Přehledně: letošní akce v Poděbradech
Ročník 21 číslo 1
Návštěva v ZOO Chleby
5. ledna 2012
Basketbalisté plánují spolupráci s Nymburkem
www.podebradskenoviny.cz
„Poděbraďák“ Václav Havel: zběsilý úprk na kole k Nymburku, vyděšené babičky na Riegráku a bodyguard z Velkého Zboží Václav Havel a Poděbrady. Takřka osudová spojitost. Bývalý český a československý prezident si město na Labi zamiloval, našel v něm přátele na celý život, ale třeba také svého osobního strážce. Václav Havel strávil v Poděbradech dva roky jako dospívající chlapec na Koleji krále Jiřího z Poděbrad a v roce 1990 se symbolicky po útrpných desetiletích dob komunismu do města vrátil, aby zde převzal čestné občanství. Pane profesore, Havel prchá! Podle mnoha vyprávění byl Havel v dětství považován za hýčkaného a možná i trochu rozmazlovaného chlapce. Bez ochranných křídel rodičů i služebnictva se nedávno zesnulý prezident ocitá poprvé právě v Poděbradech v roce 1947. Začíná zde totiž studovat na Koleji Krále Jiřího z Poděbrad s podtitulem Státní reálné gymnázium. Tato škola nebyla obyčejným gymnáziem a svou filozofií a praktickou výukou se zcela vyčlenila z tehdejšího (i současného) školství. „Šlo o opravdu unikátní školu. Stát na to dal velké peníze, protože to byla škola pro válečné sirotky. Tím, že dostala velké peníze, mohl ředitel najmout ty nejlepší profesory. Dílny jsme měli v poděbradském zámku, takže tam najednou chtěli všichni dát svoje děti,“ vzpomínal Havlův poděbradský spolužák a známý režisér Miloš Forman. Říká se, že malý a zakulacený „hošík“ Havel několik prvních dní poděbradské samoty probrečel steskem po mamince. Časem si však na škole postavené na skautských principem zvyká a nachází nové kamarády. Mezi nimi právě také Formana. Ten s úsměvem vzpomíná na známou historku, kterou tehdy student Havel rozesmál celé Poděbrady. „V hodině tělesné výchovy jsme se učili jezdit na kole. Posadili nás na kolo, vyjeli jsme takových 50 metrů ze zámku, branou kolem sochy krále Jiřího z Poděbrad a zpátky. Tam nás odchytli a zase sesadili. Přišla řada na Havla – tak ho posadili na kolo a strčili do něj. On jede, jede a nezatočí zpátky. Jede pořád rovně přes hlavní silnici – naštěstí nejelo žádné auto – a ujíždí směrem k Nymburku. My jsme volali: ,Pane profesore, pane profesore, Havel prchá.‘ Pan profesor si jde pro svůj motocykl, vezme si helmu, rukavice a jede za ním. Když ho dohnal, volá na uříceného Vaška: ,Havel, co to děláš?‘ ,Pane profesore, já neumím zatočit a nedosáhnu na zem, tak jsem nechtěl, abych spadnul a to kolo nějak poničil,‘ odpoví Havel.“ V době, kdy se Havel s Poděbrady i stu-
cena 7 Kč Pro Formana odvážný diplomat, pro Mašína soudruh a demagog Kdo seděl ve školních lavicích poděbradské výběrové školy po boku Havla, a co o něm jeho spolužáci řekli? Miloš Forman (nar. 1932), režisér, scenárista a herec, držitel dvou Oscarů za nejlepší režii „Ve Václavu Havlovi jsem ztratil člověka, který se nebál prosazovat hodnoty proti vůli politické moci. To bylo strašně důležité. Havel předsedal pádu komunismu, aniž by padl jediný výstřel. Velice se zasloužil o orchestraci tohoto pádu. To snad nemá obdoby. A v další fázi potom, což také nemá obdoby, se tady rozpadl stát proti jeho vůli, ale opět bez jediného výstřelu. Podívejte se, jak to vypadalo, když se rozpadala Jugoslávie. Desetitisíce mrtvých. Dá se říct, že díky Havlovi a jeho politice Československo znovu vstoupilo na mapu světa, protože do té doby jsme byli jen takový cancourek těch komunistů v Moskvě. Ale najednou tady bylo Československo jako rovnoprávný stát všem demokratickým státům na světě. Což je nesmírně důležitá věc.“
Zleva: Václav Havel na poděbradské radnici v roce 1990 po boku starosty Tomka • Osobní Havlův strážce Jiří Hron (vpravo) s prezidentským párem na Kanárských ostrovech • Václav Havel (vpravo) a jeho bratr Ivan (vlevo) v roce 1947 v divadelních kostýmech.
denty poděbradské školy začíná sžívat, přichází komunismus a dvanáctiletý Václav musí jako syn „otce – vykořisťovatele“ kolej na zámku opustit. Komunistická léta ubíhají, tuhé doby se střídají s tužšími, až se Havel v roce 1989 stává československým prezidentem a o rok později přijíždí do Poděbrad převzít čestné občanství města. Babičky na Riegráku: To je prezident! „Čestné občanství Poděbrad bylo Václavu Havlovi uděleno nejen kvůli tomu, že v Poděbradech několik let studoval. Jeho diplomatické uvažování bylo totiž podobné Jiřímu z Poděbrad. A řešení konfliktů mírovou cestou bylo jedním z paralel obou
těchto osobností,“ uvedl bývalý starosta Poděbrad Miroslav Tomek. Ten 10. října 1990 udělil na radnici Václavu Havlovi čestné občanství Poděbrad, při kterém dostal bývalý prezident pamětní diplom. „Společně jsme se pak vydali na procházku po lázeňské kolonádě. U ,Libeňáku‘ se mě prezident Havel zeptal, zda tu ještě na tom Riegráku teče Poděbradka – Poděbrady si totiž z dob studií a minulých návštěv opravdu dobře pamatoval. Tak jsme tedy šli na Riegrovo náměstí. U tamního pítka Havel nejprve slušně pozdravil babičky, které si točily vodu do láhví. Jakmile uviděly prezidenta Havla, málem úžasem oněměly. Poté jsme byli s Havlem na večeři ve vyhlášené čínské restauraci,“ zavzpomínal dále Tomek. Na Jiřího náměstí čekaly ten den stovky lidí, aby si s Havlem buď popovídaly, nebo ho jen pozdravily.“ Kterak Havel svetr z Poděbrad nosil Na ten den má svou vlastní vzpomínku také doktorka Alena Fričová. „Když jsem viděla v televizi, že prezident Havel nosí v době po sametové revoluci stále stejný černý svetr, rozhodla jsem se mu jeden pulovr také uplést,“ napadlo ji. V lednu roku 1990 jej Fričové syn prezidentu doručil. Jistý dámský časopis tehdy napsal, že Havel dostal více než dvě stě svetrů od svých „fanynek“. A právě v den návštěvy Poděbrad panem prezidentem v roce 1990 vykonával lékařský dozor u zmíněné večeře syn doktorky Fričové. Havel po něm poslal odpověď na dotaz, zda její svetr byť jen jedinkrát oblékl:
DVOJNÁSOBNÉ PŘIVÍTÁNÍ ROKU 2012. Hned dva ohňostroje zpestřily začátek roku Poděbraďákům. Na Silvestra o půlnoci na kolonádě a na Nový rok na ostrově (na snímku).
Osobní strážce Jiří Hron z Velkého Zboží byl po celé funkční období prezidenta Havla jeho
osobním strážcem. „Někde v novinách jsem našel začátkem devadesátých let inzerát, kde se poptávala nějaká bezpečnostní agentura po lidech na ochranu osob. O tom, že se jedná o prezidenta, tam však nebyla ani zmínka,“ řekl Hron. Když se dozvěděl, že by měl dělat „bodyguarda“ samotnému prezidentovi, myslel si, že si z něj dělají legraci. „Absolvoval jsem několik testů. Po měsíci, kdy už jsem ani nedoufal, že se někdo ozve, mi skutečně zavolali, že mě berou,“ zavzpomínal dále svalnatý muž z Poděbrad. „Za zády“ Havla procestoval celou Evropu, dostal se i na Maltu, do Kuvajtu, Saudské Arábie nebo za polární kruh do Finska. Ochranku si Havel bral i na soukromou dovolenou. Vztah Hrona s Havlem byl vysoce profesionální. „A kamkoliv jsme přijeli, tam Havla vítali, jako by přijel prezident Ameriky. Všude byl strašně moc oblíbený,“ zjistil časem nyní sedmačtyřicetiletý Hron. A tak příliš vyhrocených situací, kdy šlo o zdraví, naštěstí řešit nemusel. Na jednu z mála však barvitě zavzpomínal: „To bylo ještě před rozdělením Československa. V Bratislavě se konala demonstrace za rozdělení státu. Slovenští politici Havlovi říkali, ať tam raději nejezdí, protože tamní lidé jsou i proti jeho osobě dost negativně naladění. Havel si však nedal říct, byl už takový. Lidé v Bratislavě byli hrubí, dokonce se mi někdo snažil vytáhnout mou pistoli. S obrovským úsilím se nám Havla podařilo dostat do auta. Jak jsme se rozjeli, lidé nám začali skákat na auto nebo strhávat anténu.“ Prezident Havel tak zůstane s Poděbrady navždy pevně spjatý. I proto rozhodli zastupitelé města na svém posledním jednání, že ZŠ Na Valech bude na počest bývalého prezidenta přejmenována na ZŠ Václava Havla. Pokud se lidský bojovník Havel dívá nyní z nebe na českou zem, jeho zrak čas od času určitě zamíří i na město v polabské nížině… Aleš Kubelka (s přispěním textů Víta Pohanky a Petra Čermáka) Foto archiv PN, ISIFA, archiv V. Havla
Ctirad Mašín (1930 – 2011), člen protikomunistické skupiny bratří Mašínů Úryvek z otevřeného dopisu adresovaného Václavu Havlovi k 50. výročí založení koleje Jiřího z Poděbrad (1996): „Jako dávný spolužák vyzývám Vás jménem všech čestných lidí naší vlasti, pro kterou tolik lidí položilo životy: Vzdejte se úřadu! Vyčerpal jste dávno veškerý morální kapitál, který jste zdánlivě měl. Jste zdrojem desinformací, demagogie a morálního zmatku pro národ v kritické době. Šest drahocenných let bylo promrháno! Odjeďte a zalezte do své vily ve Švýcarsku. Nebudete ve Švýcarsku osa mocen. Bude Vás následovat celá řada Vašich soudruhů.“ Stavíte na stejnou úroveň mého otce, generála J. V. Mašína popraveného nacisty v Kobylisích s vrahy K. H. Frankem a Heydrichem. Václave Havle, nejste hoden úřadu, který zastáváte! Vaše éra je zhoubnější pro duši národa než řádění Stalinova kata K. Gottwalda.
…další slavní poděbradští spolužáci V. Havla: Mário Klemens (nar. 1936), dlouholetý dirigent Filmového symfonického orchestru. V letech 1972-1976 byl dirigentem Státní filharmonie v Košicích. Jeho jméno figuruje pod desítkami filmů a seriálů (Želary, Četnické humoresky, Zdivočelá země aj.).
Ivan Passer (nar. 1933), filmový scenárista a režisér. V počátcích své filmové kariéry blízký spolupracovník režiséra Miloše Formana. Napsal mimo jiné scénář k filmům „Hoří, má panenko“ nebo „Lásky jedné plavovlásky“ a režíroval filmy „Perličky na dně“ a „Intimní osvětlení“, které patří k vrcholům české filmografie. (aku) Pozn. aut.: Cílem tohoto článku není zkreslování pohledu na Václava Havla, ale zmapování názorů na osobnost bývalého prezidenta v očích jeho poděbradských spolužáků.
ZPRAVODAJSTVÍ
strana 2
PN
5. ledna 2012
Moderní poděbradská „Masaryčka rozlouskla tři oříšky krásy“ Základní škola T. G. Masaryka prošla minulý rok celkovou vnitřní rekonstrukcí. Moderní vybavení tamních tříd je snem mnoha ředitelů základních škol. Díky dotaci z Evropské unie byla škola zrekonstruována ve třech po sobě následujících etapách. „Šlo především o opravu střechy, výměnu oken, zateplení budovy a vybavení učeben,“ vypočítával ředitel školy Jindřich Monček.
