Pořadatel: DOC.DREAM Spolek pro podporu dokumentárního filmu

KULTURNÍ  HUB  JIHLAVA   11.,  14.  a  16.  prosince  2015    

Závěrečná  zpráva         Pořadatel:  DOC.DREAM  –  Spolek  pro  podporu  dokumentárního  filmu     Facilitátor  setkání:  MgA.  Jakub  Deml  (konzultant  v  oblasti  kulturního  plánování,  Kvas,  z.  s.)       Zprávu  vypracoval:  MgA.  Jakub  Deml                                       Cíl  akce  . ........................................................................................................  2   Metoda  a  průběh  . ..........................................................................................  2   Debatní   skupiny..............................................................................................................................2   Přehled  dvanácti  nejvíce  hodnocených  problémových  okruhů.......................................................3   Přehled  rozmístění  okruhů  na  osách  „důležitosti“  a  „náročnosti“  ..................................................4   Shrnutí  obsahu  debat  . ....................................................................................  5   Představení  témat  /  problémových  okruhů  ......................................................  7           Tento  projekt  vznikl  díky  podpoře  Státního  fondu  kultury.  

 

Cíl  akce   Cílem  setkání  bylo  vytvořit  prostor  pro  reflexi  situace  „kultury“  v  městě  Jihlavě  a  definovat   problémy,  potřeby  a  výzvy,  které  kulturní  organizátoři  v  praxi  řeší.  Diskuse  byly  vedeny  snahou   hledat  společná  témata  (problémové  okruhy)  a  porozumět  tak  lépe  aktuálním  potřebám  kulturní   scény  i  obecně  pozici  „kultury“  a  jejímu  významu  pro  rozvoj  města.  Kromě  sdílení  mezi  samotnými   kulturními  organizátory  bylo  cílem  vyslat  signál  i  směrem  k  širší  veřejnosti  a  samosprávě.   Akce  neměla  ambici  zachytit  „dokonalý“  obraz  situace  „kultury“  ve  městě,  ale  spíše  nechat  zaznít   hlas  početné  skupiny  lidí  a  organizací,  která  tvoří  páteř  jihlavské  kulturní  scény.        

Metoda  a  průběh   Akce  se  uskutečnila  ve  2  fázích.  V  první    fázi  proběhlo  6  zhruba  90  minutových  dílčích  setkání  „nad   kávou“  v  menších  skupinách  zvaných  na  základě  oborové  podobnosti  a  zaměření  .  Smyslem  bylo   vytvořit  osobní  prostor  pro  debatu  a  sdílení.  Debata  probíhala  na  půdorysu  silných  a  slabých   stránek,  které  účastníci  formulovali,  zprvu  z  perspektivy  své  činnosti,  a  skrze  tento  individuální   pohled  se  dostávali  k  zobecňující  perspektivě  na  město  jako  celek.  (Většina  aktérů  byla  velmi   dobře  schopna  uvažovat  o  městě  z  obecnějšího  pohledu  –  tedy  nejen  z  perspektivy  vlastních   aktivit.)      

Debatní  skupiny   Kulturní  akce,  slavnosti,  happeningy  -­‐  Miroslav  Tomanec,  Milan  Kolář,  Městská  knihovna  Jihlava,   Vít  Obrdlík,  Sdružení  na  podporu  mezinárodního  přátelství  Slunce   Film,  Galerie  -­‐  Oblastní  galerie  Vysočina,  Galerie  Půda,  MFDF  Ji.hlava,  Kino  Dukla,  Filmový  klub   Hudba  současná  –  AlternativaPro,  Music  Club  Bezvědomí,  Soul  Music  Club,  Okaza  gig  promoter   apple  spokesman,  Vysočina  fest   Hudba  klasická  a  folklorní,  tanec-­‐  Pěvecké  sdružení  Campanula  Jihlava,  Filharmonie  Gustava   Mahlera,  Festival  sborového  umění  Jihlava,  Základní  umělecká  škola  Jihlava,  Gustav  Mahler   Festival,  Pěvecký  sbor  Foerster,  Folklorní  soubor  Dřeváček  Jihlava,  Folklorní  soubor  Pramínek   Jihlava,  HOTCH-­‐POTCH   Divadlo  1  -­‐  Divadelní  sdružení  Hobit  při  Gymnáziu  Jihlava,  Horácké  divadlo   Divadlo  2  –  Diod,  DKO,  Divadlo  Na  Kopečku     Debata  v  každé  skupině  byla  zaznamenávána  moderátorem  (p.  Deml),  který  některá  silná  témata   přenášel  do  dalších  skupin.     Dle  očekávání  měla  každá  skupina  (dle  svého  zaměření)  svá  hlavní  témata,  debata  v  rámci  dílčích   skupin  měla  jinou  dynamiku  a  urgentnost  formulovat  problémové  okruhy  byla  různá.  Kolísala  od   „angažované  zarputilosti“  až  k  „ležérní  skepsi“,  což  odráželo  spíše  prvotní  mentální  nastavení   účastníků,  pramenící  z  nejasných  očekávání  od  této  akce,  a  opatrnost,  pramenící  zřejmě  z  účasti  na   jiných  „debatních“  akcích.  Nicméně  ve  všech  skupinách  došlo  ke  spontánní  diskusi  a  velmi  záhy   bylo  možné  vysledovat  opakující  se  témata,  kterým  lze  přisoudit  obecnou  platnost  (grantový   systém,  role  města,  koordinace  aktivit  atd.).       Po  těchto  dílčích  setkání  byly  výsledky  dílčích  debat  (problémové    okruhy,  které  se  objevily)  ze   všech  skupin  prolnuty  a  vznikl  seznam  dvaceti  společných  problémových  okruhů.    

