ROČNÍK 8 • ČÍSLO 3/2012
Na kole z Čech do Bavor Osmý ročník cyklistické vyjížďky startoval 26. května tentokrát ze Kdyně, která byla pořadatelským městem. Přátelé z Eschlkamu měli vlastní start a k české skupině se připojili na Maxově. Jak už je zvykem, vyznačena byla pětadvacetikilometrová trasa, jejímž smyslem mohl být i rodinný výlet. Zdatným cyklistům byl pak určený čtyřicetikilometrový okruh. Cílem pro obě dvě kategorie se stalo nádvoří kdyňského Muzea příhraničí. Nejen ten, kdo vyrazíl na kole, ale každý, kdo přišel, si mohl poslechnout skupinu Elixír a vystoupení dětského národopisného souboru Mráček z Mrákova. Organizátoři postavili stánky s pivem, limonádami, buřty, langoši a klobásami. Zvláště pak děti ocenily projížďku na koních, hry, soutěže a trampolínu. Cyklistický podnik Na kole z Čech do Bavor tentokrát ve Kdyni zařadili pod širší program zahájení turistické sezóny na Kdyňsku.
Zábavné odpoledne na muzejním nádvoří, v cíli letošní vyjížďky Na kole z Čech do Bavor. V infocentru probíhala videoprojekce, která představila turistické cíle po obou stranách hranic. Eschlkamské infocentrum připravilo poutavý, vtipný snímek, Kdyňsko ve své prezentaci vsadilo na jedinečnost krajiny kolem Všerubského průsmyku. Sylva Heidlerová
Osmdesát starých traktorů a veteránů se sjelo na své setkání do Brnířova. 1
V horské chatě na Hohenbogenu besedovali poslanec bavorského Bundestagu Karl Holmeier a poslanec i kdyňský místostarosta Vladislav Vilímec (zprava). Tématem setkání byly zápory a klady života v pohraničí.
Štrůdl není jen jablečný závin
Pečovatelské byty Ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo výzvu k předkládání žádostí o dotace v roce 2012 z programu Podpora bydlení.
Ochutnávky štrůdlů v sále v Hluboké. Řidiči, kteří projížděli dubnovou sobotu obcí Hluboká, museli mít velké nutkání zastavit a dát si něco na chuť. Celou vesnicí totiž voněly moučníky. Úderem sedmnácté hodiny navíc začaly z chalup vybíhat ženy se zakrytými podnosy. A zatímco ty mířily do sálu, muži už v předstihu zaplnili výčep. Začínalo tu totiž klání o nejchutnější štrůdl. A pokud si někdo pod tímto názvem představuje pouze jablečný závin, asi by se divil. Samozřejmě, že klasické tažené a vinuté štrůdle plněné krájenými jablky nechyběly, ale k ochutnávce lákaly i záviny plněné masem, zeleninou či houbami. Pořadatelky vytvořily porotu ze všech zúčastněných, a tak vystavené pokrmy posuzovala pětačtyřicetičlenná komise. „To se snad všechno ani nedá ochutnat. Tolik štrůdlů pohromadě jsem v životě neviděla,“ kroutila hlavou jedna z hlubockých babiček. „Kolikrát umíte štrůdl, tolikrát jste kuchařkou,“ hlásala její sousedka a přitom na prstech vypočítávala, kolik závinů zvládá ona sama. Nejvíce hlasů davová porota nakonec přidělila slanému kulinářskému výrobku se špenátem od Jiřiny Weberové a sladké klasice se šlehačkou od Miluše Mikolášové. Odpoledne začínající gurmánskou soutěží se pak pomalu přehouplo v náramnou zábavu s muzikantským doprovodem Sabiny a Jany Kalíškových. „Inspirativní, příjemné, zábavné,“ výstižně hodnotila odcházející maminka s kočárkem. „Byly jsme ode všech pochváleny,“ shrnula na závěr hlavní organizátorka Jana Kalíšková a vzápětí slíbila: „Pro velký ohlas na podzim připravíme obdobnou soutěž, jen změníme zadání. Mělo by to být plackování.“ Kdyňské infocentrum plánuje zařazení vítězných receptů do připravované regionální kuchařky. Sylva Heidlerová
Čarodějnický slet ve Lhotě
Město Kdyně požádalo o dotaci na pečovatelské byty a bylo úspěšné. Dotaci v celkové výši 1 800 000,- Kč použije na přestavbu domu č. p. 155 na Náměstí tzv. Tochorovny na bytový dům s pečovatelskou službou se 4 malometrážními byty se zázemím pro pečovatelskou službu. Budou řešeny jako bezbariérové pro osoby s omezenou schopností pohybu a jsou navrženy pro užívání jednou až dvěma osobami. Celkové náklady jsou projektovány na zhruba 6 milionů korun. Dům č. p. 155, který město před časem odkoupilo, tak dostane nejen nový „kabát“, ale po dílčích opravách hospodářských budov a zahrady a jejich přeměně na Zemědělskou expozici Muzea příhraničí, také nové obyvatele, kteří vzdor svým omezeným pohybovým možnostem budou žít v komfortním prostředí a uprostřed veškerého dění města Kdyně a dům opět, i když zcela jinak, bude sloužit jeho obyvatelům. Dagmar Bauerová, tajemnice
Oslavy osvobození Kolovče
Tak jako každým rokem, i letos se na zahradě Mateřské školy v Chodské Lhotě k táboráku slétly čarodějnice na svých košťatech, aby se rozloučily se zimou a řádně přivítaly jaro! Na pomoc si přizvaly kamarády a kamarádky z Mateřské školy Brnířov, kteří dorazili autobusem v nádherných převlecích. Počasí bylo jako na objednávku, sluníčko svítilo a hřálo, takže si děti pořádně užily dopoledne plné her, pálení paní Zimy a opékání buřtů, řekla mi paní učitelka Petra Černá a dodala. „Za buřtíky děkujeme panu Benešovi ze Smržovic a za pomoc při jejich opékání obětavým maminkám.“ (mz)
5. května 2012 vzpomněli na své osvoboditele občané městyse Koloveč. Pamětní věnce byly slavnostně položeny k pomníku osvobození městečka armádou USA a k pomníku obětí I. a II. světové války v Kolovči. Oslav se také zúčastnili členové MILITARY CAR CLUBU Plzeň se svojí historickou vojenskou technikou, kterou si mohli přítomní prohlédnout. Po slavnostním projevu Václava Pergla, starosty městyse Koloveč, který připomněl přítomným chvíle osvobození a vyzdvihl statečnost, hrdinství a morální hodnoty osvoboditelů a obětí I. a II. světové války, následovalo již tradiční vystoupení mažoretek a tanečníků country v podání dětí ze Základní školy v Kolovči. Městys Koloveč děkuje všem občanům za účast na tomto pietním aktu. Václav Pergl, starosta 2
Akademický malíř Hanuš Bohmann se vrací do Kdyně Čas bývá neúprosným faktorem postupného zapomínání na minulost. Čím vzdálenější je doba, tím zkreslenější a matnější bývá naše povědomí. Týká se to i mnohých významných regionálních osobností. Zvláště pak v těch případech, kdy jejich životní příběh a tvůrčí činnost se nekryje s místem jejich dětství. Takovým významným malířem byl Hanuš Bohdan. Narodil se 20. 6. 1903 v Nové Kdyni v dnešní Klatovské ulici. V matrice je veden ještě jako Jan Bohmann. V deseti letech se celá rodina odstěhovala do Nymburka a v Polabí působil umělecky celý život. Stal se známým portrétistou významných uměleckých osobností i různých karikatur nymburských figur. V roce 1934 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u Jakuba Obrovského. Znal se osobně s Alfonsem Muchou. Věnoval se později též krajinomalbě a zátiší.
Bohmanův olej na plátně v TIC Kdyně. Svá díla vystavoval nejen v Nymburku, Praze, ale také v Domažlicích.