upraveny podlahy a ve většině tříd byla se týkal hlavně školnainstalována multimediální interaktivního hřiště, které nyní ní technika,“ řekl potěšeně ředitel školy. splňuje nejnáročnější Úžas vzbudí takřka futuristické vybaveškolní požadavky pro ní jazykové učebny – například sluchátvýuku tělesné výchoka s mikrofonem po celé třídě se vidí vy. Hřiště na házei v „bohatších“ školách jen nou (případně fotbal vzácně. Také interaktivní či florbal), volejbal, diaprojektory, které ulehčují badminton, sektor pro a zpříjemňují práci učitelům, skok do dálky a běžecby byly před několika lety ká dráha. To je výčet školní pomůckou ze žánru scinových sportovišť na fi. Zároveň byly zmodernizoškolním hřišti. vány dvě učebny školní družiCelkové náklady na Rekonstrukcí prošlo také školní hřiště ny. Dále byly vyměněny šatní rekonstrukci školy skříňky, z čehož měli největší a hřiště dosáhly zhruaktivními tabulemi. Nezapomíná se však radost žáci školy. Klece pro ba 27 milionů korun. „Dotace z fondů také na klasické školní pomůcky, a tak celé třídy nahradily barevné Evropské unie činily většinu této částky, byly zakoupeny knihy do školní knihovny „boxy“ na zámek. „Šlo nám pěti miliony se na úpravách podílelo měsa zavedeny také menší třídní knihovny. především o soukromí dětí. Do to Poděbrady,“ uvedl Monček. Dalším projektem je „Vzduchoplavec skříněk si mohou žáci umístit Kráčmera“, v němž žáci připravují hisodstranitelnou výzdobu, napříProjekty, výročí a fasáda Takřka futuristicky vybavená jazyková učebna torická témata a scénáře o svém městě. klad školní rozvrh, fotky nebo Na škole probíhá v současné době projekt Podle něj pak natočí Česká televize pořad, 1. etapa: bezbariérová škola plakáty,“ všiml si Monček. „Gró“ této podpory čtenářské gramotnosti, v rámci kterého se zúčastní vybrané děti z českých První část rekonstrukce školy začala etapy rekonstrukce proběhlo o minulých kterého byly vybaveny další učebny interškol. Dále se škola účastní soutěže „Čtení letních prázdninách. Velkou v listopadu 2010 a skončila o letních pomáhá“ (ve které byli tamní studenti po prázdninách v minulém roce. „Při ní byla měrou k ní přispěli provozní polovině na 1. místě ze všech zúčastnězaměstnanci školy, a tak už při opravena střecha, všechny střešní izolace, ných škol), za kterou jsou děti odměňovázateplila se fasáda budovy a byla vyměnězahájení školního roku se mohli ni a tím zároveň přispívají na dobročinné na všechna okna,“ uvedl Monček. Zárožáci cítit ve škole jako v bavlnúčely. ce. A nejen oni. Všichni učitelé veň byla přistavěna výtahová plošina, Ve škole navíc funguje parlament, který čímž se škola stala bezbariérovou. Úpravy byli vybaveni osobním notebootvoří zvolení zástupci všech tříd. Ti na kem, což přispívá podle ředitele probíhaly za plného provozu a až do léta svých schůzkách řeší navzájem problémy, 2011 se opravy „dolaďovaly“. školy k zvýšené motivaci lektotouhy či náměty, kterými se pak zabývají rů pro přípravu na výuku. zaměstnanci školy. 2. etapa: stylový design a „veselé“ V příštím roce čeká „Masaryčku“ skříňky 3. etapa: sportovní hřiště září 75. výročí od založení školy. „Máme přínovotou Ve druhé části rekonstrukce školy došlo slib od města, že bychom už na nový školní na vybavení školy novým, moderním náZatím poslední úpravy školrok 2012/2013 otevřeli školu s novou fasábytkem a doplňky. „Ve vybraných speního areálu začaly začátkem dou,“ dodal nadšeně Monček. loňského září a byly dokončeny cializovaných učebnách byla kromě náText a foto Aleš Kubelka bytku vyměněna světla, elektroinstalace, koncem roku. Zásah dělníků Interaktivní projektory ocení žáci i učitelé
Leden
Divadlo Na Kovárně
„Pěvecký recitál“ ZUZANY JANIŠŠOVÉ a skupiny SANDONORICO
Únor
7. 2. 19.00 Divadlo Na Kovárně Jazzový koncert žáků ZUŠ Poděbrady a jejich hostů 13. - 19. 2. Sportovně výtvarný příměstský tábor DDM 22. 2. 19.00 Divadlo Na Kovárně Pěvecký recitál Michaely Jeklové a jejích hostů
20. 4. Oslavy Dne Země 21. 4.
16. 6.
18. - 22. 4.
Divadlo Na Kovárně
Poděbradské dny poezie, 50. ročník 27. 4.
Čarodějnický slet
DDM Symfonie
29. 6. - 1. 7.
Evropa hraje Kmocha – mezinárodní soutěžní přehlídka mládežnických orchestrů
Červenec Srpen
17. - 19. 8. Míčový desetiboj 27. - 29. 4.
sezóny
Zahájení 104. lázeňské
Květen
14. 5. Kouzlo slova – vystoupení žáků literárně dramatického oboru ZUŠ Poděbrady
31. 8.
na Ostrově
Rozloučení s prázdninami
Září
1. 9.
Ideální nosič vaší inzerce
Dejte o sobě vědět prostřednictvím novin s tradicí. Možnost výrazné slevy při čtvrtletním, pololetním i celoročním opakování inzerce a další formy spolupráce v rámci MKC Poděbrady!
22. - 24. 6. Národní šampionát mažoretek ČR – finále
Divadlo Na Kovárně, Kolonáda Swingtime in Poděbrady, festival swingové hudby
Seriózní jednání tel.: 602 552 183
www.podebradskenoviny.cz
pening a soutěž pro neregistrované tanečníky
27. - 29. 7.
• hotovostní půjčky (i pro matky na MD), úvěry • hypotéky (i nebankovní) • vyhodnocení změny fixace • stavební spoření • vyhodnocení pojistných smluv • zlevnění povinného ručení • řešení před exekucemi • kompletní financování SVJ a BD • investice se zaručeným 10% výnosem ročně
Informace o inzertních podmínkách naleznete na:
Tancujeme pro radost – velký taneční hap-
Chodecké závody, 80. ročník
FINANČNÍ SERVIS PRO VÁS:
Levně, přehledně a kvalitně. Každých čtrnáct dní informace o Poděbradech a nejbližším okolí.
KULTURNÍ, SPOLEČENSKÉ A SPORTOVNÍ AKCE v Poděbradech v roce 2012 16. 1.
Rada města Poděbrady vyzývá občany, společenské organizace a instituce, aby podávali své návrhy na ocenění významných a zasloužilých osobností v rámci Dne Poděbrad. Při příležitosti výročí povýšení Poděbrad na město budou opět oceněni pozoruhodní lidé, kteří se významným způsobem zasloužili o naše město, bez ohledu na adresu svého současného bydliště. Stejně tak mohou být oceněni i lidé, skupiny či organizace, jejichž aktivity - ať už na poli profesním či zájmovém - znamenaly mimořádný úspěch a významně přispěly k dobrému jménu a pozitivní propagaci města Poděbrady. Návrhy můžete podávat se stručným odůvodněním na podatelnu Městského úřadu v Poděbradech v obálce s označením „Městské ceny“ do 31. ledna 2012.
Co dalšího čeká Poděbrady v letošním roce za důležité události? Obnova povrchu kolonády, zeleně a mobiliáře, včetně povrchu celého náměstí TGM Otevření nového zimního stadionu
Kolonáda
Oslavy 540 let od povýšení Poděbrad na město Před 750 lety začala na pokyn Přemysla Otakara II. přestavba poděbradské dřevěné tvrze na kamenný hrad Dokončení revitalizace okolí Havířského kostelíka včetně nových přírodních prvků
Setkání moto-veteránů
18. - 20. 5. Festival kouzel a magie
Březen
4. 3. 13.00 Den Poděbrad 9. 3. Okresní kolo přehlídky
Divadlo Na Kovárně
10. - 11. 3.
DDM Symfonie
ZUŠ Poděbrady
soutěžní
taneční
19. 5. 13.30 - 15.30 start u Sokolovny Pohádkový les 19. 5. 7.00 - 10.00 start u nádr. ČD Poděbrady Tour de Poděbrady 22. 5.
18.00
Havířský kostelík
50. jubilejní Poděbradské dny poezie s účastí legendárních hvězd českého a slovenského divadla a se založením zámeckého rozária Poděbradský golfový oddíl bude hrát extraligu
Vystoupení pěveckého sboru a komorních souborů ZUŠ Poděbrady
3. - 7. 9.
Mistrovství ve střelbě ze vzduchových zbraní
26. 5. 10.00 - 16.00 DDM Symfonie
Den dětí
13. - 16. 9. Divadlo Na Kovárně FEMAD, Festival mladého amatérského divadla
14. 3. 8.00 - 15.00 Kongresové centrum Lázeňské kolonády
26. 5. Poděbradské dračí srdce – závody dračích lodí
4. - 6. 10. Prix Bohemia Rádio – mezinárodní přehlídka rozhlasové tvorby
26. - 27. 5. Poděbradské sportovní dny – triatlon a silniční běh
6. 10. 12.00 - 13.00 Sejdeme se na Sioně, start libovolně, cíl
Mezinárodní coctailová soutěž Bacardi-Martini Cup 2012 24. 3.
DDM Symfonie
Mistrovství Středočeského kraje ve střelbě ze vzduchové pušky 28. 3. 19.00 Divadlo Na Kovárně Slavnostní koncert učitelů ZUŠ Poděbrady
28. 5. 19.00 Divadlo Na Kovárně Závěrečný koncert žáků ZUŠ Poděbrady
31. 3. - 1. 4.
neregistrované tanečníky
DDM Symfonie
Velikonoční výstava
Duben
4. 4.
18.00 Divadlo Na Kovárně Podané ruce (Projekt „Tančím, abych žil…“) – vystoupení integrovaného kolektivu ZUŠ Poděbrady, DDŠ Býchory, TK Modroočko Kolín, ZUŠ Kolín
7. 4. Kolonáda Zahájení motocyklové sezóny 18. 4.
19.00
Divadlo Na Kovárně
Koncert absolventů ZUŠ Poděbrady
a jejich hostů 30. 5.
DDM Symfonie
Velký taneční happening a soutěž pro
Červen
1. - 2. 6. Slavnosti krále Jiřího – historické slavnosti 2. - 3. 6. Slet Sokolů
11. 6. 17.00 Divadlo Na Kovárně Radost v tanci – závěrečné vystoupení
tanečního oboru ZUŠ Poděbrady
14. 6. od 17 hod. DDM Symfonie Vystoupení kroužků
Oslavy 75. výročí založení ZŠ TGM
Říjen
Odhalení nové busty sv. Anežky České Mimořádná třídenní výstava unikátního Poděbradského pokladu Historicky první zavedení parkovacího systému v Poděbradech Zprovoznění Eliščina pramene na kolonádě – napojení na Poděbradku
18.00
11. 11.
Otevření nových antukových nohejbalových kurtů na Jezeře (nohejbal se vrací po několika letech z exilu z Pískové Lhoty do Poděbrad)
Listopad
16. - 17. 11. 24 hodin čtení 1. 12.
Generální oprava tělocvičny ZŠ Václava Havla
Svatomartinské trhy
– Jiřího náměstí + okolí Havířského kostelíku
Prosinec
DDM Symfonie Čertovské rojení spojené s vánočním jarmarkem
2. 12. Vánoční trhy a rozsvícení vánočního stromu 31. 12. Novoroční ohňostroj (red) / foto archiv
Instalace bronzové busty F. L. Riegra (22 let uložená v areálu TSMP)
Poděbradský basketbalový tým mužů bude hrát 1. ligu *
Divadlo Na Kovárně
4. ročník benefičního „Koncertu pro Vážku“ (výtěžek je určen pro Diakonii v Libici n/C.)
Navázání nových partnerských vztahů s izraelským lázeňským městem Netanya
Instalace turistických infodesek po Poděbradech
na hradě Sion 18. 10.
Instalace umělecké kopie sloupu Panny Marie Svatohorské u Havířského kostelíka, zničeného v 70. letech 20. století
Přesun trhů z Lázeňské ulice k nádraží Výtahy na radnici – radnice se stane konečně bezbariérovou Zahájení výstavby nadjezdu Vybudování poděbradského rodinného pivovaru s vlastním pivem * Kompletní rekonstrukce knihovny * Oslavy 75 let od zahájení výuky na ZŠ TGM
Vydání průvodce po unikátních stromech Poděbrad Nový swingový festival a nový houslový festival * Otevření společenského sálu Záložny pro veřejnost * Intenzifikace ČOV (z důvodu splnění limitů EU)
Pozn.: * - akce či události, jejichž realizace je pravděpodobná, nikoliv však jistá. (aku) / foto archiv
PN
ZPRAVODAJSTVÍ
5. ledna 2012
strana 3
Bylo by podezřelé, kdyby nás opozice chválila, tvrdí starosta Langr Starosta Poděbrad Ladislav Langr hodnotí v obsáhlém rozhovoru pro Poděbradské noviny minulý rok, prozrazuje plány města na ten letošní a vyjadřuje se ke kontroverzním tématům, které pálí občany Poděbrad. Jak byste zhodnotil z pohledu starosty města minulý rok? V roce 2008 jsem – tehdy ještě jako jednatel KICu – připravil k vydání Poděbradský historický kalendář. V úvodním textu jsem tehdy napsal, že bych moc stál o to, aby se do Poděbrad vrátila slavná 30. léta, která dnes označujeme jako zlatý věk Poděbrad. Tehdy se stále něco zakládalo, stavělo, budovalo, zahajovalo, otevíralo. Dnes je to rok, co mohu nějakým způsobem směřování města ovlivnit. Během této doby jsme postupně už jen dokončili úspěšně započaté dílo bývalého vedení města v podobě rekonstrukce Mateřské školy ve Velkém Zboží, ulice Na Dláždění a hřiště u Základní školy Na Valech. Kromě toho jsme už v naší režii mimo jiné otevřeli novou poštu na Žižkově, vybudovali novou dvoutřídní Mateřskou školu v areálu ZŠ Na Valech, zpřístupnili ostrov pod zámkem, přestřihli pásku u obchodní centra Tesco, uvedli do provozu nový Svatojánský pramen, zpřístupnili novou atrakci – poděbradskou diorámu, vrátili zpět do parku bustu Antonína Dvořáka, zrekonstruovali levobřežní cyklostezku nebo třeba vybudovali novou kanalizaci v ulicích Chládkova, Šantlova a Hlaváčova. Zdaleka se ještě kýžený zlatý věk nevrátil, ale mám pocit, že jsme s naší koalicí vykročili správným směrem. Mnoho věcí je stále ve fázi přípravy… Samozřejmě, že jsou záměry, které mají takříkajíc delší dobu splatnosti. Například jsme loni chtěli spustit nový parkovací systém. S ohledem na všechny termíny budeme rádi, když se nám to podaří na podzim letošního roku. Také jsme chtěli ještě v minulém roce zrekonstruovat kolonádu. To se i kvůli nejrůznějším problémům a „tahanicím“ nepovedlo. V polovině února však oprava kolonády začne. Chtěli bychom, aby do zahájení lázeňské sezony byla připravena v blyštivé podobě a hlavně abychom v dubnu mohli na kolonádě a především pak na té zdevastované části Náměstí T. G. Masaryka pořádat 80. ročník tradičních chodeckých závodů. Také, což se možná neví, chceme napojit zcela nový vrt minerální vody k Eliščinu pramenu na kolonádě, kde by mělo být po mnoha a mnoha letech opět vybudováno další pítko Poděbradky.
