HELENA ŠEBLOVÁ
pochodeň pravdy 5. díl
VSTUPTE DO HÁDOVY BRÁNY HEKATÉ LETÍ NA NEBESÍCH BOHOVÉ JDOU V ZÁSTUPU POSELSTVÍ ZE SVĚTLÝCH SFÉR
© Helena Šeblová, 2007 © HEMAX, spol. s r. o., 2007 ISBN 978-80-239-8886-4
Bratři a sestry, přijměte toto poselství jako dar lásky, který vás připraví k vašemu postupu do vyšších sfér. členové hvězdné konfederace a všichni autoři přednášek z různých planet Světla
Znak moudrosti
HELENA ŠEBLOVÁ
ÚVOD
Znak zasvěcenců
Milí čtenáři! Blahopřeji vám všem, kteří jste vytrvali a snažíte se na sobě pracovat. Pravděpodobně prožíváte noční vize, které vám ukazují omyly a chyby minulých životů. Asi se zamýšlíte nad jednotlivými kapitolami knih „Poselství“ a „Cesty“ a přemýšlíte, zda jste se nedopouštěli stejných chyb jako my, když jsme sbírali své zkušenosti. Vždyť máte svobodnou vůli a ta byla plně respektována, když jste sestavovali svůj karmický plán. Přijměte tedy svou odpovědnost. Zpočátku je to velmi těžké, protože se budete o sobě dovídat i věci velmi nelichotivé. To vždy bolí. Když toto zvládnete, odpustíte sobě i těm, kteří vám nastavovali zrcadlo, nastoupí etapa zkoušek. To znamená, že lidé vám budou říkat pravdu o vás přímo ve hmotném životě. Když se budete nad jejich sděleními zamýšlet, naučíte se rozlišovat pravdu od lži a pochopíte i motivy těch lidí, kteří vám informace poskytli. Jsou to důvody vesměs karmické a je to vaše šance se od těchto pout osvobodit. Jak? Jednoduše. Odpustíte jim a poprosíte je za odpuštění. Máte-li možnost, ihned napravíte, co jste pokazili. Tak se karma rozpouští. Budete-li důslední, velmi se vám uleví. Pak je už jen krůček k tomu, abyste pochopili, že je to veliká milost, za kterou bychom měli děkovat Otci i těm, kteří nám tuto zkušenost zprostředkovali. Jakmile se propracujete k tomuto poznání, jste posilováni láskou a pociťujete vděčnost ke všem lidem, kteří vám zprostředkovávají informace o možnostech očisty a osobního růstu. Lépe řečeno – zrání. Vděčnost přeměňujete na lásku a pochopení. Láska pak z vás vyzařuje a jste na prahu další zkoušky. Tuto lásku je třeba uplatňovat i v praxi každodenního života. Pro nás všechny platí stejná pravidla vesmírných zákonů, ale i mravních zákonů lidských. Neexistují výjimky. Snažíme se tedy žít, jak nejlépe umíme. Vize, které v knize tlumočí v jednotlivých kapitolách členové naší skupiny, nejsou platné pouze pro ně. Jsou to příklady archetypů osobností, které mají podobné těžkosti na cestě jako my všichni. Jakmile to vše pochopíte nejen rozumem, ale i srdcem, jste připraveni pro mystickou cestu. Je někdy nazývána „Cestou blázna“, protože blázen nese „kůži na trh“ a říká pravdu do očí i králi. (Šašek = blázen na královském dvoře.) Je to jeho výsada. „Cesta blázna“ vám umožní prožít mnohá mystéria duchovních postupů, která jsou všude takřka stejná. Tato cesta vás podle vaší zralosti vede k duchovní urozenosti a nechá vás prožít postupně vše, co je třeba k tomu, abyste pochopili svou pravou podstatu. 6
Tak tedy prožijete mystickou svatbu, stav buddhovství, kristovství, nakonec možná i Božství. Tyto stupně vám nebudou nebezpečné, protože jste jich dosáhli poctivou prací na sobě samých. Nemůžete jich dosáhnout žádným cvičením ani chtěním, ale pouze čistou láskou. Nedostane je ten, kdo je plný pýchy a žárlivosti. Není možné si je koupit. Žádné zasvěcení nelze koupit, protože to lze udělit jen na základě zralosti ducha a srdce. Není třeba prostředníka. Každý sám pozná, kde se nachází. Kdybyste se však magicky snažili urychlit svůj postup různými technikami, ohrozíte sami sebe, protože nejste zralí. V tomto případě vás vede netrpělivost, pýcha a ctižádost. To nejsou dobří rádcové. Velmi brzy vás zcela opanují a svedou na inverzní vývojovou cestu. Proto vám přeji hodně lásky a trpělivosti v práci na sobě samých. Cesta k Bohu je láska a láska je cesta k Bohu! Helena Šeblová
7
VSTUPTE DO HÁDOVY BRÁNY POSELSTVÍ ZE SVĚTLÝCH SFÉR
Znak zasvěcenců
Dopis Otce Děti moje, čeká vás velice náročné údobí výuky a očisty. Budete pracovat nejen na sobě, ale i na mateřských planetách. Je třeba, abyste se všichni vzdali magie se všemi připoutanostmi. Jámu jste již překročili, ale je třeba zabít své přebujelé ego a složit zkoušku lásky. Pak teprve budete svobodní a volní na cestě lásky. Abyste dosáhli této svobody, budete se muset ponořit do nejtemnějších hlubin svého nitra. Budete mít pocit, že jsme vás opustili, protože se budete topit v temnotách. Nesmíte se polekat pohledu do svého nitra. Musíte všemu, co uvidíte, čelit s láskou a porozuměním. Jedině tak můžete zabít své sobectví a chtivost, která jsou zavádějící. Pohledu do svého nitra budete skutečně čelit sami. Mějte však na paměti, že naše láska vás provází a jsme vždy připraveni vám pomoci ve věcech dobrých. Mír a láska s vámi! Otec, Jitřní anděl, rada nejvyšších, rada temných andělů
Novoroční setkání Dne 1. 1. 2000 bylo setkání slavnostní. Byly přítomny obě rady, Otec i Jitřní anděl. Od obzoru k obzoru se nad námi tyčili agregoři. Předstoupila jsem před Otce a obě rady, Jitřního anděla a děkovala jménem nás všech za vše, co pro nás udělali. Děkovala jsem nejen za pomoc, ale i za poučení, ochranu a vedení, za poznání a lásku, se kterou nás podporovali a kterou nás zahrnovali. Prosila jsem za odpuštění, že jsme si neodpovědně zahrávali s planetami i jejich obyvateli. Prosila jsem, abychom byli znovu zapojeni do vesmírné jednoty lásky. Prosila jsem, aby nám byla opět svěřena péče o ty planety, které 13
je nám Otec ochoten znovu svěřit, a tím nás zapojit znovu do jednoty agregorů pod vedením Nejvyššího principu lásky a stvoření. Prosila jsem o osvícení a požehnání ve věcech dobrých pro nás všechny a vedla prosby za každého z nás individuálně, aby bylo pomoženo všem, jak moudrost Boží rozhodne a dovolí. Nejprve jsem viděla, jak se uprostřed našeho kruhu vztyčil znovu povalený kamenný erb skupiny i s kamenným mečem agregorů. Insignie se vznesly do výše, a když se vrátily, byly erb i meč agregorů produchovnělé, éterické. Zdálo se mi, že jsou duhového zbarvení. Obě insignie měly nádherné vyzařování. Potom se objevily znaky planety Země a planety Jantaru na znamení, že jejich očista je zhruba u konce a přátelství mezi oběma planetami obnoveno. Planeta Země má ve znaku kopretinu a planeta Jantar slunečnici. Vedla jsem prosby za přidělení úkolů, abychom napravili vše, co je třeba. Bylo mi sděleno, že jsme znovu napojeni na vesmírnou jednotu lásky a znovu včleněni do jednoty agregorů ti z nás, kteří tuto funkci zastávali. Proto již s námi bude udržován stálý kontakt, pokud ho sami nepřerušíme. Není tedy třeba vyhlašovat dny milosti, protože pokud budeme pracovat se souhlasem Božím, bude nám vždy v případě potřeby tato milost udělena. Ani dny setkání není třeba vyhlašovat. Naši přátelé budou s námi na každém našem zasedání, když budeme pracovat na důležitých věcech. Dnešní slavnost bude vrcholit setkáním dne 5. 5. 2000. V tento den bude ukončena zrychlená očista spojená s poznáním. Bohové půjdou v zástupu, vstup do nového věku a vyšší sféry bude ukončen závěrečnou slavností. Paní H. P. viděla zelený kulatý stůl a za ním seděly světelné bytosti. Její bratr pan L. H. viděl prostý dřevěný kříž jako symbol utrpení. Vyprošeno. Upozornila jsem na výbuch supernovy uprostřed Mléčné dráhy a vytvoření druhého slunce. Nikdo nemůže odhadnout, jaký to bude mít dopad na naši planetu. Vyzvala jsem k vedení proseb a odevzdání do vůle Boží. Pan P. Br. vidí ohromnou hořící svíčku osvícení, od které se oddělují menší svíčky, také hořící. Vysvětlila jsem, že osvícení a učení lásky budou roznášena po celém světě. Je to náš úkol. Pokud budeme živit plamen lásky svou láskou bez připoutanosti, nebude plamen naši svíci stravovat. Jakmile se oddáme připoutané lásce, začne plamen stravovat naši svíci a z vesmírné jednoty lásky vypadneme. Paní V. viděla Saturn, potom větrníček otáčející se doprava a starobylý satelit ve vesmíru. Po vyprošení viděla naši planetu ovívanou a hlazenou hebkým modrým závojem. Jde o magické konstrukce, ale i skutečné konstrukce, které by v budoucnosti mohly ohrožovat bezpečnost. Paní S. se zjevil zeleně stříkaný jednoramenný svícen. Bylo vidět staré džbány a láhve. Bylo jich asi šest. Dále tmavý hrozen červeného vína. To vše uloženo ve sklepě. 14
Jde o vazbu na Bakcha, řeckého boha vína, kterou je nutné rozvolnit. Kolik bylo láhví, tolik bylo životů věnovaných vinařství. Kolik bylo džbánků, tolik bylo životů v nestřídmosti a holdování vínu. Též třeba vyprosit. Hrozny jsou pro ni léčivé. Paní D. H. a pan T. W. jsou bez vizí. Když jsem se ale podívala na pana T., viděla jsem, že má na prsou zvláštní zlaté znamení dvouramenného svícnu, který naznačuje, že se jeho život po tři reinkarnace odvíjel ve dvou protichůdných životních liniích, protože se toto znamení opakovalo třikrát nad sebou a vytvářelo strom života. Na jedné straně byl českým letcem v Anglii, který padl ve druhé světové válce, a současně byl nacistou ve vysoké vládní funkci. Panu P. Br. se vybavilo jiné německé jméno, které patří do druhé linie, kdy spolupracoval s O. Schindlerem. Třetí život prožil v koncentračním táboře jako oběť, ale i v „psím“ komandu. Zjevila se hlava dalmatina, který je představitelem tvrdohlavosti a neschopnosti kázně. Tento obraz naznačoval vazbu pana P. Bu. s panem T. Bylo nutné vyprosit. Paní H. P. u něho viděla Jákobův žebřík, který měl dole černé parazity. Žebřík je symbolem jeho zápasu mezi dobrem a zlem. Paní L. viděla též Jákobův žebřík, který vedl ke kruhovým schodům. Uprostřed kruhu ležela zářivá kniha. Kruhové schody jsou symbolem síly jednoty a duchovní úrovně agregorů. Kniha je knihou poznání i osvícení a jsou v ní ukryty všechny dary, které se připravují pro duchovní i hmotný pokrok obyvatel jednotlivých planet. Paní D. P. uviděla černobílou kopretinu. Černá barva na kopretině značí její dluh vůči planetě Zemi. Nutné stáhnout, protože květ musí být čistý. Kopretina se změnila ve slunečnici, to znamená, že i své planetě Jantaru dluží totéž. Paní L. L. byla bez vizí, ale fungovaly jí kódy pravdy. Paní R. též bez vizí, ale pocity tepla. Mladý pan F. viděl, jak se do výše vznesl veliký zvon. Tam byl létající drak. Vyprošeno. Jde o vazbu k Belialům v Atlantidě. Pan P. Bu. nejprve viděl klávesnici počítače, potom uviděl paní D. v průsvitném plášti. Je třeba ověřit, na jaký počítač je napojen. Průsvitný plášť paní D. značí otisk magického pláště. Nutné vyprosit. Pan Z. H. uviděl zelený strom, Betlém a Fénixe, dobrá znamení, že očista je u konce. Paní H. P. dále viděla, jak se naše srdce spojila. Ze středu vylétla bílá holubice. Její bratr L. též viděl srdce. Pan P. Br. Uviděl vír z mraků, špičku průsvitného krystalu a letopočet 2005. 15
To znamená, že přístup k vesmírnému computeru budete mít k dispozici v udaném roce, po složení důležitých prověrek a zkoušek praktických, ale i charakterových a technických, aby nedošlo ke zneužití jako v Atlantidě. Zjevila se mu socha spravedlnosti, která zčernala a roztříštila se na kusy. To se opakovalo dvakrát. Jde o symbol tvrdosti, předsudků i zaujatosti, kdy je spravedlnost zhanobena a popřena. Jde i o symbol nespravedlivých soudů a odsudků. Doporučuji vést prosby. Potom pracoval na některých členech skupiny a odebíral jim černé koule, které jim tam vložil. Zde se dopustil určité chyby, protože to zatajil. Přítomní o tom měli vědět. Druhý den jsem na něm viděla v místě solárního plexu velkou černou kouli, která se stále zvětšovala. Nutné vést prosby. Paní L. W. viděla nejprve temná UFO a okolo samou negativitu. Dále černý koráb pohlcovaný mořem. Měla nepříjemné pocity a vedla prosby. Nakonec viděla zlatavý létající talíř. Paní Z. viděla kosočtverec s výrazně ocelovým vyzařováním, uprostřed čtyřcípá deformovaná hvězda s ostnatým temným květem. Byl to zářič, který vysílal svou negativitu z hlubin vesmíru jiné dimenze. Byl v něm zabudován obnovující se negativní program. Napadal sedmou čakru a jejím prostřednictvím vstupoval do nitra člověka a fungoval v podstatě jako obsazení. Jde o velmi nebezpečnou záležitost a je nutno ho vyprosit. Nejprve je však třeba požádat o den milosti a ochranu cestou milosti Boží. Odevzdat kompetence a vše, oč vás Otec požádá, aby mohl zasáhnout ve váš prospěch. Tento zářič ohrožuje vše, tedy i planety. Pan F. nejprve zápasil s negativitou a v závěru tohoto souboje bylo vidět přicházet tmavého muže s temnou trnovou korunou, jak podává úpis s temným andělem. Nakonec uviděl Otce v bílém okně. Tuto temnou korunu spletenou z karem jste měli na hlavě všichni a působila vám značné utrpení. Nastal čas ji odevzdat i s úpisy. Rozdávali jste ji svým vlivem i na ostatní bytosti. Měla ji i vaše planeta. Je nutné toto dodatečně vyprosit a očistit se. Děkujeme!
Hudební škola Paní L. chodila ve své vizi dne 4. 1. 2000 do hudební školy v Krupce a učila se hrát na kytaru. Budova byla stará, rozložitá, vykládaná světlým dřevem. V přízemí si musela sundat boty a jít nahoru do třetího patra bosa. Škola je chrám lásky. Učitelé jsou duchovními učiteli, kteří učí své žáky melodii lásky. Budova je stará, protože toto učení je staré jako lidstvo samo. Když žák vstoupí do chrámu lásky, zouvá si na znamení pokory boty, pro16
tože pokora je prvním předpokladem pravé lásky. Boty jsou symbolem tvrdosti a ty je nutné odložit, abychom touto tvrdostí nikomu neublížili. Její třída je ve třetím patře, protože jde o třetí okruh vědění, do kterého má být zasvěcena. Nahoře bylo těžké najít správné dveře, protože ty musí každý najít intuitivně. Pokud v sobě nevzbudí dostatek lásky, pravé dveře nikdy nenajde. Když vstoupila do dveří, zjistila, že jejím učitelem je zpěvák J. N. Má ji naučit základním akordům, aby dokázala zahrát jednoduché melodie a doprovody. Bylo to velice náročné a byla z toho smutná, protože zjistila, že jí chybí důležité předpoklady, a těmi jsou hudební sluch a cit. Neslyší například tichou prosbu o pomoc, nechápe utrpení druhých. Přesto se naučila základům a byla schopná zahrát jednoduché melodie i s doprovodem. Ve druhé hodině byl vyučujícím ředitel, který kontroloval práci její i učitelovu. Ředitel je duchovní vůdce. Takto se učitel i ředitel pravidelně střídali ve vyučování. Paní L. však měla veliké překážky při docházení do školy, proto chtěla, aby ji tam vozil manžel autem. Měl bílého trabanta, ale ten byl nasměrován obráceně, jel by z kopce dolů. Volant měl na pravé straně. To znamená, že sice patřil světlu, ale byl řízen silami temnot a jeho životní cesta směřovala v tuto chvíli jinam. Paní L. ho svou žádostí přiměla, aby tento trend změnil a otočil se správným směrem. V tom mu však chtěli zabránit tři temní psi, kteří se lišili velikostí. Jakmile se pan P. otočil, zaútočil na něho přes pravé okénko největší černý pes, německý ovčák. Byl symbolem jeho druhého já. Tento pes byl omotán silným kovovým řetězem a značil velkou připoutanost. Na kapotu mu vyskočil střední pes. Střední pes byl představitelem připoutanosti ke světům magie a nejmenší pes byl představitelem temnot, kterým na této cestě sloužil. Zápasil tedy nejen sám se sebou, ale i se svou připoutaností, než se osvobodil. Kvůli manželce překonal svůj strach a vyjel správnou cestou. Jeli vzhůru Zahradní ulicí a zastavili se pro sestru paní L. Ta sice nastoupila a kousek se s nimi svezla, ale tento souboj dobra se zlem ve svém nitru nevydržela a opět pro velkou připoutanost z auta vystoupila. Paní L. měla obavy, zda bude ve škole včas, protože do zahájení vyučování již chybělo jen pět minut. U sestry to znamená, že opustila tuto životní cestu. Paní L., protože vykázala dostatek dobré vůle k překonání překážek, bylo jí odměnou, že se ocitla ve škole včas. To znamená, že dobrého cíle je možné dosáhnout vždy, vykážeme-li dostatek dobré vůle pracovat na sobě samých a překonávat 17
překážky. Pak vám může být v rozhodujícím okamžiku pomoženo tak, že včas dosáhnete vytouženého cíle.
Kdo je kdo, aneb každý pracuje na svém místě Ve vizi dne 6. 1. 2000 jde paní L. na návštěvu ke své známé do obchodu. Její přítelkyně se chystala na svatbu. V obchodě měla velké tmavě hnědé video s různými otvory a zvláštními displeji s časovými údaji. Vypadalo to jako simulátor galaxií a průniky do jiných prostorů a časů. Obsluhovala tam dlouhovlasá blondýna a ta svěřila obchod paní L., protože si potřebovala něco zařídit. Vtom přišla nějaká zákaznice a ptala se, zda má pro ni připravené překlady. Prodavačka jí podala pět desek či obrazů různých barev, na kterých byly i obrazy ptáků a stromů. Doprovodný text byl psán italsky. Paní L. bylo divné, proč požaduje překlady, když je to v italštině. Paní chtěla desky pro svého syna. Vzala si je a odešla. Její přítelkyně má zvláštní úkol, který plní mezi prostorem a časem, při přípravě ostatních bytostí na další reinkarnaci. Chystá se na svatbu. Jde o mystickou svatbu, tedy o důležitý duchovní postup. Blondýna je jejím druhým já. Přítelkyně postupuje paní L. dozor nad obchodem, protože i zde bude paní L. jednou pracovat. Paní, která přichází pro desky s překlady, je duchovním vůdcem. Nese toto učení i s „překladem“, tedy i s porozuměním, svému synovi. To znamená svému svěřenci, kterého vede po cestě pravdy a lásky. V tomto „obchodě“ je centrum, kde duchovní vůdcové čerpají všechny pomocné materiály pro výuku svých svěřenců. Odtud je snadný odchod do příslušných sfér a dimenzí. Je to velmi důležité centrum, protože na vrcholu věků bude jen jedno jediné náboženství a tím bude pravá láska. Mír s vámi!
Obchod pana P. Br. Ve své vizi vidí paní L. dne 8. 1. 2000 svého manžela, který má pronajatý obchod s ovocem a zeleninou. „Pomáhá“ mu pan P. Bu. ze skupiny. Dívala se, jak její manžel skládá do dřevěných lísek tmavé hroznové víno, které bylo z poloviny nahnilé. Již naplnil jednu a půl bedničky, když ho paní L. na tuto závadu upozornila. Pan P. začal víno obracet tak, aby nebylo vidět, že je nahnilé, a prohlásil, že se to ještě prodá. Měl tam ještě čtyři sáčky jahod a jeden sáček malin s ostružinami. Paní L. ho opět upozorňuje: „Tohle v novém roce neprodáš. Lidé nebudou mít zájem.“ Oba páni P. jsou figuranty těch, kteří tvrdě zápasí sami se sebou. Nastoupili novou cestu, ale setrvačnost myšlení a cítění je brzdí v postupu. 18
Obchod s ovocem a zeleninou je symbolem životní sklizně. Jde o duchovní stravu, kterou nabízejí na základě svých zkušeností. Jde o ovoce magie, které vypadá na první pohled nádherně, ale je zavádějící a zkažené. V novém věku již skutečně nikomu nenáleží a také nebude nikoho zajímat. Planeta Země i lidé postoupili a nebudou mít zájem o žádné polopravdy. Symbolem polopravd je nahnilost ovoce. Jahody jsou plody darů ze Světla, ale protože ještě s pravdou neumějí zacházet, špatně ji „balí“ a tato pravda se jejich myšlením deformuje. Aby bylo jejich myšlení jasné, musejí jít trnitou cestou očisty, která je bolestná. Protože ani na této cestě ještě nejsou bez problémů, jejich bolest jim také může deformovat myšlení a cítění. Proto potřebují duchovního učitele, aby jim pomáhal, vedl je a vše vysvětloval. Představitelkou takového duchovního učitele je v tomto případě paní L. Mír s vámi!
Souboj dobra se zlem Ve vizi dne 8. 1. 2000 byl pan P. Bu. doma u rodičů. Dům se mu zdál starý. Sešel do sklepa a zjistil, že tam leží spící zmije stočená do klubíčka. Provázel ho pes, který najednou na zmiji zaútočil, ukousl jí hlavu a složil ji panu P. k nohám. Když pes vyplivl zmijí zub, pan P. se polekal a odvedl psa nahoru do koupelny, aby ho pročistil a vypláchl mu tlamu. Nalezl dvě bílé mísy. Jedna byla ohromná, ta se mu nezdála vhodná. Druhá byla střední velikosti, ta mu vhodná připadala. Naplnil ji čistou vodou a tu psovi nabídl. Měl dobrý pocit. Dům je symbolem jeho nitra, je to místo, kde se cítí doma. Sídlí tam především jeho rodiče. Sestup do sklepa symbolizuje sestup do hlubin vlastního nitra. Nachází tam spící zmiji. To je jeho hadí síla pošpiněná připoutaností a sobectvím, nenávistí a zlem. To vše dřímá na dně jeho duše a on nemá tušení, že je to tam ukryto. Pes je symbolem jeho dobrých vlastností, dobra, věrnosti, obětavé lásky bez připoutanosti. Pes napadne zmiji, protože pravá láska „ji“ nezná. Znamená to, že z tohoto souboje vyšel pan P. se ctí a jeho láska zabila jeho ego, zabila jeho sobectví. Jde o duchovní postup na mystické cestě. Je to první předpoklad pro vstup na cestu pravdy a lásky. Jakmile je souboj u konce, je třeba očistit se od zbytků a otisků negativity. Vystupuje tedy výš do koupelny, která je symbolem místa očisty. Naplňuje přiměřeně střední misku čistou vodou, dává napít psovi. To znamená, že své dobré vlastnosti živí ze zdroje čisté lásky a pravého poznání. Nepřeceňuje své schopnosti ani vlastnosti. Čerpá z přiměřených zdrojů. Gratulujeme! Mír s vámi! 19
Duchovní společenství Ve vizi dne 8. 1. 2000 se paní L. setkala s mužem ve fialovém obleku se zlatými knoflíky. Je to její duchovní vůdce. Má jí pomoci vybrat šat duchovního stavu pro paní R. a paní D., které ji o tuto službu požádaly. Nejprve chtěly pouze halenky, a tak se rozhodly, že je lacino nakoupí v obchodě s použitým zbožím. Toto zboží je symbolem osvědčených postupů a duchovních praktik. Na této úrovni byly spokojené a více nechtěly. Stačily jim pouze halenky, které by je odlišovaly od ostatních. Paní L. tam však uviděla krásné modré vlněné šaty s vestou, která měla dlouhé rukávy. Řekla paní R., že by jí slušely, ale ta odmítla. Děvčata hledala něco jiného, lacinějšího. Šla k pultu, kde se prodávalo prádlo za dvě nebo tři koruny. To se jim také nelíbilo, a tak odešla domů. Během nákupu obě dívky zjistily, že jim laciné prádlo a duchovní šat již nevyhovují, že touží po něčem vzácnějším, ale pro to ještě nebyly zralé. Vrátily se, aby pracovaly na sobě samých. Příště budou nakupovat šat své duchovní zralosti jinde, na příhodnějších místech. Paní R. a paní D. zde mají zástupnou roli za ty, kteří se nedokážou objektivně ohodnotit. Jejich cíle jsou vysoké, ale nejsou schopni vynaložit dostatek úsilí na to, aby jich dosáhli. Mír s vámi!
Návštěva u rodičů Ve vizi dne 8. 1. 2000 je paní L. u rodičů a smetává pavučiny nad vchodem. Dveře u vchodu do sklepa jsou vyvěšené a paní L. žádá tátu, aby je vrátil na místo, ale ten nechtěl. Namítla, že je potom všechna její práce zbytečná, protože všechno, co je ve sklepě, poleze nahoru. Její otec souhlasil a požádal ji o žebřík, který mu paní L. donesla. Byl světlý, pocákaný barvami od malování a poměrně krátký. Paní L. pomáhá rodičům s duchovní očistou. Otec se nejprve brání, ale potom sám přiloží ruku k dílu. Potřebuje však k tomu pomoc paní L. a pomůcku v podobě žebříku, která by mu pomohla vystoupit do těch sfér, které mu na základě duchovního postupu náležejí. Jde o souboj dobra se zlem v jeho nitru. Proto mu navrhuje, aby oddělil negativitu, která stoupá z jeho nejhlubšího nitra do srdce, očistil se od ní a po jednotlivých stupních tohoto Jákobova žebříku stoupal za pravým osvícením. Paní L. se ocitá s manželem na náměstí v Krupce a postaví se vlevo do fronty na zmrzlinu. Prodává tam cizinec s blondýnou a prodává ji příliš draho. Před paní L. čekali muži a reptali, že má zmrzlinu prodávat levněji. Než přišla 20
paní L. s manželem na řadu, schoval prodejce ceduli s cenami a chtěl prodávat všem za jednotnou cenu, ale stále ještě příliš vysokou. Paní L. hledala průkazku finančního úřadu, která ji opravňuje provést kontrolu a obchodníka pokutovat. Průkazku však nemohla najít. Prodavačka prohlásila, že svého muže varovala, protože paní L. poznala a věděla, že je z finančního úřadu. Stánek se zmrzlinou představuje sladkost duchovního poznání na cestě pravdy. Cizinec s blondýnou představují duchovní vůdce mužského a ženského principu. Jsou si vědomi svého postavení a zneužívají ho. Trochu i podvádějí. Sami pro sebe vyžadují zvláštní postavení, určují ceny zmrzliny, duchovní stravy. Jsou fanatičtí a tvrdí ke svým žákům. Na sebe již takové požadavky nemají. Když jim hrozí pokuta, snaží se zachránit situaci, ale chamtivost je prozradí. Pokuta je nemine. Paní L. má funkci dozorčího a vyhodnocuje jejich práci. Její manžel stojí za ní, to znamená, že ji v její práci podporuje. Mír s vámi!
Usmíření pánů P. a T. Dne 8. 1. 2000 vedl pan P. Br. prosby k Otci a prosil, aby mu bylo zjeveno, co ještě má napravit. Zjevila se mu perokresba raka vztyčeného na ocásku s klepety vzhůru, který se změnil v poštolku a ta v obrovský úpis, který vypadal jako svinutý koberec. Rak je symbolem zpátečníka a kletby s ním spojené. Tato kletba je tak silná, že mění raka v dravce. Zjevil se mu pan T. a pan P. pochopil, že je mezi nimi bariéra, a začal prosit o zrušení tohoto úpisu, kleteb a veškeré negativity. Prosil pana T. za odpuštění a viděl, že ve skleněné bariéře jsou dveře. Přešel po schůdcích k panu T. a ten mu podal pohár, aby si znovu spolu připili na bratrství. Pan P. přijal a vše se rozzářilo. Pan T. pokynul rukou a usmál se. Teprve nyní pan P. uviděl mnoho svých známých, kteří ho vítali. Byl šťastný, že je opět mezi svými. Rak je symbolem zpátečnictví i choroby, která vzniká tak, že stahujeme zpět vlastní negativitu a obracíme ji proti sobě. Je symbolem neschopnosti přizpůsobit se změnám. Síla kletby vyvěrající z temného úpisu je taková, že hrozí nebezpečí, že bude proklínající postupně izolován od světla a svých láskyplných přátel pro svou tvrdošíjnost a intoleranci pro nové poznání a věci i cesty z nich vyplývající. Proto, když se osvobodil a osvobodil i ty, které poutal svými předsudky, mohl vstoupit opět do Šambaly a pozdravit se se svými nově nalezenými přáteli. Tím, že se usmířil s panem T., našel sám sebe i svůj domov, kam patří. Mír s vámi! 21
Dům s pavlačemi Ve vizi dne 9. 1. 2000 se paní L. ocitá v domě s pavlačemi. Seděla ve vyšším patře restaurace v zadní místnosti. Přichází k ní holčička s babičkou a dívenka paní L. podala flakón se světle modrou voňavkou. Když odešla, přišel k ní jako duch muž, ve kterém poznala známého ze zaměstnání. Začal jí vyprávět o svých zdravotních potížích. Paní L. se mu snažila vše vysvětlit. Najednou se ocitli na nádraží, kde jezdily vlaky v krátkých intervalech, ale on do žádného nenastoupil. Prosila tedy o souhlas k jeho léčení a ocitli se v místě svého zaměstnání. Tam se dověděla, že ho sanitka odvezla do nemocnice. Rychle běžela do kanceláře, kde bylo pět starších mužů, kteří jí sdělili, že mu zbývá 1 až 3 měsíce života. Dům s pavlačemi je místo, kde se připravuje paní L. na další reinkarnaci. Zde se naposledy osvěží a posílí. Zde obdrží vše potřebné. Dívenka s babičkou jsou její paralelní bytosti, které jí připomínají její úkoly v příštím životě. Protože bude pracovat opět na modré planetě Zemi, dostává esenci života této planety. Ta jí bude pomáhat vždy, když bude bezradná. Stačí se na ni podívat nebo k ní přičichnout. Okamžitě bude vědět, co potřebuje. Její známý, který si stěžuje na zdravotní potíže, je představitelem všech vedoucích politiků a vládců. Jsou nemocní, protože řeší své problémy pouze násilím. Jejich úroveň zatím není taková, aby pochopili. Jejich léčení se bude odehrávat v regeneračních koutech. Pět mužů je pět duchovních vůdců, kteří určují, kdy je nutné se do regeneračního koutu odebrat. Nádraží je místo v astrálu, odkud se bytosti reinkarnují. Její známý nebyl schopen se reinkarnovat, protože se cítil nedostatečně připraven pro další život. Byl mu dán odklad 1 až 3 měsíce. Mír s vámi!
Výlet do Anglie Ve vizi dne 16. 1. 2000 vystupuji s manželem z autobusu na prosluněném náměstí pod zámkem. Vzduch je průzračně čistý a slunce nádherně svítí. Je svěží ráno. Vše je mi tu známé a já vím, že toto místo znám z minulých životů. Jsem šťastná, beru manžela za ruku a upozorňuji ho na vše, co mi bylo blízké a milé. Jdeme středem náměstí do mírného kopce a chceme nejprve navštívit výstavný zámek. Vcházíme do jeho průjezdu, napříč je umístěná papírová stěna, která kryje ozdobná vrata. Před stěnu vystupuje paní, která si také chtěla zámek prohlédnout, a sděluje nám, že jsme přišli příliš brzy, že musíme počkat, až nás bude víc. Ptám se kolik, ale paní odpovídá, že mnoho. Velmi se podobala paní E. Bereme to na vědomí a odcházíme. Rozhodli jsme se, že si prohlédneme různé obchody na náměstí. V obchodech 22
byly většinou jen potraviny. Zaujalo mne jedno pekařství, ze kterého vycházela báječná vůně a za výlohou měli zvláštní veky s borůvkami a posýpkou. Zvažujeme, zda nám bude jejich cena dostupná. Já si umiňuji, že je musíme koupit, ať to stojí, co chce. Vtom uslyšíme nádhernou hudbu. Pravděpodobně dopolední matiné. Pátrám, odkud vychází, a nenechám se zmást odrazem zvuku od stěn domů. Vedu manžela ulicí vlevo od náměstí k domu, kde je průchod na nádvoří, kde hraje hudba. V průchodu je pokladna a pokladní, jak nás uvidí, chystá lístky, ale já odmítám, protože vím, že koncert brzy skončí, a já ho chci slyšet celý. Chvíli se s paní bavím a zjišťuji, že příště budou hrát lépe, protože v orchestru jsou nějaké spory mezi houslisty a nemohou se dohodnout, kdo povede hlavní melodii. Do té doby se prý dohodnou i na tom, kdo bude mít sólo. Načež důvěrně dodává: „Vždyť víte, jací jsou muzikanti prchlivci.“ Poděkujeme za informace a těšíme se na koncert. Nastal čas a my se odcházíme ubytovat do noclehárny. Ta vypadá, že byla narychlo upravená z nějaké třídy a ještě nestačili uklidit po předešlých nocležnících. Jsou zde holé stěny, slamníky po zemi a ložní prádlo není převlečené. V nohách postele nacházím hračky. Je to kočárek s vedle ležící panenkou. Beru ji do ruky, ale pak mne napadá, že když se ta holčička vrátí, bude ráda, když vše nalezne tam, kde to zanechala. Upravím lůžko, jak se dá, a ukládám se k spánku. Když se ráno probudím, zjišťuji, že nedbale povlečený válec hadrů leží opět vedle mne. Divím se tomu, protože jsem myslela, že jsem ho odstranila. Musela jsem si však přiznat, že mi nevadil. Rychle se upravím a uklidím, protože všichni jdeme do školy. Otevřu dveře a vystupuji po několika schodech vzhůru do chodby, kde jsou umístěny všechny třídy. Nejsou označené, ale je jasné, která je která, podle pořadí je jich osm. Některé jejich dveře jsou krásně malované. Ty se mi líbí a chtěla bych do nich vstoupit, ale vím, že tam nesmím. Předposlední dveře jsou oprýskané, okopané, vůbec se mi nelíbí a tuším, že to jsou ty moje. Mezitím je na chodbě čilý ruch a já se někoho ptám, jestli ta třída s okopanými dveřmi je skutečně septima. Když mi to potvrzují, vstoupím. Vnitřek je strohý a nevypadá tak zle. Vpředu u tabule před katedrou jsou stolky seřazené vlevo u okna a za nimi sedí žáci po dvou. Dva zády k tabuli, dva čelem k tabuli. Nalevo je proutěné křeslo, do kterého usedám, a ještě je volné místo, kde lze usednout čelem k tabuli. To se mi zamlouvá víc, protože bych měla kde ukládat pomůcky. Vpravo jsou stolky plně obsazeny. Uprostřed třídy je veliká mezera a pak jsou již stolky se židlemi po dvou. I zde je plno, ale dvě místa by se našla. Zjistila jsem však, že je to příliš daleko od tabule a že bych na ni neviděla. Vracím se tedy do proutěného křesla a rozhodnu se, že druhé místo podržím manželovi. Většinou jsou přítomni mladí muži, ženy jsem neviděla. Autobus je symbolem vaší životní cesty, když vystoupíte, ocitáte se 23
v duchovním světě. Zámek je chrám lásky a cíl vašeho snažení. Celý výjev se odehrává mimo čas a prostor, po pohovoru se Světlem. Je ráno a přicházíte brzy. Úkoly jste sice splnili, ale musíte počkat na ostatní, kteří nebyli tak rychlí a ztratili čas na mnoha překážkách, které musejí ještě překonat. Vy jste naopak poněkud předběhli čas, a proto čekáte na ty, kteří se opozdili a mají čas vše dohonit. Paní E. je strážcem prahu. Odcházíte, abyste se posílili. Nabídka ve výlohách je duchovní strava, kterou budete mít k dispozici. Velice se na ni těšíš. Matiné je hudba lásky, kterou kazí nesrovnalosti v myšlení a cítění muzikantů. Rozhodli jste se, že to, co jste zaslechli, se vám sice líbilo, ale počkáte si na příští koncert, který bude dokonalejší a vy budete mít možnost ho vyslechnout celý. Noclehárna jsou regenerační kouty pro vás narychlo upravené, protože jste nebyli tak brzy očekáváni. Válec hadrů představuje karmickou zátěž těch, kterým jsi ji pomáhala nést. Hračky, které jsi zde nalezla, jsou kultovní předměty těch, kteří je tu zanechali. Až se zde objeví podruhé, projdou zkouškou, zda se jich vzdají, či je znovu zvolí jako symboly magie. Vstup do školy a volba třídy jsou jasné. Opět jsi netušila, že v této třídě nejsi žákem, ale examinátorem. Proto jsi usedla do proutěného křesílka. U stolku vlevo, tedy u tvého stolu, seděla komise. Žáci byli až za mezerou, kam jsi původně chtěla usednout. To ti však nenáleželo a byla jsi vedena k tomu, aby ses ujala svého úřadu, a tím i úkolu rozhodnout, kdo ze žáků splňuje podmínky pro postup do vyšší třídy. Když vše dopadne dobře a všichni úspěšně vykonají zkoušky, jsou dveře jejich třídy krásně nalakované a třída dobře a pohodlně zařízena. Tím je upravena další cesta pro adepty učení lásky. Oni se pak snadněji zmocní tohoto učení a budou je lépe chápat a prociťovat. Anglie je pravděpodobným místem vašeho příštího působení, zde se budete reinkarnovat. Děkujeme!
Pomsta mágů a vítězství paní L. Ve vizi dne 19. 1. 2000 paní L. hrozilo propuštění, protože ji její vlastní otec udal v práci, že porušila mlčenlivost a neplní své povinnosti. K řediteli se dostal podvodem, protože si budovu otevřel vlastní kartou, na které byla krajina s mořem. Paní L. ho důvěřivě provázela a netušila jeho zradu. V budově ředitelství nebyly schody. Do vyšších pater bylo možné se dostat pouze výtahem se složitou obsluhou. Byly zde knoflíky s časovými údaji. Nastavila otci výtah a dál již se o něho nestarala. Že ji podvedl a zradil, se 24
dověděla až doma. Měla pocit, že musí ihned volat řediteli a uvést vše na správnou míru. Měli u rodičů dva telefony. Bílý a černý. Číslo ředitele nebylo v seznamu, a tak se ho snažila zjistit přes sekretářku, ale ta hned spustila, že se chce u mne objednat na léčení. Od této chvíle si paní L. stále opakovala moje telefonní číslo. Zda je prozradila sekretářce, neví. Když chtěla zavolat řediteli, její otec jí v tom zabránil, protože volání rušil zvláštním mobilem. Její matce to velmi vadilo, vstala a mobil otci vzala. Ten se jí vysmál, že jim to stejně není nic platné, protože rušení je automatizováno. Paní L. si od matky vzala mobil, odpojila jeho anténu a tento program zrušila. Byla znechucena a odešla domů. Šla cestou okolo domu jeptišek a uvažovala, že tam vstoupí, ale po pohovoru s jeptiškou si to rozmyslela a šla dál. Dům jeptišek byl zvláštní, béžový, vypadal jako z porcelánu, politý stejnou glazurou. Stál na pravé straně a vlevo uviděla zarostlou louku a věděla, že jejím úkolem je zkontrolovat zahradníka, jak se stará o svěřený pozemek. Bylo na něj mnoho stížností, že pozemek zanedbává a dotace čerpá neoprávněně. Paní L. se prodrala blíž a nahlédla přes přerostlou trávu a zjistila, že tato tráva je jen podél silnice a ostatní pozemek je pečlivě udržován. Byly zde nádherně udržované zahrady, a tak vlastně zjistila, že vše je v nejlepším pořádku a dotace je zasloužená. Přišla domů unavená a bylo jí líto všeho, co táta udělal. Manžel jí přinesl v sáčku dárek ode mne. Byl to tmavě modrý kulatý ubrus a na něm noční obloha. Ubrus byl lemován bílou stuhou. Tatínek je paralelní bytostí Jahweho a představitelem mágů, kterým se nelíbí, že by vláda Světla a lásky měla být trvalá a oni zde definitivně skončili. Paní L. je představitelkou těch, kteří nastoupili novou cestu. Ředitel je představitelem všech vládců a maminka představuje ty, kteří zatím jen pozorují, ale začínají chápat a stávají se zastánci pravdy a práva. Mágové reptají nad novou situací a hledají příležitost, aby mohli zaútočit i za cenu ztráty cti. Neštítí ani lží, ani pomluv. Spojují svůj energetický potenciál, a to je ta karta, která jim umožní se dostat se k řediteli. Nechtějí do hloubky rozebrat současný stav, a tak protestují proti všemu, i proti tomu, co je v pořádku a co sami nikdy nedokázali. To je podobenství o neobdělaném pozemku. Pozemek je svět a člověk, který tento pozemek obdělává, je představitelem všech, kteří pracují tak, aby svět nepoškodili. Aby vzkvétal a přírodní prostředí bylo čisté. Paní L. byla pověřena dozorem a šetřením, zda je vše v pořádku a zda stížnosti náhodou nejsou oprávněné. Byla to zkouška pravdy. Tu složila perfektně. Než provedla kontrolu, prošla zkouškou odvahy, kdy musela čelit různým autoritám a stát za svou pravdou a odhalit podvod a přetvářku u svých protivníků. I zde obstála. Unavena soubojem na chvíli uvažovala, že by jí bylo lépe, kdyby se v ničem neangažovala a stáhla se do ústraní. Když jí jeptiška vše vysvětlila, 25
pochopila, že by se zpronevěřila svému poslání, a přijala další úkol. Tím byla revize u „zahradníka“. Když na počátku volala řediteli, připomněla jí sekretářka, že se má obracet na tebe. Teprve doma zjistila, že zkoušky složila, a odměnou jí byl ubrus s noční oblohou, který jsi jí poslala po manželovi. Jeho výzdoba naznačuje její duchovní postup a funkci. Zahradník je současně představitelem všech agregorů z planet Země a Jantar, kteří pracují na obnově přirozeného a zdravého životního prostředí na planetě Zemi. Dva telefony obstarávají spojení. Černý telefon s temnými sférami a bílý telefon se světlými sférami. Mír s vámi!
Boj o stříbrné rádio Ve vizi dne 20. 1. 2000 je paní L. doma s maminkou. Od strýce dostaly jako dědictví po paní M. vzácné stříbrné rádio. Skupina mladíků se o ně zajímala a chtěla jim ho odebrat. Vjeli na kolech do bytu, a tak se musela paní L. bránit. Dotkla se nejagresivnějšího mladíka prstem pod pravým okem a viděla, jak se mu po celé tváři až k bradě rozlévá modřina. Pomyslela si, že to je všechny odradí. Ocitá se ve městě. Uprostřed je sjezdovka a na ní sjíždějí ve velkých tmavých člunech mladíci, kteří je přepadli doma. Střídali se na sjezdovce velice rychle. Paní L. věděla, že musí přeběhnout tak, aby ji nezahlédli. Obešla je velkým obloukem a dostala se před knihkupectví „Shakespeare“, které pochopitelně vypadalo jinak než v Teplicích, ale pracoval tam stejný mladík, kterého všichni pomlouvali. Měl zboží pouze dvojího druhu. Detektivky a limonády. Paní L. mrzelo, že je zde tak malý výběr, a odešla. Ocitá se v místnosti, kde je veliká trojdílná skříň. Dveře prvního a třetího dílu jsou dřevěné a prostřední díl má dveře z průsvitného skla. Místností, kde stála se svým strýcem, procházeli lidé. Přišel mladý pár a vlezl si do zaskleného dílu. Dívka se sehnula a zvedla ze země malou raketu, která se v její ruce zaoblila. Paní L. pochopila, že je to pro ni velice nebezpečné, a vzala jí raketku z ruky. Raketka byla fialová a v její ruce se rozplynula. Domov představuje hlubinu jejího nitra. Maminka se svým bratrem sídlí v jejím srdci. Je tam i paní M. Všichni po ní zdědili stříbrné rádio, které je symbolem vesmírného spojení. O toto spojení je veliký zájem. Paní L. se strýcem a maminkou jsou představiteli těch, kteří na sobě pracují, aby jejich myšlení a cítění bylo takové, jaké jim umožní získat toto spojení přirozenou cestou. Takové spojení na základě čistoty lásky je trvalé. Mladíci jsou představiteli mágů, kteří se ke všemu staví z pozice síly, proto chtějí toto spojení získat násilím. To se jim nedaří, protože všichni, kdo jsou čisté mysli a jdou cestou bez násilí, mají ohromný energetický 26
potenciál. Této síly si paní L. nebyla vědoma, a tak došlo k poškození mladíka. Ti pak upustili od nátlaku. Proti této síle byli bezbranní. Město je symbolem světa. Mladíci jsou představiteli mágů, kteří nepochopili, že cesta vede dál a výš. Jsou přesvědčeni, že je jejich učení přivede k nejvyšším metám i bez práce na sobě samých. Mají světlé vlasy jako symbol směřování, které je však kamufláží, aby na svou stranu získali co nejvíce lidí. Místo aby se ocitli na cestě pravdy, ocitají se na šikmé ploše, kterou představuje sjezdovka. Ta je symbolem pádu všech mágů. Paní L. se jim vyhýbá, protože již s nimi nechce mít nic společného. Odchází do knihkupectví, které představuje duchovní dary současnosti, které jsou mágové schopni nabídnout. Vše je zaměřeno na připoutanost k sexu a pomstě. To ji neuspokojuje a odchází pryč. Mladíka pomlouvají především mágové, protože se jim nezdá, že by zde byla zastoupena jejich nejlepší díla. Tento mladík se začíná probouzet a oni vidí, že ho ztrácejí, proto ho zastrašují a pomlouvají, aby nezískal na svou stranu i ostatní. Trojdílná skříň je symbolem minulosti, přítomnosti a budoucnosti vašeho světa. Současnost je průhledná, ale do minulosti a budoucnosti nevidíte. Dvojice, která vstoupila do prosklených dveří současnosti, je symbolem lidstva, jejich mužského a ženského principu. Začínají chápat nebezpečí a nesmyslnost válek. Nejvíce je zasažen citově ženský princip, a proto zdvihá symbol násilí a válek v podobě rakety, aby ho zneškodnil. Nemá však pro to dost sil. Pouze obrušuje hroty střetů a největších třenic. Zde zasahuje paní L. z pozice agregora a pomáhá odstranit největší problém lidstva v současnosti. Tak bude lidstvu vždy pomoženo ve věcech dobrých, bude-li se snažit o nápravu. Mír s vámi!
Zkoušky agregorů Ve vizi dne 21. 1. 2000 jsem viděla bílý obdélníkový stůl. Na každé straně sedí šest světelných bytostí. Na každé straně je šest bílých úpisů. Nastal čas, kdy budou vyhodnocovány smlouvy s Otcem. Bude hodnoceno, jak jsme plnili své úkoly, které jsme slíbili a stvrdili těmito úpisy. Ve dnech 18. 1. až 20. 1. 2000 jsme pracovali mezi sférami a dimenzemi mimo prostor a čas. S pomocí Boží a obou rad i Jitřního anděla jsme osvobozovali všechna stvoření, která zde uvázla, stejně jako zakleté bytosti i s planetami. Ve vizi dne 17. 1. 2000 se přibližně v jedenáct hodin objevila na obloze nádherná duha, která zde byla vidět asi čtyři hodiny. Šlo o upozornění, že budeme pracovat se souhlasem Božím a že nastal čas. Když byly prosby u konce, zablesklo se a ozvala se hromová rána. Déšť se změnil v kroupy, ty ve sníh 27
a vál silný vítr. Ve čtvrtek bylo vše hmotně stvrzeno a byly zahájeny zkoušky agregorů, které budou velmi náročné. Agregoři odevzdali své insignie i pomůcky, které jim pomáhaly v práci, prsteny i náramky, které zajišťovaly naše telepatické propojení, protože musíme vykázat svou zdatnost, lásku a moudrost bez veškerých pomůcek, které by nám usnadňovaly práci. Podle výsledků zkoušek nám budou opět přiděleny úkoly a kompetence, insignie duchovních hodností, kterých jsme dosáhli, a nové pomůcky, které nám budou pomáhat v práci. Tyto zkoušky budou probíhat až do 3. 5. 2000 a s vyhodnocením až do 5. 5. 2000, kdy budou slavnostně předány insignie duchovního postupu a budeme v těchto funkcích představeni vesmírné konfederaci. Naše planeta bude slavnostně přijata do vesmírné jednoty lásky. Ve čtvrtek 20. 1. 2000 jsme vedli prosby za černé díry, které v Mléčné dráze vznikly násilnými magickými zásahy, nikoli přirozeným vývojem. Prosby byly vyslyšeny a náprava postupně sjednána. Opět bylo vše provázeno bouří, která byla doprovodným jevem této práce. Zjevily se nám zářivé dlaně, které podpíraly šedou sedmičku. Dlaně přinášejí duchovní postup, kterého bychom mohli dosáhnout již nyní, pokud budeme na sobě pracovat a bude v nás dostatek lásky. Jde o sedmou dimenzi a sedmou duchovní sféru. Pokud jí dosáhneme, rozsvítí se sedmička čistým zářivým světlem. Budeme propojeni se svým vyšším já. Děkujeme!
Hledání Ve vizi dne 23. 1. 2000 jede paní L. autem se svým manželem, paní D. a paní R. Paní D. sice řídí, ale neví, kam jet, protože nezná cestu. Paní L., která sedí vedle ní, jí radí, aby poprosila o vedení. Dostanou se tak ke krásnému světlému domu s velkými bílými okny. Nikdo tam nebyl, ale v posledním pokoji nacházejí asi čtyřicetiletého muže, který umírá na rakovinu. Vedle něho seděla jeho matka a prosila o pomoc. Muž souhlasil a paní L. je vedla v prosbách. Než dokončili modlitbu, muž se uzdravil a nápadně se změnil. Jeho krátké černé vlasy se změnily ve světlé a vypadal nyní na sedmnáct let. Na ruce měl velké stříbrné hodinky. Paní L. mu vysvětlila, že dál již musí pokračovat sám tak, jak společně začali. Jízda autem znamená společnou životní cestu. Paní D. organizuje, ale nezná společný životní cíl. Paní L. pochopí, že je třeba prosit o duchovní vůdce. Pod vedením ze světlých sfér najdou cestu k pravé lásce. Vstoupí do chrámu lásky a tam najdou bytosti, které prosí o pomoc. Protože cit pravé lásky koná zázraky, je jim pomoženo. Matka je představitelkou strážce planety a umírající syn je planeta Země. Osvícením lidstva milostí Boží jim bude pomoženo a planeta se uzdraví. 28
Hmotně vám byl ukázán průběh života chlapce, jehož matka žádala o pomoc, ale měla malou víru. Do sedmnácti let se bude zlepšovat, potom menší regres. Ve čtyřiceti velmi kritický stav, kdy rozhodne sám o sobě, zda se vyléčí. Podaří se mu to jen tehdy, když od sebe odhodí trpkost, zlobu a nenávist. Když změní nemocné myšlení a cítění. Když matka přizná svůj omyl, protože trpí z lásky k ní, aby ji přivedl na cestu pravdy. Paní L. bydlí v Nové Vsi kousek ode mne. Přichází k ní paní R., aby s ní určitou dobu žila. Ona však ví, že odchází, a proto se jde ke mně rozloučit. Paní R. prohlašuje, že s ní na návštěvu nejde, protože má u mne „vyhrazené“ úterky. Když ke mně přijde, právě odchází paní M. Je mladší, v šedém dlouhém plášti a v klobouku. V uších má veliké drahokamy. Je vyšší a mladší. Za paní L. ke mně přichází skupina šesti až sedmi lidí, kterou vede žena v černém závoji. Všichni jsou oblečeni ve smutečním oblečení. Muži i ženy. Je neděle 17 hodin. Přišli mne seznámit s tím, kdo zemřel. Paní L. nechtěla zdržovat, a tak odešla a cestou potkává skupinu mužů jdoucích ke mně. Bylo jich asi deset. Šlo o samé zvěrolékaře. Já jsem s nimi ihned začala pracovat. Mluvila jsem tak nahlas, že mne paní L. slyšela i venku. Ze skupiny se oddělil její kolega z práce a ten nesl na dlani velkou zelenou žábu. Šli na louku, kde ji pustil na svobodu. Mezitím se začaly stahovat černé mraky a jeden z nich byl zvlášť rychlý. Paní L. si uvědomila, že vytváří oko uragánu. Odešli a na louce zanechali čtyři malé děti. Bylo jim nejvýš pět let, seděly na malých židličkách a vytvářely čtverec na špici. Nad hlavami je chránila bílá čtvercová plachta. Na všechny děti dohlížela jejich duchovní matka, mateřská bytost. Dům je chrám poznání. Paní L. je jen kousek od tebe. Hned za ní je paní R., a když paní L. odchází, bude ji zastupovat. U tebe paní L. potkává paní M., která též odchází na svou mateřskou planetu s insigniemi své duchovní hodnoty. Barva jejího šatu značí její duchovní stav. Drahokamy v uších jsou symboly vědomostí, které zde pozorným nasloucháním získala. To vše přináší jako nové poznání své mateřské planetě. Žena v černém je anděl smrti, který ti hlásí úmrtí tvých paralelních bytostí. Zatím ještě nenastal čas tvého odchodu a můžeš pokračovat v práci, ale tvůj čas se blíží, proto neúnavně pracuješ horečným tempem na očistě planety, obyvatel i paralelních světů. Když paní L. vidí, jak jsi zaměstnaná, odchází i ona plnit své úkoly. Zvěrolékaři pracují na očistě přírodního prostředí a pomáhají zvířatům. Tam, kde je lidstvo osvícené, mohou pomoci a paní L. se podílí na obnovení čistoty životního prostředí a obnovení ztracených živočišných druhů. Mraky na nebesích jsou symbolem nebezpečí, které vyplývá z narušeného životního prostředí, kterému můžete zabránit tím, že se budete starat o čistotu životního prostředí. 29
Děti, které na louce zanecháváte, jsou děti nového věku, které jsou vedeny ze světlých sfér a nebudou opakovat chyby minulosti. Chrání je čistota mysli a srdce. Budou se zatím rodit do čtvrtého rozměru, ale ony samy jsou již vícedimenzní. Jsou seskupeny do čtverce, který „stojí“ na vrcholu. To značí duchovní postup do vyšší sféry a dimenze. Na téže louce se scházejí sportovci bojových umění. Vyniká zde jeden mladík s pěknou tváří, ale ošklivým povýšeným chováním. Když se svlékl, měl pod sportovním oblekem šaty stejného střihu a tmavé barvy. Paní L. odchází do jiného domku blízko mne, kde bude bydlet v podnájmu. Je zde více dívek, všechny panny. Paní L. upozorňuje manžele, u kterých bydlí, na nebezpečí, které jim všem hrozí od vítězného mladíka. Oni na její radu zamykají. Pána si paní L. nevšimla, ale paní měla zvláštní blůzu s modrobílými čtverečky. Ty stály také na vrcholech. Vtom přichází mladík a vniká násilím do domku a ze všech dívek si vybere paní L. V kuchyni si vezme nůž a pod pohrůžkou zabití ji vede do pokoje, kde ji znásilní. Paní L. představuje planetu Zemi, ostatní dívky paralelní planety. Louka, kde se odehrává sportovní klání, je svět, kde se odehrává válka. Mladík je představitelem všech politiků, kteří odvádějí pozornost od neutěšeného stavu světa válkami a spory. Jsou to ti, kteří milují válečné střety bez ohledu na to, kolik utrpení to přinese. Tak byla vaše planeta během věků pleněna nesmyslnými válkami. Domek je místem mezi časem a prostorem, kde vykonávají dozor nad planetami mužský a ženský princip. Volbou mladíka byla planeta Země opakovaně týrána spory a válkami. Protože v novém věku bude této planetě vládnout ženský princip, vnímala paní L. jako představitelka planety více ženský princip. Vzor na halence ženského principu naznačoval duchovní postup planety. Mužský princip ustupuje do pozadí. Bude však pomáhat ženskému principu, aby byla zachována rovnováha. V novém věku je hlavním úkolem všech, kdo pracují na díle Božím, aby byla planeta očištěna od následků válek a války tak mohly být vyškrtnuty z ákášických záznamů nejen vaší planety, ale i všech paralelních planet. Je třeba pročistit všechny rány, které se dosud nezacelily, a odstranit následky negativního myšlení a cítění. Děkujeme!
Porod dvojčat Ve vizi dne 26. 1. 2000 se paní L. narodila dvojčata. Chlapec přišel na svět první a za týden se narodilo děvče. Pomáhala jsem jí s porodem. Byl rychlý a bezbolestný. Moje asistence byla pouze duchovní. Když paní L. přinesla děti domů, byly v kuchyni její již mrtvé babičky, pes a kočka. Neměla, kam děti 30
položit, a nepřipadalo jí vhodné je položit na zem, kde volně pobíhali pes s kočkou. Maminka jí však odpověděla, že vůbec nevadí, když se nakazí. Duchovně tam paní L. viděla ještě dědečka. Vtom uviděla dvoudílnou skříň, do které uložila věci dětí. Pro chlapce vpravo, pro dívku vlevo. Doma ji čekaly ještě dvě starší děti. Místo tří dětí měli najednou čtyři. Cítila, že je to tak správně. Paní L. představuje jednoho ze strážců planety. Porod dvojčat oznamuje sjednocení a rovnováhu mužského a ženského principu pro novou éru. Babičky jsou sudičky, které vědí, co je pro tyto představitele lidstva nového věku dobré. Maminka paní L. je třetí sudičkou. Dědeček představuje duchovního učitele lidstva nového věku. Věci dětí, které paní L. ukládá do dvoudílné skříně, jsou symboly potřebného vybavení a schopností lidstva. Skříň sama představuje zvláštní postavení obou principů. Vlevo jsou uloženy potřeby ženského principu, které vyplývají z karmických činů minulosti. Vpravo jsou potřeby mužského principu, který bude splácet karmické dluhy své vlády v budoucnosti ženskému principu. Potom dojde k vyrovnání a budou vládnout v příštích érách jako duál. Vyrovnání se blíží. To ukazuje etapa jednoho týdne mezi jejich zrozením. To, že mají být dvojčata položena na podlahu, je symbolickým aktem sjednocení se Zemí, tedy mateřské planety a lidstva s veškerým jejich stvořením. Jde o zapojení do vesmírné jednoty lásky a uznání zvířat jako rovnocenných partnerů. Toto bude jedním z hlavních úkolů lidstva v příštích érách – zbavit se předsudků o své nadřazenosti nad ostatním stvořením. Paní L. vidí nízký bílý dům. Do domu je vchod z levé i z pravé strany. Středem domu vede chodba, ale není zatím přístupná ze žádné strany. Dům odráží duchovní stav planety. Ze dvou třetin je očista hotova. Nyní je třeba dostat se do nitra planety a očistit ho. Zatím je symbolem bezvýchodné situace, do které se planeta vinou lidstva dostala. Zjevují se jí chirurgické nůžky a bílé ruce. Jde o to, aby lidstvo pokračovalo v očistě a vedlo prosby o osvícení. Pak se mu milostí Boží tohoto osvícení dostane a s pomocí Boží bude očista dokončena. Jde v podstatě o duchovní operace se souhlasem Božím, které čistotou myšlení a cítění osvobozují od bloků a předsudků v myšlení a cítění, které lidstvu uzavírají cestu k otevření hlavní chodby, tedy nitra planety, aby i ono mohlo být očištěno a zjevilo své poklady lásky. Paní L. je v sále, kde je ohromný stůl pokrytý bílým ubrusem. Sedí na jednom konci a před sebou má sklenici čisté vody. Naproti vpravo sedí její kolega. Paní L. vstává a staví před něho svou sklenici, aby se napil, jenže sklenice se převrhne a voda se vylévá. Paní L. vychází ven a prostupuje skálou. Vidí před sebou meč zavěšený v prostoru. Září. Meč se zdvihá a jedinou ranou odděluje temno od světla. Sál je mimo čas a prostor. Zde se paní L. setkává s tím, ke kterému je 31
ještě připoutaná svými karmickými dluhy. Najednou vidí, že jejich konflikty jsou bezpředmětné, že si rozumějí. Aby vše napravila, nabídne mu pohár čisté pravdy, ale ten se rozlévá, protože milost Boží nelze dělit, ale je nutné ji uchovávat v srdci a opatrovat. Napít z něho můžete dát pouze se souhlasem Božím, protože jen Otec ví, zda tato bytost pro milost uzrála. Jinak ji není schopna přijmout. Proto se sklenice převrhla. Paní L. v tomto sále čekala na výsledky zkoušek agregorů a závěrečný úkol. Vystupuje na pokyn mimo tento prostor a je jí povoleno plamenným mečem archanděla oddělit temnotu od světla tak, jak to této planetě náleží. Zkouška byla ukončena.
Strážce času Byla jsem s paní L. na návštěvě v domečku jejích rodičů. Nikdo nebyl doma a paní L. vařila oběd. Cítila duchovní přítomnost mojí dcery S. Najednou se vrátili rodiče paní L. a do místnosti vtrhli psi. Byli celí odrbaní a plešatí, v hrozném stavu. Paní L. se ptala, co s nimi dělali. Tatínek šel beze slova do svého pokoje a maminka jí vysvětlila, že jinak to nešlo. Strýc mne vzal s její maminkou do sadu, aby mi natrhal krásná červená jablka. Museli je však setřást. Paní L. se bála, že se poškodí. Posbírali jsme je a strýc mne vzal do svého pokoje, kde byla po stěnách asi stovka hodin. Právě se vrátil z Německa a paní L. mu připomněla, že by mi měl vrátit moje opravené hodinky. Strýc však namítal, že je nemá vyzkoušené, že se zpožďují a to musí teprve vyrovnat. Spustil na mě německy a já jsem mu kupodivu rozuměla každé slovo. Ukazoval mi fotografii domu svého bratrance v Alpách a na fotce bylo vidět veliký sál, který paní L. neznala. Chtěl mi sdělit, že manželka jeho bratrance je matrikářka, ale nemohl si vybavit správný výraz. Paní L. to za něho řekla česky. Návštěva v domečku u jejích rodičů je místo mezi časem a prostorem. Výstup z auta je symbolem odchodu ze života. Otec představoval ty, kteří jsou unaveni z boje s negativitou a odcházejí ihned do regeneračního koutu, aby se mohli co nejrychleji navrátit a napravovat své omyly a chyby. Paní L. je představitelkou těch, kteří nastoupili cestu pravdy a pokročili již tak, že mohou sami chystat duchovní stravu pro ostatní. Tvoje přítomnost vyjadřuje post duchovního vůdce a přítomnost dcery S. vyjadřuje duchovní post anděla strážného či ochránce. Maminka je představitelkou lidí, kteří nastoupili cestu a sklízejí první plody svého osvícení a chtějí se jimi pochlubit i se o ně podělit. Strýc je strážcem času, hodinky, které se opožďují, vyjadřují zpomalený proces stárnutí i zrání. Žena jeho bratrance je zapisovatelkou do ákášických záznamů. To, že na tebe mluví německy, znamená, že se duchovní bytosti domluví vždy a za 32
každých okolností. Alpy představují duchovní výšiny, po kterých toužíte a chcete jich dosáhnout. Mír s vámi!
Výhledy z okna Ve své vizi dne 28. 1. 2000 jsem s prezidentem v prvním poschodí Hradu a hovoříme spolu. Vše již bylo řečeno a já pociťuji určitý neklid a zvláštní netrpělivost či nudu. Mám pocit, že jinde bych byla užitečnější. Stojíme každý u jednoho okna a díváme se na nádvoří. Vidíme procházet zleva doprava jeho ženu v modrém oblečení a zvláštním tmavě modrém klobouku. Pomyslím si, že pokročila a konečně si nechá poradit s oblékáním. Sluší jí to. Muž mne žádá, abych se jeho manželky ujala. Já přemýšlím o tom, že to nebude vůbec jednoduché, ale nakonec slibuji. Vede mne k manželce a představuje mne. Vydáme se spolu na cestu. Chválím ji, že poslouchá své rádce, dokonce i vyhodnocuji některá její jednání a zdá se, že to přijímá a nezlobí se, naopak některé připomínky bere s ochotou a kladné hodnocení s potěšením. Měla jsem z ní radost. Rozhodla se, že mne vezme s sebou na návštěvu ke své matce. Odbočily jsme z parku k nízké, šedě omítnuté hranaté přízemní budově. Paní D. zazvonila a ve dveřích se objevila tlustá neupravená žena v županu, zmalovaná, s vyholeným obočím a zrzavými vlasy. Paní D. mne představuje. Žena si mne mlčky prohlíží a ptá se, jaký dárek jsem jí donesla. Paní D. se strašně rozzlobila, že každého obtěžuje. Já jsem se jí však omluvila, že jsem chudá, a proto jsem jí nemohla donést nic, po čem by toužila. Pak jsme s paní D. šly dál a já cítila, že bychom se již měly rozloučit. Ptám se jí, zda má tělesnou stráž, ona se zamyslí a zavrtí hlavou, že ne. Ptám se, zda nám protokol dovolí, abych ji opustila. Paní D. odpovídá, že neví, zda je to přípustné. Jsem trochu unavená, ale vedu ji zpět, abych ji ochránila. Přivedu ji k manželovi a ten mi děkuje. Já jsem od tohoto okamžiku volná. Okna vedou mimo čas a prostor. Prezident splnil svou historickou roli a nastupuje u něho stagnace. Vše jste si vysvětlili a on se chystá odejít. Vyhlížíte z oken do budoucnosti. On má veliké obavy o další duchovní vývoj své ženy, protože její směřování jde obráceným směrem. Z duchovna ke hmotě. Proto tě žádá, aby ses jí ujala jako duchovní učitel a vůdce. Jeho prosbě bylo vyhověno a ty se ujímáš své role. Abys ji mohla dobře plnit, musíš poznat její mateřskou bytost, proto tě vede ke své matce, která je její představitelkou. Žádá tě o dar. Ty jí odpovídáš, že jsi chudá, protože dar osvícení musí získat každý vlastním úsilím. Chudá znamená chudá duchem, tj. čistá, zbavená svého sobeckého ega. Paní D. je dotčena proto, že jí připadá nedůstojné žebrat o tento dar. Mnohé již pochopila a na své cestě za poznáním je opatrnější. Ptáš se jí, 33
zda má svého ochránce, a když dostáváš zápornou odpověď, ujímáš se zatím této role sama. Tak ji přivedeš zpět k jejímu manželovi, který od tebe přejímá hodnost jejího duchovního ochránce a děkuje za vše, co jsi pro její probuzení učinila. Paní L. byla ve své vizi dne 28. 1. 2000 se svým strýcem na návštěvě u své sestry E. V kuchyni měla zelenou kredenc a vedle ní chodbičku, která spojovala místnost s hlavní chodbou. Na levé straně chodbičky bylo nedostatečně zamřížované okno, takže se sem mohl každý dostat. „Proč tu máš mříž?“ ptá se paní L. sestry. Ta odpovídá, že to tak musí být, protože je to strašně zarostlé. Paní L. se podívala z okna přímo proti vchodu a uviděla tam supa, který byl bez křídla a doutnal. Věděla, že je to nebezpečné a že musí pomoci. Vyběhli se strýcem před dům a nabrali vodu do konví. Strýc měl velikou konev a paní L. poloviční. Když doběhli na místo, byl sup pryč. Strýc řekl, že by mu stejně nepomohli, že sup musí k veterináři. Paní E. dovolila sestře i strýci, aby nahlédli do jejího nitra. Tak poznali její myšlení a cítění, které ji vedlo na nebezpečné cesty magie. Jedna byla skrytá, málo užívaná, proto zarostlá. Té se bála, proto se snažila cestu uzavřít, ale neměla dost odvahy ji uzavřít úplně. Tím otevřela cestu do temných sfér, která byla volně přístupná přes magii. Protože však magie již nenáleží tomuto světu, tedy ani jí, přestávají jí různé praktiky a postupy fungovat. Sup je představitelem dravosti sobeckého chtění a černé magie. Ten se destruuje vlastní negativitou, protože osvědčené postupy nefungují a on již vydal veškerou energii. Stravuje sám sebe, hrozí mu samovznícení. Dcera S. se ve své vizi dne 29. 1. 2000 dívá z okna nějakého hradu a vidí krásnou krajinu s vodopádem. Po něm sjíždí loď plná dětí, které ihned vystupují z řeky na břeh. Nastává hrozný zmatek, ale dcera ví, že je to tak správné. Děti všude pobíhají, mezi nimi kočky. Mezi nimi je zrzavá sorta koček, které jsou velice agresivní a na každého útočí. Mezi pomocníky byla též moje sestra S., která drží jednu zrzavou kočku za čumák, aby nemohla kousat. Dceři S. se snažila jiná kočka zakousnout do palce u nohy, ale ona jí drží tlamu rozevřenou, aby ji nemohla kousat. Volá na tetu, aby jí pomohla. Nakonec se jim podařilo tyto děti ubytovat v prvním poschodí. Zde však zmatek ustal, protože děti se proměnily v bytosti, které se již chovaly klidně a důstojně. Vysvětlily, že nechtěly způsobit zmatek, ale bály se. Kočky zmizely. Vtom zahájili útok pozemšťané, protože se domnívali, že obyvatelé hradu jsou ohroženi. Mezitím si mimozemšťané prohlíželi jejich lékařské nástroje a nejvíc oceňovali veterinářské nástroje. Jakmile byl zahájen útok, chytali rakety, ukládali je do speciálních beden, kde je zneškodňovali. Všichni tuto místnost opouštěli. Nakonec tam zůstala dcera S. s jednou bytostí. Dcera S. neměla odvahu skočit, tak ji bytost vzala do náruče a snesla ji dolů. Dceři S. se motala hlava, a tak ji bytost položila na zem a vzdálila se. Po chvíli hledala dcera bytost v modrém oblečení, která jí nahoře pomáhala. 34
Najednou se ocitá v táboře utečenců, kde se koná taneční představení. Tančí se světlou bytostí v modrém. Rozešly se a dcera S. zůstala smutná a neustále tuto bytost hledala. Došla k nějaké boudě a cestu jí zastoupila bytost, o které nevěděla, zda ji zná. Za ní stála další bytost, muž, kterého hledala. První bytost odešla a ona si s mužem padla do náruče. Objali se a plakali a muž jí stále domlouval, aby neplakala, ale sám plakal také. Dcera S. je opět v téže budově. Okna jsou tentokrát zasklená a pohled z nich je také jiný. Jde o jinou dobu. Venku je zima a noc. Vidí pouze trávník a příjezdovou cestu s několika stromy. Je tam auto a z něho vystupuje francouzský pár, snad měli dítě. Pustili je dovnitř. Dali jsme jim opět pokoj v prvním patře. Hostitelé jsou moje dcera S., já a pan J. Brali jsme zavazadla Francouzů a vynášeli je nahoru, protože bylo nebezpečné je nechat dole, každému na očích. Byli pronásledováni. Do prvního poschodí jsme nosili hlavně tekutiny a potraviny. Museli jsme se opevnit před jejich pronásledovateli. Když jsme vyšli nahoru, pár již popíjel horký čaj. Bylo to šlechtické sídlo a celý výjev se odehrával za doby francouzské revoluce. V podstatě jde o dávný souboj dobra se zlem. Krásná krajina představuje vaši planetu v době „nevinnosti“. Je to doba těsně před konfliktem s Jantarany. Jde o paralelní svět. Přijíždějící děti po vodopádu jsou Jantarané, kteří pod vlivem ideologie své planety útočí a způsobí zde mnoho těžkostí. Jsou agresivní, útočí, zejména ti, kteří již o konfliktu vědí. Oni jsou ty divoké kočky. Děti jsou nerozvinuté bytosti na obou stranách, tedy mladé duše, které se nechají strhnout k nepřátelským projevům. Vy, kteří jste hostiteli na tomto zámku, jste strážci regeneračních koutů. Zde se připravuje karmický scénář těch, kteří se musejí inkarnovat, aby napravili své omyly a chyby. Bytosti většinou přicházejí unavené a touží po odpočinku. Jantarany však žene zloba a těžko se jí zbavují. Napadají i vás, a vy jim přesto pomáháte. První poschodí je místem odpočinku a regenerace, zde se připravuje karmický scénář. Zde se regenerují ty nejvíce nemocné duše. To, že zaútočí pozemšťané, znamená, že i oni se infikovali jejich nenávistí. Proto začínají pomáhat s nápravou i očištěním. Jantarané se snaží napravit i omyly a chyby pozemšťanů, protože se domnívají, že mají velký podíl viny na jejich duchovním stavu. Čtyři bytosti, se kterými paní S. hlavně spolupracovala, jsou duchovně pokročilí zasvěcenci z Jantaru. Bytost, kterou hledá, je její druhá polovina. Shledání je vroucí, protože splynout v duál mohou oba principy jen tehdy, dosáhnou-li stejné duchovní úrovně a jsou-li obě poloviny na stejné úrovni i ve hmotném či duchovním těle. Tanec duší je většinou tancem duálu či uměle stvořených duálů na základě připoutanosti. Musejí se spolu rozejít, protože ještě nedosáhly stejné úrovně. Jakmile se tak stane, odstoupí i jiné připoutané bytosti. Jakmile oba principy dosáhnou stejné úrovně, nic jim nestojí v cestě. 35
Třetí výjev ukazuje dopad duchovního vlivu na hmotný svět. Jde o ukázku, kdy Marie Antoinetta utíká se svým mužem z Francie, ale je dopadena. Vystoupení z auta znamená odložení hmotného těla. Její muž byl jako král popraven první. Ona byla v pořadí druhá. Děti byly pouze tušeny, protože nebyly popraveny. Ještě žily. Mír s vámi, tato karma je již vyrovnána!
Práce duchovního učitele Paní L. má deset vajec. Rozklepávala a loupala je, ale skoro každé bylo uvnitř zkažené a hnědé. Jak postupovala v práci, dokázala již předem odhadnout, jaké vejce bude. Přesto trpělivě loupala, aby nic nepřehlédla. Z deseti vajec byla jen dvě v pořádku a z toho jedno již též v sobě neslo zárodek zkázy. Vejce jsou bytosti, které paní L. učí. Stav bílku a žloutku odpovídá jejich duchovnímu stavu. Některé bytosti již byly „zkažené“, přesto pečlivě každou rozebírala, aby na cestě pravdy neztratila žádnou bytost a zachránila ty, které touží po pravdě a čistotě myšlení a cítění.
„Dovolená“ Paní L. je ve své vizi dne 1. 2. 2000 na dovolené u moře s manželem, synem T. a maminkou. Bylo tam hřiště na volejbal a hrála se dvěma mistry republiky, kteří měli bílé helmy. Proti nim nastoupilo asi desetičlenné družstvo vedené manželem a synem T. Nejprve si netroufala být příliš aktivní, ale když zjistila, že ji její partneři akceptují, hrála s plným nasazením všech sil. Když hra skončila, rozhodly se s maminkou, že se půjdou vykoupat. Bylo chladno. Zastavily se na břehu a pozorovaly, jak zprava doleva projíždějí ve velikém množství válečné lodě. Na každé lodi bylo dělo kryté bílou plachtou a hlídka, která střežila vstup. Ke břehu se blížila ponorka s průsvitným krytem. Paní L. ji uviděla až po upozornění maminky. Z ponorky vystoupil starší statný generál v pískově zbarvené uniformě, se svým komorníkem v modrém obleku. Generál pozdravil paní L. německy a ta mu odpověděla také v němčině. Šli spolu do hotelu na „oběd“. Dovolená u moře je kratičký oddych v souboji dobra se zlem. Pak jsou zástupci Světla opět vyzváni k měření sil. Symbolem tohoto vztahu je volejbalový zápas. Dva mistři v bílých helmách jsou andělé míru, kteří paní L. pomáhají. Turnaj končí jejich vítězstvím. To nikdo nečekal, protože byli v menšině a nevymínili si žádné výhody. V jejich protivnících to vzbudilo velikou úctu a rozhodnou se jít jejich cestou. Plní přesně a čestně všechny předběžné dohody, že očistí planetu 36
od negativity a následků válek i nebezpečných zbraní, vynálezů. Jednají otevřeně, protože pochopili. Přikryjí děla bílou plachtou na znamení míru a dobrých úmyslů. Přecházejí ze služeb temnotám do světla. Naznačuje to směr zprava doleva. Nejprve je třeba očistit vodstvo. Stráže střeží vstup na válečné lodě, aby jejich zbraně nemohl nikdo zneužít. Potom se bude očišťovat souš. Generál zdraví paní L. jako představitelku vítězné strany. Ponorka má průhledný kryt na znamení, že nic neskrývá. Jednají otevřeně a čestně. Písková barva jeho uniformy znamená, že bude řídit očistné pozemní práce. Vodní očistu bude řídit jeho zástupce komorník, jak napovídá jeho modrá uniforma. Mluví německy, protože v této době je němčina mezinárodním jazykem. Generál zdraví první na znamení úcty a potvrzení kapitulace. V hotelu budou upřesněny kompetence a úkoly. Generál je dozorčím nad agregory jednotlivých planet. Komorník je jeho zástupce a pomocník. Tímto vítězstvím postoupila vaše planeta ve svém vývoji. Éra Ryb je uzavřena a pootevírají se dveře pro vstup do éry Vodnáře.
O Kassandře Ve vizi dne 1. 2. 2000 se paní L. zjevuje asi třináctiletá cizinka. Je krásná, má černé kudrnaté vlasy. Loupe se z ní špína, hlavně na zápěstí a na krku. Paní L. ji posílá se umýt. Paní L. je reinkarnací Kassandry. Potíže paní L. v tomto životě se odvíjejí od omylů a chyb Kassandry. Tím, že ji posílá umýt, vyjadřuje potřebu očistit se od karem, které je spojují. Špína, která se z Kassandry loupe, jsou zralé karmy k vyprošení. Kassandra je představitelkou těch lidí, kteří se pro svou pýchu a tvrdost stali obětí svého vlastního nedostatku taktu a pokory i lásky. Příběh o Kassandře: Kassandra byla dcerou trójského krále Priama a jeho ženy Hekaby. Byla proslulou věštkyní a nesmírně krásná. Zamiloval se do ní nejkrásnější bůh Apollón, ale ona ho tvrdě a pyšně odmítla. Potrestal ji tím, že způsobil, aby jejím věštbám už nikdo neuvěřil. Z pozemšťanů se o ni ucházel hrdina Othryoneus z Lýdie. Za její ruku slíbil, že osvobodí Tróju a vyžene z Troády Achájce. Padl a Kassandra se již neprovdala. Po dobytí Tróji se Kassandry zmocnil achájský válečník Aiás a zneuctil ji. Při dělení kořisti připadla vrchnímu veliteli vojsk Agamemnónovi. Ten ji přivedl do Mykén i s dvojčaty, která mu porodila. Hned první den vstupu do Řecka se stali všichni obětí zrádného Agamemnónova bratrance Aigistha. Byli zavražděni při hostině.
37
Kontrola Ve vizi dne 4. 2. 2000 je paní L. se synem H. na návštěvě ve velikém domě, kde pobíhají sestřičky, ale pacienti nejsou vidět. Vypadá to spíš jako hospic. Bloudili a hledali. Když nikoho nenašli, šli domů. Procházeli Krupkou a ta byla celá pod sněhem. Nebylo vidět žádný dům, všechno bylo zapadané sněhem. Hospic je místem, kde jsou umírající. Zde umíraly duše těch, kteří odmítali jít za Světlem. Hledali, koho by ještě mohli zachránit, ale již nikoho nenalezli. Sestřičky jsou andělé strážní, kteří měli napilno, aby předali své svěřence tam, kam náležejí. Krupka představuje chladná srdce pod sněhem osamění. Nikde není plamen lásky, který by rozehřál ochranný kryt sněhu proti citu a soucítění. Pod ním spí srdce těch, kteří se obrnili proti pravé lásce. Jsou osamělí a není zde nikdo, kdo by je zahřál svou láskou. Není ještě vše ztraceno, protože sníh se ještě neproměnil v led. Jde o předposlední fázi ledového království. Zde je možné pomoci. Paní L. je v místě, kde je vše kryto černou hvězdou s uzavřenými zámky. Takto je uzavřena éra Ryb. Temná hvězda je symbolem zneužití ideálů i učení Kristova. Slunce a vztažené ruce k němu vám naznačují, že máte vést prosby za to, abyste z pohodlí a setrvačností nepřenesli své předsudky do nové éry Vodnáře, která se před vámi začíná otevírat. Vedení těchto proseb je nesmírně důležité. Týká se celé skupiny.
Druhá kontrola Paní L. s paní Š. jsou v nemocnici na kontrole u lékařů. Odtud jdou ke mně na Novou Ves. Nikde není vidět žádný panelový dům. Postupují cestičkou na vrchol, který je strmější než ve skutečnosti. Dostaly se k povaleným kamenným kvádrům. Pozorně vše prohlédly a vracely se zpět. Dvě černé kočky jim přeběhly přes cestu zprava doleva. Jedna proběhla ihned, ale druhá byla vzteklá, cenila zuby, ale když si jí nevšímaly, šla také konečně vlevo. Na pravé straně zůstala sedět černá vrána. Najednou se před nimi objevil panelový dům, kde v přízemí bylo malé okénko, kterým vyhazovala nějaká cizinka brambory. Byly zdravé. Vyhazovala je na sníh. Paní L. se divila, proč to dělá. Vrátily se do práce před devátou hodinou. Šéf jí sdělil, že se nedostavila na schůzku s ředitelem o půl deváté. Paní L. na ni zapomněla, a tak se šla řediteli omluvit. Měl dveře otevřené dokořán, ale odmítal s ní mluvit, protože nepřišla včas. Šla tedy k sekretářce, aby si domluvila nový termín. Ta jí ochotně dala nový termín, protože se dověděla, že ředitel odchází a má zájem na tom, aby paní L. odešla s ním. Byla trochu smutná, protože v práci se jí zastala jen polovina lidí. Druhá polovina jí mrzutost s ředitelem přála. 38
Druhá kontrola se týká duchovního stavu planety a lidstva. Nejprve v nemocnici přijmou zprávu od lékařů. To jsou duchovní vůdcové těch, jejichž ego je nemocné. Tam se zdá vše v pořádku, a tak jdou k tobě jako svému duchovnímu vůdci, ale svůj úkol nepouštějí z mysli. Cesta k vrcholu poznání je ve skutečnosti strmější, než se původně domnívaly. Vidí povalené kamenné kvádry pevných idejí, které lidstvo zavedly. Tyto ideály padly a nastupuje odklon od magie. Černá vrána je její představitelkou a černé kočky jsou představitelkami mágů. Do jednoho proudu patří ti, kteří uzráli přirozenou cestou k pravému poznání a opouštějí magii. Jdou za svým poznáním vlevo. Ti druzí se zlobí, že skončila vláda magie, zlobí se, ale nakonec též přejdou na stranu nového učení. Třetí směr zastupuje vrána. To jsou ti, kteří ustrnuli ve vývoji a nejsou schopni jít za světlem pravdy. Ti se zde již nebudou reinkarnovat, ale půjdou tam, kde svůj vývoj dokončí. „Panelák“ představuje zkostnatělé myšlení, které se brání všemu novému. Když konečně pochopí svůj omyl, „vylévá dítě i s vaničkou“. To je symbolické vyhazování zdravých brambor jen proto, že si cizinka představovala, že sklidí za své snažení nádhernější duchovní plody. Cizinka je představitelkou těch, kteří nejsou pokročilí, snaží se, ale jsou netrpěliví a chtěli by ve svém vývoji pokračovat rychleji. Nedají-li si pozor, výsledky jejich snažení spálí mráz nelásky a neochoty pracovat na sobě samých. Zatím nevidí dobré výsledky své práce, protože se jim ve srovnání s ostatními zdají zanedbatelné. Druhý obraz, který ukazuje opomenutí paní L., je příkladem toho, že někdy je velice nebezpečné být v duchovní práci nepřesný. Vše má svůj čas a dohody je nutné dodržovat. Proto už ředitel paní L. nepřijal. Vytrváte-li však v dobrém a vedete-li prosby nesobecky, budete nakonec vyslyšeni. Kdo propase vhodnou příležitost, je v nebezpečí, že už nebude moci nic napravit. Pomoci mu může jedině cesta milosti Boží, ale nesmíte na ni spoléhat. Pro paní L. bylo varováním, že ji ředitel nepřijal, i když požívala jeho velké přízně pro píli, se kterou pracovala. Tím spíše měla být opatrnější. Byla jí dána důvěra, kterou zklamala. To dobře nechápala, a proto ji zraňovalo, že se jí spoluzaměstnanci nezastali. Bylo v ní ještě hodně pýchy a ctižádosti, protože byla zklamána jejich postojem. Měla přijmout za své opoždění „trest“ s pokorou a přijmout náhradní termín s klidem jako milost. Její zásluhy byly přesto odměněny, protože odcházela s ředitelem na nové pracoviště. Ředitel byl Otec a sekretářka anděl strážný. Šéf byl duchovním vůdcem pracovního kolektivu. Odchod s ředitelem značí duchovní postup paní L.
39
Pouštění draka Dne 6. 2. 2000 je paní L. v práci, má otevřené okno a pouští korkového draka, kterého má upoutaného dvěma provázky. Drak se jí vytrhnul a uletěl k protějšímu domu, kde narazil do antény. Ta začala padat a strhla s sebou i satelit. Pod oknem procházeli asi dva třináctiletí chlapci. Jeden prošel bez problémů a druhý padl zasažen k zemi. Paní L. ihned volala policii. Přijeli rychle v bílém autě. Ve vyšetřovateli poznala členku skupiny paní V. Odjela s nimi, aby mohli sepsat protokol. Když odcházela z práce, aby nastoupila do auta a odjela na policii, procházela chodbou a tam uviděla na zemi ležet svého spolupracovníka. Z prsní kosti mu stékaly zářivé kapky vody. Neví, zda se o něho postarala, protože pospíchala sepsat protokol. Když nastupovala do auta, viděla, že poraněný a otřesený chlapec již vstává a je v pořádku. Najednou se ocitla doma u muže, kterého viděla ležet na chodbě. Ležel na válendě a měl celou ruku v sádře. Byla tam také kolegyně, která je jeho přítelkyní. Všude byly rozházené pastelky a barvy. Paní L. je pomáhala sbírat. Muž jí sdělil, že jsou spolu strážci stáří. Paní L. pracuje na díle Božím. Drak je symbolem poznání, ke kterému je připoutaná myšlením a předsudky, a to jsou ty dva provázky. Když je opouští a myslí svobodně a volně, neví si se svou novou svobodou rady, a tak se jí drak vysmekne z rukou. Její myšlení naráží na myšlení a cítění nerozvinutých lidí, kteří nejsou schopni přijmout nové poznání. První chlapec situaci zvládá a projde bez pohromy dál. Druhý chlapec srážku s předsudky v myšlení nezvládne a je zasažen jejich tvrdostí. Paní L. volá o pomoc jejich strážné anděle a duchovní vůdce. Přijíždí tedy policie, kterou vede paní V. Zastupuje zde nadřízený kontrolní orgán. Proto je paní L. vyzvána, aby je následovala, protože musí být sepsán protokol. Protokol je kniha ákášických záznamů. Její spolupracovník, kterého uviděla ležet na chodbě, je představitelem lidí, jejichž úmysly jsou čisté jako kapky vody, které viděla třpytit se na jeho prsou. Tito lidé velmi usilují o naplnění správných ideálů, ale nejdou cestou svobodné vůle a přesvědčují různými manipulacemi, které se jim pak vracejí zpětnou vlnou magického tlaku. Příkladem je ruka v sádře. Kolegyně je představitelkou jeho ženského principu, která spolu s paní L. sbírá dary na této cestě. Jsou to duchovní dary poznání a schopností, které je dobré využít, ale neměli byste na nich lpět. Také byste však s nimi neměli zacházet bez úcty. Chaos, ve kterém se tyto poklady nacházejí, odpovídá chaosu, který má v hlavě. Paní L. s jeho družkou mu pomáhají tento chaos utřídit a dát do pořádku. Strážcové stáří sledují duše, zda jejich poznání a zkušenosti, které získávají během věků, jsou přiměřené. Tento úkol zvládl pouze jeho ženský princip a paní L. 40
Konec magie na planetě Zemi Dne 6. 2. 2000 se objevuje černý krystal v podobě pyramidy jako symbol magického vlivu a moci. Potom se zjevuje dohořívající svíčka, která se roztéká a její plamen hasne. Záblesk a hrom. Světlo je oslepující. Objevuje se oranžová planeta, sextant, světle šedé „V“ a asi v jeho polovině ho protíná plocha tmavšího oválu. Potom je vidět rotující černý kříž ve směru hodinových ručiček. Objevují se dlouhé a velice tenké černé prsty, které svírají bílou kouli. Prsty se tenčí a trhají se. Zjevuje se arabská sedmička, římská desítka a nakonec polovina vývojové osmičky. Řez je proveden vertikálně. Osmička by se mohla také číst jako obrácená trojka. Objevuje se anténa s kroužkem dole a nahoře. Působí dojmem zbytku kroužkového bloku. Je vidět písmeno „A“ jako Alfa – začátek učení. Vidíme učební stolky a za každým sedí jeden žák. Jak vedeme prosby za odstranění zbytků temného computeru, otočí se stůl a za ním v řadě jsou stoly, za kterými sedí vždy jeden žák vpravo a jeden vlevo. Vedeme prosby za všechna poškozená místa planety, kudy uniká energie. Vedeme též prosby za to, aby nemohly být zneužity zbytky vesmírného computeru. Toužíme po tom, aby byl z antény stažen a uvolněn i druhý kroužek, protože jen ten nás přivede tam, kde je omega poznání i učení. Objevuje se trojúhelník, ze kterého vyzařuje světlo. Je to cesta milosti Boží. Dohořívající svíčka naznačuje, že vliv magie v těchto sférách a dimenzích končí. Byla to právě magie, která přivedla ke zkáze planetu Mars. Energetický výboj ukazuje, jak je každý chráněn před útokem negativity. Eliminuje ho čisté vyzařování aury. Současně vás tento obraz upozorňuje na místa, kde jsou zbytky computeru, které negativně působí ve svém okolí a způsobují anomálie na planetě. Tento výboj upozornil paní L. na karmickou situaci, která nastala a způsobila zkázu hejna divokých hus. Toto je třeba vyprosit. Objevuje se planeta Mars, sextant, stůl vzhůru nohama a písmeno „V“ s oválnou plochou, která je nakloněna. Planeta Mars je varováním pro ostatní planety, kde se zneužívá moci magie. Sextant je symbolem orientace v moři nejistoty vyplývající z chaosu magie. Stůl vzhůru nohama značí, že i hodnoty učení magie jsou v tuto chvíli na této planetě převrácené. Písmeno „V“ značí domnělé vítězství magie, ale jde o Pyrrhovo vítězství, které ve své podstatě přináší „vítězům“ zkázu. Oválná plocha naznačuje, že se její vyznavači dostali na „šikmou plochu“. Temný rotující kříž ve směru hodinových ručiček naznačuje, že zkáza je karmicky dovršena. Dlouhé prsty černé magie ukazují, že jejich moc byla veliká, ale valem slábne. Světlou energii, kterou spoutaly, již nezvládají. Tenčí se a trhají. Světlo je svobodné. Mágové stále nemohou uvěřit, že nastal konec jejich moci. Čím více útočí, tím víc slábnou. V rovině, kde se domnívali, že zvítězili, byli poraženi vlastní negativitou. 41
Datum 7. 10. značí definitivní uzavření éry magie. Tohoto dne bude magie vymazána z ákášických záznamů vaší planety. Očista z jejích následků je z poloviny hotova. To naznačuje obrácená trojka, která je v podstatě vývojovou osmičkou. „A“, které se zjevilo, je počátkem vývoje ve světě bez magie. Budete se učit v tomto světě žít bez násilí. Žebříček hodnot si opravíte na základě myšlení a cítění, které se bude řídit zákony lásky. To naznačuje obrat stolu. Ve školních lavicích budou přijímat učení lásky nejprve jen jednotlivci, později všichni. Žáci sedící za stolky po dvou jsou zástupci mužského i ženského principu. Milostí Boží se vám otevřela cesta, která ve starém světě éry Železného věku přinášela mnoho utrpení. Přes toto utrpení dosáhla vaše planeta osvícení. Naznačuje to trojúhelník na základně, ze kterého se line záře Nejvyššího principu lásky a stvoření. Tímto okamžikem nastupujete cestu milosti Boží. Mír s vámi! Záblesk a hrom vás upozorňují na přetrvávající nebezpečí, které hrozí od zbytků computeru. Upozorňují i na nebezpečí ran těla vaší planety, ať jde o těla duchovní, energetická či hmotná.
Nález pana P. Bu. Dne 7. 2. 2000 byl pan P. s celou naší skupinou u mne doma. Pod gaučem uviděl desetník a zdvihl ho. Ještě tam byl přívěsek s kamenem, který právě nosí. Vzal si přívěsek a desetník dal mně. Tiskla jsem mu dojatě ruku a pan P. nechápal proč. Pan P. našel to, co bylo ukryto v jeho nitru. Ponechal si to, co mu náleželo, a vrátil ti to, co mu nenáleželo. Desetník je symbolem deseti dimenzí duchovního poznání. Přívěsek byl symbolem jeho duchovního bohatství, které od sebe odmrštil, když se dal cestou magie. To, že ho znovu nalezl u tebe a ponechal si ho, je symbolem jeho brzké duchovní očisty a návratu na cestu pravdy a lásky.
Vyšetřování vraždy Dne 9. 2. 2000 jsem s paní L. a mojí neteří L. v zákulisí velikého divadla. Vyšetřujeme vraždu. Jde o vyšetřování plánované vraždy planety Země. Tuto vraždu naplánovali vládcové planety Jantaru. Vyšetřování probíhá na obou planetách. Vaše komise má vypracovat návrh na nápravu všech věcí, které poškodily obě planety. Obsahuje návrh na nápravnou léčbu planety Jantaru i s její42
mi obyvateli. Mnohým je doporučena reinkarnace na planetě Zemi, aby lépe chápali pozemšťany. Současně budou vedeni k tomu, aby napravili, co poškodili. Na planetě Zemi jsou zkoumány příčiny, proč byla agrese Jantaranů přijata. I některým pozemšťanům bude doporučena reinkarnace na planetě Jantaru. Rozsudek byl vynesen. Nápravné práce budou zahájeny na planetě Zemi nejpozději od roku 2001 a budou ukončeny v roce 2100. Jantarané mají sto let na to, aby odstranili následky svých vin na pozemšťanech a jejich planetě. Během této doby by se měli s pozemšťany naučit vzájemnému pochopení a toleranci a obnovit tak dávné přátelství, které bylo přerušeno nešťastným konfliktem. Rok mají na to, aby dokončili duchovní očistu planety Jantaru i očistu svou. Budou spolupracovat i na duchovní očistě planety Země i jejích obyvatel, i když toto je též úkolem pozemšťanů.
Dohady s měňavcem Dne 12. 2. 2000 je paní L. s maminkou v místnosti, kde luštily starobylé texty. Paní L. je představitelkou těch, kteří usilovně pracují na sobě samých a snaží se napravit své omyly a chyby. Maminka je mateřská bytost paní L. a pracují s ákášickými záznamy. Paní L. tam byla vpuštěna na základě žádosti k Otci, kterého prosila o milost, aby jí zjevil to, co má ještě napravit. Následovala tato vize. Když zjistily vše potřebné, odebraly se do parku před nádražím, kde usedly na rohovou lavici ke starším manželům. Nádraží je místo, odkud se budou rozjíždět do různých sfér a dimenzí, aby se reinkarnovaly. Ten čas nastane, až budou mít hotový karmický plán, který připravují, a obdrží souhlas svých duchovních vůdců a rádců, kteří se personifikovali v podobě starších manželů. Přistoupil k nim chlapec asi ve věku dvaceti let. Měl světle hnědé vlasy a paní L. napadlo, že může měnit jejich barvu, ale také svou vlastní podobu. Řekla mu, že ví, že je mimozemského původu a může měnit podoby. Sdělila mu též, že ví, že mu ublížila, a tedy ho prosí za odpuštění. On jí sdělil, že jí neodpustí. Na to mu odpověděla, že mu odpouští, protože chce jít cestou pravdy a lásky. Pokud jí neodpustí, je to jeho svobodná vůle. Upozornila ho však, že brzdí ve vývoji především sám sebe. Měňavec je její manžel a představuje všechny bytosti, které ustrnuly ve vývoji, touží po pomstě, protože nejsou schopny pochopit, že nikdo nemá právo na pomstu, protože v pozadí je vždy nějaká příčina, která toto utrpení odůvodňuje. Jsou to ti, kteří se bojí vzít odpovědnost za vlastní vývoj do vlastních rukou a své omyly a chyby potřebují svést na ostatní, aby je mohli obviňovat a nemuseli hledat pravou příčinu u sebe. 43
Tato karma pochází z éry olympských bohů, kdy chtěla paní L. jako Héra splatit záletnému Diovi stejnou mincí. Vyhlédla si jako prostředek pomsty měňavce, který ji vždy přitahoval. Musela ho však k sobě připoutat, aby si ho udržela. Tak se také stalo, když ho ulovila zlatou magickou sítí a zbavila svobody, kterou nade vše miloval. Tuto akci zahlédla druhá paní L. na sezení dne 10. 2. 2000. Paní L. si měňavce důkladně připoutala ke stromu svého života, a dokud toto pouto nerozvolní, nebude schopna odpuštění, protože nemá svobodnou vůli. Užila ho jako nástroj pomsty, ale sama pak uvázla v síti připoutaností.
Ukončení očisty pana P. Bu. Dne 13. 2. 2000 držel pan P. odpolední siestu. Najednou ho probudila hromová rána. Zjistil, že ve spaní vedl prosby za přidělení duchovních vůdců z temnot a světů magie. Vyděsilo ho to a zavolal mne, aby se osvobodil od všeho, co na sebe ve „spaní“ přivolal. Tento zážitek úzce souvisí s jeho vizí, kterou mi vzápětí sdělil. Ve své vizi skončil směnu v práci a byl ve sprše. Okolo prochází jeho náměstek a ptá se ho, je-li již skutečně 14.30 hodin. Pan P. odpovídá, že ano, že je hotov, ale ještě neodpíchnul odchod. Když vyšel ze sprchy, nalezl náměstkův černý plášť. Pověsil ho na věšák, ale utrhlo se mu poutko. Hledal místo, kde by plášť pověsil, a nalezl ohromnou zrezivělou železnou desku, kde se věšák uchytil, a on tam zavěsil tento kabát. Musel ho zavěsit za límec a ten se též protrhával. Současně se na něho nakláněla deska a hrozilo, že na něho spadne. V tomto okamžiku vize začal prosit o duchovní vůdce z temnot a hrozilo, že veškerá jeho očista vyjde nazmar. Probudila ho rána a on si uvědomil svou chybu a volal mne, abych mu pomohla vést prosby správně. Jde o závěrečný proces očisty, kdy se musí pan P. rozhodnout, kterou cestou chce vlastně jít. Málem dal přednost temnotám a magii. Náměstek je představitelem nejvyššího duchovního vůdce z temnot, kterému dosud sloužil. Pan P. je ve sprše a dokončuje očistu. Náměstek se ho ptá z titulu své funkce, zda chce odejít a rozvolnit vazby. On však odpověděl neurčitě, protože jeho duch nebyl s odchodem ještě smířen. Proto odpovídá, že ještě nemá odpíchnuto. Náměstek mu tedy ještě ponechává „šanci“ v podobě svého magického pláště. Pan P. ho najde na zemi, když vystoupí ze sprchy. Tím, že ho chce pověsit, dává najevo, že chce v magii ještě zůstat. Poutko se však trhá, protože se již skoro dokonale očistil. Železná zrezivělá deska, na kterou plášť nakonec zavěsí, je symbolem toho, že již magie do těchto sfér nenáleží a je zastaralá. Začíná padat silou vůle. Jeho úsilí, které je proti vesmírným zákonům, hrozí, že ho smete. Pan P. vede prosby, ale je rozrušen 44
a vede je obráceně. Hromová rána je mu varováním. Kdyby pokračoval ve vedení negativních proseb, deska by na něho padla. V tomto případě je tato deska symbolem zpětné vlny, která každého mága dříve či později dostihne. Správně volal o pomoc, a tak mu bylo milostí Boží pomoženo. Jeho očista je u konce. Blahopřejeme!
Tunel Dne 16. 2. 2000 vidí paní L. tunel a v něm světlou mlhu. Přes vchod do tunelu se kříží dva světlé paprsky v podobě stojícího rovnoramenného kříže. Kříž se stěhoval z místa na místo, jako by se na něco zaměřoval či něco hledal. Černý kruh se pomalu uzavíral a oddělil temnotu od světla. Vpravo nahoře zůstal černý nepravidelný krystal, který měl barevné vyzařování a byl prosvětlen v levé části, v pravé byl tmavší. Různé barevné odstíny byly poměrně čisté, ale šedivé odstíny byly špinavé. Jde o aparát, který v přechodném období pomáhá pročišťovat vše, co je zasaženo špínou negativního myšlení a cítění. Tunel je průchodem do jiné dimenze. Vytváří přechod mezi starou a novou érou, mezi nižší a vyšší sférou. Paní L. najednou vidí stříbrnou kliku a pod ní je veliká klíčová dírka uzavřená dvěma visacími zámky. Jsou uzamčeny na dva západy. Až skončí očista přechodného období, budou zámky postupně odemčeny a dveře se otevřou do vyšší sféry. Očista bude probíhat ve dvou etapách, nejprve v duchovní a potom ve hmotné. Je vidět ruku, která mezi ukazováčkem a palcem drží planetu s prstencem. Pravděpodobně je to Saturn. Vidí, jak mnoho zářivých paprsků vytváří světelný most ke Slunci. Slunce je temné negativitou, kterou postupně eliminuje. Je to most lásky. Slunce je Sluncem spravedlnosti. Vize naznačuje, že očista vašich planet se netýká jen vás, ale bude probíhat v celém vesmíru. Týká se jeho stromu života. Za pomoci Slunce spravedlnosti se tak přes most lásky dostane učení lásky na vyšší úrovni všem planetám vašeho vesmíru. Děkujeme!
Podsvětí Ve své vizi dne 20. 2. 2000 byla paní L. na návštěvě v podsvětí. Všude byly kšefty, herny, nikde žádné okno. Procházela jednou místností za druhou, odhrnovala temně rudé závěsy, které zde byly místo dveří. Hledala východ ven. Byly 45
zde samí muži, nikde žádné ženy. Snažila se dostat na konec, protože teprve potom mohla jít zpět a najít východ. Vize se týká stavu vaší planety a lidstva. Ukazuje hodnotový žebříček lidí. Paní L. hledá východisko, ale nenachází ho. Vidí samé muže proto, že do tohoto stavu se lidstvo dostalo pod vládou mužského principu. Východisko najde lidstvo teprve tehdy, až bude vrcholit jeho negativní vývoj a omyly a chyby budou naprosto jasné. Tehdy se lidstvo odrazí ode dna svého utrpení a negativity a vystoupí z této pasti a bude vyznávat hodnotnější ideály. Paní L. se rozhodla hledat pomoc u mne. Šla ke mně dlouhou chodbou. Bylo u mne již mnoho lidí a ona musela čekat. Zahlédla chilského generála, kterého doprovázel nějaký mladík. Generál k ní přišel, políbil ji a vrátil se na pravou stranu, odkud vyšel. Paní L. byla hluboko ve svém nitru. Její podvědomí jí ukazuje fádnost a bezvýchodnost života, který se řídí pouze choutkami ega. Chtěla-li se pozdvihnout, musela se dostat až na dno své duše. Teprve pak mohla vystoupit a hledat duchovního vůdce, který by jí pomohl hledat pravou cestu. Když k němu dorazila, zjistila, že není sama, že musí čekat, až pro novou cestu uzraje. Během čekání jí byla ukázána její hlavní karmická zátěž a vazba. Polibek generála jí připomíná příbuznost jejich karmy a tou je fašismus. Jde o životní éru, kdy byla manželkou R. H. Generál odešel tam, odkud vyšel, protože v tomto životě se již nedokáže změnit a pochopit, co dělal špatně. Mladík, který ho doprovázel, je představitelem všech nevyzrálých bytostí, jež ho uznávaly a nadšeně následovaly. Paní L. se ocitá na náměstí Svobody ve velikém bílém domě, jehož rohy se bortí. Hledá opět marně východ, který neexistuje. Chce ven z domu, který najednou vypadá jako stan a neskýtá jí žádnou ochranu. Vedle ní se objevuje pan F., rozepíná zip stanu a ukazuje jí cestu ven. Bílý dům byl její falešný duchovní chrám, ve kterém doufala, že najde bezpečí pro klid své duše. Zaměnila velké zlo za menší. Tento chrám (vyznávané ideály) jí však neposkytl vytoužené bezpečí. Teprve ve stavu největší úzkosti jí byl seslán duchovní vůdce, který jí ukázal správnou cestu: otevřít se lásce tak, jak on otevřel zip u stanu. Teprve pak bude schopna vyjít z temných hlubin svého nitra. Paní L. je představitelkou hledajícího lidstva a pan F. je představitelem nových duchovních vůdců, kteří boří falešné duchovní chrámy.
Vize o zkáze planety Paní L. je dne 21. 2. 2000 ve velikém sále s klenutým stropem, na kterém je namalovaná naše planeta s vyznačenými státy. Každý stát měl jinou barvu. 46
Sál je vesmír, namalovaná planeta je duchovní podobou hmotné planety, která je rozdělena svým politickým i ekonomickým myšlením. Paní L. vidí sepjaté ruce mimozemšťana, který vede prosby. Jeho ruce mají po třech prstech. Objevuje se planeta, ze které šlehají energetické proudy do vesmíru. Z planety vystupují prosící ruce. Sepnuté ruce znamenají pozdní lítost lidstva této planety. Přivodilo její zkázu, přes veškeré prosby a včasné varování. Zkázu planety již nebylo možné odvrátit. V mé doplňující vizi vidím v temnotě bílý ostnatý drát s devíti až třinácti křížky. Pro pohyb ve větru nebylo možné rozeznat počet. Tento ostnatý drát se pohyboval takovým způsobem, jako by se měl každou chvíli osvobodit od svého zakotvení. Byl na pozadí zářivého obdélníku. Spojoval dvě planety utopené v temnotách. I planety byly temné. Byly to planety Jantar a Země. Ostnatý drát je symbolem karmické vazby obou znepřátelených planet. K němu jsou připoutáni zasvěcenci, kteří se zde dobrovolně reinkarnovali, aby jim pomohli. Bílé světlo ve tvaru obdélníka je symbolem osvícení a lásky, kterou těmto planetám přinášejí. Protože karma planet bude již brzy vyrovnána, zmítá touto vazbou osvobozující vítr. Zakotvení se uvolní, až Jantarané společně s pozemšťany vyrovnají pod vedením zasvěcenců své karmické dluhy. Vidím temný most se dvěma oblouky. Modrá socha titána z křišťálu se pozvolna vztyčuje. Zachytím záblesk světla v obličejové části. Objevuje se oválný stůl s černými konturami a nakonec se zjevuje temný kříž sestavený ze čtyř černých trojúhelníků. Vodorovné proudy světel začínají prosvětlovat temnotu. Temný most vzájemné nenávisti a trpkosti je třeba překlenout. Teprve pak mají obě planety možnost dokonalé očisty. Titán, který se pozvolna vztyčuje, je symbolem úsilí, které musí být vynaloženo, aby se staré chyby napravily. Záblesk světla v obličejové části je osvícení lásky, které oživí sílu titána. To může učinit pouze pravá láska. Černý ovál naznačuje, že na základě vesmírného spojení lásky, za pomoci andělů světla i temnot, pod vedením Otce a Jitřního anděla můžete planetu Zemi zachránit před zkázou a vzkřísit mrtvou planetu Jantar. Temný ovál je vyplněn světlem. Světelné pruhy naznačují, že osvícení a očista pokračují.
Titánské zkoušky Všichni jste prošli těžkým údělem zkouškového období, kdy jste museli odevzdat vše, co vám bylo propůjčeno, abyste mohli pracovat na díle Božím. Jakmile jste se očistili, museli jste vykázat svou skutečnou zdatnost. Víme, že to bylo pro vás velice těžké a krušné. Byli jste zvažováni a hodnoceni velice pečlivě po všech stránkách. Museli jste vykázat trpělivost, rozvahu, 47
odvážnost, vytrvalost, víru v dobro a lásku. Byla měřena kapacita vašich schopností po stránce citové, energetické i hmotné, včetně duchovních i charakterových kvalit. Když jste prokázali svou zdatnost a morální kvalitu, vstoupili jste do závěrečného kola titánských zkoušek. Odevzdali jste křišťálové lebky, které vám zprostředkovávaly spojení přes vesmírný computer. Ti z vás, kteří jste uspěli, jste obdrželi krystal vesmírného computeru, který odpovídá vaší nové duchovní úrovni. Je to vaše křišťálová podoba. Nemáte k dispozici jen lebku, ale celou vaši postavu. Ta je tak veliká, kolik energie z Duchovního slunce jste dokázali zvládnout. Má nádhernou barvu modrého krystalu, abyste měli stále na paměti Atlantidu a nezapomněli na svůj původ na této planetě. Vztyčit svého titána a zasadit ho do křišťálového soukolí již musíte sami. Mnozí již pociťujete jeho tíhu i náročnost tohoto posledního úkolu. Aktivizovat ho můžete pouze vy sami, nikdo jiný. Dokážete ho však aktivizovat jen tehdy, jste-li naplněni pravou láskou. Jste-li rozladění, vzteklí či plni zloby, nemůže reagovat. Takto je zajištěn proti zneužití. Reaguje pouze na cit pravé lásky. Tehdy s ním budete konat pravé zázraky lásky, protože budete znát vůli Boží. Zkoušky budou uzavřeny a vyhodnoceny do 4. 5. 2000. Dne 5. 5. 2000 bude slavnostní předání přístupu k vesmírnému computeru těm, kteří tyto náročné zkoušky složili. Všichni budou odměněni podle svých zásluh. Děkujeme vám za lásku a vytrvalost i statečnost, se kterou jste pracovali. Žehnám vám, děti moje! Děkujeme vám! Otec, rada nejvyšších, rada temných andělů, Jitřní anděl
Třetí etapa osvobození a očisty Paní L. hledá svoji sestru E., paní R. a paní D. ze skupiny. Vidí černou římsu, po které lezli lidé zleva doprava. Má o ně strach. Pokračuje v hledání a přichází k zubařce, kde zjišťuje, že paní D. vytrhala všechny zuby. Paní R. od ní též před chvílí odešla. Paní L. hledá pomoc pro maminku. Hledá ji však jinde, než se nachází. Má velikou obavu o svou sestru a přítelkyně, včetně celého lidstva. Není si jistá, zda zákroky zubařky jsou správné a adekvátní. Zubařka je představitelkou temných andělů, kteří naplňují spravedlnost. Jde s maminkou do nákupního střediska. Proti nim jdou dva mladíci a jeden z nich plivne mamince do obličeje. Paní L. se diví, proč si to maminka nechá líbit. Vešly do drogerie, kde byly tři pokladny. Maminka měla igelitovou 48
tašku se třemi prášky na praní. Dva kusy velkého balení a jedno malé balení Palmexu. Tašku nechaly u jedné z pokladen. Maminka prošla obchodem a vracela se zpět. Paní L. uviděla, jak maminka bere jinou tašku u pokladny a dohaduje se o ni s pravou majitelkou. Vidí, že se maminka spletla, a nese jí její „igelitku“. V tašce, která jí nenáležela, byly tři „ešusy“. Obě vyšly ven, když se stmívalo. Paní L. provází maminku na její životní pouti a podílí se i na přípravě jejího karmického scénáře. Na životní cestě potká dvě duchovně nezralé bytosti, z nichž zejména jedna ji bude zraňovat svým pohrdáním a sobectvím. V tomto životě je jejím hlavním plánem očista. Pro naplnění tohoto plánu má již vše připraveno. To odkládá u pokladny, kde bude splácet své dluhy, až nastane čas. Rychle projde obchodem a zjistí, že již nic nepotřebuje. Vrací se zpět, ale splete si pokladnu, kde je uložena její karmická zátěž, a bere „cizí“ karmu na sebe a dohaduje se s právoplatnou majitelkou, kdo je jejím vlastníkem. Tato žena je její dcera, ke které je připoutaná, a proto trpí s ní a přetahuje i prožívá její životní karmu s ní. K tomu jednání má sklon i v tomto životě. Paní L. zjistí její omyl a přináší jí její karmické zavazadlo. Maminka pochopí a bere ho za své. Sestra E. má v tašce tři ešusy s jídlem pro tři bytosti, kterým dluží nejen poučení, ale i osvícení, kterého kdysi dosáhla a které pro zaslepenost odepřela svým nejbližším souputníkům na cestě pravdy a lásky. Je to její manžel, dcera a syn. Dokud nepochopí past připoutanosti a nedá všem svobodu, nebude z tohoto karmického utrpení úniku. Teprve spálením vazeb připoutanosti se sama osvobodí a bude moci pracovat na tom, co pokazila, a bude moci splatit svůj dluh. Tuto karmu nemůže nikdo nést za ni. Maminka, která se o to však snaží na základě své připoutanosti k ní, pochopí svůj omyl až na sklonku svého života. Tehdy ji paní L. povede a bude doprovázet na cestě pravdy a lásky, aby pochopila cenu bohatství pravé lásky. Je to ta cesta, která je vede vlevo ke klenotnictví, a zde se při jeho prohlídce paní L. mamince svěřuje se svými duchovními cíli. Líbily se jí náušnice s perlami, které tvořily ornamenty. Jinými slovy, toužila po tom, aby nebyla hluchá k utrpení druhých, aby vždy slyšela volání o pomoc. Proto volila náušnice. Drobné perly jsou pravými perlami poznání, které můžete získat jedině za cenu určitého utrpení, a důkazy pravé lásky, která vytváří krásné ornamenty vašeho života. Když šly zpět domů, do svého nitra, potkaly paní E. s mojí dcerou S. Toto setkání je karmické a obě mají pomoci paní E. i paní S. s očistou. Záležitost spěchá. Děj se odehrává v Luhačovicích a tyto lázně jsou symbolem ozdravení ducha i těla. Klenotnictví představuje pravé poklady poznání.
49
Pravda a předsudek Dne 26. 2. 2000 je celá naše skupina na návštěvě u manželů B. Dům je zchátralý. Než jsem začala mluvit, chtěla paní L. nabídnout čistou vodu k pití. Její manžel se k ničemu neměl, ale pan P. Bu. vstal, že jí pomůže. V kuchyni byla spousta špinavých skleniček různých velikostí. Paní L. se pustila do čistění světle zelených malých kalíšků. Zdály se jí příliš malé, a tak se mne šla zeptat, zda budou dobré. Já jsem odpověděla, že někomu to bude stačit. V kuchyni měla mnoho načatých lahví s minerální vodou, ale ona chtěla pro každého nenačatou láhev. Návštěva u manželů B. je duchovním setkáním skupiny. Dům je symbolem jejich chrámu pravdy. Je zchátralý, protože staré „pravdy“, které dosud vyznávali, se pro ně stávají neplatnými a nepoužitelnými. Paní L. chce nabídnout osvěžení v podobě čisté vody. Chce nalít čistou vodu – pravdu. Neví, jakou formou a v jaké míře tak má učinit. Manžel nepomáhá, protože se domnívá, že nemá co nabídnout. Bude jí pomáhat pan P. Bu. Když tuto myšlenku chtějí realizovat, zjišťují, že nádobí je špinavé a většina lahví načatá a voda vyčichlá. Paní L. začne nádobí čistit a ptá se, bude-li to dobré. Ty odpovídáš, že někomu to bude stačit. To znamená, že čistou, nevyčpělou pravdu může podat pouze člověk čistého myšlení a cítění. Je nutné ji podávat nevyčpělou, tedy čerstvou, z nenačaté láhve, jak paní L. správně pochopila. Musí se umět podat v takové míře, jakou člověk unese. Někdo bude pít z menšího kalíšku, jiný z veliké číše. Vše záleží na duchovní zralosti jedince. Načaté láhve jsou symboly již objevených pravd, které byly přijaty jen do určité míry tak, jak jim bylo porozuměno. Špinavé skleničky představovaly zbytky lží a negativity, které zdeformovaly a zkalily čistotu pravdy. Tato mravní špína zaschla na použitých skleničkách. Jsou to vaše předsudky, kterým jste podléhali. Od těchto nepravd a předsudků je nutné se očistit. Teprve potom budete schopni přijmout čistou pravdu v plné nahotě a bez přikrášlování.
Rodinná přítelkyně Dne 27. 2. 2000 byli manželé B. s dětmi a maminkou na dovolené. Měli navštívit starou rodinnou přítelkyni, kterou ještě osobně neznali. Paní L. pro ni sháněla dárek nejprve v knihkupectví. Uviděla tam krásnou knihu „Drahokamy Českého království“. Vtom si uvědomila, že paní třeba ani nečte, a šla shánět jiný dárek. Rozhodla se pro bonboniéru a koupila jednu, která vypadala velice pěkně a skládala se z bílé a hnědé čokolády. Poměr byl jedna ku jedné. Když přišli k paní na návštěvu, zjistila, že je zde již mnoho lidí. Paní sice viděla prvně, 50
ale podobou jí připomínala mne. Byla starší a hovořila o tom, že své bohatství postupuje dalšímu. Všechny lidi, bylo jich čtyři tisíce, předala šedovlasé paní s dlouhými vlasy (paralelní bytost). Jednalo se o práci v nadaci. Jde o vizi budoucího života, kdy se se svým duchovním vůdcem setkají až v závěru jejího života. Tímto vůdcem je paní, ve které paní L. pozná tebe. Je zde mnoho lidí, protože zajišťuješ posloupnost práce pro budoucnost. Současně je ukázána bilance dosavadní práce celé nadace – skupiny. Tuto bilanci představuje bonboniéra. Polovina lidstva duchovně postoupila do rovin duchovní urozenosti a vyznává víru pravé lásky. Paní, které jsi postoupila vedení, je tvoje paralelní bytost. Čtyři tisíce lidí, které předáváš novému duchovnímu vůdci, jsou duchovní učitelé. Sedíme všichni za oválným stolem na znamení, že jsme si všichni rovni. Paní L. poznává členy naší skupiny. Po její levici jsou čtyři místa volná pro ty, kteří se probudí pro práci později. Jejich příchod je teprve očekáván. Poznává zde i manželovu sestru s její rodinou. Paní L. se mnou odchází do mého bytu. Je to starý dům s prostornými pokoji a starožitným nábytkem. Jsou zde vysoké štukové stropy, nábytek je krásně vyřezávaný. Když jsme prošly všemi pokoji, ptala se mne, zda jsem jasnovidná. Odpověděla jsem jí, že ano, že takto pracuji od svých osmi let. Paní L. mi chtěla ukázat některé léčebné obrazy a články, ale jak byla rozrušená, vše si rozházela a nemohla nic najít. Vyprávěla mi, že se o tyto věci zajímá již dva roky. Přešly jsme do jiné místnosti, kde ležel v postýlce malý chlapeček v červených dupačkách. Sdělila jsem jí, že je od mých dětí, tedy můj vnuk. Chystala jsem se ho přebalit, ale pohybovala jsem s ním zvláštním způsobem, že se paní L. obávala, abych mu neublížila. Dítě však bylo v pohodě. Tvůj dům je chrámem tvého vědění. Je starobylý, protože jsi „stará duše“. Svými otázkami se paní L. ujišťovala, zda jsi skutečně ta, která byla v jejích minulých životech jejím duchovním učitelem. Protože se o vše živě zajímala, ukázala jsi jí dítě budoucnosti, které již bylo vícedimenzní. Předváděla jsi jeho schopnosti a prováděla s ním speciální cvičení, aby se co nejlépe rozvíjelo po všech stránkách osobnosti. Toto nové dítě představuje lidstvo budoucnosti a výraz, že je od tvých dětí, znamená, že plynule navazuje na vývoj lidstva přirozenou cestou. Tvoje děti jsou všichni lidé této planety.
Mars – Jantar, mrtvá planeta Dne 1. 3. 2000 ve své vizi vidím mrtvou planetu Mars. Poznávám ji podle tváře dívky se slzou v oku. Tato tvář je na planetě vidět z vesmíru a je varováním pro všechny ostatní planety. Objevují se pyramidy a modrá levotočivá svastika jako znamení šovinismu a fašismu. Potom vystupuje temný kříž na znamení, 51
že tato planeta je skutečně mrtvá. Nad touto zbídačenou planetou se zjevuje modrý titán se srdcem na dlani. Září nádhernou modří a srdce je karmínově červené a osvětluje okolí. V této temnotě vystupuje světelný sloup od planety až k nebesům a ohýbá se přes klenbu nebeskou. Světlo je po levici titána, kdežto symbol magického kódu (temné „Y“) se klene po jeho pravici a tvoří protipól světlu. Světlo vstoupí do temnot až s příchodem titánů, kteří přijdou se srdcem plným lásky a probudí tuto planetu k životu. Prozáří vše svou láskou a temný obelisk z černého krystalu padne. Tento zbytek negativního computeru, který se zde pyšnil v dobách vlády magie, bude eliminován láskou. Duch svatý sestoupí ve světle a přinese osvícení všem. Zdánlivé vítězství magie bylo pro Mars Pyrrhovým vítězstvím. Přineslo mu pouze zkázu a smrt. Vzkříšení mrtvé planety bude prvořadým úkolem titánů v době, kdy na planetě Zemi bude Zlatý věk lidstva vrcholit. Jantar je duchovní podobou Marsu. Jantarané se učí pravé lásce na planetě Zemi. Až poznají pravou lásku a naučí se milovat planetu, kterou chtěli původně zničit, dosáhnou toho stupně duchovní ušlechtilosti, který jim pomůže připravovat rodnou planetu pro její vzkříšení. Tehdy se budou moci inkarnovat opět na Marsu, ale vývoj se bude ubírat od počátku. Dozor nad Marsem budou vykonávat pověření titáni – zasvěcenci.
