PODKLADY PRO ZPRÁVU O STAVU OBCHODOVÁNÍ S LIDMI V ROCE 2012

1

PODKLADY PRO ZPRÁVU O STAVU OBCHODOVÁNÍ S LIDMI V ROCE 2012 Základní informace o organizaci ................................................................................................. 1 Obchodované a vykořisťované osoby v organizaci La Strada ..................................................... 2 Nízkoprahové služby (práce v terénu, INFO a SOS linka, kontaktní sociální poradenství) ......... 5 Advokační a lobbingové aktivity ............................................................................................... 12 Zahraniční aktivity .................................................................................................................... 15 Další aktivity organizace La Strada ........................................................................................... 16

Základní informace o organizaci La Strada Česká republika, o. p. s. (dále jen „La Strada“) působila v ČR od roku 1995 jako projekt organizace proFem, od roku 1998 je registrována jako samostatný právní subjekt. Je zakládající organizací La Strada International s členskými organizacemi v dalších sedmi evropských zemích (Bělorusko, Bulharsko, Makedonie, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Ukrajina,) a s mezinárodním sekretariátem v Nizozemsku. La Strada je také členskou organizací mezinárodního sdružení Global Alliance Against Trafficking in Women se sekretariátem v Bangkoku (GAATW) a Platform for Cooperation on Undocumented Migrants (PICUM). V České republice je La Strada součástí sdružení právnických osob, tzv. Fóra pro integraci (FORINT) a Sdružení azylových domů (SAD). Cílem organizace je přispívat k odstranění obchodování s lidmi a vykořisťování a poskytovat podporu a ochranu vykořisťovaným, obchodovaným a vykořisťováním a obchodováním ohroženým osobám. O dosažení tohoto cíle usiluje prací ve třech oblastech, jejichž vzájemné propojení umožňuje zohledňovat potřeby a problémy cílové skupiny ve všech činnostech. La Strada poskytuje cílové skupině sociální služby, věnuje se prevenci a vzdělávání a advocacy aktivitami usiluje o systémové či legislativní změny s cílem předcházet obchodování s lidmi a vykořisťování a chránit práva a zájmy cílové skupiny. Hlavními principy, kterými se organizace řídí, jsou rovnost a nediskriminace, lidsko-právní přístup k problematice a tzv. empowerment - tedy důraz na eliminaci zranitelnosti a závislosti a na posilování vlastních zdrojů a kompetencí cílové skupiny. Od nabytí účinnosti zákona o sociálních službách dne 1. ledna 2007 jsou sociální služby organizace La Strada určené pro obchodované osoby1 hrazeny z finančních prostředků MPSV. La Strada se v průběhu roku 2007 zaregistrovala jako poskytovatel sociálních služeb a od roku 2007 poskytuje 3 sociální služby pro obchodované a vykořisťované osoby 1

La Strada ČR v souladu s trendy na mezinárodní úrovni preferuje pro označení cílové skupiny termín „obchodované osoby“ Užívání termínu „oběť“ se vyhýbá vzhledem k tomu, že může implikovat pasivitu či bezmoc.

2

• • • •

Odborné sociální poradenství - § 37 zákona o sociálních službách2, Krizová pomoc - § 60 zákona o sociálních službách, Azylové domy - § 57 zákona o sociálních službách. V roce 2012, bylá zaregistrována služba Telefonická krizová pomoc.3

Od roku 2007 také probíhá systematická harmonizace a reflexe poskytovaných sociálních služeb se Standardy kvality sociálních služeb/SQSS/ zahrnující průběžné revize metodik a jejich další zavádění do praxe. V oblasti prevence, šíření informačních materiálů a mapování trendů organizace rozvíjí specifickou metodu práce v terénu. Tato aktivita je již několikátým rokem finančně podporována MVČR. Důležitou součástí činnosti organizace je provoz INFO a SOS linky. Lze říci, že linka plní mimo jiné funkci „vstupní brány“ pro potencionálně obchodované a vykořisťované osoby a poskytuje informace jak předcházet rizikům obchodování a vykořisťování při cestě do zahraničí. V posledních dvou letech se též systematicky rozšiřuje segment poradenství souvisejícího se situacemi, které dopadají na lidi v souvislosti s pracovním vykořisťováním.

Obchodované a vykořisťované osoby v organizaci La Strada V roce 2012 poskytovala organizace La Strada ambulantní či pobytové sociální služby celkem 94 klientům a klientkám. V porovnání s rokem 2011 se tedy jedná o mírný nárůst klientely (v roce 2011 celkem 88 osob). V praxi lze osoby, které využily služby organizace La Strada, rozdělit na dvě skupiny. 1. Obchodované a vykořisťované osoby, které v průběhu spolupráce využijí jednu nebo více registrovaných sociálních služeb organizace. Znamená to tedy, že mají zájem s organizací řešit komplexně svoji situaci a dochází do organizace na pravidelné schůzky. Mohou čerpat službu odborné sociální poradenství, krizovou pomoc pobytovou či ambulantní a pobytovou službu azylové domy. Tyto služby dále označujeme jako „komplex sociálních služeb“. 2. Osoby, které využijí konzultování své situace v rámci služby odborného sociálního poradenství bez celkového řešení své situace a bez pobytové služby. Důvodem 2

Poskytované také osobám, které prožily nebo se nacházejí v situaci blízké obchodování či vykořisťování, osobám, které jsou v blízkém vztahu k lidem, kteří byli nebo jsou obchodováni či vykořisťováni, osobám, které hledají práci či cestují do zahraničí a dalším lidem, kteří mají zájem o informace, jak rizikům obchodování s lidmi a vykořisťování předcházet 3

Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

3

může být nezájem o další služby, potřeba jednorázové osobní konzultace pro zorientování se ve své situaci, nebo potřebují sociální či právní poradenství v důsledku vykořisťování či jim pobytová služba nemůže být poskytnuta z objektivních důvodů. O této skupině služeb hovoříme dále jako o „kontaktním poradenství“. Jak již bylo zmíněno výše, v roce 2012 využilo ambulantní či pobytové služby organizace La Strada celkem 94 osob. Z tohoto počtu využívalo komplex sociálních služeb 40 klientů/klientek. kontaktní poradenství poskytovala organizace 54 klientům/klientkám, kteří /které se převážně setkali s vykořisťovaným v práci či se situací blízkou obchodování a vykořisťování. Organizace La Strada ve sledovaném roce 2012 pracovala se 40 klienty/klientkami, z toho jich 18 přešlo z minulého roku a nově 22 osob (15 žen, 7 mužů) zahájilo s organizací spolupráci. V roce 2012 čerpalo sociální služby organizace La Strada 7 osob zařazených zároveň do Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi (dále také „Program“), z toho 1 osoba byla zařazena nově v tomto roce a 4 osoby byly zařazeny již v předešlých letech jinou pomáhající organizací, avšak služeb La Strady začaly využívat v roce 2012. Všechny tyto osoby čerpaly komplex služeb. Obchodované osoby, které využily komplex služeb organizace La Strada Jak již bylo zmíněno výše, v roce 2012 využilo komplex služeb organizace La Strada celkem 40 osob, z toho 25 žen a 15 mužů. V porovnání s rokem 2011 se tedy jedná o mírný nárůst klientely (v roce 2011 celkem 38 osob). Ve sledovaném roce zahájilo spolupráci 22 osob (15 žen, 7 mužů). Z celkového počtu 40 osob se jednalo pouze ve 11 případech (7 žen a 4 muži) o osoby s českým občanstvím. Oproti roku 2011 se tedy počty klientely s českým státním občanstvím zásadně nemění (v roce 2011 se jednalo o 13 osob). Oproti tomu z počtu 22 osob (15 žen, 7 mužů), které zahájily spolupráci v roce 2012, výrazně převažují osoby cizí státní příslušnosti. Mezi nejvíce zastoupené národnosti patří cizinci/cizinky z Bulharska (5 žen, 5 mužů). Dalšími skupinami osob jsou cizinci/cizinky z Ukrajiny, Slovenska, Nigérie, Moldávie a z Filipín. Celkem se jedná o 18 nově přijatých osob cizí státní příslušnosti (12 žen, 6 mužů) a 4 osoby s českým občanstvím (3 ženy, 1 muž). Z celkového počtu 25 žen se v 15 případech jednalo o nucenou prostituci na území České republiky a ve dvou případech se jednalo o nucenou prostituci v zahraničí (Velká Británie, Bulharsko). Ve zbylých 8 případech se jednalo o obchodování s lidmi za účelem nucené práce a jiných forem vykořisťování. Z těchto 8 případů byly 2 ženy nuceny vykonávat domácí práce. U 15-ti žen, které zahájily spolupráci v roce 2012 se jednalo v 9 případech o nucenou

4

prostituci na území České republiky a v jednom případě o nucenou prostituci v Bulharsku. Zbylých 6 nově přijatých klientek bylo vykořisťováno v oblasti nucených prací, z toho jedna žena byla nucena vykonávat domácí práce. Z celkového počtu 15 mužů se ve všech případech (i u nově přijatých klientů) jednalo o vykořisťující práci (a/nebo obchodování s lidmi za účelem nucené práce a jiných forem vykořisťování). Ve třech případech se jednalo o obchodování za účelem pracovního vykořisťování do zahraničí (konkrétně Velká Británie). Průměrný věk osob, které v roce 2012 začaly využívat komplex sociálních služeb, byl 33 let; nejmladší byl osmnáctiletý klient, nejstaršímu klientovi bylo v době zahájení spolupráce s organizací 45 let. Charakteristika klientely, která započala spolupráci s organizací La Strada v roce 2012 Jak již bylo výše uvedeno, nově bylo do komplexních služeb přijato celkem 22 osob (15 žen, 7 mužů). Z celkového počtu 22 klientů /klientek, kteří čerpali v roce 2012 komplex služeb převažovaly tzv. neformální způsoby náboru prováděné lidmi ze sociálního okolí (celkem u 13 osob). Dalších 9 osob, uvedlo způsoby formálního náboru, mezi které patří zprostředkování práce přes pracovní agentury, jak v cizině, tak v České republice, inzeráty na internetu či nabídky úřadu práce. Skupina žen, které byly nuceny k prostituci, je ve svých charakteristikách různorodá. Ve většině případů se jednalo o nucenou prostituci na území České republiky, pouze v jednom případě se jednalo o vykořisťování v Bulharsku. Většina z žen uváděla jako způsob náboru výše zmíněný neformální způsob ze strany přítele, známého. Některé z žen u známého/známé také bydlely. V jednom případě se jednalo o ženu nucenou k domácím pracím. Mezi způsoby nátlaku u žen se objevovalo např. zadržování dokladů, zabraňování svobodného pohybu, kontrola pohybu, nedostatek jídla a pití, vyhrožování fyzickým násilím, vyhrožování ublížením rod. příslušníkům. U čtyř klientek bylo uvedeno fyzické násilí – např. bití, ve dvou případech znásilnění. Mezi způsoby nátlaku se u mužů stejně jako u žen objevovaly např. zadržování dokladů, zabraňování svobodného pohybu, kontrola pohybu, nedostatek jídla a pití, vyhrožování fyzickým násilím, vyhrožování ublížením rodinným příslušníkům. Dále se u mužů vyskytuje také vyhrožování zrušením víza a vyhoštěním, vyhrožováním vyhozením z ubytovny, pokud nebudou i nadále pracovat. Také bylo zneužíváno tísnivé situace těchto osob, které neměly dostatek finančních prostředků nebo se nacházely bez prostředků, a to zejména tím, že jim byla zadržována mzda. Pokud byli vypláceni, jednalo se o minimální částky nebo přídělové zálohy (např. na týden). Většina z mužů uváděla neúměrně dlouhou pracovní dobu, bez odpočinku, práci o víkendech (10- 12 hodin práce). Ve sledovaném roce se také objevil případ, kdy se na nás obrátila skupina šesti osob (3 ženy, 3 muži) z Bulharska, která byla vykořisťována za účelem nucených prací stejným pachatelem.