 

2  

Druhou  fází  a  vlastně  i  vrcholem  procesu  bylo  společné  setkání  všech  skupin,  kde  byly  problémové   okruhy  představeny  a  společně  diskutovány  v  širokém  plénu  (18  účastníků).     Po  představení  všech  okruhů  byli  účastníci  vyzvání,  aby  okruhy  ohodnotili  z  hlediska  důležitosti,   kterou  jim  přikládají  (jak  důležité  je  se  jimi  zabývat)  a  náročnosti  (jak  náročné  je  jejich  řešení).   Každý  účastník  mohl  dát  bod  max.  pěti  okruhům,  které  ze  svého  hlediska  považoval  za  klíčové.  To   účastníky  nutilo  zamyslet  se  nad  vlastními  prioritami  a  pomohlo  identifikovat  témata,  která  jsou   považována  za  klíčová  většinou  účastníků.       Následovala  spontánní  debata  nad  výsledkem  hlasování,  neboť  výsledek  byl  pro  mnohé   překvapivý:  na  přední  místa  se  dostala  některá  témata,  která  nepůsobila  v  dílčích  debatách  tak   dominantně.  Současně  bylo  relativizováno  hodnocení  v  kategorii  „náročnost“  a  účastníci  se   shodli,  že  výsledky  hodnocení  v  této  kategorii  je  třeba  brát  s  rezervou,  neboť  náročnost  vyřešení   určitého  problému  lze  někdy  velmi  těžko  dopředu  odhadnout.  V  každém  případě  prioritizace   problémových  okruhů  posloužila  svému  účelu  –  tedy  rozpravě  o  společných  prioritách  –  a   posunula  skupinu  blíže  strategickému  uvažování.  Během  debat  se  objevovaly  konkrétní  návrhy   řešení  a  zárodky  možných  projektů  reagujících  na  témata,  což  podpořilo  atmosféru   „smysluplnosti“  akce.      

Přehled  dvanácti  nejvíce  hodnocených  problémových  okruhů:     Problémový  okruh   PROPOJENÍ  ŠKOL  A  KULTURNÍCH  ORGANIZACÍ   PROFILACE  JIHLAVY  JAKO  KRAJSKÉHO  MĚSTA   PROPAGACE  VÝZNAMU  KULTURY  PRO  MĚSTO  

Důležitost  (body)   10   9   9  

MĚSTO  JAKO  (VSTŘÍCNÝ)  PARTNER   DOSTUPNĚJŠÍ  PROPAGAČNÍ  KANÁLY  

8   7  

PŘILÁKÁNÍ  /  UDRŽENÍ  TVŮRČÍCH  /  VZDĚLANÝCH  /  MLADÝCH  LIDÍ  VE  MĚSTĚ   GRANTOVÝ  SYSTÉM  MĚSTA   KULTIVACE  (VÝCHOVA)  PUBLIKA   ZÁZEMÍ  PRO  SPOLKOVOU  ČINNOST   KOORDINACE  /  TVORBA  SYNERGIÍ  MEZI  AKTÉRY   SOBĚSTAČNOST  /  NEZÁVISLOST   ZAPOJENÍ  PODNIKATELSKÉ  SFÉRY        

7   5   4   3   3   3   3  

 

3  

Přehled  rozmístění  okruhů  na  osách  „důležitosti“  a  „náročnosti“   Zelený  kvadrant  označuje  okruhy,  které  mají  dle  účastníků  největší  důležitost  a  současně  nejmenší   míru  náročnosti  na  realizaci  (dle  subjektivního  hodnocení  účastníků):    

      Většina  účastníků  nakonec  –  především  po  absolvování  společného  setkání  s  ostatními   skupinami  –  hodnotila  akci  velmi  kladně,  což  odkazuje  jednoznačně  na  potřebu  setkávání    a   diskusi  v  rámci  kulturního  sektoru  (ku  překvapení  moderátora  se  mnozí  účastníci  mezi  sebou   neznali).  Z  tohoto  pohledu  se  kulturní  hub  „osvědčil“  jako  potřebný  a  nastavení  „zdola“  (nebylo   organizováno  městem)  jako  zcela  zásadní  pro  vytvoření  prostoru  pro  svobodné  vyjádření  bez     autocenzury.      

 

4  

Shrnutí  obsahu  debat   Následné  shrnutí  nemá  ambici  být  dokonalým  přenesením  mnohahodinových  debat  do  textu.  Při   nejlepší  snaze  není  možné  nedopustit  se  mnohých  zjednodušení  a  subjektivního  zabarvení.  Prosím   čtenáře,  aby  tedy  následující  řádky  nepovažovali  za  „změřenou  pravdu“,  ale  spíše  za  lakmusový   papírek  zobrazující,  jakým  způsobem  –  v  mnoha  ohledech  nesourodá  skupina  lidí  –  uvažuje  o  svých   aktivitách  a  o  situaci  „kultury“  ve  městě.  Nicméně  věřím,  že  shrnutí  a  přehled  témat  může  dobře   posloužit  jako  vodítko,  na  co  se  dále  zaměřit,  kudy  vést  další  debaty  a  kde  jsou  styčné  body  pro   spolupráci  v  rámci  kulturního  sektoru.     (Pozn.  autora)  