Překvapilo vás – v pozitivním či negativním slova smyslu – něco na funkci starosty města? Překvapilo mě, že musíme spoustu i marginálních úkolů kontrolovat. Někdy totiž není automatické, že zadaný úkol je hned splněn. Například nebylo běžné, že úředníci odpovídali obratem na mailové dotazy. Ve vedení nepotřebujeme obratem hned vědět, že je věc hotová, ale potřebujeme vědět, že se na ní pracuje. To jsou základní principy, které musí fungovat. Totiž velmi mi vadí odkládání, v osobním i pracovním životě. Jaké nejdůležitější akce či události čekají Poděbrady v letošním roce? Bez ohledu na pořadí to bude určitě již zmíněný 80. ročník chodeckých závodů, který chceme spojit se sportovním dnem pro mládež. Připravujeme 50. ročník Poděbradských dnů poezie, kam chceme pozvat co nejvíce českých osobností. Příslib máme například už od Jany Štěpánkové nebo Hany Maciuchové. Ze sportovních akcí bych ještě „vypíchl“ sokolský župní slet a moc se těším na otevření nového zimního stadionu koncem roku. Současně věřím, že v březnu – na Dnu Poděbrad, budeme společně s hejtmanem kraje klepat na základní kámen železničního nadjezdu v Koutecké ulici. V průběhu roku došlo k několika vyhroceným situacím, které rozdělovaly
názory občanů města. První z nich byla dioráma. Vnímám to tak, že kritikům diorámy postupně „došlo palivo“. Prvních čtrnáct dní byly ty hodně hlasité ohlasy spíše záporné, ale postupem času vyprchaly. A jak se říká: na suchý strom se přece kamení nehází. Schválně bych položil otázku čtenářům Poděbradských novin, kolik bylo do diorámy vhozeno do 31. prosince minulého roku peněz (správnou odpověď se dozvíte v příštím vydání PN). Musím však také přiznat, že například střecha diorámy nebyla dobře provedená a nyní v lednu bude opravena. Ještě více rozruchu přineslo rozhodnutí zastupitelstva na umístění pamětní desky na počest člena odbojové skupiny bratří Mašínů Milana Paumera. Vy jste se při hlasování zdržel… Ano. Pana Paumera v jistém slova smyslu uznávám jako statečného muže. Ale podle mého není statečnost totéž co hrdinství – tato slova se někdy chybně zaměňují. V kontextu veškerých událostí nepovažuji činy Milana Paumera za hrdinské. Zdržel jsem se i proto, že pan Paumer se podílel na protikomunistickém odboji a také sám nikoho nezabil. Navíc respektuji situaci, která v 50. letech v republice nastala, stejně jako fakt, že Paumer měl jako jediný ze skupiny odvahu vrátit se do vlasti.
Velkou bolestí je také vlakové nádraží, souhlasíte? Ano, stav nádraží nás trápí, prosadili jsme alespoň opravu zastávky ve Velkém Zboží. V případě hlavní budovy své sehrály loňské personální změny v Českých drahách. Nyní máme příslib, že do poloviny příštího roku má být nádraží kompletně opravené.
Jak vnímáte kritiku především poděbradské ODS, například co se prodeje městských bytů týče? Občas slýchám, že prodáváme byty a získané peníze takzvaně projídáme za neinvestiční akce. Ono to zní lákavě. Jenže je otázka co je a co není investiční akce. Výklad je různý. Opozice chce za každou cenu dokumentovat, jak špatní jsme hospodáři. Předložím fakta. Do konce loňského roku byl schválen prodej bytů v celkové hodnotě zhruba 55 milionů korun. Z takto získaných peněz byly financovány – případně v roce 2012 ještě s dalšími prostředky získanými z prodeje bytů budou financovány – projekty ve výši 65 milionů korun. Část finančních prostředků v řádu jednotek milionů byla použita na zvýšené náklady na dlouhodobě finančně podhodnocený úklid a údržbu města. Prodej určité části bytů považujeme za prodej zbytného majetku. Peníze z prodeje použijeme například na výstavbu nadjezdu a zimního stadionu, takže tyto finance v Poděbradech zůstanou. Nejen prodej městských bytů byl však opozicí v zastupitelstvu kritizován… Ono by bylo podezřelé, kdyby nás opozice chválila (úsměv). Jak říká jedno arabské přísloví, psi štěkají a karavana jde dál. Dám příklad: v květnu jsme na zastupitelstvu oznámili několik opravdu pozitivních informací (plánované otevření nové pošty, nový povrch parkoviště u Alberta, zpřístupnění ostrova, ad.). Prostě asi pět zcela apolitických a pro Poděbrady radostných změn. Lidé v hledišti a členové koalice začali spontánně tleskat. A zastupitelé po mé levé ruce – tedy ti z ODS, Volby pro město Poděbrady a ČSSD se (až na dvě výjimky) tvářili zcela netečně. Tak jsem si říkal, kdeže jsou ty předvolební fráze, že všem kandidátům jde o město! Kdo jiný by se měl radovat, že se práce daří, než zastupitelé? Poslední otázka bude spíše z říše pohádek: kdybyste měl kouzelný prsten a jedno jediné přání, co by to bylo? Uff, takové otázky moc rád nemám (úsměv). Osobně bych si nejvíc přál, abych mohl být ještě se svými rodiči. To je pro mě cennější než cokoliv jiného. Aleš Kubelka
„Myší díru“ u sklárny nahradí široká ulice Družstevní ulice vedoucí od nádraží ke sklárnám bude u železničního přejezdu napojena na Jiráskovu ulici. Návrh na projednání projektové dokumentace vzalo na vědomí městské zastupitelstvo na svém prosincovém zasedání. Ještě v druhé polovině sedmdesátých let minulého století byly u skláren dva železniční přejezdy. Ten, přes který mohla auta projet Družstevní ulicí přímo do křižovatky s ulicí Za Nádražím a Mírovou ulicí dále na Žižkov, byl dráhami zrušen. Družstevní ulice se od té doby stala pro auta slepou ulicí a cesta od nádraží k přejezdu v Jiráskově ulici (přes Riegrovo náměstí nebo přejezd na Koutecké) se jim prodloužila téměř o kilometr. Aby chodci nemuseli obcházet sklárny, byla pro ně vybudována podél trati úzká stezka k přejezdu v Jiráskově ulici. Z jedné strany lemovaná betonovou zdí sklárny, z druhé obehnaná drátěným plotem,
Jakého diplomatického úspěchu města si ceníte za loňský rok nejvíce? Určitě obnovení dlouho opomíjených styků s Piešťany; primátor tohoto slovenského města se k nám v únoru chystá. Také jsme dostali nabídku od izraelského města Netanya, které má velký zájem stát se partnerem našeho města.
v noci jen spoře osvětlená. Mnozí místní ji proto říkají „myší díra“. Už tehdy se také začalo uvažovat o vybudování nadjezdu nad tratí, který by spojil Žižkov s centrem města z Jiráskovy ulice. Teprve až v roce 2010 Město koupilo pozemek v areálu Skláren Bohemia od rodiny Kerhartů za účelem vybudování spojky Družstevní a Jiráskovy ulice. Autoři projektu z firmy Pontex s.r.o., která byla zároveň pověřena zajištěním všech projednání včetně získání územního rozhodnutí a stavebního povolení, neměli se zpracováním projektové dokumentace lehký úkol. Kromě zadání města museli respektovat i podmínku akciové společnosti Crystal Bohemia, aby pozemek pro dostavbu skláren zůstal co největší. Podle přísných norem a předpisů pak museli uspokojivě vyřešit bezpečnost dopravy
v místě křížení ulic, které je v těsné blízkosti železničního přejezdu. Jak bude spojka vypadat? Po zpracování několika variant nebyla vybrána ta, která uvažuje rozsáhlou úpravu křižovatky za přejezdem (ulice Revoluční, Budovcova, Za Nádražím, U Bažantnice). Náklady na realizaci by přitom činily až 25 milionů korun, což je víc než dvojnásobek předpokládané ceny. S ohlasem se nesetkala ani verze se semafory řízenými společně se signalizací na přejezdu, jak vyžadují drážní předpisy, pokud by odbočování bylo možné všemi směry. V takovém případě by světla zneprůchodnila křižovatku a přejezd o dalších asi 20 procent. Přednost proto dostalo řešení, při kterém auta přijíždějící z Družstevní ulice (vedlejší) budou smět pokračovat jen doprava (do Jiráskovy ulice, na hlavní silnici) a nákladní vozy, které pojedou od Žižkova (z ulic Revoluční, Budovcovy a U Bažantnice), nebudou smět odbočit do Družstevní ulice. Cyklistické stezky v Jiráskově ulici zůstanou zachovány. Pouze chodci, kteří budou přecházet Družstevní ulici, si o pár kroků zajdou na přechod, který podle nových norem nesmí být na vedlejší komunikaci umístěn přímo u křižovatky. Stávajícího podchodu u přejezdu se nové úpravy nedotknou. Nová komunikace v Družstevní ulici, přesněji od železničního přejezdu až ke křížení s Proftovou ulicí, bude dlouhá 186 metrů. Po straně blíže k trati se vybuduje 3,5 metru široká společná stezka pro chodce a cyklisty. Hned za přechodem
KURZ SNIŽOVÁNÍ NADVÁHY Sokolovna Poděbrady
18. 1. - 21. 3. 2012 Na Vaši účast se těší Dana Pečenková, poradce pro výživu a certifikovaný lektor společnosti „STOP OBEZITĚ“. Tel.: 604 314 606 pro chodce vznikne 10 parkovacích stání, z toho jedno pro invalidy. Silniční provoz bude obousměrný s dvěma jízdními pruhy, přičemž jeden pruh bude mít základní šířku 3 metry. Sto let stará vize opět ožívá Stavební náklady vyčíslila firma Pontex na částku téměř 11,2 milionů korun. Hlavním investorem bude město Poděbrady. Po dohodě z 1. září 2011 se na investicích bude částečně podílet akciová společnost Crystal Bohemia, která uhradí necelých 1,8 milionu korun. V této částce je zahrnut i podíl na demolici skladů sklárny a odstranění části vlečky. „Je tady jisté naplnění záměru, se kterým přišel architekt Janda počátkem minulého století, kdy si představoval propojení této části a do jisté míry i odlehčení Riegrovu náměstí,“ připomněl starosta Langr v diskusi na zasedání zastupitelstva. Spojení ulic Družstevní a Jiráskova podle nově předložené projektové dokumentace se bude projednávat na veřejném setkání s občany za účasti autora projektu a dotčených orgánů státní správy již tento měsíc. Karel Liška
ZPRÁVY Z MĚSTA Rozpočet města schválen Navzdory snížení státních dotací a očekávanému propadu dalších příjmů schválilo zastupitelstvo města rozpočet na rok 2012 jako vyrovnaný ve výši 242 600 100 Kč. Rozpočet však ještě nepředstavuje definitivní čísla, protože po konečném vypořádání všech dotačních akcí a uzavření jednotlivých kapitol za rok 2011 je běžnou praxí, že se rozpočet rozroste řádově o 60 - 80 milionů korun. Tyto prostředky budou přednostně použity na další investiční akce a spolufinancování dotačních projektů. Již v této fázi však v investičních akcích rozpočet počítá s prostředky na realizaci parkovacího systému, se spoluúčastí na železničním nadjezdu Koutecká, s další výstavbou kanalizace v příměstských oblastech Poděbrad, s obnovením přítoku Poděbradky k Eliščině pramenu na kolonádě, s digitalizací Zámeckého biografu a nákupem hasičského vozu pro jednotku ve Velkém Zboží. Další investiční akce budou doplněny 22. února podle konečného závěrečného účtu města na prvním zasedání zastupitelstva v roce 2012. Za popelnice zaplatíme stejně Poplatek za komunální odpad zůstává pro rok 2012 v nezměněné výši, tj. 650 Kč, přestože město na každou popelnici doplácí. To je vstřícný výsledek jednání zastupitelstva, které současně schválilo novou vyhlášku o shromažďování, sběru, přepravě, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a o systému nakládání se stavebním odpadem. Cílem je sjednotit současné tři předpisy do jedné vyhlášky. Současně představitelé města rozhodli, že je třeba věnovat větší pozornost tomu, jak podnikatelé nakládají s odpadem. Nové využití ubytovny v Oboře Handicap centrum Srdce projevilo zájem koupit dlouhodobě chátrající ubytovnu u fotbalového oddílu Slovan v Oboře a s pomocí státní dotace ji zrekonstruovat na osm malometrážních bytů pro sociální účely. Zastupitelstvo tuto myšlenku podpořilo, a tak by měl v dohledné době další z opuštěných objektů ve městě začít sloužit užitečnému účelu. Nadjezd byl krajem odsouhlasen! Zastupitelstvo Středočeského kraje rozhodlo na svém posledním zasedání v roce 2011, že posouvá k realizaci projekt plánovaného nadjezdu v ulici Koutecká. V příštích dnech bude zadáno výběrové řízení na dodavatele. Projekt poděbradského nadjezdu byl vybrán ze zásobníku projektů, které se ucházely o realizaci v letošním roce. (aku) Řádková inzerce MUDr. Miroslava Doležalová začne provozovat stomatologickou praxi od 1. února 2012 v zubním středisku v Proftově ulici, v ordinaci MUDr. A. Suchánkové. Ordinační hodiny: ČT: 8 - 16, PÁ: 8 - 13. Objednávky přijímáme na tel.: 325 61 55 63. Výživové poradenství Dana Pečenková
[email protected] 604 314 606
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV JAZYKOVÉ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY CENTRUM DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ nabízí
VEČERNÍ KURZY ANGLIČTINY PRO ZAČÁTEČNÍKY, MÍRNĚ, STŘEDNĚ A VÍCE POKROČILÉ + PŘÍPRAVA K ESOL FCE
NA ZÁMKU V PODĚBRADECH Studující získávají 50% slevu na on-line kurz! Více informací, ověření znalostní úrovně a přihláška: http://ujop.cuni.cz/cdv Dotazy:
[email protected] 325 615 291 PROSÍME OBČANY, KTEŘÍ MAJÍ FOTOGRAFIE S PREZIDENTEM VÁCLAVEM HAVLEM Z DOBY, KDY V PODĚBRADECH STUDOVAL, NEBO Z DOBY, KDY ZDE V ŘÍJNU 1990 PŘEBÍRAL ČESTNÉ OBČANSTVÍ, ZDA BY JE ZAPŮJČILI NA VÝSTAVU PŘI PŘÍLEŽITOSTI OTEVŘENÍ NOVÉ ŠKOLY VÁCLAVA HAVLA (BÝVALÉ ZŠ NA VALECH), KTERÉ SE USKUTEČNÍ 18. 1. 2012. MĚSTO PODĚBRADY
LIDÉ / NÁZORY
strana 4
PN
5. ledna 2012
Sokolská Věrná garda v předvánoční pohodě
Bílé Vánoce v Polabí
Je půlka prosince. Poděbradská sokolská Věrná garda se družně loučí se starým rokem. Žádný spěch, žádný shon. S vůní jehličí, za zvuků koled a národních písní se radují, že jsou spolu a je jim dobře.
