Pobřežnice jednokvětá Mizející rostlina čistých a letněných nádrží
Základní údaje o druhu Český název: pobřežnice jednokvětá Latinský název: Littorella uniflora (L.) ASCHERS. Čeleď: jitrocelovité (Plantaginaceae) Kategorie zákonné ochrany: kriticky ohrožený druh Kategorie ohrožení podle Červeného seznamu (2012): kriticky ohrožený druh Výskyt: západní, severní a střední Evropa Počet lokalit v ČR (k roku 2016): osm Délka života: víceletá rostlina Výška rostliny: až 20 cm Doba kvetení: květen až září Stanoviště: mělká, opakovaně obnažovaná písčitá pobřeží vodních ploch Možné záměny: blatěnka vodní (Limosella aquatica), hlavně raná a nekvetoucí stádia
Littorella uniflora ( L. ) ASCHERS
Popis druhu Pobřežnice jednokvětá je drobná obojživelná rostlina. Vytváří růžici čárkovitých listů na krátkém stonku a poměrně bohatý kořenový systém. Délka listů, a tedy i výška celé rostliny, může dosahovat až 20 cm. Pobřežnice vytváří dvě růstové formy. Rostliny rostoucí pod vodou mají méně delších a tlustších listů, naopak vynořené rostliny mají listy tenčí a početnější. Kvetou pouze vynořené rostliny. Květy pobřežnice jsou jednopohlavné. Jednotlivé samčí květy vyrůstají na tenkých květních stopkách, které jsou kratší než listy. Květy mají zelený kalich a bělavou korunu, ze které ční tyčinky se žlutavými prašníky. Samičí květy jsou velmi nenápadné, nacházejí se na bázi rostliny. Jsou rovněž tvořeny kalichem a korunou, ale nejvíce zřetelná je nápadně dlouhá čnělka přecházející v nitkovitou bílou bliznu. Pokud se pobřežnici na lokalitě daří, může vytvářet výrazné, poměrně rozsáhlé porosty, ale jednotlivé rostliny se dají snadno přehlédnout.
3
Životní cyklus Pobřežnice je víceletá stálezelená rostlina. V průběhu svého života roste jak pod vodní hladinou, tak na souši podle aktuální výšky vodní hladiny nádrže. Pokud má rostlina vhodné podmínky, tj. je vynořená a má dostatečnou vlhkost, kvete od května až do září. Během této doby může na jedné rostlině vzniknout až 20 plodů. Plodem je tvrdá elipsoidní nažka hnědavé barvy, obvykle 2–2,5 mm velká, obalená zaschlou korunou a kalichem se světle hnědými, asi 1,5–2 mm velkými semeny. Semena mohou klíčit hned v následujícím roce, klíčivost si zřejmě udržují i po 30 letech. Klíčení podporuje krátké vyschnutí semen, semena dobře klíčí na světle a v režimu střídání teplot, tj. v podmínkách, které jsou typické pro obnažená dna na jaře a v pozdním létě. Semena překrytá necelými 3 cm písku už ale neklíčí vůbec.
4
Jak vynořené, tak ponořené rostliny se šíří i vegetativně četnými povrchovými výběžky. Rostliny uprostřed kompaktních porostů vytvářejí dceřiné rostliny na dlouhých výběžcích splývajících volně ve vodě. Tito „plaváčci“ jsou zřejmě schopni po utržení, například při silnějším vlnobití, kolonizovat vzdálenější břehy jezer nebo rybníků, případně se dostávat vodou na další místa v povodí. 5
Stanovištní nároky a ekologie druhu Porosty pobřežnice mohou u nás zasahovat až do hloubky 2 m. Častěji se však vyskytuje pouze při pobřeží, v hloubce 40 až 60 cm. Pobřežnice totiž ke svému růstu potřebuje především vysokou průhlednost vody, která je v našich podmínkách podmíněna nízkou úživností (trofií) vody. Nejlépe však prosperuje při kombinaci vysoké průhlednosti vody a občasného vynoření porostů, buď díky letnění rybníka, nebo při snížení hladiny při dlouhodobém přísušku během léta.