Životní pouť Ve své vizi dne 4. 3. 2000 jede paní L. s rodiči nakupovat potraviny do skladu v Novosedlicích. Skladiště s obchodem mělo být původně proti kostelu na náměstí, ale zde nic takového nenašli. Spolu s maminkou se rozhodly, že budou hledat. Tatínek to však odmítl a zůstal sedět v autě. V místě, kde mělo být skladiště, našly montéry, kteří zřizovali telefonní ústřednu. Jejich odění bylo bílé. Hledaly dál a potkaly mladíky, kteří také hledali obchod a nabídli se, že je vezmou s sebou, i když nevěděli, kde to je. Nastoupily s nimi do auta a paní L. udala směr vlevo. Sklad s obchodem potravin však nenašli. Najednou se paní L. ocitla v Německu. Putovala s přítelkyní Š. písečnými dunami. Dostaly se do podzemí, které vypadalo jako metro, ale byla to nemocnice. Začali je pronásledovat nějací mladíci a stříleli po nich. Paní L. padla na zem a kryla si hlavu koženou kabelou. Když vstávala, zjistila, že nemůže chodit, protože si zlomila při pádu kotník. Doskákala k recepci a žádala ošetření. Recepční však odmítla s tím, že se jí úraz nestal tady. Paní L. jí odporovala a jako důkaz jí ukazovala prostřelenou tašku. Na to jí recepční odpověděla, že musí čekat, protože z lékařů zde zatím nikdo není přítomen. Objevili se její rodiče, že jí pomohou. Opět se ptala recepční, kde je občerstvení, a ta jí s úsměvem odpověděla, že ho zrušila. 52
Když vystoupili z podzemí, uviděli dva stánky. V prvním prodávali čtvercové čokolády zasunuté v šachovnici ve třech sloupcích pod sebou. První byla modrá a pod ní psaná číslice 72. Druhá byla růžová s číslem 82. Třetí byla zelená s číslem 92. Vzala si po jedné čokoládě z prvního a druhého sloupce. Prodávali zde i celozrnný rohlík s párkem. Stál 7,40 Kč. Rozdělila se o něho se sestrou, která se tam najednou objevila. Rodiče a přítelkyni Š. již neviděla. Je to obraz životní pouti a hledání duchovní stravy a pravého poznání. Spolu s maminkou hledaly pravdu, která by jim přinesla pravou lásku. Tatínek hledání odmítl a raději zůstal sedět a nechal se unášet životem v pasivitě. V místě, kde se domnívaly, že najdou, co hledaly, objevily ústřednu, která se teprve budovala. Ony nepochopily, že se zde buduje spojení s vyššími sférami pro ně. Kdyby zůstaly, měly by snazší cestu, ale ony hledaly dál, až potkaly falešné duchovní učitele, kteří sami nevěděli, kam směřují. Paní L. udala směr, ale s nimi nemohla nalézt cíl svého života. Najednou se ocitla v Německu se svou paralelní bytostí. Procházely spolu planým životem, který byl chudý na lásku. Díky karmické zátěži se dostaly do hlubin temnot a magie, kde panoval chaos, násilí a nepořádek. Tato „nemocnice“ jim měla pomoci se očistit od vin a omylů. Napadli je temní andělé, aby se tak naplnila jejich karma. Závažná karmická chyba se projevila zlomeným kotníkem. Recepční byla strážcem prahu a sdělila jí, že karma ještě není naplněna a že paní L. nic nepochopila, proto zde není nikdo, kdo by jí pomohl, ošetřil ji nebo jí podal občerstvení. V této kritické chvíli jí přišli na pomoc rodiče. Rodiče představují mateřskou bytost jako duál a pomáhají jí vystoupit z temnot jejího nitra do světla poznání a volit. Stánky nabízely základní duchovní stravu. I tak musela volit mezi dobrem a zlem. Stánky nabízely nejen duchovní stravu, ale i délku životní cesty, během které by měla tuto duchovní stravu získat. Byly jí nabídnuty dva životy. Cena, kterou zaplatí, je 7.40 let života. (O tolik let jí bude zkrácen život.) Dělí se se sestrou E.
Pohřeb planety Jedu na pohřeb dne 11. 3. 2000 zvláštním dopravním prostředkem. Vagon je celý prosklený. Je plno a já nastupuji s ostatními. Stoupnu si k otevřenému oknu mezi dva mladíky. Když jsme nastupovali, bylo nám řečeno, že nikdo nesmí plakat. Kdo se neudrží, musí raději vystoupit. Chvíli čekáme, až zde budou všichni. Jsou tu jen muži. Několik jich nevydrží a s tvářemi zmáčenými slzami vystupují. Vlak se rozjíždí. Všude je krásné světlo, ale jsme smutní. Já se neudržím a strašlivě pláču. Je mi jedno, že je to zakázáno. Hrozně to bolí, vzlykám nahlas a mám pocit, že se mi roztrhne hruď. Mladíkům vedle mne tekou slzy, ale nevzlykají. 53
Zemřela planeta Jantar – Mars. Ohrožena je i planeta Země. Jedete na pohřeb. To znamená, že naposledy tuto planetu navštívíte a upravíte, aby již nebyla nebezpečná ostatním planetám. Na výstrahu vymodelujete laserem podobu plačící ženy, která představuje agregora této mrtvé planety. Tím prozatím úkol končí. Nesmíte plakat, protože byste falešným soucitem této planetě nepomohli tak, jak je třeba. Oplakávat planetu smíš pouze ty jako strážce vesmíru a strážce planet. Spolucestující jsou zástupci jednotlivých planet, kteří se jdou rozloučit s mrtvou planetou.
Pohřební hostina Jsem ve starobylém domě, kde je mnoho lidí, mužů i žen. Pořádá se zde smuteční hostina. Jsem již klidná a na vše dohlížím, aby každý dostal, co je třeba. Stoly se prohýbají pod jídlem. Vpravo je ohromný stůl s ovocnými dorty. Je připravený pro děti, které jsou nějakým způsobem postižené. Chtěla jsem si vzít také tento zákusek, ale zájem projevili i jiní a já si uvědomila, že by se nedostalo na všechny děti. Proto jsem musela odmítnout. Starobylý dům je srdce tvého vesmíru. Je zde mnoho lidí (planet a hvězd). Zákusky určené postiženým dětem jsou ve skutečnosti duchovní stravou, která je určená reinkarnovaným Jantaranům na planetě Zemi. O postižení se mluví proto, že neznají pravou lásku. O dětech se mluví proto, že ve svém duchovním vývoji ustrnuli na této citové úrovni. Učení o lásce potřebují více než ostatní reinkarnovaní, protože je budou teprve poznávat. Proto jsi doporučila ostatním jinou duchovní stravu, která byla určena pokročilým.
Zásah strážce vesmíru Vidíme muže, který hraje na píšťalu, a my s nadšením posloucháme. Vím, že jsem napsala knihu, a hosté se o tom baví. Máme otevřené dveře na chodbu. Naproti mně ve stejném poschodí bydlí muž středních let. Je to slavný umělec, hudebník a skladatel. Pootevře své dveře, naslouchá melodii píšťaly, která ho fascinuje. Vím, že touží být s námi. Je neupravený, rozcuchaný a špinavý. Chce přijít, ale je si vědom, že nebyl pozván. Jsem zvědavá, jak své dilema vyřeší. Najednou polosedím pololežím na nějakém dvojitém lehátku a vedle mne leží muž. Vidím, jak se k němu vrhá soused, kterého jsem před chvíli pozorovala, a líbá ho na krk. Ke svému zděšení zjišťuji, že se mu zakousl do krku a saje mu krev. Je upravený, navoněný a velice přitažlivý, je mi divné, že nenapadl jako první mne. Nebojím se ho, ale nechápu, proč se muž nebrání. 54
Muž, který hraje na píšťalu, hraje melodii lásky, aby probudila ty, kteří její melodii zapomněli. O tvé knize se mluví proto, že má těmto lidem pomáhat probudit se pro věčný život v lásce. Všichni, kteří jste se tu sešli, pocházíte ze Světla. Na konci věků bylo dovoleno, aby se otevřely dveře věcí skrytých, aby mohli být pro nový věk zachráněni všichni, kteří v něm touží žíti. Tato melodie lásky přitahuje i upíra, který představuje všechny bytosti, jež jsou ve vleku svého ega a propadly temnotám. Jeho touha se projevuje agresivním aktem, protože nezná pravou lásku. Mění muže k obrazu svému. To znamená, že v Železném věku sice vládl mužský princip, ale byl také nejvíce ohrožen tvrdostí tohoto věku. Chráněni jsou před ním pouze ti, kteří znají a vyzařují pravou lásku. Stojím za šedou, krásnými reliéfy zdobenou zdí. Zprava i zleva vede dolů schodiště. Stojím nad pravým schodištěm a chystám se sestoupit. Dole zahlédnu muže – upíra, který chtěl po nich vystoupat. Jakmile mne zahlédne, skryje se za stěnu schodiště. Vím, že jeho úmysly nejsou dobré, jinak by se neskrýval. Zkouším ho a otočím se zpět. Jakmile jsem k němu otočena zády, vyjde ze svého úkrytu. Když se k němu otočím čelem, vrací se do svého úkrytu. To znamená, že se chystá zaútočit. Postavím se nad schodištěm a čekám, až vyjde ze svého úkrytu. Beru na sebe výstražnou podobu, která ho zmrazí na místě, a on nemůže postupovat dál. Dívám se na něho a on se začíná smršťovat a deformovat. Je bezmocný a malinký. Zakloním hlavu a ošklivě se směji. Je konec jeho útokům. Nikoho již nemůže ohrozit. Jeho pravá podoba bude každého před ním varovat. Upír je představitelem těch, kteří přivodili zkázu vlastní planety. Přes veškerá varování pokračují v útocích na planetu Zemi a její obyvatele, i když své pomstě obětovali prakticky vše. V tomto okamžiku proti nim vystupuje strážce meze a vesmíru. Dál již nesmí. Zeď je limitem, který, bude-li překročen, způsobí zhoubu jim samým. Je to poslední a třetí mez. První mez, která byla překročena, způsobila proměnu zlatých netopýrů v upíry. Druhá mez, která byla překročena, přivodila zkázu planety Jantaru. Původně bylo útočeno na planetu Zemi a přes veškerá varování se pokračovalo v útocích tak dlouho, až překročily limit, a jejich útoky na Zemi se obrátily proti jejich vlastní planetě. Třetí limit byl tento: vzpoura proti Otci, radě nejvyšších, radě temných andělů, Jitřnímu andělovi a agregorům planet. Vize naznačuje, že varování bylo uposlechnuto a třetí limit nebyl překročen. Pokud by pokračovali v útoku, byli by eliminováni. Proto muselo být varování tak drastické.
55
Rodinný výlet Paní L. se s celou rodinou dne 12. 3. 2000 vydala na výlet. Všichni míří k vysokému kopci a cestou musejí překonat vysoké dřevěné překážky, aby se k němu vůbec dostali. Když stojí na úpatí hory, volí nejprve cestu vlevo. Brzy však zjistí, že je příliš zarostlá, a dají se snadnější cestou vpravo, která je již prošlapaná. S nimi stoupá do kopce více lidí. Cestu ztěžují zvířata, která se ženou dolů. Jsou to dvě krávy a samí psi. Paní L. má obavy, co s nimi bude, až dosáhnou vrcholu, protože někteří lidé se zde zastavují a běží zpět v podobě zvířat. Rodina představuje lidi různých duchovních úrovní. Mladé duše jsou děti, staré duše jsou dospělí. Dělí se na mužský a ženský princip. Cesta ke kopci znamená překonávání překážek na cestě pravdy. Úpatí kopce znamená volbu mezi zdánlivě snadnější cestou a cestou velmi obtížnou. Ne vždy je volba snadnější cesty volbou nejlepší. Cesta vlevo znamenala cestu utrpení, která vede houštím karem, ze kterých je třeba se očistit. Cesta vpravo je cestou, kdy na sobě tak intenzivně lidé nepracují, a proto sice mohou dosáhnout vrcholu, ale neudrží se na něm, protože je stáhne zpět připoutanost k negativním vlastním charakterovým vlastnostem. Proměňují se tedy ve „zvířata“, která nejlépe vystihují jejich charakter. Jistější je tedy cesta vlevo, po pravici Boží, kterou nazýváme cestou Boží milosti. Ta vám sice přináší utrpení, ale vy se od něho můžete osvobodit usilovnou prací na sobě samých. Je třeba vysekávat plevel a trní, které bují na dně vašich srdcí. Odstraňovat z cesty symboly karem tím, že je pochopíte a vyprosíte. Odstraňujte z cesty plevel negativních vlastností tím, že je odstraníte ze svých srdcí, a zabíjejte své sobecké přebujelé ego tak dlouho, až poznáte cit pravé lásky. Ta vás pak vynese do výšin světla pravého poznání. Jen tehdy se udržíte v božských výšinách Otcovy lásky.
Třídění lidstva Ve své vizi dne 13. 3. 2000 chodí paní L. po břehu rozvodněné řeky a hledá bezpečný brod. Je s ní mnoho lidí. Konečně nachází správné místo a přechází na druhý břeh sice ponořena ve vodě po kotníky, ale proud ji nestrhával jako ostatní lidi. Někteří se brodili po pás ve vodě, jiní po kolena, některé strhl proud a oni se topili. Jde v podstatě o třídění lidstva. Brod najdou ti, u kterých je předpoklad k očistě od magie a vlivu temných sil. Řeka, kterou přecházejí, je řeka Styx. Ti, kteří utonou, nemají předpoklady žít ve vaší sféře a dimenzi, prostoru a času. Budou se reinkarnovat na takové planetě, kde je předpoklad jejich dalšího vývoje. Čistí přejdou suchou nohou. Ostatní budou přecházet brod 56
tak hluboko ponořeni do vody, kolik je toho třeba ještě očistit. Druhý břeh je pro ně metou, která jim umožní připravit se na další reinkarnaci na planetě Zemi v novém věku a budou mít čest budovat Zlatý věk lidstva. Takto bude probíhat závěrečné třídění lidstva pro nový věk této planety. Ve dnech od 7. 10. do 28. 10. 2000 bude zahájen odchod těch mágů, kteří se nevzdali magie. Důvody jsou různé, buď nedokončili svůj vývoj v magii, nebo jsou připoutaní. Pravidla lásky a lidskosti musejí být vždy zachována. Paní L. přešla řeku a ocitla se v nádherné záři. Byla doma. Nad řekou se klenul most lásky.
Náhradní karmický scénář Dne 17. 3. 2000 k paní L. přišla skupina mužů v černém. Připomínali jí motorkáře, ale byli bez motorek, zato bohatě zdobení v obličeji i jinde zlatými kroužky a řetízky. Bála se jich. Požádali ji o kabelu, kterou rozřízli velikým nožem. Chtěli všechno. Věděla, že má celkem tisíc korun ve dvou pětistovkách. Začala podvádět. Prosila je, aby jí ponechali alespoň doklady, a odevzdala pouze jednu pětistovku. Měla obavy, že nebude mít z čeho žít. Jejich vůdce vzal veliký nůž a vrazil jí ho do levého ucha. Paní L. měla pocit, že musí být vážně zraněná, i když necítila bolest, a chtěla vyhledat lékaře, aby ji zachránil. Paní L. je představitelkou všech bytostí, které splnily svůj karmický plán a mají možnost dokonalé očisty již za tohoto života. Proto jí byl nabídnut nový karmický scénář, který bude řešit hlavně připoutanost. Muži v černém jsou temní andělé. Již nepotřebují motorky, aby ji spravedlnost dostihla. Tito temní andělé mají jiný úkol. Pomáhají svým svěřencům řešit problémy připoutanosti. Jako symbol této hodnosti mají zlaté ozdoby v podobě drobných i silnějších řetízků. Protože stanovená karmická zátěž byla vyrovnána, požadují od paní L. kabelu, kde byl skryt její karmický scénář s příslušnou zátěží. Pokud by neprotestovala, vložili by jí náhradní scénář do kabely a vše by probíhalo hladce. Ona však nepochopila a podváděla, proto jí temný anděl symbolicky vrazil nůž do ucha na znamení, že bude trpět víc, pokud nepochopí a bude uhýbat a odmítat dát svobodu všem, které spoutala, a nebude slyšet jejich touhu po osvobození. Pocit, že musí k lékaři, vyplýval z předsudku, že nemůže toto osvobození přežít bez následků. Jinak znamená, že hledá náhradního pomocníka, který by jí pomohl. Nikdo jiný jí však nemůže lépe pomoci než temný anděl. Toto hledání, jak vyklouznout z odpovědnosti za utrpení způsobené připoutaností, je falešnou náhražkou, která utrpení jenom prodlužuje, protože nic neřeší. Kdo dá svobodu, je osvobozen. Kdo splatí dluh, je vyrovnán. Kdo vyšle pravou lásku, je milován a zapojen do vesmírné jednoty lásky. 57
Danajský dar Na posledním sezení dne 17. 3. 2000 jsme zahlédli svazek klíčů a trójského koně. Neuvědomili jsme si, že danajský dar v podobě koně je symbolem zrady. Trója padla, aniž by byla schopna se bránit. Tato karmická situace se opakovala za druhé světové války, kdy naše republika byla připravena se bránit, ale nebylo jí to dovoleno, protože jsme byli obětováni mocnostmi v zájmu zachování světového míru. Byli jsme zrazeni národy, které se bály o svou vlastní existenci a neuvědomovaly si, že agresor chce získat pouze čas a pak je stejně napadne. Tak se také stalo. Tyto karmické vztahy je nutné vyprosit a rozvolnit. Nastal čas odpuštění mezi lidmi i národy. Mír s vámi!
Porod Vize z 18. 3. 2000. Jsem v prostoru, kde mne obklopuje šero. Úpěnlivě vedu prosby, ale nevím, za co prosím či koho vyprošuji. Mám pouze pocit, že prosím nejen za své paralelní bytosti, ale i za celé lidstvo. Najednou zpozoruji, že z mého břicha, v jeho levé horní části, vystupuje bytost obalená bílou tkanicí. Vypadá jako mumie a konec tkanice je volný, jako pupeční šňůra. Mám pocit, že stačí tuto tkanici jen přerušit, zatáhnout za ni, a bytost bude osvobozena ze svého kokonu. Tuším, že je to paní L. Mumie je symbolem všech paralelních bytostí, které jsou připoutané ke své mateřské bytosti a mají se osamostatnit. Odpoutávají se od stromu života své mateřské bytosti v tom pořadí, v jakém vykáží svou schopnost samostatného života, případně zralost pro samostatné plnění životních úkolů a cílů mise. Teprve nyní může být pupeční šňůra uvolněna a přerušena. Čas jejich samostatnosti nastane, když pochopí svou odpovědnost za splnění úkolů, které dobrovolně přijaly, a uvědomují si stanovené cíle a úkoly své mise.
Zrození Paní L. vede prosby za rozvolnění všech připoutaností a snímá okovy. Najednou proletí tunelem do světla. Vidí se, jak pluje na nebi v nádherné azurové modři, koupe se v jejím jasu. Sedí na bílém koni a raduje se z této svobody. Jde o dokončení procesu zrození. Tato vize doplňuje tvoji vizi o porodu. Bílý kůň je symbolem čistoty myšlení a cítění, které ji vynášejí do nebeských výšin, pro něž tato bytost dozrála. 58
Hledání a setkání naší skupiny v příštím životě Ve své vizi se paní L. dne 19. 3. 2000 nachází v Trnovanech. Okolí je pískově zbarvené, doprava prakticky neexistuje. Do Dubí je daleko. Ví, že si musí pospíšit, protože ji čeká dlouhá cesta. U nákupního střediska „Delta“ jí najednou zastavuje autobus. Řidič jí sděluje, že mají stejnou cestu, že ji doveze ke společnému cíli. Nastupuje do autobusu, kde sedí muž se dvěma dětmi. Jinak je vše obsazeno a ona usedá na židli v uličce. Svléká se a spodní část těla kryje světlým ručníkem. Když se blíží k domovu, zastavují jejich autobus bulharští vojáci se samopaly a nařizují jim, že musejí vystoupit. Pochopí, že je válka. Vystupuje s ostatními. Všichni si vzali své kabelky, ale ona svou kabelu zapomněla v autobuse. Chce se pro ni vrátit, ale autobus se mezitím změnil v loď, která sjížděla do moře. Už si kabelku nemohla vzít. Zatím vojáci všechny lidi vyslýchali. Snažila se s nimi promluvit rusky. Na základě přijaté dohody je vojáci všechny propustili. Začali se od vojáků vzdalovat opět směrem do Teplic. Symbol války může být i znamením chaosu, který panuje při očistě světa. Paní L. se dostala do hotelu, kde se snažila s recepčním domluvit, zda by nešly zachránit její doklady. Ten jí to slíbil, protože bez nich by nikde nemohla pracovat. Paní L. se inkarnuje do země postižené válkou. Nic zde pořádně nefunguje, ale ona jde statečně za svým cílem. Má společnou cestu životem s mužem a dvěma dětmi. Řidič je její duchovní vůdce, který jí nabízí pomoc. Ráda plní svůj úkol. Na znamení, že nic neskrývá, svléká svůj dosavadní duchovní šat. Je chráněna pouze ručníkem, který nese symboly její práce. Jsou to jemné květy lásky. Muž je jejím manželem a dvě děti, které ho provázejí, jsou i jejími dětmi. Paní L. představuje putování duchovního učitele za svým cílem. Rodina také symbolizuje její žáky, kteří ji v jejím životě doprovázejí. Vojáci, kteří přepadnou jejich autobus, jsou temní andělé, kteří jim naplňují karmický plán podle zátěže, kterou si přinášejí ve svých kabelách. Ona ji však nemá, protože se již minulý život očistila a nyní plní svůj úkol. Když chce zpět do autobusu, mění se autobus v symbol víry a tím je loď. Ta vjíždí do moře na znamení, že cíl je již velice blízko před ní. Vystoupení z autobusu znamená ukončení života. Jsou vyslýcháni temnými anděly, aby se mohly zhodnotit jejich zásluhy a omyly. Paní L. se s nimi snadno domluví, a tak jsou propuštěni pro další reinkarnaci. Vracejí se opět do Teplic. Recepční je strážcem meze a dohlíží na to, aby nikdo předčasně neodešel, ale řádně se regeneroval a připravil na další život. Hotel představuje regenerační kouty. Strážce meze jí slíbí, že jí zatím připraví všechny potřebné doklady, aby mohla příští život dobře plnit své úkoly.
59
V regeneračních koutech Paní L. se ocitá ve světlém pokoji se mnou a s mojí neteří L. Já ležím na posteli podél stěny, která je umístěná proti posteli paní L. Ona má umístěnou hlavu tak, že ji má krytou zezadu stěnou, ale tělo ne. Neteř je mezi námi. Já jsem vstala první a paní L. poslední. Naše povlečení bylo zářivě bílé. Jak jsem vstala, měla jsem ihned ustláno, ona jen stačila položit přikrývku přes celou postel. Sdělila mi, že měla vizi, a my uvažujeme, kam si sedneme. Prohlásila jsem, že si jdeme sednout nejprve na mou postel a potom na její. Začala vyprávět svou vizi, ale já jsem ji přerušila, že se týká všech, že ji tedy musím zapsat. Objevil se čtvercový bíle prostřený stůl a my tři jsme k němu zasedly. Najednou byli okolo nás všichni z naší skupiny a poslouchali moje tlumočení vizí paní L. Byli jste bez karmické zátěže a regenerační kouty odpovídaly vašemu duchovnímu postupu. Bílé povlečení bylo symbolem čistoty ducha a srdce. Světlé stěny byly symbolem vaší přirozené ochrany. Pořadí, ve kterém jste se probouzely, bylo znamením pořadí vašeho duchovního probuzení. Pohovor vás tří znamenal přípravu přednášek pro práci ve skupině v následné reinkarnaci. Když bylo hotovo, přišli si všichni z vaší skupiny poslechnout toto učení, aby je ve hmotném životě dobře poznali a podle tohoto učení lásky se našli. Protože jste se očistili od karmické zátěže, budete plnit úkoly této mise svobodně a dobrovolně, z lásky k bližním.
Uzavření éry Železného věku – vstup do nové éry Paní L. vidí prázdné přesýpací hodiny. Jejich vrchní část se odděluje od spodní. V ruce ucítí nůžky, neví si s nimi rady. Do rukou se jí vtiskují stále nové a nové. Dne 21. 3. 2000 v 9.55 hodin vypršela do poslední kapky éra Ryb. Symbolem této skutečnosti jsou přesýpací hodiny, ve kterých již není ani zrnko písku. Paní L. pocítila v ruce nůžky, protože je jí naznačováno, že je třeba, aby se každý z lidí odstřihl od připoutaností ke starému věku, k jeho předsudkům a ideám, které již neodpovídají novému stavu planety Země a jejích obyvatel. Je třeba přerušit pupeční šňůry připoutanosti i k magii, která v novém věku nemá se svými ideály plnými chtění a násilí co dělat. Toto musí každý individuálně vyprosit a pak bude možné, aby vás Otec odstřihl od všeho zlého. Paní L., která představuje lidstvo nového věku, tak učiní a Otec odstřihuje planetu s veškerým stvořením od všech pout starého věku. Po tomto aktu se zjevuje srdce na znamení, že lidstvo i s planetou bylo zachráněno pro nový věk láskou. Potom se objevuje naše planeta, která se 60
vyloupne z průsvitného obalu a stoupá vzhůru. Ruce tisknou zářivě bílý knoflík. Planeta Země se rozzáří. Planeta Země se právě zrodila do věku Vodnáře a svítí čistotou a láskou.
Obchodní dům Dne 21. 3. 2000 paní L. prochází s manželem obchodním domem. Jsou zde samí muži. Ocitli se v jednom z vyšších pater. Byl tam ohromný stůl a její přítelkyně Š. zde dělala servírku. Byla to její vlastní iniciativa a předkládala mužům různé pokrmy. Chtěla sloužit jen jim. Byla drobná, měla blond vlasy. Manžel si tam zul hnědé pantofle a nyní je začal hledat. Byly přímo před ním, ale neviděl je. Teprve když ho na ně manželka upozornila, uviděl je. Paní L. neví, co chtěli koupit a co tam hledali. Ocitají se v Bystřici a nacházejí chatu ze světlého surového dřeva. Uvnitř seděla paní, která se rozhodla, že bude pomáhat malým dětem. Byly to samé holčičky. Chystá se promítat film, na který paní L. čeká i s dětmi. Vlevo v krbu hoří dřevo a je zde příjemně teplo. Do chaty vchází přítelkyně paní domu a konstatuje, že jindy je zde zima, ale tentokrát je teplo. Obě odešly do vedlejší místnosti a sedly si za stůl proti sobě. Vyndaly vánoční cukroví. Každá měla před sebou velikou placku. Paní domu měla na pokrmu čísla, znázorněná seskupením teček. Každé číslo bylo vytvořeno tečkami z mandlí na kolečku z těsta. V záhlaví veliké placky měla paní vyznačenou větší dvojku. Co měla přítelkyně této paní na svém pokrmu, nebylo vidět. Obě ženy vzaly každá jedno kolečko, složily je k sobě a spojily bílým krémem. Pokrm nabídly paní L. Obchodní dům představuje nabídku Železného věku s poklady magie. Přítelkyně Š. zde nabízí jeho duchovní stravu, protože je připoutána nejen k magii, ale i ostatním ideám starého věku. Na základě svých předsudků chce sloužit mužskému principu, který pokládá za dominantní. Manželé si zde nemohou nic vybrat, protože se zbavili připoutanosti. Zde se očistil pan P. a uzrál pro nový duchovní postup. Hledá boty, které odložil, ale nemůže je najít. Je bosý, to znamená, že je nevinný. Bystřice je místem urychlené očisty. Jak rychle plyne bystřina, tak rychle může plynout očista. Kdo je očištěn, zraje pro nový věk. Chata symbolizuje návrat k přírodnímu způsobu života. Je chrámem lásky, která respektuje přírodní zákony a přirozený způsob života. Paní, která zde bydlí, je duchovní vůdce, ve kterém paní L. poznává tebe. Oheň v krbu hřeje, protože je přítomna láska a učení lásky je přijímáno. Jsou zde samé holčičky, protože v novém věku vládne ženský princip. Holčičky jsou mladé duše, které se budou ještě mnoho učit. Přítelkyně je paralelní bytost duchovního vůdce. 61
Film, který bude promítán, pojednává o historii učení lásky na této planetě. Přítelkyně, paralelní bytost, konstatuje, že je zde teplo, protože všechny přítomné hřeje láska. Její učení již přijímají i mladé duše. Dříve bylo zima, protože toto učení nebylo pochopeno. Láska nebyla přítomna. Většina lidí znala pouze připoutanost. Přítelkyně může duchovního vůdce kdykoli zastoupit, bude-li třeba. Vánoční pečivo je duchovní strava, která je nabízena všem, kteří po ní opravdu touží. Obě ženy si uvědomují, že je třeba mnoho láskyplné energie, aby lidé mohli být vyléčeni z duchovní rakoviny, kterou má na svědomí minulá éra, ale i z hmotného onemocnění touto chorobou, která je odrazem stavu ducha a jeho schopnosti lásky. Kdo nemá rád sebe a své nejbližší, není schopen milovat své bližní. Není schopen vyšších citů, jako je láska k vlasti a podobně. Léčba je stanovena u každého individuálně. Kolik je na jednotlivých kolečkách pečiva teček, tolik reinkarnací, léčebných kúr, bude třeba. Dvojka v záhlaví placky naznačuje, že tento stav nastane až při druhé reinkarnaci v novém věku lidstva. Nebude se podceňovat ani léčení hmotného těla, ale i v této éře platí, že zdraví hmotného těla je odrazem duchovního zdraví. Dortík, který byl paní L. nabídnut, symbolizuje spojení přítomnosti s budoucností. Ona je představitelkou starých duší, které mohou tuto duchovní stravu nabídnout všem, kdo po ní zatouží. Obě ženy přítelkyně vytvářejí jednotu. Jsou to dvě podoby jediné mateřské bytosti duchovního vůdce, ve kterém se spojuje přítomnost s budoucností Zlatého věku lidstva.
Život v novém věku Dne 22. 3. 2000 byla paní L. v Praze a stále nemohla najít Václavské náměstí. Ať se pustila jakýmkoli směrem, vždy skončila na okraji města. Tak se dostala do zasněženého úvozu, kde potkala skupinu žen, které jí nabídly, že ji povedou, protože mají stejnou cestu. Prošly dlouhou chodbou, která vedla asi přes čtyři domy, a ocitly se na Můstku. Hned u východu z podzemí stály dva stánky s občerstvením. Vlevo byly drůbeží pochoutky a vpravo párky v rohlíku z hovězího a vepřového masa. Stouply si do fronty, ale paní L. neměla na nic chuť, a tak se pustila po levé straně „Václaváku“ vzhůru. Potkala dvě dívky, které nesly v taškách čokoládová velikonoční vajíčka pro děti. Vybrala pro syna H. panenku z druhé tašky. Dívka ji rozbalila a ukázala, že panenka je z bílé a mléčné čokolády, jejíž rozdílné barvy se mísily. Dívka panenku zase zabalila a paní L. ji uložila do své tašky. Když se podívala na panenku, zjistila, že jí narostly dlouhé hnědé vlasy. Šla dál a cestou se k ní přidala maminka. Když se ocitly před Domem 62
potravin, zjistily, že na náměstí není ani Národní muzeum, ani socha svatého Václava. Dům potravin byl velice zchátralý. Maminka potřebovala jít na toaletu, ale zde to nebylo možné, musela by zpět. Objevil se mladík, který jim sdělil, že nahoře je šedivá zeď, za kterou by se maminka mohla schovat. Paní L. zjistila, že ztratila boty, a zábly ji nohy od země. Maminka jí nabízela bílé potrhané páskové opánky, ale ona je odmítla s tím, že si musí koupit nové u Bati. Šly ke zdi, ale ta se před nimi vzdalovala. Došly do nějakého parku a maminka odložila své tři tašky na lavičku a šla vykonat svou potřebu. Vtom se v parku objevily tři ženy, které zde uklízely. Jedna z nich byla jiné národnosti. Postříkaly maminku hadicí. Paní L. si šla koupit boty. V podstatě jde o hledání srdce planety, o hledání lásky. Praha představuje duchovní stav planety na počátku nového věku. Planeta je zkřehlá nedostatkem láskyplného porozumění. K jejímu srdci musí lidstvo teprve hledat cestu. Život na ní se v některých místech podobá zmrzlému království, symbol zmrzlého úvozu. K životu může tuto planetu s jejími obyvateli probudit jedině láska. Skupina žen jsou duchovní vůdcové, kteří paní L. jako představitelce lidstva nabízejí pomoc. Ona přijímá, a tak se pod jejich vedením dostává na můstek, který jí umožní duchovní postup. Zde znovu volí svou cestu. Volí správně, a tak po chvíli potkává pomocníky a rádce, které představují dvě dívky, jež nabízejí duchovní stravu pro děti, pro mladé duše. Paní L. si vybere panenku jako symbol vlády ženského principu. V této chvíli je v centru planety, na Václavském náměstí, které představuje srdce planety. Zde se k ní připojuje maminka, která ještě nese tři závažné karmické bloky v podobě zavazadel. Dojdou k Domu potravin, který představuje vše, co může planeta, zpustošená Železným věkem, z duchovních darů nabídnout. Paní L. zjistí, že je bosa, to znamená, že se očistila a čeká ji duchovní postup. Ještě ji zebou nohy, protože planeta bude teprve naplňována vaší láskou. Teprve potom bude vydávat příjemné teplo lásky a porozumění. Muzeum zde není, to znamená, že v této éře lidstvo opustí vědecké ideály starého věku. I socha svatého Václava chybí. To znamená, že lidstvo opustí dosavadní církevní dogmata a dá se cestou svobody a bude konečně přijímat učení lásky. Maminku tíží karmická zátěž a touží po očistě, ale s touto zátěží by se musela buď vrátit a pracovat na sobě znovu jako její dcera, nebo pokračovat dál s touto zátěží, ale s určitými potížemi. Když se má rozhodnout, zda se vrátí, či půjde dál, objeví se rádce v podobě mladíka, který jí poradí. Maminka ho poslechne, ale cíl jim uniká. Když jsou přivedeny do parku, maminka se rozhodne. Odloží svou zátěž a očistí se. V tom jí pomáhají tři sudičky, které ji dočistí. Celý výjev vás učí, že vytrvalost v práci na sobě samém a očistě vede k cíli na každé cestě. Potlačíte-li svou pýchu a dokážete vést prosby, bude 63
vám pomoženo. Maminka je představitelkou těch lidí, jejichž cesta za osvícením je velice komplikovaná pro vlastní karmickou zátěž. I tito lidé mohou dosáhnout svého cíle, zachovají-li v sobě dostatek lásky a vytrvalosti. Paní L. čeká duchovní postup, jde tedy pro nový duchovní „šat“.
Cestování paní R. Dne 22. 3. 2000 jde skupina léčitelů na prohlídku Budapešti. Viděli tam dva mosty, které vytvářely strmé oblouky a nespojovaly břehy, ale vedly do řeky. Paní R. se to moc nelíbilo, protože jí to připadalo nebezpečné. Po chvíli se objevili v Barceloně, kde vystupovali na vysokou věž. Vedl je pan J., který prohlásil, že tam již byl. Vedl je velmi úzkou jeskyní, která se spirálovitě stáčela vzhůru. Přemýšlela, jak se tam pan J. mohl dostat, když je tak silný a jeskyně tak úzká. Obě města představují různé duchovní cesty. Maďarsko představuje cestu magie, která vede ke slávě, ale je krkolomná jako ty dva mosty. Prvý oblouk představuje černou magii, druhý oblouk bílou magii. Oba oblouky končí ve vodě. To znamená, že směřují k očistě, a teprve potom je možné dosáhnout cíle duchovní čistoty. Cesty jsou namáhavé a jen zdánlivě jsou rychlejší než přirozený vývoj. Barcelona představuje také cestu popularity, ale je to temná cesta, kde vývoj jedince jde velmi pomalu k cíli. Představuje cestu temnot. Paní R. se ocitá v bytě u pražské přítelkyně. Je vidět, že zařízení je pouze prozatímní, protože je tam jenom postýlka pro dítě a válenda. Povídá si s partnerem své přítelkyně. Jde o milý pohovor. Zjišťuje, že denně dojíždí do Mostu, a také se jí svěřuje, že má hlad. Paní R. mu krájí chléb, který namaže sýrem, ale ten nestačí na celý chléb. Je jí to trapné, a tak odlamuje nenamazanou část a podává mu zbytek. Byt přítelkyně představuje její duchovní stav. Paní R., dcera a přítel jsou v jejím srdci, ale bojí se důvěřovat svému vztahu. Vše je prozatímní a poměrně pusté. Dítě nosí v srdci stále, ale přítel dojíždí a paní R. je hostem. Nesídlí tam trvale. Přítel vypovídá o svém hladu po duchovní stravě. Paní R. se ho snaží poučit, ale ne vše může od ní přijmout. Proto holou skývu pravdy odlamuje. A předkládá mu pouze tu pravdu, o které se domnívá, že ho zajímá. Otevírají se dveře a přichází přítelkyně s dcerkou, kterou drží v náruči. Ta se jí vyškubne a utíká k paní R. a mazlí se s ní. Je zde pohoda a ona se snaží, aby ji nenarušila. Najednou stojí na chodbě domu. Je zde čisto a pořádek. Stojí tam s nějakou ženou a čtou inzeráty v novinách, které nabízejí výhodné zaměstnání. Nejvíce je zajímá inzerát, který slibuje plat 150 až 270 tisíc měsíčně. Uvědomuje si, 64
že by měla po starostech. Když zjistí, že ho podávají H. F., zarazí se a ztrácí zájem, protože se domnívá, že jde opět o podvod. Druhá žena prohlásí, že je jí to jedno, jen když si vydělá. Paní R. přemýšlí, jestli by uměla s tolika penězi správně hospodařit tak, jak by si Otec přál. Žena ji přesvědčovala, aby se tam s ní šla podívat, a ona souhlasila. Po určité době vždy přicházejí zkoušky, kdy má jedinec, který na své cestě pokročil, vykázat, že pokrok je opravdový. Přicházejí tedy zkoušky. Její dům je čistý, uklizený. Má tedy v hlavě i v nitru uklizeno. Druhá žena je pokušitelka, která ji zkouší, zda dá přednost materiálním statkům či duchovním. Paní R. se celkem jasně rozhoduje a uvědomuje si, že majetek by mohl být při nesprávném přístupu pastí. Paní R. se chystá s celou skupinou, že půjdou za mnou k mému synovci a budou vést prosby. Někomu zazvonil mobil a z něho vycházel můj hlas, ve kterém se odráželo utrpení: „Děti moje milované, pojďte mi pomoci!“ Všichni se lekli a utíkali za mnou. Nebyla k dispozici žádná doprava, pouze metro, a to bylo velmi daleko. Byli hladoví, ale z ohledu na mne se ani nenajedli a utíkali k metru. Paní D. vběhla do domu, kde v prvním patře měl nějaký muž moped, a začala muže nutit, aby jí ho půjčil. Paní R. ji napomínala, že její auto by bylo rychlejší, ale stejně by je všechny nepobrala. Pomoct by však měli všichni. Paní D. namítala, že zatím by mohla pracovat ona, kdyby byla se mnou karmicky vázaná, a tak by vše připravila pro společnou práci. Paní R. to rozladilo, ale nechala ji být. Všichni běží dál, a najednou jsem tu já a běžím s nimi. Vůbec nevypadám nemocně. Paní R. se zlobí, že s nimi běžím, když mi není dobře. Paní L. mávla rukou a řekla, že je to tak vždycky. Paní R. si uvědomila, že stanici metra nenašli či minuli. Potom všichni běželi ulicí, kde vpravo byly zahrady s prostřenými stoly a za nimi seděli lidé. Asi uprostřed seděla paní B. Všichni jsme věděli, že k nám patří, ale ještě nenastal čas jejího probuzení. U ní stála palmička, celá suchá. Já jsem se zastavila a naoko se durdila: „No Byd…, co je tohle?!“ Ona sklopila oči a vymlouvala se, že sem chodí málo. Já jsem s ní nebyla moc spokojená a šli jsme dále. Jde o duchovní stav vaší skupiny. Skupina pilně pracuje, vždy ochotna všude pomoci. Tvoje volání o pomoc je ve skutečnosti volání matky Země. Snažíte se pomoci ze všech sil a každý postupujete svým způsobem, ale koordinovaně. Cestou plníte i poučení, jež dlužíte všem, kteří chtějí jít za světlem pravdy a lásky. Lidé v zahradách jsou již připraveni. Každý svým způsobem. Paní B. je představitelkou těch váhavějších, kteří skrývají své negativní city a obracejí je proti sobě. Tak se často stane, že onemocní. Důkazem toho je uschlá palmička. Je to obraz stromu jejího života. To, že jste se u ní zastavili a rozmlouvali s ní, znamená, že jste se snažili pomoci a léčili ji.
65
Duchovní poznání Ve své vizi dne 23. 3. 2000 se paní L. prochází s rodinou po Krušnohoří. Dorazí ke koupališti, kde se osvěží, a jdou do chatové oblasti, kde chtějí přenocovat. Jedna chata patřila kolegyni z práce. Stavěl ji její otec. Měla tři místnosti a v každé byly dvě postele. Syn H. se hrnul do poslední místnosti, kde ležel na pravé straně nemocný s TBC. Lehl si vedle něho na levou stranu. Ostatní se utábořili ve vedlejších místnostech. Chata byla v dost ubohém stavu, nebylo zde zavedeno ani světlo, ačkoli otec kolegyně byl elektrikář. Kolegyně se s nimi rozloučila. Paní L. se podívala ven a uviděla stejnou chatu, před kterou odpočíval zlatý setr. Tato chata se jí líbila víc, nebyla tak pustá a bezútěšná, i když byla položena níže. Procházka po horách znamená cestu za poznáním, koupaliště očistu a místo k přenocování odráží stav mysli a srdce při pozastavení na této cestě. Nocleh jim nabídne přítelkyně, která má chatu položenou dost vysoko, ale není zde lásky, která by tyto výšiny prohřála. Je zde pouze to nejnutnější, vše je strohé. Není zde světlo pravého poznání, i když by předpoklady pro ně byly. Obyvatel chaty je nemocný nedostatkem lásky. To je velmi nakažlivé, proto se bojí o syna a ubytují se v sousedních místnostech. Muž je skoro slepý, proto nosí velice silné brýle, ale stejně nevidí, že není na správném místě. Paní L. vyhlíží z okna a vidí stejnou chatu. Cíl jejích obyvatel je sice trochu nižší, ale zato je zde více lásky, které zůstali její obyvatelé věrni. Symbolem věrnosti je pes. Bez věrnosti lásce nikdy nedosáhnete pravého cíle. Někdy je lépe pokračovat pomaleji, nehrnout se do výšek poznání příliš rychle, abyste někde neztratili věrnost lásce. Bez lásky nedosáhnete pravého světla osvícení.
Pozorovatelé Paní L. jela ve své vizi s rodinou na výlet do Kroměříže. Jela se sousedkou, ale ta vystoupila kvůli rodičům ještě před koncem jízdy. Upozorňovala ji, že je to nebezpečné, ale sousedka odpověděla, že musí. Najednou autobus zmizel a všichni se ocitli v ordinaci lékařky. Nikdo si jich nevšímal, jako kdyby byli neviditelní. Vstoupili do čekárny, která byla přeplněná malými tří až pětiletými holčičkami s matkami. Dveře od čekárny měly místo kliky kouli, takže nikdo nemohl odejít. Po chvíli se objevují ve veliké škole, která slouží jako nemocnice. Zde pobíhaly církevní sestry a bylo tu také plno. Když tady chtěli přenocovat, nebylo to možné. Bylo přeplněno. Paní L. s rodinou představují pozorovatele, kteří dohlížejí na třídění lidstva. Nesmějí zasahovat. Nikdo je nevidí. Sousedka, která vystoupila, je před66
stavitelkou všech sebevrahů, kteří na základě různých připoutaností odcházejí ze života vlastní rukou. Proto ji paní L. v rozhodném okamžiku varuje. Ordinace se stará o mladé duše, které vstupují do nové éry a jsou svým myšlením a cítěním nebezpečné ostatním bytostem. Proto jsou léčeny na duchu i na těle a nemohou odejít z čekárny dříve, než to povolí lékař. Prožívají jakousi očistu. Těžší případy jdou do nemocnice. Zde se o ně starají duchovní vůdci, kteří je učí lásce a víře v sebe i ostatní bližní. Pozorovatelům nenáleží, aby jakýmkoli způsobem zasahovali. Nemohou si tedy zde „odpočinout“ ani nocovat.
Uvítání v Šambale Na našem posledním zasedání dne 23. 3. 2000 jsme vedli prosby za planetu a prosili, aby byla odstříhána od všeho zlého. Najednou se nám zjevila planeta a na ní černá díra. U vchodu byli temní draci, ze kterých šla hrůza. Vyprosili jsme karmickou připoutanost těch, kteří se s nimi zapletli, a byla nám ukázána podzemní laboratoř s vesmírným computerem. Když jsme však chtěli likvidovat negativní programy planety Země, zjistila jsem, že to není možné. Viděla jsem, že stojíme před Šambalou a hrozí nám, že porušíme jejich i své kompetence. Cítila jsem, že bych měla předvolat mistry Šambaly, ale netroufala jsem si tak učinit. Žádala jsem o souhlas Otce, obě rady i Jitřního anděla. Dostalo se mi neurčité odpovědi, že vše je závislé na mně, jak se rozhodnu. Předstoupila jsem před bránu Šambaly a viděla jsem, že se brána otevírá a předstupují mistři a jdou nás uvítat. Byla jsem dojata, že jsem nemohla ani mluvit, a plakala jsem štěstím, že se se všemi opět setkávám. Vedla jsem prosby a ty byly hned plněny. Planeta byla očištěna, negativní programy zlikvidovány a nám bylo též nesmírně pomoženo. Byli jsme uvítáni s láskou a byla nám prokázána milost, že z nás byla sňata karmická zátěž minulých věků. Ponechali nám pouze to, co pro své poučení a další vývoj nesmírně potřebujeme. Viděla jsem přicházet mistry, kteří nesli kytici nádherných tulipánů na uvítanou. Mé srdce jim letělo vstříc a splynula jsem s jejich láskyplnou září. Byla jsem doma, mezi svými přáteli. Cítila jsem, jak rostu a propojuji se s jejich vědomím. To se projevilo zvláštním pocitem v hlavě. Mé vědomí se rozšiřovalo stále více a byla jsem před radou temných andělů a obdržela od Jitřního anděla jejich jménem nádhernou kytici frézií různých fialových odstínů. A najednou jsem byla na Bílém Kuželu, stála jsem dojatá před Otcem a dostala od něho a rady nejvyšších kytici oslnivě bílých lotosů s liliemi. Cítila jsem, že jsme všichni spojeni a zahaleni jejich láskou. Milovala jsem je nevýslovně a lekala jsem se okamžiku, kdy se budeme muset opět rozloučit. Paní D. viděla, jak splývám s jejich světlem, a měla pocit, že nemá právo vstoupit do brány Šambaly. Připadalo jí, že si to nezaslouží, že je napůl v temno67
tě a ta jí brání vstoupit, obávala se přijmout milost očisty a odpuštění. Když jsme přicházeli před bránu, viděla strážce, jak svačí. „Konečně jste přišli!“ Zabalil svačinu a šel otevřít bránu. Ve skutečnosti nás čekal o den později. Jeden jejich den odpovídá asi jednomu lidskému životu. Paní D. viděla paprsek, který jí bránil ve vstupu. Vedla prosby a ujala se jí mladá dívka s věncem na hlavě, která ji vzala za ruku a vedla před radu nejvyšších, kde stáli její přátelé, vítali ji a podávali jí ruce. Poslední jí podával ruku její manžel, kterého ke svému údivu poznala na konci řady. Paní L. se viděla, jak jde tmou po bílé cestě. Najednou proletěla tunelem a vynořila se z jezera do světla. Její očista byla dokončena. Paní V. se cítila obklopena láskou jako v křišťálové pyramidě, která rostla a změnila se v křišťálový kužel. Byla propojena na Bílý Kužel. Každý z nás měl svůj individuální prožitek. Někdo přijal dar milosti s rozpaky, jiný s nadšením a pokorně. Většina prožívala okamžiky velikého štěstí. Pocit propojeného vědomí a vícedimenzního vnímání jsem měla ještě dlouho po skončení našeho setkání. Doma byly aktivovány všechny léčebné obrazy a závratnou rychlostí se v nich zjevovaly tváře různých bytostí, které mi cosi sdělovaly. Vypadalo to, že nám přišly blahopřát. Všude okolo byla zvláštní modř Titána. Na chvilku jsem se „natáhla“, abych si srovnala dojmy z těchto zážitků. Když jsem otevírala oči, zahlédla jsem mřížku, ve které byly uloženy koule ze zeleného křišťálu. Domnívám se, že jde o dar Šambaly a tato mřížka mi umožňuje přímé napojení do jiných sfér. Hlavní úkoly byly splněny a toto byl velkolepý dar, který mi umožňuje dokonalejší spojení s našimi přáteli. Později jsem zjistila, že jde o mřížku svatého grálu. Tento dar nenáleží jen mně, ale má být využit pro dobro lidstva. Je to dar celé skupině, jsem opět jeho strážce i nositel. Mřížka grálu sahala přes celý obzor. Práce s titánem je jiná než s vesmírným computerem, který se skládal z křišťálových lebek. Computer jsme oživovali k funkci zvenčí, svou energií. Titán je založen na jiném principu. Do něho ten, kdo ho postavil a oživil svou láskou, vstupuje. Reaguje pouze na láskyplnou energii. Bez lásky ho nelze oživit. Vstupem do titána se podrobujeme zkoušce lásky. Lze s ním provádět pravé zázraky lásky. I zde musíme být v souladu s Nejvyšším principem lásky a stvoření. Než do titána vstoupíme, musíme se ptát na souhlas Boží, zda to, co chceme učinit, je v souladu s plánem Božím. Pokud se spojí jednotlivé bytosti vlastnící titána, jejich síla se mnohočetně znásobí. Spojení titánů je vyjádřením úžasné síly lásky, která je nepřekonatelná.
Poklady nového věku Dne 27. 3. 2000 sedí paní L. ve své vizi na kamenném trůně, který je umístěn na nádvoří. Vedle ní seděl chvíli její manžel. Většina lidí byla dole u hradeb. 68
Nádvoří bylo pokryto velikými dlaždicemi. Když vstala, tyto dlaždice se změnily v krásně malované knihy. Seřadily se zleva doprava. Prohlížela si je a litovala, že je nikdo kromě ní nevidí. Jde o duchovní poklady nového věku, které nevidí ti, kdo jsou zaslepeni poklady starého věku. Ti po nich volají, ale když se jim dostanou do ruky, nepoznávají je. Kamenný trůn, ze kterého paní L. povstala, představuje vládu nad věcmi hmotnými. Dosažením tohoto trůnu dosáhla veškerého poznání, které má být přeneseno do nového věku. Představuje vládu ženského principu, který se bude střídat s principem mužským tak, jak bude třeba pro zachování rovnováhy. Tím, že povstala, naznačuje, že nastal čas, kdy je opět třeba zásahu mužského principu ve vládě věcí příštích. Paní L. je principem ženským a manžel je principem mužským. O vládu se dělí spravedlivě. Knihy představují duchovní poklady nového věku. Již je zde máte, ale ne vždy je poznáváte a doceňujete. Paní L. se ocitá v kanceláři. Zjistila, že jí zmizel pult, který odděluje strany od úředníků, akta má poskládaná na zemi a její psací stroj též zmizel. Diví se tomu a je dotčena, že to ředitel nařídil, aniž by se jí zeptal. Ředitel upozorňuje její kolegyně, že nábytek vyzařuje negativitu, a ona namítá, že škodlivě září celá budova. Celý výjev naznačuje, že zmizí přehrady mezi lidmi a podstatně se změní pracovní vybavení i formy práce. Tyto změny nebudou jednoduché a lidi, kteří se nedokážou přizpůsobit, bolestně zasáhne každá změna. Z toho vyplývá, že nezbytná cesta k ozdravení životního prostředí je likvidace starých výrobních prostředků, i za cenu krize nezaměstnanosti. K té by bylo nemuselo dojít, kdybyste včas hledali náhradní, ekologické způsoby výroby. Vaše naděje je v zemědělství, pokud budete dodržovat ekologické zákony. Odvětví průmyslu a zemědělství by mělo být v rovnováze.
Vesmírné spojení lásky Ve vizi dne 2. 4. 2000 se paní L. zdálo, že adoptovala čtyři děvčata a čtyři chlapce. Přemýšlela, kam je uloží, protože jí jedna postel chyběla. Uviděla cestu, na které skládala střípky planety Země. Potom ji zalilo světlo a stála před kulatým stolem, za kterým zasedaly bytosti, ve kterých poznala členy naší skupiny. První obraz představuje přidělení práce pro nový věk lidstva. Osm planet představuje planety, které jí byly svěřeny do péče. Složila zkoušky a na základě výsledků jí byl přidělen post strážce planet. Děti jsou svěřené planety, které mají být pod její péčí připraveny pro vstup do vesmírné jednoty lásky. Prolínají se zde okruhy ze dvou galaxií. Neměla místo pro planetu Mars, která je mrtvou planetou, ale má na ní být znovu vzkříšen život. K tomu nedojde dříve, než budou napraveny křivdy na planetě Zemi. 69
Střípky, které sbírala na cestě, byly součásti duchovního těla planety Marsu – Jantaru. V tom jí bude pomáhat celá vaše skupina, kterou představuje skupina agregorů u kulatého stolu. Každý z agregorů má na starosti jednu planetu, mimo péči o planetu Zemi a později o planetu Jantar. Každé planetě patří stanovený počet agregorů, kteří podléhají hlavnímu agregorovi. Na ně dozírá strážce planet. Na strážce dozírá strážce galaxie a nakonec vesmíru. Vládce galaxie a vesmíru je zatím nejvyšší hodnost, kterou znáte. Definitivní jmenování bude stanoveno teprve tehdy, až zkoušky agregorů udělají všichni a všichni budou vyhodnoceni a schváleni. Znovu opakujeme, jde o předběžné vyhodnocení. Toto oznámení je též součástí vašich zkoušek. Mír s vámi!
Zrození nepravého svatého dítěte na Jantaru Pro tento účel byla vybrána pozemšťanka, která by pocházela nebo byla z rodu agregorů planety Země. Měla být náhradou za zabité svaté dítě Marsu – Jantaru. Získáním této bytosti by Jantarané získali vládu i nad planetou Zemí – Gaiou. Když tuto bytost získali, uzavřeli s ní vládcové planety Jantaru smlouvu, založenou na připoutanosti k nim a jejich planetě. Vše bylo magicky jištěno temným krystalem a přísahou. Vybraný duch pozemšťanky, která se oddávala černé magii, musel přísahat věrnost Jantaru, i kdyby se střetly zájmy obou planet, Země i Marsu. Když byla smlouva zpečetěna, připoutal vládce Marsu pozemšťanku za její pečeť k pečeti svojí. Tím současně připoutal obě planety k sobě a získal nad nimi moc. Stromy života vládce a tohoto pozemského ducha se přiblížily a totéž se dělo se stromy života obou planet. Potom vládce a jeho žena vzali temný krystal, černý kužel, a vyryli jím na obě pečetě uzavřenou smlouvu a přísahu i s magickým kódem. Totéž proběhlo současně na pečetích obou planet. Obě pečetě připoutal, v místě kde se prostupovaly, řetězy ke stromu života a uzavřel je zámkem. Dílo bylo dokonáno. Objevila se tmavá larva a ruce prosvícené energií zahřívaly tuto larvu, aby dozrála a získala potřebné vlastnosti. Larva však zůstávala tmavá, protože celý děj nevyplynul z pravé lásky, ale pouze z připoutanosti k pomstě. Nepravé svaté dítě se sice zrodilo, ale přineslo oběma planetám i královským rodičům mnoho utrpení a těžkých životních zkoušek. Jeho možnosti lásky byly velmi omezené. Objevily se obě planety uzavřené v kruhu, o který se tahaly tři ruce. Tak byla ukázána vzájemná závislost nejen planet, ale i rodičů, včetně svatého dítěte. Začal souboj o moc, který přivedl ke zkáze celou planetu Mars. Tato zkáza padla na všechny tři zúčastněné. Protože šlo o nepřiroze70
né pouto, to se samo na základě momentálního pochopení začalo uvolňovat, ale vždy bylo tvrdě utaženo některým ze tří zúčastněných. Touto katastrofou byli všichni otřeseni a museli žít na planetě Zemi. Zde se během věků učili chápat pozemšťany a pomalu nastal obrat v jejich myšlení a cítění. Trvalo však věky, než pochopili a začali pracovat na tom, aby napravili své omyly a chyby. Pohádka o Rusalce vám připomíná jeden ze životů svatého dítěte, kdy se projevilo přirozené pouto s vaší planetou a ona toužila po životě s lidmi. Její přísaha a vazba jí však zabránily, aby pouto přerušila. Nastal čas osvobodit obě planety i vládce Jantaru se svatým dítětem od jejich smlouvy a připoutanosti, která z ní vyplývá. První fáze osvobození byla provedena. Druhá, závěrečná část nás čeká na příštím zasedání skupiny Bílý Kužel, rady nejvyšších v čele s Otcem a s radou temných andělů v čele s Jitřním andělem. Podporovat nás budou svatí lámové i mistři Šambaly. Děkujeme za milost osvícení!
Titánské zkoušky Dne 7. 4. 2000 probíhalo léčení velmi zajímavě. První přišla paní, která nemohla porodit zdravé dítě. Byly jí zjeveny tři základní karmy jejího života. Byla spatřena, jak pobíhá mezi dětmi, které se jí posmívají. Je velmi stará, neupravená a proklíná děti, které se jí posmívají. Pak byla zjevena jako žena, která proklíná, že je opět těhotná, a zbavuje se plodu své lásky. Nakonec byl objeven život, kdy přišla najednou o své dvě děti. Nejprve ji bolel pohled na cizí děti, potom začala závidět těm rodičům, kteří měli zdravé děti, a nakonec nenáviděla všechny děti a lidi okolo sebe. Najednou jsem zjistila, že ji vedu k prosbám za všechny ženy, které nepochopily, že mateřství je dar, a vedla jsem ji k prosbám za odpuštění. Jako druhá přišla paní H. V. s manželem. Před jejich příchodem jsem pocítila útok, který jsem nemohla pochopit. Ucítila jsem ránu do zad, když jsem pila vodu. Stála jsem před kuchyňskou linkou a zakuckala jsem se. Polila jsem vodou celou pracovní desku, ale nedusila jsem se a nebála se. Bylo to hmotné a neuvěřitelné. Šlo o útok šamanky, která byla ve spojení s bratrem paní H. a cítila se omezena ve svých právech, protože věděla o jejím rozhodnutí rozvolnit tuto připoutanost na jejich stromech života. Tato šamanka jim v minulosti, kdy nebyli sourozenci, pomohla utvrdit toto pouto magickým způsobem. Nyní byl bratr paní H. hmotně opět v kontaktu s touto šamankou. Bylo nutné svolat všechny účastníky magického obřadu a poučit je a oba sourozence osvobodit a oddělit stromy jejich života. Pan V. má netypickou cukrovku. Vykazuje vysoké hodnoty cukru, ale je bez komatózních stavů. Silně 71
pohubl, začal trpět žízní a pravděpodobně by se rychle rozvíjely další nepříjemné příznaky. Objektivní příznaky se zlepšily, trošinku přibral a vypadá lépe. Pocit žízně vymizel. Laboratorně bude teprve vše ověřeno. Paní H. při loučení s bratrem již tolik netrpěla. Vše bylo normální. Srdce pana V. se otevřelo lásce. Děkujeme! Jako druhá však přišla paní W., která je léčena na artrózu kolen. Dostala jsem impulz, abych přiložila ruce na obě její kolena, a cítila jsem, jak negativní energie z nich stoupá po mých rukou až k ramenům. Paní se ulevilo. Když jsem skončila léčbu, ozval se potlesk a jásot. Byla jsem překvapena a děkovala všem pomocníkům, kteří tentokrát poskytovali láskyplnou ochranu, ale aktivně se nezúčastnili, protože jsem skládala zkoušky. Obdržela jsem nádhernou kytici a Otec mi sdělil, že všichni, kteří byli dnes u mne na léčení, byli uzdraveni a osvobozeni od těžkých karem. Děkovala jsem za tuto milost s dojetím.
Dvanáct titánů ve zvěrokruhu Dne 8. 4. 2000 vidí paní L. ve své vizi glóbus planety Země, jak ho někdo drží mezi dvěma prsty. Objevuje se zvěrokruh, potom Mléčná dráha, znamení oběhu. Vystupují dvě planety, které se přitahují jako magnet. Dne 10. 4. 2000 se zjevila řídicí páka vedená magicky temným krystalem, která je zapuštěná do planety, a její satelit, spojený šňůrou, slouží jako odpadový koš. Zjevují se tři železné kruhy, o které se kdosi přetahuje. Jde o souboj mužského a ženského principu. Jde o pohled do dávné minulosti, kdy bohové zvěrokruhu vládli planetám a škorpili se jako lidé. Způsobili zmatek v Mléčné dráze i v oběhu planet. Dvě planety k sobě byly přitahovány jako magnety pod vlivem vlastních magických zásahů, aby získaly moc. Jakmile se tato planeta stala satelitem planety, která usilovala o moc, stala se odpadním košem negativity řídící planety. Začal souboj o moc a je to v podstatě souboj mužského a ženského principu. Tyto principy by měly vládnout v harmonii tak, jak se jejich vláda bude přirozeně střídat. To však nastane teprve tehdy, když se mužský a ženský princip od sebe vzájemně osvobodí. To znamená, že se zbaví připoutanosti a závislosti. Dne 11. 4. 2000 se zjevuje křišťálová pyramida a v kruhu se otáčí ve směru hodinových ručiček. To znamená, že obrazy se týkají budoucnosti. Zjevují se kulaté hodiny a z nich vystupuje strážce času Kronos. Ručičky ukazují 16.30 hodin dne 4. 5. 2000. V tento čas budou bohové v zástupu. Kulminace bude v 6.00 až 6.15 hodin ráno. Je to upozornění, že setkání se překládá z 5. 5. 2000 na 4. 5. 2000 v 16.30 hodin. Bude se konat na naší pravidelné schůzce, která začne jako obvykle v 16 hodin. Na dvou planetách se objevují dva zámky jištěné černou tyčí, vrostlé do 72
obou planet. Černá devítka vše zakrývá a mění se v nepatrně světlejší osmičku. Na pozadí vystupuje černý meč s četnými vrypy. Objevuje se bytost zajatá v trojúhelníku a je unášena pryč. Přilétá špinavě modrá hvězda. Dvě planety jsou dva titáni a současně představují magickou připoutanost nejen svou, ale i připoutanost planety Země k Marsu. Černá devítka je symbolem vrcholu černé magie. Ta se stala jejich pastí. Mění jejich myšlení i cítění, a tím i myšlení a cítění lidstva. Jde o těžký zásah do vývoje všech. Titáni i planety jsou symboly mužského i ženského principu. Bytost zajatá v trojúhelníku je mužský princip, který je odvolán z vlády, a špinavě modrá čtyřcípá hvězda je symbolem ženského principu, který se ujímá vlády, ale je pošpiněn svými předsudky a zaujatostí. Černý meč s vrypy představuje věčný souboj obou principů, ale také válek, které oba principy přinesly světu. Vrypy jsou války, kdy byl vládnoucí princip poražen před odchodem z vlády. Magie a její zásahy do přirozeného vývoje přinesly lidstvu hlavně utrpení a války. Objevuje se břicho těhotné ženy, která je asi v devátém měsíci. Září a na něm jsou světlé ruce v temném válci. Břicho těhotné ženy představuje novou éru, která je obtěžkána duchovními dary budoucnosti a novými vynálezy, které mají sloužit všestrannému pokroku lidstva. Světlé ruce v temném válci představují bytosti, které sice odstoupily od magie, ale ještě magickým způsobem myslí a inklinují k násilným manipulacím. Přenášejí tedy do nové éry předsudky éry minulé. Světlá bytost má řetízek s bílým křížem. Je to kříž, který se mi zjevil v tomto životě, aby mi připomenul mé úkoly a probudil mne pro práci. Zjevuje se miska s křišťálově čistou vodou. To znamená, že číše poznání byla naplněna milostí Boží a úkol vaší skupiny či mise je naplněn. Objevují se prsteny agregorů seřazené v zákrytu. Jsou připraveny, aby vám byly navráceny. V tuto chvíli je již rozhodnuto, kdo bude agregorem a která planeta mu byla svěřena do péče. Jmenování hlavních agregorů již bylo potvrzeno. Objevují se rty, které vydechují světlo lásky. Následuje písmeno „B“ na znamení, že světlo osvícení je darem Boží lásky. Objevuje se opět Kronos, stojí v hodinách a dívá se dolů na planetu Zemi. Strážce času připomíná, že čas letí, a napomíná vás, abyste si pospíšili. Zjevuje se „k“ – král. Představuje mužský princip a nevěstou je planeta Země. Chystá se mystická svatba. Potom bude slavnost bohů, kteří stanou v zástupu a budou v harmonii a lásce, aby obrodili a uzdravili tuto planetu. Zjevuje se ryba. Je to znamení, že víra této éry bude osvobozena od předsudků, kterými byla zkreslena. Ježíšovo učení lásky je očištěno a bude v nové éře přinášeno lidstvu v pravé podobě. 73
Zjevuje se bílý stan s perlou na vrcholu. Je to duchovní centrum Bílý Kužel, kde sídlí Duchovní slunce. Bílá perla představuje toto Duchovní slunce. Toto je váš útulek, kam byste se měli uchylovat vždy, když budete unaveni, nejistí či v nouzi. Od této chvíle, budete-li dodržovat tyto zásady, se budete vyvíjet a stoupat k výšinám pravého poznání a lásky pod ochranou Bílého Kuželu tak dlouho, dokud nedosáhnete Nejvyššího principu lásky a stvoření. Je vidět rozložený cestovní stůl, jehož nohy vytvářejí římskou „X“. To znamená, že vaši duchovní vůdcové budou pocházet většinou z desáté sféry božských úrovní. Postava ležící pod plátnem stoupá vzhůru. To znamená, že do těchto duchovních úrovní se budete vždy vracet, když budete opouštět své hmotné tělo. Zde budete čerpat posilu, lásku a čistotu. Zjevuje se zářivé „T“. „T = Theo = Bůh Otec“. Stává se vaším hlavním duchovním vůdcem i ochráncem. Jeho ruka vám předává klíč k pravému poznání. Budete tlumočit učení lásky v celé jeho pravdivosti. Kristus, kterého pan F. spatřil na stromě, znamená vzkříšení jeho pravého učení lásky. Mír s vámi!
Dovolená Dne 15. 4. 2000 jela paní L. s celou rodinou a rodiči na dovolenou bez peněz. Ocitli se na vesnici, kde byl vlevo pískovcový lom. Tam měla být ubytovaná maminka. Bylo tam hodně zvířeného prachu a měla strach, že to není pro maminku zdravé. Měla projít zvířeným prachem až za vzdálený kopec. Vedení se tedy ujal tatínek a přivedl je před dvě chaty, které byly položené dost vysoko. Každá chata patřila jednomu homosexuálovi. Jeden byl štíhlejší a vyšší, druhý poněkud zavalitější. Oba byli v černém. Vešli dovnitř a prohlíželi si vybavení chat. Paní L. prohlásila, že tam nebude, protože tam chyběly podlahy a zdi byly děravé. Zato tátovi a synovi T. se tam líbilo. Paní L. prohlásila, že za tuhle hrůzu jim nezaplatí ani deset procent za storno smlouvy. Upozornila je, že zavolá statika a ten nařídí obě chaty strhnout. Když se podívala z okna, bylo v údolí vidět propojené bazény, kde se koupali lidé. Bazény byly z červených pálených cihel. Dovolená je symbolem života mezi životy, kdy se připravuje karmický scénář pro celou rodinu. Rodina představuje bytosti, které mají spolu prožít příští život. Paní L. jela bez peněz, protože již své karmické dluhy většinou splatila a nyní pomáhá ostatním uskutečnit jejich plán. Každý člen rodiny představuje jiný charakter a jiné karmické zatížení. Maminka byla ve víru 74
drobných karem, které na ni v příštím životě ještě budou dopadat. Hora za lomem je její cíl, kterého by měla dosáhnout. Táta je představitelem vůdce v rodině, který je vede podle svého vkusu za cílem, bez ohledu na názor ostatních. Svého cíle takto skutečně brzy dosáhne, je poměrně vysoko, ale má nevyhovující základy, protože chybí láska a ohled na ostatní členy rodiny. To, co má být oázou bezpečí a klidu, je velmi chatrné, a kdo se zde usídlí, nebude se cítit v bezpečí. Vítají je homosexuálové, protože se v příštím životě mají zbavit předsudků vůči nim. Paní L. prohlásila, že zde nebude, nepřijala tedy tuto karmu. Těm, kterým se zde líbilo, bude pravděpodobně navrženo, aby nový život prožili jako homosexuálové, aby se zbavili svých předsudků vůči nim. Odmítnutí a odstoupení od smlouvy znamená, že se paní L. nebude podílet na tomto poznání a poučení. V údolí v bazénech se očišťovali ti, kteří se dostali až na dno svého poznání ve zkušenostech, které jim poskytli temní andělé. Jsou to ti, kteří představovali ve vizi homosexuály. Statik je duchovní vůdce, který jim v příštím životě bude pomáhat rozbourat bloky a předsudky v této otázce. Pak se teprve změní myšlení a cítění lidí. Očista těchto lidí paní L. zaujala, a to bude jeden z hlavních úkolů, kdy bude pomáhat těmto lidem od předsudků v pohledu na homosexuály.
Převlékání Manželé B. dne 15. 4. 2000 společně převlékají doma postele. Paní L. odběhla do sousední místnosti pro čisté povlečení, ale pan P. zatím povlékl peřiny do potrhaného povlečení, které mělo modrorůžovobílé proužky. Ji to překvapilo a navrhla, aby povlečení stáhli, že už je tak chatrné, že se hodí akorát jako podložka na žehlení. Manžel to však neviděl, přesto souhlasil, aby peřiny povlékli do nového bílého povlečení. Přišla jsem k nim na návštěvu. Doma byla paní L. se synem H. Sedli jsme si v kuchyni. Měla jsem na sobě modrou bundu a paní L. mi navrhovala, abych si ji sundala, ale já jsem odmítla. Její syn byl také v bundě, kterou nesundal. Bunda je symbolem hmotného těla, které odkládáme teprve tehdy, když odcházíme ze života. Snažila jsem se jejímu synovi cosi důležitého vysvětlit. Paní L. nám nabídla koláč s ořechovou polevou. Šlo o předání duchovního vědění příští generaci. Paní L. vám zajišťovala dílčí duchovní potravu. Je to duchovní dědictví. Paní L. cestovala opět do Německa. Šla pěšky a cestou potkala ženu, která ji chtěla svézt autem, ale ona odmítla s tím, že jí to není nic platné, protože jde až do Jeny a tak daleko tato žena nejede. Žena byla zrzavá, měla delší vlasy a paní L. v ní poznala paní R. ze skupiny. Ta však byla starší. Bylo jí asi 50 let. 75
Během hovoru jí paní R. vysvětlovala, že má čtyři maturity. Paní L. konstatovala, že ona má jen jednu, ale stálo ji to mnoho námahy. Dál jí vysvětlovala, že jde za poslední tetou. Vtom volal manžel paní L. mobilem, že nemá jít pěšky, protože je to velmi nebezpečné. Ona však prohlásila, že to musí nějak zvládnout, protože jiná cesta neexistuje. Paní R. vystoupila z auta a šla pěšky s ní. Paní L. se má opět reinkarnovat v Německu. Jde tedy pěšky. Potká paní R. a ta jí navrhuje, že se reinkarnují spolu. Odmítá, protože jejich cíle se liší. Má jít za poslední „tetou“, tj. duchovním vůdcem, aby získala poznání, o které usiluje již mnoho životů. Manžel ji od tohoto cíle zrazuje, jako její dosavadní duchovní učitel. Ona je však pevně rozhodnuta a z cesty nesejde. Paní R. ji následuje. Čtyři maturity jsou čtyři životy hledání a zkoušek.
Vize paní L. Ve své vizi vidí černobílý vír, který rotuje vlevo, v něm se objevuje střecha. To znamená, že svět se očišťuje od magie, bere s sebou předsudky, jejich bloky, stavby a konstrukce. Vidí čtyři provázky. Jsou bílé, vždy dva a dva položené kolmo přes sebe. Konce jsou volné, pouze střed je propletený. Vytváří podobu kříže. Jde o ukázku plnění úkolů vaší mise. Ještě je nutné rozplést poslední nitky a hlavní úkoly budou naplněny. Objevuje se plamenný meč planety, který byl zneužit a překódován. Jahwe ho musí vrátit Otci k překódování, aby mohl být vrácen hlavnímu agregorovi této planety. Potom musí vyjmout temný meč zrady v podobě anchu a odevzdat Jitřnímu andělovi. Objevuje se žena bez hlavy a nohou, je vidět pouze trup v modrém pracovním plášti. Je to duchovní stav paní L., která až dokončí svou očistu a práci na sobě, zmizí ze světů temnot a magie tak, jak zmizely nohy, hlava, ruce. Objevuje se tmavá koule, která je zavěšena na dvou bílých provazcích, které drží ruka. Je to poskytnutá pomoc a podpora vaší mise, která souvisí s jejími úkoly. Tento magický aparát je třeba odevzdat Jitřnímu andělovi, oběma radám i Otci a oni zváží, jak s ním naložit. Je to magická koule.
Věčný Žid Ve své vizi dne 17. 4. 2000 byla paní L. v nemocnici, kde léčila asi pětiletou holčičku s cukrovkou a nemocnou krví. Byla na schůzce naší skupiny, seděla 76
vedle paní R. a já jsem se jí ptala, zda se s paní R. již „vyrovnala“. Odpověděla, že ne. Paní R. však pochopila a učinila vše potřebné. Sdělila paní L., že holčička je členka skupiny paní V. Mezitím paní V. rozdávala z plátěného pytlíčku sušené květy. Paní H. dostala svazek fialových květin a paní L. pampelišky. Důležitá byla jejich vůně. Ocitá se v krámě, kde prodává starý Žid tři „papiňáky“. Chtěla koupit nový pro kolegyni paní Š., ale protože měla málo peněz, jen si ho zamluvila. Byla tam ještě sifonová láhev, růžová s červenými žilkami, plná vody. Žid prohlásil, že ji musí vyřadit. Prodával ještě světle zelené poklice na pekáč, které byly pokryty držadly. Držadla byla bílá a černá. Na některých poklicích bylo více bílých, na jiných více černých držadel. Nemocnice je místo, kde se léčí choroby z nesprávně vedeného myšlení a cítění. Je to duchovní škola, do které toto dítě teprve před nedávnem vstoupilo. Choroby mohou přejít i na tělo hmotné. Je to varování pro tuto bytost, aby zdravě jedla a nepodléhala depresím. Nabádá ji k trpělivosti, protože všechny důležité záležitosti musejí nejprve uzrát. Paní V. zde má zástupnou roli za všechny, kteří jsou netrpěliví a rychle ztrácejí sílu pro mravenčí práci na sobě samém. To vede k depresím, protože přeceňování vlastních sil a netrpělivost srdce nás poškozují na stromě života. Symbolem je krev. Věčný Žid je představitelem strážce prahu. V jeho obchodě se vyskytují všechny druhy symbolů, které představují lidstvo s jejich individuálními vlastnostmi i slabostmi a sílou. Stará se o to, aby to, co již splnilo svou roli, bylo včas vyřazeno, a naopak to, co je nezbytné, včas dodáno, aby byl naplněn každičký schválený karmický scénář. „Papiňák“ je symbolem prchlivosti, která je již chorobná, vede ke zvyšování krevního tlaku, tím se postižená bytost stává ještě dráždivější a je v nebezpečí, že dojde k explozi. Aby se tak nestalo, má každý ještě dva náhradní. Sifonová láhev představuje bytosti těžce nemocné. Červené žilky a růžová barva naznačují, že poškození je trvalé. Dojde tedy k vyřazení a odchodu do jiné dimenze. Pokličky na pekáč představují tajnůstkáře, kteří ve svém nitru skrývají a připravují duchovní pokrm podle své duchovní úrovně. Odkryto bude vždy jen to, co čas a sama bytost poskytnou k odhalení. Věci dobré odkrývá ruka na držadle bílém, věci temné odkrývá ruka na držadle černém. Světle zelená barva představuje to, že úkryt probíhá podle karmického plánu, který byl sestaven se souhlasem Božím.
Trojfázová příprava očisty Dne 18. 4. 2000 byla paní L. přistižena v objetí s přítelem. Ve dveřích stáli manželé N. Paní L. se odtáhla, vyndala knihu v zelených deskách s osobními 77
akty a předala ji manželům. Přišel její manžel a rozděloval mezi děti a sebe hrozny po třech kuličkách. Vše bylo špinavé a zablácené. Paní L. se snažila, aby ovoce nejprve očistil, ale děti hrozny přijaly špinavé. Paní L. cestovala do hor na lyžování. Setkala se zde s paní L. H. a paní R. i paní D. Paní R. měla čepici s norským vzorem, dlouhé blond vlasy a věci si balila na poslední chvíli. Měla zlomené lyže, nemohla odejít a s ní i paní L. H., která zde byla s manželem. Nemohli se rozloučit. Objetí s přítelem znamená pochopení role mužského a ženského principu. Pro toto poselství si přišli manželé N., kteří pro takové vyrovnání dozrávají a přejímají toto poselství od paní L. v podobě zelených desek s osobními akty. Všichni jsou představiteli jednotlivých lidských bytostí, které touží po pravé lásce. Manžel paní L. je představitelem všech rodičů, kteří poskytují svým dětem špatný příklad. Jde o symbol špinavých hroznů. I když děti touto výchovou citově strádají a trpí, velmi často se ztotožňují se svým otcem. Potom jsou takové, jako byl jejich otec, a opět trpí. Jejich utrpení padá v některých případech karmicky na hlavu toho rodiče, který je způsobil. Cesta do hor je příkladem snahy osvobodit se od své připoutanosti. Paní L. a paní D. jsou příkladem těch, kteří se od své připoutanosti osvobodili. Paní R. představuje všechny, kteří jsou již skoro svobodní, ale při osvobozování si zlámali lyže. Nemohou se rozjet, protože se jim stýská po některých svazcích. Paní L. H. je příkladem silných připoutaností, má zde dokonce i manžela, ale pro připoutanost není schopna rozloučit se a odjet. Jestliže dokážete ze svého nitra odstranit špatné vlastnosti, připoutanost a odhodíte falešnou pýchu, můžete přistoupit k očistě. Paní L. prochází se svým manželem jakýmsi zámkem. Je to duchovní chrám. Byly zde tři sály za sebou. Nejprve vstoupili do kuchyně, kde jsem seděla já s paní D. Na protější stěnu se jí promítla postava mé dcery S., okolo které bylo slunce. Vedla prosby za odpuštění. Ocitá se v hospodě a její muž ji následuje. Je to prostřední místnost, kde uprostřed seděla paní W. Paní L. však prochází do poslední místnosti, kde stojí zdevastovaná skříň, která patří paní W. Vrací se k ní do prostřední místnosti a ptá se jí, proč má skříň v takovém nepořádku. Paní W. odpoví, že jí s tím pomůže manžel paní L. V poslední místnosti leží neteř R. v posteli. Povlečení je plné fialových skvrn a jsou tam i zvláštní křídlatí brouci. Jak paní L. vyhlédne z okna, vidí, že je plné těchto brouků, snaží se je smést a vyhodit, ale i venku jsou stromy a vše obalené těmito brouky. V chrámu Ducha svatého nachází paní L. inspiraci, co ještě dluží ostatním stvořením i světu. Svou prací se dostává do centra dění duchovní dimenze, kde je třeba vše připravit pro práci ve světě hmotném. Vlevo na cestě pravdy nachází své duchovní vůdce. Nejprve to byla paní D., která ji zasvětila, a potom ty, která jsi jí pomáhala s očistou. Jejím hlavním úkolem bylo odpustit těm, kterým ublížila a kteří ublížili jí nebo je z toho podezírala. 78
Tvoje dcera S. představuje všechny tyto bytosti a stává se tak nástrojem Boží milosti. Milost se projevuje svatozáří, která se okolo ní kupí v podobě slunce. Je vždy velikou milostí, můžete-li napravit to, co jste pokazili. Druhou místností je hospoda. Hospoda je hmotný svět. Uprostřed tohoto dění se setkává s paní W. Ta je k tomuto dění silně připoutána, ale v duši cítí chaos, který toto dění provází. Je představitelkou těch lidí, kteří se snaží jít cestou pravdy a lásky, ale tato cesta nesmí ohrožovat jejich hodnotový žebříček spjatý s hmotným blahobytem. Přitom si neuvědomují, jak se ochuzují. Spásu vidí ve vnějších obřadech náboženství. Představitelem je víra v Jahweho a jeho pomoc. Proto mluví o tom, že jí manžel paní L. pomůže. Pomoci jí však nemůže nikdo jiný než ona sama. Zdevastovaná skříň v sousedním pokoji demonstruje stav jejího nitra. Ve třetím pokoji leží její neteř R. Je již napadena duchovními parazity, které představují brouci, a nečistotu myšlení a cítění i skutků představuje špína postele, ve které se nachází. Je to obraz jejího duchovního stavu. Neteř je představitelkou lidí, kteří upadli do beznaděje a poddali se negativitě, která je obklopuje. Tyto duchovní parazity je vidět všude okolo vás. Je třeba od nich tuto planetu očistit. To bude úkol pro vaši misi. Během Velikonoc jste byli vybídnuti ke zvýšenému pracovnímu úsilí na očistě vaší i planet.
Stavba chrámu lásky Ve své vizi dne 19. 4. 2000 zahlédne paní L. při milování s manželem, jak její kolega z práce prostupuje zdí a dívá se na ně. S jiným kolegou se ocitá ve velikém sále v Děčíně. Sál je plný lidí. Je tam krásná mramorová podlaha, která je složena z temných a bílých čtverců. Střed není ještě ukončen a pracují na něm bytosti z naší skupiny. Lidé je obcházeli a korzovali v kruhu. Byl to spíš ovál. Paní L. sháněla květiny, aby byla připravena na slavnostní zahájení. Milování určuje vztah lásky k bližním, ale i jejich vzájemný vztah. Kolega z práce, který prostoupil zdí, je pozorovatel a sleduje, zda je jejich láska zralá pro stavitele chrámu. Protože ti, kteří jsou naplněni pravou nepřipoutanou láskou, jsou staviteli chrámu lásky. Paní L. pro ni dozrála, proto se objevila v chrámu mezi staviteli. Mramorový sál v Děčíně je tímto chrámem lásky, protože lásku vykazujete a budujete vždy tam, kde se právě nacházíte, v každé chvíli. Chrám je již skoro hotov. Dělníci, kteří v něm pracují, jsou členové vaší mise, spolu s těmi, kteří se podílejí svou láskou. Procházejí se zde ti, kteří touží po lásce, a touto láskou se posilují ti, kteří mají této lásky málo. Zde jste byli napomenuti a vybídnuti ke spěchu, protože situace dozrála a je nutné, abyste byli hotovi k datu 4. 5. 2000. Paní L. shání květiny, aby uvítala ty, kteří právě vstupují do chrámu lásky. 79
Pan F. vidí Ježíše stát s rukama vzhůru před křížem ve světle. To znamená, že Ježíšovo učení lásky je správně pochopeno a očištěno od předsudků. Týká se hlavně zasvěcenců.
Očista Dne 28. 4. 2000 byla paní L. v „Renotexu“. Prochází kolem budovy a na rohu se setkává s členy mafie různých národností. Vchází dovnitř budovy, protože se jich bojí. Zjišťuje, že se ocitá v hospodě. Prochází k výčepu na konci místnosti, kde čepuje blondýna s dlouhými vlasy. Jak pospíchá, cestou o něco zavadí a shodí to. Zůstávají za ní střepy. Na výčepním pultu ležel mobil a paní L. stíhá vytočit pouze telefonní číslo, odkud očekávala pomoc. Její pronásledovatelé ji dohoní. Dostává do ruky lopatku a smeták a musí po sobě vše uklidit. Paní L. žádá blondýnu, aby zavolala pomoc, ta však odmítá s tím, že nebude nic riskovat. Jakmile po sobě uklidila, její pronásledovatelé zmizeli a byl klid. Zůstalo tam několik lopatek. Byly modré, některé otlučené. Vybrala si jednu zachovalejší. Smetáčky tam nebyly. Paní L. se chystá na očistu v nové reinkarnaci. Vše je připraveno duchovně, způsob očisty, karmické vazby i místo. Zná dobře své duchovní vůdce i temné anděly. Vstupuje do hospody, která představuje svět. Zkoušky a životní ponaučení se jí zdají tvrdé, a tak hledá pomoc u svého anděla strážného. Jak pospíchá, nadělá víc škody než užitku a rozbíjí křehké vztahy, které mohly být zachovány. Pronásledují ji temní andělé, aby jí dali ponaučení, že to, co pokazila, musí sama napravit. Ve své úzkosti volá o pomoc, ale dostává se jí ponaučení, že chyby vlastní musí napravit sama a musí pochopit podstatu toho, v čem chyba spočívala. Proto se žádné „pomoci“ nemůže dovolat a strážce ji odmítá. Temní andělé ji dostihnou a ona musí vše po sobě uklidit a očistit se od svých vin. Protože pochopila, karmy se rozplývají a nastává klid. Zbývají jí pouze lopatky jako upomínka, aby nezapomněla udělat včas pořádek. Modré jsou proto, že šlo o chyby ženského principu. Vidí svého syna H. s kamarádkou V. v Praze na kopci. Paní L. stojí za nimi jako jejich duchovní vůdce. Na vrcholu kopce jsou dva bazény. První bazén, který je blíž, je poněkud menší. Druhý je dál, je větší. Kamarádka sáhne do vody prvního bazénu, ponoří do něho ruku a ochutná vodu. Shledá, že je dobrá. Ve druhém bazénu pro ni dobrá voda nebyla a paní L. jí nedoporučovala, aby ji ochutnala. Voda v obou bazénech se začala zdvihat a přetékat a mísit se. Oba mladí ji chtěli oddělit, ale nešlo jim to. Paní L. jim sdělila, že je na to pozdě. V obou bazénech byly zdravé zelené lístečky. Když odcházeli po cestě dolů, potkali ženu, která jim hrozila, že na ně vyšle hady. Strašila je, ale oni se nebáli. 80
Paní L. jde se synem H. koupit na jeho narozeniny dort. Mají tam dva čokoládové ve tvaru podkovy, zdobené větvičkami s drobnými kvítky. Uprostřed je veliký bílý dort, kulatý. Líbil se jí a chtěla ho vzít, ale syn zavadil o jeden z krajních dortů a shodil ho na zem. Ten se zlomil, a tak se cítila povinna koupit oba dorty. Když přišla prodavačka a ptala se, o který z dortů má zájem, řekla, že jen o ten bílý. Paní jí sdělila, že musí koupit oba dorty, že stojí 441 korun. Paní L. to připadalo drahé a nekoupila nic. V tu chvíli se prádlo, které měla čisté a vyžehlené, rozházelo a zmačkalo. Bylo jí líto zmařené práce, ale neuvědomovala si svou chybu. Šla hledat dorty jinam. Nikde však nebyla spokojena. všude byly již jen malé a nepříliš vábné zákusky. Celý zbytek noci si povídala se slovenským zpěvákem J. R. o duchovních věcech. Paní L. jako duchovní vůdce přivedla syna H. s kamarádkou V. k vrcholnému poznání, kterého měli dosáhnout společně v tomto životě. Jsou představiteli mužského a ženského principu. Oba bazény představují také studnu poznání, zvlášť pro ženský a zvlášť pro mužský princip. Slečna V. pije ze správné studny a syn H. též. Velikost studny odpovídá převaze, ale i množství karmických dluhů mužského principu vůči ženskému. Voda je živá, stromy života jimi napájené jsou svěží. Symbolizují je svěží zelené lístky. Když se začnou obě studny vyrovnávat a sbližovat, vystupují jejich vody a mísí se na znamení rovnosti a lásky. Když sestupují posíleni tímto novým poznáním, jsou vědmou upozorněni na sílu, kterou obdrží na základě vyrovnaného spojení obou principů. Pošle jim hady. Jde o symbol hadí síly, která jim od tohoto okamžiku náleží. Potom následuje mystická svatba. Výjev v cukrárně představuje výsledek duchovní práce paní L. a syna H. Prádlo je vyprané, vyžehlené, čeká je duchovní postup. Jsou jim nabídnuty duchovní dary, o které se mohou ucházet, ale je nutné zaplatit přiměřenou cenu. Zde paní L. učiní první chybu, protože přecení svého syna. Ten je veden k tomu, že shodí dort, který mu právem na základě jeho úsilí náleží. Když přijde strážce, vysvětlí paní L., že mohou mít oba dorty, ale musejí za ně zaplatit přiměřenou cenu. Jde o symbol snažení. Zde udělá paní L. druhou chybu, protože si myslí, že cena je příliš vysoká a nic jí nezbude. Podceňuje hodnotu duchovních darů. Bílý dort byl určen jí, ale ona zkoušku nezvládla a odmítla platit. Vše muselo začít znovu. Proto se prádlo znovu rozházelo a zmačkalo jejím pokřiveným názorem. Musí na sobě znovu pracovat. Místo toho hledala snadnější a lacinější cestu. Duchovní dary však byly malé a pro paní L. nepoživatelné. Musí se tedy vrátit o kus cesty zpět, očistit myšlení a cítění, srovnat svůj hodnotový žebříček a teprve potom bude opět zkoušena, zda si zaslouží duchovní dary, které jsou pro ni připraveny, a zda si uvědomuje jejich skutečnou hodnotu, zda je ochotna zaplatit za ně usilovnou prací na sobě samé a službou lásky pro své bližní. Teprve pak bude moci znovu vyžehlit šat své nové duchovní hodnosti. Zpěvák je jednou z jejích paralelních bytostí. Udělal podobnou chybu. Měli si co sdělovat. 81
Žlutá planeta Ve své vizi dne 1. 5. 2000 vidí paní L. žlutou planetu a před ní dvě temné bytosti. Před nimi proudí davy temných lidí. Temná bytost stojí na rozhraní světla a temnot. Ve světle je vidět pouze černou ruku a nohu, jak se derou do světla. Z bytostí proudí rudooranžová energie. Žlutá planeta představuje Jantar – Mars. Dvě temné bytosti představují mužský a ženský princip jedné a téže bytosti. Před nimi proudí davy lidí, na které přenesly svou zlobu a touhu po pomstě. Utrpením, které musejí prožít tyto bytosti, musejí projít i oba principy. Jen tak mohou pochopit, co způsobily. Během věků se ocitají na rozhraní mezi světlem a temnotami. Nastal čas opustit cestu nenávisti, odsuzování a zloby i nesmiřitelnosti. Je třeba vstoupit do Světla a očistit sebe i ostatní od svých vin. Ještě z nich proudí mnoho negativity a čar. Je třeba smířit oba principy a oddělit je od sebe tak, jak je to podle plánu Božího. Je třeba oddělit jejich stromy života, které jsou magicky spoutány, aby se oba mohly vyvíjet svobodně a volně, v harmonii a rovnováze podle plánu Božího, aby zůstalo jen to pouto, které je pro oba principy přirozené, aby mohly jednoho dne splynout v duál. Je vidět placatou láhev medové barvy a obdélníkového tvaru. Je ze skla a plná průzračné tekutiny. Na jejím hrdle je bílý kroužek. Do tohoto hrdla se snaží proniknou temné UFO. Vypadá jako černá zátka. Objevují se brýle s úzkými temnými obroučkami na mužském obličeji. Skla mají khaki barvu a jsou neprůhledná. Za skly nebyly oči, ale prázdné oční důlky lebky. Plochá láhev medové barvy je symbolem planety Jantaru jako živé bytosti. Čirá tekutina, která ji naplnila, je čistá energie, která jí zatím nedovoluje přijmout nic negativního. Proto opakované pokusy temného talíře, který byl přizván na pomoc. Muž s brýlemi je duchovně pokročilá bytost, která pod vlivem vlastní zloby odstoupila z cesty lásky a přijala pohled moci a násilí pro vlastní cíle. Protože jsou úmysly černé, jsou černé i obroučky brýlí. Snaha dosáhnout své pomsty prostřednictvím násilí a válek zatemňuje mysl i objektivní pohled. Skla jsou proto ve vojenské zeleni. Tato cesta, myšlení a cítění, přináší jen smrt a utrpení všem. To vyjadřují prázdné očnice za skly a lebka. Tento duchovní vůdce mužského principu přinesl zkázu planetě Jantaru a ohrozil i ostatní planety ve vesmíru. Objevují se dvě postavy. Vlevo menší a vpravo větší. Jejich paže jsou stále ještě srostlé. Je vidět kulatý stůl a za ním prázdná židle. Jsou to představitelé ženského a mužského principu. Až oba představitelé těchto principů pochopí svou roli správně a dají si svobodu a osvobodí se od připoutaností, bude se jejich vláda harmonicky střídat a jejich úkoly budou plněny tak, že se nebudou vzájemně utlačovat. Tehdy budou obsazovat právem post duchovního vůdce a všichni budou mít z jejich poznání užitek. 82
Paní L. je schovaná za temnou hlavou, před hlavou je oheň. Jde o oranžovou záři jako po výbuchu. Je jí nabídnut temný grál, ale ona odmítá. Hlava představuje magické myšlení a cítění. Představuje graf, který ukazuje, jak je pod vlivem magie. Zbývá očistit hlavu a bude plně osvobozena. Je současně představitelkou planety Jantaru. Jsou to ideály magie, které se nyní transformují do přitažlivých idejí, aby se obnovila její síla. Je dobře, že odmítá. Spáleniště, které je před hlavou, představuje ničivé následky magie pro duchovní cestu obětí těchto idejí. Pohár byl nabídnut dvakrát v různých obměnách. Objevuje se písmeno „M“, do jehož středu vede bílý žebřík Jákobův. „M“ = magie. Kdo zápasí se svými nedostatky a chybami, dochází spasení, i když šel původně cestou magie. Je to cesta trýznivá a zápas velice náročný. I zde může Otec pomoci, jakmile mág začne skutečně toužit po pravé lásce a pravdě. To naznačuje následná vize, kdy střed „M“ byl pozdvižen a vytvořil bránu, aby ten, kdo stoupá po Jákobově žebříku, mohl vstoupit do světla. Paní L. opět uvidí před sebou dvakrát otevřenou náruč, ale odmítá do ní vstoupit, protože ruce nejsou čisté. Temná bytost se rozlítila, vytvořila dlaněmi nad svou hlavou ohnivý kruh a z dlaní jí vypadl zářič v podobě krystalu. Z tohoto zářiče nečisté energie šly do planety sloupy špinavého světla. Vedla prosby a vše zmizelo i s negativním vlivem. Temná bytost je démon, který vznikl magicky zneužitím živlů a obsadil ty, kteří chtěli dovést svou pomstu až do konce. Tento démon způsobil zkázu Jantaru, Atlantidy a opakovaně posiloval magické zásahy mstitelů. Nejprve sloužil, později se stal pánem, obsadil mstitele a mágy a ovládal je, takže se stali hříčkami v jeho rukou. Nastal čas se z tohoto područí vymanit, postoupit Otci kompetence a vést prosby. Mír s vámi!
Slavnost svatého grálu Před osmi dny, dne 4. 5. 2000, ke mně přišla žena, ve které jsem poznala pravé svaté dítě. Přinesla chléb štěstí pro nás všechny a já jsem poznala, že čas obřadu nastal. Setkali jsme se v jednotě lásky asi po dvou tisících letech. Chléb upekla paní L., její manžel opatřil červené víno. Paní V. donesla pohár titánů, který nám měl svou barvou připomenout Atlantidu a propojit naše vědomí s dávnou minulostí. Paní H. V. se postarala o výzdobu a přinesla překrásnou kytici v alabastrové váze. Přesně v šestnáct hodin jsem zahájila obřad, který opakujeme při každém setkání či rozloučení. Před dvěma tisíci lety jsme se loučili se smutkem v srdci. Nyní jsme se shledali ve vesmírné jednotě lásky a stvoření. Uvítala jsem všechny 83
naše duchovní vůdce a pomocníky, kteří zde byli duchovně přítomni. Poděkovala jsem za vše, co pro nás i naše světy učinili. Otci, radě nejvyšších, Jitřnímu andělovi i radě temných andělů, včetně svatých lámů i mistrů Šambaly. Otec se jménem všech připojil k mým díkům a ocenil, že je lidstvo včas připraveno přijmout milost Boží i s příslušnými planetami. Potom jsem přistoupila k vlastnímu obřadu a Otec mne doprovázel a prozařoval všechny svou láskou. Pozdvihla jsem chléb, který nám Otec denně přináší, a prosila o jeho požehnání. Tento požehnaný chléb nám připomíná, že jsme vyšli ze společné jednoty, a jsme tedy jedno tělo, jedna mnohoduše lidství pocházející z božských sfér. Pozdvihla jsem víno, aby bylo požehnáno a proměněno v krev, která je symbolem našeho bratrství, jež nás spojuje. Chodila jsem od jednoho k druhému, žehnala jim ve jménu Nejvyššího principu lásky a stvoření a vítala je ve vesmírné jednotě lásky. Spolu s Otcem jsem děkovala za vše, co učinili pro svůj vlastní duchovní postup, ale hlavně za to, jak pracovali na díle Božím. Na znamení tohoto spojení v jednotě a lásce každý přijal sousto chleba a zapil ho douškem vína. Když byl obřad u konce, nastal čas, kdy Otec vyhodnocoval výsledky našich zkoušek a uděloval vyznamenání, nové duchovní posty, vysvědčení a insignie nových duchovních hodností. Těm, kteří složili zkoušky jako první a podepsali nové smlouvy s Otcem, byly odevzdány kopie těchto smluv. Poslední termín je 28. 10. 2000. Originály jsou uloženy v ákášických záznamech u Otce. Posty agregorů budou slavnostně předány 5. 5. 2000 ve 13.55 hodin. Každému zvlášť bylo zjevováno individuálně, co ještě je třeba očistit či vyprosit. Paní D. viděla šikmou tmavou plochu, nad kterou se vznášela temná planeta. Zde bylo třeba pomoci s očistou těch planet, které se ocitly na šikmé ploše a hrozí jim zkáza. Paní S. se zjevil svazek klíčů, které zaškrcovaly tok zdravé energie u všech bytostí. Tento svazek předala Otci. Otec jí předal čipovou kartu, která jí povoluje přístup do různých sfér, dimenzí, prostorů a časů. Přijetím této karty stvrdila, že přijímá novou funkci strážce energie z Duchovního slunce i energie Zero. Ve hmotném světě bude pečovat o lidi s únavovým syndromem a pomáhat jim. Neteř L. zaregistrovala pohyb, kterým se jí ohlašují důležité vize. Viděla tři ženy v bílých halenkách. První žena měla bílou i sukni, ostatní dvě měly sukně tmavší. Byly to tři sudičky a jejich šat naznačuje jejich duchovní stav. Jejich kletba byla sňata. Paní D. H. viděla před sebou zář Božího světla a bylo jí otevřeno třetí oko. Paní Z. viděla zneužitý grál. Již svítil, ale měl temné obrysy. Vedla prosby a pohár byl očištěn. Vše se zalilo Boží září. Paní L. viděla, že střed naší planety ještě není dočištěn. Vyprošeno. Po očistě 84
se vynořila z očistné lázně a vystoupila z křišťálově čisté vody. Otec jí předal prozářený svitek, kterým byla jmenována strážcem planety Země. Její manžel viděl zrezivělou konstrukci na planetě a ze stejného materiálu přikované písmeno „A“. Jde o magickou konstrukci a připoutanost ke mně i k planetě. Nutné vyprosit. Jakmile se tak stalo, ocitl se v Tibetu a lámové ho vítali úklonou na pozdrav. Potom viděl předávání diplomů Otcem a připadal si jako na promoci. Pak se mu zjevila kolébka a v ní blonďatý chlapec, který měl připoutanou nohu v síti. Je to symbol jeho znovuzrození pro duchovní cestu. Jeho žena vedla prosby a i on byl osvobozen. Paní V. uviděla modrou číši se znakem Pluta a vyznačeným bodem štěstí. Dále viděla cestu, která vedla hlubokým příkopem, a okolo byla nádherná příroda. Po straně viděla mnoho mravenců na znamení, že chce-li touto cestou jíti, znamená to usilovnou práci nejen na sobě samé, ale i intenzivní a trpělivou práci ve prospěch ostatních. Ať jde o planety či bytosti. Potom se jí zjevila modrofialová lilie jako symbol duchovního postupu. Otevřela se před ní brána pravého osvícení. Paní H. V. se zjevila hlava bílé holubice s krásným modrým okem. Holubice oznamovala sestoupení Ducha svatého. Paní L. L. mne viděla obklopenou tyrkysovou září. Uviděla nevěstu se ženichem na vyprahlé poušti. Vše se chystá na mystickou svatbu. Vyprahlá poušť naznačuje potřebu lásky, ale pravé lásky je zde zatím málo. Svatba se bude konat, až se vyprahlá srdce naplní pravou láskou. Objevuje se proud řeky tyrkysové barvy a na její hladině plují košíky, některé jsou prázdné, ale v některých leží dítě. Před nimi se zjevuje mlýn jako symbol světa a jez jako symbol čistoty. Řeka je symbolem cesty za reinkarnací. Děti v košících jsou bytosti, které vstupují do hmotného světa. Jsou to děti budoucnosti. Děti Zlatého věku lidstva. Objevuje se aréna jako symbol scény života. V ní pobíhá býk, který je představitelem temných vášní lidí. Je dobře, že je držen na uzdě. To naznačuje ruka, která drží uzdu. Tato ruka by měla být pevná a jistá, znalá důležitých životních cílů. V dálce vidí moře a nad ním slunce. Z moře vykukuje hřbet obrovské velryby a na tom hřbetě je středověký hrad. Moře je symbolem života skrytého i zjevného, je symbolem možné očisty, ale i temných hlubin. Slunce nad ním je Duchovní slunce, které poskytuje osvícení. Velryba je symbolem velmi staré víry. Hrad na jejím hřbetě je symbolem nepřístupnosti pro vše nové. Je symbolem fanatické víry plné vnějších obřadů, kde je málo soucítění a pravé lásky. Zato je zde plno sobectví a touhy po moci. Je to varování, že se tento hrad může jednou potopit pod tíhou karmických zátěží jednotlivců. 85
Paní J. vidí tmavou spirálu. Ptala se Otce, co má dělat. Je to ukázka jejího dosavadního vývoje. Odpověď: vysílat lásku. Jako dar její duch volil jasnovidnost. Pan Z. během žehnání uviděl v mé blízkosti bílého hada stočeného do „S“. Pak se objevil kužel žlutobílého světla na znamení osvícení. Před očima se mu objevuje ořech, který se rozlouskne, a v něm je menší ořech a ten se opět rozlouskne, a tak to jde do nekonečna. Bílý had je čistá hadí síla. Ořech je symbolem základních problémů, které se zmenšují, když je řešíte, když je rozlousknete. V zorném poli se mu objevují čtyři meče, které směřují hroty k sobě a vytvářejí kříž, prostor uprostřed mezi hroty má tvar světlejšího kříže. Je to symbol maltézských rytířů. Objevuje se tunel a v něm jsou po stranách výklenky. Některé jsou prázdné, v jiných stojí sochy. Jde o kult uctívání model. Současně jednotlivé výklenky představují naplnění životního poslání. Některý život byl prázdný, v jiném byl ceněn a uctíván. Panu L. se zjevuje trnová koruna a na ní zasychají kapky krve. V ní se objevuje cívka se šedou tkaničkou, která je již uvolněna. Stačí za ni zatáhnout a odvinout ji. Jde o symbol karmy lidského utrpení, plného negativních programů. Milostí Boží je povoleno vést prosby. Pan Z. vidí tyčky plotu, na nichž jsou naraženy vydlabané tykve. Je to vzkaz pro ty, kteří nemají v pořádku zažívání. Jde o nedostatek zinku. Paní H. mne vidí v záři a proti mně jsou křižáci, což znamená, že boj není u konce. Za mnou stojí Otec a žehná všem ve věcech dobrých. Objevuje se nápis „INRI“ a „YNXS“. Jde o připomínku, že začíná tvorba na nové planetě a tvorba nové planety se souhlasem Božím. „S“ je čistá hadí síla. Povolena je pouze tvorba za pomoci Nejvyššího principu lásky a stvoření. Temně zelené lístky padají z nebe. Vidí svůj světle šedý kufřík a v něm sedmikrásky. Vše odevzdala Otci. Jsou to symboly stromů života. Znamená to, že planeta Země byla očištěna. Zbývá očistit vodstvo. Kufřík je její karmická zátěž. To hlavní je vyrovnáno, zbývají drobnosti. Chudobky jsou symbolem skromnosti. Očista je hotova. Pan Z. vidí, jak se ležící postava zdvihá z perliček vody. Tato postava je symbolem vodstva a to, že se zdvihá, znamená, že i vodstvo bude co nejdříve očištěno. Paní H. vidí dvanáct apoštolů. Paní W. zahlédne Ježíše, jak nese veliký bílý kufr s červeným křížem. Za ním je světle zelené světlo. 86
Je to symbol karmy, kterou Ježíš přijal. Léčba zázrakem lásky. Léčba ducha a všech jeho těl, léčba energetických těl i těl hmotných. Je to úkol, který mu Otec svěřil. Vše je čisté. Mladý pan F. vidí palouk prozářený sluncem a černé brýle. Nemá důvod se dívat přes brýle deprese a zklamání. Svůj úkol řádně splnil a jeho odměna je již v jeho okolí. Měl by se radovat z krásy regenerované přírody. Pan F. vidí kruh rozdělený na polovinu. Nahoře je černá barva a dole bílá. Jde o symbol vlády ženského principu. Barvy se mísí a vše se čistí. Za této vlády dojde k osvobození a zrovnoprávnění obou principů. Zavládne harmonie. Z temnot vystupuje planeta, točí se pomalu a z ní regulovaně vytéká negativita, která se ihned eliminuje. Objevuje se žena, která je v poloze, jako by byla na houpačce v předklonu. S nadějí se dívá vpřed. Pak uviděl, jak na mne byla vylita milost Boží. Je to ženský princip, který ještě nesedí pevně na trůně, ale raduje se ze svých úkolů a s důvěrou hledí do budoucnosti. Pan J. vidí svůj strom života na kolejích a má pocit ohrožení. Z tunelu se k němu blíží vlak. Prosí o milost, aby již nikomu nepřekážel. Vedl prosby za sebe i paralelní bytosti. Pan F. vidí, jak z Atlantiku vystupují jednotlivé ostrůvky. Uprostřed největšího je jezero s gejzírem. Voda v jezeře je špinavě zelená, ale gejzír je nádherně čistý. Na očistě se již pracuje, ostrůvky se spojily. Paní W. má nepříjemné pocity. Vidí ostrou tužku a oko, do kterého se tužka zabodává. Cítí bolest. Je to karmická vazba, kterou sdílí s panem L. Pan Z. zahlédne bílého slona, který je symbolem síly Boží milosti a lásky, proto mohla být tato karma vyprošena. Paní L. L. vidí ukřižovaného, na kterého lidé házejí kameny. Bolí ji ruka. Je to ta ruka, která házela kameny. Možné vše vyprosit cestou milosti. Panu Z. se zjevuje bílá kniha a před ním jsou pootevřené černé dveře. Z nich vykukuje čertík. Kdysi zaměnil ideály lásky za moc magie. Tuto karmu si může vyprosit. Paní L. H. vidí halu, kde ze stropu visí řada ženských prsů. Je to symbol bohyně Ištar, která je bohyní plodnosti, lásky, ale i válek. V tomto případě je symbolem nevyrovnaného ženského principu, který neustále bojuje s mužským principem, ale není ochoten rozvolnit vzájemnou připoutanost. I toto by měla vyprosit. Pan P. Br. vidí ženské tělo od pasu dolů, okolo něho jsou žiletky. 87
Jde o prokletí žen, které nerodily syny, jak bylo přáním muže, nebo nerodily vůbec. Následek těchto kleteb je poškození těchto žen na jejich orgánech s následnými operacemi. Žiletka je i symbolem ostrostí střetů, které poškozují oba principy a přinášejí jim jen utrpení. Paní L. vidí v manželových dlaních dvě závaží. Závaží představuje ženský a mužský princip. Ženský princip je níž. Obě závaží by měla být vyrovnána. Nastal čas, aby obě závaží předal ženskému principu, protože v tomto případě je představitelem odstupujícího mužského principu. Pan J. vidí chrám lásky, který oba principy zharmonizuje. Paní D. vidí v prachu rozstříknuté velké kapky vody. To znamená, že Země je vyprahlá a potřebuje láskyplnou péči všech. Paní Z. vidí magickou konstrukci s kovovými pojistkami pečetí. Vyprošeno. Paní L. H. upozorňuje, že paní L. L. má při vyprošování potíže. Nemůže se soustředit. Paní L. L. vidí kostel a v něm rakev, veliký temný kříž a nad ním půlměsíc. Jde o symbol černé Lilith. Hrozí nebezpečí duchovní smrti, kterou může způsobit zpětný náraz magických praktik. Zvony lásky zatím zrezivěly, protože neměly po celý čas možnost vyzvánět na počest Nejvyššího principu lásky a stvoření. Dlouho se nerozezněly pravou láskou. Jen láska je probudí. Jen láska může osvobodit z temných světů magie. Paní L. H. vidí vykotlaný strom života. Je nahlodáván různými připoutanostmi. Jen prací na sobě samé se může osvobodit. Paní H. vidí ježka a sněhovou kouli. Ježek je symbolem magické ochrany. Tak se bojí, až je z něho sněhová koule. Kde je strach, nemůže být láska. Vše se proměňuje ve zmrzlé království. Pan P. Br. je v čele velikého množství lidí. Paní L. L. mu předává vejce svého života, aby se mohla stát svatým dítětem Jantaru. Nyní toto vejce předává pan P. Otci, aby napravil vše, co pokazil. Pan F. vidí moji dceru S. jako blondýnu se špičatou helmou. Jde o zbytek magické ochrany, která se mění v klobouk, a po vedení proseb mizí i ten. Objevuje se malý černoch v turbanu, který nese veliký náklad. Náklad spadl a mění se v holubici, která vzlétá do nebes. Černoch je opět jiná podoba tvé dcery S., která má na svých bedrech těžký karmický náklad. Milostí Boží z ní tento náklad padá a jí se dostává osvícení. Na obloze se zjevuje temný zahnutý meč, velice ozdobný. Objevuje se oko ještěra. Je to meč válek zrady a nenávisti, který se vznáší nad vaší planetou jako 88
Damoklův meč. Oko představuje žárlivost a závist. Nutné prosit za vaši planetu i ostatní planety, aby toto utrpení bylo vyškrtnuto z příslušných ákášických záznamů. Paní H. vidí hořící kruh a paní L. L. má pocit stínání hlavy. Je to symbol honu na čarodějnice a jejich popravy. Pan F. vidí paní L. L., jak hraje kulečník a dobře se při tom baví. Je to varování, protože hraje hru o život. Paní H. vidí makovici, která se otevřela a zrna se z ní vysypala. Houpá se ve větru. Je to varování pro ty, kdo si zahrávají s manipulacemi. Vše jednou dozraje a osud se naplní. Je třeba dávat pozor, aby vám ze zkušeností, které přinášíte Světlu, nezbyly v rukou jen prázdné a vyklepané makovice. Pan F. vidí planetu a na ní je průsvitný muž. Leží na zádech a drží se rukama planety. Objevuje se paprsek a pálí muže na srdci a přirození. Kde není láska, je zasaženo srdce a nedostatek lásky vede symbolicky ke sterilitě. Je třeba prosit za lidstvo i planetu a veškeré stvoření. Po vedení proseb se objevuje symbol lidstva v plné síle. Děkujeme!
Slavnost agregorů Dne 6. 5. 2000 se objevuje planeta Země a na severním pólu je postava s hodinami, které ukazují 13.55 hodin. To je čas, kdy si agregoři budou předávat vládu nad jednotlivými planetami a plně pocítí tíži odpovědnosti, kterou za ně přebírají. Objevuje se pravoúhlý trojúhelník, kterým prolétají rovnoramenné trojúhelníky. Tak jsou přivoláváni agregoři, kteří si mají vzájemně předat jednotlivé pravomoci. Jde o slavnost, která je záležitostí celého vesmíru. Na znamení, že bude odhaleno jeho tajemství, byla zdvižena jemná clona nevědomí a bylo možné uvidět různé prostory a dimenze, včetně ozdobných opon, které je oddělují. Někdo odstrčil planetu Zemi, byly vidět pouze ruce, objevil se na ní bílý kříž. To bylo znamení, že karma kříže byla sňata a planeta je zasvěcena učení lásky. Nový agregor přijal tuto planetu do opatrování a pocítil její tíhu. Objevil se zlatý zvon a zazvonil na znamení, že na planetě bylo zahájeno budování nového věku, který má být na svém vrcholu Zlatým věkem lidstva. To vše bez předpovídané třetí světové války. Objevily se odložené černé brýle na znamení, že žádná z deprimujících předpovědí se nenaplní a my se můžeme radovat z darů milosti Boží. Objevil se mikrokosmos i makrokosmos a jejich složení. Novému agregorovi se ocitl v dlaních kříž. Svíral ho na znamení, že 89
přijal s tímto křížem do vlastních rukou i osud této planety se všemi paralelními světy i obyvateli. Osud planet bude dobrý, budou-li agregoři správně pečovat o svěřenou planetu. Objevuje se zemská osa s osmi pečetěmi. Ty se začaly dělit na tři kruhy, které vytvořily ochranný pás na planetě Zemi. Objevuje se písmeno „H“ a to se dělilo a množilo, až jím byl prostoupen celý prostor. „H = Hermes Trismegistos“. Jde o nejvyšší tajné nauky, jejichž vrcholem je učení lásky. Jejich tajným symbolem i poznávacím znamením třinácti zasvěcenců je právě písmeno „H“. Písmeno svým dělením a množením naznačovalo, že učení lásky prostoupí celý vesmír do nekonečna. To znamená, že přibývá a bude přibývat osvícených bytostí, které na sebe budou brát úkoly tohoto poznání. Kroužky, které pokrývaly planetu v podobě pásů, jsou pečetě, které vytvářejí vícedimenzní ochranu. Hlavní agregor vždy pociťuje na vlastním těle bolesti i nebezpečí, které by planetu mohlo ohrozit. Planeta vstupuje do jeho duchovního těla, a tak ji vlastně chrání doslova svým tělem. Tak to dcera S. ukázala všem na slavnosti svatého grálu. Za všechny agregory předvedly předání planety spolu s paní L. Děkujeme!
Závislosti Ve své vizi byla paní L. dne 10. 5. 2000 s manželem a jeho rodiči v bílé jeskyni. Bylo to vysoko v horách v Tibetu a vnitřně slyšela hudbu. V jeskyni byla rozbitá kamna, topení nefungovalo. Zima jí však nebyla. Manžel měl postel venku na svahu. V jeskyni byl kovový světle modrý žebřík, který vedl někam vzhůru. Bála se po něm vylézt, a proto hledala jinou cestu. Na stěnách byly teploměry. Šla druhou cestou, která vedla tunelem v zadní části jeskyně. Začala ho obcházet po chodníčku, který ji vedl tunelem stále dál po spirále. V určitém bodě byla mezera, přes kterou bylo nutné se nějakým způsobem dostat. Nejlépe skokem. Když se podívala blíž, viděla, že mezeru nedokáže přeskočit. Zjistila, že má možnost přejít po jedné straně římsy. Některé bytosti volily cestu po pravé straně, která se jim zdála lehčí, ale byla ve skutečnosti delší, plná oklik a nástrah. Volila cestu po své levé straně, po pravici Boží. Jakmile přešla, dostala se k pultu, u kterého byla stará černoška a modlila se za ně. Paní L. jí poděkovala a modlila se s ní. Pak se dostala po zeleném koberci k obdélníkovému stolu, za kterým seděl mladý černoch. Paní L. vyndala z kapsy sáček, ve kterém měla žlutohnědé krystaly. Černoch se na ně podíval a vyslovil jméno drogy, která začínala písmenem „S“. Sáček s krystaly jí vypadl z rukou. Droga se rozsypala po zemi a krystaly začaly mizet v zeleném 90
koberci. Začali je hledat, ale místo nich nacházeli fialové krystalky, které tuto drogu eliminovaly. Bílá jeskyně je symbolem určité duchovní úrovně, které paní L. a její příbuzní dosáhli. Stanuli před křižovatkou, kdy bylo nutné znovu volit cestu, kterou se dají. Tibet byl představitelem duchovní a náboženské úrovně, jíž svým snažením dosáhli. Rozbitá kamna představují citovou závislost na čemkoliv. Těm bytostem, ve kterých je dostatek lásky, není zima. Její manžel byl ještě venku na svahu, protože je představitelem těch bytostí, jež jejich závislosti a připoutanosti brzdí v duchovním vývoji, jsou na šikmé ploše. V jeskyni jsou teploměry, které vyhodnocují sílu jejich pravé lásky. Cesta po modrém kovovém žebříku je nejpřímější, ale ne každý se jí může dát. Paní L. je představitelkou těch bytostí, které poctivě usilují o duchovní postup na cestě pravdy a lásky. Správně odhaduje své síly, zbytečně neriskuje a zvažuje své možnosti. Volí správně a dostává se přes všechny nástrahy. Spirálovitá cesta je symbolem vývoje, mezera představuje vývojový skok, který můžete zvládnout jen tehdy, nahromadí-li se dostatečně kvalita duchovní síly lásky. Ta vás pak přenese přes tyto překážky sama. Ti, kteří nenahromadili dostatek energie ke skoku ve svém vývoji, jdou evoluční vývojovou cestou, jež představuje volbu paní L. Stará černoška představuje ženský princip původních obyvatel této planety. Modlí se za všechny, kteří se dali cestou pravdy a lásky, protože ví, že tato cesta očišťuje myšlení a cítění lidstva i ostatních obyvatel této planety, a tím se očišťuje a rozvíjí i vaše planeta. Jedině tak je možné se zbavit všech závislostí. Mladý černoch je představitelem mužského principu této planety. Oba jsou strážci prahů. Zelený koberec je symbolem regenerace planety i jejích obyvatel. Mnoho na cestě pravdy a lásky můžete dokázat svou vlastní pílí a touhou, ale musíte se modlit k Otci a vzývat Nejvyšší princip lásky a stvoření jako černoška. Jen ti vás mohou uchránit před narušením vesmírného řádu a jeho zákonů. Sáček s drogou, kterou paní L. sesbírala a odnášela, byl neblahým dědictvím kleteb Jantaranů, kteří vám přinesli různé připoutanosti, závislosti a fanatismus. To vše vedlo k nepřátelství, netoleranci, hašteřivosti i závistivosti, touze po moci, a tím i k válkám. Tím, že se paní L. jako představitelka současného ženského principu smířila s oběma strážci, ztotožnila se s nimi a vedla společně prosby, získala jedinou možnou šanci k tomu, aby na základě duchovního postupu planety a jejích obyvatel eliminovala společně se všemi představiteli neblahé dědictví získané od Jantaru. Duchovní cesta lásky na základě uvědomělosti pomohla eliminovat následky těchto závislostí, a tím i podstatu drog, které vedly k touze po moci a k válkám. Tímto smířením obou planet nastává fáze očisty Jantaru – Marsu. Planeta Země je očištěna a regenerována, včetně živlů. Mír s vámi! 91
Vize o skupině Dne 14. 5. 2000 jsme se scházeli se skupinou. Vykládala jsem něco paní L. a mluvila jsem velice rychle. Ptala jsem se, jestli mi rozumí, a ona přiznala, že jen něco o Vídni. Mluvila jsem na ni německy, ale stále to na ni bylo velice rychlé a rozuměla jen něčemu. Vykládala jsi učení lásky, pokračovali jste velice rychle a ona nestačila. V tomto případě je představitelkou těch, kteří dosud znali jen připoutanou lásku a nechápou, že pravá láska je svobodná s morálním omezením, kdy jste převzali odpovědnost za bytosti, jimž jste slíbili, že jim budete oporou ve věcech dobrých, tedy i za své děti. Na druhé schůzce jsme předkládali duchovní stravu učení lásky. O toto učení bude v budoucnu veliký zájem. To naznačuje, že „zákusky“ velice rychle zmizely. Ve třetí vizi se paní L. zjevuje ohromný strom života parazitující na planetě a jejím stromě života. Okolo planety vytváří kruh pět bytostí, které se drží za ruce. Jsou temné. Jedna z nich je větší než ostatní, zřejmě zbývající čtyři ovládá. Parazitující strom je velmi starý a temný. Temný strom života, který parazituje na planetě, je učení magie. Velká temná postava představuje všechny mágy a čtyři menší temné postavy představují čtyři zneužité živly. Je třeba oddělit strom života magie od stromu života planety, poprosit o vyškrtnutí z příslušných ákášických záznamů. Pak je třeba, aby mágové ve vlastním zájmu dali svobodu zneužitým živlům, poprosili o jejich očistu a zharmonizování, aby sloužily opět tak, jak Otec stanovil podle vesmírných zákonů. A nakonec je třeba vyprosit mágy i s jejich mocí a vlivem, aby mohli být vyškrtnuti z ákášických záznamů vaší planety i jejích obyvatel a všech, kde již magie nemá místo, a předat je milosti Boží. To vše jen podle vůle Boží, aby nebyl narušen vesmírný řád a vývoj.
