poř.č.: 4

Sp. zn./Ident.: 2009/427/FOL/CET Naše zn.: FOL/50/2009 Zasedání Rady č. 17 - 2009 / poř.č.: 4

CET 21 spol. s r.o. IČ: 45800456 Kříženeckého nám. 1078/5 152 00 Praha 5 Česká republika

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) v rámci své působnosti dané § 5 písm. f) a v souladu s § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v platném znění (dále jen zákon č. 231/2001Sb.) a § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, vydala dne 6. října 2009 toto rozhodnutí: 1. Rada uděluje provozovateli CET 21 spol. s r.o. pokutu ve výši 200 000,- Kč , pro porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., neboť odvysíláním pořadu Střepiny, resp. reportáže o problému sebepoškozování dne 15. března 2009 od 21:20 hodin na programu Nova, obsahujícího realistické scény jednotlivých způsobů sebepoškozování a poraněných obětí sebepoškozování, se dopustil porušení povinnosti nezařazovat v době od 06:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. 2. Pokuta je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí na účet č. 3754-19223001/0710, vedený u České národní banky, variabilní symbol 2009427. 3. Účastníkovi řízení se ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000,- Kč podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 50/2005 Sb. na účet č. 3711-19223001/0710, vedený u České národní banky, variabilní symbol 2009427. Náhrada nákladů řízení je splatná do pěti pracovních dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

50-1

Společnost CET 21 spol. s r.o., IČ: 45800456 je provozovatelem celoplošného televizního vysílání programu Nova prostřednictvím pozemních vysílačů na základě licence č. 001/93 udělené rozhodnutím Rady č.j. R- 060/93 ze dne 9. února 1993, v platném znění. I.

Účastník řízení, CET 21, spol. s r. o., je provozovatelem televizního vysílání programu Nova na základě licence č. 001/93 udělené rozhodnutím Rady č. j. R — 060/93. Důvody k zahájení správního řízení: Podle § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. je provozovatel vysílání povinen nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Provozovatel odvysílal dne 15. března 2009 od 21:20 hodin na programu Nova pořad Střepiny. Druhou reportáží v pořadu Střepiny je příspěvek o sebepoškozování. V této reportáži jsou k vidění fotografie poraněných lidí, zejména různě pořezaných končetin, ale také přímé záběry na jedince, kteří právě sebepoškozování provádějí - opět jde zejména o řezání do vlastního těla různými ostrými předměty, např. žiletkou. Tyto záběry mají dokumentární, velmi realistický charakter a působí děsivě. Běžné uvažujícího diváka nejen dětského věku mohou šokovat a způsobit mu trauma. Sklony k automutilaci mají velmi často mladí lidé, jednak z nezralé potřeby něco si dokázat, jednak z touhy po obřadném chovaní iniciačního typu, samozřejmě také jako projev duševních poruch. Není vyloučeno, že podobné záběry mohou na podobně naladěné jedince působit inspirativně. Rozhodně se jedná o téma, které - zejména vzhledem k otevřenosti zobrazování - patří do vysílání po 22. hodině. Rada zastává názor, že provozovatel mohl odvysíláním pořadu, resp. předmětné reportáže porušit § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. Ve smyslu § 46 odst. 1 správního řádu bylo doručením Oznámení o zahájení správního řízení dne 10. 4. 2009 správní řízení zahájeno. Účastník řízení byl písemně poučen o svých právech v průběhu správního řízení a vyzván k vyjádření ve věci (č.j. fol/ 2543/2009), které bylo Radě doručeno dne 28. dubna.2009. VYJÁDŘENÍ ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ: Účastník řízení činí nesporným, že dne 15. března 2009 v programu Nova v pořadu „Střepiny“ odvysílala od 21:48 hod. reportáž o problému sebepoškozování. Tvrdí, že odvysíláním předmětné reportáže nedošlo k porušení § 32 odst. 1 písm. g) zák. č. 231/2001 Sb., tedy k porušení povinnosti nezařazovat do vysílání v době od 06:00 hodin do 22:00 hod. pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Účastník uvádí, že základním informačním posláním a hlavním předmětem reportáže bylo upozornit diváky, a to zejména rodiče a jiné osoby, které přicházejí do styku s mladými lidmi,