Sláva tenisovým kurtům
Před čtyřmi lety o něm vyšla kniha pod názvem Vzpomínka na akademického malíře Hanuše Bohdana s fotografiemi jeho děl. Na oficiálních stránkách města Nymburku je veden mezi nejvýznamnější osobnosti se vztahem k městu v sousedství např. spisovatele Bohumila Hrabala. V roce 1998 byl jmenován také čestným občanem města Nymburku in memoriam. Hanuš Bohdan zemřel v roce 1980. Nedávno se naskytla možnost k získání jednoho z jeho obrazů pro město Kdyně. Této příležitosti jsme využili a zátiší (olej na plátně) je vystaven v našem Muzeu příhraničí ve Kdyni. Symbolicky se tak Hanuš Bohman vrací do míst, kde se před téměř 110 lety narodil. Kdyně a Kdyňsko se tak přihlásilo k jeho tvorbě a dalo najevo, že na svého rodáka v toku času nezapomnělo. Vladislav Vilímec
Pocinovičtí školáci v plzeňské Techmánii
Slavnostní otevření tenisových kurtů. Na přelomu dubna a května se na tenisových kurtech ve Kdyni konaly dvě sportovní akce, mající pro příznivce sportu a tenisu ve Kdyni velký význam. 28. dubna byla nejen slavnostně zahájena tenisová sezóna ve Kdyni, ale především byly po rozsáhlé rekonstrukci, rovnající se prakticky nové výstavbě, uvedeny do provozu nové šatny a kompletní sociální a společenské zázemí tenisového areálu. Jednalo se o poslední část rozsáhlé rekonstrukce areálu Sokolovny a přilehlých sportovišť. Slavnostního otevření se zúčastnili nejen aktivní sportovci, kteří následně sehráli vydařený turnaj ve čtyřhře, ale především ing. Vladislav Vilímec, poslanec PČR, Jan Löffelmann, starosta města Kdyně, četní hosté, mezi nimi například starosta partnerského města Parsberg v Bavorsku, Josef Bauer, sám také aktivní tenista, či zástupci „spřáteleného“ oddílu z obce Ránkam v Bavorsku. Po slavnostním zahájení a prohlídce skutečně krásného zázemí proběhl výše již uvedený tur-
naj, ve kterém za krásného počasí a zájmu četných diváků zvítězila dvojice Šustek – Ženíšek, která v napínavém finále porazila dvojici Pavlica – Roub. Na třetím místě pak skončila dvojice otec a syn Janů Schneedorferových. Sváteční den 1. května tenisový oddíl využil k uspořádání exhibičního turnaje v mužských čtyřhrách, za účasti 10 pozvaných dvojic. Těšil se výbornému počasí, navíc s ohledem na začátek sezóny i překvapivě vysoké úrovni hry. Turnaj ovládla dvojice Beránek,Cenefels, která ve finále zvítězila nad dvojicí Šaloun, Droffa. V boji o 3. místo se prosadila domácí dvojice Pavlica – Šustek, která porazila dvojici Hájek, Hruška z Kolovče. Závěrem informace pro zájemce o výuku tenisu z řad mládeže. Počínaje dnem 4. května jsme opět zahájili tenisové tréninky dětí, které se konají každý pátek od 15:30 hodin do 17:30 hodin. Za tenisový oddíl TJ Sokol Kdyně J. Pavlica 3
Kromě koncertu Jaroslava Uhlíře žáci z pocinovické školy navštívili i plzeňskou Techmanii
K D Y Ň S K O informační zpravodaj vydává: Sdružení obcí Kdyňska Odpovědná redaktorka: Sylva Heidlerová Adresa redakce: Infocentrum Kdyně Nádražní 314 345 06 Kdyně e-mail:
[email protected] [email protected] Evidence periodického tisku a ministerstva kultury pod číslem MK ČR E 15943 Tisk: Typos, tiskařské závody, s. r. o. uzávěrka příštího čísla: 20. 7. 2012
Výborná zpráva pro školu v Kolovči V polovině března obdržel městys Koloveč výbornou zprávu. Na základě rozhodnutí ministra Životního prostředí ČR byl zařazen mezi úspěšné žadatele o poskytnutí dotace ze Státního fondu ŽP na zateplení ZŠ Koloveč, včetně výměny všech výplní (oken a dveří) a modernizace otopné soustavy tepelnými čerpadly. Škola se tak konečně dočká nového kabátu, účinné a hospodárné formy vytápění. Samotná školní budova, postavená v roce 1955, si investici ve výši cca 16 mil. Kč určitě zaslouží. Výrazně se prodlouží její životnost, zlepší estetický vzhled a zvýší hospodárnost provozu. Uspořené prostředky bude možné investovat do vybavení učeben a stálého zkvalitňování podmínek pro práci učitelů a výuku dětí. Investice do základní školy je prioritou městyse a jsme rádi, že nám žádost o dotaci do třetice vyšla, protože je to vklad do budoucnosti Kolovče a jeho rozvoje. Bez ní bychom se do tak náročného projektu pustit nemohli. Počáteční radost vystřídala intenzivní práce na přípravě projektové dokumentace stavby, příslušných povolení a příprava na výběr zhotovitele stavby, TDI a dotačního managmentu, který se bude s městysem podílet na administraci a vedení projektu dle směrnic a pravidel OPŽP a SFŽP. Dle předběžného časového harmonogramu proběhne výběr zhotovitele stavby v období 10-12/2012, uzavření smlouvy o finanční podpoře do 04/2013 a realizace projektu v období 06-08/2013, aby co nejméně narušila chod školy. Václav Pergl, starosta
Setkání po 45 letech
Sraz bývalých žáků Základní školy Kdyně se konal květnovou sobotu v sále restaurace v Loučimi. Zavzpomínat si na školní léta přišli současní šedesátníci. Těm letos uplynulo 45 let od ukončení školní docházky a sešli se opravdu v hojném počtu. Hlavními organizátory, kteří toto setkání připravují, jsou Pavel Kaiser, Jana Tomajerová, Květa Kestová, Josef Špatenka a Jana Kubešová. V roce 1967, kdy svoji základní školní docházku zakončili, bylo ve čtyřech třídách celkem 143 žáků. Jejich třídní učitelé byli Marie Hartlová, Vilém Strnad, Hedvika Burdová, Iva Chejlavová a Marie Melčová.
Finanční úřad informuje Číslo účtu ČNB pro platby daně z nemovitostí: 775 – 7626321/ 0710
Deset nových občánků Loučimi
Vítání občánků v Loučimi. 4
Před pěti lety, v roce 2007, uspořádali organizátoři v Loučimi toto setkání ze všech čtyř tříd poprvé a účast byla tehdy 68 %. V letošním roce to bylo 58 %. Své spolužáky a učitele, kteří už nejsou mezi námi, uctili chvilkou ticha. Na sobotní sraz dorazili také někteří bývalí učitelé, a to paní Chejlavová a pan Chejlava, paní Hartlová, paní Kokaislová, paní Švajnerová a paní Blahníková. Manželé Melčovi se nemoli setkání zúčastnit a poslali krásný dopis, ve kterém svoje bývalé svěřence pozdravili a zavzpomínali na minulé setkání v roce 2007, které se konalo na stejném místě. Matějkovi. Loučim
www.kdynsko.cz „Vážení rodiče, příbuzní, občané a především milé děti, vřele vás vítám ve společenské místnosti obecního úřadu u příležitosti vítání občánků,“ zahájila starostka obce Jana Dirriglová svoji řeč na úvod aktu, kterým každá solidní obec dává najevo zájem o své občany. Těch nejmenších přivedli anebo přinesli v náručí rodiče celkem deset od sedmiměsíčních dvojčat Moniky a Jakuba Sikových až po šestiletého Matěje Staidla – přesně šest let totiž uplynulo od posledního vítání občánků. V programu, jež by se dal nazvat děti, dětem vystoupili žáci Základní školy v Pocinovicích a místní – Katharina a Anna Lena Dirriglové a Eliška Vávrová. Hlavním bodem byl zápis do nové pamětní knihy obce, předání pamětních listů a malého finančního daru od obce. A koho v Loučimi přivítali? Seřazeno abecedně to byl Aleš Bláha, ročník 2008 a jeho bratr Marek (2010), Michaela Čiháková (2011), Karolína Duloveczová (2008), Milan Kilák (2010) a jeho bratr Ladislav Piskora (2007), již zmínění Monika a Jakub Sikových (2011), Matěj Seidl (2006) a jeho sestřička Eliška (2010) a Denisa Zimmermannová, narozená v roce 2008. Zdeněk HUSPEK
Slavíkovický Pouťový pohár podeváté
Podpořit 9. ročník naší soutěže ve Slavíkovicích přijelo rekordních 13 družstev mužů a jedno družstvo žen. V 13:15 odstartovala slavnostním nástupem vlastní soutěž, pak se rozlosovalo pořadí. Soutěžilo se na dvě kola, takže bylo celé odpoledne na co koukat.
Co jsme řekli, to jsme ušli
V Libkově zacouvají už pojedenácté
V únoru mne oslovil P. Kokaisel Václav, jestli chci jít na dálkový pochod Hluboká – Neukirchen, který se uskuteční 1. května. Bude tam v kostele mše svatá v českém jazyce. Tuto nabídku jsem si nechtěl nechat ujít a celou dobu jsem o tom přemýšlel. Mám již vyzkoušený dálkový pochod, který se konal 21. května 2005. TRASA: Hojsova stráž nádraží – Hamry – Bílá strž – Stateček – Velký Ostrý – Malý Ostrý – stateček – Zadní Chalupy – Svatá Kateřina – Fleky – Červené dřevo – Liščí – Orlovice – Chodská Lhota – Hluboká (50 km). Nakonec jsme se domluvili, že 1. května v 5:00 hod vycházíme. A tak se stalo. V 5:00 hod jsme vyšli směrem Chodská Lhota – Štefle – Chalupy – Hyršov. Tam se k nám připojili bratři Oldřich a Jakub Nejdlové a mladý P. Kadlec ze staré Kdyně. Celou cestu z Tyršova nás neomylně vedl Oldřich Neidl směrem na Jagerhof – Buchberg – Neukirchen. (21 km) Ostatní turisté, kteří chtěli na kratší tůru, jeli auty do vesnice Fleky a po té pěšky asi 10 km do Neukirchenu. Asi dva kilometry před cílem jsme se sešli s ostatními turisty. Celkem nás společně došlo 37 lidí včetně dětí. Asi po 500 metrech před cílem začali lidé pět písně svaté. Byl to nádherný příchod v 9:45 hodin do města Neukirchen. Mše byla od 10:00 hod. V okolí kostela již bylo mnoho českých lidí z Domažlicka, kteří přijeli autama z okolních vesnic. Z Mrákova přijeli lidé v krojích autobusem. V 11:45 hod jsme se vraceli zpět. Na zpáteční cestě se k nám připojili dva mladí a moje manželka. Ten den bylo jasno, slunečno. Domů jsme se ve zdraví vrátili a zůstali nám vzpomínky na krásně prožitý den. S pozdravem NAZDAR Jan Havlíček, Hluboká (42 km)
Již po 11 – té se letos uskuteční 21. 7. 2012 v Libkově „Couvání traktorů s valníkem“ okolo vsi. Soutěží se o putovní pohár starosty obce. První místo z loňského roku bude obhajovat p. Němeček. Za pořadatele doufáme, že se sejde silná konkurece. Tímto zveme další soutěžící, kteří se také budou snažit vyhrát. Připravené jsou poháry a zajímavé ceny. Samozřejmě zveme také všechny příznivce a diváky. Pro všechny je připraveno občerstvení. K poslechu a tanci bude hrát skupina RELAX. Doufáme v příznivé počasí a bohatou účast závodníků i diváků. (OU)
5
Vše zpestřily i nejmenším návštěvníkům pouťové atrakce manželů Novotných. Vše probíhalo bezproblémově a i vzhledem k špatné předpovědi počasí, vydrželo nepršet. Vítězství v mužích si letos odvezlo družstvo z Tupadel (25,60 s), druhé bylo družstvo z Dehtína (27,12 s) a třetí Velenovští (27,62 s). My jsme obsadili 9. místo. V ženách vyhrálo družstvo z Hadravy (31,10 s). Na závěrečném nástupu jsem s místostarostou předal poháry a diplomy a vítězům předal hlavní cenu, sud piva, a všechny pozval na další ročník, jubilejní desátý, spojený s oslavou 120. výročí založení našeho sboru. Nakonec si ještě vzal slovo okrskový starosta a popřál Zdeňkovi Gröslovi z Běhařova hodně zdraví, štěstí a dal pohár k jeho 40. narozeninám, pak samozřejmě následovala koupel v nádrži s vodou. Velitel SDH Slavíkovice Jiří Vogeltanz
Putovní pohár starosty obce Libkov v plném lesku čeká na letošního držitele.