Regenerace planety Země a všech živlů, konec magie a upírství Pan P. Bu. dne 18. 5. 2000 vidí ve své vizi vrabce, jak vystupuje z planety. Je celý rozčepýřený a on z něho má radost. Opatrně ho hladí a diví se, že si to vrabčák nechá líbit. Vrabec byl druh, který u vás vyhynul a nyní se znovu objevil. Proto byl zvolen jako symbol všech vyhynulých druhů v přírodě. Jeho výstup z planety znamená vzkříšení těchto druhů. Budete-li pečovat o přírodu a životní prostředí, budete i vy sanováni. Budete se těšit z darů přírody, pokud ji nebudete vykořisťovat. Hlazení je symbolem péče o životní prostředí a přírodu. Dodržíte-li vesmírné a přírodní zákony, budete zdrávi a šťastni. 92
Zjevuje se mu paní W. Za ní je větší a menší netopýr. Menší netopýr ho napadne a zakousne se mu do solárního plexu. Snaží se ho odtrhnout, ale upír se mu rozpadá pod rukama. Větší bytost má též podobu netopýra. Bytost vám dává na srozuměnou, že paní W. pochází z Jantaru. Upír je jiný, ale také pod vlivem magie. Upír, který se panu P. Bu. rozpadl v ruce, znamená, že je konec kletby a všech magických vlivů, které způsobily jeho potíže psychické i somatické. Mír s vámi!
Planeta Země jde cestou svatého grálu Dne 24. 5. 2000 vidí paní L. kruh bílého světla a na něm 45 klíčů ze žlutého světla. Vše svítí. Otevřely se dveře vlevo, označené písmenem „E“. Jde o cestu vlády ženského principu. Objevuje se ohromný strom života, který nese ve své koruně naši planetu. Dále se míhají světelné obrazy čtyřrozměrného časoprostoru. Objevuje se veliký pohár, který drží malá ruka. Pohár je stříbřitě zářivý, dole úzký, rozšiřuje se do výšky, je popsaný zvláštními znaky. Světelný kruh s klíči je symbolem tajemství svatého grálu. Tím je láska bez připoutanosti. Otevírá se cesta ženského principu, který je vládnoucím principem této éry. Strom života vaší planety je regenerován. Planeta Země nastupuje cestu svatého grálu, proto vše září světlem lásky. Na konci této cesty čeká vaši planetu osvícení, které poskytuje cesta svatého grálu. Znaky jsou starobylým písmem a připomínají vaše heslo „Cesta k Bohu je láska, láska je cesta k Bohu“. Kdo pije ze svatého grálu, je osvícen Nejvyšším principem lásky a stvoření. Napít se však může jen ten, kdo má čisté láskyplné srdce. Paní L. vidí dvě světelné bytosti světle zelené barvy. Jedna je větší a druhá menší, otec a syn. Ona leží na posteli, má těhotné břicho, do kterého proniká světelný paprsek. Je léčena. Paní L. představuje hlavního agregora vaší planety. Je těhotná a nemocná. Je léčena milostí Boží i s vaší planetou. Paprsek lásky a osvícení přináší vaší planetě uzdravení duchovní i hmotné, spolu s očistou. Dvě kletby jsou namířeny svými hroty proti ní i proti planetě. Ve tmě se objevuje zářící maják, který svým blikáním ukazuje cestu v temnotách, kam jsme byli kletbami vrženi. Tím majákem je opět vaše láska bez připoutanosti. Jedině ona vás může vyvést z hlubin předsudků v myšlení a cítění. Kletby jsou následkem karmického střetu s planetou Jantarem – Marsem. Je nutné je s pomocí Boží eliminovat svatým ohněm lásky. Mír s vámi! 93
Příprava na reinkarnaci Dne 25. 5. 2000 byl pan P. Bu. u mne na setkání členů naší skupiny. Bydlela jsem u červeného kostela proti hospodě „Varšava“. Bylo nás asi pět. Poznal členy skupiny včetně mne, posledního si nepamatoval. Po hodině práce měl pocit, že je hotov, a odešel. Nastoupil do autobusu a šel si sednout dozadu k oknu. Na prostřední sedačce seděla velmi silná žena. Když vyhlížel oknem, všiml si, že ke mně spěchají další členové ze skupiny, mezi nimi i pan Z. Všichni procházeli autobusem zvláštním způsobem. Nastoupili vchodem pro řidiče a ihned vystoupili vstupem pro cestující. Pan P. si uvědomil, že odešel předčasně, a hnal se k východu, aby se vrátil. Silná žena ho však nechtěla pustit, a teprve když trval na svém, neochotně mu udělala místo, aby mohl projít. Vtom se autobus rozjel a on musel zůstat. Během dohadování ostatní reptali, že sotva usedl, již chce vystupovat. Litoval, že propásl svou šanci, ale bylo mu řečeno, že je vše v pořádku. Setkání se skupinou je přípravou na novou reinkarnaci. Pan P. odešel, když se domníval, že je dostatečně připraven. Autobus je dopravní prostředek, který vás přivede k těm bytostem, u kterých se reinkarnujete. Během čekání uviděl další členy vaší skupiny, se kterými se setká v příštím životě. Silná žena je strážcem prahu, který se stará o to, aby každý „dojel“ na místo určení. Proto byl uklidněn svým duchovním vůdcem, že je vše v pořádku. Hospoda představuje svět a jméno „Varšava“ ukazuje, ve kterém státě se pravděpodobně zrodí. Opět se ocitá se členy skupiny a s někým neznámým u mne na skupině a pracujeme společně od 14.00 do 18.45 hodin. Pan P. měl pocit, že již pracujeme dlouho, ale paní D. protestovala, že ještě musíme vyřešit boření chrámů. Jde o podíl práce na očistě učení Ježíše, které bylo deformováno lidským nepochopením. Boření chrámů znamená, že všude, kde zvítězily vnější obřady nad vnitřními, je nedostatek lásky. Je nutné zbavit zbloudilé fanatismu, netolerance, řevnivosti, pýchy a všech předsudků, které byly vneseny do vnitřního prožitku lásky a víry vnějšími obřady a povrchním přístupem k filosofickým problémům.
Duchovní ponaučení Paní L. byla se svou kolegyní Š. ve své vizi dne 27. 5. 2000 a ještě jedním známým v restauraci „U Dominika“. Hostina měla začít v 9 hodin ráno. Objednali si pokrm, ale byli tam o hodně dříve, a tak usoudila, že by mohla zavolat rodičům, aby pro ni přijeli. Chtěla vzít láhve, aby měla do čeho brát čistou vodu. Domnívala se, že to bude dobře využitý čas. Když přišla domů, chtěl její manžel vše zařídit sám. To paní L. nedovolila, naskládala láhve do 94
tašky a vyrazila na zastávku autobusu. Cestou ji dohonil strýc a doprovázel ji. Když se otočila, aby se ještě jednou podívala na svůj domov, uviděla místo paneláku, ve kterém bydlela, bílý zámek se sochou, která byla ještě větší než zámek. Byla to socha asi padesátiletého muže s copem, v šatech ze sedmnáctého století. Měl vysoké čelo myslitele. Domnívala se, že jde o pohled do minulosti Francie, ale strýc ji upozornil, že se jedná o Německo. Když došli na zastávku, zjistila, že jsou zde zastávky dvě. Jedna horní a jedna dolní. Paní L. zvolila dolní zastávku, o které věděla, že vede určitě do Teplic. Na této zastávce byla budka s dveřmi, které vedly do malé místnosti, kde se tísnilo mnoho lidí. Byl zde taneční mistr, ve kterém poznala svého muže. Ten předváděl lidem, jak si mají na scéně počínat. Vyšla opět ven na zastávku a nastoupila do autobusu, který ji odvezl do Teplic. Když se vrátila do restaurace, bylo 8.50 hodin, ale přesto přišla pozdě. Jídlo bylo snězené a na jejím talíři zůstalo pouze jedno sousto z drůbeže, a to ještě ohryzané. Zjistila, že mezitím přišli velmi staří lidé, většinou v párech, a ti její pokrm snědli. Restaurace je symbolem duchovního světa. Ti, kteří s ní seděli u stolu, měli společný duchovní cíl. Měli v příštím životě vytvořit rodinu. Čekají na duchovní posílení, na duchovní stravu. Ta má být připravena do devíti hodin. Paní L. je netrpělivá a pospíchá na reinkarnaci. Proto se v tomto životě s nimi neinkarnovala jako člen rodiny, ale bytosti jsou pouze v jejím okolí. Má pocit, že má dost času, aby se vrátila domů. Chce mít dostatek lahví na čistou vodu poznání. Manžel chce vše zařídit, ale ona to nedovolí, proto se s ním již příští život nebude reinkarnovat jako rodinný příslušník. Když se ohlédne, vidí chrám lásky, z jehož zdrojů čerpala. Socha je ještě vyšší než chrám lásky. Je to Nejvyšší princip lásky a stvoření proměněný v duchovního vůdce. Jemu ve svém srdci postavila tento pomník. Domnívala se, že se tomuto principu přiblížila nejvíce ve Francii, ale její strýc, který je jejím andělem strážným, ji upozorňuje, že je to život v Německu, kdy se nejvíce přiblížila pravému učení a citu lásky. Proto chce vždy mluvit německy, je-li upozorněna ve svých vizích na nějaký problém. Malá místnost, jež tvoří zákulisí operního baletu, je poslední přípravou na hmotný svět. Zde se baletní mistr snaží připravovat pro své záměry bytosti, které mu podléhají jako temnému andělovi. Jsou k němu připoutány, aby tančily, žily podle jeho noty. Paní L. toto místo opouští a nastupuje do autobusu. Pro svou netrpělivost však přichází na hostinu pozdě. Duchovní hostina začala dříve, protože vývoj šel rychleji, než předpokládala. Tuto slavnost si plně vychutnaly staré duše, které představují staré manželské páry, mužské a ženské principy. Protože měly dostatek zkušeností, trpělivě čekaly na svou duchovní stravu i s osvícením. Poslední sousto jí však ponechaly, aby měla čím navázat. 95
Paní L. poněkud předběhla svůj vývoj. Došlo u ní k vývojovému skoku, proto musela v tomto životě usilovat o harmonizaci mužského a ženského principu. Tento problém bude řešit i v dalších životech.
Oběť lásky Paní S. ve vizi dne 29. 5. 2000 viděla muže, který držel v ruce magickou knihu a chtěl zasvětit do tajů magie. Jí se to moc nelíbilo, ale musela mu vyhovět. Varovala ho, že bude muset počítat s vážnými důsledky a nebezpečím. Ocitli se v místnosti, kde byla žena oblečená v černé kůži. Byla to jeho partnerka a paní S. byla jejich domácím zvířetem, buď kočkou, či psem. Muž působil slabým dojmem, nebyl šťastný, a ani žena se k němu nechovala příliš láskyplně. Bylo jí z toho všeho smutno. Věděla, že ani on nemá ženu rád, ale ji v podobě zvířete miloval. Podívala se na něho a viděla, že když na ni myslí, je částečně prozářen. Podle toho poznala, že ji má opravdu rád. Přistoupila k němu a dotkla se ho, aby mu pomohla očistit se. Najednou měli všichni tři jen duchovní těla. Žena již nebyla v černém, ale měla jakési světlé roucho. Paní S. držela oběma rukama hlavu tohoto muže a neustále vedla prosby za něho i ženu, která na něj neustále útočila. Cítila a viděla, jak se mužova hlava deformuje, objevují se na ní otvory a výrůstky i zhrublá kůže. Vedla dále prosby, ale žena začala útočit i na ni. Měla dlaně stále ve stejné poloze, ale hlava muže mezi nimi zmizela. Najednou vidí, že má dlaně spojené neviditelným hřebem. Viděla, jak napíná a protrhává kůži na hřbetech dlaní. Při útocích žena vyslala dravce, snad sokola, který paní S. vytrhával z rukou i těla kusy masa. I když byla již skoro zoufalá, nechtěla to vzdát. Vše zmizelo a stála spolu se skupinou lidí na úzkém světlém schodišti. Ta žena tam byla také. Říkala jim, že je před nimi překážka, kterou musejí všichni překonat. Smála se a byla si jistá, že je paní S. tak slabá, že ji nezvládne. Paní S. se necítila dobře, ale věřila, že se jí to s pomocí Boží povede. Musela čekat, než na ni přijde řada. Jeden muž překážku překonal a za ním další. Opíral se při tom o zeď, ze které se uvolnily cihly a padaly na ty, kteří čekali pod schody. Jak se sama vyhýbala padající cihle, probudila se. Muž, který žádal zasvěcení do magie, byl pan P. Br. Paní S. byla jeho ochráncem a musela mu podle zákona o svobodné vůli vyhovět. Žena oblečená do černé kůže byla jeho temným andělem. Této funkce se ujalo svaté dítě, protože ve jménu pravého svatého dítěte se rozpoutal strašlivý masakr pomsty. Její duchovní podstata byla čistá, proto byla v bílém rouše. Zkoušela zejména sílu lásky paní S. a opravdovosti, protože právě ona byla v centru karmických zkoušek jejich rodné planety. Vykáže-li paní S. dostatek pravé lásky a obětavosti, budou všichni tři osvobozeni od této karmické zátěže. 96
Protože ji paní S. při poslední zkoušce z nevědomosti zabila, nastal nyní čas, kdy všichni tři opět procházejí podobnou zkouškou. Když tuto zkoušku uvědoměle zvládnou a porozumí své karmě, budou všichni očištěni a opět svobodní. Proto paní S. přes velké utrpení přiložila ruce na mužovu hlavu, aby se očistil. Deformace, které probíhaly před jejíma očima, představovaly duchovní podoby jednotlivých životů pana P. zasvěcených magii. Současně naznačovaly následnou deformaci myšlení a cítění, kterému dříve či později každý mág podlehne. Paní S. věděla, že musí vytrvat, aby se všechna kouzla a čáry eliminovaly. Žena napadala oba. Toho, který ji mstil a nepochopil podstatu pravé lásky, ale i paní S., která jí ublížila. Pokud oba vydrží a nepodlehnou svému strachu, jejich láska bude dostatečně silná, budou svobodni. Jsou těsně před cílem. Stojí již na světelném schodišti. Před Světlem jsou už dvě paralelní bytosti pana P. Nakonec půjde i on sám, vytrvá-li. Na této cestě hrozí nebezpečí uklouznutí i zpětného dopadu vyvolaného magickými praktikami. Paní S. čeká, až na ni přijde řada. Čím více bytostí před ní přechází přes překážku, tím je pro ni obtížnější ji překonat, protože jí ubývá sil. Pomoci jí může jedině síla lásky a víry v ni, že je všemocná. Cesta k Bohu je láska, láska je cesta k Bohu!
Příprava na další reinkarnaci Dne 31. 5. 2000 jely paní R. s paní D. pro mne a mého manžela. Paní D. byla rozladěná, pospíchala. Když dorazily ke mně domů, nebylo ještě vše připraveno a paní R. mi pomáhala balit. Paní D. byla netrpělivá, vůbec nepomáhala, ačkoli jsme byli velmi staří. Paní R. nás měla ráda a vysvětlovala jí, že přípravu musíme dokončit. Ona se ale rozhodla, že počká v autě, a ani ji nenapadlo, že by vše šlo rychleji, kdyby pomáhala také. Když jsme byli hotovi, šla paní R. napřed k autu s tím, že již brzy přijdeme. Cestou však zjistila, že nemá chleba. Bydleli jsme nad „Billou“, a šla ho tedy koupit tam. Paní D. ji doprovázela. Když vstoupily do obchodu, paní R. si uvědomila, že mají jiné auto a my si budeme myslet, že již odjely, a vydáme se pěšky. Navíc si zjistila, že mají nákladní auto Mercedes, kde jsou jen dvě místa. Úlekem strnula a přemýšlela, jak tuto zapeklitou situaci vyřešit. Vy čtyři jste se měli společně reinkarnovat. Paní D. vůbec neměla chuť se znovu reinkarnovat, ani se nechtěla na nový život připravovat. Proto byla rozladěná a nedělala nic. Pospíchala proto, že chtěla být tou starší, nejraději už by měla celou záležitost za sebou. Paní R. se poctivě připravovala, následovala ji, protože v příštím životě budou manželé. Vy jste měli s manželem přijít později, protože jste měli být jejich dětmi. Paní R. si uvědomila, že potřebuje pro příští život i duchovní stravu, která 97
se prodávala v přízemí vašeho domu. Tentokrát ji paní D. provázela. Obchod je symbolem ákášického záznamu, který obsahuje dary ducha pro všechny možné reinkarnace příslušné sféry a dimenze. Je to studnice poznání, ze které je možné čerpat. Jakmile obě vstoupily do „obchodu“, dostalo se paní R. osvícení a pochopila, že se nebudete inkarnovat najednou, protože ve voze jsou jen dvě místa. Reinkarnovat se budete v tom pořadí, jaké bylo naznačeno. Stříbrný automobil Mercedes byl symbolem dobře situovaného života. Nebudou sice patřit k těm nejbohatším, ale budou mít všeho dostatek. Paní D. jde první, spěchá, bude nejstarší, paní R. bude mladší a bude manželkou. Jejich cílem bude správné pochopení role mužského a ženského principu. Vy s manželem představujete staré duše a budete jejich dětmi. Paní R. si vás vybrala proto, že jste již několikrát žili ve společné rodině a byla s vámi velice šťastná. Proto jste jí byli milí a pečovala o vás. Další důvod byl ten, že jste jí mohli pomoci získat ponaučení, které potřebovala.
Bič Boží Dne 31. 5. 2000 vidí paní L. ve své vizi dlaň s oddělenými prsty. Palec chybí. Objevuje se koule s ostny, které jsou na koncích otupeny kružnicemi. Je to aparát, jehož pomocí dosud tato ruka ovládala meč spravedlnosti, který zneužila. Bytost má opřený meč o zem a ve výši prsou drží tento meč mezi dlaněmi. Držadlo je též odseknuté. Objevuje se stříbřitě zářící planeta Země s modrými paprsky. Vypadá jako bleděmodré slunce. Je vidět ukazovák, který má na špičce dva prsteny. Spodní je tmavý, vrchní je světlý. Oba prsteny jsou zarostlé do nehtového lůžka. Spodní prsten se již uvolňuje. Dlaň s useknutými prsty je dlaní Jahweho, který zneužil meč spravedlnosti a byl za to potrestán. Meč spravedlnosti se změnil v bič Boží. Meč spravedlnosti zcizil při vzpouře agregorů, kterou on sám vedl. Musel ho jistit magickým aparátem, aby ho zvládl a mohl použít ve prospěch věcí, které neměly co do činění se spravedlností ani láskou. Porušoval vesmírné zákony a přivodil nakonec pád Jantaru. Tímto skutkem překročil všechny meze. Přestal meč ovládat, byly mu setnuty prsty a meč se změnil v bič Boží. Přesto není schopen se tohoto meče vzdát. Drží ho mezi dlaněmi a trpí. Místo aby prosil za odpuštění a poctivě napravoval své omyly a chyby, pracuje jen tehdy, je-li k tomu dohnán svým vlastním utrpením. Místo aby prosil za odpuštění a meč vrátil, prosí bláhově, aby mu byla vrácena jeho svrchovaná moc, kterou nezvládl a vykázal, že pro ni není zralý. Osvojoval si svévolně právo soudit a odsuzovat, aniž by se hlouběji zamýšlel nad tím, zda je jeho názor správný. Do ukazováčku mu vrostly dva prsteny agregorů, protože se k nim magicky připoutal. Jak pracuje, prsteny se uvolňují a on se prosbami za jiné osvobozuje z temnot a světů magie. Je třeba, aby se vzdal magie i její 98
moci, včetně darů, které z těchto světů obdržel nebo si je vyrobil z jejich energie. Je třeba se vzdát pýchy a odevzdat vše, včetně prstenů a meče, Otci a Jitřnímu andělovi. Jedině ti mohou vše napravit a očistit je. Teprve potom mohou být předány strážci a vládci vesmíru tak, jak jim náleží. Toto vše Jahweho nesmírně karmicky zatěžuje a spojuje s démony „lišáků“. Ti ho sledují a hlídají a nedovolí mu očistit se dříve, než vrátí skutečně vše, co je třeba. Čím déle si ponechává to, co mu nenáleží, tím více se budou zesilovat výstražné impulzy, aby se snažil zbavit této karmické zátěže. Nic nepomůže. Ani vztek a zloba, ani nenávist či proklínání. Pomůže jen čistota myšlení a cítění nepřipoutané lásky. Krásné vyzařování vaší planety Země naznačuje, že byla zachráněna.
Práce ve skupině, léčení Schůzka skupiny dne 1. 6. 2000 se odehrávala v přírodě. Ve vizi paní L. jsme prošli lesem na rozcestí. Jedna cesta vedla rovně a bažinami vpravo. Druhá cesta vedla vlevo do prudkého kopce k přehradě. Schůzka se odehrávala v přírodě na znamení, že chcete-li se očistit, musíte začít u sebe a zkontrolovat svůj vztah k přírodě. Na této cestě máte vždy volbu. Pustíte-li se snadnější cestou, která vede k cíli zdánlivě přímo, je to počátek, kdy vás vede s vlastním pohodlím bažinami duchovního marastu, peklem. Dosáhnout osvícení touto „pohodlnou“ cestou je velice náročné a většina bytostí na ní selhává. Druhá cesta je ta pravá cesta, kterou musíte jít, nechcete-li selhat. Je to namáhavá cesta usilovné práce a zápas se sebou samým. Vede však přímo vzhůru ke Světlu. I tato cesta má svůj limit, který představuje přehrada. Jde o zdolání hory poznání. Někdo na ni vystoupí přímo pod vedením svých duchovních vůdců ze Světla, jiný projde bažinami pekla a zákrutami negativity, která mu brání na tuto horu vystoupit. Je to cesta plná zkoušek a zápasů s temnými anděly i se sebou samým, tedy se svými nežádoucími vlastnostmi. Jsme v místnosti, kde na židli sedí žena, která se podobá dceři S., ale je to paní E. K., se kterou jsou paralelními bytostmi. Jednotlivě jsme před ženu předstupovali, ona nám podala sklenici se žlutými a zelenými bylinami rozpuštěnými v nějaké tekutině. Každý obdržel malý kartáček a tím ji měl očistit a omýt. Já jsem protestovala, že nálev není úplně v pořádku, ale paní E. odporovala a trvala na svém. Přistoupila k ní paní L. a chtěla namočit své dlaně do tekutiny a těmi ji potírat. Paní E. to však nepřipustila, vstala a chodila po místnosti, takže paní L. jí tuto službu nemohla prokázat. Bylo jí to moc líto. Nato jsem začala anglicky zpívat píseň skupiny Beatles. Přesně a s perfektní výslovností. 99
Nastal čas vyrovnání očisty a karem mezi tvojí dcerou S. a paní E. Jejich prolínání podob naznačuje, že jsou stejné podstaty a paralelní bytosti. Odpustí-li si všichni navzájem, osvobodí se. Paní E. toužila po očistě a pospíchala, volila razantní přístup, tedy rychlý karmický scénář. Ty jsi protestovala, protože jsi měla obavy, že tento tvrdý scénář nezvládne. Přistoupila paní L., aby jí odpustila a svou láskou smyla stopy všeho, čím jí ublížila. Byla však odmítnuta. Zde byl ještě karmický blok, který jí bránil přijmout z rukou paní L. milost očisty. Začala jsi zpívat píseň smíření, ke kterému dojde teprve po vyprošení karmických vazeb, které získaly obě mezi sebou v Anglii. Pokud to nedokážou za tohoto života, budou se příští život reinkarnovat spolu v Anglii. Skupina se ocitá v jiné místnosti. Já tam nejsem, ale přichází blondýna s velice červeným obličejem. Paní Z. ji posílala pryč s tím, že tato žena mezi nás nepatří. Paní to bylo velice líto a divila se, že ji paní Z. nepoznává, když je její teta. Jde o ukázku práce, kdy je třeba pracovat na další bytosti, která je velice tvrdě karmicky vázána. Paní Z. se bojí, že se infikuje a bude mít stejný osud. Nepoznává v ní svou paralelní bytost. Tři až čtyři muži ve skupině kouří. Nám vadí prostředí zamořené kouřem a dusíme se. Paní L. otevírá okno, aby vyvětrala, ale moc nám to nepomáhá. Kuřáci jsou symbolem těch, kteří nedodržují zdravou životosprávu. Nastal čas, kdy stanuli před závažnou volbou. Buď budou své závislosti upevňovat a zastaví se ve vývoji, nebo se vzdají svých slabostí a budou pokračovat v očistě. Pokud se vzdají svých závislostí, ať jsou jakéhokoli druhu, budou svobodni a budou pokračovat ve svém duchovním vývoji. Pokud je kdokoli připoután k čemukoli, není svoboden, jeho svobodná vůle je omezena. Navíc hrozí obsazení, které přináší deformace duchovní i hmotné. Paní L. odchází se svým synem H. domů. Jsou mu teprve čtyři až pět roků. Cestou potkají asi tříletou holčičku, ve které paní L. pozná dceru paní R. Děti si povídaly, jako by se již dávno znaly. Paní L. odchází domů, to znamená do svého nitra. Tam potkává mužský a ženský princip. Okamžitě se poznají a mají radost, že se setkávají v lásce, klidu, harmonii a nevinnosti tak, jak tyto malé děti naznačují. Tato vize znamená, že většina lidí ve vaší skupině dokáže správně pochopit roli jednotlivých principů. Díky tomu dojde ke zharmonizování každého člověka, který správně pochopí jejich roli. Děti jsou zde představiteli mladých duší. I správný pohled na jejich role je zatím „mladý“. Dne 2. 6. 2000 vidí znak nekonečna a potom ruku na „elpíčku“. Deska je nakloněná a drží ji ruka, která je připravená ji ve vhodný okamžik spustit. Osmička, znak nekonečna, naznačuje, že vývoj je nekonečný a nový program vývoje všehomíra je připraven. Bude spuštěn ihned, jakmile temní andělé v podobě „lišáků“ uzavřou své knihy ákášických záznamů. Démoni 100
budou odvedeni tam, kam podle vůle Boží náležejí, a živly zharmonizovány. Pro tuto planetu bude uzavřen přístup do temných sfér a světů magie. Magie již nebude fungovat. Tvůrčím principem bude láska. Zjevují se paní D. a paní R. s panem P. Br. Jsou spoutáni zvláštními propletenci vazeb, které jsou jištěny na každém konci parazitujícím stromem života na stromech života všech tří. Vazby mají vždy tři prameny pout v následném pořadí, paní R. a paní D., pan P. a paní R., pan P. a paní D. Tyto parazitující stromy života je třeba vyříznout ze stromů života obvyklým postupem, včetně očisty. Podle dalšího poznání, kdo má problémy na schůzkách s tím, že usíná, může mít již zopakovaný duchovní vývoj z minulých životů. Nové poznání je osvojováno v potu tváře vlastním úsilím. Může jít též o případ, kdy není schopen pokračovat ve svém vývoji dál, protože už dosáhl úrovně, kterou si stanovil. Pokud chce jít dál, musí vést prosby k Otci, aby mu byl povolen karmický scénář, který by to dovolil. Někdy jde o pohodlí nevědomého ducha, protože při vyprošování nepožádal o duchovní vůdce ze Světla, když se loučil s duchovními vůdci z temnot a světů magie.
Zkouška Paní L. psala dne 4. 6. 2000 písemnou práci o rozsahu asi dvou stran. Uprostřed byly čtyři řádky přeházených slov, ze kterých měla utvořit větu. Podařilo se jí seřadit jen první čtyři slova. Dál nemohla pokračovat. Odešla za přítelkyní, aby jí poradila, ale té se nepodařilo seřadit vůbec nic, ani ta čtyři slova. Šla zpět a cestou vše pochopila a měla větu hotovou. Cestou potkávala bytosti, které se jí ptaly, jak jdou slova za sebou, a paní L. jim celou větu opakovala. Paní L. byla zkoušena z pravé podstaty lásky. Začátek pochopila, ale nebyla schopna pokračovat kvůli bloku z minulosti, kdy začala hřešit proti pravé podstatě lásky. Šla za přítelkyní, která představovala jejího duchovního vůdce, ale ta jí nemohla poradit, přestože podstatu pravé lásky znala. Tyto věci lze získat pouze zkušeností, nikoli sdělováním. Paní L. se musela vrátit do minulosti, odstranit blok, který jí bránil v pravém prožitku lásky. Musela se zbavit všech připoutaností a potom došlo k prohlédnutí a regeneraci myšlení a cítění. Pak teprve byla schopna pravé lásky. Teprve potom se mohla dělit o své štěstí s ostatními a radit jim, jak se osvobodit.
Porod Paní R. nás vidí spolu v nějaké místnosti dne 4. 6. 2000. Dcera S. měla mít dítě, ale protože ho ze zdravotních důvodů nemohla donosit a porodit, rozhodla 101
jsem se, že jí ho přivedu na svět. Bylo stanoveno, že paní R. bude cítit porodní bolesti a já budu rodit bez bolestí. Vtom dcera oznamuje, že porod začíná. Paní R. skutečně začínají bolesti a dívá se na mne, ale já jsem bez potíží. Měla o mne strach, že jsem již na porod stará. Vyšla jsem na chodbu a paní R. za mnou a sedla si vedle mne. Měla na sobě riflové kalhoty s květinami, a jak se na ně dívala, viděla, že se látka rozestupuje a praská. Bylo jí to líto, a aby přišla na jiné myšlenky, začala mi vyprávět, že k ní přijde v neděli návštěva. Na to jsem rezolutně prohlásila, že tedy přijdu ve čtvrtek. Paní R. si uvědomila, že nemá ještě dostavěný schod na dvoře, a nebyla si jistá, zda ho stihne dostavět. Měla starost, jak tuto překážku překonám. Podívala se na bok své nohy a tam již byly jen nitky. Vy tři si karmicky dlužíte službu lásky. Tentokrát je řada na tvé dceři, které má být tato služba vykázána. Podle povahy karmických vazeb jí dlužíte očistu a zrod do života ve světle pravdy a lásky. Dítě je symbolem jejího usilování na této cestě, ale i výsledkem jejího zrání. Je plodem jejích minulých životních zkušeností, které získala většinou za cenu utrpení. Ty jsi jí pomáhala tyto zkušenosti získat a dotvářet a paní R. jí i tobě pomáhala tišit rány osudu. Proto ty rodíš a paní R. bere na sebe vaše bolesti. Tato oběť jí umožnila duchovní postup, který jí přináší moudrost, porozumění a cit pravé lásky. Praskající šaty naznačují, že je čas odložit starý duchovní šat, protože z něho vyrostla, a přijmout nový duchovní šat, který odpovídá její duchovní hodnosti. Současně naznačuje, že se s šatem bude adekvátně měnit i její životní styl. Dvě dívky, které ji přišly navštívit, jsou představitelkami přátelských bytostí, které potkává na základě svých karmických vazeb s nimi. Ze starého duchovního šatu zbyly jen nitky připoutanosti, které je třeba ještě rozvolnit. Nějaká paní hlídá malé dítě. V té paní poznává paní R. mne. Jsem strážcem tohoto dítěte, které jsem porodila své dceři. Paní R. mi pomáhala. Z nebe padali červi. Jsou to duchovní parazité, kteří vše napadají. Paní je netečná, jen odděluje napadené věci od věcí čistých, které náležejí dítěti. Objevuje se paní H. D. Červi jí padají do vlasů a mění se v jedovaté hady. Je z toho nešťastná. Paní R. se nebála a tyto hady jí vybírala z vlasů a zabíjela je. Jde o duchovní pomoc přítelkyni, která prohlédla a snaží se vymanit z následků magických manipulací. Paní R. se nebojí, protože ví, že je čistá a hadi ji nemohou infikovat svým jedem. Had představuje pošpiněnou hadí sílu, která deformuje myšlení a cítění mágů a otravuje jejich mysl a srdce jedem velikášství a idejemi magie. Kdo s nimi splyne, je uštknut a stává se z něho duchovně mrtvý pro Nejvyšší princip lásky a stvoření.
Hledání Ve své vizi se paní L. ocitá v Africe. Je tam hodně dravých zvířat a ona se skupinou lidí hledá kruhy v obilí a snaží se je rozluštit. 102
Afrika představuje nebezpečí světa, kde žije mnoho dravých bytostí, které představují všechny ty, kteří mají přebujelé ego a myslí jenom na své pocity a své prožitky a kteří se snaží pouze o rozvoj ve hmotě. Hledání kruhů v obilí představuje hledání duchovních vzkazů, které se odrážejí u všech bez výjimky i ve hmotě. Snaží se vzkazům porozumět, aby mohli pomoci.
Spor o duchovní šat Paní L. jde se sestrou po cestě a ta ji žádá o kabát. Manžel ji přemlouvá, aby jí ho půjčila, ale sám jí svůj nenabídne. Ona však odmítá. Cesta představuje cestu za pravým poznáním, na které každého čekají různé zkoušky. Její sestře je zima, protože v sobě nevybudila dostatek pravé lásky, která by ji hřála. Místo toho žádá svou sestru, aby jí postoupila svůj kabát, který představuje duchovní šat. Tímto šatem by získala i patřičné dary a hodnosti bez vlastních zásluh. To je nepřípustné, protože by nebyla zralá a s těmito dary by nesprávně zacházela tak dlouho, až by o ně přišla.
Ples upírů Paní L. se chystá s manželem na ples, který se pořádá v noci v Trnovanech. Dostat se tam bylo velice složité, muselo se mnohokrát přestupovat a jelo tam mnoho lidí. Nechtěla s manželem jet, ale nakonec souhlasila, protože byla zvědavá. Oblékla si bleděmodré přiléhavé šaty. Jde o reinkarnaci bytostí z Jantaru na vaši planetu. Tato reinkarnace je náročná a složitá. Musí probíhat přes reinkarnaci v mnohých světech, než jako „děti noci“ dosáhnou svého cíle – vaší planety. Paní L. se tato idea nezamlouvá, protože tuší nebezpečí, které se v tomto počinu skrývá. Nakonec u ní vítězí zvědavost nad rozumem a citem a ona se reinkarnuje za cenu velikého utrpení se všemi, kteří se chtěli pomstít planetě Zemi i jejímu lidstvu. Na znamení ženského principu si obléká bleděmodrý šat. Bez ženského principu by byl mužský princip oslaben a jejich úsilí by vyšlo naprázdno.
Odchod mágů Je vidět tmavou planetu, na které se objevují bílé skvrny. Zdá se, že je vytváří nějaká konstrukce. Tento stroj je tmavě stříbřitý. Tyto skvrny jsou v podobě teček a jsou propojené bílými otazníky, kterými cestují tmavé bytosti. Temná planeta je planeta Cyrus. Tmavé bytosti jsou mágové a za pomoci konstrukce jdou cestami, které pro ně byly utvořeny, aby se mohli reinkarno103
vat na této planetě a získávat další potřebné zkušenosti. Jsou to cesty mágů, které vedou na planetu Kříže. Jdou pro poznání, které by jim umožnilo dokončit vývoj v magii, aby se s ní mohli rozloučit a pokračovat dále cestou osvícení za světlem pravdy a lásky.
Duchovní stav lidstva Černý meč rozděluje prostor na dvě poloviny. Na levé straně je poměrně malé množství bytostí, na pravé straně je více bytostí, vše v poměru jedné čtvrtiny ku třem čtvrtinám. Jde o ukázku duchovního stavu lidstva. Lidstvo se probouzí a očišťuje. Na levé straně jsou ti, kteří prozřeli a usilovně pracují na své očistě a pomáhají ostatním. Na pravé straně jsou ti, kteří se ještě neprobudili. Odděluje je meč spravedlnosti. Ti, kteří na sobě pracují a pomáhají ostatním, zůstanou dál na této planetě a budou pomáhat budovat Zlatý věk lidstva. Ti, kteří se neprobudí a nepochopí, jsou ještě nezralí a půjdou cestou mágů na planetu Cyrus dokončit svůj vývoj v magii, aby pochopili, jak funguje a co mohou od jejích zákonitostí očekávat.
Tři kříže Zjevuje se hnědý květináč s hlínou, do které jsou zabodnuty tři malé temné kříže. Jsou to tři meče, které byly magickým způsobem odděleny od meče spravedlnosti a spojují pana P. Br. s paní R. a paní D. Je nutné, aby až ti tři rozvolní své vazby, vyjmuli tyto zneužité meče, které se změnily v jejich karmu a spojuje je blok, který jim brání ve vývoji. Meče je třeba odevzdat Otci a oběma radám, včetně Jitřního anděla. To vše vyprosit a očistit se od nich. Předtím je však třeba odprosit ty, na které tyto meče namířili.
Zlatý křížek Je vidět zlatý křížek na řetízku, zavěšený na rukou. Ruce jsou natažené vpřed dlaněmi vzhůru a křížek visí mezi nimi. Tento křížek je symbolem ryzosti víry. Objevuje se loď, před kterou je zabodnut Neptunův trojzubec. Tento trojzubec je symbolem nepřátelství mezi planetami Marsem a Zemí, kdy bylo jeho zásahem způsobeno, že se planeta Jantar – Mars zastavila ve svém vývoji a zbrzdila i vývoj planety Země. 104
Neptun musí pozdvihnout svůj trojzubec, vyslovit odpuštění a prosit o odpuštění Otce, obě rady i Jitřního anděla, včetně všech, kterým ublížil. Odevzdat se jejich milosti a prosit o nápravu cestou milosti Boží. Odevzdat trojzubec jako znak jedné ze svých duchovních hodností a poprosit o jeho očistu. Poté bude předán tomu, kdo bude zvolen vládcem nad vodstvem.
Ježíš Nazaretský Všechny tři, paní L., paní R. a paní D., jdou do kina. Lístky na představení prodávala starší žena, která vypadala jako vědma. V této ženě poznala paní L. mne. Ukazovala jsem jim, která místa jsou volná, ale nemohly sedět vedle sebe. Paní R. s paní D. dostaly devátou řadu a paní L. osmou řadu před nimi. Její lístek stál 103 koruny a zbývající dva 102 koruny. Promítal se film o Ježíši. Tyto tři bytosti navštívily školu, kterou představuje kino. V podstatě jde o promítání životů mezi životy. Vědma, která představuje jejich duchovního vůdce, jim na základě minulých životů přiděluje místa, která označují jejich duchovní úroveň, včetně postupu. Proto nemohly sedět všechny tři vedle sebe. Promítání životů jim zjeví roli, kterou v éře Ježíšově hrály, i pravdu o Ježíšovi, která byla historicky velmi zkreslena. Bude jim zjeven i vztah, který k němu měly. Jde o výklad pravdy o Ježíšovi.
Závěrečná vize Dne 7. 6. 2000 vidí paní L. modrou planetu Zemi a na severním pólu stojí tučňák. Vize je plná pohody a harmonie. Tučňák je symbolem mandaly. Představuje energetickou rovnováhu a harmonii vaší planety.
Nemoc planety, ohrožení vesmíru Dne 9. 6. 2000 sedím v ordinaci a mluvím s lékařkou, která mi opatrně sděluje, že jsem ohrožená. Já se bojím, že jde o smrtelnou nemoc, a chci znát diagnózu. Vysvětluji jí, že chci znát skutečně pravdu, abych mohla vše potřebné zařídit. Že mi tak bude lépe. Konečně se lékařka rozhodne mi vše říci, ale já slyším jen: „Máte…“ Do toho zazvoní budík a já se probudím a vstávám. Vize mi nejde z mysli, a tak se radím s paní L. Ta vidí injekci naplněnou zářivou tekutinou. Dohadujeme se, co to může znamenat, dokud neuvidíme modré světlo naší planety a vše očišťující pramen. 105
Vize se týká celého vesmíru, který vaše planeta zamořovala svými zplodinami. Zjevuje se nám „X“. Jedna jeho nožička je již očištěna a druhá se čistí. To znamená, že polovina očisty je hotová a zbývající část se dokončuje. Planeta Země je zharmonizována a přestane ohrožovat vesmír. Karma zmaru bude vyškrtnuta z vašeho ákášického záznamu. I budík, který zazvonil, má ve vizi své místo. Znamená to, že jste se jako lidstvo probudili na poslední chvíli. Paní L. ve své navazující vizi vidí bytost, která je celá zahalená v bílém. Je rozdělená vodorovnými řezy přes hruď, v pase a přes ruce. Objevuje se řecké písmeno, potom dřevěná židle, která se rozsvítí. Nad ní je otevřená kniha a tato bytost v ní listuje. Bytost jsi ty, rozdělená na pět paralelních bytostí, paní L. je jednou z nich. Řecké písmeno naznačuje reinkarnaci v Řecku. Dřevěná židle, která se rozsvítila, představuje úřad pýthie (kněžky a věštkyně), ve kterém jste se střídaly. Kniha, která je rozevřená, je knihou ákášických záznamů, do kterých máte přístup. Je to kniha pravděpodobné budoucnosti, která vám umožňuje věštit. Zjevuje se slunce, které představuje osvícení, tři paprsky vedou až k paní L. Tyto tři paprsky naznačují osvícení tří tvých paralelních bytostí. Tyto tři bytosti jsou schopny předvídat budoucnost. Paní L. prosila o léčení a zásah cestou milosti Boží. Objevilo se ucho na znamení, že její prosby budou vyslyšeny. Potom se zjevil světlý kužel a přes něj byl spuštěn bílý kruh, byl však tmavší a ztratil se. Jde o magický zásah, kdy mnoho mágů usilovalo o to, aby se zmocnili tajemství Atlantidy. Na tom si všichni „vylámali“ zuby. Většinou šlo o Belialy. Jsou to ti, které v současnosti spojuje problém se zuby. Objevuje se sfinga, která má na hlavě zavázaný šátek, jako by ji bolely zuby. Podle dávných pověstí má být poklad Atlanťanů uložen pod jejíma nohama. Atlanťané, vyznavači Zářivé tváře, takto chrání tajemství před nepovolanými. Zjevuje se ohromný úpis, který je shora držen mezi dvěma kopýtky. Ta jsou černá a chlupatá. Představují čertovo kopýtko. Jde o dva základní problémy, vázané úpisy, které je třeba vyřešit. Jde o dva žhavé hřeby nenávisti, hněvu a agresivity. První je hřebík rudého hněvu, který je zatloukán do duchovních těl těch, kteří jsou předmětem tohoto hněvu. Druhý hřebík je hřeb bílého hněvu, který svou nenávistí ničí vše, proti čemu je namířen. Tyto hřeby je třeba vyprosit jako magickou konstrukci a aparát a požádat o vyškrtnutí z příslušných ákášických záznamů. Vždy jsou získány oba najednou stejným úpisem a se stejnými znaky čertových kopýtek. Tento úpis je dvojsečný a velmi nebezpečný pro toho, kdo ho s těmito věřiteli uzavřel. 106
Jejich prostřednictvím je možné zničit rychle či pomalu skoro každého nepřítele. Vyznavači Zářivé tváře znali tajemství sfingy a nechtěli je vydat. Belialové zaútočili na prapodstatu Božství i tajemství sfingy. To vás přivádí k magii citů a připoutaností. Pokud toto dokážete vyprosit, osvobodíte se i od třetího „lišáka“. Nejprve však musejí být vyprošeny a vyjmuty všechny hřeby nenávisti, zloby a žárlivosti, včetně připoutaností. Je nutná trojfázová příprava.
Vize o příštím životě Dne 10. 6. 2000 rovnám se svým známým panem M., jeho ženou a dcerou drahocenné papíry. My dva máme společné tajemství a nechceme se o ně s nimi podělit. Víme, že patříme k sobě. Víme, že jeho žena bude naším dítětem a jeho dcera, která nás velmi milovala, bude jeho matkou. Pan M. objevuje jednu listinu, která by se neměla dostat do ruky jeho ženě, a ptá se mě, proč jsem tak neopatrná. Vysvětluji mu, že to nebyla moje nedbalost, a ptám se ho, proč si myslí, že bych byla tak pošetilá a nechala tento doklad volně povalovat. Pan M. listinu uloží, dcera zatím pobíhá okolo nás a přichází manželka a společně ukládáme zbývající listiny. Vše je připraveno pro vaši společnou reinkarnaci, drahocenné papíry jsou ákášické záznamy vašich společně prožitých životů. Listina, která má být ukryta před ostatními, je vaším společným dokladem o tom, že splynutím vytváříte duál. Jste jednotou a můžete se dělit na mužský i ženský princip podle toho, jaké zkušenosti potřebujete získat či jaké úkoly plníte. Tento doklad bude uložen ve vaší hlubinné paměti a podle něho se vždy a v každém životě poznáte. Doklad patří pouze vám. Stojíme s panem M. proti sobě a mezi námi je pochodeň. Jsme obličeji těsně k sobě. Tuto pochodeň máte zapálit ohněm Nejvyššího principu lásky a stvoření. K zapálení tohoto ohně dojde při vaší mystické svatbě. Je to váš společný úkol. Ohromná mísa na vysokém podstavci bude vaší pochodní zapálena na počátku Zlatého věku lidstva, kdy bude vaše planeta opět spojena vesmírnou jednotou lásky s planetou Jantarem a bude pomáhat budovat život na Marsu. Objevuje se bílý podstavec. Jedna bytost stojí na podstavci a točí se vpravo. Směr naznačuje budoucnost. Je světlejší než bytost, která obíhá ve stejném směru okolo podstavce, který má podobu válce. Tato bytost je poněkud tmavší. Postava na podstavci představuje duchovní ideál lidství v budoucnosti. Obíhající postava okolo podstavce, na kterém stojí tento ideál, je lidstvo samo. Představuje vývojový trend a bílé kroužky jsou pečetě, které prací na 107
sobě samých získají. Vývojová osmička značí, že jde o důležitý vývoj lidstva, které směřuje k Božství Nejvyššího principu lásky a stvoření. Nakonec se objevuje Buddha, na znamení dosažení této duchovní hodnosti, potom Světlo a splynutí s ním. Toto je cíl, ke kterému směřuje cesta pravdy a lásky.
Doplňující vize Paní L. vidí ve vizi pouze slovenský státní znak. Znak je znamením, že i zde se budou odehrávat důležité duchovní děje. Z hlediska duchovního představují Čechy s Moravou planetu Zemi a Slovensko planetu Jantar. Tomu odpovídá jejich společný duchovní vývoj, kdy mezi sebou oba národy zápasily o nadvládu. Byly zraňovány a zrazovány, aby se opět spojovaly v jednotě bratrství a lásce. Objevují se bílé ruce, které svírají temný zploštělý ovál. Objevuje se dirigentský pult s rozevřenou partiturou, ale nikdo orchestr neřídí. Místo dirigenta je opuštěno. To znamená, že čistota myšlení a citů lidí brání magii v jejích násilných praktikách. Bytosti Světla se ujímají vlády. Magie odstupuje od vlády nad tímto světem a opouští svůj řídící pult. Není schopna pokračovat dál a výš za Světlem na cestě pravdy a lásky. Orchestr je rozpuštěn, nikdo již není ochoten hrát její falešnou notu. Objevuje se bytost hmotná a před ní stojí bytost duchovní, mlhavá. Obě stojí v kole života. Je to pouto duchovního vůdce a bytosti pověřené důležitým úkolem. Je to symbol společného plnění úkolů. Toto pouto je povoleno Otcem. Nejde o sobeckou připoutanost. Pokud stojí obě bytosti v kole života, znamená to, že se obě setkají ve hmotném životě. Jde o přirozené pouto se souhlasem Božím. Objevuje se houpačka a na ní leží světle hnědá bytost s bílým popraskaným kruhem okolo hrudníku. Jde o mága, který skoro všechny své pečetě obětoval temnotám a světům magie i moci, kterou mohou tyto světy dočasně poskytnout. Tento mág je vážně ohrožen. Nemá pevnou půdu pod nohama, jednou je dole, jednou nahoře, podléhá nepřirozenému střídání nálad. Je ohrožen šílenstvím a ztrátou poslední pečetě, která vede k eliminaci a ztrátě identity. Pan P. Br. vidí spálenou krajinu. Na zemi leží černá seškvařená těla bytostí. Je to obraz zkázy planety Jantaru – Marsu. Pan P. je zástupcem bytostí, které za své vlády překročily všechny meze, a co připravily planetě Zemi, zakusily na vlastní planetě. Z tohoto rumiště vyrůstá dvojitá kopretina na 108
znamení, že život na planetě Marsu vzklíčí za společné spolupráce pozemšťanů a marťanů. Symbol zdvojeného květu vaší planety představuje pokrevní bratrství pozemšťanů s marťany, kteří přijmou pomoc z jejich rukou. Společné a četné reinkarnace marťanů na planetě Zemi toto bratrství vybudují, protože i marťané se stali těmito reinkarnacemi pozemšťany. Proto zdvojený znak planety Země, který mimo jiné znamená i výměnu důležitých zkušeností a poučení z nich. Zjevuje se planeta a na ní jsou nahoře dva bílé kruhy, pečetě. To značí postup planety Marsu – Jantaru. Objevuje se znak svatého dítěte Jantaru se znakem svatého dítěte Země – Gaii. To znamená, že spojením svatých dětí bude možné znovu vzkřísit mrtvou planetu Mars. Za jejich společného úsilí dojde ke zdárnému vyvrcholení Zlatého věku lidstva. Pravé svaté děti společnými silami předají oběma planetám nezkreslené učení lásky v plné čistotě a slávě. Zjevuje se Boží oko a v jeho zornici jsou hodiny. Z oka se line božská záře. Tento obraz značí, že jste sledováni a provázeni Boží milostí. Hodiny naznačují, že pro stanovené úkoly vaší mise je čas omezen a je sledováno, zda je časový limit dodržován. Mír s vámi! Otec, Jitřní anděl, rada nejvyšších, rada temných andělů, svatí lámové, mistři Šambaly, duchovní vůdcové světlých sfér
Dar nebes Dne 15. 6. 2000 vidí paní L. mne, jak si omývám ruce a celé paže až po ramena ve veliké dřevěné kádi. Voda je čistá, průhledná. Když jsem se domyla, rozsvítilo se celé nebe a zaměřilo své paprsky na mne, procházely mi pažemi, a jak jsem jimi pohybovala, vyzařovalo mezi nimi světlo a šířilo se z nich všude okolo mne. Měla jsem veliký a těžký kufr. Když jsem ho vzala do pravé ruky, zmenšil se v úzkou lehkou aktovku, která byla prázdná. Paní L. tě vidí, jak dokončuješ očistu. Jakmile jsi byla hotova a všechny zkoušky byly složeny a vyhodnoceny, vylila se na tebe milost Boží. Kufr, který jsi nesla, byla tvoje karmická zátěž z minulých životů, kterou sis donesla i do tohoto života. Očistou myšlení a cítění byla tato zátěž eliminována. Těžký kufr se změnil v lehkou aktovku. Milost Boží, která se na tebe vylila z nebes, ti dala nejkrásnější dar lásky. Jeho prostřednictvím budeš moci pomáhat všem trpícím a nevědomým tak, jak bylo psáno a jak je to dovoleno podle vůle Boží. 109
Záře na nebi, která na tebe sestoupila, je Duch svatý a znamená, že ve všech dobrých věcech budeš mít vždy podporu nebes, Otce i Jitřního anděla a obou rad. Této milosti lze dosáhnout cestou, kterou někteří nazývají cestou svatého grálu. Je to cesta usilovné práce na sobě samých, cesta osvícení, cesta lásky bez připoutanosti.
Poznání Dne 15. 6. 2000 byla vyprošena planeta Mars. Obě planety, Země i Mars, jsou již očištěny. Bod štěstí, který se nám zjevil, naznačuje, že tyto planety nastupují cestu vzkříšení. Datum 28. 10. 2000 připomíná, že v tento den bude zahájen odchod mágů z této planety. Mír s vámi!
Maska Dne 17. 6. 2000 pociťuje paní L. brnění na tváři. Vede prosby a zjeví se jí strom života, který je položen vodorovně přes cestu. Je zdravý, čerstvě pokácený. U něho stojí muž, kterému stahuje nějaká bytost černou masku z hlavy. Brnění na tváři ji upozorňuje, že se jedná o karmu, která vyplývá z vazby bohyně tří tváří. Jde o porušenou rovnováhu mezi mužským a ženským principem. Bytost, která stahuje muži masku, je ženský princip, který upozorňuje na chyby mužského principu a snaží se ho osvobodit od jeho připoutaností k předsudkům o roli obou principů. Odmaskování a sejmutí temného závoje je první a současně poslední služba, kterou může ženský princip vykázat mužskému principu. Pád zdravého stromu života znamená, že vláda mužského principu končí a její strom života již leží a brání ženskému principu v cestě dál. Teprve až se ženský princip osvobodí od svých předsudků, bude moci pokračovat dál v nápravě chyb minulosti. Pád mužského principu přišel dříve, protože mužský princip zavinil mnoho válek a utrpení z nich. Příkladem je planeta Jantar. Odmaskování a sejmutí závoje znamená přípravu na dobu osvícení, kdy oba principy budou v souladu a harmonii. Objevuje se planeta Země a pod ní je kulatý stůl, za kterým sedí třináct osob. Je to třináct zasvěcenců, kteří pracují na očistě planety Země i planety Jantaru. Stůl je čistý na znamení, že očista je ukončena, ale vaše práce pokračuje stále dál.
110
V lázních Paní L. je na odpočinku v lázních. Právě dorazila a jde k recepci, kde stojí dlouhovlasá blondýna. U stolku sedí osamělý muž, který se podobá herci O. N. Vypráví jí, že zpívá v opeře jako amatér. Paní L. mu sděluje, že operu nemá moc ráda, ale country a jazz miluje. Muži se líbí. I osamělý muž se o ni začíná ucházet. Bylo mu asi šedesát a jí teprve okolo dvaceti let. Odmítala jeho dvoření. Blondýna začala žárlit. Přesto s ním vychází ven a on jí ukazuje divadlo, ve kterém zpívá. Bylo nádherné a nebralo konce. Podkladová barva je okrová a na ní jsou namalované drobné kvítky různých barev. Budova jí připomněla Itálii. Vysvětluje muži, že v Teplicích byla také opera, ale že už ji nemáme. Pak se paní L. svlékla a byla úplně nahá. Lidé ji pomlouvali a nechápali ji, a tak se zahalila do menšího oranžového ručníku a vstoupila s mužem do dlouhé chodby. Najednou jí nepřipadal starý, byl vysoký a měl světle modrý svetr. Vysvětloval jí něco o zemním plynu, ale paní L. mu nerozuměla. Rozešli se a k ní se přidala její máma. Vešly spolu do ordinace, kde musely nejprve za průhlednou oponu, kde již čekalo mnoho žen. Bylo tam veliké bílé lůžko, kde bylo každé ženě zavedeno klyzma a musely to hodinu vydržet. I paní L. čekala. Po straně se zdvihala vysoká bílá stěna. Za ní bylo asi padesát dětí ve věku od dvou do osmnácti let. Všechny děti byly oblečeny v šedém. Nejmenší byla cizinka a ta měla veliké tmavé oči. Ostatní měly oči modré, jejich pohledy však byly prázdné. Staraly se o ně sestry. Na konci pokoje byly police a na nich barevné šatstvo. Paní L. si připadala jako ve vězení. Lázně představují odpočinek mezi životy. Zde se plánují podmínky následných životů a probíhá rekapitulace životů minulých. Recepční byla strážcem prahu. Muž, který se s ní dává do řeči, je její duchovní vůdce a současně paralelní bytost. Začíná se jí dvořit, což znamená, že jí pro příští život doporučuje společnou reinkarnaci. Paní L. se nejprve zdá, že je mezi nimi příliš veliký věkový rozdíl, a chce ho odmítnout, ale pak si to rozmyslí, zvlášť když vidí, jak jí strážce prahu tohoto učitele závidí. Strážce prahu v tuto chvíli velice touží po dobrodružství reinkarnace ve hmotném životě. Opera, o které paní L. její učitel vypráví, je svět. Nikde nebere konce, protože ji ještě čeká mnoho reinkarnací. Starý muž, který je jejím duchovním učitelem, je velmi stará duše. Paní L. je duší méně zkušenou, tedy mladší duší. Kvetoucí svět, který je jí ukázán, ji nadchne a ona se těší na novou reinkarnaci. Nevidí konec ani začátek nových životů. Mluví o Teplicích, protože právě zde ukončila svůj život. V příštím životě bude v Itálii, kde má ještě nějaké karmické dluhy. Již nic neskrývá a cele se otevře svému učiteli. To symbolizuje její nahota. Odkládá šat, který představuje hmotné tělo, a vstupuje se svým duchovním vůdcem do chodby, která představuje 111
tunel. Zemní plyn, o kterém jí vypráví, představuje ozonovou ochranu planety, která je narušena. Pravděpodobně bude jedním z jejích úkolů starat se o dobré ekologické životní prostředí. Přidává se k ní matka, která se opět s ní reinkarnuje v příštím životě. Mezi časem a prostorem procházejí očistou, která je společná pro všechny ženy. Jsou jim ukázány i děti, které porodí. Malé děti jsou mladé duše, starší děti jsou pokročilejší. Jejich oči jsou prázdné, protože jde o modely hmotných těl ve sféře duchovní. Jejich oči ožijí, až se do těchto těl vyzáří. To bude v den jejich početí. Mají šedé oblečení, protože jim ještě jejich duch nevtiskl svou pečeť. Teprve až se vyzáří do hmotného těla, bude jim přidělován ve dnech jejich duchovního postupu přiměřený duchovní šat.
Spořitelna Paní L. je v Ústí nad Labem na Mírovém náměstí, kde vstupuje do spořitelny. Je tam vše rozkopané a ona chce uložit své úspory. Spořitelna je místo ákášických záznamů, kde se zapisují všechny dobré skutky. Je zde uložen i doporučený karmický scénář pro příští život. Přijíždí večer na parkoviště s pěti muži, kteří představují její duchovní vůdce a rádce. Vystupuje s vkladní knížkou v ruce do prvního patra, aby vyzvedla svůj vklad pro příští život. Před ní jsou dva staří manželé, kteří mají přednost. Představují staré duše a mužský i ženský princip. Muž, se kterým manželé jednali, byl zrzavý, s plnovousem a oblečen byl v oranžové uniformě technických služeb. Měl na starosti ákášické záznamy. Když manželé odcházeli a ona již měla přijít na řadu, přiběhla tam dívka, předběhla ji a ještě paní L. žádala o službu. Chtěla, aby ji přivedla ke strýci. V paní jsem poznala paní M., která pospíchala, aby se opět vtělila do nového těla. Protože byla ke strýci paní L. připoutaná, žádala opět o to, aby nový život prožila s ním. Na to paní L. odvětila, že se musí nejprve strýce zeptat, zda s tím souhlasí. Žádala o převod do Dubí, protože její další život měl být zde a její paralelní bytost v Itálii. Šlo o závěr života v duchovní dimenzi, těsně před reinkarnací do hmotného světa.
Planeta Země volá o pomoc Temná ruka je prostrčená zářivým písmenem „A“. Je do něho ponořená až po loket. Objevuje se trubice, která prochází vodorovně plochou kruhu a vytváří tunel, který se stáčí vlevo i vpravo. Je již skoro ucpán kletbami. Průchod se uzavírá. Písmeno „A“ značí začátek věků, kdy planeta i její obyvatelé byli nedo112
tčeni magickými manipulacemi. Temná ruka představuje vliv magie na vývoj této planety i s obyvateli. Trubice je cestou, kudy lze projít do jiných dimenzí za Světlem. Následkem různých manipulací na podkladě sobeckého chtění se ucpává cesta negativitou přebujelého ega. To vám zabraňuje jít za Světlem. Cesta se úží a je nebezpečí, že se úplně zanese vaší negativitou. Dvě zářivá vejce stojí vedle sebe v prostoru. Dotýkají se. Nad nimi se rozvíjí bílý lotos. Jako poupě byl temný, ale jak se rozevírá, světlá a bělá. Objevuje se průhledný válec. Leží ve vodorovné poloze a každý konec trubice je podepřen světlou dřevěnou nožičkou. Trubice je průsvitná a je vidět, že je prázdná. Dvě vejce svou září naznačují, že mužský a ženský princip jsou si rovny. Lotos nad nimi naznačuje jejich duchovní stav, ke kterému spějí. Poupě se otevírá a čistí. Oba principy se otevírají lásce a harmonii. Jak se pročišťují, duchovně zrají. Dva černoši, muž a žena, se dotýkají v polibku. Žena je menší než muž. To znamená, že ženský a mužský princip ještě nejsou v harmonii a rovnováze. Zatím se spojily v lásce. Na základě tohoto vyzařování mohou dosáhnout rovnosti a harmonie. Objevuje se nahá stařena, je vyčerpaná, scvrklá a vysušená. Bliká a mění se v planetu a opět ve vyčerpanou ženu. Je to volání o pomoc. Prosba, abyste ji přestali zneužívat, vykořisťovat. Trubice s mléčným zabarvením nese v sobě nový život. Z planety vystupují dlaně, které prosí o smilování, lásku a péči o přírodní prostředí. Jen tak může lidstvo svou rodnou planetu zachránit. Pomoc je na dosah. Záleží na každém z vás.
Tajemství sfingy, vnější a vnitřní cesta za osvícením Žena v bílém má před sebou bubínek. V ruce drží klasy obilí a tluče s nimi o boky bubínku. Zrno se odděluje od plev. Je to představitelka ženského principu. Ujímá se vlády jako duchovní vůdce a burcuje svým bubínkem všechny, kteří slyší její hlas, k cestě za osvícením. Zrní, které sklízí, je symbolem darů poznání a osvícení, jež lidstvu jako vůdčí princip poskytuje. Objevuje se sfinga, která představuje duchovní tajemství zasvěcenců. Na střední části nosu sfingy se vysunul ze hřbetu kvádr, který tak vytvořil most pro vstup či výstup. Jde o první volbu cesty. Lze volit vnější nebo vnitřní cestu za osvícením. Z otvoru vystoupil zlatý kříž, ze kterého se odrazily tři bílé paprsky a vytvořily písmeno „H“. 113
Hermes Trismegistos, Henoch, Helena, což znamená „pochodeň nesoucí“. Objevuje se postava ženy v bílém, která vede za ruku dvě děti, chlapce a dívku. Dívka je vlevo a chlapec vpravo. Obě děti jsou stejně veliké a je jim asi osm let. Duchovní vůdce nového věku vede na cestě pravdy oba představitele mužského a ženského principu za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Vede je k lásce, souladu a rovnosti i harmonii. Žena je vede za sfingu, kde je pyramida a vlevo je na ní dřevěný žebřík s deseti příčkami. Po tomto žebříku vystupují vzhůru. Jdou po pyramidě vpravo, kde byl další žebřík, který měl již jen osm příček. Potom jdou stále dál a výš, ale příčky ubývají (6, 4, 2). Postup je stále stejný, až se dostanou na vrchol pyramidy. Tam je vstup do jejího nitra. Zde je druhá volba vnitřní cesty. Když vstoupí dovnitř, očekává je zde nádherný bíle zářící kříž, který se podobá hvězdě. Cesta po sfinze se stoupáním po žebřících představuje vnější cestu za světlem pravdy a lásky. Výstup po žebříku představuje zápas se sebou samým, se vším špatným, čeho se bojíte a co je ve vás ukryto. Je to zápas Jákoba s anděly světla i temnot. Čím jste níže, tím více překážek musíte překonat. Čím se dostáváte výše, tím ve vás ubývá překážek a výstup je snadnější. Touto cestou musejí projít i oba principy, aby se naučily vzájemně chápat a respektovat. Tato cesta vás přivádí k vrcholu, na kterém je třeba vstoupit do nitra pyramidy, do svého nitra. Teprve potom můžete nalézt jiskru Boží v sobě, která je tím zářivější, čím více lásky je ve vás. Tato jiskra Boží je nejvyšším bodem vašeho poznání. Je to Božství ve vás, které je vám na této cestě oporou, ale i křížem a hvězdou, která vás vede stále výš a výše. Je křížem, protože některé poznání, které potřebujete pro své zrání, vede cestou utrpení. Hvězdou proto, že díky plamenu lásky, který ji posiluje, vás vede do božských úrovní a sfér. Tato cesta vede ke třem paprskům osvícení a má pět etap, pět žebříků Jákobových. Začíná cestou vnější a končí cestou vnitřní, která je nekonečnou cestou Boží milosti. Planeta vrhá stín směrem dolů. To znamená osvícení, které vám pomůže planetu i s jejími obyvateli zachránit.
Poslední schůzka skupiny ve školním roce 1999–2000 Dne 29. 6. 2000 jsme se sešli všichni, kteří jsme prošli skupinou. Paní L. měla donést knihu pro mne jako dárek od skupiny. Začala ji vyndávat z tašky, ale zjistila, že má jinou knihu v béžové vazbě se zlatými písmeny. Byla to sbírka mých sedmi básní. Vyndala druhou knihu a to byla sbírka pohádek Boženy Němcové. Knihu pro mne nenašla, dál měla již jen vánoční papíry. Uvědomila 114
si, že knihu zapomněla v práci. Prosila, aby ji někdo odvezl autem, ale nikdo se k tomu neměl. Prosila pana F., ale ten měl rozbité auto. Šla tedy pro knihu pěšky a s ní se zvedli všichni, kteří byli ve skupině v minulosti. Zůstali jen ti, kteří chodí stále. Já jsem jim sdělila, že v devatenáct hodin končím, protože musím stihnout autobus domů. Scházeli jsme se na koleji vysoké školy, která měla sídlo na Metelkově náměstí. Když paní L. odcházela, bylo 16.30 hodin a stmívalo se. Před budovou byla stanice autobusu, kde nastoupila, a vystoupila na zastávce v Alejní ulici v 17.55 hodin. Vstoupila do budovy, kde pracovala. V přízemí byla hlídka a procházelo se zde mnoho zaměstnanců. Všichni měli bleděmodré košile a předělávali ústřednu. Chtěla klíč od svého pokoje, ale byl jí nabídnut klíč č. 35 a potom č. 34. Když protestovala, teprve potom dostala správný klíč č. 22. Začala hledat pokoj, o kterém věděla, že je v prvním poschodí, ale nemohla se tam dostat. Hledání bylo velmi náročné. Když konečně vstoupila do pokoje, uviděla tři bílé postele s bílým povlečením. Byla v jezuitské koleji. Kniha ležela na posteli a potřebovala jen zabalit. Paní L. nemohla najít nic vhodného, tak ji začala balit do bílé lepenky, kterou k tomuto účelu přizpůsobila. Vyšla na balkon, kde byla fialová váza se třemi gerberami a za nimi stála červená růže. Tu vybrala pro mne. Podívala se na hodinky a zjistila, že ukazují 18.55 hodin. Pochopila, že setkání již nestihne, a tak se vypravila přímo za mnou na Novou Ves. Poslední schůzka znamená poslední okruh práce vaší mise před uzavřením éry Železného věku. Vaše práce bude vyhodnocována a souvisí s ní duchovní postup, který bude stanoven podle výsledků vykonané práce. Proto na této schůzce byli všichni, kdo zde někdy pracovali. Když paní L. chtěla předat dar od skupiny pro tebe, nacházela tvé dary pro ně. Sedm básní je sedm darů, pohádky pak v sobě ukrývají skrytá esoterická poznání. Třetí kniha pojednávala o životě Ježíšově. Tu měla připravenou pro tebe, ale nemohla ji nalézt. Paní L. je představitelkou všech zasvěcenců, kteří se probudili pro poznání pravého učení lásky a pracují na sobě samých, ale ještě nejsou úplně očištěni od své karmy. Paní L. vede ty, kteří ještě musejí cosi pochopit, aby mohli plně pracovat na díle Božím. Proto se s ní zdvihli ti, kteří ze skupiny během let odešli. Jen tak mohou dojít spasení. Jen tak se jim odhalí všechny omyly a chyby minulosti. Jen tak naleznou pravdu a lásku. Paní L. si uvědomila, že v určité životní etapě zapomněla na knihu lásky, kterou ti měla předat. Stalo se tak pod vlivem nánosu jednotlivých připoutaností. Věděla, že tuto knihu musí najít. Žádala o pomoc, ale nikdo jí nemohl pomoci, protože to byla její volba a její úkol. Proto se rozhodla vrátit do svého nitra a najít vše, co ji karmicky zatěžuje, co již sice pochopila, ale neočistila se od toho. Hlavně se měla v tomto životě zbavit připoutaností. Jen tak je možné nalézt pravou knihu lásky. Když na sobě pracovala, narazila na strážce prahu, kteří již připravovali duchovní postup a spojení do vyšších 115
sfér. Aby se dostala až na dno svého nitra, musela se vrátit do minulosti. K tomu potřebovala správný klíč, který by otevřel příslušnou dimenzi. Klíče dostávala postupně, a protože byla netrpělivá, protestovala. Konečně bylo vše hotovo a ona mohla vstoupit do svého nitra, tam, kde poznala pravou lásku a učení Kristovo. Dar tohoto života vybrala jako dar pro tebe. Byl to nejkrásnější dar, který ti jménem skupiny mohla předat. Od této chvíle již šla přímou cestou za světlem učení pravé lásky.
Poslední služba V mé vizi končí školní rok. Mám náruč plnou květin a chystám se, že odejdu domů. Dostala jsem též vysokou kvetoucí rostlinu v květináči. Mám radost a vážím si všech darů. Opouštím sborovnu a jdu prohlédnout budovu, zda jsem někde něco nezapomněla. Vnímám však třídy jako léčebny ducha i těla. Před tělocvičnou nacházím podélnou lavičku se sklápějícím se sedadlem v podobě víka. Zdvihnu víko a vidím plno béžových opánků z kůže. Některé jsou již značně obnošené, jiné poměrně zachovalé. Domnívám se, že by zde neměly zůstat, a pátrám po třídě, která je zde nechala. Jde okolo kolegyně a já ji prosím, aby zařídila, aby si je žáci pátých až devátých tříd odnesli. Kolegyně tím není moc nadšená a odpovídá vyhýbavě. Já vím, že se o to nepostará. Stojím nad opánky a přemýšlím, jak vše zařídit. Nemám již moc času. Každou chvíli už musím odejít. Objevuje se ředitel pan P. D. Žádám ho, aby vše zařídil. On velmi ochotně souhlasí a já jsem šťastná, že bude vše v pořádku. Ředitel mne bere okolo ramen a někam mne odvádí. Já si uvědomuji, že mne vždy chránil a ochotně mi pomáhal. Z vděčnosti ho lehce políbím na rameno. Vcházíme do rozlehlé prozářené budovy, kde se rozcházíme. Dívám se za ním a všimnu si, že jeho sněhobílá košile je dole zahnědlá. Přemýšlím, zda ho mám zavolat zpět, ale pak ho nechám být, protože mi to připadá malicherné. Školní rok znamená konec jednoho života, kdy pracuješ jako duchovní učitel. Květiny jsou odměny. Rostlina v květináči je strom života učení lásky. Chystáš se odejít a skládat účty. Narazíš však na resty svých žáků, a tedy i tvoje. Opánky jsou symbolem života, kdy jsme šli za světlem pravé lásky a snažili se napravit, co bylo třeba. Protože opánky nebyly bílé, bylo třeba ještě na očistě pracovat další život, proto bylo nutné, aby je každý ze žáků měl u sebe, až bude tvořit svůj karmický plán. Mrzí tě toto opomenutí a hledáš řešení. Spolupracovnice není ochotna vzít žádný úkol navíc. Tvůj čas nastal a ty musíš svůj rest vůči svým žákům předat řediteli školy života. Ten úkol ochotně přijímá. Souvisí s jeho funkcí. Ředitel přichází jako jeden z tvých strážných andělů. V této chvíli je tvým andělem smrti a pomáhá ti odpoutat se od hmotného těla a převádí tě do duchovní dimenze. Do chrámu života věčné lásky. 116
Tvůj polibek byl vyjádřením vděčnosti za ochranu i poučení, které ti během minulých životů poskytoval jako anděl strážný, ale i temný anděl, který ti přinášel velmi důležité poučení o utrpení. Vždy se k tobě choval s úctou a láskou, i když tě deptal a nastavoval zrcadlo tvému egu. Teprve v okamžiku odchodu jsi poznala jeho pravou podstatu. Skvrna, která na něm ulpěla, byla vyjádřením obětavosti, se kterou pracoval na tom, aby splnil dobře svůj úřad i za cenu toho, že se bude v této dimenzi karmicky vázat a z těchto vazeb znovu očišťovat. Odvedl tě do míst, kde budeš skládat účty a pod vedením tvých duchovních vůdců a mistrů tvořit nový karmický scénář. Pomohl ti, aby ses mohla vrátit do chrámu lásky. Až skončí své poslání a bude se loučit s hmotným tělem, budeš mu moci tuto službu lásky splatit. Tato cesta a vzájemná služba temných andělů a andělů světla je projevem i důkazem vzájemné lásky. Tuto službu lásky podstupuje každý, kdo lásku přináší a touží sloužit Božímu tvoření ve jménu Nejvyššího principu lásky a stvoření.
Dopis Otce Děti moje, dne 30. 6. 2000 končíte první ročník velice náročného výcviku, kdy jste všichni měli vykázat kvalitu své práce nejen v praxi, ale i v teoretických znalostech. Pracovali jste sice pod naším dohledem, ale byla vám poskytnuta svoboda. To znamená, že jste naše vedení necítili a mnozí z vás si připadali příliš sami a lekali se této samostatnosti, ale hlavně zodpovědnosti, která z ní vyplývá. Většinou jste byli prozíraví a pracovali jste víc, než jsme očekávali. Blahopřejeme vám. Někteří z vás se oddali určitému druhu lenošení a pracovali jen tehdy, když vám, jak říkáte, „teklo do bot“. Jak jste pracovali, tak jste duchovně postupovali a byli jste stále citlivější a vnímavější. Bylo pro nás snadnější se s vámi domluvit, když hrozilo nějaké nebezpečí. Děkuji vám jménem všech, kterým jste pomohli najít cestu za světlem pravé lásky. Děkuji vám za všechny, kteří neznali nic jiného než připoutanost. Děkuji vám za ty, kterým jste přinesli osvícení a oni se osvobodili od různých předsudků a připoutaností. Děkuji vám za snahu, vytrvalost a lásku, se kterou jste pracovali, a také za odvahu, kterou jste vykazovali. Sledovali jsme s nadšením vaše úsilí o nápravu věcí a posilovali jsme vás svou láskou. Pro lásku, kterou jste vykazovali, vám bylo mnohé odpuštěno. Z lásky k svým bližním jste opakovaně vstupovali do temnot říše Hádovy a zápasili s bohyní tří tváří Hekaté, která panuje ve třech úrovních. Na nebi je bohyní Luny, na zemi vládne porodům a mládeži, v podsvětí je vládkyní 117
tajemných sil. Ve všech třech úrovních jste se s ní utkávali. I ona vám pomáhala. Dala vám okusit sílu a moc magie. Jejím prostřednictvím jste dosáhli poznání, které je přístupné jen málokomu. Ukazovala vám střídavě dobrotivou a temnou tvář tak, jak bylo třeba, abyste pochopili, že antagonistické síly jsou nezbytné pro další vývoj. Tento vývoj budiž harmonický. Poznali jste tlaky hlubin podsvětních říší v temnotách i světech magie. Pomáhali jste zde osvobozovat mnoho bytostí s naší pomocí. Odměnou vám byl povolen vstup do Šambaly. Zde jsme se s vámi setkali a byli jsme šťastni s vámi. Jeden z nejtěžších roků studia je za vámi. I další studium bude náročné. Budete-li však dále pracovat na věcech dobrých, bude vás dobro posilovat. Budete-li láskyplní, budete láskou zahrnuti. Tak budete na své cestě postupovat stále lehčeji a snáze budete plnit úkoly lásky. Žehnám vám, děti moje, ve věcech dobrých a v nich vás posiluji svou láskou! Otec, rada nejvyšších, Jitřní anděl a rada temných andělů
118
HEKATÉ LETÍ NA NEBESÍCH POSELSTVÍ ZE SVĚTLÝCH SFÉR
Znak zasvěcenců
Dopis Otce Děti moje milované, blahopřeji vám k duchovnímu postupu. Dnes zahajujete období výuky i praxe, které bude sice náročné, ale protože jste se všichni mnohému naučili, předpokládáme, že vše dobře zvládnete. Čeká vás mnoho nových poznatků, ale také mnoho krásných zážitků. Svou obětavou prací jste se zapojili do vesmírné jednoty lásky, která vám bude oporou ve všech směrech. Pokud se z ní sami nevyčleníte nějakým činem proti zákonu lásky, budete mít vždy pocit bezpečí a radosti. Porušíte-li však zákony lásky, vyčleňujete se z její jednoty. Poznáte to podle nejistoty, obav a strachů, které vás upozorňují, že jste se dopustili závažné chyby. Chci vás upozornit, že vás nikdo netrestá, ale vy sami vypadáváte z kruhu láskyplných bytostí tím, že vás vaše přestupky proti zákonům lásky zatěžují a vy se stáváte těžšími a klesáte stále níž a níž, dokud své omyly a chyby nenapravíte. Jak je náročné tyto chyby a přestupky napravit, jste již okusili a pochopili. Přeji vám hodně lásky a vytrvalosti i hodně úspěchů na cestě pravdy a lásky. Mír s vámi, děti moje, žehnám vám! Otec, Jitřní anděl, rada nejvyšších a rada temných andělů
Očista planety od sběrných karem Ve vizi dne 9. 7. 2000 chodím po holých kulatých pláních. Vše se utápí v mlze. Nejsou to jednotlivé hory, ale planety. Chodím po nich i mezi nimi a sbírám křehké trní zaschlých růží. Vše je snové a jemné jako obraz malíře L. Kuby. 125
Trní je již málo a já z něho vytvářím kytici, která má tři suché růže. Obklopuje mne mlžný svět. Život zde je pouze tušený. Je to krásný, trochu melancholický obraz, ale v mém srdci je radost. Výjev ukazuje, kolik práce ještě zbývá. Snímání trní je snímání karem. Jde již jenom o jejich otisky. Každá růže je symbolem karmy jedné planety. Trní, které k nim přidáváš, je symbolem utrpení. Práce je u konce. Jako důkaz předáváš tuto kytici Otci, radě nejvyšších, radě temných andělů a Jitřnímu andělovi. Kdyby nebyla práce s očistou hotova, nedokázala bys tuto kytici uvít. Nemohla bys ji ani předat. Tři růže značí, že očista byla provedena na všech tělech duchovních, energetických i hmotných. Současně představuje karmickou připoutanost těchto planet, Země, Jantaru a Cyru. Za Zemi byla kytice odevzdána 9. 7. 2000, za Jantar bude odevzdána 11. 8. 2000 a za Cyrus 9. 9. 2000. Odchod mágů bude zahájen 28. 10. 2000. Po vyhodnocení následuje přiměřený duchovní postup. Mír s vámi!
Vstup do vesmírné jednoty lásky Paní L. dne 10. 7. 2000 vidí malý čtvercový stolek s bílým ubrusem a na něm je bílá porcelánová mísa. Do mísy vedou paprsky světla a plní ji světlem. Objevuje se faraon s bradou a mění se v jinou bytost, která má na hlavě slamák. Dlouhé vousy jí padají až na zem. Jejich podoba se vzájemně prolíná, problikává. Je vidět část kolejí, které vytvářejí kruh, ale ten není z jedné třetiny dokončen. Uprostřed je tunel, jehož vstup má tvar čtverce. Ona sedí pod stromem, jehož koruna sahá až do Světla. Předstupuje bytost, která má na levém rameni zavěšený kruh a v něm znak trojjedinosti. Na hlavě má světelnou helmu, která se může točit všemi směry. Bytost drží svítící lampu. Stínítko je bílé, ale tyč, na které visí, je černá. Z ní problikává podoba lišáka. Je krásný, celý bílý. Zjevuje se mramorový béžový chodník v podobě kruhové mandaly. Uprostřed je trávník, oddělený dvěma řetězy nad sebou. Je vidět dvě prázdná sedadla vedle sebe, vysoký plot a za ním zářivé světlo. Světlo vychází z bílé otevřené knihy. Objevuje se řetěz z bílých srdcí. Neproplétají se, jsou svobodná, jen se dotýkají. Je to vesmírné spojení lásky. Bytost sedí na vrcholu kola života. Objevuje se kruh a uprostřed něho písmeno „A“. Bytost má rozříznutý hrudník a z něho vychází světlo. Hoří svíce, její plamen tvoří fontánu. Světlo jde všemi směry. V plameni stojí čistá bílá bytost. Když tuto bytost uviděla, pomyslela si, že je to anděl, protože má křídla, ale ozvalo se slovo Spasitel. V jeho bílých rukách spočívá křišťálový pohár, který je naplněn průzračnou vodou. Objevuje se zářící sedmička a písmeno „K“ – Kristus. 126
Planeta se točí ve směru hodinových ručiček. Na vrcholu, asi v jedné čtvrtině, jsou nerovnoměrně rozhozené žluté skvrny. Objevuje se brána chrámu. Po každé straně jsou tři bílé sloupy vlevo i vpravo. Je vidět dole neuzavřenou vývojovou osmičku. Je bílá, ale dole na obou koncích jsou špinavé čmouhy. Zjevují se tři písmena „U“ v řadě za sebou, vedoucí vzhůru. Před nimi je bytost, která drží v náruči jinou bytost, kterou se snaží vzkřísit. Je to symbol piety matky a syna Božího. To znamená, že Kristus třikrát zemřel ve jménu lásky a jejího učení. Prostřený stolek s mísou naplněnou světlem znamená, že pravé poznání je připraveno. Toto poznání náleží všem lidem na planetě Zemi, bez rozdílu ras. Budou je šířit staré duše, zasvěcenci. Koleje představují životní dráhu lidstva, jejich duchovní postup a naznačují možnost vstupu do vyšší dimenze. Strom, pod kterým sedí paní L., je stromem života učení lásky, které je jedinou pravou cestou za světlem poznání. Bytost, která drží lampu osvícení, upozorňuje, že k pravému osvícení se dostanete pouze cestou očisty, smíření a odpuštění. Bílý lišák, který problikává, je ve skutečnosti pán karmy, který vám pomáhá a upozorňuje vás na omyly a chyby z minulosti i současnosti, které vám brání přijmout křest očisty. Mramorová mandala, v jejímž středu je zelený trávník, vás varuje před tvrdostí srdce, která přes veškerou estetickou dokonalost ničí vaši přirozenost. Proto je trávník v jejím středu oddělen dvěma řetězy. První řetěz je vaše myšlení, druhý řetěz je vaše cítění. Myslíte-li a cítíte-li správně, tvrdost mramoru nepostupuje a trávník, symbolizující vaši přirozenost, zůstává zachován. Vedete-li špatně své myšlení a cítění, trávník mizí a s ním i vaše přirozenost. Vaše sedadla pro mužský a ženský princip zůstanou pro vesmírnou jednotu lásky prázdná. Plot, který jste mezi ní a sebou vytvořili, je příliš vysoký. Za ním však svítí světlo pravé lásky a to vám může pomoci tento plot eliminovat. To dokážete, poznáte-li své nitro až do své podstaty a očistíte-li se od veškerého balastu předsudků a bloků. Pak jste schopni napravit své omyly a chyby, pak můžete prosit za sebe i své bližní a neblahé karmy eliminovat láskou a pochopením. Pak jste schopni vstoupit do vesmírné jednoty lásky a udržet se v ní. Světlo pravé lásky a poznání přináší čistá bytost naplněná láskou a soucitem. Provází lidstvo od počátku věků. Ve svých rukou nese milost Boží pro všechny, kdo touží po lásce. Vaše planeta se očišťuje současně se svými obyvateli. Otevírá se před ní vstup do chrámu lásky. Každý z bílých sloupů představuje jednu z podmínek vstupu. Víru, naději, lásku, soucit, osvícení a odpuštění. Až bude vaše očista ukončena, vstoupíte do chrámu lásky. Proto Kristus sestoupil do vaší sféry a dimenze a třikrát obětoval svůj hmotný život, abyste mohli všichni vstoupit do chrámu lásky. Vaše hříchy 127
z vás nesnímá, ale vede vás k tomu, abyste pochopili a ve jménu lásky se očistili a odpustili. Ježíš: „Já jsem ta cesta i pravda i život. Já jsem alfa i omega, počátek i konec, první i poslední.“
Svaté děti, karmické osvobození Jantaranů a Atlanťanů Při odjezdu z dovolené v Chorvatsku dne 14. 7. 2000 se vtíral paní E. obraz bytosti stojící na útesu. Za touto bytostí stály v zákrytu další a další bytosti. Za nimi stála temná bytost s jasnou svatozáří, která všechny pročišťovala. Jak vedla prosby, bytosti byly osvobozovány a odcházely se svou suitou ochránců po skupinkách i jednotlivě do stran. Buď vlevo, či vpravo. Jen bytost se svatozáří byla nyní zářivě bílá a stoupala vzhůru do Světla. Vedle ní zůstala stát světle modrá bytost. Byli to všichni, kteří s ní byli karmicky vázáni. Světle modrá bytost je její duchovní vůdce.
Mantra pro třetí tisíciletí Dne 15. 7. 2000 je paní L. u mne na návštěvě a společně posloucháme mantru dalajlámy. Při poslechu se jí objevuje planeta. Její střed je temný, prosby planetu očišťují. Nad planetou se zjevuje duál mužského a ženského principu a tančí píseň lásky. Objevuje se kříž s kulatou stříškou. Vedeme prosby za odpuštění vin spáchaných na Ježíšovi a objevení pravdy o něm. Stříška nad křížem se mění v trojúhelník a vedeme prosby za odpuštění všech kleteb i křivd, které byly na něm spáchány. Zjevuje se zářivá kniha učení lásky, prosíme za očistu tohoto učení od nánosu předsudků a deformací. Nejprve se objevuje temné srdce, které se vlivem proseb očišťuje a světlá. Polovina srdce však zůstává temná. Prosíme dál za osvobození a osvícení Duchem svatým, aby lidstvo přijalo pravé a čisté učení lásky. Srdce je čisté. Poslední pouta předsudků padají. Objevuje se bílá kotva. Její tři hroty střídavě blikají, aby nás upozornily, že nastal čas, abychom se vzdali starého zakotvení v jednotlivých církvích a otevřeli svá srdce pravé lásce a odevzdali se jí. Pak k nám sestoupí Otec s miskou, v níž hoří plamen Nejvyššího principu lásky a stvoření, a vylije na nás milost svou. Otec mi vkládá misku s ohněm do ruky a já se mu cele odevzdávám. Druhý den, dne 16. 7. 2000, se paní L. při opětovném poslechu této mantry zjevují tyto obrazy. Otevírá se bílé srdce. Pluje na loďce, na jejíž špici hoří svíčka, která ji vede. Je to světlo poznání a lásky. Přichází k někomu, jehož bílé ruce jí zakrývají oči, ale ona stejně vidí. Jsou to ruce jejího duchovního vůdce, který ji učí rozlišovat pravdu od lži a dobro od zla. Prochází tunely do 128
různých dimenzí. Světlo sílí. Byla jí sejmuta hlava z krku a čištěn vnitřek těla světlem. V náruči svírá veliké bílé srdce. Je to srdce planety. Bílé ruce drží planetu zdola a otáčejí s ní proti směru hodinových ručiček. Je to cestování v čase a očista. Vidí plod v děloze těsně před porodem. Dítě se rodí a ihned se mění ve zralou ženu. Jde o zrození zralé duše. Žena představuje vývoj lidstva v nové éře. Je vidět čtyřlístek, přes který prosvítá zdroj světla. Jde o štěstí z osvícení, které vede lidstvo nového věku bludištěm světa. Toto bludiště se zjevuje v podobě světlých oblouků. Uprostřed něho je zářivá fontána světla milosti Boží. Toto světlo obsahuje absolutní odpuštění. Bílá krychle se střídá s bílým jehlanem, bliká. Hmotná dimenze se prolíná s dimenzí duchovní. Z čirého džbánu, který je plný světla, se toto světlo vylévá do čisté sklenice. Džbán lil toto světlo do nekonečna a sklenice nepřetékala. Znamená to, že milost Boží je nekonečná a je jí stále třeba. Je vidět rozříznutý hrudník bytosti dvěma řezy, takže tvořily kříž, ze kterého vycházelo světlo. Do hrudníku tímto řezem vstupovaly bytosti a očišťovaly se. Je to tělo Spasitele. Byly to dvě bytosti, mužský a ženský princip. Tyto principy může očistit a smířit jedině láska bez připoutanosti. Bílé dlaně jí zakrývají oči, ale ona opět vše vidí. Objevuje se bílý rovnoramenný kříž. Vypadá jako další vstup do vyšší dimenze. Jde o duchovní postup. Paní L. prochází chodbou až k oltáři. Místo oltáře tam byla veliká hlava, která byla vidět jen k čelu. Její temeno bylo otevřeno a z něho se linulo světlo všemi směry do nekonečna. Tak vypadá osvícení. Dlaně jí sjely z očí a ona uviděla dvě bytosti klečící proti sobě. Nejprve si myslela, že jsou to andělé, ale byly to opět mužský a ženský princip. Bytosti mezi sebou držely dvě zkřížené planoucí pochodně. V té chvíli uviděla sebe jako blondýnu s dlouhými vlasy. Nejprve se domnívala, že jde o muže, ale bylo jí ukázáno, že jde o ženu. Uvědomila si, že se tak vnímala v dětství ve svých snech a vizích. Přichází do jeskyně, kde hoří svíce, ze které jde silné všudypřítomné světlo. Je to milost Boží. Rozestupují se před ní dvě tmavé skály, dovnitř proniká světlo a v něm se objevují oba laloky plic. Jsou to plíce planety, které se touto milostí uzdravují. Z nebe sestupuje čistá bytost, za ní další a další, až vytvořily plný bílý trojúhelník. To znamená, že láska čistých snímá kletby. Bílé dlaně chrání zářivý světle zelený plamen. Je to plamen Boží lásky, který se mění v ohromný kříž stejně nádherné barvy. Ten se mění ve světle zelenou růži, ze které se line stejné světlo. To znamená duchovní postup. V otevřené dlani spočívá bílé srdce a od něho vedou všemi směry paprsky světla do nekonečna. Symbol nám naznačuje, že pravá láska vede přes utrpení k pochopení její pravé podstaty a k čistotě. Objevuje se řada bílých srdcí, která vede do nekonečna. Uprostřed je největší a nejzářivější srdce. Je to vesmírné spojení lásky s duchovním učitelem. Na obzoru nesvítí Duchovní slunce, ale zářivě čisté bílé srdce. V této chvíli paní L. prosila za všechny bytosti, kterým ubližovala, a odprošovala je. V náruči držela všechny tyto bytosti. Byly opálené a svalnaté. Vidí 129
bytosti sedět v kruhu na zemi a meditovat. Jsou světlejší a světlejší. Objevuje se světle zelená růže, která je znakem Božství. Při poslechu této mantry 19. 7. 2000 má paní E. pocit čistoty a lásky. Vymístí se z hmotného těla. Cítí se nádherně a má pocit hravosti. Ocitá se v buddhistickém chrámu, kde zpívá dalajláma. Cítí, že je doma. Zdraví se s dalajlámou. Prohlíží si chrám. Ocitá se před branou, bojí se vstoupit sama, hledá někoho, kdo by šel s ní. Nikdo takový zde není. Vstoupí tedy sama a ocitá se v nekonečném prostoru naplněném světlem. Cítí, že jsme zde všichni ze skupiny, včetně dalajlámy. Jsme v Šambale. Byli zde i neznámí lidé z hmotného života, ale i ty zde znala a byli jí blízcí. Všichni se na ni dívali shovívavě, viděli, že je zmatena. Připadala si jako dítě. V tu chvíli dostala na čelo slunce. Cítila se nesvá a měla pocit, že jí to ještě nenáleží. Takto jí byla ukázána budoucnost avatara i jeho původ. Ocitla se na vysokých skalách spolu s ostatními. Vidí, že všichni vysíláme lásku do okolí a vše prozařujeme. Při druhém poslechu je opět v chrámu a zdraví se s dalajlámou. Bez váhání vstupuje do brány, kde ji vítá světelná bytost a pevně ji uchopí za ruku. Dotyk této ruky pociťuje hmotně. Je to pevný stisk. Procházejí zahradou plnou květin, bytost ji táhne za sebou a ona za ní klopýtá. Musejí se shýbat a uhýbat před větvemi stromů. Je to spíš běh za pramenem poznání. Najednou se před ním zastavují a opět jsou zde všichni. Světelná bytost ji polévá vodou z pramene poznání. Je to její pravý křest a osvícení.
Cesta a volby mágů Kolo života se zastavilo. Někdo se ho snaží násilím roztočit směrem vpravo. Chce urychlit vývoj, ale nejde to, stojí to moc úsilí. Kolo je zadřené. Připoutanost k magii znamená stagnaci ve vývoji. Magie není nejvyšším učením. Pokud se včas nevzdáte magie, nemůžete vstoupit se svou planetou do vyšších duchovních sfér. Nejvyšším učením je učení lásky bez připoutanosti. Na tuto cestu můžete vstoupit pouze s čistým milujícím srdcem. Dvě šedé bytosti se vznášejí a nesou třikrát větší lucernu, než jsou ony. Vychází z ní tlumené světlo a bytosti se za ni schovávají. Světlo není čisté. Je to nejvyšší poznání mágů, kteří pokládají své poznání za jediné. Mluví o lásce, ale lásku pro připoutanost nikdy nepoznali. Schovávají se za krásná slova. Proto je světlo jejich poznání tlumené a poznání zkreslené. Kolo jejich života se zadřelo a zastavili se ve vývoji. Šedý bumerang se vrací této bytosti zpět do ruky. Je spojen s bílou vývojovou spirálou. To znamená, že zpětná vlna násilí se mágovi vrací karmicky zpět. Když 130
pochopí svou chybu, může po očistě skrze toto utrpení nastoupit vývojovou cestu pravdy a lásky. Někdo listuje v knize. Objevuje se pravý horní roh listu, na kterém je obraz kruhu rozděleného na osminy. Každý z dílů obsahuje poznání a poučení o magii. Všech osm dílů naznačuje, že poznání je ucelené a vývoj v magii ukončen. Muž v uniformě slabě světélkuje a má veliké výložky. Dosáhl v magii vrcholu. Jeho busta se mění na spodním okraji v trojúhelník kletby na znamení, že zneužití přírodních zákonů v magii se mění v prokletí mága. Je nejvyšší čas, aby napravil své omyly a chyby. Objevuje se pravý dolní roh listu v knize, který neustále mění tvar. Objevují se na něm kruhy různé velikosti, které se skládají do trojúhelníku. Z levé strany přichází světlo a osvětluje dolní roh listu. Celý výjev upozorňuje na to, že nároky mága stoupají a přivádějí ho k pádu. Světlo mu má pomoci pochopit vlastní omyly a chyby. Dva lámové vystupují ze světla a nesou na zádech bubny, aby probudily mágy z jejich duchovní stagnace a úpadku. Objevuje se velká číslice pět. Číslice naznačuje, že počet věcí, kterých by se měl mág vzdát, je pět. Teprve potom se může postavit na cestu pravé lásky a opět duchovně postupovat za Světlem. Je to přebujelé ego a pýcha z něho vycházející, magie a její dary i moc z ní vycházející. Nakonec je to připoutanost, které je nejtěžší se zbavit. Objevuje se sedmička, která je znakem sféry a dimenze, ze které přichází osvícení. Objevuje se bílé písmeno „L“, které se mění v nohu, kterou kdosi tahá z cesty. Je to zkouška připoutanosti k magii. Je-li k ní bytost ještě připoutána, je svedena touto připoutaností z pravé cesty a dál pokračuje oklikou. Stojí-li pevně na cestě, nenechá se svést. Zjevuje se tmavší stříška s trojitým příčným břevnem uvnitř. Připomíná „Eiffelovku“, věž sebevrahů. Takto končí v chaosu mnoho mágů sebevraždou, protože neunesou zpětnou vlnu násilného chtění a činností, které se jim vracejí na základě rovnosti. Bytost – mág se snaží proskočit bílým kruhem, ale neprojde a uvázne v pase, protože jeho lítost je pozdní a očista nedokonalá. Objevuje se dvojitý kruh, který má v okrajovém pásu asi čtyři kruhy. Jsou to životní cykly, kdy obětavě sloužil magii. Obětoval magii čtvrtinu svých životů. Pokud se mág vrátí na cestu lásky, osvobodí se od magie a vzdá se její moci i darů, dostane se mu osvícení. Objevuje se pyramida z čínských pagod. Jsou řazeny od největší pagody po nejmenší. K poslední nejvyšší pagodě vedou dvě schodiště zprava i zleva. Čínské pagody jsou chrámy lásky, která je povede za světlem Nejvyššího 131
principu lásky a stvoření. Schodiště zprava i zleva znamenají, že existují dvě základní cesty za Světlem. Jedna cesta vede z magie tím, že bytosti přijmou odpovědnost za svůj život do vlastních rukou a zbavují se svého sobectví a touze po moci ovládat jiné. Druhá cesta je cestou víry v dobro a lásku a znamená usilovnou práci na sobě samých. Jakmile vroucně zatoužíte po světle Boží lásky, dostane se vám osvícení i vedení. Stojíte na pravé cestě. Tyto dvě cesty se spojují v nejvyšším bodě, kdy již putující znají pravou lásku. Na vrcholu spojených schodišť je bílý jednorožec jako symbol čistoty a harmonie mužského i ženského principu. Zářivé ruce drží jednorožci na očích dlaně, ale on přesto vidí. Zde se spojuje mužský i ženský princip v jednotě lásky. Je to tajemství mystické svatby. Je to svaté tajemství lásky. Vše je zalito světlem. Antagonistické síly jsou zharmonizovány. Duchovní síly víry a tradice Východu a Západu se spojují. Úkol dalajlámy je splněn.
Cesta lidstva za osvícením Šedivá bytost sedí za stolem. Na stole leží otevřená kniha. Zabírá celý stůl. O stůl je zleva opřen šedivý kříž a dotýká se knihy. Kříž je symbolem karmy lidstva, kniha jsou jeho ákášické záznamy a bytost představuje lidstvo samotné. Objevuje se přísný obličej muže ve tvaru trojúhelníku. Jeho obličej se mění jako plazma. Muž představuje lidstvo Železného věku a jeho proměny. Dlaň zachycuje kapku hmoty, která je větší než dlaň sama. Má medové zbarvení a je to tekutý jantar. Obraz symbolicky představuje přijetí karmické vazby s planetou Jantarem. Světlejší bytost odnáší větší množství trojúhelníků různé velikosti, které má přehozeny přes levé rameno. Bytost je duchovní vůdce, který pomáhá lidstvu s očistou od kleteb. Pod přehozem se ukrývá pět šedých bytostí. Je to jejich magická ochrana a jsou to ti, kteří se snaží různými manipulacemi vyhnout následkům svých vin. Dva květináče s malými rostlinkami jsou spojeny zářivým obloukem láskyplného světla. Rostlinky představují strom života mužského a ženského principu na počátku lidstva, kdy žijí v harmonii a posilují se láskou. Ruka drží indiánské sošky z terakoty. Začíná éra uctívání bohů a víra v dobro a jeho řád. Touto vírou vyrov132
nává lidstvo svou karmickou zátěž, jak naznačuje další obraz, kdy je vidět lidskou ruku, jak drží ucho velikého kufru, ale kufr již není. Paní L. je mimo čas a prostor. Prochází tunelem, ve kterém potkává mnoho bytostí. Jsou vidět jen jejich obrysy z mlhoviny. Jsou to duchové, kteří opustili hmotné tělo. Tito duchové mizí za ní vlevo, budou se opět reinkarnovat. Přichází k bytosti, která sedí za temným bidlem a namotává pavučinu na oba konce klády, která představuje strom života lidstva této éry. Je to sudička, která předává lidstvu karmické předivo osudu lidí při jejich zrození do hmotného života. Při jejich odchodu do duchovního světa je z nich odebírá podle jejich duchovního vývoje. Je to ta, která má právo přestřihnou nit jejich života, když nastane čas jejich odchodu. Do tunelu padají paprsky světla osvícení. Jakmile lidstvo pochopí, odklápí se mříž, která blokovala jejich myšlení a cítění, a oni nastupují cestu za Světlem, aby se stali součástí vesmírné jednoty lásky a stvoření. Paní L. vidí vesmír v podobě koule, kde planety krouží vlevo. Tento vesmír ji prostoupí celou a ona pojednou chápe, že je součástí jednoty stvoření jako vše, co nás obklopuje. Přichází světelná bytost a je to Světlo samo. Nastavuje dlaně, aby toto Světlo přijala. Objevuje se vrchol a na něm chrám Boží. Je to Bílý Kužel, je to sídlo Nejvyššího principu lásky a stvoření. Je to sídlo nejvyššího Božství. Tento výjev představuje odchod lidstva do duchovního světa a dosažení nejvyššího poznání. Následuje splývání s Duchovním sluncem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Paní L. je na cestě pro něco, co si myslí, že bude pro svou další reinkarnaci nutně potřebovat. Dostává však něco, co si nedovedla představit. Obdržela náramkové hodinky s dvanácti planetami. Planety znázorňovaly bleděmodré kruhy, které spojovala obruč. V kruzích byla čísla a uprostřed veliké ručičky. Hodinky měly kovový náramek z dílků, které do sebe přesně zapadaly. Ve středu byly zlaté a okraje každého dílku byly platinové. Hodinky umožňují vícedimenzní vnímání a cestování v čase a prostoru. Usnadňují přechod do jiných dimenzí. Dostane je každý z vás, kdo složí příslušné zkoušky po splnění svého úkolu, který vyplývá ze smlouvy s Otcem. Je to dar rady nejvyšších. Paní L. se ocitá opět ve škole. Hledala svou třídu, byly zde davy lidí. Prodírala se mezi nimi, až konečně přišla do třídy, kam loňského roku chodila. Nikoho zde nepoznávala. Někdo jí sdělil, že její třída se přestěhovala o dvě třídy dál. Když se tam dostala, viděla, že je již vše připraveno k zahájení výuky. Na této cestě ji někdo doprovázel, ale nevěděla, kdo to byl. Tento výjev znamená, že vyhodnocení vaší práce bylo dobré a vy smíte postoupit výš. Každý podle píle a výsledků práce. Někdo i o jednu třídu výš, než stanovil plán. Ten, kdo ji doprovázel, byl její duchovní vůdce. Celý výjev představuje individuální vývoj lidstva. 133
Očista šamana Ve své vizi vidí paní L. dne 25. 7. 2000 černý kříž ze slovenského znaku. Přes tento kříž je položeno obrácené písmeno „Z“. Objevuje se houba s černou hlavou. Otevírá se temný tunel jako brána do temnot světů magie. Objevuje se písmeno „U“ a nad ním kotouč v podobě žhavé mince. Od „U“ se oddělují další dvě směrem vzhůru, ale zůstávají v sobě. Najednou se tři „účka“ otáčejí nejprve směrem vlevo a potom ve směru hodinových ručiček. Objevuje se velký světlý úpis. Je to smlouva s Otcem. Zjevuje se kulatý stůl s jednou silnou nohou, která se rozděluje do tří nožek. Předstupuje tanečník afrického původu, je ve svátečním bílém obleku s ozdobami a při tanci se též točí oběma směry. Lidé k němu vztahují ruce, jsou vidět v kruhu okolo celého jeho těla. Slovenský znak poukazuje na duchovní stav národa. Obrácené „Z“ značí zábrany z bloků a předsudků, kterým tento národ pod vlivem vlastní karmy podlehl. Toto je podhoubí pro růst negativního myšlení a cítění. Temná houba je symbolem nebezpečí a jedovatosti všech idejí z ní vyrůstajících. Slovenský národ stojí před důležitou volbou. Dají-li jeho obyvatelé přednost násilí válek, či půjdou-li cestou úsilí o spravedlivou dohodu se všemi, se kterými se dostali do konfliktu. Jinak se otevře temný tunel, který by je mohl stáhnout do temnot válečných střetů. „U“ je varovným znamením, že ztráty na životech nemohou nikdy nahradit válečný ekonomický zisk. Rozžhavená mince nad „U“ je posledním varováním. Mince se mění ve Slunce spravedlnosti, které ničí vše špatné a očišťuje i otisky této negativity. Trojité „U“ je symbolem tvorby se souhlasem Božím. Po zkáze vždy nastupuje očista. Počíná vždy kořenem sváru. Potom následuje tvorba podle vesmírných zákonů, kdy pomáhají všichni, kteří se dokázali dostat do výšin Nejvyššího principu lásky a stvoření. S těmi Otec uzavírá smlouvu, aby mohli pracovat na díle Božím ve všech potřebných sférách, dimenzích, prostorech a časech. Začíná okamžikem vyrovnání a očisty karem, kterými se svázali prapůvodní obyvatelé této planety s lidskými bytostmi planet, které byly zničeny a hledaly nový domov. Tyto bytosti byly pokládány za bohy, protože přišly z nebe a mnoho znaly. Proto zasahovaly svými manipulacemi do vývoje lidstva. Začaly mu vládnout, a protože byl mezi nimi svár, přinesli tito bohové lidstvu i válku. Nyní, v závěru milénia, nastal čas, kdy je lidstvo připraveno odpustit a očišťuje se od posledních zbytků negativního myšlení a cítění. Je připraveno se otevřít lásce. Je připraveno vzdát se magie i jejích darů i moci. Je připraveno jít cestou pravdy a lásky. Proto se zjevuje šaman v bílém oděvu na znamení čistoty, který se odevzdává Nejvyššímu principu lásky a stvoření a který již nebude zneužívat přírodních i vesmírných zákonů. Je připraven chránit přírodu i její zákony a ctí zákony Nejvyššího 134
principu lásky a stvoření. Je připraven vstoupit do vesmírné jednoty lásky. Ruce, které se k němu vztahují a chrání ho, jsou symbolem této jednoty.
Setkání s mistrem Dne 26. 7. 2000 pracovala paní L. vysoko v horách. Dozírala na dokončení stavby. Byly tam kanceláře, do kterých vstoupila skupina Asiatů. Mistrem byl Asiat, kterého ostatní nazývali vychovatelem. Pracoval i fyzicky s celou skupinou, a když byla práce hotová, chtěl napsat na malém psacím stroji fakturu. Stroj měl jen patnáct kláves. Ve středu byly dvě klávesy potažené světlou pytlovinou, přes kterou však paní L. viděla vlevo písmeno „A“. Mistr psal pomalu a ona mu nabídla, že jí může diktovat a ona bude psát. Sedla ke stroji, vložila ruce na klávesy a nacházela ke svému údivu celou abecedu. Mistr jí nastavil stroj na místo, kde již bylo něco psáno, a ona psala i přes tento text. Když skončila, povídali si. Byl jí velmi sympatický a měl „čisté ruce“. Zářily. Ukazoval jí knihu, se kterou jezdil po celém světě, a lidé mu do ní psali pozdravy a citáty. Podal knihu i jí, aby i ona do ní něco napsala. Paní L. psala, ale pamatuje si jen konec přání: „...nechť mír a láska tě provází“. Podpis „BK“. Těžko se loučili, ale muž měl již přistavené stříbrné auto a musel odjet. Jeho spolupracovníci vcházeli do tmavomodrého čtvercového stanu s bílými značkami a nápisy. V tomto stanu spolupracovníci mizeli. Než mistr odjel, měl dát paní L. fakturu, ale ona odmítla s tím, že ji ještě nemůže dát řediteli, protože práce byla hotova o týden dříve. Měla obavy, že by s tím měla problémy. Když mistr odjížděl, podal jí nějakou složku. Otevřela ji a našla v ní kartu, která byla v půli přehnutá a žlutá. Uvnitř bylo psáno modrým inkoustem, německy a česky, na přeskáčku, jak žít a co je smyslem života. Když dočetla, vypadla bílá kartička, kde bylo psáno, že pokud se s ním chce setkat, bude v říjnu v Praze v Interhotelu na jeden den a potom jeden den v Teplicích. Potom jí vypadla fotografie s věnováním, na které se jí jevil starší než ve skutečnosti, protože ho vnímala ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety, ale na fotografii mu bylo asi padesát let. Měl podobu dalajlámy. Odešla s dopisem k sestře domů a ukazovala jí ho. Dopis odložila na stůl vedle bílé čtvrtky papíru, na které byl nakreslen ošklivý vtip na Asiaty. Přišel její manžel se svou matkou a byl hrdý na to, co zkarikoval. Odchází konečně domů, je hodně pozdě a doma nachází maminku, která na ni čeká s jídlem. Práce v horách znamená duchovní výšiny. Skupina Asiatů představuje její duchovní vůdce z jemnohmotných světů světlých sfér. Mají podobu Asiatů, protože nejzdravější jádro učení lásky je obsaženo i v jejich náboženství. Nejvyšším představitelem je mistr, ve kterém poznává Ježíše i dalajlámu. Mistr se svými učedníky jí pomáhá budovat chrám lásky, který by spojoval učení lásky Východu se Západem. Umožňuje jí přístup k vesmír135
nému computeru. S jeho pomocí poznává svého mistra a učitele a podílí se na jeho práci. To, že píše text přes jiný text, znamená, že pomáhá odstraňovat deformace, kterých se lidé dopustili ve své nevědomosti na pravém učení lásky. Kniha, kterou jí mistr podává, aby tam něco zapsala, je ve skutečnosti ákášickým záznamem dobrých skutků. Svou prací se zařadila mezi ty, kterým tato pocta náleží. Je představitelkou všech lidí, kteří svou dobrotou budují chrám lásky v těchto sférách a dimenzích. Stříbrné auto je symbolem životní cesty spasitele. Modrý stan, ve kterém mizí jeho spolupracovníci, je místem, kudy se vracejí pomocníci ze světlých sfér do míst, odkud pocházejí. Jde o průchod do jiných sfér a dimenzí. Podpis pod textem v knize, který je uveden písmeny „BK“, naznačuje původ z Bílého Kuželu. Paní L. se bojí přijmout od mistra fakturu, aby splatila své karmické účty, protože má strach z toho, že by se zkrátil termín očisty pro ty, kteří se opožďují v práci na sobě samých. Byli s mistrem hotovi o týden dříve. Tyto obavy jsou liché. Složka s dopisy a návody, jak žít, je pokračováním učení lásky, které formuje váš život duchovní i hmotný. Data setkání jsou jednotlivé životy, kdy může paní L. opět se svým mistrem spolupracovat v těchto předem stanovených místech. Je to otázka její volby, a tím i těch, které zde představuje. Pak se jí zjevuje pravda o duchovním mistrovi a nese si domů, tedy do svého nitra, nejen obraz svého mistra, ale i životní cíl a poslání, které vyplývá z jeho učení. Karikatura, kterou vytvořil její manžel, je falešná víra, plná fanatismu, předsudků a nesmiřitelnosti. Je ukázkou, jak falešní proroci a spasitelé deformují podobu pravé lásky i jejího učení. Tito falešní proroci a učitelé jsou hrdí na to, že kalí čistý obraz pravdy o pravé lásce a jejích zákonech. Manžel je jejich představitelem. Sestra je mezi těmi, kteří se učí zákonům lásky bez připoutanosti, a je představitelkou ženského principu. Manžel je i představitelem odstupujícího mužského principu, který se má poučit ze svých omylů a chyb za vlády Železného věku. Těžiště práce mise zasvěcenců v příštím tisíciletí spočívá v tom, aby bylo učení lásky zjeveno v její pravé podstatě a kráse.
Pád a vzkříšení Dne 30. 7. 2000 se objevuje tmavá hlava, na uších má bílá sluchátka. Vystupuje zářící kříž, od kterého se rozlévá světlo všemi směry. Kříž se pootočí o čtvrtinu kruhu vlevo. Nyní je vidět, že se za ním kupí temná energie. Bytost světlou pilkou odřezává svisle umístěnou černou kovovou tyč, která je nekonečná. Tato bytost sedí na kole, ze kterého jsou vidět jen řídítka, v jejichž středu jsou dva propojené temné kruhy. Objevuje se světlý ovál a v něm je zrcadlově 136
umístěná sedmička. Ve středu číslice, kde bývá obyčejně přeškrtnutí, je místo této čáry ručka mlýnku, která se točí ve směru hodinových ručiček. Objevují se dvě misky vah, které jsou v rovnováze. Vedle každé misky stojí jedna tmavá bytost. Objevuje se pootevřená obruč. Světlo a dobro oslovují i temné bytosti. Většinou je dobře slyší, ale nedbají. Pokud se nechají vést světlem pravé lásky, přinese jim jejich víra v dobro osvobození. Pokud tyto bytosti nedbají a nepracují na sobě, hromadí se za nimi otisky jejich negativního myšlení, cítění a skutků. To je ta nahromaděná temná energie. U některých se pak víra projevuje pouze ve vnějších obřadech, na kterých ulpívají a stávají se z nich fanatici. Jsou plní předsudků a neznají soucit ani lásku. Vytvářejí se u nich silné bloky v myšlení a cítění, a pokud je neodstraní, jsou sváděni z pravé cesty pryč. Jde o nepochopení pravé podstaty lásky. Bytost na kole představuje ty, kteří podlehli a jsou řízeni temnotou a připoutáni k ní, jak naznačují řídítka. Tmavé kruhy propojené ve středu řídítek jsou symbolem připoutanosti obou principů. Světlý ovál představuje životní cyklus. Ručka mlýnku naznačuje obrat k inverznímu vývoji. Misky vah obou principů jsou v rovnováze. Jsou temné, to znamená, že oba principy jdou cestou směřující do temnot. Bytosti po stranách misek jsou personifikací obou principů. Pootevřená pojistka je symbolem magického krytí. Již uplatňuje svůj vliv, ale stále ještě je možné se osvobodit a vrátit se na cestu lásky. Světlý ovál též naznačuje velmi důležitou věc, že pouto mezi mužským a ženským principem je uloženo ve vejci života. Pokud bytosti vykazují lásku pravou, spojuje je přirozené pouto této lásky, které vždy poskytuje dostatečnou svobodu, ale též přijímá odpovědnost. Pokud zde není pravá láska, může sobectví vytvořit magická pouta, která bytosti vzájemně omezují na svobodné vůli. Tato pouta je nutné rozvolnit a eliminovat i ve vejci života. To vše pod vedením Boží milosti. Pokračuje-li bytost ve svém inverzním vývoji, mění se její myšlení a cítění i vnímání. Mění se její duchovní vůdcové a nastupují temní andělé a pokušitelé, kteří tuto bytost zkoušejí. Vejce života je zatíženo temnými vibracemi a klesá stále hloub do temnot vždy, kdy se duchovně oba principy vyrovnají. Pečetě pošpiněné negativními úpisy praskají a bytosti klesají do hlubin temnot za vejcem svého života. Tím se oslabuje odolnost vůči zlu. Bytosti takto postižené rozpitvávají domnělé i pravé křivdy a jsou stále méně schopné rozlišovat dobro od zla a jen velice těžko odpouštějí. Následkem pokřiveného vidění zveličují vše, co je potká, a upadají v pokušení se mstít. Čím více se mstí, tím více se odpoutávají od světlých sfér, jejich vibrace jsou stále těžší a pomalejší. Klesají do hlubin nenávisti, žárlivosti a závisti, zloby i nespokojenosti. Připravují si tím „peklo“ na zemi. To vše přikrývají temné ruce, které manipulují s vlastním vědomím i svědomím, a vytvářejí tak bloky proti lásce a odpuštění. Jejich 137
cílem je dotáhnout pomstu až do konce. Tím si připravují svůj morální i duchovní pád. V této chvíli se zjevuje pán karmy v podobě „lišáka“ jako poslední varování. Jde o karmu těžké připoutanosti k magii a temnotám na základě úpisů, kdy roste pýcha vlastního ega, která nedovoluje postižené bytosti vést prosby za odpuštění a pomoc ze světlých sfér. I v této chvíli se jí může dostat osvícení, ale ona je hrdá na své magické manipulace a chce, aby vše šlo podle její vůle. Chce očistu a osvobození bez vlastního přičinění, chce ji teď hned. Pokud jí není možné vyhovět, a to obyčejně již nelze, pokračuje ve svých praktikách až do sebezničení. Existuje jediná pomoc. Zabít své přebujelé ego, svou pýchu, a i za cenu utrpení a pokoření prosit za odpuštění, odpouštět a jít za světlem lásky a prosit Otce o pomoc pro ty, které bytost zapletla do sítí svých čar a manipulací. Potom se objevuje světlo a je překryto. Vypadá to jako zatmění Slunce. To znamená, pokud bytost na sobě nepracuje, zakryje svým temným vyzařováním pravé slunce lásky. Moc nad ním získává temné slunce hněvu, které jí brání v objektivním pohledu na svět. Již nerozlišuje dobro od zla. Tento stav trvá určitou dobu, během které má čas pro nápravu všech věcí. Kdo se dál poddává zlu, dočká se odplaty. Slunce spravedlnosti ho podrobí tvrdé zkoušce. Vystoupí a eliminuje přebujelou negativitu. Tyto bytosti jsou většinou již duchovně mrtvé, a tak také podléhají eliminaci, protože je již není možné vzkřísit pro život věčný. Ztrácejí svou dostředivost. Začínají vývoj od prvopočátku. Jejich energie projde ohněm i mrazem a vytvoří se z ní maličký strom života, který čeká, až nastane jeho čas, kdy ho Otec opět vzkřísí k životu bleskem Božím. Nastupují novou cestu za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. V této chvíli se zjevuje hořící kříž na znamení, že utrpení touto eliminací končí. Temný hořící kříž je symbolem utrpení mága. Bílé ruce staví základ světlé pyramidy. Velké světlé dlaně drží nahou mužskou postavu, vychrtlou, visí bezvládně. Je to symbol nového vývoje ducha. Je to symbol tvorby na cestě za světlem Boží lásky. Bílé ruce jsou symbolem čistoty. Pyramida je chrám Nejvyššího principu lásky a stvoření. Vychrtlá postava je představitelem lidstva, které bylo oddáno magii. Pro magické praktiky již v této sféře a dimenzi není na základě rovnosti dostatek hrubé energie. Každý mág ji čerpá pouze ze své podstaty, takže energie brzy odchází. Magie již nefunguje a mágové se buď změní, nebo odejdou do těch světů a sfér, kde je magie povolena, je přirozenou součástí života a zde mají možnost dokončit svůj vývoj v magii. Protože jde o strastiplnou cestu plnou chyb a omylů, drží je jejich andělé strážní do poslední chvíle nad propastí tak dlouho, dokud nezvolí svou cestu. Velké písmeno „H“ se objevuje na planetě pod rovníkem. Je světlejší než planeta. Objevuje se bílé srdce, které vyzařuje do svého okolí lásku. 138
V srdci je zárodek lidstva nového věku, nastoupí po generaci, která byla oddaná magii. Protože se zrodilo z čistého srdce, nebude již toto lidstvo tolik zatíženo připoutaností, sobectvím. Písmeno „H“ představuje reinkarnace Herma Trismegista, Henocha. Příčné břevno tohoto písmene těká zprava doleva, shora dolů a naopak. „H“ se tedy mění v písmeno „N“. „N“ znamená Nazaretský. Poloha písmene označuje zrod i působnost jeho dosavadního působiště. Tam je také nejvíce třeba očisty, protože negativní otisky by mohly zavést současné lidstvo do různých válečných střetů. Pro očistu je třeba mnoho lásky a porozumění, aby se mohl rozvinout a zrodit zárodek nového lidství. Objevují se tři propojené uši. To znamená, že máte poslouchat inspiraci pouze ze světlých sfér. Toto vědění prochází třemi rozměry, než se uskuteční. Idea ve světle, tvorba lásky, uskutečnění i učinění. Objevuje se šikmá čára a na ní je položeno písmeno „H“. Jde o symbol, že za očistu planety a jejích obyvatel je opět Nazaretský připraven položit svůj život. Tentokrát nebude oběť krvavá, ale bude sloužit pro pochopení pravé podstaty lásky až do konce svého hmotného života. Až jeho mise skončí, bude to znamenat vítězství ducha nad hmotou. Zjevuje se krystalická konstrukce. Její střed má podobu válce, který se půlí. Jeden díl jde vlevo, druhý vpravo. Boky tvoří hrany. Vše je čisté, ale při rozestupu válce je v řezu temnota, která se eliminuje. Jde o kámen Čintámani. Je to symbol nejvyššího poznání. Má duhové vyzařování. Dvě bytosti se přetahují o světle modré srdce. Je to srdce planety a bytosti jsou mužským a ženským principem, který se střídavě dělí o vládu během věků. Většinou se střídají na konci každého milénia. Objevuje se opět písmeno „H“, jehož dvě svislice vytvářejí dva bílé sloupy a vodorovné břevno střechu a vstup do chrámu lásky. Další dvě světlé bytosti ženského principu nesou bílý kruh, který posunují po planetě tam, kde je nejhustší aglomerace obyvatel. Cesta vede dolů po vysokých schodech ke Zdi nářků. Je tam i zeď, kde jsou desky s napsaným „Otčenášem“ v různých jazycích. Dvě ženy nesou další pečeť jako dar planetě do nového věku. Jsou představitelkami ženského principu. Tato pečeť umožňuje lidstvu vícedimenzní vnímání. Vyzařování této pečetě očišťuje planetu i s jejími obyvateli od zbytků negativity a magie, která již do těchto úrovní nepatří. Ve jménu lásky sestoupí lidstvo do hlubin minulosti a povede prosby za nápravu křivd a utrpení, omylů a chyb, kterých se vzájemně na sobě dopouštělo. Tehdy bude sňata karma jednotlivých národů, karma válek a zavládne láska a mír. 139
Za Zdí nářků a modliteb vede cesta vzhůru ke chrámu Nejvyššího principu lásky a stvoření. Lidstvo pod vedením těchto dvou žen vystupuje na plošinu, kde je spíše otisk chrámu lásky. Je načrtnut bíle a ztrácí se v mlze. Klene se nad studnou poznání pravé lásky. Ze studny vystupuje bílý sloup vzhůru do nebes. Ve středu sloupu jsou umístěny dva bílé kameny, z každé strany jeden. Jsou to kameny mudrců pro ženský a mužský princip. Objevuje se busta zářivě světlé bytosti, která má na každé straně menší bustu, stejně zářivou. Objevují se tři „N“. Uprostřed je největší a po stranách jsou menší. Je to busta Spasitele a jeho dvou principů. Objevuje se kříž a těsně pod příčným břevnem je umístěn meč. Ten začal stoupat, a jakmile se spojil s křížem, vše se rozsvítilo. Písmena „N“ i busty byly též zářivě čisté. Meč vstoupil do kříže. Celý výjev naznačuje cestu Spasitele. Spasitel je bojovník Boží. Šedá bytost, lidstvo, drží béžovou kamennou desku. Objevuje se pět klíčů zavěšených v kruhu. Tyto klíče se jeví mágům tmavé, protože mají inverzní vnímání. Jsou to klíče od patera moudrostí, které vedou k nejvyššímu poznání, ke Světlu. Na světlé dlani leží klíč, který neustále mění podoby. Je to klíč tvorby Nejvyššího principu lásky a stvoření. Ten, kdo získal pět moudrostí, má přístup i k tomuto klíči tvorby Nejvyššího principu lásky a stvoření.