50-2

na závažný negativní jev, kterým je sebepoškozování mladých lidí, a na nutnost pomoci těmto psychicky narušeným mladým lidem. Toto informační poslání je v úvodu reportáže uvedeno slovy moderátorky: „Dobrovolně si způsobovat bolest, kdo by o to stál? Ale stojí a lidí, hlavně mladých, kteří do své kůže třeba dobrovolně řežou, přibývá. Říkají, že jim sebepoškozování pomáhá, ale pomoc potřebují hlavně oni. Jak vyplývá z reportáže Michaely Nové, sebepoškozováním totiž vysílají do světa krvavé SOS.“ V závěru reportáže pak referované téma shrnuje redaktorka slovy: „Sebepoškozování je těžká závislost. Návodů, jak si v uvozovkách dobře ublížit, je plný internet a o to snazší do ní spadnout a stejně jako u jiných závislostí si postižený jen těžko sám pomůže. Otevřít oči musí ti druzí, rodina, partner, přátelé.“ Důvod výběru tématu reportáže, tj. potřeba upozornit na nutnost pomoci lidem s psychickou poruchou sebepoškozování, je patrný i z obsahu reportáže. Reportáž uvádí důvody tohoto patologického jednání: ulevit od trápení, zapomenout na špatné, trestat se, ulevit pocitu viny z neplnění nároků, které mají na jedince ostatní nebo on sám, problémy v dětství. Závažnosti problému svědčí i informace uvedená v reportáži o rozsahu tohoto negativního jevu, kdy uvedenými psychickými problémy trpí kolem devíti procent dívek a pěti procent chlapců v dospívajícím věku, a dále skutečnost, že okolí postižených jedinců dlouhou dobu nemusí mít o sebepoškozování vůbec povědomost, jak ilustruje případ dívky, která před svou matkou dokázala závažné sebepoškozování dlouhou dobu skrývat. Rovněž tak v reportáži popsaná závažnost důsledků sebepoškozování svědčí o závažnosti problému. Reportáž, kromě osvětlení příčin sebepoškozování a jeho následků, problematiku doplňuje uvedením konkrétních případů sebepoškozování a stanoviskem odborníků — psychiatra, psycholožky, dermatovenerologa a dermatoložky. Charakteristika problému v obecné rovině je pak doplněna ilustračními fotografiemi a záběry praktik a důsledků sebepoškozování. Pokud Rada reportáži vytýká užití ilustračních fotografií a záběrů, je CET 21 spol. s r.o. názoru, že právě názorná prezentace sebepoškozování a jeho následků je vhodným prostředkem ke zdůraznění závažnosti referovaného problému a ke vzbuzení zájmu rodičů a ostatních blízkých osob o možné či stávající oběti této psychické závislosti. Účastník souhlasí s názorem Rady, že záběry jsou realistické, neboť nejsou inscenované, ale zobrazují skutečný průběh a následky sebepoškozování, nepokládá je však za děsivé. Charakter snímků a záběrů má sloužit právě základnímu poslání reportáže, tj. vzbudit zájem veřejnosti o tento závažný a nepříliš známý problém, doložením patologie tohoto jevu a jeho důsledků pro oběti. K závěru Rady, že běžně uvažujícího diváka nejen dětského věku mohou záběry šokovat a způsobit mu trauma, CET 21 spol. s r.o. uvádí, že reportáž byla vysílána těsně před 22. hodinou, tedy v době, kdy dětský divák není u televizní obrazovky přítomen, resp. neměl by být přítomen, a mladiství by o této problematice, s ohledem na opakovaně uváděný účel vysílání reportáže, měli být dle názoru CET 21 spol. s r.o. rovněž informováni, neboť i oni jsou potenciálními osobami, které s oběťmi sebepoškozování v kolektivu přicházejí do styku, i oni tedy mohou být v okruhu osob, které by mohly postiženým pomoci. Účastník tvrdí, že předmětné fotografie a záběry nebyly v reportáži použity bez hlubšího důvodu a účelu, ale právě se záměrem poukázat na závažný společenský problém s cílem vyvolat silný veřejný zájem, že tedy reportáž včetně použitých fotografií a záběrů byla odvysílána ve veřejném zájmu.

