intoxikovaný a nejsou v něm další příměsi, které se často vyskytují u ilegálních drog a nejdůležitější věcí je, že je poskytován zdarma.44 3.4.2

Nevýhody substituční léčby metadonem

Substituční léčba metadonem však nemusí dosáhnout kýženého úspěchu především proto, že tato látka je diferencovaně dávkována a poskytované služby 42

PRESTON, Andrew. Drogy na předpis II. Vše o metadonu. Votobia, 1999. s. 40,45,48. ROTGERS, Frederick a kol. Léčba drogových závislostí. Grada Publishing, 1999. s. 238-9,232-3. 44 KALINA, Kamil a kol. Základy klinické adiktologie. vyd. 1., 2008. Grada Publishing, a.s., 2008. s. 153. 43

34

nefarmakologického charakteru, např. v oblasti psycho-sociální mají různou kvalitu, podporu a záleží i na typu poskytované služby.45 Negativním hlediskem může být vytvořená závislost na dané substituci, což může činit potíže např. při změně pobytu jedince, resp. trvalého či současného pobytu např. do regionu, kde není poskytována substituční léčba, nebo pokud by musel odcestovat na pracovní cestu nebo dovolenou. Metadon je podáván také těhotným ženám, protože stabilizuje a zlepšuje jejich celkový zdravotní stav. Negativním důsledkem je to, že narozené dítě musí podstoupit odvykání ze závislosti na metadonu. U některých jedinců může metadon způsobit zdravotní potíže např. může dojít ke změně či poruše sexuální touhy, pocení, zácpě, poruchám spánku nebo soustředění. Tyto nejčastěji se vyskytující vedlejší účinky však nepostihují více jak 20 % jedinců zařazených do substituční metadonové léčby.46 3.5

Program metadonové substituce Metadonové jednotky psychiatrického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Potřebné informace k tomuto programu jsem získal od pracovníků uvedené

metadonové jednotky, kde jsem měl možnost provést průzkum, resp. praktickou část k mé bakalářské práci, kteří mi zároveň umožnili prostudovat dostupné materiály, ze kterých jsem vybral některé poznatky o podmínkách programu. 3.5.1

Zařazení klienta do programu substituční léčby metadonem

Klient se musí objednat na metadonovou jednotku k ambulantnímu vyšetření, po jehož ukončení je zapsán na čekací listinu podle které probíhá zařazování do programu. Jestliže je klient z programu vyřazen může se objednat k zařazení na čekací listinu za 6 měsíců po vyřazení. Byl-li vyřazen z programu již třikrát, může se znovu přihlásit na čekací listinu po 12 měsících. Klienti, kteří byli vyřazeni z programu kvůli verbální a fyzické agresivitě nebo byli přistiženi při opakovaném podvádění s odebíranou močí, zařazeni do programu již opětovně nebudou viz příloha č. 1.

45

ROTGERS, Frederick a kol. Léčba drogových závislostí. Grada Publishing, 1999. s. 238-239. VERSTER, Annette a BUNING, Ernst. Informace pro tvůrce drogové politiky o účinnosti substituční léčby závislosti na opiátech. vyd. 1: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 26.

46

35

3.5.2

Terapeutická smlouva programu substituční léčby metadonem

Terapeutická smlouva je uzavírána mezi klientem a zařízením v níž jsou stanoveny podmínky a průběh programu substituční léčby metadonem. Obsah smlouvy je uveden v příloze č. 2, proto jsou zde následovně stručně charakterizovány některé body. Klient dává souhlas s poskytnutím osobních údajů. Osobní údaje slouží pro účely provozování informačního systému nakládajícího s informacemi o průběhu substituční léčby metadonem a detoxifikace v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů v informačních systémech. Nakládat s osobními údaji v informačním systému může pouze předepisující lékař daného zařízení, které má pověření od Ministerstva zdravotnictví provozovat program substituční léčby metadonem a detoxifikační léčby. Provozovatel tohoto programu se zavazuje mimo jiné poskytovat klientovi sjednané konzultace, a to i v případě, kdy je bude klient vyžadovat mimo sjednaný interval. Podpisem této smlouvy se klient zařazený do substitučního programu zavazuje k plnění následujících, stručně charakterizovaných, vybraných podmínek. Klient byl poučen a porozuměl tomu, že substituce (metadon) je legální opiát, který nahrazuje opiát ilegální. Cílem podávání této náhrady je minimalizovat popřípadě odstranit problémy vyplývající ze závislosti na drogách, zlepšit celkovou životní situaci, v ideálním případě postupně dosáhnout úplné abstinence od drog. Klient stvrzuje, že má zdravotní a sociální problémy v důsledku užívání resp. závislosti na opiátech, závislost je dlouhodobá. Během své závislosti na drogách se již opakovaně, neúspěšně pokusil o abstinenci a je v evidenci některého protidrogového zařízení. Klient porozuměl tomu, že substituční program může napomoci minimalizovat i odstranit sociální problémy vyplývající z jeho závislosti, může se odpoutat od drogového prostředí včetně závislosti na dodavatelích, čímž může postupně zlepšit svou celkovou životní situaci. Bude dodržovat zpravidla dennodenní docházku, účastnit se terapeutických aktivit a bude docházet na smluvené konzultace se sociálním pracovníkem. Je srozuměn s tím, že užití jiných návykových látek, včetně alkoholu, než předepsaného metadonu ho ohrožuje na životě. Souhlasí s tím, že nastane-li čas, kdy se bude cítit subjektivně připraven, bude spolupracovat s terapeutem na snižování dávky metadonu a usilovat o úplnou abstinenci od psychotropních látek. Klient souhlasí s odběry biologického

36

materiálu, včetně kontroly zdravotního stavu a zavazuje se ke zdržení se řízení motorových vozidel, manipulace se stroji, zbraněmi apod. Další body smlouvy navazují na některé výše uvedené standardy. Např. porušení podmínek vede k ukončení programu, klient není účastníkem jiného substitučního programu a informuje svého nebo jiného lékaře o účasti na programu apod. Součástí smlouvy je i podpis informovaného souhlasu o smyslu a podmínkách účasti v programu substituční léčby metadonem viz příloha č. 3, včetně informací o přípravku (metadonu), jeho nežádoucích účincích, jakou formou a v jakých dávkách bude podáván (metadon je podáván ústy v tekuté formě tzv. mixtura, např. při počátečních dávkách 10 – 40 mg, dále dle rozhodnutí lékaře) atd. viz příloha č. 4. Klientovi je při vstupu do programu odebrána krev a moč (odběr moči je prováděn pod dohledem zdravotní sestry) určené k laboratornímu rozboru na přítomnost látek v organismu. Kontrolní vyšetření se mohou opakovat, a to i namátkově, záleží na rozhodnutí lékaře. Metadon podávaný denně, potlačující abstinenční příznaky, klient vypije pod dohledem lékaře či jím pověřené osoby. 3.5.3

Podmínky programu substituční léčby metadonem

Součástí smlouvy o programu substituční léčby metadonem jsou i podmínky, za kterých je metadon vydáván s sebou, tj. mimo místo obvyklého podávání včetně ukončení výdeje a situací, kdy je jedinec z programu vyřazen. V příloze č. 5 je uveden celý obsah podmínek tohoto programu, proto jsou zde charakterizovány v následující části jen některé z nich. Výdej metadonu za podmínky negativního odběru, který musí být proveden do označených a sterilních zkumavek. První výdej metadonu je možný po dvou měsících pravidelného docházení do programu, na soboty a neděle pro všechny klienty. Pro klienty, kteří pracují je vydáván metadon po předložení pracovní smlouvy a zároveň dokládají potvrzení, že jsou odhlášeni z úřadu práce. V tomto případě je výdej uskutečňován po dvou týdnech pravidelného docházení. Pracují klienti mají po 6 měsících v programu možnost vzít si sedmidenní dovolenou, přičemž mohou čerpat dalších sedm dní dovolené po uplynutí 6 měsíců od posledního výběru dovolené. V případě pracovní neschopnosti klienta, s nutným přihlédnutím na jeho současný zdravotní stav, je možné vydat metadon maximálně na tři dny a pouze po předložení lékařského doporučení o dané neschopnosti. Při vyšších dávkách metadonu je možné 37

vydat metadon jen po vzájemné dohodě s lékařem. Ženám na mateřské dovolené je možné vydat metadon do dvou let věku dítěte v předem určené dny. Klient se zároveň zavazuje, že je srozuměn s pravidly docházky do programu, které jsou zpravidla dennodenní. Jsou-li splněny podmínky programu a je-li zapotřebí může být klientovi vydána s potřebným souhlasem lékaře jedna či více dávek metadonu s sebou za předpokladu, že se klient zavazuje užívat metadon sám v předepsaném množství, které neposkytne nikomu jinému a při návratu mu bude proveden kontrolní odběr moči. Zároveň je klient povinen chránit metadon před možným zneužitím, odcizení a musí ho ukládat na bezpečné místo. Porušení jakéhokoli z pravidel může vést k vyloučení z tohoto programu. Důvodem k ukončení výdeje metadonu je, že klient má pozitivní nález při odběru moči, kde bylo prokázáno užití nedovolených látek, po 12 měsících je možné znovu vydávat metadon na sobotu a neděli. Dalším důvodem je porušení sjednaných podmínek,

v

případě

že

klient

opakovaně

nespolupracuje,

nedostavuje

se na metadonovou jednotku a schůzky se sociální pracovnicí. Posledním důvodem k ukončení výdeje je u pracujících klientů nepředložení kopie výplatní listiny k 25. dni v měsíci následujícím po výplatě nebo zneužije-li výdej metadonu do zaměstnání. Důvodem k vyřazení resp. k ukončení programu substituční léčby metadonem může dojít z těchto důvodu: •

Vlastním rozhodnutím klienta.

•

Klientovi jsou uloženy 3 podmínky, přičemž podmínku lze uložit za pozitivní nález nedovolených látek při odběru moči, kdy se klient přizná k jejich užití, nebo neposkytne moč ke kontrole do 14:50 hod v den odběru. Dále za pozitivní výsledek v moči při prováděném testu, a zároveň když se zjistí, že při odběru moči podváděl. Důvodem k uložení podmínky je také to, že se klient nedostaví na metadonovou jednotku nebo schůzku se sociální pracovnicí. Pokud jsou klientovi uloženy 3 podmínky, snižují se mu předepsaná množství metadonu po 1ml – 5mg/den.

•

Tvrdí-li klient, že neužil nedovolenou látku odesílá se odebraná moč klienta na rozbor do laboratoře. Při zjištění, že v moči je množství

38

nedovolené látky převyšující daný limit, je klient z programu ihned vyřazen nehledě na počet podmínek. V den kdy byl zaslán odběr vzorku moči do laboratoře se snižuje předepsané množství metadonu po 1ml – 5mg/den. •

Klient je ihned vyřazen z programu, nehledě na počet podmínek a postupné snižování dávek, po verbální a fyzické agresivitě.