Hanka Matějková sbírá ceny
Malá akordeonistka se svojí učitelkou.
V německém Klingenthalu se konala soutěž mladých akordeonistů s mezinárodní účastí. Z našeho regionu se ho zúčastnila žákyně 2. ročníku ZUŠ Kdyně, Hanka Matějková. S paní učitelkou Mgr. Petrou Vlčkovou pilně cvičila vybrané skladby. V její kategorii bylo 23 soutěžících (věk 6 až 10 let). Svoji soutěžní sestavu zvládla Hanka skvěle a obsadila v těžké konkurenci 9. místo. Druhá soutěž Plzeňský akordeon se konala 24. března v ZUŠ B. Smetany v Plzni. Zde byla Hanka zařazena do kategorie II. (8 až 10 let), kde byl velkým favoritem Jeroným Široký z Plzně. Hanka začínala jako první, což není tak výhodné, přesto byla velká šance na umístění mezi prvními třemi soutěžícími. Při slavnostním vyhlášení výsledků panovalo veliké napětí. Hanka Matějková nakonec ve své kategorii suverénně kralovala, a to i přes to, že dle slov předsedkyně poroty Jarmily Vlachové hrála na starý, méně kvalitní nástroj. Hance i její učitelce Petře Vlčkové přejeme do budoucna více takovýchto výsledků a doufáme, že budou i nadále šířit dobré jméno ZUŠ Kdyně. (m)
V Brnířově burácely traktory I přes ranní nepřízeň počasí se nakonec sjelo v sobotu 12. května 61 traktorů a 19 veteránů a obsadily tak celou náves v Brnířově. Přesto, že prezentace začínala od 10 hodin, po deváté hodině začaly najíždět první traktory a s nimi zároveň i „fajnšmekři“"/odborníci na starou techniku/. Přijížděli i ostatní diváci, kterých se do pozdních odpoledních hodin vystřídalo kolem tisíce. Noční déšť a silné ochlazení odradilo několik majitelů zajímavých exponátů, na druhé straně však přijelo několik dalších i z velké dálky, se kterými jsme ani nepočítali. „Třešničkou na dortu“ našeho setkání byl příjezd nejstaršího traktoru LANZ BULDOG rok výroby 1936, který byl velmi pěkně zrenovovaný. Následovala výstava traktorů a veteránů a bylo zajímavé pozorovat hloučky zasvěcených odborníků a poslouchat jejich výklad u jednotlivých exponátů. Ale i celé rodiny s dětmi měly z odpoledne pěkný zážitek. Naše starší generace „Brnířováků“ měla největší radost ze dvou traktorů – „Džondýr z roku 1946“ a „Dojčík“ z roku 1941/Deutz 11/. Stejné typy těchto traktorů jezdily v Zemědělském družstvu RANČ od roku 1946 až do 60 tých let, kdy odešlv do našich hutí, a my, jako chlapci jsme na „Dojčíku“ udělali svoji první traktorškolu. Pak už přišla první spanilá jízda veteránů, kteří ve 14 hodin odjely přes Kdyni a Prapořiště zpět na náves v Brnířově. Poté byla odstartována dlouho očekávaná spanilá jízda traktorů po polní cestě až na louku, kde byla otočka a traktory se vrátily zpět na svá místa. Tato jízda z dálky vypadala jako dlouhý pestrý had. Na závěr 1. Brnířovského setkání starých traktorů a veteránů byly předány věcné ceny nejvzdálenějším účastníkům /90 a 75 km/, z nichž jeden přijel po ose i s obytnou maringotkou. Ceny dostaly dva nejstarší traktory – LANZ BULDOG z roku 1936, DEUTZ 11 r.v.1941 a dále nejstarší veterán – hasičské auto ze Kdyně LAURIN KLEMENT z roku 1925. Všichni se už můžeme těšit na 2. setkání, za rok 4. května 2013 na stejném místě v Brnířově. Mirek Beneš
6
Víte, že...
Úspěšně zakončila sezonu 20112012 Kristýna Mlezivová ze Kdyně? Podařilo se jí vyhrát krajské turnaje TOP 12 ve stolním tenisu všech věkových kategorií. Přestože sama byla v této sezoně pořád ještě mladší žákyně, triumfovala nejen ve své kategorii, ale byla nejlepší i mezi staršími žákyněmi a dorostenkami. Na tyto úspěchy navázala i mezikrajských finále, kde se potkávají nejlepší čtyři hráčky z Plzeňského a Karlovarského kraje, ve starších žákyních a v dorostenkách obsadila čtvrté místo a mezi mladšími žákyněmi byla druhá nejlepší. Veselým odpolednem s lidovou písničkou byla oslava Dne matek v Kolovči? Občané Kolovče a okolních obcí se sešli v sále kulturního domu ke společnému posezení s lidovou písničkou, které pro ně připravil městys k oslavě Dne matek. V odpoledni vystoupily děti z Mateřské a Základní školy v Kolovči, účinkující v pěveckém sboru Mlejnek s pásmem básniček a písniček. Maminkám popřál a poděkoval a květinu předal Václav Pergl, starosta městyse. Literárně hudební večer o Zdeňku Šmídovi proběhl v knihovně ve Kdyni? Přivítali tam pana Mgr. Jiřího Hlobila a Ing. Markétu Čekanovou z Plzně. Literárně hudební večer s názvem „Proč bychom se netěšili…“ byl 1. částí cyklu z knížek spisovatele Zdeňka Šmída, kdyňského rodáka. Účastníci se již těší na další pokračování. Myslivecké sdružení Bažantnice Kout na Šumavě pořádalo pouťovou zábavu? Na Střelnici zahrála v Koutě na Šumavě po třiceti letech skupina Sonet. V roce 1982, kdy se na dlouhých 19 let odmlčela, jedna z posledních zábav byla právě zde. S Vojtěchem Halíkem a Františkem Kestem, kteří stáli u zrodu kapely, si zahráli Ota Královec, Ruda Hálek a Petr Duffek. Jak uvedl vedoucí skupiny „Vojty“ Halík, přijeli rádi, aby zavzpomínali na mladá léta. Třetí ročník hasičského běžeckého závodu proběhl v květnu v pražském Kunratickém lese? Na start okruhu dlouhého 5 350 metrů se postavilo 47 závodníků převážně hasičů profesionálů z různých koutů republiky. Z Kouta na Šumavě se závodu zúčastnil místní dobrovolný hasič Martin Voják a časem 17,50 závod vyhrál. Starostka sboru dobrovolných hasičů Kout n. Š. Jaroslava Balounová skromnému Martinovi děkuje jménem všem koutských hasičů za příkladnou reprezentaci sboru. Obec Mrákov v letošním roce zahájila investiční akci – rekonstrukci budovy obecního úřadu? Je rozdělena na dvě části a to zateplení budovy a výměna střešní krytiny. Tady obec navíc požádala Plzeňský kraj o dotaci z Programu obnovy venkova, a to zhruba ve výši 250 tisíc korun. Výběrové řízení na zateplení budovy vyhrála firma Švarc z Domažlic a cena je zhruba 750 tisíc korun. Výměnu střešní krytiny provádí firma Šmíd ze Štěpánovic u Klatov za zhruba 420 tisíc korun. Celá rekonstrukce by měla být hotova do konce letošního června. Členky SDH Hluboká uspořádaly pro děti nultý ročník lampiónového průvodu? Za skvělou organizaci děkuje Petr Drahoňovský.
Dva světy, dvě muzea spojil pohřební kočár Budoucnost si žádá minulost. Tak znělo heslo, pod kterým bavorské město Parsberg poprvé představilo veřejnosti ucelený komplex výstavních okruhů. Skončila tak třicetiletá rekonstrukce a přestavba hradního muzea. Přátelské město Kdyně, Parsberg, leží mezi Regensburkem a Norimberkem. Nad sedmitisícovým městečkem vyčnívá románský hrad Parsberg. Tisícileté dějiny význačné historické památky dnes dokumentuje hradní muzeum na téměř desetiarové ploše. Výstavu nyní uzavřelo poslední oddělení, které regionální historii doplňuje už od pravěku. Třicetiletá rekonstrukce – to je jedna lidská generace. Je obdivuhodné, že se přestavbu podařilo dokončit i při změnách politického vedení města. I parsberská radnice čelí tlaku nutných investic jak do sociální oblasti, tak do školství, sportu a dopravní infrastruktury. Přesto se rekonstrukci za miliony eur podařilo současnému starostovi obhájit. Na představení závěrečné expozice se objevila řada občanů českého původu. Pozvána byla i delegace ze Kdyně. A právě takováto partnerství a přátelství měst oživují a zdůrazňují česko-bavorské dějiny. Dějiny, které leckdy vyzývají k překrucování či zamlčování, leckdy vzbuzují odmítavé odezvy. Ale společná minulost to je a bude. Pozornost českých návštěvníků se tak patrně zvýší v části s názvem od Bismarka k Hitlerovi, protože zde je, a jak jinak, zachycen pohled i z druhé strany hranic. Při slavnostním ceremoniálu představení hradního muzea v Parsberku byli vyzdviženi čestní občané města, mezi nimi se publiku uklonil i Franz Selner, jehož otec hospodařil v malé vesničce na Domažlicku, v Mutěníně. A právě obec Mutěnín na sebe upozornila jako dárce jednoho z nejvýraznějších exponátů Muzea Chodska – pohřebního vozu.