V pondělí 19. prosince se ve večerních hodinách v poděbradském Divadle Na Kovárně konal komponovaný pořad žáků Základní školy Na Valech a pěveckého sboru Kvítek.
V salonku hotelu Bílá Růže cvičitelka Markéta Rožová pozorně a s úsměvem vítá své věrné. Většina příchozích jsou ženy, ale přišlo i několik mužů, všichni v seniorském věku. Když mi Markéta podává ruku a políbíme se vzájemně na tvář, proběhne mi v hlavě krátký film z léta 2008. V té době jsme se přestěhovali z Rájova u Mariánských Lázní do Poděbrad a má žena, která polabské město zná ze svého dětství, mne prováděla. Ve chvíli, kdy jsme procházeli kolem sokolovny, zaslechli jsme zajímavé zvuky rytmické hudby. Šli jsme za těmi notami, až jsme se dostali do velkého sálu, kde Markéta vedla cvičení „odrostenek“. Hudba i pohyb žen byly podmanivé, za chvíli nám nohy hrály v rytmu hudby, aniž jsme na to nějak mysleli. „Nechcete si zacvičit s námi?“ To bylo Markétino přivítání. Už jsme tam zůstali a já jsem jediným mužem, který cvičí „u Markéty“. Její zásoba cviků je hodna obdivu a v každé cvičební hodině ji přistihnu, že si přímo „na place“ vymýšlí cviky nové. Po cvičení se cítím jako znovu narozený. Dvakrát za týden se scházíme ke cvičení, ale během převlékání holky stačí probrat, co je nového v Poděbradech, vyměnit si osvědčené recepty na všelijaké dobroty, občas vznikne v šatně bazar sazenic, kytek nebo zeleniny. V tomto oboru vyniká Eva Podoláková s očima jako kola od
vozu, upřímným úsměvem a velice dobrým srdcem. Když nám prozrazuje před cvičením své recepty, pozorně ji poslouchám a musím polykat sliny, kterých mám plná ústa. Po cvičení se občas mlsá a zpívá „živjóóó“. Slaví se narozeniny. Mili Králová je učitelka tělesné výchovy jako já a moje žena. Občas nás po Markétině cvičebním programu učí tančit country. S Aničkou Klváčkovou vedeme filozofické řeči a povídáme si o knihách, které stojí za to si přečíst. Zástupci poděbradské TJ Sokol Poděbrady (zleva): Tak bych mohl pokračovat. praporečník Jiří Havlík, náčelnice odboru všestrannosti I když si v Sokole říkáme Věra Doležalová, Honza Síla – nacvičuje dvě sletové skladby, bratře, sestro, já v těch hol- vzdělavatelka jednoty a cvičitelka Věrné gardy Markéta Rožová. kách (jsou většinou mladší uvidí cca 650 cvičenců, kteří se podělí než já) vidím osobnosti – dámy. Vyzrálé o 11 skladeb hromadných cvičení sokollidské charaktery, skromné a přece sebeských a dvě ČSTV. Od Honzy Síly se vědomé, protože už mají v životě něco dovídám, že on sám chodí na nácvik dvou za sebou a vědí jaké jsou ty pravé lidské skladeb – Chlapáci a Věrná garda. Kdyby a životní hodnoty. vás zajímalo, co z toho cvičení sokolové Ale už jsem opět v salonku Bílé Růže. mají, mohu posloužit odpovědí. Hromadná Na stolech je trochu vánočního cukropohybová vystoupení mají v sokolské orgaví, popíjí se čaj, víno nebo pivo, mnozí nizaci přibližně stoletou tradici, byla vždy vychutnávají nabídku místní kuchyně. vyjádřením sokolské vzájemnosti, jednoZpívá se a rozdávají se dárky dvojího ty a projevem českého vlastenectví. Hrdí druhu. První kategorie – co kdo vyrobil sokolové přinášeli jako důkaz vlastenectví vlastníma rukama, nebo i oběti života. V době boje za národní samoaspoň svojí hlavou, drustatnost v Rakouské říši, během německé há kategorie – roztomilé okupace i v době komunistické diktatury. maličkosti, které nás už Bezpočet sokolů bojovalo v první světové doma přestaly bavit, tak válce v řadách Československých legií. je posíláme „o dům dál“. Zajímavé je, že většina skladeb je již zhruJeden takový dar – nedar ba nacvičena tak, že cvičenci vědí „o co dostala i paní redaktorka kráčí“ a nyní se už jen upřesňuje a piluje. Langrová, která se na nás Cvičí se pohybová paměť, smysl pro soupřišla podívat, protože lad s hudbou, pro rytmus a kázeň. A rozvíjí má pro sokoly slabost. se pohybové vlastnosti – hlavně vytrvalost Hodně se povídá a obratnost. Sokolové jsou takoví. o sokolském sletu, kteTeď už to víte, tak se přijďte v sobotu rý se uskuteční v roce 3. června 2012 po obědě podívat na prů2012 a také župním slevod sokolů městem a pak na pohybové tu, jenž se bude konat skladby na Slovan. Přesvědčíte se, že v Poděbradech v neděnemluvím „do větru“. Pohled do salonku Bílé Růže: stoly plné dárků, vánoční pečivo li 3. června na hřišti Text a foto Dr. Josef Bubeník FK Slovan. Diváci a dobrá nálada.
Cukroví z Labenky ve Snídani s Novou Po vánočních dobrotách z „knedlíkárny“ se v televizi jen zaprášilo. Jednou ráno zazvonil na stole zástupkyně ředitelky Středního odborného učiliště společného stravování Poděbrady Hany Košíkové telefon. „Tady televize Nova,“ ozvalo se. „To jsou vtípky, takhle po ránu,“ pomyslela si paní Košíková. Ale vtip to nebyl. Náš absolvent Martin Novotný, který pracuje jako vedoucí pořadu Snídaně s Novou, nezapomněl na svou Alma Mater a oslovil nás, zda bychom nepřijeli do televize s žáky a vánočním cukrovím. A tak nastaly přípravy. Ráno 12. prosince odjížděla od Labenky výprava v čele s ředitelkou Ing. Helenou Klimešovou, učitelkou odborného výcviku cukrářů Janou Houžvičkovou a šikovnými žáky – Petrou Truksovou, Michaelou Sklenářovou a Romanem Schovancem. Prostředí televize Nova je překvapilo svou rozlehlostí, ale po ránu tu nepanoval nijak velký ruch. Studio, kde se natáčí Snídaně s Novou, bylo malé a příjemně zařízené. Všichni se chovali velice mile, nabídli kávu a zároveň se vrhli na cukroví. Dalo dost práce, uchránit nějaké kousky pro živé
vstupy. Díky přátelskému přijetí opadla nervozita ze všech našich „televizních hvězd“ a výstupy před kamerou proběhly v uvolněné atmosféře. Obzvláště moderátor Tomáš Krejčíř dokázal odbourat veškerou trému a ostych. Mezi vstupy bylo i dost času podívat se například do místnosti, odkud se vysílá předpověď počasí a popovídat si s Radkou Kocurovou a ostatními známými tvářemi. Živé vstupy dopadly na jedničku s hvězdičkou a naše výprava odjížděla z Prahy bohatší o spoustu nových zážitků a zároveň chudší o všechno cukroví, které na Nově opravdu moc chutnalo. Takže díky, Martine, že sis na nás vzpomněl a všem v televizi, kteří nám dali hezký vánoční dárek. Na naše účinkování
ve Snídani s Novou se můžete podívat na www.soupdy.cz. I. Hrabětová, SOU společného stravování, Poděbrady
Podzim u Poděbrad Zežloutlé listí padá do Skupice. Svlečené stromy vichřice se bojí. Cidliny soutok s Labem u Libice je pokryt ledem, mrazivou to zbrojí. Ukryté slunce potají rozpouští jinovatku. Obláček z mlhy nesem’ si domů. Na památku.
Jiří Pelant
Pomoc pro české spolky na Ukrajině a jejich přátele
Darování českých knih pro krajany
Pokud byste ze své knihovny vyřazovali knihy (zvláště pro děti) – nabídněte je. Knihy je možné předat na Úřadu oblastního spolku ČČK, Pražská 12, Poděbrady, tel.: 736 772 278, nebo je možné se dohodnout po 19 hodině: p. Roman Štér, Praha, tel.: 731 488 915.
Program tohoto pořadu byl zaměřen na představení tradičních vánočních zvyků (např. výrobu slaměných ozdob, pečení vánočky, živý betlém), které se svými pedagogy připravili žáci všech ročníků základní školy. Mezi jednotlivými vystoupeními zazpíval školní pěvecký sbor Kvítek pod vedením Věry Froňkové několik písní s vánoční tématikou. Součástí komponovaného programu byla také multimediální projekce, v níž se postupně po každém vystoupení odkrýval název tohoto večera – Bílé Vánoce. Zaplněné hlediště ocenilo výkon každého ročníku bouřlivým potleskem. Pokud hosté z řad
dětí i dospělých chtěli, mohli se posilnit nabízeným vánočním cukrovím. Výtěžek z dobrovolného vstupného se následně použije na rozvoj výtvarných aktivit žáků naší školy. Za darování vánočního stromku děkujeme firmě Lesy Novák. Naše další poděkování patří především účinkujícím, pedagogům a všem návštěvníkům Bílých Vánoc, kteří nás přišli v předvánočním čase podpořit a svou účastí společně vytvořili příjemnou adventní atmosféru plnou dobré nálady a předvánoční pohody. Těšíme se na shledanou ZŠ Na Valech, Poděbrady
O sochách v lázeňském parku Kdykoliv jdu kolem nějaké sochy nebo sousoší, zvídavost mne nutí najít jejich autora a název. Sochy a sousoší, tato třírozměrná umělecká díla vytvořená různými výtvarníky, jsou přirozeným architektonickým doplňkem, který obohacuje lázeňský park, ono oblíbené centrum procházek po Poděbradech. Tyto artefakty by se ještě více přiblížily všem, kdo tady rádi korzují, kdyby se vhodným způsobem zprostředkovalo označení názvů děl a uvedení jmen jejich autorů. Snad nebude bez zajímavosti zmínit jednu zkušenost. Když jedna lázeňská pacientka z Brna zjistila, že se v poděbradském parku setkává s dílem významného umělce, rodáka z města, kde bydlí, přímo se zaradovala a prohlásila, že se
cítí, jako by na ni dýchl domov. Než se dověděla, že autorem sousoší „Ztracený ráj“ je Jakub Obrovský (významný malíř a sochař, který má na radnici v BrněBystrci stálou expozici), míjela sochu s menším zájmem, než když rozšířila své poznání o to, že sousoší vytvořil brněnský rodák. Pobyt v Poděbradech u ní bude spojen se vzpomínkou na procházky parkem, při nichž mohla obdivovat toto sousoší. A nenechá si to jen pro sebe. Navštíví pamětní síň na bystrcké radnici, aby se zde podělila o poznatek, že sousoší „Ztracený ráj“ vhodně doplňuje poděbradský lázeňský park. Marie Minaříková
Pocta zasloužilým občanům Krátce po smrti Václava Havla se začaly mezi občany Poděbrad objevovat názory, že by si tento čestný občan Poděbrad, navíc student poděbradského gymnázia, které tenkrát fungovalo na zámku, zasloužil mít ve městě pamětní desku či bustu. Myslím, že tato myšlenka je v různých směrech opodstatněná. Vždyť to byla zároveň osobnost, kterou uznává celý svět. Také je známo, že spolu s ním studoval i Miloš Forman, bratři Mašínové a Milan Paumer, jehož busta je k umístění na prvním nádvoří již navržena. Tento kontroverzní člověk byl nakonec z tzv. odbojové skupiny Mašínů nejslušnější a také přímo nevraždil. Vrátil se do vlasti, zajímal se o politický vývoj, diskutoval s občany a dělal osvětu mezi studenty. Přesto Univerzita Karlova prohlásila, že jako vzdělávací instituce se nechce vměšovat do politických záležitostí, tudíž na svůj objekt na prvním nádvoří bustu nechce. Pokud by na zámku k pamětní desce generála Mašína přibyla ještě pocta Milanu Paumerovi i Václavu Havlovi, vzniká zajímavá situace. Bratři Mašínové, kterých se i s jejich činy
Paumer celoživotně zastával, se odvolávají na válečného hrdinu, svého otce generála Josefa Mašína. Ten prý, kdyby žil, šel by do toho s nimi, zdůrazňoval i sám Paumer. Oni sami se však provinili proti válečným zákonům, kupříkladu ve smyslu nakládání s civilními obyvateli a odzbrojenými. Na otázku, zda se vrátí do rodné země, reagovali prý Mašínové i námitkou „nejprve bychom museli podříznout Havla“. Pokud dojde podle návrhu některých zastupitelů k umístění Paumerovy busty na divadlo – stánek dramatického umění, jemuž Havel věnoval nemalou část svého života, budou Poděbrady zase slavnější a mnohé významné osobnosti, které jezdí navštěvovat naše město často za kulturou, budou udiveny. Někteří lidé se tomu podivují již dnes. Martin Vácha
Zápis do prvních tříd Vážení rodiče, ve dnech 16. a 17. ledna 2012 proběhne v Základní škole T. G. Masaryka v Poděbradech ve Školní ulici i v budově na Žižkově zápis do prvních tříd (místo zápisu je možné zvolit podle vlastního uvážení). Naše paní učitelky přivítají budoucí prvňáčky vždy v době od 13:00 do 17:00 hodin. Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku. K letošnímu zápisu, pro školní rok 2012/2013, se dostaví děti, které se narodily 31. srpna 2006 a dříve. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září 2012 do konce června 2013, může být přijato k plnění povinné školní docházky již ve školním roce 2012/2013, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od záři do konce prosince 2006 k plnění povinné školní docházky je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou při-
jetí dítěte narozeného od ledna do konce června roku 2007 jsou doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce dítěte. Děti, které se již zúčastnily zápisu v naší škole v loňském roce, nemusí u nás zápis opakovat. Zákonný zástupce je povinen přihlásit školou povinné dítě k zápisu do školy a přinést s sebou svůj občanský průkaz a rodný list dítěte. V době zápisu si mohou příchozí prohlédnout školu, učebny a další zařízení, které je našim žákům k dispozici. Rodiče mohou přímo na místě využít doporučení speciálního pedagoga. Náhradní zápis bude 1. února 2012 od 13:00 do 17:00 hodin. Ze závažných důvodů lze s vedením školy dohodnout i jiný termín. Na setkání s novými žáky se těší všichni pracovníci Základní školy T. G. Masaryka v Poděbradech. Mgr. Vlastislav Sýkora, zástupce ředitele