50-3

Dále účastník považuje za nezbytné zmínit, že odvysílání reportáže bylo v souladu s ústavně zaručenými právy, tj. s právem na svobodu projevu a s právem na informace. K prokázání shora uvedených tvrzení navrhuje následující důkazy: - zvukově obrazový záznam reportáže a přepis reportáže. S ohledem na shora uvedené má účastník za to, že povinnost uvedenou v § 32 odst. 1 písm. g) zák. č. 231/2001 Sb. neporušila, správního deliktu se nedopustila a navrhuje, aby Rada po provedení navrhovaných důkazů správní řízení vedené pod sp. zn. 2009/427/FOL/CET, č.j. fol/2543/09 zastavila. --K pořadu byla jako podklad pro rozhodnutí vypracovaná analýza, s tím, že provozovatel byl vyzván, aby se s ní obeznámil, případně se k ní vyjádřil. Provozovatel se ve stanovené lhůtě k analýze nevyjádřil. Analýza pořadu obsahuje následující: Charakteristika pořadu na stránkách provozovatele: Střepiny shrnují nejdůležitější kauzy uplynulého týdne a analyzují je v originálních reportážích. Poprvé byl pořad připravovaný redaktory zpravodajství vysílán v neděli 7. dubna 2002 a okamžitě se zařadil mezi nejsledovanější pořady TV NOVA. Úspěch je o to cennější, že nedělní prime time je opravdu „horkou půdou" z hlediska konkurenčního prostředí. „Nazýváme věci pravými jmény." Popis reportáže: Reportáž se zabývala fenoménem sebepoškozování, což je psychická porucha, kdy si člověk sám způsobuje fyzickou bolest, která mu přináší úlevu od bolesti psychické. Reportáž se problematice věnovala jednak v obecné rovině, tj. informovala diváka o existenci tohoto fenoménu, o důvodech a následných dopadech takového chování na jedince sáhnuvšího k sebepoškozování jako k východisku, jednak tyto obecné údaje demonstrovala dvěma konkrétními případy: v prvním se jednalo o mladou dívku, která si začala vykusovat maso z rukou, ve druhém o starší ženu, jež si vytrhává z hlavy prameny vlasů. K problematice se v pořadu vyjadřovali tito odborníci: MUDr. Jiří KOUTEK, psychiatr, FN Motol Doc. PhDr. Jana KOCOUROVÁ, psycholožka, FN Motol Prof.MUDr. Petr ARENBERGER, dermatovenerolog, FN Královské Vinohrady MUDr. Monika ARENBERGEROVÁ, dermatoložka, FN Královské Vinohrady Délka reportáže: 5:21 min. K problematickým úsekům: Reportáž obsahovala kromě vyjádření odborníků též autentické výpovědi postižených či jejich blízkých, ilustrační materiál v podobě detailních fotografií zranění, záběry na osoby věnující se v okamžiku natáčení sebepoškozování, hrané scénky dotvářející atmosféru pořadu, či citace z internetu. Výčet hraných scének a citací z internetu:

50-4

•

Slovní popis (v ich-formě) duševních pochodů dívky, která během školního vyučování nedokáže zvládnout nutkání k sebepoškozování, je doplněn ilustračními záběry na dívku spěchající na toalety, kde může dát tomuto jednání průchod. („Ještě pět minut do konce vyučování. Ještě celých pět minut? Ne, nevydržím to. Prostě musím. Letím na záchod jak smyslů zbavená. Už jen chvilku a konečně. Konečně se mi uleví. Rtěnka a klíče, tady. Moje žiletka“.) Redakční komentář uvádí, že „podobných mrazivých zpovědí kolují na internetových serverech tisíce“. V duchu tohoto sdělení se pak nesl závěr pořadu, kdy redaktorka zopakovala, že „sebepoškozování je těžká závislost“ a „návodů, jak si – v uvozovkách – dobře ublížit, je plný internet, a o to je snazší do ní spadnout“.