Do pamětní knihy parsberského muzea své dojmy z prohlídky zapsal také poslanec a kdyňský místostarosta Vladimír Vilímec. Domažlické Muzeum Chodska tak jako jediné v Plzeňském kraji vystavuje pohřební kočár. Mutěnínští zastupitelé dali přednost darování vzácného kousku domažlickému muzeu před prodejem do soukromých sbírek. Kočár prošel odborným restaurátorským zásahem a u nového exponátu je informace, že se jedná o dar obce Mutěnín. To byly jediné dvě podmínky Mutěnínských, kteří kočár tažený koňmi využívali pro své obřady až do konce šedesátých let. Tehdy, po smrti kočího, se podle starosty prodali koně a kočár byl umístěn do hasičské zbrojnice. Tam časem zchátral. Oprava pohřebního povozu vyžaduje řadu odborných řemeslných prací, a Muzeum Chodska ji, až na výjimku, zvládlo ve svých dílnách. Pracovníci muzea se při renovaci elegantního a bohatě zdobeného pohřebního kočáru, který mimochodem pochází od proslulé plzeňské firmy Brožík, vydali až na
Moravu. V městečku Čechy pod Kosířem, v tamním muzeu, je restaurátorská dílna specializovaná na kočáry. A právě tam se Domažličtí poučili, jak nejlépe postupovat. Renovace technické památky trvala skoro rok. Bylo zapotřebí provést kompletní nový nátěr, vypískování kovových částí, doplnění chybějících dřevěných křížků po obvodu kabiny i čalounické práce. Sedlář vyspravil kozlík, jiná firma přichystala nové postranní lampy, sklenáři doplnili chybějící skla. Loni zjara převezli pohřební kočár z Mutěnína do Domažlic, a v únoru ho už po částech stěhovali muzejníci do Chodského hradu, kde ho v prvním patře nainstalovali. A nyní se tedy stal jednou z dominant stálé expozice. Osmaosmdesátiletý pan Selner mezi přáteli vzpomínal i na dobu, kdy s manželkou jezdili do Mutěnína na srazy rodáků. Hermína Selnerová, rodačka z Brna, svého chotě s úsměvem a nadsázkou doplnila: „Mutěnín, to byl pro něj vždy střed světa. Kampak se to tvoje Brno hrabe za mým Mutěnínem, říkával.“ Syn sedláka, který hospodářství přenechal bratrovi a odešel hledat štěstí za hranice, se stal ředitelem školy v Parsberku a padesát let působil v čestné funkci ředitele centra celoživotního vzdělávání dospělých. A představte si, že ten slavný mutěnínský pohřební povoz prý do vsi zakoupil jeho otec, tehdejší starosta František Selner. Dva světy, dvě muzea spojil jeden osud. Sylva Heidlerová
I na konci florbalové sezony mladí florbalisté z TJ Sokol Kdyně trénují naplno a připravují se na příští soutěžní rok, který bude v počtu našich družstev rekordní. Letos hráli jen v kategorii mladších žáků, ale v příštím roce jsou přihlášeny dokonce 3 žákovské kategorie - starší žáci, mladší žáci a nejmenší elévové. (sg)
7
Hudba v synagogách připomene Ilonu Vilímcovou 11. ročník cyklu Hudba v synagogách Plzeňského regionu opět zavítá i do Kdyně. Tentokrát bude koncert v kdyňské synagoze věnován nedožitým osmdesátinám významné houslistky a dlouholeté ředitelky hudební školy Ilony Vilímcové. Zazní díla, která byla repertoárovými čísly Ilony Vilímcové, a to v autentickém provedení jejích synů a vnuka Libora. Ilona Vilímcová – Sládková se narodila 18. července 1932 v Bolevci u Plzně. Rodiče měli velké porozumění pro její hudební talent. Koneckonců strýc Viktor byl žákem Otakara Ševčíka a dlouholetým primistou České filharmonie. Na dnešní dobu se Ilona Sládková začala učit houslové hře později, než bývá obvyklé. Ale již ve dvanácti letech vyhrála celostátní soutěž pod názvem „Ukaž co umíš“ ve hře na housle. Je zajímavé, že v pěveckém oboru byl prvním Jaroslav Adámek ze Kdyně. Později studovala u Ondříčkovy žačky prof. Reginy Řehákové a po válce také u Miloše Macháčka. Když přišla do Klatov na tamní obchodní akademii své houslové dovednosti konzultovala u výborného prof. Jana Svobody. Přitom soukromě dojížděla i za proslulým houslistou té doby Alexandrem Plockem. V Klatovech poznala umělecky činné manžele Vuršrovi. Pod vedením Vladimíra Vuršra se začala věnovat také opernímu zpěvu. Zpívala pak v Klatovských operních inscenacích Carmen a další operní postavy. Pěveckými čísly v té době také doplňovala své houslové recitály. V Klatovech se velmi aktivně zapojila do hudebního života. Byla dlouholetým koncertním mistrem klatovského symfonického orchestru, se kterým také sólově vystupovala. V Klatovech poznala i svého budoucího manžela a od šedesátých let začala působit ve Kdyni jako ředitelka místní hudební školy. V sedmdesátých a osmdesátých letech založila v netradičním nástrojovém obsazení s kdyňskými hudebníky Jaromírem Tesařem, Antonínem Bělenským, Petrem Grubrem a Miroslavem Adámkem komorní kvinteto, se kterým absolvovala řadu koncertů. Pro kvinteto napsaly či upravili skladby známí komponisté. V posledních letech často vystupovala na koncertech se svými syny a ještě několik málo měsíců před její smrtí s nimi natočila v Plzeňském rozhlase několik skladeb. Vychovala celou řadu úspěšných žáků v Klatovech i na Kdyňsku, kteří se později aktivně hudbě věnovali. Na koncertě dne 24. června 2012 od 19 hod. k její památce zazní skladby L. v. Beethovena, Ch. Beriota, H. W. Ernsta, P. de Sarasateho a B. Godarda. Vladislav Vilímec
Bleskový šachový turnaj
V sále MKS Modrá Hvězda ve Kdyni proběhl jubilejní 30. ročník bleskového šachového turnaje O pohár města Kdyně. Na startu letošního ročníku se sešla opět silná konkurence, ve které figurovali jako hlavní favorité Radek Turner z oddílu Šakal Kozolupy, bývalá mistryně republiky Kateřina Čedíková z Klatov a domácí hráči MUDr. Stanislav Kuba a bratři Tochorové. Hrálo se systémem každý s každým na 23 kol, takže hráče čekalo pět hodin náročných šachových bojů. Nejlépe odstartovalo trio hráčů Zdeněk Tochor, Stanislav Kuba a Kateřina Čedíková, ale jak čas plynul, pozvolna se dostavila únava a s ní přišly i první chyby, které způsobily, že v polovině soutěže se do čela dostal domácí Zdeněk Tochor a původní vedoucí trojici ještě dostihl Stanislav Gschwendtner z Klatov. Situaci na čele startovního pole zdramatizoval Stanislav Kuba, kterému se v předposledním kole podařilo v domácím souboji uštědřit Zdeňkovi Tochorovi první porážku v turnaji a snížil jeho náskok před ostatními na pouhých půl bodu. V posledním kole navíc svedla náhoda vedoucího hráče proti druhému v průběžném pořadí, mocně finišujícímu Stanislavu Gschwendtnerovi. Ten musel vyhrát, ale pevnější nervy prokázal Zdeněk Tochor, který zaznamenal výhru,
a tím se stal i vítězem celého turnaje. Další z adeptů na vítězství Stanislav Kuba nezvládl poslední kolo a po prohře s Jiřím Tochorem klesl na konečné třetí místo. Opět se potvrdilo, že domácím hráčům se na turnaji „ O pohár města Kdyně“ už tradičně daří a to, že za posledních deset let byl na stupních vítězů vždy alespoň jeden zástupce domácích, není náhoda. Konečné pořadí na prvních pěti místech: 1/ Z. Tochor (ŠK Kdyně) - 19,5 b. 2/ S. Gschwendtner (S. Klatovy) - 18 b. 3/ S. Kuba (ŠK Kdyně) - 18 b. 4/ K. Čedíková (S. Klatovy) - 17 b. 5/ R. Turner (Š. Kozolupy) - 16 b. Celý turnaj proběhl jako vždy bez problémů a v naprosté pohodě, ke které opět přispěla i netradiční osvěžovna „U odtažného šachu“ a hlavně chuť všech zúčastněných si prostě jen tak zahrát. Za to, že tato akce mohla existovat i letos, patří dík MKS Modrá Hvězda a sponzorům, kteří opět nezklamali a na tuto akci i letos věnovali ceny: MěÚ Kdyně, Dřevařským potřebám Jany Tochorové ze Kdyně, Papírnictví pí Růžkové ze Kdyně, Strojírnám Kohout, Elektrodomu JMC Kdyně a firmě APM Kdyně. Pavla Tochorová
Knihovna se změnila v prérii Letošní Noc s Andersenem proběhla v kdyňské knihovně v netradičním termínu, tj. v pátek 13. dubna. Navzdory tomuto nechvalnému datumu se akce s tématem „indiánské noci“ velmi vydařila. Naší snahou bylo přiblížit dětem život indiánů a jejich historii. Abychom toho docílili co nejlépe, oblékli jsme se všichni jako indiáni a vymysleli si jména. Během večera si děti mohly vyrobit také čelenky, barevné náramky, lapače snů, učily se indiánské písmo. Naše malé indiány navštívil také kdyňský starosta Jan Löffelmann jako velký šerif. Předvedl dětem spoustu kouzel, které je velmi zaujaly a chtěly se je naučit. V samém závěru noci čekala na děti dobrodružná cesta noční prérií. Využitím znalosti indiánského písma vyluštily a splnily řadu úkolů, které je tam čekaly. Cestou se setkaly s velkým bizonem, v indiánském týpí s náčelníkem. Po ranním občerstvení obdržely děti pamětní list, sladkosti a talismany, které jim budou připomínat letošní Noc s Andersenem. Irena Hambecková 8
Co se děje v infocentru Co ještě můžete stačit: Zveme vás na kapelu Šrumec a Zlatku Kráčmerovou do parku Muzea příhraničí v sobotu, 14. července od 14:00 hodin S velkým ohlasem se setkala přednáška Z KAPSKÉHO MĚSTA K VIKTORIINÝM VODOPÁDŮM, pořádaná TIC Kdyně. Navážeme tedy obdobným tématem PO STOPÁCH CIVILIZACÍ MEZOAMERIKY s promítáním v úterý 12. června od 17:00 v sále Muzea příhraničí. HODINKY A HODINY TIC Kdyně ve spolupráci s městem Kdyně a společností AgAkcent, s. r. o. Vás zve na výstavu Hodinky a hodiny v proměnách času. K vidění je široká škála nejrůznějších hodin a hodinek. Hlavní část výstavy patří hodinkám tradiční české značky PRIM. Výstava probíhá v sále Muzea příhraničí do 8. června.