Pomoc paralelním bytostem připoutaným k magii Ve své vizi dne 2. 8. 2000 je paní L. na schůzce v budově lesní správy. Všichni sedí v přednáškovém sále, mne vidí asi uprostřed tohoto sálu, jak vykládám učení lásky. Nikdo mne neposlouchal. Bylo jí to líto a snažila se u lidí vzbudit zájem o toto učení, ale ani ji neposlouchali. Přistoupila jsem k ní a třikrát ji políbila na rozloučenou. Odešla jsem. Ostatní začali též odcházet a loučili se s ní polibkem. Ze známých byla mezi nimi pouze paní V. Po určité době začaly nejprve přicházet mladší ženy, potom starší ženy a nakonec muži, kteří byli rezervovaní, rozpačití a stydliví. Vedle byla třída, oddělená silným sklem. Zde se vyučovalo magii. Bylo tu mnoho lidí a vyučoval zde pan V. Zde ještě paní L. poznala svého souseda. Stranou stála paní R. s paní D. Obě si zkoušely vysoké kozačky. Paní R. se rozhodovala mezi dvěma páry z krokodýlí kůže a paní D. se nemohla rozhodnout. Měla na sobě šedivý kožich a paní R. černý kabát až k zemi, pobitý zlatými cvočky. Chtěla je oslovit, ale ony ji nevnímaly, a když odcházela, ty dvě stále zkoušely boty a ničeho si nevšímaly. Paní L. si najednou všimla, že jí chybí kabelka s igelitovou taškou. Zastavila se u bílého náhrobního kamene a tam vše našla. Každý, kdo odcházel, přihodil 140
do igelitové tašky smetí. Vzala obě tašky s tím, že je vyčistí. Na cestě domů se ocitá před prodejnou obuvi „Baťa“ a chce přejít k divadlu. Ocitá se ve vozíku, který jede velmi pomalu, takže zablokovala celou dopravu. Od lázeňského domu „Thermie“ přijíždí její syn též v malém vozíku. Jede velmi rychle a ona vidí, že se mu ruce dostávají pod kola vozíku a hrozí, že skončí pod jeho koly celý. Říká si, že musí ruce odříznout, aby se mohl zachránit. Najednou se ocitá se svými syny v bance. Syn H. se začal svlékat, paní L. jde za ním a sbírá jednotlivé části oděvu do tašky. Zakrvavené rukavice odkládá syn u východu z banky. Do banky oknem vstupuje strážník a začíná paní L. obviňovat, že tomu mohla zabránit. Brání se a odpovídá, že to nebylo možné. Když šla k východu, viděla tam vysokou zeď a před ní stály dvě ženy. Věděla, že i ona musí přes zeď, a děsila se její výšky. Vyšplhala nahoru a rozhodla se, že seskočí, i kdyby se měla zabít. Jakmile tak učinila, zjistila, že jí zeď sahá jen k ramenům. Cesta byla volná, ale bez dětí. Jejich karmy byly vyrovnány. Vize naznačuje, že v příštím životě nebudete pracovat jen ve světlých sférách, ale zbývají vám ještě povinnosti vůči těm z paralelních bytostí, které nebyly schopny se rozloučit s magií a temnými sférami. Je vidět, jak se mezi nimi pohybujete a snažíte se jim předat zkušenosti a vysvětlovat zákony učení lásky a upozorňujete na důsledky magické tvorby na základě sobeckého chtění pro další život. Nikdo vás však neposlouchá, protože se zatím opíjí vlastní mocí. Těží z přítomnosti a na následky nechtějí myslet, protože se domnívají, že se jim nějakým způsobem vyhnou. První vize ukazuje práci na trenažéru, kdy se připravujete na budoucí život ve světech, kde je magie vysoce ceněna. Odcházíte v tom pořadí, které bylo stanoveno, a loučíte se polibkem. Potom se již sejdete ve hmotném životě. Práce na trenažéru je velmi náročná, protože musíte být připraveni na všechny možnosti. Příkladem spolupráce paralelních bytostí je paní R. s paní D., ale i ty s paní L. a paní V. Třída za sklem je příkladem výuky pod vedením mágů. V těchto světech budou ctěni a váženi, protože budou pomáhat těm, kteří nedokončili vývoj v magii, ale i těm, kteří přešlapují na místě a zastavili se ve svém vývoji. Paní R. je paní D. temným andělem. O tom svědčí její šat a kozačky vyjadřují dravost, se kterou jí bude poskytovat ponaučení, aby se mohla osvobodit. Když přijde řada na paní L., aby se reinkarnovala, zjistí, že ztratila svou karmickou zátěž. Hledá ji a vyprosí si milost, aby mohla převzít část karmického nákladu svých paralelních bytostí. To je jí povoleno. Je jí ukázáno, že bude loď svého života řídit rozvážně, takže bude bránit těm, kteří jsou zbrklí, aby se vyvarovali zbytečných chyb. Zastaví je v jejich běhu, aby mohli rozvážit, zda cesta do temnot magie je skutečně tím, co si přejí. Její mladší syn je v této vizi příkladem těch, kteří jdou opačným směrem a jsou v nebezpečí, že se stanou duchovně mrtvými. To naznačuje náhrobní kámen, u kterého najde svou karmickou zátěž. Je to znamení, že cílem jejího 141
života je pomáhat těmto bytostem a křísit duchovně mrtvé. Na případě jejího syna je ukázáno, že je někdy třeba i za cenu obětí a utrpení pomoci před touto zkázou. Provází ho jako anděl strážný a pomáhá mu nést břímě jeho karmy. To naznačuje její činnost, kdy sbírá zkrvavené šatstvo po jeho pádu. Oddělila ho od duchovní smrti a on přijímá odpovědnost a vstupuje s ní do banky, aby splatil své karmické dluhy. V tomto okamžiku přichází nadřízený anděl strážný a kontroluje ji, zda udělala skutečně vše, co bylo třeba. Zda nevolila cestu zbytečně velikého utrpení, protože toto utrpení se potom promítá i do hmotného života. Ona obhájí svůj postup a ubírá se k východu. Zde ji čeká poslední překážka v podobě vysoké zdi, kterou musí překonat. Dvě ženy představují ty ženy, které se rozhodly vzít odpovědnost do svých rukou a jít životem podle svého svědomí i za cenu, že v tomto úsilí zůstanou opuštěny. Tyto ženy představují i rovnováhu a harmonii ženského principu. Když tuto velikou překážku překonají, zjistí, že ji zvládly se ctí. Že tato zkouška nebyla nad jejich síly, ale byla přiměřená. Je to znamení, že i její karma je vyrovnaná a brzy nastane čas sbírat nové zkušenosti a požádat se souhlasem Božím o nový karmický scénář. Úkol jejího života byl naplněn. Svým synům i všem připoutaným dala svobodu, proto již není nutné, aby se s nimi v příštím životě reinkarnovala.
Tajemství pyramidy Objevuje se průhledná světle šedá bytost ženského principu. Je to matka Země. Má plnou náruč sběrných kleteb. Vedeme prosby a kolo života se točí vpravo. To znamená, že se planeta Země očišťuje pro šťastnou budoucnost. Na planetě leží veliká dlaň. Je černá, ale prýští z ní žluté světlo. Objevují se váhy. Levá miska je zatížená a pravá je prázdná a její rameno se vychyluje do výše. Jde o Boží soud. „Mane, Thekel, Phares“. Mane = spočetl jsem, Thekel = zvážen, Phares = rozděleno. Jde o spor zasvěcenců, která cesta ke spáse je rychlejší. Zda magie, či cesta lásky. Magie byla shledána ve svých výsledcích příliš lehkou co do výsledků a příliš nebezpečnou pro zachování života věčného. To naznačují misky s rameny vah. Cesty mágů jsou nebezpečné a plné pastí. Je to silová cesta na základě chtění, moci a pýchy. Objevuje se černá roura, velice úzká, a z ní se snaží vyprostit bytost. Osvobodí se s velkými potížemi. Jen vystoupí, poklop roury se uzavírá. To znamená, že touha po lásce musí být tak mocná, aby otevřela poklop pasti, ve které se mág ocitnul. Očista mágů je bolestná a náročná. Na tmavé dlani se objevuje světlá bytost, která je zamlžená. To znamená, že mág snadno svede neuvědomělé bytosti do temnot chaosu. 142
Objevují se tři kruhové průchody, které vedou do trojjediné dimenze poznání. Zjevuje se šedá pyramida se schody. Je to moudrost lásky, moudrost osvícení a moudrost pravého poznání. Tato trojjedinost může zachránit každého. Pyramida je šedá, ale otevírá se v ní skryté tajemství. Toto tajemství pozná jen ten, kdo prošel třemi okruhy poznání. Je to utrpení, soucit a láska. Až lidstvo pochopí podstatu tohoto poznání, bude planeta očištěna. Nyní se objevuje planeta Země a z každé strany má světlou bytost. Tyto bytosti mají spojené ruce a na nich spočívá planeta. Jsou to její géniové. Blíží se veliká loď, poměrně tmavá, ale za ní září slunce, které postupuje s lodí, jež je personifikací víry v Nejvyšší princip lásky a stvoření. Loď se ocitá nad svěžím trávníkem, ale nemá kde zakotvit, protože světlé lanoví dobroty a lásky bylo vyhozeno, ale na kotvu bylo zapomenuto. Kdo nezakotví pevně v lásce, nemůže přistát v chrámu lásky. Objevuje se sloupový sál tohoto chrámu a mezi sloupy jsou vchody v podobě oblouků. Do prostředních dveří se vrací v podobě blesku energie lásky a opět z nich vychází. To znamená, že každá láskyplná energie se vrací ke svému zdroji v Božství a takto posílena se vrací k tomu, kdo ji vyslal, mnohonásobně posílená. Zjevuje se kulatý stůl, bíle prostřený. Chystá se hostina duchovního postupu. Zářivý muž v bílém rozmísťuje na ubruse dva žluté pruhy látky do podoby kříže. Je to znamení, že bylo překonáno mnoho překážek a podstoupeno mnoho zkoušek. Je vidět prošedivělou ženu zezadu. Kdosi jí stříhá vlasy na krátko. Žena se prolíná s planetou. Je to ženský princip, který se ujal vlády nad planetou a na znamení této služby odevzdává svůj vlas. Zářivá bytost podává Otci bílou zavřenou knihu se zlatými okraji stránek. Zlato se proměňuje ve světlo. Úkol Spasitele je splněn. Barevná duha se klene na znamení smíru a harmonie antagonistických sil. Je to soulad lásky a krásy.
Domky na svahu Vize paní L. z 10. 8. 2000. Naše skupina se scházela v Dubí pod domovem důchodců. Byl tam svah, kde bydlely ženy z Východu. Všechny byly zahalené od hlavy k patě. Byly vidět jen jejich oči. Domky, ve kterých bydlely, byly uplácané z hlíny a na slunci bíle svítily. Přístup k nim byl velmi náročný. Okolí domků nebylo upravené a hlína se bořila a klouzala. Najednou bylo vidět pana P. Bu., jak zajíždí k zadnímu vchodu jednoho domku na vrcholu kopce. Paní L. to velmi překvapilo. 143
Islámské ženy jsou představitelkami zotročeného ženského principu. Zde mají podobu prostitutek, které svoji „lásku“ prodávají. Pan P. je představitelem mužského principu, který je zneužívá. Dům, kde se skupina scházela, má hlavní vchod proti svahu, kde byly tyto domky postaveny. Skupina představuje lidské společenství, které má za úkol se postarat o nápravu křivd. Matka paní L. má rakovinu a její bratr prosí paní L., aby jí pomohla. Ona ale ví, že musí respektovat rozhodnutí matky. Maminka paní L. je představitelkou těch lidí, kteří si připadají jako nevinné oběti a odmítají zodpovědnost za svůj vlastní život. Nehledají chybu v sobě, ale u ostatních. Přestávají se mít rádi, odmítají na sobě pracovat a dostávají se do depresí, chtějí raději zemřít, než by odpustili svým protivníkům. Bouří se proti vlastnímu karmickému scénáři. Její bratr je v tomto případě představitelem všech, kteří orodují za bytosti, ke kterým jsou připoutáni. Jejich motiv je na první pohled dobrý, ale rozeberete-li jeho pravý motiv, jde o sobectví, protože nesnesou myšlenku, že by mohli připoutanou bytost ztratit. Jsou to ti, kteří nechápou, že karmický scénář každé bytosti musí být respektován. Paní L. je představitelkou zasvěcenců, kterým se dostalo osvícení, protože poznali pravou lásku bez připoutanosti, která respektuje svobodu každé bytosti. Pomoc poskytují pouze se souhlasem Božím, aby nebyl narušen karmický scénář. Proto nemůže vyhovět prosbě svého strýce.
Návštěva v nemocnici Dne 12. 8. 2000 šla paní L. s půlročním synem H. na návštěvu jedné známé do nemocnice. Když vstoupili do pokoje, řekla jí známá, že si může syna položit do dětské postýlky. Syn začal blinkat a paní L. žádala paní o emitní misku, ale ta se dlouho nevracela, a tak zvratky chytala do rukou. Vše bylo zamazané a ona byla nešťastná, že jí nikdo nechce pomoci. Běží za sestrami, které mají pokojík vlevo. Vpravo vidí poličku a nad ní se vznáší ve vzduchu asi dvouletý syn hostitelky. Jedna ze sester podala paní L. krabici s karamelami. Paní L. viděla, že jsou zabalené do papírků s obrázky kostlivců a umrlčích lebek. Jen tři z nich měly dětské motivy a ty si vzala. Divila se, jak něco takového mohou prodavači nabízet dětem. Otočila se a pospíchala zpět. Proti ní šli dva asi desetiletí chlapci. Jedna karamela jí vyletěla z ruky a jeden z chlapců ji sebral a odnesl si ji. Paní L. se ihned utvořila v ruce náhradní. Když se dostala k synovi, chystala se vše vyčistit, ale vlastní matka ji opět zrazovala, aby toho nechala, že už to nemá smysl. Neposlechla, protože se styděla vrátit tak pošpiněnou postýlku a syna H. chtěla mít také čistého. Najednou viděla, že vše potřebné vlastně měla od počátku k dispozici. Bylo zde umývadlo s tekoucí vodou i ručníky, prostě vše. 144
Hostitelka je duchovním vůdcem paní L. a je představitelkou těch, kteří touží pomáhat svým bližním. Její syn je představitelem všech mladých duší, které tuto pomoc potřebují, aby se očistily od všeho zlého. Nejprve si paní L. připadá bezmocná a neví si rady. Připadá jí, že ji všichni opustili. Nechápe, že jde o zkoušku lásky, kterou musí podstoupit, chce-li skutečně být užitečná. Na počátku cesty obyčejně nikdo nevidí všechny možnosti, které se mu naskýtají. Sestřičky jsou andělé smrti a zrození, které lidstvo od prvopočátku provázejí a pomáhají mu. Symbolem jsou karamelky. Dítě hostitelky, které se vznáší ve vzduchu, je symbolem všech připoutaných, kteří sice zemřeli, ale nedokázali se osvobodit. Čekají a vznášejí se v okolí tak dlouho, dokud jim nebude pomoženo cestou milosti Boží. Tři karamely s dětskými motivy představují uzdravení. Paní L. vybrala správně, a proto na zpáteční cestě bylo pomoženo tomu smrtelně nemocnému dítěti, které bylo ochotno něco pro sebe udělat. (Zvedlo lék a přijalo ho.) Když se vrátila, měla konečně vše, co potřebovala, aby s pomocí Boží zachránila ty děti, u kterých to bylo dovoleno. Chcete-li se vyléčit ze smrtelné choroby, musíte očistit svého ducha, svou mysl a cítění, tedy své city. Teprve potom se může uzdravit i hmotné tělo.
Božstvo dračí síly Dne 15. 8. 2000 se objevuje temný drak s vyplazeným jazykem a konstrukce velkého obelisku sestavená z jednotlivých písmen „A“. Je předávána veliká temná pochodeň. Jde z ruky do ruky napůl ponořená do vody. Řeka je světlá a zaplavuje podzemní chodbu. Je vidět ohnuté koleno v temnotě vesmíru. Kdosi přinesl červený sametový polštářek s červenými střapci v rozích. Je prázdný. Objevují se dlaně omotané slabými bílými provázky. Prudce stoupající úzké schody vedou vzhůru. Nahoře je vstup jištěn zámkem. Za zámkem je průchod do chodby. Objevuje se žena „Asiatka“, oblečená jako čínská císařovna. Má zlaté kimono, dole se rozšiřující. Drak představuje hadí sílu, která je v Číně uctívána jako nejvyšší božstvo. Obelisk představuje pomník slávy čínské dynastie, která byla svého času na vrcholu moci kulturní, ekonomické i duchovní. Antagonistické síly „dobra a zla“ byly v rovnováze. Temná pochodeň, která byla předávána napůl ponořená ve vodě, je symbolem osvícení a znalostí, které byly předávány z generace na generaci. Tradice byly ctěny. Temné světlo v řece představuje pohled mágů, kteří mají zkreslený pohled vlivem negativity. Jedná se o inverzní vnímání. Pochodeň přináší osvícení, ale oni ho vnímají jako dar temnot, dar zla, protože boří některé z tradic, ale i některé předsudky. 145
Jakmile se pochodeň ponoří do temné řeky, tato řeka se pod vlivem osvícení rozzáří, zaplaví svým světlem i věci skryté, které symbolizuje podzemní řeka. Pýcha mágů se nakonec skloní před osvícením pravého učení lásky. To demonstruje obraz ohnutého kolena. Červený sametový polštářek je zatím prázdný, protože úroveň ducha a citů ještě nedosáhla pravé ušlechtilosti. Lidstvo stále čeká na krále tohoto vědění. Mystická svatba je připravena. Zatím je trůn prázdný. Dlaně spoutané bílými provázky jsou přirozené vazby zasvěcenců a lidstva, které vedou k noze, aby všem připomněly jejich původ. Tato přirozená pouta vedou ke stromu života planety. Místo krále přijde císařovna, která čeká na korunovaci. Je to ženský princip, kterému náleží vláda ve věku Vodnáře, aby přivedl lidstvo k jeho vrcholu, jímž je Zlatý věk lidstva. Dlaně lidstva a zasvěcenců, které jsou spojeny přirozenými pouty ke stromu života planety, vám připomínají, že vždy musíte myslet na zachování přírodních a vesmírných zákonů. Jedině tak můžete stoupat do Světla za pravým poznáním a láskou. Tohoto osvícení a nápravy věcí z éry Železného věku může ženský princip dosáhnout pouze ve spolupráci s mužským principem. Spolupráce obou principů pak přináší soulad a harmonii tak nutnou k dosažení pravých duchovních met na mystické cestě za světlem pravé lásky. Tehdy bude vrcholit Zlatý věk lidstva a oba principy se spojí v jednotě lásky a budou korunovány. Tato mystická svatba představuje korunu poznání lidstva i zasvěcenců. Je to cesta Nejvyššího principu lásky a stvoření. Vše se rozsvítilo, pravda byla zjevena. Toto světlo ozářilo dvě pochodně, které se od sebe oddělily. Každá se ubírala jiným směrem, aby se nakonec opět spojily. Očista je ukončena. Pochodně představují dvě antagonistické cesty za Nejvyšším světlem. Je-li snaha usilujícího poctivá, dojde svého cíle, i kdyby se během ní ocitl v „pekle“. Pravá cesta je velmi náročná, ale je přímá a rychlá, přináší utrpení i odříkání. Druhá cesta se zdá snazší, je plná zákrutů i pastí, omylů a chyb. Je velmi zdlouhavá a v závěru přináší etapu bolestivé očisty od pýchy, arogance a zloby. Kdo zvládne i tuto etapu se ctí, dosáhne osvobození a cíle svého snažení, pochopí pravou podstatu lásky. Bude začleněn do vesmírné jednoty lásky a spočine v bezpečí této jednoty. Očista je ukončena, Zlatý věk lidstva vrcholí. Objevuje se zářící erb s písmenem „N“. To znamená, že Ježíšovo učení lásky je očištěno od všech deformací. Království pravé lásky je opět nalezeno. Inverzní vnímání mágů způsobuje, že pravé učení lásky přijímají s nedůvěrou. Někteří je dokonce pokládají za svou zkázu. Předpovídají proto zkázu a katastrofy, protože cítí, že nejsou v pořádku, ale místo aby hledali svou chybu v sobě, obviňují své okolí. Až přijmou odpovědnost za svůj život do vlastních rukou, pochopí a nastoupí i oni svou cestu pravdy a lásky. 146
Objevuje se symbol naší planety. Měla by to být bílá kopretina, je však černá, pošpiněná negativním myšlením a cítěním i předsudky. Představitelé antagonistických světů pracují společně na díle Božím a očišťují planetu s jejími obyvateli svou láskou. Je to Otec a rada nejvyšších, Jitřní anděl s temnými anděly a všichni láskyplní. Pod paprsky jejich lásky se kopretina pomalu čistí, až září pravou čistotou a láskou. Paní L. uviděla planetu Zemi a z ní visí bílé provazové žebříky. To znamená, že cesta pro odchod mágů je volná. Bytosti si máčejí ruce až k ramenům. Po hladině vody se pohybují světelné paprsky. Bytosti představují lidstvo a jeho snahu očistit se. Voda představuje též pramen poznání a paprsky představují osvícení. Objevuje se tmavá tyč a na ní jsou čtyři bílé kruhy. Tyto kruhy se tyče nedotýkají. Tyč představuje zakotvení v temnotách a světech magie. Poslední čtyři pečetě varovně svítí. Jakmile prasknou, dochází k eliminaci. Temné „P“ se mění v koňskou hlavu. Je to symbol satana. Vyjadřuje sílu negativity. Mužská bytost sedí na zemi, má skrčené nohy a v každé ruce svírá jeden úpis. Zbývají z nich jen cáry. Tyto úpisy byly původně světlé, ale jsou pošpiněné a potrhané skutky, které byly v rozporu s původní smlouvou. Znovu se zjevuje tyč se čtyřmi vruty, kam mají být po očistě nové pečetě vloženy. Tyč je tmavá a pečetě nejsou přidělovány, protože očista je nedbalá a rychlá, zbrklá. Setrvačnost negativního myšlení a cítění brání představiteli mužského principu v dokonalé očistě. Tento muž představuje všechny muže Železného věku, kteří propadli předsudkům své éry. Záleží jen na nich, kdy vzkřísí jiskru Boží v sobě. Mír s vámi!
Trenažér Ve vizi dne 16. 8. 2000 se paní L. prochází Prahou a chce se dostat na Václavské náměstí. Jde se svou sestrou E. a jejím synem M., s paní H. V. a manželem paní D. Přijeli z Teplic vlakem a chtěli vidět sochu svatého Václava. Nemohli však náměstí najít. Byla noc, všude se pohybovaly temné stíny, kterých se báli. Nejprve šla s manželem paní D. a svým synem, za ní sestra se synem. Dostali se na rozcestí, kde vedla jedna cesta vpravo a jedna vlevo. Vpravo se muselo jít bažinami, vlevo byla cesta schůdnější, ale delší. Tuto cestu volila se svým synem H., který šel nahý. Manžel paní D. volil bažiny. 147
Společná procházka Prahou znamená přípravu výše uvedené skupiny lidí na příští reinkarnaci. Paní L. představuje bytosti ženského principu a manžel paní D. mužského principu. Syn H. je představitel mladých, ale čistých duší, proto je bos a nahý. Sestra E. je představitelkou těch, kteří se nechají vést, a její syn M. s paní H. V. také. Je na nich, koho budou následovat. Zda půjdou schůdnější, ale delší cestou pod vedením ženského principu, nebo kratší cestou plnou kalů a bažin pod vedením mužského principu. Je to cesta tvrdé reality, která v sobě skrývá veliká nebezpečí. Je to cesta těch, kteří chtějí poznat vše. Dobro i zlo, tedy i bahno temnot. Praha, plná nebezpečných stínů, představuje duchovní stav lidstva a hledání sochy svatého Václava je v podstatě hledáním duchovních úrovní svatosti. Na tyto drsné podmínky si reinkarnovaní přivykají na trenažéru, aby zbytečně ve hmotném světě neselhávali. Paní L. se objevila v domě, kde byla zprostředkovatelna práce. Byla zde paní A. a předávala jí dva klíče. Jeden malý od černého kufru a jeden zvláštní od bytu. Paní A. měla obavy z toho, že kdyby zemřela, nikdo by se k ní nedostal. Potom šly dál dlouhou chodbou vpravo, kde skupina mužů a žen určovala, jakou práci kdo dostane. Volali paní L. příjmením, ale ta prohlásila, že přišla pouze ze zvědavosti, že již práci má. Dům představuje nitro i centrum duchovních mistrů, kteří pomáhají tvořit karmický scénář. „Práce“ je duchovní poslání, které bytost může přijmout. Paní A. je připoutaná a bojí se, že se nedokáže včas osvobodit od své připoutanosti. Paní L. je jejím andělem smrti a zrození, proto jí paní A. odevzdává zvláštní klíč od svého časového zámku, aby jí v okamžiku stanoveného odchodu pomohla tento zámek otevřít. Druhý klíč je od kufru s karmickou zátěží, kdy se v okamžiku smrti fyzickým utrpením vyrovnává mnoho karem na základě pochopení. Jakmile pochopíte podstatu své chyby, karma se rozplývá, je zbytečná. To, co nepochopíte, si převádíte do karmického scénáře dalšího života. Cesta paní A. domů znamená přechod do duchovního světa čili hmotnou smrt. Každý, kdo se chystá na novou reinkarnaci, volí své vyšší poslání, jakmile dosáhne určité duchovní úrovně. K tomu musí být povolán. Proto ji duchovní mistři vyvolali jmenovitě. Ona však práci na díle Božím odmítla, protože se domnívala, že bude mít dost práce s vyrovnáním vlastní karmické zátěže. Její svobodná vůle byla plně respektována, i když přijetím tohoto čestného úkolu by rychleji pokračovala s vyrovnáním svých karem.
Duchovní hudba Dne 17. 8. 2000 se konal koncert duchovní hudby pro lidstvo. Paní L. šla se svým manželem, i když mu vadilo, že lístek je moc drahý. Maminka jí půjčila 148
obdélníkovou kabelku, které se říkalo „žebradlo“. Na koncertě zpívaly děti a celý koncert organizoval jeden muž. Koncert se uskutečnil v chrámu lásky. Koncert duchovní hudby se konal v chrámu lásky jako dar lidstvu. Zpívaly zde čisté mladé duše, které měly to štěstí, že pravou lásku poznaly již v útlém věku a zapojily se do vesmírné jednoty lásky pod vedením svého duchovního vůdce, spasitele. Tohoto koncertu je schopen se účastnit jen ten, kdo dosáhne určité duchovní ušlechtilosti. Většinou jí dosáhne usilovnou prací na sobě samém, která přináší i utrpení. Tuto cenu platí každý, kdo zabije své ego a chce sloužit Nejvyššímu principu lásky a stvoření. Manželovi se zdála tato cena příliš vysoká. Paní L. obdržela od své mateřské bytosti vybavení, které jí to vše pomáhalo lépe pochopit. Žebradlo byl dar, který jí pomáhal získat potřebné vlastnosti. Manželé jsou představiteli ženského a mužského principu. I oni budou jednoho dne zpívat pod vedením svého mistra píseň lásky. Druhá vize se odehrává na tržnici. Paní L. zde prodávala ovoce a zeleninu. Zastupovala svého šéfa, kterému stánek patřil. Přijel pro ni muž ve stříbrném autě a ona musela opustit svůj stánek. Potřebovala však, aby ji někdo zastoupil, a k tomu se přihlásili tři muži a tři ženy. Byli to její dobří známí. Paní L. si dělala starosti a vrátila se, aby zkontrolovala, jak si počínají. Zjistila, že ženy začaly prodávat samy sebe. Ptala se tedy řidiče auta, jak má stánek zabezpečit. Odpověděl jí, že to není důležité, že má nasednout a odjet s ním. Tržnice je svět, kde sbíráte plody svého života. Šéf je jejím hlavním duchovním vůdcem. Šofér, který pro ni přijíždí, je anděl smrti a zrození. Celý děj je alegorií připoutanosti k životu a hmotnému světu, případně k úkolům, které si pro tento život stanovila. V tom ji nemůže nikdo zastoupit. Proto byla nespokojena s tím, jak ji její známí zastupují. To, že se ženy začaly prodávat, znamená, že uzavíraly smlouvy, pakty a úpisy, aby dosáhly svého individuálního a sobeckého cíle. Ona už neměla právo zasahovat. Anděl smrti jí správně odpověděl, že má všeho nechat a odejít s ním. To znamená, že má spálit šňůry připoutaností ke hmotnému světu a následovat ho. Ocitá se v nemocnici, kde vidí malé děti. Je zde přeplněno. Na každé postýlce je nejméně pět dětí. Každé z nich má nějaký těžký úraz. Anděl smrti jí ukázal místo, kde se léčí z připoutanosti mladé duše. Ukázal jí, jak připoutanost mrzačí jejich ducha i tělo. Tyto zmrzačené děti nepoznaly lásku, protože byly pod vlivem připoutanosti sobeckých lidí, zde čekaly, až pochopí, jak je to nebezpečné pro jejich další vývoj. Zjevují se tři temné postavy, nohama vzhůru. Na hlavách mají světlý kříž. Prostřední postava ho má s dvojitým příčným břevnem. Pak je vidět tři bílé bytosti v bílém kruhu. Trojjedinost mužského principu vytváří protipól bohyně tří tváří Hekaté. Ta představuje trojjedinost ženského principu. To bylo důležité 149
pro zachování rovnováhy v Železném věku. Nyní je Železný věk uzavřen. Trojjedinost ženského principu vystupuje z temnot do světlých sfér a trojjedinost mužského principu sestupuje do temnot. Tak to naznačuje výše uvedená vize. Nastává čas očisty pro oba principy. Nejprve se očistí postava personifikující mužský a ženský princip vlevo, potom vpravo a nakonec hlavní ústřední bytost. Jakmile se tak stane, mužský i ženský princip splývají v duál. Bílé bytosti v bílém kruhu jsou personifikace tří duálů, které jsou pod paprsky Nejvyššího principu lásky a stvoření semknuty v jednotě lásky a pod paprsky Nejvyššího principu lásky a stvoření splynou v jediný duál.
Kolo života Kolo života má na sobě dvě lékařské svorky, které vytvářejí hodiny, a svorky vymezují poslední čtvrtinu. Vše je světlé. To znamená, že tři čtvrtiny práce jsou za námi a je nutné vytrvat, abychom dočistili i tu poslední čtvrtinu. Pak bude náš úkol splněn. Paní L. mne vidí, jak tahám zdola kříž proměnlivých barev. Světelné pruhy střídají tmavé pruhy. Kříž je rovnoramenný a má asi půl metru. Kříž leží, ruce jsou pod křížem. Kříž je symbolem utrpení a karmické zátěže této planety a jejího lidstva. Vše se očišťuje utrpením, ale hlavně pochopením omylů a chyb, které vedly k této karmické zátěži. Vaším úkolem je vysvětlovat, jak láskyplným pochopením vše napravit. Střídání paprsků světla naznačuje, jak se postupně eliminuje negativita a antagonistické síly se harmonizují. Tibetský modlitební mlýnek se točí vpravo. Když nabral plnou rychlost, změnil se ve slunce s paprsky. Vize vám naznačuje, že modlitba a víra prozařují vše a zapojují vás do vesmírné jednoty lásky. Tak se mění vroucná přímluva v Duchovní slunce lásky, které vám pomáhá uskutečnit věci dobré se souhlasem Božím. Objevuje se žena astronautka s přilbou na hlavě. Je mladá, asi třicet, čtyřicet let. Na přilbě je písmeno „H“. Někdo drží dlouhý svitek, který je otevírán zprava doleva. Svitek je na první pohled tmavý, ale jak se otevírá, světlá a září. Je to moje smlouva s Otcem, která se otevírá, aby byla vyhodnocena. Tato smlouva obsahuje doložku, která pojednává o mé pomoci mágům, aby prohlédli a šli za světlem Boží pravdy a pravé lásky. Aby to dokázali, musejí se zbavit pýchy a zabít své přebujelé ego. To je pobuřuje, a tak velmi často tuto pomoc vnímají negativně a cítí se ohroženi. Protože mají inverzní vnímání, bojí se toho, čeho se bát nemusejí, a vítají to, čeho by se měli obávat. Zjevují se kameny Stonehenge. Je jich dvanáct či třináct a vytvářejí pravidelný kruh. Na nich leží bílá deska z paprsků světla a vytváří v pravidelné vzdálenosti šedivou strukturu DNA, nekonečnou řadu buněk. 150
Kameny jsou symbolem zasvěcenců. Jejich láska pomáhá osvícení a rozvoji lidstva. Je vidět dvě lehátka vedle sebe. Na nich leží muž, který se jeví hmotnější než žena vlevo. Žena je světlejší a rozplývá se. To znamená, že oba principy ještě nejsou v rovnováze a harmonii, proto vždy vládne jen jeden princip a druhý ustupuje do pozadí. Do popředí vstupuje planeta Země. Je vsazena do bílé obruče, která vytváří rovník. To znamená, že je duchovně posílena novou pečetí. Objevuje se písmeno „F“ jako klíč k poznání, které přináší nový duchovní postup. Končí bílým rovnoramenným křížem, symbolem spasitele. Písmeno „F“ znamená „felix = šťastný“, protože pracuje na díle Božím. Znamená také fénix, ohnivý pták egyptský, který se sám spálí, aby vzlétl z vlastního popela omlazený. Je symbolem učení pravé lásky, která je věčná. Zjevuje se v podobě Duchovního slunce, ze kterého vedou zleva paprsky. Je jich šest. Paprsky se mění v žebřík. Je to Jákobův žebřík. Kdo chce po něm vystoupit, musí zápasit s anděly. Je to zápas se svým vlastním egem. Kdo se obrací k Duchovnímu slunci Nejvyššího principu lásky a stvoření, dosáhne svého cíle, pravé lásky bez připoutanosti. Do popředí vstupuje zlatá tyč, která se mění v plamenný meč. Mečem je nutné z nitra vymýtit vše nedobré a zabít své ego. Jedině tak je možné pracovat na díle Božím. Jedině tak lze postupovat na cestě za světlem pravdy a lásky. Objeví se dvě čistá srdce, spojená špičkami. Je to kniha ákášických záznamů, skutků pravé lásky, kam se zapisují zásluhy obou principů. Objevují se dva bílé kruhy, které se volně rozcházejí a opět k sobě přistupují. Je to symbol láskyplného vztahu, který není poznamenán připoutaností. Tento zralý vztah, nepoznamenaný sobectvím, vede ke trůnu harmonického vztahu obou principů. Této úrovně nebylo ještě u všech dosaženo, proto je trůn prázdný. Až pochopíte pravou podstatu lásky, budou oba principy žít v lásce a harmonii. Pak usednou na trůn jako duál a budou si v lásce rovni. Za trůnem vede dlouhý světelný tunel. Jeho světlo vše prostupuje. Je to trůn Nejvyššího principu lásky a stvoření. Tato láska vše očišťuje a uzdravuje. Objevuje se znovu planeta a na ní s láskou pracují starci. Jsou to zasvěcenci a napravují chyby a omyly minulé éry, aby jimi nebyla zatížena nová etapa vývoje lidstva planety. 151
Sedíme spolu proti sobě s paní L. Každá máme svůj počítač a pracujeme. Její počítač má velikou obrazovku. Pracujeme na pacientce. Její ákášické záznamy jsou velice složité. Jsou psány červeně a modře, nepřehledně. Těžko se v nich orientujeme. Je připoutaná k nějaké ženě a drží v ruce kroužek s klíčem. Pouta si vzájemně jistí a jedna bez druhé se nemohou osvobodit. Červené záznamy jsou záznamy o životech prožitých jako žena a modré zápisy zaznamenávají skutky životů prožitých v mužském těle. Tato žena má šanci se osvobodit a dát svobodu svým připoutaným. Záleží jen na ní, zda tuto šanci využije. První dva impulzy byly karmicky zmařeny. Paní L. měla jet do Německa. Původní místo návštěvy bylo změněno. Přešla most přes rozvodněnou řeku. Když se vrátila, šla do divadla. Německo je místo, kde má nejvíce karmických povinností. Její cesta je náročná a pomáhá jí pouze most lásky, který ji převádí přes nejnebezpečnější místa řeky života. Divadlo je symbolem světa. Tato vize naznačuje, že práce na sobě samém má veliký význam, který se může promítnout do životního běhu celého světa. Zjevuje se kamenný kulatý stůl s jednou nohou v podobě sloupu. Celou plochu tohoto stolu zabírá hořící svíce. Je to svíčka života planety a lidstva, veškerého stvoření. Za svící jsou vidět dva vchody do tunelu. Objevuje se zářící žena, která má místo hlavy svítící trojúhelník stojící na základně. Na každém vrcholu jsou bílé ozdoby. Pro světelnou záři nelze více rozeznat. Žena má sepnuté ruce a vede prosby. Je to strážce vesmíru. Vede prosby za planetu a její obyvatele. Světelný trojúhelník naznačuje, že pracuje pod přímým vedením Otce a z jeho pověření. Bílé ozdoby jsou dary, které jí pomáhají plnit a uskutečňovat vůli Boží. Brýle na nose bytosti mají světle hnědé obroučky a čirá skla. Jsou zlomené v místě, kde leží na nose. Jedním sklem je vidět na cestu vlevo, druhým na cestu vpravo. Když se brýle zlomí a oddělí od sebe, je pohled jednostranný. Tato bytost má oba pohledy a zná výhody i nevýhody obou cest. Ví, že pohled musí být celistvý, pak teprve lze volit pravou cestu. Objevuje se dlouhý stůl, který je krytý bílým ubrusem. Užší stranou je otočený k našemu stanovišti. Sedí za ním bytosti vlevo i vpravo. Naproti je velký trůn a na něm sedí ohromná temná bytost. Trůn je kamenný a bytosti sedící za stolem jsou normální velikosti. Je to trůn vlády Železného věku. Bytosti sedící za stolem představují lidstvo, které je rozděleno na ženský a mužský princip. Objevují se dva ovály v sobě. Tvoří vlastně vývojovou osmičku. Spojují je míhající se paprsky světlého i temného vyzařování. Výjev naznačuje, že bytost, která vládne Železnému věku, je mužský princip. Vládne tvrdě, proto je temná. Magie vrcholí ve svých manipulacích na základě chtění. 152
Světelné pruhy se točí proti směru hodinových ručiček. Povrch oválů se leskne jako zrcadlo a z nich vystupuje mužská bytost. To znamená, že mužský princip musí napravit to, co za své vlády pokazil. Stejně tak ženský princip bude na konci své vlády skládat účty. Zrcadlení obou oválů vývojové osmičky představuje úlohu antagonistických sil ve vývoji všehomíra. Jsou to síly mužského a ženského principu, které se střídají ve vládě a na základě vzájemného protitlaku se vývoj pohybuje ve směru spirály vzhůru. Když se síly vyrovnají, splývají v duál a na nepatrnou chvíli se zastaví, aby skokem, pod společným tlakem obou principů, odstartovaly novou etapu vývoje na vyšší kvalitativní úrovni. Předstupuje strážce vesmíru se zářícím trojúhelníkem místo hlavy. Uprostřed té hlavy je naše planeta Země. Najednou spočívá planeta v bílých rukou, které září a s láskou formují planetu. Jde o předobraz života ve Zlatém věku lidstva. Objevuje se bílé srdce zářící čistotou. Uprostřed jeho klenutí je uvázaná bílá stuha. Je to dar Boží lásky, strážce vesmíru a všech láskyplných, kteří pracovali na díle Božím. Je to věno lidstva pro vstup do nového věku. Záleží jen na lidech, zda toto věno nepromrhají.
Záchrana padlého anděla Dne 31. 8. 2000 je vidět planetu Zemi v tmavších dlaních. U kulatého stolu sedí tři bytosti. Jedna sedí zády a proti ní jsou dvě bytosti čelem. Jde o muže a ženu. Zády sedí stařec. Objevuje se socha mladíka na kamenném kruhovém podstavci. Je to socha jednoho z antických bohů. Socha se točí ve směru hodinových ručiček. Žena zvedá muže z trůnu. Podává mu ruku. Je to faraon a ona je jeho sestrou i ženou. Má dlouhé bílé šaty. Temná hvězda se trhá výbuchem. Objevuje se mnohocípá hvězda v kruhu. Je tmavá. Točí se vlevo. Tmavá tyč je zakotvena v ohromném stromu života. Na ní jsou čtyři bílé kroužky spletené z provázků. Planety se zmocnil padlý anděl, zasažený touhou po pomstě. Jeho dlaně drží a ovládají planetu. Tři bytosti střeží planetu. Je to mužský a ženský princip spolu se strážcem vývoje jednotlivých planet ve vesmíru. Socha boha představuje Apollóna, který tlumočí vůli bohů a věští budoucnost. Varuje před zkázou planety. Mnohocípá hvězda je hvězda zvaná Pelyněk či Černobýl. Této zkáze je možné zabránit ve spolupráci mužského a ženského principu, pokud se vládcové spojí v míru a očistí se od chamtivosti, rivality a touhy po ovládnutí světa. Temná hvězda s následným výbuchem planety značí zkázu, která hrozí vaší planetě, budete-li si zahrávat s nebezpečnou energií, nevzdáte-li se válečných expanzí a budete-li ničit životní prostředí. 153
Tmavá tyč zakotvená ve stromě života je symbolem válek, válečných šarvátek a půtek. Toto zakotvení válek ve stromě života vaší planety je třeba s pomocí Boží vyprosit. Čtyři bílé kroužky z provázků jsou pouta čtyř velmocí světa. I tato pouta je třeba rozvolnit, aby každý stát a národ byl svobodný a neutlačoval ostatní národy ve jménu „svaté války“. Paní L. jako zástupkyně bohyně Hekaté, která přinesla spolu s mužským a ženským principem tomuto světu války, odevzdala klíč, kterým blokovala poznání a možnost osvobození. Vedla prosby a odemykala vše, co spoutala. Potom se zjevil světlejší klíč, který visel před hlavou velmi starého muže. Tento klíč náležel strážci vývoje planet a pod jeho dozorem napravovala, co pokazila, a odemykala bloky jednotlivých planet, aby mohly duchovně postoupit tak, jak to jejich dosavadnímu vývoji náleží. Během tohoto procesu byla připomenuta Kréta. Zde se nám zjevila kněžka Mínótaurova, a tak byly připomenuty lidské oběti tohoto kultu. V tuto chvíli měla berlu se zlatými býčími rohy. Zneužila své moci. Toto vše bylo nutné očistit a osvobodit ve třech rovinách tvoření, v temnotách, na zemských rovinách i na nebesích. Jakmile byl dočištěn strom života planety, rozsvítil se a rozkvetl. Zjevují se tři andělé, kteří podpírají bezvládného anděla uprostřed. Všichni září láskou a stoupají vzhůru k nebesům.
Smrtihlav Smrtihlav je symbolem padlých andělů, kteří porušili všechny zákony Nejvyššího principu lásky a stvoření. Toto znamení nese každý padlý anděl od vzpoury agregorů, kdy jejich pýcha způsobila mravní pád všech, kteří se vzbouřili proti vůli Boží a přepadli i zmrzačili strážce vesmíru, nejvyššího agregora, který zastupoval vašeho Otce. Tato vzpoura spoutala všechny vzbouřence temnými pouty, kterými se vzájemně posilovali ve svých plánech. Od tohoto dne nesli karmickou tíži svých neblahých skutků. Neznali lásku, ale jen připoutanost. Vazby jejich připoutaností je stahovaly stále níž a jejich vibrace se stávaly stále hrubšími a pomalejšími. Své spory, omyly a chyby řešili násilně a bezohledně. Připoutanost je vedla k šarvátkám a půtkám. Jejich bezcitnost nakonec vyústila ve válečné řeže. Kdo následoval cestu padlých andělů, poznal pouze utrpení a smrt. To vedlo k morálnímu pádu mnohých lidí. Jejich prostřednictvím jste na základě připoutanosti poznali strach, sobectví, žárlivost, závist a zlobu. Pod jejich vlivem mnozí lidé porušovali jeden vesmírný zákon za druhým. Nejčastěji byly porušovány zákony lásky. Jakmile porušili všechny zákony lásky, propadli temnotám a na jejich čele vystoupilo znamení v podobě motýla smrtihlava. Padlí andělé ho mají na čele jako ohromnou temnou korunu z černé 154
krajky v podobě motýla. Lebka varuje všechny před jejich vlivem. Kdo půjde jejich cestou, čeká ho duchovní smrt. Tuto korunu nesou výhradně padlí andělé. Svedení lidé mají podobu smrtihlava na čele. Je to znamení duchovně mrtvých. Jejich znamení může být vymazáno jedině dodržováním zákonů Nejvyššího principu lásky a stvoření. Postupně bledne, až zmizí. Tento proces stojí každého poznamenaného veliké úsilí, protože musí vykázat touhu po pravé lásce, na kterou zapomněl, musí ji vykazovat bez výhrad. Protože je veden svým myšlením a cítěním k tomu, aby sledoval pouze vlastní profit; poznáte je podle toho, že mají jiné nároky na sebe a jiné na ostatní. K sobě jsou nekritičtí, ale vůči ostatním jsou agresivně kritičtí. Snadno odsoudí a ve svém odsudku jsou tvrdí. Očistit se od všeho vyžaduje odvahu a hrdinství. Je nutné cílevědomě pracovat na sobě samém. Je to náročná cesta utrpení a mnohých pádů, ale i nádherných vítězství. Tak se postupně osvobodí od pout s temnotami, protože se postupně vzdají všech darů temnot a moci, kterou jim poskytuje magie. Tehdy nastává čas, kdy Otec sám sejme toto výstražné znamení duchovně mrtvých z poznamenaného, který je konečně zralý rozlišovat lásku od připoutanosti. Tehdy je připraven naplnit své srdce láskou a poskytovat ji ostatním. Otec polibkem znovu roznítí jiskru Boží v něm, a tím ho vzkřísí pro život věčný v lásce. Tehdy může být na základě svého vyzařování zapojen do vesmírné jednoty lásky a žít podle jejích zákonů.
Tunel do Světla Ve své vizi paní E. dne 5. 9. 2000 jede s mužem autobusem. Je zde mnoho důchodců a všichni na ně už čekali. Chtěla si sednout, ale místa byla obsazena. Sedla si tedy vpravo do třetí řady, kde bylo poslední volné místo. Jakmile dosedla, uvědomila si, že něco zapomněla, a musí proto vystoupit a rychle se vrátit. Když se vrátila, zjistila, že na jejím místě sedí její partner. Chvíli seděla s ním, ale brzy zjistila, že vlevo se uvolnilo jedno místo. Přesedla si, ale stále měla pocit, že předčasně vystoupí. Ocitá se ve tmě, připadá si jako v tunelu. Ten je nekonečný a vede vzhůru. Na vrcholu začíná problikávat světlo. Je u východu z tunelu. Veliký orel vzlétá svobodně a volně do světla. Autobus je symbolem životní cesty jednoho života. Spolucestující jsou ti, kteří se s ní reinkarnovali, aby jí umožnili naplnění jejího karmického scénáře. Nejprve seděla na pravé straně, protože byla přitahována magií a cíli hmotných radostí. Jakmile se usadila, zjistila, že cosi zapomněla. To znamená, že musela odejít ze života, tedy vystoupit z autobusu, a rychle vyhodnotit zkušenosti a znovu se vrátit. V tom životě zapomněla na karmický cíl života. Důchodci byli starými dušemi. Když se vrátila, zjistila, že její místo je obsazeno. To znamená, že její mužský princip, její partner, sbíral ty 155
zkušenosti, které měla získat ona jako ženský princip. Nejprve žije se svým mužem v souladu, ale brzy zjistí, že její cíl je v něčem jiném. Rozhlíží se a hledá. Opouští svůj mužský princip, své hmotné cíle, a přechází vlevo, na druhou stranu. Tím okamžikem žije život naplněný hledáním pravdy a lásky. Připadá si jako tápající slepec, protože ji obklopuje tma nevědomosti. Závěr vize popisuje závěr jejího života, kdy posílena životními zkušenostmi na cestě, v okamžiku smrti, prohlédne, dostane se jí osvícení a ona vzlétá s lehkostí a silou orla ke světlu Nejvyššího principu lásky a stvoření.
Bojiště Paní E. vidí válečné pole. Všude leží mrtví a mrzáci. Ona projíždí v černém kočáru bojištěm, chtěla by se ukrýt, ale nemá kde. Objevuje se středověký hrad, který obývá se mnou. Špehýrkou pozorujeme zelené mužíčky venku. Pak se ocitá v hotelu. Je zde ubytovaná podivná společnost. Někdo zemřel. Mrtvý je odvezen k vodní nádrži na loď, kde ho uloží. Společně s dětmi se na něho jde podívat. Když vstoupí na loď, zjistí, že do ní teče, a bojí se, že se loď potopí. Nějaké ruce ji strkají pryč z lodi do vody. Strašně se bála, aby se neutopila, a plavala k druhému břehu, na který rychle vystoupila. Válečné pole je symbolem souboje dobra se zlem. Jako mág je ještě na straně temných sil. Zjevuje se jí holá pravda, kam zavedla své služebníky v tomto střetu. Děsí se následků, které z prohrané bitvy vyplývají. Hmotně je představitelem vojevůdce, který vedl své věrné do prohrané bitvy. Mrtví jsou duchovně mrtví a mrzáci jsou ti, kteří jsou deformováni špatným myšlením a cítěním. Temný kočár je symbolem života, který zasvětila magii. Hledá úkryt v domě, ale nikde ho nenachází. Dům je symbolem stavu jejího nitra, ale protože v něm není láska, ale jen strach, nemůže ji stav jejího nitra ochránit od zkázy. Azyl nachází u svého duchovního vůdce, který jediný ji může zachránit. V bezpečí hradu poznání jí ukazuje zelené mužíčky, kteří jsou produktem jejího myšlení a cítění. Jsou to uměle stvoření, o které je třeba se postarat, vše jim vysvětlit a předat je Otci. Vracejí se jí zpětnou vlnou síly, kterou jako mág vynaložila na jejich stvoření. Hotel je obrazem světa. Pro tento svět zemřel představitel magie jako hlavní ideový vůdce tohoto směru. Všichni mágové jsou povinni ho doprovodit. To je ta podivná společnost. Loď, na které má být odvezen, je děravá jako toto učení. Každého nakonec přivede k vlastní záhubě. Loď se také potápí a zachránit se mohou jen ti, kteří na sobě intenzivně pracují, aby se osvobodili od magie. Voda je symbolem očisty a druhý břeh je duchovním cílem očištěných mágů. Kdo toho břehu dosáhne, bude veden duchovními vůdci ze Světla k Nejvyššímu principu lásky a stvoření. 156
Dědictví magie Paní E. obdržela na základě restitučního řízení starobylý zámek. Zámek ji naplňoval strachem. Bála se v něm bydlet. Jak zámkem procházela, našla vanu plnou koček s koťaty. Pustila je na svobodu. Do zámku chodilo mnoho lidí a ona nevěděla, jak ho zabezpečit. Její kolegyně jí slíbila, že jí pomůže, ale jako protislužbu požadovala zaplacení nějakého kurzu. Všude byla tma. Koupe se se dvěma muži, kteří jí myjí záda. Ze stěny vyčnívala hlava krále, která se usmívala. Když něco řekli, král vystřelil oko jako reakci na pronesený názor. Oko se dalo zasadit zpět. Muži odešli a ona zůstala sama. Hledala oblečení, ale bála se rozsvítit, aby na ni nebylo vidět. Našla matčiny kalhoty, vzala svoje zbývající šatstvo a přestala se bát. Do zámku opět proudili návštěvníci a hledali WC, které tam nikde nebylo. Nemohla jim pomoci. Měla strach, že se nedokáže o vše postarat. Pustila ven kočky. Když chtěla rozsvítit, žárovka vybuchla. Objevila knihu, podle které bylo sestrojeno osvětlení. Pak měla žárovku na hlavě. K této vizi měl pan P. Bu. obraz, jak skupina archeologů vykopala mrtvého Mojžíše. Byl celý zuhelnatělý. Zámek, který paní E. zdědila, je chrám magie. Sídlí v něm mnoho lidí, mnoho uměle stvořených, ale i mnoho démonů a běsů. Proto se bojí. Kočky jsou symbolem zneužitých živlů a představují božstva, která mágové uznávají. Kolegyně je představitelkou učitele – mága. Zde platí zákon, že vždy je něco za něco. Za vše se musí „platit“. Tma představuje nedostatek osvícení a lásky. Koupání není aktem očisty, ale představuje magický obřad. Noří se do tmy a zasvěcují se magii i temnotám. Hlava krále představuje vrcholnou metu magické tvorby. Je to jejich orákulum, které zná minulost a předpovídá budoucnost. Když byl obřad skončen, nechtěla, aby někdo poznal, čím prošla. Bála se rozsvítit. Nejprve nalezla kalhoty své matky, které si oblékla. To znamená, že sdílí magické zkušenosti s matkou a v oblasti citů se poutá ke zvoleným bytostem stejně jako její matka. Ostatní šatstvo bylo její. Když si je oblékla, přestala se bát, protože si připadala dostatečně chráněná. Mezitím se setkává s těmi, kteří se chtějí očistit, hledají, ale nemohou nalézt správné místo. Paní E. hledá s nimi, ale ani ona jim nemůže pomoci, protože ještě není zralá pro roli duchovního učitele. Strach, který pociťuje, ji upozorňuje na to, že magie není její pravou cestou. Pouští tedy kočky. To znamená, že se vzdává svých magických služebníků a idolů. Rozsvěcuje světlo, ale to vybuchuje vlivem negativity a strachu. Nejprve se musí od magie dokonale očistit. Teprve potom může nalézt poučení, ale musí zvažovat, z jakého zdroje chce čerpat. Zdrojem je kniha, kterou objevuje. Protože ze setrvačnosti volí ještě některé magické praktiky, je zdroj jejího světla umělý. Až se dokonale očistí ze všech magických praktik, myšlení a cítění, najde pravý zdroj poznání, který spočívá v lásce bez připoutanosti. Tehdy 157
se teprve bude cítit v bezpečí, protože spočine v jednotě lásky. Paní E. je představitelkou mágů, kteří se snaží osvobodit od temnot. Doplňující vize pana P. Bu. ukazuje konec bytostí, které se připoutaly k magii a nedokázaly včas odstoupit. Tyto bytosti demonstruje mrtvý Mojžíš.
Vládkyně Černého Kuželu Při své očistě dne 6. 9. 2000 se paní L. ptá, co je třeba ještě dočistit. Následují tyto vize. Zjevuje se jí planeta, na které ulpěl zbytek bílého deštníku. Jde o zbytek magické ochrany planety, který je třeba sejmout. Objevují se delfíni jako představitelé vyšší inteligence. V dlaních září krystal čistým bílým světlem. Je to zvláštní ochrana, kterou jim poskytuje milost Boží. Tuto milost mělo i lidstvo, než se vydalo cestou násilí a chtivosti. Na planetě se objevuje hnědé „Y“ jako znamení magie. To se přemění v suchý strom života. Uprostřed toho stromu je mřížka, kterou prosvítá kalné žluté světlo. Je třeba vést prosby za to, aby planeta byla osvobozena a očištěna od tohoto znamení magie a její strom života osvobozen od mrtvého stromu magie. Pak bude očištěna i životní energie vaší planety. Tehdy lidstvo konečně pochopí svou roli a bude pečovat o svou krásnou planetu. Zjevuje se jí kvádr sestavený z průhledných stěn. Tímto kvádrem prolézá ještěrka zprava doleva. Tato vize stvrzuje předešlé poznání. Tehdy se pročistí planeta i s obyvateli a ti opustí cestu magie a přejdou na cestu pravé lásky. Tvorba Jahweho bude překonána. Na planetě se v místě poledníku objevuje železná obruč s vyrytými runami. Přes planetu se prostírají račí klepeta. Nastal čas a tato magická pojistka je odemčena. Račí klepeta představují nejen zhoubnou nemoc, ale i zhoubné myšlení a cítění pro další vývoj. I toto je milostí Boží sňato, neboť jste neohrožovali jenom sebe a život na vaší planetě, ale celý vesmír. Paní L. se zjevuje paní E. Č. jako představitelka temnot, která je jednou z tváří bohyně Hekaté. Za hlavou jí svítí hvězda s nespočetnými cípy. Horní polovina hvězdy je temná. To znamená, že polovina stanovené práce v temnotách je hotova. Tuto vazbu musí jako zástupkyně bohyně Hekaté s paní E. vyprosit. Když je vše hotovo, předstupuje paní H. V. za pozemské sféry jako druhá tvář bohyně Hekaté. Drží vázu, ze které vyzařuje špinavě žluté světlo. I tyto vazby musejí všechny zúčastněné vyprosit. 158
V tuto chvíli klesá obruč z planety dolů. Tři sudičky jsou svobodné, bohyně Hekaté se očistila od svých omylů a chyb. Objevuje se kulatý stůl a paní L. vidí, jak za ním sedí sama. Dvanáct míst je prázdných a na každém místě zůstal černý kužel. Dvanáct padlých andělů může být osvobozeno, až z nich Otec sejme jejich znamení. Vláda Černého Kužele nad touto planetou končí. I bohyně Hekaté odevzdá na znamení, že odstupuje, insignie své moci Otci a Jitřnímu andělovi. Vláda padlých andělů končí. Nazaretský vrátil padlé anděly do vesmírné jednoty lásky. Teprve nyní může nastat harmonie v celém vesmíru. Mír s vámi!
Hlavní role Ve vizi paní L. dne 24. 9. 2000 se zjevuje role papíru. Nahoře je špinavě zelená a dole je bílý igelit. Je to její karmický scénář. Strýc jí sehnal hlavní roli ve filmu a ona se připravuje na vrcholnou scénu. Vše řídí slavný režisér. Scéna začíná ve výšce, kde je zavěšen měšec ze zeleného igelitu. Tvoří trojúhelník a přední strana je krytá kovovou mřížkou. Do tohoto vaku má vlézt spolu se synem H. Když byli uvnitř, měli na ně vypustit smečku asi pěti psů. Velmi se bála, že materiál nevydrží jejich váhu, a snažila se udržet se synem ve vaku. Vše držela vlastníma rukama, přestože věděla, že ji psi pokoušou. Strýc představuje duchovního rádce paní L. Režisér je duchovním vůdcem. Chatrný měšec ze zeleného igelitu je symbolem jejího manželství. Kovové mříže jsou symbolem nesvobody, kterou se svým synem prožívá. Toto manželství drží díky její snaze ho udržet. Naznačují to její ruce, které drží vak v místě nejslabším. Psi představují bytosti, se kterými je karmicky vázána. Jsou to bytosti, které jí přinášejí utrpení. Celá vize je obrazem všech, kteří cílevědomě pracují na svém karmickém scénáři. Stojí před důležitou volbou životní cesty. Záleží jen na nich, jaká jejich volba bude. Jejich volba bude odpovídat jejich duchovní zralosti či nezralosti. Po chvíli prochází hotelem. Jsou zde dlouhé chodby, kde potkává známé a slavné lidi z celého světa. Bydlel zde strýc i její matka s otcem. V hotelu jsou ubytovaní všichni, kteří se nějakým způsobem připoutali. Buď k jiným bytostem, nebo světům či činnostem. Je to místo připoutaností. Mohou být připoutaní k vlastní slávě. Je to „slavín“ skutků špatných i dobrých, ke kterým se můžete též připoutat. Paní L. byla přidělena do Ústí nad Labem. Byt měla na Mírovém náměstí č. 373. Oslovil ji muž, který jí sdělil adresu. Dům stál 20 milionů korun. Začala dům hledat od Mariánské skály k náměstí. Všude byly průhledné pokoje s nábytkem, ale jejich obyvatele nebylo vidět. Prošla kolem kouřové stavby a za 159
ní stál dům s jejím číslem, ale jedno číslo bylo navíc. Věděla, že tento dům jí ještě nenáleží. Stál před ním slovenský herec Š. K. a sprostě nadával. Nakonec odešel. Vpravo stála dřevená vilka, ze které vyšel též slovenský herec M. K. Ten byl velice milý a plný pohody. Její vilka byla vybavená pěkným nábytkem. Líbilo se jí tam. Bylo jí líto, že se musí rozloučit se svým vybavením bytu. Tato vilka jí náležela a ona se v ní ubytovala. Paní L. duchovně postoupila a byl jí přidělen nový úkol. Měla sídlit na Mírovém náměstí, které je pro ni symbolem smíření. Cesta k novému domovu je symbolem její cesty. Začíná mariánským kultem, který ji přivede k cíli. Nejprve je jí ukázán dům pro nejpokročilejší. Potom je jí ukázán typ muže, který jí již nemůže přinést žádné poučení, proto ho opouští, a on odchází, protože není schopen přijmout toto nejvyšší učení lásky. Konečně je u cíle své cesty, kde ji vítá její pravý mužský princip. Zde je vše v pohodě a je naplněna mírem. Protože je však připoutaná k darům minulosti, mrzí ji, že tyto dary musí opustit a přijmout nové dary. Jsou sice krásnější, ale ona lituje, že je musí opustit. Po chvíli se ocitá ve škole malých dívek. Byla zde dvojčata deseti až dvanáctiletá. Dvojčata skládala talentové zkoušky ze zpěvu a tance. Zkoušel je starší vysoký muž. Do školy přijel prezident ve stříbrném autě. Když vyšel z auta, padl na zem a zůstal sedět. Byl oblečen do červeného koženého saka, pod ním měl hnědý rolák a světle modrou košili. Nikdo se mu nesnažil pomoci. Paní L. k němu přistoupila, dotkla se jeho srdce a řekla: „Nechť mír a láska tě provází.“ Škola malých dívek je školou ženského principu. Věk odpovídá duchovní zralosti. Dvojčata jsou připoutané bytosti, které se připravují na nový život ve hmotě, aby se od sebe konečně odpoutaly. Zkouší je duchovní mistr, který do určité míry ručí za to, že jejich příprava je dostatečná a ony zvládnou všechny úkoly, které si stanovily ve svém karmickém scénáři. Příjezd prezidenta znamená, že ukončil hmotný život v bohatství a slávě. Červené sako označuje moc a slávu, hnědý rolák představuje zálibu v připoutanosti ke hmotnému světu a jeho statkům. Bleděmodrá košile naznačuje, že jeho příští život bude v ženském těle, aby pochopil podstatu ženského principu. Prožije v něm tolik životů, kolik bude potřebovat k pochopení jeho pravé podstaty. Paní L. představuje jeho mateřskou bytost, která ho vítá v duchovním světě. Paní L. se setkává s paní S. a společně hledají WC, nikde ho však nemohou najít. Dostanou se do vysoké kovové věže, kde je prodejna drogerie a v ní prodává žena kosmetiku. Ta jim předává klíč od WC. Obě jako paralelní bytosti mají na cestě poznání společný cíl. WC je symbolem očisty. Když dosáhnou ve svém snažení vrcholu, předstupují před 160
strážce prahu, kterým je žena z drogerie. Klíč, který jim předá, je klíčem, který je přivede k pravé očistě a otevírá jim cestu k pravdě a pravé lásce. Paní S. ukazuje paní L. tropického motýla, který je zarámován. Motýl je veliký, tmavomodrý a paní L. ho bylo líto. Paní S. prohlásila, že nevadí, když utrhne kus křídla či těla, že mu vše doroste. Vysvětlovala, že ho potřebuje do kuchyně nad lednici. Paní L. však odpověděla, že si tam raději pověsí moje léčebné obrázky. Tropický motýl je symbolem padlého anděla. V tomto případě představuje americkou přítelkyni paní S. Ann, která má přezdívku motýl. I když je Ann padlý anděl, je živá a vykupuje se ze svých omylů a chyb utrpením. Prohlášení paní S. upozorňuje na fakt, že utrpením Ann zraje. Ann je jejím prvním pacientem a podílela se na onemocnění paní S., která má možnost jí prokázat službu lásky a přivést ji zpět do vesmírné jednoty lásky. Volí nejrychlejší cestu poznání. Paní L. je opatrnější a volí osvědčenou cestu. Paní L. a paní S. se chtěly jít koupat do Brnné na koupaliště. Bylo zima a zataženo, tak se rozhodly, že půjdou ke mně. Paní L. si u mne zkoušela nový bleděmodrý baloňák. Dceři S. se nelíbil a já jsem ji přesvědčovala, že je krásný. Koupání je symbolem intenzivní očisty. Nepříznivé počasí představuje překážky, které musejí překonat. Šly si k tobě pro povzbuzení. U tebe je čekal nový duchovní postup. Šlo o pravou roli ženského principu. To naznačuje barva baloňáku. Paní S. se tato role příliš nezamlouvá. Musí pro ni teprve uzrát. Proto tento nový duchovní šat ani nezkoušela. Najednou se ocitají v Dubí před domem paní L. Já jsem pustila jejich psa ven. Pes přeběhl na protější chodník a tam zůstal stát. Vypadal jinak než ve skutečnosti, byl ze dvou třetin popelavý. Dům paní L. je její nitro. V něm byla připoutaná věrnost, která nebyla svobodná. Ty jsi ji na tuto připoutanost upozornila. Jak na sobě pracovala, zbavovala se připoutanosti a pochopila, že i věrnost musí být svobodná. Teprve potom je to pravá věrnost. Jejím symbolem je pes. Změnil se, byl svobodný.
Vize paní L. W. Paní W. se prochází po široké asfaltové cestě, která má po stranách otvory, z nichž vykukují tmavší lidé. Jsou v pohodě a bezstarostně mezi sebou komunikují. Neuvědomují si své omezení. Je to v podstatě galéra, která personifikuje loď jejich víry ve všemocnost magie. Neuvědomují si, že budou za vše, co získali svým chtěním, tvrdě platit. Cesta, po které se paní W. prochází, je cestou magie a unáší ji stejná loď, i když se prochází po nejvyšší palubě. Její svoboda je jen zdánlivá a dočasná. 161
Dvanáct vizí paní L. Paní L. vidí trojúhelník na špici, ze kterého se vztahují ruce a snaží se osvobodit. Jsou to všichni prokletí. Objevuje se pyramida z písku a za ní dvě dlaně. Je to symbol marné práce. Dlaň má mezi malíčkem a prsteníkem černý tepaný klíč, který se otáčí vlevo. Lze jím otevřít pouto kletby, čar a připoutaností a eliminovat je. Bytost má na bedrech bílý pruh látky a v každé ruce jednu „řehtačku“. Tato bytost probouzí duchovně mrtvé. Řehtačky nahrazují zvony, které zazní teprve při jejich vzkříšení. Svíčka hoří na dně bíle smaltovaného oprýskaného vědra. Je to dohořívající svíčka magie. Objevuje se pustina a v ní jsou rozmístěna ostnatá „Y“ jako kaktusy. Písmeno „Y“ je symbolem magických operací, hroty představují jejich agresivitu. Zjevují se písmena „P“ a „M“, potom dlouhá kolej vedoucí do světla. Obě písmena představují mužský a ženský princip, který se ubírá na své cestě za Světlem ve vývojových etapách, kdy si vzájemně vyměňují svou vládu. „P“ = pán = vládnoucí princip, „M“ = mužský princip. Vynořuje se řada temných „P“, která se mění v šibenice. Jde o dříve vysoce urozeného představitele mužského principu, který zneužil své moci. Průhledný kvádr leží na kulaté vodní tůni. Uprostřed je opuštěný, prázdný trůn. Magická ochrana padla, jeho moc a vláda končí. Je vidět světlou pyramidu, která má ještě hrany ve špičce tmavé. Takto bude očištěna truhlice vědění lidstva od všech deformací a nánosů lží. Hnědý dřevěný brouk, připoutaný k tyči. Někdo jeho prostřednictvím útočí. Jde o zneužití hmyzu. Mumifikovaná bytost leží na stole, okolo ní je skupina temných bytostí. Otevírají jí hrudník a stahují z ní zábalovou vrstvu. Skrytá dlouholetá zloba se stává otevřenou. Dvě temné bytosti přilétají k váze. Je to muž a žena. Drží se okrajů a pozorují život uvnitř vázy. Touží zasahovat do dění ve váze. Žena má na ruce neuzavřený náramek vytvořený ze spirál. Dvě temné bytosti jsou démoni mužského a ženského principu. Váza je symbolem vesmíru. Oba principy se k sobě připoutávají svou chtivostí. Náramek naznačuje, že připoutanost ještě není dokončena, protože je otevřený. Jejich zásahy do vývoje lidstva jsou pro ně tvrdou zkouškou. 162
Objevuje se kulaté razítko nad papírem. Pod ním stojí veliké množství lidí. Tito dva démoni jsou pokušiteli, kteří svedli lidstvo k uzavírání úpisů bez souhlasu Božího na základě chtivosti. Démoni nechápou, že současně s každým podpisem stvrzují svůj vlastní ortel, protože porušují vesmírné zákony. Temná bytost si myje ruce v malém kotouči světla. To uhýbá a ruce se neočišťují. Tato vize vypovídá o tom, že ten, kdo nese temnotu ve svém nitru, je naplněn falší, lží a zlobou, může sice vzývat Světlo, ale Světlo mu nemůže pomoci. Ani ho nemůže očistit. Očistný a léčebný proces může proběhnout jen tam, kde je upřímnost, pravda a láska. Objevují se dva šedé oblouky, pod nimi jsou nahromaděné ostnaté dráty. Z toho se vytváří tunel. Výjev připomíná, že vaše skutky a jejich následky vás dostihnou vždy v pravý čas, i kdyby to mělo být v poslední hodince smrti. Světlé bytosti sedí za obdélníkovým stolem. Společně staví loď pravé víry a lásky. Vše se změní v zářivý kruh, v něm stojí tyto bytosti a dotýkají se dlaněmi. Je to kruh vesmírné jednoty lásky. Vystupují hnědé naleštěné stromy. Jsou hodně okleštěné, jejich větve jsou holé. Je vidět, že byly zachovány jen ty nejsilnější. Jejich holé koruny sahají až do nebe. Je jich mnoho. Jsou to stromy duchovně mrtvých mágů, kteří považují svou okleštěnost za klad. Jejich pýcha se dotýká nebes. Jsou to uschlé, mrtvé stromy. Objevuje se tmavší bytost. Na kládě poraženého stromu drží svou nohu v postoji vítěze. Na tomto kůlu byla mučena žena. Výjev naznačuje, že i temná bytost může zvítězit nad vlastní slabostí a negativitou, pak jí bude pomoženo. Vítěz minulosti byl mužský princip a mučená žena ženský princip. Budou-li na sobě oba principy pracovat, budou-li vzájemně spolupracovat, zharmonizují se. Pak dojde k vyrovnání a jejich role budou přiměřené. Přestanou spolu zápasit o nadvládu. Muž a žena stojí čelem k sobě a drží se za ruce. Mají na sobě dlouhé bílé řízy a stoupají vzhůru do nebes. Jsou zapojeni do vesmírné jednoty lásky. Zářivá ruka drží světlo. Je to osvícení. Učení lásky hlásá rovnost obou principů. Tato ruka snímá z hlavy ženského principu zrezavělou obruč jeho poroby. Pokud se oba principy neodpoutají od svých předsudků, mohla by být koruna poroby obnovena, ale obrátila by se proti původci útlaku. Objevuje se řada knih s bílými provázky, na kterých jsou uzlíky. Poučení získají oba principy, když se znovu poučí z moudrostí dávné minulosti, kdy vaši předkové žili harmonicky a svědomitě plnili své role otců 163
a matek. Uzlíky jsou symboly složitých situací, ve kterých se oba principy téměř vždy karmicky vázaly.
Vize paní E. Paní E. byla na přednášce s primářem interního oddělení a ještě s několika známými. Vezl je reprezentant farmaceutické firmy. Primář se schoval za zadní sedadla a hlasitě chrápal. Přesto slyšel vše, co si povídali. Na přednášce všichni leželi ve spacáku a tvořili řady. Když přednáška skončila, šli se projít do města. Byly tam i její děti, pes i kočka. Všichni šli spolu vzhůru do kopce. V dálce bylo vidět lvy. Jedna lvice napadla člověka, což nikdo nepředpokládal. Běhal tam i lední medvěd, kterého lidé chytili a hodili ho po zádech do ohrady. Bála se, že mu zlomili zadní nohu. Lvi zaběhli do jednoho domu a ona chtěla s dětmi vběhnout do druhého, dveře však byly zavřené. Její syn T. zachraňoval černého pejska s malou hlavou. Paní E. držela svou kočku a nemohla se dovolat jejich psa. Ostatní lidé se chovali, jako by nebezpečné lvy neviděli. Děj se odehrává mezi časem a prostorem. Jízda autem ukazuje, s kým se reinkarnovala tento život, s kým bude spolupracovat ve hmotném životě. Reprezentant farmaceutické firmy je jejich duchovním vůdcem. Přednáška znamená poslední pokyny pro tento život. Způsob poslechu přednášky naznačuje životní postoje a role. Procházka do města značí volbu místa, kde budou žít. Provázejí ji její děti, pes i kočka. Jsou to její nejbližší. Byla jim ukázána i nebezpečí, se kterými se setkají a utkají. Lvi představují sílu a odvahu, kterou bude muset během svého života vykazovat. Před těmito zkouškami bude utíkat, ale nevyhne se jim. Lední medvěd představuje sílu „zmrzlého království“, jehož chlad také pozná. Bude se však právem obávat o ty, kteří ve zmrzlém království žijí a neznají pravou lásku, jen připoutanost. Ví, že nedostatek lásky vede k psychickým i fyzickým deformacím. Toto nebezpečí si ostatní lidé neuvědomovali. Její syn bude věrný i v těžkých okamžicích života a bude mít dobrý vztah ke všemu živému. Kočka a pes v její náruči představují mužský a ženský princip. V tomto čase marně volá po věrnosti a harmonii těchto principů. Je válka. Paní E. bydlí v nějakém hotelu a léčí muže, který nechtěl jít do nemocnice. Je pozvána na hostinu, ale musí se před ní vykoupat. Vlasy si mýt nechce, protože si je myla před dvěma dny. Nakonec je přeci namočí a myje. Má starost, protože si myslí, že jí včas neuschnou. Vše zvládne včas a s ostatními stoupá po širokém schodišti a potkává známé tváře. Dorazí do velikého prostorného sálu a všichni dostanou místo hostiny papírový pytlík se svačinou s tím, že je válka. Jde o pohled z jiné dimenze. Válka znamená souboj dobra se zlem. Hotel je svět. Léčba znamená léčbu ducha, ale i těla. Muž představuje 164
mužský princip. Nechce jít do „nemocnice“, protože se bláhově domnívá, že o jeho nemoci se tak nikdo kromě lékaře nedozví. Za tuto léčbu získává každý duchovní odměnu. Proto je paní E. pozvána na hostinu. Má zde poznat své spolupracovníky, kteří s ní bojují na straně dobra. To je hlavní odměna, kterou málokdo z nich oceňuje. Před hostinou musí být provedena řádná očista, aby mohli navázat kontakt s bytostmi světlých sfér. Této očisty není nikdy dost. Místo očekávané hostiny dostanou pouze svačinu. Čas kvapí a oni musejí rychle zpět do hmotného světa pracovat. Nad svačinou jsou zklamáni pouze ti, kteří si neuvědomují, že „svačina“ je vybavuje vším, co potřebují. Každého podle jeho zásluh. Nemocí obou principů může být na například přebujelé ego, inverzní vnímání a podobně. Nyní se vyhodnocuje vláda mužského principu, proto léčila muže. Je válka. Ve veliké stodole spí několik dětí. Jeden malý chlapec sedí opřený o zeď a je mu smutno. Vedle něho je při zemi ve stěně otvor, kterým se vysouvá ohebná trubka s optikou. Paní E. má o chlapce strach a přeje si, aby tu trubku zasunul. Chlapec ji ohýbá dolů. Potom s ním utíká po náměstí. Jezdí tam mnoho těchto aparátů na kolečkách. Vypadají jako veliké housenky. Měli strach, protože měli pocit, že je jejich prostřednictvím neustále někdo pozoruje. Některé se jim podařilo poslat pryč či alespoň vychýlit ze směru. Najednou proti nim vyběhnou psi a napadnou je. Brání chlapce, ale na obranu má jenom peřinu. Odhání s ní jednotlivé psy, ti se do peřiny zakousnou a ona je i s peřinou odhazuje. Pak procházejí temnou ulicí, ve které slabě svítí pouliční lampy. V ulici je alej nemocných, poškozených a slabých stromů. Na vozovce stojí obrněné vozy a tanky. Jsou připravené k útoku. S chlapcem vylézá paní E. na strom a slyší vojáky, jak říkají, že válka skončila. Jsou to Američané a ona cítí velikou úlevu. Malé děti jsou mladé duše. Paní E. se stává jejich duchovním vůdcem. Válka je symbolem posledního zápasu mágů, který by se mohl promítnout i do hmotného světa. Záleží na myšlení a cítění lidstva. Aparáty představují telepatické napojení mágů. Psi, kteří ji spolu s chlapcem napadnou, jsou personifikací zneužitých zvířat pro válečné účely. Současně představují běsy hluboko ukryté v nitru, se kterými musejí zápasit a zbavit se jich. Teprve potom se mohou osvobodit od pronásledování a nebudou na základě rovnosti přitahovat žádnou negativitu. Temná ulice představuje tunel, kterým je možno odejít za Světlem. Zde se jim zjevují následky války. Nedostatek láskyplného světla, stromy poškozené magickými zásahy, duchovně mrtvé. Chlapec, kterého zachránila, je její mužský princip, který ještě nedosáhl její duchovní úrovně. V míru a harmonii se setkají teprve tehdy, až si budou rovni. Američané jsou ti, kdo svým zásahem pomohou ukončit válečný střet. 165
Objevuje se koruna stromu života a mění se v rozevřenou ruku. Na její dlani leží zářivě bílý krystal, který pulzuje. Ruka se zavírá a vtahuje krystal do kmene. Objeví se znovu zelená koruna stromu a nad ní vytryskne zářivý gejzír světla, které oblévá celý strom. Strom života náleží planetě. Její obyvatelé jsou již očištěni a mají láskyplné myšlení a cítění. To se odrazí na jejich duchovním stavu i na planetě samé. Jakmile dosáhnou stavu osvícení, stvoří jejich láska most mezi planetou a Duchovním sluncem. Zapojí se do vesmírné jednoty lásky a získávají ochranu nejvyšší. Krystal je duchovním darem, klenotem nejvyšším.
Apokalypsa Světelná levotočivá spirála má uprostřed zářivou tyč. Na jejím konci jsou připoutány čtyři bytosti se šedivými obličeji. Vypadají spíše jako děti. Tyč se točí vlevo a stoupá vzhůru, pomalu se zastavuje. Kolem obíhá buben. Horní konec tyče se dělí na čtyři světelné paprsky, které se ohýbají směrem k základním světovým stranám. Tato světelná růžice světových stran se ustálí na SSV. Na každém konci je jedna bytost. Ta na SSV se mění v rybu, na VJV v medúzu, na JJZ ve vepříka a na ZSZ v rytíře oděného do šedivého brnění, který drží v ruce meč. Světelná spirála naznačuje vývoj na planetě Zemi. Bytosti připoutané k tyči jsou mladé duše, které představují jednotlivé typy tvorby Nejvyššího principu lásky s stvoření. Jahwe byl nespokojen, že by lidstvo, které bylo stvořeno jako pomocník bohů, bylo stejně dokonalé. Zasahuje do jejich genetického kódu a oklešťuje jejich schopnosti. To naznačuje tyč, která vystupuje z vývojové spirály. Buben, který okolo tohoto dění obíhá, naznačuje magický zásah bez souhlasu Božího. Vychýlená světelná růžice naznačuje, že se tento zásah zdařil a lidstvo se odchýlilo od svého původního vývoje. Bytosti závislé na vývojovém plánu se mění. Dělí se do čtyř skupin. Ryby – poslušní, věřící Jahwemu. Medúzy – zákeřní a nebezpeční. Vepříci – připoutaní ke hmotě. Šedí rytíři s mečem – bojovníci. Objevuje se pan L. jako šaman s koňskou lebkou místo hlavy. Z ušního otvoru mu vylézá Tizianova Venuše. Je zářivá. Pan L. je představitel mužského principu, který se připoutal k Jahwemu zvláštním poutem a patří mezi jeho věrné. Venuše je pro něho odměnou i prokletím. Značí silnou připoutanost i přitažlivost, talent a inteligenci. Tyto vlastnosti se staly v některých jeho reinkarnacích zhoubnými. Současně vize naznačuje, že tento obraz Venuše byl darem světlých sfér, aby mu bylo pomoženo a on dosáhl očisty. Naznačuje, že osvobodit ho může jedině láska bez připoutanosti. 166
Potom předstupuje paní Z. Nad hlavou má bílého andílka, který se mění v zářivý diadém. Vize naznačuje, že její hlavní očista je u konce a je pod ochranou Boží. Aby se vize zcela naplnila, je třeba, aby spálila poslední pouta k Jahwemu, který se neprávem vydával za nejvyššího boha. To musí učinit i pan L. Před paní E. se objevuje ohromný stín. V něm je skryta jáma, do které padá stříbrná socha rytíře i s podstavcem. Stín představuje temnoty, které pohltí vše zlé a falešné. Stříbrný rytíř na podstavci představuje pýchu a pád „bojovníků“ za falešné ideály. Jejich sláva je dočasná a marná. Jen urychlí jejich mravní pád. Ukazuje se temná země, na ní domek, ze kterého se valí černý dým. Na obzoru se objevuje černá obluda s ohromnou tlamou, která vše pohlcuje. Má několik očí v řadě vedle sebe. Některé jsou modré, červené a žluté. Temná země je podstatou Jahweho nenávisti. Na ní je vybudováno nitro, domek, ze kterého se valí černý dým nenávisti, žárlivosti a zloby. Jeho pohled, původně objektivní, se mění podle subjektivních pocitů této negativity. Za obludou se valí černá vlna, ze které vylézají mohutní černí hadi a plazí se kupředu. Pak zčerná celá planeta. Z dálky ji pozoruje světlovlasý muž oblečený do kůže draka i s dračí hlavou a ocasem. Ze zničené planety se oddělí zářivá koule a vznáší se pryč. Planeta zčervená žárem. Na její spodní části jsou sopečné útvary a jeden velmi široký komín či tunel. Vše se zatahuje do nitra planety. Černá vlna zloby a svévole tvoří démony a běsy, kteří se zhmotňují a pomáhají mu dokončit zkázu původně namířenou proti planetě Zemi. Meze byly překročeny. Planeta byla uchráněna. Zpětnou vlnou se negativita vrací na jeho vlastní planetu Mars. Světlovlasý muž je Jahwe, bratr Otcův. Má podobu svého pravého duchovního stavu. Přihlíží zkáze vlastní planety, kterou původně plánoval pro planety jiné během hvězdných válek. Oddělená zářivá koule je duše planety Marsu, která stoupá vzhůru a žaluje nebesům. Na hmotném těle Marsu pálí Slunce spravedlnosti veškeré zlo i s otisky. Vše se vtahuje do rozžhavené planety a sopečná činnost vrcholí. Vzniká tunel, kterým odcházejí poslední obyvatelé této planety. Jsou již v duchovním stavu. Předstoupí před tvář Boží. Dílo zkázy je dokonáno. Potom jsou paní E. ukazovány části dějin židovského národa. Útěk z Egypta, jak Mojžíš přináší Desatero. Pochopí, že Mojžíš je paralelní inkarnovanou částí Jahveho (Metatrona). Vidí Židy jako národ zmanipulovaný nelítostným bohem Jahwem, který se na základě své pýchy vzbouřil proti Otci a Nejvyššímu principu lásky a stvoření.
167
Očista Paní R. i paní L. vidí dne 2. 10. 2000, jak ohromný zářivý anděl snímá z planety průsvitný šedavý závoj. Jsou to otisky negativního myšlení a cítění. Děkujeme za tuto milost! Jdeme s lidmi ze skupiny v noci po ulici vzhůru do kopce. Padá z nás blátivý krunýř a pod ním se objevuje krátká oranžová košile. Všichni jsme se vyloupli a šli dál. Vždy se objevilo něco, co bylo třeba očistit. Je to vaše životní cesta, po které vás budou mnozí následovat. Oranžová barva je barvou duchovní čistoty lámů, jejichž úrovně jste právě dosáhli.
Hórovo oko Dne 6. 10. 2000 se objevuje pyramida, která má na vrcholu znamení boha slunce, trojúhelník s okem uprostřed. Z levé strany k ní přichází vojsko. Nejprve je vidět nohu obra a potom pařát dravce. Vojsko je temné, skládá se z rozevlátých přízraků. Jejich vůdci sedí na zádech dravý pták. Pyramida se špiní od strany vojska temnými silami. Již je z poloviny černá. Uprostřed je vchod a v něm stojí temně šedý býk. Uvnitř je velký sál. Na čelní stěně se objevuje zářivý kruh, ze kterého se vynoří zářící hlava lva s rozevřenou tlamou. Po stranách hlavy jsou světlé závěsy. Uprostřed sálu stojí bílá kněžka s dlouhými světlými vlasy a prosí lva o pomoc. Před lvem se zatáhne zrcadlová opona a v zrcadle je vidět odcházející lvici. Objevuje se nosorožec, který najednou stojí ve vchodu do pyramidy. Když vojsko přejde, zmizí nosorožci roh na nose a mění se v beztvarý šedý chobot, svěšený dolů. Kněžka je obklopena černými přízraky v kruhu. Stále září a zaráží si do hrudi dýku, ale na zem padá jen slupka s jejími vlasy. Zářivá bytost odlétá trojúhelníkovým otvorem ve zdi, který se ihned uzavírá. Po straně vpravo se objevuje černý vodopád a v něm jsou třpytivé kapky. Odevšad vybíhají černí panáci sestavení z černých kvádrů, krychlí a jehlanů. Mají plno ostrých hran. Na vrcholu vodopádu stojí temná osoba, na hlavě má po způsobu Arabů bílý šátek připevněný černou čelenkou. Mění se v hlavu krále s korunou. Pak se změní v hlavu starce s mohutným plnovousem, který splývá s vodopádem. Za jeho hlavou letí černí jezdci s pochodněmi, mění se v dělové koule, za kterými se táhne oheň. Pyramida je chrámem boha slunce – Hóra. V tomto chrámě je paní E. velekněžkou. Vyznavači slunce jsou ohroženi vojskem, které ovládají temné síly, démoni a běsi. Cítí se ohroženi, jsou nejednotní. Vojsko budí hrůzu a tato negativita zatemňuje čistotu vyzařování tak, jak naznačuje vize. Vchod do pyramidy střeží představitel síly jejich víry, šedý býk. Jeho síla nestačí. Temné síly pronikají do svatyně, kde velekněžka vzývá božstvo v podobě lva a žádá o pomoc. Jak se vize odvíjí dál, pochopí, že temné síly jsou v přesile a jí nezbývá nic jiného než sebevražda, pokud nechce být 168
zhanobena. Vojsko postupuje dál a pyramida je celá černá. Na pyramidě se objevuje černý had se zářivými zuby. Kněžka dokoná sebevraždu a odchází do jiné dimenze. Ve vchodu do pyramidy stojí tmavě šedý nosorožec a v okamžiku smrti velekněžky se nosorožec mění v neškodnou bytost. Temné síly se zmocňují pyramidy. Nejprve tam proniknou uměle stvoření, potom jejich vůdce, který vládne démonům a běsům, proto splývá s temným vodopádem negativity, zla a agrese. Jeho černí jezdci přinášejí válku a smrt. Pyramida je nyní vidět z ptačí perspektivy. Z jejího vrcholu vylétají bílé bubliny a potom již jen černé. Jsou to modlitby vytlačené negativitou. Na vrcholu pyramidy se objevuje hrad, který se najednou ocitne na lodi, u vesel jsou mniši v bílých kápích. Loď vplouvá do temné jeskyně. Hrad je symbolem znesvěceného chrámu. Mniši jsou zasvěcenci, kteří mají tento chrám očistit. To mohou učinit jen tehdy, mají-li podporu ve víře v dobro. S touto podporou se mohou spustit i do pekla. Najednou paní E. vidí zářivé vejce, které mizí v trubici. Jak vejce prostupuje trubicí, je stále vidět záři a pod koncem trubice se objevuje zářivé malé městečko. Světlé vejce je zárodek nového učení lásky, které vytváří azyl pro ty, kteří ho nosí v srdci. To je to městečko. Loďka vplouvá do jeskyně, vytvoří se kolem ní ochranná vlna a loď postupuje dál do jeskyně. Hrad na lodi se stále zmenšuje. U vesel je šest mnichů. Nakonec dorazí do velkého podzemního sálu, kde je létající talíř a na něm bliká mnoho světel. Jejich víra a láska je chrání. Hrad, který nyní představuje ego, se vlivem lásky menší. Mniši jsou duchovními vůdci a vedou své svěřence k dílčímu duchovnímu cíli. Tím je kontakt s vyššími sférami. Na konci života jim pomohou se osvobodit od hmotného těla, aby mohli vstoupit do duchovní dimenze příslušné sféry. Tomu nasvědčuje následná vize. Všichni zprůsvitní a zmizí. Shora padá zářivý kruh světla doprostřed sálu, kde na kamenném stole leží křišťálová koule. Paní E. se do ní zadívá. Ví, že nemá hmotné tělo. Cítí silný tah do temné chodby. Vše se deformuje, na stěnách jsou stíny dělených oken a lidí. Zastavuje se před zavřenými dvoudílnými dveřmi. Jsou pozlacené, špinavé a nad nimi je pozlacená hlava lva. Paní E. se vrací zpět do jeskyně. Koule se mění v křišťálovou lebku. Světlo představuje světlo mateřské bytosti, které vás vítá na konci tunelu. V křišťálové kouli běží důležité momenty hmotného života. Je to rekapitulace. Potom odchází tunelem do „nebe“, které si vysloužila jako kněžka boha slunce. V okamžiku pravdy však pozná, že tato víra není tou nejčistší, a odmítá vstoupit do tohoto nebe. Vrací se rychle do hmotného těla, aby hledala pravou víru. Vysloužila si vzácný dar. Přístup k vesmírnému compu169
teru. Její dobré skutky se přeměnily v energii, která se změnila v křišťálovou lebku. Takto vybavena se bude znovu reinkarnovat, aby hledala učení pravé lásky. Křišťálová lebka jí zajišťuje přístup ke computeru a stává se jejím orákulem.
Osvobození princezny Dne 8. 10. 2000 se paní E. zjevuje anděl s černou škraboškou. Mění se v supa a drží v pařátech zeměkouli. Ta je jasná, dobře prokreslená, jako na obrázcích z vesmíru. Paní E. prosí za očistu planety a její osvobození. Sup pouští planetu z drápů a v rukou mu zůstává loutka šaška. Prosí i za tuto bytost a sup se změní v postavu s černou kápí. Postava odkládá šaška za sebe a snímá kápi. Objevuje se princezna se zlatými vlasy a hvězdou na čele. Anděl s černou škraboškou je duchem planety. Nese znaky své karmické zátěže. Sup představuje dravost bytostí, které tato planeta živí. Tito dravci, kteří parazitují na planetě, se vlivem proseb stávají směšnými loutkami. Budete-li aktivně pečovat a prosit za planetu, bude osvobozena a promění se v krásnou princeznu, která bude dobrou matkou svým dětem. Princezna je personifikací osvobozené planety. Paní E. vidí špičatou horu. Na její vrchol stoupá moc lidí. Nesou na zádech veliké pytle. Nad některými jsou hvězdičky. Bílé, černě konturované. Zástup lidí vychází na vrchol. Hora je dutá a lidé i s vaky se spouštějí po lanech do jejího nitra. Uvnitř hory je ohromný světlý sál v podobě lidské šlépěje. Tam sypou své poklady. Jsou to zlaté kalichy, nádoby a šperky. Temná špička hory představuje cíl lidí připoutaných ke svým „pokladům“. Pytle s poklady jsou také jejich karmickou zátěží. Připoutanost je tíží, ale nejsou schopni se jich vzdát. Dosáhnou-li svého cíle, tj. závěru života, musejí poklady odevzdat. Je to jejich lidská stopa zde. Tam vhazují vše zbytečné, co je tížilo, ale nemohou si to vzít do nového života v duchovní dimenzi. Paní E. jede na zájezd autobusem. Byli v něm známí lidé. Zastavili u hospody a ona se dívala oknem na protější stráň, kde viděla dva mohutné býky s ohromnými rohy. Nikdo jiný je neviděl. Podívala se tedy znovu a opět je uviděla. Přišel tam pasák, který jednoho z nich hnal dolů z kopce. Potom na tomto kopci uviděla veliké sídliště z paneláků, ale všichni opět tvrdili, že tam nikdy žádné sídliště nebylo a stavět se nebude. Má tam být vilová čtvrť. Zájezd autobusem znamená nový život ve hmotě, novou reinkarnaci. Zastavují u hospody, která představuje svět. Během hmotného života dochází k různému poznání, které je ostatním odepřeno, protože nic nevidí. Vidí býčí sílu a magickou tvorbu mužského principu, která škodí, pokud není ovládána pasákem. Tedy tím, kdo ji vlastní. Na kopci vyroste takové 170
sídliště, jaké bude odpovídat duchovnímu stavu lidstva. Jsou dvě uvedené možnosti. Čekali ještě na jednu ženu, která si zatím někde četla, ale přišla ve stanovený čas. Všichni nastoupili do autobusu a jeli na výlet. Žena je představitelkou ženského principu a všichni na ni čekali, než získala potřebné vědomosti, aby s nimi mohla odjet do jiné dimenze. Tam se musela paní E. pohybovat na malém „ježdíkovi“. Bylo to pro ni velmi namáhavé a ponižující. Potkávala své pacienty. Měla sešitek, ve kterém měla vše zapsané, adresy i program činnosti. V zápisníku měla i svůj průkaz totožnosti, který málem ztratila. Potom pokročila a dostala „ježdíka“ s motorkem. Jela do kopce, až se dostala k bíle natřené dětské průlezce. Její stavba nebyla dokončena. Vlezla do ní a zjistila, že pod ní je šachta, velmi hluboká. Do šachty již nelezla a vylezla z průlezky ven. Věděla, že někdo byl v šachtě před ní, protože tam byly otištěné stopy. Při cestě zpět potkala manželský pár, který se ptal, kde mohou najít průlezku. Chtěli tam jít, ale nakonec se přidali k paní E. a šli s ní zpět. Zastavili se před kanálem a ona jim ukazovala svůj zápisník. Najednou jí vypadl z ruky do kanálu. Měla sama podezření, že byla ráda, že se ho zbavila. Klekla si na zem vedle kanálu a plakala, že už tak dál nemůže. Že je to příliš namáhavé a ponižující. Manželé si mysleli, že chce zápisník zpět, a sundali poklop kanálu. Objevila se přehledná šachta se schůdky a oni snadno vyndali její mokrý zápisník. Dimenze, ve které se paní E. pohybovala na ježdíkovi, představovala přípravu na nový život a tíži hmotného dopadu. Vše bude muset zvládnout sama a začít u sebe. S pacienty, se kterými se zde potkávala, byla karmicky vázaná. Jsou to její budoucí velmi úspěšné či neúspěšné případy. Notýsek, v němž má vše zapsáno, je její karmický scénář. Ten ji tíží a pokořuje. Když pochopí a přijme odpovědnost za svůj život do svých rukou, může jí být pomoženo. Dostává motorek. Tímto motorkem je touha po čistotě lásky, která jí pomůže. Průkaz totožnosti je energetický průkaz, který zachránila, protože pokorně nesla svůj úděl. Ve své snaze se dostává tak daleko, že touží pomáhat mladým duším, proto cesta za dětskou průlezkou. Ta však není dostavěná. Ani ona není připravena na to, aby jim mohla pomáhat. Nastoupí první fázi, ale dál se neodváží, i když nachází stopy těch, kteří se propadli do temnot, nebo těch, kteří jim šli pomáhat. Vrací se zpět a potkává své duchovní ochránce. Původně jí chtěli pomoci na průlezce s mladými dušemi, ale potom se vraceli s ní. Ukazovala jim svůj karmický plán, který ji velmi tížil, a byla by se ho ráda zbavila. Upustí ho do kanálu, ale vzápětí hořce lituje a pláče, protože si je vědoma svého selhání. Její andělé strážní jí notýsek s plánem vyloví a ukážou jí, že vše má svůj řád. Paní E. ho pokorně přijme, aby se mohla očistit od svých omylů a chyb. Objevuje se černý trám a pod ním vylézá zelený ještěr. Vztyčí se nahoru, 171
má rozpažené přední končetiny, z nich splývá černý plášť. Zdola vychází světlo a pod ním je denní krajina s městem. Trám se mění v černý kříž. Z ještěra zbývají jen temné cáry. Vlají ve větru. Některé odnáší vítr a krajina pod ním černá a mizí. Najednou je kříž shora osvícen světlem a mění se v meč zabodnutý do země. Na jeho rukojeti jsou drahokamy, ale vypadají jako fialová sklíčka. Za mečem se objevuje postava ve světle šedé přilbě s purpurovým pláštěm, směje se a sklápí meč k sobě. Černý trám je karmické břevno, které zavinil zelený ještěr závisti a zloby. Jeho tmavý plášť negativního myšlení a cítění špiní vše, na co dopadá jeho stín. Je zhoubou pro vše čisté. Trám se mění v těžkou karmu. Jejím symbolem je černý kříž. Pod vlivem osvícení se kříž změní v bojový meč, jehož ozdoby se mění z drahokamů v bezcenná sklíčka. Meč je symbolem tzv. svatých válek, které vedou lidstvo do zkázy. Postava, která se vynořuje v královském plášti, nemá korunu, ale šedou přilbu, jež odhaluje všednost myšlení rytíře, který sleduje jen své vlastní zájmy. Domnívá se, že nebyl odhalen, proto se směje a žene lidstvo dál do válek až k sebezničení. Paní E. vidí bílého jednorožce. Má veliké temné oči, ve kterých se zrcadlí okolní krajina. Je symbolem čistoty jednoho z principů. Je třeba, aby byl očištěn i druhý princip, pak mezi nimi zavládne pravá láska a harmonie. Zjevuje se veliká brána, na ní je ohromný zámek. Paní E. dostane klíč, odemyká, brána se otevírá. Za ní jsou dvě temné chodby. Neví, kterou se vydat, proto prosí Otce o pomoc a vedení. Uprostřed se objeví zářivé schodiště, nad ním anděl. Paní E. stoupá nahoru. Proti schodišti je ve světle dlouhý stůl. Usedá na třetí židli od středu vpravo. Cesta je u konce. Brána se otevírá. Paní E. čeká poslední volba. Protože se obrací k Otci, její prosby jsou splněny. Je ve Světle a zaujímá místo svého pravého duchovního úřadu. Je očištěna a vykázala svou zdatnost.
Dovolená v Tunisu Ve své vizi měla jet paní R. do Tunisu na dovolenou. Dne 12. 10. 2000 se jí zdál sen, že tam bude špatné počasí. Když se probudila, připadalo jí to nepravděpodobné, když tam má být na přelomu července a srpna. Přijela do Tunisu a bylo pod mrakem. Mrzelo ji to a celou dobu si opakovala jméno hotelu, aby ho nezapomněla: „Marhaba, Marhaba…“ Najednou stojí před ním a vidí, že je velice blízko moře. Usoudila, že by byl lepší pokoj ve vyšším patře, kdyby přišly vlny a moře bylo rozbouřené. V recepci byla již velmi rozrušená a špatně vnímala, co jí říkají. Vzala klíč a šla do šestého patra, kde chtěla bydlet. Vybalila si věci a šla spát. Ráno se probudí a zjistí, že má být ve třetím patře. Uvědomila si, že v tomto patře bydlí i její přítelkyně, a tak se 172
nechtěla stěhovat zpátky. Bylo jí divné, že klíč pasoval do zámku. Rozhodla se, že zůstane tam, kde je. Paní L. Br., pan J. a paní L. L. spolu s paní R. jeli na výlet. Zastavili před nevelkou černou skálou, která měla podobu hlavy s ostrým nosem. Uprostřed byl namalován představitel zla. Okolo byla namalována menší stvoření, vždy přeškrtnutá. Paní R. věděla, že vždy někdo přijde, namaluje nového démona a toho předešlého škrtne. Na hlavního si nikdo netroufal. Říkala si, že nyní konečně ví, proč je v Tunisu. Věděla, že mají všichni co vyprošovat. Paní L. L. se začala najednou divně chovat. Byla vzteklá, vedla divné řeči a mumlala si pro sebe, že se nikdy neměla vdávat, že to nechtěla, ale přesvědčili ji, že je její muž starý a dlouho nevydrží. Muž prý žije pořád a ona je stále vdaná, což se jí nelíbí. Paní R. byly řeči o starém manželovi divné, protože ho znala z fotografie a tak starý jí nepřipadal. Ocitla se zpět v hotelu. Jejich pokoj byl však v přízemí. Bydlela zde s dcerou V. a bývalým manželem. Věděla, že jsou rozvedeni, ale nevadilo jí to, protože jinde nebylo pro manžela místo. Ten se právě vracel z venku a byl celý mokrý, v plavkách a lehl si na postel. Divila se, že se v takovém počasí koupal, ale on prohlásil, že mu to nevadí. Lehl si s tím, že si zdřímne. Paní R. se také rozhodla, že se vykoupe. Cestou si říká, že s tím počasím měl ten sen pravdu. Vtom si všimne, že mraky se protrhávají a vychází slunce. Cesta do Tunisu znamená jeden ze životů, kde se reinkarnovala. Věděla, že život zde nebude lehký. To naznačovalo „počasí“. Když se probudila, měla celý život před sebou a věřila, že bude krásný. Mraky skutečně přišly a ona byla nespokojená a rozmrzelá. Opakovala si jméno hotelu, kde má být ubytovaná. Hotel je svět a představuje místem ubytování úroveň, do které se zrodila. Společenskou a duchovní. Společensky jí náležel pokoj ve třetím poschodí, to znamená střední vrstvu. Duchovně věděla, že patří do šestého patra, a tam se také usadila a zakotvila. Byla blízko moře, které naznačovalo možnost očisty, jíž se trochu bála, a proto hledala vyšší poschodí, aby byla chráněna zpětnou vlnou vyvolanou magickými praktikami. Klíč, kterým si odemkla „nesprávný“ pokoj, byl symbolem víry, jež jí pomohla se dostat tam, kde se cítila bezpečněji. Na výlet jela s bytostmi, se kterými se karmicky vázala, do paralelního světa. Symbol zla, před kterým všichni stanuli, byl symbolem životů zasvěcených magii. Kolik životů jí obětovali, tolik přeškrtnutých hlav tam mají zakresleno. Vždy mezi prostorem a časem, když ukončili jeden život a začínají druhý, stanou před tímto monstrem. Nakreslením nové hlavy se zaslibují opět celým svým životem tomuto démonu, který personifikuje magii. Zde konečně paní R. pochopila, že toto není pravá cesta. Pochopila, že bude velice náročné dostat se z moci kultu magie a očistit se od ní. Paní R. představuje všechny zasvěcence, kteří pochopili, že cesta za světlem pravé173
ho poznání tudy nevede. Ostatní lidé představují ty, kteří ještě nepochopili a necítí potřebu se odpoutat a osvobodit. Paní L. L. představuje ty, kteří se oddali magii, aby naplnili nároky svého ega na úkor ostatních. Tak se vracejí všichni zpět do hmotného světa. Pokoj je rodina, ve které žije paní R. společně s dcerou V. a s bývalým mužem. Již se osvobodila od připoutanosti k němu a nezasahovala mu do jeho života. Tento vztah byl svobodný. Jeho ulehnutí na lůžko je symbolem smrtelné choroby a usnutí naznačuje skon. V tomto životě paní R. ovdoví a nese svou ztrátu statečně. Pokračuje v očistě, jde se koupat. Mraky se protrhávají a ona nalézá duševní vyrovnanost a klid. Vychází slunce jako symbol moudrosti a osvícení.
Odměna Dne 15. 10. 2000 ve své vizi byla paní L. pozvaná s ostatními ženami na hostinu. Jely autobusem z Dubí přes Novosedlice. Když dojely na místo, vstoupily do velikého sálu, kde je obsluhoval starší muž, ve kterém poznaly majitele celého zařízení. Velmi oceňovaly a pochvalovaly si, že je obsluhuje sám majitel, i když má tolik práce. Paní L. si objednala hranolky s kuřecími nudličkami. Přinesli jí talíř plný hranolků, ale z kuřete tam byly jen dvě nudličky. Rozzlobilo ji to a porci vrátila s tím, že ji nebude platit, když ji tak šidí. Hostina je duchovní slavností, kde mají být ženy odměněny za svou práci. Starší muž, který je majitelem, je Otec. Právem se cítily poctěny. Strava, která jim byla nabídnuta, je duchovní stravou a současně odměnou za zásluhy. Paní L. si představovala odměnu trochu jinak a cítila zklamání. Nechtěla zaplatit za ponaučení, kterého se jí dostalo. Místo aby za ně poděkovala, bouřila se. Přitom jí Otec ukázal, co jí škodí. Pravá noha je po koleno ve vývojové spirále. Tři tužky jsou v misce namočené, otočené špičkami k sobě. Jedna tužka je bílomodrá, druhá bílozelená a třetí bílorůžová. Objevuje se výklenek ve tvaru obdélníku. Do něho vede průhledná trubice, ze které vyzařuje světlo. Vize naznačuje, že lidstvo postoupilo ve svém vývoji a je připraveno, jako namočené zrno k setí, vstoupit na cestu za světlem pravdy. Tužky jsou připravené popisovat zkušenosti z této cesty do ákášických záznamů. Bílomodrá tužka naznačuje svými barvami ženský princip a bude popisovat dění ve sférách pozemských. Bílozelená tužka naznačuje mužský princip Boží a bude popisovat dění ve sférách nebeských. Bílorůžová tužka bude popisovat skutky lásky. Nějaká postava má v pase navlečený trojúhelník, jehož základnu má za zády. Bytost rozděluje paprsky světla. Objevuje se hákový kříž. Vpravo je písmeno „J“, vlevo písmeno „D“. Zjevuje se čáp sedící v hnízdě. Vystupuje tmavě 174
šedá bytost s krabicí, která má nahoře kulatý otvor s aretací. Jiná bytost drží v dlaních svíci a ta je vsazena do tmavého kříže jako do stojanu. Postava je známou vůdčí osobností z doby druhé světové války. Trojúhelník v pase je symbolem kleteb, jež na něho byly vrženy. Naznačuje tíhu karmy, kterou na sebe vkládá svou činností v tomto čase. Rozděluje lidstvo na vyvolené a zavržené. Na svobodné a otroky. Tím se karmicky váže s mnoha lidmi i národy. Tato bytost přinesla lidstvu poučení o fašismu a fanatismu. Pan J. s paní D. jsou v této éře velice blízko této vůdčí bytosti a jsou s ní karmicky velice úzce spjati. Světlo této karmy vedlo a zavedlo mnoho bytostí. Tyto bytosti by měli všichni zúčastnění osvobodit od svého učení a vyprosit společné karmy. Oba jsou představiteli těch, kteří si neuvědomují svůj podíl viny na těchto karmických vztazích. Čáp představuje pana J. v rodinném kruhu. Krabice je jeho karmickou zátěží, kterou může regulovat aretací. Druhá bytost je paní D., která drží pochodeň jejich „pravdy“ – pravdy fanatismu. Tato pochodeň zavedla mnoho bytostí, které je nutné osvobodit. Na vrcholu kráteru stojí hořící svíce. Sopka je černá. Svíce je světlem života lidstva, které se ocitlo na pokraji zkázy. Někteří nevidí nebezpečí, které jim hrozí. To naznačuje mlha, která obklopuje kráter sopky. Ti, kteří vědí, vedou prosby. Čím více lidí pochopí nebezpečí a bude se snažit napravovat své omyly a chyby, tím více se bude rozptylovat mlha nad kráterem a lidstvo odstoupí od všech neblahých aktivit a pochopí, proč je třeba pečovat o životní prostředí, ve kterém žijete. Zjevuje se planeta. Její horní půlka je pod ochranou Boží. Následně se čistí i dolní polovina planety. Bude-li lidstvo aktivní ve své snaze pečovat o planetu, bude mu pomoženo milostí Boží. Zjevuje se bytost přivázaná ke kříži. Tato bytost představuje lidstvo, které si na základě lží o Ježíšovi a jeho učení samo uvázalo oprátku okolo krku. Tato oprátka symbolizuje všechny zneužité modlitby. Skládá se i ze lživých informací, poskytnutých ve jménu „svaté“ války. Světle fialová kuše je napnutá a bytost, která ji drží, rozdává toto světlo na všechny strany. Je to světlo duchovního postupu, které se šíří všemi směry, pokud jste zasaženi pravým poznáním. Bazén vytváří šestiúhelník. V něm se koupe vždy jedna bytost. O koupající se starají dvě ženy, mají svou duchovní podobu. Bazén představuje místo duchovní očisty šesté sféry a dimenze. Zde se jednotlivci očišťují pod dozorem ženského principu staré i nové doby. Bazén zmizel a objevilo se světlejší písmeno „H“, potom široké „H“, které se spíše podobalo lůžku. Zjevil se kruh s tečnou vpravo. Písmeno „H“ značí Henochův rod. Lůžko označuje ty z jeho rodu, kteří 175
propadli duchovní lenosti a nepracují na sobě. Jsou to ti, kteří opustili svůj úřad a uzavřeli se v kruhu své připoutanosti k věcem světským. Dotýká se jich občas pravé poznání, ale oni již nerozlišují pravdu od lži a zůstávají uzavřeni v kruhu svých představ a předsudků. Objevuje se malý chlapec se světlými vlasy, který nese velikou hořící pochodeň. Je symbolem nevinnosti a pochodeň je světlem pravého poznání a lásky. Kolem hrudníku má svítící pás. Běží dál a pás mu klesá do pasu a on se mění v dospělého muže. Jde o ukázku, kdy avatar přináší učení lásky a tímto poznáním sám duchovně zraje. Pečeť, která vznikla ze srdeční čakry, klesá do pasu tak rychle, jak duchovně zraje. Potom se usadí v místě solárního plexu a chrání ho a posiluje jeho schopnosti, které on využívá ve prospěch všech, kteří jsou ochotni přijmout jeho lásku. Muž běží alejí stromů, které jsou napjaty jako luk směrem vlevo. Ze středu stromů vystupuje temná bytost do popředí. Muž pokračuje v běhu směrem doprava. Temná bytost ho nemůže zastavit. Stromy jsou stromy života padlých andělů, světlají pod vlivem lásky. Temná bytost představuje boha Jahweho, který zneužil své moci a byl odhalen. Již nemůže nikomu ublížit, ani nikoho pomýlit. Objevuje se ovál fontány, ze které svítí světlo poznání. K němu nás muž s pochodní vedl. Kdosi drží kruh, který se mění v srdce. Z něho vedou zářivé paprsky. Tato bytost nese před sebou bílý kříž. Má v ruce hořící svíci zvláštního tvaru. Vypadá jako jablko. Je to jablko poznání. Objevuje se šedivé „U“, na jehož dně leží planeta. Je to duchovní podoba planety Uran. Naznačuje, že očista probíhá nejen na vaší planetě, ale i na ostatních planetách vašeho vesmíru. Odchod mágů z planet, které pokročily tak, že jim magie nenáleží, byl zahájen dne 28. 10. 2000. Vše bude vyhodnoceno. Z vyhodnocení vyplynou další úkoly pro vaši misi. Natažená bílá ruka drží podstavec a na něm leží černá planeta. Jde o planetu Jupiter, která je na počátku cesty k očistě. Objevují se kovové schody, které někdo drhne rýžovým kartáčem. Jde o pomoc ze světlých sfér, které pomáhají upravit cestu těm, kteří se skutečně poctivě snaží očistit od magie. Někdo máčí obraz ve špinavé stoce. Stoka se mění v tunel, ve kterém plují temné bytosti a předměty. Takto odcházejí ti, kteří se připoutali k temnotám a světům magie, berou s sebou vše, co nešlo očistit, co pošpinili svým negativním myšlením a cítěním. Mír s vámi! 176
Vize o tunelu, „dovolené“ a velmistrovi Paní E. jde ve své vizi 16. 10. 2000 do temného tunelu. Tam ji čeká zářivá bytost. Je to paní, která ji vede stranou. Proti očekávání tam není stěna a ony vstupují do krajiny, která se postupně prosvětluje. Jsou tam obdělaná pole, vesnice a nad ní je kopec s pohanskou modlou na vrcholu. Modla se mění v kříž s Kristem, ale je z něho vidět jen veliká hlava, ruce a nohy přibité hřeby. Ostatní tělo chybí. Na hlavu se mu snáší vavřínový věnec. V této vizi jsou zachyceny první okamžiky paní E. po odchodu z hmotného života. Zářivá bytost je její duchovní vůdce. Lze ji pokládat za mateřskou bytost, která ji vítá ve Světle. Vede paní E. k životní rekapitulaci. Je jí ukázána modla, které mnoho životů sloužila. I na počátku tohoto života vedly její životní kroky přes magii k falešným božstvům. Tyto modly zaměnila za víru v Ježíše, ale podléhá ještě náboženským předsudkům, které jsou naznačeny pouty a hřeby. Posléze pochopí pravou podstatu jeho role a pomáhá očistit jeho učení lásky od deformací, které vznikly povrchním přístupem k výkladu a v neposlední řadě také na základě vnějších rituálů náboženství. Věnec, který se snáší na Ježíšovu hlavu, naznačuje, že pravá víra u ní zvítězila. Dne 20. 10. 2000 je paní E. ve své ordinaci. Není ordinační den, ale má mnoho administrativní práce. Najednou začínají přicházet pacienti a požadují, aby se jim věnovala. Přicházejí plačící příbuzní s maminkou a požadují její ošetření. Maminka jí nepřipadá tak nemocná, aby se její vyšetření nemohlo odložit na ordinační den. Má pocit, že příliv práce nemůže zvládnout, a dává pokyn sestřičce, že budou ošetřeny jen nejdůležitější případy. Nikdo z čekajících však neodchází. Paní E. je na dovolené s přáteli. Scházejí se v neútulné místnosti, sedí na židlích v kruhu. Je tam jedno křesílko, na kterém sedává její přítelkyně. Paní E. si sedá pokaždé na jiné místo, protože má pocit, že jí místo přítelkyně nenáleží. Jednou přijde později a usedá na volné křesílko. Nikdo nic nenamítá. Ordinace je obrazem její duchovní práce. Pokud je její víra v moudrost Otce malá, domnívá se, že ji tato práce vyčerpá a zničí. Snaží se omezit přísun „pacientů“, ale to nejde, protože jí náleží. Karmicky jim to dluží, proto neodcházejí. Přebujelá administrativa naznačuje, že by měla svoji práci lépe zorganizovat a nebát se a důvěřovat Otci, že dostane jen tolik úkolů, na které stačí. Paní E. jede autobusem z dovolené. Má výsadní postavení, protože je manželkou vládce. Ten s ní špatně zachází a bije ji a týrá. Když odchází z hotelu, nestará se o zavazadla a nechá je tam. Autobus, do kterého nastoupila, je prostorný. Sedí vedle muže, kterého nepoznává. Teprve když se nad ni nakloní, pozná v něm svého přítele. Potom sedí proti nim její manžel a oni mají strach, aby nic nepoznal. Ale on je posílá na společnou cestu a sám zůstává. Paní E. 177
napadne, že by se měla podívat do zavazadlového prostoru, zda tam jsou její zavazadla. Vidí mnoho podobných kufrů. Jsou přecpány tak, že z nich šatstvo vykukuje ven. Poznává svůj kufr, ale opět se o něho nestará. Potká spolužáka, který ji upozorňuje, že kalhoty, které má na sobě, jí nesedí. Jsou jí veliké a dělají faldy. Paní E. se vymlouvá, že jsou hrozně staré, a nemíní s tím nic dělat. Má pocit lehkosti a s ničím si nedělá starosti. Potom prochází kolem autobusu a prohlíží stánky i věšák se zimními kabáty. Někteří zde nakupují. Najednou drží svůj kufr a zjišťuje, že je lehoučký, skoro prázdný. Dá ho do zavazadlového prostoru a nastupuje zpět do autobusu, kde je již její přítel. Cestují společně a on má starost, jestli její výsadní postavení zůstane zachováno. Paní E. ho uklidňuje, že na tom nezáleží. Jízda z dovolené představuje přípravu na další život ve hmotě. Bude mít sice výsadní postavení, ale bude trpět, protože její karmická zátěž je veliká. Bude žít opět bezstarostně a nebude se starat o následky, které jí tato bezstarostnost přivodí, to znamená, že se nestará o zavazadla, která představují její karmickou zátěž. V autobuse ji obklopují lidé, se kterými prožije příští život. Ti se podle toho na tento život připravují a ještě na poslední chvíli nakupují to, co jim může usnadnit naplnit jejich karmický scénář. Příhoda s manželem a přítelem ji varuje a ona se jde přeci podívat, jsou-li její zavazadla v pořádku. Je jich mnoho a jsou v nepořádku, protože se o ně nestarala. Opět vše pustí z hlavy a chce se vrátit, ale zastaví ji spolužák, který představuje jejího vůdce. Ten ji nabádá k větší uvážlivosti a upozorňuje, že její duchovní šat není v pořádku, protože jí nenáleží. Paní E. se však cítí dobře a nechce na svém dalším životě nic měnit. Nechce postoupit. Tato bezstarostnost jí vyhovuje. Nechce přijmout větší odpovědnost. Konečně přijme karmický scénář i s příslušnou zátěží. Je lehká a příliš nepokročí, bude odpočívat. Chce si odpočinout od těžké karmické zátěže, kterou musela zvládat v minulém životě. Znovu nastupuje do autobusu. Bude se reinkarnovat společně s přítelem, který bude klást důraz na výsadní postavení, společenskou prestiž, a paní E. se bude učit sebeovládání. Bude hledat správnou míru odpovědnosti a ctižádosti.