•

Dvě citace z internetu jsou jednak čteny redaktorkou, jednak vizualizovány přepisem textu na obrazovku (nick „bledulka“: „S krví ze mě vytéká bolest, vztek, beznaděj. Je to jako droga, jako alkohol. Všechna tíha ze mě najednou spadne.“ / nick „sessy“: "Fyzická bolest mi dělá strašně dobře. Je mi příjemná, protože při ní nemůžu myslet na ostatní problémy.")

•

Černobílé záběry snad z písňového videoklipu – obsahuje hudbu a záběry na děvče řezající se žiletkou, krvácející, s bolestnými grimasami, a to spolu s jinými obrazovými motivy evokujícími depresivní stavy a smutek obecně. Zařazeno patrně pro dokreslení atmosféry; ukázka viz dále.

obr. č. 1 Výčet ilustračního materiálu v podobě fotografického doprovodu: •

50-5

Během reportáží jsou mnohokrát uvedeny fotografie ukazující zranění, jež si postižení působí. Tyto záběry jsou velmi detailní a drastické. Nejkřiklavější ukázky viz dále:

obr. č. 2

50-6

obr. č. 3,4,5

50-7

obr. č. 6,7 Výčet záběrů na osoby věnující se v okamžiku natáčení sebepoškozování: •

Žena působící si řezné rány žiletkou na zápěstí. Tato scéna je upravena šedým filtrem, který poněkud mírní drastičnost scény. Postižené není vidět do tváře.

•

Muž působící si řezné rány žiletkou na paži (předloktí). Také tato scéna je upravena šedým filtrem, který poněkud mírní drastičnost scény. Postiženému není vidět do tváře.

•

Muž působící si řezné rány žiletkou na krku. Také tato scéna je upravena šedým filtrem, který poněkud mírní drastičnost scény. Přesto je dostatečně zřejmá bolestná grimasa postiženého i krvavá rána a tekoucí krev, viz ukázka dále. Jedná se patrně o nejproblematičtější část pořadu.

obr. č. 8 a 9 •

50-8

Muž sekající se žiletkou do paže. Místo rány je mimo záběr, tato scéna však není upravena šedým filtrem, a je tak vidět zakrvavený krk postiženého (patrně se jedná o stejného muže jako v předchozím případě).

•

Muž pálící se cigaretou na hřbetu ruky (na ruce je již patrna rána po pálení z dřívějška). Jedná se o detailní záběr.

•

Dívka kousající se do ruky (předloktí). Tento záběr je poměrně nenápadný, není zcela zřejmé, zda se jedná o sehranou scénku či zda se děvče skutečně kouše před kamerou, nicméně vzhledem ke kontextu je nutno vycházet z toho, že záběr ukazuje reálné sebepoškozování. Ukázány jsou dívčiny jizvy z dřívějška. Postižené není vidět do tváře.

•

Žena škubající si z hlavy chuchvalec vlasů. Scéna je odvysílána dvakrát, poprvé je použit jakýsi filtr znejasňující viděné, podruhé nikoliv. Postižené není vidět do tváře.

Autentické výpovědi postižených či jejich blízkých mj. obsahovaly: •

Výpověď matky šestnáctileté Moniky, která se začala kousat do rukou. Matka uvedla, že dcera si vykousávala „na rukách maso, vykousala si na obou rukou všude, kam dostihla, to byly skutečně centimetrový výkusy masa“. Dále popsala jinou sebepoškozovací praktiku své dcery slovy: „Měla jsem doma jehly, a ona ty injekční jehly používala, že si je ve sprše píchala vlastně do žil a pouštěla si žilou vlastně krev do vany, a to ji uspokojovalo.“