        Jaká  je  jihlavská  kultura?  Jaká  je  jihlavská  kulturní  scéna?  Jaký  je  jihlavský  divák?  Co  jihlavská   kultura  potřebuje?  Klíčové  otázky,  na  něž  není  vůbec  snadné  najít  odpověď.  Jistým  klíčem,  jak  se   na  pozici  kultury  a  situaci  v  kultuře  v  Jihlavě  podívat  mohou  být  4  hlavní  témata,  která  vznikla   sloučením  problémových  okruhů  s  cílem  zpřehlednit  obsah  debat  a  též  umožnit  „strategické“   uvažování.     Aby  však  následující  shrnutí  bylo  vyvážené  a  smysluplné,  je  třeba  si  uvědomit,  že  většina   problémových  okruhů  jsou  v  podstatě  „slabé  stránky“  nebo  „nevyužitý  potenciál“  a  že  v  diskusích   vždy  více  prostoru  získají  „problémy“.  Výčet  problémových  okruhů  by  mohl  svádět  k  myšlence,  že   situace  v  kultuře  je  velmi  špatná,  což  by  bylo  velmi  nevhodné  zjednodušení.  Všechny   problémové  okruhy  je  třeba  vnímat  v  kontextu  silných  stránek,  které  máme  často  tendenci   přehlížet  a  věnovat  pozornost  tomu,  „co  nefunguje“.  Aktéři  se  shodli  na  3  silných  pozitivech   charakterizující  jihlavskou  kulturu:     1)  bohatá  a  různorodá  nabídka,     2)  velká  houževnatost  kulturního  sektoru,     3)  silná  (stoupající)  občanská  angažovanost.      

5  

Ačkoliv  se  jedná  „pouze“  o  3  pozitiva,  v  součtu  se  jedná  o  silný  fundament,  na  kterém  lze  velmi   dobře  stavět,  a  mnohé  problémy  v  jeho  světle  lze  vnímat  spíše  jako  dílčí  technické  problémy,  které   lze  poměrně  snadno  řešit.     Bohatá  a  různorodá  nabídka  (jakožto  silná  stránka)  je  v  určitém  smyslu  v  kontrastu  vůči  tématu   Publika  (viz  dále),  které  sdružuje  problémové  okruhy,  jejichž  hlavním  společným  jmenovatelem  je   snaha  zvýšit  dopad  a  „zásah“  publika  stávající  nabídkou.  Situaci  můžeme  zjednodušeně   interpretovat  tak,  že  kulturní  „produkty“  stále  hledají  v  Jihlavě  své  diváky,  návštěvníky,  resp.  že  je   zde  velký  potenciál  oslovit  pestrou  škálou  kulturních  „produktů“  větší  skupinu  obyvatel  i   návštěvníků  než  se  v  současnosti  děje.  Tento  popis  je  zcela  v  souladu  s  pozicí  kultury  obecně  v  naší   společnosti  a  není  vlastně  nikterak  překvapivý.  Nicméně  disproporce  mezi  nabídkou  a  poptávkou   je  potenciálně  nebezpečná  mimo  jiné  z  hlediska  veřejné  podpory.  Nahrává  odpůrcům,  kteří  tak   mají  vodu  do  svého  mlýna  a  mohou  populisticky  tvrdit,  že  „na  to  nikdo  nechodí“  a  že  „to  jsou   vyhozené  peníze“.  Takto  otevřenou  argumentaci  si  sice  málokterý  soudný  člověk  veřejně  dovolí,   ale  berme  jako  fakt,  že  existuje  mnoho  lidí,  kteří  si  toto  reálně  myslí.     Téma  Role  města  (viz  dále)  je  otevřeným  vyjádřením  očekávání  kulturních  aktérů  od  Statutárního   města  Jihlavy  (magistrátu).  Bylo  by  mylné  tyto  okruhy  interpretovat  pouze  tak,  že  toho  město  dělá   málo,  a  to,  co  dělá,  dělá  špatně.  Podstata  spočívá  spíše  v  nalezení  vyvážené  pozice  města  a  dalších   kulturních  aktérů  tak,  aby  vztahy  byly  synergické  a  ne  konkurenční.  Současně  jde  aktérům  o  to,  aby   město  přijalo  svou  nezastupitelnou  roli  v  oblastech,  které  mu  svrchovaně  přísluší  a  nemohou  být   suplovány  nikým  jiným  (tedy  především  vymezení  adekvátní  role  kultury  v  rozvoji  města,  definici   priorit  v  podpoře  kultury,  efektivní  hospodaření  s  veřejnými  prostředky,  podpora  „menšinových   žánrů“,  které  bez  veřejné  podpory  „nepřežijí“,  a  další.).  Toto  téma  můžeme  též  číst  jako  silné   volání  po  více  systémovém  přístupu  ke  kultuře  ze  strany  města  a  jasnějších  pravidlech  pro  všechny   zúčastněné.   Zde  je  dobré  si  připomenout  druhou  zmiňovanou  silnou  stránku:  silná  (stoupající)  občanská   angažovanost.  Ta  rozhodně  nestojí  v  protikladu  k  jasně  definované  roli  města,  jak  by  se  mohlo   zdát.  Město  potřebuje  silné  partnery  a  občanské  iniciativy  a  spolkový  život  by  měl  mít  oporu  ve   městě.     Téma  Význam  kultury  pro  město  (viz  dále)  jednoznačně  podtrhuje  nutnost  lepší  a  vyvážené   argumentace  a  advokacie  „za  kulturu“  na  celoměstské  úrovni.  Jedině  tak  se  městu  bude  dařit   „využívat“  kulturu  k  posílení  vlastní  konkurenceschopnosti,  budování  své  značky  a  pozice  nejen   v  regionu,  ale  v  rámci  celé  ČR  a  Evropy.  Zvýšení  porozumění  možným  ekonomickým  i  sociálním   dopadům  podpory  kultury  a  zapojení  do  debaty  klíčových  lokálních  hráčů  (včetně  podnikatelského   sektoru,  škol,  kraje  apod.)  zde  vystupuje  jako  jasný  cíl.     Téma  Rozvoj  kulturního  podhoubí  (viz  dále)  sdružuje  problémové  okruhy,  které  řeší  fungování   kulturních  organizací  samotných,  jejich  vzájemnou  spolupráci  a  strategie  „přežití“  s  vědomím  toho,   že  existuje  něco  jako  „kulturní  podhoubí“,  které,  když  je  zdravé  a  v  dobré  kondici,  je  pro  město   zdrojem  vitality  a  „kreativity“.  Zde  opět  vidíme  jasný  odkaz  na  již  zmíněné  silné  stránky  a  toto   téma  je  vhodné  vnímat  jako  apel  na  péči  o  toto  „podhoubí“,  které,  ačkoliv  je  houževnaté  a  přežije   „ledaco“,  vyžaduje  péči  a  vhodné  podmínky  pro  svou  existenci.  Jinými  slovy:  je  třeba  vážit  si   osobního  nasazení  mnoha  lidí,  kteří  jsou  onou  magickou  silou,  jež  oživuje  město.        