5

Služeb organizace La Strada využili klienti a klientky nejčastěji na základě doporučení jiné pomáhající organizace. V tomto roce referovaly jiné pomáhající organizace do služeb organizace La Strada celkem 18 osob. V jednom případě se jednalo o kontakt ze strany ambasády, v dalším případě nám byl klient referován mezinárodní organizací a ve dvou případech šlo o doporučení ze strany odboru prevence kriminality MV. Z patnácti žen, které započaly spolupráci s organizací v roce 2012, nebyla žádná referována policií. V uvedeném roce však spolupracovalo s policií celkem 9 osob. V rámci České republiky se jednalo o sedm žen a jednoho muže. Jedna klientka spolupracovala s policií v zahraničí. V roce 2012 komplex sociálních služeb čerpaly osoby, které využívaly především azylové ubytování organizace, zprostředkování lékařské péče (vč. psychiatrické, psychoterapeutické), asistenci při kontaktu s úřady a dalšími institucemi, finanční pomoc, právní zastupování a poradenství, volnočasové aktivity a další služby, které organizace La Strada nabízí. V roce 2012 požádala o vstup do Programu jedna osoba (žena), která zároveň projevila zájem o možnost vrátit se do země původu. Další čtyři osoby (ženy), které s LS navázaly v roce 2012 spolupráci, již byly v Programu zařazené jinou pomáhající organizací, která jim do té doby poskytovala sociální služby.

Nízkoprahové služby (práce v terénu, INFO a SOS linka, kontaktní sociální poradenství) V roce 2010 se služby kontaktního poradenství, INFO a SOS linky a práce v terénu sdružily do jednoho oddělení, které na základě své převažující činnosti bylo pojmenováno „Nízkoprah“4. Tato skupina služeb směřuje především k lidem, kteří byli pracovně vykořisťovaní mimo oblast sexbyznysu – není však nezbytně nutné, aby se jednalo o osoby, které je možné zařadit do kategorie „obchodované“. Koncept Nízkoprahu je rámován třemi společnými jmenovateli – práce, vykořisťování, potřeby a soustředí se zejména na pracovněprávní stránku vykořisťování. Informace o povaze fenoménu obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování získává především:

4

Souvisí s konceptem prahovosti resp. nízkoprahovosti v sociálních službách. Nízkoprahové zařízení realizuje „službu tak, aby byla umožněna maximální dostupnost, tedy ve snaze odstranit časové, prostorové, psychologické a finanční bariéry, které by bránily cílové skupině vyhledat prostory zařízení či využít nabídky poskytovaných služeb“ (Česká asociace streetwork, o.s., 2008 str. 5) . U Nízkoprahu LS se jedná zejména o možnost čerpat službu anonymně, v „přirozenémn prostředí“, v odpoledních a podvečerních hodinách, bezplatně, pokud možno v jazyce kterému rozumí a bez nutnosti příslušnosti ke skupině obchodovaných osob.

6

• skrze zkušenosti z poskytování tzv. kontaktního poradenství, • prostřednictvím analýzy hovorů INFO a SOS linky, • na základě informací získávaných prací v terénu. PRÁCE V TERÉNU Práce v terénu byla v roce 2012 zaměřena především na tři již dříve definované prioritní okruhy, a to na tzv. ženská prostředí, sezónní práce a opakované návštěvy vytipovaných lokalit, kde lze na základě dřívějších zkušeností předpokládat výskyt vykořisťovaných a potenciálně obchodovaných osob. Kontaktováno bylo v terénu za rok 2012 celkem 765 osob z cílové skupiny, z toho bylo 332 žen (tj. 43,4%), plus více než 50 osob blízkých (osoby z prostředí cílové skupiny a osoby v pracovním či osobním vztahu k osobám z cílové skupiny).

Nejvíce kontaktovaných osob bylo ze zemí EU. Zastoupení zemí, z nichž tyto osoby pocházely, bylo (dle četnosti): Bulharsko, Ukrajina, Slovensko, Rumunsko, Polsko, Česko, Čína, Thajsko, Vietnam, Uzbekistán, Kazachstán, Moldávie, Litva, Rusko, Bělorusko a další. Zřejmý byl pokračující trend zaměstnávání osob ze zemí EU přes agentury, který je pravděpodobně dán menšími legislativními omezeními a jednodušší administrativou oproti zaměstnávání osob z tzv. třetích zemí. Osoby ukrajinské státní příslušnosti (stále ještě nejvíce zastoupená st. příslušnost mezi klientelou organizace ze třetích zemí) byly kontaktovány především na pracovištích, kde jsou již dlouhodobě etablovány. Avšak ani to, že zde většinou osoby ze třetích zemí pobývají a pracují dlouhodobě, nebrání jejich zaměstnávání přes různé zprostředkovatele a „klienty", kteří z jejich práce kořistí. Takzvaný ad hoc terén byl na základě mimořádné situace realizován pětkrát. První se týkal skupiny osmi mužů bulharské státní příslušnosti, kteří se kvůli zadržování mzdy zaměstnavatelem ocitli v krizové situaci, bez prostředků na ubytování a obživu. Této skupině byla poskytnuta služba krizová pomoc ambulantní, zprostředkován kontakt s místní Charitou, úřady a policií a zprostředkováno vyjednávání s ubytovatelem. V dalších případech šlo vždy o jednotlivce – ženu z Bulharska, nezletilého Čecha, muže vietnamské státní příslušnosti a ženu thajské státní příslušnosti – které pracovník a pracovnice v terénu hledali na území Hl. m. Prahy za účelem identifikace jejich situace a nabídnutí sociálních služeb. V roce 2012 bylo pro účely distribuce v terénu, organizacích a institucích vytištěno celkem 11 000 kusů materiálů s informací o cílové skupině a nabízených sociálních službách organizace. Z toho bylo při práci v terénu rozdistribuováno 4 076 kusů prevenčních a informačních materiálů organizace La Strada ČR a zhruba 350 kusů materiálů jiných organizací a institucí.