•

Výpověď dermatoložky z FN Královské Vinohrady MUDr. Moniky Arenbergerové, která uvedla příklady sebepoškozujících praktik: „Měli jsme i mladou ženu, která zase ničila svoji kůži poleptáním kyselinou, kde opravdu docházelo na přední straně stehen k výrazným takovým bolákům hnisavým, až v podstatě k nekrózám, které jsme museli pak sterilně odlučovat.“

Z výše uvedeného je zřejmé, že pořad obsahuje fotografie a záběry poraněných či aktuálně se zraňujících lidí, fotografie pořezaných končetin, výpovědi popisující sebepoškozující praktiky. T II. S námitkami a návrhy účastníka se Rada vypořádala následovně: •

CET 21 spol. s r.o. předně uvádí, že základním informačním posláním a hlavním předmětem reportáže bylo upozornit diváky, a to zejména rodiče a jiné osoby, které přicházejí do styku s mladými lidmi, na závažný negativní jev, kterým je sebepoškozování mladých lidí, a na nutnost pomoci těmto psychicky narušeným mladým lidem.

Rada nerozporuje, že účelem reportáže bylo zejména upozornit na negativní jev sebepoškozování, ale má za to, že účel bylo možné splnit i jemnějším způsobem prezentace obětí tohoto jevu a zpracováním příspěvku, který nebude negativně působit zejména na psychický a fyzický vývoj dětí a mladistvých, nebo odvysíláním pořadu po 22-té hodině. Možné je i ohrožení morálního vývoje. •

50-9

Pokud Rada reportáži vytýká užití ilustračních fotografií a záběrů, je CET 21 spol. s r.o. názoru, že právě názorná prezentace sebepoškozování a jeho následků je vhodným prostředkem ke zdůraznění závažnosti referovaného problému a ke vzbuzení zájmu rodičů a ostatních blízkých osob o možné či stávající oběti této psychické závislosti.

Snahu provozovatele názorně prezentovat sebepoškozování a jeho následky nelze považovat za zbavení se odpovědnosti za možné ohrožení psychického a fyzického po případě morálního vývoje dětí a mladistvých. Použité záběry byly realistické, působily na dětského diváka děsivě a hrozivě. Rada má za to, že použití realistických scén v pořadu nebylo nevyhnutelné na zdůraznění závažnosti tohoto negativního jevu, na tento problém stačilo upozornit slovně, případně decentními snímky. •

K závěru Rady, že běžně uvažujícího diváka nejen dětského věku mohou záběry šokovat a způsobit mu trauma, CET 21 spol. s r.o. uvádí, že reportáž byla vysílána těsně před 22. hodinou, tedy v době, kdy dětský divák není u televizní obrazovky přítomen, resp. neměl by být přítomen, a mladiství by o této problematice, s ohledem na opakovaně uváděný účel vysílání reportáže, měli být dle názoru CET 21 spol. s r.o. rovněž informováni, neboť‘ i oni jsou potenciálními osobami, které s oběťmi sebepoškozování v kolektivu přicházejí do styku, i oni tedy mohou být v okruhu osob, které by mohly postiženým pomoci.

To, že byla reportáž vysílaná těsně před 22-tou hodinou nic nemění na skutečnosti, že byla odvysílaná v čase, kdy je dětský a mladistvý divák chráněn zákonem, tedy mezi 6-tou a 22tou hodinou. I v čase odvysílání pořadu lze předpokládat výskyt zejména mladistvých diváků při obrazovkách, na které může daný pořad působit nejenom děsivě, ale také návodně.

III. SPRÁVNÍ ÚVAHA RADY: Rada ve správním řízení hodnotila, zda pořad Střepiny vysílaný dne 15. března 2009 od 21:20 hodin na programu Nova mohl ohrozit psychický, fyzický nebo mravní vývoj dětí či mladistvých. Rada provedla na svém 17-tém zasedání v roce 2009 důkaz obrazově zvukovým záznamem (viz. protokol) a shodla se, že pořad obsahuje realistické a vizuálně expresivní (výrazové, působivé) scény jednotlivých způsobů sebepoškozování a poraněných obětí sebepoškozování, které mohou na dětského diváka působit děsivě, vyvolávacích v něm pocit strachu. Případně působit návodně. Problémové části pořadu jsou zejména následující: •

Černobílé záběry snad z písňového videoklipu – obsahuje hudbu a záběry na děvče řezající se žiletkou, krvácející, s bolestnými grimasami, a to spolu s jinými obrazovými motivy evokujícími depresivní stavy a smutek obecně. Tyto záběry mohou působit na dětského diváka spíše děsivě, vyvolávat v něm pocity strachu, úzkosti a smutku. Viz obr.č.1.

