Na kole do míst, kam to dříve nešlo

www.dobra-rada.cz

Z p r a v o d a j RE G I ON Á LN Í

RAD Y MORAVSKOSLEZSKO

|

červenec 2014

|

neprodejné

téma čísla

Evropské dotace v Moravskoslezsku 2–3



4–5



6



7



Města chtějí investovat do pracovních míst, vzdělanosti a přívětivého prostředí cyklostezky za evropské dotace IROP je následníkem regionálních programů 20 představ.eu: Inspirujte se úvahami osobností a odborníků

Na kole do míst, kam to dříve nešlo V Moravskoslezském kraji vyrostlo za posledních sedm let několik nových a důležitých úseků cyklostezek. Usnadňují cestu do práce, za nákupy a zábavou, dostanete se po nich do míst, kam to dříve nešlo. Zajímá vás, kolik stály a kolik přispěla EU? Kudy vedou ty největší, nejoblíbenější, na které novinky se ještě můžete těšit a co dalšího zajímavého s výstavbou cyklostezek souvisí?

Z dvaceti miliard korun dostupných na rozvoj kraje z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko směřovalo na výstavbu cyklostezek přibližně 430 milionů korun. S jejich přispěním vzniklo a vzniká 30 nových úseků. Alespoň zatím. Další cyklostezky možná vzejdou z aktuálně vyhlášené výzvy na náhradní projekty výstavby cyklostezek. Jednoznačně největším projektem je ten zatím nedokončený – páteřní cyklostezka Ostravou podél řeky Ostravice. Svým významem si nezadají ani nové úseky cyklostezky Slezská magistrála nebo Ostrava–Beskydy. Stejně potřebné jsou dílčí úseky městských cyklostezek například v Bohumíně a Krnově, nebo nové úseky, které rostou v Klimkovicích.

Ještě letos se má otevírat další cyklistická chlouba – nová stezka z Nového Jičína do Hostašovic, která vede po bývalé železniční trati. Nejedno cyklistické srdce zaplesá, snad už na konci léta nebo na podzim tohoto roku. Je více než 100 kilometrů nových stezek a tras, podpořených 430 miliony korun, dost, hodně, nebo málo? Posoudit i na základě dalších zajímavých dat můžete v přehledné infografice na stranách 4–5. Nejdůležitějším ukazatelem při hodnocení cyklostezek je spokojenost cyklistů a to, jak hojně stezky využívají. Jak je zřejmé z dostupných dat z projektů, ale i letmým pohledem ven, po stezkách se denně prohánějí tisíce spokojených lidí.

| a p r o p ó | č e r v e n e c 2 0 1 4 | t é m a | E v r o p s k é d o ta c e v m o r av s k o s l e z s k u

2 | a p r o p ó | č e r v e n e c 2 0 1 4 | t é m a | E v r o p s k é d o ta c e v m o r av s k o s l e z s k u

Města chtějí investovat do pracovních míst, vzdělanosti a přívětivého prostředí Podpora vzniku pracovních míst, zvýšení vzdělanosti a zaměstnanosti obyvatel a zvýšení atraktivity prostředí. Takové jsou hlavní priority nově vznikajícího investičního plánu, nazvaného integrovaná teritoriální investice ostravské aglomerace. Největší města chtějí jeho prostřednictvím v Moravskoslezském kraji v budoucích letech uplatnit až 16,7 miliard korun z Evropské unie.

Pět statutárních měst v ostravské aglomeraci – Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Karviná a Havířov – společně s Moravskoslezským krajem uzavřelo Memorandum o spolupráci pro přípravu strategického plánu pro využití těchto investic. Investiční plán se v evropské legislativě nazývá „integrovaná teritoriální investice“. Městům umožňuje čerpat pro budoucí projekty měst finanční prostředky z více operačních programů, připravovaných pro období 2014–2020. Ostravskou aglomeraci tvoří pět statutárních měst a území kolem jejich administrativních hranic. Aglomerace je charakterizována vysokou hustotou zalidnění, intenzivní bytovou zástavbou a vzájemnými dopravními a pracovními vazbami a zahrnuje 80 % obyvatelstva a ekonomických aktivit Moravskoslezského kraje.