Velmistr Ve své vizi dne 22. 10. 2000 vidí paní E. rakev s průhledným víkem. V rakvi je uložena světlá žena a kolem stojí osoby v černých kápích. Drží svíce a dvě z nich zasouvají rakev do otvoru ve skále. Jakmile se tak stane, skála se rozsvítí a bytosti pod kápěmi se jeví jako bílé kostry. Kaplička i se skálou se mění ve světlou postavu, která má vztyčený ukazovák. Objevuje se černá žena s bílým vysokým čepcem a závojem. Paní E. vracela dary magie, a když vše vrátila, 178
bytost se rozzářila. Černá bytost stojí u kašny s tryskající vodou. Paní E. vracela stejné dary. Objevuje se jasně modrý klíč na modré hoře. Paní E. klíčem odemkla pouta a bytost zmodrala, rozzářila se a na rukou držela růžové miminko. Při očistě stromu života si světlé ruce braly dítě z jeho středu. Dary žádal zlatý bůh s černým obličejem. Z očí se mu line světlo, kolem hlavy má svatozář. Rakev s průsvitným víkem ukrývá mateřskou bytost paní E., která ji vždy vítá při odchodu z hmotného života. Osoby v kápích jsou duchovní vůdcové, sudičky a současně andělé života a smrti, kteří jí v těchto těžkých okamžicích pomáhají. Svíce, které drží, jsou svícemi života paralelních bytostí, které se též reinkarnovaly ve hmotě. Kaplička se skálou představuje chrám duše a pevnost pravé víry. Vztyčený ukazovák mateřské bytosti varuje, že plánovaná očista není ukončena. Vedení proseb představuje závěrečnou očistu. Černá žena s bílým čepcem a závojem představuje její druhé já, které pracovalo ve světech magie. Když vrátí dary, které světům magie náležejí, je očištěna od karmických vztahů k těmto světům. Temná postava vedle zdroje poznání je část jejího já, které se zasvětilo temnotám. Vrácením darů se očistí a získává klíč k pravému lidství. Tímto klíčem odemyká cestu k pravému poznání, pouta předsudků padají. Bytost svítí poznáním o pravé úloze ženského principu. Růžové miminko je představitelem čistoty obou principů, tedy duálu. Temný bůh je velmistrem temnot a žádá zpět své dary. Zde je třeba pracovat pod vedením Otce, protože ne všechny dary mu smějí být vráceny. Některé dary jsou od Otce a byly velmistrem zneužity. Ty budou očištěny a vráceny do světlých sfér. Dne 26. 10. 2000 se paní E. ocitá v Ústí nad Labem na náměstí, kde se srazila tři auta. Jsou v nich cizinci, ale nikomu se nic vážného nestalo. V jednom autě byl divný řidič, který měl zlomenou ruku. Byl celý ztuhlý a s nikým nekomunikoval. Paní E. ho odváží do nemocnice a cestou se k ní přidá jeden muž. Ten je paní E. pověřen, aby ho odvezl do nemocnice. Cizinec neposlechl a oba hosté se ubytovali v luxusním hotelu. Všichni upozorňují, že zraněný cizinec byl divný, ale paní E. ho hájí, protože byl v šoku. Jde okolo hotelu a oba cizinci na ni volají a mávají z okna hotelu. Paní E. se jich ptá, proč nešli do nemocnice. Nakonec přece jenom zavolají taxi a odjíždějí do nemocnice, kde si je všechny nechají. Za cizincem celou dobu chodí hnědý medvěd. Dobře se skrývá a nikdo kromě paní E. ho nevidí. Když ho konečně uvidí i ostatní, diví se, že paní E. z něho nemá strach. Ta cítí povinnost se o něho postarat. Cizinec má ještě další zvířata, slůně a mládě hrocha. To ji radostně vítá, když přichází domů. Mládě se před vrátky pozvrací a paní E. hledá hadici s vodou, aby ho umyla. Mezitím z jejího domu vychází žena, která se paní E. znechuceně ptá, proč se o taková prasata stará. Paní E. to však připadá samozřejmé. Srážka tří aut představuje střet tří ideových zaměření jednotlivých životních osudů i jejich cesty. První cizinec představuje lidi, které dostihla zpětná 179
vlna násilných manipulací. Je strnulý, bojí se. Nerad mění své názory, i když mu je dokázáno, že se mýlil. Druhý cizinec představuje lidi, kteří jsou na vrcholu moci magie a těší se ze své moci a síly, lidé v třetím autě jsou představiteli lidí, kteří neužívají magických praktik. Odchod do nemocnice představuje uzdravení a očistu duše. K tomu je třeba sebrat veškerou odvahu, a to tito lidé málokdy bez pomoci duchovních vůdců dokáží. Paní E. představuje zasvěcence, kteří slíbili, že s touto očistou budou všem pomáhat. Cizinci si dají říci a podrobí se „léčebné kúře“. Paní E. se ujímá jejich zvířat a snaží se pro ně učinit vše, co je třeba. Ta tuto pomoc vítají. Zvířata představují animální pudy a sílu magického myšlení i cítění. Jejich zralost naznačuje pokročilost vlastníka těchto zvířat v magii. Žena, která jimi pohrdá, představuje ty bytosti, většinou ženského principu, které jsou zaujaty proti tomu, aby těmto zbloudilým bylo pomoženo. Bojí se jich a nenávidí je. Je představitelkou fanatiků. Paní E. pokládá za samozřejmé pomáhat všem, kteří jí to dovolí. Je představitelkou všech lidí, kteří poctivě plní svou životní roli. Paní E. vidí ve své vizi dne 27. 10. 2000 krásné hory, nádherně osvětlené, a uprostřed nich teče řeka vytvářející vodopád. Hory kolem se mění v temnou ležící ženu, která rodí děti do vodopádu. Když dopadnou dolů, staví se hned na nohy a mění se v dospělé černé bytosti, které utíkají pryč. Nakonec se rodí světle šedé dítě, ze kterého vyroste znetvořený obr. V každé ruce má meč a odchází za ostatními. Hory s vodopádem představují svět magie, který je tak přitažlivý pro bytosti vaší sféry a dimenze. Vodopád je zdrojem vědění magických věd. Rodící žena je personifikací magie. Rodí temné bytosti, které představují mágy a mistry magie. Světle šedé dítě, které se mění ve znetvořeného obra, je personifikací bílé magie, která zdánlivě vede ostatní bytosti za Světlem. Je silná, zdánlivě nikomu neškodí, ale naopak prospívá. Meče v rukou však upozorňují, že jde o násilné praktiky a zásahy do vesmírného řádu. Bytost se cítí neustále někým ohrožována, proto stále bojuje. Patří k temným bytostem, protože deformuje dobro a pravdu stejně jako zástupci černé magie. Na hoře stojí temný anděl, vysílá černý šíp. Pod ním je temné město za hradbami, šíp má zářivý ohon, a jak letí, rozevírá temnotu a za ní je oslnivé světlo. Temný anděl varuje všechny mágy před porušováním vesmírných zákonů a zneužíváním přírodních sil. Jeho šíp dostihne všechny, kteří myslí jen na sebe a o následky svých činů nedbají. Nejprve přináší osvícení v podobě poznání jednotlivých chyb. Potom eliminuje negativitu, a když tento proces skončí, opět se všem dostane osvícení. To je světlo, které se otevřelo za temnotami. Vize naznačuje, že cesta za světlem pravdy může vést i přes magii, je to však cesta velikého utrpení při očistě. Přirozená cesta za Světlem je cestou odříkání a touhy po pravé lásce. 180
Paní E. ve své vizi dne 28. 10. 2000 byla opět na dovolené s dětmi a rodiči. Je to pobyt mimo hmotný svět. Bylo tam hodně známých. To jsou ti, se kterými se připravuje na další život ve hmotě. Všichni bydleli v bílých karavanech, zaparkovaných na kraji ulice. Vše bylo nové a čisté, ale stísněné. Maminka paní E. hubovala, že to tušila, že to bude takto vypadat, a paní E. se jí ptala, proč s nimi tedy jela. Maminka odpověděla, že je nechtěla nechat samotné. Čistota karavanu představuje čistotu nitra, ale prostředí je stísněné pro připoutanost k mnoha věcem i lidem. V karavanu nebyla koupelna, protože v těchto sférách již měli mít všichni očistu hotovou. Miniaturní vyčleněné koupelny měly pomoci jen k dočištění. Oknem koupelny viděla manželské postele, protože bylo potřeba ještě vyrovnat a očistit vztahy manželské. Tedy vztah mužského a ženského principu. Když vyšla z karavanu, viděla v pokračování ulice širokou světlou třídu, která procházela širokou branou k městu, v jehož středu byl na pahorku vzdušný antický chrám. Vize naznačuje, že paní E. měla znovu volit správnou cestu. Byli tam i ostatní lidé. Průvodce jim ukazoval, kam druhý den půjdou. Průvodce je duchovní vůdce. Den znamená život ve hmotě. Když se paní E. dívala s průvodcem na chrám, viděla, že je najednou posunutý doprava na břeh moře a je o hodně menší. Vedle něho byla ohromná kopule kostela obestavěná lešením. Chrám je cílem. Je to chrám lásky. Paní E. správně viděla a volila. První chrám nebyl pro ni ten pravý. Chrám její duše měl být teprve postaven. Byla to ta kopule obehnaná lešením. Bude tak krásný a pevný, jak bude krásná její duše, jak bude pevná její víra v pravou lásku. Ve městě se všude toulaly kočky. Najednou karavan paní E. vybočil z řady a začal se nesmyslně točit a narážet do karavanu před ním. Nakonec se zarazil o poslední temný dům před bránou. Paní E. vystoupila a držela v náruči kočku. Bála se, aby se nenakazila od toulavých koček. Toulavé kočky představují uměle stvořené bludné bytosti. Vlivem poznání se životní cesta paní E. změní a vyjede z řady ostatních lidí. Při tom naráží na předsudky v nitru svých bližních. Před posledním domem se zastaví, než se rozhodne projít. Dům, o který se zarazila, je nitrem mága, který na ni měl dosud velký vliv. Zadržel ji svou mocí. Paní E. vystoupila a v náruči měla vlastní kočku. To znamená, že byla ještě připoutaná k magii stejně jako v tomto podobenství ke své kočce. Paní E. stojí na břehu řeky se svou rodinou. Přišla k nim malinká mourovatá kočka. Odháněla ji a kočka si vlezla do řeky. Nejprve to vypadalo, že je tam mělko, protože kočka se volně procházela. Když se však na ni podívala 181
později, zjistila, že řeka je hluboká a kočka plave pod hladinou. Měla otevřený hrudník a byla celá nafouklá. Stále pohybovala tlamou. Řeka je řekou Styx, kterou musí projít každý, kdo se chce dostat na druhý břeh. V tomto případě se měli všichni teprve zrodit do hmoty. Protože tato kočka byla symbolem uměle stvořené bytosti, neměla šanci přežít, stejně jako ostatní kočky. Její syn J. skočil do řeky, protože nastal čas jeho reinkarnace. Jeho hmotný život zřejmě splní jeho očekávání, protože se při návratu spokojeně směje. Paní E. se o něho nebála, protože věděla, že je její syn dobře připraven. Břeh byl vysoký a musela mu pomoci. To znamená, že ho uvítá na konci tunelu ve Světle. Teprve potom paní E. pustila kočku a zbavila se tak posledního pouta k magii.
Kontrola Paní E. je se mnou v čisté prázdné místnosti. Jsou zde světlé dveře, které jsou zamčené. Přichází kontrola z vesmíru a chce dveře otevřít. Já utíkám ke dveřím a křičím: „Ne, tam ne, tam jsou duchovně mrtví!“ Když se otevřely dveře, byla tam rakev, kterou otevřeli, a v ní byla žena, ze které vyzařovalo slabé světlo. Žena představovala ženský princip. Ptali se nás: „Proč jste ji nechaly umřít?“ Vize poukazuje na odpovědnost svatých dětí, které sice při své práci musejí uplatňovat zásadu svobodné vůle, ale pokud nemohou pomoci, mají předat vzpouzející se bytosti Otci, který jim dá poslední šanci k osvícení a pochopení svých omylů a chyb. Prázdná místnost představuje nitro, které je svobodné a nezná připoutanost. Bytost, která má nitro prázdné a čisté, je svobodná od všech připoutaností. Světlé dveře ukrývají ty, kterým jste nedokázali pomoci. Je třeba je odevzdat Otci a neoplakávat je, nechovat je v rakvi. Vize je varováním pro budoucnost, že byste se mohli dopustit tohoto omylu. Vy dvě zde máte zástupnou roli za mužský princip, který pochoval naděje ženského principu na osvobození od předsudků. I duchovně mrtvé je třeba odevzdat Otci, který zváží jejich další možnosti vývoje. Úkol svatých dětí je křísit duchovně mrtvé a nikoho neodsuzovat. Jde o varování, abyste striktním dodržováním zásady svobodné vůle někoho neponechali jeho osudu jen proto, že si s ním nevíte rady a chcete zapomenout na bolest z neschopnosti jim pomoci, protože se té pomoci brání. Jestliže jste pro ně učinili skutečně vše, je třeba všechny odevzdat milosti Boží i s kompetencemi. Teprve Otec sám zváží, kdo z nich je skutečně duchovně mrtvý a komu lze pomoci. O tom rozhoduje Otec, Jitřní anděl a obě rady. 182
Proste za všechny, kdo se zdají být duchovně mrtví, ať jsou mužského či ženského principu. Tím jste učinili vše, co bylo možné pro ně učinit. Otec jim dá poslední šanci k prohlédnutí. Pak zůstane i ta poslední komůrka ve vašem nitru čistá a nebude nic skrývat.
Loučení s pánem temnot a světů magie Jde o zkušenosti z léčení paní D. dne 31. 10. 2000, kterou jsem vedla k očistě a navrácení všech darů z temnot a světů magie. Vše začalo tím, že si stěžovala, že nemůže vrátit dva dary, protože se jí stále vracejí. Nemohla ani rozlišit, co představují. Bylo to magické zrcadlo a přístup k vesmírnému computeru, kterým se zástupci temnot násilně napojovali a odposlouchávali. Druhý aparát měl podobu písmene „U“, byl to tvar jeho obrazovky. Tento aparát nám byl dlouho signalizován jako veliké ucho, ale my tomuto signálu nerozuměli. Když paní D. vrátila vše, co byla schopná vrátit, včetně úpisů, které si schovala na jiná místa než do své aury, předstoupil před ni hrozný duchovní mistr, velice rozzlobený. Paní D. pokračovala ve vedení proseb a vracení darů. Vysvětlovala mu, proč odchází ze služeb temnot a magie, a děkovala za vše, čemu ji naučil. Najednou k ní začal promlouvat i v tom smyslu, že zde odváděla velice důležitou práci, že by v ní měla pokračovat a ne se jí vzdávat. Když pochopil, že jde paní D. dál za Světlem a odstupuje skutečně od magie, musela vrátit i to, o čem nevěděla. To znamená i „soukromé“ dary. Ty však byly nejdůležitější. Především si vzal náušnice, které paní D. pokládala za neškodné. Byly však součástí velikého ucha. Sloužily jako označení hodnosti v temnotách a magii. Označovaly ji tak, že je nutné ji respektovat, protože požívá zvláštní přízně nejvyššího duchovního vůdce a mistra temnot a světů magie. Umožňovaly kontrolovat paní D. i její činnost. Kdykoli bylo možné jí zabránit poslouchat to, co se tomuto mistrovi nelíbilo. Měl k tomu mnoho možností. Například ji uspal, vymazal z paměti slyšená slova, dal jim jiný smysl a podobně. V neposlední řadě se mohla prostřednictvím náušnic radit se samotným mistrem. Darů byla strašlivá spousta. Mezi nimi byly i amulety moci. Když si paní D. stála na svém, pochopil, že za ni musí hledat náhradu. Odebral jí všechny služebníky. Byl poučen o práci ve Světle a začal uvažovat i o tom, že bude Světlo následovat. Nám již nenáleželo posuzovat jeho upřímnost. I tak zbylo na paní D. mnoho otisků, které ji vedly k tomu, aby ho hájila. Podle toho poznala, že temnotám a světům magie ještě něco dluží. Viděla, jak se od sebe s mistrem vzdalují. Vedla prosby i za ostatní mistry magie a viděla, že se práce již ujali zástupci Světla. Nejvyšší mistr bude muset nejprve sdělit všem svým věrným žákům to, 183
co jim zatajil, a dát jim svobodu. Teprve potom bude moci nastoupit cestu za světlem pravdy a lásky bez násilného chtění. Tato cesta mágů má sice rychlý postup a odměny, ale jakmile adept dosáhne vrcholu, čeká ho hrůzný pád z výšin jeho pýchy. To se děje každý život hmotný, který zasvětil magii. To se děje i na úrovni duchovní. Některé dary z temnot a světů magie měly program obnovy, takže se magický aparát tvořil stále znovu a znovu, dokud nebyl eliminován. V závěru bylo nutné poprosit o odpojení z temnot a světů magie, izolaci od jejího vlivu a osvícení Duchem svatým, odevzdat se Otci a světlu jeho lásky pod vedením duchovních vůdců světlých sfér. Bylo nutné vyprosit všechny kletby a prokletí, včetně připoutaností. Nakonec se objevily průsvitné sáčky s pěti zárodečnými buňkami pro tvorbu života, která byla některým propůjčena. Tyto sáčky je třeba vrátit Otci i radě nejvyšších. Klíčové dary: magické zrcadlo, různé součásti „velikého ucha“, například náušnice, obrazovka v podobě písmene „U“, amulet moci, negativní programy, obnovující programy, čarodějnická hůlka, kniha věd magických a krystal či křišťálová koule.
Konec účtování Paní L. ve své vizi dne 31. 10. 2000 vidí temnou bytost, jak si drží ruce před obličejem a bojí se pohlédnout pravdě do očí. Čiší z ní strach. Je oválem spojena s bytostí nad sebou. Oba ovály vytvářejí vývojovou osmičku. Jde o nevyrovnaný ženský a mužský princip. Předstupuje tmavá bytost. Je nahá a z její hrudi vystupuje nekonečné světlo lásky. Z pravé lásky se rodí moudrost. Jejím zosobněním je veliká sova, která vzlétá ke slunci. Má ohromná, všeobsahující křídla. Pod jejími křídly vystupuje ze tmy světlá koruna. Tvoří ji čisté bytosti stojící v kruhu, mají vztyčené ruce a dotýkají se dlaněmi. Je to vesmírná jednota lásky, která je korunou moudrosti, lásky a stvoření. Předstupuje starý muž s dlouhými bílými vlasy a knírem. Je představitelem božstev magie. Stále ještě uplatňují svůj určitý vliv. Objevuje se planeta v podobě obnaženého břicha, které je bolavé tímto vlivem. Božstva nad ním drží dlaně a Země sténá pod jejich vyzařováním. O tyto bolesti se Otec ve své trojjedinosti podělil se svatými dětmi, aby planetu i s veškerým stvořením od tohoto vlivu očistil. Bolesti skončily 28. 10. 2000 a očista planety skončila v některých místech živelnými katastrofami. Například v Chebu zemětřesením, jinde ve světě zátopy a podobně. 184
Objevuje se schodiště z bílých kruhů, které představují dobré vývojové etapy planety a jejích obyvatel. Kruhy se mění v bílé čtverce a tyto čtverce vytvářejí jednotlivé schody duchovního postupu. Je vidět mnoho hořících svíček života. Jsou různé velikosti, ale všechny svítí jasným plamenem. Mezi nimi se zaklapla černá kniha magie s hlasitým bouchnutím. Je vyúčtováno. Zjevuje se jeviště života. Odehrává se zde moderní balet. Nejprve má sólo žena, potom muž. Jsou to představitelé obou principů. Jsou k sobě otočeni zády, potom čelem. Jde o vyrovnání a harmonizaci mužského principu s ženským principem. Vlivem jejich tance se lidstvo dělí do tří proudů a harmonicky tančí. Tyto tři proudy, ve kterých lidstvo kráčí vpřed, jsou cesty, které je vedou vzhůru, jedním směrem. Jednotlivé proudy se liší pouze rychlostí, kterou se ubírají za světlem pravého poznání a lásky. Objevuje se světlá žena, která tančí na hladině jezera a opisuje kruh. Kruh je symbolem věku její vlády. Žena je představitelkou ženského principu. Až se kruh uzavře, předá svou vládu mužskému principu. Tančí ve směru hodinových ručiček, tvoří budoucnost. Několik bytostí drží světlé dřevěné tyče. Vypadají jako tubus na úpis. Je to smlouva s Otcem. Společný úpis všech, kdo jsou zasvěceni. Zjevují se písmena neurčité barvy. Nejprve se objeví „X“, hned zmizí, potom „N“ a mizí, nakonec „V“ a také mizí. Vrací se písmeno „N“, které je větší. „X“ = nepoznán, neznámý. „N“ = Nazaretský. „V“ = pět inkarnací jako avatar. Velké „N“ je současná reinkarnace.
Společná cesta Ve vizi dne 5. 11. 2000 paní E. s paní L. vyšly z domu ve vesnici, která měla jen pár čísel. Jely na výlet do hor. Ocitly se vysoko a šly úzkou cestičkou s ostatními lidmi vzhůru. Na cestě všichni překonávali různé překážky. Paní E. šla vpředu a paní L. pomáhala. V určitém místě se odkryl rozhled a ony viděly celý svět v jeho nádheře a kráse. Postupovaly dál a setkaly se s vojáky v zelených uniformách. Všichni měli nějakou důstojnickou hodnost. Paní L. mezi nimi poznala i svého otce. Než odešly, směly si vzít na cestu jídlo. Paní L. vybírala jídlo i pro paní E. Vpravo byl chléb různé velikosti a kvality, některý chléb byl již značně okoralý. Vzala pro každou dva krajíce, co nejméně okoralé. Vlevo byl tmavý salám, ale ona hledala světlý salám a z toho odebrala pro každou dvě kolečka. To vše vzala do bílých igelitových sáčků. Sedly si s paní E. opodál a jedly i odpočívaly. Cestu zakončily doma u paní L. a vyprávěly si o dětech. Byly rády, že se konečně našly. Paní E. s paní L. jsou jednoho původu. Vesnice představuje vesmír a jednotlivé domy jsou planety. Výlet do hor představuje jejich cestu za 185
osvícením. Na této cestě paní E. obětavě pomáhá paní L. V určité etapě této mystické cesty se jim otevírá vhled. Pod vlivem osvícení si uvědomují krásu Nejvyššího principu lásky a stvoření. Pokračují dál a potkávají bojovníky za „pravdu“. Tito bojovníci si rozdělili vysoké, takzvané duchovní posty, proto jsou všichni důstojníci. Je to však klamná představa o sobě samých. Tento duchovní šat jim dala pýcha a fanatismus. Obě dvě obdrží občerstvení, ale to není svěží. Je to duchovní strava, kterou jsou schopny přijmout jen ve vybrané podobě. Tedy co nejméně okoralou a starou. Paní L. oplácí péči paní E. a společně se vracejí „domů“. Baví se o svých dětech, ale děti nejsou jejich děti, ale jejich žáci, kteří jsou mladými dušemi a ony je mají na starosti, protože jsou jejich duchovními vůdci a učitelkami. Byly rády, že se našly, protože mají společný úkol. Dne 6. 11. 2000 vidí paní E. rytíře, který má černé brnění přes hrudník. V ruce drží kytici tří slunečnic z drátů. Objevuje se žena v bílém plátně sešněrovaná bílým provazem odshora dolů. Provazy již praskají. Nějaká ruka, pravděpodobně černého rytíře, drží zlatou zdobenou číši, jejíž spodek je vrostlý do temné planety. Delfín plave na boku, umírá. Ruka nyní drží mikroskop a zkoumá černou díru s bílým vyzařováním. Černý rytíř je velmistr temnot z třetího rozměru planety Jantaru. Jeho srdce je tvrdé jako drát, ze kterého jsou vyrobeny slunečnice. Tyto slunečnice jsou symbolem vlády Jantaranů nad okupovanými planetami, mezi nimiž byla i planeta Země. Je současně představitelem vlády mužského principu. Spoutaná žena je ženský princip, který se stal obětí této vlády a moci nad ní. Vláda končí a pouta praskají. Ruka rytíře drží temný grál, kterým ovládá své poddané světy. Je to grál kouzel a násilného chtění. Pod touto vládou přivádí planetu Jantar i ostatní podrobené planety ke zkáze. Nejprve ničí životní prostředí a teprve potom vědecké výzkumy dokončují zkázu. To byl jeho původní plán pomsty. Ve své nevědomosti a slepé nevraživosti zahubil vlastní planetu jako první. Pod kořeny ohromného stromu života žije společenství světlých čistých bytostí. Scházejí se v kruhu a radí se. Pod kořeny je světlo. Na planetě je vidět zbytky hořících křížů a uprostřed je velký temný kříž, připoutaný černým drahokamem ve tvaru oválu. Bytost drží otep. Ohromný strom je strom života vesmíru. Pod jeho kořeny ve světle žijí zasvěcenci, které spojuje vesmírná jednota lásky. Radí se, jak osvobodit planety od vlivu temnot a světů magie. Jak je osvobodit od zla sobectví. Zbytky hořících křížů jsou naplněné neblahé karmy jako následky negativního myšlení a cítění i skutků. Temný kříž, připoutaný oválem černého krystalu, navíc jištěný magicky, je symbolem karmy zmaru, kterou této planetě podsunuli mágové a zástupci těch, kteří myslí sobecky jen na svůj momentální prospěch. Tmavá bytost, která drží otep, symbolizuje žně negativity, kterou tato personifikace zla rozpoutala. 186
Dva bílé kruhy se v sobě točí a očišťují vše, co se do nich dostane. Je to opatření bytostí Světla, které pomáhají zvítězit zastáncům dobra a pravé lásky. Tyto kruhy vytvářejí světelnou kouli, která má v sobě mocný náboj čistoty a lásky. Za ní jde světlo poznání. Při snímání znamení kříže je třeba pod vedením Otce, na základě jeho milosti, vyprosit karmy a vazby a teprve potom s pomocí Boží uvolnit nejprve temný ovál drahokamu na zkřížených břevnech a teprve potom sejmout kříž. Objevuje se rakev a na ní leží temný rytíř. V ruce drží dlouhou tyč. Objevuje se bytost, která má okolo pasu obruč a je v ní ponořená tak, že je z ní vidět pouze horní polovina těla. Obruč je světlejší, ale střed je černý. Přichází světlý vír, ve kterém se veškerá temnota a špína ztrácejí. Bytost drží v rukou lasturu. Velmistr temnot je poražen. Ani v okamžiku smrti nepouští svůj dřevec. Předstupuje bytost, která představuje lidstvo. V pase má magickou pojistku, ze které se ještě musí osvobodit. Ten okamžik nastane tehdy, až změní své myšlení a cítění ve prospěch světla lásky. Tehdy obruč praskne a světelný očistný vír eliminuje vše negativní a nepatřičné. Tehdy na základě láskyplného myšlení a cítění lidstvo očistí i planetu a bude pracovat na vytváření ekologické harmonie životního prostředí. Pak zmizí poslední zbytky vlivu temného rytíře a mužský i ženský princip se vyrovnají a zharmonizují.
Schůzka skupiny, její cesta a práce Paní L. vidí dne 6. 11. 2000 ve své vizi hnědou pláň, ze které vyrážejí mladé rostlinky. Přichází muž se ženou a pečují o ně. Je to obraz duchovního vzkříšení planet. Ke vzkříšení ducha je nezbytně nutná uvědomělá péče obou principů. Paní L. čeká na chodbě v budově lesní správy, až někdo z nás přijde na setkání skupiny. Na sobě měla černou krajkovou košili s velikým výstřihem a přes ni dlouhý fialový plášť, ze kterého koukala černá krajka košile. Paní L. na sobě ještě stále nosí šat temnot a magie. Ten symbolizuje černá krajková košile. Kryje ho pláštěm duchovní urozenosti, ale to nepomáhá. Energetický průkaz vše odhalí, i tyto poslední vazby. Jako první přichází paní Z. Paní V. přichází třetí a usedá na místo paní L. Paní L. na ni volala, že to není její místo, ale ona neslyšela a usedla. Mezi prvními přicházejí ti, kteří se ještě plně neočistili od magie a jsou v nebezpečí, že sejdou z pravé cesty. Paní L. s paní Z. usedly správně, to znamená, že pokračují v práci na sobě samých. Paní V. usedla na místo paní L. L., to znamená, že je ve svém myšlení a cítění ohrožena jako paní L. L. a je nebezpečí, že nastoupí její cestu. Současně bude paní V. plnit zástupnou roli za paní L. L. 187
Nakonec přišla mladá žena se dvěma asi tříletými dětmi. Měla blond vlasy, kratší. Posadily se na místo paní E. Bylo to děvče a chlapec. Jinak zůstala neobsazená celá řada po mé levici. Začala jsem mluvit, ale děti rušily. Uprostřed stolu byla čtvercová díra a děti tam házely kostky ze stavebnice. Paní L. se rozhodla, že je přesadí. Sebrala tmavomodré kostky a dala jim je s sebou. Čtverec se vyčistil, ale matka dětí byla nespokojená a odešla s nimi. Shora přijel otevřený výtah. Všichni dospělí nastoupili a odjeli vzhůru. Výtah se několikrát vrátil a odvážel všechny, kteří byli schopni do něho nastoupit. Chtěla s ním vyjet i žena s dětmi, tentokrát byla sama, ale nikdy se jí to nepodařilo. Paní L. jí vysvětlovala, jak má nastoupit. Byl tam stříbrný tepaný oblouk, do kterého musela vsunout nohu. Během tohoto procesu je každý, kdo nastupuje, zvážen, zda mu náležejí vyšší sféry a zda může nastoupit. Paní L. věděla, že jí nesmí podat ruku, protože o duchovní čistotu musí usilovat každý sám. Sdělila jí však, že se může pokusit nastoupit již jen jednou, protože předešlé dva pokusy jí nevyšly. Ve skupině byl tmavovlasý muž, asi čtyřicetiletý. I ten se dostal do světlých sfér. Jakmile vyjeli výtahem nahoru, ocitli se v chrámu lásky. Procházeli jednotlivými místnostmi. Já vedla starší ženy a s paní L. šla její maminka. Paní L. šla bosa. Když jsme se dostali k parku, bylo nutné se přezout i převléci. (Odkládání hmotného těla a přijímání duchovního šatu.) Na hranici bylo veliké množství tmavě modrých a tmavě zelených přezůvek. Paní L. si dole vybrala bílé, které jí ještě nenáležely. Nikomu to však nevadilo. Šli dál a ocitli se ve velikém sále. Tam jim promítli velikou mužskou hlavu. Většina lidí ji vnímala jako hlavu muže s úzkým nosem a rty. Oči byly zavřené a úzké. My s paní L. jsme ho viděly se silnými rty i nosem, oči mrkaly. Mladá žena s dětmi představuje všechny nezralé bytosti. Děti představují jejich mužský a ženský princip. Paní L. prostřednictvím dětí odvedla všechny nezralé bytosti tam, kde jim to náleželo. Neměly z toho radost, protože o sobě měly vyšší mínění. Proto se také dostavily k hlavní zkoušce, kterou nezvládly. Otevřený výtah představuje poslední zkoušku před přijetím do vyšších sfér. Výtah se jmenuje „Pater noster“, to znamená „Otec náš“, který jediný tuto zkoušku bytostí, jež chtějí duchovně postoupit, provádí. Do stříbrného oblouku nedokáže nikdo vložit nohu, pokud je obtížen vinami a je v něm pýcha a málo lásky. Procházením místnostmi chrámu lásky bylo rekapitulováno to, co je v srdci těch, kteří se sem dostali. Bylo ukázáno, zda je zde čisto a uklizeno, zda zde nejsou různé malé připoutanosti. V centru chrámu lásky je promítnuta představa Boha každého, kdo sem přijde. Někdo ho vidí jako asketického přísného muže, jiný jako skutečného otce a podobně. Jeho pravou podobu pozná jen ten, kdo je čistý, plný pravé lásky, bez předsudků. 188
Práce agregorů Ve vizi dne 8. 11. 2000 jsou paní L. a pan F. u mne a mají mi pomoci s úklidem. Prostory, ve kterých bydlím, jsou ohromné. Všude je silná vrstva prachu, která kryje zářivě žluté a světle zelené stěny. V některých místnostech jsou stočené koberce pokryté silnou vrstvou prachu. Paní L. sundává koberce a prach víří všude okolo. Pan F. ji pozoruje při práci, když se snaží dát dohromady vysavač, kterému chybí jedna součást, takže se nedal zapojit vodní filtr. Paní L. s panem F. představují agregory ženského a mužského principu. Nastala vláda ženského principu a je třeba napravit omyly a chyby vlády mužského principu. Proto má pan F. tendenci pouze pozorovat. Paní L. cítí, že je duchovně přítomen její manžel, ale ten již nemá moc samostatně zasahovat do vývoje ve vesmíru. Celá vize napovídá, že od vzpoury agregorů nebylo ve vesmíru nic učiněno. Nastal čas vše vyčistit a napravit. Byt, ve kterém bydlíš, je vesmír a je třeba, aby byl očištěn. S očistou musí pomáhat jak mužský, tak ženský princip. Létající koberce je třeba oprášit, aby se opět mohly používat, aby agregoři byli pohyblivější. Protože živly byly během vzpoury zneužity, je i toto třeba napravit a živly zharmonizovat. Odsouzením agregora, který byl vládcem vodstva a zneužil své moci, nastalo bezvládí. I zde se musí ujmout moci nastupující ženský princip a zavést pořádek. Tuto roli přijímá paní R. jako dcera bývalého vládce. Nastává čas, kdy se agregoři opět ujmou svých povinností a budou pomáhat zavést do vesmírné tvorby harmonii, klid a řád.
Očista planety Dvě bytosti stojí za jednou větší a otevírají jí hrudník. Hrudník se otevírá jako plášť a je světle hnědý. Uvnitř je díra v podobě tmavého kruhu, ve kterém se hemží mnoho tmavých bytostí. Melou se jako v pračce. Obraz představuje očistu planety. Objevují se dvě šedé bytosti, muž a žena, představitelé obou principů. Ženský princip přistupuje zezadu k mužskému principu a uvazuje mu zelenou hvězdu okolo hlavy i přes obličej jako šátek. Další bytost dostala také hvězdu. Tentokrát dekoroval princip mužský princip ženský. Oba principy si stouply proti sobě. Až nastane čas, spojí se hvězdami uvázanými na jejich čele. Tehdy dojde k vyrovnání a harmonizaci obou principů. Zjevuje se bílá ruka, která má na pravém zápěstí bílé kroužky. Jsou to pečetě připravené pro duchovní postup planety i jejích agregorů. 189
Objevují se bílá regenerační lůžka v řadě. Zde odpočívají ti, kteří se vrátili z hmotného světa po splnění úkolu. Dvě bytosti stojící za sebou jsou představiteli mužského a ženského principu. Bytost, která je operována, je symbolem každé planety, která prochází očistou před duchovním postupem. Bytosti hemžící se v jejím nitru představují lidstvo. Na této očistě musí lidstvo spolupracovat. Bude vedeno mužským i ženským principem. Proto se pracuje na jejich harmonizaci a šátky v podobě hvězd představují ekologické myšlení a cítění lidstva. Jakmile bude vše vyrovnáno a v harmonii, budou všem planetám, které zvládly svůj duchovní postup, předány pečetě v takovém množství, jaké jim náleží.
Životy paní E. mezi životy a reinkarnace Ve vizi dne 20. 11. 2000 je paní E. s dětmi a přáteli v horách. Je ošklivé počasí, stále prší. Domlouvá se s ostatními, že pojedou lanovkou na nejvyšší horu. Paní E. ví, že na ní nedávno byla, ale vzpomínky má jen mlhavé. Když vyjdou, vidí vysoko nad jejich hlavami přejíždět zářivou lanovku. Domluví se, že se sejdou v 7.15 hodin na dolním konci lanovky. Paní E. vyrazí dříve a cestou nastupuje do autobusu plného přátel. Přistoupí tam i tři myslivci. Otec se synem a na poslední chvíli se tam neurvale vecpe i jejich dědeček s velkým batohem na zádech. Ti již musejí v autobuse stát. Místo v horách je místem mezi časem a prostorem. Počasí demonstruje životní klima příštího života. Chtějí na nejvyšší horu, proto je jejich karmický scénář poměrně tvrdý. To znamená, že jejich životní cíl je náročný, vzdálený a vysoko. Již jednou o tento cíl paní E. usilovala a mlhavě si na ten život pamatuje. Všichni vyrazí na společnou cestu v různých časových intervalech, ale sraz je přesně stanoven. Sejdou se v tento čas v příštím hmotném životě. Nástup do autobusu symbolizuje odchod z duchovního světa a konec přípravy na hmotný svět. Zde se setkávají všichni, kteří se spolu reinkarnují. Její přátelé jsou ti, které zná z minulých životů. Tři myslivci symbolizují temné anděly, kteří se budou starat o naplnění karmického scénáře všech. Jejich chronologický věk odpovídá jejich duchovní zralosti. V tomto případě nejde o temné anděly, ale o bytosti, které je zastupují. Nejvíce karmické zátěže nese na svých bedrech dědeček. Všichni tři budou během jejich života ve hmotě v neustálé pohotovosti. To naznačuje fakt, že v autobuse stojí. Paní E. vystupuje z autobusu a odchází se svými dětmi ke stanici lanovky. Je zděná, je tam i restaurace. Jsou chráněni před deštěm i zabezpečeni před hladem. Déšť představuje životní strázně a restaurace teplé místo ve světě, tedy hmotné zabezpečení. Je dostatečné. 190
Otočí se a vidí myslivce, jak radí jejím přátelům, jak si postavit skrýš před deštěm a větrem. Stavějí ji z větví a listů. Tato ochrana je velmi chatrná a komplikovaná. Paní E. se tomu diví, protože na dosah je restaurace u lanovky, a volá na ně, aby se šli ukrýt na stanici. Když přicházejí, zjistí paní E., že nedorazil ještě jeden její kamarád s rodinou. Jde ho hledat a najde ho u zastávky i s rodinou. Kamarád je potěšen, že ji vidí, protože ji nemohl nalézt. Rychle s ní vyráží k lanovce. Paní E. jde za svým cílem. Má již určité zkušenosti z minulého života. Myslivec se mezitím ujal plnění úkolů temného anděla. Radí těm, kteří jsou karmicky zatíženi, kdo jsou bezradní. Radí komplikovaně, a to tak, aby se jejich karma naplňovala. Paní E. se jich ujímá a snaží se jim ulehčit jejich úděl. Nakonec přivede k cíli i svého zbloudilého kamaráda s jeho rodinou, který ji marně hledal. Nastoupením do lanovky vstupují na životní cestu, kterou si stanovili. Cílem jsou vrcholy poznání, které si určili, že v tomto životě získají.
Paging Paní E. ve své vizi dne 21. 11. 2000 žije ve velikém zámku. Pracuje tam jako lékařka. Může odejít, kam chce, i mimo zámek. Když požadovala paging, aby byla dosažitelná, bylo jí řečeno, že ji všude najdou, že ho nepotřebuje. Nemocní jsou v horních patrech zámku, v dolních patrech jsou děti. Mezi nimi je i její syn T. Veliký zámek je chrám duchovní cesty. Zde se duše léčí láskou. Nahoře jsou pokročilé, staré duše, dole děti, takzvané mladé duše, mezi ně patří i její syn. Paní E. se o tyto duše stará. Je duchovně spojena se světlými sférami, ale neuvědomuje si to a žádá něco konkrétního. To je pro ni paging. Je opravdu zbytečný a s tím se musí paní E. spokojit. Večer jde paní E. dát dobrou noc svému synovi a rozloučit se s ním. Bydlí v pokoji sám. Paní E. se s ním loučí, protože druhý den odjíždí. Slibuje mu, že až jeho pobyt zde skončí, pojedou spolu do Thajska. Pokoj, ve kterém syn bydlí, je její srdce. Je zde pouze on. Slib, který mu dává, je místem jejich další reinkarnace. Konec služby je konec života. Syn T. se najednou rozpláče a říká, že se bojí té paní. Paní E. se ohlédne a vidí, že za otevřeným oknem stojí žena s dlouhými blond vlasy. Jde k oknu a posílá ji pryč, chce okno zavřít. Žena zmizí, ale objevuje se dole v zahradě a stále se na ně dívá. Nyní vidí, že syn bydlí ve druhém patře. Na okně se objevuje černá kočka. Paní E. ji odstrkuje, aby okno mohla zavřít, ale to nejde. Žena se jí směje. Paní E. bere kočku a vyhazuje ji z okna ven. Při dopadu na zem kočka zmizí. Žena volá, že si je stejně najde. Žena s blond vlasy je andělem smrti. Syn se bojí, protože jeho duch je 191
nezralý a není schopen pochopit její milosrdenství. Paní E. s ní bojuje jako bytost připoutaná ke hmotnému životu. Jako lékařka vidí ve smrti svého nepřítele. Její syn se stále bojí a říká, že ta žena má velikou moc. Že stačí, aby napsala určité číslo, a oba je zničí. Prosí matku, aby to číslo napsala a ihned přeškrtla. Paní E. to učiní, ale má černé svědomí, že užívá magických praktik. Potom konečně žena mizí a paní E. může zavřít okno. Uklidňuje syna a opět mu slibuje cestu do Thajska, on tam však nechce a rozhodne se, že s ní pojede raději do Chorvatska. Pokud paní E. bude ke svému synovi připoutaná stejně jako ke hmotnému světu, bude vidět ve smrti nepřítele. Nezruší-li tuto připoutanost, nikdy se neosvobodí a bude stále bojovat všemi prostředky, i magickými, proti ní. Je již dostatečně poučená, aby věděla, že to není správné. Jakmile budou svobodní, přestanou se bát a pochopí, že anděl smrti a zrození je milosrdný pomocník každého, kdo odchází z hmotného světa a rodí se do světa duchovního a obráceně. Jejich dohoda na základě připoutanosti je, že se znovu reinkarnují v Chorvatsku. Paní E. by měla zvážit, zda je dobré přešlapovat na místě a na základě připoutanosti se reinkarnovat se synem a manipulovat s ním, když její poslání, jak správně cítí, je v Thajsku. V další vizi je paní E. s dětmi ve velikém sále, který je oddělen dřevěnými přepážkami. Sedí v úplně prvním oddíle. Vpředu něco promítají. Za nimi je mnoho mladých mužů. Ti se vesele baví a nedávají pozor. Paní E. s dětmi na chvilku někam odchází a jejich místa tito mladíci zasednou. Jejich místa se tím uvolní a oni si sedají na ně, ale brzy zjistí, že odtud nic nevidí. Jde o rekapitulaci jejich života a novou přípravu na reinkarnaci. Jde o rekapitulaci jejich života a přípravu na novou reinkarnaci s kamarádkou a jejími dětmi. Představuje nový život s přítelkyní a její rodinou. Tato přítelkyně je její matkou, ke které je paní E. silně připoutána. Paní E. sedí v autě na zadním sedadle s dětmi a její matka vše řídí. Za autem běží její pes, symbol její „věrnosti“ k připoutanosti. Kamarádka, její matka, si stěžuje, že bylo vše špatně zorganizováno. Scénář neprobíhal podle její chuti. Vyčítala, že kdyby to tam paní E. již neznala a neřekla jí, kam se vydat na výlet, nic by neviděla. Synové paní E. prohlásili, že už tam byli a bydleli ve dvacet kilometrů vzdálené ubytovně. Jde o jednu z reinkarnací, kdy matka paní E. řídí celý život ostatních na základě své připoutanosti k nim. Žehrá na karmický scénář, který ji měl přivést k tomu, aby dala všem svobodu. Jedou podél řeky, protože se blíží závěr jejich společného života. Než se ocitnou u přechodu, bude nějakou „chvíli“ trvat. Řeka je plná ryb. To znamená, že jejich život se opírá o víru v čistotu a dobro. Veliké ryby symbolizují plody jejich životního poznání. Nastává čas, kdy paní E. přebírá svou odpovědnost za rodinu místo matky. Nejprve řídí ze zadního sedadla, aby se nedotkla matčiny pýchy, ale brzy 192
zjistí, že je schopna rodinu „vézt“ bezpečně. Bojí se odpovědnosti, ale pak ji plně přejímá. Auto dobře poslouchá. Na silnici se objevují pokácené stromy. Paní E. již sedí za volantem a objíždí je. Na cestě pracují dělníci s nákladními auty a jeřábem, udiveně se na ně dívají, ale paní E. bezpečně projíždí. Vidí, že její pes odbočuje ze směru. Zastaví auto a vrací se pro něho. Je celý zdeformovaný, má holý hřbet a hlavu, lysé kočičí uši a poškozené levé oko. Vypadá, jako by ho někdo polil kyselinou. Paní E. ho bere do náruče. Je jí ho hrozně líto. Nasedá se psem dozadu a všichni jedou domů. Pokácené stromy jsou stromy života těch, kteří jsou duchovně mrtví. Přes toto životní úskalí paní E. rodinu bezpečně převede. Dělníci představují bratrstvo pomoci. Diví se, proč paní E. tak riskuje, protože na základě připoutanosti hrozí duchovní smrt. Vidí, že pes, kterého zatím pustila se zřetele, se odpoutává a běží jinam. Okamžitě jde pro něho a obnoví pouta. Má s ním sice soucit, ale neuvědomuje si, že jeho utrpení způsobila připoutanost mezi nimi. Připoutanost leptá jako kyselina cit pravé lásky a deformuje ji. Bere svobodu na základě obnovení této připoutanosti, kterou zaměňuje za věrnost. Paní E. již nemůže usednout za volant. Vůz řídí živelnost připoutaností. Je to varování před ní. Domů znamená návrat do duchovního světa, kde předají své zkušenosti.
Vývoj lidstva v magii Ve vizi dne 22. 11. 2000 se objevuje temná bytost ve světlé spirále. Spirála je dole úzká a směrem nahoru se rozšiřuje. Temná bytost je archetyp lidí praktikujících magii. Spirála naznačuje vývoj, který by měli nastoupit. Počátek cesty bude velmi náročný, ale čím déle bude lidstvo pracovat na cestě pravdy, tím lépe se bude očišťovat a směřovat ke světlu pravého poznání. Na malou chvíli se kmitne kulatý stůl, nad kterým se sklání pět temných bytostí. Z bytostí je vidět jen stíny. Mágové ztrácejí sílu. Zjevuje se výřez ve tvaru temné hvězdy, je to hvězda zla. Skýtá výhled do vesmíru. Vliv hvězdy zkresluje pohled na objektivní pravdu. Uvnitř prostoru je temný kruh, na něm cosi dole visí. Bytost má na klíně černý dort s osmi, devíti svíčkami. Jde o lidstvo spoutané magickými ideami. Dort je symbol duchovní stravy mágů, která nejprve chutná sladce a posléze je nepoživatelná. Objevuje se temné, zrcadlově obrácené písmeno „Z“. Písmeno hoří. „Z“ znamená závěr, konec magie v těchto sférách a dimenzích. 193
Dvě tmavé židle stojí vedle sebe, dotýkají se. Je to symbol vlády obou principů v temnotách. Vzdaly se vlády v této sféře a dimenzi. Kruhem prochází silný proud vody, který bere vše. Objevuje se vesmír a tři vstupní brány, které tvoří trojúhelník. Při vstupu se brány postaví do jedné roviny. Kruh je vesmír, který je očišťován živly. Tato očista je očistou vody. Obloukovité brány jsou vstupem do trojrozměrného prostoru. Vstoupíte-li do tohoto prostoru, stáváte se jeho součástí. Brány se seřadí a my se pohybujeme pouze v tomto prostoru a časové zámky se uzavřou. Tento prostor se stává naším vesmírem. Tmavá bytost drží svazek paprsků. Jsou to manipulace mága. Otevírá se cesta v kruhu kolem velikého košatého stromu života, který má větve až k zemi. Je to vesmírný strom života. Cesta se odvíjí levotočivým směrem, tedy do minulosti. Paprsky světla směřují shora dolů a vytvářejí světelný sloup, který ozařuje a prosvětluje celé ruce až nahoru k ramenům. Pravda o magických manipulacích je zjevena. Objevuje se vyvrácený strom života i s kořeny. Strom padá vpravo a pod kořeny se hemží temnota. Je plná bytostí. Magické manipulace často zasahují i stromy života. Takto zasažené bytosti padají a duchovně umírají. Tyto bytosti se hemží v temnotách a vytvářejí svůj kruh společenství. Drží se v kruhu za ruce. Je jich mnoho a točí se do minulosti. Zde nacházejí svého velmistra, který má svářečskou kuklu na obličeji. Bojí se prohlédnout pravdě do očí a nechce být poznán, protože pak by nesl za své činy odpovědnost. Je to iluze, protože zpětná vlna manipulací zasáhne dříve či později každého mága. Objevuje se jehlan. Jeho pravá strana je černá a levá strana je bílá. To odpovídá duchovnímu stavu lidstva v minulosti. Síly zla a dobra jsou rozděleny. Objevuje se zelený ještěr, kterému cosi uvázlo v krku a nemůže to strávit. Je symbolem ekologického prostředí, které se manipulacemi mění tak, že ničí život na Zemi. Veleještěři vyhynuli. Podobně hrozí zkáza lidstvu, pokud těchto manipulací nezanechá a nebude se starat o následky svých činů. Objevují se tři doutníky na sobě, spodní doutník hoří. Jsou symbolem lidských závislostí a připoutaností, například narkomanie a podobně. Zjevuje se průhledná krychle, je tmavá. Vnitřní prostor asi do poloviny vyplňuje bílá koule, která roste. Přerůstá krychli. 194
To znamená, že poznání ze světlých sfér přerostlo mantinely negativního myšlení a cítění. Objevuje se temný trojúhelník na základně. Uprostřed je ruka, která drží trojzubec. Temný trojúhelník je zhmotněná kletba Neptunova. Touto kletbou se pán vodstva sám odsoudil a překročil stanovené meze. Objevuje se strom života planety, proti které byla kletba vržena. Stromy jsou plíce planety Země, které byly kletbou narušeny především. Jakmile budou hynout stromy, nebude dostatek vláhy. Přirozený koloběh vody je narušen. Tento osud postihl planetu Mars a hrozí i vaší planetě, budete-li vůči přírodě necitelní. Dlaň drží černou růži, kterou nikdo nechce. Je to dlaň velmistra a černá růže je symbolem duchovních vyznamenání a postů magie. Růže vadne, rozpadá se a vypadává z dlaně. Dlaň má na palci hlavu nacisty, která se mění v bolševika a nakonec v démona s rohy. Démonova tvář je děsivá. Dlaň ukazuje, kam vedou magické manipulace a sobectví. Vede ke zhoubným ideám fašismu, fanatismu, terorismu a nadřazenosti. To vše opět ústí do válečných střetů. Teorie diktatury je stejně scestná jako fašismus. Protěžuje vládnoucí třídu. Každý tlak vzbuzuje protitlak a s ním je spojen strach o existenci. Ego pod vedením diktatury strachu narůstá do obludných rozměrů a vede k záhubě lidství. Objevuje se ohromný úpis, přes který vede modrobílá židovská hvězda. Smlouva s Jahwem vedla skoro k vyhlazení židovského národa. Zjevují se dvě váhy vedle sebe. Každá váha má dvě misky, které se rychle pohybují nahoru a dolů. Na nich je vážen zvlášť mužský a zvlášť ženský princip. Misky jsou rozkolísané, protože jednou převažuje zlo nad dobrem a podruhé dobro nad zlem. Až budou mužský i ženský princip očištěny a zharmonizovány, tehdy se obě váhy spojí, misky se ustálí ve správném poměru. Budou v příslušné rovnováze, která náleží těmto sférám, dimenzím, prostoru i času.
Hostina u královského dvora Ve vizi dne 23. 11. 2000 jsme na hostině u anglického královského dvora. Král pořádá hostinu na počest svých věrných. Je zde hodně žen a já sedím u prostředního stolu. Je bíle prostřen a uprostřed jsou vzácné klenoty. Vidím, že i u vedlejších stolů je mnoho žen a vybírají si své skvosty. Mezi nimi si má král vybrat nevěstu. Po mé pravici sedí můj manžel, který zastává funkci mého otce. Po mé levici sedí chladná žena, velice strohá a přísná. Oba mlčí. Vidím, 195
že král je u sousedního stolu a sleduje, jaké skvosty si ženy vybírají. Staví se i u našeho stolu. Baví se se mnou a my všichni se cítíme velmi poctěni. Vůbec mi nepřipomíná současného anglického krále. Je to muž velmi elegantní, uhlazeného chování a neurčitého věku. Cítím se s ním velmi dobře. Potom odchází, aby se věnoval svým hostitelským povinnostem. Já se zatím probírám mezi skvosty a vyberu si soupravu z platiny s krásnými bílými křišťály či diamanty a perlami. Šperk působí lehce a vzdušně. Vypadá jako krajka, září čistotou a láskou. Je starobylý a velmi mne přitahuje. Objevuji zde zvláštní nádobku z tepaného zlata, vykládanou barevnými nezabroušenými kameny. Přední stěna je tak čirá, že je do nádobky vidět. Vypadá to, jako by čelní stěna chyběla, ale já vím, že tam ta stěna je. Je to památka po první královně. Z nádobky se line nádherná vůně. Vím, že to vše má cosi společného s časem. Obdivuji vkus první královny a s radostí si ji ponechám. Připomíná mi cosi krásného, dávného a zapomenutého. Vtom k našemu stolu opět přistupuje král a k mému ustrnutí přede mnou pokleká a žádá mne o ruku. Snažím se ho zadržet s tím, že mi tato pocta nenáleží. Král vůbec nepochybuje, že dám svůj souhlas, ale já se cítím vázána jinde. Lichotí mi tato pocta, ale uvědomuji si, že jsem měla taktně předejít této žádosti, protože nyní již nelze dost dobře odmítnout. Zvažuji svůj vztah s jiným mužem, kterého jsem si měla brát, a mám pocit, že ho zrazuji. Současně si dobře uvědomuji, že se můj vztah s tímto mužem rozpadá, že mezi námi není pravá láska. Rozhodnu se, že nabídku krále přijmu. Začíná hrát hudba na znamení, že svatební tanec bude brzy zahájen. Můj muž, který již před lety zemřel, mne vede jako otec k tanci. Nejprve tančím s ním, ale kolo sotva dokončíme. Vede mne zpět ke stolu. Teprve nyní může přijít král. Zatímco odpočívám, promluví na mne chladná žena. Ptá se mne, zda znám malíře pana K. Já odpovídám, že ano, ale od té doby, kdy mne zapřel, nemám potřebu se s ním stýkat. Ptá se mne, zda bych neprodala králi do jeho sbírky některé z jeho obrazů. Odpovídám neurčitě, protože se mi obrazy tohoto malíře nezdají dost hodnotné. Vtom přichází král a přináší mi svatební smlouvu. Je to veliký bílý úpis, jasně zářící. S pokorou a láskou tento úpis přijímám. Jde o přípravu na mystickou svatbu mužského a ženského principu. Ženský princip je nevěstou a král je mužským principem. Jakmile se oba principy vyrovnají a zharmonizují, splývají v lásce a porozumění. To je mystická svatba. Hostina, na které se oba principy sešly, je duchovní. (Shoda a urozenost.) Všichni jsou ve shodě a rozumějí si. Nikdo nikomu nezávidí. Vybírání šperků je symbolické. Ženský princip volí a vybírá skvosty svého poznání. Nevěsta je připravena na svatbu, mužský princip se o ni uchází. Sleduje její volbu, zda nastal pravý čas souznění. Pravý čas duchovního postupu – mystické svatby. Zahajovací taneční kolo představuje ještě jednu společnou reinkarnaci. Tanec končí předčasně, protože tvůj manžel odchází dříve. Vše je duchovně 196
připraveno. Chladná žena je sudička, která se ptá na malíře, představitele těch mužů, se kterými vás poutala tvrdá karma. Ty odpovídáš vyhýbavě, protože si netroufáš rozhodnout, co je v tomto případě správně. Připadají ti nezralí, ale necháš vše rozhodnout krále. Sudička ti tak položila poslední klíčovou otázku, podle které pozná tvou pravou duchovní zralost. Současně tě upozorňuje na to, co jako představitelka ženského principu ještě nemáš dořešeno. Jakmile jsou všechny zkoušky u konce, duchovnímu pokroku lidstva nestojí nic v cestě. Nová smlouva s Otcem může být uzavřena.
Koncert Dne 26. 11. 2000 byla paní L. na koncertě v Teplicích. Zpíval mladší muž se dvěma chlapci budovatelské písně. Byla s přítelkyní, která se měnila do podoby paní D. Koncert je symbolem duchovního vyzařování lidstva, které je poznamenáno ideami komunismu. Zpěváci představují mužský princip. Jejich vyzrálost odpovídá jejich chronologickému věku. Paní L. s přítelkyní jsou představitelkami ženského principu, který má k vládě mužského principu různý postoj. Přítelkyně chce být středem pozornosti mužského principu a hrne se dopředu. Ona je raději pozorovatelkou a drží se vzadu. Objevují se tři židle vedle sebe. Již tam sedí dvě ženy. Krajní ženě nevidí do tváře, ale uprostřed sedí tmavá žena. Paní L. usedá vedle ní a velice dobře si s ní rozumí. Povídají si spolu po dobu celého koncertu. Koncert končí ve 23.30 hodin. Paní L. odchází na Benešovo náměstí a zjišťuje, že jí chybí sako. Zůstalo v uzavřené šatně, která byla velikým osvíceným domem. Ani jí není zima. Tři židle představují místa tří sudiček. Že paní L. není zima, znamená, že odložila svůj duchovní šat minulosti, kdy její cestu ozařovaly ideje komunismu. Šat nepostrádala. Najednou měla na sobě světle zelenou bundu. Ta je šatem její nové duchovní hodnosti. Barva naznačuje pověření Otcem. Stojí na zastávce a přijíždí autobus č. 23 ve směru na Dubí. Paní L. chce nastoupit, ale včas si uvědomí, že tam již nebydlí. Přechází na druhou stranu, kde nastupuje do „osmičky“. Autobus ji odváží až na konec zelené louky. Prochází loukou a potkává několik mužů. Číslo osm symbolizuje duchovní změnu a vývoj, který paní L. vstupem do tohoto autobusu nastoupila. Louka je symbolem minulých životů. Aby mohla nastoupit správnou cestu, musí si vzít ponaučení z minulosti a projít všemi životy. Muži, které potkala, jsou ti, se kterými prožila jednotlivé živo197
ty. Jsou to jejich duchovní podoby. Samí vandráci, bezdomovci a alkoholici. Všem se nyní vyhýbala, protože byla tvrdě poučena. Cestou potkala malou opičku, černého kohouta se slepicemi. Když přešla louku, byla doma u rodičů. Paní L. přináší do rodiny z poloviny plný košík hub. Opička je symbolem lehkomyslnosti, hravosti i těkavosti, ale hlavně připoutané „lásky“, která ji přivedla k magii. Černý kohout a slepice symbolizují vztahy v rodině, kde panuje silná připoutanost k magii a kde kraluje ostatním mág v podobě černého kohouta. Košík je symbol jejich karmických zkušeností z minulých životů. Paní L. je začne krájet a čistit, ale nikdo je nechce jíst. Přidává se k nim strýc paní L. s prohlášením, že pro něho je již pozdě. To znamená, že její nejbližší nejsou schopni se s ní o tyto zkušenosti podělit. Paní L. se rozhodne, že polovinu přenechá mně, protože ví, že mám houby také ráda. Je to duchovní strava. Přišla její matka a sdělila jí, že to nejtěžší ji teprve čeká. Že musí znovu s ní přejít zelenou louku minulých životů. V podstatě ji nutí na základě připoutanosti k nové společné reinkarnaci, protože matka nedokázala splnit svůj karmický úkol. Paní L. se rozpláče a prohlásí, že to má již za sebou, a novou společnou reinkarnaci odmítá. Jdou spolu do obýváku, ten je symbolem nitra paní L. Jsou tam všichni, které má ráda. Je tam i otec, který má zapnutý magnetofon a obtěžuje své okolí nadměrným hlukem. Paní L. vytahuje šňůru ze zásuvky, ale aparát hraje dál. Vytahuje i druhou šňůru, ale hlasitou hudbu je stále slyšet. Pochopila, že stav jejího otce se nezmění, dokud se negativní energie nevyčerpá. Magie v této sféře a dimenzi končí. Nebude to již dlouho trvat. Jakmile se vyčerpá ze své podstaty, je konec. Paní L. bydlí ve vysokém domě. Je to chrám poznání. Vedle ní bydlí paní Lí. Sdělila paní L., že jsem byla u ní a nechala tam kovové mince z toho, co zbylo, když jsem jela na Slovensko. Vedle zářivé pětistovky, která ležela stranou, byly mince drobnější. Paní L. je sesbírala a říkala si, že mi je musí vrátit, kdybych je ještě potřebovala. Šly mne hledat, ale nepamatovaly si, jestli bydlím ve druhém či ve čtvrtém poschodí. Zářivá pětistovka je duchovní odměna za práci v tomto světě. Drobné mince představují hmotné odměny tohoto života. Obě tě hledají, protože se chtějí v příštím životě reinkarnovat společně s tebou.
Duhový kruh Dne 27. 11. 2000 se objevuje duhový kruh jemného, světle zeleného vyzařování. Uprostřed něho se točí směrem do minulosti světle hnědý kříž. Bytost s křídly přináší průhlednou krychli. 198
Duhový kruh vymezuje prostor božských sfér, odkud tato bytost poselství přináší. Světle zelený odstín naznačuje, že milost přichází od Otce. Tento dar přináší jeho syn. Je to poselství lásky. Toto poselství přijímá lidstvo s nedůvěrou, a proto je vidí zkresleně. Bytost s křídly vidí pošpiněnou a samotné poselství, uložené v průhledné krychli, vidí s tmavými konturami. Těmto předsudkům byla bytost i se svým poselstvím obětována. Proto je toto poselství lásky opakovaně přinášeno a vy je přijímáte na základě usilovné práce na sobě samých čistě, nebo podsouváte vlastní předsudky a vnímáte je zkresleně. Čistota vašeho myšlení a cítění sama stanoví limit pochopení podstaty pravé lásky. Pohled na tuto bytost je odrazem vaší duchovní zralosti i čistoty. Ti, kteří jsou zatíženi vlastními předsudky, nevnímají vyzařování posla Božího, ale vidí jen špínu, kterou na něho uvrhli. Pro jiné je šedý a nezajímavý, protože se domnívají, že tento posel nemůže být „lidský“. Očekávají kohosi velkolepějšího. Nechápou, že pravá láska je prostá. Ti, jejichž srdce již poznalo pravou lásku, tohoto posla vítají a radují se. Jejich srdce se s ním spojují ve vesmírné jednotě lásky. Tato láskyplná bytost se snaží promlouvat ke všem srdcím. Protahuje se kruhem předsudků, zmenšuje se a přijímá lidské utrpení spojené s karmou této planety. Bytost je nyní omezena hmotným tělem a stojí na dlani Boží a vykládá učení lásky. To znamená, že je stále pod ochranou Boží, vedena Otcem. Bez tohoto vedení ze světlých sfér, za podpory všech láskyplných, by ve světě hmotném nezmohla nic. Tento posel lásky má ale ještě jiný úkol. To naznačuje další vize. Je vidět, že sedí na židli a vykládá učení, ale pokračuje ve vyprávění i o tom, co se stalo v dávné minulosti, proč jsme někteří sešli z cesty lásky. Tato vize naznačuje, že se již ujal svého úřadu a propojuje vědomí těch, kteří zapomněli na svůj duchovní původ, a probouzí je k jejich poslání ve společné misi lásky. Na jeho krku se objevuje bílá smyčka, za kterou kdosi tahá. Je zajat ve hmotě. Jeho láska k lidem způsobila, že ti, kteří znají pouze připoutanost, se k jeho osobě připoutali svým fanatismem. Tato smyčka ho tíží, protože zakotvili v nepravé víře bez lásky, vedené fanatismem. Pochopením pravé podstaty lásky se zakotvení v temnotách a světech magie rozpadá. Nejprve mizí hák fanatismu, zbylé dva háky svým svitem upozorňují, že mají být vedeny prosby za mužský i ženský princip zvlášť. Kotva mizí a mění se v beztvarou bytost, která je personifikací připoutanosti k magické tvorbě za pomoci temných sil. Ta se rozpadá. Pro někoho byla tato beztvará bytost velmistrem temnot a světů magie. Je to bytost uměle stvořená strachem i touhou mágů. Tato bytost již nenáleží těmto sférám a dimenzím, proto sama dává přednost eliminaci. Tato vůle musí být respektována. Je to i vůle Boží. Nyní již nic nebrání tomu, aby 199
se duhový kruh lásky rozzářil. Nyní již nikdo nebude pohrdat láskou jako slabostí, ale bude se hřát v jejích paprscích. Objevuje se bílé postranní schodiště, které se topí v záři světla. Nahoře je vidět jen světlé zábradlí ze dřeva. Za ním stojí bytosti a drží se zábradlí. Zatím nemohou jít dále. Bílé schodiště představuje cestu za světlem pravdy a lásky. Zábradlí tvoří mantinel, kam lze zatím dojít. Zjevuje se trojúhelník na základně a v něm hoří plameny. Tvoří se z něho židovská hvězda. Plameny mizí. Trojúhelník je symbolem kletby, která stihla židovský národ a národ německý. Tato kletba a karma, která je spojuje, může být vyrovnána jedině láskou a pochopením vlastních omylů a chyb. Láska, pochopení a tolerance uhasí plameny nenávisti, které živí toto prokletí. Tehdy zavládne mír a harmonie. Chlapeček je v prázdném prostoru a místo hlavy má vesmír. Delfín volá o pomoc. Chlapeček je představitelem nevyzrálého mužského principu a vytvořil si vesmír podle vlastních zákonů, bez ohledu na potřeby ženského principu. Ženský princip, který se již ujal vlády, by měl pracovat na zharmonizování obou principů. Z toho vyplývá vzájemné respektování potřeb. Jedině tak lze dojít k vyrovnání a harmonii. Tehdy chlapeček uzraje a oba principy se spojí. Tehdy se uvolní pouta vzájemné připoutanosti. Delfín volající o pomoc připomíná, že všechny bytosti jsou si rovny. Že harmonie nelze dosáhnout bez této rovnosti, kdy si budete vzájemně prokazovat lásku a nebudete se povyšovat nad ostatní bytosti, ať jsou jakéhokoli původu Božího stvoření. Tehdy bude úkol Boží mise splněn. Mír s vámi!
Slavnost smíření Setkání s našimi přáteli na Slovensku se uskutečnilo 1. 12. a 2. 12. 2000 v Donovalech. Bylo přítomno 31 lidí. Když jsem před ně předstoupila, zalila nás vlna lásky. Naše vědomí se propojilo a my jsme se poznali. Nemohla jsem dojetím promluvit. Hlas se mi chvěl, když jsem vyřizovala pozdravy z Čech. Spojili jsme se všichni v jednotě lásky a pochopili, že se již dávno známe. Někteří z nás plakali dojetím. Bylo to krásné setkání po více než 2000 letech. Před očima mi defilovaly minulé životy, které jsme prožili na planetě Jantaru, včetně jeho zkázy. Viděla jsem osídlování planety Země, zkázu Atlantidy a emigraci Atlanťanů do Egypta a Ameriky. Viděla jsem Pompeje v jejich rozkvětu i konci. Viděla jsem rytíře u Artušova kulatého stolu, nájezdy Tatarů a Římanů, francouzskou revoluci. Obrazy byly zřetelné, barevné a dobře 200
zaostřené. Kmitaly mi před očima závratnou rychlostí. Najednou zde bylo vše. Minulost, přítomnost i tušení budoucnosti. Nestihla jsem registrovat všechny zjevené životy, ale věděla jsem, že mi bylo zjeveno vše podstatné a že to nikdy nezapomenu. Děkovala jsem v duchu Otci, že se mohlo toto důležité setkání uskutečnit a obnovit dávné přátelství, které spojovalo pozemšťany s Jantarany před nešťastným střetem, který změnil lásku v nenávist a přinesl planetě Zemi kletbu válek. I tyto zkušenosti byly pro nás důležité. Je třeba si vzít z našeho společného utrpení ponaučení a obnovit sounáležitost lásky mezi našimi národy i planetami. Děkovala jsem i členům naší skupiny, jejichž láska byla se mnou i s vámi, protože v tu chvíli jsme všichni pochopili, že se nejen známe, ale že vytváříme jednotu lásky na této planetě. Že já jsem ty a ty jsi já, my jsme vy a vy jste my. Všichni jsme v jednotě lidství a zapojujeme se do vesmírné jednoty lásky. Díky setkání s vámi bylo možné vědomě vyrovnat některé karmy, které jsme dosud nesli na svých bedrech. Díky setkání jsme se mohli očistit od dávných vin a naše ruce i srdce jsou nyní čistá. Vaše srdce se otevřela a prožila tento duchovní svátek s námi. Děkujeme Otci za tuto milost, děkujeme všem láskyplným, kteří nás posilovali svou láskou. Děkujeme i vám. Mír s vámi! duchovní skupina Bílý Kužel
Osvobození mužského a ženského principu Na obloze se dne 7. 12. 2000 zjevil otisk kovového slunce, které mění lásku v nenávist. Ovlivňuje temnou bytost – muže, který drží plnou náruč úpisů. Ty ho tíží a táhnou dolů do temnot. Jde o personifikaci mužského principu, který neodevzdal všechny úpisy a pakty. Jejich tíže ho táhne dolů do temnot a podporuje jeho touhu po moci a vládě. Objevuje se žena, která protáčí tři bílé kruhy vzájemně mezi sebou. Pod kruhy je hmota, která se natahuje a trhá. Jde o ženský princip, který očišťuje od připoutanosti vše ve třech sférách a dimenzích, ve sféře podsvětní, pozemské a nadzemské. Kruhy ustávají v pohybu, skládají se a dotýkají se jen horními konci. Kruhy se skládají a vytvářejí plošně trojúhelník, posléze jehlan a nakonec pyramidu. Postup odpovídá těm sférám a dimenzím, kde byla očista dokončena. Když bylo vše očištěno, zavládla harmonie. I toto musí vyprosit každý z vás spolu s celou skupinou.
201
Klaun Ve vizi dne 14. 12. 2000 stojí paní R. za zády konstruktéra a sleduje jeho práci. Ten má před sebou velký bílý válec a v něm leží robot. Vypadá jako člověk, ale hlavu má hranatou, jakoby udělanou z krabice. Místo uší má tři sklady harmoniky. Podobá se klaunovi. Ten je oblečen do tmavě modrých kalhot a má bílé tričko s velkými červenými puntíky. Konstruktér odkryl horní část hlavy robota a něco v ní seřizuje. Najednou mu sjede ruka, robot vyjede z válce, postaví se na hlavu a doslova se zatluče do nitra planety. Vedle válce se objeví kopie klauna, chvíli tam stojí a pak se zasune do nitra válce. Paní R. i konstruktér jsou zděšeni, protože k této chybě nemělo dojít. Děj se odehrává v laboratoři na Jantaru. Paní R. je vynálezce, který sleduje práci konstruktéra na svém objevu. V konstruktérovi poznává paní D. Jde o dokončení a prověření psychotronické zbraně, která má být použita proti planetě Zemi. Nedopatřením byla tato zbraň předčasně aktivována, včetně programu obnovy této destrukční zbraně. Tak se stalo, že místo planety Země byla zničena planeta Jantar. Paní R. s paní D. a ještě několika ženami jsou v hotelovém pokoji. Venku zuří vichřice a planeta se lehce otřásá. Ví, že jsou to důsledky předčasného oživení psychotronické zbraně. Hrozně se všichni bojí. Paní R. s paní D. se rozhodnou opustit mateřskou planetu. Ostatní se k tomu nemohou odhodlat. Všude vládne chaos, lidé kvapně odjíždějí za svými rodinami. Obě si na sebe berou světlé košile a dlouhé květované sukně, na hlavu šátky. Chtějí do Maroka. Ostatní si myslí, že jsou nevhodně oblečené, ale ony vědí, že je nutné respektovat mravní kodex tamních obyvatel. Přichází manžel paní D. a všichni společně odcházejí dlouhou chodbou. Je to vstup do jiné dimenze bytí, reinkarnace, stvrzení karmického plánu. Paní D. si myslí, že v Maroku bude blahobyt. Paní R. o tom není přesvědčena, ale mlčí. Uvědomuje si, že nemají nic „potřebného“ s sebou. Nemají karmickou zátěž, protože karma zničení planety je sama o sobě tak náročná, že jim to bylo povoleno. Předpokládalo se, že přizpůsobit se životu na jiné planetě bude samo o sobě náročné. Paní R. však trvá na tom, že musí mít ještě individuální karmickou zátěž. Vrací se tedy pro kabelku, ale ve skříni nachází průhlednou plážovou tašku. S hrůzou si uvědomí, že ji musí naplnit sama a sama musí určit zkušenosti, kterými chce projít, co bude napravovat. Hledá a nachází vše potřebné pod šaty na dně skříně. Chvatně vše vkládá do kabelky a nachází zde šperky, které jsou její i její maminky, jsou symbolem jejich karmické vazby i připoutanosti, ale také společných životních zkušeností, kterých si nejvíce cení. Rychle odděluje své šperky od jejích. Řetízky, které jsou symbolem jejich připoutaností, těžko vybírá, protože jen s potížemi určuje, které jsou její. Hodí vše do tašky a utíká 202
za paní D. a jejím manželem. Má obavy, zda jí neujeli. Ve vestibulu potkává svou maminku, která nese statečně svůj duchovní šat a je klidná. Ptá se paní R., zda chce také odejít jako ostatní. Paní R. neskrývá svůj strach a připadá jí, že si maminka neuvědomuje nebezpečí, které jim hrozí. Maminka namítá, že to nebude tak hrozné, ona však má dilema, zda má odejít s ostatními, či zůstat s maminkou. Paní R. se ocitá ve vyšším patře činžáku, ve kterém jsou různé kanceláře. Je mimo čas a prostor, kde se připravuje karmický scénář příštích životů a duchovní pomoc těm, kteří to potřebují. Paní R. mne hledá, protože si uvědomila, že mi „sen“ nedopověděla až do konce. Schází po schodech dolů, na chodbách potkává mnoho zaměstnanců. Vtom vidí, že dveře jedné kanceláře jsou otevřené. Za stolem sedím já a přede mnou jsou tři ženy. V jedné z nich poznává paní L. H. Jsou to tři sudičky. Šeptem jim s hrůzou v očích vyprávím sen paní R. a dodávám, že konstruktérem byla paní D. Potom již mluvím o jiných věcech. Paní R. nechce rušit, a tak se rozhodne, že zatím půjde do města a u mne se zastaví později. Město je symbolem budoucího světa. Je celkem krásné, všude plno lidí, světla, ulice však vedou do kopce. To znamená, že i v tomto světě jsou duchovní cíle pravdy a lásky vysoko před vámi. Paní R. vyjde jednou ulicí nahoru před vysoký dům, kde bydlím. Je to dům s pečovatelskou službou. Vstoupí do domu a na chodbách potkává stařečky a stařenky. Jsou bělovlasí, s hůlkou. Usmívají se a paní R. se s nimi zdraví. Vyprávějí jí, že jsou šťastni, že zde mohou bydlet a pomáhat si. Paní R. vystupuje do nejvyššího poschodí a zvoní u dveří mého bytu. Nikdo jí však neotevírá. Má klíče od bytu, a tak odemyká a říká si, že jsem se ještě nevrátila z práce. Byt se skládá z předsíně a většího pokoje. Všude je uklizeno, ale nikde nikdo. Rozhodne se, že počká venku. Najednou zarachotí výtah, jehož dveře vedou přímo do bytu, a ona si myslí, že přicházím já. Z výtahu vystupují dvě ženy okolo třiceti let. Jedna je blond a druhá tmavší. Mají kombinézy a sdělují, že jdou na kontrolu plynu a vody. Paní R. namítá, že majitelka bytu není doma, ale ony se nenechají odbýt. Prohlásí, že budou hned hotovy. Blondýnka kontroluje štítky a tmavovláska rozebírá plynová topidla gamaty. Paní R. upozorňuje na nepořádek, který dělají. Tmavovláska prohlašuje, že musí pročistit trubky. Ukazuje, jak jsou „zanesené“. Paní R. se dívá a vidí, že roury jsou plné „spečenců“. Uznává, že je nutné vše pročistit. Diví se, jak jsem těmi kamny mohla vůbec topit. Obě ženy odcházejí a v bytě zůstává pěkná spoušť. Paní R. se rozhoduje, že mi to vše uklidí, než přijdu, protože se obává o mé zdraví, zjistím-li tento nepořádek. Vize je symbolem cesty paní R. za světlem pravé lásky. Tvůj byt nachází teprve tehdy, když na sobě cílevědomě pracuje, což představuje cesta vzhůru. Byt představuje tvoje nitro. Klíče k němu má každý, kdo zná pravou lásku. Do tvého srdce vstoupí každý, kdo touží po pravdě a lásce. Jak přijde, 203
tak může svobodně odejít. Není zde připoutanosti. Současně je odrazem i stavu tvého duchovního, energetického i hmotného těla. Rozvody jsou opotřebované, proto je nutná pravidelná kontrola. Tvoje práce ještě nekončí. Průběžná údržba je nutná. Tak je pomáháno každému, kdo plní svůj úkol. Kontrolorky jsou tvé dcery. Ty se starají a pomáhají ti podle svého zaměření po všech stránkách, duchovní, energetické i hmotné. Paní R. je personifikací všech, které jsi přijala do svého srdce a kteří se ti odměňují láskou ve všech sférách, duchovních, energetických i hmotných.
Školení Ve vizi dne 17. 12. 2000 byla paní L. na školení. Většina přítomných byli starší lidé. Mezi nimi byl mladík asi okolo pětadvaceti let. Měl přednášet. Paní L. to zarazilo, protože se domnívala, že nemůže mít potřebné znalosti. Začala ho zkoušet a on obstál. Paní L. je mezi časem a prostorem s bytostmi, které se připravují na hmotný život. Některé z nich budou duchovními vůdci. Mladík, kterého paní L. připravuje pro zkoušky ve hmotném světě, je představitel mužského principu. Bude jeho duchovním vůdcem. Jeho karmický scénář se jí zdá příliš náročný, proto ho zkouší, zda má předpoklady obstát. Tyto předpoklady mladík splňuje. Mladík leží na stole, připraven k „masáži“. Říká, že to umí též. Přihlásí se mladší blondýna, která se ujímá tohoto úkolu. Mladík souhlasí a ona začne kreslit na jeho nohách černé čáry, které potom při masáži rozmazávala. Paní L. je pozorovala, a když blondýna ukončila masáž, představila mladíkovi paní L. jako Ezechiáše či Ezechiela. Mladík byl z tohoto sdělení zmatený. Na stole se formují všechna duchovní těla i energetické rozvody pro hmotné tělo. Energetické rozvody jsou u mladíka nejvíce karmicky postiženy, proto je dívka zakresluje černě. Blondýna je představitelkou ženského principu. S ní je mladík velmi těžce karmicky vázán, proto „masáž“ náleží především jí. Jako duchovního vůdce představuje paní L. jménem, aby ji mladík v pravý čas poznal. Až k tomuto poznání ve hmotném životě dojde, bude stejně zmatený, jako byl nyní v přípravné fázi svého karmického plánu. Mladík sedí na lůžku ve svém pokoji. Paní L. přichází za ním a znovu mu vysvětluje vše, co potřebuje. Mladík se zklidňuje a začíná chápat, že sešel z cesty, kterou si stanovil, že se těžce provinil ve vztahu k ženskému principu. Proto je nyní veden k tomu, aby na základě utrpení pochopil, co způsobil. Tak bude přiveden zpět na cestu pravdy a lásky. Proto byl zkoušen a uzpůsoben. Proto mu paní L. znovu vše vysvětlovala, aby věděl, jak vše napravit, aby poznal úkoly, které si sám stanovil. 204
Barvál Ve vizi dne 18. 12. 2000 je paní E. na zájezdu se svým starším synem. Oba procházejí nějakým hradem. Když skončí prohlídka, mají ještě dvě hodiny času do odjezdu. Jdou do buše pozorovat zvířata. Usadí se na místě, kde je poházené seno, a čekají. Brzy se začnou objevovat zebry, pakoně a jiná zvířata. Blíží se k nim i lvice. Zvířata se nebojí a paní E. se synem je fotografují. Potom se na louce objeví podivný tvor. Je ohromný, podobný člověku či opici, má hustou bílou srst. Přichází k nim a paní E. si nedokáže vysvětlit, co to je. Někdo jí říká, že je to barvál. Paní E. si ho fotí a jedna mladá dívka říká, že je to její ženich. Odcházejí a dívka jde vedle mladého muže, o kterém prohlásí, že je to nastávající její sestry. Mladý muž je do dívky evidentně zamilovaný. Ta odběhne od paní E. a zavěšuje se do mladého muže, který má být ženichem její sestry. Nikomu to nevadí. Ani barvál, který jde s paní E., nic nenamítá. „Zájezd“ je modelem karmického plánu pro život na planetě Zemi. Je to cosi jako trenažér, kterým prochází se svým synem, aby byla dobře připravena na klíčové životní situace. Hrad je místem, kde se cítí bezpečně, je odrazem jejich nitra, kam se uchylují, když se životní překážky zdají nesnesitelné. Odcházejí do místa, kde se učí lásce k přírodě, k celému světu a kde se setkávají s bytostmi, které je během života budou provázet, učit i zkoušet a pokoušet. Především je to barvál, který představuje bytost mužského principu, jež bude paní E. fascinovat a vábit. Barvál představuje muže, který mění často své partnerky a není schopen pravého citu. Podřizuje se svým pudům a cit lásky ponížil na čistě fyziologickou záležitost. Proto se zjevuje jako bytost zpola lidská a zpola zvířecí. K této bytosti je z minulých životů paní E. připoutaná. Nepoznává ho, ale vždy trpí jejich vztahem. Barvál je na základě připoutanosti i v tomto životě v její bezprostřední blízkosti. Záleží jen na ní, zda toto pouto rozvolní, protože i zde „náleží“ někomu jinému. Záleží jen na ní, zda bude pro tuto připoutanost trpět, protože podstata tohoto barvála se zatím nemůže změnit. Paní E. zde demonstruje všechny připoutané ženy k určitému typu muže. Nástup do autobusu představuje nástup životní cesty ve hmotném světě.
Temný vír Ve vizi dne 19. 12. 2000 dcera S. nasedla do vlaku. V chodbičce byl stojan s oblečením. Probírala se oděvy, ale byly tam jen černé kalhoty s velkými slunečnicemi a černá saka. Vybrala si jedny kalhoty a vleže se na podlaze oblékla. Nasednutím do vlaku nastupuje novou reinkarnaci. Šaty představují karmický scénář nastávajícího života. Šat je černý, tato barva je u vás bar205
vou smutku. Velké slunečnice naznačují, že tento smutek přináší karmická vazba s planetou Jantarem. Velikost slunečnic naznačuje velikost vlivu Jantaranů na její život. Vpředu ve vlaku byl kdosi, kdo všechno řídil a koho se všichni báli. Snažili se utéci. Dcera utíkala vpředu s nimi a vlak se změnil v místnosti, kde bylo mnoho lidí i dětí. Někteří byli jejími bývalými spolužáky, v jiných poznala své žáky. Zjistila, že mezi nimi je i její sestra, která měla na sobě něco červeného, byla o hodně mladší, ale nebyla to sestra z tohoto života. Nechtěla ji tam nechat a volala na ni, aby utíkala k ní. Všichni běželi do dalších místností, aby unikli zlu. V jedné místnosti pod palandou viděla ležet polorozpadlou mrtvolu. Doufala jen, že si mrtvoly ti mladší nevšimnou, aby nevypukla panika. Ten, kdo vše řídil a koho se všichni báli, byl vládce Jantaru. Mstitel. Reinkarnoval se s nimi, aby ukojil svou touhu po pomstě. Vlak se změnil ve hmotný svět a jednotlivé místnosti představovaly jednotlivé hmotné životy. Pomsta dopadala na mnoho lidí. Před jeho pomstou utíkala paní S. v čele davu, protože byla hlavním hromosvodem jeho hněvu. Její sestra měla na sobě červený šat. Bylo to ochranné zbarvení, protože se jí v těchto životech hlavní pomsta netýkala. Byla využita jako nástroj pomsty. Byla to jedna z dcer mstitele. Všichni, kteří uviděli místnost s mrtvolou, skončili násilnou smrtí. (Atlantida, francouzská revoluce atd.) Spolu s ostatními se dostali ven z budovy na trávník, který byl ohrazen drátěným plotem a příkopem. Snažili se uniknout, ale byli varováni, že je tam silové pole, které jim to nedovolí. Nějakým způsobem toto opatření obešli a ocitli se před vchodem do domu. Dcera tam nechtěla vstoupit, protože nad vchodem viděla další mrtvolu. Uvnitř seděla nějaká žena. Opuštění budovy znamená skutečnou reinkarnaci, tedy zrození na příslušné planetě. Plot s příkopem symbolizuje omezení života na příslušné planetě. Silové pole představuje časový zámek. Žena, kterou paní S. uviděla, je strážcem prahu. Asistuje u jejího vstupu do života. Mrtvola nad vchodem značí, že každý, kdo projde těmito dveřmi, vstupuje do hmotného života a stává se ve hmotě smrtelným. Paní S. se do tohoto života nechtělo. Pokračuje v cestě a stojí před svým mstitelem. Je spolu s ostatními znovu před plotem na jeho vnější straně. Všichni vědí, že mu neuniknou, a bojí se. Ukázal jim, jak snadno je může zničit. Myšlenkou ovládal tmavě šedý vír, který toho, koho obklopil, zcela zadusil a zničil. Jejich strach z něho se zvětšil. Stal se symbolem jejich smrti hmotné a někdy i duchovní. Paní S. si stoupla do bezprostřední blízkosti toho muže a doufala, že zde bude chráněna, protože si nemůže tento vír muž připustit tak blízko. Potom však pochopila, že tento vír je muž sám. Vír ji začal obklopovat a stoupal kolem nohou výš, až k levému rameni. Mrak víru byl utvořen ze samých větviček. Byly drobné a jemné, velice husté. Větvičky představují karmické vazby s tímto mužem, který je současně 206
představitelem mužského principu. Paní S. se snažila překonat svůj strach z něho láskou. Pak byla opět v nějaké místnosti, byl tam i tento muž a ještě jiné bytosti. Bylo jí špatně a zvracela do kbelíku, který jí muž podal. Dceři se zdálo, že již z něho nejde takový strach. Z hmoty ve kbelíku měla vytvořit myšlenkou své dítě. Snažila se o to vysíláním láskyplné energie. Muž se stává jejím duchovním vůdcem. Vede ji k tomu, aby naplnila svou karmu a očistila se již od všeho zlého. Paní S. již chápe, že jedině láskou může vše napravit. Ztrácí proto svůj strach z naplnění svého osudu ve hmotném světě. O chvíli později se dívá na svého syna, který je již dospělý, sedí na židli a hraje na kytaru. Má z něho radost. Hraje píseň lásky. V tu chvíli pochopí, že láska je tvůrčí princip, a proto může z hmoty zbývající ve kbelíku vytvořit i jiné věci. Ostatní lidé si neuvědomovali, že jsou uzavřeni a omezeni ve hmotném světě, a nepokoušeli se nic změnit. Byla tma. Je na rohu Kollárovy ulice. Cítí, že má opět nutkání na zvracení, a hledá nějaké vhodné místo. Malý chlapec ji odvádí ke dveřím domu, kde bydlela babička. Byly tam úzké dveře a za nimi uzounké schodiště. Vylézal po něm krokodýl. Za ním šel nějaký muž a kopnul do krokodýla, až se mu ulomily obě čelisti. Je v temnotách nepochopení, rovnováha mužského a ženského principu je narušena. Paní S. má snahu vše napravit. Malý chlapec je symbolem nevyzrálého mužského principu, který ji v této reinkarnaci přivádí na cestu, jež vede k osvobození. Je to cesta z hlubin jejího nitra, kde číhá deprese z vlastní agresivity vůči svému já, která jí byla karmicky vložena do scénáře života a kterou se měla naučit překonat. V tom jí může pomoci pouze vyzrálý mužský princip. Ten krokodýla jako symbol dravosti zničí. Sedí u stolu v babiččině kuchyni, jsou tam i jiní lidé. Znovu se objevuje mrak temného víru a obklopuje ji. Tentokrát od hlavy po ramena. Tentokrát se nebojí a vede prosby k Otci. Je uprostřed rodiny, která ji podporuje svou láskou. Ta ji posiluje a vede cestou lásky. Cítí však, jak se pod vlivem mraku stává malátnou. I její vnímání se zhoršuje. Je to symbol její nemoci, opět na sobě pracuje a vede prosby. V dalším životě je opět ve stejném domě. Je v koupelně. WC teče a na podlaze stojí voda. Sděluje to manželovi a bojí se, že to nespraví. Přijde však opravář, její bývalý žák. Ten prohlásí, že to bude spravené za tři dny. V tomto životě jde hlavně o očistu. Stoupající voda představuje únik energie. Stěžuje si manželovi, ale ten není schopen jí pomoci. Pomoci se dočká, teprve až se setká se svým žákem.
207
Poznání nového věku Ve vizi dne 26. 12. 2000 se nejprve objevují tři cípy černé lilie. Následuje hvězda s tmavými okraji a uvnitř je novorozeně. Následuje šedé písmeno „A“. Vychází slunce a břehy vpravo i vlevo jsou tmavé. Temná lilie je symbolem černé magie. Hvězda s dítětem představuje vrcholný magický zásah, kdy došlo ke stvoření a zrození nepravého svatého dítěte na planetě Jantaru. Památka pravého svatého dítěte tím byla pošpiněna. „A“ je první v abecedě. Je to pořadí svatého dítěte. Slunce sice vychází, ale země obou planet tonou v negativitě vzájemného sváru a nenávisti. Objevuje se tmavá planeta a z ní vystupuje černý trojzubec. Zjevují se dvě černé hvězdy a pod každou hvězdou je temná dlaň. Trojjedinost mužského a ženského principu vrcholí ve své zlobě. Obě hvězdy jsou ovládány temnou magií. Naplnění pomsty je zdánlivě na dosah. Z temnot vystupuje světlá bytost, která má místo hlavy hodiny. Hodiny ukazují 15 hodin, vzápětí na nich blikne 16 hodin. Světlá bytost je strážcem spravedlnosti. Upozorňuje, že během jedné hodiny bude míra agresivity naplněna a agresoři dojdou své spravedlivé mzdy. Objevuje se ohromná palma s hnědou kůrou, zakořeněná ve světle, její koruny nelze dohlédnout. Je to palma vítězství cesty lásky světlých sfér. Je vidět dlouhý stůl, který je pokryt bílým ubrusem, ale hrany stolu prosvítají černě. Pod ubrusem se schovávají malé černé bytosti. Za stolem nikdo nesedí. Vláda magie padla. Černí mágové se tváří láskyplně, ale jejich pravé já prosvítá temně pod bílým ubrusem, kterým se kryjí. Jejich přetvářka je odhalena. Zjevuje se jáma a do ní jsou odhazovány různé konstrukce. To znamená, že lidstvo se očišťuje od magie a nastupuje cestu lásky. Objevuje se mandala, uprostřed ní je slunce. Mandala je bílá, ale bytosti, které ji vytvářejí, jsou černé. Vize naznačuje, že utrpením člověk roste do pravé lásky. Pravá láska je Duchovním sluncem, které svým světlem vyvede zbloudilé bytosti z temnot do vesmírné jednoty lásky. Objevují se dvě bytosti, které stojí proti sobě. Každá z nich drží jednu ruku vzhůru a vzájemně se podpírají dlaněmi. Jsou světlé. Tyto dvě bytosti vytvářejí sjednocený duál v čistotě lásky. Vztyčené ruce naznačují, že se mužský i ženský princip ve své trojjedinosti vzájemně podporují. Zjevuje se veliká slunečnice. Ve spodku žlutých lístků je uložen klíč, otočený do středu. 208
Je to klíč k srdci planety, kterým lze otevřít srdce obou planet, Země i Jantaru. Dojde k tomu tehdy, až bude jejich vzájemná očista u konce. Dne 28. 12. 2000 mezi 16. až 17. hodinou se mi objevuje prozářená planeta. Na jejím vrcholu leží vodorovně bílý žebřík. Vede do nekonečna. Na tmavé dlani stojí trochu světlejší žena se spoutanýma rukama. Je to Jákobův žebřík, který naznačuje, že duchovní urozenost lze získat jedině usilovnou prací na sobě samých. Tmavá dlaň představuje vládu mužského principu, kdy byl ženský princip nepřirozeně spoután. Až vláda mužského principu poskytne svobodu ženskému principu a obráceně, lidstvo se osvobodí od vzájemné připoutanosti a oba principy budou opět svobodné a volné. Je vidět výřez do země ve tvaru „V“. Je tmavý a vycházejí z něho černé bytosti. Jde o očistu planety Země. Z jejího nitra odchází to, co bylo doposud skryto, odchází to, čím mágové planetu na základě svého chtění zatížili. Bytost leží pod vodní hladinou, má venku jen ruce, které nesou duhový terč. Je to avatar, který se dobrovolně stal terčem mágů, aby jim přinesl osvícení. Bílý kříž je vyjmut ze Země. Zůstal po něm v planetě temný otvor. Kolem bílého kříže se shromáždilo mnoho bytostí ze všech stran. Bílý kříž je symbolem učení lásky i symbolem spasení. Jdou za ním všichni, kteří touží po světle pravdy a lásky. Spásy však dojdou jen ti, kteří jsou ochotni napravovat své omyly a chyby. Nikoli ti, kteří jsou pasivní a očekávají, že toto vše za ně očistí někdo jiný či jejich spasitel. Objevuje se světlá plošina, pod ní čtverec a v něm „X“. Vše je světlé. Dále vystupují dva trojúhelníky proti sobě a mezi jejich hroty je čtverec stojící na „špici“. Plošina vymezuje příslušnou světlou sféru a trojúhelníky s čtvercem dimenzi a prostor i čas. Tmavší dlaň předává do prostoru světlejší „Y“. Z horních ramen písmene vzniknou křídla a ze svislé čáry tělo ptáka. Pták je ohromný a má načechrané bílé peří. Tmavší dlaň je dlaní Hekaté, která vrací lidstvu poznání, jež se zrodilo z utrpení způsobeného násilnými magickými zásahy. Je to poznání, které náleží novému věku lidstva, které Hekaté nechtěla, aby lidstvo poznalo. Nyní vrací tři knihy klíčového poznání, jež patří do učení lásky. Tyto knihy obsahují poučení o magii a následcích magické tvorby. Muž a žena šplhají s námahou po světle šedé trubici, která má černé spoje. Vede zdola nahoru. Nikde nekončí. Lidské bytosti jsou představiteli obou principů. Demonstrují cestu lidstva za světlem pravdy a lásky. Jejich cesta ještě není čistá, ale jejich touha je vede správným směrem. Roura je symbolem Jákobova žebříku. Protože však vede z temnot, je jejich cesta náročnější. Nejdou po stupních, ale doslo209
va se soukají a plazí. Až vykážou dostatek úsilí a lásky, změní se roura, po které šplhají, v Jákobův žebřík. Objevují se dva světlé břehy. Mezi nimi proudí zářivě zelenkavé světlo Boží lásky. Světlo spojuje oba břehy. Vzdálenost mezi nimi se zkracuje. Objevuje se hořící svíce. Z ní se line Boží světlo. Když byl celý prostor tímto světlem zaplněn, svíce zmizela, ale světlo zůstalo. Ke světlu se dole vztahují temné ruce. Světlo se šíří dál a dál. Stále ho přibývá. Až světlo Boží lásky vše zaplaví, budou očištěni jeho láskou i poslední z posledních. Tmavá kotva má tři ramena. Na jednom rameni stojí muž a na druhém žena. Jsou světlejší než kotva a drží se jejího středu. Muž se ženou představují oba principy. Jsou již vytaženi z temnot, ale ze setrvačnosti se drží svého zakotvení. Temná kniha magie se pozvolna uzavírá. Objevuje se zelený podklad a na něm jsou vzorce ze čtverců, postavených na rohu. Řetězení čtverců připomíná DNA. Vzorek je světle zelený. Jeho zbarvení naznačuje barvu Boží tvorby. Je nekonečná. Do popředí vystupuje malé písmeno „t“. Vzadu je podepřeno, ale to není nic platné. Kácí se. Písmeno „t“ znamená sílu, taurus, mágů. Padá, protože veškerá jejich energie je vyčerpána. Objevují se pážecí nohy v černých punčochách. Stojí na planetě a přešlapují na místě. To znamená, že pážata jsou služebníci magie, kteří dosud ovládali planetu. Nyní jsou bezradní, přešlapují na místě. Jejich vláda skončila. Musejí volit, kterou cestou se dají. Zda vykročí vpřed na cestu lásky a vzdají se své moci, nebo učiní krok vzad a vrátí se do temných světů magické tvorby, která již této sféře a dimenzi nenáleží. Lidské dlaně ukrývají světlo lásky. Z tohoto světla vystupuje žena, která je tímto světlem. Žena je představitelkou ženského principu. Vize naznačuje, že poznání pravé lásky a jejího učení je v rukou lidstva. Z nich vychází osvícení i tvorba lásky. Z nich vyjde i světlo lásky, které očistí mužský princip. Pak oba principy splynou v duál, pod ochranou vesmírné jednoty lásky. Předstupuje muž, který má místo hlavy tmavý pohár. Pohár se mění v uzavřené hledí černé přilby. Je to představitel mužského principu, jehož myšlení je plné strachu a násilí. Je obrněn vůči pravému citu lásky bez připoutanosti. Žena čistého vyzařování drží jako síto zářící desku, kterou něco propadá. Jde o ženský princip, který se ujal vlády. Odděluje zrno od plev, dobro od zla. Zářící deska, kterou užívá jako síto, je morálním kodexem nového věku.
210
Zkouška lásky – Tibeťan Dne 29. 12. 2000 asi ve 13.50 hodin jsem potkala Tibeťana. Udivilo mne, kde se tu bere, ale trpělivě jsem čekala, až si prohlédne jízdní řád. Měla jsem obavy, zda mu nevadí, že čekám tak blízko něho a nahlížím mu přes rameno. Když odstoupil, zaujala jsem jeho místo. Sotva jsem zjistila potřebné údaje, pocítila jsem krutou bolest na hrudníku a tři sečné rány, jako by mne někdo rozsekal na čtvrtiny. Myslela jsem, že umírám, ale vzpamatovala jsem se a vedla prosby za všechny bytosti, kterým jsem mohla takto ublížit. Nemohla jsem se pohnout a přemýšlela jsem, jak se dostanu do trolejbusu. Bolesti trvaly několik minut. Když přijel trolejbus, bolesti začaly polevovat a já v klidu dokončila vedení proseb. Tibeťana nebylo nikde vidět. Začala jsem tušit, že jsem ho viděla pouze já. Cítila jsem se lehce a byla jsem svěží. Prožívala jsem zvláštní pocit bezpečí. Tato zkouška je důležitým mezníkem vašeho vývoje. Je to čas, kdy osvědčujete a stvrzujete sílu a opravdovost vaší lásky k bližním. Má tři přípravné fáze. V první fázi pocítíte jedno seknutí mečem pravdy v trojjedinosti mužského principu a potom v trojjedinosti ženského principu. Vždy pocítíte intenzivní bolest přes páteř, která se podobá seknutí mečem. Rozpětí intervalu mezi nimi je různé a délka bolesti též. Vše je závislé na vašem duchovním stavu a vedení myšlení a cítění. Záleží na tom, jak reagujete na své utrpení. Proces probíhá na všech tělech duchovních, energetickém i hmotném. Reagujete-li správně, povolí váš duchovní mistr další fázi zkoušek. K tomu potřebuje váš souhlas. Tibeťan byl mistr Šambaly, který je strážcem duchovního postupu. Třímá ohnivý meč pravdy. Jen on může stvrdit vaši připravenost pro tuto náročnou zkoušku. Tím, že se zhmotnil, tě upozornil, že nastal čas rozhodnutí. Ještě trochu prověřoval tvé myšlení a cítění a potom vyslovil otázku, zda se cítíš připravena. Protože jsi souhlasila, byla provedena i závěrečná fáze zkoušky plamenným mečem pravdy. Je to zkouška, kdy za cenu vlastní smrti podstupuješ toto utrpení, při kterém nemyslíš na sebe, ale na své bližní. V přípravné fázi jsou též tři zkoušky duchovní zralosti, kdy volíte cestu a řešíte problémy pro vás velmi obtížné. Další zkoušky jsou zkoušky energetické, kdy se cítíte slabí a vyčerpaní, ale tyto potíže překonáváte ve jménu lásky bez reptání. Jako poslední jsou tři zkoušky fyzického utrpení hmotného těla, kdy pociťujete rány mečem, ale nemyslíte na své utrpení, ale na ty, kterým jste ublížili. Je to zkouška pochopení, důvěry v dobro a milost Boží, je to otevření se lásce i za cenu fyzické smrti. Ten, kdo o tuto zkoušku usiluje pouze na základě vlastního chtění, nikoli na základě zralosti, většinou selhává a podléhá zmaru. Jeho další vývoj musí začínat od prvopočátku. Jsou to zkoušky avatarů i duchovních vůdců, kteří je připravují. Odpovědnost je na obou stranách veliká. Každý z nich vkládá svůj podíl odpo211
vědnosti, lásky a utrpení. Když zkoušený zdárně projde i touto závěrečnou zkouškou, objeví se před ním vesmírná jednota lásky v podobě koruny vývoje. Koruna nese na svých hrotech tři vstupní brány. Vpravo a vlevo jsou menší brány pro jednotlivé principy, které ještě nejsou schopny vytvořit duál. Uprostřed je největší, hlavní vstupní brána. Tímto vstupem procházejí ve dvou proudech vedle sebe v harmonii a lásce oba principy, které se připravují splynout v duál. Postupují přes vývojovou osmičku do Duchovního slunce. Principy, které nemohly splynout v duál, ty, které procházely branami vpravo či vlevo, se posílí láskyplnou energií a ihned spěchají zpět, aby pomohly svému zaostávajícímu principu v celé jeho trojjedinosti. Za vývojovou osmičkou je Duchovní slunce. Jeho paprsky vyzařují všemi směry a na základě rovnosti přitahují jednotlivé principy a duály, které zde splývají v mnohoduši. Z Duchovního slunce vystupují zářivé bytosti, procházejí znovu vývojovou osmičkou. Jsou vyšší než ty, které teprve přicházejí. Tyto bytosti, které se znovu vracejí do hmotného světa, jsou avataři, kteří jdou pomoci těm, kdo teprve zrají pro duchovní urozenost. Prostupují zářivým kruhem, který je rozdělen na dvanáct dílů. Uprostřed je vedoucí avatar. Je to zodiak avatarů. Tímto zvěrokruhem musí prostoupit každý avatar, který vstupuje do Duchovního slunce, ale procházejí jím i avataři, kteří jsou pověřeni Boží misí ve hmotném světě. Zde se formují jejich schopnosti důležité pro Boží misi. Bylo mi řečeno, že jako váš duchovní vůdce nesu odpovědnost za vaši přípravu na zkoušku lásky. Mojí povinností bude mečem pravdy prověřovat kvalitu vaší lásky i duchovní urozenost. Tyto zkoušky proběhnou pod dozorem Otce i rady nejvyšších. Proto vás prosím, nenechte se unést ctižádostí. Buďte trpěliví a raději pokorně vyčkejte, až vám bude doporučeno tuto zkoušku podstoupit. Pracujte na své očistě, osvoboďte se od svých připoutaností a závislostí. Nechť je vaše láska všeobjímající. Až nastane den vaší duchovní zralosti pro tuto zkoušku, bude vám sděleno, že vaše příprava je u konce. Tehdy vás povede pravá láska. Teprve tehdy můžete dát k této zkoušce souhlas. Mír a láska s vámi!
Cesta očisty od připoutanosti Ve vizi dne 3. 1. 2001 chodí paní L. po Praze a sestupuje po kamenných schodech z veliké výšky dolů. Schody se točí ve spirále. Když sestoupila, zjevil se jí flakón s nádherným světle modrým vyzařováním, o kterém věděla, že náleží planetě Zemi jako ženskému principu. Flakón s parfémem ihned zmizel, protože ho viděla jen v duchovní podobě. Věděla, že ho musí se svou kolegyní, která ji doprovázela, hledat. Procházely různými obchody, ale nikde ho nenacházely. 212
Najednou se ocitly ve výstavní síni, kde bylo vše modré. Byly zde různé průchody, ale ani zde flakón nenalezly. Měl tvar zvláštně zprohýbaného oboustranného kužele. Jak procházely různými obchody, musely sestoupit vždy o nějaký schod níž. Obchod byl vždy po jejich levé straně, nikde však parfém neměli. Praha v tomto případě představuje hlavní duchovní středisko magie, magická Praha. Paní L. sestupuje z výšin světlých sfér se svým andělem strážným do temnot světů magie za poznáním. Hledala podstatu poznání ženského principu v jeho trojjedinosti. Tu představuje flakón v podobě oboustranného kužele. Je to cesta grálu pro oba principy. Na cestách magie však pravý grál není možné najít. Proto tento flakón paní L. se svou kolegyní neobjevily. Najednou jsou v místě, kde je bílý kulatý stůl, za který usedají. Vpravo od nich se objevily tři dřevěné stoly, tmavé, seskupené do trojúhelníku. Za nimi sedí muži stejné barvy jako stoly. Muži představují mužský princip v jeho trojjedinosti. Jsou spojeni kletbou, kterou jim má pomoci ženský princip eliminovat. Někdo podal paní L. a její kolegyni zezadu stravu. Byla to omáčka barvy medu. Paní L. začala jíst, ale potřísnila si klín jídlem. Začala se čistit bílou žínkou, kterou jí kdosi podal, a neúnavně pracovala, dokud skvrna nezmizela. Dochází k řešení karmické situace, která je na této úrovni základní. Je to vzájemný vztah mužského i ženského principu, včetně chápání jejich rolí. V tomto případě je ženský princip pokročilejší, proto usedá za bílý stůl. Je na něm, aby pomohl s očistou mužského principu, protože jejich vzájemná rovnováha je narušená. Paní L. jako představitelka ženského principu přijímá duchovní stravu od mužského principu. Je to strava kořeněná i medová, která vede k připoutanosti, nikoli ke svobodě pravé lásky. Touto stravou se paní L. potřísní. Je to vztah sexuální závislosti. Klín je symbolem sexuality. Paní L. se cílevědomě očišťuje od závislosti a neustává, dokud se plně neočistí. Nevhodná „strava“ je odstraněna. Klín je také symbolem stvoření, protože vydává plody vzájemného vztahu. Touto očistou od závislostí a připoutaností je připraveno vše pro harmonizaci obou principů, které pak mohou splynout v duál a vydat plody pravé lásky a její tvorby. Paní L. jede autem z padesátých let, leží na kapotě a drží se rukama postranních tyčí, aby nespadla. Je v podřepu. Je to velice nepohodlné a neustále jí padá béžová vesta lemovaná perličkami okolo výstřihu. Třikrát jí hrozilo, že spadne. Jde o symbol života a připoutanosti ke hmotě i k jednotlivým členům rodiny. Ti seděli pohodlně v autě. Byli to její rodiče, syn T. a ke konci i její sestra. Karmickou tíži tohoto života nesla s velkými potížemi, hrozil jí duchovní pád i předčasné ukončení života. Ostatní se vezli na její účet a řídili její život. Byla na nich závislá pro svou připoutanost. Padal její duchovní šat. Byl lemován perlami, jejími symboly utrpení. Protože ten, 213
kdo je připoután a nechá se řídit, obyčejně trpí, ale „zuby nehty“ se drží svého utrpení. Během jízdy nacházeli na cestě ležet mrtvé psy různých barev i velikostí. Jak postupovali, mrtvých psů přibývalo. Jeli přes jejich mrtvoly tak dlouho, až těchto psů začalo opět ubývat. Když jich bylo na cestě málo, objevili se asi patnáctiletí výrostci a začali bušit tyčemi do boků jejich auta. Auto mělo špinavou vojenskou barvu. Jízda autem představuje životní dráhu. Mrtví psi jsou představitelé strážců magie, kteří pro tento svět odumírají. Mladíci jsou nezralé duše, připoutané k magii. Snaží se vyburcovat mágy, kteří opouštějí magii, aby se vrátili do lůna magických světů a vzkřísili opět magii pro tento svět. Mladíci nechtějí ublížit. Chtějí, aby ti, kteří jedou autem bojovníků magie, bojovali za udržení její vlády. Lidé si však jejich výzvy nevšímají a jdou dál za světlem pravdy a lásky. Jak budou chápat a pracovat na své očistě, tak se budou jejich životní cesty měnit. Vojenské auto se změní v auto osobní, barvy zesvětlají. Jejich snaha se bude odrážet v jejich karmických scénářích a vazby připoutaností se budou rozvolňovat tak dlouho, dokud nebudou všichni svobodní. Pak všichni přijmou odpovědnost za svůj život do vlastních rukou, nenechají se vézt životem na úkor svých bližních. Pak bude svět očištěn od duchovně mrtvých a zavládne láska, klid a mír i harmonie.
Cesta za Světlem Ve vizi 3. 1. 2001 je paní E. na návštěvě ve velikém městě. Jde do jednoho domu, kde má pracovat jako vychovatelka dětí. Prochází bytem, který je čistý, bez nábytku, jen na koberci je cestička z drobečků jídla. Přechází do zadního pokoje, kde jsou malé děti, a ve vedlejším pokoji je starší mládež. Každý má kolem sebe omotaného hada. Jeden se dokonce mazlí s ještěrem. Paní E. má z toho trochu strach. Veliké město představuje svět. Dům je její nitro. Představuje bytosti, které dosáhly duchovní úrovně vůdců či rádců. Nitro duchovního vůdce musí být čisté, bez připoutaností. Jsou zde pouze stopy po duchovní stravě, kterou přijímá. To vše představuje čistota bytu, který je bez nábytku. Koberec představuje měkkost citu svobodné lásky. Jednotlivé pokoje představují životní úkoly. Nejprve je třeba se věnovat dětem. Ty pomoc duchovních vůdců nejvíce potřebují. Děti jsou nevyzrálé bytosti, mladé duše. Starší mládež představuje většinu bytostí, které žijí na této planetě. Jsou ve vývoji již tak daleko, že mají k dispozici hadí sílu a většinou ji ovládají. Hadí sílu představují hadi, které mají omotané okolo sebe. Veleještěr připomíná hadí sílu, která byla zneužita magickými praktikami v Atlantidě a přivodila zkázu 214
tohoto ostrova. Nad zneužitím hadí síly pociťují všichni duchovní vůdcové Světla právem obavy o budoucnost manipulantů. Paní E. se koupe s přáteli v rybníku. Když odcházejí, navrhne, aby se ještě šli vykoupat do krytého bazénu. Tam je nějaký muž, který zavřel mladou dívku do místnosti a pustil tam za ní zlého psa, aby ji zabil. Koupání v rybníce znamená očistu. Paní E. snímá, že tato první očista je povrchní, že by měli očistit i to, co je skryto v jejich nitru. To představuje očista v krytém bazénu. Muž s dívkou představují nevyrovnaný mužský a ženský princip, který zneužívá svých větších zkušeností a síly. Vězní a omezuje ženský princip. Zlý pes představuje démony a běsy v duši, kteří vznikají z nerovnováhy a připoutanosti obou principů. Paní E. jede s přítelem v autě. On nikdy neřídil, ale celkem mu to jde. Vystupují pod velkým kopcem. Na jeho vrcholu je věž. Jsou tam i jiní lidé. Rozhlížejí se kolem, až si všimnou turistické značky, která vede po cestě kolmo vzhůru. Vydají se po ní. Výstup je značně obtížný, protože svah je kolmý a klouže to. Paní E. má na sobě jen letní šaty a lodičky. Přítel leze rychleji, ale když paní E. míjí, pochopí i ona, jak si počínat, aby postupovala rychleji. Pak již snadno vyleze na kopec i ona. Jízda autem znamená životní cestu. Přítel představuje její podvědomí, její intuici. Není zvyklá ho nechat řídit a poslouchat ho. Toto je její první pokus a je spokojena. Učí se využívat intuice. Ta ji přivede na cestu, která vede k vrcholnému poznání tohoto života. Nejde oklikou, ale řídí se příkladem svého přítele, tedy intuicí. Ačkoliv měla na počátku cesty pocit, že není na cestu dobře vybavena, vytrvá a dosahuje svého cíle. Čeká ji vstup do věže poznání. Vstoupí do věže a ocitá se v nitru hory. Vydává se s přítelem po schodišti nahoru. Nejprve jsou schody pohodlné. Před ní jde její matka a za ní starší muž. Matce se to nelíbí a chce, aby ho paní E. předběhla a šla za ní. Paní E. však za mužem zaostává a brzdí ty, kteří jdou za ní. Když se ohlédne, jsou daleko za ní. Pak se schody začnou nebezpečně sklápět, zábradlí je vyvrácené, ale lze pokračovat v chůzi. Matka paní E. si najednou zapálí cigaretu a pak už ji paní E. nevidí. Pokračuje směrem vzhůru a schody se mění v pruh koberce, po kterém musí vyšplhat. Nahoře u východu z hory je pár lidí, kteří říkají, že venku je strašné počasí, že tam nepůjdou. Přítel paní E. je tam také. Když tam paní E. dojde, rozrazí dveře ven a vidí, že je na vrcholku hory krásně slunečno. Na lavičkách sedí staří lidé. Věž poznání umožňuje poznat i to, co je ukryto v hlubinách našeho nitra. Abychom mohli vstoupit do Světla, musíme poznat i to, co je ukryto v našem nitru, a vypořádat se s tím. Opět ji provází její přítel, intuice, a ukazuje jí cestu. Nejprve se zdá, že výstup z hlubin vlastního nitra nebude těžký. Potom vystupuje do popředí její vztah s matkou, která na ni měla na počátku cesty, tedy v dětství, velký vliv. Během cesty je od sebe rozdělí mužský princip. To se matce nelíbí, protože chce, aby její vliv nikdo nerušil. 215
Jejich cesta se stává náročnější. Paní E. si uvědomuje, že problém vztahu ke druhému principu si musí vyřešit každý sám. Pokud tak neučiní, bude svými názory brzdit na cestě pravdy ty, kteří jí důvěřují, berou si z ní příklad a následují ji. V rozhodném okamžiku volí paní E. i matka jednoznačně svou cestu. Symbolem pro opuštění společné cesty za Světlem je to, že si matka zapálí cigaretu. Volí cestu chtění, připoutanosti a magických manipulací. Od té doby již paní E. matku nevidí. Jsou každá jinde a každá sleduje jiný duchovní cíl. Paní E. zvolila přímou a náročnou cestu, bez oklik. Schody se mění v pruh koberce, po kterém musí paní E. vyšplhat. Je to cesta tolerance a pravé lásky. Vede přímo a nejrychleji k cíli. Tak se dostává k východu, kde před zavřenými dveřmi, těsně před cílem, postávají váhavci a ti, kteří se bojí svobody, protože to znamená přijmout odpovědnost. Když paní E. pod jejich vlivem zaváhá, pomůže jí opět její přítel, intuice, který rozrazí dveře jejího „vězení“ a ukáže jí cestu ven na svobodu. Nyní se jí dostává pravé odměny. Světlo lásky ji zalije. Setkává se zde se starými lidmi, kteří sedí na lavičkách a odpočívají po vykonané práci. Jsou to představitelé starých duší. Jsou to zasvěcenci, kteří se z lásky k vám stali vašimi rádci i ochránci, ale především duchovními vůdci, abyste na cestě nezbloudili.
Vzkříšení a očista duchovně mrtvých Ve vizi dne 7. 1. 2001 čistí paní L. odpad, který je ucpaný špinavými hadry světle modré barvy. Když vše vyčistí, odpad mizí a objevuje se kruh temných náhrobních kamenů. Uprostřed je světlo. To znamená, že paní L. ukončila očistu dílčí části ženského principu, jak naznačuje bleděmodrá barva. Nastupuje další fáze, kdy je třeba vést prosby za duchovně mrtvé. To naznačuje kruh temných náhrobních kamenů. Světlo pravdy je již osvětluje, ale oni ho ještě nevnímají. Teprve láska je může probudit. Dvě bytosti stojí proti sobě a drží se za ruce. Jsou vytvořeny z dřevěných válců a jejich ruce jsou ze samých provázků. Představují duchovně mrtvé, jejich mužský a ženský princip. Neznají pravý cit lásky. Jsou jako ze dřeva a znají jen připoutanost, proto mají ruce z provázků. Těmito provázky ovíjejí každého, koho chtějí získat nebo vlastnit. Objevuje se světlejší vodorovný tunel. Prochází jím větší množství bytostí vlevo. To jsou ti, kteří poslechli volání světla pravé lásky, osvobodili se od připoutaností a jdou za jejím světlem. Světlá bytost leží na zemi, je vyčerpaná, v bezvědomí. Nad ní se naklání jiná bytost. Jsou z ní vidět jen zářivé paže. Snaží se ji vzkřísit. 216
Je to ženský princip, který je vyčerpán soubojem s mužským principem. Nad ním se naklání duchovní vůdce v podobě anděla strážného, který se ji snaží „probudit“ a vysvětlit, že jedině za cenu osvobození obou principů v jejich trojjedinosti se mohou osvobodit a splynout v duál. Zatím jsou jejich principy nevyrovnané a oni se vyčerpávají marným soubojem. Objevuje se světle šedý tubus, který je uprostřed přerušený a v místě přerušení je znaménko nerovnosti. To je symbol toho, že oba principy nejsou ještě vyrovnány a nejsou připraveny ke splynutí, což je ideální duchovní stav duálu. Na to upozorňuje světlý čtverec, do kterého vede tmavší šipka a rozděluje ho na dvě poloviny. V každé polovině je jeden světlý kruh. Objevují se značky, které odhalují vzájemný vztah obou principů. Například dvě jedničky, zrcadlově umístěné, vytvářejí písmeno „M“. Jeho levá polovina je posunutá výš, protože jeden z principů je duchovně výš. To deformuje písmeno „M“, které je symbolem duálu či mateřské bytosti. V tomto případě jde o pokročilejší ženský princip, který se zjevuje v podobě světlejší robustní ženy na podstavci. Pod nohama má dvě polokruhovité výseče, které do sebe ještě nezapadají a nevytvářejí kruh. Tento výjev naznačuje, že v tomto vztahu má převahu ženský princip. Objevují se čtyři světlé kruhy nad sebou. Každý z kruhů je rozdělen na šestiny. Mužskému a ženskému principu náležejí vždy dva kruhy. To je jejich současný stav. Ještě na sobě musejí pracovat. Objevuje se tmavá závora a uprostřed je nasazen světlý kruh, který tvoří energetický vír. Tento vír může očistit všechny bloky, bludy a negativitu, kterou symbolicky představuje tato temná závora. Předstupuje šedá mužská postava s úzkým pasem, v pase se jí otáčí temná koule. Je to energetická podoba jeho tvorby. Z mráčků energie se vytvářejí listy a z nich se skládá písmeno „S“. To se objevuje i zrcadlově, na znamení, že ovlivňuje oba principy, a následně se zjevuje dvojka a písmeno „Z“ obráceně, takže se podobá spíše blesku. Objevuje se ženská bytost, která je uzavřena v prostoru brány. Chce se osvobodit, ale nemůže. Její kolena jsou sepnuta řetězy. Písmeno „S“ naznačuje vývojovou spirálu a „Z“ je závěr, zákaz zneužití moci, proto se mění v blesk. Řetězy naznačují připoutanost. Ženský princip je spoután mužským principem proto, že se bezvýhradně nepodroboval vůli mužského principu. Proto jsou řetězy na kolenech. Zjevuje se trojúhelník a v jeho vrcholech stojí po jedné temné bytosti. Celkem jsou tři. Tyto bytosti se mění v temné trojúhelníky. To znamená, že ve své trojjedinosti mužský princip proklínal princip ženský. Tyto kletby ženský princip oplácel, a tak se množí kletby geome217
trickou řadou a zatěžují karmicky oba principy. To naznačují temné trojúhelníky seřazené v párech. Objevuje se řada tří párů, to znamená, že se mužský a ženský princip takto vázal ve své trojjedinosti. To přineslo mnoho utrpení. Objevují se plameny a do nich zasahují světlé ruce. Vkládají dovnitř plamenů černý automobil. Automobil je symbolem života, kdy se bytosti za cenu utrpení očišťují od svých omylů a chyb. Světlá ruka drží nahoře v plamenech utrpení roli spletených drátů. Ruka otáčí rolí ve směru hodinových ručiček. Je to symbol připoutaností obou principů, to znamená, že na základě připoutaností tvoří oba principy svou budoucnost. Objevuje se černobílá šachovnice o devíti polích. Je to symbol sbírání životních zkušeností obou principů. Proto devět polí. Na sedmém a pátém poli leží misky naplněné zářivou energií. To znamená, že na šachovnici života bude záležet na tom, jak budete postupovat při plnění karmického plánu, abyste nalezli i duchovní stravu, která je pro vás přichystána, a vytěžili z osvícení to poučení, o které jste usilovali.
Vyrovnání mužského a ženského principu – smíření Bílá bytost se naklání nad kruhem, který je rozdělen na čtyři díly. Střídavě bílý a černý díl. To naznačuje stav rovnováhy. Objevuje se pevný bílý kruh a na něm bílá tyč ve středu. Na ní jsou navlečené dva bílé kruhy. Jeden kruh za mužský princip a druhý kruh za ženský princip. Tmavý jógin sedí na zemi s propletenýma nohama. To znamená, že mužský princip se ještě musí osvobodit od připoutanosti a karmických vazeb z éry své vlády. Bílá bytost je duchovní vůdce, který mu k tomu připravuje cestu. Do popředí vystupuje světlé vejce. Na něm uprostřed je bílý kruh a dva páry světlých rukou uvolňují kruh směrem dolů. Světlé vejce představuje duál, do kterého se mohou při vyrovnání spojit oba principy. Ruce duchovních vůdců připravují tuto duchovní slavnost a naznačují, jak této rovnováhy dosáhnout. S láskou je třeba uvolnit napětí, které opakovaně vedlo k válkám a nebezpečným střetům v minulosti. Zjevuje se žena, která má přes hruď veliký světlý kruh a v něm písmeno „H“. Dole pod písmenem se promítá život planety. Žena je personifikací planety a ve světelném kruhu stojí mužský a ženský princip, které se jeví jako písmeno „H“. Stojí proti sobě a drží se za ruce. 218
Jejich siluety vytvářejí toto písmeno. Život, který se pod nimi promítá, je životem, který byl ovlivněn jejich vzájemným vztahem. Žena světle zelené barvy sedí v bílém kruhu a prosívá mezi prsty písek, který je všude okolo ní. Žena představuje duchovního vůdce vesmíru, který je pověřen najít mezi lidmi ty, kteří jsou duchovně i citově natolik zralí a pokročilí, aby se stali tlumočníky pravého učení lásky. Zrna písku jsou jednotlivé bytosti hmotného světa, které byly shledány příliš „lehkými“ pro tuto funkci. Proto propadají mezi prsty bytosti. Celá činnost představuje marné snahy duchovních vůdců probudit ve vašem světě lidstvo tak, aby přijalo toto nejvyšší učení za své. Lidstvo nebylo ještě připraveno a zralé. Jógin napůl sedí či klečí na patách. Objevuje se průhledná bleděmodrá planeta, uvnitř které se promítá život. Na vrcholu planety leží bílý třešňový květ. Jógin je vládnoucím mužským principem, který měl duchovně připravit tuto planetu i s jejími obyvateli pro nový věk lidstva. Jeho vláda končí, proto se promítá život planety za jeho vlády, aby se mohl poučit z dosavadních omylů a chyb. Květ na vrcholu planety je symbolem jeho čistých pohnutek a snah, tedy jeho pravých úspěchů. Poklek jógina představuje jeho vztah k předloženým faktům. Je symbolem pýchy i pokory. Tmavé schody, vysoké, ostré a různé výšky, vedou vzhůru. Na první schod si sedla nějaká bytost. Schod se pod ní zhroutil. Objevil se kruh a v něm tři temné paprsky, sbíhající se v jednom bodě. Objevují se dvě písmena „A“ za sebou, spojená kolejemi. Bytost má v ruce kuželky a hází je za sebe a ony se spodem vracejí. Jejich dráha vytváří kruh a kruh, který kuželky opisují, se pohybuje proti směru hodinových ručiček. Schody ukazují cestu těm, kteří uvázli v temnotách světů magie. První schod je symbolem nástupu nové cesty za světlem lásky a nenásilí. Tento krok je pro mága nejtěžší. Pokud ustrne ve svém vývoji a usedne na tento schod, jeho svět se dříve či později zhroutí, protože ho dostihne zpětná vlna násilných manipulací, které dosud praktikoval. Symbol v kruhu naznačuje mágovi, že podle vesmírného zákona se jeho vlastní agresivita otočila proti němu. Dvě písmena „A“ naznačují, že duchovní a hmotné poznání se propojilo a mág stojí před volbou, zda bude v magických manipulacích pokračovat až do sebezničení, nebo se dá cestou pravé lásky. Bytost má stále ještě v ruce všechny své trumfy a obyčejně v této etapě učiní poslední pokus, zda je možné si ponechat dary magie, a přesto jít cestou lásky. Obyčejně neodolá na základě setrvačnosti manipulacím a ty se jí vracejí jako bumerang zpět a karmicky ji tíží. Bludný kruh je uzavřen a osvobodit se může jen tehdy, když se všeho vzdá. Pak může nastoupit cestu pravé lásky, která vede z temnot do světla pravého poznání lásky. Světlá ruka se vynořuje z kruhu světla. V dlani drží zářivý krystal, který 219
má tvar osmičky. Někdo drží tmavou oponu staženou k sobě. Je slyšet slovo Atlantida. Duchovní vůdce poukazuje na vývoj, který symbolizuje křišťálová osmička. Lidstvo opět stojí před volbou mezi cestou magie a násilí či cestou lásky a harmonie. Nastoupíte-li cestu lásky, nebudete již opakovat omyly a chyby, které přivedly do zkázy Atlantidu. Její tajemství bude rozluštěno. Zatím je pro vás varováním, abyste neuvázli v pasti inverzního vývoje.