Redakce nezodpovídá za obsahovou a formální kvalitu příspěvků na této straně, stejně jako za jejich pravdivost. Zveřejněné příspěvky vyjadřují subjektivní názor čtenářů. Redakce si vyhrazuje právo vymazat jakoukoliv část příspěvku v případě, že je rasistický, navádí ke kriminálním činům nebo jinak porušuje všeobecné etické normy. Pokud příspěvek přesáhne délku normostrany (1800 znaků), bude jeho zbylá část otištěná na internetových stránkách www.podebradskenoviny.cz. Uvítáme Vaše příspěvky, nápady, ohlasy a připomínky na adrese:
[email protected]
PN
PUBLICISTIKA
5. ledna 2012
Boží proměna „nevěřícího Tomáše“ pomáhá i mladým lidem v Poděbradech
Tomas Mojzis se v devadesátých letech odstěhoval do Ameriky. Boží osud si však podle něj přál, aby se vrátil zpět do Čech a pomáhal nejen mladým lidem najít správnou životní cestu. Do svých čtrnácti let vyrůstal rodák z Kadaně Tomas Mojzis v Čechách se svou matkou. Jeho otec emigroval ještě za komunismu do Spojených států, on jej v roce 1992 následoval. Byl jste už odmala veden k víře v Boha? Právě, že naopak. Ještě když jsem žil v Čechách, byl jsem zatvrzelý ateista. Boha jsem nevyhledával a ani jsem si nemyslel, že jej potřebuji. Kdy tedy nastala proměna z „nevěřícího Tomáše“ na věřícího? Tak to je dlouhý příběh. Začalo to mým odjezdem do Ameriky v roce 1992. Měl jsem už vyřízené vízum a letenky. Měli jsme jet tehdy autobusem z Karlových Varů na letiště ve Frankfurtu. Problém nastal, když jsme s maminkou, která mě doprovázela, nemohli nalézt v Karlových Varech náš autobus. Měl parkovat v Husově ulici, to si ještě dobře pamatuji. Jenže my tu ulici nemohli nikde najít, navíc ani místní lidé o takové ulici neslyšeli. Podařilo se vám nakonec osudový autobus najít? Podařilo, ale byly to pořádné nervy. Husovu ulici jsme díky taxikáři našli přesně v době, kdy byl stanovený odjezd autobusu do Frankfurtu. Jenže ona ulice byla sotva dva metry široká, žádný autobus by
tam ani parkovat nemohl. V tu chvíli jsem věděl, že je konec mého snu a do Ameriky se nedostanu. A právě tehdy poprvé jsem požádal v duchu o pomoc Boha. Vyslyšel vás? Ano, během pár vteřin se ozvalo z vysílačky taxikáře místo, kde autobus parkuje. Bylo to u řeky. I když už bylo dvacet minut po plánovaném odjezdu autobusu, vydali jsme se na to místo. K našemu údivu tam skutečně ten autobus ještě stál. Já nastoupil, hned se zavřely dveře a autobus vyrazil. Řidič říkal, že tušil, že ještě někdo dorazí… V tu chvíli jste tedy začal v Boha věřit? To asi ještě ne. Říkal jsem si ale, co když to nebyla náhoda? Když jsem přijel za svým otcem do Ameriky, tak mi mezi prvními slovy při uvítání řekl, že se za mě v Sacramentu (kde strávil Mojzis téměř dvacet let; pozn. aut.) modlil celý kostel, kam tatínek chodil. To byla druhá událost, která mě nutila k zamyšlení o existenci Boha. Postupně jsem se začal pravidelně modlit, klást mu otázky a číst Bibli. Začal jsem vídat odpovědi Boha v reálném životě. Jaké byly vaše další kroky s Bohem? Začal jsem chodit pravidelně do kostela a snažil se důkladně porozumět Bibli. To je také nejhlubší kniha, která mě nejvíce
Tomas Mojzis se svou manželkou Michaelou
ovlivnila. Cítil jsem, že ke mně Bůh promlouvá a chce, abych dál předával boží lásku a pravdu. A vy jste jej poslechl… Ano, ale nejdříve jsem si dodělal školu. Pak jsem pracoval nějaký čas v IT technologiích. Nakonec jsem se ale stal pastorem mládeže, což byla profese, kterou jsem chtěl dělat už dlouhou dobu. Tato práce mě moc naplňovala. Jaký je váš názor na rozčlenění křesťanské církve? Myslíme si, že nejdůležitější není denominace (označení pro určitou církevní organizaci nebo vyznání; pozn. aut.). Mnohem podstatnější je pro nás vztah k Bohu. Myslíme si, že Bible by měla lidi spíše spojovat, než podle denominací rozdělovat. Jednoduše se snažím žít křesťanský život tak, jak Bůh chce. Před rokem a půl jste se vrátil do Čech – konkrétně do Poděbrad, odkud je vaše manželka. Proč? Cítil jsem, že to tak Bůh chce. Chtěl, abych pomáhal lidem a poukazoval na něj. S manželkou nejvíce tíhneme k mládeži a její výchově. Tam nás Bůh směřuje. Jak tato práce probíhá v praxi? Já i manželka máme svou práci, ale zároveň rádi investujeme náš čas a energii do pomáhání ostatním lidem v našem okolí. Pořádáme mládežnický klub u nás v kavárně (Studentská 300; pozn. aut.). Snažíme se lidi například učit, jak mají správně a efektivně studovat a přispívat k zlepšování mezilidských vztahů. Nejde tedy jen o povídání si o Bohu, ale i o psychologii a všeobecné životní hodnoty, které se jim snažíme vysvětlovat. Pořádáme i výlety, jde nám totiž také o to, aby se mladí lidé navzájem poznávali. Spolupracujeme dále s Dětským domovem v Nymburce a Milovicích a Církví bratrskou v Poděbradech. Do budoucna plánujeme několik dalších akcí. Také bychom chtěli vyzvat všechny studenty, kteří mají zájem přijít se podívat na naše aktivity (také dobrovolně doučujeme konverzaci americké angličtiny), ať nás kontaktují. Pozn. kontakt: e-mail:
[email protected] tel.: 721 578 865 Aleš Kubelka
Z galerie poděbradských mecenášů – 4. díl Pokračujeme v seriálu o poděbradských dobrodincích, kteří ze svého jmění ukrojili kus pro nemajetné a potřebné. Nová vrchnost – baroni Sinové Na počátku 19. století poděbradské komorní panství nebylo zdaleka tak výnosné jako v minulých dobách, proto královská kancelář rozhodla o prodeji do soukromých rukou. V roce 1839 se stal jeho novým majitelem vídeňský bankéř, původem Řek, který velice zbohatl na lodní dopravě. Byl to baron Jiří Sina a poděbradský velkostatek koupil s několika dalšími statky hlavně v Uhrách, aby v nich výhodně uložil své značné jmění. Sinovo panství tu i nadále spravovali vrchnostenští úředníci, v Poděbradech zůstala také většina panského personálu. Jen k 1. listopadu toho roku museli prostory zámku opustit vojenští vysloužilci,
Svobodný pán Šimon Sina
pro které byl objekt v roce 1757 upraven na způsob invalidovny. Odedávna bývalo pravidlem, že byl vztah mezi poddanými a vrchností založen na poslušnosti, která byla odměňována různým dobrodiním. To respektoval také baron Sina a byl ochoten i nadále přispívat z výnosů panství na dobročinné účely. Jednou z větších položek tohoto druhu byly náklady na provoz školy a platy kantorů. Po uvolnění poddanských povinností na konci 18. století se začali do Poděbrad stěhovat noví obyvatelé hlavně z okolních vesnic. Jejich počet v té době rychle narůstal a s ním přibývalo i dětí. Přízemní trojtřídní budova u kostela, vydržovaná z důchodů panství od dob Kunhuty ze Šternberka, dávno nestačila a učit porůznu v soukromých domech také nebylo řešením, a tak obec rozhodla o stavbě nové větší školní budovy. Uvažovala o tom sice už v roce 1827, ale teprve v březnu 1846 bylo staré stavení do základů zbořeno a na jeho místě do konce roku stála nová škola. Byla to už patrová zděná novoklasicistní budova s pěti prostornými třídami, bytem ředitele a bytem pomocného učitele nebo školníka. Její čtyři křídla uzavírala malý dvoreček. Stavba nové školy se mohla uskutečnit hlavně proto, že baron na ni přispěl nemalou částkou 10 000 zlatých. Žáci pak do ní chodili až do roku 1905, kdy byla slavnostně vysvěcena nová velká chlapecká škola (dnešní gymnázium) a všechny prostory uvolněny pro sbírky začínajícího poděbradského muzea. Baron Jiří Sina žil s rodinou trvale ve Vídni a na své poděbradské panství zajížděl poměrně zřídka. V zámku bydlel jen panský
personál, a tak když přišel rok 1848 s velkými politickými a společenskými změnami, dokázal udělat ku prospěchu našeho města velkorysé gesto. Ochotně pronajal zámecké komnaty v prvním patře paláce pro nově zřizované státní úřady – okresní hejtmanství a okresní soud, a to na 25 let. Pro Poděbrady to mělo velký význam, neboť díky uvedeným prostorám dostaly jako okresní město přednost před Nymburkem. Městská správa dlouhodobého pronájmu cele využila a až po jeho uplynutí v roce 1878 se starala o stavbu nového okresního domu. Nová úřední budova se tehdy přistavěla ke krátce předtím dokončené chlapecké škole. Obojí je dnes součástí areálu hotelové školy na Riegrově náměstí. Baron Jiří Sina zemřel ve Vídni v roce 1856 a jeho jediný syn a dědic Šimon Sina byl ochoten pokračovat v dobročinnosti ve prospěch zdejších obyvatel. I on se stal patronem školy a finančně přispíval z výnosů panství nejen škole, místním chudým, ale i k povznesení probouzejícího se zdejšího kulturního života. V Poděbradech býval častěji než jeho otec, jezdíval sem hlavně se svými vídeňskými přáteli na hony, a to tu býval vždy srdečně vítán, dokonce v roce 1862 mu tu bylo uděleno čestné občanství. Po smrti Šimona Siny v roce 1876 připadlo poděbradské panství podle jeho poslední vůle manželce Ifigenii. Ta je odkázala v roce 1886 čtyřem vnoučatům, dětem dcery Heleny, kněžny Ypsilanti. Mezi dědici byla i nejstarší Chariclea, provdaná za knížete Hohenlohe-Schillingsfürsta. Pokračování příště Jana Hrabětová, Polabské muzeum v Poděbradech Foto Okresní archiv Lysá n. L.
strana 5
Pondělní fejeton Kdo z vás má rád začátek týdne? Už skoro slyším ty odpovědi. S dlouhým povzdechem a otráveně se říká: „Zas je tady to pondělí!“ Ostatně všichni to známe, dospělí lidé jdou po typickém víkendu do práce a děti do školy, takže není divu. Je zřejmé, že tento den není nikde moc v oblibě. Naproti tomu start do kalendářního roku slavíme všichni vesele až bouřlivě. Přitom počátek týdne by měl být v podstatě stejný jako každý jiný všední den. Vždyť přece i v pondělí můžeme potkat zajímavé lidi, navštívit třeba kino, divadlo, knihovnu. Ovšem výstavní síně, muzea, hrady a zámky zůstávají většinou uzavřeny. Odpočívají po rušném víkendu. Také první den v týdnu mívají lidé nám blízcí narozeniny a svátky, takže máme šanci prožít příjemné chvíle. Nutno ovšem podotknout, že obvyklé oslavy k takovým příležitostem se přesouvají spíše na sobotu nebo neděli. Zůstává nepsanou pravdou, že pondělí má u mnoho lidí výjimečné postavení vzhledem k předcházejícím volným dnům. Ale nejvíce snad lidé láteří, když v sobotu nebo v neděli prší a fouká vítr, zkrátka je ošklivé počasí. Začne nový týden a už od božího rána nádherně svítí sluníčko. Ostatně někteří z nás si při vzpomínce na
pondělní ráno ordinují špatnou náladu už na nedělní odpoledne a večer. Jediné pondělí, které je v našich krajích všeobecně oblíbeno, a vybočuje z nekonečné řady všech pondělků, je to, které patří k Velikonocům. Ano, všichni vítáme křesťanský svátek a také symbol jara. V některém roce obsadí květnové státní svátky také dva pondělky za sebou, což je příjemné vzhledem k prodlouženým víkendům. Obdobně tomu samozřejmě může být i s dalšími dny volna. Pondělí bývalo už odnepaměti spojováno s modrou barvou a také s koncem masopustu. Kostely se přitom zdobily modrým suknem. Původ přívlastku „modré“ se někdy hledá i jinde. Jedná se totiž o doslovný překlad německého blauer Montag, kde se slovu „blau“ připisuje také význam podnapilý, neschopný práce, tedy po nedělní pitce. Jiný výklad o původu modrého pondělka, jako dnu volna, míří někam do středověku, prý až k barvířům látek. Později se k němu připojili i někteří další řemeslníci a prodavači. Co zbývá dodat? Záleží tedy jen a jen na nás, jak dokážeme pondělí vnímat. Ale ruku na srdce přátelé, pátek je přeci jenom pátek! Milan Čejka
Zápis do 1. třídy ZŠ Na Valech, Poděbrady
Zápis do prvních tříd ZŠ Poděbrady, Na Valech 45 pro školní rok 2012 - 2013 se uskuteční v pondělí 16. ledna a v úterý 17. ledna 2012 vždy od 13.00 do 17.00 hodin. Náhradní termín zápisu si můžete domluvit telefonicky na čísle 325 613 001. K zápisu přineste prosím, rodný list dítěte. Několik informací o naší škole pro rodiče budoucích školáků. Žáci naší školy se vzdělávají podle školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola poznání“. Naše škola profiluje v těchto oblastech: výpočetní technika – pracovny informatiky, počítače s připojením na internet ve všech třídách, učebny s dataprojektory a interaktivními tabulemi výuka jazyků – výuka od 1. třídy, jazykové kroužky, od 6. ročníku druhý cizí jazyk jako volitelný předmět ekologická výchova – volitelný předmět zdravý životní styl – školní olympiáda, pitný režim, projekty ke zdravé výživě, ovoce do škol, volitelný předmět. Práce s dětmi je diferencována nejen podle nadání a schopností žáků, ale i dle jejich osobního tempa, které je na naší škole respektováno po celou dobu školní docházky. Klasifikace žáků naší školy probíhá podle osvědčené klasifikační stupnice a u prvňáčků i formou slovního hodnocení a hodnocení razítky. Tímto hodnocením paní učitelka blíže popíše rodičům školní práci a úspěchy jejich dětí.