7

Při práci v terénu byla v roce 2012 s klienty řešena opět především pracovněprávní problematika a témata týkající se zákona o pobytu cizinců a případných kontrol policie či orgánů státní správy.

Nejčastějším tématem konzultací s klienty a klientkami byla nevyplacená mzda/odměna za práci. Toto téma se ve většině případů týkalo mužů bulharské státní příslušnosti, pracujících na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, popřípadě zcela bez smlouvy, a to v různých oblastech – stavebnictví, zemědělství, zpracovatelský průmysl. Nejčastější doba, za niž jim nebyla mzda/odměna vyplacena, byla 1 - 3 měsíce. V těchto případech byly klientům vysvětleny jejich možnosti zákonného vymáhání mzdy a předány kontakt na příslušné instituce a organizace poskytující právní poradenství v této oblasti, včetně letáku organizace La Strada. I v tomto roce se v cílové skupině zřetelně objevoval nedostatek informací ohledně práv a povinností souvisejících s výkonem práce na území ČR, který se týkal především občanů a občanek EU (Bulharsko, Rumunsko, Litva... ). Ti se často nacházeli v situaci, kdy například podepsali pracovní smlouvu v češtině, které nerozuměli, a nebyla jim přeložena, popřípadě nedostali smlouvu vůbec. Zmiňováno bylo velmi často i neoprávněné ukončování pracovního poměru a dohod ze strany zaměstnavatele v případě, že pracovník onemocněl a praktikování nezákonných finančních sankcí za fiktivní či zcela banální „prohřešky“. Několik z nich se také domnívalo, že za ně agentura neodvádí povinné platby na pojistném a zajímali se, jak to lze ověřit. Osob ze zemí EU se týkala (kupodivu výrazně častěji, než osob ze zemí mimo EU) také otázka bezdomovectví a nedostatku financí na základní životní potřeby v důsledku nevyplacení odměny za práci. V této situaci, či velmi blízko ní, se na území ČR nacházejí i celé rodiny s dětmi, a to zejména bulharské státní příslušnosti. Kontaktované osoby ze třetích zemí zase většinou, v rámci své práce na živnostenský list, nemohou po svých „zaměstnavatelích“ a klientech nárokovat prakticky nic, protože z pohledu zákona jde o vztah dvou rovnocenných podnikatelských subjektů. Ve skutečnosti se však jedná o výkon závislé práce a systém dumpingových cen a konexí, vytvořený klientským systémem, pouze znemožňuje fungování standardních pracovních míst, přičemž příjmy pracovníků i státu jsou nyní naprosto minimální. Kromě toho se objevily i specifičtější případy, jako například, že zprostředkovatelka nabídla „svým“ pracovnicím zřízení účtu k zasílání mzdy na základě plné moci, a poté si na ně vzala úvěr. Nebo to, že při kontrole inspektorátu práce ukázala „klientka“ (zaměstnavatelka) doklady své druhé firmy a prohlásila, že poškození zaměstnanci u ní nepracují, takže k nim nemá žádné závazky. Také při kontrole na jiném pracovišti bylo zaznamenáno, že kontroloři inspektorátu práce si odnesli pouze neúplnou dokumentaci a následně na jejím základě

8

realizovali šetření. I v případech, kdy se kontaktované osoby rozhodly svou situaci řešit právní cestou, byla úspěšnost vymáhání nevyplacené mzdy/odměny za práci relativně malá. V praxi totiž poškozeným brání v systematickém uplatňování svých oprávněných nároků především dlouhé procesní lhůty, složitost dokazování a důkazní nouze v případě řetězení firem a v neposlední řadě i nedůvěra v rovnost před zákonem („on má své právníky“), mizivá podpora ze strany státních orgánů a nedostatek prostředků nejen na různé poplatky a soudní výlohy, ale i na samotnou obživu. Většina poškozených proto raději volí cestu hledání nové práce a co nejrychlejšího vykompenzování utrpěné finanční ztráty výdělkem v jiné práci, místo nejisté a riskantní procedury jejího soudního vymáhání. Předmětné firmy, agentury a zprostředkovatelé jsou si toho vědomi a této své „beztrestnosti“ zneužívají. Lze předpokládat, že i v dalších letech bude nejčastějším problémem nízká úroveň informovanosti vykořisťovaných osob a nedostatečná vymahatelnost práva v pracovněprávních sporech.

Jak ukázala praxe, i přes snahu mnoha zainteresovaných subjektů, nebylo v roce 2012 nalezeno uspokojivé řešení pro intervenci vůči skupinám občanů a občanek EU v krizové životní situaci způsobené vykořisťováním v práci. Od roku 2010 proběhlo několik jednání nevládních organizací s MVČR a dalšími institucemi, avšak doposud se nepodařilo nalézt systémové řešení a situace větších skupin migrantů a migrantek převážně ze zemí EU, kteří se nacházejí bez ubytování v krizové situaci, která však není pravděpodobně způsobena obchodem s lidmi, jsou stále řešeny ad hoc. INFO A SOS LINKA LA STRADA INFO a SOS linka je další z klíčových složek činností organizace – slouží jednak jako vstupní brána do pobytových či poradenských služeb; v posledních letech se však prohlubuje poradensko- intervenční charakter linky. V roce 2012, bylá zaregistrována služba Telefonická krizová pomoc.5 Cílovou skupinu této služby tvoří: - obchodované a vykořisťované osoby, tedy lidé, kteří byli podvedeni a/nebo nuceni vykonávat práci či poskytovat služby vč. prostituce a z jejichž práce jiní kořistili, - osoby, které prožily či se nacházejí v situaci blízké obchodování či vykořisťování, 5

Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

9

osoby, které jsou v blízkém vztahu k lidem, kteří byli nebo jsou obchodováni či vykořisťováni, - osoby, které hledají práci či cestují do zahraničí a dalším lidem, kteří mají zájem o informace, jak rizikům obchodování s lidmi a vykořisťování předcházet. Linka je provozována s důrazem na potřeby migrantů a migrantek. -

Služba je poskytována osobám české i cizí státní příslušnosti bez ohledu na jejich pobytový status. Služba může být poskytována anonymně. provozní doba INFO a SOS Linky: (+420) 222 71 71 71 PO: 10.00 – 16.00 (v českém a ruském jazyce) ÚT: 10.00 – 16.00 (v českém a anglickém jazyce) ČT: 10.00 – 16.00 (v českém jazyce) 800 07 77 77 (bezplatné volání) ST: 12.00 – 20.00 (v českém, ruském a rumunském/moldavském jazyce) Mimo provozní dobu linky je k dispozici záznamník. Organizaci je možné kontaktovat e-mailem: [email protected] nebo dopisem. V roce 2012 bylo realizováno 752 úkonů ve prospěch 451 osob, které kontaktovaly organizaci La Strada touto cestou.

Oproti roku 2011 klesl počet úkonů o 177, avšak počet osob jen velmi nepatrně (o 14). Mezi volajícími převažovaly osoby ze zemí EU (181 osob)6 na druhém místě hovory osob ze zemí mimo EU (162 osob) a od českých občanů (138). U 22 osob státní příslušnost nebyla zjištěna. Je důležité uvést, že poprvé za celou dobu sledování této statistické veličiny na INFO a SOS lince La Strada počet občanu EU převýšil počet občanů pocházejících z třetích zemí. Pokud jde o pohlaví volajících, poprvé za celou dobu sledování této statistické veličiny na INFO a SOS lince La Strada počet mužů (264) převýšil počet žen (187). Graf č. 1

6

Vzhledem k nárůstu počtu hovorů občanů Bulharska byla často využívána tlumočnice z/do jazyka bulharského.

10

počet mužů a žen volajících na Info a SOS Linku LS 2005-2012 305

350 300

239

239

250 počet osob

201

200

200 114

150 100

237 228 182 187 132 135

264

74 44

ženy muži

50

50 0 r.2005 r.2006 r.2007 r.2008 r.2009 r.2010 r.2011 r.2012 rok

Problematika hovorů na INFO a SOS Lince La Strada Významná část hovorů se týkala pracovního vykořisťování a/nebo nevyplacení mzdy (cca 400), většinou minimálně po dobu dvou až tří měsíců. U lidí v takovéto situaci lze nalézt většinou další faktory, které je činí z hlediska vykořisťování zranitelnějšími – neregulérní pobytový status, zdravotní problémy, bez prostředků, bez ubytování, bez dostačujících jazykových dovedností apod. Volající také referují o vyhrožování, kontrole pohybu, špatných pracovních podmínkách, substandardním ubytování a/nebo o horších pracovních, mzdových a ubytovacích podmínkách oproti těm slíbeným v zemi původu. Mnohdy se jedná o opakované zkušenosti s různými „zaměstnavateli“. Dalšími problémy z této oblasti jsou např. neplacení zdravotního a sociálního pojištění, vynucování podpisu smlouvy na minimální plat, opakované dohody o provedení práce (místo pracovní smlouvy), vynucování delší pracovní doby apod. Na druhém místě byly hovory, které se týkaly cizineckých otázek (101): prodloužení pobytu, změny účelu pobytu, vyhoštění, hledání práce spojené se zjišťováním informací ohledně pracovních povolení a smluv, dohody o pracovní činnosti a o provedení práce, manželské spory o dítě v rodinách, kde je jeden rodič cizinec, mateřské a rodičovské dovolené u cizinců s trvalým pobytem apod. Z pohledu zemí původu volajících v této kategorii, cca ¼ volajících tvořili občané EU (Rumunsko, Bulharsko, pobaltské státy), kteří se nacházejí krátkodobě na území ČR. Dále byly na lince řešeny hovory ohledně hledání práce v zahraničí a ověření agentur nabízejících takovou práci, pohřešovaných osob, domácího násilí, bezdomovectví a další. Čtyři osoby, které původně kontaktovaly organizaci La Strada skrze linku, později začaly čerpat komplexní služby La Strada a ve 24 případech(osoby nebo skupina osob) přešly do Nízkoprahové poradny.