V České republice je několik dalších center poskytujících drogově závislým jedincům metadonovou substituční léčbu. V příloze č. 6 jsou uvedena zařízení, která v současnosti poskytují v České republice substituční léčbu metadonem. 3.6

Intervence a substituční léčba ve věznicích České republiky Poté, co jsem se začal věnovat problematice substituční léčby resp. této práci,

jsem zjistil zajímavé informace o poskytování tohoto způsobu léčby v českých věznicích. Dle sdělení pracovníků metadonové jednotky je spolupráce s věznicemi poskytujícími substituční léčbu na dobré úrovni. Klienti tak mohou v případě nástupu výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazební věznice užívat substituční látku, což je nesporná výhoda v potlačení abstinenčních příznaků. Programy substituční léčby ve věznicích se však v této práci nebudu rozsáhleji zabývat, protože jde dle mého názoru o téma na samostatnou bakalářskou práci. Z tohoto důvodu se zde zmiňuji jen o intervencích v daném období a o přehledu věznic umožňujících substituční léčbu. Generální ředitelství Vězeňské služby ČR každý rok poskytuje informace o intervencích v oblasti léčby a poradenství pro uživatele drog ve věznicích. Důležitým dokumentem je Plán činnosti Vězeňské služby ČR, který koresponduje Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky v období let 2007-2009. Plán je zaměřen na sedm oblastí drogové problematiky, kam mimo jiné patří i léčba a následná péče či snižování rizik. Substituční léčba metadonem byla v roce 2008 dostupná pro uživatele drog v sedmi věznicích. Do substituční léčby mohou být zařazeni odsouzení nebo obvinění na svou žádost, přičemž musí doložit potvrzení o absolvované léčbě ve zdravotnickém zařízení před tím, než nastoupí do vězení. Druhou možností je, že lékař při vstupním vyšetření do věznice doporučí obviněným či odsouzeným substituční program. V roce 2007 se zúčastnilo substituční léčby v českých věznicích 12 osob, v roce 2008 to bylo již 76 osob. V příloze č. 7 jsou uvedeny věznice ČR, které v současnosti poskytují substituční léčbu. 39

4 Vybraná hlediska či překážky, které mohou ovlivnit návrat klientů do většinové společnosti Studiem použité odborné literatury a dalších zdrojů zabývajících se drogovou problematikou byly zjištěny a popsány vybrané rizikové faktory příčin vzniku závislosti z hlediska sociálního viz kapitola 1.3, např. nezanedbatelná hlediska sociální deprivace v oblasti nezaměstnanosti, nemožnost získat vlastní bydlení, nemožnost dlouhodobě uspokojit své potřeby v oblasti seberealizace a společenského uplatnění. Tato hlediska však

zůstávají

v

průběhu

života

rizikovými

faktory,

jsou

překážkami

pro většinu jedinců ve společnosti, zejména pak pro drogově závislé. Široké veřejnosti je obecně známo, že každá závislost, zejména pak opiátová, může přispívat k rozpadu veškerého zázemí jedince, jeho rodinného prostředí, může vést ke kriminálnímu jednání apod. V rámci substituční léčby se snaží o celkové zlepšení bio-psycho-sociálního stavu tak, aby se závislý jedinec mohl integrovat do většinové společnosti a zdolával překážky, např. v oblasti zaměstnání mu pomoci tak, aby neztratil stávající nebo si uměl vyhledat novou práci nebo se snažil rekvalifikovat a pokud je to možné, pomoci jedinci navázat dříve rozpadlé vztahy či sociální vazby v rodinném nebo mimo rodinném okolí apod., což je cílem a standardem substituční léčby viz kapitola 3.3. V samotné terapeutické smlouvě programu substituční léčby metadonem viz kapitola 3.5.2 je uvedeno, že cílem podávání metadonu, coby náhrady za ilegální drogu, je minimalizovat popřípadě odstranit problémy vyplývající ze závislosti na drogách, zlepšit celkovou životní situaci, v ideálním případě postupně dosáhnout úplné abstinence od drog. Toto je základní překážka, kterou klient musí zdolat. Z tohoto důvodu byly vybrány následující aspekty či překážky, které mohou ovlivnit návrat drogově závislých jedinců do většinové společnosti: První oblastí je hledisko zabývající se věkovým rozložením klientů. Účelem je zjistit zda se klienti nachází v produktivním věku, ve kterém by bylo možné, resp. snadnější nabídnout pomoc na jejich postupném začleňování do většinové společnosti.

40

Druhou oblastí je hledisko dosaženého či získaného vzdělání klientů. Nižší vzdělání souvisí se stereotypním předpokladem nižší úrovně vědomostí, specifických dovedností a žádoucích schopností uchazeče o zaměstnání. To ukazuje na výrazně sníženou možnost uplatnit se ve světě práce, resp. možnosti jsou významně omezeny. Třetí

hledisko

se

vztahuje

k

metadonovému

léčebnému

programu,

resp. k samotné návykové látce či její dostupnosti např. v referenčních skupinách, kde užívání drog je běžnou součástí způsobu života. Za důležité aspekty bychom mohli považovat to, zda klienti již v programu byli nebo se opětovně vracejí k užívání nelegálních drog, anebo jak dlouho v programu vydrželi, resp. v jakém časovém období dokázali abstinovat či se zdržet užívání nelegálních drog. Dalším aspektem je informovanost klientů o substituční metadonové léčbě, resp. zda nepotřebují jiná doporučení např. lékařské apod., a na konec hledisko subjektivního očekávání od tohoto způsobu léčby. Čtvrté hledisko je zaměřeno na otázku trvalého či zajištěného bydlení, resp. na detekci spokojenosti klientů se svým současným zajištěným bydlením, a také na to, zda bydlí sami nebo se svým partnerem, anebo bydlí ve společné domácnosti také s dětmi. Problémy spojené např. s dojížděním, resp. ekonomickými náklady na dopravu nebo “ztrátou času“, který by mohli vyplňovat jinými činnostmi věnované např. rodině apod., by mohly být pro klienty překážkou, která by zásadním způsobem ovlivňovala jejich léčbu. Dále bylo zjišťováno hledisko spokojenosti klientů s jejich soukromím, zázemím, rodinou a vztahy, resp. co pro ně zázemí znamená. Posledním aspektem či překážkou je otázka zaměřena na pracovní život klientů, zaměstnanost či fluktuaci klientů metadonového léčebného programu. Sleduje, zda jsou klienti dlouhodobě nezaměstnaní, nebo jsou vedeni na úřadu práce či pobírají sociální dávky apod. Všechna uvedená, vybraná hlediska či překážky jsou obsaženy v dotazníku, resp. v provedeném dotazníkovém šetření viz praktická část.

41

PRAKTICKÁ ČÁST 5 Cíl praktické části Cílem praktické části je zjistit možné překážky drogově závislých jedinců, které mohou ovlivnit jejich návrat do většinové společnosti, resp. potvrdit či vyvrátit stanovené předpoklady. K ověření těchto předpokladů bude použita metoda formou dotazníku zaměřena na respondenty zařazené do metadonového léčebného programu závislosti na opiátech na Metadonové jednotce psychiatrického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Otázky jsou zaměřeny zejména na to, co respondenti očekávají od metadonového léčebného programu a aspekty integrace respondentů do většinové společnosti zejména ve vztahu k zaměstnanosti, vzdělanosti resp. případné rekvalifikaci a rodinného prostředí, ale také na to, zda-li tento program vede k abstinenci na nelegálních drogách, což jsou aspekty které by měly podporovat posílení takových kompetencí respondentů, aby byla co nejvíce vyloučena možnost jejich návratu ke své původní drogové závislosti. Účelem sběru dat a informací bylo potvrzení či vyvrácení následujících předpokladů. 5.1

Stanovení předpokladů •

Lze předpokládat, že minimálně 80 % respondentů je dlouhodobě nezaměstnaných.

•

Lze předpokládat, že minimálně 70 % respondentů nevyužije metadonový léčebný program k abstinenci od nelegálních drog.

42

6 Použité metody K ověření stanovených předpokladů a cíle této bakalářské práce je v praktické části použita metoda nestandardizovaného strukturovaného dotazníku. Vytvořený dotazník byl základním nástrojem prováděného vlastního šetření k získání potřebných informací na Metadonové jednotce psychiatrického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, viz příloha č. 8. Použitý dotazník obsahoval celkem 18 otázek, z čehož byly 4 otázky otevřené, tzn. respondenti se k otázce mohli vyjádřit bez omezení. Zbývajících 14 otázek bylo uzavřených či polouzavřených, tzn. respondenti si vybrali jednu či více z uvedených možností, které považovali za nejvíce vypovídající. Dotazník byl administrován formou tužka papír. Respondenti zakřížkovali či zakroužkovali odpovídající odpovědi. Dotazník obsahuje jednotlivé druhy otázek, na které respondenti anonymně a dobrovolně odpovídali za pomoci autora bakalářské práce a sociální pracovnice uvedené metadonové jednotky. Přímá účast tazatele nebo sociálního pracovníka metadonového programu při sběru dat byla zvolena z důvodu zajištění návratnosti vyplněných dotazníků. Dalším přínosem byla okamžitá možnost zodpovědět respondentům případné nejasnosti. Pro statisticky relevantní prezentaci dat z provedeného průzkumu byla v tabulkách, kde je uváděn počet užita absolutní, relativní a kumulativní četnost. „Absolutní četnost udává absolutní počet jednotek ze souboru, které mají společný konkrétní znak. Relativní četnost, jedná se o poměr absolutní četnosti daného znaku ku celkovému rozsahu celého statistického souboru.“47 „Kumulativní četnost získáme postupným přičítáním absolutních nebo relativních četností jednotlivých variant znaků.“48

47 48

[On line] . [2011-04-14] Dostupné z: http://tomik.jmx.cz/skola/statistika.pdf [On line] . [2011-04-14] Dostupné z: http://www.google.cz/search?hl=cs&source=hp&q=kumulativn%C3%AD+%C4%8Detnost&lr=&aq= f&aqi=g2&aql=&oq=Univerzita Karlova v Praze

43

7 Popis zkoumaného vzorku Průzkum byl prováděn na Metadonové jednotce psychiatrického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem u klientů zařazených do substituční metadonové léčby závislosti na opiátech. Primárně byl zaměřen především na dlouhodobé uživatele drog resp. opiátů. Jednalo se o zletilé klienty, kteří opakovaně selhávají v léčbách zaměřených na abstinenci, těhotné ženy či ženy s nezletilými dětmi, pracující klienty, kteří nepreferují např. léčbu v terapeutických komunitách, klienty nastupující k výkonu trestu odnětí svobody, kteří mají ve vybraných věznicích možnost pokračovat v substituční léčbě. Tabulka č. 1: Popisná statistika Celkový počet respondentů

N= 45

Počet respondentů mužů

Nm = 32

Počet respondentů žen

Nž = 13

Do metadonového programu v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem bylo v

době

dotazníkového

šetření

evidováno

118

uživatelů

této

služby,

kteří na metadonovou jednotku pravidelně, resp. dennodenně dochází pro svou předepsanou dávku metadonu, kterou užívají ve formě roztoku perorálně, tj. ústy. Vzhledem k dobrovolnosti a souhlasu klienta s vyplněním administrovaného dotazníku se podařilo získat data od 45 uživatelů. Byli osloveni všichni klienti metadonového programu, kteří se dostavili do metadonového programu. Z celkového počtu jich bylo 60. Dle zkušeností s ochotou respondentů poskytovat informace jsme reálně předpokládali nižší vstřícnost klientů. Důvody odmítnutí zúčastnit se vyplnění dotazníku jsme nezkoumali, respektovali jsme soukromí a potřebu zůstat v anonymitě, vzhledem k citlivosti tohoto tématu. Z celkového počtu cílové skupiny zodpovědělo dotazník 32 mužů a 13 žen.

44

8 Průběh průzkumu Nestandardizovaný

dotazník

byl

předložen

po

navázání

kontaktu

a předchozí domluvě s vedením metadonového programu jednotlivým respondentům za přítomnosti autora této bakalářské práce a sociálního pracovníka metadonové jednotky. Administrátoři v případě nejasností při vyplňování dotazníku srozumitelně vysvětlovali respondentům položené otázky. Průzkum

byl

prováděn

dle

stanoveného

časového

harmonogramu,

který se odvíjel od naplánovaných příchodů klientů na sjednané konzultace v rámci metadonového programu. Časová náročnost si vyžádala několika měsíční kontakt s klienty, a to v rozmezí měsíců říjen, listopad, prosinec roku 2010. Jednotlivým respondentům byl průběžně předkládán dotazník v návaznosti na sjednané povinné konzultace, které klienti metadonového programu, na základě podepsané smlouvy, musí striktně dodržovat. Ve výše uvedeném období se nám podařilo oslovit celkem 60 respondentů, tj. skoro polovinu klientů metadonového léčebného programu. Pouze 45 respondentů bylo ochotno dotazník vyplnit a vyplnilo jej.

45

9 Výsledky a jejich interpretace Zpracováním dat získaných dotazníkem byly výstupy, které byly následně přeneseny do grafů a tabulek v následujících podkapitolách včetně slovního vyjádření, a zároveň byly výsledky uváděny převodem na procenta – na celá čísla. 9.1

Vyhodnocování položek dotazníku Otázka č. 1: Váš věk? Tabulka č. 2: Věkové rozložení respondentů Věk

Muži

Ženy

Celkem

respondentů: Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Kumulativní

četnost

četnost v %

četnost

četnost v

četnost

četnost v %

absolutní

relativní

četnost

četnost v %

%

Kumulativní

Do 20 let

0

0

0

0

0

0

0

0

Do 30 let

13

41

7

54

20

44

20

44

Do 40 let

17

53

5

38

22

49

42

93

40 a více let

2

6

1

8

3

7

45

100

Celkem

32

100

13

100

45

100

(počet)

První otázka byla zaměřena na detekci věkových kategorií respondentů, kteří byli zařazeni do metadonového léčebného programu. Vyhodnocením bylo zjištěno, že nejvíce klientů zařazených do tohoto programu je ve věku 30-40 let a zaujímá 49 % respondentů (tj. 22 osob). Další výraznější skupinu tvořili respondenti ve věku 20-30 let v objemu 44 % z celkového počtu respondentů (tj. 20 osob). Třetí nejmenší část klientů byla ve věkové kategorii 40 let a více a tvoří ji 7 % respondentů (3 osoby). Ve věkové kategorii do 20 let nebyl zjištěn žádný respondent. Z výše uvedených výsledků věkového rozložení je patrné, že dominantní věkovou kategorií je rozmezí 20-40 let, celkem 93 % respondentů (42 osob).