41. setkání pamětníků se koná v pátek 8. června od 14:30 hodin v Muzeu příhraničí Kdyně. Účast slíbila výtvarnice Milada Hynková. Dozvíme se tedy zajímavosti z techniky a historie aradecoru. Turistické informační centrum zve 7. července od 10 hodin, před začátkem Císařských slavností, na vernisáž výstavy: 5 let existence Muzea příhraničí a 200 let od návštěvy císaře.
Kdyňsko očima dětí - co se nevešlo V minulém čísle jsme informovali o výtvarné soutěži s názvem Kdyňsko očima dětí, jejíž vyhlášení proběhlo v dubnu. Výstava vyvolala mezi obyvateli mikroregionu mimořádný zájem, o kterém svědčí i návštěvnost – výstavu navštívilo téměř 450 návštěvníků. Mohli jste si přečíst článek od Václava Siky, který společně s panem Janem Löffelmannem, Přemyslem Raškou a slečnou Markétou Janotovou usedl v porotě, která veškeré práce vyhodnotila a udělila i několik čestných uznání. Vyhodnocení soutěže nabízíme nyní. Účastníci byli rozděleni do několika kategorií: mateřské školy, základní školy – 1. stupeň, základní školy – 2. stupeň a zúčastnili se i žáci Základní umělecké školy ve Kdyni, kterým byla vyčleněna samostatná kategorie. Některé kategorie měly ještě své podkategorie, (např. jednotlivci, plastické modely a koláže), aby bylo možné všechny výtvory náležitě a spravedlivě ocenit. Všem umístěným byly předány upomínkové diplomy a samozřejmě i hodnotné ceny. Celkové vyhodnocení soutěže dopadlo následovně: MŠ: Jednotlivci: 1. P. Schwarzbacher (MŠ Koloveč); 2. V. Ješátko (MŠ Kdyně – Markova); 3. V. Němečková (MŠ Koloveč) Modely: 1. MŠ Kdyně – Markova – 3. třída; 2. MŠ Všeruby; 3. MŠ Dělnická – Berušky Koláže: 1. MŠ Dělnická – Sluníčka; 2. MŠ Pocinovice; 3. MŠ Markova ZŠ: 1. stupeň - jednotlivci: 1. I. Tremmelová (ZŠ Kout n. Šumavě); 2. M. Chmelíková (ZŠ Kdyně); 3. O. Böhm (ZŠ Prapořiště); Čestné uznání: J. Králová (ZŠ Prapořiště) plakáty: 1. ŠD při ZŠ Všeruby; 2. ZŠ Všeruby; 3. ŠD při ZŠ Všeruby 2. stupeň: 1. K. Penová (ZŠ Kdyně); 2. M. Černý (ZŠ Kdyně); 3. A. Vávra (ZŠ Kdyně); Čestné uznání: H. Duloveczová (ZŠ Kdyně) ZUŠ KDYNĚ: kategorie do 15 let - jednotlivci: 1. T. Laznová; 2. A. Dominiková; 3. B. Karausová kategiorie do 18 let - jednotlivci: 1. B. Kacerovská; 2. J. Holásek; 3. M. Pejsarová
TIC Kdyně: prac. dny 9 - 17.00, tel.: 379 413 555, www.kdynsko.cz
Zveme vás na Císařské slavnosti V letošním roce uplyne již 200 let od chvíle, kdy město Kdyni navštívil císař František I. Podle dostupných informací si prohlédl město a na tehdejší dobu moderní textilní manufakturu. Představitelé města ve spolupráci s infocentrem se tuto významnou historickou událost pokusí naučně zábavnou formou přiblížit. V sobotu 7. července se uskuteční druhé Císařské slavnosti.
Na startu Na kole z Čech do Bavor
Cyklistická mapka s vyznačenými okruhy je k dostání v TIC Kdyně. 9
V minulém roce navštívil město pouze kancléř Klement Metternich, pravá ruka císaře Františka I., ale letos očekáváme příjezd samotného císaře. Přijede s doprovodem a v kočáře, který pochází z roku 1810. Najdeme ho v Muzeu kočárů Čechy pod Košířem a používá se pouze pro výjimečné události. Kočár budou doprovázet dva lokajové, kočí a čtyři ozbrojení Huláni, tedy strážní jízda na koních. Ve Kdyni budeme mít jedinečnou příležitost spatřit nádherný historický kočár, který účinkuje v historických filmech a ve kterém jezdil samotný arcibiskup. Celé město se již připravuje na velevýznamnou událost. Přinášíme malou ochutnávku z programu: „Přijíždí kočár se vzácnou výpravou. Družiny volají vivat a sláva, dívky mávají stuhami a vojáci dávají poctu se zbraní. Císař František I. je přivítán po staročesku chlebem, solí a korbelem koutského piva. Odehrávají se scénky s proslovy. Poté bakalář Berbek seznamuje císaře a diváky s průběhem oslav. Císař sedí na čestném místě před scénou.“ V rámci Císařských slavností vystoupí až 60 účinkujících, odehrají 20 představení, což představuje 8 hodin programu. Přijedou vynikající hudebníci (Collegium Fiddle Doce), šermíři (Kvartet), divadelníci, iluzionista (Rudy Harden) či tanečnice (Srdcové Eso). Programem provází zábavný principál Berbek, jeho paní Hanička a flašinetář Roháč. Slavnosti se odehrají v parku u muzea, jejich začátek je naplánovaný na 11. hodinu dopolední a konec se předpokládá po 22. hodině. Součástí slavnosti bude tržiště s rozmanitým sortimentem.
Chodská bůta má nový symbol Turistickému pochodu“Chodská Bůta“ letos přálo počasí. Za krásného slunného dne se šestadvacátého ročníku pochodu zúčastnilo 667 účastníků, z toho 87 cyklistů a 580 pochodníků prošlo pěšími trasami. Dalších 85 příznivců pochodu se přišlo podívat do zahrádkářského areálu Lomeček na kapelu Psanec Kid a spol. Nakrmit a napojit takové množství lidí není maličkostí, ale snad byl každý spokojen. Nejstarší účastnicí pochodu byla paní Věra Flaischmanová z Nýrska (ročník 1936), nejstarším mužem byl pan Jaroslav Šenkýř z Jablonce nad Nisou (ročník 1934). Oběma byla předána na památku keramická „Bůta“ z rukou předsedy spolku Miroslava Bayera. Další keramické Bůty byly předány zasloužilým členům zahrádkářského spolku u příležitosti jejich životního jubilea. Nejprve panu Josefu Stuiberovi za dlouholetou práci pro zahrádkářský spolek. Pan Stuiber je činným členem zahrádkářské organizace, a ač na přelomu loňského roku oslavil sedmdesátku, stále pro spolek aktivně pracuje. Pan Stuiber je rovněž každoročním pořadatelem turistického pochodu Chodská Bůta a pracuje na jeho zaji-
Cyklotrasu připravovali a značili zkušení cyklisté, kteří si také rádi, jak sami říkají, „přiloží pod kotel“ . Stateční cyklisté na snímku ji pak jeli. štění a propagaci. Posledním oceněným keramickou botičkou byl zakládající člen zahrádkářů v Chodské Lhotě pan Josef Toman. Zahrádkářský spolek byl v naší obci založen
Mistři řemesel rozšířili muzeum
Při slavnostní vernisáži nových expozic bylo někdy těžké uhodnout, k čemu nástroj sloužil. Martin Volf (druhý zprava) však vždy ochotně poskytl fundovaný výklad. Muzeum techniky a řemesel v Kolovči rozšířilo dosavadní výstavní sál a stávající expozice. Kolovečská pýcha s výstavní plochou více než 1 000 metrů čtverečních patří mezi největší a nejobsáhlejší muzea svého druhu v Česku. Přesto se i nadále rozšiřuje. Během slavnostní vernisáže vyhrávala domažlická dudácká muzika, navíc mohli všichni přítomní za plného provozu navštívit keramickou dílnu rodiny Volfových, mistrů lidových uměleckých řemesel. Pozvaní hosté mohli jako první vstoupit do dílen krajkářky, košíkáře, hřebenáře, řezbáře, zlatníka, kamnáře, soustružníka nebo vyplétače tenisových raket. Rozšířené či zcela
nové expozice zaplnily nástroje, jaké ke své práci používal palič, lovec, pytlák, dřevorubec i kominík. K unikátním dílnám dnes již téměř zapomenutých řemesel přibylo dalších sedmnáct ucelených expozic. „Přístavbou, kterou jsme vloni dokončili, jsme chtěli ulevit stávajícím expozicím. Nepovedlo se. Navíc všechny expozice doznaly změn, a to nejen v uspořádání, ale i co do počtu exponátů. Z původních padesáti ucelených dílen je jich dnes šedesát sedm a exponátů máme nyní sedm tisíc," uvedl ve svém projevu Martin Volf, majitel kolovečského muzea. Sylva Heidlerová 10
v říjnu 1968 a pan Toman pracoval ve funkci pokladníka spolku. Je stále aktivním členem a spolku vypomáhá především při moštování ovoce. Pan Toman oslavuje v těchto dnech rovněž významné životní jubileum 70. let. Zahrádkáři děkují všem účastníkům za podporu a věrnost. Děkují rovněž všem, kteří pochod organizují, od zapisovatelek, přes kontrolní stanoviště až k obsluhám stánků s občerstvením, zkrátka všem, kteří Bůtě fandí.
