Crrr… crrr … Pošťák zvoní dvakrát. COŽE??? … pošťák … nojo sakra … konečně … kde mám prachy … dobírka – JO UŽ LETÍM!!! Tady mi to podepište, peníze, … tenhle balík je váš. DÍKY ☺ … a fofrem domů … Po celodenním čekání a nervózním postávání u dveří konečně dorazil poštovní doručovatel a přivezl dlouho očekávanou zásilku z AirsoftMorava. Skoro měsíc mi tu ležely prachy a pomalu z nich ubývalo (prostě nejsem schopen na ně nesáhnout), až se konečně i na českým airsoftovým obchodu objevila puška, která se mi líbila. M4 nebo M16 má dneska skoro každý … ale tohle je už jiný kafe. Řekl bych téměř výstavní kousek (ikdyž je to samozřejmě věc názoru). M14 EBR … modifikace útočné pušky, která se používala snad už ve Vietnamu, ale používá se stále pro její nesporné kvality. Dřevěné pažení udělalo pá-pá a místo něj jen poctivý kov a ABS předpažbí, aby bylo za co chytnout. Prostě luxus. Tedy její ostrá předloha určitě. Ale co airsoftová verze? Schody do druhého patra beru po dvou a nemůžu se dočkat rozbalování. Hned ve dveřích mě sice trochu schladí babička, co je tu obden („Co to zase máš? … nemáte pomalu co do huby a klidně si koupíš další pušku?!“), ale nevadí. Trochu pomůžu s prací v kuchyni a pak zmizím rozbalovat.
Balík je trochu neforemný. Aha – objednával jsem ještě flašku plynu do pistole a BB loader. Evidentně se to nevešlo do krabice s puškou … proč by taky mělo. Sundat vrstvu igelitu bylo dílem okamžiku.
Pod ní ještě vrstva bublinkový fólie a už je to přede mnou v celý kráse. Ale CO TO? … Conversion kit? … jsem blbej a objednal jsem jen konverzi? Jestli jo, tak se asi půjdu utopit …
Uff … všechno v pořádku … prostě číňani. Z bedny se na mě šklebí 6 kilo poctivého železa, zásobník, baterie, nabíječka … tak kouknout co je tam dál.
Kupodivu už celkem nic … manuál, popruh ke zbrani s kovovýma karabinkama na konci, malý sáček s nějakýma drobnostma a pod puškou protahovák na hlaveň. Ale co taky čekat víc? … brýle od číňanů bych stejně okamžitě vyhodil, kulivo taky raději pořídím kvalitnější a optiku za tu cenu? … asi neee. Než se dostanu k samotné pušce, ještě kouknu, co je v pytlíčku …
Hm … dva imbus klíče, dva šroubky s podložkou, patka pažbičky … a co je tohle?
Zcela nečekaný bonus!? … teď jak to nazvat, aby mě znalejší lidi neumlátili ☺ … šikmá RIS lišta, šikmá montáž? … rozhodně potěší … Tak se jdeme kouknout do manuálu, kampak to asi patří, jak připojit baterku a vůbec …
Tak jo … sundat plastový předpažbí, připojit baterku, našroubovat šroubek zpátky … hele – sem patřej ještě ty další z pytlíku … patka pažbičky … a safryš – první problém: uvnitř patky evidentně příprava na nasazení přes osmihran, ale v pažbičce jsou kulatý udělátka s dírkou … že by nasazení na šroubky? Asi ano, ale kde nic není … výrobce jaksi nedodal. Návštěva v OBI to asi spraví, ale je to škoda. Prvotní nadšení už není tak veliký, když … ještě tu zůstává ta montáž. Po deseti minutách převracení pušky z jedný strany na druhou, nahlížení do manuálu a dotazování prodejce, který ani netušil že tam něco takového je, jsem to vzdal. Prostě tohle musí počkat na nějakou chytřejší hlavu. Takže nasypat kuličky do zásobníku … mám tu jen 0,23 Excel - snad budou vyhovovat. Naprázdno je puška překvapivě tichá, tak uvidíme, co to udělá s plným zásobníkem. Natočit kolečko, aby to vůbec podávalo (zlatý tlačáky …), zasunout do šachty a jdeme na to.
Jo – jenže kam?