6
Pobřežnice patří ekologicky mezi tzv. isoetidy, tedy ponořené nebo obojživelné vytrvalé vodní rostliny specializované na pomalý růst v živinami chudých vodách (například v severských jezerech nebo našich oligotrofních rybnících) na písčitých nebo štěrkovitých substrátech. S touto životní strategií je spojena řada adaptací, které umožňují pobřežnici v uvedeném prostředí úspěšně růst. Na rozdíl od většiny vodních rostlin má pobřežnice velké ztráty kyslíku kořeny. Kyslík způsobuje oxidaci v okolí kořenů a tím umožňuje lepší příjem živin ze sedimentu. Pobřežnice také dokáže efektivně získávat ze sedimentů oxid uhličitý, který v nich vzniká při rozkladu organických látek. V bohatém kořenovém systému jsou na sebe navazující mezibuněčné prostory, které vedou kyslík z listů ke kořenům a oxid uhličitý opačným směrem. Navíc podobně jako tzv. CAM rostliny umí získávat oxid uhličitý i v noci a na světle jej pak využít při fotosyntéze.
Porost pobřežnice na obnaženém břehu i pod vodou, >> na typickém písčito-stěrkovitém substrátu.
7
Rozšíření Pobřežnice jednokvětá se vyskytuje v západní, severní a střední Evropě. Českou republikou probíhá jihovýchodní hranice jejího souvislého rozšíření. V minulosti u nás rostla na desítkách vodních ploch, především v jižních Čechách. V současné době ji můžeme v České republice najít pouze na osmi místech.
Lokality s výskytem pobřežnice jednokvěté lokalita
okres
počet rostlin
využití vodní plochy
úživnost vody
1
vodárenská nádrž Láz
Příbram
statisíce
zdroj pitné vody
oligotrofní
2
rybník Horní Mrzatec
Jihlava
stovky
extenzivní využití
mezotrofní
PP, EVL
3
vodárenská nádrž Karhov
Jihlava
stovky
zdroj pitné vody
mezotrofní
NPP, EVL
4
rybník Nový u Kunžaku
Jindřichův Hradec
stovky
rekreační
oligotrofní
5
rybník Rytíř
Jindřichův Hradec
stovky
extenzivní chov ryb
mezotrofní
6
rybník Králek
Jindřichův Hradec
stovky
extenzivní chov ryb
mezotrofní
7
rybník Staňkovský
Jindřichův Hradec
stovky
sportovně-rekreační
eutrofní
8
rybník Osika
Jindřichův Hradec
tisíce
rekreačně-produkční
eutrofní
vysvětlivky: NPP – národní přírodní památka, PP – přírodní památka, EVL – evropsky významná lokalita
8
územní ochrana
PP, EVL EVL
Mapa současného rozšíření 12°
13°
14°
Mapa historického rozšíření (do r. 1959) 15°
16°13°
12°
17° 15°
14°
18° 17°
16°
19°
18°
19°
49
49
51°
51
51°
53
51
55 57
53
59
50°
61
55
63 65
57
67 69
59
49°
50°
71 73
61
39
41
43
45
47
49
51
53
55
57
59
61
63
65
67
69
71
73
75
77
79
1
63 65
5 6
67 69
7
8
3 4
2 49°
71 73 39
41
43
45
47
49
51
53
55
57
59
61
63
65
67
69
71
73
75
77
79
© AOPK ČR 2016, © ČÚZK 2016
9
Příčiny ohrožení druhu 1. Eutrofizace Eutrofizace neboli obohacování prostředí o živiny nepříznivě ovlivňuje populace pobřežnice několika různými způsoby. Ke zvyšování obsahu živin ve vodě běžně dochází kvůli zemědělským aktivitám v povodí a také přímým hnojením vodních ploch. Pobřežnice je špatně přizpůsobena k příjmu živin z vody. Naopak řasy, sinice a některé vodní a pobřežní rostliny dokáží využít zvýšené množství živin. Výrazně klesá průhlednost vody, porosty pobřežnice přerůstají a zastiňují statnější rostliny. Na vyšší obsah živin ve vodě reagují také epifytické řasy, které porůstají listy pobřežnice a brání tak v přístupu světla k listům. Negativní vliv na růst pobřežnice má i zvýšené hromadění organických látek v sedimentech na dně rybníků. Organické látky podléhají rozkladným procesům a s těmi je spojena snížená schopnost pobřežnice přijímat nezbytné živiny (fosfor) a zároveň mohou vznikat i toxické látky. Velká rychlost sedimentace navíc vede k pohřbívání semen do hloubky a při vynoření pobřeží pak tato semena nemohou klíčit.
10
2. Rybniční hospodaření Na rozdíl od západní Evropy má na populace pobřežnice v České republice výrazný negativní vliv rybniční hospodaření. Nevhodná rybí obsádka může vést k přímé likvidaci porostů pobřežnice i dalších vodních rostlin. Býložravé ryby, jako je například nepůvodní amur bílý, se rostlinami živí. Kapr obecný (dvouletý a starší) sbírá potravu rytím v sedimentech na dně, čímž poškozuje kořenový systém vodních rostlin. Vysoká obsádka kapra tak zároveň zvyšuje zákal ve vodě, snižuje se průhlednost vody a drobné zvířené částice se pak usazují na listech pobřežnice. V rámci rybničního hospodaření také bývají rybníky přihnojovány, což vede k další eutrofizaci vody a sedimentů.