Ať nový symbol pochodu, dřevěná vyřezávaná Bůta, který se letos objevil na startu, přinese pochodu podobné nápady na vylepšení akce, která díky tradici a práci mnoha lidí tak krásně reprezentuje celou Chodskou Lhotu. Snad se v druhém čtvrtstoletí pochodu objeví také kronika pochodu, abychom nezapomněli na Ty, co již nejsou nezi námi a pro pochod udělali mnoho dobrého, ale i pro krásnou vzpomínku. V neposlední řadě děkuji mladým pořadatelům, kteří obsluhovali stánek na stanovišti Orlovice za jejich přístup a vzorně odvedenou práci. Bůta potřebuje mladé lidi jako sůl, aby se jednou mohli stát pokračovateli krásné tradice. Uspěla rovněž nová varianta cyklotrasy, jak mi řekl jeden z cyklistů Zdeněk Huspek z Loučimi: „Je to krásná projížďka, ale dost náročná“. Ale právě proto máme dvě možnosti, náročnější padesátku a snazší pětadvacítku. Pěšími trasami prošlo 580 pochodníků a to je slušné číslo, přihlédnu-li k dalším akcím tohoto krásného dne, byla to velice dobrá návštěva. Na závěr mi dovolte pozvat jménem zahrádkářů všechny příznivce turistiky na příští ročník pochodu, který se bude konat 18. 5. 2013. S přáním, abychom za rok opět všichni Zdrávi došli! Za pořadatele Milan Zajíc
Všerubští školáci si přičarovali výlet Nejdříve soutěžící plnili úkoly ve třídě – skládání rozbitého zrcadla slečny Čarody – puzzle, hledání deseti rozdílů mezi dvěma obrázky čarodějnic a přiřazování čarodějnic a čarodějů do správných pohádek. Druhou polovinu úkolů plnili na víceúčelovém hřišti. Skákali přes oheň, běhali slalom s hokejkou a míčem, létali slalom na koštěti se psem jako pasažérem a nejvíce se dětem líbila čarodějnická střela, neboli „čarodějnický prd“. Střílel se korkový špunt z PET lahve, aby po dupnutí na lahev dolétl co nejdále. Na výlet se školáci vydali už v květnu. Dojeli na Antýgl a i s panem průvodcem se pak vydali pěšky podél řeky Vydry. Obdivovali obrovské balvany, pozorovali zajímavou okolní přírodu a doplňovali pracovní listy. Na malé zastávce viděli i živou vydru, i když chovanou v zajetí. Po 7 km dorazili do cíle na Čeňkovu Pilu, kde si všichni koupili odměnu – zmrzlinu. rr Většina dětí přišla do školy v krásných čarodějnických kostýmech a se zápalem se pustily do soutěžení v různých čarodějnických disciplínách, při kterých si užily spousty legrace.
Opečený pašík voněl Brnířovem
Z Černíkova do Klíčova Trasa 11. jarního pěšího pochodu vedla z Nové Vsi přes Sv. Annu, Studánky do lomečku u Starého Klíčova, kde se zájemci mohli podívat pod vodní hladinu do hloubky 10 m. Počasí se vydařilo, účast byla rekordní. K dobré náladě přispělo i tradiční opékání buřtů během cesty. Jaroslav Šlachta, starosta obce
Kolem sto padesáti lidí se těšilo na předuzené vepřové kýty při opékání prasátka pod májkou. Akce se zůčastnilo okolo 150 lidí. Ti největší držáci odcházeli od májky ráno. (ou)
Minikopaná v Mezholezích Turnaje se zúčastnila čtyři mužstva, domácí z Úsilova, a ze Kdyně mužstvo Bahňáků a tým Ferda´s group. Po urputném boji vyhrálo mužstvo Bahňáků, které si po sedmé (z osmi ročníků) odvezlo vítězství včetně putovního poháru. Mužstvo Mezholez skončilo na pěkném třetím místě. Vítěz turnaje je pravidelně zván na pouťový zápas, který se koná začátkem října. (ou)
11
Každý rok je povinností občanů dle nařízení vlády č. 91/22010 kontrola komínových těles. V Zahořanech a šesti spádových obcí prohlídka proběhla v květnu. Na fotografii snímku kominický děd, syn a vnuk Suchý. (hh)
Naděje pocinovického sboru
Karate a Zuzka Šimáčková
Malé družstvo mladších žáků je velkou nadějí pocinovského hasičského sboru. Prověrkou připravenosti dobrovolných hasičů je každý rok na jaře okrsková soutěž. Ta letošní proběhla v sobotu 26. května na hřišti Sokola Pocinovice a víc než 100 diváků vidělo kromě tradičních účastníků také ukázku štafety a útoku dívčího družstva z Chodské Lhoty a útok dvou družstev nejmenších žáčků z Pocinovic. Klasických disciplín, štafety na 4 x 100 metrů překážek a požárního útoku se zúčastnila družstva sborů z Libkova, Loučimi, Smržovic (ti předvedli jako obvykle ukázku práce s plovoucím čerpadlem), Chodské Lhoty a domácích. Pocinovští pořadatelé se postarali o všechno, a tak nechyběly klobásy na grilu, pěkně studené pivo i výběr limonád, fundovaný výklad právě probíhajícího dění podával již zmíněný moderátor. A ten také přivítal premiérově dorostenky z Chodské Lhoty, které si v ničem nezadaly s mužskými protějšky. Dlouholetá systematická práce především Josefa Tvardíka a jeho manželky přináší výsledky. Ještě větší ovace sklidila dvě družstva místních dětí – mladších a starších žáků. Jejich červené dresy, bílé přilby a především výkon a nasazení při útoku na kratší vzdálenost, ale klasicky s vodou a stříkačkami, vyvolaly sympatie. Po mnoha letech se místním podařilo dát dohromady nejmladší generaci a zajistit si tak své pokračovatele. Zdeněk Huspek
N a s e t k á n í o b l é k a j í k ro j e
Obec Mrákov a Sbor pro občanské záležitosti pořádaly velmi zdařilé setkání seniorů v sále ve Starém Klíčově. Byly pozvané ženy narozené v roce 1952 a starší a muži narození v roce 1950 a starší. Účast byla vysoká, sešlo se 125 seniorů. Setkání zahájil Josef Janeček, starosta obce, který seznámil s děním v obci. Vystoupení předvedly děti ze ZŠ Mrákov pod vedením p. Majerové a děti z Chodského souboru Mráček. Po občerstvení hrál Zdeněk Peroutka. Sbor pro občanské záležitosti předal nejstaršímu muži a ženám, kteří se setkání zúčastnili, malou pozornost. Jsme rádi, že se setkání líbilo a senioři se mohou těšit na další, které obec opět za rok ráda připraví. (OU)
12
V krátkém rozhovoru představujeme Zuzku Šimáčkovou. Je jí pouhých 12 let a byla již vyhlášena mezi deseti nejlepšími sportovci okresu Domažlice. Zuzko, proč ses rozhodla začít s karatem? Musela ses hodně přemlouvat, místo aby sis hrála? Mám o šest let staršího bratra, který na karate chodil, a já jsem se chodila na něj koukat. To mi bylo šest let. Cvičení se mi líbilo, tak jsem začala trénovat. Jaký je Tvůj vztah ke sportu vůbec? V létě jezdím na kole, na bruslích, ráda plavu, v zimě lyžuji, mám širší záběr. Jak probíhají tréninky? Co výživa? Tréninky pod vedením pana Zdeňka Kubalíka probíhají dvakrát týdně v příjemném prostředí opravené sokolovny ve Kdyni, a to v pondělí a ve středu skoro 2 hodiny. Nejdříve je rozcvička, to jsme rozděleni do skupin A, B a C, to jsou začátečníci. Následuje vlastní trénink. Od trenéra máme doporučeno půl hodiny před tréninkem nejíst, taky nepít kolu a vyhýbat se jídlům jako jsou hranolky a pizza. Vlastníš žlutý pásek. Jaký je tvůj další cíl? Určitě získávat další pásky, ale karate, jako bojové umění holýma rukama slabšího proti silnějšímu, mě také učí osobní disciplině, sebeovládání a úctě k těm, kteří mě mohou mnohému naučit. Co děláš ve volném čase? Jak relaxuješ? Upřednostňuji sport a taky si přečtu pěknou knížku. Máš nějaký tajný sen, co bys chtěla jednou dělat? Ještě ne, ale co se týká karate, chtěla bych se sama stát učitelem. A co neřesti? Máš nějakou? „Po šesté hodině večer je ujetá na čokoládu“, měla pohotovou odpověď maminka Zuzky, která byla rozhovoru přítomna. Držíme pěsti! Díky za Tvůj čas! TIC Kdyně
Koloniál a statek u Tochorů ve Kdyni