Balkón to jistí (už slyším ty protesty, ale mám pod okny park a touhle dobou tam skoro nikdo není, tak co), jen otevřít dveře a zakleknout. Trrrrr … trrrr … dvě dávky lehkým padáčkem do prázdného prostoru. Víc blbnout nebudu – chtěl jsem jen vyzkoušet co to udělá. Rozhodně poštelovat HOP, aby to líp neslo, ale jinak spokojenost. Střelba dávkou dělá podstatně větší rambajs, než když jsem střílel naprázdno – budu si muset zvyknout. Takže zase zavřít dveře … a co teď? … ta montáž mi nedá spát. Obracím ji v ruce a prohlížím pušku … hele závěr. Zkusmo vezmu za páku a ona kupodivu plynule povolí. Zatáhnu k sobě, pustím a ozvalo se velmi charakteristické CVAK – CVAK … to bych čekal spíš u ostré pušky! Ve dveřích se objevila babička: „Opravdu je to jen vzduchovka?“ Nedalo jí to a nakonec se šla taky podívat co jsem si to vlastně pořídil … „… a kam patří tohle?“ zkoumá RISku odloženou na stole. Takže jsme chvíli debatovali s puškou na kolenou, vysvětloval jsem na co se RIS lišta vlastně používá … a najednou – hele vždyť to patří nad závěr!!! … takže zase o starost míň. Deset vteřin s imbusákem a RISka sedí jak přibitá. Z týhle strany bych teda pomoc fakt nečekal ☺.
Hned za tepla sednu k počítači a píšu Offroudovi, že už jsem přišel na to kam ta mrcha patří – chtěje se podělit o informace, keré jsem z něj nemohl vyrazit: „ale to já vím, tam se vkládá protikus montáže pro optiku, do které přijde šroubem přidat horní lišta“. No to byste ho kopli … Ale člověk se přenese přes takový hlouposti, když je nadšenej z nového kousku, že? Tolik asi k prvním dojmům … a teď zkusím trochu nekriticky popsat pušku pro ty, co nad její koupí uvažují:
V první řadě, co bychom si namlouvali – je to čína. Takže s některými věcmi je nutné počítat předem. Už jen při vybalování z krabice a zkoušení co a jak se na některých částech zbraně lehce porýpala barva. Těch částí není naštěstí moc – flashider, táhla k opěrce, prostě věci se kterými se manipulovalo (chtěl jsem zkusit tlumič, proto jsem sundával koncovku – a nakonec nezkusil, protože mám na tlumiči levej závit, kdežto tady je pravej). Prostě zbraň bude po určité době třeba přestříkat nějakou kvalitnější barvou. Nastavení pažby je velmi jednoduché – stačí zmáčknout nad pistolovou rukojetí pojistku a můžete posouvat kam je libo. Stejně tak nastavení lícnice – odklopíte pojistku na boku, lícnici zdvihnete do požadované polohy a pojistku vrátíte na původní místo. Elegantní a funkční – ale pokud nebudete instalovat kolimátor nebo optiku, rychle zjistíte, že s lícnicí se nemusí ani hnout. Pažba je zakončená celkem příjemnou gumovou botkou.
Mířidla jsou plně stavitelná a asi bude chvíli trvat jejich seřízení a zastřílení na nějakou vzdálenost. Kdo už měl v ruce nějakou M14 tak ví o čem mluvím, protože v téhle části zbraně se nic oproti starší verzi s dřevěnou nebo plastovou pažbou nezměnilo.
Tělo zbraně je v tomto případě opravdu kovové a na první pohled vypadá, že snad i strojově opracované. Tedy žádný hrubý odlitek. Styčné plochy jednotlivých dílu, vnější rovné plochy, frézované otvory – jako bývalý strojař bych to hodnotil kladně. Pokud jste zastánci ověšování pušky všemi možnými nesmysly, tak tady se můžete opravdu vyřádit. Zbraň má 28 cm dlouhou lištu nahoře na optiku, vpředu po stranách dvě lišty 9 cm, další devíticentimetrovou lištu na podvěs nebo nožičky, krátkou (3 cm) lištu před/za miřidly pro optiku a ještě jednu 9 cm dlouhou lištu vzadu nad pistolovou rukojetí. Krom toho se na ni dá přimontovat ještě další lišta (není v základním vybavení) určená pro optiku.