 

6  

Podrobné  představení  témat  /  problémových  okruhů     Problémové  okruhy  dle  hodnocení  „důležitosti“   Problémový  okruh   PROPOJENÍ  ŠKOL  A  KULTURNÍCH  ORGANIZACÍ     PROFILACE  JIHLAVY  JAKO  KRAJSKÉHO  MĚSTA     PROPAGACE  VÝZNAMU  KULTURY  PRO  MĚSTO     MĚSTO  JAKO  (VSTŘÍCNÝ)  PARTNER     DOSTUPNĚJŠÍ  PROPAGAČNÍ  KANÁLY     PŘILÁKÁNÍ  /  UDRŽENÍ  TVŮRČÍCH  /  VZDĚLANÝCH  /  MLADÝCH    LIDÍ  VE  MĚSTĚ     GRANTOVÝ  SYSTÉM  MĚSTA     KULTIVACE  (VÝCHOVA)  PUBLIKA     ZÁZEMÍ  PRO  SPOLKOVOU  ČINNOST     KOORDINACE  /  TVORBA  SYNERGIÍ  MEZI  AKTÉRY       SOBĚSTAČNOST  /  NEZÁVISLOST     ZAPOJENÍ  PODNIKATELSKÉ  SFÉRY     MEZINÁRODNÍ  SPOLUPRÁCE     OŽIVENÍ  CENTRA  MĚSTA  (NÁMĚSTÍ)     JEDNOTNĚJŠÍ  „LOBBY“  KULTURNÍHO  SEKTORU     ROZŠÍŘENÍ  PUBLIKA   NASTAVENÍ  ADEKVÁTNÍ  ROLE  MĚSTA     ZAPOJENÍ  MLADÝCH  LIDÍ  DO  KULTURNÍCH  AKTIVIT     PRÁCE  S  MÉDII  /  PESTŘEJŠÍ  MEDIÁLNÍ  OBRAZ  KULTURY   SLABÁ  VAZBA  OBYVATEL  K  MĚSTU         Problémové  okruhy  sloučené  dle  tematické  příbuznosti   1. ROLE  MĚSTA   PROFILACE  JIHLAVY  JAKO  KRAJSKÉHO  MĚSTA     MĚSTO  JAKO  (VSTŘÍCNÝ)  PARTNER     GRANTOVÝ  SYSTÉM  MĚSTA     NASTAVENÍ  ADEKVÁTNÍ  ROLE  MĚSTA     2. PUBLIKUM   PROPOJENÍ  ŠKOL  A  KULTURNÍCH  ORGANIZACÍ     DOSTUPNĚJŠÍ  PROPAGAČNÍ  KANÁLY     KULTIVACE  (VÝCHOVA)  PUBLIKA     ROZŠÍŘENÍ  PUBLIKA   PRÁCE  S  MÉDII  /  PESTŘEJŠÍ  MEDIÁLNÍ  OBRAZ  KULTURY   3. VÝZNAM  KULTURY  PRO  MĚSTO   PROPAGACE  VÝZNAMU  KULTURY  PRO  MĚSTO     JEDNOTNĚJŠÍ  „LOBBY“  KULTURNÍHO  SEKTORU     PŘILÁKÁNÍ  /  UDRŽENÍ  TVŮRČÍCH  /  VZDĚLANÝCH  /  MLADÝCH    LIDÍ  VE  MĚSTĚ     ZAPOJENÍ  PODNIKATELSKÉ  SFÉRY      

 Důležitost   10   9   9   8   7   7   5   4   3   3   3   3   2   2   1   1   1   1   0   0  

Důležitost   23   9   8   5   1   22   10   7   4   1   0   20   9   1   7   3   7  