Osvobození Dne 9. 1. 2001 vytváří hladina tmavé vody vír, který se točí vlevo. Lidská ruka do něho namáčí ukazováček. Objevuje se žena s mužem v prostoru. Je stahována mužem dolů, na jeho úroveň. Hladina vody představuje negativní tvorbu, kterou rozvířil nesoulad mezi mužským a ženským principem. Do této tvorby se svými manipulacemi lidstvo namočilo, což zvýrazňuje nerovnováhu mezi oběma principy. Tato nerovnováha je stahuje na nižší duchovní úroveň, která se projevuje i ve hmotném životě. Objevuje se ženská bytost, která má v hrudníku otvor a v něm zapuštěnou trubku, kterou je vidět do jejího nitra. Tam je vidět dvouramennou kotvu, celou černou. Zjevuje se temný muž, který je do poloviny těla zapuštěn ve slunečnici. Obraz mizí a muž se znovu objevuje, ale tentokrát sedí volně na slunečnici. Bytost je představitelkou planety Země, která je ženského principu. Její zakotvení je v temnotách i světech magie. Toto má na svědomí muž, který je představitelem planety Marsu. Jeho podstata je mužského principu. Celý jeho princip je připoután k planetě Marsu, i když je reinkarnován na planetě Zemi. Slunečnice je symbolem Marsu a jeho lidstvo, které se na vaší planetě reinkarnovalo, přineslo vaší planetě magii a válečné střety. Židle, navlečená vždy dvěma nohama do bílých provázků, je podtržena protichůdnými směry a je symbolem boje o moc. Oba principy si vzájemně podtrhávají židli. Magie i s násilím se ničí dříve či později samy. Starší muž čte knihu. Vous mu visí přes hřbet knihy, kterou drží v dlaních. Objevuje se vodorovný světlý paprsek. Vede do nekonečna. Na něm jsou v určitých vzdálenostech zavěšeny baňky, ve kterých se mísí temná energie se světlou. Starší muž je strážcem karmy. Sleduje, jak jsou jednotlivé karmické plány dodržovány. Světlý paprsek představuje životní osu těch, kteří jdou za světlem lásky. Baňky se smíšenou energií představují karmickou zátěž, která je světlem lásky eliminována. Tmavé bytosti se dívají na východ slunce. Když je slunce celou polovinou 220
venku, zalije jeho záře vše. Objevuje se světlá osmička a tmavé srdce. V jeho středu nahoře sedí světlá bytost a vede prosby. Tmavé bytosti jsou zástupci lidstva, které touží po osvícení. Duchovní slunce je zalévá svou láskou a pročišťuje je. Teprve když pochopí podstatu pravé lásky, mohou nastoupit vývoj, který vede k nejvyššímu osvícení, jak naznačuje světlá vývojová osmička. Je třeba, aby pročistily své myšlení a cítění, vedly prosby a usilovně pracovaly na sobě samých. Pak budou tyto bytosti očištěny a připraveny ke vstupu do vesmírné jednoty lásky. Dva světlé úpisy září vedle sebe. Ruka vlevo drží úpis vpravo a obráceně. Ruce se kříží. Teprve teď jsou vytvořeny předpoklady pro harmonizaci obou principů. Zkřížené ruce naznačují, že spojují své úsilí, aby dosáhly v harmonii společného cíle, který jim byl uložen vesmírnou jednotou lásky. Někdo nese tmavý obdélník jako dort. V každém rohu hoří svíčka. Z druhé strany nese bytost světlý kruh. Svíčky na něm nelze spočítat. Hoří a spojují se ve sloup světla. Bytost ve světlé uniformě má připažené ruce, ovinuté provazem. Tato alegorie představuje volbu duchovní cesty. Je to zkouška. Nejprve je přinesena duchovní strava v podobě temného dortu, která také přináší osvícení. To je však velmi omezeno čtyřmi rozměry. Vzápětí je nabídnuta duchovní strava ze světlých sfér, která nemá žádná omezení na cestě poznání. Má jedinou podmínku – lásku bez připoutanosti. Tato duchovní strava ukazuje cestu, která přivádí bytosti do vesmírné jednoty lásky. Zde neexistuje žádné omezení, pravá láska je nekonečná a poskytuje bezpečí. Bytost ve světlé uniformě je duchovní vůdce, který přináší pravé učení lásky. Při této zkoušce však má ruce svázané a nesmí radit, protože volba každé bytosti musí být svobodná. Současně každá bytost, která je podrobena této zkoušce, vykazuje svou duchovní zralost pro vstup do této jednoty. Světelný sloup, ve který se spojuje vyzařování svíček života, je mocnou silou tvorby lásky, která podporuje všechny dobré skutky, jež jsou v souladu s vesmírnými zákony Nejvyššího principu lásky a stvoření. Toto světlo chystá slavnost lásky. Tři paprsky vymezují hranice. Vytvářejí pyramidu. Kolem ní je bílý kruh asi ve spodní třetině výšky. Na něm leží tři bílé klíče. Jsou to klíče k učení lásky v její trojjedinosti obou principů. Pyramida je chrámem lásky. Objevuje se bílá podložka a na ní spočívá bílé písmeno „H“. Jsou to dvě bytosti, které stojí čelem k sobě, drží se za ruce a tvoří toto písmeno. Je to očištěný mužský a ženský princip ve své trojjedinosti. Je vyrovnán a zharmonizován. Písmeno „H“ naznačuje harmonii. Oba principy jsou připraveny ke splynutí. Vytvářejí duál a vstupují do Duchovního slunce. Třemi směry vede bílá mlha, která vytváří chomáče. Na konci každého chomáče je bílý list. Chomáče a listy se spojují a vytvářejí bílý strom. 221
Mlha je tou nejčistší energií. Je to tvorba lásky. Tato láska vytváří strom života. Objevuje se bytost, která je světlem. Drží v ruce ventil, kterým reguluje tuto tvorbu. Ventil se mění v zářivou sedmičku. Zářivá bytost je Otec, který reguluje a řídí tuto tvorbu. Tvorba prochází třemi sférami. Tři klíče Nejvyššího principu lásky a stvoření otevírají tyto tři sféry. Pyramida je chrámem lásky dokonalého světa Božího vyzařování. Bílá plošina představuje božskou rovinu, na které spočívají tři klíče ke světům stvoření. Uprostřed dokonalého světa Božího vyzařování jsou celkem čtyři roviny. Vycházejí v sestupné posloupnosti blesku a bývají považovány za čtyři aspekty převráceného stromu života, který vyrůstá z vůle absolutna. Tyto čtyři fáze rodí ze světa Acilut, světa božského vyzařování, tři oddělené nižší světy stvoření, utváření a učinění, světy Berija, Jecira, Asia. Zářivá sedmička představuje sedmé nebe. Sedmé nebe je místem toho, co je stvořeno jako dobré, krásné, spravedlivé a milosrdné. Je zásobárnou života, míru a požehnání. Odtud se tvoří pokolení duchů a sem se zase vracejí v nejčistší podobě po svém sestupu do nedokonalých světů. Zde se nachází rosa, která křísí mrtvé. Stav sedmého nebe je to, co hledají všichni mystikové. Učení o čtyřech rovinách Božího vyzařování a sedmém nebi je obsaženo v knize autora S. Haleviho „Vesmír v kabale“.
Duchovní vůdce Ve vizi dne 13. 1. 2001 je paní E. na dvoudenním semináři. Je tam hodně známých a ona je čerstvě po porodu. Narodil se jí další syn. Je roztomilý a rychle vyspívá. Během dvou dnů je z něho asi šestiletý kluk. Všem se dítě líbí. Paní E. ho bere na přednášky. On si tam hraje. O přestávce se s ním prochází v malém parčíku, kde rostou malé keříky s různým ovocem. Synek ochutnává ostružiny a paní E. má strach, aby nebyly jedovaté, protože zrovna není čas na to, aby zrály. Je zima, ale přítelkyně ji ujišťuje, že tam není nic, co by mu mohlo ublížit. Pak vidí, že syn jí hroznové víno. Kuličky jsou pro jeho pusinku moc veliké a šťáva z nich mu stříká ven. Potom sedí paní E. opět na přednášce a synka chvíli drží na klíně. Pak ho pouští ven si hrát. Po přednášce ho jde hledat. Stojí na kopci nad mořem. Z kopce dolů vedou rozbité schody. Dole vidí, jak synek skáče z mola do moře. Je nyní asi šestiletý, hodně hubený. Zůstal pod vodou. Vedle něho jsou nějaké děti a paní E. na ně volá, aby mu pomohly. Ony však nerozumějí, a tak sama běží dolů k moři. Když se blíží, nějaký chlapec konečně porozumí a vytáhne syna z vody ven. Když tam paní E. doběhne, dá jí ho do náruče. Syn ještě žije, „vylije“ z něho vodu a on začíná dýchat. Paní E. ho nese znovu po schodech vzhůru. 222
Dvoudenní seminář je výukou duchovních vůdců. Známí představují ostatní duchovní vůdce. Její synek je mladá nadějná duše, která jí byla svěřena do péče. Rychle prospívá a postupuje. Paní E. se raduje z jeho čistoty a pokroků, které pod jejím vedením vykazuje. Ovoce, které svěřenec ochutnává, je duchovní strava, kterou mu paní E. musí jako vůdčí duch předložit. Bojí se této odpovědnosti a má strach, že mu uškodí, pokud poskytne nějakou „stravu“ předčasně. Její rádce v podobě přítelkyně ji však ujistí, že je vše v pořádku. Poskytuje mu tedy dostatek duchovní stravy a on ji statečně přijímá. Pod vlivem takto získaných vědomostí jeho duch rychle zraje. Přijímá odpovědnost za svůj život do vlastních rukou a jde si „hrát“ sám. Jde o zkoušku zralosti. Když nastane čas, paní E. ho opět vyhledá. Vidí, že prochází očistou, a zdá se jí to předčasné. Volá na jeho druhy, ale nikdo jí nerozumí. Je to záležitost, kterou musí každý duch zvládnout sám. Když je vše hotovo, pomůže mu jeden z jeho druhů. Vytáhne ho z vody. Teprve nyní může paní E. zasáhnout. Její svěřenec zabil své ego, své sobectví a byl vzkříšen pro život věčný v lásce. Paní E. se opět ujímá své role duchovního vůdce. Zkouška je u konce. Vynáší svého svěřence po mystické cestě vzhůru k Nejvyššímu principu lásky a stvoření. Čeká je ještě mnoho zkoušek, kdy budou vykazovat pravost a kvalitu své lásky. Naše skupina sedí v neuspořádané místnosti. Jsou tam vedle sebe tři dlouhé stoly. Strana po mojí levici je uspořádána tak, jak vždy ve skupině sedáváme. Po pravici nesedí nikdo, ale uprostřed sedí nějaké starší ženy a celou dobu vyrušují hlasitým hovorem. V místnosti se na šňůrách suší prádlo. Neuspořádaná místnost je svět, ve kterém žijete. Je to jeho duchovní stav a na jeho zlepšení máte pracovat. Starší ženy u prostředního stolu jsou představitelkami ženského principu, který se připoutal ke svým „křivdám“ domnělým i skutečným. Na svou nespokojenost se svým údělem upozorňují hlasitým hovorem. Někdy i křikem. Nedělají nic pro to, aby svůj duchovní stav zlepšily. Vinu kladou na bedra všem ostatním, jen ne sobě. Až pochopí svou odpovědnost a začnou usilovně pracovat na sobě samých, tehdy se bude jejich stav zlepšovat a ony ztichnou a budou schopny přijímat učení lásky, které jim přinášejí zasvěcenci. Zatím jsou schopny jen toho, že perou „špinavé“ prádlo, které je rozvěšeno okolo nich. Na naše sezení měla přinést paní E. maso obalené v paprice. Měla ho na tácu rozdělené v igelitových sáčcích. V některých bylo maso vcelku, jinde byly tři řízky. Já jsem v čele stolu losovala, kdo jaké maso dostane. Jako první si od paní E. vzala maso paní L. Byla nespokojená, že je obalené v paprice. Další kus jsem si vylosovala já, a když jsem odebrala svůj kus masa z tácu, vzala jsem tác od paní E. a vše jsem rozdělila bytostem na předních místech. Poslední výjev je ukázkou vaší přípravy na práci ve hmotném světě. Paní E. jako ústřední postavě v karmickém konfliktu mezi planetou Jantarem 223
a Zemí náleží předat karmický úděl. Podle podílu viny je některé maso libové a chutně připravené, jiné je „opepřené“ výčitkami svědomí a bolestí nad omyly a chybami, které se staly. Ty jako zástupce planety Země určuješ pořadí pozemšťanů, kteří z rukou paní E. přijímají svůj karmický úděl. Paní L. protestuje proti tvrdosti svého údělu. Zdá se jí příliš ostrý. Vzápětí je řada na tobě, abys přijala svůj úděl. Jako zástupce pozemšťanů odnášíš i jejich karmické úděly a spravedlivě je rozděluješ. Paní E. se cítí „oloupena“ o podíly Jantaranů. Neuvědomuje si, že oni jsou již reinkarnováni na planetě Zemi, a jsou tedy pozemšťany již mnoho životů.
Sen paní S. Dne 18. 1. 2001 paní S. usíná a má pocit, že stále něco vyprošuje. Zdálo se jí, že vede prosby společně se mnou. Na zdi visí obraz v životní velikosti, který během proseb začal nepříjemně vyzařovat a útočit. Probudila se s velmi nepříjemným pocitem, který jí způsobil nevolnost. Viděla mne sedět v místnosti, kde byla tma. Byla noc a spalo zde na zemi celkem dost lidí. Vedle ní ležela její spolužačka ze školy a chtěla ji objímat a líbat. Paní S. se však vymluvila na to, že má v puse rovnátka. Spolužačka se k ní přitiskla a brečela. Snažila se ji utěšit. Vytrvalé vedení proseb přivádí paní S. k poznání minulosti a touhy po očistě. Pracuje společně s tebou a propojení vědomí s minulostí jí způsobuje až fyzickou nevolnost. Trochu se bojí, ale když tě vidí pracovat v temnotách, dodá si odvahy a rozhlédne se okolo sebe. Vidí, že zde uvázlo hodně bytostí, které potřebují pomoc. Na prvním místě to byla její bývalá spolužačka, která potřebovala pomoci, protože nezvládá svou životní roli jako žena. Paní S. by ji neměla jen utěšovat, ale dluží jí i poučení. Paní S. vstává, že půjde na WC, které je v přízemí. Sešla ze schodů. V ruce má složené noviny, klíč a ubrousek. V přízemní hale stojí skupina lidí v kruhu a vedou prosby. Paní S. se k nim přidává. Někdo se podíval na obrázky, které visí za paní S. na zdi, a polekal se jich, protože na nich jsou portréty lidí, kterým na obličeji roste srst. Vtom ze skříněk u zdi vybíhají různá stvoření, která jsou také napůl zvířecí. Potom se paní S. probudila doopravdy. Paní S. se chystá dokončit očistu i vnitřně. Sestupuje ještě níž a zde nachází bytosti, které touží po svobodě a osvícení. Složené noviny symbolizují schopnost získávat správné informace. Klíč jí má pomoci otevřít srdce a rozluštit skryté tajemství. Ubrousek připomíná, že má své poznání předkládat šetrně a s láskou. Paní S. se přidává k prosebníkům a zjišťuje, že obraz jejich nitra se promítá na stěny v okolí, a nastavuje jim zrcadlo. Někteří se děsí toho, co vidí. Připoutanost ke hmotě, vedení života bez vyšších cílů. Ve skříňkách je skryto to, co nikdo z nich nechce, aby bylo vidět. Jejich 224
touha po osvícení jim umožňuje zjistit pravdu o sobě samých. To je prvním předpokladem očisty na cestě k osvícení. V dalším snu se paní S. pohybovala v nějakém domku, kde byly krásné kusy nábytku, které obdivovala. V kuchyni byly příjemné ženy, které jí nabízely jídlo. Potom se ocitla v sále, kde se chystala svatba. Paní S. byla nevěstou. Měla již slavnostní šaty, ženicha však neviděla. Později přišel muž, ale ani on nebyl jejím ženichem. Pomyslela si, že je to již druhá svatba, která se připravuje. Domek je nitro paní S. po očistném poznání. Je zde mnoho drahocenných duchovních pokladů, jež představuje nábytek, který paní S. tak obdivovala. Příjemné ženy jsou její sudičky a ochránkyně. Připravují její duchovní stravu, kterou jí vzápětí nabízejí. Chystá se mystická svatba. Ženich ještě nepřichází, protože se paní S. a pan P. Bu. musejí dokonale očistit od vzájemného pouta kletby Jantaranů. Jakmile toto pouto padne, přijde pravý ženich k paní S. a pravá nevěsta k panu P. Bu. Toto pouto bude eliminováno pravou láskou. Oni budou svobodní a volní. Mystická svatba je duchovní postup na cestě pravdy a lásky. Stačí, když od sebe odhodí předsudky vyplývající ze setrvačnosti magického myšlení. Paní S. je představitelkou ženského principu a pan P. Bu. představuje mužský princip. Byli k sobě uměle připoutáni magickým zásahem Jantaranů a tato nerovnováha, protože bylo spojeno to, co si nenáleželo, jim přinesla mnoho utrpení a planetě četné zápasy a války.
Poznání Ve vizi dne 26. 1. 2001 jsme jeli s celou skupinou do ciziny autobusem. Paní L. ve své blízkosti viděla mne, paní V., paní E., pana T. W. a své děti. Byl tam nějaký pán s dlouhými šedými vlasy, měl stříbrné brýle, byl vysoký. Věděla, že jsou si velice blízcí. Přijeli jsme do starobylého města, kde bylo mnoho kostelů a temné vysoké domy. Zde jsme vystoupili. Cizina je v tomto případě Slovensko. Vaše skupina má být jejich duchovní oporou na cestě očisty. Pán je duchovním vůdcem skupiny na Slovensku. Je s vámi v úzkém kontaktu. Spolupracuje s vámi a přivádí vás do duchovního centra na Slovensku i na Moravě. Výška jeho postavy odpovídá v očích paní L. jeho duchovní hodnosti. Město, které představuje duchovní centrum, je zatím temné, protože se ještě neočistilo od magických manipulací, myšlení a cítění. Paní L. vidí na planetě dlouhé špinavé ruce. Když se odtáhly, zůstaly po nich krvavé skvrny. Špinavé ruce představují nerovnováhu mužského a ženského principu, která vedla v Železném věku k válkám, jež zanechávaly bolestné rány. Je třeba vést prosby za očistu, potom se vaše srdce otevřou lásce. 225
Objevuje se otevřené srdce, uvnitř je světlo. Vše okolo je tmavé. Světlo vystupuje ze srdce a jeho paprsky osvětlují tmu. Objevuje se vchod do jeskyně. Dva kamenné bloky tvoří vstupní bránu. Brána je pootevřená a za ní je život. Z brány vystupuje světle modré světlo. Láska, která naplnila vaše srdce, přinese světlo poznání. Kamenné bloky jsou vstupní branou do éry nového věku. Je již pootevřená. V tomto věku vás povede ženský princip. Čím více lásky a porozumění bude ve vašem nitru, tím dříve vstoupíte.
Další sen paní S. Ve vizi dne 27. 1. 2001 se paní S. probrala na křižovatce v Dubí a rozhodla se, že půjde za mou neteří L. do školy. Byl tam taxík, někdo v něm již seděl a paní S. si přisedla. Brzy zjistila, že nejedou hlavní ulicí, ale oklikou. Komentovala, že neteř bydlí v Zahradní ulici. Vystoupila z taxíku. Všude byl bílý sníh. Chtěla na hlavní silnici, ale čím více se k ní blížila, tím rychleji sníh mizel. Objevovaly se staré domy. Potkala mezi nimi chlapce s holčičkou. Oba byli špinaví a otrhaní. Chlapec holčičce sprostě nadával a ona před ním utekla do jednoho z domů, protože ho nechtěla poslouchat. Chtěla zahnout doleva ke škole, ale zjistila, že je tam tma a černo. Směrem vpravo sice byly ošklivé domy, ale zdálo se, že je tam světleji. Kolem přejelo černé auto. Seděli v něm lidé ve třech řadách. Auto u ní zastavilo a ona v něm uviděla sedět svého známého pana T. Přisedla si tedy k nim a jela dál. Všichni pak vystoupili na veliké pláni s jediným stromem u silnice. Pan T. ji vyprávěl, že má zlého bratra. Sehnul se ke kořenům stromu a zdvihl ze země obrázek s portrétem bratra. Paní S. v něm poznala černého Krista. Najednou se ocitla s přítelem v místnosti, kam chtěl pan T. svého bratra zavřít. Všichni již z té místnosti odešli a pan T. ještě něco vysvětloval bratrovi. Pospíchal, protože místnost se uzavírala časovým spínačem. Bratr unikl, ale pan T. tam zůstal. Jeho bratr prošel do vedlejší místnosti, kde byly dvě až tři mlžné bytosti. Vypadalo to jako projekce. Ty mu sdělily, že tahle „krabice“, ve které se nachází, není jeho. Byly tam ohromné sloupy z počítačů a bytosti se snažily tento omyl napravit. Paní S. se ocitá na životní křižovatce. Rozhodne se, že se bude učit. Chce vstoupit do téže školy jako tvoje neteř, která je její paralelní bytostí a sdílí s ní karmický scénář tak, jak si ho mezi sebou rozdělily. Škola je svět, kde se reinkarnují. Nejprve musejí volit cestu, kterou se dají. Paní S. volila cestu delší. Hledá svou spřízněnou duši, kterou představuje tato její paralelní bytost. Vystupuje z taxíku do míst, kde vládne zima. Je to zmrzlé království. Není zde dost lásky. Potkává nevyrovnaný mužský a ženský princip v podobě svářících se dětí. Ani jeden z nich neumí svůj problém správně řešit. Mužský princip jde cestou hrubosti a násilí, ženský princip utíká před sku226
tečností. Skrývá se ve svém nitru, nechce poslouchat, co mu mužský princip říká, a není schopen problém řešit. Paní S. již ví, že se musí dostat na hlavní silnici, která ji povede k cíli. Je to cesta lásky, i když ji zde potkává mnoho utrpení, které vyplývá z nepochopení a sobectví. Že jde správným směrem, pozná podle toho, že sněhu směrem k cíli ubývá. Paní S. představuje všechny bytosti, které touží problém nevyrovnanosti obou principů řešit správně. Když pochopí svůj cíl, mohou se reinkarnovat. Přijede pro ni černé auto, které představuje život v temnotě. Zde se setkává s těmi, se kterými je karmicky vázána. Se kterými mnoho životů „bojovala“ o vládu v celé trojjedinosti příslušného principu. Protože správně pochopila svůj cíl, nemusí se již reinkarnovat v úplné temnotě, ale povede ji touha po světle pravé lásky. Proto neodchází ke škole, kam chtěla původně dorazit, ale jde tam, kde již svítá. Nitra lidí, kteří zde žijí, ještě nejsou čistá, ale snaží se na sobě pracovat. Na této cestě poznává svého přítele pana T., který má dvojí tvář. Je to představitel mužského principu, který se bojí pohlédnout pravdě do očí a pohlédnout na dno své duše. Představuje paní S. svého bratra, který je personifikací jeho druhého já. Ví, že je zlý, a odsuzuje ho. Z auta vystupují na vrcholu dílčího poznání. Je to planina, kde je strom života pana T. V kořenech nachází podobu svého já. Paní S. v něm poznává pokušitele, černého Krista. Oba jsou na pláni, kde probíhá rekapitulace jejich minulého života. Zde také přijímají úkoly pro život příští. Toto vše probíhá určitou dobu, potom se musejí oba rozhodnout. Buď se rychle znovu reinkarnují ve hmotě, nebo se budou delší čas na život ve hmotě připravovat. Oba zvolili první cestu. Pan T. však otálí, a tak se stane, že do hmoty odchází bez přípravy, kde se mu dostane poučení o tom, že není na správném místě, a bude se reinkarnovat příští život tam, kde strážci prahu určí. Strážci prahu jsou ti, které vidí paní S. jako mlžné bytosti. Pan T. se svým otálením reinkarnoval ihned. Svou nevědomostí se ošidil o potřebné vyhodnocení minulého života. Poučení: Odsoudíme-li kohokoli a odmítneme-li mu svou pomoc, obrátí se vše proti nám a my na to „doplatíme“ tím, že musíme tuto chybu napravit. Přibývá tedy další úkol a sbírání zkušeností.
Nákup a hledání paní L. Ve vizi dne 30. 1. 2001 nakupuje paní L. v řeznictví. Všude visí tučné vepřové maso, které se jí nelíbí. Za ní ve frontě stojí muži. Říká řezníkovi, že chce něco libového. Ten šel vlevo a ukázal jí dva kousky masa. Ostatní toto libové maso neviděli. Paní L. si poručila, aby jí z masa odkrojil tři kousky. Když to učinil, požádala ještě o jeden další kus. 227
Nákup v řeznictví představuje přípravu karmického plánu pro další reinkarnaci či volbu náhradního karmického scénáře. Řezník je duchovní rádce a pán karmy. Protože vláda mužského principu končí, stojí za ní ve frontě samí muži. Mění se jim karmický scénář. Tučné maso je připraveno pro většinu z nich. Také se jim bude časem zajídat. Paní L. potřebuje karmickou stravu, která představuje tři úkoly a cíle poznání. Když vidí, že maso je libové, pro ni stravitelné, přibere si ještě jeden úkol. Pán karmy jí vyhoví. Paní L. jede do města padesátých let. Hledá knihovnu. Doprovází ji žena, která jí chtěla pomoci. Žena byla sice místní, ale knihovnu nenašly. Jdou vzhůru do vysokého kopce, kde po pravé straně zurčí kaskáda čisté vody. Místní obyvatelé jsou na ni velmi hrdí. Každý, kdo prošel okolo, si do ní namočil vždy jen jeden prst. Paní L. se ženou jdou dále a nacházejí po obou stranách ulice obchody. Knihovnu opět nenašly. Vracejí se stejnou cestou zpět a vidí, že vlevo, asi uprostřed ulice, se scházejí starší lidé. V dlaních mají skleněné fialové trubičky. Byli zde muži i ženy. Paní L. se vrací do minulosti, chce nahlédnout do ákášických záznamů padesátých let. To jí však nenáleží, proto knihovnu nenajde ani s pomocí duchovního vůdce své minulosti. O nic jiného nemá zájem, proto nevstupuje do žádného obchodu, ani se neočišťuje v kaskádě živé vody. Chyby jiných poznává dobře, ale vlastní si neuvědomuje. Podivuje se nad tím, že lidé si čistí vždy jen jeden prst, ale sama si ani prst neočistí. Proto nevstoupí mezi zasvěcence, kteří pracují uprostřed ulice. Vidí je, vidí jejich symboly zasvěcení, fialové trubičky, ale nepožádá je o pomoc. Z toho plyne ponaučení, že každý musí uzrát pro poznání pravdy. Může být u zdroje, žíznit po něm, volat o pomoc, ale nepozná ho, pokud není pro toto poznání zralý.
Očista paní R. Ve vizi dne 30. 1. 2001 se paní L. ocitla v dlouhé chodbě. Vpravo uprostřed byly dvě místnosti. V první zahlédla paní D., ve druhé byla paní R. Paní L. k ní přistoupila a ptala se, zda nepotřebuje pomoci. Paní R. uklízela po malování. Měla však vymalovány jen dva čtvereční metry nad vchodem. Všude jinde byla stará malba, několik nánosů žluté barvy a na ní bílé „cákance“. Uprostřed byl dlouhý nízký stůl. Paní R. právě sundávala záclony, na kterých byly též „cákance“ po malování, a ty rozmazávala mokrým hadrem. Snažila se je tak očistit. Paní L. se divila, proč je rovnou nevypere. Dlouhá chodba symbolizuje životní cestu. Uprostřed života se setkává paní L. se dvěma přítelkyněmi. Přistoupí ke druhé, o které se domnívá, že ji potřebuje víc. Viděla, že paní R. pilně pracuje na očistě. Paní R. je představitelkou těch bytostí, které pilně pracují, ale při očistě se vyhýbají pohlédnout 228
do svého nitra a očistit se od toho nejvíce zraňujícího problému. Neustále krouží okolo, ale k podstatě se stále nedostávají. To naznačuje malba na stěně. Jde o nánosy žluté barvy, která symbolizuje planetu Jantar. Uklízí, ale není ještě hotova. Snímá záclony na znamení, že nic neskrývá, ale rozmazává jen skvrny špíny, která na nich ulpěla. Teprve až všichni, které zde představuje, pohlédnou hluboko do svého nitra, teprve tehdy pochopí, co se tam skrývá, a budou schopni pravé očisty. Takto přistupuje k řešení karmických problémů hodně Jantaranů. Vyvíjejí horečnou činnost, jsou unaveni, ale nejdou do podstaty problémů a zavírají oči před správným řešením. Doma měla paní R. vánoční stromeček s velkými červenými ozdobami. Byla s ní dcera V. a později za paní L. přišli její synové H. a T. Pod stromečkem našli jeden stříbrný a jeden zlatý řetěz. Znovu je na stromeček zavěsili. Byly tam veliké hodiny jako varování, že se čas krátí. Domov paní R. je její nitro. Jsou tam všichni, které miluje. Řetězy na stromečku naznačují připoutanost. Dva padly, ale přicházejí synové paní L. a tato pouta znovu obnoví. Jsou na stromě života jejich rodiny. Hodiny připomínají, že je třeba tato pouta co nejrychleji rozvolnit.
Prokletí Jantaranů Když zemřelo svaté dítě Jantaranů a rodina překonala první otřes z jeho smrti, naplnilo se jejich srdce touhou po pomstě. Shromáždili se, aby promysleli trest těch, kteří zavinili jeho smrt. Nejvyšší agregor planety požadoval pro viníka trest smrti. To však neuspokojilo jejich touhu po pomstě. Jednoho dne svolal otec a matka svatého dítěte všechny poddané a vrhli strašlivou kletbu proti planetě Zemi a rodu jejich svatých dětí. Prokleli je v tom smyslu, že je nikdo nikdy nepozná, když budou plnit svůj svatý úkol. Prokleli je v tom smyslu, že budou pro pravdu a osvícení, které hlásají, vždy umučeni a zabiti. Třetí kletba způsobila, že učení lásky bylo vždy pro lid této planety těžko pochopitelné, a proto bylo tak často deformované. Proto se ve jménu lásky válčilo a vraždilo. Čtvrtá kletba určila, že mesiáš bude vždy zrazen. Pátá kletba způsobila, že ve jménu tohoto učení budou vedeny války. Šestá kletba stanovila, že žízeň a touha po tomto učení budou neuhasitelné. Sedmá kletba určila, že těsně před dosažením duchovního cíle bude tento cíl zakryt nedůvěrou a malověrností. Jakmile byly tyto kletby vysloveny, zhmotnily se v podobě temného rovnoramenného kříže na planetě Zemi. Tímto nepřátelským aktem byla míra 229
porušování vesmírných zákonů dovršena. Jejich kletby se obrátily proti nim a jejich planetě. Otiskly se v podobě temného „T“ do jejich planety. Je to podoba kříže, který svou silou vede viníky k sebezničení. „T“ představuje sílu taura, býka, a obraz oltáře, na kterém vše obětovali své pomstě. Tedy i sebe. Tak se také stalo. Když se opět shromáždili, aby pokračovali ve vedení kleteb, vyslovili osmou kletbu, která zasahovala planetu Zemi a její obyvatele na stromě života a ohrožovala jejich duchovní i hmotný vývoj přímo v podstatě. Byla to kletba, která měla zničit celou planetu i s jejich obyvateli. Jakmile byla tato osmá kletba vyslovena, vír strašlivé negativity a zneužitých živlů zasáhl je i jejich vlastní planetu Jantar. Nyní se tato planeta, která se stala mrtvou planetou, nazývá Mars. Na paměť všem pokolením z rodu marťanů, ale i ostatním civilizacím byly uchovány na planetě pyramidy. Tvář Marsu je zachována. Tato tvář pláče nad zničenou planetou. Je varováním pro všechny, kteří porušují vesmírné zákony a společenství vesmírné jednoty lásky. Nastal čas, kdy Jantarané musejí pracovat na tom, aby osvobodili tuto planetu i s jejími obyvateli od prokletí, které na ně uvrhli. Teprve tehdy bude osvobozen i Mars. Zatím žijí Jantarané na vaší planetě, aby pomáhali napravit své omyly a chyby. Jakmile bude očištěn a osvobozen rod svatých dětí na obou planetách, vytvoří se předpoklad pro harmonický vývoj obou planet i jejich obyvatel, včetně zharmonizování mužského a ženského principu v jejich trojjedinosti. Objevuje se trůn, který je osvícen zleva. Je veliký a z jedné pětiny tone ve tmě. Je to trůn pro duál. Aby na něm mohly zasednout oba principy, je třeba je ještě z jedné pětiny dočistit. Pak se oba principy spojí ve své trojjedinosti a duchovní urozenosti. Pak v celém vesmíru zavládne harmonie. Karmický kříž utrpení planety Země problikává s křížem utrpení planety Jantaru. Na příčných břevnech leží vždy jedno svaté dítě. Kříže jsou vidět zezadu. To znamená, že toto utrpení je již za vámi a je čas ho vyprosit. Před kříži stojí veliké množství lidí. Přes hlavu mají šedý závoj nevědomí, které se mění v pokání a porozumění. Objevuje se černá busta muže, který tenkrát vládl nad vším. Je to vládce Jantaru – Jehowa. Po pravé a levé ruce má velké množství stromů života, které jsou kořeny vzhůru. Ve svém poslání selhal pro nedostatek lásky a soucitu. Selhal na základě sobectví, pýchy a připoutaností. Tak došlo k jeho mravnímu pádu. Zařadil se mezi padlé anděly a volil pro sebe a své věrné cestu temnoty, násilí a zla. Mnoho bytostí zavedl. Hořkost jejich pádu cítí mnoho bytostí dodnes a nemohou se s tím smířit. Tato hořkost bez soucitu a lásky je přivedla na cestu sebezničení. Pýcha a zpupnost otočila meč spravedlnosti na jeho vlastní žádost proti němu a jeho duchovní podstata byla eliminována. 230
Viděli jsme rody svatých dětí, jak odevzdávají své zkušenosti Otci. Mezi jejich dlaněmi tryskalo světlo pravého poznání očištěného láskou. Objevuje se válec v podobě krystalu. Je to učení lásky v čisté podobě. Břevna kříže na planetě Zemi mizí a objevuje se svatá kniha, která je rozevřená a tryská z ní světlo. Je to učení o pravé lásce. Na planetě Marsu zůstal místo kříže otisk kovové hvězdy. Je to symbol magických manipulací. Tento otisk bude z Marsu sňat tehdy, až marťané přijmou učení lásky od pozemšťanů v jeho nezkreslené podobě. Je to podmínka osvobození bývalé planety Jantaru i s jejími obyvateli. Naplněním této podmínky přinesou pozemšťané s Jantarany pravý důkaz pokory a lásky, která je nekonečná.
Pět mudrců, patero moudrostí Ve vizi dne 3. 2. 2001 přišel k paní L. na návštěvu starší Ind. Byl to její duchovní otec a učitel. Současně s ním přišel mladší Tibeťan, který byl jejím přítelem. Paní L. připravila pět křesel a nabídla každému bylinkový čaj. Každý si vybral jinou bylinnou směs. V tuto chvíli jsem se dostavila i já a na poslední chvíli přišla i maminka paní L. Všichni jsme si vyprávěli o světě. Čtyři návštěvníci i s paní L. jsou paralelními bytostmi. Představují pět mudrců. Každý z nich přináší světu jednu moudrost. Pět křesel je pět trůnů pro základní moudrost určenou hmotnému světu. Nejprve přichází Ind se základní moudrostí vědění. Potom přichází Tibeťan s moudrostí pokory. Paní L. je představitelem mudrce, který učí o trpělivosti. Ty přinášíš moudrost učení o pravé lásce a maminka paní L. přináší učení o moudrosti soucitu. Nektar, který popíjíte, je nápojem poznání, které si každý z mudrců chystá sám podle svého receptu. Základ je týž, ale poměr ingrediencí se liší. Povídání o světě představuje zkušenosti a hodnocení duchovního i hmotného stavu tohoto světa. Paní L. mi pomáhá vyplnit příkaz k úhradě pro banku. Částka je 2500 Kč. Vedle mne stojí paní S. V třetím miléniu budete s paní L. a paní S. pracovat společně. V polovině třetího tisíciletí budete skládat účty ze své duchovní činnosti. Paní L. jde na kontrolu školského úřadu, který se ruší. Cestou se zastavila ve skladu, kde jí skladnice nabízela „pentelku“ zlatobéžové barvy. Byly do ní čtyři náplně. Modrá, červená, zelená a bílá. Jen ji dala paní L. do ruky, hned jí ji brala s tím, že je poslední a potřebuje ji pro své dvě děti, kluka a holku. Místo „pentelky“ dala paní L. vínovou propisovačku. Také poslední. Paní L. ji přijala a pokračovala v cestě. Když stoupala širokým schodištěm do úřadu, 231
začal jí zvonit mobil. Vyndala ho a zjistila, že z něho zbývá jen kostra. Byla tam zpráva od manžela v hlasové schránce, stará asi půl roku. Sděloval jí, že už ji celou dobu hledá, a začal nepříjemně zvyšovat hlas a rozčilovat se. Paní L. zprávu vymazala a mobil vypnula. Kontrola školského úřadu představuje životní rekapitulaci. Zastávka ve skladu jí ukazuje, jaké zkušenosti se jí podařilo získat. Zkušenosti, které by odpovídaly vyrovnanému mužskému a ženskému principu, se jí získat nepodařilo. Rovnaly se zkušenostem mladých duší. Proto je skladnice předala v podobě „pentelky“ raději svým dětem. Získala však velmi důležité zkušenosti pro pokrok ženského principu, a tak obdržela vínovou propisovačku, která symbolizuje barvu lásky tohoto principu. Takto vybavena vstupuje do školy života, kde se jí ozve nevyrovnaný mužský princip hlasem pana P., který ji hubuje. Paní L. řeší jejich karmický střet rozvolněním všech vazeb připoutanosti. Vymazává vzkaz mužského principu a vypíná mobil. Tímto okamžikem má pohromadě všechny zkušenosti, které měla získat. Ruší tento svazek hmotně i duchovně. Mobil, který představuje jejich spojení, byl již v okamžiku volání skoro eliminován. Zbyla z něho jen kostra. Paní L. se ocitá na dovolené v nějaké chatičce. Je tam s ní její syn T. Vypadá jako dvou až tříleté dítě a má malý nos. Vtom paní L. volá správce, že má v hotelu důležitý telegram. Jde si pro telegram a doprovází ji její přítelkyně z Ústí, která ho obdržela také. Tato vize ukazuje náhradní karmický scénář paní L., která je vázána se svým synem poutem připoutanosti. Ještě nějaké poučení mu dluží, než syn dospěje. Telegram, který ji přivolává do hotelu, je náhradním karmickým scénářem. Její ústecká přítelkyně s ní bude sdílet podobný osud. Svou karmu pochopila a je na čase volit náhradní scénář.
Dvojčata Ve vizi dne 4. 2. 2001 se paní L. narodila dvojčata. Byli to dva chlapci. Lišili se pouze detaily, které dokázala rozlišit s obtížemi pouze ona. Jedno z dvojčat bylo ženského principu. Stanovilo si toto ponaučení, aby se naučilo správně chápat roli obou principů. Paní L. si je pamatuje od věku tří dnů. Jedno z dvojčat bylo rychlejší a vyzrálejší. Byl to ženský princip. Jako první pochopil nutnost vzájemného porozumění. Dvojčata spala na veliké posteli vedle sebe. Šikovnější a pokročilejší dvojče si dokázalo dolézt k pelesti a vzít si tam láhev čaje ze země, kde stála připravena. Obě dvojčata byla nepřirozeně malá, protože představovala pozemšťany. Paní L. s nimi byla na Jantaru. Žila tam se svým manželem P., který se o nic nestaral. Chodila stále do práce a nikdo na ní nepoznal, že je těhotná. 232
Když oznamovala, že musí být doma, byli všichni velice překvapeni. Nikdo si nepřál, aby práci ukončila. Vedení jí nabídlo, že dvojčata přidělí na starost jejímu manželovi, matce a ještě jednomu muži, kterého paní L. neznala. Stále ještě váhala, ale když zemřela její kolegyně, nabídku přijala. Kolegyně byla vystavena v rakvi na pracovišti a všichni se s ní přišli rozloučit. Paní L. předstoupila poslední a uviděla, že nad rakví se vznášejí démoni. Vedla ducha mrtvé k tomu, aby odpustil a osvobodil se od připoutanosti. To se také podařilo. Vše bylo čisté. Celá vize představuje očistu mužského a ženského principu, jejich vzájemné pochopení a spolupráci. Mužský princip byl zvyklý vládnout a měl problémy se postavit čelem ke svým předsudkům a aktivně je řešit. Ženský princip je aktivnější, nebojí se překážek, a jakmile se vyskytnou, řeší je. Tím se ujímá řídící role. Objevuje se natažená dlaň, ze které jde světlo. Mění se v pěticípou hvězdu. Předstupují tři světlé mlžné bytosti, které stojí v kruhu a drží se za ruce. Je vidět dvě bílá lana, silně prověšená. Každé z lan vede jedním koncem k temné věži a jejich druhý konec končí ve světle. Dlaň duchovního vůdce přináší osvícení oběma principům v jejich trojjedinosti. Tři mlžné bytosti upozorňují na pouta, která jsou již rozvolněná a mohou vést k osvobození. Když tato pouta, která vás spojují s tvrzí magie, vyvlečete, přivede vás jejich druhý konec do Světla. Nebudete již připoutáni k magickým manipulacím. Budete svobodní. Obrácený konec lana již bude jen ukazovat cestu za Světlem, ale nebude vás poutat. Půjdete svobodně a volně. Světlá bytost drží před sebou kulaté hodiny. Ukazují 16.30 hodin. Objevuje se oranžová planeta, ke které vede dlouhá chodba do jejího středu. Cesta chodbou je velice rychlá. Duchovní vůdce upozorňuje, kolik času zbývá k dalšímu rozhodnému kroku na cestě očisty. Planeta Země jako symbol ženského principu je zhruba očištěna. Nyní nastává čas očisty Jantaru, který je symbolem mužského principu. Cesta k očistě je velice rychlá a neměli byste již váhat. V oranžovém poli hoří kříž. Je to symbol karmy planety Jantaru. Muž se ženou přinášejí valchu, aby se mohli očistit. Jsou představiteli obou principů. Za světlou planetou stojí tmavá bytost, která z ní vytahuje bílý písek. Objevuje se světle zelená krychle, která se změní v pětiboké těleso, jehož základnou je pětiúhelník. Tmavá bytost představuje marnou snahu velmistra, jak pošpinit planetu a „zachránit“ ji pro světy magie a temnoty. To naznačuje vyhazování bílého písku. Objevuje se hranol, který představuje tvorbu Otce. Je vidět, že v čtyřrozměrné dimenzi planeta Země dozrála pro duchovní postup. Tvorba Boží ji formuje pro pátou dimenzi. To naznačuje pětiboké 233
těleso, které otevírá pátou dimenzi. Jantar je zatím čtyřrozměrný. I zde se připravuje duchovní postup. Tmavá mužská postava stojí na podstavci. Je to nízký světlý válec. Točí se ve směru hodinových ručiček. Má připažené ruce. K tomuto ideálu vzhlíží muži, ženskému principu nevyhovuje. Tmavá postava na podstavci představuje mužský princip, se kterým se většina mužů ztotožňuje. Je na podstavci, který představuje modlu mužského principu. Modla se domnívá, že má takové vlastnosti, že by měla být uctívána. I když již zanechala magických manipulací, je zde toho ještě hodně, z čeho se musí očistit. Jinak hrozí nebezpečí, že pro nepřizpůsobivost mužského principu bude disharmonie s ženským principem pokračovat. Na zharmonizování obou principů musejí pracovat společně oba principy ve své trojjedinosti. Žena ve světle šedých šatech mává rukama před sebou, jako by plavala. Stojí však na místě. Žena představuje ženský princip a jeho snahu o osvobození. Nikomu již nečiní násilí, ale není schopna se osvobodit. Stojí na místě. Skupina světle šedých bytostí zdvihá nad hlavu zbytek tmavé busty muže. Lidé stále ještě vzývají nadřazenost mužského principu, i když je jasné, že tento ideál je silně poškozen. Busta je poškozená, omlácená a zbývá z ní pouze jedna třetina. Světlé ženě padá smyčka, kterou byla spoutána, dolů. Vystupuje z ní. To znamená, že ženský princip je očištěn a vystupuje z pasti připoutaností. Je svobodný. Žena sedí, levou ruku má poškozenou až na kost, asi do poloviny předloktí. Mlžná bytost ruku spravuje a léčí. Mlžná bytost představuje vůdčího ducha ženského principu, který léčí ženský princip z následků magických manipulací a připoutaností. Povede ho na cestě za světlem pravé lásky k tomu, jak nezneužít své moci za éry své vlády, jak dosáhnout míru a harmonie s mužským principem. Jak dosáhnout pravé svobody pro oba principy. Objevuje se temná planeta, která představuje duchovní stav Jantaru. Shora je osvícena paprsky Duchovního slunce. To znamená, že harmonie mužského a ženského principu přinese osvícení i planetám. Zjevují se dva zlaté kruhy. Jeden je větší a uvnitř má menší kruh. Kruhy jsou zdobně tepané. Objevuje se zrcadlově psaná šedá dvojka. Za ní stojí černá postava velmistra magie. Ten se snaží uplatňovat svůj vliv z druhé dimenze. Kamufluje kruh vesmírné jednoty lásky a zvěrokruh dvěma zlatými pojistkami. Je to klam magické moci. Vydává připoutanost za lásku, pozlátko lži za světlo pravdy a tmářství za osvícení. Tři mlžné bytosti, napojené prověšeným lanem ke světlu, jsou tři sudičky, které zneužily své moci. Proto jsou ještě napojeny 234
druhým koncem k temné věži, která je pevností temnot a světů magie. Pod vlivem tohoto pouta se sudičky spojily krevním poutem v triádu čarodějnic a vyslovily kletbu nad sebou i oběma planetami. Aby ony a Jantarané nikdy neodpustili, proklely toho, kdo půjde cestou lásky, aby nesmírně trpěl a těsně před vrcholem poznání ztratil odvahu se osvobodit a vstoupit do vesmírné jednoty lásky. Tato životní cesta za poznáním bude přerušena na sedm životů. To znamená, že první život, kdy budou pasivní, si budou užívat odměny za dobro, které vykazovaly. Každým dalším životem budou klesat hlouběji a hlouběji do hlubin nečinnosti a nevědomí. Osmý život budou opět před volbou jít za světlem pravdy a lásky, nebo dát přednost eliminaci. Tento koloběh životů se smí opakovat pouze sedmkrát. Neosvobodí-li se, jsou eliminovány. Jakmile dojdou sudičky v poznání tak daleko, že pochopí svou chybu a zaslepenost, stanou před černým zámkem vlastního prokletí. Musejí odložit šat své duchovní hodnosti, odložit svou pýchu a jít cestou pokory a lásky. To naznačují světle šedé lodičky sestavené do komínku. Tehdy se před nimi zjeví desatero světlých klíčů od tajemství patera moudrostí temnot a světlých sfér. Tuto moudrost si osvojí cestou za světlem svatého grálu. Je to cesta pokory a lásky. Ta přivede každého k pravému vědění Nejvyššího principu lásky a stvoření. To naznačuje vize, která ukazuje za zářícími klíči světlo, které stoupá z číše. Za číší se objevuje otevřená kniha, kde někdo cosi hledá lupou. Vše je utopené ve světle. Jedině tak se mohou všichni bloudící osvobodit. Zjevuje se temná bytost, která má místo hlavy bílé kulaté hodiny. Ukazují 11.10 hodin a potom 14 hodin. Velké množství šedých bytostí stojí vedle sebe a nad nimi se objevuje světlý kruh. Po jeho obvodu vedou schody. Jsou nekonečné. Temná bytost je strážcem času. Upozorňuje, že je čas, kdy lze osvobodit veliké množství bytostí. Čas je však omezen na 26 hodin a 50 minut. Poslední údaj ukazuje na další den. Pokud budete pilní a všímaví, můžete tuto milost vyprosit během necelých tří hodin. Děkujeme! Světlý kruh představuje vesmírnou jednotu lásky. Tato láska je nekonečná. Schody představují skutky lásky, kterými zrajete a postupujete stále dál, za světlem lásky. Tyto schody vás však vedou v kruhu, ze kterého není úniku, pokud se necháte vést svým sobectvím. Na kraji schodů stojí temná postava, drží v ruce černou knihu a každému ji nabízí. To je zkouška vaší volby. Buď knihu nepřijmete a jdete přímou cestou osvícení za Nejvyšším principem lásky a stvoření, nebo knihu přijmete a volíte cestu magie. Na toto poukazuje temné „Y“. Nabízí sice tři cesty, ale všechny strhávají bytost, která volí jednu z nich, z cesty lásky. Tři cesty 235
magie jsou: bílá magie, černá magie a cesta připoutaností. Tyto tři cesty vytvářejí bludný kruh, ze kterého se může bytost osvobodit jedině tehdy, když zatouží po pravé lásce, vzdá se moci a darů magie a postaví se na cestu lásky i za cenu vlastního utrpení. Tehdy dokáže zabít své ego a jít za Světlem. Na konci každé cesty magie, ať jde o bílou či černou magii, je kovová pěticípá hvězda, která je symbolem vrcholného poznání a vlastností z něho vyplývajících. Je to patero moudrostí magie – netrpělivost, sobectví, pýcha, tvrdost, intolerance. Objevuje se šedý netopýr. Má roztažená křídla a na pravém křídle je zavěšený bílý kruh. Bílé „H“ se roztahuje v nekonečnou úsečku. Netopýr je podoba mága. Je-li černý, zabývá se černou magií, je-li světlejší, zabývá se bílou magií. Mají podobu upíra, protože si bezohledně berou to, co chtějí. Neberou ohledy na vesmírné zákony. Jsou si vědomi, že za to splatí daň. Tajně však doufají, že se této splátce vyhnou, navzdory všem získaným zkušenostem. Klamou sami sebe. Žijí ze dne na den a domnívají se, že jsou svobodní. Ve skutečnosti jsou otroky svého chtění. Bílý mág je na tom poněkud lépe, proto má záchranný pás v podobě světelného kruhu na pravém křídle. Je to symbol vesmírné jednoty lásky, kam se mohou zapojit jen cestou pokory, lásky a očisty i pokání. Jakmile zabije své sobectví, vesmírná jednota lásky ho vede za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. To naznačuje bílé „H“, které se mění v úsečku. Úsečka představuje cestu k pravé lásce. Dědictvím magických praktik jsou kódy magie a duchovní parazité vodního království či negativního myšlení a cítění. Od něho se musíme včas očistit. Většinou jde o uměle stvořené bytosti, které již mají svůj život. Proto se musíme při očistě vždy ptát na radu Otce. Většinou jsou tyto bytosti odsáty speciálními vaky i se svou zárodečnou masou a eliminovány, ale velice často je předáváme Otci k očistě, protože zatoužily po životě věčném v lásce. Pak při očistě postupujeme tak, jak při předávání uměle stvořených Otci. Chceme-li být skutečně čistí, prosíme Otce, aby schopnost této nežádoucí tvorby byla vyškrtnuta z našich ákášických záznamů a eliminována. Vše tak, jak moudrost Boží dovolí. Mír s vámi!
Probuzení – vojáci Ve vizi dne 7. 2. 2001 leze paní E. s kamarádkou na vysokou horu. Na jejím vrcholu je jeskyně. Paní E. jde zjistit, kam mizí děti. Pravidelně je sem odvádějí nějací muži po skupinách. Chtěly by s přítelkyní tajně vejít do jeskyně. Vedou tam prosklené dveře, ale na chodbě za nimi stále někdo je. Nejdříve vyčkávají, schovávají se, ale pak vejdou dovnitř. Je tam šatna, kde si nechají kabáty, 236
a pak předstírají, že si jdou sednout do vinárny, která je hned za vchodem. Sedí u stolku, ale pak se vydají na průzkum. Paní E. je duchovním vůdcem a se svým ochráncem hledá „děti“, které jí byly svěřeny. Děti představují mladé duše, které svedli z cesty duchovní vůdcové ze světů magie. Hora představuje velikost úkolu, který na sebe paní E. vzala, i s překážkami, které teprve bude muset překonat, aby splnila, co slíbila. Muži, kteří odvádějí děti po skupinkách, jsou představitelé mužského principu, kteří z nich chtějí učinit pravé bojovníky a zastánce magie. Dělají to formou postupného „zasvěcování“ v temnotách hmotného světa. Pocit výlučnosti a nadřazenosti posiluje pýchu a sobectví mladých duší. Domnívají se, že jsou výjimečné. Mágové se tváří, že nic neskrývají. Dveře jsou prosklené, ale svá tajemství si pečlivě střeží. Na chodbě neustále někdo je. Nejprve se snaží pozorovat a odhadnout nebezpečí, teprve potom se rozhodnou, že navštíví jejich svět. Odloží šat své duchovní hodnosti a sednou si do vinárny. To znamená, že se zde reinkarnují. Teprve potom se rozhodnou, že se vydají hledat ztracené děti. Aby tak mohly s přítelkyní učinit, musejí se ponořit do hlubin svého nitra. To znamená, že se vydávají do spletitých chodeb jeskyně. Dojdou do veliké místnosti, jsou tam těsně vedle sebe tři lůžka. Na jedno lůžko se položí paní E. a vedle leží ještě tři ženy. Nejmladší z nich paní E. velmi obdivuje a nacpe se do její postele. Paní E. je to velmi nepříjemné a snaží se ji odehnat. Nakonec si dívka lehne na vedlejší postel. Tři lůžka představují trojjedinost ženského principu. Aby plnil dobře svou roli, musí být v souladu. Obdivovatelka paní E. představuje její sebelásku, se kterou ona poctivě zápasí. Když se s ní vyrovná, lehne si dívka v klidu na své místo. Teprve nyní, když je sama se sebou v souladu, se může vydat na záchrannou misi. V noci se paní E. probudí a u stěny vidí skřítky, bílou myš a maličké bílé slepice s jedním bílým kohoutem. Skřítci představují pomocníky, ale i malé sebevědomí. Bílá myš představuje všetečnost, ale i touhu po poznání všeho. Teprve nyní si paní E. všimne, že za ní jsou veliké dveře, které dříve neviděla. Je na nich hebrejský nápis se jménem Henoch, které v ní vzbuzuje úctu. Vejde dveřmi do místnosti, kde jsou dvě postele, ve kterých spí dvě ženy. Paní E. se diví, jak tu mohou spát. Slyšela totiž tiché troubení a vpředu bylo zelenomodré světlo. Paní E. se rozpomíná na svého duchovního vůdce, jehož jméno je napsáno na dveřích, které vedou za světlem Božím. Dvě ženy jsou její paralelní bytosti, které tvrdě spí. Paní E. se probudila první. Tiché troubení představuje hlas Boží, který je budí pro úkol, který mu slíbily. V tomto případě jde o záchranu mladých duší pro cestu lásky. Zelenomodré světlo je světlo Boží, které je povede svou milostí. Když se obě ženy probudily, 237
světlo zmizelo a tiché troubení zmlklo. Byly probuzeny a světlo i hlas Boží nesly ve svém nitru. Přistoupil k ní muž, který jí začal vyprávět o skřítcích a světle. Paní E. byla ráda, že konečně poznala někoho, kdo viděl to, co ona. Je to její duchovní vůdce. Vypráví jí o jeskyni i proč muži tajně odvádějí děti a ukazují jim tajemství jeskyně. Paní E. vyšla s mužem na chodbu hledat děti. Najednou vidí, že proti nim vycházejí z chodby, seřazené v řadách. Jsou v červených uniformách. Vzadu vidí děti, které hledá. Je jich asi dvacet. Tajně je s mužem odvádějí z jeskyně a venku se jim snaží upravit oblečení tak, aby nebylo vidět, že měly uniformy. Pod vedením duchovního vůdce ze světlých sfér nachází konečně své děti. Vysvobozuje je z temnot a očišťuje od magie. To znamená, že na základě osvícení se očišťují od magie a mění uniformy magie v šat, který jim skutečně podle jejich duchovního stavu náleží. Je konec bloudění.
238
BOHOVÉ JDOU V ZÁSTUPU POSELSTVÍ ZE SVĚTLÝCH SFÉR
Znak zasvěcenců
Dopis Otce Děti moje, otevírá se před vámi třetí část duchovní školy, kterou postupně absolvujete. Řada z vás měla duchovní postup. To vše souvisí s pocity, které vás trochu matou. Musíte si zvykat na vícedimenzní vnímání a jemnější vibrace. S tím souvisí určitá nevolnost, kterou někteří z vás pociťují. Až bude tento proces u konce, zjistíte, že jste silnější, plni lásky a lépe se vám bude pracovat. Očista se netýká jen vás, ale vibrace se zjemňují všem. Planetě, lidstvu, prostě všem. Ti, kteří na sobě nepracovali, mají větší obtíže než ti, kteří se poctivě očišťovali a pracovali v souladu se zákony lásky. Tento stav se projevuje únavou, později únavu střídají návaly energie. Intervaly se postupně zkracují, až se opět dostaví pocit plného zdraví. U těch, kde bylo méně lásky a více sobectví, se dostaví příznaky nemoci spojené s kašlem a rýmou. Buďte trpěliví, brzy bude vše v pořádku. Nyní budete pracovat na stále náročnějších úkolech. Nebojte se, vše zvládnete dobře, pokud nesejdete z cesty, kterou jste nastoupili. Připomínám zásadu: Všechny nové operace musíte bezpečně zvládnout, teprve potom budou povoleny zkratky. Jakmile tuto nepříjemnou fázi výuky zvládnete, půjde vše snadněji. Mír s vámi! Žehnám vám ve věcech dobrých! Otec a rada nejvyšších
Cesta očisty paní E. Ve vizi dne 12. 2. 2001 jde paní E. s davem lidí na exkurzi do polozbořeného mlýna. Trámy ještě doutnaly, některé byly ztrouchnivělé. Vyšli po úzkém scho245
dišti nahoru a zjistili, že mlýn je bez střechy. Paní E. musela projít po ztrouchnivělém trámu, ale když na něj vstoupila, zjistila, že je to ve skutečnosti zeď. Musela přeskočit mezeru mezi zdí a skálou. Když doskočila, někdo ji postříkal čistou vodou. Pak se koupala v pramenu mohutné řeky. Mlýn je symbolem její víry, chrám jejího srdce. Její víra je otřesena a je slabá jako ztrouchnivělé trámy. V této situaci není sama. Spolu s těmi, kteří prošli stejným zklamáním, povstává z trosek svých předsudků a jde za Světlem. Hledá ve svém srdci, ale i ve svém okolí pravou víru. Nesměle přijímá nové poznání. Ještě nedůvěřuje, ale jakmile je přijme, zjistí, že porozumění zpevňuje její víru. Aby dosáhla svého duchovního cíle, musí přeskočit jámu, ve které se ukrývají její zraněné city i to, co hluboko ve svém nitru skrývala sama před sebou. Je to jáma poznání. Jakmile má tuto vývojovou etapu za sebou, její víra v dobro Nejvyššího principu lásky a stvoření je pevná jako skála, na kterou dopadla. Z této skály tryská pramen čisté lásky, který ji omývá a očišťuje od nánosů zklamání, nedůvěry, pochybností a předsudků. Dosáhla svého cíle. Je to cesta víry, přijetí křtu a očisty. Ocitá se před přísným člověkem, ze kterého vyzařuje autorita. Je to její duchovní vůdce, ale i hlas jejího svědomí, kterého se bojí. Je to Henoch. Uvědomila si, že je nahá, a začala se stydět. Věděla, že před tímto mužem nic neskryje. V jejím nitru se ještě nacházelo něco, z čeho by se ráda očistila. Bylo to vědomí viny. Kolem byli muži, též nazí. Nikdo z nich si jí nevšímal. Najednou měla před sebou na popruzích zavěšenou dutou krabici. Ta symbolizuje karmickou zátěž, která je výsledkem omylů a chyb ve vztahu k mužskému principu, proto ji obklopovali muži. Všichni si mysleli, že budou jíst, ale jejich vůdce řekl, že není čas, že se nají cestou. Krabice zmizela. Jde o přípravu na příští život. Obyčejně se určitý čas odpočívá, aby se duše posílila. V tomto případě to nebylo možné. Je nutné se rychle reinkarnovat. Duchovní posilu získají všichni „cestou“. Je tím míněna životní cesta. Její krabice zmizela, to znamená, že karmická zátěž je minimální. Tato milost jí byla udělena, aby mohla dobře plnit úkoly, ke kterým se zavázala. Tyto úkoly plní každá láskyplná bytost, která dosáhla takové duchovní úrovně, že může pracovat na díle Božím. Ve vizi dne 25. 2. 2001 jde se dvěma muži do zahrady. Je tam strážce. V zahradě roste veliká hrušeň. Pod ní je plno spadaného ovoce. Muži chtějí ochutnat hrušky a paní E. jim na stromě vyhledá velikou žlutočervenou hrušku a podává jim ji. Oni ji však zahodí, protože jim připadá přezrálá. Najde tedy na stromě zelenou hrušku a chce jim ji dát, ale oni protestují, že je zase moc nezralá. Strážce prohlásí, že na hrušky není ten pravý čas. 246
Paní E. se reinkarnuje se dvěma muži do hmotného světa. Je jejich duchovním vůdcem, protože jim dluží poznání. Když je přivede k pravému poznání, které symbolizuje hrušeň jako strom poznání, nabízí jim nejkrásnější plod pravého poznání. Tím je láska bez připoutanosti. Oni však nejsou pro toto poznání zralí, a tak je odmítají v jakékoli podobě. Odhazují od sebe tyto plody, a tak maří usilovnou práci paní E. i svou. Jejich plody poznání tohoto života hnijí pod jeho stromem. Strážce prohlašuje, že jejich čas osvícení ještě nenastal. K paní E. přibíhá Indián a chce, aby běžela s ním, že jeho žena rodí a asi zemřela. Paní E. s ním běží do skal a tam v koutě jedné jeskyně leží vyschlá mumie. Když se nad ní skloní, změní se mumie v bílou obézní ženu. Ta je úplně nahá, a když se nad ní paní E. skloní, aby zjistila, zda je skutečně mrtvá, začne se žena hýbat. U jejích nohou leží v hadrech zabalené, úplně malé živé miminko. V této vizi jde o výsek z jejího jiného života. Pracuje jako medicinman i duchovní učitel a křísí duchovně mrtvé. Vyschlá mumie představuje duchovně mrtvou bytost plnou předsudků. Vlivem paní E. se probouzí k životu. Očišťuje se novým poznáním o sobě. Otylost představuje přebujelé ego. Staví se na cestu, kde bude zápasit o čistotu své duše. U nohou má živé miminko. To je symbol duchovní úrovně ženy v tomto vývojovém stadiu. Proto je miminko u jejích nohou na znamení, že může tuto cestu nastoupit. Za paní E. přibíhá její vrchní sestra z nemocnice a křičí, že za ní běží „kriminálníci“, že je nesmějí za žádnou cenu pustit dovnitř. Prý jim řekla, že dnes zde nikdo není. Zamkne za sebou prosklené dveře. Všichni se bojí. Jedna sestřička se schová pod stůl. Paní E. jde ke dveřím a vidí, jak se venku „kriminálníci“ vztekají. Začne se také bát, protože ví, že je nic nezadrží. Stoupne si za dveře ze strany a vidí, jak rozrážejí dveře a vrhají se na sestru, která se schovala pod stůl. Odtáhnou ji pryč. Tento výjev ukazuje zkušenosti současného života. „Kriminálníci“ jsou temní andělé, kteří naplňují vaši karmu tak, jak jste si naplánovali. Přesto se jich bojíte a uhýbáte před dopadem karmy, ale není to nic platné. Jsou to vaši pomocníci, vy však na to zapomínáte a nenávidíte je a bojíte se jich. Vidíte v nich naopak nepřátele. Tento postoj ztěžuje vaši životní cestu. Uzavíráte se před nimi, ale není to nic platné. Ten, kdo nepřijme odpovědnost za svůj život do vlastních rukou, obyčejně doplácí na svou negativitu, protože viní ze svého utrpení všechny v okolí, jen ne sebe. Často musí být odvedeni, aby se posílili ve světle lásky a pochopili své omyly a chyby. To je případ odvedené sestřičky. Jeden z temných andělů stojí nad paní E. a přísně se na ni dívá. Paní E. ví, že jí neublíží. Pak slyší svého psa, jak se dusí. Chraplavě štěká. Paní E. vybíhá ven a vidí psa, jak se snaží sundat utažený obojek. Běží k němu, povolí obojek, 247
vezme si psa na klín a pláče nad ním. Temný anděl stojí nad ní a ptá se, jestli je pes cvičený na hlídání. Paní E. říká, že ne. Pak se ptá, je-li cvičený, aby se pral s jinými psy. Říká, že ne, že se nepere. Pak se ptá, jestli napadá lidi. Paní E. opět říká, že ne. Teprve nyní může vrátit obojek a odejít. Temný anděl naznačuje paní E., že nastal čas jejího vyrovnání. Něco má pochopit. Slyší dušení svého psa. Pes je personifikací věrné bytosti, ke které se paní E. tento život připoutala. Nastal čas, kdy mu má paní E. dát svobodu. Ona však místo toho, aby mu dala svobodu, pouze povolí obojek a pláče, protože ví, co by měla učinit. Temný anděl jí klade otázky, na které si má podle pravdy odpovědět. Otázka, zda je pes cvičený na hlídaní, ve skutečnosti znamená, zda je tato bytost jejím duchovním strážcem. Odpověď zní ne. Odpadá první důvod prodloužení jeho karmického plánu. Potom se ptá, zda se nepere, a to ve skutečnosti znamená, že se ptá, zda má ještě sílu zápasit o život ve hmotě. Odpověď zní ne. Nakonec se jí ptá, jestli napadá lidi. I tato odpověď je záporná. Nemá funkci temného anděla. Má tedy právo na svobodný odchod z hmotného těla. Teprve nyní paní E. pochopí, smíří se s rozloučením a dává mu skutečnou svobodu. Odevzdává temnému andělovi obojek a může odejít. Obojek je symbolem připoutanosti a ovládání. Ve vizi dne 27. 2. 2001 je paní E. nevěstou krále. Je na koncertě krásného zpěváka. Když dozpívá, dívky se vrhají k pódiu a snaží se ho dotknout. Paní E. o to nestojí, i když dobře ví, že zpěvák se na ni často dívá. Pak k ní přijde a domluví si s ní schůzku. Cítí jeho přitažlivost a není schopna odmítnout, i když ví, že on touží po jiné ženě, kterou nemůže mít. Paní E. se chystá na mystickou svatbu. Má složit poslední zkoušky pravé lásky. Účastní se duchovních slavností, kde zpívá píseň lásky mužský princip. Ženy, které se ho snaží dotknout, jsou k němu připoutané a neznají pravou lásku. Paní E. je na duchovní cestě dál, proto nestojí o žádnou náhražku lásky. Zpěvák k ní přichází a domlouvá si s ní schůzku. Paní E. cítí pokušení, kterému neodolá. Ví, že mu nenáleží, protože on hledá svou pravou polovinu, ženský princip, který mu náleží. Nemůže se s ním však setkat, protože si nejsou rovni. Nebyli by v harmonii. Potom vidí zpěváka ve svém hradě, kde je prostřený stůl pro dvanáct lidí. Dvě místa v čele a po stranách je po pěti místech. Najednou kolem zpěváka létají blesky, kroutí se v ohni a velmi trpí. Když ho to přejde, sedne si na místo krále a rozhází příbor. Je plný hořkosti, protože zde neměl sedět. Jeho místo bylo páté, na konci stolu. Paní E. vidí zpěváka ve svém hradě, který představuje její nitro. Vše je připraveno pro mystickou svatbu, jen místa jsou ještě prázdná, protože bude záležet na její správné volbě. Hosty na této svatbě budou zasvěcenci mužského a ženského principu, který musí být v rovnováze. Paní E. vskrytu touží, aby byl jejím ženichem fascinující zpěvák. To mu však není dovoleno 248
a je oddělen bleskem Božím, protože nedosahuje stejné duchovní zralosti. Svazek by byl disharmonický. To ukazuje jeho počínání za stolem. Odchází a nepřijímá místo, které mu náleží. Přestává plnit své poslání. Zpěvák odchází na sjednanou schůzku s paní E. Ona na ni odchází tajně, protože se bojí, aby ji nikdo neviděl. Také vidí, že její manžel s hosty ji již očekává. Zabočí do vedlejší zahrady, kde se měla se zpěvákem setkat, ale z brány vycházejí policajti a drží dva tuláky, kteří mají v rukou nože. Paní E. je jich líto, ale když to vysloví, jeden z policajtů jí sdělí, že až uvidí, co učinili, přestane je litovat. Když vejde do zahrady, najde tam ležet zabitého zpěváka. Bodli ho do hrudníku. Cítí v sobě strašnou bolest, chce křičet, ale nejde to. Najednou bolest pomine a paní E. cítí opět klid. Prohlíží si mrtvého zpěváka a vidí, že mu uřízli obě nohy. Vrací se ke králi. Paní E. se zpěvákem se k sobě připoutali svým chtěním a za každou cenu se chtěli sejít. Než k setkání dojde, temní andělé naplní jeho karmu a on odchází z hmotného života. Policajti jsou andělé strážní. Paní E. cítí strašlivou bolest, která vyplývá z připoutanosti. Když se od ní oprostí, pocítí klid a mír. V tomto případě je zpěvák představitelem těch, kteří se zpronevěřili svému úkolu. Představuje i ty, kteří rádi odbíhají od plnění svých úkolů do „jiné zahrádky“. Jeho srdce bylo probodnuto na znamení zrady a o nohy přišel, protože chodil tam, kam nepatřil. Jde o alegorii dona Juana. Paní E. se očištěná bolestí a zbavená připoutanosti vrací na duchovní slavnost. Teprve nyní je připravena na mystickou svatbu. Ve vizi dne 8. 3. 2001 jde paní E. s nějakým mužem za mnou. Procházejí městem. Když přijdou na chodník před mým domem, paní E. se ohlédne a zjistí, že prošla prosklenými dveřmi. Muž, který šel s ní, musí dveře odemknout. Já bydlím na velikém statku se dvorem. Povídáme si a potom paní E. musí doručit nějaký dopis do vedlejšího domu. Opět musí projít zasklenými dveřmi. Již to nejde volně, ale musí je také odemknout. Když se ke mně vrátí, vypráví mi o tom, já se jen usmívám a okolo mne se rozzáří zlaté světlo. Paní E. provází její duchovní strážce v její poslední hodince. Přechází z jedné dimenze do druhé a předstupuje před svou mateřskou bytost, která ji s láskou vítá. Touto bytostí jsi ty. Chvíli si zde odpočine, sestaví si s naší pomocí nový karmický scénář a opět odchází do hmotného těla. Tento přechod do hmotné dimenze je náročnější. Potom odcházíš i ty. Reinkarnuji se ve světě, kde je ještě mnoho negativity. Křičím „vražda“, protože to je cíl mé reinkarnace, být obětí. Za mnou běží i paní E. a spousta jiných lidí. Paní E. je divné, proč musíme běžet s davem a jít se podívat na zavražděného. Tato vražda je mou obětí pro ty bytosti, které nechápou důsledky své negativity vlastního myšlení a cítění. V centru parku je travnatá plocha, kterou lidé obcházejí. Oběhneme ji a přiběhneme na tržiště. Prodává se taky keramika, oblečení i občerstvení. Trhovci zde kvůli vraždě zůstali až do noci. 249
Trhovci jsou pokušitelé. Paní E. vystupuje s přáteli po schodech na balkonek, ze kterého je vše vidět. Já jsem se jim zatím ztratila. Jsi v jiné dimenzi. Jsi mrtvá. Travnatá plocha představuje čisté, nepošlapané city lidí, kteří ji ohleduplně obcházejí. V tuto chvíli již doprovázíš paní E. s jejími přáteli v těle duchovním. Tržiště představuje svět, který předkládá svá pokušení těm, kteří jsou za ně ochotni platit. Balkonek umožňuje zúčastněným nadhled, aby celou situaci správně vyhodnotili a vzali si z ní poučení. Nad schodištěm jsou keramické figurky, které paní E. opatrně překročí, aby je nerozbila. Figurky představují vše, čeho si paní E. váží. Jakmile se dostává nad tuto mez, vidí, že jsem opět doma. Sdělím jí, že zavražděna jsem byla já, a ukazuji jí náhrdelník, kterým jsem byla uškrcena. To znamená, že pravou lásku můžete zavraždit svou připoutaností.
Kontrola Vize paní L. ve dnech od 13. 2. do 14. 3. 2001. Domů za paní L. přišla její vedoucí z práce s tím, že jí někdo ukradl kulaté razítko. Bylo zneužito. Sdělila paní L., že ji posílá správce počítačové sítě. Má prý knihu, ona druhou a bez spolupráce s ní nemůže pokračovat. Nikdo jiný si s tím neví rady a paní L. ví, že ji čeká mnoho práce. Vedoucí je její duchovní vůdce a současně její paralelní bytost ve hmotném světě. Paní L. jí zcizila razítko, které opravňovalo k přístupu k učení o věcech skrytých. Správcem počítačové sítě je Otec, který rozhodl, že nastal čas, aby razítko vrátila. Jinak bude dál trpět silnou nevolností, když nastane čas tlumočení nového poznání, dokud je nesdělí svému duchovnímu vůdci, protože toto právo bylo uděleno jen jemu. Než toto paní L. napraví, čeká ji skutečně mnoho práce. Paní L. byla se dvěma přítelkyněmi na koncertě, po skončení šly na zábavu a vrátily se v 1.30 hodin. Druhý den zaspaly. Matka se je snažila probudit, ale přítelkyně stále spaly. Probudila se jen paní L. Doba, kdy už měly být v práci, se stále prodlužovala. Paní L. se chtěla telefonicky omluvit, že promeškaný čas nahradí, ale nevěděla, jak vše vysvětlit. Zpozdily se o sedm hodin. Přítelkyně jsou spřízněné duše nebo paralelní bytosti. Jejich čas probuzení je různý. Koncert představuje duchovní slavnost. Jako odměna následoval život bez velké karmické zátěže, symbolem je zábava. V tomto životě odpočívaly a duchovně příliš nepracovaly. Zaspaly. Probudila je matka, která je jejich mateřskou bytostí. Paní L. zaspala sedm hodin, to znamená, že prospala sedm životů, a přítelkyně též. 250
Dne 11. 3. 2001 vidí, jak je odstřiženo poslední pouto k srdci veliké bytosti. Objevuje se světlá číše a z ní se vynořuje světlá dlaň. Veliká bytost je vaše planeta. Padá poslední pouto magické připoutanosti k jejímu srdci. Číše je svatý grál, který nese milost Boží. Této milosti dosáhne každý, kdo jedná v souladu se zákony pravé lásky. To představuje dlaň, která se vynořuje z číše grálu. Vynořuje se ohromná kletba, stvořená z dílčích kleteb. Tvoří velikou střechu. Na jejím vrcholu hoří modré plameny. Jsou to kletby mágů, které tvoří štít před dopadem láskyplných paprsků ze světlých sfér a izolují je od milosti pravého osvícení. Tato střecha začíná hořet mrtvolnými plameny duchovní smrti. Objevuje se černá natažená ruka. Polovina ruky se noří do temného klubka, které je uvnitř duté. Dští tam temný déšť. Ruka končí ve středu. Objevuje se bílá dlaň, která nese temný úpis, na něm jsou navlečeny tři černé kroužky. Černá ruka personifikuje mága, který hledá úpis, aby napravil, co pokazil. Dostává se do nitra země a nachází jen vlastní negativitu. Na pomoc mu přichází bytost ze Světla, kterou ve svém zoufalství vzývá. Předává mu úpis, jištěný pečetí triády. Tyto pečetě je třeba rozvolnit vedením proseb, aby je Otec rozvolnil bleskem Božím. Úpis je třeba odevzdat Otci a vést příslušné prosby. Objevuje se hora Říp. Na vrcholu je zdroj světla. Jeho paprsky jdou všemi směry. Objevují se vrata se dvěma madly. Jsou světlejší. Na madlech spočívá světlá ruka. Hora Říp je symbolem českého národa. Tím, že byl temný úpis vyprošen, je vše připraveno pro to, aby se vašim národům otevřela vrata, za nimiž se skrývá pravé poznání, nutné pro duchovní obrodu. Vše je připraveno. Objevuje se světlá noha muže. Jsou z ní vidět pouze špičky prstů. To znamená, že i mužský princip začal s očistou. Noha naznačuje, že již vykročil po cestě pravdy a lásky. Čeká ho však ještě mnoho práce, než překoná všechny předsudky, kterým podlehl ve vztahu k ženskému principu. Dne 12. 3. 2001 se zjevuje temný strom, který má těsně nad kořeny omotané okolo kmene bílé šňůry. Nad nimi jsou dva bílé kruhy, které se spojují v osmičku. Je to strom života planety. Bílé šňůry naznačují pouto mezi mužským a ženským principem. To jsou ty dva kruhy, které se spojují ve vývojovou osmičku. To znamená, že oba principy, jakmile se očistí a zharmonizují, nastoupí vývoj ve světlých sférách. Tato čistota myšlení a cítění bude povznášet strom života celé planety. Je vidět stříbrnou planetu, ve které jsou díry jako v ementálu. K ní míří spousta šedých bytostí. Temná postava se vznáší nad bazénky, které mizí v temnotě. Je to planeta Cyrus, která se stala planetou Kříže. Sem míří bílí mágové, 251
aby se očistili od magie. Temná postava je velmistr, který pečuje o líheň mágů. Zde dokončí svůj vývoj v magii ti, kteří se nebyli schopni odpoutat od magie. Dne 13. 3. 2001 vidí bílý kruh rozdělený na šest polí. Bílá pole střídají temná pole. Tmavá pole jsou asi o dvě třetiny menší. Jde o graf, který ukazuje, jak pokročila celková očista a kolik práce ještě zbývá.
Smlouva s temnotami Dne 23. 2. 2001 sedí světlá bytost za stolem a podepisuje černým perem úpis. Objevují se dva otvory v podobě písmene „D“, které se skoro dotýkají rovnými svislými stěnami. Oběma otvory jsou prostrčené dlaně, které jsou světlé. Vše je průhledné, hmota je složená z obláčků, které vytvářejí nekonečnou stěnu energie. Světlá bytost je duál, který podepisuje smlouvu o střídání vlády mužského a ženského principu. Oba principy jsou v rovnováze a jejich manipulace jsou v souladu s oběma principy. Všude je čistá energie. Podepsáním smlouvy se oba principy začínají od sebe oddělovat tak, jak naznačuje vize. Oddělení principů způsobí svými manipulacemi výřez v planetě, který odděluje mužský a ženský princip. Jsou od sebe odděleny bílou čárou. Na každém výřezu, který není vyjmut z planety, stojí jedna bytost. Vpravo muž, vlevo žena. Objevuje se bytost, která stojí na rukách, má roztažené ruce a nohy. Skrze ni problikává sedící bytost. Tato vize naznačuje, že mužský princip odstupuje a nastupuje ženský princip. Je vidět ruce, které jsou ponořeny do středu temného disku. Vysouvá se periskop, který se skládá ze čtyř částí. Planeta se nyní jeví jako temný míč a ten je rozdělen vždy na dvě bílé a dvě černé části. Ruce představují magické zásahy, které ovlivnily vývoj planety. Periskop představuje tajná pozorování mágů. Temné a světlé části míče představují lidstvo, které je rozděleno na dobré a zlé. Prozatím zavládla rovnováha. Otevírá se pohled do světla. Nebe je pokryto pěti světle šedými kruhy. Tyto kruhy vytvářejí opět kružnici. Světlo je jimi kryté. Pět kruhů je pět dimenzí. Jejich barva naznačuje duchovní úroveň těchto dimenzí. Je třeba dát pozor, aby vám vaše všednost nezakryla světlo Boží. To je smysl této vize. Šedá naznačuje míru všednosti a čistoty, kruhy zakrývají světlo Boží. Objevuje se obruč, rozdělená na dvanáct dílů, která cosi svírá. Je šedá. Je to podíl skupiny dvanácti zasvěcenců, kteří svými kletbami sevřeli planetu i s lidstvem do klece předsudků v myšlení i cítění. Objevuje se vývojová osmička šedé barvy. 252
Ta naznačuje všednost. Potom se objevuje spodní klička písmene „j“, která ukazuje, jak ji prokletí planety Země srazilo ze světla do temnot, ale usilovnou prací se planeta i se svými obyvateli opět pozdvihla do světla a ze zajetí kleteb se tak vymanila. Zjevuje se bytost na kříži, který má kulatou stříšku. Bytost je rukama připoutaná k této stříšce. Tato bytost představuje lidstvo, které je připoutané k magii tak jako k té černé stříšce. Stříška představuje magickou ochranu, ale také ideologickou nadstavbu, která je vede k slepé víře, že může být spaseno, aniž by se podílelo vlastní prací na své očistě. Objevuje se pero s kovovým hrotem, který představuje tvrdost lidského chtění, které se vrývá stejným způsobem do ákášických záznamů lidstva. Nejprve píše pět vlnovek nad sebou. Ty značí plynulost životních osudů a dosaženou duchovní úroveň, která dosahuje páté sféry. Potom svými tahy pero naznačuje cestu blesku, která planetu i s lidstvem povznese na pravou cestu, a dostáváme se o půl sféry výše. Bytost, která představuje lidstvo, je šedá. Tato bytost sedí za knihou v bílé košili s černou širokou vázankou. To znamená, že lidstvo nastoupilo pravou cestu, ale mylně se domnívá, že je úplně očištěno. Černá kravata naznačuje, že se ještě neodpoutalo od magie. Vnější cesta musí být v harmonii s vnitřní cestou. Duchovní strava tomu vždy odpovídá. Bytost má ruce zkřížené zvláštním způsobem, pravou ruku přes levou. Pravá ruka drží vidličku a levá nůž. V tomto stadiu již levá ruka odkrojila vše, co nenáleží k duchovní stravě této cesty. Pravá ruka nabodává a napichuje to, co ještě není v pořádku. Je to bolestivý a dráždivý úsek cesty. Otevírá se dlouhá cesta vzhůru po eskalátoru. Pásy schodů jsou ještě černé, ale mantinely jsou bílé. Schody jsou nekonečné. Na prvním schodu stojí bytost a drží se bílého zábradlí. Je připravena na cestu. Lidstvo je připraveno pro vyšší stupeň poznání. Bez magie a násilí. Stojí na prvním schodu a čeká je ještě dlouhá cesta za světlem. Vnější mantinely, které nové poznání vymezují, jsou čisté. Nitro se musí během cesty čistit. To naznačují tmavé schody. Dole je cesta nejširší. Může ji nastoupit každý. Nahoře se zužuje. Tam projde jen ten, kdo na sobě pracuje, je čistý a má laskavé srdce. Objevuje se paní S. jako zástupce ženského principu. V náruči nese květináč plný čerstvé hlíny. Nese všem, tedy i planetě Jantaru, sémě lidskosti. Světlejší „A“ stojí na planetě. Za ním je bílá postava, která s ním pohybuje tak, že vždy posune kupředu jednu jeho nohu a potom druhou. 253
Jde o personifikaci lidstva, které je skoro čisté a pomalými krůčky spěje k duchovní dokonalosti. Bytost si myje ruce pod proudem světla a vymývá si čáry života. Dokončuje očistu. Otevírá se cesta pochopení pravého poznání všech vesmírných zákonů. Šedá ruka prostrkuje bílým kruhem čtyři světlé smyčky, zadrhnuté skoro v uzel. Mají různou velikost. Uzly představují různé překážky, které je nutné na cestě překonat. Uzly se rozvolní osvobozením od připoutaností. Dva paprsky světla se střetávají a vytvářejí nekonečné „X“. Uprostřed je bílý kruh, který to vše drží pohromadě. Dva paprsky představují osvícení, které pochází z desáté sféry, tedy nebeské. Sjednocuje je bílý kruh vesmírné jednoty lásky. Objevuje se bílé srdce se svislými bílými pruhy. Mezi nimi prosvítá světlá šeď. Této úrovně lze dosáhnout mystickou cestou lásky. Na zemi leží bílý kruh, jehož okraj se nadzdvihuje, a pod ním se line světlo. Jakmile lidstvo dosáhne této duchovní úrovně, prozáří svou láskou celou planetu i s ostatními obyvateli. Je to cesta pravdy a lásky. Nádherná krajina se rozkládá od obzoru k obzoru. Je to nebe. Horní polovina planety je světlá. Sepnuté ruce v kruhu světla prosí. Kruhů je několik a jsou seřazené od nejmenšího k největšímu. Světelných kruhů stále přibývá. Jsou to svatí prosebníci. Vedou prosby za planety a jejich obyvatele. Světlá kotva je zakotvena ve světle. Bliká. Nahá bytost stojí a je očišťována světlem lásky. Toto světlo se dělí do tří kruhů. Jeden kruh čistí nohy a spodní část trupu, druhý tělo od pasu k hrudi a třetí zbytek i s hlavou. Pročišťování probíhá ve třech úrovních, duchovní, energetické a hmotné. Zářivá zkřížená vidlička s nožem naznačují, že duchovní strava byla poskytnuta v plné míře. Bytost je bezpečně zakotvená svým myšlením i cítěním ve světle. Světlá bytost odemyká stojící hodiny, vyšší, než je sama. Je to strážce času i prahu. Otevírá dveře do nové dimenze poznání, která se před očištěným lidstvem otevírá. Jsou vidět dva vrcholy hor. Vzdálenější sahá až do mraků, ten první byl menší a bylo vidět jeho vrchol. Tyto dva vrcholy naznačují, že lidstvo má před sebou dvě etapy vrcholného vývoje. Naznačují mystickou cestu, která je náročná a strmá. Oba vrcholy mají podobu kužele. První vrchol dosahuje Bílého Kuželu, přivádí vás k branám nebeským. Druhý kužel je místo, kde vstupujete do Duchovního slunce Nejvyššího principu lásky a stvoření.
254
Stěhování Ve vizi dne 9. 3. 2001 se paní E. stěhuje ze svého bytu. Uklízí a naposled pere koberečky. Ukládá peřiny na jednu postel a přikrývá je pokrývkou. Všude jsou otevřené dveře. Nakonec objeví ještě jednu místnost, která je úplně prázdná. Paní E. ví, že v ní byla laboratoř. Pak se celá místnost zaplní vodou až ke stropu a ona v ní s dětmi plave. Zjišťuje, že všichni umějí dobře dýchat pod vodou. Když voda opadne, zjišťuje, že stěny zůstaly suché. Paní E. odchází na tramvaj a nastoupí do ní. Jede s dětmi a všichni sedí uprostřed vedle sebe. Najednou tramvaj vyjede z kolejí a jede po dlažebních kostkách do města, které je vidět v dálce. Tramvaj jede stále rychleji, ale řidič je uklidňuje, že na začátku města umí opět vjet na koleje. Stěhování znamená konec přípravy i odpočinku v duchovním světě. Paní E. se s dětmi připravuje na reinkarnaci. Otevřené dveře naznačují svobodu rozhodnutí. Prázdná místnost představuje v tomto případě dělohu matky, kterou si paní E. vybrala. V plodové vodě je spolu se svými dětmi, to jsou ti, ke kterým je připoutaná. V následném životě se zrodí jako trojčata. Plavou společně v jedné místnosti ve vodě, plodové vodě. Je to laboratoř, kde vzniká a vyvíjí se život. Voda odpadá a nastává čas porodu. Ten představuje drsná jízda tramvají. Řidič je jejich duchovní vůdce, který porod řídí. Město je symbolem světa, do kterého se trojčata rodí.
Návštěvy Ve vizi paní R. dne 14. 3. 2001 jedeme na návštěvu do Francie, do domu, kde bydlely samé děti. Na uvítanou nám děti zatančily a zazpívaly. Většina dětí byla rumunského původu. Jen pár dětí bylo francouzských. Návštěva ve Francii znamená reinkarnaci v této zemi. Děti jsou mladé duše, které se těší z poznání, jež jste jim přinesli. Byl tam i pan P. Br. Choval se zpupně a prohlásil, že jídlo od manželky jíst nebude. Že chce, aby mu ho sehnala paní E. Ta ho šla tedy shánět. Pan P. je představitelem mužského principu a obě ženy představují určitý typ ženského principu. Paní L. představuje manželky a paní E. milenky. Požadavky pana P. odrážejí jeho vztah k ženám, tedy k ženskému principu. Všichni jedli, jen paní R. stále někde běhala a něco zařizovala. Potom stála se mnou a s ostatními v zákoutí chodby a já jsem prohlásila, že je třeba vést prosby. Zavolala jsem na kolemjdoucí děti, aby přivedly moji neteř. V paní R. hrklo, protože si uvědomila, že neteř určitě zapomněla, že jsme zde pracovně, a odjela si na výlet po moři. Obávala se toho, co tomu řeknu. Jídlo představuje duchovní stravu a poučení. Paní R. stále běhala okolo, 255
protože se domnívala, že organizace je důležitější. Představuje zde pečlivou Martu z Bible, která také dala přednost přípravě jídla před slovem Ježíšovým. Nastal čas vedení proseb a práce na díle Božím. Chyběla tvoje neteř, která tenkrát nepochopila a dala přednost hmotným starostem před duchovní prací. Paní R. se za ni cítila odpovědná, proto se obávala, co tomu řekneš. Když vše skončilo, vrátila se paní R. do jídelny konečně se najíst. Jídelna však byla prázdná. Stoly byly sklizené, jen dvě ženy tam uklízely. Paní R. zde představuje všechny bytosti, které se domnívají, že vše musejí zařídit samy, a potom jim uniká to podstatné. Zde promeškala duchovní hostinu a potom své zdržení musela dohánět sama. Ženy, které uklízely, byly jejími duchovními průvodci. Paní R. je požádala o jídlo, které jí náleželo, průvodci jí však dali najevo, že její zdržení bylo zbytečné. Na talíři měla připečené kuře, knedlík a zelí. K tomu dostala housku. Uvědomila si, že ve Francii se podává houska ke všemu. Snažila se jídlo do housky nacpat, ale nedařilo se jí to. Zelí jí padalo okolo. Potom se jídlo změnilo v plastovou vaničku plnou lososového pyré. Paní R. si řekla, že to nemůže jíst samotné, a šla požádat o lžíci či vidličku. Protože jí chyběla společná zkušenost, byla tato duchovní strava pro ni nesrozumitelná. Snažila se vše pochopit, ale nedařilo se jí to. Cpala nové vědomosti násilně do dosavadní struktury vědomostí a deformovala je svým nepochopením. Tím, že požádala své duchovní vůdce o lžičku či vidličku, nastoupila jedinou možnou cestu. Seděla jsem někde venku. Měla jsem na sobě červený svetřík a tmavší sukni. Paní R. i všichni ostatní ke mně přicházeli jeden po druhém a s každým jsem chvíli mluvila. Když paní R. ode mne odcházela, byla velmi šťastná. Říkala si, že tento pocit bude mít i tehdy, až již nebudu mezi nimi. Ve vizi dne 28. 2. 2001 paní R. zametá ve svém domě schody. Slyší shora hluk. Ví, že se její bývalý manžel stěhuje. Z chodby již sundal obrazy, zrcadla, vše. Smete smetí na hromádku a jde si do kuchyně pro lopatku. Chvíli váhá, protože slyší hlasy, ale pak se rozhodne, že úklid dokončí. Když uklízí kupičku smetí na chodbě, vidí, že se schodů schází bývalý manžel se svou sestrou. Paní R. je překvapená, pozdraví, ale švagrová okolo ní projde bez pozdravu. Manžel jen něco zabručí. Paní R. má obavy, aby nevznikly komplikace při rozdělení peněz za dům, ale současně si uvědomí, že poslední pouta mezi nimi padla a je konečně svobodná. Úklid v domě znamená vnitřní očistu. Mizí poslední nánosy smetí a připoutanost. Z jejího srdce odcházejí oba, kteří ji po řadu let zkoušeli. Paní R. se loučí bez hořkosti. Osvobodila se od silných karmických vazeb.
256
Reinkarnace Vize pana P. Bu. v březnu 2001. Pan P. přijel na nádraží do Teplic se dvěma kufry. Když vystoupil z vlaku, zeptal se ho někdo, co nese v kufrech. Odpověděl, že šatstvo. Před nádražím bylo mnoho lidí a prodejních stánků. V jednom stánku si objednal jídlo. Rozhlédne se kolem a vidí, že všechny ulice jsou zatopeny špinavou vodou. Ve vodě je plno trubek a dřevěných trámů, po kterých při pohybu šlapal, ale přesto byl částečně pod vodou. Měl strach, protože cítil, že se pod vodou pohybuje nebezpečná bytost. Obával se jejího útoku, ale to se nestalo. Jde o reinkarnaci s velkou karmickou zátěží. Má dva kufry. Je na místě, kde jsou všechny předpoklady, aby získal ponaučení, o které usiluje. Šatstvo v jeho kufrech představuje životní role, které v tomto životě sehraje. Je zde mnoho lidí, kteří mu s tím pomohou. Posiluje se duchovní stravou, která ho posiluje v plnění jeho úkolů. Pod vlivem karmického zatížení vidí následky negativního myšlení a cítění ve svém okolí v podobě špinavé vody. Překračuje magické konstrukce, které se rozpadají, a obává se následků magických manipulací. To je ta bytost číhající pod hladinou špinavé vody. Jeho hlava je nad hladinou, a tak si udržuje čistou „hlavu“. To mu pomáhá překonávat nebezpečné překážky. Na autobusovém nádraží probíhal nějaký rituál. Byli zde i členové naší skupiny. Na stěně visely léčebné obrazy. Pan P. vedl prosby a přidržoval proti obrázku jiný obraz. V ohradě pobíhali dva bílí koně, kteří se měli v závěru rituálu bičovat. Pan P. odmítl účastnit se bičování. Když se ocitl znovu na Masarykově ulici, budovalo zde mnoho lidí z trámů a kůlů novou masivní cestu, která vedla nad hladinou špinavé vody. Autobusové nádraží představuje místo, kde se lidstvo rozděluje podle svého myšlení a cítění i podle svých životních cílů. Cílem pana P. byla očista a poznání o věcech skrytých. Zvláštní postoj pana P. při léčení představuje likvidaci magických vlivů, což představuje obraz proti obrazu. Bílí koně představují harmonii a čistotu, případně sílu obou principů. Magické zásahy, bičování, mohou tuto harmonii vážně narušit. To pan P. odmítá, a proto se může účastnit budování nové cesty za Světlem. Již se nemusí brodit špínou. Naše skupina měla sezení. Já jsem chodila od jednoho ke druhému a hodnotila, zda jsou v pořádku. Pan P. měl drobnou chybu v automatické kresbě. Při automatické kresbě ztrácí médium svobodnou vůli, proto nenáleží tomu, kdo chce jít pravou cestou lásky. Nabízela jsem knihy. Pan P. si vybral titul „Prozření“. To znamená, že hlavním cílem současného života je hledání pravdy a osvícení. Paní L. rozdávala talířky se zákusky, tedy duchovní poznání. Nakonec uviděl obraz ženy, o které někdo prohlásil, že je to „Kateřina mrtvá“. 257
Tato žena představuje všechny, kteří zabili svou duši magickými praktikami a manipulacemi. Pan P. vstupuje s několika lidmi do veliké haly. Vchází vedlejším vchodem pro prominenty. Ačkoli má vstupenku, nikdo se po ní neptá. Probíhá příprava na sportovní turnaj. Před zápasem se odehrává prodejní výstava. Jde o šatstvo, nábytek, knihy a potraviny. Na chvilku vychází ven na starobylé náměstí. Nějaký muž mu podává světlé rukavice a žádá ho, aby je odevzdal. Vrací se zpět do haly. Zde vrcholí příprava čtyřčlenných družstev v šachu. Někdo konstatuje, že je zde pan P. prvně, a proto ho překvapí, že hraje na čelní šachovnici jako kapitán. Ví, že někteří jeho spoluhráči mají více zkušeností. Jeho soupeřem je muž asi pětadvacetiletý, který má na prstu tetování. Pan P. ví, že to bude těžký souboj. Staví bílé figurky na svou šachovnici a je připraven ke hře. Vstup do haly znamená vstup do hmotného světa. Vchod pro prominenty naznačuje, že má důležité poslání. Je poznán včas a nikdo se ho neptá na vstupenku, která ho opravňuje k účasti na sportovním klání. Prodejní výstava nabízí vše, co je třeba k tomuto životu. Noří se do svého nitra, kde je chrám jeho víry v dobro. Zde ho očekává jeho druhé já, cítí jeho malomyslnost a žádá ho, aby rukavice, které má jako ochranu v tomto klání, odevzdal. Musí se svobodně rozhodnout, nesmí se cítit přinucený okolnostmi k jednání. Uklidní se a vrací se. Na rukavice zapomíná, již pro něho nejsou podstatné. Ujímá se své role spolu se zkušenými spolubojovníky. Účastní se souboje dobra se zlem prvně. Má důležitou a odpovědnou roli. Bílé figurky naznačují, že je na straně dobra a světla. Je připraven. Pan P. vidí muže, který je dobře oblečen a má kravatu. Podívá se na stěnu, kde visí jeho portrét. Je to portrét státníka. Ten muž je jeho duchovním vůdcem a je spolu s ním zodpovědný za výsledky jeho vlády. V nějakém domě potkal muže se šedou bradkou. Nabídl mu dvě štěňata z vrhu vlastní feny, ale muž odmítl. Když je pan P. nabídl zdarma, souhlasil. Někdo mluvil o mrtvém psovi, ale když pan P. s mužem vyhlédli, nikde nikoho neviděli a na dvoře pobíhala krásná plavá štěňata. Dům je symbolem nitra. Zde pan P. opět nachází svého duchovního vůdce. Nabízí mu štěňata jako symbol mužského a ženského principu, který je věrný učení lásky. Vůdce nejprve odmítá, protože se domnívá, že pan P. očekává odměnu. Když zjistí, že tomu tak není, raduje se nad ním a tento dar přijímá. Ocitá se v recepci lázeňského domu „Beethoven“. Žena za pultem mu kreslí zvláštní obraz planety Země. Jsou v něm díry a pan P. z toho nemá dobrý dojem. Ptá se, jestli ještě něco potřebuje. Recepční mu ukazuje fotografie nějakých lidí a on na nich poznává muže s bradkou a usuzuje, že jde o starou duši. Žena prostřednictvím počítače navázala kontakt se mnou, ale já s ní odmítla mluvit. Pana P. rozladilo, že toto spojení recepční navázala anonymně. 258
Zeptal se jí opět, co od něho očekává, ale ona si již nic nepřála. Při odchodu se pozdravil s dávným známým. Byl plavý jako štěňata. Pan P. si urovnal bundu a šel. Lázně jsou symbolem očisty. Recepční je temným andělem, který pana P. upozorňuje na to, co není v pořádku. Jeho plán očisty má díry. Recepční ho upozorňuje na jeho duchovního vůdce, aby ho lépe vnímal. Když ho pan P. neuznává jako svého duchovního vůdce, obrací se na mne, abych mu domluvila. To odmítám, protože se domnívám, že by pan P. měl od recepční dostat ještě jednu šanci. Je to otázka věrnosti. Recepční vše zařizuje a pana P. propouští. Ten ve dveřích potkává svého věrného duchovního vůdce. Tentokrát ho poznává i uznává, protože má plavou barvu věrnosti. Pan P. si upravuje svůj duchovní šat a jde plnit své úkoly. Pan P. se ocitá opět na fotbalovém zápase Teplice–České Budějovice. Teplice vedou 7 : 0 a České Budějovice obdržely již tři červené karty. Během zápasu pan P. odevzdal pořadatelskou pásku s tím, že tuto funkci již nechce vykonávat. Často střídal místa. Na jednom místě si strhl na koleně strup, po kterém se mu utvořila rána, která vedla až ke kosti. Potom se ocitl za lany v ochozu, kde mu hrozil pád. Kdosi ho na to upozornil, a tak se pan P. vrátil. Ocitl se na střeše tribuny a uklouzl. Při pádu levitoval a dopadl do středového kruhu. Cestou se zastavil a vnímal se jako bublina a prosil Otce, aby mu požehnal. Po zápase byl opět na střeše tribuny, protože nemohl najít vhodný východ ze stadionu. Odcházelo tudy mnoho lidí. Střecha byla symetricky dlouhá a pan P. s ostatními po ní sklouzli jako po plachtě. Potkal zde mne, paní D. i paní R. a šli ke mně rozebírat vize. Byli zde ještě tři neznámí muži. Doma jsem měla ohromnou Bibli i s výkladem a též knihu o počasí. Pan P. odešel s paní R. do sousedního pokoje a snažil se zvážit na digitální váze. Zdála se mu nestabilní a nebyl schopen na ní udržet rovnováhu. Fotbalový zápas je osobní zápas pana P. I když úspěšně naplňoval svůj karmický scénář, byl s ním nespokojený a zoufal si nad ním. Vzdal se role pořadatele, nepřijal odpovědnost za svůj život a nechal se vláčet životem bez ohledu na vlastní karmický scénář, který si vyvolil. Životní rány se ho tak dotýkaly víc, než by za normálních okolností bylo nutné. Bloudění za provazy a mezi ochozy i po střeše naznačuje, že neplnil svůj karmický cíl a ztratil vládu nad řízením svého života. Uklouznutí s následnou levitací naznačuje, že se ocitl v místě mezi životy. Prosba o požehnání znamená prosbu o pomoc. Protože se upřímně obrátil k Otci, bylo mu pomoženo. Po zápase se opět ocitl v místě mezi životy, kde potkal tebe s paní R. a paní D. jako své pomocníky. Bible s výkladem představovala učení lásky a velká kniha o „počasí“ je knihou ákášických záznamů jednotlivých bytostí. Váha ukazuje, jak pevně stojí bytost na cestě pravé lásky, jak je vyrovnaná. Tato nevyrovnanost vysvětluje jeho uklouznutí. Jakmile se zbaví připoutaností, bude stát pevně na cestě lásky a váha se pod ním přestane chvět. 259
Cesta lásky Ve vizi dne 16. 3. 2001 se paní L. ocitá před starým hradem, prochází se podhradím a setkává se s dlouhovlasou blondýnkou. Žádala paní L. o pomoc, aby jí pomohla léčit srdce planety, které s ní bylo nějakým způsobem spojené. Když skončily, vstoupila paní L. do hradu a zjistila, že zde pracují samí muži. Osekávali stěny a opravovali, co bylo třeba. Paní L. se ponořila do svého nitra. Zde potkává svou paralelní bytost, která je jejím duchovním vůdcem. Ta ji upozorňuje na úkol, který slíbila. Léčení srdce planety znamená očistu a cestu lásky pro všechny. Když se ponoří hlouběji do svého nitra, zjistí, že během věků bylo ve vztahu mezi mužským a ženským principem mnoho pokaženo. Chce to generální opravu. Mužský princip již začal pracovat. Když vyšla z nejtajnějších koutů své mysli, vystoupila před hrad. Před ní byl šípkový keř se zlatými a světle modrými poupaty z látky. Utrhla dvě zlatá a dvě modrá poupata. Tušila, že někde vpravo je keř se živými rudými poupaty. Byla smutná, že její poupata jsou vyumělkovaná, že nejsou živá. Šípkový keř je symbolem lásky. Její vztahy byly falešné, zakládaly se na připoutanosti. Nebyly živé. V této chvíli již tušila, že existuje pravá láska bez připoutanosti, která je živým citem duchovní čistoty. Objevuje se bílý vír a jasné ruce. Vše se točí ve směru hodinových ručiček. To znamená, že čisté bytosti svým příkladem naučí své bližní pravému citu lásky. Nad jasnými dlaněmi se objevuje světlo a je slyšet slovo „nadstavba“. Světlo jde všemi směry a zachovává stále stejnou intenzitu. Světlo pravé lásky je nadstavbou veškerého stvoření. Tím světlem je Nejvyšší princip lásky a stvoření. Dvě světlé postavy žen sedí u kulatého bílého stolu. Na něm cosi tvoří. Vše je zalito světlem. Jde o paralelní bytosti, které pracují se souhlasem Božím. Tmavý řemen je stočený do kruhu, spodek otevřený. Na něm jsou zavěšeny černé třmeny. Je to symbol magické připoutanosti a snahy ovládat. Tato pouta se rozvolňují láskou. Na světlejší dlani stojí dvě postavy. Jsou to muž a žena. Táhnou společně světlý válec, který je vyšší než oni. Je vidět oba principy, jak společně pracují na díle Božím. Jejich spolupráce je vede k harmonii. Rozestupují se tmavé mantinely a otevírá se cesta do Světla. Harmonie obou principů otevírá vězení jejich předsudků a dostává se jim osvícení. Jejich cesta od tohoto okamžiku vede ke svobodě. Zjevuje se horní polovina ženského těla s velkým poprsím. Z levé strany 260
k ní přistupují poměrně světlé bytosti a každá z nich se jednou dotkne celou dlaní jejího prsu. Je to slib oddanosti matce Zemi, že se o ni budou starat jako dobré děti a ona je bude živit svým mlékem. Řada lidí je nekonečná. Odcházejí vpravo. Dvě dlaně se dotýkají zevnitř bílého kruhu a splývají ve světle. Veliké světlé ruce tvarují planetu. Je to vesmírná jednota lásky. Zatím je zjevena jen duchovní podoba planety. Je průsvitná. V ní je vidět hemžení nově vzniklého života. Zářící ruce pozdvihují planetu vzhůru. Na ní leží tmavá mužská bytost. To znamená, že na Marsu vzniká život. Temná postava muže připomíná, že tato planeta je mužského principu a život z ní vymizel proto, že byly popřeny zákony Nejvyššího principu lásky a stvoření. Planeta je rozdělena do čtyř sfér. Na cestě za Světlem stojí na konci jedno bílé srdce vedle druhého. Ukazují správný směr cesty. Přilétá anděl. V pravé ruce nese světlý úpis a v levé má flétnu, na kterou hraje. Jde o zvěstování, že úkol byl splněn se ctí. Mužský a ženský princip stojí v objetí. Jsou smířeni. Mužský princip je proti ženskému poměrně tmavý. To znamená, že se musí ještě očistit od předsudků, které dosud pokládal za správné. Objevují se tři bílé kruhy. Dva leží dole, na nich třetí. Kruhy rotují různými směry. Mění tempo i směr rotace. To znamená, že očista bude pokračovat a každému bude pomoženo úměrně jeho snaze cestou milosti Boží. Zjevuje se podmořská říše. Dvě mořské pany plují k sobě. I zde se vlády ujímá ženský princip. Jsou to dvě paralelní bytosti. Na odkapávači jsou bílé a umyté tři mělké a tři hluboké talíře. Očista je u konce. Světlé bytosti sedí v kruhu okolo zdroje světla. Kolem nich je všude krásná světle zelená záře. Bytosti, které prošly očistou, jsou u zdroje poznání, které představuje otevřená kniha, z níž se line tato nádherná záře osvícení. Jsou to Boží sféry.
Exkurze Ve vizi dne 16. 3. 2001 jede paní E. na exkurzi do farmaceutického závodu. Všichni se shromáždili ve veliké hale, kde obdrželi plánek továrny a byli nasměrováni na chodník vpravo. Měli jít podél provozních budov a odbočit druhou ulicí vpravo. Je tam prostorná spojovací chodba, prosklená. Chodbou se dostanou do centra. Paní E. s několika známými vyrazí napřed. Vedle ní jde 261
kamarádka v lodičkách a baloňáku. Paní E. se o ni bojí, že tuto dlouhou cestu nezvládne, protože je nevhodně oblečená. Paralelně s nimi vede rušná ulice a kamarádka vytrvale šlape dál. Některá auta zajíždějí těsně k nim a ohrožují je. Na asfaltu se dělají bublinky a paní E. je ráda, že má horolezecké sandály, a tak ji nemůže horký asfalt popálit. Někdo se diví, proč se na chodníku tvoří bubliny, když je starý nejméně deset let. Paní E. odpovídá, že je to horkem. Nakonec jdou okolo dělníka, který uklízí chodník. Cesta končí před budovou. Před vchodem je veliká slepice, která na paní E. útočí. Ta má v ruce mokrou žínku a tou slepici odhání. Slepice ji dvakrát klovne do ruky. Paní R. je hned za ní a uklidňuje ji, aby se nebála. Prý ji slepice poklovala mnohem víc a nic se nestalo. Paní E. však ví, že slepice je těžce nemocná. Odhání ji dál, protože ví, že tato slepice byla předmětem různých farmaceutických pokusů. Nakonec se jí podaří slepici odehnat. Exkurze je v podstatě reinkarnací v průmyslově zamořeném světě. Každý z členů výpravy plní jiný karmický úkol. Někdo je vybavený lépe, někdo hůř. Kdo je hůř vybaven, musí vykazovat větší vytrvalost v plnění úkolů. Jeho karmický scénář je náročnější. Dělník je jejich ochráncem, který jim odstraňuje z cesty ty překážky, které Otec dovolí. Nemocná slepice je symbolem magie. Někdo ji uctívá, jiný ji pokládá za neškodnou. Paní E. však poznává pravé nebezpečí a statečně s ní zápasí. Přibíhá skautský vůdce a volá na ně, aby se vrátili, že odbočku již dávno minuli. Vracejí se. Když k němu přijdou, musejí přejít po kladině. Odbočka vypadá úplně jinak než na plánku. Je to jen několik klád naskládaných na sobě. Vše vypadá velice vratce. Kolem ústí odbočky sedí několik lidí schoulených do plášťů. Na konci kladiny, po které paní E. přichází, visí zespoda nějaké dítě. Nehýbá se. Vůdce ji vybízí, aby přeskočila na odbočku, a podává jí ruku. Paní E. nechce dítě srazit dolů, a tak se odráží až za ním. Je to moc daleko. Když dopadne na klády, vše rozklíží a klády se valí do stran. Paní E. na nich chvíli balancuje. Vůdce jí pomáhá, je však těžká a musí seskočit. Stydí se před lidmi okolo a jeden z nich jí říká: „Vidíš, že to nejde.“ Vůdce ji však uklidňuje a říká, že se nemusí stydět, protože to žádný z nich nedokázal. Paní E. ví, že tam musí vylézt znovu a bez pomoci. Zuje si boty, vyleze bosa na klády. Když se postaví, zjistí, že stojí na kladině. Má radost a chce se jí tančit. Rozběhne se nahoru k centru a třikrát se otočí dokola. Má pocit lehkosti a průsvitnosti. Paní E. složila zkoušku, kdy volila mezi magií a cestou lásky. Dostává se na odbočku, kde je prověřována její láska a víra v dobro i vytrvalost. Skautský vůdce je jejich duchovním vůdcem, který je bude podporovat na cestě pravdy. Paní E. má opět před sebou volbu. Lidé, kteří sedí před odbočkou, jsou ti, kteří si nevěří a nejsou schopni volby. Jejich malomyslnost zatěžuje i ty, kteří chtějí volit správnou cestu. Na kladině, od které se musí paní E. odrazit, je zavěšeno dítě. Představuje všechny, kteří právě objevili cestu lásky. Drží se pevně, aby z ní nespadli. Ještě se však na ni nepostavili. 262
Paní E. si je vědoma, že by je svou bezohledností mohla srazit z pravé cesty. Raději riskuje vlastní pád, než by je obětovala. Vykazuje pravost své lásky. Cíle dosáhne přes veškerá zrazování těch, kteří v této zkoušce neuspěli a nechtějí vidět její zásluhy. Duchovní vůdce jí podává ruku a uklidňuje její pochyby. Nyní paní E. pochopí, že vše je uloženo v ní. Problémy, překážky i svoboda. Dokončuje očistu, aby byla lehká a měla jemnější vibrace, zouvá boty jako symbol magické ochrany a její láska jí pomáhá vystoupit na pravou cestu, která se jí zdála vratká, ale nyní vidí, že pro ty, v nichž je dostatek lásky, je bezpečná a pevná. Lehce překoná „odbočku“ a tančí dál na své cestě za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Je zapojena do vesmírné jednoty lásky a tato láska ji vede a zahřívá i posiluje ve věcech dobrých. Její duch je čistý, nezatížený karmou. Ve vizi dne 18. 3. 2001 jela paní E. na návštěvu ke kamarádce. Ta si pořídila nový byt v Ústí. Bydlí v domě na rohu rušné ulice. Dům je opravený, má růžovou fasádu. Vchází se do něho přímo z ulice. Byt je čistý, upravený. Na oknech jsou však mříže, které nejsou zvenku vidět. Mříže jsou i na dveřích. Kamarádka jí na nějaký čas byt půjčuje, ale paní E. je ráda, že tam nemusí stále bydlet. Prochází kolem dveří a zamyká je. Menším zamřížovaným oknem proudí čerstvý vzduch. Kamarádka jí ukazuje nově vybudovaný záchod. Původně v bytě nebyl. Na záchodě je prasklá žárovka a paní E. si říká, že ji bude muset vyměnit. Z něho vedou chatrné dveře a stále jimi někdo nakukuje. Kamarádka je paralelní bytostí paní E. Tato žena nezná pravou lásku, ale jen připoutanost. Její nitro je sice spořádané a fasáda je růžová na znamení lásky, ale je to jen povrch. Všude jsou mříže. To znamená, že vztah k ní je vztahem nesvobody. Co k sobě připoutá, to nepustí, ale uzavře a zamřížuje i dveře. Venku tato mříž není vidět. Pouze zevnitř. Proto se zde paní E. necítí dobře a může chodit jen občas na návštěvu. Myšlení její známé se již začíná pročišťovat. Vybudovala WC, ale žárovka je prasklá. Nevidí nebezpečí připoutanosti. Je slepá, protože se domnívá, že miluje mnoho. Paní E. jí chce žárovku vyměnit. To znamená, že se jí chystá osvětlit základní problém očisty. Čistý může být jen ten, kdo se vzdá připoutaností. Každou chvíli tam někdo nakukuje a „ruší“. To jsou ti, kteří se připomínají a žádají svobodu. V následující vizi jede paní E. na zájezd k moři. Cestuje s ostatními přes hory. U moře je ubytování ve společných ubytovnách. Sociální zařízení je společné, bez soukromí. Paní E. ukazuje svým známým krásnou pláž, která je pěkně upravená. Jdou po molu. Hledají místo, kde by se vykoupali. Po obou stranách jsou plavecké dráhy a v nich občas někdo plave. Chtějí se vykoupat ve volném moři, ale nakonec vstupují do plavecké dráhy. Je tam překvapivě mělká voda. Cesta k moři představuje lehký karmický scénář. Tuto cestu volilo mnoho bytostí. Setkává se se všemi, se kterými úspěšně spolupracovala. Není zde soukromí. Jsou si blízcí, většinou jsou paralelními bytostmi. Hledají 263
osvěžení, ale není ho tolik, kolik očekávali. Paralelních bytostí je mnoho a jsou si rovny. Musejí se dělit. Volné moře najdou, až se osvobodí od svých předsudků a zabijí své ego. Pak jim již nikdo nebude vadit. V další vizi je paní E. v zimě na horách. Lyžuje po svahu a má obavy, protože si myslí, že neumí lyžovat. K dolní stanici lanovky je prudký svah, který paní E. překvapivě zvládne. U lanovky začne hledat peníze, ale nemůže je najít. Prosí muže, který je v řadě před ní, aby jí je půjčil. On však říká, že peníze určitě má. Paní E. sáhne do kapsy a skutečně je tam má. Na lanovce jsou sedadla pro dva, ale každý z cestujících jede sám. Horní stanici vidí hodně vysoko na nejvyšší hoře. Lyžování v zimě představuje reinkarnaci ve světě, kde je málo lásky. Říkáme mu zmrzlé království. Dojezd k dolní zastávce lanovky představuje konec života. Jízda lanovkou představuje cestu za Světlem. Je to váš cíl. Za ten musí každý zaplatit svým vlastním úsilím, kdy na sobě pracuje a sbírá důležité zkušenosti. Aby se mohl rozjet za Světlem, musí každý zaplatit sám. Nikdo to neučiní za něho, ani nesmí. Paní E. si konečně uvědomila, že má čím splatit svůj dluh, a nasedá na lanovku. Volné sedadlo vedle ní je pro její druhou polovinu duálu. Skoro nikdo této dokonalosti nedosáhl. Proto jede každý princip sám. Cíl je daleko a vysoko na vrcholu hory poznání.
Společná sebevražda Ve vizi dne 18. 3. 2001 jsem členkou nějaké teroristické skupiny, kterou vede velmi energická a tvrdá mladá žena. Jsou zde muži i ženy. Bojujeme za čistotu životního prostředí, ale i proti všem, kteří toto prostředí poškozují. Obviňujeme hlavně vládu a politické strany, které to trpí. Naše vedoucí rozhodne, že odevzdáme ostrou petici s pohrůžkou, že spácháme hromadnou sebevraždu, když nebude zjednána náprava. Tato sebevražda měla proběhnout ve 14 hodin. Nejprve jsem pod vlivem naší vedoucí souhlasila a toto rozhodnutí odhlasovala. Potom se mi vše rozleželo a uvědomila jsem si, že na to nemáme právo, že skoro všichni máme malé děti a mnoho blízkých, kteří budou naším rozhodnutím trpět. Byla jsem těhotná a uvědomovala jsem si, že mám zodpovědnost za nový život, který ve mně klíčí. To vše bylo vlastně v rozporu s našimi idejemi. Začala jsem na to upozorňovat ostatní. Někteří se mnou souhlasili, ale báli se vedoucí. Když jsem se proti ní postavila a vše vysvětlila, obvinila mne ze zrady. Žádala proto moji smrt. To bylo pro ostatní neuvěřitelné. Většina se potom postavila na mou stranu. Věděla jsem, že vedoucí nemá pravdu, a chtěla jsem ji zastavit, aby svou smrtí, kterou vyhrožovala, nezpůsobila další neštěstí. Vedoucí odchází s tím, že svůj plán uskuteční. Skoro nikdo ji nenásledoval. Teroristická skupina představuje skupinu lidí, kteří vlivem fanatismu ztratili přirozený úsudek a chtějí dosáhnout změn, které pokládají za správ264
né, za každou cenu, i tu nejvyšší, jako je lidský život. Připoutali se tolik ke svým ideám, že nerozlišují dobro od zla. Pokládají za správné pouze své názory, i když jsou plné předpojatostí i předsudků. Tím se dostávají k tomu, že zavrhují každého, kdo s nimi nesouhlasí. Začínají vidět svět jen černobíle a v konečné fázi jen černě. Přestanou si cenit života a vražda není pro ně ničím, mohou-li dosáhnout svého cíle. Tyto lidi představuje vedoucí této skupiny. Ty zastupuješ ty, kteří nejsou tak fanatičtí, máš odvahu postavit se proti nesprávnému rozhodnutí. Jde o úryvek ze života jedné tvé paralelní bytosti, která žila v Rusku.
Přiměřená strava Ve vizi dne 25. 3. 2001 tlačím do kopce kočárek s tříletým chlapečkem. Starám se o něho pečlivě a všichni mne chválí, i chlapečka. Těsně pod kopcem zastavím před krámem, kde chci nakoupit maso pro hosty z ciziny. Je tam velká fronta. Jdu si zajistit místo a vracím se k chlapečkovi, ve kterém poznávám vnuka V. Vidím, že ho nějaká žena uspává houpáním. Není mi to milé a říkám jí, že pokud bude chlapec chtít spát, že usne i bez houpání. Vysvětluji, že na to není zvyklý. Vezu ho blíž, abych na něho lépe viděla. Jemu se klíží oči a tvrdě usíná. Jdu zpět do fronty. Přede mnou je jen jedna žena a nakupuje spoustu masa. Jsou to krásné libové kotlety. Říkám si, že to bude velice drahé. Chtěla bych alespoň dvě takové kotlety pro své hosty. Prodavačka je již u mne a ptá se, co si přeji. V tu chvíli vše zapomenu a nemohu si vzpomenout, jaké maso vlastně chci. Prodavačka je silná unavená žena a je mi jí líto, protože kulhá a má veliké bolesti. Žádám tedy o malou krabičku kostkového cukru a místo kotlet požaduji plátky. Dostanu dva plátky hovězího masa, ale je to přední maso. Také krásné. Řízky z něho půjdou také, ale přesto pociťuji lehké zklamání. Žena, která šetří každým krokem, se mne pro jistotu ptá, co ještě chci, ale já už si nic nepřeji. Soucítím s její bolestí. Cesta do kopce je životní cestou, která byla zasvěcena výchově mladých duší. Ty představuje tvůj vnuk V. Jdeš nakupovat duchovní stravu. Nejste ještě na vrcholu, ale cíl je blízko. Žena, která uspí vnuka, je falešný duchovní vůdce, který ho pochvalou svádí, aby usnul „na vavřínech“. On se nechá svést a usne. V krámě se setkáš se svou paralelní bytostí, která má na starosti staré duše. Jejich duchovní strava je nádherná. I ty dostaneš přiměřenou stravu pro své hosty a žáky. Je skromnější, ale jsou zde i odměny v podobě cukru. Prodavačka je zasvěcenec, který se stará o tuto stravu a nabízí ji všem, kdo po ní poctivě zatouží. Každý však za ni platí přiměřeným úsilím.
265
Dům na konci cesty Ve vizi dne 25. 3. 2001 šla paní L. domů. Na konci cesty spatřila dům, o kterém věděla, že ho již jednou viděla. Měl věžičku a světle zelenou barvu. Když ho viděla prvně, bylo obydlené jen přízemí a žila tam stará žena, lékařka. Když sem nyní dorazila, žena tam již nebyla a dům patřil geodézii. Paní L. prošla celým domem a zjistila, že jediné, co bylo v nepořádku, byl jeho střed, kterým procházel komín. Dům byl krásně zařízen starožitnostmi. Byly zde také krásné staré knihy. Paní L. odchází z hmotného světa a vrací se do sféry duchovní. Domů. Dům představuje úroveň, které dosáhla. Nese v sobě vše, čeho si cenila. Jsou to poklady historie lidstva. Sem se vždy s radostí vrací. V tomto domě poznala starou duši, která svým učením hojila utrpení lidí. Proto jí všichni říkali lékařka. Nejslabším místem domu byl jeho střed. Prochází jím komín, jenž představuje negativitu myšlení a cítění, kterou byla v minulém životě ohrožována. Centrem jejího nitra je srdce, to je vždy ohroženo nedostatkem lásky. Až v sobě vybudí dostatek lásky, nemůže ji již nikdo svým vlivem ohrozit a její dům bude stát pevně. Bude bez skryté vady.