11

KONTAKTNÍ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ Od června roku 2010 v organizaci La Strada funguje nízkoprahová poradna pro vykořisťované osoby7. Poradnu využívají sociální pracovník a pracovnice k poskytování kontaktního sociálního poradenství, rovněž je zde po dohodě k dispozici právník/právnička, tlumočník/tlumočnice. Službu tzv. kontaktního poradenství využilo celkem 56 osob, z nichž nejvíce získalo informace o nízkoprahové poradně v rámci práce v terénu nebo na INFO a SOS lince organizace. Dále pak také byly informace o poradenství šířeny prostřednictvím jiných pomáhajících organizací. Převahu klientely, stejně jako v loňském roce, tvořily osoby ze zemí EU – zejména Bulharsko (35). Dále bylo poskytnuto poradenství osobám z Ukrajiny (12), České republiky (2), Moldavska, Tádžikistánu, Litvy, Malajsie, Thajska. Mezi klientelou převažovali muži (40), oproti ženám (16). Ve všech konzultovaných případech se téměř výhradně jednalo o vykořisťování mimo oblast sexbyznysu, zejména pak o nevyplacení mzdy. V těchto případech byl právníkem/právničkou zpracována předžalobní upomínka a ve většině případů i předběžná žaloba k soudu. Dle situace byla klientům/klientkám nabídnuta možnost zpracování okamžitého zrušení pracovního poměru, podnětu k prošetření na inspektorát práce, finanční úřad, ČSSZ, VZP a další. Byly podány tři žaloby o zaplacení dlužné mzdy a dvě trestní oznámení pro podezření na trestný čin neoprávněného zaměstnávání cizinců. Několik případů bylo konzultováno přímo se Státním úřadem inspekce práci či oblastním inspektorátem práce, ale také s odborovým svazem KOVO či Českomoravskou konfederací odborových svazů. Bylo realizováno i několik doprovodů na příslušné instituce. Ve dvou případech (celkem 10 osob bulharské státní příslušnosti) se podařilo pro klienty a klientku získat dávku pomoci v hmotné nouzi – mimořádnou okamžitou pomoc. U této dávky se v praxi jako nejproblematičtější jeví to, že pokud zaměstnavatel či ubytovatel nesplní svou ohlašovací povinnost, je pro osoby ze zemí EU (nepodléhajících jiné formě evidence) velmi obtížné prokazovat vztah k místu, kde o dávku žádají. Prakticky u všech osob se vyskytoval zprostředkovatel práce – tzv. klient v rámci klientského systému, nebo zprostředkovatelská agentura. Většina z nich pracovala ve vykořisťujících podmínkách (těžká práce, vynucená flexibilita, nedodržování povinných přestávek, neúměrně dlouhé směny, neproplácení přesčasů, nezákonné finanční sankce, bez nároku na dovolenou apod.) a mzdu nedostávaly vůbec, nebo pouze částečně a ve formě záloh, avšak nebyly jim odebrány doklady a mohly se svobodně pohybovat. S ohledem na nejasný výklad definice obchodování s lidmi, konzultace vybraných případů s právníky a především vlastní objednávky klientů bylo poskytováno především pracovně-právní poradenství. 7

Tato poradna funguje v prostorách Diakonie ČCE.

12

V několika případech se objevily i osoby, které v takových vykořisťujících podmínkách pracovaly přes prostředníky pro velké české i nadnárodní firmy nebo přímo na obecních a státních zakázkách financovaných z Evropských fondů. Krizová pomoc ambulantní V roce 2012 byla poskytnuta Krizová pomoc ambulantní8 12ti osobám(2 ženy a 10 mužů). Ve dvou závažných případech byla využita zákonná možnost prodloužení smlouvy na další týden.

Advokační a lobbingové aktivity Směrnice EU o prevenci obchodování s lidmi Organizace La Strada se v roce 2012 věnovala analýze nové směrnice Evropské unie o obchodování s lidmi9. Své stanovisko ohledně této některých aspektů její implementace zaslala Ministerstvu spravedlnosti a Ministerstvu vnitra. Ve stanovisku se vyjadřuje k těmto tématům: - definice trestného činu obchodování s lidmi a nutnost jejího rozšíření v souvislosti s novými prostředky obchodování s lidmi vyjmenovanými ve směrnici (použití hrozeb, únosu, poskytnutí či obdržení platby či výhod s cílem získat souhlas osoby, jež má kontrolu nad jinou osobou a zneužití moci či zranitelného postavení), - rozšíření účelu obchodování s lidmi o praktiky podobné otroctví a využívání jiných osob k trestné činnosti, - změna konceptu obchodování s lidmi jako trojstranného vztahu (obchodníkvykořisťovatel-oběť) a naopak jeho pojetí jako vztahu dvoustranného (obchodník může být zároveň vykořisťovatelem), - zvýšená pozornost věnovaná obětem obchodování s lidmi, které byly přinuceny k páchání jiné trestné činnosti (typicky nedovolená výroba drog) a vyloučení trestního stíhání u těchto osob, - řešení pobytové situace obětí obchodování s lidmi po skončení trestního řízení, - zrušení vázanosti poskytnutí pomoci a podpory na spolupráci obětí s orgány činnými v trestním řízení, - přehodnocení fungování národního referenčního mechanismu a současně 8

Viz Krizová pomoc § 60 - Posláním je řešení aktuálního krizového stavu zapříčiněného obchodováním s lidmi či vykořisťováním a vytváření podmínek pro stabilizaci celkové situace. Poskytnutím dočasného bezplatného ubytování (resp. v případě Krizové pomoci ambulantní finanční prostředky na ubytování či stravu) na maximálně sedm dní, s možností opakovaného prodloužení v odůvodněných případech.

9

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV.

13

-

-

Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi, situace obětí obchodovaných ve více členských státech Evropské unie a její analýza z hlediska rizika viktimizace v souvislosti s dublinským nařízením upravujícím, který stát je příslušný k podání žádosti o azyl, rozšíření programů na ochranu svědků pro všechny oběti obchodování s lidmi, které o to požádají, ochrana před sekundární viktimizací, zohlednění situace dětských obětí obchodování s lidmi.

Pracovněprávní problematika V roce 2012 La Strada ČR adaptovala pro české právní prostředí právní schéma k získání odškodnění pro poškozené v trestním řízení prostřednictvím mechanismů trestního a civilního práva. Schéma nazvané „Finanční nároky poškozených v trestním řízení“ je připraveno ve třech jazycích (česky, anglicky a rusky) a pracovníci organizace La Strada jej představili na setkání organizací pracujících s cizinci, které La Strada zorganizovala v červnu 2012 v Praze a distribuují je také organizacím a osobám, které se zabývají pomocí obětem obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování.