4. ROZVOJ  KULTURNÍHO  PODHOUBÍ  MĚSTA   14   ZÁZEMÍ  PRO  SPOLKOVOU  ČINNOST     3   KOORDINACE  /  TVORBA  SYNERGIÍ  MEZI  AKTÉRY       3   SOBĚSTAČNOST  /  NEZÁVISLOST     3   MEZINÁRODNÍ  SPOLUPRÁCE     2   ZAPOJENÍ  MLADÝCH  LIDÍ  DO  KULTURNÍCH  AKTIVIT     1   OŽIVENÍ  CENTRA  MĚSTA  (NÁMĚSTÍ)     2   5. DALŠÍ       SLABÁ  VAZBA  OBYVATEL  K  MĚSTU     0         1. ROLE  MĚSTA     Téma  Role  města  zahrnuje  problémové  okruhy,  které  jsou  otevřeným  vyjádřením  očekávání   kulturních  aktérů  od  statutárního  města  Jihlavy  (magistrátu).  Jedná  se  tedy  o  projekci  „očekávání“   ze  strany  především  těch  nezávislých  a  nezřizovaných  městem  směrem  k  magistrátu  jakožto  ke   správci,  garantovi,  koordinátorovi  a  hospodáři  s  veřejnými  prostředky.    Odkazují  na  mnohdy   nedostatečná  pravidla,  na  potřebu  jasněji  vymezených  rolí  města,  které  by  měly  pomoci  předcházet   zbytečné  (nechtěné)  konkurenci  mezi  městem  a  dalšími  aktéry.  Současně  je  v  mnoha  směrech   městu  přisuzována  zcela  klíčová  úloha  a  úkoly,  které  nemůže  nahradit  žádný  jiný  subjekt  a  přísluší   samosprávě/veřejné  správě.       PROFILACE  JIHLAVY  JAKO  KRAJSKÉHO  MĚSTA  (9  bodů)   Mnozí  aktéři  vnímají  rozpor  mezi  faktem,  že  Jihlava  je  krajským  městem  (a  samotný  Kraj  Vysočina   má  v  Jihlavě  sídlo)  a  tím,  že  se  málo  profiluje  jako  sebevědomé  společenské  a  kulturní  centrum   regionu.  Problém  leží  v  rovině  „mentální“  (Jihlava  se  sama  málo  považuje  za  krajské  město)  a  též   ve  vztazích  mezi  Statutárním  městem  Jihlava  a  Krajem  Vysočina,  kde  jsou  rezervy  ve  spolupráci.     MĚSTO  JAKO  (VSTŘÍCNÝ)  PARTNER  (8  bodů)   Tento  okruh  reprezentuje  „přání“  většiny  aktérů,  aby  město  bylo  vstřícným  partnerem,  který  si  je   vědom  své  nezastupitelné  role  při  utváření  klimatu  ve  městě  i  v  nastavení  pravidel  (v  praktických   otázkách).  Většina  se  shoduje  na  tom,  že  ve  městě  chybí  „styčný  důstojník“  /  event  manažer  /   destinační  manažer,  tedy  komunikativní  osoba,  na  kterou  je  možné  se  obracet  při  řešení   praktických  otázek  kulturní  produkce  a  která  by  dokázala  koordinovat  aktivity  města  s  aktivitami   dalších  aktérů  tak,  aby  z  toho  profitovalo  především  publikum  a  návštěvníci  města.       GRANTOVÝ  SYSTÉM  MĚSTA  (5  bodů)   Grantový  systém  byl  předmětem  debat  v  podstatě  v  každé  dílčí  skupině.  Vyplývá  to  z  faktu,  že  se   jedná  o  klíčový  finanční  nástroj  rozvoje  kultury  ve  městě,  na  kterém  závisí  existence  velkého   spektra  aktivit.  Terčem  kritiky  byla  především  mnohdy  „neúnosná“  byrokracie,  která  je  hlavně  pro   „menší“  žadatele,  kteří  nemají  velkou  administrativní  sílu,  demotivující  a  vede  k  tomu,  že  na   finančně  méně  náročné  aktivity  se  „nevyplatí“  žádat  a  podstupovat  „martyrium“  vyúčtování  a   „riskovat  vracení  dotace  na  konci  roku“.   Diskutováno  bylo  též  celkové  koncepční  nastavení  grantového  systému,  které  je  některými   vnímáno  negativně  především  kvůli  tomu,  že  významné  městské  akce  si  finančně  vzájemně   konkurují  (aktéři  vnímají  nedostatečně  nastavená  pravidla  v  grantové  „soutěži“)  a  systém    