46

Ze získaných dat je patrné, že většina respondentů se nachází v produktivním věku, ve kterém by bylo možné resp. snadnější nabídnout pomoc na jejich postupném začleňování do většinové společnosti zejména v otázce zaměstnanosti či rekvalifikace, z toho důvodu, že naše současná společnost více akcentuje zaměstnávání lidí v produktivním věku. Otázka č. 2: Pohlaví: muž, žena?

80 60 Muži

40

Ženy

20 0 Muži %

Ženy %

Graf č. 1: Procentuální vyjádření zastoupení mužské a ženské populace Druhá otázka byla zaměřena na zjištění poměru pohlaví u klientů zařazených do metadonového léčebného programu. Vyhodnocením dat bylo zjištěno, že ze 45 dotazovaných respondentů převládají téměř ze tří čtvrtin muži, tj. 71 % (32 osob). Ženy jsou zastoupeny 29 %, tj. (13 osob). Z uvedených výsledků je patrné, že v metadonovém léčebném programu jsou převážně zařazeni muži.

47

Otázka č. 3: Dosažené vzdělání?

70 60 50 40 30 20 10 0

základní vzdělání středoškolské vzdělání bez maturity středoškolské vzdělání s maturitou Muži %

Ženy %

Celkem %

vysokoškolské

Graf č. 2: Procentuální vyjádření dosaženého stupně vzdělání Otázka vzdělanosti respondentů byla zaměřena na dosažený stupeň vzdělání jednotlivých klientů metadonového léčebného programu. Tento aspekt se nám jeví důležitým zejména proto, že úroveň dosaženého vzdělání či rekvalifikace sehrává stále více důležitou roli při uplatnění se jedince na trhu práce. Vyhodnocením otázky bylo zjištěno, že 49 % respondentů (22 osob) dosáhlo základního školního vzdělání, 16 % respondentů (7 osob) ukončilo středoškolského vzdělání bez maturity, 7 % respondentů (3 osoby) má středoškolské vzdělání s maturitou. S vysokoškolským vzděláním nebyl zjištěn žádný respondent. 16 % respondentek (7 osob) v odpovědích uvedlo, že dosáhlo stupně základního školního vzdělání, 13 % respondentek (6 osob) dosáhlo středoškolského vzdělání bez maturity. Ukončené středoškolské vzdělání s maturitou či vysokoškolské vzdělání neuvedla ani jedna z dotázaných respondentek. Z výsledků, tak jak jsou popsány, vyplývá, že z celkového počtu respondentů dosáhlo základního školního vzdělání 64 % respondentů (29 osob). 29 % respondentů (13 osob) dosáhlo středoškolského vzdělání bez maturity a 7 % respondentů (3 osoby) má středoškolské vzdělání s maturitou. Vysokoškolské vzdělání neuvedl ani jeden respondent. Na základě těchto zjištění je pravděpodobné, že se respondenti setkají v roli uchazeče o zaměstnání s problémy na trhu práce. 64 % respondentů dosáhlo pouze základní školní vzdělání, a to může být výraznou překážkou v možnostech uplatnit se na trhu práce. Nižší vzdělání souvisí se stereotypním předpokladem nižší úrovně vědomostí, specifických dovedností a žádoucích schopností uchazeče o zaměstnání.

48

To ukazuje na výrazně sníženou možnost uplatnit se ve světě práce, resp. možnosti jsou významně omezeny. Údaje o dosaženém vzdělání byly zpracovány tak jak je uvedli respondenti, bez přímého ověřování dokladů o ukončeném vzdělání. Následující otázky se vztahují k metadonovému léčebnému programu. Otázka č. 4: Po kolikáté jste zařazen/a do metadonového léčebného programu? Tabulka č. 3: Počet zařazení respondentů do metadonového léčebného programu Počet zařazení:

Muži

Ženy

Celkem

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Kumulativní

četnost

četnost v

četnost

četnost v

četnost

četnost v

absolutní

relativní

%

četnost

četnost v %

%

%

Kumulativní

1 krát

8

25

2

15

10

22

10

22

2 krát

9

28

4

31

13

29

23

51

3 krát

7

22

4

31

11

24

34

76

4 krát

3

9

1

8

4

9

38

84

5 krát a více

5

16

2

15

7

16

45

100

Celkem

32

100

13

100

45

100

(množství)

Cílem otázky bylo zjistit, jestli jsou respondenti v metadonovém léčebném programu poprvé, nebo zda jsou či byli do tohoto programu zařazeni opětovně, z čehož lze předpokládat vyšší pravděpodobnost jejich možného návratu k užívání nelegálních drog. Z vyhodnocených výsledků vyplývá, že největší část, tj. 29 % respondentů (13 osob) je v programu podruhé, 24 % respondentů (11 osob) je v programu potřetí, 22 % respondentů (10 osob) je v programu poprvé. 16 % respondentů (7 osob) je v programu popáté a více krát a 9 % respondentů (4 osoby) je do metadonového programu zařazeno počtvrté. Z tohoto zjištění vyplývá, že 78 % respondentů (35 osob) bylo do metadonového programu zařazeno minimálně podruhé, tzn., že již v programu byli, ale vracejí

49

se opětovně k užívání nelegálních drog. Je patrné, že respondenti se do metadonového programu vracejí, otázkou však zůstává, jak dlouho v programu vydrželi, resp. v jakém časovém období dokázali abstinovat či se zdržet užívání nelegálních drog, což bylo cílem zjištění následující otázky. Otázka č. 5: Jak dlouho jste v metadonovém léčebném programu? Tabulka č. 4: Délka léčby respondentů metadonového programu Délka

Muži

Ženy

Celkem

léčby: Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Kumulativní

Kumulativní

četnost

četnost v

četnost

četnost v

četnost

četnost v %

absolutní

relativní

četnost

četnost v %

%

%

1 rok

13

41

6

46

19

42

19

42

2 roky

8

25

4

31

12

27

31

69

3 roky

3

9

3

23

6

13

37

82

4 roky

4

12,5

0

0

4

9

41

91

5 a více

4

12,5

0

0

4

9

45

100

32

100

13

100

45

100

let Celkem (počet)

Otázka byla zaměřena na zjištění časového období, resp. na to, jak dlouho respondenti v nynějším léčebném metadonovém programu vydrželi, resp. zda jim pomáhá stabilizovat jejich drogovou závislost a abstinují tak od užívání nelegálních drog, protože jsou pod neustálým lékařským dohledem. Zároveň bylo cílem otázky potvrdit či vyvrátit daný předpoklad. Z vyhodnocených výsledků vyplývá, že 42 % respondentů (19 osob) je v programu nepřetržitě jeden rok, 27 % respondentů (12 osob) je v programu již 2 roky, 13 % respondentů (6 osob) je v programu 3 roky, 9 % respondentů (4 osoby) je v programu 4 roky a 9 % respondentů (4 osoby) je v programu 5 a více let. Z tohoto zjištění vyplývá, že daný předpoklad nebyl potvrzen. Z uváděných odpovědí je patrné, že 100 % (45 osob) dotazovaných respondentů využívá metadonový

50

léčebný program k abstinenci od nelegálních drog, přičemž nejvíce respondentů, tj. 69 % (31 osob) setrvalo v metadonovém léčebném programu v období jednoho roku až dvou let. V tomto programu jsou respondenti minimálně jeden rok a jsou zároveň pod neustálou lékařskou kontrolou odhalující jakékoliv užívání zakázaných látek. Otázka č. 6: Metadonový léčebný program jste si vybral/a: sám, pomocí rodiny, na doporučení lékaře, jiné________

70 60 50

respondent se rohzodl k léčbě sám

40

pomocí rodiny

30

na doporučení lékaře

20

jiné

10 0 Muži %

Ženy %

Celkem %

Graf č. 3: Procentuální vyjádření rozhodnutí respondentů pro tento typ programu Otázkou bylo zjišťováno, zda se respondenti dokázali sami rozhodnout, resp. zda byli sami motivováni k léčbě závislosti na opiátech, nebo zda jim k jejich rozhodnutí pomohly spíše incentivy z okolí např. rodina, lékař apod. Vyhodnocením výsledků vyplynulo, že největší podíl, tj. 53 % respondentů (24 osob), odpovědí mužů tvořila vnitřní motivace samostatné rozhodnutí se k léčbě, u 11 % respondentů (5 osob) bylo impulsem pro léčbu doporučení rodiny a 7 % respondentů (3 osoby) uvedlo do nabízených možností: Nevím. To znamená, že nezakroužkovali ani jednu z nabízených možností a uvedli, že neví co je přimělo k rozhodnutí absolvovat tuto léčbu. Naproti tomu u žen z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že 16 % respondentek (7 osob) se samo rozhodlo pro vstup do metadonového léčebného programu, 13 % respondentek (6 osob) si tento program vybralo na doporučení rodiny. Z tohoto zjištění je patrné, že 69 % respondentů (31 osob) se dokázalo samo rozhodnout pro tento druh léčby, resp. tak učinilo z vlastního rozhodnutí či motivace směřující k tomu, aby využili této možnosti a s pomocí metadonového programu zanechali užívání nelegálních drog. Zároveň je možné předpokládat, že respondenti

51

o této substituční léčbě mají potřebné množství informací, resp. nepotřebují jiná doporučení např. lékařské apod. Také pomoc ze strany rodiny zaměřena na výběr tohoto typu léčebného programu nemusí být důležitým aspektem při rozhodování se respondentů k léčbě. V tomto směru lze předpokládat poměrně dobrou osvětovou činnost a dostupnost informací o alternativních léčbách pro drogově závislé, které je sice nemusí dovést k úplné abstinenci, ale jejich užívání je legální a pod kontrolou. Otázka č. 7: Co očekáváte, resp. co jste očekával/a od metadonového léčebného programu?

70

vyléčení či abstinenci

60 vést normální život,zařadit se do společnosti

50 40 30

vyhnout se užívání heroinu, zlepšit zdravotní stav

20

neodpovědělo

10 0 Muži %

Ženy %

Celkem %

navázat komunikaci s rodinou

Graf č. 4: Procentuální vyjádření subjektivního očekávání respondentů Cílem této první otevřené otázky bylo zjistit, co sami respondenti ze svého subjektivního pohledu očekávali či očekávají od tohoto způsobu léčby, resp. zda bylo či nebylo jednou z jejich motivací vyléčit se či abstinovat od užívání nelegálních drog. Po vyhodnocení této otázky vyplynulo, že největším podílem bylo u mužské populace očekávání, že se zcela zbaví své závislosti, resp. se vyléčí či bude abstinovat, přičemž tuto odpověď uvádělo 49 % respondentů (22 osob), 9 % respondentů (4 osoby) uvedlo, že chtějí vést normální život, resp. chtějí zpět zařadit do společnosti, 7 % respondentů (3 osoby) uvedlo, že se chtějí vyhnout užívání heroinu či si zlepšit svůj zdravotní stav, 7 % respondentů (3 osoby) tuto otázku nezodpovědělo. Z nejčastěji ženami uváděných odpovědí vyplynulo, že 13 % respondentek (6 osob) od metadonového léčebného programu nejčastěji očekávalo, že se vyléčí, resp. se zbaví závislosti a bude abstinovat. 11 % respondentek (5 osob) uvádělo, že očekávali zpětný návrat do života či společnosti, aby mohli vést normální život a 4 % respondentek (2 osoby) uvedlo, že chtějí obnovit kontakt, resp. komunikaci s rodinou.

52

Z daného zjištění vyplývá, že 62 % respondentů (28 osob) očekávalo či očekává od tohoto programu, že se vyléčí nebo se zbaví závislosti, anebo bude abstinovat, což byla nejčastěji respondenty uváděná odpověď. Otázka č. 8: Naplnilo se Vaše očekávání? 70 60 50 40 30 20 10 0

zcela naplnilo spíše naplnilo spíše nenaplnilo nenaplnilo Muži %

Ženy %

Celkem %

Graf č. 5: Procentuální vyjádření naplněného očekávání Otázka byla zaměřena na zjištění, zda se naplnila uváděná očekávání respondentů. Vyhodnocením výsledku bylo zjištěno, že 44 % respondentů (20 osob) mužů uvedlo, že jejich očekávání bylo zcela naplněno tzn., že uváděná tvrzení jim zcela vyhovují a mohou se k nim bez výhrad přiklonit. 24 % respondentů (11 osob) uvedlo, že se očekávání spíše naplnilo tzn., že u uváděných tvrzení převažuje spíše naplnění, ne však zcela. 2 % respondentů (1 osoba) uvedlo, že se jejich očekávání zcela nenaplnilo. Z vyhodnocených výsledků naplněného očekávání nejvíce žen, tj. 18 % respondentek (8 osob) uvedlo, že se jejich očekávání zcela naplnilo, 11 % (5 osob) respondentů uvedlo, že se jejich očekávání spíše naplnilo. Z tohoto zjištění vyplývá předpoklad, že u 62 % všech dotazovaných respondentů (28 osob) bylo naplněno jejich očekávání.