Návrh zákona o obětech trestných činů Organizace La Strada sledovala v roce 2012 legislativní proces projednávání návrhu zákona o obětech trestných činů. Za účelem rozšíření možností právního zastupování organizacemi založenými pro podporu a pomoc obětem trestných činů komunikovala s poslanci a senátory, avšak výsledná podoba zákona, který byl v lednu 2012 schválen Senátem, zůstala z hlediska poskytování právní pomoci nezměněna. Podle zákona o obětech trestných činů budou tedy právní poradenství a právní zastupování moci poskytovat pouze advokáti, ostatním organizacím (zpravidla nevládním) bude umožněno získat akreditaci za účelem poskytování právních informací. Úspěchem nového zákona a zároveň lobbingových aktivit organizace La Strada je současná novelizace trestního řádu, která ukládá orgánům činným v trestním řízení povinnost umožnit poškozenému plné uplatnění jeho práv a vhodným způsobem jej poučit, aby mohl dosáhnout uspokojení svých nároků. Řízení navíc musí být vedeno s potřebnou ohleduplností k poškozenému a při šetření jeho osobnosti. Větší ohled k osobě poškozeného v celém trestním řízení byl jedním z cílů, jichž se organizace La Strada snažila dosáhnout v tomto legislativním procesu. Pokud jde o nový institut předběžných opatření, ten byl při projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR mj. i na základě připomínek organizace La Strada změněn tak, aby jeho uplatnění nebylo bezprostředně navázáno na tzv. vazební důvody dle § 68 trestního řádu. La Strada vnímá tuto změnu jako pozitivní, neboť umožní širší použití předběžných opatření je současně zlepší ochranu poškozených, neboť ochrana oprávněných zájmů poškozeného je jedním z předpokladů pro

14

uložení předběžného opatření.10 Kauza „stromkaři“ Kauza „stromkařů“, tedy zahraničních dělníků, kteří tvrdí, že byli vykořisťování při pracích v lesnictví, pokračuje již třetím rokem, zatím bohužel bez větších posunů v trestním řízení. Orgány činné v trestním řízení se rozhodly již v roce 2011 šetření ve věci podaných trestních oznámení odložit s tím, že nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu. Teprve stížnost k dozorovému státnímu zastupitelství a následný podnět k výkonu dohledu k nadřízenému státnímu zastupitelství vedly v srpnu 2012, tedy takřka po dvou letech od podání trestních oznámení, k tomu, že Městské státní zastupitelství v Praze konstatovalo nutnost zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu. Podle Městského státního zastupitelství v Praze probíhalo dosavadní policejní šetření v rozporu s trestním řádem (!) a policejní orgány neprovedly potřebná šetření k prověření podezření ze spáchání trestného činu. Kauzu „stromkařů“ šetřil také z vlastní iniciativy veřejný ochránce práv, a to od června 2011, kdy bylo šetření zahájeno z podnětu Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty a organizace La Strada, které ombudsmana na kauzu „stromkařů“ upozornily. Veřejný ochránce práv využil svých oprávnění a oslovil Státní úřad inspekce práce a Úřad práce České republiky ke zjištění průběhu kontrol provedených těmito orgány u firem, pro které „stromkaři“ pracovali. V říjnu 2012 veřejný ochránce práv vydal průběžnou zprávu ze svého šetření, ve které konstatoval dílčí pochybení u obou zmíněných orgánů státní správy. Veřejný ochránce práv uvedl, že kontrolní a inspekční orgány nevyužily zcela svých oprávnění, která jim svěřuje zákon, například dostatečně nevyužily institutu pořádkových pokut v případech, kdy dotčené firmy na kontrole nespolupracují, neuložily sankci, přestože předtím zjistily pochybení, případně se dopustily neodůvodněných průtahů v řízení. V září 2012 se v Americkém centru v Praze uskutečnila premiéra filmu „The tree workers case“, neboli „Stromkaři“, který natočila německá režisérka Daniela Agnostici. Dokumentární film podává svědectví o vykořisťujících podmínkách, ve kterých v českých lesích pracovali zahraniční dělníci a o trestním řízení, které se bez většího posunu nedaří již třetím rokem zahájit. Ve filmu vystupují jak zástupkyně La Strady, tak právní zástupci osob, které v případě Stromkařů vystupují jako poškození v trestním řízení. Bližší informace o filmu lze nalézt na webových stránkách organizace La Strada.11

10

Předběžná opatření spočívají například v uložení zákazu styku s poškozeným, zákazu vstupu do společné obydlí obývaného společně s poškozeným, zákazu zdržovat se na určitém místě, apod. 11

http://www.strada.cz/cz/aktuality/111-tiskova-zprava-k-filmu-nemecke-reziserky-o-novodobem-otroctvi-v-lesich-cr

15

V prosinci 2012 navštívila Českou republiku Maria Grazia Giammarinaro, zvláštní zástupkyně OBSE a koordinátorka boje proti obchodování s lidmi. V rámci své návštěvy se setkala jak se zástupci organizace La Strada, tak s právními zástupci poškozených v kauze “stromkaři” a s funkcionáři Ministerstva vnitra, přičemž hlavním cílem této návštěvy bylo zmapovat dosažený pokrok v šetřeních týkajících se případu “stromkařů”. Zmocněnci poškozených jsou s Marií Grazií v pravidelném kontaktu a kromě této návštěvy se s ní setkali i v rámci mezinárodních konferencí pořádaných v zahraničí. Vystoupili také s příspěvkem na Evropském pro bono foru, pořádaném v říjnu 2012 v Madridu. Monitoring soudů Během roku 2012 organizace La Strada sledovala vybraná soudní jednání týkající se trestného činu obchodování s lidmi za účelem jiných forem vykořisťování. Jednalo se celkem o pět případů. Monitoring soudů mapuje jednak dění v soudní síni (způsob výpovědí obžalovaných, svědků, navrhované důkazní prostředky, argumentace obhajoby nebo státního zástupce atd.) a jednak zahrnuje analýzu rozsudků. Monitoringu soudů bude detailně popsán v publikaci, která vzniká v rámci společného projektu organizace La Strada, Justiční akademie a Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Publikace zaměřená na strategické zastupování shrne možnosti, metody a doporučení v souvislosti s monitoringem soudů. Koncem roku 2012 organizace La Strada organizovala setkání výzkumně vzdělávací skupiny, která se zaměřila na detailní rozbor definice obchodování s lidmi a její aplikaci v praxi, požadavky, které aplikační praxe klade na osobu, jež zastupuje poškozené jakožto zmocněnec v trestním řízení a konečně na vyčíslení nemateriální újmy v rámci náhrady škody v trestním řízení. Skupiny se zúčastnili jak odborníci z legislativní praxe, státní zástupci, soudci a advokáti. Výstupy ze skupiny, zejména pak konkrétní doporučení do praxe budou využity pro sociální práci, kterou organizace poskytuje a jako podklad pro lobbyingové a advokační aktivity organizace. V neposlední řadě bude o setkání skupiny pojednáno v publikaci, která je připravována ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR, odboru bezpečnostní politiky a Justiční akademií. Publikace se bude věnovat analýze zahraničních i českých rozsudků týkajících se problematiky obchodování s lidmi, doporučení pro vzdělávání justičních pracovníků a v neposlední řadě také strategickému zastupování, trestněprávnímu rámci obchodování s lidmi a monitoringem soudů.