Kapitolou samo pro sebe je umístění baterií. Pokud se k nim chcete dostat, musíte odmontovat tři šrouby, jenž drží plastový kryt na spodku zbraně. Dva dlouhé válce baterií 9,6V, jenž tam najdete, jdou poté snadno vyjmout, ale častější šroubování může být problematické. Zvlášť potom proto, že lišta do které jsou šroubky uchyceny není z příliš kvalitního materiálu a snadno se prohne pouhým zatlačením prstů. Časem asi bude potřeba ji vyměnit za něco pevnějšího, neboť závity v ní vyřezané zřejmě odejdou. Vzhledem k tomu, že baterie dodávaná se zbraní je ve žlutém igelitu, bude třeba ji přetáhnout černou páskou. Plastový kryt na těle zbraně není stavěný na ukrývání něčeho takového a je pod něj vidět. A ta zářivě žlutá barva – no co vám mám vykládat .
Uchycení nosného popruhu působí masivním dojmem a nemám strach, že by nevydrželo i hrubší zacházení. Je sice stavěné v přední části zbraně pro praváka, ale neměl by být problém přesunout je pomocí šroubováku na druhou stranu. V zadní části je již koncipováno jako oboustranné.
Všechny šrouby na zbrani jsou s imbusem, takže pokud se budete chtít pustit do rozebírání, neobejdete se bez sady těchto klíčů. V krabici jsou sice dva přiložené, ale po bližším ohledání zjistíte, že zdaleka nebudou stačit. Lepší bude pořídit si celou profesionální sadu a křížový šroubovák navrch. Pro lidi co se zabývají servisem zbraní asi nic nového. Co se střeleckých vlastností týče, nemám k dispozici měřák ani kalibrovanou střelnici, abych mohl nekriticky zhodnotit výkon. Na webu Gunerairsoft.com mají uvedených 350 fps s 0,20 kulema, takže by v mechaboxu měla být 110 pružina což na pohled při zkušební střelbě odpovídá. Po výměně vzduchotechniky by se výkon mohl zvednout na nějakých 115 m/s a kola, jenž puška obsahuje by měly bez problémů snést 120 pružinu. O mechaboxu jsem už mnohokrát slyšel, že bez problémů vydrží 170 péro, takže prostoru pro upgrade a zvyšování výkonu je myslím dostatek. HOP-UP zbraně je identický s tím, který používá ve stejné zbrani Tokio Marui, takže tady by žádný problém být neměl.
Jediná vážnější výhrada, kterou mám k mechanismu pušky, je směřována k přepínači režimu střelby. Na rozdíl od velmi dobrého zpracování těla je tento díl vyrobený z plastu a na pohled nepůsobí příliš odolně. Chtělo by to sehnat kovový. Ještě jsem se však nestačil kouknout, zda jej někdo vyrábí a když, tak jestli je kompaktabilní s ostatními výrobci.
Další věcí, jenž bude třeba vyměnit jsou ložiska. Ne snad, že bych už stihnul rozebrat pušku do posledního šroubečku … to už udělali jiní. Na webu jsem našel fotografie této zbraně s rozdělaným mechaboxem po cca 10 000 výstřelech a ložiska na těchto fotkách jsou zřetelně plastová a také už lehce opotřebovaná. A na doporučení lidí, kterým v tomto směru důvěřuji, by bylo vhodné ještě vyměnit když už ne celou vzduchotechniku, tak alespoň hlavu válce a trysku (nejlépe Guarder pro mech. VII). Tryska od výrobce je z jakéhosi průhledného plastu a hlava má pouze jedno těsnění a to ještě nepříliš funkční. Kola jsou standardní velikosti, nikoliv ta upravená verze pro M14 od Marui, takže tu je jedno plus pro Made in China.
________________________________________________________________________________ Abych zbraň zhodnotil v celku: Ve zpracování se sice najdou drobné vady, ale to asi u každé zbraně, a vzhledem k faktu, že tato je celokovová – a myslím tím kvalitní železo, nikoliv nějakou práškovou slitinu – má tato zbraň dost navrch nad ostatními výrobci. Na druhou stranu, vnitřní mechanismus ještě zdaleka není ideální jak by mohl být, ale zase jej lze celkem snadno upgradovat, čímž se plusy a mínusy víceméně mažou. Otázkou tak zůstává pouze to, zda se časem nevysype něco z vnitřního mechanismu zbraně, jejíž součástky se budou těžko shánět. Pokud tedy chcete zbraň s kvalitním vizuálním zpracováním a nebojíte se čínské produkce, je tohle jasná volba. Zbraň od „ověřených značkových výrobců“ v tomto provedení totiž stojí skoro desetinásobek. Človíček Foto: T&T Company, http://airsoft-news.eu/e107_plugins/content/content.php?content.99