53

Otázka č. 9: V jakém městě bydlíte?

70 60 50

Ústí nad Labem

40

Děčín

30

Teplice

20

Most jiné

10 0

Muži %

Ženy %

Celkem %

Graf č. 6: Procentuální vyjádření lokality místa bydliště respondentů Otázka se zabývala aspektem aglomerace či lokality, ve které respondenti bydlí. Vzdálenost z místa bydliště do metadonového centra by mohla být aspektem, který klientům zvyšuje finanční náklady zejména spojené s dopravou, ale i stráveným časem, který by mohli vyplňovat v zaměstnání či jinými aktivitami věnované např. rodině apod. Tyto překážky se mohou podílet na komplikaci v dostupnosti využívání metadonového programu. Čím větší vzdálenost k nabízené službě, tím větší vnitřní motivaci k léčbě musí klient mít. Z vyhodnocených odpovědí bylo zjištěno, že 49 % respondentů (22 osob) mužské populace bydlí v Ústí nad Labem. 9 % respondentů (4 osoby) bydlí v Teplicích, které jsou vzdáleny cca. 15 km od Ústí nad Labem, resp. od metadonového centra. 9 % (4 osoby) bydlí v Děčíně, dojezdová vzdálenost cca. 20 km. 2 % respondentů (1 osoba) bydlí v Chomutově, dojezdová vzdálenost cca. 70 km. 2 % respondentů (1 osoba) bydlí v Praze, dojezdová vzdálenost cca. 95 km. Z uvedených odpovědí dále vyplynulo, že nejvíce žen, tj. 18 % respondentek (8 osob) bydlí v Ústí nad Labem, 7 % respondentek (3 osoby) bydlí v Teplicích a 4 % respondentek (2 osoby) bydlí v Děčíně. Ze získaných odpovědí vyplynulo, že 67 % respondentů (30 osob) bydlí v Ústí nad Labem, tedy v lokalitě kde se nachází metadonové centrum. Problémy spojené např. s dojížděním, resp. ekonomickými náklady na dopravu nebo “ztrátou času“, který by mohli vyplňovat jinými činnostmi věnované např. rodině apod., by nemusely být pro dotazované respondenty překážkou, která by zásadním způsobem ovlivňovala

54

jejich léčbu. Ti, kteří naopak investují čas i peníze do změny svého života mohou vypovídat o síle motivace, nebo potřebě zajistit si vyšší anonymitu, kterou vzdálenější místo nabízí. Otázka č. 10: Máte trvale kde bydlet (nemusí být trvalé bydliště)?

100 80 60

ano

40

ne

20 0 Muži %

Ženy %

Celkem %

Graf č. 7: Procentuální vyjádření zajištěného bydlení respondentů Cílem této otázky bylo zjistit, zda respondenti metadonového léčebného programu mají zajištěné bydlení, přičemž otázka není zaměřena na vlastnické poměry, ale na to, zda nejsou respondenti bez stálého domova, resp. zda mají zajištěné zázemí jako většina populace ve společnosti. V mužské populaci bylo ze získaných dat zjištěno, že 62 % (28 osob) má zajištěné trvalé bydlení, 9 % respondentů (4 osoby) nemají k dispozici trvalé bydlení, kdy tito respondenti na vysvětlenou uvedli, že důvodem je jejich stěhování za sezónním zaměstnáním. Ženy, tj. 22 % respondentek (10 osob), největším podílem uváděly, že mají zajištěné trvalé bydlení. 7 % respondentek (3 osoby) nemá zajištěné trvalé bydlení, z čehož 2 respondentky uvedly v dotazníku jako důvod to, že se stěhují za sezónní prací, jedna respondentka uvedla, že bydlí většinou u přítele, se kterým momentálně žije. Z uvedených výsledků vyplývá, že hledisko zaměřené na trvalé či zajištěné bydlení by pro 84 % ze všech dotazovaných respondentů, tj. (38 osob) nemusel být překážkou, která by mohla nežádoucím způsobem ovlivnit jejich návrat do většinové společnosti. V návaznosti na tuto otázku se autor zaměřil na detekci spokojenosti respondentů se svým současným zajištěným bydlením.

55

Otázka č. 11: Spokojenost se zajištěným bydlením?

60 50 40

velmi spokojen

30

spíše spokojen spíše nespokojen

20

zcela nespokojen

10 0

Muži %

Ženy %

Celkem %

Graf č. 8: Procentuální vyjádření spokojenosti respondentů se zajištěným bydlením Tato otázka byla zaměřena na zjištění, zda-li jsou respondenti spokojeni se svým trvalým či současným bydlením, resp. zda není tento aspekt jedním ze zdrojů frustrace. Muži, tj. 33 % respondentů (15 osob), ve svých odpovědích nejčastěji uvedli, že jsou s kvalitou svého bydlení velmi spokojeni. 22 % respondentů (10 osob) je s úrovní bydlení spíše spokojeno. 16 % respondentů (7 osob) uvedlo, že je v tomto ohledu bydlení zcela nespokojeno. Nejvíce žen, tj. 20 % respondentek (9 osob), uvedlo, že je s aktuálním bydlením velmi spokojeno. 9 % respondentek (4 osoby) je se svým bydlením, které mají k dispozici spíše spokojeno. Z vyhodnocených výsledků bylo zjištěno, že 84 % respondentů (38 osob) je se svým zajištěným či trvalým bydlením velmi spokojeno nebo spíše spokojeno, proto lze předpokládat, že respondenti nemusí být hlediskem bydlení frustrováni, což může být žádoucím incentivem v jejich setrvání a pokračování v metadonové léčbě.

56

Otázka č. 12: Bydlíte sám? ano

40 35 30 25 20 15 10 5 0

s přítelkyní/lem či s manželkou/lem s přítelkyní/lem a dítětem či dětmi s manželkou/lem a dítětem či dětmi Muži %

Ženy %

Celkem %

jiné

Graf č. 9: Procentuální vyjádření rodinného stavu respondentů Autor se v této otázce cíleně zaměřil na to, zda respondenti bydlí sami nebo s osobou blízkou, resp. se svou přítelkyní/lem či s manželkou/lem, popř. s dětmi apod. Náklady spojené s bydlením pro samostatně bydlícího jedince mohou znamenat větší komplikace, ale otázka je zaměřena prioritně na zdroje psychické podpory respondentů ze strany jejich blízkých osob, které by jim mohly pomoci překonat překážky v cestě od drogové závislosti. Z analýzy dostupných výsledků vyplynulo, že nejvíce mužů bydlí s přítelkyní či manželkou, což uvedlo 29 % respondentů (13 osob). 13 % respondentů (6 osob) bydlí s jedním nebo oběma rodiči. 11 % respondentů (5 osob) uvedlo, že bydlí s přítelkyní a dítětem či dětmi. 11 % respondentů (5 osob) uvedlo, že bydlí s manželkou a dítětem či dětmi. 7 % respondentů (3 osoby) uvedlo, že bydlí samostatně. Nejčastější odpovědí žen byla skutečnost, že bydlí s přítelem či manželem, tj. 9 % respondentek (4 osoby). 9 % respondentek (4 osoby) bydlí samostatně. 7 % respondentek (3 osoby) bydlí s manželem a dítětem či dětmi. 4 % respondentek (2 osoby) sdílí domácnost s přítelem a dítětem či dětmi. Z uvedených zjištění vyplynulo, že 84 % respondentů (38 osob) nebydlí samo, což je aspekt, který by mohl respondentům pomoci zvláště v otázce posílení motivace či psychické podpory ze strany jejich blízkých, kteří by se mohli spolupodílet v posilování jejich kompetencí při léčbě nebo návratu do většinové společnosti bez užívání nelegálních drog.

57

Otázka č. 13: Jaká je Vaše spokojenost se svým soukromím, zázemím, rodinou, vztahy?

50 40 velmi spokojen

30

spíše spokojen

20

spíše nespokojen

10

zcela nespokojen

0 Muži %

Ženy %

Celkem %

Graf č. 10: Procentuální vyjádření spokojenosti respondentů V návaznosti na předchozí otázku se autor dále zabýval spokojeností respondentů se svým soukromím, zázemím, rodinou, vztahy. Toto jsou vybraná hlediska, která by mohla příznivě ovlivnit motivaci klientů setrvat v programu, nebo také dokončit léčbu a naučit se abstinovat od drog. Vyhodnocením této otázky bylo zjištěno, že 36 % respondentů (16 osob) uvedlo, že je s uvedenými hledisky velmi spokojeno. 22 % respondentů (10 osob) je spíše spokojeno, 7 % respondentů (3 osoby) uvedlo, že je spíše nespokojeno a 7 % respondentů (3 osoby) uvedlo, že je nespokojeno. Z odpovědí, které nejvíce uváděly ženy je zřejmé, že 13 % respondentek (6 osob) je velmi spokojeno, 9 % respondentek (4 osoby) je spíše spokojeno, 7 % respondentů (3 osoby) uvedlo, že je spíše nespokojeno. Z celkového počtu vyhodnocených odpovědí vyplynulo, že 80 % respondentů (36 osob) je se svým soukromím, zázemím, rodinou a vztahy velmi spokojeno či spíše spokojeno. Lze předpokládat, že respondenti žijí v takovém prostředí, které je přínosným incentivem k jejich silnější vnitřní motivaci aktivně se účastnit aktuálně vybraného typu léčby. To by mohlo být také pomyslným odrazovým můstkem v dlouhodobém procesu zbavování se závislosti na opiátech při volbě dalších možných, návazných způsobů léčby.

58

Otázka č. 14: Co pro Vás znamená Vaše zázemí?

60

klid, jistota a spokojenost, pohoda

50

všechno

40

nezodpovědělo

30 20

bydlení

10

domov

0 Muži %

Ženy %

Celkem %

možnost jak žít podle svých cílů

Graf č. 11: Procentuální vyjádření subjektivního vyjádření respondentů Tato druhá otevřená otázka se zabývala tím, co pro respondenty znamená z jejich subjektivního vnímání zázemí. Na základě vyhodnocených výsledků nejvíce respondentů, tj. 42 % (19 osob) mužů uvádí, že pro ně zázemí znamená klid, jistotu, pohodu a spokojenost. 18 % respondentů (8 osob) uvedlo, že zázemí pro ně znamená všechno. 9 % respondentů (4 osoby) tuto otázku nezodpovědělo a 2 % respondentů (1 osoba) uvedlo, že zázemí pro ně znamená bydlení. Ženy ve svých odpovědích byly sdílnější. 11 % respondentek (5 osob) uvedlo, že zázemí pro ně znamená klid, jistotu, pohodu a spokojenost. 9 % respondentek (4 osoby) uvedlo, že zázemí pro ně znamená mít domov. 4 % respondentek (2 osoby) uvedlo, že zázemí pro ně znamená všechno. 2 % respondentek (1 osoba) uvedlo, že zázemí pro ně znamená možnost jak žít podle svých cílů. Z celkové analýzy uváděných odpovědí vyplynulo, že pro 53 % všech dotazovaných respondentů (24 osob) znamená zázemí především klid, jistotu, pohodu a spokojenost. Lze tudíž předpokládat, že při zajištěném zázemí, tak jak si ho respondenti představují, mají v současné době vytvořeny dostatečně uspokojivé podmínky pro úspěšné zvládnutí léčby.

59

Otázka č. 15: Když jste byl naposledy zaměstnán, co to bylo za práci?