Peter Halasz (CC-SA 2.5)
11
Doporučení pro hospodaření na vodních plochách s pobřežnicí Pro podporu a rozvoj populací pobřežnice jednokvěté je vhodné zajistit následující tři podmínky:
12
1. vysoká průhlednost vody
2. druhově a početně odpovídající rybí obsádka
3. pravidelné letnění (popř. pravidelné snížení hladiny nádrže)
1. Vysoká průhlednost vody Jednou z hlavních podmínek pro zachování životaschopných populací pobřežnice je celoroční udržení dostatečné průhlednosti vody. Ta by, především ve vegetační sezoně (duben-září), měla být ideálně alespoň 90 cm, ale vždy minimálně stejná jako hloubka, ve které se nacházejí porosty pobřežnice na dané lokalitě. Tato hloubka se pohybuje od 40 cm (Osika, Staňkov, Králek, Rytíř) až po 150 cm (Láz). V opačném případě se snižuje rychlost fotosyntézy rostlin, následně klesá velikost listové a kořenové plochy. Rostliny jsou pak náchylnější na vytrhávání v důsledku rušivé činnosti větru nebo ryb. Při omezené fotosyntéze a nízké průhlednosti vody se navíc rostliny rychle pokrývají nárosty řas (perifyton), které dále snižují schopnost jejich fotosyntézy.
13
2. Druhově a početně odpovídající rybí obsádka Na lokalitách s pobřežnicí je nutno vyloučit nasazení býložravých ryb, jako je býložravý amur bílý. Jeho vliv na porosty pobřežnice je, zvláště pak ve vodách chudých na přítomnost jiné vegetace, devastující. Stejně tak nelze doporučit obsádku kapra a lína obecného o velikosti K3, L3 a vyšší
(tj. ryb tříletých a starších). Tyto druhy ryb vyhledávají potravu především rytím ve dně, čímž snižují průhlednost a narušují kořenovou strukturu pobřežnice. Za vhodnou je považována polykulturní obsádka s převažující dravou rybou o velikosti do 400 kg/ha.
Jik Jik (CC-SA 3.0)
14
3. Pravidelné letnění Pobřežnice je rostlina obojživelná. Vykvétají ovšem pouze vynořené rostliny na obnažených částech pobřeží. V přirozených lokalitách výskytu takové podmínky nastávají vždy po několika letech v období letních přísušků. V rybničních nádržích musíme většinou tyto podmínky navodit uměle, a to pravidelným letněním, optimálně v intervalu 5–7 let. Z hlediska hospodářského využití rybníků k chovu ryb však není nutné vypouštět nádrž celou. S ohledem na stávající porosty pobřežnice na dané lokalitě stačí
upustit vodu natolik, aby došlo k obnažení porostů. Pro úspěšné vykvetení a dozrání semen je nutné, aby obnažení břehů trvalo alespoň 4 měsíce ve vegetační sezoně, ideálně od začátku května do konce srpna. První dva měsíce jsou nutné pro kvetení rostlin, další dva pak pro dozrání většiny semen. V tomto období je také důležité sledovat výšku vodní hladiny, aby například při intenzivních letních srážkách nebyly břehové porosty dlouhodobě (v řádu týdnů) přeplavovány.
15
Další opatření Odbahňování – Při odbahňování nádrže s pobřežnicí je třeba dbát zvýšené opatrnosti, aby nebyly poškozeny stávající porosty (především při vyhrnování břehů). Nedá se však tvrdit, že odbahňování je pro pobřežnici škodlivé, naopak. Citlivé strhnutí drnu například ostřic či rákosu, případně odstranění vrstvy bahna může obnažit semena, která si udržují životaschopnost v sedimentu po desítky let. Vždy je třeba danou metodu, umístění a postup odbahnění konzultovat s místně příslušnými orgány ochrany přírody a AOPK ČR. Zimování – Ponechání vodní nádrže přes zimu bez vody je pro pobřežnici spíše negativní a doporučujeme se mu vyhnout. Především v zimách bez trvalé sněhové pokrývky, rostliny vlivem nízkých teplot snadno vymrzají a hynou. 16
Rekreace – Rekreační využití vodních ploch s pobřežnicí lze v rozumné míře doporučit. Mnoho porostů pobřežnice bylo zjištěno právě v blízkosti přírodních pláží a vstupů do vody. Aktivita koupajících se osob omezuje ukládání organických sedimentů, které často překrývají porosty pobřežnice. V místech s pohybem koupajících se osob se také méně rozšiřují porosty konkurenčně silnějších rostlin jako je rákos nebo vysoké ostřice. Oplocování stávajících populací – Oplocování populací pobřežnice jako prevence před škodlivými účinky rybí obsádky lze s úspěchem doporučit. Ovšem pouze v případě, že jsou zajištěny další podmínky úspěšného přežívání rostlin, a to hlavně vysoká průhlednost vody.