Součástí spolupráce školy s rodiči jsou informační odpoledne pro rodiče, divadelní představení, vítání prvňáčků, hudební koncerty, vánoční, třídní i celoškolní projekty. Než usednou budoucí prvňáčci do lavic, chystáme pro ně řadu zajímavých akcí. V předvánočním čase je zveme na prohlídku naší školy spojenou s hraním, zpíváním a vyráběním drobných dárků. Pro snadnější vstup do školy připravujeme po školním zápisu grafomotorické nácviky, na nichž si děti upevní psací návyky. S blížícím se příchodem začátku školního roku se předškoláci setkávají s budoucími spolužáky a vyučujícími na klubu „Předškolák“. Vážení rodiče, seznam pomůcek pro prvňáčka budete mít k dispozici na stránkách školy v květnu 2012. V tištěné podobě můžete tento materiál dostat na klubu „Předškolák“, který připravujeme na duben a květen 2012. Všechna data připravovaných akcí a případně další nové informace najdete na internetových stránkách školy (www.zsnavalech-pdy.cz). Těšíme se na spolupráci ředitelství školy a kolektiv pedagogů ZŠ Poděbrady, Na Valech 45
KULTURA
strana 6
ZÁMECKÝ BIOGRAF 6. – 8. 1. / Pá – Ne / 19.00 / MISTROVSKÝ PLÁN / Komedie / USA / titulky / od 12 let / 104 min. / 70 Kč Josh Kovacs (Ben Stiller) je manažerem jednoho z nejluxusnějších rezidenčních hotelů v New Yorku. V jeho nejvyšším patře má byt burzovní titán Arthur Shaw (Alan Alda). Ve chvíli, kdy se provalí, že tenhle chlapík zdefraudoval peníze svých klientů, změní se jeho byt na luxusní domácí vězení, kde na něj dnem i nocí dohlížejí agenti FBI. Režie: Brett Ratner Hrají: Ben Stiller, Matthew Broderick, Eddie Murphy 11. – 12. 1. / St – Čt / 19.00 / DREAM HOUSE / Drama / USA / titulky / od 12 let / 90 min. / 70 Kč Úspěšný vydavatel Will Atenton (Daniel Craig) skončí s prací v New Yorku, aby se společně se svou ženou Libby (Rachel Weisz) a svými dvěma dcerami přestěhoval do klidného městečka v Nové Anglii. Zatímco se ve svém novém životě zabydlují, zjišťují, že jejich dokonalý domov byl dějištěm vraždy matky a jejích dětí. Celé město je přesvědčeno, že zemřeli rukou svého manžela a otce, který celý incident přežil. Režie: Jim Sheridan Hrají: Daniel Craig, Naomi Watts, Rachel Weisz 13. – 15. 1. / Pá – Ne / 19.00 / MUŽI V NADĚJI / Komedie / ČR / od 12 let / 115 min. / 80 Kč Šarmantní bonviván Rudolf je o tom přesvědčen: „Ženská má mít pocit, že o chlapa musí bojovat, musí se snažit, aby si ho udržela. A hlavně, ženská se nesmí nudit…!!!“ Rudolf s úspěchem uplatňuje svou divokou teorii v každodenní praxi a to s neutuchajícím elánem, který je u čerstvého šedesátníka záviděníhodný. O to víc pak nechápe naivitu svého nesnesitelně korektního zetě Ondřeje, který pro samé svědomité plnění povinností nevnímá, jak nebezpečně se jeho žena Alice začíná nudit. Režie: Jiří Vejdělek Hrají: Jiří Macháček, Bolek Polívka, Simona Stašová 16. – 18. 1. / Po – St / 19.00 / MISSION IMPOSIBLE – GHOST PROTOCOL / Akční / USA / titulky / od 12 let / 133 min. / 70 Kč Špionážní agentura IMF má obrovský problém. Právě když její eso, Ethan Hunt (Tom Cruise), prováděl tajnou operaci v Moskvě, spáchal kdosi úspěšný bombový útok na Kreml. Ruští představitelé jsou rozezlení na nejvyšší míru a mluví dokonce o válečném aktu. A protože se všechny nitky sbíhají právě u IMF, americký prezident dá pro jistotu od agentury oficiálně ruce pryč vyhlášením „Ghost Protocolu“, čímž ji odřízne od zdrojů, zázemí, podpory a z jejích členů udělá lidi na odstřel. Režie: Brad Bird Hrají: Tom Cruise, Jeremy Renner, Simon Pegg 19. 1. / Čt / 19.30 / ČERNÁ VENUŠE / Drama / Francie, Itálie, Belgie / od 12 let / titulky / 159 min. / 60 Kč Píše se rok 1815 a anatom Georges Cuvier právě ukazuje v pařížské Královské lékařské akademii vymodelované tělo africké ženy Saartjie Baartmanové. Jeho kategorický verdikt je doprovázen potleskem významných kolegů. O sedm let dříve opustila mladá služka Saartjie rodnou Jižní Afriku a pod příslibem bohatství se vydala společně se svým pánem Caezarem do Evropy. Režie: Abdel Kechiche Hrají: Yahima Torres, Olivier Gourmet, Elina Löwensohn 23. – 24. 1. / Po – Út / 19.00 / POUPATA / Drama / ČR / od 12 let / 94 min. / 70 Kč Příběh Poupat vypráví o postupném rozkladu rodiny, žijící na malém městě. Každá z postav žije svým ideálem. Agáta touží po šťastném životě daleko od domova, s plným vědomím toho, že její jedinou naději je útěk a tudíž zrada nejbližších. Honza věří v čistotu a sílu lásky bez ohledu na okolnosti, za jakých se zrodila. Kamila hledí s jistotou do budoucna a nehodlá si připustit bídu dnešního dne. Jediný Jarda ví, že svět ani sebe nezmění. Vědom si svého slabošství, nepokouší se o nic. Režie: Zdeněk Jiráský
Hrají: Vladimír Javorský, Malgorzata Pikus, Marika Šoposká 25. – 26. 1. / St – Čt / 17.00 / TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ / Animovaný / USA, Nový Zéland / dabing / přístupný / 107 min. / 70 Kč Příběh filmu, inspirovaného po celém světě oblíbenými příhodami knižního a comicsového hrdiny Tintina belgického autora, publikujícího pod pseudonymem Hergé, sleduje osudy výjimečně zvídavého mladého reportéra Tintina a jeho věrného psího společníka Filuty. Ti společně narazí na model lodi, který v sobě ukrývá nebezpečné tajemství. Režie: Steven Spielberg Hrají: Jamie Bell, Daniel Craig, Andy Serkis 31. 1. / Út / 17.00 / VELKÁ VÁNOČNÍ JÍZDA / Animovaný / USA / dabing / přístupný / 98 min. / 70 Kč Počítačově animovaný 3D snímek Velká vánoční jízda studia Aardman konečně nabízí odpověď na otázku, která nedá spát žádnému dítěti: Jak jen to Santa dělá, že dokáže během jedné noci nadělit všechny dárky? Odpovědí na ni je existence Santovy provozní základny ukryté pod Severním pólem, která je plná veselí a té nejmodernější techniky. Jádrem celého filmu je však příběh, jehož složky jsou jako vystřižené z klasického vánočního příběhu – úsměvně nefunkční rodina a nečekaný hrdina: Santův nejmladší syn Arthur. Režie: Sarah Smith Hrají: Bill Nighy, James McAvoy, Hugh Laurie
PN
Představení (nejen) pro teenagery V úterý 10. ledna zažije poděbradské divadlo světovou předpremiéru inscenace „Náš tatínek má vždycky pravdu“ v provedení Divadla Na Okraji. „Čeští divadelníci mají dnes ve zvyku všechno nazývat světovou premiérou. Jedná se vždy o původní texty, jejichž světovost však končí v Čechách… Takže je to trochu legrační. To je také případ naší nové hry,“ uvedl s úsměvem režisér Zdeněk Potužil. Představení je určeno především pro mladé diváky. O čem je? Jedná se o kolektivní improvizaci na téma dospívaní. Hlavnímu hrdinovi je nejprve osm let, posléze s ním mlátí puberta jako snad s každým druhým a pak ho začnou normálně zajímat holky. V druhé polovině máme, jak doufáme, slušné překvapení. Jedná se o téma, které divadlo – na rozdíl od literatury – nereflektuje. Přitom je to záminka k sebereflexi mladých i dospělých a hlavně také ke komice. O to usilujeme. Už jsem pro teenagery insce-
noval hru o AIDS, dramatizaci světového bestselleru S. Townsendové Tajný deník Adriana Molla nebo dokonce Romea a Julii W. Shakespeara s Adamem Novákem a Lucií Vondráčkovou v hlavních rolích. To všechno jsme v Poděbradech kdysi dávno hráli. Myslím si, že pro teenagery takhle cílevědomě režíruji a píšu u nás výlučně já. A na to jsem pyšný. Proč jste si k předpremiéře vybral zrovna poděbradské divadlo? Já vlastně nevím, co jsem víc. Pražák, nebo anonymní Poděbraďák? Jezdím sem trvale přes šedesát let. Trochu v tom má prsty i bytostný divadelník a váš, nebo náš starosta Ladislav Langr. S ním se znám snad čtyřicet let. Takže jako pamětník nedám na Poděbrady dopustit. (red)
Režisér Zdeněk Potužil na čtené zkoušce s herečkou Alenou Mihulovou, která hrála například ve filmech režiséra Karla Kachyni Sestřičky nebo Kráva.
5. ledna 2012
DIVADLO NA KOVÁRNĚ 10. 1. / Út / NÁŠ TATÍNEK MÁ VŽDYCKY PRAVDU – Představení pro školy Kolektivní improvizace na motivy Ivana Bílého a Bronislava Smolíka. Hrají: M. Ronec, M. Pánek, A. Mihulová, Z. Dušek Uvádí Divadlo Na Okraji 16. 1. / Po / 19.30 / AŽ DO DNA…! aneb ČAROZPĚVNÝ KOKTEJL ZUZANY JANIŠŠOVÉ Kapela Sandonorico a Velmi nebezpečné známosti Cena vstupenky: 50 Kč 17. 1. / Út / 19.30 / FÍGL – Výběrová řada Příběh baviče, který se náhle ocitne ve složité soukromé i profesní situaci. V americké tragikomedii hrají: A. Vránová, V. Postránecký a M. Vančurová Uvádí Divadlo Ungelt Cena vstupenky: 370 Kč 31. 1. / Út / 19.00 / KONCERT S.O.V. Abonentní koncert společnosti Otakara Vondrovice, o.s. Cena vstupenky: 100 Kč
„Křest“ není jen prvoplánová legrace, říká vnímavá divačka Své postřehy a dojmy z nejnovějšího představení Divadelního spolku Jiří „Křest svatého Vladimíra“ zaznamenala Jarka Kubová. Začátkem prosince minulého roku jsem dorazila do Poděbrad, abych zhlédla mnou dlouho očekávané provedení hry „Křest svatého Vladimíra“ v Divadle na Kovárně. Těšila jsem se, že to nebude jednoduchá či jednoznačná legrace. Lákalo mě, že se někdo rozhodl dané dílo inscenovat, a zároveň jsem tušila (po předchozích rozhovorech s některými členy DS Jiří), že může být výsledná podoba vnímána jako nezdar nebo do jisté míry úlet scénáristy a režiséra Jana Pavlíčka. A právě toto velké sousto – snaha skloubit báseň ironika a vysmívače Karla Havlíčka Borovského se současností – probouzelo moji zvědavost asi nejvíce. Nepasuji se do role znalce divadla, pouze mu fandím a jen se tak přirozeně o něj zajímám. A když mě sám Jan Pavlíček ještě před představením vyzval, ať napíšu kritiku, vykulila jsem oči. Teď si říkám, splním mu přání, napíšu. Nevím, zda to bude žánrově kritika, ale vyjádřím své pocity z představení tak, jak jsem je vnímala já. I přesto, že jsem pak vyslechla spoustu reakcí a byla překvapená, jak hodně emocí provedení „Křtu“ vyvolalo. Kdybych měla hodnotit jednoslovně – líbilo či nelíbilo, zaškrtnu to první. Líbilo se mi právě ono tolik problematické téma: zaktualizovaná minulost, nebo raději současnost v archaickém pojetí? Je to asi jedno, protože si to je v mnohém podobné! Lidé a společnost se neustále vyvíjejí, ale v mnohém to připomíná péro z gauče (tak tomu říkal náš profesor na gymnáziu Zdeněk Vyšohlíd). Neustále se o něco snažíme a usilujeme, bojujeme, vyhráváme, prohráváme – mění se pouze kulisy, okolnosti, doba. V nových konturách se znovu objevuje směšnost a ubohost stejně jako nadhled a hledání lepšího.