50 40

dě lnická profese

30

gastronomie

20

brigádně neodpově dě lo

10

ve stejném oboru

0 Muži %

Ženy %

Celkem %

Graf č. 12: Procentuální vyjádření profesního zaměření respondentů Třetí otevřená otázka byla zaměřena na detekci, zda-li se respondentům daří uplatnit se na trhu práce v oboru který vystudovali nebo oboru, ve kterém získali rekvalifikaci, anebo zda-li střídají zaměstnání podle momentálních možností, které v současné době trh práce nabízí. Z odpovědí respondentů bylo zjištěno, že 36 % (16 osob) bylo naposledy zaměstnáno v dělnické profesi v oboru v němž získali vzdělání. 13 % respondentů (6 osob) uvedlo, že naposledy bylo zaměstnáno v gastronomii, tedy v oboru, ve kterém se rekvalifikovalo. 13 % respondentů (6 osob) uvedlo, že naposledy pracovalo jen brigádně, protože nejsou vzděláni či rekvalifikováni v žádném oboru. 7 % respondentů (3 osoby) na tuto otázku neodpovědělo. 2 % respondentů (1 osoba) uvedla, že 14 let zastává pozici vedoucího ve stále stejném oboru, v němž získala maturitní vzdělání. 13 % respondentek (6 osob) uvedlo, že naposledy bylo zaměstnáno v dělnické profesi v oboru, pro nějž získalo rekvalifikaci. 9 % respondentek (4 osoby) uvedlo, že stále pracuje ve stejném oboru, ve kterém dosáhlo ukončeného vzdělání. 7 % respondentek (3 osoby) na tuto otázku neodpovědělo. Z uvedených vyhodnocených výsledků vyplynulo, že 60 % všech dotazovaných respondentů (27 osob) naposledy pracovalo v dělnické profesi ve svém oboru v němž ukončili své vzdělání nebo v oboru, ve kterém se rekvalifikovalo. Na základě uvedených zjištění lze konstatovat, že se respondenti zaměřovali v rámci hledání na získávání budoucího zaměstnání převážně v oboru, ve kterém se vyučili či pro něj

60

podstoupili rekvalifikační kurz. Jak je patrné z grafu č. 12, dominantní zastoupení v typu zaměstnání mají převážně profese dělnického charakteru. Otázka č. 16: V kolika zaměstnáních jste již pracoval/a? (počet)

30

1 zaměstnání

25

2 zaměstnání 3 zaměstnání

20

4 zaměstnání

15

5 zaměstnání

10

6 zaměstnání

5

8 zaměstnání

0

10 zaměstnání Muži %

Ženy %

Celkem %

neodpovědělo

Graf č. 13: Procentuální vyjádření počtu zaměstnání respondentů Otázka byla zaměřena na fluktuaci respondentů, zda měnili či neměnili svá zaměstnání. Sekundárně tak získáme informace o tom, jak se respondentům daří uplatnit na aktuálním, poměrně nasyceném trhu práce. Nejvíce mužů, tj. 18 % respondentů (8 osob), v odpovědi uvedlo, že pracovalo ve 2 zaměstnáních. 11 % respondentů (5 osob) uvedlo, že pracovalo již v 10 zaměstnáních, resp. 11 % respondentů (5 osob) pracovalo již ve 3 zaměstnáních. 11 % respondentů (5 osob) pracovalo již ve 4 zaměstnáních. 7 % respondentů (3 osoby) pracovalo již v 5 zaměstnáních, 4 % respondentů (2 osoby) pracovalo v 1 zaměstnání, 4 % respondentů (2 osoby) pracovalo již v 6 zaměstnáních a 4 % respondentů (2 osoby) na tuto otázku neodpovědělo. Ženy, tj. 9 % respondentek (4 osoby), na otázku odpověděly, že pracovaly ve 2 zaměstnáních, resp. 9 % respondentek (4 osoby) pracovalo ve 4 zaměstnáních. 4 % respondentek (2 osoby) uvedlo, že pracovalo v 1 zaměstnání, 4 % respondentek (2 osoby) pracovalo ve 3 zaměstnáních a 2 % respondentek (1 osoba) pracovalo v 8 zaměstnáních. Z uvedených výsledků vyplývá, že ze všech dotazovaných respondentů, tj. 27 % (12 osob) pracovalo ve 2 zaměstnáních, 20 % respondentů (9 osob) pracovalo již ve 4 zaměstnáních. 15 % respondentů (7 osob) pracovalo ve 3 zaměstnáních, 11 % respondentů (5 osob) pracovalo již v 10 zaměstnáních, 9 % respondentů (4 osoby) 61

pracovalo jen v jednom zaměstnání. 7 % respondentů (3 osoby) pracovalo v 5 zaměstnáních, 4 % respondentů (2 osoby) pracovalo v 6 zaměstnáních. 4 % respondentů (2 osoby) na tuto otázku neodpovědělo a 2 % respondentů (1 osoba) pracovalo již v 8 zaměstnáních. Z celkové analýzy všech uvedených výsledků vyplynulo, že celkem 87 % respondentů (39 osob) ve svém produktivním věku pracovalo minimálně ve dvou či více zaměstnáních po sobě jdoucích. Nejvíce uváděli dvě až čtyři a deset zaměstnání. Poměrně vysokou fluktuaci- deset zaměstnání uváděli pouze muži. 9 % respondentů (4 osoby) setrvalo během svého pracovního života pouze v jednom zaměstnání. 4 % respondentů (2 osoby) na otázku neodpovědělo. Otázka č. 17: Jste v současné době zaměstnaný/á? nezaměstnaný více jak 5 měsíců do 1 roku 1 rok

30 25 20

2 roky

15

3 a více let

10

nikdy nepracovalo

5 0

neodpovědělo Muži %

Ženy %

Celkem %

ano, pracuji

Graf č. 14: Procentuální vyjádření délky (ne)zaměstnanosti respondentů Navazující otázka se vztahuje k zjištění, zda byli respondenti v době dotazování zaměstnaní. Respondenti se v otázce také mohli vyjádřit k tomu, zda jsou vedeni na úřadu práce, pobírají sociální dávky, nebo zda nikdy nepracovali či nikde nejsou evidováni. Vyhodnocení otázky je znázorněno v grafu č. 14 a 15. Z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí bylo zjištěno, že za dlouhodobou nezaměstnanost se považuje, pokud je jedinec nezaměstnaný více jak 5 měsíců, tj. po období, kdy nezaměstnaným uplynula doba podpory v nezaměstnanosti.49

49

[Online].[cit.2011-01-28].Dostupnéz:http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/esfpb/op_lzz/rip__regionalni_individualni_projekty/chci_resit_svoji_dlouhodobou_nezamestnanost

62

Z vyhodnocených odpovědí bylo zjištěno, že 15,5 % respondentů (7 osob) bylo nezaměstnaných více jak 5 měsíců maximálně však jeden rok. 15,5 % respondentů (7 osob) uvedlo, že bylo nezaměstnaných 1 rok. 13 % respondentů (6 osob) uvedlo, že bylo nezaměstnáno již 3 a více let. 9 % respondentů (4 osoby) uvedlo, že nebylo zaměstnáno již 2 roky. 9 % respondentů (4 osoby) uvedlo, že bylo zaměstnáno a pracovalo, resp. 2 respondenti již pracovali při nástupu do metadonového programu a 2 respondenti si zaměstnání našli sami poté, co byli zařazeni do metadonového programu. 7 % respondentů (3 osoby) na tuto otázku neodpovědělo a 2 % respondentů (1 osoba) uvedlo, že nikdy nepracovalo. 11 % respondentek (5 osob) v odpovědích uvedlo, že bylo nezaměstnaných více jak 5 měsíců maximálně však jeden rok. 9 % respondentek (4 osoby) na tuto otázku neodpovědělo. 9 % respondentek (4 osoby) uvedlo, že je v současnosti zaměstnáno, přičemž si zaměstnání vyhledalo především díky své vlastní iniciativě. Z celkového počtu vyhodnocených výsledků vyplynulo, že 64 % respondentů (29 osob) má zkušenost s nezaměstnaností delší jak 5 měsíců. 16 % respondentů (7 osob) na tuto otázku neodpovědělo, 2 % respondentů (1 osoba) uvedlo, že nikdy nepracovalo a 18 % respondentů (8 osob) uvedlo, že je v současné době zaměstnáno. Z uvedeného zjištění vyplývá, že daný předpoklad byl potvrzen jako neplatný. Dle uváděných odpovědí je dlouhodobě nezaměstnaných 64 % (29 osob) dotazovaných respondentů. U 16 % respondentů (7 osob), kteří by mohli navýšit objem respondentů se zkušeností dlouhodobé nezaměstnanosti, nemáme dostatečné informace pro jejich přiřazení, protože na tuto otázku neodpověděli a můžeme je vnímat pouze jako latentní.

63

V následujícím grafu je procentuální vyjádření respondentů vedených na úřadu práce. 60 50 40

vedeno na úřadu práce a pobírá soc. dávky

30

neodpovědělo

20 vedeno na úřadu práce

10 0 Muži %

Ženy %

Celkem %

Graf č. 15: Procentuální vyjádření uchazečů zařazených na úřadu práce Po vyhodnocení odpovědí na otázku vztahující se k tomu, zda jsou respondenti vedeni jako uchazeči o zaměstnání na úřadu práce vyplynulo, že 36 % respondentů (16 osob) na tuto otázku neodpovědělo. 31 % respondentů (14 osob) uvedlo, že je vedeno na úřadu práce. 4 % respondentů (2 osoby) uvedlo, že je vedeno na úřadu práce a zároveň pobírá i sociální dávky. Ženy v odpovědích k této otázce rovněž nebyly sdílné, protože 18 % respondentek (8 osob) na tuto otázku neodpovědělo. 11 % respondentek (5 osob) uvedlo, že je vedeno na úřadu práce a pobírá sociální dávky, Z celkových výsledků vyplynulo, že 54 % respondentů (24 osob) na otázku, zda jsou vedeni na úřadu práce, neodpovědělo. Důvody zamítnutí odpovědi na tuto poměrně jednoduchou otázku se nepodařilo zjistit, případné komentáře autora by byly fabulacemi a proto se jich zdrží. 31 % respondentů (14 osob) uvedlo, že je vedeno na úřadu práce, ale k otázce pobírání sociálních dávek se nevyjádřilo a 15 % respondentů (7 osob) uvedlo, že je vedeno na úřadu práce a zároveň pobírá sociální dávky.

64

Otázka č. 18: Byl/a jste odmítnut/a při žádosti o zaměstnání? 35

ano, kvůli rejstříku trestů

30 ano, nedostatečná kvalifikace, nedostatek pracovních míst

25 20

ano, kvůli drogové závislosti

15 10

nikdy se mi to nestalo

5 0

Muži %

Ženy %

Celkem %

neodpovědělo

Graf č. 16: Procentuální vyjádření odmítnutí resp. neodmítnutí respondentů při žádosti o zaměstnání Poslední otázka byla zaměřena na zjištění, zda respondenti mají zkušenost ve svém životě s odmítnutím při zajímání se či při konkrétní žádosti o zaměstnání. Pokud respondenti byli odmítnuti při žádosti o zaměstnání, autor bakalářské práce se zaměřil na to jak respondenti subjektivně vnímají uváděné důvody jejich odmítnutí. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že 31 % respondentů (14 osob) uvedlo, že již bylo odmítnuto při žádosti o zaměstnání a zároveň se domnívá, že důvodem odmítnutí byl zápis v rejstříku trestů. 18 % respondentů (8 osob) uvedlo, že bylo odmítnuto kvůli nedostatečné kvalifikaci či nedostatku pracovních zkušeností a volných míst na trhu práce. 7 % respondentů (3 osoby) uvedlo, že bylo zřejmě odmítnuto kvůli své drogové závislosti. 16 % respondentů (7 osob) uvedlo, že takovou ani obdobnou zkušenost nezaznamenali nebo si ji nevybavují. 9 % respondentek (4 osoby) uvedlo, že již bylo odmítnuto při žádosti o zaměstnání a zároveň se domnívá, že důvodem jejich odmítnutí byla nedostatečná kvalifikace či nedostatek pracovních zkušeností. 9 % respondentek (4 osoby) na tuto otázku neodpovědělo. 7 % respondentek (3 osoby) uvedlo, že nikdy nebylo odmítnuto při žádosti o zaměstnání. 4 % respondentek (2 osoby) uvedlo, že bylo odmítnuto kvůli rejstříku trestů. Po vyhodnocení všech odpovědí bylo zjištěno, že 35 % respondentů (16 osob) ze všech se domnívá, že důvodem jejich odmítnutí při žádosti o zaměstnání byl převážně zápis v rejstříku trestů. 27 % respondentů (12 osob) se domnívá, že bylo odmítnuto kvůli nedostatečné kvalifikaci nebo nedostatku pracovních zkušeností

65

a absenci volných míst na trhu práce. 23 % respondentů (10 osob) uvedlo, že nebylo nikdy odmítnuto při žádosti o zaměstnání, 9 % respondentů (4 osoby) na tuto otázku neodpovědělo a 7 % respondentů (3 osoby) se domnívá, že důvodem odmítnutí byla jejich drogová závislost. Z uvedených interpretovaných odpovědí na otázky zaměřené či související s pracovním životem respondentů, je možné vyvodit závěr, že většina respondentů nebyla ochotna vyjadřovat se k pobírání sociálních dávek či k tomu, zda jsou nebo nejsou vedeni na úřadu práce. Tato témata mohou vnímat subjektivně jako citlivější záležitost a mají potřebu se v tomto směru „chránit“, proto neodpovídají. Většina respondentů se setkávala, a zřejmě v budoucnu asi bude setkávat, s problémy s uplatněním se na trhu práce zejména v Ústeckém regionu kde je, dle uváděných statistik Českého statistického úřadu Ústeckého kraje pro rok 2010, 13,90 % registrovaných nezaměstnaných obyvatel.50 9.2

Ověření platnosti předpokladů Průzkumem

v

praktické

části

bakalářské

práce,

za

použití

metody

nestandardizovaného dotazníku, byly vyhodnoceny stanovené předpoklady takto: •

Lze předpokládat, že minimálně 80 % respondentů je dlouhodobě nezaměstnaných.

Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že daný předpoklad byl potvrzen jako neplatný. Tento předpoklad byl v dotazníku ověřován v otázce č. 17 viz příloha č. 8. Dle výsledku průzkumu je dlouhodobě nezaměstnaných 64 % dotazovaných respondentů, tzn., že mají zkušenost s nezaměstnaností delší jak 5 měsíců. 16 % respondentů na otázku vztahující se k jejich zaměstnanosti či nezaměstnanosti neodpovědělo. 2 % respondentů uvedlo, že nikdy nepracovalo a 18 % respondentů uvedlo, že je v současné době zaměstnáno. U 16 % respondentů, kteří by mohli navýšit objem respondentů se zkušeností dlouhodobé nezaměstnanosti, nemáme dostatečné informace pro jejich přiřazení, protože na tuto otázku neodpověděli a můžeme je vnímat pouze jako latentní.

50

[On line].[cit. 2011-01-28]. Dostupné z:http://www.ustinadlabem.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti_v_usteckem_kraji_v_letec h_2005_az_2010

66

•

Lze předpokládat, že minimálně 70 % respondentů nevyužije metadonový léčebný program k abstinenci od nelegálních drog.

Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že daný předpoklad nebyl potvrzen. Předpoklad by ověřován otázkou č. 5 viz dotazník - příloha č. 8. Dle výsledku průzkumu je 42 % respondentů v programu nepřetržitě jeden rok, 27 % respondentů je v programu již 2 roky, 13 % respondentů je v programu 3 roky, 9 % respondentů je v programu 4 roky a 9 % respondentů je v programu 5 a více let. Z uvedených výsledků je patrné, že 100 % dotazovaných respondentů využívá metadonový léčebný program k abstinenci od nelegálních drog, přičemž nejvíce respondentů, tj. 69 % setrvalo v metadonovém léčebném programu v období jednoho roku až dvou let. V tomto programu jsou respondenti minimálně jeden rok a jsou zároveň pod neustálou lékařskou kontrolou odhalující jakékoliv užívání zakázaných látek.

67

10 Shrnutí výsledků praktické části a diskuze V praktické části bakalářské práce se autor zaměřil na ověření stanovených předpokladů, formou nestandardizovaného dotazníku, ve vztahu k zaměstnanosti a abstinenci na nelegálních drogách. Cílem bakalářské práce bylo zjistit možné překážky respondentů zařazených na Metadonové jednotce Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, zejména v otázce vybraných sociálních aspektů, tj. vzdělanosti, bydlení a rodinného či subjektivně respondenty uváděného zázemí. Tyto vymezené překážky by mohly být pro dotazované respondenty rizikovými faktory nebo určitým zeslabením nebo naopak posílením jejich kompetencí k tomu, aby byla co nejvíce vyloučena možnost jejich návratu ke své drogové závislosti na nelegálních drogách, resp. byla posílena možnost jejich návratu do většinové společnosti, např. i bez užívání metadonu, tedy legální drogy opiátového typu. Z analýzy výsledků věkového rozložení je patrné, že dominantní věkovou kategorií v metadonovém programu je rozmezí 20-40 let, celkem 93 % respondentů. Ze získaných dat je patrné, že většina respondentů se nachází v produktivním věku, ve kterém by bylo možné resp. snadnější nabídnout pomoc na jejich postupném začleňování do většinové společnosti zejména v otázce zaměstnanosti či rekvalifikace, z toho důvodu, že naše současná společnost více akcentuje zaměstnávání lidí v produktivním věku. Ze 45 dotazovaných respondentů převládají téměř ze tří čtvrtin muži, tj. 71 %, ženy jsou zastoupeny 29 %. Z uvedených výsledků je patrné, že v metadonovém léčebném programu jsou převážně zařazeni muži. Z vyhodnocených výsledků v otázce vzdělanosti respondentů metadonového léčebného programu vyplynulo, že 64 % respondentů dosáhlo pouze základní školní vzdělání. To může být výraznou překážkou v možnostech uplatnit se na trhu práce. Nižší vzdělání souvisí se stereotypním předpokladem nižší úrovně vědomostí, specifických dovedností a žádoucích schopností uchazeče o zaměstnání. To ukazuje na výrazně sníženou možnost uplatnit se ve světě práce, resp. možnosti jsou významně omezeny. Údaje o dosaženém vzdělání byly zpracovány tak jak je uvedli respondenti, bez přímého ověřování dokladů o ukončeném vzdělání.

68

Za rizikový faktor, resp. možnou překážku, by mohla být považována samotná návyková látka či její dostupnost např. v referenčních skupinách, kde užívání drog je běžnou součástí způsobu života. Dle vyhodnocených výsledků bylo zjištěno, že 78 % respondentů bylo do metadonového programu zařazeno minimálně podruhé, tzn., že již v programu byli, ale vracejí se opětovně k užívání nelegálních drog. Je patrné, že respondenti se do metadonového programu vracejí, otázkou však zůstává, jak dlouho v programu vydrželi, resp. v jakém časovém období dokázali abstinovat či se zdržet užívání nelegálních drog. Z výsledků vyplynul předpoklad, že 100 % dotazovaných respondentů využívá metadonový léčebný program k abstinenci od nelegálních drog, přičemž nejvíce respondentů, tj. 69 % setrvalo v metadonovém léčebném programu v období jednoho roku až dvou let. V tomto programu jsou respondenti minimálně jeden rok a jsou zároveň pod neustálou lékařskou kontrolou odhalující jakékoliv užívání zakázaných látek. 69 % respondentů se dokázalo samo rozhodnout pro tento druh léčby, resp. tak učinilo z vlastního rozhodnutí či motivace směřující k tomu, aby využili této možnosti a s pomocí metadonového programu zanechali užívání nelegálních drog. Zároveň je možné předpokládat, že respondenti o této substituční léčbě mají potřebné množství informací, resp. nepotřebují jiná doporučení např. lékařské apod. Také pomoc ze strany rodiny zaměřena na výběr tohoto typu léčebného programu nemusí být důležitým aspektem při rozhodování se respondentů k léčbě. V tomto směru lze předpokládat

poměrně

dobrou

osvětovou

činnost

a

dostupnost

informací

o alternativních léčbách pro drogově závislé, které je sice nemusí dovést k úplné abstinenci, ale jejich užívání je legální a pod kontrolou. 62 % respondentů očekávalo či očekává od metadonového programu, že se vyléčí nebo se zbaví závislosti, anebo bude abstinovat, což byla nejčastěji respondenty uváděná odpověď. 62 % respondentů je zcela spokojeno se svým očekáváním, tzn., že od metadonového léčebného programu očekávalo, že se zcela zbaví své závislosti, resp. se vyléčí či bude abstinovat. Z vyhodnocených odpovědí souvisejících s otázkou bydlení vyplynulo, že 84 % respondentů má trvalé či zajištěné bydlení, proto lze předpokládat, že toto hledisko by nemuselo být překážkou, která by mohla nežádoucím způsobem ovlivnit jejich návrat do většinové společnosti. V návaznosti na tuto otázku se autor zaměřil na detekci spokojenosti respondentů se svým současným zajištěným bydlením. 84 % respondentů je se svým zajištěným či trvalým bydlením velmi spokojeno nebo spíše spokojeno,

69

proto lze předpokládat, že respondenti nemusí být hlediskem bydlení frustrováni, což může být žádoucím incentivem v jejich setrvání a pokračování v metadonové léčbě. 67 % respondentů bydlí v Ústí nad Labem, tedy v lokalitě kde se nachází metadonové centrum. Problémy spojené např. s dojížděním, resp. ekonomickými náklady na dopravu nebo “ztrátou času“, který by mohli vyplňovat jinými činnostmi věnované např. rodině apod., by nemusely být pro dotazované respondenty překážkou, která by zásadním způsobem ovlivňovala jejich léčbu. Ti, kteří naopak investují čas i peníze do změny svého života mohou vypovídat o síle motivace, nebo potřebě zajistit si vyšší anonymitu, kterou vzdálenější místo nabízí. Mezi další zjišťované aspekty, které by mohly být pro respondenty překážkou je skutečnost, zda respondenti bydlí sami nebo se svým partnerem, anebo bydlí ve společné domácnosti také s dětmi. Dále bylo zjišťováno hledisko spokojenosti respondentů s jejich soukromím, zázemím, rodinou a vztahy, resp. co pro ně zázemí znamená. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že 84 % respondentů nebydlí samo, což je aspekt, který by mohl respondentům pomoci zvláště v otázce posílení motivace či psychické podpory ze strany jejich blízkých, kteří by se mohli spolupodílet v posilování jejich kompetencí při léčbě nebo návratu do většinové společnosti bez užívání nelegálních drog. 80 % respondentů je se svým soukromím, zázemím, rodinou a vztahy velmi spokojeno či spíše spokojeno. Lze předpokládat, že respondenti žijí v takovém prostředí, které je přínosným incentivem k jejich silnější vnitřní motivaci aktivně se účastnit aktuálně vybraného typu léčby. To by mohlo být také pomyslným odrazovým můstkem v dlouhodobém procesu zbavování se závislosti na opiátech při volbě dalších možných, návazných způsobů léčby. Pro 53 % všech dotazovaných respondentů znamená zázemí především klid, jistotu, pohodu a spokojenost. Lze tudíž předpokládat, že při zajištěném zázemí, tak jak si ho respondenti představují, mají v současné době vytvořeny dostatečně uspokojivé podmínky pro úspěšné zvládnutí léčby. Posledním

zjišťovaným

aspektem

byla

zaměstnanost,

resp.

fluktuace

respondentů metadonového léčebného programu. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že 60 % všech dotazovaných respondentů naposledy pracovalo v dělnické profesi ve

svém

oboru

v

němž

ukončili

své

vzdělání

nebo

v

oboru,

ve kterém se rekvalifikovalo. Na základě uvedených zjištění lze konstatovat, že se respondenti zaměřovali v rámci hledání na získávání budoucího zaměstnání 70

převážně v oboru, ve kterém se vyučili či pro něj podstoupili rekvalifikační kurz. Jak je patrné z grafu č. 12, dominantní zastoupení v typu zaměstnání mají převážně profese dělnického charakteru. 87 % respondentů ve svém produktivním věku pracovalo minimálně ve dvou či více zaměstnáních po sobě jdoucích. Nejvíce uváděli dvě až čtyři a deset zaměstnání. Poměrně vysokou fluktuaci- deset zaměstnání uváděli pouze muži. 64 % respondentů má zkušenost s nezaměstnaností delší jak 5 měsíců. Z uvedeného zjištění vyplývá, že daný předpoklad byl vyvrácen, protože dle uváděných odpovědí je dlouhodobě nezaměstnaných 64 % dotazovaných respondentů. 54 % respondentů na otázku, zda jsou vedeni na úřadu práce, neodpovědělo. Důvody zamítnutí odpovědi na tuto poměrně jednoduchou otázku se nepodařilo zjistit, případné komentáře autora by byly fabulacemi a proto se jich zdrží. 35 % respondentů se domnívá, že důvodem jejich odmítnutí při žádosti o zaměstnání byl převážně zápis v rejstříku trestů. 27 % respondentů se domnívá, že bylo odmítnuto kvůli nedostatečné kvalifikaci nebo nedostatku pracovních zkušeností a absenci volných míst na trhu práce. 23 % respondentů uvedlo, že nebylo nikdy odmítnuto při žádosti o zaměstnání, 9 % respondentů na tuto otázku neodpovědělo a 7 % respondentů se domnívá, že důvodem odmítnutí byla jejich drogová závislost. Z uvedených interpretovaných odpovědí na otázky zaměřené či související s pracovním životem respondentů, je možné vyvodit závěr, že většina respondentů nebyla ochotna vyjadřovat se k pobírání sociálních dávek či k tomu, zda jsou nebo nejsou vedeni na úřadu práce. Tato témata mohou vnímat subjektivně jako citlivější záležitost a mají potřebu se v tomto směru „chránit“, proto neodpovídají. Většina respondentů se setkávala, a zřejmě v budoucnu asi bude setkávat, s problémy s uplatněním se na trhu práce zejména v Ústeckém regionu kde je, dle uváděných statistik Českého statistického úřadu Ústeckého kraje pro rok 2010, 13,90 % registrovaných nezaměstnaných obyvatel.51 Toto je aspekt, který by mohl být pro respondenty překážkou při návratu do většinové společnosti. Autor

bakalářské

práce

během

bakalářského

studia

absolvoval

praxi

na Metadonové jednotce psychiatrickém oddělení v Masarykově nemocnici, kde se mohl seznámit s prací lékařů, sester, resp. celého zdravotnického personálu, a zároveň s tímto typem léčby drogově závislých jedinců. Některé typické vnější znaky 51