Učitel Paní L. se ve své vizi sešla s některými členy naší skupiny a světlovlasým mužem. Rozhodovalo se, kdo s ním pojede na služební cestu. Jet mohl jen ten, kdo uměl jeden cizí jazyk a ovládal společenský tanec. Rozhodovalo se mezi paní R. a paní L., ale paní L. se dohodla, že s ním pojede sama. Když dorazili na místo, zjistila, že mužova práce spočívá v tom, že vykládá Bibli. Vždy přečetl jeden list, vyložil ho a odhodil po větru. To trvalo tak dlouho, dokud nebyla kniha prázdná. Muž byl nešťastný, protože nemohl pokračovat. Paní L. ho upozornila, že k tomu nepotřebuje žádnou knihu, že stačí, když bude čerpat znalosti ve svém srdci. On to asi nechápal a smutně pozoroval, jak se lidé, kteří ho dosud se zájmem sledovali, rozcházejí. Služební cesta představuje malou misi, která má za úkol správně vyložit Písmo svaté. Zasvěcenci se setkávají, aby se dohodli na postupu práce. Světlovlasý muž je vedoucí mise a paní L. se rozhodne, že bude jeho nejbližší pomocnicí. Ostatní členové mise se reinkarnují v přesně stanovených intervalech. Když vedoucí mise splní svůj úkol, pociťuje smutek nad tím, že je konec jeho práce. Paní L. se mu snaží pomoci, ale nedokáže pochopit, že mise končí. Ostatní je již na posluchačích, jak naloží s novými vědomostmi. O tom už musejí rozhodovat sami. Smutek duchovního vůdce nepramení z toho, že by byl připoutám ke svým žákům, ale z toho, že ví, že je čeká těžká a náročná cesta. Nestačí jen učení přijmout, ale je třeba jednat podle 266
jeho zákonů. Mohl by pokračovat ve výkladu, ale jeho žáci pro to ještě nejsou zralí.
Duchovní strava, zpěv lásky a cesta očisty Ve své vizi dne 26. 3. 2001 byla paní E. na návštěvě u přátel. Ukazovali jí pozdravy od váženého člověka. Na obrázcích byly portréty mimozemšťanů. Paní E. jim sdělila, že má též od něho pozdrav, a ukázala na obraz většího formátu, ale tam bylo namalováno něco jiného. Potom mluvili o společném známém sochaři a zjistili, že má tři byty. Začali je popisovat, ale paní E. prohlásila, že je zná, ale že její veranda je vzdušnější a světlejší, protože má stěny ze skla. Potom odešli na sjezd abiturientů. Pár lidí s paní E. bylo na pódiu, ostatní seděli. Najednou se všichni zdvihli a začali zpívat. Paní E. v tu chvíli nemohla, protože měla plnou pusu jídla. Dívala se okolo a zjistila, že někteří také nezpívali, protože neznali slova. Pak cítila, že i ona začíná pomalu zpívat. Návštěva přátel znamená, že se paní E. setkala s duchovně spřízněnými lidmi. Pozdravy váženého člověka představovaly jednotlivé stati učení jejich duchovního vůdce. Paní E. jim oznámila, že má též duchovního vůdce, který jí tlumočí učení. Snaží se skloubit své poznání s jejich, ale zjišťuje, že se liší. Známý sochař představuje ideál a výsledek jejich poznání. To již paní E. zná a ví, že cesta, kterou nastoupila, je pro ni ta pravá. Její učení je jasnější a srozumitelnější. Přestává být zahlcena různorodou duchovní stravou a pomalu začíná zpívat zpěv lásky. V další vizi jde paní E. s přáteli na dlouhou cestu. Vycházejí z města. Po levé straně je rozestavěný dům po milionáři, který je nyní zavřený ve vězení. Rozhodnou se, že zde přenocují, ale milionář se vrací se svými vojáky a chce svůj dům zpět. Přes ulici je dům, kde paní E. bydlela v dětství. Tam se ubytují na noc. V noci se paní E. prochází a otevře jedny dveře. Za nimi spí její přátelé a na paní E. se radostně vrhne jejich pes. Přátelé se diví, že se mazlí a nic jí neudělal. Ráno všichni vyrazí do hor. Někdo říká, že je již pozdě, aby šli podle původního plánu, a proto zůstává. Někdo jde na kratší výlet. Jen pár přátel s paní E. vyráží za vytyčeným cílem. Paní E. bydlí ve městě, kde má mnoho přátel. Jde ke mně na návštěvu. Sedíme a meditujeme, je zde více lidí. Paní E. má jen hodinu času a stále ji někdo ruší. Ví, že jí zbývá jen měsíc, aby se jí povedlo dosáhnout změněného vědomí, jinak bude opět čekat dalších pět let. Tato vize ukazuje cestu duchovní skupiny za vytyčeným cílem. Na počátku cesty je hodně přátel, do cíle dojdou jen někteří. Dům milionáře představuje počátek cesty přes magii. Zdá se, že může mnoho poskytnout. Za toto bohatství se však draze platí a je to cesta násilí a boje, proto ji opouštějí. Paní E. zjistí, že musí vyjít ze svého dětství a být tak čistá a prostá 267
jako tehdy. Zjevuje se jí její dům, kde nachází věrnost a lásku svých přátel, i těch zapomenutých. Pes je strážcem prahu a s láskou ji vítá. Ráno paní E. vyrazí s nejbližšími přáteli za svým životním cílem. Někteří se raději nikam nevydají. Bojí se, necítí se připraveni. Nemají rádi změny. Druzí si nevěří, a proto se namáhají méně. Volí bližší cíl, aby se upokojila jejich duchovní lenost. Stačí jim to. Těsně před cílem končí. Jen ti nejstatečnější nezapomínají na své poslání a jdou odhodlaně za svým cílem. V další vizi je paní E. na velikém statku. Do ulice vede jedna budova, kde je kuchyň podobná té, jakou měla její babička. Vzadu je dvůr, ze kterého se přichází do velikého domu, ten se podobá zámku. Vnitřním členěním jí připomínal její byt. Vše je mnohem větší. Je zde jiný nábytek a obrazy. Zdi jsou zašlé a špinavé. V obývacím pokoji visí tři veliké obrazy, ale jsou prázdné. Je tu hodně lidí, většinou známí z různých období jejího života. Paní E. chce dát byt do pořádku, ale nikdo jí nechce pomáhat. Přijde na verandu, aby ji vymalovala, ale jsou zde již dva lidé, kteří mají štětečky v rukou a snaží se zamaskovat žlutou oprýskanou barvu. Malba sice chytí, ale je hrbolatá. Potom přijde na záchod. Jsou tam tři kabiny vedle sebe. V jedné sedí muž. Pak přiběhne její černý kocour a mohutně se vyprázdní do kbelíku vedle muže a pošpiní roli toaletního papíru. Muži to evidentně nevadí. Všude je špína. Paní E. se ocitá v kapli. Právě končí mše. Všichni se rozcházejí a na kůru vidí paní E. ženu – učitelku. Je to paní J. a drží v ruce tabuli s nápisem VI. C. Paní E. se jde podívat nahoru a vidí, že paní J. je hrozně unavená a zlomená. U ní je pouze jeden žáček. Paní E. se vrací do pokoje a chce malovat a umýt okna. Sundává tři prázdné obrazy, ale paní H. s tím nesouhlasí a říká, že se musí nejprve vše spravit a vymalovat. Pak teprve může mýt okna. Paní E. se rozhodne, že počká, a chce mýt okna v kuchyni. Jde tam přes celý dvůr. Potkává skupinku mladých lidí. Připojí se k ní mladý muž, který se jí vůbec nelíbí. Je asi z Jugoslávie. Vezme ji za ruku a vede ji pryč. Dojdou k autobusovým zastávkám a on se ptá místních na zastávku autobusu. K ní musí přes trávník, který je posypaný čerstvým hnojem. Stoupnou si za zastávku, je přes ulici a před nimi tam stojí asi tři lidé. Muž začne paní E. zpívat „Proč nechceš moji lásku znát?“. Paní E. prožívá rekapitulaci minulých životů a vyhodnocuje je. Je zde mnoho omylů a chyb z minulosti. Ve svém obývacím pokoji, nitru, má dva duchovně mrtvé. Jsou to prázdné životy, které prožila zbytečně. Nic nepochopila, nic nenapravila. Jeden prožila jako žena, druhý jako muž. Cítí, že musí vše napravit a očistit. Děsí se špíny, kterou vidí. Dvakrát se snažila špínu zaretušovat, ale výsledek byl chabý. Bylo zde plno nepochopení i mravní otrlosti. Paní E. se nemůže dočkat, až vše napraví. Paní H. ji však zarazí a radí, jak správně postupovat. Paní E. poslechne a přizpůsobí tomu svůj karmický scénář. Ocitá se v kapli, kde stvrdí svůj navržený karmický scénář. 268
Paní J. představuje unaveného duchovního vůdce, který nesplnil svůj úkol. Paní H. je představitelkou duchovního rádce. Paní E. představuje ty, kteří se snaží očistit od svých omylů a chyb. Jde přes dvůr a potkává mladé duše, které se chystají na příští život. Paní E. si vybere muž, se kterým je spoutaná a hodně mu dluží. Není nadšena tím, že se s ním opět sejde ve hmotném světě. Mnoho životů mu odpírala lásku, i když ho vždy k sobě připoutala. Proto spolu čekají na zastávce a muž jí zpívá svou píseň. Jízda autobusem představuje společný život.
Sedm stupňů lásky Objevuje se velký bílý klíč. Po každé straně jsou tři menší klíče. Jejich kroužky jsou otočeny k velkému klíči. Zjevují se dva světlé úpisy. Jeden vlevo, druhý vpravo. Uprostřed nich stojí osm bílých kruhů, které se nedotýkají. Vše je světlé. Stojící kruhy splývají v tunel. Září. Planeta je rozdělena na sedm dílů jako dort. Vše je ponořeno ve světle. Každý klíč představuje jeden stupeň moudrosti lásky. Otevírá k němu cestu. Největší klíč má vedoucí mise, který ručí za čistotu učení. Završuje jednotlivé stupně poznání. Dva úpisy naznačují pověření Otcem a radou nejvyšších. Bílé stojící kruhy představují světlé éry lidstva, kdy se toto učení lásky stalo pilířem vývoje lidstva. Je jich osm a naznačují, že lidstvo, které půjde cestou lásky, v ní bude posíleno. Jednotlivé etapy se propojí společným učením a kruhy se spojí a vytvoří tunel, který vede k Nejvyššímu principu lásky a stvoření. Planeta je spojena v lásce těmito sedmi stupni jejího učení. Její vývoj vrcholí. Nastal čas jejího duchovního postupu. Naznačené rozdělení planety ukazuje na sedm stupňů lásky, kterými je nutné projít, aby bylo dosaženo vesmírné jednoty lásky.
Slavnost smíření Ve čtvrtek 29. 3. 2001 k nám dorazila návštěva našich přátel ze Slovenska. Měli jsme velikou radost, protože na tento den připadala slavnost duchovního postupu některých členů naší skupiny. Vedoucí slovenské skupiny byl pan J. O. Po uvítání hostů jsem provedla obřad pozdvihování a proměňování. Každý z nás upil doušek vína na znamení bratrství, pojedl sousto chleba na znamení společenství. Chodila jsem od jednoho ke druhému a ve jménu Nejvyššího principu lásky a stvoření jsem jim žehnala ve věcech dobrých. Otec mne provázel a stvrzoval toto požehnání svou láskou. Všichni jsme byli obklopeni láskou. Milostí Boží mi bylo povoleno stáhnout z těch, kteří to potřebovali, negativitu, s níž marně zápasili. 269
Obřad probíhal na Bílém Kuželu v chrámu Nejvyššího principu lásky a stvoření. Nad námi vlál červený prapor se znakem růže. Bylo to znamení, že cesta pravé lásky vede přes trny bolesti k nádhernému květu lásky. Nad praporem zářila betlémská hvězda. Prapor se prodlužoval od jednoho ke druhému, provázel nás zástup láskyplných v bílých řízách. I hvězda putovala s námi. Během požehnání obdržel každý vzácné dary, které potřeboval na cestě pravdy a lásky. Jednu ženu jsme uviděli v podobě berana. Bylo to znamení, že mnoho obětovala pro druhé, proto jí byla dána síla a vytrvalost berana. Jiný muž se nám změnil v draka, který zářil krásnou světle zelenou barvou. Byla mu udělena milost pročištění hadí síly. Muž je latentním léčitelem. Až dokončí očistu, může pracovat pouze pod vedením Otce jako léčitel. Drak je létajícím hadem. Další muž se změnil v bílého jednorožce. Bylo mu zjeveno, že teprve až se očistí, bude moci splynout se svou druhou polovinou principu v duál. Dva bílí jednorožci představují mužský a ženský princip. Toto je jeho čistá podstata. Paní H. viděla všechny na české straně stolu, jak povstávají oděni v slavnostní šat mystické svatby. Ženský princip měl červený šat, mužský modrý. Byli připraveni pro duchovní postup a účastnili se mystické svatby. Jejich principy byly v harmonii a oni vzájemně pochopili svou roli. Během obřadu se každému z nás rozzářilo srdce. Všechna srdce se spojila v jedno veliké zářící srdce na znamení vesmírné jednoty lásky. Paní Z. viděla rudé slunce, které mělo rudou barvu ženského principu. Bylo to Duchovní slunce, které naznačovalo, že nastává éra vlády ženského principu. Slavnost byla ukončena poděkováním Otci, oběma radám, Jitřnímu andělovi, mistrům Šambaly, svatým lámům a všem láskyplným, kteří nám pomáhali a chránili nás. Dne 30. 3. 2001 jsme se opět sešli a pracovali na rozvolňování karmických vazeb a jiných připoutaností. V praxi byly předvedeny některé způsoby naší práce. Dne 29. 3. 2001 nám byla předána kronika vedoucími mise ze Slovenska a Moravy. Děkujeme. Tato kronika bude předávána zasvěcenci během věků a bude do ní zapisována historie našich setkání i důležité okamžiky společné práce. Po slavnostním obědě mi pan V. předal dárek na rozloučenou, který vlastnoručně vyřezal z jalovcového dřeva. Nejprve jsem si neuvědomila, že je to šamanské žezlo, které se v minulosti většinou vyrábělo z kosti. Bylo to symbolické. Znamená to, že je připraven vzdát se magie a očistit se od ní. Toto gesto vlastně učinil za celou skupinu. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila. Každé šamanské žezlo je symbolem moci. Jeho prostřednictvím šamani i zabíjeli. Ke každému žezlu je připoután duch, který vždy obsadí šamana, který žezlo zdědil. Chce-li se kdokoli z tohoto svazku osvobodit, musí navrátit dary temnot i magie. Jakmile se srovná s temnotami a světy magie, duchovními učiteli těchto světů, může 270
se vzdát magie i moci, která z ní vyplývá. Bude prosit Otce o ochranu a pevné vedení, odevzdá úpisy, na základě kterých žezlo získal, a bude prosit za jejich vyškrtnutí z příslušných ákášických záznamů v temnotách i ve Světle. Bude prosit, aby i bytost, která ho obsadila a je připoutaná k žezlu, byla vyškrtnuta z příslušných ákášických záznamů jeho i paralelních bytostí. Pak povede prosby za odpuštění všech, kterým ublížil, a žezlo odevzdá. Poprosí, aby bytost, která ho obsadila, odstoupila, spálila šňůry připoutanosti a odevzdala se milosti Boží. Prosí, aby i individuální šňůry připoutanosti mezi nimi byly rozvolněny a vyškrtnuty ze všech ákášických záznamů, kde to Otec dovolí. Poděkuje, požádá o duchovní vůdce ze Světla, pokud je nemá. Pak následuje odevzdání se Otci a vede prosby za očistu všech těl duchovních, energetických a hmotných, včetně stromu života. Zakotvení, vejce života, placenty připoutanosti, oddělení, pozdvihování podílné části stromu života společně i s paralelními bytostmi, zakotvení v lásce, zpevnění pečetí, přidělení pečetí, sejmutí magických pojistek, léčení všech těl léčivou energií z Duchovního slunce. Až tato očista bude u konce, proste, aby aury byly uzavřeny přirozeným způsobem, a odevzdejte se ochraně Boží. Mír s vámi!
Dodatek Na slavnosti smíření jsem byla předvolána před radu nejvyšších, aby se rozhodl dávný ideologický spor mezi mnou a léčitelem S. B. Ten volil cestu spasení na základě připoutanosti k němu. Jako prostředek přitažlivosti a fascinace volil zázraky na hmotné úrovni. Já navrhovala cestu svobodné vůle, v potu tváře pracovat na sobě samém. Navrhovala jsem cestu pravdy a lásky bez připoutanosti a magie. Takto získané osvícení a duchovní postup jsem pokládala za trvalejší. Oba jsme předstoupili před Otce, odevzdali úpisy, které jsme s ním uzavřeli, a čekali jsme pokorně na výsledek. Naši zastánci objektivně přednášeli výhody a nevýhody obou postupů. Vše bylo zváženo a můj postup s ideou svobodné vůle byl shledán správným. Byly mi vráceny úpisy, které jsem uzavřela s Otcem, včetně pověření pracovat tímto způsobem dál. Byly mi vráceny všechny milosti, kterých jsem se vzdala, aby posouzení našeho sporu bylo jednodušší. Celé naší misi bylo doporučeno sjednocení postupu podle této ideje. Všichni nám blahopřáli. S. B. byl mezi prvními. Náš spor nemohl nic změnit na našem přátelství. Vylila se na nás milost Boží a na stole se objevily dary, které patřily vítězi. O tyto dary se podělí naše mise všude, kde bude pracovat se souhlasem Božím. Pan Z. zahlédl veliké množství bílého posvátného popela. Bál se přijmout dary, které se zde v takovém množství objevily. Vyzvala jsem ho, aby si vzal 271
energetický průkaz, protože jsem věděla, že pochybuje, že jsou od Otce. Teprve nyní pochopil, že nám tyto dary skutečně náležejí. Děkujeme!
Svatý grál – energetická mřížka Dne 30. 3. 2001 otevírám oči a vidím mřížku. V jednotlivých polích svítí světlo Boží milosti. Toto světlo prostupuje vším. Mám slavnostní pocit. Snažím se si toto datum zapamatovat. Dne 10. 4. 2001 vidím opět mřížku, ale již v ní nesvítí zelenavé světlo. Vše je hotovo. Slavnost smíření uzavřela přípravu na duchovní postup planety. Dne 30. 3. 2001 byl odstartován proces zjemňování vibrací planety i jejích obyvatel. Tento proces se u zasvěcenců projevuje únavou, případně lehkou nevolností. Únavu střídají návaly energie. Intervaly mezi nimi se zkracují. Čím lépe na sobě pracovali, tím lehčeji se zasvěcenci rychlejším vibracím přizpůsobují. Pokud pracovali málo, jsou obtíže výrazné. Je nutné se řídit impulzy a podle nich vést prosby. U ostatních bytostí se vybíjejí karmy tak, jak je to podle milosti Boží nezbytně nutné. Procesem očisty a zjemňování vibrací procházela planeta se svými obyvateli již delší čas. Ve dnech 30. 3. až 10. 4. 2001 tento proces vyvrcholil a byl ukončen. Děkujeme! Během tohoto procesu lidstvo volilo svou duchovní cestu a postoupilo s planetou. Ti, kteří svou šanci nezvládli, se budou reinkarnovat na jiné planetě, kde si vše, co zmeškali, zopakují. Vidím dva proudy světel, které pátrají ve tmě. Vypadá to jako dva „hledáčky“ na jevišti. Je to jeviště hmotného Světa, kdy světlo vede svou září všechny, kteří tápou ve tmě předsudků. Jen světlo pravé lásky může oba principy vyvést ze tmy a chaosu magické připoutanosti, sobectví a chtění. Bílá mřížka je svatý grál.
Doplňující vize paní L. Ve vizi dne 30. 3. 2001 sedíme kolem planety v kruhu, mezi námi je bílá mřížka. Jsme vedeni šipkou, která ukazuje na jedno místo planety. Toto místo je zdrojem milosti Boží, která zde tryská ven v podobě vodotrysku duhového světla. Je to duchovní centrum planety. Před námi se otevírá velká brána do světla. Jsme ve světle. Dvě lodě jsou připraveny a stojí vedle sebe. Objevují se klíče v kruhu a potom vývojová osmička. Praská zem, tmavé kameny se rozestupují a světlo ze země vystupuje. 272
Agregoři se zasvěcenci bdí nad planetou a pomáhají jí v přerodu, kterým právě prochází. Vodotrysk duhového světla je milost Boží, která je vede, aby se lidstvu otevřela brána poznání pravého učení lásky. Dvě lodi představují dvě planety, které zastupují mužský a ženský princip. Pod vlivem učení lásky dojdou k osvícení a harmonii. Klíče v kruhu představují jednotlivé kódy, které otevírají přístup k pravému učení a moudrosti. Je to otázka vývoje, proto se zjevuje vývojová osmička. Pokud se lidstvo i s planetou neočistí od skořápek zla a násilného chtění, cesta nebude volná. Je nutné otevřít svá srdce pravé lásce a potom prasknou skořápky zla, tvrdá kůra z vašich srdcí odpadne a čistota vaší lásky se projeví v plné kráse. Přesně tak, jak se vyloupla ze své skořápky vaše planeta.
Výhled do budoucnosti, můj anděl strážný Ve vizi dne 8. 4. 2001 vystupuje z hlubin nádherný sloup zdobený zlatem a červenomodrou glazurou. Modrá má světle fialový odstín. Zlatý sloup nese hlavici v podobě kola života a na jeho bocích jsou v kruhu rozmístěny kulaté hodiny. Jsou šestery. Všechny hodiny ukazovaly přesně dvanáct. Vedle nich vpravo se vynořila nádherná bytost s hnědou pokožkou a usedá na trůn. Je to duál. Na hlavě má turban z modré a červené závojoviny. Na sobě má ze stejného jemného materiálu červenomodrý šat. Barevné pruhy jsou v rovnováze. Po vládě ženského principu se oba principy ve své trojjedinosti vyrovnají a zharmonizují. Nastoupí Zlatý věk lidstva a oba principy se na základě rovnosti spojí v duál. Nádherná bytost je duál, proto nese znaky obou principů. Usedá na trůn, protože se ujímá vlády. Tento věk bude trvat tak dlouho, dokud bude duál v harmonii. Orloj s hodinami představuje šestou sféru a dimenzi. Hodiny ukazují zahájení vlády. Je to éra harmonie. Zářivě bílé světelné „L“ se změní ve vodorovnou čáru. Je to znak splynutí a vyrovnání, nekonečné harmonie. Přede mnou se otevírá modrofialový tunel. Jsem vybídnuta, abych vstoupila. Slyším hlas, že zde mohu zůstat. Vím, že by to mohlo být nebezpečné, ale nebojím se. Letíme tunelem a potkáváme v něm temné bytosti, za které prosím. Myslím na Otce. Toužím po Světle, ale je mi řečeno, že mi to zatím není povoleno, protože bych se nechtěla vrátit. Bytost po mém boku spíš tuším, než vidím. Řídí můj let. Je to temný anděl? Ne, je to anděl smrti. Temnota se začíná projasňovat. Je šero. Zastavujeme se v letu. Anděl usedá po mé pravici a představuje se mi. Říká, že mi byla udělena milost poznání. Že se mi smí zjevit a toto poznání prožívat, abych byla připravena na chvíli přechodu a nebála se, protože poznám jeho lásku, se kterou mi pomáhá. V té chvíli mne zalila vlna jeho lásky. Prozradil mi, že sama poznám okamžik smrti, připravím se, vědomě opustím hmotné tělo tak, jak jsem to učinila 273
dnes. Dívám se na anděla a raduji se. Jsem vděčná za milost Boží, které se mi dostalo. Anděl sedí po mé pravici. Je vážný i veselý. Nesměje se mi, ale baví se mým údivem. Je potěšen mým prohlédnutím. Zadívám se na něho a on mění podoby. Je i není mi podobný. Řekl mi s úsměvem, že při mém zrození do tohoto těla byly určité potíže, stále jsem unikala zpět za Světlem. Proto jsem obdržela zakotvení, které jsem uviděla v tunelu a které mi pomáhal nést. Toto zakotvení je mi nyní odebráno, protože je již zbytečné. Je mi povolen přístup kdykoli, protože se již umím vrátit tam, kam prozatím náležím. V okamžiku smrti odejdu vědomě ze svého těla a on mne bude provázet. Cestu již znám. Je to milost, která mi byla udělena, a já za ni s láskou děkuji. Vracíme se zpět a já mám pocit, že klesám do temnot. Není to pravda. Již vidím vstup či výstup v podobě modrofialového světla, které mne zahaluje. Jsem ve hmotném těle. Můj anděl je se mnou. Děkuji mu, protože vím, že je to můj strážce, ochránce i anděl smrti. Vím, jak je snadné opustit své hmotné tělo. Vím, že budu ještě pracovat, a vím, jak dlouho to bude. Je dost času na splnění všech úkolů. Děkuji ti, Otče!
Andělská hora Ve vizi dne 10. 4. 2001 jela paní L. na výlet se strýcem, maminkou a dětmi. Na Andělskou horu dojeli autem až na vrchol. Když vystoupili, šel kolem asi dvaadvacetiletý mladík v dlouhém khaki kabátě, měl blond vlasy a v ruce nesl žluté poupě růže. Bála se ho. Věděla, že jde za otcem na návštěvu. Byl to herec P. H. Ležel v rakvi. Paní L. vše dobře viděla. Bylo to pro ni průhledné. Vešli do zámku a v první místnosti byly karikatury známých českých herců. Byli to muži a měli půlku obličeje normální a druhou polovinu měli deformovanou. Zřetelně si pamatovala herce R. S. Druhá místnost byla veliká, bíle tapetovaná, s červenými poupaty růží. V této místnosti byly jídelní soupravy od počátku lidstva do současnosti. Když prošli, zjistili, že uprostřed sálu jsou prkna s velikými škvírami, a ona se bála, že si někdo zlomí nohu. Pod prkny byla hloubka 150 centimetrů. Ze třetí místnosti vycházelo světlo a před ní byl šedovlasý vrátný. Paní L. pustil dovnitř, ale ostatní nemohli vstoupit. Na schůzce naší skupiny byli přítomni moje neteř, pan J., dvě nové ženy a později paní D. s paní R. Já jsem nebyla přítomna. Všichni pracovali na připoutanosti. Když byli hotovi, vysvětlovala vše novým ženám paní L. Andělská hora představuje pouto k dávné minulosti. Zde jí je umožněno pohlédnout na všechny paralelní bytosti, ke kterým se tady připoutala. Paní L. to pochopila, proto je pro ni vše průhledné. Provázejí ji ti, ke kterým se připoutala v tomto životě. V okamžiku pravdy zde potkává mladíka, 274
kterého se bojí. Je to její mužský princip. Nese žlutou růži na znamení, že disharmonie mezi nimi vznikla na základě žárlivosti. Až rozvolní všechna pouta, přestane se své druhé poloviny bát. Mladík nese růži otci. To znamená, že mnoho žárlivosti bylo i ve vztahu k otci. Auto, které je vyvezlo na vrchol hory, je symbolem společného života. Zámek představuje její nitro. V prvním sále jsou karikatury jejích paralelních bytostí mužského principu. Jsou již touto připoutaností deformováni, stejně jako vztahy mezi nimi. Spáry mezi prkny podlahy ve druhém sále upozorňují na hlubiny nebezpečí, které pramení z připoutanosti. Velký sál představuje vztah k duchovní stravě. Zde je její veškeré poznání až do současnosti. Před třetím sálem je zastaví strážce prahu. Ten vpustí do této místnosti jen zasvěcence, kteří jsou ochotni pracovat a zbavit se připoutaností. Vstoupila jen paní L. a ostatní její paralelní bytosti na sobě ještě budou muset pracovat. Na schůzce zasvěcenců již paní L. pracuje jako duchovní učitel spolu s ostatními.
Společná cesta Ve vizi dne 10. 4. 2001 je paní E. se skupinou bytostí na nějakém ostrově v rozbouřeném moři. Vlny se zdvihají vysoko nad ostrov, ale všichni vědí, že se jim nic nestane. Na okrajích ostrova však voda přece jen někoho vtáhla do moře. Ostrov představuje bezpečí a víru skupiny. Rozbouřené moře je okolní svět, ve kterém se tvrdě vybíjejí karmy těch, kteří nejdou cestou pravé lásky. Ti, kteří jsou pevně zakotveni v lásce, jsou v bezpečném středu ostrova. Ti, kteří se teprve staví na cestu a myslí jen na svůj prospěch, jsou na krajích a mohou být smeteni vlastním sobectvím či chtěním. Potom se všichni ocitají v nějakém bytě. Je jich moc na malém prostoru. Paní E. se narodí dítě. Je to chlapec. Paní E. je překvapená, protože to nečekala, a mazlí se s ním. Chvílemi se její dítě mění v černé kotě. Byt představuje nitro paní E. V něm je mnoho věcí, ke kterým je připoutána. Je to nezralý mužský princip. Vztah k němu vyplývá z připoutanosti na základě magických praktik, které pokládá za neškodné. Hýčká ho a on se mění v personifikaci magie. Velikost odpovídá jeho síle. Zatím je to kotě, ale mohlo by se změnit v nebezpečného černého pardála. Kotě je stále s ní. Jsou vedeni k nějaké věži. Vypadá jako zchátralé skladiště. Je to chrám mágů, nikoli buddhistický chrám, jak se paní E. původně domnívala. Paní E. má do něho prvně vstoupit, aby zde byla zasvěcena. Zatímco se řadí před věží, zjišťuje, že jsou všichni oblečeni do světle šedých rouch s černým 275
lemováním. Paní E. je v civilu a má obavy, že je nevhodně oblečena. Přichází vůdce, jen si ji změří pohledem, ale nic neříká. Paní E. je úplně vzadu s ostatními civilisty. Poznává zde i některé lidi z naší skupiny. Před paní E. kráčí pan L. s manželkou a snaží se paní E. zasvětit do jejich zvyklostí. Vtom všichni vyrazí vzhůru do schodů. Paní E. stoupá s nimi. Když se dostane do určité výšky, schody se s ní utrhnou a ona po nich sjíždí zpět jako po skluzavce. Cestou k ní přiskočí pan L. Věž je chrámem mágů. Ti, které paní E. viděla v jejich řadách, mají ještě větší či menší vztahy a dluhy k magii. Ti, kteří mají roucha, jsou již zasvěceni. Barvy na nich označují stupně zasvěcení. Na této cestě je pan L. duchovním učitelem paní E., a proto ji připravuje k zasvěcení. Civilisté jsou adepti. Jdou po schodech vzhůru, protože se domnívají, že jdou cestou pokroku. S paní E. se schody utrhnou, protože tato cesta jí nenáleží. Pan L. se k ní přidává, protože jako její učitel cítí odpovědnost. Tato klamná cesta nevede vzhůru, ale je velikou oklikou v cestě za Světlem. Paní E. je chráněna, a proto je vrácena zpět na začátek cesty. Zde se musí rozhlédnout a znovu volit. Paní E. se probouzí doma. Je ve svém nitru. Má hrůzu z toho, že něco zmeškala, že zde bude plno špíny a loužiček, které tady její zvířata mohla zanechat. Kupodivu zde není nic. Její „dítě“ je opět kotě a sedí u jejího psa. To znamená, že je stále věrná magii. Dítě je produktem jejích manipulací. Když vejde do koupelny, aby se očistila, je zde plno vody. Uvědomuje si, že je to následek jejího „pádu“, a začne vodu vytírat hadrem. Očišťuje tím své nitro. Dvakrát během vize se jí zjeví bytost, která vytáhne z vody leporelo a otevře je v půli. Nahoře je na něm cosi napsáno a paní E. si myslí, že je to základní buddhistický postulát. Dole pod obrázkem je napsáno cosi osobního. Je to v tom smyslu, že paní E. ví, že to tak není. Pokud je bytost šedá či temná, znamená to, že se nerozloučila se svými duchovními vůdci z magie a nevrátila jejich dary. Ti jí namlouvají, že tato cesta je špatná, protože vede k opuštění temnot a světů magie. Pokud je bytost světlá, může ji upozorňovat její anděl strážný, že nestačí jen očista, ale musí volit cestu lásky, chce-li najít pravé osvícení. To znamená, že musí rozvolnit všechna pouta s těmito světy a duchovními vůdci z temnot. Také ji může upozorňovat, že by se mohla ze strachu dopustit závažné chyby. Paní E. je s přáteli opět u moře. Kousek od moře je jezero, o kterém všichni věří, že je léčivé. Jdou se tam koupat. Sedí okolo něho, ale nechce se jim tam, protože voda je kalná. Vedle paní E. je hadice, která ji začne vtahovat do vody. Ubrání se a jde jinam. Symboly jsou stejné. Opět je uprostřed mágů, ale je očištěna. To, co oni pokládají za čisté a léčivé, vidí paní E. objektivně, vidí špínu, kterou ve své zaslepenosti mágové nevnímají. Paní E. se brání jejich vlivu. 276
Jde k paní, u které má bydlet. Něco jí vypráví. Obě stojí u kuchyňského stolu, paní něco krájí a najednou se otočí a řekne paní E., že ji musí zabít, protože toho hodně ví. Vrhne se na paní E. a bodá ji. Najednou tam vrazí její švagr a švagrovou zabije. Tělo pak zabalí a vhodí do jezera. Potom přijdou její přátelé a domlouvají se s paní E., že musí co nejdříve odejít. Vedle bydlí policajt, který bude zabitou hledat. Paní E. má špatné svědomí a ví, že až přijde domů, bude muset lhát. Chystají se k odchodu, ale je noc a žádné spojení. Vydají se pěšky směrem na Prahu. Cestou míjejí ošklivý domek, který je přilepený ke skále. Jeho majitel jim vypráví pověst o stříbrném jezeru. Jeden ze skupiny se proti němu postaví a obviní ho, že on sám to jezero vysušil, že je to na skále vidět, a ty skály také přestavěl. Majitel se zlobí a má strach. Oni však pokračují v cestě. Střetnutí paní E. s paní a švagrem představuje nerovnováhu obou principů, mužského a ženského, která vede jen k utrpení. Jde v podstatě o boj o moc. Následky zakrývají a nejsou schopni přiznat si podíl své viny. Celá společnost toto pokrytectví kryje. Policajt představuje temného anděla, kterého se všichni bojí. Touží po lepší společnosti a vydají se ji hledat. Jdou ku Praze. První zkouška je očekává před ošklivým domkem. Jeho obyvatel jim vypráví o dobách, kdy svět byl čistý a vládla láska. Pramen této lásky představuje stříbrné jezero. Oni však neposlouchají a nepoznávají svého pravého duchovního vůdce. Pravda se jim zdá příliš ošklivá. Osočují ho, že vše zavinil on sám, a domnívají se, že vidí místo bolesti a stesku vztek. („Podle sebe soudím tebe.“) Odcházejí dál hledat čistotu a pravdu, ale nenajdou je dříve, dokud se je sami nenaučí poznávat. Teprve potom dojdou ke svému cíli. Paní E. je v domě, který je plný jejích známých a přátel. Jsou tam psi i kočky. Někdo přinese další zvíře. Má z něho ohromnou radost a říká, že je nádherné. Z balíku vybalí tlustou obludu, která má kolem očí a pusy černě konturované zelené kruhy a skvrny po celém těle. Všichni říkají, že je zajímavé. Paní E. připadá obludné, a všichni scházejí do dolní místnosti, kde budou volby. Lidé přistupují k urně a dostávají do stranických legitimací razítko. Paní E. žádnou legitimaci nemá a trvá na své bezpartijnosti. Lidé mají ještě knihu tabulek, která paní E. také chybí. Její syn jde prvně k volbám. Jsou předposlední v řadě. Věří, že vše dobře dopadne. Mlhavě si vzpomíná, že legitimaci kdysi měla, ale neví, kde ji má. Paní E. opět nahlíží do svého nitra. Nalézá zde mnoho přátel. Je jí ukázáno i zvíře, které se ocitlo v jejím nitru. I když ho všichni chválí, paní E. ví, že není v pořádku. Je třeba pokračovat v očistě. Volby představují současný stav lidstva, které stojí na rozcestí a volí mezi cestou lásky a cestou magie. I paní E. si vysloužila legitimaci, měla by ji najít a vrátit těm, komu náleží, aby ji nezatěžovala na cestě pravdy a lásky. Slepá víra nestačí. 277
Bohové jdou v zástupu……. Dne 11. 4. 2001 se objevuje světlá planeta, před ní je bílá sedmička. Pohled zezadu ukazuje sedmičku jako vysokou čistou ženu, která má roztažené ruce dlaněmi dolů. Strážce vesmíru dokončil očistu a čeká na strážce planety, až dokončí svou práci a postaví se za něho do řady. Své karmické dluhy splatili. Je vidět hlavu Indiána, která nese čelenku náčelníka z bílého peří. Vyzařuje z ní klid a mír. Dávné křivdy byly napraveny. Nastal čas smíření. Šedé bytosti vstupují do průhledných kruhů, které je pročišťují. Nakonec se objevuje složená osmička, která jim pomáhá se dočistit. To znamená, že je tato očista přivádí na cestu Světla, na cestu lásky. Je to vývojový obrat lidstva od násilí magie k pokoře lásky. Tmavá ruka leží na keramické nádobě s víkem. Z této nádoby vystupuje žluté světlo závisti a řevnivosti. Nádoba je symbolem duálů, které se na základě disharmonie oddělily v jednotlivé principy, které spolu řešily spory silou. Nádoba představuje éru trvání těchto sporů. Opět se zjevuje planeta. Je rozdělena světlým křížem na čtyři části. Bílý kůň odchází, přes hřbet má přehozenou červenou deku. Na koni sedí jezdec, který se rozplývá v mlze. Planeta je očištěna od karmy temného kříže. Bílý kříž naznačuje, že nastává čas smíru a souladu, vyrovnání. Oddělené principy se opět spojí ve dva duály. I ty se spojí a vstoupí do vesmírné jednoty lásky. Rozdělený svět bude na vrcholu svého vývoje opět jednotný. Odchod bílého koně představuje odchod koně apokalypsy v míru. Je konec válkám. Planeta je očištěna a připravena pro zdárný vývoj na cestě lásky. Jezdec apokalypsy jel původně na temném koni a sám byl temnotou. Tak, jak pokračovala očista planety i s jejími obyvateli, světlal. Jeho rysy žluté rasy Jantaranů se změnily. Vše je odpuštěno. Není rozdílu mezi planetami a jejich obyvateli, není rozdílu mezi rasami, není rozdílu mezi mužským a ženským principem, když poctivě plní své role. Vše je odpuštěno. Nastává čas budování míru. Předstupuje bytost, která má v hrudníku schránku. Její dvířka jsou otevřena a uvnitř se kříží šňůry připoutaností. Vedou všemi směry a sbíhají se ve středu schránky. Bytost představuje lidstvo, které neznalo lásku, ale jen připoutanost. Je třeba eliminovat i tyto poslední šňůry připoutanosti na stromě života, spolu s placentami připoutaností. Teprve pak nastane čas pravé svobody a lásky. Objevuje se fialový kruh a v něm je světelná bytost v šatě potrhaném vzadu na páteři. Je to strážce planety, který byl napaden při vzpouře agregorů a jeho 278
energetická ochrana tak byla narušena. Šat se sceluje spolu s energetickým obalem planety. Vedeme s paní L. prosby a zjevuje se bytost s bílým pěticípým lotosem na hrudi. Potom se objevuje bílý smrk na veliké dlani. Je to strom života, který se po skončení proseb zazelenal. Strážce planety je i s planetou očištěn a zhojen. Staví se do řady za strážce vesmíru. Objevuje se trojdílné okno. Rámy jsou bílé. Za oknem je vesmírná tma. Okno se mění ve vstup, který rychle střídá tvary. Paní L. neví, kterým otvorem má vstoupit. Vede prosby k Otci a objevuje se bílý paprsek, který označuje správný vstup. Je to prostřední vchod. Zde nachází draka, který je špinavě zelený. Tuto hadí sílu je třeba vyprosit a očistit. Drak je v podstatě létající had, tedy hadí síla. Shora padá průhledná namodralá koule. Od ní se odděluje ještě jedna menší. Padla do dlaní mužskému a ženskému principu, které směřují proti sobě a dotýkají se špičkami prstů. Energie z koule se v nich rozlila a zharmonizovala je. Jsou připraveni spojit se v duál. Opět se objevuje světlá sedmička s podobou ženy, za ní stojí strážce planety Země a za ní se staví strážce planety Marsu, agregorem je paní L. Jak ostatní strážcové planet ukončují očistu, staví se tito agregoři do řady za ostatní. Následuje paní R. se svou planetou, nakonec se staví paní D. Jsou bez karmické zátěže a vracejí se do své duchovní podstaty. Bohové jdou v zástupu.
Tři moudrosti lásky Dne 11. 4. 2001 se cítím velice špatně. Tělem mi projíždí bolest, pociťuji smrtelnou slabost. Mám pocit, že umírám. Vedu prosby a vím, že jsou plněny. Je mi stále hůř a jediné, co vím, je, že prožívám utrpení Ježíše. Večer volám paní L., aby se na mne podívala. Zjevuje se nám karma planety. Vyprošujeme rasistické nepokoje na Západě i Východě. Objevuje se světlo a z kříže vystupují nesčetné připoutanosti. Vyprošujeme je i s placentami připoutaností. Za zády se mi objevuje veliká kletba. Její symbol je temný a stojí na špici. Světelná šipka na ni upozorňuje. V prostoru se objevují dva klíče, mužský a ženský princip. Spojí-li se, vytvoří orlici jako symbol pýchy a agrese. Nesoulad obou principů vede k poklesu a zpomalení vibrací. I v negativitě se mohou oba klíče principů spojit na základě rovnosti. To vše vede k nesouladu, válkám náboženským i rasovým, k terorismu. Z tohoto chaosu vystupuje Olivetská hora. Dvě pochodně prozařují kříž, který bělá. Z kříže vystupuje bílé světlo. To znamená, že světlo poznání pravdy očišťuje Ježíšovu misi. Objevují se dvě poloviny jedné lodi, které se pod světlem lásky opět spojují. Každá polovina lodi nese barvu jednoho principu. Loď je bílá a světle modrá. 279
Mužský a ženský princip je očištěn a jejich víra bez předsudků je spojuje. Objevuje se „N“, Nazaretský. V každé ruce má pochodeň pravdy, která osvětluje cestu lásky celému lidstvu. Světlo lásky jde z modré planety celým vesmírem a dotýká se jednotlivých planet, které prozařuje. Jde od jedné hvězdy ke druhé, až je prozářen celý vesmír. Světlo lásky se vrací zpět ke svému zdroji. Vesmír je osvobozen z prokletí sobectví a disharmonie. Předstupují tři zářící bytosti. Uprostřed je nejvyšší a po stranách stojí dvě, které té prostřední sahají asi k pasu. Září v kuželu světla. Je to Otec s mužským a ženským principem po boku. Připravují se na duchovní postup. Spojí se pod jeho vedením v duál. Objevují se tři bílé kruhy nad sebou. Jsou stejně veliké. Potom asi pět hvězd vytvoří most lásky. Ten má pět důležitých okruhů vědění. To znamená, že když zvládnete tři základní moudrosti lásky, můžete vstoupit na most lásky, který vám zprostředkuje pět důležitých okruhů vědění. Potom teprve dospějete k učení Nejvyššího principu lásky a stvoření. Nejvyšší princip lásky a stvoření je chrámem, ale i zdrojem vaší lásky. Očištěný mužský a ženský princip musejí projít středem zvěrokruhu, aby se mohly spojit v duál a dosáhly Nejvyššího principu lásky a stvoření. Jdete-li cestou učení lásky, musíte najít cestu i k jejím poselstvím. Když získáte patero moudrostí, pokračujete ve světle za třemi moudrostmi lásky. Tyto tři moudrosti vám vytvoří most, přes který se dostanete ke zdroji pravé lásky. Je to učení Nejvyššího principu lásky a stvoření. Most pěti hvězd vytváří horní oblouk zvěrokruhu, po kterém musíte přejít. Most zodiaku nepřejdete, dokud si neosvojíte jeho pět moudrostí. Objevuje se zářící srdce a v něm je bílá spirála. To znamená, že jste se na základě dosavadního vývoje dostali k nejvyššímu cíli. Bílé ruce dotvářejí a formují naše srdce. V tomto okamžiku je nám předáno bílé „T“, které je symbolem síly Boží lásky. Je to klíč k pravé moudrosti. „T“ znamená „Theo“, Bůh. Je připomínkou, že Božství má základ v lásce. Je předáno jako připomínka pokory každému, kdo těchto úrovní dosáhl. Vrátili jste se tam, odkud jste vzešli, a začínáte tam, odkud jste pro svou pýchu odpadli. Padlí andělé jsou vráceni vesmírné jednotě lásky. „T“, znamená také „Taurus“, to je býk, ten představuje sílu pravé lásky. Představuje i morální sílu, kterou musí každý vyvinout při práci na sobě samém. Znovu se objevuje bílé „T“ a na něm leží rozevřená kniha, ze které vychází světlo lásky. Kniha je rozevřena přesně v polovině. 280
Je to kniha první moudrosti lásky. „T“ označuje božskou úroveň učení. Mír s vámi!
Konec mágů na planetě Zemi Dlouhá bílá tyč leží na planetě Zemi. Před ní asi v polovině stojí světlé „A“. To se mění v trojúhelníkovitou bránu. Objevuje se množství šedých trojúhelníků. Jsou to symboly vyprošených kleteb. Objevuje se dlouhá světlá cesta, která je ohraničena po obou stranách tmavými laťkami plotů. Bílá tyč představuje vymezující paprsek mezi Světlem a cestou magie. A představuje bránu a počátek všech věcí. Otevírá se těm z mágů, kteří se snaží napravit své omyly a chyby. Jejich cesta je světlá, ale karmicky vymezená minulými skutky. Ještě je to cesta utrpení, na konci však čeká světlo pravé lásky. Světlá žena je připoutaná v pase světlou šňůrou ke svému dítěti. Dítě není vidět, protože mu zdánlivě ponechává volnost. Objevuje se dítě a chce odejít, ale žena tahá za šňůru a táhne ho zpět. Jde o připoutanost matky k jejímu dítěti. Nejprve je fyziologická, ale není-li včas rozvolněna, působí mnoho utrpení a nedorozumění. Když jsou tyto vazby rozvolněny včas, nastává soulad a harmonie. Na to poukazuje další vize, kdy je paní L. ukázán mužský a ženský princip v rovnováze. Vidí barevné pole světle modré a světle růžové barvy v rovnováze. Dva muži nesou nad hlavami rakev. Zabili své ego. Jejich princip se ve své trojjedinosti harmonizuje a umožňuje světlé bytosti, aby se správně rozhodla. Je to jejich třetí součást, která stojí na křižovatce a rozhoduje o jejich dalším postupu. Křižovatka má tvar rovnoramenného kříže. Kužel světla ozařuje asi pět polí šachovnice. Je to hra o život. Šachovnice představuje svět, figurky jsou bytosti v něm, které zápasí za pravdivost své idey. Z temnot vystupuje světle šedý pomník a před ním stojí tmavé bytosti. To jsou ti, kteří uctívají magii se všemi předsudky. Pomník představuje nepružnost myšlení s přijatými předsudky. Objevuje se dlaň. Tři prsty má sevřené, natažený je palec a ukazovák. Mezi nimi sedí velmi starý muž. Je vidět pouze jeho poprsí. Je představitelem všech mágů. Mizí pod náporem osvícení. Je to velmistr. Chodidla muže se otáčejí nahoru. Jsou vyhublá a proniká jimi paprsek světla. Je bezmocný. Ruce mu chybějí. Přišel o ně svými manipulacemi. 281
Světlý kříž je po obvodu orámován světlými laťkami. Vytváří tak čtverec, který vymezuje výřez v planetě. Chybí jedna čtvrtina. Toto místo tvoří bránu výstupu pro tmavé bytosti, které z ní vylézají a odcházejí tam, kde budou pokračovat ve svém vývoji v magii. Na této planetě se již nemohou reinkarnovat. Podle zákona rovnosti se zde nemohou udržet, protože již mají příliš odlišné vibrace. Rozzáří se slunce a jím problikává světle zelené Boží oko. Bílé schody vedou vzhůru. Nahoře stojí bílá bytost. Bytost se mění v černou kostru pod pohledem Božím. Lidé ji zdvihají nad hlavu. Stále ještě si namlouvají, že magie je tím nejskvělejším poznáním. Nevidí, že vzhledem k různým manipulacím se jim jejich idol rozpadá a propadá zmaru. Dlaně vytvářejí svými prsty tunel. Na konci tohoto tunelu sedí šedé bytosti v půlkruhu. Je jich patnáct, možná dvacet. Jsou to strážci prahu. Ti třídí mágy na poučitelné a nepoučitelné. Na prozářenou planetu je položeno světle zelené srdce. Sahá až do poloviny planety. To znamená, že planeta je očištěna a zapojena do vesmírné jednoty lásky. Pařez stromu života magie drží pohromadě pojistky. Strom magie odumírá. Planeta Země je svobodná.
Cesta lásky Dne 15. 4. 2001 se při vedení proseb a léčení ukázalo paní. L., paní R. a paní D. deset schodů, které vedly vzhůru. Jak vedly prosby, postupovaly po jednotlivých stupních vzhůru. Na předposledním schodu se postup zastavil a ukázalo se, že paní D. brání v postupu veliký štít. Byla to její poslední magická ochrana. Nejprve se však ukázal temný kříž na znamení utrpení, které bylo nutné podstoupit. Vedly prosby, aby bylo sňato utrpení z těch, kterým ho způsobily. Když prosby skončily, rozzářil se tento kříž na znamení, že milost byla udělena. Potom se objevily schody, po kterých všichni stoupali vzhůru. Objevil se kulatý stůl, za kterým bylo třináct židlí. Opěradla židlí byla tmavá. Všichni vedli prosby za jejich očistu. Během nich zasedla do čela stolu světlá bytost. I ona byla jejich prosbami očištěna od všech předsudků, které na ni byly vrhány. Na posledním schodu byly závoje a za nimi dlouhý bílý stůl. Závoje kryly jámu, přes kterou je převedla jejich láska, protože nevedli prosby jen za sebe, ale i za celou skupinu a za vše, o co poslední dobou vždy prosíte. Za stolem sedělo veliké množství bílých bytostí. Za nimi se otevřela světle zelená brána, ze které se vylilo světlo Boží lásky. 282
Byli to představitelé vesmírné jednoty lásky. Otevřely se před námi božské úrovně. Za dveřmi byl ještě větší kulatý stůl a ještě více bytostí. Paní L. vidí světle zeleného muže a skupinu lidí u kulatého stolu. Vše je světle zelené, zalito touto Boží září. Z toho vystupuje veliké srdce téže barvy. Za ním sedí muž v dlouhém bílém plášti. Je to Otec. Vše září. Přes klín má tři bílé pruhy, které září ještě intenzivněji. Zdobí mu jeho řízu. Otec vám otevírá vchod do tří božských sfér. Stává se vaším duchovním vůdcem i učitelem. Toto se odehrává v první úrovni Božství. Jeho hlava problikává s počítačem. Ovládá tento počítač ve všech úrovních stvoření. Předstupuje před něho asi šest bytostí a tvoří dva zástupy. Stojí čelem k němu. Jsou bílé. Z každé strany usedne před Otce vždy jedna bytost do tureckého sedu. Mají stejný šat jako Otec, ale sahají Otci jen k pasu. Jsou to avataři. Otec jim pokládá na hlavu bílý lotos a ten se při dotyku s nimi mění v bílé srdce. Po Otcově levici je velké bílé srdce. Místo srdce se objevuje světle zelená číše, svatý grál. V této chvíli nám Otec ukazuje dlouhé schody, které k němu vedou. Po nich namáhavě stoupají světle šedé bytosti. Je to cesta svatého grálu, cesta lásky. Zjevuje vám náročnost této cesty, ale také všechny bytosti, které na této cestě potřebují láskyplnou oporu. Nahoře na schodech stojí zvláštní bytost. Vypadá jako žena, ale skládá se ze dvou bytostí. Jedna má hlavu nahoře, ta druhá dole. Je to duál. Ze stran se objevují ruce světlých bytostí, které se drží zářivých kruhů. Je jich nekonečně mnoho. Splynou v duál. Splývání duálů je připraveno. Objevuje se světlý ukazovák a na něm kratičká zářící nitka. Je to poslední pouto, které bylo rozvolněno a nyní je eliminováno láskou. Bytosti se noří do čisté vody. Očista je dokončena. Vodní hladina se mění v energii lásky. Těmto bytostem je podána hořící svíce a bílý květ. Svíčka představuje světlo lásky, které nikdy neuhasne, a bílý lotos má tisíc okvětních plátků. Každý z nositelů přijímá bílou knihu, která je převázána bílým provázkem. Provázek je znamením prostoty a čistoty. Větší množství bytostí se prostupuje a posiluje se vzájemně láskou. Jakmile se prostoupí, stávají se světle zelenými. Před nimi se otevírá veliká kniha, ze které vystupuje čisté bílé světlo. Bytosti předstupují a v ruce nesou bílý pohár, aby čerpaly z pramene poznání a lásky. Kniha se mění v mohutný gejzír milosti Boží. Vše září bílým světlem poznání a prameny sílí. Přibývají stále nové a nové. Objevuje se učebna s bílými stoly a židlemi. Někdo přináší dva bílé pruhy na znamení dosažení druhého stupně božské lásky. Otevírá se další brána, kterou střeží světle zelení strážci. Je to 283
jasnější zeleň, než byl předešlý stupeň. Z vrat tryská tato božská zeleň. Vpředu je čiré světlo. Je to Duchovní slunce, nejvyšší zdroj lásky.
Odchod svatých dětí z Jantaru Jakmile se Jantarané sjednotili ve své nenávisti a začali okupovat blízké planety za účelem strategie útoku proti planetě Zemi a napadli i ji, svaté děti opustily Jantar a s nimi odešla urozenost a moc Jantaru. Vládnoucí kasta byla oslabena a snažila se nahradit svaté děti vlastními, které by však pomáhaly zničit nenáviděnou planetu i s jejich obyvateli. Jantarané věnovali vše na výzkum zbraní a vědeckých vynálezů, které by jim v těchto snahách pomohly. Vytvořila se nová ideologie, která se svým elitářstvím velmi podobala fašismu. Rasa Jantaranů byla podle nich nadřazena všem obyvatelům ve vesmíru. Rusé vlasy a světlé oči byly důležitými znaky této rasy. Agresivita Jantaranů stále rostla. Z okupovaných planet byly vytvořeny důležité strategické body pro vojenské operace. Vynalezli i psychotronické zbraně, kterými postupně ovládli myšlení a cítění obyvatel planety, jež se stala cílem jejich útoku. Vytvořili elitní bojovníky a ty povyšovali na úroveň svatých dětí a takto je i uctívali. Spravedliví Jantarané, kteří nesouhlasili s těmito výboji, byli tvrdě potlačováni. Tak se stalo, že Jantarané přinesli této planetě války a disharmonii. Povýšili se na božskou rasu a žádali oběti. Vznikl kult krvavých obětí. Pravé svaté děti se na těchto planetách reinkarnovaly a přinášely útěchu učením lásky, které hlásaly. Často byly mučeny a popravovány. Jak dopadl útok na planetu Zemi, kterou chtěli zničit, všichni víte. Jejich vlastní planeta byla zničena. Nyní se museli i oni reinkarnovat na planetě Zemi a poznat blíže jejich myšlení, cítění a způsob života. Jejich karmické dluhy s pozemšťany se začaly v některých případech komplikovat soužitím, ale většinou na základě pochopení eliminovat. Bohužel, genetickými pokusy Jantaranů bylo zakódováno mnoho duševních chorob, se kterými nyní zápasí lidstvo vaší planety. Jantarané potřebovali tvrdé a líté bojovníky. Ty získali pokusy, kdy bylo pro tento účel zneužito démonů a běsů. Rasa pozemšťanů a Jantaranů se smísila, a tak těmito chorobami nyní trpí i pozemšťané. Klíč k léčení těchto chorob získáme teprve tehdy, až si uvědomíme, že jsme všichni jedné podstaty. Až budeme usilovat o harmonické a láskyplné soužití. Až zanecháme nebezpečných pokusů a vynálezů, až uznáme, že všechny bytosti jsou si rovny. Nikdo nebyl stvořen pro otroctví, ani pes. Svou oddaností nám připomíná zákony lásky bez připoutanosti a bez podmínek. Až pochopíme, že 284
i naše planeta je živoucí bytost a nebudeme ji sobecky ničit, tehdy zavládne harmonie a naše planeta se uzdraví. Nechť jsou všechny bytosti šťastny!
Výuka na Jantaru Ve vizi dne 22. 4. 2001 leze paní E. po vysokém žebříku na vysoký útes nad mořem. Žebřík se nad mořem odklání, ale nakonec vyleze až nahoru. Tam je plošinka se zábradlím a na té čeká učitelka. S paní E. je tam asi šest adeptů na létání. Učitelka vysvětluje, jak se zbavit strachu z rozbouřeného moře pod nimi a z výšek. Najednou paní E. dostane chuť létat, vyskočí z plošinky a skutečně letí. Nejprve mává rukama jako křídly, ale pak zjistí, že je to zbytečné, a plachtí nad krajinou. V dálce uvidí zámek a letí k němu. Přistane na terase vybíhající do moře. Tam stojí další skupina lidí se svým průvodcem, který jim ukazuje, že moře pro ně není nebezpečné. Paní E. si říká, že kdyby to věděla dříve, nemusela se tak bát. S několika přáteli bydlí na ubytovně. Je tam jen pár dřevěných stolů a židlí. Paní E. s několika známými vychází na dlouhé výlety. (Je to mystická cesta zlatých netopýrů.) Někteří ještě zůstávají v ubytovně. Na předposledním výletu se paní E. vrací k zámku po moři. To se změnilo v ohromnou krásnou, ale vlhkou louku. Z ní se vychází k zámku přes terasu. Během posledního výletu se k zámku vracejí přes hřbitov. Vede k němu krkolomná skalní cesta. Paní E. jde s přítelkyní a obě mají na nohou jen pantofle. Vzájemně si pomáhají a obě se smějí tomu, jak o nich budou psát, že se takto drápaly nahoru. Na hřbitově paní E. potkává své přátele. Dovídá se, že někteří z nich se mají zúčastnit obřadu přeměny. (Jde o duchovní postup přeměny adepta ve zlatého netopýra.) Všichni se mají sejít v ubytovně a stoupnout si do těsného kruhu. Paní E. tam jde, najde kout, kde se mají sejít, ale nikoho tam ještě nevidí. Na zemi stojí dvě řady bot, které musí překročit. Paní E. své boty a boty svých dětí sundá a staví do kouta, aby nepřekážely. Najednou vidí, jak se boty zmenšují v úplně malinké botičky. V určený čas stojí paní E. se synem na místě. Je tam jen ona, její syn a dvě řady bot. Čekají na učitelku. Na poslední chvíli přiběhne žena a přivede dvě úplně mokré dívky. Paní E. si myslí, že spadly do moře. Dívky se postaví vedle k topení a suší se. Vize je celkem jasná. Jde o mystickou cestu marťanů, jejich zasvěcení i zkoušky, které musí úspěšně splnit. Nejprve musejí zvládnout podmínky přijetí za adepta a osvědčit odvahu překonávat překážky. Potom pod vedením učitele skládají zkoušky. Paní E. pomáhá přítelkyně, která je jejím pomocníkem i ochráncem. Dlouhé výlety jsou tréninkem, kdy se cvičí v létání, a současně získávají nové poznatky a překonávají různé překážky. 285
Pod vedením duchovních vůdců adepti zjišťují, že strázně na cestě se mění v krásné odměny, vytrvají-li ve svém snažení. Je jim ukázáno, že cesta duchovně mrtvých je krkolomná, chtějí-li se změnit a jít za Světlem. (Cesta přes hřbitov.) Současně je jim naznačeno, že když je touha po světle lásky pravá, dostanou se i z temnot a dojde ke vzkříšení duchovně mrtvého. Ukázka, že moře není nebezpečné, znamená, že cesta očisty je svízelná, ale není nebezpečná, jak se karmicky zatížený člověk obyčejně domnívá. Dívky, které se suší u kamen, jsou toho dokladem. Zuté boty naznačují, že bytosti, které je sňaly, jsou prosté a čisté. Vzdaly se všech magických „ochran“. Kruh vždy znamená společenství. Těsný kruh naznačuje, že ne každému je dovoleno, aby toto zasvěcení přijal. Podmínky přijetí jsou přísné a většinou jsou výsadou svatých dětí.
Odměna Ve vizi dne 25. 4. 2001 je pan P. Br. u okénka ve spořitelně a žádá výplatu. Referentka ho nechce vyplatit, ale přiznává, že konto je kryté. Vydává mu osm tisíc, ale vše v drobných a velmi neuspořádaně. Pan P. Br. se snaží obnos přepočítat, ale mezi mincemi nachází i knoflíky. Nemůže se dopočítat. Najednou se objevuje jako součást výplaty i mnoho propisovacích tužek. Na to říká referentce, ať zavolá ředitele, že si bude stěžovat, protože nemíní dělat žádného dealera. Referentka odchází za ředitelem a cestou si stěžuje, že se jí dnes nic nedaří. Pokladna je místem, kde se vyhodnocují úkoly, které pan P. Br. na sebe vzal. Jeho odměna je spravedlivá. Výplata byla chaotická, protože tak i pracoval. Pan P. Br. je v tomto případě představitelem sebevědomých bytostí, které nedovedou správně odhadnout své možnosti a ani objektivně vyhodnotit svou práci. Navíc se domnívá, že vše zavinila referentka, která je představitelkou duchovních vůdců. Referentka jde oznámit řediteli jeho nespokojenost a současně si stěžuje, že se jí nepodařilo přivést své svěřence k objektivnímu hodnocení sama sebe. Jako duchovnímu vůdci se jí nepodařilo přivést své svěřence ke správnému hodnocení karmické situace. Ředitelem je pán karmy. Pan P. je s paní L. v nějakém bytě a píše na psacím stroji. Brzy zjistil, že v něm není ani papír. Potom jí oranžový aspik, který mu chutná. Ptá se manželky, co to je. Ta mu odpovídá, že je to mana. Pan P. si vybral svoji manželku L. jako duchovního vůdce. Pracuje opět velmi povrchně, tváří se, že je velmi zaměstnán, ale to hlavní, aby mohl psát, mu chybí. Je to čistý papír. Duchovní strava, kterou mu paní L. poskytuje, je nápadná a panu P. to vyhovuje a chutná. Zde je představitelem těch, kteří touží po uspokojení ze slávy. 286
Při svém hledání potkává paní Z., která představuje pokušitele. Předává mu pro paní V., kterou pan P. hledal, satanská vejce. Pan P. klidně vejce přijme a slíbí, že je předá. Tím se opět zařadil mezi ty mágy, kteří jsou ochotni ve jménu poznání a slávy, učinit cokoli. Nemůže však paní V. najít, a proto jde do telefonní budky, aby našel její adresu. Chce jí zavolat, ale ona má stále obsazeno. Paní V. je představitelkou dalšího duchovního vůdce, kterého by pan P. rád poznal. Protože však pro ni přijal dar, který jí nenáleží, satanská vejce, nemůže se s ní setkat. Proto má obsazeno. Je chráněna. Pan P. je u policie a překládá na nádraží se svým kolegou nějaké kovové odlitky. Kolega šel mýt autobus a pan P. se rozhodl, že jde na oběd. Přisedl si k někomu na motorku, ale ta stála stále na místě, a tak se rozhodl, že půjde pěšky. Pan P. pracuje jako temný anděl. Kovové odlitky představují tvrdost zkušeností, které poskytne svým svěřencům, až nastane čas. Kolega jde očistit autobus. To je symbol životní cesty, která musí být připravena tak, aby zde nebylo nic navíc. Aby karma života nebyla těžší, než je stanoveno. Pan P. jde na oběd. To znamená, že se jde připravit na příští život, jde pro duchovní stravu. S temnými anděly se mu zdá, že vůbec nepostupuje, proto se rozhodne, že jde pěšky. Motorkář je představitel temného anděla. Půjde pěšky, protože dal přednost vlastnímu úsilí bez pomoci temných andělů. Ukáže se, že pro tuto samostatnou cestu nebyl ještě dostatečně zralý. Na přechodu pro chodce byl velmi krátký interval na zelenou, takže ho málem srazilo auto a autobus. Konečně přešel a šel směrem k divadlu. Najednou byla cesta velice úzká. Byla to pěší zóna a vedla do slepé uličky. Z nějakých dveří se ozývalo bubnování ve stylu tvrdého rocku. Pan P. nahlédl dovnitř a uviděl osamělého muže, jak bubnuje. Bylo to ohlušující, a proto se rozhodl, že zde nebude, a zavřel dveře. Na konci ulice prošel dvojími dveřmi na poštu. Na stole měli několik balíků a jedna ze žen mu předala knihu s názvem „Tip nepříjemností“. Na titulní straně byl obraz ukřižovaného Ježíše. Pan P. musel podepsat, že knihu převzal. Přechod byl ve skutečnosti přechodem do hmotného světa. Zde pan P. reprezentuje ty bytosti, které raději volí tvrdý karmický scénář, protože věří, že vše zvládnou samy. Zvolil tedy samotu a samostatnost. Šel si pro ponaučení, že nemůžete vše zvládnout sami, že je někdy lépe jít pomaleji, než pospíchat. Zpočátku šel rychle. Nikdo ho nezdržoval. Šel do kopce a směřoval k divadlu, které představovalo hlavní životní zkoušku zralosti. Nedošel však tak daleko. Ve svém snažení se dostal do slepé uličky. Tvrdý karmický scénář na něho doléhal stále víc a víc. Muž, který bubnoval, byl on sám. Bubnoval o pomoc, ale byl sám, protože si zvolil samotu. Rozhodl se, že odejde. Nyní Otec zakročil. Jeho duchovní vůdce mu mezi 287
životy předal poselství. Upozornil ho, že jeho „Tip nepříjemností“ pramení z porušování zákonů učení lásky. Musel podepsat, že byl upozorněn na svůj omyl, a pokud by opakovaně volil tuto cestu odchodu, bude odveden tam, kam tyto bytosti odcházejí.
Planeta se čistí Na planetě se objevuje průhledná hadice složená z bílých kruhů, která z ní odsává kletby. Planeta se čistí a vynořuje se černá tyč s dvanácti bílými klíči. V řadě stojí muži se ztopořenými údy. Jsou představiteli mužského principu, kteří se oddali svým vášním a zločinům na jejich podkladě. Je nutné vést prosby za ně i za planetu. Aby mohla být planeta očištěna, je třeba odemknout vzájemnou připoutanost mužského a ženského principu v jejich trojjedinosti. Klíčem je pravá láska. Klíč otevírá pouta k různým závislostem i zločinům z nich vyplývajícím. Nejprve se pročišťuje mužský princip, protože odstoupil od vlády a je zatížen karmickými předsudky různých připoutaností. Tyto klíče mohou odemykat zdvojené triády závislostí a připoutaností obou principů. Ovládá je jen ten, kdo pracuje na sobě samém a snaží se zbavit nebezpečných závislostí. Povede-li správně a s láskou prosby, bude mu propůjčen pravý klíč k osvobození. Na planetě se vytváří světelný kříž z planoucích pochodní, které nesou zasvěcenci. Zjevuje se bleděmodrý pohár naplněný lidmi. Osvícení přináší světlo pravdy a pochopení lidstvu. Bleděmodrý pohár je svět a lidé v něm jsou bytosti, které ho obývají. Vysoký muž pouští do jiné dimenze mnoho lidí. S nimi i tmavé kruhy pneumatik. Objevují se žluté pyramidy a temný kotel jámy. Jde o uměle stvořenou postavu velmistra, který na základě magických praktik narušuje vesmírné zákony nejen v této dimenzi, ale i v paralelních světech. Pneumatiky představují jednotlivé okruhy magických rituálů a žluté pyramidy fungují jako zesilovače či zářiče. Temný kotel představuje vstup do temnot. Úpis, který se vzápětí objevuje, říká, že vstup do těchto dimenzí zaručuje právě tato smlouva. Na planetě se objevuje žlutočerná síť, která spojuje všechny mágy. Šesticípá hvězda představuje nejsilnější seskupení mágů. Všichni jsou propojeni pouty, která jsou jištěna na zápěstích náramky s číselnými kódy. Aby se tato pouta mohla rozvolnit, je třeba otevřít náramky příslušným číselným kódem. Když je vše hotovo, objevuje se světlé prázdné křeslo. To znamená, že Nejvyšší princip lásky a stvoření se zde ještě neujal vlády. Vlády se ujme, až budou vráceny všechny dary magie. Aby k tomu mohlo dojít, je třeba, aby všichni mágové odevzdali své temné srdce Otci a vzdali se své moci, kterou stejně v těchto sférách a dimenzích 288
ztrácejí a ztratí. Když očista dosáhne těchto úrovní, je možné pracovat na harmonizaci mužského a ženského principu. Pak teprve bude kniha, ze které jde světlo pravého osvícení a lásky, pochopena. Objevuje se planeta s bílou hustilkou. Tento obraz naznačuje, že pravé učení nebude hned pochopeno a fanatiky i mágy bude zkreslováno. Zjevuje se bleděmodrá svíčka se světlem téže barvy. Je to svíce života planety. Vpředu ji kryjí ruce, které se dotýkají špičkami prstů, a chrání ji před negativitou. Černá slepice rozprostírá křídla nad vším a vše halí do temnoty magie. Je symbolem černé magie. Objevuje se černý úpis, který je uprostřed vykousaný a rozpadá se. Naplňuje se karma mágů. Propadají temnotám a budou jim splácet své dluhy. Zjevuje se černé srdce planety a v něm je spoutáno pět stromů života. Jsou propojeny na kmeni. Nyní vystupuje z temnoty bytost, která je sešněrovaná po celém těle, jištěná okovy. K okovům patří pět klíčů. V srdci planety je zajato pět stromů života mágů, kteří se provinili proti vesmírným zákonům lásky. Tyto bytosti i s jejich stromy života může osvobodit jen bytost, kterou společně napadli. Mágové si musejí vyprosit milost Boží, aby tato bytost byla zbavena svých okovů, a potom může tato bytost osvobodit s pomocí Boží je. Světlá bytost se točí ve směru hodinových ručiček. Má přes hrudník dva bílé kruhy. Jsou to pečetě, které jí byly navráceny cestou milosti. Do tvaru „X“ jsou položeny pracovní nástroje. Vpravo dole je vidět pouze kladivo. Jde o kladivo na čarodějnice. Ideu i následky této knihy je třeba, aby si mágové vyprosili. Utrpení často nevinných lidí je zatížilo karmicky nejen jako mágy, ale i jako oběti i vykonavatele nespravedlivých a krutých rozsudků. Dvě světlé bytosti přinášejí kulatý bílý stůl a dvě židle. Jakmile se dotknou země, začíná pod nimi černat. Od nich se oddělují další a další kopie. Bytosti světla poukazují na nebezpečnost jejich sdružení, kdy se pod zdánlivě dobrým konáním skrývala touha po moci, slávě a bohatství. Otcem byla udělena milost mágům, kteří pochopili podstatu nebezpečí magie pro duchovní život, ti mohou vést prosby za odpuštění všech křivd, kterých litují. Objevuje se bílé srdce a ve hrotu má žlutý krystal. Je to zbytek tvrdosti, který je třeba rozpustit láskou. Otevírá se temný otvor, ze kterého vystupují dvě berle. Je to znamení, že magie vede k duchovnímu zmrzačení. 289
Na planetě je stůl a za ním sedí šedá silueta muže, který si zakrývá uši. Je to postoj těch mágů a vědců, kteří nechtějí nic slyšet o tom, co nezapadá do struktury jejich vědomostí. Velmi často jsou mylné. Světlá bytost táhne za sebou velký tmavý kruh. Je to duchovní vůdce ze Světla, který se snaží pročistit otisky negativity, kterou zde na planetě zanechala magie. Z kopce teče dolů světlo, proudí do tří temných oblouků vchodů a vyplavuje z nich špínu. Objevuje se vývojová osmička. Její horní polovina září a dolní se ztrácí. Planeta Země je očištěna a nastupuje cestu za světlem osvícení pravé lásky.
Výuka, současný stav Ve vizi dne 29. 4. 2001 paní E. stoupá po schodišti ve vysokém domě. V nejvyšším patře je přednáškový sál plný studentů. Když je již skoro u cíle, začne se paní E. houpat schodiště pod nohama. Má strach, že spadne dolů. Je unavená a sedne si na odpočívadle. Nahoře je její přítelkyně, která jí domlouvá, aby to ještě zkusila. Nakonec se paní E. vzchopí a zjistí, že to skutečně jde, i když jí „plave“ žaludek. Vysoký dům je svět a škola, kterou představuje. Stoupání po strmých schodech představuje úsilí udržet se na cestě za Světlem. Přichází později než ostatní a je unavená a nevěří si. Pochybuje o správnosti své cesty. Její přítelkyně je jejím rádcem a povzbuzuje ji, aby se těsně před cílem nevzdávala. Paní E. se rozhodne, že to ještě jednou zkusí, a dostane se před přednáškový sál, kam jen nakoukne a vidí, že je plný studentů. Překážky, které musela překonat, paní E. děsí, proto se jí houpe žaludek. Odchází na toaletu, kde si myje ruce. (Očistí se od manipulací.) U pultíku stojí žena a nabízí pomeranče pro osvěžení. Paní E. odmítá, protože se jí to nezdá na tomto místě vhodné. Pomeranče jsou plody očisty a mají vás posílit pro další cestu. Pro tuto pomoc není žádné místo nevhodné. Paní E. odchází neposílena. Vysoce postavený muž pozve paní E. i s kamarádkou na občerstvení. V restauraci je volný jen jeden stůl. Jsou zde všichni, kteří potřebují na své cestě povzbuzení a osvícení. Tento muž je její osobní duchovní vůdce, který pozval ji i jejího rádce k tomuto posezení. Paní E. volí podle toho, co se domnívá, že ke svému osvěžení potřebuje. Muž volí vodu na znamení čistoty. Posiluje ho láska, nepotřebuje jiné povzbuzení. Paní E. volí kávu. Servírka odchází a paní E. si vzpomene, že by chtěla zmrzlinový pohár. Čeká, až servírka znovu přijde, ale ona stále nepřichází. 290
Servírka je jedním z pomocníků. Nevhodnou duchovní stravu na této vysoké duchovní úrovni nedokáže přinést. Najednou do restaurace vtrhne dav studentů, kteří dychtí po jídle. Dychtí po duchovní stravě. Protože volili správně, jsou ihned obslouženi. Její duchovní vůdce vysvětluje, že sem často chodí studenti podle toho, co podávají. Je to jemné napomenutí, že duchovní stravu musíte volit s rozmyslem podle toho, co skutečně pro svůj další vývoj potřebujete.
Planety vytvářejí vesmírnou jednotu lásky Na planetě stojí vysoká ženská postava. Má nohy svázané bílým provazem přes kotníky. Je to ženský princip, který se osvobozuje od připoutanosti. Do popředí vystupuje obruč s pěti klíči. Je to pečeť, která nese klíče k učení lásky. Jsou to klíče k pěti moudrostem lásky. Vytvářejí lotosy. Objevuje se květina se čtyřmi lístky. Pátý list, vrcholový, září tak, že je vnímán jako světlo. Vlevo je list žlutý, potom modrý, červený a zelený. Vrcholový list vyzařuje bílé světlo. Je to lotos patera moudrostí. Na planetě se objevují dvě světle zelené pečetě. Označují nositele patera moudrostí lásky. Stejné světelné pečetě se objevují okolo dalších dvanácti planet, které vytvářejí vesmírnou jednotu lásky.
Zkoušky Ve vizi dne 4. 5. 2001 jede paní L. s paní D. a ostatními členy naší skupiny ve vlaku. Jejich učitelka jede s nimi. Je to menší blondýna. Začínají zkoušky. Nejprve je zkoušen pan P. z vedení proseb. Šlo to pomalu a byl často opravován, ale zkoušku složil. Pak přišel na řadu pan J., ale ten ani nepromluvil. Učitelka se rozzlobila a zvedla se k odchodu. Paní L. se ozvala, proč nepokračuje ve zkoušení s ostatními. Bylo jí řečeno, že druhý den ráno je na řadě ona s paní D. Dala jim těžký překlad z němčiny. Paní L. si umínila, že ho musí mít bez chyby a že si ho zkontroluje ve všech slovnících, které má k dispozici. Potom se podívala z okna a viděla, že vjíždějí na teplické nádraží. Vlak jel stále stejnou rychlostí a oni nevěděli, jak ho zastavit. Paní L. hledala řídící panel s označeným knoflíkem na zastavení, ale nemohla ho najít. Nikdo jim nemohl pomoci. Jízda vlakem znamená společnou reinkarnaci, váš život má společný cíl. Je to úkol, pro který jste se probudili. Zvládáte ho každý svým způso291
bem. Někdo je pilnější, jiný liknavější. Pan P. s panem J. jsou představiteli mužského principu za planety Zemi a Mars. Odrážejí jeho duchovní stav. Učitelka se snaží tyto žáky vyburcovat k lepšímu výkonu. Průběžně je hodnotí. Nejde tedy o pana P. a pana J. konkrétně. Paní L. a paní D. představují ženský princip obou planet. Mají ještě čas připravit se na vládu ženského principu. Opět nejde o jejich konkrétní princip, jsou pouze figurantkami. Společný úkol vede ke spolupráci oba principy zmíněných planet. Kdo tuto cestu nastoupil, nemůže vystoupit z rozjetého vlaku. Vaše učení není určeno jen pro Teplice, ale i pro ostatní obyvatele obou planet. Proto vlak jede dál. Vystoupit z tohoto vlaku lze jen po dohodě s Otcem, kdy mu musíte oznámit, že z tohoto úkolu chcete odstoupit. Potom vaše úkoly ihned přebere váš náhradník.
Setkání v Banské Bystrici Setkání ve dnech 4. 5. až 6. 5. 2001 bylo láskyplné. Radovala jsem se, že se se všemi opět setkávám. Sezení bylo zahájeno v osmnáct hodin. Když jsme zasedli, přišel Otec se svou suitou. Byli přítomni rada nejvyšších, Jitřní anděl s radou temných andělů, mistři Šambaly i svatí lámové. Všichni láskyplní. Andělé strážní se rozzářili láskou a postavili se po pravici i levici každého z nás. Potom nastoupila naše skupina z Čech a každý z nich se postavil za svého kmotřence jako patron. Všichni zářili láskou. Byl to nádherný a nezapomenutelný pohled. Srdce všech přítomných se rozsvítila láskou a Otec poskytl osvícení všem. Byli jsme dojati a někteří z nás plakali štěstím. Naše mysl byla připravena, aby přijala do srdce učení lásky. Otec nás vedl tak, aby byly vysloveny nejdůležitější a nejpotřebnější otázky. Vedl nás, abychom se všichni očistili tak, jak to naše svobodná vůle dovolí. Pociťovali jsme různé příjemné, ale i nepříjemné pocity, které nás vedly k tomu, abychom pochopili, že jde o milost, která nás upozorňuje, že je zde něco velmi silného, co nás zatěžuje a od čeho je třeba se osvobodit. Uváděla jsem jednotlivé příklady překážek na naší cestě, které jsme demonstrovali a nechápali je. Ostatní nám pomohli je ze sebe sejmout a osvobodit se od nich. Na konkrétních příkladech bylo ukázáno, že síla lásky jednotlivce zmůže mnoho, ale síla skupiny čistých a láskyplných bytostí je nezastupitelná. Otec nám ukázal, jak nebezpečná je každá závislost, že svou energií živíme parazitující bytost v našem těle. Tyto parazitující bytosti čeká zhouba a zmar, pokud jim nikdo nepomůže. Táhnou dolů i nás. Bylo ukázáno, že od obsazeného člověka nemůžeme očekávat žádnou důležitou pravdu. Naopak. Jeho „pravda“ je pro naši cestu za Světlem velmi nebezpečná a zavádějící. Jak obsazení mlží vnímání svých hostitelů a jak umí dobře zařídit, aby hostitel neposlouchal to, co vede k osvobození. 292
Pocítili jsme, jak je nádherné, když jsme naplněni Boží láskou. Zjistili jsme i tíhu odpovědnosti za plnění úkolů, které jsme slíbili. Vedení proseb bylo velice náročné, protože všichni museli pocítit závažnost toho, za co prosíme. Jinak bychom mohli podlehnout klamu, že je vše jednoduché a stačí „jen poprosit“. Jakmile pochopíme důležitost této práce a budeme k ní přistupovat zodpovědně s láskou a pokorou, budeme mít pro práci tolik energie, kolik je třeba. Protože jsme slíbili Otci, že budeme s jeho pomocí pracovat na díle Božím, budeme mít vždy tolik energie a síly, kolik je třeba. Budeme pracovat bez únavy tak, jak bylo demonstrováno na mém příkladu. S pomocí Boží ukazujeme cestu všem, kteří touží po světle pravdy a pravé lásky. Mír s vámi!
Očista planety Je vidět průhlednou planetu, která je z jedné třetiny naplněná bleděmodrým světlem. Je to ukázka toho, jak postupuje očista planety. Do popředí vystupuje světlá vývojová osmička. Středem horního dílu prochází zářivý paprsek. Je to osvícení, které zaručuje správný vývoj planety na její cestě za Světlem. Nyní je vidět planetu vsazenou do tmavší nádoby ve tvaru polokoule. Z nádoby visí kusy šedé látky. Nádoba naznačuje očistu a šedé cáry jsou zbytky starého duchovního šatu, který bude nahrazen novým, čistým. Na spodku tmavé osmičky visí dva světlé klíče. To znamená, že i ti, kteří jsou v temnotách, se mohou zachránit, touží-li upřímně po světle lásky. Tyto klíče jim budou otevírat cestu. Je to základní učení lásky pro mužský i ženský princip současně, neodděleně. Má dva stupně v těchto sférách. Tmavá ženská postava má ruce nad hlavou a pročišťuje ji větší množství bílých kruhů. Sahají jí až k zápěstím. Naznačují, že po očistě jí bude postupně přiděleno tolik pečetí. Bude záležet na tom, jak usilovně bude na sobě ženský princip pracovat. Totéž platí i pro mužský princip.
Souboj dobra se zlem Ve vizi dne 6. 5. 2001 paní E. před někým utíká s dětmi a psem. Běží přes ulici a projíždějící auto srazí nějaké malé dítě a přejede psa. Útěk paní E. s dětmi a psem znamená životní cestu, kdy se bojí všeho 293
zlého, nebojuje, ale utíká před zlem. K tomu vede děti, které představují nevyzrálé bytosti v jejím okolí. Pes představuje věrnost tomuto ideálu. Auto je symbolem životní cesty ostatních bytostí, které jsou vyděšené a prchají před zlem, zavírají oči a je jim jedno, co bude s ostatními, jen když se ony zachrání. Paní E. se nejprve skloní nad dítětem, aby ho ošetřila, ale zjišťuje, že je mrtvé. To znamená, že člověk, který myslí jen na sebe, se stává dříve či později duchovně mrtvým. Pak jde prohlédnout psa a zjišťuje, že má ujeté zadní nohy, ale když k němu přijde, pes vstane a běhá. To značí, že věrnost nějakému ideálu může být v určitých situacích nezničitelná. Znovu se obrozuje vírou. Otázkou zůstává, zda je váš ideál skutečně dobrý a správný. Paní E. utíká s dětmi dál a stále je někdo honí. Je to neidentifikované zlo. Paní E. je unavena a rozhodne se, že vylezou na zeď, která vede okolo ulice. Jde však o magickou ochranu. Zeď je pokryta zelenými šupinami. Vyleze na ni s dětmi velice snadno. Brzy se ocitají na terase, kde jsou nad nimi ještě jiné terasy s malými okénky, různými vysílačkami a satelity. Zjišťují, že celá stavba je vlastně terasovitá pyramida. Tato pyramida představuje vědu se vším magickým poznáním. Lezou po ní velice rychle, cestou k vrcholu ještě zrychlují, až je uchvátí tah na vrcholu pyramidy a ony letí stále vzhůru, až se vznášejí vysoko nad zemí. Dosáhly vrcholu poznání v této disciplíně. Jednotlivé terasy představují jednotlivé stupně magického poznání. Ve vizi dne 9. 5. 2001 se paní E. ocitne v hotelu. Každou chvíli zde někoho zavraždí. Nemohou najít vraha, a ani se o to příliš nesnaží. Hotel představuje svět magie a temných sil. V podstatě je ohrožena čekáním na vlastní smrt, až ji zasáhne zpětná vlna magických manipulací. Zavraždění jsou duchovně mrtví mágové, kteří jsou již ve vleku démonů a běsů. Jednou sedí paní E. v pokoji s nějakými lidmi. Za pohovkou se objeví tygr a zakousne nejbližšího člověka. Všichni utečou, jen paní E. se snaží tygra chytit. Podaří se jí ho uchopit za krkem, aby ji nemohl pokousat. On se jí v ruce stále zmenšuje, ale musí ho stále hlídat, aby neutekl. Ohání se, ale ublížit jí nemůže. Tygr představuje démony a běsy. Je zosobněním zla. Paní E. s ním statečně zápasí. Tygr se zmenšuje, protože ho eliminuje láska. Každý mág má ve svém nitru tohoto tygra. Je to současně zápas se sebou samým. Pokud je ve vás dostatek lásky, nemůže vám „tygr“ ublížit. Tygr se nakonec zmenší a promění se v žábu. Paní E. po ní seká klackem, až se jí podaří useknout žábě nohy. Ty se oddělí a vznikají z nich nové obludy. Žába zase začíná růst, až se změní v malého tygra, který opět začíná růst. 294
Jestliže na agresi odpovídáme agresivitou, živíme zlo. Je přerušen proces eliminace a zlo se množí. Kdyby paní E. vydržela a podržela personifikaci zla do konce, eliminovala by ji. Ona však začala útočit a zlo se začalo násobit a rozrůstat. Paní E. to brzy pochopila a spojila opět tygra s jeho odnožemi. Protože oblud bylo víc a síly jí docházely, bála se, že je neudrží. Volala na utíkající lidi, aby zavolali policii. Policie představuje temné anděly a anděly strážné ze Světla. Čeká na pomoc a stále drží tygra oběma rukama za kůži na zádech. Nikdo však nejde. Bolí ji ruce. Konečně se objeví přítel, kterého paní E. prosí, aby zavolal znovu na policii. Přítel volá policii a zjistí, že nikdo z okolo běžících lidí nezavolal o pomoc. Přijíždí vyšetřovatel a spolu s paní E. se rozhodnou, že tygra nelze jinak zničit než přetavením na určitém místě. Paní E. pochopila a bojovala se zlem dál láskou. Věděla, že potřebuje pomoc ostatních láskyplných, kteří by jí pomohli. Nejprve však musela zvítězit nad vlastním „tygrem“ v duši. Teprve potom jí mohlo být pomoženo. Běžící lidé, kteří jí neposkytli podporu, byli ti, kteří nedůvěřovali síle pravé lásky, neznali ji, a proto mysleli jen na sebe a snažili se ukrýt před následky svých magických manipulací. Její přítel byl jejím andělem strážným, rádcem i pomocníkem. Dostavil se včas a zařídil pomoc. Přivedl vyšetřovatele. Byl to její duchovní vůdce. Ten pomohl paní E. dokončit její zápas a tygra hodili do jámy k přetavení. Ve vizi dne 10. 5. 2001 jde paní E. do obchodu vybírat šaty. Poprvé nic vhodného nenašla. Doporučili jí, aby přišla před zavřením, že čekají na zboží. Přišla tedy znovu, ale měli již zavřeno. Čekali však na ni. Obchod byl vyklizený, prodavačka za oponou upravovala výlohu. Měla pro ni čtvery šaty. Paní E. se líbí jen jedny, typu „indiánská babička“. Jsou celé bílé, dole mají červené kvítky, přes ramena lehký průsvitný šál s indiánským vzorem a navrch kabátek s batohem pro dítě. Ptá se, jestli jí sluší, nebyla si jistá, zda bude mít odvahu v nich chodit. Prodavačka odpoví, že to záleží jen na paní E., že ty šaty nejsou moc drahé. Stály 2000 Kč. Když si paní E. sundala kabátek s vakem, cítila se v nich mnohem lépe. Paní E. má duchovní postup. Ten souvisí se šatem, který odpovídá její nové hodnosti. Když přišla poprvé, nebylo ještě nic připraveno, protože byla zkoušena její pýcha i trpělivost. Podruhé již mohla volit ze čtyř rovnocenných hodností. Prodavačka byla její duchovní rádce. Paní E. si vybrala péči o duchovně nezralé bytosti, proto volila šat „indiánské babičky“. V nové hodnosti se cítila nejistá, proto se ptala svého rádce, zda volila správně. Bylo jí po pravdě odpovězeno, že záleží jen na ní, zda bude plnit úkol duchovního učitele tak, jak jí podle její hodnosti náleží. Paní E. představuje všechny probuzené pro tento duchovní úřad. Tím, že sundala kabátek s vakem na dítě, zvolila středně pokročilé bytosti, o které bude pečovat. 295
Karma pana J. O. Ve vizi dne 9. 5. 2001 vidí paní L. muže, který nese přes rameno velkou temnou kládu. Před ním jsou váhy v rovnováze. Jde o těžkou karmu, která udeří v nejkratším čase. Zatím jsou ramena váhy v rovnováze. To znamená, že karma je přímo úměrná veškerým manipulacím. V muži poznává pana J. O. Objevuje se karoserie auta, která je nahoře světlá, ale podvozek je černý a plný negativity. Zadní kola auta se točí ve vzduchu. Očekává ho nebezpečná havárie, pokud se neočistí od obsazení a nepřestane kouřit. Je to varování.
Strach Ve vizi dne 16. 5. 2001 byla paní S. s manželem ve vetešnictví, kde byla vedoucí paní, která v Kollárově ulici prodává kuřata. Krámek byl přeplněn různými předměty, ozdobami, šperky, včetně oblečení. Mnoho věcí se jí líbilo a nemohla se rozhodnout, co si má vybrat. Zřejmě ze známosti pustila prodavačka manžela paní S. do zadní místnosti, kde byl starobylý nábytek. Manžel ji zavolal, aby přišla za ním. Rozhodl se, že koupí jednu skříň, ne moc zdobenou, ale krásnou. Paní S. se rozhlížela a viděla i jiné krásné kusy starobylého nábytku. Vetešnictví představuje svět temnot a magie i s jeho poklady, které jsou velmi ceněné, zejména mágy. Je zde vše, nač si mág může vzpomenout. Nemluví se však o ceně, kterou musí za tyto dary jednou zaplatit. Tyto dary jsou zdánlivě poskytovány nezištně. Cena, která se za ně ve stanoveném čase platí, je nesmírná. Najednou se ocitne s manželem na ulici. Dívá se do výloh obchodu s taškami. To znamená, že na cestě života zvažuje svou karmickou zátěž, kterou představuje velikost tašky, kterou ponese v příštím životě. Když si chce tuto zátěž prohlédnout zblízka, vše jí zmizí. Zmizí i její manžel, hledá ho a cestou potká skupinu agentů, kteří ho též hledají, a vtrhne s nimi do domu. Domnívají se, že se skryl ve sklepení. Agenti jsou temní andělé, kteří se starají, aby karma mágů byla spravedlivě naplněna. Objevují se další agenti, kteří se s předešlými začínají vzájemně vraždit. Jde o reinkarnované temné anděly a uměle stvořené, kteří plní rozkazy svého pána, tedy mága, který je stvořil. Z ulice vedou schody vzhůru. Paní S. po nich vyběhne. Vedou do věže, kde na odpočívadle sedí starý mnich. Domnívá se, že ji může zachránit, ale on 296
vyslechne její povídání a najednou vytáhne šíp a hodí ho po ní, aby ji zabil. Paní S. šíp zachytila. Ví, že starce musí zabít, aby se zachránila. Je jí to líto, vytahuje revolver a opakovaně mačká spoušť. Při každém stisknutí cítí, že jí vzadu z hlavy vylézá kovový aparát ve tvaru deštníčku. Z bezvýchodné situace mága vede pouze jedna cesta. To je cesta práce na sobě, která vede vzhůru za Světlem. Než se dostane ke Světlu, musí překonat mnoho překážek. Jednotlivé schody představují stupně úsilí, které je třeba vyvinout. Na odpočívadle potká strážce prahu, který ji trpělivě vyslechne a vrhne po ní šíp, který ji má upozornit, že chce-li postoupit dál, musí zabít své ego. Paní S. však ještě není zralá, a proto se cítí ohrožena. Místo svého ega se snaží zabít strážce prahu. To se jí však nedaří. Brání jí v tom soucit, cit lásky. Útočí na něho, ale nezraní ho. Každým útokem se však projevuje její magická „ochrana“ v podobě paraplíčka. Dokud se této konstrukce nezbaví, nemá šanci dosáhnout Nejvyššího principu lásky a stvoření. Paní S. se dává opět na útěk. Sbíhá ze schodů dolů. Pod nimi vidí vejít do příčné ulice slona. Je velký asi jako oslík. Všechny ulice jsou tmavé. Postává zde skupinka mladíků. Z ní se odpojují dva černoši a obtěžují ji. Začala s nimi hovořit. Jeden se vrátil ke skupince, druhý ji odvedl stranou. Nakonec se zdálo, že jí neublíží. Paní S. nedokázala zabít své ego a musela se ještě jednou reinkarnovat, aby k tomu získala potřebné zkušenosti. Sbíhá po schodech dolů, do poměrně temných sfér. Mladíci představují nezralé duchovní bytosti těchto sfér a předvádějí mravní úroveň mužského principu. Nezalekne se jich a hovoří s nimi. To znamená, že jim předává své zkušenosti. Jeden černoch zjistí, že její učení je pro něho nepřijatelné, a opouští ji. Vrací se ke svým. Druhý černoch ji však poslouchá a uvažuje o všem, co mu sdělila. Tak se paní S. bude učit pravé lásce, a tím zabije své ego, své sobectví. Pak ji strážce prahu propustí dál za Světlem. Je představitelkou nejen ženského principu, ale všech, kteří pracují na svém zdokonalení a usilují o pravdu a pravou lásku.
Večírek Ve vizi dne 31. 5. 2001 je paní E. pozvaná na večírek. Hledá cestu, prochází mezi zahradami a potom si sedne vedle cesty, protože neví, kudy dál. Najednou nečekaně vyjdou ze zahrady nad ní dvě ženy, které zná, a ví, že tam jdou také. Jde za nimi a sejdou se ve veliké místnosti. Ostatní jsou tam již také. Paní E. se jde podívat do horních pater, protože ví, že je to výchovný ústav a její děti tam přijdou též. Je zvědavá, jak to tam vypadá. Večírek představuje duchovní slavnost, která čeká každého, kdo najde 297
pravou cestu. Cesta, která vede mezi zahradami, je cestou mezi jednotlivými životy. Je to cesta čekání na duchovního vůdce. Dostane hned dva. Jsou to dvě ženy, které poznává a následuje je. Ty ji přivedou do duchovního centra, kde získá potřebné ponaučení. Je to její nitro. Paní E. si je zvědavě prohlíží a je docela spokojená s tím, co nachází. Postupuje z hlubin svého nitra do závratných výšek poznání. Když vyleze až na terasovitou střechu, vidí betonové zábradlí. Jsou to meze, které zatím není schopna překročit. Schová se za ně, to znamená, že si je plně vědoma svých možností i s jejich omezením. Má tendenci se na ně vymlouvat. Proto se za ně schovává. Na střechu přijde ředitel ústavu s kontrolorem, prohlížejí stav střechy a říkají, že je v dezolátním stavu. Upravují nějaký kabel a říkají, že vnitřní stav budovy je paradoxně luxusně vybaven. Nechtějí, aby se o špatném stavu střechy kdokoli dověděl. Paní E. připadá střecha celkem v pořádku. Když odejdou, snaží se přelézt zábradlí zpět, ale beton zábradlí se začíná drolit a ona zjišťuje, že měli pravdu, že střecha je skutečně chatrná. Když vyjde z věže, zjistí, že je na náměstí v Průhonicích. To, že kontrolor a ředitel nechtěli, aby vešlo ve známost, že je střecha chatrná, vyplývá ze zkušenosti, že pravou ochranu si paní E. zatím buduje láskou. Budou ji tedy určitou dobu chránit, než si vybuduje hodnotnou ochranu podle vesmírných zákonů. Ředitel s kontrolorem jsou Otec a pán karmy. Posuzují, zda paní E. svůj úkol zvládla. Zjišťují, že se dostala daleko. Má skvělé předpoklady, ale není dostatečně chráněná láskou. Někdy přeceňuje své možnosti, a když něco nevyjde, upadá do malověrnosti. Její víra i ochrana se bortí. To představuje zdánlivě pevná střecha s betonovým zábradlím. Když je v pohodě, zdá se ochrana pevná, když něco nevyjde a ona musí cokoli měnit, bortí se. To ji může svést z cesty. Tak by se mohlo stát, že by ji duchovní cesta na základě stavu jejího nitra mohla v obtížných situacích vyvést mimo pravé duchovní centrum na jiné „náměstí“.
Dřevěný trůn na Marsu Vedu prosby v prostředí, kde je jen prázdnota. Jsem muž v dlouhém rouchu. Když je má práce u konce, usedám na prostou dřevěnou židli, abych si odpočinula. Chce se mi spát. Na klín mi vyskočí nádherný německý ovčák. Je ohromný. Obejmu ho, on si položí hlavu, já svou pokládám na jeho hřbet a tak odpočíváme a usínáme. Je nám velice příjemně a teplo. Spojuje nás zvláštní pocit jednoty a lásky. Když se opět probouzíme, mizí pod mou židlí dřevěné nohy. Otočím se vpravo a vidím asi pět dřevěných schodů, které jsou lemovány dřevěným neohoblovaným zábradlím, které je samá tříska. Na plošince stojí dřevěný trůn ze stejného 298
materiálu a na něm sedí muž, ve kterém poznávám svého manžela. Nyní jsem ženou, otáčím se k němu a říkám: „Podívej se, jak je milý a láskyplný!“ V tu chvíli mizí trůn i s mužem a já se ocitám na plošině, sedím na zemi. Vím, že jsem chudá. Na klíně mám čínskou pánev a vybírám z ní kousky potravy, která je složená z různých kousků masa, červů a podobně. Chvíli ještě pánev vyjídám, ale pak končím s tím, že musím přestat tuto stravu jíst, abych se neinfikovala. Tímto okamžikem vize končí. Jsi mimo čas a prostor. Pracuješ tak, jak jsi slíbila. Vedeš prosby za všechny bytosti, ať jsou jakékoli podstaty či principu. Když nastal čas, vstupuješ do čtvrté dimenze a sféry, kterou představuje čtyřhranná židle, na kterou usedáš. Pes, který ti usedá na klín, představuje všechny bytosti, za které jsi vedla prosby. Současně symbolizuje věrnost učení lásky, pro které se díky prosbám probouzejí. Ty zastupuješ ty bytosti, které pracují na díle Božím a plní úkoly tak, jak slíbily. Židle, na které sedíš, se mění. Mizí její nohy a sedadlo se zvětšuje a ty se spolu se psem ocitáš v rovnocenném postavení. To znamená, že všechny bytosti jsou si rovny a sjednocují se v lásce. Proměňuješ se v ženu na znamení, že zastupuješ ženský princip, který byl za éry Železného věku v podřízeném postavení. Nyní se ženský princip probouzí pro převzetí vlády v novém věku Vodnáře. Poukazuje na rovnost bytostí veškerého stvoření a mužský princip, který představuje tvůj manžel, odstupuje od vlády. Neohoblované dřevo trůnu a schody i se zábradlím představují drsnost této vlády. Jako ženský princip se ujímáš vlády, ale ještě neusedáš na trůn. Nejprve musíš vyjíst to, co Železný věk připravil. Zpočátku pojídáš duchovní stravu tohoto věku, ale včas s tím končíš, aby ses neinfikovala zavádějícími ideami Železného věku. Musíš připravit pravou duchovní stravu pro všechny bytosti nového věku, aby úkol éry Vodnáře byl splněn. Teprve potom usedne ženský princip na trůn nové éry a bude spolu s mužským principem připravovat Zlatý věk lidstva. Mezi oběma principy opět zavládne rovnováha a harmonie. Trůn mužského principu byl na planetě Marsu, trůn ženského principu byl na planetě Zemi. Vše je pro tuto harmonii ze světlých sfér připraveno. Že jsi chudá, má biblický význam, chudá duchem. To znamená čistá, nepřipoutaná.
Chrám poznání Ve vizi dne 16. 6. 2001 vystupuji na plošinu vysokého kopce, kde je poměrně holé náměstí. Vpravo ční ohromný, nádherně zdobený gotický chrám. Hlavní vchod není z mého místa vidět, ale dobře vidím levou boční stěnu chrámu, do které je zabudován prosklený vchod s lomeným obloukem, který vede do krámu, kde jsou k dostání mešní roucha, svaté obrazy i relikvie, růžence a příslušná 299
literatura. Pomyslím si, že tato úprava kupodivu zapadá do starobylého stylu stavby. Přitom je obchod na příhodném místě pro všechny, kdo chrám navštěvují. Chrám je zasazen do zdi z červenohnědých cihel. Jeho zdobné věže se temně tyčí proti modrému nebi. Vše je prozářené sluncem. Pomyslím si, že jsem si ho představovala světlejší. Vedle chrámu je ve zdi vstup do areálu. Vyndávám peněženku a vyjímám z ní nějaké kartičky a dva ploché plíšky s bílou nití. Rázem se ocitnu ve sklepení chrámu, kde panuje čilý ruch a usilovně se zde pracuje. Po mé pravé ruce připravují ženy těsto na chléb. Rozhodnu se, že budu pomáhat s lehčím těstem, ze kterého se vykrajují zářivě bílé pěticípé hvězdičky. Jdu si umýt ruce a ocitám se na toaletě. Zjistím, že je těžko použitelná, je zde plno harampádí, které blokuje dveře. Opět sahám do peněženky pro plíšek s nitkou a ocitnu se na chodbě, kde jsou okolo mě samí muži. Většinou si mne nevšímají, ale jeden z nich je velmi přátelský a ujímá se mě. Vstupujeme do nemocnice, kde je spousta lidí. Dětí i dospělých. Všichni čekáme na lékaře, aby nás prohlédl a přidělil nám lůžka. Trvá to velmi dlouho. Tuto nemocnici znám a mám zde hodně známých mezi personálem. Jsem již v bílé košili a čekám na lůžko. Rozhodnu se, že své dobře známé lékařce přinesu noviny, které jsem jí slíbila. Beru je do ruky a klepu na její ordinaci. Otevírá velmi komisní sestra a odkazuje mne do příslušných mezí s tím, že musím čekat. Vysvětluji, že nemíním nikoho předbíhat, ale že jsem slíbila, že je včas předám paní doktorce. Předávám tedy noviny sestře a vracím se na chodbu, kde postávám s ostatními mezi dvěma okny. Poznávám zde muže, se kterými jsem byla v tunelu. Vzpomínám si, jak jsem měla strach, že nenajdeme hotel, kde jsme měli být na rekreaci. Najdeme ho však lehce. Ředitelka nás velmi mile uvítala a každému z nás předala šikovnou tašku. Někteří z nás nesli ještě lakovaný kufřík. Pomyslím si, že je to pěkná taška. Bylo mi příjemné, že nemá černou barvu, ale je tmavě karmínová. Pobyt rychle končí, strava byla výborná, bylo zde příjemně. Rychle uklízíme postele a shromažďujeme se v sále, kde se s námi ředitelka loučí. Většina z nás vrací tašku, kterou jsme obdrželi při přijetí, ale já si s obavami uvědomím, že jsem si myslela, že je to dar, a postoupila ho někomu jinému. Mně jediné ředitelka sdělila, že si tašku mohu ponechat, že je to má odměna. Vtom si uvědomím, že jsem ho předala sestře pro doktorku s těmi novinami. Sdělím to ředitelce, když za ten dar děkuji, a tajně doufám, že dostanu novou tašku, ale ona můj „taktický“ náznak přehlíží. Pochopím, že pokládá za mou věc, jak jsem s darem naložila. Cítím lehké zklamání. Najednou mám pocit, že jsem měla být opatrnější a nevzdávat se tak lehce svých darů. Velmi brzy se uklidním a přestanu litovat své lehkomyslnosti. Utěšuji se tím, že ho strohá sestra potřebovala víc. Opět jsem na nemocniční chodbě a čekám. Je mi mdlo. Bavím se s ostatními, abych zapomněla na nevolnost. Když zjistí moje potíže, přesvědčují mne, že 300
je velmi příjemné omdlít, a nechápou, proč se bráním. Já jim odporuji s mírným pobavením, protože si uvědomuji, proč jejich nadšení nesdílím. Vzpomenu si na bratrance, který mi vyprávěl, jak při těžkém úrazu s gustem omdlíval. Tehdy jsem nechápala já. Je mi stále hůř a rozhodnu se, že už nemohu déle čekat. Uléhám na lůžko a žádám, aby mne urychleně odvezli ke známé doktorce do ordinace. Dveře se otevírají, ona mne vítá a já jí sděluji, co mi tvrdili ostatní. Přesto, že mi je velmi zle, smějeme se spolu tomu, že někdo může pokládat tento zážitek za příjemný. Vím, že jsem v dobrých rukou, a ztrácím vědomí. Rodím se do nového světa, přecházím do jiné dimenze bytí. Výstup na plošinu ke chrámu vědění představuje mystickou cestu za poznáním. Pravda poznání je krásná, ale nemusí tak zářit, jak si představujete. Skrývá v sobě i temné hlubiny. Na vás pak je, abyste tyto hlubiny prozářili láskou. Chrám poznání poskytuje různé dary. Je to duchovní strava, kterou zde představuje literatura a učebnice, je to duchovní postup, který má své insignie. Klíčem k pravému poznání je láska. Ta otevírá pohled na jevy zkoumané i prozkoumané. Pohled na ně se jeví podle toho, ze kterého stanoviska je pozorujete. Symbolem toho jsou dva plíšky spojené bílou nitkou. Bílá nit představuje souvislost jevů a plíšky představují stanovisko vnitřní, niterné či citové, a vnější nadhled. Tyto klíče v rukou zasvěcence umožňují průnik do různých dimenzí, prostorů i časů. Vedou k pravému poznání tvorby Nejvyššího principu lásky a stvoření. Ve sklepení chrámu se setkáváš nejprve s duchovní stravou, kterou připravuje ženský princip. I ty jako zástupce lidstva se chceš na jeho práci podílet. Nejvíce tě přitahují hvězdy osvícení, které vás vedou za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Hvězdy jsou pěticípé, protože budu vykládat patero moudrostí jako součást učení lásky. Mytí rukou představuje obřad očisty před zahájením úkolu, ale také obřad jeho ukončení. Místo, kde budeš provádět očistu, je plné „harampádí“, které překáží očistě, a tím i správnému pochopení pravého učení. Úkol bude náročný pro všechny. Ocitáš se v tunelu a přecházíš do místa, kde jsou zástupci mužského principu. Právě odstoupili od vlády Železného věku. Chystají se k vyhodnocování činnosti. Jejich zástupce je vstřícný, protože ví, že nastává čas spolupráce obou principů a jejich harmonizace. Ocitáš se v čekárně nemocnice. Je to místo, kde čekají všichni, kteří se chystají vstoupit do hmotného světa. Pocity jsou různé. Někteří se nemohou dočkat, jiní jsou váhaví, někteří jdou s obavami, protože v minulém životě selhali a bojí se, aby své chyby neopakovali. Jsou tu mladé duše i staré duše. Jsou tu i bytosti, které se chystají prvně prožít zkušenost v lidském hmotném těle. Čekání je dlouhé. Jsi ve druhé fázi, kdy čekáš na přidělení lůžka. Tvoji známí jsou tví spolupracovníci a přátelé. Noviny, které chceš odevzdat doktorce, jsou čerstvě sesbírané zkušenosti z minulého života. 301
Lékařka představuje mateřskou bytost a sestra je strážce prahu a prostředník. Odevzdáváš své zkušenosti své mateřské bytosti i s odměnami, které sis vysloužila. Setkáváš se znovu s bytostmi, se kterými jsi byla v tunelu, když jsi opouštěla své hmotné tělo. Poznáváš je a vybavují se ti okamžiky z přípravy na nový život po absolvování pobytu v regeneračních síních a koutech. Zde všichni obdržíte své vybavení pro příští reinkarnaci a jsou vám určeni andělé strážní a duchovní vůdcové. Ředitelka je správcem regeneračních zařízení a spolupracuje s vládcem karmy i s radou nejvyšších. Znovu se ocitáš v čekárně a cítíš, že tvůj se čas blíží. Víš, že proces zrození do hmoty je náročnější než proces umírání. Smrt a zrození jsou dvě podoby jednoho a téhož procesu. Rodíte se do hmoty a umíráte pro svět duchovní. Umíráte ve světě hmotném a vstupujete do světa duchovního. Při tom vám pomáhá mnoho láskyplných bytostí. Váš duch je nesmrtelný a neustále pracuje na svém zdokonalení podle plánu Božího i svého. Víš, že tvůj čas nastal. Odevzdáváš se své lékařce i její sestře a všem pomocníkům. Jsou to tví dobří přátelé, miluješ je a oni tě také milují. Jsou to tví andělé smrti a zrození. Jejich láska tě zalévá a posiluje v těchto důležitých životních meznících.
Vzkříšení lásky Když agregoři připravovali vzpouru, hlavní vůdce vzpoury Jahwe si je zavázal krutou přísahou. Podepsali úpisy a smlouvy, které jim zaručovaly potřebnou podporu ostatních. Každý z nich obdržel temný vak, ve kterém byly negativní programy a aparáty, ty pak byly jištěny kletbou. Tato kletba se měla uvolnit a spustit negativní destrukční program v případě, že by nositel tohoto vaku porušil přísahu věrnosti a poslušnosti Jahwemu. Destrukční programy vedly k eliminaci. Staly se součástí jejich karmické zátěže. Nastartování destrukčních programů je jištěno různými „ochrannými“ impulzy. Jakmile je padlý agregor v nebezpečí, že poruší přísahu, má tísnivý pocit, dusí se, někdo ho drží pod krkem, má bolestivé pocity či tlaky. Poslouchá-li někoho, kdo by mu sděloval důležité pravdy o učení lásky, neslyší, slyší a ihned zapomene, slyší něco jiného, nebo tvrdě usne. Probudí se, teprve když „nebezpečí“ pomine. Podepsali celkem šest základních úpisů, které uzavíraly a eliminovaly jejich láskyplné vibrace. První úpis znamenal vzájemné posilování hrdosti a pýchy na úkor lásky. Druhý úpis rozněcoval nenávist, která ničila lásku. Třetí úpis posiloval žárlivost a závist, která oslabovala lásku. Čtvrtý úpis vedl ke zradě veškerých forem lásky. Pátý úpis vedl k nesnášenlivosti a pohrdání láskou, která byla pokládána za slabost. Šestý úpis vedl k tomu, že uzavřel 302
jejich srdce před láskou a dokonale eliminoval cit lásky a soucit z ní vyplývající. Od každého úpisu vedla stuha bloků ke každému z agregorů. Úpisy byly spojené strunami, které vedly k agregorům a vysílaly negativní signály příslušného charakteru podle toho, která struna se na příslušném úpisu rozezněla. Agregoři reagovali většinou podrážděním či hněvem a agresí. Společné úpisy byly vloženy do černé truhlice a uloženy pod kořeny stromu života magie, který nesl květy a plody, množil se a parazitoval na stromech života bytostí, které užívaly magických praktik. Teprve nyní byli agregoři schopni provést svůj plán a zradit nejen Otce, strážce vesmíru, ale hlavně sebe. Svůj boj prohráli a z agregorů se stali padlí andělé, kteří se reinkarnovali na planetách, které tak špatně opatrovali, aby napravili své omyly a chyby. Neustále hledali a někteří ještě hledají pravou cestu lásky. S nimi se opakovaně reinkarnoval i strážce vesmíru, aby se jich ujal a pomohl jim najít pravou lásku bez všech připoutaností. Opakovaně přináší učení lásky nejen jim, ale celému lidstvu. Oni s ním opakovaně bojují a učí se ho milovat. Jen od něho mohou přijmout toto učení lásky. Pak budou od své přísahy osvobozeni a jejich prokletí bude eliminováno. Toto je návod k postupnému vedení proseb k Otci, radě nejvyšších, Jitřnímu andělovi i radě temných andělů. Mír s vámi!
Obrázek z minulého života v Krnově Při návštěvě Krnova ve dnech 26. 6. až 30. 6. 2001 jsem ve své vizi stará žena, která žije v rodině svého syna. Poznávám v něm manžela paní H. He., která je jeho ženou a má tři dcery. První dvě dcery jsou jejich dcery ze současného života, třetí dcera je jejich současná vnučka. Mimo syna mám ještě jednu dceru, ve které poznávám dceru S., moji nejstarší dceru v tomto současném životě. V rodině panuje láskyplná atmosféra. Můj syn se rozhodne, že mne vezme na procházku, a já se potěšeně chystám ven. Podaří se mi obléci, ale protože je venku zima, musím si obout šněrovací boty, které nejsem schopná zavázat. Ruce sice ovládám, ale tkaničky mi kloužou a nejsem schopná si je zavázat. Strašně se stydím, že jsem tak neschopná. Syn se sehne a zavazuje mi je. Beru si pletenou čepici, která má vázání pod bradou. Jak se ji snažím dobře uvázat, celá se rozcuchám. Okolo jde dcera S. a já ji prosím, aby mne učesala, abych tak nezdržovala, ale ona se zastaví mezi dveřmi, otočí hlavu ke mně a smutně mi sděluje, že toho není schopná. V tuto chvíli pochopím, že odchází do jiné dimenze. Jsem smutná, že mne předešla, a je mi líto, že svým milým přidělávám tolik práce.
303
Soustředěný útok mágů Ve vizi dne 29. 6. 2001 vidí paní H. He. dva rychlíky jedoucí proti sobě na jedné koleji. Světlý vlak, který jede zprava doleva, zastavuje. Nastupují do něho lidé z Moravy a ze Slovenska. Proti němu se řítí velikou rychlostí temný vlak. Strojvůdce vystoupil a vyčkává, co bude. Je naprosto klidný. Temný vlak na poslední chvíli vykolejí a vjede na sousední kolej, kde se zastaví. Výklad vize není nutný. Jde o střet dvou cest, mezi kterými musí lidstvo volit. Světlý vlak představuje cestu lásky bez násilí, pod vedením duchovního vůdce ze světlých sfér. Temný vlak představuje spojené úsilí mágů, které nevede za Světlem, ale vede k vykolejení a chaosu, protože jde cestou síly, pýchy a sobectví. Tedy cestou opačnou. Cesta lásky je však pod ochranou Boží, ani soustředěný útok mágů ji nemůže narušit.
Klenot „Om mani padme hum...“, „Ó klenote v lotosu sedící, budiž požehnán!“ Klenotem nejvyššího poznání je láska. Je to nejvyšší moudrost. Jeho duchovní moudrost vyzařuje sedmou čakrou a zbarvuje auru do krásné čisté modrozelené barvy. V klidu vypadá skutečně jako modrozelený klenot. Je to znak duchovní urozenosti. Aktivovat se může pouze láskou. Pokud by se ho někdo chtěl zmocnit magickými praktikami, nebude mu k ničemu, protože takový člověk nezná pravou lásku, neví si s ním rady. Strážce grálu má toto vyzařování. Též člověk, který je pod ochranou Boží, jedná z jeho pověření, má při plnění důležitých úkolů toto zbarvení aury. Strážce grálu nemůže zemřít dříve, dokud neodevzdá oba klíče ke svatému grálu Otci, hlavnímu strážci.
Kůry andělské, melodie lásky Ve vizi dne 10. 7. 2001 jsem s přítelkyní mezi hudebníky. Chystá se slavnostní koncert. Všichni jsou ve fraku a ladí nástroje. Vím, že k nim patřím, ale mám obavy, že neumím tak dobře hrát jako oni. Vystupujeme na pódium a začínáme. Každý hraje svou melodii, ale kupodivu to ladí a výsledkem je nádherná melodie lásky. Nad námi svítí tři bílé kruhy a na nich stojí hořící bílé svíčky lidského života. Jsou to tři okruhy, kde bude vliv učení lásky nejsilnější. Světlo vaší lásky bude posilovat životy těch, kteří jsou na cestě lásky. Putuji nějakým městem a nikde není ani živáčka, cítím se strašně osa304
mělá. Najednou stojím před školou v Teplicích, kde jsem dříve bydlela. Jsem uprostřed skupiny bytostí, které se se mnou živě baví. Na zemi leží rozbředlý sníh. Najednou se sehnu a vytáhnu ze sněhové závěje ještě slepé štěňátko, které zahřívám v dlaních, a vydávám se s ním na cestu. Štěňátko mne vděčně olizuje. Jdu přes Jankovcovu ulici vzhůru do kopce. Štěně se mi vyškubne z ruky a padá znovu do sněhu. Zdvihnu ho a utišuji jeho nářek. Osamělé putování představuje hledání láskyplných bytostí. Škola života pro tebe začíná v Teplicích tím okamžikem, kdy se ujímáš první osamělé duše, která trpí nedostatkem lásky. Od tohoto okamžiku končí tvé osamění a objevují se přátelé, kteří hledají jako ty. Štěňátko představuje mladé duše, které uvázly ve zmrzlém království. Neznají lásku, jen připoutanost. Ujímáš se jich a zahříváš je svou láskou a učíš je pravé lásce. Vyškubne se ti a vrací se k připoutanosti, ale zmrzlé království ho studí, proto naříká. Znovu se ho ujímáš. Je to putování na cestě, kdy otevíráš srdce a učíš je melodii pravé lásky. Vystupuješ na plošinu kopce. Dojdeš na rozcestí. Víš, že jsi v nebezpečí, budeš-li špatně volit cestu. Vstupuješ na otevřené nádvoří zašlých činžáků, kde bydlí samí příslušníci jiných národností. Víš, kterou cestou se máš dát, ale připadáš si jako vetřelec. Poznáváš, že jsi zde již byla a oni tě vřele vítali. Nyní tě však uvítalo rezervované, skoro chladné mlčení. Cítíš se ohrožena, najednou nevíš, kudy dál, přesto je žádáš o pomoc. Ujmou se tě dvě holčičky, které ti mají ukázat správný východ ven. Jedna holčička ti radí špatně a snaží se tě zavést. Druhá holčička tě vede správným směrem a zasvěcuje tě do jejich tajemství. Do tajemství těchto bytostí. Na posledním rozcestí tě obě opouštějí a ty musíš najít cestu sama. Na cestě lásky jsou vždy po určité době zkoušky a mezníky, kdy musíte volit další směr. Tyto zkoušky jsou různé náročnosti. Provází vás na nich pokušitel a anděl strážný. Pokud podléháte svodům a posloucháte pokušitele, sejdete z pravé cesty. Pokud posloucháte anděla strážného, vašeho duchovního vůdce, jdete správným směrem a jste pod jeho ochranou. První holčička je pokušitel, druhá je duchovní vůdce. Jsi na rozcestí a volíš osvědčenou cestu vlevo, která tě přivede k chrámu lásky. Tato ulička není slepá. Šla jsi po ní mnohokrát. Tentokrát to však není ta cesta, kde budeš plnit své úkoly. Vracíš se opět na rozcestí. Druhá holčička tě uvede na cestu, která vede vpravo. Je to cesta bloudění, která se větví v mnoho různých cest. Z tohoto bludiště je možné se dostat jen tehdy, zabiješ-li v sobě sobectví a pracuješ-li usilovně na sobě samé, aby ses očistila od všech magických praktik a vlivů. Na této cestě je kniha učení lásky sevřená silným šroubem se dvěma maticemi. Jsou to vaše předsudky. 305
Tuto knihu drží holčička v ruce a čte si v ní. Kniha je tmavá, ale stoupá z ní světlo lásky. Na této cestě nacházím bytost zaklíněnou v dolní polovině čtvercového rámu okna. Bytost představuje lidstvo, které uvázlo v pasti připoutanosti a není schopné jednat podle zákonů lásky. Těmto bytostem je třeba pomoci. Je to jeden z nejtěžších úkolů lásky. Objevují se kobky v podobě pláství, kde mágové uzavřeli to, co se jim nelíbilo či nehodilo. Zde je spousta připoutaných a vysílených bytostí, které touží po světle pravdy a lásky. Ty je třeba s pomocí Boží osvobodit. Objevuje se roh zrcadel, které blokují cestu ven z bludiště. Je to rozcestí, kde musíš opět volit, kterou cestou se dáš. Zrcadlo odráží tvé pravé úmysly a pocity, které tě buď posílí a uvedou na pravou cestu, nebo tě svedou z této cesty, protože v tobě nebyl dostatek lásky. Dvě bytosti stojí vedle sebe. Jejich duchovní těla vyzařují titánskou modř. Drží se za ruce. Je to mužský a ženský princip. Projdou spolu určitý úsek cesty a teprve potom může jít další pár, který se zatím připravoval. To znamená, že na společné cestě, dojde-li ke spojení obou principů, vede jejich spolupráce k titánským skutkům lásky. Cizinci představují málo rozvinuté mágy. Je jich mnoho, ale i oni se mohou očistou probudit pro cestu lásky. Kniha, kterou drží první holčička – pokušitelka, je temná a prázdná. Ukazuje, že tajemství mágů je prázdné. Cesta vpravo je pro mnoho bytostí slepou uličkou, ve které končí většina mágů. Tvým úkolem je otevřít cestu za Světlem i jim, aby mohli vyjít z této slepé uličky. To je úkolem všech zasvěcenců světla Nejvyššího principu lásky a stvoření. Uděláš to a otevírá se cesta lemovaná zelenými panely. Je to cesta šamanská, která vede zpět k přírodě a lidské přirozenosti. Na konci této cesty je kulatý chrám s věžičkou, ve které je jedno okno. K tomuto chrámu vedou všechny cesty. Je to chrám poznání a očisty. Je kulatý, protože síla poznání není proti nikomu obrácena. Věžička s oknem představuje osvícení. Z chrámu vystupují dvě nahé bytosti. Jsou očištěny. Je to mužský a ženský princip. Muž nese na ramenech ženu, která má vhled a vede ho. Je to symbol vlády ženského principu. Potom žena sestoupí z jeho ramen, vedou se za ruce. Před nimi jsou tři brány. Společně vstupují do světlejší zelené brány. Je veliká. Procházejí stejně zbarvenou chodbou a před nimi je další, světlejší, ale nižší brána. Opět vstupují. Brána je vždy světlejší a nižší. Je to cesta pokory, na které je zkoušena jejich pýcha. Nakonec se plazí po břiše. Projde jen ten, kdo je prost pýchy. 306
Když končí cesta pokory a hledání, ocitají se na vrcholu, který tvoří břeh nekonečného jezera. Je to jezero milosti Boží. Před nimi jsou dva vchody se třemi oblouky. Jsou těsně vedle sebe a stejné světelné intenzity i velikosti. Jeden vchod je pro mužský princip a druhý pro ženský princip. Když oba principy projdou, je před nimi jeden vyšší vchod. Oba principy jím projdou a splývají v duál. Spojují se ve světle Nejvyššího principu lásky a stvoření. Před nimi je prostřený bílý stůl. Je nekonečný a za ním jsou o odstín tmavší židle s vysokými opěradly. Zde spočinou všichni, kteří jsou čistí a láskyplní. Zde zasedá rada nejvyšších s radou temných andělů se všemi láskyplnými v čele s Otcem.