Uvědomuji si, že text napsaný v devatenáctém století by dnešnímu divákovi dělal značný problém, proto mi přidaná postava šlajfra v zásadě nevadí; dokonce může být pro některého diváka jistým oživením. Jako problém však vidím to, že šlajfr není ve svém objasňování dění na jevišti důsledný, po přestávce dostává méně prostoru, některá slova a situace tak zůstanou bez objasnění. To, co bych naopak mohla v inscenaci postrádat, je živá hudební složka. Vím, že některé písně překlenují nebo posunují příběh dále; pěvecká čísla jsou často velice dobrá, ale v některých situacích jsem marně bystřila uši a stejně jsem nerozuměla (např. velice tichý a nevýrazný zpěv Josefa Jíny mezi obrazy, sborový zpěv mužiků). Hudbu a zvuky bych začlenila, ale jiným způsobem a v menší míře, tak aby to pomohlo spádu představení. K velice pěkné, chytré a jednoduché scéně by mně více pasoval také méně rozmáchlý hudební projev. Herci mě jako celek potěšili. Někteří jsou výteční, jiní průměrní, ale celkový dojem vyznívá vyrovnaně. Jedni si svoje texty pamatují dobře, druzí je zapomínají nebo je možná ještě pořádně nemají zažité pod kůží… Někomu je rozumět velice dobře, někomu méně, občas postava nastupuje na jeviště za doznívajících zvuků hudby a už hovoří, takže jí divák stejně těžko porozumí. Ale to vše se dá dost dobře napravit a vypilovat. V tomto ohledu bude jistě každé představení jedinečné. Tak jako tak nutí představení diváka k intenzivnímu soustředění na text. Patrně nejlepší by bylo si před představením za domácí úkol přečíst originál „Křtu“ a stát se poučeným a připraveným divá-
kem. Otázkou je, kolik se takových „vzorných diváků“ najde a zda je vůbec možné v dnešní době něco podobného předpokládat. Už jednou jsem zmínila velice vydařenou scénu. Je jednoduchá, účelná, symbolická. Stejně skvěle jsou vymyšleny a vytvořeny kostýmy herců a divadelní rekvizity. Bavily mě například jednoduché změny v oblečení a v pokrývkách hlavy u ministrů, biřiců, mužiků, nadchly mě gumové boty s rolničkou i víceúčelové molitanové koule. Divák není zahlcen nadbytečnými změnami a převleky a přesto může být i tak vizuálně uspokojen. Za zvážení by také stálo, zda je nutné hru předělovat přestávkou, jestli by jí neprospělo ještě určité zeštíhlení, které by přidalo i na spádu událostí. Několikrát jsem po premiéře zaslechla, že představení se v podstatě líbilo, jen nelze postihnout téma inscenace,
určit její děj. Mně osobně toto neschází. Pojímám hru jako fresku, črtu ze života lidského či nějaký odraz v zrcadle. Nechávám na sebe působit vše, co autor předkládá – někdy porozumím lépe, jindy méně, poslouchám, pozoruji, srovnávám. Výsledkem je jakýsi koktejl významů a vjemů, kterým já rozumím po svém. Nakonec – všichni máme své jedinečné vnímání světa. Zřejmě nejde vždy zcela jasně říci, je to tak, jak říkám já nebo já jedině mám pravdu. Možná bude pro někoho obtížné najít si v inscenaci to svoje sdělení, možná tato „libohra“ z ruské historie nebude pro někoho vůbec. Mě však představení nezklamalo, bavila jsem se a můj mozek byl po celou dobu inscenace dostatečně zaměstnáván. Sama za sebe říkám, že inscenovat „Křest svatého Vladimíra“ není jednoduché, ale není to v tomto případě ani nezdar ani úlet. Jarka Kubová
KAM ZA KULTUROU
Pohádka Měla babka čtyři jabka
Výstava obrazů o Egyptě pokračuje
Divadelní spolek Vojan Libice nad Cidlinou uvede pohádku Vlastmila Pešky Měla babka čtyři jabka. Představení je určeno nejmenším divákům a děti zhlédnou čty-
Galerie Ludvíka Kuby
ři příběhy: O koblížkovi, O dědečkovi a kožíšku, O zlé koze a O velké řepě. Čtyři pohádky tvoří díky vtipné propojovací lince, tedy hře na babky a dědky, zábavný celek, který malé diváky vtáhne do pohádkového děje. Nechybí ani melodické, notoricky známé, dětské písně a velké loutky zvířátek. Představení se koná v sobotu 14. ledna od 15 hodin v libickém kulturním domě.
prodloužila
výstavu
obrazů Aleny Vitákové Egypt a jiné země. Expozici si zájemci mohou
prohlédnout
až do konce ledna. Otevřeno je od úterý do pátku od 12 do 18 hodin, v sobotu pak od 9 do 12 hodin. Text a foto (čej)
PN
KALEIDOSKOP
5. ledna 2012
strana 7
ZOO Chleby hlásí příchod lemurů
Evropské Vánoce 2011 v Chorvatsku
Poděbradské noviny měly jako jedny z prvních možnost seznámit se s přírůstky – v současnosti „zazimované“ – ZOO Chleby. Jsou jimi hravé poloopice, dobře známé jako tancechtivé postavičky z animovaného filmu Madagaskar.
Díky Hotelové škole v Poděbradech jsme dostali možnost účastnit se výstavy Evropské Vánoce 2011, která se konala od 1. do 7. prosince v hlavním městě Chorvatska – Záhřebu pod záštitou Asociace evropských hotelových škol. Výstava se týkala vánočních zvyků a tradic. Ty sem přijelo prezentovat 22 škol z 18 zemí Evropy.
Před dvěma lety se na konci roku zoologická zahrada na Nymbursku rozrostla o atraktivního jedince – gepardici Mzuri, loni ve stejnou dobu zase o pětičlennou partičku mladých lemurů kata a samce lemura vari. Ředitel zoo René Franěk uvedl, že hravé poloopice štěkají a jsou na Madagaskaru posvátné, neboť je domorodci považují za své mrtvé příbuzné. Navzdory uvedené skutečnosti jsou však na seznamech ohrožených druhů zvířat. „Lidé je nijak výrazně neloví, ale nevýhodu mají v tom, že obyvatelé ostrova vyrábějí dřevěné uhlí. Kácejí stromy a ničí tak jejich přirozené prostředí,“ řekl Franěk. Prozradil ještě, že je příjemné, když si mezi ně občas v tichu sedne na židli a lemuři po něm lezou, chytají ho packami za ruku a strkají mu čumáky do dlaně, protože si myslí, že tam má oblíbené rozinky. Dalším přírůstkem ZOO Chleby, i když neživým, je rozpracovaná plastika vyhubeného zvířete – pratura v životní velikosti. Býk má 2,5 m na výšku a 3,5 m na délku. „V jiných zoo mohou návštěvníci vidět dinoparky s dinosaury, my tady máme betonové plastiky vyhubených zvířat, jež si lidé pamatují nebo je znají například z filmů: papouška běloskvrnného, vakovlky, želvu Vosmaerovu, balijského tygra – nejmenšího tygra, který kdy po zemi chodil, dále dronta mauricijského, zvaného Dodo nebo také blboun nejapný,“ doplnil ředitel zoo.
Se všemi novinkami se návštěvníci budou moci seznámit od března, kdy ZOO Chleby opět otevře pro veřejnost.
Expozice začala 1. prosince letním koktejlem, při němž jsme se poprvé setkali s účastníky z dalších evropských států. Každé zemi byl přidělen prostor na prezentační stánek v Hotelu Westin***** a přípravy mohly začít. Dekorace, suroviny i nápoje jsme si přivezli s sebou, ale sladit design a gastronomii dohromady nebylo tak jednoduché. Nechali jsme se inspirovat třicátými léty 20. století, protože v tomto období se Česká republika stala velmocí na trhu se skleněnými vánočními ozdobami. Nápadů na umístění výzdoby byla spousta, ale nakonec jsme se shodli na jednoduchém, avšak elegantním a stylovém vzhledu stánku. V oblečení v duchu třicátých let jsme nabízeli návštěvníkům cukroví, nápoje a předváděli tradice, jako například pouštění svíček ve skořápce z ořechů nebo krájení jablek. Veřejnost se mohla sama zapojit a vyzkoušet si české vánoční zvyky. Za doprovodu koled se nám podařila naladit ta pravá sváteční atmosféra. Součástí programu byl slavnostní průvod městem v národních krojích, který
Víte, že?... Lemuři se objevili na zemi asi před 58 miliony let a název dostali podle římských lemuros, duchů zemřelých, kteří se za nocí ozývali pekelným křikem a nářky. „Lemuři mají výhodu, že jsou jenom poloopice. Když se utrhl Madagaskar od Afriky, tak na pevnině zůstala zvířata, z kterých se staly opice, protože tam byl na ně vytvářen výrazně větší tlak ze strany predátorů. Kdežto na ostrově byli lemuři ve větším bezpečí, jejich přirozeným nepřítelem je až do současnosti jen madagaskarská šelma fosa,“ řekl René Franěk. ZOO Chleby V zoologické zahradě je k vidění okolo padesáti druhů zvířat ze všech kontinentů světa (vyjma Antarktidy). K nejoblíbenějším patří gepard, giboni žlutolící, ocelot velký a klokani. ZOO Chleby má za sebou i světové úspěchy, jako například opakovaný odchov zoborožce nosorožčího nebo vůbec první odchov tetřívka kavkazského na světě. Zoologická část je doplněna botanickými sbírkami – rostou tady exotické stromy a keře, včetně deseti druhů bambusů.
byl zakončen mší v záhřebské katedrále. Zástupce každé země popřál veselé Vánoce ve svém rodném jazyku. Typická česká národní jídla mohli pozvaní hosté ochutnávat na slavnostním rautu. Mezi pokrmy nesměl chybět bramborový salát, šunka na kosti, vinné klobásy či lívance s kleverou. Příprava pokrmů pod vedením paní učitelky Keclíkové dopadla výborně a rautový stůl se naší delegaci opravdu vydařil. Největší ohlas ovšem sklidilo Postřižinské pivo. Čtvrtý den jsme obdivovali krásy Záhřebu a poslední den před odjezdem jsme strávili výletem do místa zvaného Krapina. Jsme rádi, že jsme dostali možnost účastnit se akce Evropské Vánoce a reprezentovat naši republiku mezi jinými zeměmi Evropy. Děkujeme touto cestou cukrárně U Reinvaldů v Poděbradech, Postřižinskému pivovaru v Nymburce a Městským jatkám v Městci Králové za jejich laskavou podporu. Článek byl redakčně zkrácen, celou verzi najdete na www.podebradskenoviny.cz Anna Křivská, Kateřina Sýkorová
Text a foto (mol)
Černobílý samec lemura vari se žlutýma očima je naprostý pohodář.
Simoně Stašové patřily zasloužené ovace Dlouhým potleskem vestoje odměnilo vyprodané Divadlo Na Kovárně známou herečku Simonu Stašovou.
Gepardice Mzuri oslavila koncem minulého roku druhé narozeniny.
Ta přivezla skvělou komedii britského dramatika Willy Russella s titulem Shirley Valentine. Jednalo se vlastně o odložené představení, protože herečku sužovaly začátkem prosince vysoké horečky. Simona Stašová poskytla PoděBetonová plastika rodiny vyhubeného vakovlka, zvaného tasmánský tygr. Lemuři kata sice štěkají, ale jinak jsou to velmi přátelské poloopice.
POZVÁNKA NA VÝSTAVU
„Přemnožené ego“ v obrazech V úterý 17. ledna od 18 hodin ve foyer Divadla Na Kovárně proběhne vernisáž výstavy „Přemnožené ego“ výtvarníka Davida Ištoka. (red)
Ideální nosič vaší inzerce Levně, přehledně a kvalitně. Každých čtrnáct dní informace o Poděbradech a nejbližším okolí. Informace o inzertních podmínkách naleznete na:
www.podebradskenoviny.cz Dejte o sobě vědět prostřednictvím novin s tradicí. Možnost výrazné slevy při čtvrtletním, pololetním i celoročním opakování inzerce a další formy spolupráce v rámci MKC Poděbrady!
bradským novinám rozhovor, který přineseme v příštím čísle. Všem čtenářům však přeje do roku 2012 zdraví, štěstí a přes všechny obtíže a problémy i hodně optimismu. (čej)
Cvičíme pro druhé Ve čtvrtek 15. prosince se již druhým rokem konala charitativní akce „Cvičíme pro druhé“. Letos výtěžek putoval do občanského sdružení Přístav při Speciální základní škole v Poděbradech. Jednalo se o lekci vinyasa flow jógy, kterou vedla Petra Beránková a organizovala Dana Beierová, instruktorka jógy a poradce pro výživu. Všechny peníze vybrané za vstupné byly věnovány handicapovaným dětem na polohovací vak typu hruška, polohovacího hada a klín, polohovací podkovu za krk a stimulační válečky do rukou. Lektorka vedla lekci bez nároku na
honorář a stejně tak Baby club AquaBella Poděbrady zcela zdarma poskytl prostory. Celkovou částku 4 000 korun oficiálně předala organizátorka Dana Beierová ředitelce speciální školy Květě Husové ve středu 21. prosince. Tato akce a vybrané peníze jistě přispěly k příjemné předvánoční atmosféře a vykouzlily úsměvy nejen na dětských tvářích. Všem, kteří přispěli, bychom touto cestou chtěli upřímně poděkovat. Andrea Marešová
Ředitelka školy Květa Husová (vpravo), lektorka Dana Beierová a fyzioterapeutka Radka Šindílková, která zařizovala nákup pomůcek pro speciální školu.
SPORT
strana 8
Basketbalisté Poděbrad burcují na záchranu v soutěži a po boku Nymburka vyhlížejí postup o patro výš Dvanáct odehraných soutěžních kol má za sebou basketbalová druhá liga mužů skupiny „B“. Klub z Poděbrad se zatím nachází na devátém místě s patnácti body. Pouze tři zápasy dokázali poděbradští basketbalisté vyhrát a devětkrát odcházeli z palubovky jako poražení. „Moc spokojen zatím nejsem, protože bilance, kterou máme po první polovině soutěže, není příliš příznivá, byť jsme do soutěže velmi dobře vstoupili. Sehráli jsme spoustu těžkých utkání, ve kterých jsme soupeřům podlehli o pět, šest bodů. Doufáme, že ve druhé půlce soutěže budeme my tím týmem, který má šest bodů navrch a vyvarujeme se tak bojům o záchranu,“ zhodnotil první část sezony trenér Poděbrad Miroslav Paskovský. V situacích, kdy se týmu nedaří, může být novým impulsem výměna nebo příchod nových hráčů. „Vzhledem k tomu, že hrajeme amatérskou soutěž, tak možností k doplnění kádru moc není. Já věřím, že současné mužstvo je dostatečně kvalitní a ligu udržíme,“ řekl dále optimisticky kouč Paskovský. V souvislosti s poděbradským basketbalem se v posledních dnech hovoří především o možné spolupráci s Nymburkem. Tamní druholigová rezerva (která po půli sezony vede tabulku) a mužstvo Basket Poděbrady by se mohly sloučit a utvořit jeden tým. Nymburský klub totiž plně zprofesionalizoval svůj mládežnický úsek a v nejbližší možné době by chtěl mít svůj „B“ tým v druhé nejvyšší soutěži. Vzhledem k tomu, že přesycenost basketbalem je v Nymburce obrovská, logicky se nabízí, aby „béčko“ figurovalo pod hlavičkou jiného města. „Ano, na pořadu dne je skutečně dohoda o spolupráci s klubem ČEZ Basketbal Nymburk, konkrétně s jejich „B“ týmem. Do jaké míry to bude aktuální, se ukáže až po sezoně.