[On line].[cit. 2011-01-28]. Dostupné z:http://www.ustinadlabem.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti_v_usteckem_kraji_v_letec h_2005_az_2010

71

závislosti jedinců uváděné autorem v teoretické části bakalářské práce v kapitole 1.5, např. odlišnosti v jednání, chování, zanedbání či výraznější změny zevnějšku apod., nebyly autorem při setkání s drogově závislými jedinci zařazenými do metadonového léčebného programu zaznamenány. Naopak jedinci tohoto programu se na první pohled jevili dostatečně stabilizováni v oblasti bio-psycho-sociální, jak je uvedeno v kapitole 3.3, resp. 3.4.1 v cílech a standardech substituční léčby v teoretické části bakalářské práce. Většina klientů, se kterými autor hovořil, byla s tímto typem léčby spokojena. Dle autorova názoru, resp. získané zkušenosti z odborné praxe se však někteří klienti s tímto typem léčby do jisté míry uspokojili natolik, že jim postačuje a nechtějí dále pracovat nebo činit kroky k postupné abstinenci, tzn., aby přestali užívat i metadon, coby legální drogu opiátového typu. Tito klienti hovořili, ačkoliv tuto skutečnost v dotazníku neuvedli, o tom, že mají strach či obavu z toho co nastane, když sníží dávky metadonu nebo ho přestanou užívat zcela. Většina obav pramenila z abstinenčních příznaků, které by mohly nastat po vysazení dávek metadonu. Klienti měli obavy, že by znovu začali užívat heroin či jiné drogy. O možných způsobech další práce s klienty viz navrhovaná opatření.

72

ZÁVĚR Autor se v bakalářská práci zabýval problematikou drogově závislých jedinců. Zaměřil se na cílovou skupinu klientů zařazených na Metadonovou jednotku psychiatrického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde je prováděna substituční léčba metadonem, primárně soustředěna na dlouhodobé uživatele nelegálních drog, především opiátového typu. Teoretická část byla věnována důležitým oblastem a aspektům související s drogovou problematikou. Autor popsal podstatná hlediska vzniku návyku, resp. závislosti zejména na nealkoholových drogách, dále se zaměřil na oblasti prováděné drogové prevence a shrnul obecné informace o substituční léčbě zvláště při závislosti na opioidech a substituční metadonové léčbě (programu) závislosti na drogách opiátového typu. V závěru teoretické části stručně charakterizoval dostupné intervence poskytované drogově závislým odsouzeným v českých věznicích v oblasti substituční léčby. Cílem praktické části bylo zjistit individuální zkušenosti a názory jednotlivých respondentů zařazených v metadonovém programu substituční léčby závislosti na opiátech, na možné překážky, se kterými se ve svém současném životě potýkají. Veškeré poznatky a informace uvedené v teoretické části bakalářské práce zabývající se problematikou drogově závislých jedinců byly ověřeny studiem odborné literatury nebo konzultacemi s odbornými zdroji zabývajícími se touto problematikou. Stanovené předpoklady vyhodnocené v závěru praktické části byly provedeny pomocí průzkumu formou nestandardizovaného strukturovaného dotazníku. Na základě respondenty vyplněného dotazníku byly zjištěny a zároveň vyhodnoceny potřebné informace vztahující se k možným překážkám drogově závislých jedinců související s jejich opětovným návratem do většinové společnosti. Současně byly získány a vyhodnoceny informace

o tom,

co

očekávají

respondenti

od metadonového léčebného programu a jaké jsou aspekty reálné integrace respondentů do většinové společnosti zejména ve vztahu k zaměstnanosti, vzdělanosti resp. případné rekvalifikaci a rodinnému prostředí. Tyto vybrané aspekty jsou jedním ze zdrojů podpory posílení takových kompetencí jedince, které pomohou k tomu, aby byla

73

co nejvíce minimalizována možnost jejich návratu ke svému programovému chování pomocí drogové závislosti na nelegálních drogách, které je celospolečensky vnímáno jako nežádoucí. Na základě vyhodnocených výsledků v praktické části bakalářské práce se stanovené předpoklady nepotvrdily. Předpoklad č. 1, tj. minimálně 70 % respondentů nevyužije metadonový léčebný program k abstinenci od nelegálních drog. Předpoklad nebyl potvrzen. Ze získaných odpovědí je výsledkem zjištění, že 100 % dotazovaných respondentů využívá cíleně metadonový léčebný program k dlouhodobé abstinenci od nelegálních drog. V tomto programu jsou minimálně jeden rok a jsou zároveň pod neustálou lékařskou kontrolou odhalující jakékoliv užívání zakázaných látek. Předpoklad č. 2, tj. minimálně 80 % respondentů je dlouhodobě nezaměstnaných. Tento předpoklad se také jednoznačně nepotvrdil. Na základě uvedených odpovědí lze konstatovat, že deklarovaných dlouhodobě nezaměstnaných je 64 % z dotazovaných respondentů. U dalších 16 % respondentů, kteří by mohli navýšit objem dlouhodobě nezaměstnaných nevíme, protože na tuto otázku neodpověděli a můžeme je vnímat pouze jako latentní. Analýzou

studia

odborné

literatury

a

dalších

zdrojů

zabývajících

se drogovou problematikou s podporou výsledků dotazníkového šetření, byly nejprve popsány

a

poté

definovány

následující

vymezené

překážky

s

nimiž

se drogově závislí při návratu do většinové společnosti musí adekvátně vyrovnat: Z vyhodnocených výsledků v otázce vzdělanosti respondentů metadonového léčebného programu vyplynulo, že 64 % respondentů dosáhlo pouze základní školní vzdělání. Základní vzdělání může být výraznou překážkou v možnostech uplatnit se na trhu práce. Nižší vzdělání souvisí se stereotypním předpokladem nižší úrovně vědomostí, specifických dovedností a žádoucích schopností u uchazeče o zaměstnání. To ukazuje na výrazné omezení možnosti uplatnit se ve světě práce. Údaje o dosaženém vzdělání byly zpracovány tak jak je uvedli respondenti, bez přímého ověřování dokladů o ukončeném vzdělání. Další překážkou, která úzce souvisí s předchozím aspektem, je nezaměstnanost, resp. fluktuace respondentů metadonového léčebného programu. 87 % respondentů

74

ve svém produktivním věku pracovalo minimálně ve dvou či více zaměstnáních po sobě jdoucích. Nejvíce uváděli dvě až čtyři a deset zaměstnání. Poměrně vysokou fluktuacideset

zaměstnání

uváděli

pouze

muži.

64

%

respondentů

má

zkušenost

s nezaměstnaností delší jak 5 měsíců. Z interpretovaných odpovědí na otázky související s pracovním životem respondentů, je možné vyvodit závěr, že většina respondentů nebyla ochotna vyjadřovat se k pobírání sociálních dávek či k tomu, zda jsou nebo nejsou vedeni na úřadu práce. Tato témata mohou vnímat subjektivně jako citlivější osobní téma a mají vyšší potřebu se v tomto směru „chránit“, proto neodpovídají. Většina respondentů se setkávala, a pravděpodobně v budoucnu bude setkávat, s výraznějšími problémy uplatnění se na trhu práce zejména v Ústeckém regionu, protože 67 % respondentů bydlí v Ústí nad Labem, tedy v lokalitě kde se nachází metadonové centrum. Dle uváděných statistik Českého statistického úřadu Ústeckého kraje pro rok 2010, je v Ústeckém regionu 13,90 % registrovaných nezaměstnaných obyvatel.52 Toto je aspekt, který by mohl být pro respondenty překážkou při návratu do většinové společnosti. Za rizikový faktor, resp. možnou překážku, by mohla být považována dostupnost návykové látky, osobní zkušenost s užíváním a původní sociální prostředí např. referenční skupiny, kde užívání drog je přirozenou součástí způsobu života. Dle vyhodnocených výsledků bylo zjištěno, že 78 % respondentů bylo do metadonového programu zařazeno minimálně podruhé, tzn. že již v programu byli, ale po jeho ukončení se opět vrátili k užívání nelegálních drog. Ze zjištění vyplývá, že 62 % respondentů očekávalo či očekává od tohoto programu, že se vyléčí nebo se zbaví závislosti, anebo bude abstinovat, což byla nejčastěji respondenty uváděná odpověď. U 62 % všech dotazovaných respondentů bylo naplněno jejich očekávání.

52

[On line].[cit. 2011-01-28]. Dostupné z:http://www.ustinadlabem.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti_v_usteckem_kraji_v_letec h_2005_az_2010

75

NÁVRH OPATŘENÍ Po vyhodnocení výsledků dotazníkového průzkumu provedeného v praktické části bakalářské práce a po absolvování odborné praxe na Metadonové jednotce psychiatrického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem se autor domnívá, že by klienti potřebovali k farmakologické léčbě další, specializovanou odbornou terapeutickou pomoc nebo sociálně aktivizační služby. Jejich prostřednictvím by byli klienti více motivováni nebo připravováni na to, že mohou vysadit dávky metadonu a postupně se tak důkladněji adaptovat na možnost abstinence. Někteří klienti jsou v programu několik let, proto je pravděpodobné, že neužívají ve větší míře či pravidelně nelegální drogy, protože jsou pod neustálou kontrolou. Někteří z klientů však mají již uloženou podmínku za pozitivní nález zakázaných látek v organizmu, přesto se dokáží pravidelného užívání nelegálních drog zdržet. Dle autorova názoru by byla škoda nebo málo efektivní tyto jedince dále vést k abstinenci pouze medicínskou léčbou. Vynaložené finanční prostředky a léčba klientů je velmi náročný a dlouhodobý proces. Z tohoto důvodu se autor domnívá, že by metadonový léčebný program měl být jakým si základním článkem v léčbě drogově závislých jedinců, na který by měl navazovat další program či jiný typ léčby (terapie) zaměřený na hledání jiných cest k abstinenci, který by mohli klienti podstoupit a kde by se postupně zbavovali závislosti na metadonu prostřednictvím posilování sociálních kompetencí, dovedností a osobnostního nastavení. Dalším navrhovaným opatřením je ustálení koncepce metadonové substituční léčby pro všechny zařízení poskytující tento typ léčby. Ze zjištěných skutečností, které autor získal během odborné praxe je patrné, že každé metadonové centrum má své postupy či své vlastně vytvořené programy, a opomíjí v praxi již existující standard substituční léčby. Tento standard však obsahuje základní body, kterými se metadonové jednotky řídí. Každá metadonová jednotka či zařízení si individuálně přizpůsobuje ke svému obrazu další podmínky či kroky poskytování tohoto typu léčby. Například ve výdeji metadonu s sebou. Některá centra dávají metadon na sobotu a neděli automaticky všem klientům s sebou, přičemž jiná jen výběrově-pracujícím klientům nebo matkám s dětmi do dvou let věku dítěte. Dle autorova názoru by se měly podmínky a postupy metadonových programů sjednotit a být procesuálně stejné

76

za předpokladu, že by klienti např. po dvou letech této léčby museli podstoupit další nadstavbovou léčbu zaměřenou na abstinenci. Dlouhodobější, např. sedm let trvající léčba pouze v metadonovém programu, je dle autorova názoru příliš dlouhá a málo efektivní. Díky této jednosměrnosti může dojít k určité stagnaci v motivaci klientů směřující k léčbě zaměřené na abstinenci. Abstinence sice není prvořadým úkolem metadonové substituční léčby, ale je to jedna z možností, ke které by klienti postupnými léčebnými iniciativami měli či mohli dojít. Metadonový program léčby závislosti na drogách opiátového typu je dle autorova názoru úspěšný z hlediska schopnosti klientů tzv. normálně fungovat, např. pracovat, dělat běžné činnosti. Toho by bez této léčby při užívání nelegálních drog většina klientů metadonového centra pravděpodobně nebyla schopna.