8  

nezohledňuje  adekvátně  potřeby  reálného  fungování  organizací  (akcentuje  „projekty“  a  málo   zohledňuje  rozvoj  organizací  samotných,  zajištění  provozu,  rozvoj  lidských  zdrojů,  nutnost   plánovat  s  předstihem  apod.).     NASTAVENÍ  ADEKVÁTNÍ  ROLE  MĚSTA  (1  bod)   Tento  okruh  byl  nesen  v  duchu  obecné  otázky  „Co  má  a  co  nemá  dělat  město  v  oblasti  kultury?“.   Konsenzus  panoval  v  tom,  že  město  je  tím,  kdo  musí  mít  jasnou  vizi  (kam  chce  směřovat),  vytvořit   prostředí  právní  stability  a  nastavit  jasná  explicitní  pravidla  pro  všechny  zúčastněné,  která  se   nebudou  neustále  měnit.   Jako  konkrétní  příklad  nevhodného  nastavení  byl  uváděno  to,  že  město  organizuje  „svoje“  kulturní   akce  (na  náměstí),  čímž  konkuruje  ostatním  kulturním  organizacím  –  již  tím,  že  „městské“  akce   jsou  zadarmo  (čímž  „kazí  ceny“,  protože  ostatní  organizátoři  si  nemohou  dovolit  dělat  kulturu   zdarma)  a  dále  akce  často  nemají  vhodnou  dramaturgii  (především  výběr  interpretů,  převaha   „importu“  před  lokální  produkcí).    Dalším  příkladem  je  i  to,  že  město  málo  propaguje  aktivity,  které   samo  finančně  podporuje.       2. PUBLIKUM     Téma  Publikum  sdružuje  problémové  okruhy,  které  se  přímo  i  nepřímo  vztahují    k  příjemcům  a   konzumentům  kulturních  služeb  a  lze  je  charakterizovat  potřebou  „zasáhnout“  větší  segment   obyvatel  Jihlavy,  ale  i  návštěvníků  města,  hledat  adekvátní  cesty  jejich  oslovení  a  budování   dlouhodobého  vztahu.       PROPOJENÍ  ŠKOL  A  KULTURNÍCH  ORGANIZACÍ  (10  bodů)   Jedná  se  o  okruh,  který  získal  nejvíce  bodů  ze  všech.  Spojuje  se  v  něm  vědomí  málo  využitého   potenciálu  kulturních  organizací  směrem  ke  vzdělávání  a  současně  potřeba  orientovat  se  na   nejmladší  publikum,  vést  je  již  od  raných  let  ke  kultuře,  a  vychovávat  si  tak  „svého“  diváka.   Z  hlediska  vzdělávacího  dopadu  se  však  nejedná  jen  o  výchovu  ke  kultuře,  ale  kulturní  a  umělecké   aktivity  mohou  být  vhodnými  cestami  ke  vtáhnutí  dětí  a  žáků  do  témat  historie,  literatury,   občanské  nauky,  přírodních  věd  apod.     Naplnění  nevyužitého  potenciálu  předpokládá  především  vůli  na  straně  škol  (překonání   legislativních  překážek  týkajících  se  výuky  mimo  školu)  a  vzájemnou  koordinaci  mezi  kulturními   aktéry  neboť  škol  je  omezené  množství.   Na  společné  diskuzi  padl  velmi  konkrétní  návrh,  který  kombinuje  propagaci  kulturních  institucí  a   zapojení  škol  (mladého  publika)  a  spočívá  ve  vytvoření  sady  slevových  kuponů  na  kulturní  produkci   ve  městě,  které  zdarma  získá  každý  žák  (každé  dítě)  a  může  je  dle  své  volby  uplatnit  u  kterékoliv   kulturní  organizace  (ta  od  města  získá  finance  v  hodnotě  slevy,  kterou  žák  uplatnil).  Tento  princip   je  vlastně  jakýmsi  alternativním  grantovým  systémem,  kde  však  jsou  finance  rozdělovány   organizacím  na  základě  rozhodnutí  koncového  uživatele  služby  (dítěte,  žáka,  příp.  rodiče)  a  je   sympatický  v  tom,  že  samy  děti  (s  rodiči)  se  rozhodují,  co  je  zajímá,  a  organizace  soutěží  o  jejich   přízeň  skrze  kvalitu  své  nabídky.  Tento  způsob  může  vytvořit  pevnější  zpětnou  vazbu  mezi   poptávkou  a  nabídkou  a  pomoci  více  otevřít  kulturní  instituce.       DOSTUPNĚJŠÍ  PROPAGAČNÍ  KANÁLY  (7  bodů)   Velmi  prakticky  orientovaný  okruh  reaguje  především  na  problematickou  situaci  s  výlepovými   plochami  města  (které  má  dlouhodobě  v  pronájmu  spol.  Rengl),  protože  tyto  plochy  jsou  aktéry    

9  

finančně  špatně  dostupné.  Ačkoliv  se  podařilo  domluvit  slevu  na  výlep  pro  příjemce  městské   dotace  (30%),  situace  je  stále  vnímána  jako  neuspokojivá  až  absurdní  –  příjemce  dotace  může   použít  část  dotace  na  propagaci  a  „nakoupit“  výlepový  prostor  u  soukromé  firmy,  zisk  však   především  plyne  soukromé  firmě  (a  část  se  „vrací  městu“  v  podobě  nájmu).     V  obecnější  rovině  je  pociťována  slabá  viditelnost  kultury  ve  veřejném  prostoru  města,  především   v  centru  města.  Propagace  kultury  by  měla  být  veřejným  zájmem  a  město  by  mělo  vytvořit   adekvátní  cesty,  jak  tento  zájem  podpořit.  Jako  jedno  z  „rychlých“  řešení  je  navrhováno  dát  více   prostoru  kultuře  v  Radničních  novinách.     KULTIVACE  (VÝCHOVA)  PUBLIKA  (4  body)   Tento  okruh  odkazuje  na  vnímanou  konzervativnost  jihlavského  publika,  které  se  „bojí“  chodit  na   „nevyzkoušené“  akce,  což  vystavuje  organizátory  velkému  riziku,  když  chtějí  lidem  nabídnout  něco   méně  známého  (na  akci  pak  přijde  málo  lidí  a  je  ztrátová).  Cílem  tedy  je  zvýšit  otevřenost  publika  k   „novým“  věcem  a  „naučit“  je  chodit  spíše  na  „značku“  organizace  –  tzn.  značka  organizace  je   garancí  kvality  sama  o  sobě.       ROZŠÍŘENÍ  PUBLIKA  (1  bod)   Okruh,  který  úzce  souvisí  s  předchozím  okruhem  kultivace  publika,  pracuje  s  hypotézou,  že   existuje  početně  velmi  omezená  část  publika,  pracovně  nazvaná  „kulturní“  publikum,  která  je   aktivitami  nasycená  a  nemá  již  kapacitu  „konzumovat“  více  (navzdory  tomu,  že  nabídka  ve  městě   je  velmi  pestrá,  kvalitní  a  obstojí  ve  srovnání  v  rámci  celé  ČR).  Jednoznačným  společným  cílem   kulturních  aktérů  by  proto  mělo  být  rozšíření  publika  o  další  segmenty  obyvatel  a  návštěvníků   města,  které  zatím  do  kulturního  dění  nejsou  vůbec  vtaženy  nebo  jen  velmi  okrajově.  V  debatě   byly  i  diskutovány  důvody  této  situace:  obecné  „odcizení  se“  kulturním  institucím,  podvědomý   strach  z  neznámého  (umění),  obava  z  vlastní  neadekvátnosti  (Jak  se  tam  mám  chovat?  Co  když   tomu  nebudu  rozumět?  Budu  vypadat  jako  pitomec?).       PRÁCE  S  MÉDII  /  PESTŘEJŠÍ  MEDIÁLNÍ  OBRAZ  KULTURY  (0  bodů)   Tento  okruh  odkazuje  na  vnímanou  šíři  a  pestrost  kulturní  nabídky  ve  městě,  která  však  není   dostatečně  prezentována,  tzn.  je  třeba  více  „ukázat,  co  všechno  se  v  Jihlavě  děje“.  Bohužel  jeden   z  hlavních  problémů  je  vnímán  na  straně  médií  a  novinářů.  Místní  média  mají  o  kulturu  malý  zájem   a  nerozumí  ji.  Nereferují  o  kultuře  dostatečně  často  a  dostatečně  erudovaně,  tak,  aby  to  mělo   výchovný  a  motivační  dopad  na  publikum  (zvát  na  kulturu,  ne  jen  referovat  o  proběhlých  akcích).   Cestou  je  vychovat  si  více  erudovaných  novinářů,  kteří  dokáží  popularizovat  a  motivovat  publikum.           3. VÝZNAM  KULTURY  PRO  MĚSTO     Téma  Význam  kultury  pro  město  zahrnuje  problémové  okruhy,  které  nahlížejí  na  kulturu  jako  na   oblast,  která  zásadně  přispívá  k  rozvoji  města  jako  celku.  Nicméně  proto,  aby  město  mohlo   „využívat“  kultury  k  posílení  vlastní  konkurenceschopnosti,  budování  své  značky  a  pozice  nejen   v  regionu,  ale  v  rámci  celé  ČR  a  Evropy,  je  třeba  zvýšit  porozumění  možným  ekonomickým  i   sociálním  dopadům  podpory  kultury  a  zapojit  do  debaty  klíčové  lokální  hráče  (včetně   podnikatelského  sektoru,  škol,  kraje  apod.).     PROPAGACE  VÝZNAMU  KULTURY  PRO  MĚSTO  (9  bodů)   Problémový  okruh,  který  reaguje  spíše  na  celospolečenskou  situaci,  kdy  kultura  není  v  obecném   povědomí  zapsaná  jako  rozvojový  faktor  společnosti.  Kultura  často  splývá  se  „zábavou“  a  je   oblastí,  která  pouze  „spotřebovává“,  a  je  tím  pádem  „zbytná“.  V  komunální  praxi  pak  často  (zcela    