Ze slavnostního otevření zemědělské expozice. Zemědělská výroba byla dříve hlavním zdrojem obživy. Pěstování plodin bylo spojeno s chovem dobytka, užitkového i tažného, a domácího zvířectva. Ve vsích byla řada usedlostí až do 50. let 20. stol., kdy došlo k násilné kolektivizaci a vytváření zemědělských družstev. Jednou z takových zemědělských usedlostí je Tochorovic dům čp. 155, nacházející se na kdyňském náměstí vlevo od radniční budovy. Povězme si o jeho historii ze zápisů z kronik. Tento dům se nazýval „Krejnarovský“ jeho dřívější čp. bylo 88. Dle Berní ruly (v archivu zemském) z r. 1654, uvádí se Jiří Prták jako majitel 84 strychů rolí, z nichž 28 strychů osil na jaře a 27 na zimu. Povinen byl dle potřeby pomáhati o žních a při stavnách vrchnostenských. Měl 12 krav, 16 kusů jalového dobytka, 20 kusů svinčího a 305 kusů ovčího dobytka. Vdova Kateřina Prtáková znovu se vdala za pana Jana Krejnara. Roku 1689 sirotkové po Kateřině Krejnarové prodali dům urozené paní Františce Ludmile Raihgsteinové roz. Čejkové z Olbramovic se svolením pana purkmistra a pánů za sumu 540 zlatých se všema gruntama. Roku 1692 Wolfgang Rudolf rytíř z Raihg-
Foto Karel Fiala steinu po smrti choti své Františky Ludmily prodal tento dům Ondrovi Schulteisenovi z Huntsfeldu a z Stiberlandu za 470 zlatých se všemi pozemky a lukami. Mimo to převzal kupující 4 krávy a 3 telata, slepice, otavu a seno a co k domu patří: 6 strychů žita, 6 strychů ječmene, 3 strychy ovsa, 1 strych hráchu, 1 stůl šenkovní v dolní sednici a nářadí. 2. března 1699 dům zasměněn Ondřejem Apfbachem, farářem v Meclově u Ronšperka (Poběžovice) panu Melahioru Neumanovi z Ronšperka. Ten převzal dům s polmi, lukami a pastvinami s párem volů s postroji, 1 valacha, březí krávu, 4 slepice, kohouta, 9 ovcí, 2 jehňata, hříbě a truhlu na mouku na doplatek 200 zlatých. Ale už v prosinci téhož roku 1699 přechází dům trhovou koupí na urozeného a statečného rytíře Ferdinanda Viléma Wiedersperka z Wiedersperku za trhovou sumu 700 zlatých. 1. března 1707 ovdovělá paní Helana Barbora Wiedersperková z Bubna prodává svůj příbytek statečnému rytíři Janu Sobětickému ze Sobětic se stájema, stodolou, zahradou a polma za 700 zlatých rýnských. V r. 1722 H. Jiří Trešr, barvíř, koupil od Barbory Sobětické dům
13
s polmi a lukami za 700 zlatých. Od té doby se domu říkalo „U barvířů“. Po úmrtí H. Jiřího Trešra roku 1750 dědila dům Eva Trešrová roz. Roboltová. Roku 1752 Eva Trešrová provdala se po druhé za svého tovaryše Václava Hanšilda ze Stříbra, jenž živnost po smrti Trešra vedl. 26. května 1781 Václav Hanšild prodává dům i pole za 1192 zlatých Kateřině Skokanové, hospodyni Jana Engla, barvíře z Tejna. V r. 1787 oženil se Jan Engl podruhé s Steinpetzovou z Červeného Dřeva. V. r. 1834 náležel dům Václavu a Terezii Englovým, jež koupili jej v dražbě – dům byl zadlužen. Roku 1849 byl odhadnut majetek: stavení, 4 pole a 2 louky na 3300 zlatých. V r. 1854 se uvádí jako majitelka Anna Englová. R. 1878 vyhořela zde stodola. R. 1882 je majitelem Karel Engl a o rok později Jiří Pekhart. Do té doby od starodávna byl to dům šenkovní. V r. 1887 koupila jej Kateřina Tochorová, jenž z hostince udělala krám. Některé prameny uvádějí, že koloniál fungoval už v r. 1879, otevření obchodníkem Janem Tochorem. Rodinnou tradici přebírá v r. 1912 syn Alois Tochor (*1881). Ten se toho roku oženil s Marií Mathauserovou (*1888), dcerou kdyňského řezníka. Jejich koloniál brzy patřil k největším obchodům ve městě. Hospodářské zázemí měli ve dvoře (stodola s chlévy a maštalí) a polnosti v okolí města. Své zemědělské suroviny po oddělení pro svoji potřebu prodávali ve svém koloniálu. Výpěstky využívali i k výrobě polotovarů a finálních výrobků spolu s produkty od užitkových zvířat – mléko, tvaroh, sýry, máslo, vejce a další. Na zahradě za stodolou Tochorovi pěstovali ovocné stromy a drobné ovoce, jako např. jablka, hrušky, švestky, rybíz, zeleninu atd.. Alois Tochor také vyráběl vlastní likéry a rum. Živnostenský list na výrobu lihovin studenou cestou získal v r. 1922. V jeho koloniálu byla široká nabídka vín, likérů a destilátů. Hospodář také choval holuby a včely. Tolik o historii tohoto stavení se stodolou, maštalí a pozemky. Dnes je ve stodole a maštali umístěna zemědělská expozice patřící k Muzeu příhraničí ve Kdyni. Slavnostní přestřižení pásky se konalo 4. května za účasti hostů a zástupce amerického velvyslanectví v Praze Master sergeant Matthew J. Morgana s kolegyní. Návštěvníci mohou ve stodole zhlédnout vozy, bryčku, různé zemědělské stroje a nářadí. Naproti v maštali uvidí ustájení zvířat, dále stroj na stáčení medu, různé druhy máselnic na výrobu másla, váhy, nádoby a konvice. Zásluhu na soustředění exponátů má i starosta Jan Löffelmann, který „sbíral“ exponáty ve Kdyni i v okolí. Zájemce při vstupu do areálu zaujme zahrada s jezírkem, vytvořeným složením kamenů a opodál najdou umístěné informační tabule se zemědělskými pracemi, jak se co tehdy dělalo, jako např. orba, setí, sklizeň, atd.. Informace jsou doplněny obrázky a dobovými fotografiemi. Vchod se nachází v parku před muzeem a v něm vám rádi tuto expozici na požádání otevřou. Rudolf Šlajer
K Ku u ll tt u u rr n n íí s se e rr v v ii s s ČERVEN • 9. 6. Dlažov, jarní cyklovýlet, start v Dlažově a cíl v Soustově, od 9:00 hod. • 9. 6. Koloveč, Těšíme se na prázdniny, akce pro děti i dospělé, pořádají kynologové Koloveč • 9. 6. Kdyně, Pohádkový les, vstupné 15 Kč, u pomníku J. Husa, od 14:00 hod. • 9. 6. Pocínovice, 10. jízda Klatovskem (historická vozidla), trasa přes Pocínovice, s programem, od 11: 00 – 13:00 hod. • 10. 6. Mrákov, svátek Božího těla v kostele sv. Vavřince v 8:30 hod. • 11. 15. 6. Koloveč, Sbírka použitého ošacení • 11. 6. Kdyně, Muzem příhraničí, výstava výtvarných prací obyvatel Domu seniorů • 12. 6. Kdyně, cestovatelská přednáška PhDr. Jana Duchka: „Po stopách civilizací Mezoameriky“, v Muzeu příhraničí, 17:00 hod. • 12. 6. Kdyně, 140. výročí SDH Kdyně, akce pro veřejnost budou probíhat celý den • 15. 6. Pocínovice, setkání seniorů v kulturním sále, od 15:00 hod. • 16. 6. Mezholezy, rybářské závody, sraz v 6:30 hodin, zahájení v 7 hodin • 16. 6. Hradiště, Okrsková soutěž hasičských družstev, pořádá SDH Hradiště na hřišti u klubovny od 13:00 hod. • 16. 6. Koloveč, Divadelní představení ochotníků z Dobřan od 19:00 hodin • 21. 6. Koloveč, Pasování dětí z Mateřské školy s doprovodným programem, od 15:00 hod. • 23. 6. Pocínovice, Turnaj malá kopaná a volejbal o „Pohár starosty města“ • 23. a 24. 6. Maxov, Tradiční pouť na Maxově
• 23. 6. Pocinovice, Turnaj v malé kopané a volejbale, startovné 600 Kč, zábavný večer, od 8:30 hod. • 24. 6. Kdyně, Hudba v synagogách Plzeňského regionu připomene Ilonu Vilímcovou, v židovské synagoze, od 19:00 hod. • 30. 6. Brnířov, Prázdninová zábava u nové hasičárny u Obecního úřadu, k tanci a poslechu hraje skupina UNIKUM ROCK, od 20:30 hod. • 30. 6. Chodská Lhota, První prázdninová disko party v hospodě Chodská Lhota, od 20:00 hod. • 30. 6. Kdyně, 27. Rýzmberský hradní guláš, Přírodní amfiteátr na hradě Rýzmberk, od 15:00 hod. • 30. 6. Kdyně, Prázdninová vyjížďka na loďkách, více informací PS Safír Kdyně ČERVENEC • 1. 7. Běhařov, mše, na návsi poteče pivo z pípka, večer s taneční zábavou • 7. 7. Kdyně, Císařské slavnosti, od 11:00 hod. • 21. 7. Libkov, 11. ročník couvání traktorů s valníkem okolo vsi, od 17:00 hod. • 21. 7. Všeruby, 14. ročník dnes již známého závodu v triatlonu Všerubský železný muž • 27. 7. v Lomečku – setkání lidových umělců AURORA KDYNĚ ve 14:00 hodin • 28. 7. Pocinovice, pouťová zábava od 20:00 hodin • 28. – 29. 7. Anenská pouť na Tanaberk • Letní koncerty na nádvoří muzea, více TIC Kdyně, www.kdynsko.cz