Ilustrační materiál označený v části I rozhodnutí jako obr. č. 2,3,4,5,6,7. •

50-10

Tento ilustrační materiál je natolik realistický, že může v dětském divákovi vyvolávat pocity strachu, úzkosti, deprese, po případě hnusu. Není tu také vyloučeno, že by psychicky labilní jedinec dostal chuť podobné chování napodobit a docílit tím pocit úlevy. Záběry na osoby věnující se v okamžiku natáčení sebepoškozování: Muž působící si řezné rány žiletkou na krku. Také tato scéna je upravena šedým filtrem, který poněkud mírní drastičnost scény. Přesto je dostatečně zřejmá bolestná grimasa postiženého i krvavá rána a tekoucí krev, viz . obr. č. 8 a 9

•

Muž sekající se žiletkou do paže. Místo rány je mimo záběr, tato scéna však není upravena šedým filtrem, a je tak vidět zakrvavený krk postiženého.

•

Muž pálící se cigaretou na hřbetu ruky (na ruce je již patrna rána po pálení z dřívějška). Jedná se o detailní záběr.

Tady se také jedná o záběry velice realistické, které mohou působit na dětského diváka nevhodným způsobem - vyvolávat v něm pocity strachu, napětí a hnusu. Explicitní zobrazování sebepoškozování může mít také návodní charakter. K problematice sebepoškozování Rada uvádí následující:

1

50-11

•

Sebepoškozování se objevuje nejvíce u starších dětí a dospívajících kolem 14. až 18. roku věku, výjimkou ale není ani u mladších dětí či dospělých. Nízký věk osob, které si záměrně ubližují, se dá vysvětlit nezralostí osobnosti a nedostatkem schopností a dovedností, které pomáhají zralému člověku překonávat překážky, aniž by zraňoval sebe či své okolí. Počet postižených vzrůstá, a svoji roli hraje i snadná přístupnost k informacím (např. na internetu). Prapůvodním popudem je často zvědavost spolu s pocitem, že dotyčný je v bezvýchodné situaci. Pokud by se o takové únikové variantě nedozvěděl, pravděpodobně by k ní sám nepřistoupil. Postižený se může s tímto způsobem „řešení“ problémů dozvědět kromě médií také z jiných zdrojů, např. od kamaráda, který již sebepoškozování praktikuje1. Velký podíl spouštěče rizikového chování tak hraje nápodoba.

•

Texty či komentáře, běžně dostupné na internetu, mohou být velmi sugestivní a podněcující sebepoškozující jednání, zejména pro mladší adolescenty a obecně jedince s nevyvinutou schopností seberegulace. Vědomí nové copingové strategie, o

Zdroj: http://www.sebeposkozovani.ath.cx/modules.php?name=News&file=article&sid=287.

níž se mohou dozvědět, že někomu „pomáhá“ (a přečíst si mnoho textů o příjemnosti této činnosti), je jedním z rizikových faktorů vzniku sebepoškozování. Známá je tendence epidemických vzorců sebepoškozování v nemocničních a výchovných zařízeních, tedy charakter sociální nákazy.2 •

Psychiatr Ivo Paclt z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dle internetového zdroje výslovně uvedl, že vedle rodinných problémů za úzkosti, deprese a sebepoškozování dětí mohou také násilné filmy, televize a bulvární tisk (doc. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Psychiatrická klinika 1. LF UK, Ke Karlovu 11, 128 08 Praha 2; odborný zájem: mj. vývojové poruchy v dětské a dorostové psychiatrii, genetika ADHD, diagnostika a léčba afektivních poruch, psychofarmakologie, biochemické aspekty duševních poruch, deprese).3