Co je to ITI? Integrovaná teritoriální investice je novinkou Evropské komise pro nadcházející programové období 2014–2020. Jde zjednodušeně o investiční plán, který vychází z rozvojové strategie území. Finanční prostředky sdružuje napříč prioritními osami operačních programů i více operačních programů najednou. Je možné účinně kombinovat tvrdé investice do infrastruktury s měkkými projekty.

Schéma metropolitních oblastí

Co dnes víme o Ostravsku Z analytických podkladů pro tento strategický plán vyplynula následující zjištění o ostravské aglomeraci: Města se vylidňují – za posledních deset let kraj opustilo bezmála 40 tisíc obyvatel. Podle odborníků odcházejí především mladí a vzdělaní lidé. Jedním z hlavních důvodů je podle nich nedostatek atraktivních pracovních příležitostí. Vylidňování souvisí s útlumem těžby a návazných průmyslových aktivit. Zaměstnanost ve městech se dlouhodobě pohybuje pod průměrem – největším problémem je dlouhodobá nezaměstnanost a zvyšující se nezaměstnanost absolventů. Experti na trh práce se domnívají, že příčinou vysoké nezaměstnanosti je nízká kvalifikační úroveň nezaměstnaných, nízká ochota pracovat, ale například i málo motivující sociální systém. Ovzduší je znečištěné – téměř sto procent obyvatel ve městech žije v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. K hlavním příčinám tohoto stavu patří emise z lokálních topenišť, intenzita dopravy, průmyslové znečištění. Část těchto emisí má navíc své zdroje v Polsku, řešení problému tedy spočívá i ve vzájemné přeshraniční spolupráci.

Koncentrace těžkého průmyslu – ekonomika v ostravské aglomeraci je historicky silně orientovaná na průmyslové obory, které tvoří více než 40 % ekonomiky. Pro aglomeraci je specifický malý počet velkých zaměstnavatelů a relativně vysoké průměrné příjmy. Čistý disponibilní důchod domácností oproti tomu z důvodů celkového menšího počtu zaměstnaných lidí patří k nejnižším v republice. Roste chudoba – podíl domácností s čistými příjmy pod životním minimem je nejvyšší v České republice. Ekonomická úroveň obyvatel je nízká, zvyšuje se počet sociálně vyloučených lokalit a obyvatel v nich žijících, což má dopad na bezpečnost. Nízká podnikatelská aktivita – ochota podnikat patří na Ostravsku k nejnižším v republice. Nízká je i míra inovačních aktivit. Rostou územní rozdíly v kvalitě života obyvatel – situace v jihozápadní (Frýdek-Místek, Nový Jičín) a severozápadní (Opava) části aglomerace je dlouhodobě podstatně lepší než například v karvinsko -havířovské oblasti, jak co do zaměstnanosti a kvality ovzduší, tak i v sociální oblasti.

Návrh územního vymezení ostravské aglomerace

3 | a p r o p ó | č e r v e n e c 2 0 1 4 | t é m a | E v r o p s k é d o ta c e v m o r av s k o s l e z s k u

Priority:

Cíle ITI ostravské aglomerace

PRÁCE

podnikání

Cíle: Zvýšit uplatnitelnost a zaměstnanost obyvatel

Cíle: Podpořit podnikání a vznik pracovních míst

• Podpora investic a vzniku pracovních míst • Podpora uplatnění výzkumu, vývoje a inovací v praxi (vč. podpory malých a středních podniků a tzv. „třetí role univerzit“) • Podpora inovativního podnikání a podnikavosti (vč. orientace na sociální služby)

Priority:

Priority: • Vzdělávání a zvyšování uplatnitelnosti (přírodní a technické obory, rozvíjející se obory, služby, jazyky)