14. ROČNÍK VŠERUBSKÉHO ŽELEZNÉHO MUŽE 21. července 2012 Na tratích 400 m plavání v místním rybníku, 27 km jízdy na kole po okolních asfaltových i lesních cestách a 4,5 km běhu v lesích okolo Maxova se utkají závodníci všech věkových kategorií. Prezentace závodníků je od 11.00 hod, u autobusové zastávky ve Všerubech, start je v 13.00 hod. Platný cestovní doklad je podmínkou k účasti. Cíl závodu je již tradičně na penzionu Maxov, kde proběhne závěrečné vyhodnocení a posezení při kytaře. Srdečně jsou zváni již ostřílení účastníci závodu, ale těšíme se i na nováčky, kteří se chtějí pobavit a vyzkoušet si svoji kondičku. Spojení : tel 721 537 302,
[email protected]
Kolo Koloveč ve starých časech Budeme cestovat časem! Každý den nás stroj času přenese do jiné doby našich předků, kde zažijeme spoustu hodin plných napětí a dobrodružství. Chtěli byste jet s námi? www.kolokolovec.pionyr.cz 14
KINO ČĚRVEN 1.-2. 20:00 Máme Papeže (Itálie, Francie) 5.-6. 20:00 Probudím se včera (ČR) 8.-9. 20:00 Drive (USA) 2.-13. 20:00 Líbáš jako ďábel (ČR) 15.-16. 20:00 Líbáš jako ďábel (ČR) 19.-20. 20:00 Signál (ČR) 22.-23. 20:00 Železná Lady (VB) 26.-27. 20:00 Tady hlídám já (ČR) ČERVENEC 3.- 4. 20:00 10.-11. 20:00 13.-14. 20:00 17.-18. 20:00 20.-21. 20:00
Probudím se včera (ČR) Líbáš jako ďábel (ČR) Líbáš jako ďábel (ČR) Muži v černém 3 (USA) Muži v černém 3 (USA)
Svaz tělesně postižených Kdyně organizuje týdenní rekreaci v Kašperských Horách s nástupem 8. 9. 2012. Podrobnější informace o akcích STP najdete ve vývěsní skříňce u Pečovatelské služby v Sokolské ulici.
Z činnosti Automotoklubu Kdyně Kdyňský Automotoklub pořádal v prvních květnových dnech jeden ze závodů Mistrovství ČR ve slalomu a Volný závod amatérů. Závody byly vypsány v několika kategoriích. Pro závodníky v rámci mistrovství ČR i amatérů, pro ženy a juniory. Bylo přihlášeno celkem 75 jezdců. S ohledem na propustnost tratě byla startovní listina rozdělena na tři části, každou část jezdců uváděli na trať dva předjezdci pro něž byly při vyhlašování rovněž připraveny nejen poháry, ale i věcné ceny. Celkovým vítězem se stal Úškrt Antonín z Chodova, který jezdil na Subaru Imprezza W, druhý vavřín získal Michal Kašpar na Citroenu Saxo a třetí místo obsadil Petr Blažek z Osvětiman se strojem Peugeot 106 Maxi, v kategorii žen zvítězila Martina Kašparová na vozidle Citroen Saxo z Dobřívi, v kategorii předjezdců zvítězil Jan Sýkora na motokáře 125 ccm z Ulčic u Blovic. Závodům přes nepříznivou předpověď přálo počasí, a tak proběhl v celkovém poklidu a bez zranění. Poděkování patří pořadatelům, lékařské asistenci, odtahové službě, kdyňským hasičům a sponzorů v čele s APM Automotive. Poděkování patří rovněž ukázněným divákům, kterých se sešlo kolem trati velké množství. O hudební doprovod se staral pan Paleček a celý den nás zahrnovala informacemi o dění v areálu a na trati paní Jarka Mlezivová. Koutník Jiří, místopředseda AMK Kdyně
Babičky zaujalo Kdyňsko očima dětí
Velikonoční turnaj v Chodské Lhotě
Obyvatelé Domu seniorů Kdyně navštívili velmi pěknou výstavu Kdyňsko očima dětí v Muzea příhraničí. Se zájmem si prohlédli, jak děti dokáží výtvarně ztvárnit své představy o městě a okolí. (ds)
Vítám vás přátelé v té naší vesnici kde stolní tenis má krásnou tradici už jsou tu zase svátky jara vítá vás lhotecká nová hala je zde opět tradice Turnaj ve stolním tenise U stolů zelených, kde není rozdílu zdravím vás jménem našeho oddílu přeji vám nádherné sportovní zážitky s chutí a zápalem dejme se do bitky Však v duchu fair play a s úctou k soupeři vždyť jenom gentleman ve sportu vítězí. Jen věci příjemné, ať řeší arbiter vstupenkou k protestu je kořalky půllitr
Vítězná trofej
Nakonec pak přidám větu, pro naše hráče ricochetu i vám přeji radost ze hry a věřím, že v budoucnu stavíte se každým rokem na turnaji lhotských snů. Dejte tělu, co si žádá, přestanou vás bolet záda vždyť sport není času zmar – proto sportu třikrát ZDAR
Váš partner pro letošní léto! Hrady, zámky, tvrze, jak je neznáte
Velikonočního turnaje se letos zúčastnilo 37 hráčů, z toho 6 hrálo ricochet a 31 stolní tenis. Milan Zajíc
Myslivecké sdružení Koráb hodnotilo ulovené trofeje za rok 2011. První místo, 180 bodů, získala trofej myslivce Rosti Kačírka – paroží daňka, stáří 9 let. (f)
Mrákovský volejbal Oddíl odbíjené žen Sokola Mrákov „A“ je účastníkem okresního přeboru již 29 let. Mrákovské volejbalistky se pravidelně umisťují v horní polovině tabulky, což dosvědčuje i loňské druhé místo. Radost příznivcům dělají určitě i děvčata z volejbalového „B“ týmu. Mladé odchovankyně Petra Pěnkavy a Heleny Kohoutové prošly soutěží volejbalových nadějí a nyní hrají okresní soutěž. Oddíl odbíjené žen tradičně organizuje Velikonoční turnaj a pro místní současné i bývalé hráče populární turnaj smíšených trojic „Trojičky“. Bohužel hráči a hráčky Sokola Mrákov loňským rokem ukončili činnost v okresním přeboru smíšených družstev, bývalá amatérská volejbalová liga. Od jejího vzniku v roce 2001 byli aktivně zapojeni do původně zamýšlené amatérské soutěže. Muži, volejbaloví amatéři, ženy, hráčky okresního přeboru. Z rozhodnutí OVVS Domažlice, kdy se do soutěže mohli hlásit i hráči vyšších soutěží, hraní volejbalu pro radost pozbylo na významu a Mrákovští se z této soutěže odhlásili. Výborná parta, která se dala dohromady, však zůstává a táhne mrákovský volejbal dál. Mrákovské volejbalistky úspěšně zvládly další, v pořadí již 27. ročník Velikonočního turnaje, který proběhl v tělocvičně ZŠ Mrákov. Zápasů, které se hrály ve dvou skupinách, se zúčastnilo osm týmů, převážně z okresního přeboru. Vítězem A skupiny se staly ženy Jiskry Domažlice, které sehrály finále s družstvem Sokola Mrákov, který vybojoval první místo ve skupině B. Třetí a čtvrtou příčku obsadily volejbalistky z Poběžovic a Horšovského Týna. Následoval oddíl Postřekova, Kolovče, Mrákova B a Pasivity Domažlice. Každé družstvo si odvezlo cenu, která se vázala k tradici velikonočních svátků. Turnaj se vydařil a pořadatelé se již těší na další ročník následující rok, který bude probíhat v roce, kdy mrákovský ženský volejbal oslaví 30 let svého trvání. Majka Kabůrková Foto vpravo: Mrákovské volejbalistky 15
encyklopedická kniha a stolní hra objednávky v TIC Kdyně www.hradyzamkytvrze.cz
Jaro a začátek léta na Kdyňsku
Na tradičním Běhu Koutem je vždy hojně obsazena disciplína děti do čtyř let. Závodníci, kteří se zúčastnili, dali do běhu vše. Za podpory nejen rodičů, ale všech přihlížejících, běželi, co jim síly stačily. Helena Klimentová
Pionýrská skupina Safír Kdyně pořádala Slet čarodějnic a přišlo přes 160 dětí. Přesvědčte se na www.safir.pionyr.cz.
Kreslovu studánku odemykala školní družina při ZŠ Kdyně. Příští výlet bude na Branišovské louky.
Kolovečské mažoretky pochodují při oslavách osvobození městyse.
Nejlepší sokolníci v České republice předvedli dvanáct loveckých dravců při ukázkách lovu a létání v lomečku u Starého Klíčova. Přihlížela více než stovka nadšených diváků.
PS Safír pořádala „víkendovku“ na Orlovicích. V rámci her si vyzkoušelo dobu ledovou více jak čtyřicet dětí.
16