Z informací uveřejněných na internetu jednoznačně vyplývá, že reportáže, filmy a články o sebepoškozování, zvláště když obsahují realistický popis této činnost s případnými ilustračními záběry nebo fotografiemi, mohou mládež navést k samotné činnosti sebepoškozování. •

Samozřejmě nelze požadovat, aby bylo toto téma tabuizováno, nehledě na potřebnou osvětu. Tak, jak byl pořad zpracován, mohl spíše než varovně působit naopak inspirativně, mladšímu dětskému divákovi pak mohl způsobit trauma.

•

Pořad obsahující reportáž takovéhoto typu má sice ve vysílání své opodstatnění, nicméně až po 22. hodině.

•

Z výše uvedeného je zřejmé, že pořad obsahuje fotografie a záběry poraněných či aktuálně se zraňujících lidí, fotografie pořezaných končetin, výpovědi popisující sebepoškozující praktiky. Tyto prvky jsou hojné a působí natolik děsivě, že mohou šokovat nejen dětského diváka.

Výše uvedené scény jsou znázorněny velice realisticky. V dětech a mladistvých mohou způsobit traumatické pocity úzkosti, strachu a děsu, po případě působit návodně, čímž mohou narušit zejména a fyzický vývoj, popřípadě i jejich morální vývoj. IV. Pro argumentativnost a zřetelnost své správní úvahy se Rada rozhodla definovat pojmy, jichž zákon č. 231/2001 Sb. ve vztahu ke správnímu řízení užívá: Čl. 7 odst. 2) Evropské úmluvy o přeshraniční televizi uvádí: Všechny části programů, které by mohly poškozovat fyzický, psychický či morální vývoj dětí a dospívajících, nesmějí být zařazovány do vysílání v čase, kdy je pravděpodobné, že by je tyto osoby mohly sledovat. Tato podmínka je přímo aplikovaná právě v ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. V prvé řadě se Rada rozhodla definovat pojem děti a mladiství, přestože se na první pohled jedná o terminologii obecně známou. Dítětem se dle čl. 1 Úmluvy o právech dítěte (dále jen Úmluva) rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve.

50-12

2

Zdroj: http://www.sebeposkozovani.ath.cx/modules.php?name=News&file=article&sid=364

3

Zdroj: http://psychologie.doktorka.cz/sebeposkozovani-a-sebeublizovani-pribyva/

Dle čl. 3 Úmluvy musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy nebo, správními orgány nebo zákonodárnými orgány. Čl. 17 pak upravuje důležitou funkci hromadných sdělovacích prostředků (...) a za tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, povzbuzují tvorbu odpovídajících zásad ochrany dítěte před informacemi a materiály škodlivými pro jeho blaho, majíce na mysli ustanovení čl. 13 a 18 Úmluvy. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině pak rozlišuje dítě zletilé a nezletilé. Dle ustanovení § 8 odst. 2 občanského zákoníku se zletilosti nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné. Za mladistvého se dle ustanovení § 74 trestního zákona považuje osoba, která v době spáchání trestného činu dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. Rada tedy má za to, že v souladu s její povinností dohlížet na dodržování zákonů v oblasti vysílání je také dohlížet v oblasti vysílání na zájmy a blaho dětí tak, jak vychází především z Úmluvy. Další, v právním řádu užívaný, pojem dětí a mladistvých je pak již podskupinou této definice a nepřekračuje její věkové hranice. Rada tedy tvrdí, že § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. rozumí pod pojmem děti a mladiství všechny osoby ve věku do osmnácti let bez dalšího přesnějšího vymezení (dále jen dítě). Rada se dále zabývala pojmy ohrožení fyzického, psychického nebo mravního vývoje. Rada se domnívá, že není nutné polemizovat nad obsahem slova vývoj, jakož i pojmu fyzický, nebo-li tělesný a pojmu psychický, nebo-li duševní, neboť se dle jejího názoru jedná o pojmy obecně známé. V případě pojmu morální vychází Rada z morálky, tedy sféry lidského jednání a chování pozorovatelné z hlediska etických hodnot; morální pak chápe jako soubor pravidel morálky, jimiž se řídí jednání lidí v určité společnosti. V této souvislosti považuje Rada za vhodné zmínit také pojem dobré mravy - měřítko hodnocení konkrétních situací, odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Možné ohrožení pak Rada vykládá jako případnou, možnou odchylku z normálního (obvyklého běžného, průměrného) vývoje jedince v důsledku shlédnutí pořadu nebo upoutávky v televizním vysílání, které ale fakticky nemusí dojít (může jí být včasným zásahem, např. dalších osob, zabráněno). Rada má za to, že je její povinností dohlížet, aby konkrétním pořadem nebo upoutávkou nemohla být způsobená odchylka od jedinečného vývoje osobnosti dítěte, a to jednotlivě nebo současně ve všech součástech jeho vývoje, tedy (bud‘ jenom) tělesné, (a/nebo jenom) duševní, jakož (také současně nebo jenom) i v jeho normách chování. V. Rada konstatuje, že pořad Střepiny vysílaný dne 15. března 2009 od 21:20 hodin na programu Nova, resp. reportáž o problému sebepoškozování naplňuje znaky porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb.‚ přičemž pro naplnění skutkové podstaty porušení zákona jsou dle názoru Rady nezbytné tyto atributy: •