Z předvánočního tréninku basketbalistů Poděbrad
V Poděbradech už máme s vyšší soutěží zkušenosti, dva roky se tady hrála Mattoni NBL. Dohoda s Nymburkem je už ústně daná,“ sdělil Poděbradským novinám Paskovský. Závěrem trenér polabského celku prozradil, s jakým cílem vstoupí Basket Podě-
brady do druhé poloviny soutěže. „Vzhledem k plánovanému sloučení máme určité závazky. Jednoznačným cílem je záchrana. Věřím, že současný tým má kvality na to, aby 2. ligu držel a v poklidu dohrál zbytek sezony.“ Text a foto Michal Kozák
Poděbradský Sokol se předvedl v nejlepším světle Poděbradská Tělovýchovná jednota SOKOL je početná (cca 500 členů), věkově vyrovnaná dynamická organizace, sdružující řadu sportovních a všestranostních oddílů. Každý člověk, nebo i malý človíček, který ještě není ukotven v nějakém trvalém sportovním angažmá, má možnost se tam pohybově vyžít. V sokolské organizaci se totiž klade důraz na všestrannost, hlavně u dětí a mládeže. Oddíl sportovní gymnastiky, který spolu s aerobikem nejpilněji pracuje s dětmi od útlého věku a vede je až do dospělosti, je schopen ty talentované přivést na úroveň vysoké výkonnosti. K tomu má početnou členskou základnu a dobře zorganizovanou pracovní skupinu trenérů. 20. prosince se o tom mohli přesvědčit všichni, kdo našli cestu do poděbradské sokolovny. Konala se tam předvánoční přehlídka sportovní výkonnosti všech věkových skupin oddílu SG a bylo se na co koukat. Podívat se přišli především rodiče mladých cvičenců, ale také přátelé a příznivci poděbradské sokolské TJ. Ti zcela zaplnili improvizované hlediště ve velkém sále a vytvořili pro cvičící naprosto podnětnou atmosféru. Mezi diváky a cvičenci to doslova jiskřilo a mladé sportovce to pohánělo až k hraničním výkonům. Rodičům i prarodičům se dmuly hrudní koše pýchou, když cvičil/a ten (ta) jejich a povzbudivý potlesk zněl téměř bez přestání, i když se tu a tam něco nepovedlo tak jako na závodech. Všechno to sportovní hemžení pozoroval i pan starosta Poděbrad Dr. Ladislav Langr a bylo ho vidět, jak s uznáním pokyvoval hlavou. Velmi roztomile předváděly své prvotní výkony nejmenší děti, chlapci i děvčata. Oči jim zářily radostí, když se mohly
Metání na koni na šíř mělo tu nejvyšší výkonnostní úroveň
zemřelého prezidenta Václava Havla. Společenskou úroveň sportovní přehlídky podtrhnul i malý raut pro významnější hosty a sokolské činovníky a také vitaminové občerstvení pro všechny cvičící. Bude-li v červnu tohoto roku ve stejném duchu uskutečněn i župní sokolský slet v Poděbradech na Viktorce, mohlo by to vyznít jako renesance sokolské myšlenky. Text a foto Dr. Josef Bubeník
PN
5. ledna 2012
Dříve proháněl Bendu se Sokolovským, nyní je z Matěje Sýkory druholigový „pianista“ Poděbradské noviny vyzpovídaly nejlepšího střelce poděbradského týmu Matěje Sýkoru. Jak jste spokojen s dosavadními výsledky poděbradského klubu? Spokojený samozřejmě nejsem, tři výhry z dvanácti zápasů jistě netěší nikoho z týmu. Může to znít odvážně, ale myslím si, že jsme mohli mít o taková tři vítězství více. Vždyť jsme z devíti proher sedmkrát podlehli jednociferným rozdílem. Je ale třeba zmínit, že jsme – jestli se dobře pamatuji – jen dva zápasy odehráli v kompletní sestavě. To se na výsledcích pochopitelně musí projevit. Jaká je v týmu parta a jaká panuje nálada v kabině? Já teď s týmem nejsem v tak intenzivním kontaktu, protože se zotavuji ze zlomeniny prstu, ale myslím si, že nálada je i přes horší výsledky stále pozitivní. Když máte v týmu takové vyhlášené šprýmaře jako je třeba Honza „Pit“ Vurm, splín se vám vyhýbá obloukem. Navíc je třeba být pořád v dobrém rozpoložení – jen tak mohou jít výkony nahoru. Takže nálada je dobrá, především ale bojovná a plná odhodlání. Vy máte zkušenosti i s Mattoni NBL, která se v Poděbradech ještě donedávna hrála. Nestýská se vám trochu po nejvyšší soutěži? Ani ne. S Mattoni NBL jsem stále v úzkém kontaktu jako fanoušek a novinář, a to mi stačí. Přestože to byla skvělá zkušenost a zajímavá životní etapa, pro mě je hlavní, že si můžu basket pořád
užívat a hrát. Kde, to už je – řečeno s lehkou nadsázkou – fuk, poněvadž i v zápase týmů z chvostu nejnižší soutěže můžete zažívat takřka extatickou libost ze hry. Stejně jako třeba amatérskému pianistovi k blaženému pocitu stačí, když si neuměle zahraje Poděbradskou bránu. Co na tom, že La Fiestu od Chicka Corey neumí a možná ani nezná. Jak moc důležitá je výška hráče pro basketbal? Vybavíte si nejmenšího hráče, kterého jste potkal na palubovce? Řekl bych, že výška se hodí, ale v žádném případě není zcela nezbytné měřit víc než 180 cm. Menší hráči zase mohou mít výhodu v lepší stabilitě, jistějším driblinku (jsou „blíž“ palubovce) a větší rychlosti. Nepočítám-li zápasy v kategorii minižáků, kdy jsme všichni toužili po tom, abychom vůbec dokázali vyskočit na síťku o poznání níže posazeného koše, nevzpomínám si na nějakého extrémního „skřeta“. Na vlastní oči jsem ale viděl v zápase NBA Muggsyho Boguese, který měřil neuvěřitelných 160 cm. Jaké máte cíle do zbytku sezony? Je něco co byste chtěl vzkázat fanouškům? Cíl je jasný – opět předvést silné „poděbradské jaro“ a udržet se v soutěži. Jsem přesvědčen, že v čele se zkušenými a přitom na hřišti nestárnoucími lídry „Nickem“ Krejčím a Robinem Vašíčkem se to povede! Lidem, kteří nás podporují anebo nám aspoň přejí, za přízeň moc děkuji a obecně bych chtěl fanouškům jen vzkázat, aby se nebáli na druhou ligu občas přijít podívat. Zaručuju jim, že se budou mít na co dívat. (mko)
Tabulka 2. ligy 1. Basketball Nymburk B 2. TJ Sokol, BC Darren Chrudim 3. BK Žďár nad Sázavou 4. TJ ČZU Praha 5. BSK TJ Jičín 6. BK Synthesia Pardubice 7. BC Vysočina 8. BK Přelouč 9. Basket Poděbrady 10. Slovan Bohnice 11. TJ Třebíč 12. Sokol Hradec Králové B Statistiky týmu podle bodů Jméno M. Sýkora R. Vašíček J. Krejčí M. Paskovský T. Kukačka
Počet bodů na zápas 18,2 17,6 14,5 12,0 7,9
12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12
9 9 8 8 8 7 7 6 3 3 2 2
3 3 4 4 4 5 5 6 9 9 10 10
959:859 925:862 879:786 805:752 936:878 961:866 871:844 790:766 857:902 736:862 842:981 758:961
21 21 20 20 20 19 19 18 15 15 14 14
Statistiky týmu podle užitečnosti Jméno M. Sýkora R. Vašíček J. Krejčí M. Paskovský T. Vrba
Valorizace 14,8 14,3 11,1 9,0 3,3 Zdroj: cbf.cz
Poděbradskému aerobiku se dařilo i před Vánoci Malí gymnnasté zcela soustředění na svůj výkon
svým tátům, maminkám, dědům i babičkám předvést. Za krátkou dobu se toho naučily hodně. U vyspělých dorostenců a dospělých mladých mužů i žen se divákům často tajil dech nad odvahou, s jakou prováděli cvičení maximální obtížnosti. Doslova na běžícím pásu viděli diváci náročné kotouly, přemety, salta, vruty, metání, přeskoky a další náročná cvičení na gymnastickém nářadí. V programu večera byla i vtipná společná cvičení. Choreografie byla na úrovni a diváci někdy nevěděli, na co se dívat dříve. Vedoucího oddílu Radka Kodeše nebylo v tělocvičně skoro vidět, ale zahlédl jsem ho jak z hlediště spokojeně a s úsměvem pokyvuje hlavou. Mohl se plně spolehnout na své kolegy. Že má poděbradský sokolský oddíl SG dobrou pověst i v širokém okolí, jsem poznal na vlastní smysly přímo v tělocvičně, kde jsem pozoroval několik rodinných klanů. Nejvíce mne svými vřelými reakcemi zaujala temperamentní paní Valerie Petrová (umí pískat na prsty – byl to smluvený signál spokojenosti směrem na pódium), babička tří vnuků, kteří své první „kousky“ na cestě k budoucím sportovním úspěchům nadšeně předváděli. Přítomná byla ještě maminka mladých sokolíků a dokonce prababička. Rodina vozí do Poděbrad své nadějné ratolesti až z Kouřimi – Dobrého Pole – což činí na cestu tam a zpět 54 km! Celá akce byla zorganizována v komorním tónu, všichni přítomní vzpomněli památku
V sobotu 10. prosince se děvčata z oddílu aerobiku TJ Sokol Poděbrady zúčastnila zkušebního závodu před hlavní soutěžní sezonou „Žij pohybem“ v Praze, na kterou zavítalo 58 týmů z celé republiky. V kategorii 8-10 let jsme připravené odstartovat do nové sezony ze 3. místa, na kterém se umístila děvčata se skladbou Štěstí. Jejich starší kolegyně v kategorii 11-14 let skončila se skladbou Safari na čtvrtém místě. Nejstarší dívky v kategorii Zumba teamů vybojovaly se svojí energií nabitou skladbou v konkurenci osmi týmů své první zlaté medaile a odstartují do nové sezony z 1. místa. Do úvodních soutěží v březnu máme ještě dost času vše dopilovat, abychom byly alespoň stejně tak úspěšné, jako loni. Ale my chceme být lepší než loni! Následující neděli pořádal náš oddíl aerobiku za podpory města Poděbrady soutěž „O zlatou vánočku 2v1“. V dopolední čás-
ti soutěže typu master-class jsme slavily dvě vítězství: v kategorii pětiletých Patricie Gramanová a v kategorii sedmiletých Nela Dobiášová. V kategorii šestiletých pak byla bronzová Bára Jirečková. Odpolední části soutěže se zúčastnilo 68 jednotlivců a mini týmů z celé republiky. Třetí místo vybojovala v kategorii 8-10 let (basic aerobik) Emma Melicharová. V kategorii sportovní aerobik 8-10 let zvítězila Natálie Vinecká, 2. místo obsadila Dominika Herzánová a 4. místo Andy Štěpánková. V kategorii basic aerobik 14-16 let stanula na nejvyšším stupínku Kateřina Martínková, která cvičila s horečkou a do soutěže minitýmů již nenastoupila. Tak se opakovala situace z minulého závodu a z tria bylo opět duo ve složení Betty Kárová a již zdravá Adéla Svobodová. V soutěži jednotlivkyň 11-13 (sportovní aerobik) pak Betty Kárová vybojovala ještě 3. místo, zvítězila Eliška Fajfrlíková
Poděbradský aerobik sbírá opět madaile
Čtyřlístek devítiletých: (zleva) Andrea Štěpánková, Natálie Vinecká, Dominika Herzánová a Barbora Hrodková
z Lady klubu Plzeň před Nelou Vohradskou z Aerobiku Čelákovice. Soutěž se vydařila, přestože jsme měly zpočátku strach, že se do naší sokolovny všichni nevejdeme. Týden před Vánoci se děvčata z našeho oddílu aerobiku zúčastnila poslední soutěže v minulém roce – Plzeňské vločky. V dopolední části soutěže jednotlivců a minitýmů v kategorii 8-10 let zvítězila v basic aerobiku Emma Melicharová, na 2. místě skončila Barbora Hrodková. V kategorii 8-10 let (profi aerobik) byla také první Andy Štěpánková, druhá Dominika Herzánová a třetí Naty Vinecká. V kategorii 11-13 let (profi) skončila na 2. místě Betty Kárová, v soutěži mini týmů vybojovalo zaslouženě 1. místo duo ve složení Adéla a Betty! V odpolední části pódiových skladeb 8-10 let zvítězila děvčata se skladbou Štěstí, stejně jako v kategorii profi děvčata se skladbou Safari! Blahopřejeme a děkujeme za snahu, dopravu a účast v předvánočním čase nejen dětem, ale i rodičům. Monika Sobotková
Poděbradské noviny Vydavatel: Městské kulturní centrum Poděbrady, IČO: 16577434 , redakce: Aleš Kubelka (vedoucí redakce), Monika Langrová, grafická úprava: Jitka Niebauerová, korektury: Jana Balcarová, stálí spolupracovníci: Milan Čejka, Michal Kozák, Karel Liška, Lucie Procházková. Inzerce:
[email protected]. Adresa redakce: Poděbradské noviny, Jiřího náměstí 1/1, 290 01 Poděbrady, telefon: 325 612 505, www.ipodebrady.cz, e-mail:
[email protected]. Tisk: Tiskárna Petr Pošík. Registrační číslo: MK ČR E 10868* Příští číslo vyjde ve čtvrtek 19. ledna 2012.