10  

nesmyslně)  soupeří  se  sportem  (především  o  finance).  Tento  pohled  je  již  dávno  překonaný,  přesto   jsou  jím  vedena  mnohá  politická  rozhodnutí  v  řízení  města.  Kromě  toho,  že  toto  „nekompetentní“   nastavení  priorit  poškozuje  kulturní  scénu  a  diváky,  ochuzuje  město  samotné  o  důležitou   ingredienci  vlastní  konkurenceschopnosti.  Proto  je  klíčové,  aby  se  tato  problematika  stala  součástí   celoměstské  debaty,  o  což  by  se  měl  zasadit  především  kulturní  sektor  sám.     PŘILÁKÁNÍ  /  UDRŽENÍ  TVŮRČÍCH  /  VZDĚLANÝCH  (MLADÝCH)  LIDÍ  VE  MĚSTĚ  (7  bodů)   Okruh,  jehož  řešení  stojí  zdánlivě  mimo  oblast  kultury.  Nicméně,  jak  výzkumy  ukazují,  jedním   z  hlavních  důvodů,  proč  se  mladí  lidé  po  studiu  „nevracejí“  do  svého  rodiště  je,  že  si  zvykli  na  vyšší   standard,  co  se  dostupnosti  a  kvality  kultury  týče.  Pakliže  chce  tedy  město  aspirovat  na  to,  aby  tyto   mladé  lidi  alespoň  z  části  přilákalo,  musí  kulturní  nabídka  uspokojovat  i  toto  náročnější  a  poučené   publikum.  Vzhledem  k  přítomnosti  několika  významných  středních  škol  a  VŠ  má  stejnou  logiku  i   úvaha  o  tom,  jak  udržet  ty,  kteří  tady  studují,  případně  přilákat  ty,  kteří  o  studiu  uvažují.     ZAPOJENÍ  PODNIKATELSKÉ  SFÉRY  (3  body)   Zapojení  podnikatelů  do  kultury  je  přirozeně  důležité  především  pro  „nezřizované“  aktéry,  kteří     mnohdy  bez  sponzoringu  nejsou  schopni  některé  aktivity  vůbec  realizovat.  Nicméně  zapojení   podnikatelů  je  velmi  náročné.  V  případě  velkých  jihlavských  firem  je  problém  v  tom,  že   management  firem  často  není  místní,  a  je  proto  náročné  jej  získat  pro  lokální  aktivity.  Kultura   v  tomto  smyslu  soupeří  se  sportem,  který  je  pro  firmy  většinou  atraktivnější  (je  masovější).  Je   třeba  uvažovat  o  různých  formách  „spojenectví“  (kromě  klasického  sponzoringu),  které  nabízejí   podnikatelům  jinou  protihodnotu  než  jen  klasické  „logo  na  plakátě“.     JEDNOTNĚJŠÍ  „LOBBY“  KULTURNÍHO  SEKTORU  (1  bod)   Problémový  okruh  úzce  navazující  na  okruh  Propagace  významu  kultury,  který  vyjadřuje  potřebu   semknutějšího  společného  „lobby“  kulturního  sektoru  směrem  k  oficiálním  strukturám  města   (případně  kraje).  Roztříštěnost  a  neschopnost  formulovat  společné  potřeby  oslabuje  pozici  kultury.   Řešením  může  být  vytvořením  neformálního  či  formálního  sdružení  kulturních  aktérů  ve  městě,   které  umožní  debatu  a  sdílení  zkušeností  v  rámci  sektoru.         4. ROZVOJ  KULTURNÍHO  PODHOUBÍ  MĚSTA     Téma  sdružuje  problémové  okruhy,  které  řeší  fungování  kulturních  organizací  samotných,  jejich   vzájemnou  spolupráci  a  strategie  „přežití“  s  vědomím  toho,  že  existuje  něco  jako  „kulturní   podhoubí“,  které,  když  je  zdravé  a  v  dobré  kondici,  je  pro  město  zdrojem  vitality  a  „kreativity“.     ZÁZEMÍ  PRO  SPOLKOVOU  ČINNOST  (3  body)   Dobré  a  finančně  dostupné  prostorové  zázemí  je  pro  mnohé  spolky  a  menší  organizace  nejvíce   limitujícím  faktorem  fungování.  Proto  podpora  v  této  oblasti  může  mít  na  „spolkovou  scénu“  velký   dopad.  Současně  mají  tyto  organizace  malé  administrativní  kapacity,  proto  by  ocenily  pomoc   v  oblasti  právního  a  finančního  poradenství.   V  souvislosti  s  prostorovým  zázemím  byl  diskutován  záměr  spolkového  domu.  Tato  myšlenka  byla   relativizována  především  kvůli  neexistenci  průzkumu  potřebnosti  mezi  spolky,  resp.  nejsou  známy   přesné  požadavky,  které  by  měl  spolkový  dům  řešit.  Dále  zazněl  názor,  že  není  reálné  protnout   potřeby  několika  desítek  spolků  v  jedné  budově  a  nastavit  funkční  koexistenci.       KOORDINACE  /  TVORBA  SYNERGIÍ  MEZI  AKTÉRY    (3  body)  