77

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ GÖHLERT Fr.- CHristoph, KÜHN,Frank. Od návyku k závislosti. 1.vyd.2001. s.144. ISBN 80-7202-950-9 KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1, mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 319. ISBN 80-86734-05-6 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pracovníky policie a vězeňské služby, 2.díl. vyd. 1. s. 102. ISBN 80-7083-703-9 NEŠPOR, Karel, CSÉMY, Ladislav. Alkohol, drogy a vaše děti. Jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat. s. 144. Praha: Sportpropag, 1992 NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. s. 152. ISBN 80-7178-432-X SEIFERTOVÁ, Dagmar, PRAŠKO, Ján, HÖSCHL, Cyril. Postupy v léčbě psychických poruch. Vyd. 1. Academia Medica Pragensis, 2004. s. 479. ISBN 8086694-06-2 KNEZOVIČ, Martin a kol. Anglicko Český Česko Anglický slovník, gramatika, fráze. Dotisk 2. vyd.:Fragment, 1991, 1996. s. 479. ISBN 80-7200-027-6 KALINA, Kamil a kol. Základy klinické adiktologie. Vyd. 1., 2008. Grada Publishing, a.s., 2008. s. 392. ISBN 978-80-247-1411-0 ROTGERS, Frederick a kol. Léčba drogových závislostí. Grada Publishing, 1999. s. 264. ISBN 80-7169-836-9 NEŠPOR, Karel, CSÉMY, Ladislav. Léčba a prevence závislostí. Příručka pro praxi. Vyd. 1: Psychiatrické centrum Praha, 1996. s. 203. ISBN 80-85121-52-2 VERSTER, Annette a BUNING, Ernst. Informace pro tvůrce drogové politiky o účinnosti substituční léčby závislosti na opiátech. Vyd. 1: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 38. ISBN 80-86734-15-3 PRESTON, Andrew. Drogy na předpis II. Vše o metadonu. Votobia, 1999. s. 166. ISBN 80-7198-383-7

78

MRAVČÍK,

V.,

PEŠEK,

R.,

ŠKRDLANTOVÁ,

E.,

ŠŤASTNÁ,

ŠKAŘUPOVÁ,

L.,

KIŠŠOVÁ,

K., L.,

ORLÍKOVÁ,

B.,

BĚLÁČKOVÁ,

V.,

GAJDOŠÍKOVÁ, H., VOPRAVIL, J. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2008. Praha: Úřad vlády České republiky, 2009. s. 78,79. ISBN 97880-87041-99-4 JIHLAVEC, Jan, PALOUNKOVÁ, Zuzana, PEŠATOVÁ Ilona, THELENOVÁ, Kateřina. Metodika tvorby bakalářské práce. Technická univerzita v Liberci. Vyd. 1. v srpnu 2010. s. XV příloha D. ISBN 978-80-7372-636-2 Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR, 2008: [Online].[cit.2010-09-06]. Dostupné:http://www.transfuznispolecnost.cz/doc/normy/Vestnik3.pdf Drogy info-cz: [Online].[cit.2010-09-28]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/index.php/map/ Český statistický úřad Ústeckého kraje: [Online].[cit.2011-01-28].Dostupné: http://www.ustinadlabem.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti_v_usteckem_ kraji_v_letech_2005_az_2010 Integrovaný portal MPSV: [Online].[cit.2011-01-28]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/esfpb/op_lzz/rip__regionalni_individualni_projekty/chci_resit_svoji_dlouhodobou_nezamestnanost Absolutní četnost: [On line] . [cit.2011-04-14]. Dostupné z: http://tomik.jmx.cz/skola/statistika.pdf [Online].[cit.2011-04-14]. Dostupné:http://www.google.cz/search?hl=cs&source=hp&q=kumulativn%C3%AD+% C4%8Detnost&lr=&aq=f&aqi=g2&aql=&oq=Univerzita Karlova v Praze [On line].[cit. 2010-09-29].Dostupné z: www.uzis.cz/download_file.php?file=3669

79

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Zařazení klienta do programu metadonové substituce................... .str. 33 Příloha č. 2 – Terapeutická smlouva.......................................................................str. 34 Příloha č. 3 – Informovaný souhlas pacienta..........................................................str. 35 Příloha č. 4 – Informace pro pacienta.....................................................................str. 35 Příloha č. 5 – Podmínky metadonového substitučního programu..........................str. 35 Příloha č. 6 - Zařízení v ČR poskytující substituční léčbu metadonem..................str. 37 Příloha č. 7 – Přehled věznic ČR poskytující substituční léčbu..............................str. 37 Příloha č. 8 – Nestandardizovaný dotazník ............................................................str. 41 Příloha č. 9 – Seznam grafů a tabulek

80

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

Příloha č.5

Příloha č. 5

Příloha č. 6 Zařízení v ČR poskytující substituční léčbu metadonem V současné době je substituční léčba metadonem poskytována v níže uvedených zařízeních rozdělených na: 1. Region Čechy •

Ústí nad Labem, Ordinace AT při Masarykově nemocnici - psychiatrická ambulance, Ústecký kraj

•

Praha 2, Oddělení pro léčbu závislostí, Apolinář při Všeobecné fakultní nemocnici

•

Praha 1, Centrum metadonové substituce, Drop In, o.p.s.

•

Praha 2, Drop - In, o.p.s., Centrum metadonové substituce II.

•

Mělník, Ordinace AT při Nemocnici s poliklinikou Mělník, Středočeský kraj

•

Plzeň, Substituční centrum Plzeň, Plzeňský kraj

•

Hradec Králové, Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové, Královéhradecký kraj

2. Region Morava •

Brno, Denní psychoterapeutické sanatorium Elysium, Jihomoravský kraj

•

Olomouc, Ambulance AT při Fakultní nemocnici Olomouc, Olomoucký kraj

•

Ostrava, Psychiatrické oddělení při Fakultní nemocnici Ostrava, Moravskoslezský kraj.53

53

[On line].[cit. 2010-09-28]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/index.php/map/

Příloha č. 7 Přehled věznic ČR poskytujících substituční léčbu V současné době je substituční léčba poskytována v těchto věznicích: 1. Region Čechy •

Vazební věznice Litoměřice, Věznice Rýnovice, Věznice Příbram, Vazební věznice Praha – Pankrác, Vazební věznice Praha – Ruzyně.

2. Region Morava •

Vazební věznice Brno, Věznice Opava, Ostrava, Kuřim a Břeclav.54

Informace o přehledu věznic poskytujících substituční léčbu jsem získal z Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v roce 2008, kde jsou uvedeny 3 věznice, a to v Břeclavi, Litoměřicích a Ostravě, které v té době tuto léčbu ještě neposkytovaly. V současné době však poskytují substituční léčbu již všechny uvedené věznice.55

54

MRAVČÍK, V., PEŠEK, R., ŠKAŘUPOVÁ, K., ORLÍKOVÁ, B. a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2008. Praha: Úřad vlády České republiky, 2009. s. 78,79. ISBN 978-80-87041-99-4 55 [On line].[cit. 2010-09-29].Dostupné z: www.uzis.cz/download_file.php?file=3669

Příloha č. 8

DOTAZNÍK

Dotazník byl vytvořen pro potřebu získání dat k praktické části bakalářské práce v rámci studia na Technické univerzitě v Liberci. Je anonymní, zaměřen na získání informací o možnostech léčby a resocializace klientů metadonového substitučního programu v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Zakřížkujte prosím možné odpovědi nebo doplňte odpověď dle Vašeho uvážení. Předem děkuji za spolupráci a čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku.

1. Váš věk:

a) do 20 let

b) do 30 let

c) do 40 let

d) 40 a více

2. Pohlaví:  MUŽ  ŽENA 3. Dosažené vzdělání:  ZŠ (směr……………………)

 SO bez maturity

 SO s maturitou  VŠ

4. Po kolikáté jste zařazen/a do metadonového léčebného programu?  4.  5. a více

1.  2.  3.

5. Jak dlouho jste v metadonovém léčebném programu?  1 rok 2 roky  3 roky  4 roky  5 a více let jiné______ 6. Metadonový léčebný program jste si vybral/a: sám doporučení lékaře jiné ______________________

 pomocí rodiny  na

7. Co očekáváte, resp. co jste očekával/a od metadonového léčebného programu? 1. …………………………………… 2. …………………………………… 3. …………………………………… 8. Naplnilo se Vaše očekávání?  zcela naplnilo  spíše naplnilo  spíše nenaplnilo  nenaplnilo 9. V jakém městě bydlíte?  UL  DC  TP  MO  jiné……………… 10. Máte trvale kde bydlet (nemusí být trvalé bydliště)?

 ANO  NE

11. Spokojenost se zajištěným bydlením:  velmi spokojen  spíše spokojen  spíše nespokojen  nespokojen

Příloha č. 8 12. Bydlíte sám?

 ANO  NE→ S kým?  s přítelkyní/lem  s manželkou/lem  s přítelkyní/lem a dítětem či dětmi  s manželkou/lem a dítětem či dětmi  ………………………………….

13. Jaká je Vaše spokojenost se svým soukromím, zázemím, rodinou, vztahy?  velmi spokojen  spíše spokojen  spíše nespokojen  nespokojen 14. Co pro Vás znamená Vaše zázemí? ………………………………………………….. 15. Když jste byl naposledy zaměstnán, co to bylo za práci?........................................ 16. V kolika zaměstnáních jste již pracoval/a? (počet) ……………………… 17. Jste v současné době zaměstnaný/á?  NE→ jak dlouho:  více jak 5 měsíců  1 rok  2 roky  3 a více let  evidován na ÚP  pobírám sociální dávky  nikdy nepracoval/a  nikde neevidován/a  ANO→ kdo Vám pomohl vyhledat práci:  pracoval jsem již při nástupu na metadonový léčebný program  sám  rodina  úřad práce  sociální pracovník (specifikujte odkud)……………………….  jiné ______________________________ 18. Byl/a jste odmítnut/a při žádosti o zaměstnání?  NE, nikdy se mi to nestalo  ANO, již se mi to stalo - Co si myslíte, že bylo důvodem odmítnutí?  rejstřík trestů  národnost  nedostatečná kvalifikace  drogová závislost  celkový vzhled  nedostatek pracovních zkušeností  jiné _____________________________

Karel Zdešek, III r. PEP (2010-2011), SpR

Příloha č. 9 Graf č. 1: Procentuální vyjádření zastoupení mužské a ženské populace.................str.45 Graf č. 2: Procentuální vyjádření dosaženého stupně vzdělání................................str. 46 Graf č. 3:Procentuální vyjádření rozhodnutí respondentů pro tento typ programu..str. 49 Graf č. 4: Procentuální vyjádření subjektivního očekávání respondentů.................str. 50 Graf č. 5: Procentuální vyjádření naplněného očekávání.........................................str. 51 Graf č. 6: Procentuální vyjádření lokality místa bydliště respondentů.....................str. 52 Graf č. 7: Procentuální vyjádření zajištěného bydlení respondentů.........................str. 53 Graf č. 8: Procentuální vyjádření spokojenosti respondentů se zajištěným bydlením....... ...................................................................................................................................str. 54 Graf č. 9: Procentuální vyjádření rodinného stavu respondentů...............................str. 55 Graf č. 10: Procentuální vyjádření spokojenosti respondentů..................................str. 56 Graf č. 11: Procentuální vyjádření subjektivního vyjádření respondentů ...............str. 57 Graf č. 12: Procentuální vyjádření profesního zaměření respondentů......................str. 58 Graf č. 13: Procentuální vyjádření počtu zaměstnání respondentů ........................str. 59 Graf č. 14: Procentuální vyjádření délky (ne)zaměstnanosti respondentů...............str. 60 Graf č. 15: Procentuální vyjádření uchazečů zařazených na úřadu práce................str. 62 Graf č. 16: Procentuální vyjádření odmítnutí resp. neodmítnutí respondentů při žádosti o zaměstnání..............................................................................................................str. 63 Tabulka č. 1: Popisná statistika................................................................................str. 42 Tabulka č. 2: Věkové rozložení respondentů...........................................................str. 44 Tabulka č. 3: Počet zařazení respondentů do metadonového léčebného programu.str. 47 Tabulka č. 4: Délka léčby respondentů metadonového programu...........................str. 48