Cíle: Zvýšit atraktivitu prostředí pro život, práci a podnikání

• Zaměstnanost – sladění nabídky a poptávky na trhu práce a zapojení do trhu práce (dlouhodobě nezaměstnaní, znevýhodněné skupiny obyvatel, cizinci)

Faktem nicméně zůstává, že za posledních deset let se Moravskoslezský kraj přiblížil z 53 % na necelých 80 % průměru ekonomické výkonnosti Evropské unie. Ekonomika se stále více obohacuje o nové obory podnikání, region byl napojen na zásadní dopravní tepny, je informačně propojen prostřednictvím optických sítí a i kvalita ovzduší je nesrovnatelně lepší oproti stavu před dvaceti pěti lety. Energetické zdroje jsou relativně snadno dostupné, příležitostí může být větší orientace na jejich účinnější využívání, včetně využití alternativních zdrojů energie. Nově založené průmyslové zóny obsadila řada zahraničních i českých investorů, kteří vytvořili tisíce nových pracovních míst a významně zmírnili dopad restrukturalizace ekonomiky. Obyvatelé aglomerace mohou těžit z přítomnosti tří univerzit, přitom Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava disponuje unikátním know-how, plynoucím z historické průmyslové orientace a spolupráce univerzity s místními firmami. V regionu vznikly nové technologické parky, podnikatelské inkubátory a výzkumná centra. Ostravsko vešlo ve známost kulturními a sportovními událostmi mezinárodního významu. Kvalita veřejných služeb od školství až po zdravotnictví se za posledních dvacet pět let nepoměrně zvýšila, vzrostla průměrná délka života obyvatel. Území postižené těžbou a těžkým průmyslem prochází postupnou regenerací a obyvatelům je k dispozici stále více atraktivit cestovního ruchu, jak přírodního, tak kulturního nebo technického charakteru. Blízkost potenciálních a rostoucích trhů Polska a Slovenska, přítomnost mezinárodního letiště a relativně snadná dostupnost Prahy, Vídně, Krakova, Katovic, Brna nebo Bratislavy skýtá regionu dosud ne zcela využitou konkurenční výhodu.

• Mobilita v regionu a kvalita dopravní infrastruktury

PRostředí

• Čistější ovzduší a efektivnější nakládání s energiemi a odpady • Revitalizace ploch a areálů (bez odstraňování ekologických škod) • Využití a propagace kulturního dědictví

Pokud podle odborníků hrozí riziko pro další rozvoj, pak vyplývá z nepříznivých demografických trendů, zejména stárnutí obyvatelstva, stěhování obyvatel do zázemí měst (suburbanizace pak způsobuje vyšší náklady na infrastrukturu a služby), ze stagnující úrovně vzdělanosti, z odchodu velkých zaměstnavatelů v průmyslu nebo také absence účinných a cílených řešení ze strany centrálních orgánů veřejné správy.

7.

Revitalizace ploch a areálů (bez odstraňování starých ekologických zátěží)

8.

Zaměstnanost – observatoř trhu práce, zapojování do trhu práce (dlouhodobě nezaměstnaní, znevýhodněné skupiny obyvatel, cizinci)

9.

Ochrana a využití kulturního dědictví

Návrh investičních priorit

Ještě není rozhodnuto

V reakci na výše popsaný stav a po řadě pracovních jednání a diskuzí se klíčoví aktéři socioekonomického rozvoje regionu – primátoři statutárních měst, hejtman kraje, zástupci největších zaměstnavatelů, rektoři univerzit a další – dohodli na následujících prioritních oblastech. Stojí na třech základních pilířích, kterými jsou práce, podnikání a prostředí:

Města v aglomeraci již dnes identifikují investiční záměry v těchto prioritních oblastech ve výši až 16,7 mld. Kč. V těchto týdnech intenzivně jednají s ministerstvy, které mají správu evropských dotací v příslušných tématech na starosti, aby mohlo být maximum této částky účelně investováno prostřednictvím komplexního investičního plánu – integrované teritoriální investice ostravské aglomerace (více o ITI na webu chytrejsikraj.cz).