Zahraniční aktivity La Strada ČR je součástí mezinárodního sdružení La Strada International působící zejména v zemích střední a východní Evropy, je členskou organizací globální sítě Global Aliance Against Trafficking in Women (GAATW) a evropské platformy neziskových organizací Platform for International Cooperation on Undocumented Migrants (PICUM). V rámci

16

těchto sítí se zástupkyně a zástupci La Strada ČR účastnili pravidelných setkání a také tématických seminářů. Mezinárodní projekt k odškodnění obětí obchodování s lidmi Mezi významné zahraniční aktivity La Strada ČR patří také partnerství v projektu COMP.ACT – European Action for Compensation for Trafficked Persons12. La Strada ČR je součástí řídícího výboru projektu a podílí se na tvorbě informačních materiálů týkajících se obchodovaných osob a přístupu k získání odškodnění. COMP-ACT EUROPE sdružuje nevládní organizace poskytující služby obchodovaným osobám, právníky a právničky, odbory a odborové svazy, migrantské organizace a akademiky a akademičky. Snahou COMP-ACTu je jednak: • na národní úrovni realizovat mapování způsobů, jakým může obchodovaná osoba dosáhnout odškodnění, a realizovat projekty podporující obchodované osoby při získávání odškodnění, • na mezinárodní úrovni podporovat lobbing a začleňování práv na odškodnění obchodovaných osob do agend mezinárodních organizací, akčních plánů a závazků států vůči obchodovaným osobám na odškodnění. V rámci projektu COMP.ACT vystoupila zástupkyně organizace La Strada v prosinci 2012 na semináři v Evropském parlamentu, který koalice zorganizovala ve spolupráci s nizozemskou europoslankyní Judith Sargentini. V červenci 2012 proběhlo setkání všech třinácti členů koalice (tzv. coalition meeting) ve Vídni, které se zaměřilo na lobbyingové a advokační aktivity ve prospěch legislativy a politik ke zlepšení situace obchodovaných osob.

Další aktivity organizace La Strada Kromě aktivit v oblasti poskytování sociálních služeb obchodovaným osobám a osobám vykořisťovaným na pracovním trhu, prevenční, vzdělávací a advokační činnosti podpořenými zejména dotacemi MPSV a MVČR, realizuje oraganizace La Strada další projektové či mimoprojektové aktivity. Zmiňme z nich alespoň některé. Organizace La Strada v partnerství s OBP MVČR a Justiční akademií třetím rokem spolupracovaly na projektu „Discovering Trafficking for the Purpose of Forced Labor and Labor Exploitation”, který je hrazen z prostředků Evropské komise, DG Home Affairs. Tento projekt je realizován od června roku 2010. Součástí projektu je kromě jiného mapování zkušeností v oblasti trestně-právního přístupu k problematice obchodování s lidmi za účelem nucené práce a jiných forem vykořisťování v zahraničí a to zejména skrze síť tzv. národních reportérů či ekvivalentních mechanismů. Projekt zahrnuje analýzy již 12

http://www.compactproject.org/

17

existujících rozsudků a příkladů dobré praxe, vzdělávání odborné veřejnosti v této problematice a poskytování právního zastupování obchodovaným osobám. Projekt vyvrcholí evropskou konferencí k tématu během první poloviny roku 2013. V roce 2010 La Strada zahájila tříletý projekt podpořený nadací Open Society Institute Budapešť „Paving the Pathway to Justice“, který navazuje a prohlubuje projekty podpořené Evropskou komisí „Comp-Act Europe“ a „Discovering trafficking“. Díky této podpoře rozvíjí La Strada koncept tzv. strategického zastupování v oblasti obchodování s lidmi za účelem nucené práce a jiných forem vykořisťování a v oblasti nároku na náhradu škody. V roce 2012 druhým rokem pokračoval projekt podpořený UN Trust Fund for Victims of Trafficking, který je zaměřen na podporu strategického zastupování a práci s většími skupinami Nově se jako projektoví partneři podílíme na dvou mezinárodních projektech podpořených z prostředků Evropské komise: - FINE TUNE (2012 – 2015) koordinovaný mezinárodní odborovou centrálou (ITUC). Projekt je zaměřen na síťování a spolupráci s odbory, vytvoření komunikace s nimi v rámci národního referenčního mechanismu. Součástí projektu je výzkum zaměřený na velké skupiny vykořisťovaných osob s přihlédnutím ke generovému aspektu obchodování s lidmi. - RACE – Response against Criminal Exploitation in Europe (2012 – 2014) koordinovaný NNO Antislavery International, UK. Projekt se soustředí na problematiku obchodování s lidmi za účelem nucené trestné činnosti a žebrotě. La Strada ČR se bude podílet zejména na výzkumu zaměřeném na nucenou práci či obchodování s lidmi ve vietnamských pěstírnách konopí na území ČR. Zpracovala: Lucie Otáhalová, 11.2.2012