 

11  

Tento  problémový  okruh  lze  charakterizovat  vědomím  potřebnosti  spolupráce  a  koordinace  mezi   aktéry  („nezávislí“  –  město  –  kraj)  neboť  ne-­‐spolupráce  rovná  se  konkurence.  Míra  spolupráce  byla   nižší  než  by  bylo  vhodné,  na  druhou  stranu  účastníci  vnímají  „hlad“  po  synergiích,  aktéři  jsou  ke   spolupráci  připravení.     Jako  příklad  toho,  kdy  se  daří  propojit  zájmy  různých  aktérů  v  celek,  z  kterého  profitují  všichni,  je   MFDF  Ji.hlava,  který  na  týden  dokáže  propojit  různá  místa  a  aktivity  (a  aktéry)  a  oživit  celé  město   kulturou.     SOBĚSTAČNOST  /  NEZÁVISLOST  (3  body)   Soběstačnost  na  městu  a  na  veřejné  podpoře  bylo  spíše  nenápadné  téma,  nicméně  ve  finálním   hodnocení  se  poměrně  prosadilo  a  odkazuje  na  přirozenou  touhu  po  menší  závislosti  na  veřejných   financích.  Ponecháme-­‐li  stranou  instituce  přímo  napojené  na  městský  nebo  krajský  rozpočet   (zřizované),  je  toto  téma  účastníky  vnímáno  spíše  jako  jakýsi  nedostižný  cíl,  úběžník,  ke  kterému  je   třeba  směřovat,  ale  nikdy  není  možné  jej  stoprocentně  naplnit.  Nicméně  pro  některé  je  to  již  nyní   správný  životní  modus  a  v  podstatě  i  existenční  nutnost.   Problémový  okruh  odkazuje  jednak  na  okruh  Zapojení  podnikatelské  sféry  a  dále  na  téma  Publika,   tedy  publika  jakožto  platících  klientů  kulturních  služeb,  kteří  svou  kupní  silou  a  loajalitou  mohou   zlepšit  ekonomickou  situaci  organizací.     ZAPOJENÍ  MLADÝCH  LIDÍ  DO  KULTURNÍCH  AKTIVIT  (1  bod)   Tento  okruh  zrcadlí  potřebnost  toho,  aby  se  v  kultuře  objevovala  i  „mladá  krev“,  ať  již  jako   dobrovolníci  v  kultuře  nebo  jako  mladí  organizátoři.  Bez  této  „mladé  krve“  kulturní  scéna   postupně  zestárne  a  pozbyde  přirozené  generační  pestrosti.     MEZINÁRODNÍ  SPOLUPRÁCE  (2  body)   Tento  okruh  reflektuje  málo  využívaný  potenciál  oficiálních  mezinárodních  partnerství  města  a   Kraje  Vysočina,  která  mohou  být  více  využita  k  propojování  kulturních  aktérů  směrem  do  zahraničí.   Další  otázkou  však  je,  do  jaké  míry  je  reálné  rozvíjet  mezinárodní  dimenzi  kulturní  nabídky  a  zda  je   pro  ni  dostatečné  publikum.     OŽIVENÍ  CENTRA  MĚSTA  (NÁMĚSTÍ)  (2  body)   Oživení  centra  města  je  velkým  a  dlouhodobých  tématem,  v  debatách  nicméně  nezískalo  až  tak   výrazné  postavení.  Aktéři  především  reflektovali  to,  že  město  podle  nich  k  oživení  málo  využívá   místní  „zdroje“,  tedy  místní  kulturní  organizace  a  jejich  aktivity  (místo  toho  importuje  „oživení“  za   veřejné  peníze).       5. DALŠÍ     SLABÁ  VAZBA  OBYVATEL  K  MĚSTU  (0  bodů)   Problémový  okruh,  který  se  spíše  mihl  v  debatách  a  ve  finálním  hodnocení  se  neprosadil.  Nicméně   aktéři  jsou  si  vědomi  deficitu  ve  vztahu  obyvatel  k  městu,  který  je  daný  především  poválečnými   událostmi  a  následným  vývojem  během  totality.    

 

12