1.

Vzdělávání a zvyšování uplatnitelnosti (v jazykových dovednostech, technických oborech apod.)

2.

Udržitelná mobilita v regionu a kvalita dopravní infrastruktury

3.

Podpora investic a vznik pracovních míst

4.

Výzkum, vývoj, inovace a podpora uplatnění v praxi (včetně podpory MSP a třetí role univerzit)

5.

Čistější ovzduší a efektivnější nakládání s energiemi a odpady

6.

Inovativní podnikání a podnikavost (například v sociálních službách)

Města ostravské aglomerace dnes vědí, co je potřeba, mají plán a umí se dohodnout na realizaci klíčových projektů pro další rozvoj. S pomocí integrované teritoriální investice, financované po dalších devět let z evropských fondů, chtějí dosáhnout zvýšené zaměstnanosti a zaměstnatelnosti, zvýšeného počtu podnikatelů vytvářejících konkurenceschopnou ekonomiku a nová pracovní místa. Chtějí také přispět k tomu, aby bylo Ostravsko příjemné místo k životu. To by mohlo pomoci ke zbrždění odchodu chytrých lidí z regionu a k překonání stereotypně negativního image Ostravska, které se už dávno nezakládá na pravdě. Daniel Konczyna, Jiří Svobodník

4 | A P R O P Ó | Č E R V E N E C 2 0 1 4 | T É M A | E V R O P S K É D O TA C E V M O R AV S K O S L E Z S K U

5 | A P R O P Ó | Č E R V E N E C 2 0 1 4 | T É M A | E V R O P S K É D O TA C E V M O R AV S K O S L E Z S K U

6 | a p r o p ó | č e r v e n e c 2 0 1 4 | t é m a | E v r o p s k é d o ta c e v m o r av s k o s l e z s k u

IROP je následníkem regionálních programů Integrovaný regionální operační program (IROP) je pro období 2014–2020 nástupcem současných sedmi regionálních operačních programů a Integrovaného operačního programu. Je největším programem v Česku. Bude také základním a vyhledávaným zdrojem pro financování projektů měst a obcí, veřejné správy a služeb. Co nabídne a kdy?

Aktuální pracovní verze operačního programu byla v polovině července odeslána k oficiálnímu připomínkování Evropské Komisi. Komise má pak osm týdnů na sdělení svého vyjádření. Od své první verze prošel IROP řadou úprav a průběžně jsou do něj zapracovávány nejen požadavky Evropské komise z neoficiálních jednání, ale také návrhy a připomínky partnerských subjektů, které se na přípravě IROP kromě Ministerstva pro místní rozvoj podílejí. Jen při poslední pracovní verzi operačního programu ministerstvo vypořádalo na 600 připomínek k navrženému obsahu z řad svých partnerů. Schválení operačního programu se předpokládá na počátku roku 2015. První žádosti o dotace bude možné předkládat nejdříve na konci prvního čtvrtletí roku 2015. IROP představuje nejen zeštíhlení z původně osmi operačních programů na jediný, ale přinese také řadu změn – v zaměření podpory i způsobu rozdělování peněz. Věcné zaměření podpory vychází jak z témat podporovaných Evropskou unií (jednoznačné navázání na strategii Evropa 2020), tak strategických dokumentů ČR. V programovém období 2007–2013 měly obce a města

vyčleněny samostatné osy pro realizaci převážně občanské infrastruktury (kulturní domy, náměstí, obecní úřady, zařízení pro sport a volný čas apod.). IROP je však z pohledu občanské vybavenosti vymezen úžeji a řadu dříve podporovaných aktivit nenabízí.