Příklad vhodného hospodaření – vodárenská nádrž Láz Vodárenská nádrž Láz je lokalitou s dlouhodobě stabilní populací pobřežnice, kde se spojují pozitivní abiotické i antropogenní vlivy. Nádrž leží v chladné, srážkově nadprůměrné oblasti brdských lesů. Právě mírná kyselost a nižší teplota vody
ve spojení s její oligotrofií jsou významným faktorem ovlivňujícím výskyt ryb, řas a vodních rostlin. Na živiny chudá voda s vysokou průhledností a s nízkou koncentrací fytoplanktonu umožňuje výskyt konkurenčně slabého druhu jako je pobřežnice jednokvětá.
17
Nádrž je ale především dlouhodobě využívána jako zdroj pitné vody pro město Příbram. To umožňuje speciální management na této lokalitě, ale i v celém povodí. Pro dlouhodobou stabilitu populace pobřežnice je zásadní především existence ochranných pásem vodárenské nádrže s minimem hospodářských zásahů, udržování minimální rybí obsádky s převahou dravců a pravidelné, mírné kolísání vodní hladiny. Zvýšené odběry pitné vody v letním období spolu s vyšším výparem vedou k víceméně pravidelnému, mírnému poklesu hladiny vody v nádrži během vegetačního období. Postupné, pomalé obnažování mírných břehů umožňuje poměrně časté vynoření porostů pobřežnice, jejich kvetení a obnovu ze semenné banky. Zvláště suchá léta v letech 2014 a 2015 vedla k poklesu hladiny až o 1,5 m, k obnažení velkých porostů a jejich vykvetení. Následně se porosty pobřežnice rozšířily na dříve neosídlené části pobřeží. 18
Vodárenská nádrž Láz, vybudovaná ve 20. letech 19. století, má charakter oligotrofního severského jezera, typického biotopu pobřežnice v Evropě. Dlouhodobá přítomnost vojenského újezdu v okolí nádrže navíc blokovala hospodářské a rekreační využívání lokality a také celého povodí nádrže. Na příkladu vodárenské nádrže Karhov však můžeme vidět, že kvalita vody se může poměrně rychle zhoršit i ve vodárenské nádrži a původně početná populace pobřežnice může být rychle zredukována. Zejména rozsáhlé lesní těžby v povodí mohou negativně ovlivnit kvalitu vody v nádrži. Dochází tak ke zvýšení zákalu vody a zvýšení koncentrace huminových látek, což snižuje průhlednost vody a zvyšuje růst perifytonu na ponořených rostlinách. Tento proces mohl být i jednou z příčin zániku populace pobřežnice ve vodárenské nádrži Pilská, nacházející se v těsném sousedství dnes nejpočetnější populace v ČR na nádrži Láz. Populaci pobřežnice může dále ohrozit nepovolené rozšíření nepůvodních druhů ryb.
19
Pobřežnice jednokvětá Vydala: A gentura ochrany přírody a krajiny ČR Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 - Chodov Autoři textů: Barbora Čepelová, Jan Kolář, Andrea Kučerová Fotografie na titulní straně: Barbora Čepelová Fotografie na zadní straně: Jakub Štěpán (www.botanickafotogalerie.cz) Fotografie: B arbora Čepelová, Libor Ekrt, Petr Holub, Andrea Kučerová, Jindřich Prach, Jakub Štěpán Grafické zpracování: Jiří Kaláček (www.kalacek.cz) Tiskárna: LD, s.r.o. – TISKÁRNA PRAGER Počet stran: 20 Počet výtisků: 50 Místo a rok vydání: Praha 2016 ISBN: 978-80-88076-40-7
Tento dokument byl vytvořen za finanční podpory EHP fondů 2009−2014 a Ministerstva životního prostředí. Za obsah tohoto dokumentu je výhradně odpovědná Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a nelze jej v žádném případě považovat za názor donora nebo Ministerstva životního prostředí.