Knihovna ákášických záznamů Paní E. je na návštěvě v bytě u ředitele nemocnice. Je těžce nemocný a chce, aby ho léčila. Vysvětluje mu, že k tomu potřebuje vyšetření od revmatoložky. Je to její přítelkyně a on ji zná. To ředitel však odmítá, protože jí kdysi ublížil, a drží se stále paní E. Nakonec se společně vydají za přítelkyní, ředitel musí jet na vozíku. Cestou revmatoložku potkají a jdou všichni společně. Přítelkyně musí podat na finančním úřadě daňové přiznání. Najednou se cítí paní E. strašně unavená, nohy jí váznou a vzdálenost se mezi nimi stále zvětšuje, přesto vidí přítelkyni, jak zvoní na finančním úřadě. Velmi dlouho nikdo neotevírá, ale nakonec vidí, jak její přítelkyně daňové přiznání předává. Paní E. nahlédne do nitra svého nadřízeného. Vidí příčinu jeho nemoci. Je to dávná křivda na její přítelkyni. On však nechce svou chybu uznat. Aby mohl být léčen, musí nahlédnout do jejich společných ákášických záznamů. Konečně ředitel souhlasí. Na cestě potkávají ženu, které ublížil. Ta však musí podat daňové přiznání na finančním úřadě. Tento úřad představuje knihovnu ákášických záznamů a daňové přiznání představuje záznam všech jejich skutků. Nejprve je musí podat ta, které bylo ublíženo, a potom ostatní zúčastnění. Situace je důkladně zvažována. Především bude zkoumáno, jaké ponaučení si z této společné karmické situace odnesli. Podle toho je pak rozhodnuto, zda zápis bude uchován, či bude vyškrtnut. Paní E. bydlí se svými dětmi v bytě svých rodičů. Mají jít společně do kina, ale syn J. nechce, a tak ho nechá doma. Představení má začít v osm hodin. Paní E. teprve nyní hledá oblečení ve skříni po rodičích. Nemůže najít své kalhoty a vytahuje nějaké veliké. Nakonec ty své přeci jen najde. Oblékne se a vyrazí společně do kina. Musejí jet vlakem. 307
To, že bydlí v bytě svých rodičů, znamená, že navazuje na rodinnou tradici. Přejímá část rodinné karmy. Chystají se do kina. To znamená, že ukončili jeden ze společných životů jako rodina a mají se zúčastnit vyhodnocování právě ukončeného života, aby mohli stanovit plán budoucího života. Syn J. odmítá, protože ještě není připraven. Paní E. hledá kalhoty, které představují míru vlastní zodpovědnosti za společný život rodiny. Nachází nejprve jen ty veliké, protože přeceňuje míru vlastní odpovědnosti. Jakmile pochopí, nalézá správný duchovní šat. Kino je stará ošuntělá budova, uvnitř je vysoký sál, zdobený jako divadlo. Stěny jsou zašlé a špinavé. Promítá se na dvě plátna. Jedno je nahoře na stěně, druhé je níž. V sále je hodně lidí, ale film stále ještě nezačíná. Zde se paní E. měla setkat se mnou, ale nikde mne nevidí. Nechá tedy druhého syna T. v kině a jde za mnou domů. Kino je místo, kde se vyhodnocují uplynulé životy. Jedno plátno poskytuje objektivní pohled na situaci a druhé plátno odráží pocity a myšlenky účastníků. Paní E. tě hledá, protože si tě zvolila jako svého duchovního vůdce. Nachází místo, kde pracuješ, ale nepoznává tě. Zaklepe na mé dveře a nakoukne dovnitř. Je tam namačkáno šest postelí s ležícími pacienty, o které se stará mladší muž. Zve paní E. dál, ale ona nechce rušit a zavírá dveře. Muž vyjde ven a nakonec ji přemluví, aby na mne počkala vevnitř. Paní E. si sedne na židli, muž se k ní přitočí a začne ji hladit a líbat do vlasů. Paní E. se diví, že si ho dříve nevšímala. Je jí to příjemné. Pak si uvědomí, že nemá čerstvě umyté vlasy, a v tu chvíli se jí objeví na vlasech čepice. Muž ji přemlouvá, aby si ji sundala. Paní E. to nakonec učiní. Paní E. při svém hledání nepochopí, že jste jedné podstaty. Že její hledání duchovního vůdce je v tomto případě hledáním mateřské bytosti, se kterou nakonec splývá. Její mateřská bytost se jí vždy představí jako její druhá polovina. V tomto případě je to její mužský princip. Přijímá ji bezvýhradně a s láskou. Paní E. má ještě zábrany, cítí se nečistá (pocit neumytých vlasů) a domnívá se, že není této milosti hodna. Pod vlivem láskyplného vyzařování odkládá poslední předsudky a zábrany. Uvědomuje si svou božskou podstatu. Uvědomuje si, že je hodna lásky, a splývá s touto láskou. Po dlouhé době se paní E. vrací do svého původního bydliště. Bydlí v malém městečku v horách. V bytě je staré zařízení. Vyjde s dětmi ven. Když přechází s dětmi křižovatku, zastaví u nich staré auto. Syn T. se ho ze strany chytne a auto prudce vyrazí vpřed. Paní E. na něho zoufale volá, aby se pustil, ale on běží vedle auta dál. V protisměru vyrazí jiné auto a projede těsně vedle něho, ale neublíží mu. Syn běží dál. Potom auto prudce zastaví a on padne vedle něho na zem. Paní E. neví, jestli T. ještě žije, a s hrůzou se probudí. Jde o duchovní paralelu života. Paní E. se svými syny jsou představiteli starých duší, které spojuje pouto společné karmy. Křižovatka je místem jejich životní zkoušky. Staré auto představuje životní dráhu, která vyplý308
vá z dávných karmických impulzů. Syn T. nastupuje životní dráhu, která vyplývá z jeho karmických vazeb. Je ve vleku následků svých omylů a chyb z minulosti. Poctivě se snaží naplnit a vyrovnat svou karmu. Běží touto cestou poznání a utrpení až do konce své cesty. Jakmile pochopí, karma ztrácí smysl a jeho utrpení končí. Někdy na to potřebujete celý život, často i více životů. Strach paní E. vyplývá z obav matky o své dítě. Je to přirozený strach, ale pokud trvá příliš dlouho, přináší jen utrpení. Jde o karmu připoutanosti k této bytosti, která nebyla vždy jen jejím synem. Paní E. se jde projít s mužem, který ji hlídá. Je to její strážný anděl. Jdou kolem velikého skladiště a tam potká jiného muže, kterému ukazuje, kde dříve bydlela. Jdou spolu do skladiště. Je tam malý pultík se suvenýry. Jsou tam malé kytičky sněženek a muž nad nimi jásá a chce je paní E. koupit. Potom se rozhodne, že jí koupí i malý orloj. Když se na něj paní E. podívá, zjistí, že je z perníku. Muži, který ji hlídá, se to vůbec nelíbí. Stále je jí v patách. Procházka s andělem strážným znamená přípravu na další život ve hmotě. Na této cestě potká mužský princip, ke kterému je připoutána. Jdou pro suvenýry. To jsou všechny věci, které budou hrát důležitou roli v jejím životě. Získala je na základě zkušeností z minulých životů. Kytička sněženek představuje skromnost a čistotu ve vztahu muž–žena. Podle toho ji muž v novém životě pozná. Kolik květů, tolik šťastně prožitých životů. Sněženka vyroste a rozkvete i ve zmrzlém království. Stačí ji jen zahřát trochou tepla a světla. Nabízí jí znovu orloj z perníku jako symbol věrnosti na věčné časy. Je to symbol připoutanosti k určitému času, prostoru a bytostem. Tato stavba připoutanosti se taví teplem pravé lásky. Potom jde paní E. s oběma domů. Reinkarnuje se ve hmotném světě. Duchovně je pro její reinkarnaci vše připraveno. Nastaly veliké změny. Tramvajová dráha, kterou zde zatím vybudovali, umožňuje rychlejší koloběh životů. Paní E. jde se svými průvodci přes koleje a křižovatky, které se tu vytvářejí, a diví se, jak snadno je překonává. Výhybky se jí zdají nebezpečné, protože varují před snahou uniknout vlastnímu karmickému scénáři jinak než poctivou prací na sobě samém. Její dům je na hlavní ulici. Dům je jejím nitrem, je zde matka a ještě několik lidí. Pod okny domu je nebezpečný elektrický drát, který kmitá před vchodem do domu. Okna představují pohled do vlastního nitra. Drát střeží vstup do něho a varuje před utrpením. Paní E. toho nedbá a vstoupí. Jedině tak lze hledat pravdu. Najednou před okny přejede starobylá tramvaj. Paní E. se diví, jak je možné, že dráha vede tak blízko jejího domu a nikdo se jí neptal na souhlas. Její matka odpovídá, že se časy mění a v dnešní době se tě nikdo na nic neptá. Tramvaj představuje cestu a životní dráhu jiných bytostí, které paní E. těsně míjejí. Je to její šance zlepšit svoji karmu správným postojem k nim. Mateřská bytost jí odpovídá, že nyní je nejvhodnější čas pro vyrovnání 309
karmických omylů a chyb. Proto je vše na dosah. Při povrchním pohledu to vypadá jako obtěžování, ale je to veliká milost a šance napravit své omyly a chyby ve vztahu k ostatním bytostem. Paní E. jde městem s průvodkyní. Přišly k přechodu přes ulici, který byl po obou stranách ohraničen páskami. Za nimi stála auta. Asi uprostřed ulice se řadili účastníci svatby. Svatby byly tři. Vpředu stáli vedle sebe tři ženiši v černém a tři bílé nevěsty. Vypadali jako neživí panáci. Nedalo se kolem nich projít, proto paní E. s průvodkyní podlezly pásky a přešly na protější chodník. Tam jim najednou začala být veliká zima. Paní E. zjistila, že někde zapomněla kabát. Marně vzpomínala kde. Vydaly se tedy nazpátek. Cesta byla mnohem obtížnější a paní E. měla pocit, že zestárla. Nohy jí vázly. Občas nakoukla do špinavé díry v domě. Uviděla tam místnost plnou hniloby, v ní bylo namačkáno na postelích několik nemocných. Její průvodkyně předala světlé ženě, která se o ně starala, mléko. Pak pokračovaly dál a paní E. se šlo stále hůř, sotva se belhala. Průvodkyně je duchovním vůdcem paní E. Vede ji po cestě pravdy a dostanou se k důležitému přechodu v poznání. Je svědkem mystické svatby obou principů v jejich trojjedinosti. Nevyrovnaly se však v lásce. Jsou jako panáci, protože je láska neoživuje. Paní E. překročí s průvodkyní vytyčené meze a vstoupí do jejich království. Velmi brzy jí chybí teplo pravé lásky a vrací se pro kabát. Ten je symbolem ochrany před zmrzlým královstvím, které panuje všude, kde není dostatek lásky. Tato cesta je velmi náročná. Bez lásky každá bytost chřadne, až onemocní. Paní E. prochází zmrzlým královstvím a vidí jeho hrůzu. Její průvodkyně nese mléko nemocným a předává je světlé bytosti, která pečuje o nemocné. Mléko představuje duchovní stravu učení lásky. Paní E. se svou průvodkyní postupují na cestě dál, až na dno jejího nitra. Ocitá se v davu lidí na nádvoří velikého zámku. Je pološero, přestože je den. Na obloze se honí černé mraky. Najednou mezi mraky uviděly vznášet se obrovskou bílou vločku. Za chvíli mezi nimi kroužily další a další vločky. Potom mezi ně vnikly třpytivé obláčky, které se zhmotňovaly v malé lidi. Byli jim asi po pás. Všichni kolem se rozutekli. Na dně jejího nitra je zámek, který si vybudovala pro ty, které milovala. Na obloze jsou temné mraky, které představují obavy z jejich ztráty. Je to lehká připoutanost, která by se mohla změnit ve zmrzlé království. Po chvíli se objeví obrovská vločka, která symbolizuje chladnou krásu připoutanosti, ale tyto vločky tají vlivem pravé lásky. Z ní se rodí nové bytosti. Představují mladé duše, kterých se má paní E. ujmout. Paní E. se dívala na mladé duše a jedna z nich k ní přišla. Měla na čele napsané její jméno. Vzaly se za ruce, ona neuměla její řeč, ale byla jí sympatická. Najednou se nad nimi objevil temný disk létajícího talíře. Utíkaly se skrýt do komnat paní E. Než tam doběhly, z nebe přiletěla na nádvoří ohromná ocelo310
vá puma. Běžely dál a slyšely jen ránu. Proběhly několika sály až do pokoje paní E. Zavřely za sebou prosklené dveře a paní E. se snažila zatáhnout závěs. Šlo to velmi těžko. Duše, která měla napsané její jméno na čele, k ní byla připoutána. Temný disk symbolizuje hrozbu násilného odtržení od sebe, proto se běží ukrýt, aby jejich připoutanost nebyla rozvolněna. Jsou si vědomy, že to není v pořádku. Včas se ukryly, ale stále mají pocit, že je na ně vidět. Proto paní E. zatahuje závěsy. Nechce o toto pouto přijít. Paní E. byla v restauraci nejvyššího patra domu. Podlaha byla pokryta ledem. Šla po něm a asi v půlce místnosti se led změnil ve vodu. Spadla do ní a musela v ní plavat. Ve vodě plaval ještě jeden muž. Lidé, kteří seděli za stolem, se jich ptali, jestli ta voda není moc studená. Oni odpověděli, že pokud plavou, zima jim není. Restaurace je místo mezi časem a prostorem. Za stoly sedí lidé, kteří se již zbavili připoutanosti. Je mezi nimi mnoho duchovních vůdců paní E. a jejího mužského principu. Ten v tomto případě představuje všechny, ke kterým se paní E. připoutala. Paní E. je zakleta ve zmrzlém království, všude, kudy kráčí, je led. Pomalu začíná chápat, že připoutanost nemá s láskou nic společného. Led sobectví okolo ní taje tímto poznáním. Plave však v ledové vodě. Nezahřívá ji cit lásky. Proto na dotaz duchovních vůdců odpovídá tak, jak odpovídá, ještě není úplně připravena vzdát se své připoutanosti. V tomto případě je paní E. představitelkou ženského principu, který hledá cestu k osvobození. Paní E. bílí svůj byt. Je stejný, jako byl ten, ve kterém bydlela v dětství. Místnosti jsou ale mnohem větší. Byt je prázdný, jen v kuchyni je stará kuchyňská linka. Obývací pokoj chce také vybílit, ale malíř jí vnutí své tapety. Jsou z režné látky, světle šedé se třpytivým válečkem. Paní E. se nelíbí, a navíc vidí, že se tapety na několika místech odchlipují. Paní E. by chtěla pokoj jen vybílit, ale má hrůzu z nového škrábání a malování stěn. Také neví, budou-li jí stačit peníze. Kamarádka ji upozorňuje, že by to měl malíř udělat zadarmo, protože odvedl „fušérskou“ práci. Paní E. se nechce hádat a náhradu nepožaduje. Rozhodne se, že pokoj vybílí sama. Zbývá ještě vymalovat kuchyň a koupelnu, a protože nemá čím zaplatit, rozhodne se, že vše vymaluje sama. V kuchyni jsou ještě upatlané tapety po její matce. Bílení bytu představuje očistu nitra. Očistu bere od počátku. Zbavila se již připoutanosti, protože byt je prázdný. Jen v kuchyni je linka, která představuje její zaběhnuté rituály při přípravě duchovní stravy, kterou může nabídnout ostatním. Malíř, který jí vnucuje přezdobené tapety, je její stín, její druhé já, se kterým zápasí o duchovní postup. Kamarádka představuje duchovního rádce. Pod jejím vedením paní E. pochopí, že nikdo za ni dokonalou očistu jejího nitra neprovede. I když se paní E. bojí, co ji to bude stát 311
(veliké úsilí), rozhodne se, že i tyto pozůstatky pyšného ega vyčistí, a dá se do práce. Upatlaná zeď v kuchyni na tapetách po matce představuje dědictví předsudků, které od matky následkem její výchovy převzala.
Přechod Ve vizi paní L. jsem jí sdělila, že spolu někam pojedeme. Víc jsem jí nevysvětlila. Jely jsme vysoko do hor autobusem. Byl podzim a kolem nás na stromech bylo zlatavé listí krásně prozářené sluncem. Vystoupily jsme na holé pláni, která byla vrcholem a byla nekonečná. Nic zde nerostlo. Byl tady přechod přes hranice. Já jsem šla první. Vyndala jsem cestovní pas a mladší muž ho zkontroloval a pustil mne. Paní L. byla bez cestovního dokladu, protože netušila, že ho bude potřebovat. Zkoušela předložit občanský průkaz, ale nebylo jí to nic platné. Nepustili ji. Musela se vrátit domů pro potřebný doklad. Potom jí již dovolili přejít. Já jsem na ni čekala kousek od přechodu. Jako duchovní vůdce paní L. jí ukazuješ vše, co potřebuje vědět. Cesta autobusem představuje společnou životní cestu. Stezka poznání vede stále výš a výše. Nastává podzim života. Poznání vás přivedlo až na vrchol mystické pláně, ze které lze přejít do jiné dimenze. Zasvěcenec však musí vykázat potřebné vědomosti i duchovní zralost. Paní L. neměla dost předvídavosti a na výlet se dostatečně nepřipravila. Neměla vše potřebné u sebe. Musela se vrátit domů pro cestovní pas. To znamená, že se musela ponořit hluboko do svého nitra, aby nalezla to, co jí pomůže překonat veškeré překážky. To je láska. Dostatek pravé lásky bez připoutanosti je tím pravým pasem, který jí otevře všechny hranice.
O připoutanosti Paní L. vidí stříbrný satelit a v něm uprostřed stojí hořící svíčka. Satelit je symbolem všech připoutaných, kteří obíhají okolo předmětu své připoutanosti a nejsou schopni se od něho odpoutat. Hořící svíčka znamená, že svůj život obětovali své připoutanosti. Je vidět cigaretu a na ní je nasazené černé zubaté kolo života. Tento obraz symbolizuje temné nebezpečí závislosti na kouření. Bytosti stojí na kulatém ochozu s černým zábradlím, uprostřed je díra a tou do ní vhazují světlejší energii v podobě koule. Jsou to bytosti, které obětovaly svou zdravou energii nebezpečným závislostem. Namlouvají si, že vše zvládají, že mohou kdykoli skončit. Tyto obrany a zábrany představuje černé zábradlí. To je však velmi chabou zábranou. Vesele pokračují ve své sebedestrukci až do zničení svého zdraví. 312
Energetické koule představují zdravou energii, kterou tyto bytosti obětují své závislosti. Tmavá bytost stoupá po světlých schodech vzhůru. Bytost je představitelkou všech závislých bytostí. Nejprve jsou varovány, později nastává jejich odchod z hmotného života. Stoupají za světlem své mateřské bytosti v okamžiku smrti. Dvě bytosti se vznášejí ve tmě. Přes sebe mají přehozený světlý závoj. Jde o dvě podoby lidstva. Mužský a ženský princip. Závoj tvoří jemné předivo jejich myšlení a cítění, které je spojuje či odděluje od vesmírné jednoty lásky. V lidské dlani spočívá čtyřcípá temná hvězda, která měla původně více cípů. Je to pentagram stvořený kamennými srdci a hlavami z triád čarodějů a čarodějnic, stvrzený magickým poutem krve. Tento pentagram může být eliminován pouze zrušením těchto svazků zvláštní milostí Boží, kdy prosíte o zásah bleskem Božím, aby všechna tato pouta byla rozvolněna a eliminována. Vize zachycuje okamžik, kdy byl z pentagramu eliminován pouze jeden cíp. Tvůrci pentagramu, kteří jsou jeho nositeli, musejí odevzdat pentagram, který nosí na znamení své moci, spolu se všemi úpisy a smlouvami. Jinak se uvolní všechny kletby a čáry, kterými je jistili, a hrozí jim rozdrcení ve středu pentagramu. Těchto pentagramů bylo hodně rozdáno v rámci iniciačních obřadů. Až se lidstvo vzdá síly, moci a darů magie, teprve potom bude svobodné a volné. Dvě světlé bytosti jsou sehnuté k sobě a vytvářejí srdce, ve kterém chrání klíč. Jsou to představitelé mužského a ženského principu, kteří se vzdali magie, osvobodili se z ní. Ve svém srdci našli klíč k pravému poznání a chrání ho. Tímto klíčem je láska bez připoutanosti. Tři světlejší stromy jsou spojené na kořenech řetězci. Je to poslední pouto trojjedinosti obou principů. I toto pouto musí být rozvolněno, až nastane čas. To se stane tehdy, až se lidstvo vzdá připoutaností.
Sklizeň Paní L. se šla podívat na zahradu u domu, kde dříve bydlela s rodinou. V její vizi byla všude krásná zelená tráva, ozdobné keře a vpravo záhony se zeleninou. Plody byly veliké. Noví majitelé zřejmě nestihli vše sklidit. Potom přešla k sousedovu plotu. Za ním stál světle hnědý vysoký pes a smál se na ni. Když se k němu L. přiblížila, že si s ním bude povídat, změnil se v pitbulla a hrozně 313
na ni štěkal. Vyběhl zadním východem a začal ji pronásledovat. Paní L. vběhla k rodičům za zelená vrata a tam jí již nemohl ublížit. Paní L. se ponořila do svého nitra. Vzpomínala na život, kdy byla jejich rodina úplná. Zpočátku bylo vše ideální. Veliký pes je symbolem věrnosti. Byla to věrnost pouze na základě připoutanosti, která se otočila proti ní a začala ji napadat a ohrožovat. Zelená vrata domova představují pravé bezpečí lásky.
Nový byt Paní L. je v obývacím pokoji svého nového bytu. Podlaha je silně nakloněná k balkonu. Maminka jí vnucuje světle hnědou skříň, která se do bytu paní L. nehodí. Táta jí sebral „prodlužovák“ a chtěl ho odnést, i když paní L. tvrdila, že ho potřebuje, a divila se, proč si táta nekoupí nový. On jí položil na stůl 205 Kč. Když odešli, otevřela paní L. dveře vpravo dole. Za nimi byla dlouhá zelenobílá chodba. Prázdná a uklizená. Paní L. dveře opět zavřela. Když se otočila, uviděla na levé straně ženu, která seděla v křesle a která byla stejná jako ona. Dívala se na ni. Nový byt představuje duchovní stav paní L., která prošla jistými životními zkouškami. Šikmá plocha naznačuje, že se ještě se vším nevyrovnala. Rodiče jí pomáhají tak, jak to odpovídá jejich duchovnímu stavu a poznání. Každý klade důraz na něco jiného. Ukazují jí různé typy připoutaností. „Prodlužovák“ značí prostou připoutanost, která stojí hodně životní energie. Nikdy jí není dost. Chce stále víc a více. Skříň představuje tajemství, která jsou uchovávána hluboko v nitru. Vše je v ní uzavřeno a nesmí to ven. I toto je připoutanost, která přináší mnoho utrpení. Oba životní postoje paní L. odmítá. Nastupuje cestu očisty. Jde hluboko do svého nitra, aby zkontrolovala, zda zde není ještě něco, k čemu je připoutaná a co ji zraňuje. Nachází zelenobílou chodbu, která ji povede za světlem pravé lásky a moudrosti. Chodba je prázdná a uklizená. Není zde sobectví připoutanosti. Její nitro je očištěno a „uklizeno“. Nyní je připravena pohlédnout sama sobě do očí. Žena sedící v křesle je ona sama. Je to její pravdivá duchovní podoba bez všech příkras.
Schůzka skupiny Naše skupina se sešla v bytě paní L. Paní R. sháněla překapávač na kávu, ale paní L. ho neměla, tak pro něj šla k sobě domů. Paní L. šla zatím koupit mléko a čtyři žemlovky. Obchod patřil muži, který mne dobře znal. Byl zde i jeho zástupce a ucházel se o paní L. Ta dostala čtyři ještě teplé veky a deset 314
housek. Dala je do bílé igelitky a u pokladny vše znovu počítali. Ze žemlovek zbyly jen drobečky a další již nesehnala. Vize svým způsobem odráží karmické vztahy skupiny i jejich zaměření. Paní R. s paní L. organizují setkání a starají se o pohodlí i osvěžení všech členů. Paní L. jde pro duchovní stravu a paní R. zajišťuje organizační stránku setkání. Paní L. skládá zkoušku. Jde vybrat duchovní stravu, kterou chce nabídnout i ostatním. Obchod patřil muži, který mne dobře znal. Byl to jeden z duchovních vůdců mužského principu. Zástupce, který se o paní L. ucházel, měl být jejím novým duchovním vůdcem. Paní L. si vybrala, ale než došlo k účtování, zbyly z této duchovní stravy jen drobečky, které byly bezcenné. Nemohly ztišit hlad po pravém poznání. Paní L. se zatím vracela domů a zjistila, že její děti vytahaly všechno oblečení ze skříní, protože hledaly oblečení svého otce. To znamená, že ve svém vývoji následovaly otce, nikoli matku. Vytahání šatstva ze skříní představuje akt hledání tajemství mužského a ženského principu. Hledání šatu duchovní hodnosti pro sebe. Veškerá tajemství pokládají za bezcenná, protože jsou jim přístupná. Zajímá je pouze to, co je jim v tomto čase nepřístupné. Nechápou, že bez práce na sobě samých nemohou nikdy dosáhnout pravého poznání. Cestou domů provázeli paní L. psi různých barev. Poslední byl velký rotvajler. Nebála se ho, ale nemohla se ho zbavit. Psi představují všechny připoutané bytosti, kterým ještě nedala svobodu. Rotvajler je bytost, která jí začíná dělat pro připoutanost velké potíže. Není schopna navázat jiný vztah a začíná být nebezpečná. Jde o karmickou připoutanost, která může být rozvolněna jen se souhlasem Božím. Paní L. vchází do pokoje, kde leží tři mladé dívky s dlouhými vlasy. Odpočívaly. Jedna z nich právě telefonovala černým mobilem. Pracovaly pro herce pana M. D. Řekla jim, že mají pěknou práci, a chtěla odejít. Nemohla však najít dveře. Jedna z dívek paní L. upozornila, že jsou ve stěně vlevo. Uviděla dvoje světle hnědé dveře se stříbrným klíčem. Vstoupila těmi, které byly více vpravo. Najednou visela ve vzduchu, nebylo kam šlápnout. V hloubce pod ní byly malé střechy. Křičela na muže, kteří byli dole, aby jí podali bílý žebřík. Upozornili ji na gumové lano, které ji pomalu spouštělo na jednotlivé střechy a posléze na zem. Tam se již cítila bezpečně. Když došla konečně domů, zbylo jí z chleba jen pár drobečků. Připravila tedy občerstvení z chleba, který měla doma, a paní R. jí pomáhala. Já jsem se jí ptala, proč jí to tak dlouho trvalo. Ona odpověděla, že musela získat zkušenosti, které potřebovala. To, čím prošla, byly její zkoušky. Vstup do pokoje představuje vstup do vlastního nitra. Tři mladé dívky představují trojjedinost ženského principu. Jedna z nich má stále ještě spojení s temnotami, které představuje černý mobil. Její ženský princip vcelku pracuje pro ideál muže, kterým je v tomto případě zmíněný herec. Tato spolupráce ženského principu s mužským je 315
ideální. Paní L. stačí již jen málo. Musí se oprostit od posledního pouta, které ji spojuje s temnotami. Černý mobil je dědictvím z éry magie. Chce ho odevzdat, zbavit se ho, ale neví jak. To vyjadřuje její odchod, kdy nemůže najít dveře. Opět se musí poradit se svým ženským principem, který jí dobře radí. Ona však neposlechne a vstoupí do dveří, kde ji očekávají tvrdé zkoušky. Ocitá se ve volném prostoru, kde se cítí ohrožena. Je si vědoma, že vstoupila do prostoru, pro který ještě úplně neuzrála. Její malověrnost jí připraví horké chvilky. Dosud si myslela, že zvládne vše sama, že ví vše nejlépe. Tváří v tvář skutečnosti ztratí své sebevědomí mága. Pochopí, že mužský a ženský princip mají být v rovnováze a harmonii, proto ho žádá o pomoc. Muži jsou jeho personifikací. Odvolává se na Jákobův žebřík, po kterém stoupala. Ten jí však nemohou poskytnout. Upozorní ji na záchytné lano vlastní víry, které je dostatečně pružné a pomůže jí se dostat dolů, kam potřebuje, aniž by se z těchto závratných výšin zřítila. Potom se ocitne „doma“ a může poskytnout hostinu, která se skládala z duchovní stravy, kterou již měla doma od počátku. Na tvoji otázku, proč jí to tak dlouho trvalo, odpověděla správně. Musela projít zkouškami, aby pochopila, že odpověď musí hledat vždy ve svém nitru. Kdyby byla její víra v sílu pravé lásky pevnější, nemusela použít lano. Tato víra by ji vždy bezpečně přenesla tam, kde by jí bylo třeba. U stolu seděla moje neteř, dcera S. a já. Další ženy neznala. Muži zde nebyli. Zdáli paní L. slyšela hlas pana L., jak říká panu Z., že prodal pana J. do otroctví. Prohledávali celý byt paní L. Káva z překapávače byla světlá a vodnatá. Já jsem měla před sebou peníze paní L. na domácnost, založené v bílých kartách, které měla nadepsané světle zeleným písmem. U stolu seděly paralelní bytosti ženského principu paní L. V podobě hlasu pana L. k ní doléhaly dozvuky magických manipulací s mužským principem, které převzala do svého karmického scénáře. Hlas jí připomínal dávné karmy, které je třeba vyprosit. Proto byl prohledáván celý její byt, její nitro. Otroctví představuje maximální připoutanost pana J. k ženskému principu. Pan L. je v tomto případě stínem pana J., jeho druhým já. Duchovní strava v podobě kávy, kterou připravil mužský princip, paní L. nechutnala. Ale i ona se podílela na její přípravě. Nejvíce byla zaskočena tím, že ses „zmocnila“ peněz bez jejího souhlasu. Zde jako duchovní vůdce zastupuješ pána karmy a počítáš její dobré skutky, které proměňuješ v odměny. Peníze jsou v bílých kartách a zapsány Boží barvou v ákášických záznamech dobrých skutků. Nastal čas účtování, aby mohl být naplánován další karmický scénář budoucího života. Paní L. vidí, jak je zbourán její dům a dům maminky. Byly jim přiděleny nové domy, velké, bílé, vysoko v horách. Připadalo jí to jako na Cínovci. Hodně tam foukalo. Dům paní L. byl mezi velkým jezerem a silnicí pro kamiony. Byly hodně naložené. 316
Zbourání domů znamená smrt ega. Osvobození se od sobectví připoutanosti. Dům představuje duchovní stav nitra. Nové domy jsou čisté, prostorné, zakotvené v rovině pravého poznání. Je zde drsné podnebí, protože je třeba znát i krutou pravdu bez iluzí o sobě samých. Dům stojí u zdroje čistého poznání, u jezera. Silnice života již snese těžké náklady kamionů, které jsou naplněné pravým poznáním a zkušenostmi jednotlivých životů.
Vyznavači magie Ve vizi paní L. dne 22. 7. 2001 se objevuje kostlivec s orlím nosem. Pod vlivem vedení proseb postupně mizí. Nastupuje rovnoramenný kříž v kruhu. Je temný jako symbol karmického utrpení následkem magických manipulací. Je uzavřen v kruhu předsudků. Vedeme prosby, aby byl vyškrtnut z ákášických záznamů všech, kde to Otec dovolí. Prosíme, aby byli Duchem svatým osvíceni všichni, kteří podlehli vábení magie. Zjevuje se nám velké množství bytostí, které stojí u starého silného stromu, jemuž vybíhají čtyři kořeny ze země ven. Jsou vzájemně spoutané železnými řetězy. Vize ukazuje, že vyznavačů magie je veliké množství. V těchto časech stojí před stromem života magie a dodávají mu sílu svým uctíváním. Kořeny vylézají ze země proto, že tento strom života začíná pro tuto sféru a dimenzi odumírat. Dva kořeny představují mužský princip magicky zakořeněný ve sféře duchovní a hmotné. Druhé dva kořeny patří ženskému principu. Jsou vzájemně propojené řetězy, aby se jejich připoutanost nemohla rozvolnit. Strom již nemá listí a usychá. Chtějí-li se lidé osvobodit včas, musejí se vzdát moci i síly magie, včetně darů z ní pocházejících. Strom magie je již vyškrtnut z ákášických záznamů této planety. Mágové, kteří se nechtějí vzdát magických praktik, odejdou do těch sfér a dimenzí, kde je ještě magie přirozenou součástí vývoje. Planeta Země je pokrytá růžovými růžemi. Je to znamení, že lidstvo pochopilo svou šanci a pracuje na své očistě i za cenu utrpení, které jim přináší. Růže symbolizují radost a krásu z poznání pravé lásky bez magických manipulací, trny představují bolestné poznání svých omylů a chyb, které se vám karmicky vracejí. Objevují se dva kosmonauti, muž a žena. Mají černobílé kombinézy. To znamená, že jsou v harmonii a rovnováze. Předstupuje žena s dítětem v náruči. To dítě je žížala. Upozorňuje vás, že všechny bytosti jsou si bratry a jsou vám rovny. Nesmíte je tedy zneužívat. I ten poslední brouček, tedy i žížala, zde plní svou nezastupitelnou roli. Proto musíte o jakoukoli formu života na této planetě mateřsky pečovat, abyste opět nenarušili rovnováhu. Je vidět vyvrácený strom života magie. Objevuje se vůz se zdravými stromy 317
bez kořenů. První strom je rozřezáván na kotouče. Výjev mizí a zjevuje se hořící svíčka života planety a vzápětí planeta Země s nakloněnou osou. Hrozí katastrofa, kterou mágové svými manipulacemi způsobili a předpověděli. Lidstvo se ve svém myšlení a cítění mění. Začíná pečovat o planetu a vede prosby. Nejprve je to jen několik jedinců, ale jak vedou prosby, přidávají se další a další. Jak vedou prosby, je vidět, že běží pomoci nejprve modré bytosti a potom světle zelené bytosti. Modré bytosti jsou obyvatelé modré planety, tedy planety Země. Světle zelené bytosti patří do Božích sfér. Vize upozorňuje, že nejprve se musíte snažit vy, teprve potom vám může být zázrakem pomoženo. Objevuje se muž, který drží rybu za ocas, hlavou vzhůru. Hlava ryby padá. Muž je vládnoucím principem éry Železného věku. Víra v dogmata této éry je mrtvá. Muž zmizí a nastoupí žena, která drží velikého bílého ptáka s černými znaky. Drží ho pod křídly, aby mohl vzlétnout. Již je připraven. Žena je vládnoucím principem nové éry. Bílý pták je symbolem svobody. Otevírají se dveře a za nimi je věž, která tvoří bránu. Touto branou bude lidstvo vždy vstupovat do nové sféry a vyšší dimenze. Brána bude vždy světlejší a světlejší, vibrace lidstva jemnější.
Vesmírná tvorba Ve své vizi jde paní E. na naše setkání. Jsem tam jen já. Ptá se mne, kde jsou ostatní. Odpovídám, že v hospodě na večeři. Snad se všichni pohádali kvůli klíčům. Paní E. chce vědět, o co jde, ale já se bojím, že by ji to odradilo a příště by nepřišla. Nakonec přichází paní L., kterou pověřím, aby jí vše vysvětlila, protože je to důležitá zkušenost. Nakonec jde paní E. nakupovat do supermarketu. Vezou ji diakonickým autem a na něm je značka pro postižené. Potom spolu jedeme autobusem. Jen my dvě. Paní E. neví, kde vystupovat. Vtom se autobus mění ve vlak. Putujeme spolu v horách. Místem setkání je vesmír, který právě vznikl. Na jeho tvorbě se podílelo mnoho bytostí. Každá z bytostí prosazovala svůj vývojový trend. Klíče, které se staly předmětem sváru, představují volbu cesty a pomáhají proniknout do tajemství, které ukrývá každý vývojový trend. Paní E. má být pověřena důležitou misí lásky a ty se obáváš, že se zalekne překážek, které se nyní objevují. Nakonec pověříš paní L., aby jí vše vysvětlila. Paní E. se rozhodne, že misi přijímá, protože je připravena. Potřebuje nakoupit duchovní stravu, kterou přináší každé svaté dítě. Nastupuje do diakonického auta, jež symbolizuje službu, kterou bude vykonávat. Auto 318
má značku pro postižené. To znamená, že největší službu lásky vykoná jako postižená bytost ve hmotném životě. Paní E., paní L. a ty jste paralelní bytosti. Rozdělily jste si úkoly tak, jak bylo stanoveno smlouvou s Otcem. Potom již jedeme autobusem jen my dvě. Jsi jejím duchovním vůdcem a přivádíš ji na pláň vrcholného poznání. Zde je dokončena její příprava na pozemskou pouť. Dostali jsme dary od „cizích“ lidí. Nejsou to zasvěcenci. Paní E. má pít každý den šálek čaje. To znamená, že má pít z pramenů poznání a sbírat zkušenosti. Já dostala mazání. To znamená, že jsi byla pomazána, tedy pověřena jako vedoucí duchovní vůdce této mise, a smíš touto funkcí pověřit svého nástupce a předat mu tento dar, až bude tvoje služba končit. Pan L. má sestavit obrázek ze zářivých kuliček. Jde o čistou energii lásky, která má vytvořit Zlatý věk lidstva. Je to obraz budoucnosti. Této lásce bez připoutanosti se budete všichni učit. Paní L. dostala zavřený dopis. Je to poselství. První polovina poselství jí právem náleží. Má hlásat poselství lásky spolu s vizemi budoucnosti. Druhá polovina náleží tobě, ale ona si ji osvojila. To se stalo ústředním bodem těžkostí, které musíte všichni postupně překonávat. Dary představují pověření a vybavení pro celou misi. Jsou společné pro všechny, kteří vstoupí na cestu lásky. „Cizí“ lidé jsou bytosti Světla, které nad vámi budou bdít, budou vám pomáhat, ale vy je nebudete vidět a nepoznáte je, pokud nebudete stát pevně na cestě lásky a oddaně plnit úkoly mise. Poznáte je teprve tehdy, až i ve hmotném světě vstoupíte do vesmírné jednoty lásky. Přespáváme všichni v jedné místnosti. Je zde i paní D. H. Paní E. si má lehnout sama na manželskou postel. Je to symbol osamělosti duchovního vůdce. Začne hledat peřiny, ale najde jen moje, které jsou schované v poličce před postelí. Dá si polštář na postel a zjistí, že už tam je veliký polštář. Přesto si můj malý polštářek položí nahoru. To se paní L. nelíbí a upozorňuje ji, že si zničí krční páteř. Paní E. se nedá zviklat a odpovídá, že jí to tak vyhovuje, a můj polštář si nechá. Potom hledá peřinu, nemůže ji objevit, ale nakonec ji najde a všichni se uloží ke spánku. Místnost, ve které spíte, je trenažér. Zde se připravujete na život ve hmotném světě. Hledání peřin představuje ochranu před chladem připoutané lásky. Tvůj polštářek pod hlavu představuje úřad duchovního vůdce. Poskytuje větší rozhled. Paní L. pod záminkou obavy o její zdraví projevuje svůj postoj rivalky, která žárlivě střeží všechny dary, kterých by se nejraději zmocnila sama. 319
Jdeme spát. V noci na paní E. najednou něco skočí a zatne to do ní drápy. Hrozně to bolí a paní E. křičí, i když ví, že by měla spíš vést prosby. Nakonec ale prosí a útočník zmizí. Říká to ostatním, ale nikdo jí nevěří. Každý to svádí na noční můru a paní E. marně vysvětluje, že je nemívá. Nikdo jí nevěří. Práce na trenažéru pokračuje. Je to příprava na reinkarnaci. To, co skočí na paní E., je personifikace zla, žárlivosti, závisti a nesnášenlivosti, se kterou se bude muset ve hmotném světě potýkat. Je to příprava na bolest a zklamání, které bude často pociťovat. Ostatní jí nevěří, protože vidí jen skvělý post hlavního duchovního vůdce, nevidí utrpení, které tento post přináší. Nakonec si těsně vedle ní lehne paní L. Paní E. to dusí a odtahuje se pryč, aby měla prostor. V místnosti začne vát silný vítr a proud světla dopadá na kytici suchých květů ve váze. Ty se začnou rovnat, zvětšují se, až jsou z nich suché makovice. V nich se najednou objeví krásná černovlasá paní, která je napomíná, protože zapomněly užívat dary, které dostaly. Vytýká jim, že podceňují lidi, kteří jim je dali. Že mají každý svůj úkol, který musejí splnit, a bez těchto darů by se jim to nemuselo podařit. Potom přicházím já, ony mi o tom vyprávějí a všichni společně hledáme své dary. Paní L. představuje paralelní bytost, která by svou snahou pomoci mohla tísnit své bližní. V tuto etapu výcviku si ověřuje přiměřenost ochrany, kterou chce poskytnout. Vzápětí nastává čas osvícení a probuzení pro plnění úkolů. Místností vane silný vítr změn, který má probudit všechny spáče. Proud světla představuje osvícení, které upozorňuje na mrtvé květy lásky. Suché makovice jsou plné poznatků, které opíjejí svým „vědeckým“ úspěchem, ale nikoho nezahřejí, ani nepotěší. Z tohoto planého poznání vystupuje pověřený duchovní vůdce ze světlých sfér a upozorňuje spáče na úskalí, která je ve hmotném světě očekávají. Paní E. jde na setkání k paní L. Místnost je dlouhá a úzká, uprostřed je dlouhý stůl a kolem něho je málo místa. Je zde již mnoho lidí. Paní E. přišla poslední. Začaly jsme chystat jídlo, trvalo to dlouho. Potom se paní E. zeptala, jestli jsou již připraveny poháry k přijímání. Paní V. je hned přinesla na tácu. Najednou vidíme, že kolem stolu je poloprázdno. Jdeme se spolu podívat po bytě a hledáme paní L. Za jedněmi dveřmi je slyšet hlasité chrápání. Vejdeme dovnitř a tam spí několik členů skupiny včetně ní, pečlivě zabalených ve „spacácích“. Paní E. je chce probudit, ale já jí říkám, že jsou moc unaveni a musejí se pořádně vyspat. Setkání u paní L. představuje duchovní slavnost pro ty, kteří mají duchovní postup. Je mnoho kandidátů a zdá se, že bude málo místa. Chystání jídla představuje duchovní stravu. Ta musí být pečlivě připravena, proto vše trvá dlouho. Je to i zkouška trpělivosti a pokory. Paní E. jako vůdce kontroluje, zda je vše připraveno. Najednou zjistíte, že kolem stolu je jen polovina lidí. Nejprve hledáte paní L. jako představitelku ženského principu. Za jedněmi dveřmi ji nacházíte i s ostatními spáči. 320
Mystická svatba se nemůže konat pro nerovnováhu obou principů. Setkání u paní L. je vrcholnou duchovní slavností. Do cíle došli jen ti nejvytrvalejší. Ostatní podlehli své touze po odpočinku a tuto slavnost zaspali. Na této cestě je třeba jít neúnavně za svým cílem, za vesmírnou jednotou lásky. Jakmile tohoto cíle dosáhnete, jste odměněni a zahrnuti láskyplnou energií, která vás posiluje. Buzení spáčů nemá smysl. Obětovali jen tolik sil a energie, kolik byli ochotni obětovat. Mají svobodnou vůli.
Zkouška Dne 6. 8. 2001 se objevuje temný kruh s pěti vztyčenými tyčemi. Nad ním je ohromná temná hlava, kterou držím za uši. Tato hlava se změnila v člověka. Vedu prosby a vidím, že odchází vpravo. Naznačuje, že jen on zná pravou cestu, ale já vím, že tato cesta je temná. Vedu honem prosby za něho i za všechny, které zavedl. Zjevuje se temný kruh a na něm je zavěšeno pět klíčů. To znamená, že tato bytost usiluje o pět nejvyšších moudrostí. Tyto temné klíče ovládají vrcholný magický aparát pentagram. Ovládá ho muž, který následoval velmistra a dosáhl jeho úrovně. Na rozdíl od velmistra není uměle stvořený. Snažil se povýšit své poznání, tedy své duchovní slunce nad Nejvyšší princip lásky a stvoření, který je Duchovním sluncem světlých sfér. Je to bývalý vládce Marsu – Jantaru, Jahwe. Usiloval o titul Božství, který nese název Jahve. Marně o tento titul usiloval. Vytvořil si sám protititul Jahwe, který je platný v temných sférách magie. Svými magickými praktikami zasáhl do vývoje mnoha bytostí a narušil tak rovnováhu a harmonii mužského i ženského principu. Podsunul jim pocit nadřazenosti, a tak způsobil, že se tato nerovnováha projevovala karmickými střety, které nejčastěji vyústily ve války. Předstoupila malá ženská postava a vedle ní se postavila velká mužská postava, která vnucovala představu nadřazenosti. Potom se objevilo větší množství černých vývojových osmiček v prostoru na znamení, že jde o magické zásahy do přirozeného vývoje. Vedli jsme prosby za harmonizaci a vyrovnání mužského a ženského principu tak, jak je to přirozené. Postavy muže a ženy zesvětlaly a byly stejně veliké. Mezi nimi se objevil zářivý klíč, který nesly společně. Tím klíčem je pravá láska. Objevila se zářící vývojová osmička, která byla ohraničena ještě temnou konturou. Vedla jsem prosbu za očistu a eliminaci všech magických a nepřirozených zásahů do vývoje a temné kontury zmizely a prostor se rozsvítil. Ve světle prosvítá šedá hlava medvídka. Jsou vidět jen uši. Je to otisk symbolu síly magie, která byla vyškrtnuta z příslušných ákášických záznamů. I tento otisk byl eliminován. Do popředí vystupuje krvavý kříž jakoby stvořený z rudého světla, který byl uzavřen v rudém kruhu. 321
Je to zneužitý kříž, který se stal symbolem „svatých válek“. Toto je třeba vyprosit, protože svatá válka neexistuje. Válka je vyvrcholením násilí, které pramení z touhy po moci. Červená barva je symbolem krve a hněvu. Vysoká bytost na obzoru třídí lidstvo. Je to duchovní vůdce reinkarnovaný ze světlých sfér. Převádí vždy dvě a dvě bytosti do Světla. Dvě bytosti představují mužský a ženský princip, které vytvoří duál, protože k sobě náležejí. Nejsou-li oba principy očištěny od magie, do Světla nepostoupí. Pokud je jeden z principů nositelem pentagramu, též do Světla nepostoupí. Postup je možný jen tehdy, odevzdá-li pentagram a vzdá-li se moci a síly magie, včetně jejích darů.
Antikvariát Ve vizi dne 8. 8. 2001 mne jde navštívit paní L. Prodávala jsem v zastrčeném antikvariátu někde v Trnovanech za nákupním střediskem Delta. Ptala se mne, jaké knihy jí nabídnu. Podala jsem jí velice starou knihu, která měla tmavě zelenou barvu a tři zlaté pruhy přes hřbet. Na deskách byl znak, který připomínal hvězdu. Byla to židovská hvězda a v názvu bylo jméno Henochovo. Kniha byla pro paní L. psána velice těžko čitelným rukopisem. Snad šlo o aramejštinu či hebrejštinu. Paní L. se to moc nechtělo luštit, ale nic jiného jí nezbývalo. Když jsem hledala druhou knihu, vytáhla jsem sošku babičky B. Němcové, která byla zabalená ve staré obálce. Babička byla ve věku padesáti až šedesáti let, štíhlá. Na sošce byl zezadu zlatým písmem popsán celý její život, který začínal cestou přes celé Rusko. Řekla jsem paní L., že vykupuji všechny knihy za tři koruny. Návštěva paní L. představuje snahu vyrovnat dávné karmické vztahy. Antikvariát představuje knihovnu ákášických záznamů. První kniha paní L. odkazuje do počátku věků židovského národa. V této době byla jeho učedníkem a měla v sobě málo trpělivosti a mnoho ctižádosti. Osvojila si některé knihy předčasně a vydávala je za své vlastní poznání. Zcizila druhou knihu, proto jsi ji nenalezla. Místo toho jsi nalezla její životní cestu, kdy ti jako babička vykazovala lásku místo žárlivosti, kterou vůči tobě původně pociťovala. Jde o anabázi několika životů v Rusku. Tato světlá éra je zapsána zlatým písmem do jejích ákášických záznamů. Proto můžeš paní L. nabídnout osvobození tím, že vykoupíš všechny knihy, které ti magickým způsobem zcizila. Knihy vykupuješ za tři koruny. Koruny představují triádu čarodějů a čarodějnic, kterou na základě úpisů stvořila, aby získala potřebnou moc. Tyto tři koruny je třeba rozměnit, tedy proměnit tím, že pouta budou rozvolněna bleskem Božím. Tedy milostí Boží. To také vysvětluje, když již bylo na vaší cestě nutné čerpat z přisvojené knihy, 322
proč paní L. trpěla krutými bolestmi hlavy, dokud ti vizi nesdělila. Byl to následek karmického nátlaku, kterého se dopustila, a ten ji dostihl. Paní L. jde se svou rodinou ke mně na návštěvu. Bydlela jsem ve vysokém starém domě v nejvyšším poschodí. Seděla jsem na zemi u televize a snažila se rozmotat kabely, abych mohla sledovat divadelní představení. Paní L. přišla s maminkou a tátou. Duchovně byl přítomen i její strýc. Maminka se ptala na svého bratra. Měla na sobě černou sukni a černobílou halenku s drobnými kvítky. Přes ni světlou vestu bez rukávů. Při odchodu mi postavila na stůl láhev vodky s kulatou modročervenou etiketou a dort. Předala mi zelenou snítku břízy. Táta mne poplácal po zádech. Návštěva u tebe představuje žádost o pomoc. Položení tvého bytu představuje úroveň, na které pracuješ. Sleduješ představení. To znamená hru života. Rozmotávání kabelů představuje karmické vazby a zádrhele, které s pomocí Boží rozvolňuješ. Paní L. se strýcem přivedli rodiče, aby se poučili a uvolnili karmické propletence, které je již tísní. Duchovní šat maminky naznačuje, jak dalece je očištěna. Dary, které ti nabízí, znamenají, že ti nechce zůstat nic dlužna. Láhev vodky představuje se svou etiketou, že usiluje o vyrovnání vazby mužského a ženského principu. Dort je sladkou odměnou a naznačuje, že jakmile k tomu dojde, její život bude naplněný láskou a harmonií. Zelená snítka břízy naznačuje, že její duch se probudil a vzkřísil. Osvobozuje se od připoutaností. Táta svým gestem naznačuje, že začíná oceňovat cestu lásky bez připoutanosti. To jsou ty nejkrásnější odměny. Paní L. byla dohodnuta se strýcem a synem H., že pojedou do Prahy. Značí to dohodu o společné reinkarnaci v důležitém městě pro duchovní vývoj. Není to hmotná Praha. Symbolizuje důležitost. Byla tam zima, sněžilo. Paní L. hledala veřejný telefon, aby mi mohla zavolat. Nevlídné počasí představuje zmrzlé království, kde nikdo nezná pravou lásku. Snaha ti zavolat představuje hledání duchovního vůdce, který by je uvedl na cestu lásky. Je to hledání duchovního vůdce, který je již v minulosti vedl za světlem lásky. Byly jsme s paní D. a paní R. u ní v bytě. Hubovaly jsme ji, že neeliminovala všechny magické konstrukce. Paní L. se bránila, že vyprosila vše, že zbyl jen temný magický vír a s tím již nedokázala nic udělat. Byt představuje nitro paní L., která velmi usiluje o očistu a je pilná. Přesto nedokáže eliminovat to, co je nejnebezpečnější. Magickou tvorbu uvolněné negativity po vyprošování. Pokud nebude v očistných operacích důsledná, mohl by ji tento vír opět dostihnout a znovu stvořit vše, čeho se už zbavila. Je třeba, aby si tento magický blok vyprosila a odevzdala příslušné úpisy. Musí propustit služebníky i věřitele. S pomocí Boží eliminovat vše, i když bude mít nepříjemné pocity. Jsou to impulzy, které si sama zakódovala. Mají jí zabránit v dokonalé očistě. 323
Škola Ve vizi dne 9. 8. 2001 se paní L. přestěhovala a hledala školu, kde by dokončila poslední rok studia, který jí chyběl. Vybrala si školu, která byla stranou od lidí, na vrcholu vysokého kopce. Byla to bílá budova a měla otevřené všechny dveře a okna. Přestěhování paní L. znamená novou reinkarnaci a hledání cesty. Vybrala si školu, která vede nejrychleji k cíli. Většina lidí ji nevolí, protože jde cestou náročných úkolů, kde je mnoho překážek. Cílem je chrám poznání lásky. Je otevřen všem bytostem. Má otevřená okna i dveře, ale vstoupí jen ten, kdo je očištěn od sobectví a připoutanosti. Když šla paní L. do školy, předběhla ji žena, celá v černém, která plakala. Poznala v ní lékařku, která jí sdělila, že strýc zemře. Žena vběhla do chatky pod kopcem, lehla si na postel a pokračovala v pláči. Zdi chaty byly průhledné. Byla lékařkou a zároveň učitelkou školy, kde se měla paní L. poučit. Ptala se jí, proč pláče. Žena prozradila, že má dva kluky ve věku osmi let, dvojčata. Jsou na táboře a mají zlou vychovatelku. Žena se bojí, že jim hrozí smrt. Paní L. předešla žena v černém. Je to její stín. Její druhé já. To na sebe bere podobu lékařky, která jí sděluje vše, čeho se obává. Upozorňuje ji na skon milovaného strýce, varuje ji, že její děti mají nesprávné duchovní vedení. Zvolily si cestu moci a síly, kterou představuje magie. Podle toho volily i nesprávné duchovní vůdce. Ti však odpovídají zvolené cestě. Jejich chronologický věk naznačuje, že pro cestu pravé lásky ještě nejsou zralé. Jsou dvojčata, protože jsou k sobě připoutané a na sobě závislé. Chata představuje její nitro. Její stěny jsou pro ni průsvitné, protože ví, co skrývá na dně své duše. Paní L. si se ženou povídá. Vysvětluje svému pudovému já, že ho dostihlo jen to, co v minulosti samo uvedlo v činnost. Vysvětluje, že je třeba odpustit a pak teprve může vést prosby a očistit se od svých omylů a chyb. Žena souhlasí. Začátek byl těžký, protože žena dostala záchvat, ale postupně se lepšila. Když pochopila, začala se usmívat, protože se jí ulevilo a byla šťastná, že dokázala odpustit. V této chvíli bylo vše v pořádku.
Světle zelený lotos Ve vizi dne 16. 8. 2001 se paní L. zjevuje žena v černém šatu. Dva světlé paprsky jí oblévají kotníky v levotočivém směru vývojové osmičky. Okolo ní stojí v půlkruhu černé bytosti. Žena v černém je personifikací planety. Temné bytosti, které stojí v půlkruhu okolo ní, jsou agregoři. Směr toku vývojové osmičky naznačuje vývojový trend planety. 324
Dvě větší světlejší bytosti pracují na menší bytosti. Otevírají jí hrudník a odvíjejí pásy masa. Tento symbol představuje stvoření Adama a Evy. Objevuje se světlá vývojová spirála, která vede ze závratných hlubin do nekonečných výšin. Směrem vzhůru se rozšiřuje. Za spirálou je zdroj světla, který ji celou prosvěcuje. To znamená, že vývoj probíhá podle plánu Nejvyššího principu lásky a stvoření. Zjevuje se šedé „M“ jako znak nekonečna a jeho protichůdné tendence. Je to znak ženského principu. Tlak je velice silný. Představuje mezník ve vývoji lidstva, kdy byl symbol Matky zaměněn za symbol svaté Marie, matky Ježíšovy, která byla násilně povýšena do úřadu bohorodičky. Ze znaku „M“ se pod tlakem písmena „W“, které je symbolem mužského principu a jeho nekonečnosti, tvoří dveře, které se otevírají. Za nimi je světle modrá planeta, kterou zleva zalévá světlo. Na tvorbě se účastnily oba principy rovným dílem. Byly využity jejich protichůdné tendence, včetně vlivu dobra a zla. Jen tak se může vývoj pohybovat směrem kupředu. Světlejší bytost pracuje s rukama spoutanýma na zápěstí. Objevuje se černý čtverec. Po jeho levé i pravé straně jsou vždy čtyři světlejší bytosti. Pokud pracuje jeden z principů bez své druhé poloviny, má ruce spoutané a cesta k duchovnímu postupu je uzavřena černým víkem. Nejrychleji lidstvo postupuje na cestě harmonického vývoje, když mužský a ženský princip zastupuje čtyřduše. To znamená dvojitý duál. To jsou ty bytosti po pravé i levé straně. Pokud nejsou v harmonii, mají ruce spoutané a vzájemný vliv se tříští. Pokud pracují v harmonii, mají ruce volné a práce rychle postupuje. Oba duály jsou v souladu a připraveny. Temné víko čtverce se zdvihá a za ním se otevírá světlejší chodba. Bytosti se drží za ruce a každá z nich má před sebou otevřenou knihu. Vše je světlejší, ale ne úplně čisté. Knihy drží vždy dvě a dvě menší bytosti. Jsou veliké jako kniha, kterou drží. Malé bytosti otáčejí stránky v knize. Jsou to služebníci pravého poznání i vědění a splývají s barvou hřbetu knihy. Tato barva je světle zelená. Do popředí vystupuje tmavě šedá koule, která je uzavřená ve světlejší síti vertikálních čar. V polovině koule je vidět jedna horizontální čára, která vypadá jako poledník. Je to tvorba poledníků a rovnoběžek, elektromagnetická síť, její dráhy. Zjevuje se loď. Je prázdná, vesla jsou vztyčena. Je jich mnoho. Do popředí vystupují pyramidy různých velikostí, které vedou do nekonečna. Loď čeká na vůdce lidstva, kteří budou řídit a vládnout obyvatelům této planety. Pyramidy představují zdroj energie, která bude poskytnuta všem, kteří půjdou za světlem lásky. 325
Objevuje se cesta, která zatáčí vlevo. Je roubena vývojovou spirálou. Současně se tvoří cesta vpravo, která se stýká s původní cestou, a obě cesty tak vytvářejí list. Vývojová spirála tvoří na jeho kraji zoubky. Je to list ze stromu poznání. Pravá strana listu je tmavší. List se skládá ze čtyř okruhů, vzájemně se prolínajících. Tyto čtyři okruhy splývají v trojjedinost mužského a ženského principu. Společně tvoří v harmonii tři okruhy Božství a vytvářejí tak světle zelený lotos s nesčíslným množstvím okvětních lístků. Objevuje se kruh. Svítí pouze jeho dolní polovina. Označuje osvícenou vládu ženského principu v novém věku Vodnáře. Osvícení a vláda obou principů se pravidelně střídají. Změna běží ve směru hodinových ručiček. Vláda se mění, když padnou světlé trojúhelníky v kruhu. Jde o symbol vyprošených kleteb za uplynulou éru vlády. Jsou to kletby obou principů. Ze středu kruhu vychází čistá energie. Je to světlo lásky a odpuštění. To otevírá cestu do osvětlené chodby. Chodba zatáčí vlevo. Tam je vztyčená světlá tyč, ke které přistupují čtyři bytosti a vytahují z ní hůl. Je to dar na cestě pravé lásky. Láska a odpuštění vedou za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Hůl je pomoc a opora pro poutníka, který se touto cestou ubírá. Je to i žezlo, které je klíčem k tvorbě lásky. Bytosti jsou opět čtyři, protože jedna duše se skládá ze dvou duálů mužského a ženského principu. Hůl se mění ve dva klíče a dva prsteny. To znamená, že se blíží duchovní slavnost mystické svatby. Kruhem prstenu prochází bílý paprsek. Klíče otevírají cestu do vesmírné jednoty lásky. Dochází k mystické svatbě, protože oba duály jsou v harmonii a jsou si rovny. Otevírá se čistě zářící kniha. V ní je všechno vědění. Dole září bílá barva a nahoře světle zelená. Prolínají se. Za spolupráce obou principů bude odkryto nejvyšší tajemství. Ke knize se zleva blíží tmavé bytosti. Objevuje se loďka. Je to loď pravé víry. Do ní vstupují tyto bytosti vždy v párech. Každá z bytostí zde má přesně určené místo, mužský a ženský princip. Toto tajemství pravé víry a lásky přinesl Kristus. Je to Ježíšovo poselství lásky. Mužský a ženský princip se musejí dohodnout, teprve potom obdrží poselství lásky s jeho skrytým tajemstvím. Teprve tehdy se stanou pravými apoštoly lásky. Dostávají svitek, který se před nimi otevírá. Spolu s ním se před nimi budou otevírat knihy učení lásky, které dosud byly před nimi uzavřené. Spolupráce obou principů musí být harmonická, jinak nelze tohoto duchovního postupu dosáhnout. Vede do náruče 326
Otce a k Nejvyššímu principu lásky a stvoření. Vede k duchovní urozenosti a moudrosti lásky.
Světelný kruh Hluboko ve vesmíru je starý oprýskaný hrnec se dvěma uchy. Z něho lezou magicky mutované jedovaté langusty, sépie i krevety. Mají dlouhé, velmi ostré bodce. Jejich jed přináší smrt. Temný muž se ženou stojí na břehu mola a dívají se do tmavě modrého moře. Jeho špína je přitahuje, protože jejich myšlení a cítění je na základě rovnosti vede do této negativity. Chtějí do něho skočit. Tyto bytosti pomáhaly stvořit tuto negativitu a zaplavily s ní celý vesmír. Ve světech temnot a magie dosáhly úrovně velmistra a velmistryně. Jsou duchovně mrtví. Je třeba vést prosby za očistu, odevzdat úpisy, které byly uzavřeny bez souhlasu Božího, a eliminovat tuto negativitu. Jed by měl být neutralizován a uměle stvořený mužský a ženský princip velmistra eliminován. Šedé bytosti vzývají Světlo a mezi nimi je světelný klíč, který si vzájemně předávají. Šedé bytosti představují lidstvo a světelný klíč je pravá láska, která je klíčem k vesmírné jednotě lásky. Je stvořen čistotou myšlení a láskyplným cítěním. Vede k odpuštění. Přes odpuštění je klíč aktivován láskou a otevírá cestu k Nejvyššímu principu lásky a stvoření. Objevuje se světelný kruh. V něm jsou čtyři sloupy světla, které se mění v zářící bytosti. Jedna z bytostí si ponechá úroveň své původní výšky a ostatní tři se zmenší o polovinu. Větší bytost má svatozář a předčítá z otevřené knihy. Bytosti poslouchají, berou se za ruce a vytvářejí kruh. Objevují se tři kruhové plošiny podpírané sloupy. Vše září. Světelný kruh je Duchovní slunce. Z něho se vyzařují bytosti, které dosáhly nejvyšších úrovní poznání. Jsou to zrozenci Světla, kteří přinášejí osvícení a poselství lásky. První bytost je duchovním vůdcem, který tlumočí poselství lásky, a ostatní naslouchající je předávají svým mladším bratrům a sestrám. Poslouchají a stávají se apoštoly lásky. Berou se za ruce a vytvářejí vesmírnou jednotu lásky. Dosahují prvního okruhu poznání, který je podpírán těmito čtyřmi bytostmi. Tito duchovní učitelé se stávají pilíři pravého poznání. Od této úrovně poznání se odvíjejí další dvě úrovně poznání. Celkem jde o tři úrovně pravého poznání, které vytvářejí chrám lásky. Jsou to vrcholné úrovně duchovní urozenosti. Světlejší bytosti stojí stupňovitě seřazeny za sebou. Nejbližší bytost je nejníže. Je vidět jen jejich poprsí. Stupně vedou do závratné výše. Objevuje se mřížka svatého grálu, která vypadá jako svícen, ale také může být průřezem poháru. Grál je utvořen z pruhů, které vytvářejí paprsky světla. 327
Světlé bytosti představují lidstvo různých úrovní poznání, které jdou mystickou cestou svatého grálu. Nakonec se jim zjevuje grál. To se děje vždy, když obě poloviny mužského a ženského principu dosáhnou stejné duchovní úrovně. Tehdy se připravuje mystická svatba. Objevuje se bíle prostřený čtvercový stůl, na který bude grál položen. Z něho bude pít mužský a ženský princip na znamení svého sjednocení. Předstupuje muž a žena. Jsou zahaleni tmavě šedým závojem. Tento závoj představuje jejich duchovní stav. Sféra a dimenze, do které vstoupili, je naplněna čistou energií lásky, která z nich, podobně jako voda, smývá poslední zbytky disharmonie. Jsou to otisky, které na nich ulpěly z nižší sféry. Oba principy jsou nyní čisté. Žena mizí a muž se sklání pod tíhou pocitu viny za omyly a chyby, kterých se dopustil za éry své vlády. Své viny může napravit jedině tak, že bude pomáhat ženskému principu tyto záležitosti napravit i za jeho panování. Tato spolupráce obou principů povede opět k harmonii a mystické svatbě na vyšší úrovni poznání. Mužský a ženský princip mohou duchovně postoupit jen tehdy, když vzájemně spolupracují v harmonii. Zjevuje se bílá kruhová plošina a na ní je rozmístěno dvanáct hořících svíček, které vytvářejí kruh. Je to dvanáct zasvěcenců, v jejich srdcích hoří plamen pravé lásky. Bílá plošina představuje jejich duchovní úroveň. Podklad se mění. Levá polovina kruhu je bílá a pravá je černá při pohledu zepředu. Je to znak rovnováhy. Podklad se mění v hodiny a svíčky v číslice. Hodiny ukazují za pět minut dvanáct. Vše je zamlžené. To znamená, že svět dosáhne rovnováhy na poslední chvíli.
Duchovní vůdce – setkání Ve své vizi se paní E. vrátila do svého domu. Má tam hodně přátel. Na terase má záhon, kde pěstuje květiny. Jsou hodně zaplevelené. Přichází její přítel a radí jí, jak o ně pečovat. Plevel najednou zmizí a květiny povyrazí a okřejí. Jde se s přítelem projít. Cestou na ně vyrazí veliký pes, kterého se paní E. strašně bojí. Pes ji zezadu chytí za vlasy. Paní E. sedí na bobku, pes jí horce dýchá na krk a paní E. volá o pomoc. Nikdo si jí nevšímá. Nakonec jí přítel poradí, aby vstala a přestala se bát. Teprve nyní se paní E. odhodlá vstát. V tu chvíli pes odběhne a už si jí nevšímá. Návrat do domu představuje návrat do vlastního nitra. Nachází tam své přátele spolu se vším, co má ráda. Tuto lásku představují květiny. Jsou 328
to květy lásky, které brala jako samozřejmost a příliš se o ně nestarala. Proto jí zarostly plevelem připoutanosti, který je dusil a ničil. Přítel je jejím duchovním vůdcem, který jí radí, jak je třeba o květy lásky pečovat. Paní E. poslechne, a tak mohou tyto symboly pravé lásky kvést svobodně a volně bez připoutanosti, která je dusí a zabíjí. Její učitel ji vede dál na cestě v hlubinách jejího nitra. Potkají tam velikého psa, kterého se paní E. bojí. Pes představuje „zvíře“ v nás, naše živočišné pudy. Paní E. se bojí, protože se domnívá, že je nemá vždy pod kontrolou. Dokonce se na cestě zastaví a nechá se psem držet v šachu. Zbývá málo, aby ji pes nevláčel po zemi blátem a prachem. Duchovní vůdce ji však vybídne, aby si více důvěřovala a vstala z prachu cesty a nenechala se ovládat svým „zvířetem“. V ten čas, kdy paní E. poslechne a postaví se na cestě, je svobodná a plně se ovládá. Ocitá se ve velikém zámku. Má na starosti několik dětí, které se chtějí jít podívat do sklepení. Paní E. je varuje, ale ony si nechtějí dát poradit a trvají na svém. Jdou tedy do sklepa po širokém schodišti, které je zavede do úzké temné chodby. Konečně vejdou do haly, kde jsou po stranách několikery dveře. Z jedněch vychází přísný učitel s malým žákem a sděluje jim, že ho musel potrestat. Nyní prý už zlobit nebude. Paní E. chce vyvést děti ze sklepení a hledá východ. Konečně najde otvor, který vede na příkrý sráz. Děti se bojí, ale nakonec se odhodlají jít touto cestou a zjišťují, že to není tak hrozné a nebezpečné, jak to vypadalo na počátku. Přijdou do zarostlé zahrady a musejí lézt přes plot. Paní E. si vzpomíná, že zde v dětství už byla. Vysvětluje dětem, kde co bylo. Cestou si natrhají plané třešně, které jsou velmi sladké. Potom jdou dál a vejdou do další zpustlé zahrady, kde jsou vedle sebe tři ohromné hrobky. Paní E. odhrabe z prvního náhrobního kamene listí a zjistí, že je to její náhrobní kámen. Vzpomíná si, jak na něj vybírala erb a další výzdobu. Vedle byl hrob jejího manžela. Třetí byl hrob její matky. Na ten se však již nepodívala. Zámek představuje skupinovou duši. Děti jsou mladé duše, které jsou jí svěřeny do péče. Mladé duše se chtějí podívat na dno své duše. Paní E. je varuje, ale když to není nic platné, vede je hluboko do podvědomí. Zde je několik tajných míst, kde jsou ukryta tajemství, která nechtějí znát, protože vzpomínka na ně bolí. Přísný učitel, který vyvádí malé dítě ven, protože je potrestal, je vlastní stín bytosti, která odsuzuje sama sebe pro tajemství, která zde ukryla. Trestá sama sebe a doufá, že se tím očistí. To napovídají slova přísného učitele. Dítě je bytost sama, která jedná nezrale jako to dítě. Dospělého zde představuje paní E. Má za úkol vyvést své dítě z chaosu. Každá bytost v sobě obsahuje dítě, rodiče a dospělého. Tyto bytosti v určitých situacích nad námi přejímají vládu. Tyto tři složky našeho já by měly být v harmonii. Jednáme-li nezrale, vítězí v nás dítě. Jednáme-li autoritativně, vítězí rodič, 329
který představuje přísného učitele. Jednáme-li zrale, zvítězil v nás dospělý moudrý člověk. Únik z této závislosti je možný jen tehdy, nastoupíme-li cestu lásky. Abychom tak učinili, musíme prozkoumat všechny zákruty a taje svého nitra, včetně třinácté komnaty, kam jsme si zakázali vstup. Teprve potom, když jsme prošli houštím zpustlé zahrady ve svém nitru, okusili planého ovoce duchovní lenosti, které chutnalo tak sladce, teprve potom jsme přivedeni k místu, kde jsme byli pohřbeni jako duchovně mrtví. Teprve zde můžeme naši duši vzkřísit pro věčný život v lásce bez připoutanosti. Zde také můžeme zabít své ego a jít za světlem Boží lásky. Paní E. se osvobodila od svého přísného učitele i dítěte. Je v rovnováze. Zbývá jí jen zbavit se připoutaností. Paní E. je s přáteli na horní stanici lanovky. Všichni sedí namačkaní okolo stolů a chystají se jíst. Lanovkou se dolů přepravují jen veliké balíky. Najednou se pod ní objeví černá kočka. Přichází v převleku šaška, který má na hlavě masku jednoho z představitelů naší vlády. Všichni se smějí, ale je jim kočky líto. Paní E. jde k ní a slyší, že kočka pod maskou přede. Potom se již všichni chystají k jídlu. Někdo přinesl veliké hrnce a pánve. Horní stanice lanovky představuje místo, kde se duchovní bytosti připravují na sestup do hmotných sfér. Veliké balíky představují karmickou zátěž, kterou na sebe dobrovolně vezmou, až se reinkarnují. Černá kočka je symbolem magického vlivu hmotného světa, kterému budou vystaveni. V těchto sférách jsou magické snahy směšným šaškováním, proto se objevuje v kostýmu šaška. Má masku nejvlivnějšího politika na znamení, že tento vliv by neměl nikdo podceňovat. Všichni mágy litují, ale kočce se její stav líbí a přede. Tak i bytosti, které uvázly v magických manipulacích, si v nich libují, než je jim předložen účet a ony poznají, že vsadily na špatnou kartu. Potom je všem předložena duchovní strava, která je má posílit na cestě do jiné dimenze a sféry bytí, aby splnily se ctí svůj úkol. Paní E. jde s přítelem na setkání. Přítel jí cestou ukazuje, kde se skupina scházela dříve. Ve skupině byli tehdy jen čtyři lidé. Místo je zastrčené pod jedním domem, kde ze zdi vyvěrá pramen. Potom jdou domů k panu J. ze skupiny. Je nás tam se mnou asi šest. Na další setkání již jdeme jinam. V místnosti je připravený dlouhý stůl s občerstvením. V této chvíli je nás již okolo dvaceti. Když přijdeme na další setkání, je nás již okolo šedesáti. Máme k dispozici dvě na sebe navazující místnosti. Jsou v nich dlouhé stoly s připraveným občerstvením. Každý má dva chlebíčky. Přijde nás však velice málo. Já sedím v čele stolu a vedle mne je volné místo po mé pravici. Je tam jakoby šedý zamlžený prostor. Vyzývám paní E., aby si šla sednout vedle mne, ale ona se vymlouvá, protože se toho prostoru bojí. Vrací se s přítelem na původní místo našeho setkání a najde tam prasklý pohár. Vezme ho a schová pod plášť. Říká si, že ho musí zachránit, i když ví, že již má podobný doma. Cestou ze setkání dostane od někoho několik rajských 330
jablíček, která hned rozdá. V sáčku obdrží také šaty. Ty chce předat určité osobě. Paní D. H. je na ní však moc chce. Paní E. se jí vyhýbá, protože ji nechce urazit svým odmítnutím. Nakonec se situace vyvine tak, že šaty odevzdá té osobě, které je chtěla dát původně. Cestou prochází se svým přítelem dvěma zbořenými chrámy. Nejprve malým, který má po stranách dvě věže. Uprostřed je malá zděná zídka. Někteří se jím bojí projít, a proto si dost zajdou obcházením chrámu. Paní E. jde s několika přáteli zkratkou přes chrám. Když vyjdou ven, stojí před nimi v dálce úplně stejná zřícenina. Je jenom větší. Jednotlivá setkání představují vývoj vaší skupiny i s cestou, kterou jednotliví členové nastoupili pod vedením svých duchovních vůdců. Na počátku byla cesta do hlubin vlastního nitra, kde po očistě vytryskl pramen poznání. Toto poznání vedlo k opakování poznatků z minulých životů, proto přivedlo bytosti k panu J., který zde zastupuje bílé mágy. Skupina roste a přijímá duchovní stravu, která je předkládána. Poslední setkání představuje plánované setkání na Slovensku. Dva chlebíčky, které jsou vám předloženy, mají všem připomenout, že usilujete o očistu a rovnováhu i harmonii obou principů. To, že vás má přijít velmi málo, znamená, že se ještě všichni neprobudili pro práci, kterou slíbili. Ty jim ji připomínáš stejně, jako ji připomínáš paní E., která tě jednoho dne bude zastupovat. Místo po tvé pravici nepřijme proto, že se bojí odpovědnosti. Nevěří si. Bojí se mlhavého prostoru a nechápe, že záleží jen na ní, jakou energií ho naplní. Proto se paní E. vrací zpět na místo prvního setkání. Najde tam prasklý pohár, kterým nabírala ze zdroje poznání. Praskl její malověrností. Schovává ho pod plášť, aby jí připomínal časy, kdy z něho pila ze zdroje poznání a důvěřovala svým duchovním vůdcům. Ona nepoznává, že je to ten pohár, o kterém se domnívá, že ho má doma. Začíná znovu od počátku a k tomu dostává patřičnou výbavu, kterou si svými zásluhami vysloužila. Je to ovoce jejího snažení. Rajská jablka. Ta nezištně rozdá svým bližním. Je to duchovní šat, který uchovává pro své druhé já na mystickou svatbu. Paní D. H. zde představuje všechny bytosti, které touží zmocnit se těchto pokladů co nejrychleji, bez vlastních zásluh. To však nefunguje. Každý si svůj duchovní šat musí zasloužit usilovnou prací na sobě samém. Na své cestě se paní E. dostává na dvě důležitá životní rozcestí, kde musí volit. Buď si vezme ponaučení z minulých životů, přestane se bát a projde zbořeným chrámem svých iluzí a předsudků. Tato cesta je nejrychlejší, ale je cestou bolesti. Ale paní E. musí projít dvěma zbořeništi, protože minulý život volila okliku a postavila si ještě větší chrám iluzí, který musela zbořit. Paní E. jede se skupinou na lyžařský zájezd. Autobus je nacpaný, že vzadu musejí bytosti stát. Na druhém sedadle vpředu vidí paní L. Vedle ní sedí černovlasý muž, spíše dítě. Zezadu nelze rozeznat, jestli to je její manžel. Jak 331
projíždějí krajinou, přibývá sněhu. Mají skončit v nějaké hospodě. Potom paní E. pozve všechny do svého domu. Je veliký, uvnitř je jen jedna ohromná světlá místnost. Strop není vidět. Jsou tam schůdky, po kterých se vyjde na malý zářivě bílý balkon. Tam jsou dveře na toaletu. Paní L. na něm chce dělat přístavbu, paní E. není proti, jenom stále měří, aby dveře byly přístupné i jejím dětem. Ví, že budou mít úraz a budou chodit v sádře, kterou budou mít na dolní polovině těla. Po chvíli se vracejí ke společnosti dole. Všichni jedí ovoce. Paní E. jde vyhodit pecky. Cestou si všimne, že jedna žena, starší blondýna, drží v rukou hromádku ohryzků s ostrými špičatými semeny. Nabízí ženě, že odnese i její odpadky. Žena nejprve nechce, ale nakonec se jí je snaží předat. Přitom se jí semena rozsypou na šaty i pod ně. Smějí se, že to tak zpackaly. Paní E. říká, že to nevadí, ať semena vyklepe na zem, že vše potom zamete. Když všichni odejdou, začne paní E. uklízet. Nejprve zametá podlahu, začne od semínek, ale pak si všimne, že v koutech je odsekaná omítka, jako by někdo opravoval zeď. Lyžařský zájezd pro vás znamená cestu do zmrzlého království. Je vás mnoho, kdo znáte místo lásky jen připoutanost. Autobus je plný. Představuje společnou životní cestu. Paní L. představuje se svým manželem dvojici, která je k sobě připoutaná. Pár, který tvoří, je nerovný, on je velmi nezralá duše. Hospoda představuje svět, kde se mají reinkarnovat. Paní E. zve všechny do svého domu. To znamená, že je přijala do svého srdce. Její duchovní stav je dobrý. Místnost, která představuje její nitro, je světlá, nikdo zde není připoután. Zářivý balkonek se schůdky představuje místo duchovní očisty. Paní L. s ní trochu manipuluje a navrhuje přístavbu, ale současný stav přesně odpovídá potřebám paní E. Správně myslí na své děti, aby jim byla posilou, až budou překonávat své karmické zkoušky. Vrací se ke společnosti dole. Pojídají společnou duchovní stravu. Je to ovoce jejich duchovního růstu. Jedna žena má problémy s očistou a paní E. jí nabízí pomoc, kterou žena po mírném zdráhání nakonec přijme. Když všichni odejdou, začne paní E. pracovat na vlastní očistě. Začne nejprve odklízet semínka připoutanosti a posléze zjistí, že se začíná drolit omítka na zdi, která vymezuje její prostor. Někdo opravoval zeď, která se bortí pod vlivem vnějších vlivů. Brzy bude tato stěna posunuta a prostor se vlivem osvícení zvětší. Jsme ve velikém stanu. Po stranách jsou regály s knihami různé velikosti a stáří. Paní E. připadá, že nejsou uspořádané. Přitom má pocit, že zde ručí za pořádek. Hledá Shakespearovy spisy. Nakonec je najde. Je to menší prastará kniha. Někdo ji před ní otevřel na první straně. Ona se ptá, jestli to je Mackbeth. Je jí řečeno, že ano. Dívá se do knihy, která je psaná ručně. Text je značně zkrácený. Jste v knihovně ákášických záznamů. Paní E. hledá určité spisy, protože 332
se jako autor v té době dopustila chyby v popisu Richarda III. Na základě vlastního předsudku se podílela na jeho špatné pověsti. Richard III. byl milován prostými poddanými. Toto byla druhá kniha, kterou měla vyhledat a vyprosit. V Mackbethovi zveřejnila velice nebezpečnou kletbu, která se každým opakováním utvrzovala. Tuto kletbu je třeba zrušit a eliminovat její vliv. Jedeme na zájezd. Nejprve se zastavíme u moře, kde paní E. učí své děti plavat a nebát se vody. Na moři jsou malé vlnky a skáčou do nich. Najednou se v dálce objeví větší. Mají z nich radost. Potom jedeme supermoderním vlakem do Německa. Cestou nám promítají film o princovi a jeho ženě. Tancují s malou skupinkou mladých lidí na veliké louce. Jsou to výborní tanečníci. Moc jim to sluší. Na závěr filmu kamera couvá a zabírá stále větší plochu louky. Je prázdná a pomalu zapadá slunce. Nakonec je na vzdáleném konci vidět skupinku dětí, právě končících fotbalový zápas. Zájezd je již bezprostřední přípravou na hmotný život. Paní E. sama připravuje své budoucí děti na těžké podmínky ve hmotě. Zbavuje je strachu a přes klidnou vodní hladinu, která je symbolem klidného života, je vede k překonávání životních bouří. Jízda supermoderním vlakem představuje životní dráhu na vrcholu světské moci. Jedou na území západních sousedů. Je jim promítán základní karmický scénář vládnoucí třídy. Tanečníci jsou jednotliví politici. Tančí skvěle. Uchopení moci ve hmotném životě též probíhalo hladce. Tvoří skupinku těch, kteří drží moc pevně v rukou. Závěr filmu ukazuje, jak se jejich moc šíří. Kamera zabírá stále větší prostor. Konec filmu ukazuje skupinku dětí, které skončily fotbalový zápas. Děti jsou mladé duše, které se nechaly zmanipulovat. Konec zápasu představuje konec druhé světové války. Jde o ukázku přípravy na nový život na trenažéru. Potom projíždějí krajinou, kde je tma, přestože je tam den. Projíždějí mezi skalami. Jejich vrcholy jsou uměle osvětlené. Vjedou do lesa. Stromy mají vysoké holé kmeny. Paní E. připadá, že jsou vrcholky stromů z kamene. Mají navštívit jeskyni v horách, říkají jim, že tam bude legrace. Západní sousedé ji považují za největší atrakci. Všichni vystoupí z vlaku a dveře se za nimi neprodyšně uzavřou. Cestou k jeskyni se paní E. potká s bývalým spolužákem, který se jí ptá, jak se jí výlet líbí. Ona odpovídá, že je zatím zajímavý. Spolužák je otrávený, protože se těšil, že si na závěr dne zalyžuje, a teď to vypadá, že to již nestihne. Přicházejí ke vchodu do jeskyně. Jsou tam malé pancéřové dveře s ohromným zámkem, kterým je dobře vidět dovnitř. Klíče neexistují. Proto paní E. vykřikne: „Sezame, otevři se!“ Dveře se otevřou a paní E. vchází první. Prochází dlouhou chodbou. Ze stran na ni útočí různé obludy. Protože jim řekli, že to bude legrace, považuje je paní E. nejprve za směšné, ale pak se před ní objeví člověk, který po ní hodí košem na prádlo. Paní E. uhne a otočí se k ostatním, kteří zůstali u vchodu. V té chvíli ji zasáhne hozená židle a to jí přestává připadat legrační. 333
Průjezd temnou krajinou představuje temnou éru fašismu. Je zde umělým světlem zdůrazněno to, co je pokládáno za pozoruhodné. Ostatní nemá být spatřeno. Stromy života jsou tvrdé, strohé. Vypadají jako kamenné. Tak tvrdé jsou i jejich ideje. Výstup z vlaku představuje vstup do hmoty. Jeskyni pokládají západní sousedé za největší atrakci. Jde opět o symbol. Jeskyně je síní slávy fašismu. Zde platí síla moci a násilí. Jeskyně je také symbolem vajíčka, které je připraveno k oplodnění. Paní E. svou průpovídkou otevírá cestu k oplodnění vajíčka.
Vedení proseb Paní R. předstoupila před Otce, obě rady a Jitřního anděla. Prosila o vedení ze Světla a začala prosit za vše, čeho se dopustila na všech bytostech a planetách. Odevzdala Otci úpis, který byl asi jeden a půl metru vysoký, uložený ve zlatém pouzdře. Najednou začaly po zdech běžet útržky dějů první a druhé světové války, vylodění v Normandii, válečné střety v Izraeli, zoufalé životní a pracovní podmínky dělníků v Manchesteru v přádelnách a následné morové epidemie, stahování jeseterů z kůže zaživa kvůli kaviáru atd. Vedla prosby za odpuštění a strašně plakala. Prosila, aby předstoupil Jitřní anděl se svými temnými anděly. Vyzvala všechny své paralelní bytosti, aby předstoupily s ní tak, jak Otec dovolí. Když se otočila, viděla, že množství lidí, kteří za ní stojí, je ohromné. Odevzdala Jitřnímu andělovi úpis, který s ním sepsala, a prosila bytosti, které stály za ní, aby tak učinily také. Ony odevzdávaly úpisy ostatním temným andělům. Vyprošovala okovy s temnými anděly, a když vedla prosby za odpuštění, opět běžely po zdech útržky dějů, ale tentokrát bylo ukázáno, jak jsou prosby mocné. Viděla, že protivníci v Izraeli odložili zbraně a podali si ruce; sice bez úsměvu, vážně, protože cítili zodpovědnost a závažnost tohoto kroku. Vojáci vyskákali z tanků a svrhli je do příkopů, černí otroci v Mauretánii seděli ve školních lavicích a jejich otrokáři je učili číst a psát. Viděla vysoké politické hodnostáře a mafiány v oblecích, jak je vedou do kriminálu. Viděla roury, jak z nich teče do řek odpad. Tyto roury se uzavíraly a řeky se postupně čistily. Bylo to velmi krásné a dojemné. Když ukončila vedení proseb, děkovala z celého srdce všem a odevzdala vše milosti Boží.
Usilování Dne 12 .9. 2001 se zjevují dvě bytosti Světla a nesou veliký zářivý kříž. Je větší než ony. Je to čistý a harmonický mužský a ženský princip. Kříž představuje očištěné učení lásky. 334
Za nimi jdou nekonečné zástupy lidí. Startují stříbrná vojenská letadla. Jde o odpověď na teroristický útok v Americe. Hodiny ukazují 11.03 hodin. Ještě je čas vést prosby, aby se karmy národů vybíjely jen tak, jak je to nezbytně nutné. V prostoru se objevuje nakloněná světlejší zeď. Kolem ní je veliké množství světlých bytostí, které usilují o to, aby se poslední blok předsudků zbořil a eliminoval. Po nich se snaží vyšplhat nahoru temná bytost, která jde doslova přes mrtvoly. Leze po jejich zádech, opírá se o jejich hlavy. Tato bytost představuje ty, kteří věří, že mohou jít za svým duchovním cílem bez ohledu na ostatní. Věří jen sobě a zneužívá láskyplnosti svých bližních. Tato bytost je bezohledně využívá a zpozdile se raduje, že se dostává tak vysoko. Netuší svůj mravní pád, který je tím horší, čím výše se svou bezohledností dostala. Je to mravní pád duchovně mrtvých. Na zem dopadají světlé modrozelené paprsky. Lidé se jich snaží dotknout. Je to spojení s Otcem, který je posiluje svou láskou ve věcech dobrých. Kdo se jich dotkne, je pod ochranou Boží. Z planety vystupují poslední dvě oka řetězce připoutanosti k ideám minulosti, k ideám všemocnosti magie. Tyto dva zbytky připoutanosti je třeba odstranit ze stromu života planety Země. Je třeba vést prosby, aby toto pouto bylo vyškrtnuto a vyjmuto z příslušných ákášických záznamů, je-li to vůle Boží a nastal čas. Na kulatém a nepříliš čistém stole jsou dvě vázy. Jsou prázdné. Jedna větší stojí uprostřed stolu a druhá menší je za ní. Je to duchovní strava magie. Je prázdná a nepříliš čistá. Je to silový přístup k řešení problémů, který jen víří protichůdné tendence a tlaky individuálního chtění. Je to cesta sobectví, i když se nabubřelé ego jednotlivce ukrývá za krásná slova o lásce. Ve skutečnosti mluví jen o připoutanosti. O poutech lásky. Pravá láska je svobodná a nevytváří žádná pouta. Nic za svou lásku nepožaduje a dává vše s radostí. Raduje se ze štěstí milované osoby. Je šťastná jejím štěstím. Objevují se černé kořeny stromu života magie. Vedle nich je světelný kruh pravého osvícení. V kořenech magie se pohybuje muž, který představuje neočištěný mužský princip. Je ve stavu beztíže, který mu poskytuje pocit zdánlivé svobody. Vychází ze svého chtění a nemyslí na jeho následky. Je nečinný, nedělá nic pro svou pravou svobodu a očistu. Nevykoná nic pro své bližní a planetu, na které parazituje. Na planetě leží velký černý kříž. Je to symbol karmy všech magických manipulantů a symbol deformovaného učení lásky. Temné bytosti se snaží tento svržený symbol opět vztyčit, ale již se jim to nemůže podařit, protože patří minulé éře Železného věku. Z planety ční dráty jako z betonové konstrukce. 335
Jsou to zbytky přerušených připoutaností k předsudkům minulé éry. Je třeba se od nich očistit. Planeta je čistá, průhledná. Je to její duchovní podoba i podstata. V ní je mužská postava, která se probouzí a vyskakuje z jejího nitra. Odchází pryč. Utíká od všeho, vzdává se i odpovědnosti. Definitivně se vzdala vlády nad planetou. Je to duchovní stav mužského principu, který se připoutal k magii a nyní se osvobodil. Ještě nechápe, že od zodpovědnosti neuteče. Bude předvolán před tvář Boží, kde se očistí a zharmonizuje.
Varování Dne 14. 9. 2001 vidí paní L. pět bytostí různé barvy, jak stojí na planetě. Před nimi je symbol ohromné kletby, kterou stvořily. Vedli jsme prosby a z této kletby zbyly dvě menší. V každé z nich stál jeden princip velmistra a velmistryně. Pokračovali jsme ve vedení proseb tak dlouho, až oba zástupci vystoupili z kleteb a odešli. Bytosti různé barvy jsou zástupci lidstva, kteří svou nenávistí magicky tvoří negativní symbol pentagramu. Je to jeden z vrcholových aparátů černých mágů. Lze ho stvořit pouze společným soustředěným úsilím černých mágů vzýváním velmistra a velmistryně. Jak je náročná tvorba magického pentagramu, tak náročné je jeho zrušení. Vlastně je jeho vyrušení velice svízelné a daleko náročnější, než si myslíte. Tato konstrukce je jištěna mnoha magickými úkony a programy, které se obnovují, a zrušit ji lze pouze pod ochranou Boží, s jeho souhlasem a pod jeho vedením. Objevují se dvě otevřené dlaně. Na každé z nich leží mince odlitá ze zlata a bronzu. Tento lesk zasahuje okolí. Tmavší kříž vytváří kliku od dveří. Objevuje se tmavá ruka, odseknutá tak, že je vidět kost. Rána se začíná zacelovat. Mince v dlaních pravé i levé ruky napovídá, že odpovědnost za magické manipulace nesou oba principy společně rovným dílem. Každý za své manipulace zaplatí do posledního haléře. Ještě horší je to, že tato platba postihuje i ty, kteří byli infikováni jejich předsudky. Tak se vytvářejí podmínky pro společnou karmu. Symbolem karmy je černý kříž a ten tvoří kliku, která může otevřít dveře apokalypse, kterou společně připravili svým myšlením a cítěním i manipulacemi a skutky. Aby se dveře pro uskutečnění apokalypsy neotevřely, je třeba se vzdát násilí magických manipulací a připoutanosti k magii i za cenu utrpení. Raději odseknout a eliminovat všechny podoby připoutanosti, jak vám naznačuje obraz s odseknutou rukou. Pravá láska vám dá svobodu a zhojí všechny rány, které jste utržili při souboji dobra a zla v sobě samých. 336
Na krátký okamžik se zjevuje atomový hřib, potom strom života planety. Je světlý, jakoby z páry, která se rozpíná, až posléze mizí. Je to varování před nukleární válkou, která by přinesla zhoubu vaší planetě i jejímu lidstvu. Atomový hřib varuje nejen před nukleárními zbraněmi, ale před všemi zákeřnými zbraněmi hromadného ničení. Vedete pravidelně prosby za planetu i její obyvatele, zejména za ty, kteří nesou tíhu rozhodování na svých bedrech. Je nutné vést prosby i za protivníky, aby se vybíjely karmy jen tak, jak je to nezbytně nutné. Mír s vámi!
Odpověď Pět zářících bytostí stojí na stupních. Nejvyšší bytost stojí na nejvyšším stupni. Pod ní na nejbližším stupni stojí bytosti poloviční velikosti, po každé straně jedna. Pod nimi jsou další dvě bytosti ve stejném seskupení. Vyzařují čistou lásku a tvoří protiváhu magickému pentagramu. Nejvyšší je Otec a pod ním stojí očištěný a harmonický ženský a mužský princip a pod nimi opět mužský a ženský princip na znamení sounáležitosti. Otec vyslyšel vaše prosby a eliminuje hrozivý vliv pentagramu. Karmy se budou vybíjet jen tak, jak je to nezbytně nutné. Objevuje se lotos se čtyřmi okvětními plátky. Každý plátek je knihou učení lásky. Tak, jak si lidstvo postupně osvojuje toto učení, rozvíjí se lotos čistoty a moudrosti. Přibývají listy s dalším a dalším poznáním tohoto učení. Objevuje se veliká kniha krásného světle zeleného vyzařování. Z ní předčítá bytost stejného vyzařování. Je to duchovní vůdce. Okolo něho je shromážděno mnoho bytostí, které mu naslouchají. Tyto bytosti mají většinou bleděmodré vyzařování. Jsou to původem pozemšťané, zbytek bytostí má žlutooranžové vyzařování Jantaranů. Jsou to reinkarnovaní marťané, kteří po zkáze Marsu přišli na vaši planetu.
Setkání na Slovensku v Krpáčově Setkání probíhalo ve dnech 21. 9. až 23. 9. 2001. Účastnily se ho skupiny ze Slovenska, Moravy i Čech. Vše bylo řízeno Otcem a bylo nám zjeveno to, co mělo být zjeveno. Nejprve jsem vysvětlovala některé nejasnosti, které vznikly nesprávnou interpretací. Potom jsme vedli prosby za celý svět tak, aby nedošlo k odvetnému útoku Američanů dne 22. 9. 2001 v 15 hodin našeho času. Otec nás vedl v našich prosbách a bylo ukázáno vše, co bylo třeba, aby byla hrozba 337
třetí světové války oddálena a vyškrtnuta z příslušných ákášických záznamů. Vedli jsme prosby nejen za napadené, ale i za agresory. Dík tomu, že i toto většina lidí pochopila, byl sveden hlavní karmický tlak na pole diplomatického vyjednávání a odveta směřována na vyhledávání teroristů. Stal se zázrak, lidstvo vedlo své prosby v souladu a Otec mohl zasáhnout svou milostí. Víc zatím nebylo možné vykonat. Je třeba stále prosit za obě strany, zejména za vládce, na kterých leží hlavní tíha rozhodnutí, aby se karmy vybíjely jen tak, jak je to nezbytně nutné. Tyto dny jsme byli vedeni a chráněni milostí Boží. Bylo nám ukázáno, jak silný je vír negativního myšlení a cítění. Jak snadno na základě rovnosti přijímáme předsudky a dopouštíme se omylů a chyb. Jak jsme malověrní a těžko přijímáme na základě svých předsudků milost Boží, protože v ni nejsme schopni uvěřit. Bylo ukázáno, jak je třeba pracovat na sobě samých, abychom se očistili od všech čar a bloků. Bylo na nás útočeno, ale byli jsme chráněni. Jen ten, kdo dal přednost pohodlí a nevedl důsledně prosby, přijal bloky a předsudky, které mu byly magicky podsunuty. Byla to jejich svobodná vůle. Osvobodí se od nich teprve tehdy, budou-li na sobě usilovně pracovat. Jinak již v podstatě volili a jejich cesta se odklání. Byla vytvořena modelová situace karmických střetů Jantaranů a pozemšťanů, kterou do dnešních dob neuměli vyřešit. Teprve nyní většina z nich pochopila a vedla prosby za zachování míru. Těm, kdo byli ve svém vedení proseb upřímní a láskyplní, byla tato karma odpuštěna a byla vyškrtnuta z jejich ákášických záznamů. Během obřadu svatého grálu bylo z každého jedince mnohé sňato. Opět to bylo možné jen u toho, kdo pochopil milost Boží. Kdo si ji blokoval svou nedůvěrou, bude o ni muset usilovat znovu, cestou vlastní očisty myšlení a cítění. Na následném zasedání naší skupiny došlo k pochopení a vyrovnání našich nejtěžších karmických vazeb. Byly ukázány ty reinkarnace, kde jsme se dopustili závažných omylů a chyb. I ty byly odpuštěny. Podobně to probíhalo i na zasedání ostatních skupin. Kdo pochopil své omyly a chyby a projevil snahu vše napravit a pracovat na tom, z toho byly tyto karmy sňaty. To, co z nás bylo v tyto dny sňato, nemohlo být nikdy jindy eliminováno. Nedovedeme si představit, jaká milost nám byla nabídnuta a udělena. Při návratu domů jsme byli všichni zdrženi asi o dvě hodiny, aby se nenaplnil útok temných sil. Byli jsme pod ochranou Boží a vrátili jsme se ve zdraví a v pořádku domů. Děkujeme! Mír s vámi!
Vize na setkání v Krpáčově Ve vizi dne 22. 9. 2001 viděla paní L. červená jablka na stromě života, tvořící kříž. Jsou to plody našeho života. Tuto karmu jsme si přivodili sami svými polopravdami. Zjevil se průhledný gel s černými tečkami parazitů. Z polopravd 338
a lží se tvoří duchovní parazité, kteří nás karmicky zatěžují. Je velmi obtížné se od duchovních parazitů očistit. Paní L. nese paní S. v náruči. Je to karma z Jantaru, kdy ji nenáviděla, protože zavinila smrt svatého dítěte. Bylo stanoveno, že v příštím životě, pokud paní L. nepochopí, bude žít v její blízkosti a trpět tím, co na ni uvrhla. Tato karma z nich byla sňata. Slovo FOX = liška. Symbolizuje magické manipulace. Liška je světlá, to znamená, že je vše vyrovnané, zbývá eliminovat otisky. Je vidět čtyři zelené lístky, po kterých kráčíme. Tři lístky tvoří znak spořitelny, jeden lístek je vpředu. Cesta, kterou jsme se dali, je cesta živých, tvoří ji kapitál lásky. Vede nás do budoucnosti. Nilský kříž na černém podkladu je bílý. Sděluje nám, že karma za naše manipulace v Egyptě je vyprošena. Je třeba vyprosit sběrné karmy. Deset zářivých knih představuje desatero moudrostí učení lásky. Cesta k této moudrosti se před námi otevírá. Bílé křeslo je prázdné. Až se oba principy, mužský i ženský, očistí od pýchy a touhy po nadřazenosti, setkají se v lásce a harmonii. Teprve tehdy budou moci usednout na toto křeslo a společně vládnout ve Zlatém věku lidstva. Mojžíš se zjevuje na znamení, že i jeho karma je vyrovnána. Je to karma jeho i Izraele. Byl nekompromisní a tvrdý ke svěřenému lidu. Tučňáci jdou zleva doprava přes světlou cestu. Je to cesta všech lidí, kteří dávají přednost vnějším obřadům před vnitřní cestou lásky. Kloužou po povrchu věcí a pro samé povrchní hledání nepoznají pravý poklad lásky. Jsou ve fraku, vyšňoření vnějšími atributy pravdy, ale jdou ze zmrzlého království, které představuje nedostatek lásky, opět do zmrzlého království. Pravou lásku nepoznají, protože jsou oslepeni leskem zmrzlého sněhu království. Je to sníh a led pramenící z nedostatku citu a z fanatismu. Tmavě modrá barva, zlaté stužky vyznamenání, obrysy složitých strojů, trčí z nich stříbrné tyče. Jde o pokračování cesty tučňáků. Jdou cestou vědy, kdy zapomínají na soucit s lidmi. Věda je nad vším, i když přináší zkázu lidstvu. Objevují se rozvaliny porostlé trávou. Je vidět zbytky potrubí. V zemi jsou tučňáci. Mají venku jen tmavé hlavičky. Je jich mnoho. Dochází k rozpadu jejich osobnosti. Vše kolem nich se bortí. Již nejsou schopni přinést nic užitečného, sami zabředávají hlouběji a hlouběji do svých manipulací. Jsou spoutáni vlastními obřady. Nemohoucí. Je vidět mnoho „v“. Jsou to zbytky kalichů umělých květin tulipánů a aster. Původně to byly živé květy lásky, které byly nedostatkem citu vyměněny za umělé květy, když uschly nedostatkem láskyplné péče. Zjevuje se noční krajina s rozlehlými stavbami. Jsou zde rostliny a obrovský hmyz. Fialový reflektor pátrá a hledá. Jde o planetu Cyrus, kde se Jantarané nejvíce provinili svými genetickými pokusy. Z této planety učinili svou laboratoř. Objevuje se jiná planeta s kulatými dunami písku. Uprostřed lidská ruka tvoří počátek rostliny. Je to kapradí. Hromady písku se pohybují. Jeden člověk sám 339
nic nezmůže. Marná práce bez podpory Boží. Zjevují se bílé otáčecí dveře, mají mnoho křídel, horní polovinu mají prosklenou. Bílé otáčecí dveře představují vstup do jiné dimenze na základě osvícení. Po jednom křídle dveří se sune tmavá rostlina, je zde již polopoušť. Těmito dveřmi projde jen ten, kdo pochopí důležitost citu lásky a soucítění. Objevuje se háčkovaná záclona. Je světlá, pozadí je tmavé. Je to poslední clona, která odděluje lidi inverzního vývoje od vstupu do temnot negativity. Šedostříbrné pouzdro s mobilem představuje kontakt se světy magie. Kytice červených a modrých květů na tenkých stoncích vypadá jako umělá. Květy představují vyumělkovanou lásku mužského a ženského principu. Je plochá, protože postrádá svěžest pravého, živého citu. Jde o náhražku citu nevyrovnaného mužského a ženského principu. Tmavé bytosti přelézají z jedné plástve do druhé, světlejší. Jsou to bytosti, které byly uzavřeny svou připoutaností. Zaměňují jednu připoutanost za druhou. Nemohou se osvobodit. Teprve až pochopí, že připoutanost je past a nemá nic společného s láskou, rozvolní svá pouta, dají všem svobodu, tehdy se sami osvobodí a nastoupí cestu lásky. Dne 23. 9. 2001 jsou vidět samé očištěné slunečnice. Sestupují k nám po schodech shůry božské bytosti s bílými křídly. Planeta Jantar je očištěna, karma Jantaranů se vyrovnává. Pan J. O. má zkřížené ruce na hrudníku. Nepřijímá milost Boží. Pomalu rozevírá paže a spouští je. Rezignuje. Paní R. vyprošuje všechny zásahy do vývoje. Prosby jsou splněny. Proti lásce se staví ohromná kletba. Černý mág se spojil s velmistrem a zakódoval je v čase a prostoru. Se svým ženským principem stvořil triádu čarodějů i čarodějnic, vzájemně propojenou. Je to šest bytostí, které se tváří láskyplně, ale jejich nitro je temné. Je to šest bytostí přikrytých světlou látkou, stojících okolo planety. Milost Boží eliminuje jejich moc. Nekonečné množství větrných elektráren se točí ve směru hodinových ručiček. Je to ukázka budoucnosti, kdy nastane soulad a harmonie. Zbývající kletby při vedení proseb padají, slábnou, zprůhledňují se a mizí. Kolem planety stojí v kruhu domy a vesnice. Jsou to města a vesnice budoucnosti. Vše je v duchovním světě připraveno pro nový věk. Objevují se světlé hlavy bytostí. Některé z nich scvakne a omezuje dřevěný kolíček. Je to symbol toho, že i některé osvícené hlavy mohou spoutat předsudky vlastní i předsudky druhých. Ostatní přijímají učení lásky a pokorně naslouchají. Jednotlivé bytosti stoupají po schodišti, které se točí vpravo. Každý stupeň je utvořen z černého a bílého trojúhelníku. Je to cesta rovnováhy. Na planetě stojí všechny bytosti v pokoře a čekají na rozhodnutí, co bude dál. Lidstvo se očišťuje a snaží se poučit ze svých chyb. Objevuje se bílé schodiště. Uprostřed jsou přes všechny schody dvě černé šmouhy. Nahoře je pomník 340
lidstva. Je to zeměkoule a vedle ní černý žebřík. Připomíná nám, kam nás zavedly magické manipulace. Objevuje se úpis svázaný tmavým provazem. V jedné třetině je přestřižen na znamení, že tento úpis byl vyškrtnut z ákášických záznamů lidstva této planety. Na planetě je jeden velký košatý strom. Ze země raší malé stromky. To znamená, že karma zmaru byla vyškrtnuta z ákášického záznamu naší planety a dochází k její regeneraci. Objevuje se zahradník, ve kterém poznáváme pana J. Má modré kalhoty a zelené tričko. V rukou drží tmavé vidle. Je představitelem mužského principu, který se snaží napravit, co za své vlády pokazil. Ze setrvačnosti však užívá magických nástrojů. Ty však nemohou pomoci. Musí se i s těmito nástroji rozloučit a postupovat bez násilných zásahů do přírodních zákonů. Muž visí na bílých kruzích, má pouze bederní roušku. Mužský princip je očištěn. Paní E. má světlé srdce a v něm stojí dvě rybky vedle sebe. Je to symbol její víry v Nejvyšší princip lásky a stvoření. Světle modré bytosti stojí na šachovnici ve čtyřstupech v bílých kruzích. Jsou připraveny. Je to očištěné lidstvo modré planety. Je připraveno ke vstupu do nového věku a těší se, že bude mít tu čest budovat Zlatý věk lidstva. Paní J. vidí skupinu asi deseti lidí, kteří stojí na lžíci. Nepospíší-li si s očistou, pozře je negativita. Není již čas se rozmýšlet, jejich čas se naklání. Poslední kletba, která byla v minulosti vržena na pana L., se rozpustila milostí Boží. Jeho sestra vidí auto převrácené na střechu, jehož kola jsou současně brýlemi mužské bytosti. Tyto čáry, které byly na ni a její paralelní bytosti vrženy, byly eliminovány láskou Boží. Paní A. vidí kopuli chrámu v Rusku, ke kterému vedou bílé schody a na nich jsou černé krychle. Je to symbol její karmy z Ruska. Černé krychle představují bloky, které musí eliminovat, chce-li vstoupit do chrámu lásky. Pan P. Bu. vidí koleje a přehozenou výhybku. Je v jeho moci najít pravou cestu. Jde o varování. Paní J. vidí dvě černé roury, ze kterých odtéká špína. Mnohé bylo očištěno. Pan J. sestupuje ze svého trůnu, na kterém vládl jako Ivan Hrozný. Moc již není pro něho rozhodující. Gratulujeme! Manželé D. a M. vidí vysoké a veliké schody, mají problém po nich vystupovat. Postupně se budou zbavovat karmické zátěže a cesta vzhůru bude pro ně s pomocí Boží snadnější. To nastane tehdy, budou-li pracovat na sobě samých a snažit se napravit své omyly a chyby. Pro nás všechny je připraven prostřený bílý stůl s duchovní stravou. Záleží jen na nás, zda k němu zasedneme a jakou stravu si vybereme z toho, co se nám nabízí. Každý z nás sedí před svým kulatým zrcadlem a na základě svého hodno341
cení přistupuje k velikému bílému kříži, který držím, a všichni mi ho pomáhají nést. Všichni mne podporují svou láskou a pomáháme pročišťovat vývojovou osmičku i bytostem, které jsou v ní uzavřené a tápou. Objevuje se světlá dvanáctka. Jednička splývá s dvojkou. Vstupujeme do vesmírné jednoty lásky.
Dopis Otce Děti moje milované, uzavíráte jednu z nejtěžších etap vašeho výcviku i očisty. Blahopřejeme vám! Nyní vás očekává radostná práce pod ochranou vesmírné jednoty lásky. Pokud nesejdete z cesty a budete pracovat tak, že nebudete porušovat vesmírné zákony, budete mít naši podporu. Bude to práce náročná, ale již radostná, protože budete rozumět, vědět i znát vše potřebné. Děkujeme vám za vaši píli, vytrvalost a trpělivost. Děkujeme vám hlavně za lásku, kterou jste všichni vykazovali. Žehnáme vám ve věcech dobrých! Otec, Jitřní anděl, rada nejvyšších, rada temných andělů
342
Obsah Úvod ...............................................................................................................5
Vstupte do Hádovy brány Dopis Otce ...................................................................................................13 Novoroční setkání ........................................................................................13 Hudební škola ..............................................................................................16 Kdo je kdo, aneb každý pracuje na svém místě .........................................18 Obchod pana P. Br. ......................................................................................18 Souboj dobra se zlem ..................................................................................19 Duchovní společenství................................................................................ 20 Návštěva u rodičů ....................................................................................... 20 Usmíření pánů P. a T. ..................................................................................21 Dům s pavlačemi......................................................................................... 22 Výlet do Anglie ........................................................................................... 22 Pomsta mágů a vítězství paní L. .................................................................24 Boj o stříbrné rádio ..................................................................................... 26 Zkoušky agregorů.........................................................................................27 Hledání ........................................................................................................ 28 Porod dvojčat .............................................................................................. 30 Strážce času ................................................................................................. 32 Výhledy z okna ............................................................................................ 33 Práce duchovního učitele ........................................................................... 36 „Dovolená“ .................................................................................................. 36 O Kassandře .................................................................................................37 Kontrola....................................................................................................... 38 Druhá kontrola............................................................................................ 38 Pouštění draka............................................................................................. 40 Konec magie na planetě Zemi ....................................................................41 Nález pana P. Bu. ........................................................................................ 42 344
Vyšetřování vraždy ...................................................................................... 42 Dohady s měňavcem ................................................................................... 43 Ukončení očisty pana P. Bu. ...................................................................... 44 Tunel ............................................................................................................ 45 Podsvětí ....................................................................................................... 45 Vize o zkáze planety ................................................................................... 46 Titánské zkoušky ..........................................................................................47 Třetí etapa osvobození a očisty ................................................................. 48 Pravda a předsudek ..................................................................................... 50 Rodinná přítelkyně ..................................................................................... 50 Mars – Jantar, mrtvá planeta ......................................................................51 Životní pouť ................................................................................................ 52 Pohřeb planety ............................................................................................ 53 Pohřební hostina ..........................................................................................54 Zásah strážce vesmíru .................................................................................54 Rodinný výlet .............................................................................................. 56 Třídění lidstva ............................................................................................. 56 Náhradní karmický scénář ..........................................................................57 Danajský dar ............................................................................................... 58 Porod ........................................................................................................... 58 Zrození ........................................................................................................ 58 Hledání a setkání naší skupiny v příštím životě........................................ 59 V regeneračních koutech ............................................................................ 60 Uzavření éry Železného věku – vstup do nové éry ................................... 60 Obchodní dům .............................................................................................61 Život v novém věku ..................................................................................... 62 Cestování paní R. ........................................................................................ 64 Duchovní poznání....................................................................................... 66 Pozorovatelé ................................................................................................ 66 Uvítání v Šambale ........................................................................................67 Poklady nového věku .................................................................................. 68 Vesmírné spojení lásky ............................................................................... 69 Zrození nepravého svatého dítěte na Jantaru ........................................... 70 345
Titánské zkoušky ..........................................................................................71 Dvanáct titánů ve zvěrokruhu .....................................................................72 Dovolená ......................................................................................................74 Převlékání .....................................................................................................75 Vize paní L. ..................................................................................................76 Věčný Žid .....................................................................................................76 Trojfázová příprava očisty ...........................................................................77 Stavba chrámu lásky ................................................................................... 79 Očista .......................................................................................................... 80 Žlutá planeta ............................................................................................... 82 Slavnost svatého grálu ................................................................................ 83 Slavnost agregorů ........................................................................................ 89 Závislosti ..................................................................................................... 90 Vize o skupině ............................................................................................. 92 Regenerace planety Země a všech živlů, konec magie a upírství ............ 92 Planeta Země jde cestou svatého grálu ..................................................... 93 Příprava na reinkarnaci ...............................................................................94 Duchovní ponaučení....................................................................................94 Oběť lásky.................................................................................................... 96 Příprava na další reinkarnaci ......................................................................97 Bič Boží ....................................................................................................... 98 Práce ve skupině, léčení ............................................................................. 99 Zkouška ......................................................................................................101 Porod ..........................................................................................................101 Hledání .......................................................................................................102 Spor o duchovní šat ...................................................................................103 Ples upírů ....................................................................................................103 Odchod mágů .............................................................................................103 Duchovní stav lidstva.................................................................................104 Tři kříže ......................................................................................................104 Zlatý křížek ................................................................................................104 Ježíš Nazaretský .........................................................................................105 Závěrečná vize............................................................................................105 346
Nemoc planety, ohrožení vesmíru ............................................................105 Vize o příštím životě ..................................................................................107 Doplňující vize ...........................................................................................108 Dar nebes ...................................................................................................109 Poznání .......................................................................................................110 Maska .........................................................................................................110 V lázních ..................................................................................................... 111 Spořitelna ...................................................................................................112 Planeta Země volá o pomoc......................................................................112 Tajemství sfingy, vnější a vnitřní cesta za osvícením ...............................113 Poslední schůzka skupiny ve školním roce 1999–2000 .......................... 114 Poslední služba........................................................................................... 116 Dopis Otce ................................................................................................. 117
Hekaté letí na nebesích Dopis Otce ................................................................................................ 125 Očista planety od sběrných karem .......................................................... 125 Vstup do vesmírné jednoty lásky ............................................................. 126 Svaté děti, karmické osvobození Jantaranů a Atlanťanů ....................... 128 Mantra pro třetí tisíciletí .......................................................................... 128 Cesta a volby mágů ....................................................................................130 Cesta lidstva za osvícením ........................................................................132 Očista šamana ............................................................................................134 Setkání s mistrem.......................................................................................135 Pád a vzkříšení ...........................................................................................136 Pomoc paralelním bytostem připoutaným k magii ..................................140 Tajemství pyramidy ....................................................................................142 Domky na svahu ........................................................................................143 Návštěva v nemocnici ................................................................................144 Božstvo dračí síly .......................................................................................145 Trenažér ......................................................................................................147 347
Duchovní hudba .........................................................................................148 Kolo života .................................................................................................150 Záchrana padlého anděla ..........................................................................153 Smrtihlav ....................................................................................................154 Tunel do Světla ...........................................................................................155 Bojiště .........................................................................................................156 Dědictví magie ...........................................................................................157 Vládkyně Černého Kuželu ........................................................................158 Hlavní role ..................................................................................................159 Vize paní L. W. .......................................................................................... 161 Dvanáct vizí paní L....................................................................................162 Vize paní E. ................................................................................................164 Apokalypsa .................................................................................................166 Očista ..........................................................................................................168 Hórovo oko .................................................................................................168 Osvobození princezny ...............................................................................170 Dovolená v Tunisu .....................................................................................172 Odměna ...................................................................................................... 174 Vize o tunelu, „dovolené“ a velmistrovi ...................................................177 Velmistr.......................................................................................................178 Kontrola......................................................................................................182 Loučení s pánem temnot a světů magie ...................................................183 Konec účtování ..........................................................................................184 Společná cesta ............................................................................................185 Schůzka skupiny, její cesta a práce ...........................................................187 Práce agregorů ...........................................................................................189 Očista planety ............................................................................................189 Životy paní E. mezi životy a reinkarnace ................................................ 190 Paging .........................................................................................................191 Vývoj lidstva v magii ................................................................................. 193 Hostina u královského dvora.................................................................... 195 Koncert .......................................................................................................197 Duhový kruh ............................................................................................. 198 348
Slavnost smíření ........................................................................................ 200 Osvobození mužského a ženského principu ............................................201 Klaun ......................................................................................................... 202 Školení ....................................................................................................... 204 Barvál ......................................................................................................... 205 Temný vír ................................................................................................... 205 Poznání nového věku ................................................................................ 208 Zkouška lásky – Tibeťan ........................................................................... 211 Cesta očisty od připoutanosti ...................................................................212 Cesta za Světlem ........................................................................................ 214 Vzkříšení a očista duchovně mrtvých .......................................................216 Vyrovnání mužského a ženského principu – smíření ..............................218 Osvobození ................................................................................................ 220 Duchovní vůdce ........................................................................................ 222 Sen paní S.................................................................................................. 224 Poznání ...................................................................................................... 225 Další sen paní S. ....................................................................................... 226 Nákup a hledání paní L. ........................................................................... 227 Očista paní R............................................................................................. 228 Prokletí Jantaranů ..................................................................................... 229 Pět mudrců, patero moudrostí ..................................................................231 Dvojčata..................................................................................................... 232 Probuzení – vojáci ................................................................................... 236
Bohové jdou v zástupu Dopis Otce ............................................................................................... 245 Cesta očisty paní E. .................................................................................. 245 Kontrola..................................................................................................... 250 Smlouva s temnotami ............................................................................... 252 Stěhování ................................................................................................... 255 Návštěvy .................................................................................................... 255 349
Reinkarnace ...............................................................................................257 Cesta lásky................................................................................................. 260 Exkurze .......................................................................................................261 Společná sebevražda ................................................................................. 264 Přiměřená strava ....................................................................................... 265 Dům na konci cesty .................................................................................. 266 Učitel ......................................................................................................... 266 Duchovní strava, zpěv lásky a cesta očisty ...............................................267 Sedm stupňů lásky .................................................................................... 269 Slavnost smíření ........................................................................................ 269 Dodatek ......................................................................................................271 Svatý grál – energetická mřížka ...............................................................272 Doplňující vize paní L. ..............................................................................272 Výhled do budoucnosti, můj anděl strážný ..............................................273 Andělská hora ............................................................................................274 Společná cesta ............................................................................................275 Bohové jdou v zástupu… ............................................................................278 Tři moudrosti lásky ................................................................................... 279 Konec mágů na planetě Zemi ...................................................................281 Cesta lásky................................................................................................. 282 Odchod svatých dětí z Jantaru................................................................. 284 Výuka na Jantaru ...................................................................................... 285 Odměna ..................................................................................................... 286 Planeta se čistí........................................................................................... 288 Výuka, současný stav ................................................................................ 290 Planety vytvářejí vesmírnou jednotu lásky ...............................................291 Zkoušky ......................................................................................................291 Setkání v Banské Bystrici ......................................................................... 292 Očista planety ........................................................................................... 293 Souboj dobra se zlem ............................................................................... 293 Karma pana J. O. ...................................................................................... 296 Strach ......................................................................................................... 296 Večírek ....................................................................................................... 297 350
Dřevěný trůn na Marsu ............................................................................ 298 Chrám poznání ......................................................................................... 299 Vzkříšení lásky .......................................................................................... 302 Obrázek z minulého života v Krnově ...................................................... 303 Soustředěný útok mágů ............................................................................ 304 Klenot ........................................................................................................ 304 Kůry andělské, melodie lásky................................................................... 304 Knihovna ákášických záznamů ................................................................ 307 Přechod.......................................................................................................312 O připoutanosti ..........................................................................................312 Sklizeň ........................................................................................................313 Nový byt ..................................................................................................... 314 Schůzka skupiny ........................................................................................ 314 Vyznavači magie......................................................................................... 317 Vesmírná tvorba .........................................................................................318 Zkouška ......................................................................................................321 Antikvariát ................................................................................................ 322 Škola .......................................................................................................... 324 Světle zelený lotos..................................................................................... 324 Světelný kruh ............................................................................................ 327 Duchovní vůdce – setkání ........................................................................ 328 Vedení proseb ............................................................................................ 334 Usilování .................................................................................................... 334 Varování ..................................................................................................... 336 Odpověď .................................................................................................... 337 Setkání na Slovensku v Krpáčově ............................................................ 337 Vize na setkání v Krpáčově ...................................................................... 338 Dopis Otce ................................................................................................ 342
351
HELENA ŠEBLOVÁ
POCHODEŇ PRAVDY 5. díl Vydalo nakladatelství HEMAX, spol. s r. o., Albrechtická 2160/39, 794 01 Krnov e-mail:
[email protected] Tisk Finidr, s. r. o., Lipová 1965, Český Těšín Náklad 2000 kusů 1. vydání Krnov 2007 Distribuce: Nakladatelství HEMAX, s. r. o., Albrechtická 2160/39, 794 01 Krnov, e-mail:
[email protected], www.poselstvilasky.cz Nakladatelství Poznání, 1. máje 29, 772 00 Olomouc, tel.: 585 225 151, e-mail:
[email protected], www.poznani-knihy.cz ISBN 978-80-239-8886-4