První žádosti o dotace bude možné předkládat nejdříve na konci prvního čtvrtletí roku 2015. I nadále zůstane výše podpory z evropských fondů u projektů nezakládajících veřejnou podporu ve výši 85 %. Významně nižší dotace je přichystána pro projekty, které narušují tržní prostředí. Oproti dřívějším 40, 50 a 60 % bude nově podpora dosahovat pouze 25, 35 a 45 % ze způsobilých výdajů v závislosti na velikosti podniku. Významnou novinkou bude zapojení finančních nástrojů, neboli některé aktivity nebudou podporovány formou dotací, ale například zvýhodněným úvěrem. Ministerstvo pro místní rozvoj jako řídící orgán programu plánuje využít kapacity regionálních rad pro administraci projektů, jejichž příjemci jsou v regionech (např. obce, kraje, neziskové organizace, podnikatelé). Pro projekty organizačních složek státu a jejich příspěvkových organizací bude zprostředkujícím subjektem Centrum pro regionální rozvoj. Významná část alokace programu bude vyčleněna pro místní akční skupiny (metoda LEADER) na podporu venkovských oblastí. Pro regionální potenciální žadatele to znamená, že budou i nadále většinu činností řešit s místními subjekty v regionech.

Hlavní změny oproti období 2007–2013 • Využití finančních nástrojů • Zapojení MAS do implementační struktury • Podpora bydlení (energetické úspory v bytových domech) • Podpora výstavby a modernizace mateřských škol bez ohledu na velikost obce • Podpora modernizace veřejné správy Aktivity, které již nebudou podporovány • Infrastruktura cestovního ruchu (vyjma významného kulturního dědictví) • Infrastruktura občanské vybavenosti (vyjma úspor energií a podpory školství)

Hana Gavlasová

S aktuální pracovní verzí IROP se můžete seznámit na

www.chytrejsikraj.cz

7 | a p r o p ó | č e r v e n e c 2 0 1 4 | t é m a | E v r o p s k é d o ta c e v m o r av s k o s l e z s k u

20 představ.eu:

Inspirujte se úvahami osobností a odborníků Jaký bude život v Moravskoslezském kraji v roce 2020? Na tuto jednoduchou otázku odpovídají ve svých příspěvcích osobnosti a odborníci z různých oborů a oblastí společenského života. Odvážné myšlenky a nevyřčené představy najdete na www.20predstav.eu. Regionální rada Moravskoslezsko chce projektem 20|20 Moravskoslezsko inspirovat k aktivitě a vlastním úvahám nejen lidi zabývající se evropskými fondy a regionálním rozvojem.

Dvacet oslovených osobností a expertů pokrývá široké spektrum různých oborů, zájmů a společenského života. Jedno mají společné – všichni jsou z Moravskoslezského kraje, nebo k němu mají blízký vztah. „Oslovili jsme místní lékaře, pedagogy, umělce, podnikatele a politiky s jednoduchou otázkou, jak by podle nich měl náš kraj vypadat v roce 2020,“ představila iniciativu Kateřina Dostálová, ředitelka Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Dodala, že „právě nyní se rozhoduje o miliardách z budoucích evropských fondů. Zamyšlení odborníků a osobností našeho kraje mohou být motivací, jak s těmito penězi smysluplně naložit. Mohou být také inspirací lidem, kteří se aktivně podílejí na rozvoji kraje. A jak napovídá seznam oslovených lidí a také první zveřejněné příspěvky, věřím, že tyto úvahy mohou zaujmout každého.“

František

pro 20 představ

Lobkowicz „Snad s trochou dávky humoru bych si moc přál, aby Baník dosáhl na titul mistra republiky a společně s Jarkem Nohavicou pak oslavoval v Lize mistrů vítězství nad Barcelonou,“ uvozuje své zamyšlení biskup ostravsko-opavské diecéze František Lobkowicz. Směřuje spíše k úvaze o kulturních hodnotách, člověku a rodině. „Velmi mě trápí velká rozvodovost v našem kraji. Trochu tuto situaci nechápu. Vždyť ti lidé, když stáli buď před oltářem, nebo na radnici, si přece slibovali lásku a jistě ji v této chvíli měli. Ale asi o ni přestali pečovat a pak najednou zjistili, že už je nic k sobě neváže,“ píše biskup Lobkowicz.

pro 20 představ

Jakub

Weimann „Jak je Provence živa z oliv, vína, levandulí a turistů a Švýcarsko z bankovnictví a jemné mechaniky, pak severní Morava je krajem průmyslovým.“ Alespoň to tvrdí Jakub Weimann, generální ředitel Bonatrans Group, a. s. „Výzvou, které již dnes čelíme, je, že v naší konkurenceschopnosti se neměříme s vedlejším městem jako v 19. století, nebo s regionem na počátku století 20., a dnes již ani s Evropou, ale jsme vystaveni konkurenčnímu prostředí na globální úrovni,“ přemítá Weimann. Jaký je podle něj recept na konkurenceschopnost kraje?

Petr

pro 20 představ

Birklen „Nečekejme, že někdo pro nás budoucnost vytvoří, nebo že na nás čeká v regálech nákupních center,“ říká Petr Birklen, vedoucí CHKO Poodří, a představuje tři výzvy do budoucnosti. Ve svém příspěvku mimo jiné apeluje na lidskou aktivitu a tvořivost, hledání souladu mezi původním a novým a vyzývá k objevování přírody. „Tvoříme nedílnou součást příběhu našeho kraje. Jak bude tento příběh pokračovat, záleží jen na jeho zápletce, kterou máme i ve svých rukou. Ale tak to máme přece rádi. Příběhy se silnými hrdiny a zajímavými zápletkami. Ty ostatní bez povšimnutí brzy zapadnou…,“ píše Birklen a ani jeho další slova nezapadnou.

Petr

pro 20 představ

Klimek Šestiletá budoucnost kraje v šesti slovech, jak je vidí starosta Bílovce Petr Klimek. Která to jsou? Jedním z nich je vzdělání. „Kraj jako vizionář pochopí, že znalost anglického jazyka není nadstandard, ale je to fundamentální předpoklad pro nalezení uplatnění a konkurenceschopnost,“ uvádí Klimek a říká, že šest let je „dost dlouhá doba, aby se leccos změnilo a nám se žilo v našem kraji ještě o něco lépe.“ Co dalšího kromě vzdělání podle Petra Klimka vymezuje budoucnost kraje?

Petr

pro 20 představ

Šimíček Jak to vidí středoškolský učitel dějepisu a organizátor vzdělávacích a kulturních aktivit Petr Šimíček? Velkou výzvou do budoucnosti je pro něj „vytvoření něčeho trvalého, co zdejšímu regionu chybí... S využitím veškerých svých zkušeností bychom mohli uvést do života ojedinělý funkční prostor zaměřený na ‚kreativní vzdělávání‘.“ Petr Šimíček ve svém „příjemném fantazírování“ představuje i další pohled na budoucnost a některé ze svých cílů. „Často slýcháváme, že za tím vším stojí ti ‚Ostraváci‘, a to nás naplňuje pocity velmi příjemnými,“ píše Šimíček.

Příspěvky na webu Plné znění příspěvků najdete na www.20predstav.eu, kde postupně přibývají další. Diskutujte, hodnoťte a sdílejte také na facebook.com/20predstav a twitter.com/20predstav.

8 | a p r o p ó | č e r v e n e c 2 0 1 4 | t é m a | E v r o p s k é d o ta c e v m o r av s k o s l e z s k u

Vydavatel / Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko / Na Jízdárně 2824/2, 702 00 Ostrava / tel.: 552 303 501 / IČO: 75082616 Redakce / Úřad Regionální rady Moravskoslezsko / Na Jízdárně 2824/2, 702 00 Ostrava / [email protected] / tel.: 552 303 549 Kontaktní osoba / Michal Sobek / tel.: 552 303 549 ISSN tištěné 1802-7814 / ISSN on-line 1802-7822 / Evidenční číslo MK ČR E 17835