50-13

pořad byl zařazen do vysílání mezi 6:00 a 22:00 hod.

• •

pořad může ohrozit ..., postačuje tedy možnost, k faktickému ohrožení nemusí dojít pořad může ohrozit fyzický, psychický nebo morální vývoj - pro porušení tohoto ustanovení postačuje jedna z komponent vývoje dítěte.

Pořad může ohrozit… vývoj dětí a mladistvých — zákon nespecifikuje blíže věk této skupiny diváků. Rada považuje za děti a mladistvé všechny osoby ve věku do 18 let. Za zvláště nebezpečný považuje Rada tento pořad právě pro děti ve věku do cca 10 let. V daném případě má Rada za to, že pořad je způsobilý ohrozit zejména psychický vývoj (traumatizovat děti a mladistvé a působit návodně), Rada má za to, že pořad může ohrozit také fyzický vývoj dětí a mladistvých (možné napodobňování sebepoškozování s následkem fyzického poškození) nebo morální vývoj (sebepoškozování není v souladu s obecnou morálkou, tak ja jí chápe současná společnost). Rada má za to, že v odůvodnění zřetelně vysvětlila všechny úvahy, kterými při posuzování pořadu byla vedena. Má za to, že je zcela v souladu s platnou právní úpravou, když k hodnocení možného ohrožení dětí přistoupila z pohledu rodičů a veřejnosti. VI. Dle § 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. jestliže provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě. Dle odst. 3 téhož ustanovení Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada sankci neuloží. Provozovatel již za porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. upozorněn i sankcionován byl: •

Rpo/182/05-Rup, upozornění, odvysílání upoutávky na horor Texaský masakr motorovou pilou dne 24.9.2005 od 12.00 hod během pořadu Volejte Novu,

•

2006/350/had/CET, upozornění, odvysílání upoutávky na pořad Na vlastní oči, na reportáž Sladká krev dne 14.3.2006 v 18.09 na programu NOVA,

•

2007/755/FOL/CET, pokuta 150 000,- Kč za odvysílání pořadu Kriminálka Las Vegas/děsivost snímků.

V souladu s § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., Rada uloží pokutu ve výši od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč, pokud provozovatel zařazuje do vysílání od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Dle § 61 odst. 2 a 3 zákona č. 231/2001 Sb. přihlíží Rada při ukládání pokuty k povaze vysílaného programu a k postavení provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy. Rada dospěla k závěru, že jsou dány všechny zákonné podmínky pro uplatnění sankce v mezích zákona č. 231/2001 Sb. a rozhodla dle § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o uložení pokuty ve výši 200 000,- Kč. Rada byla omezena horní a dolní hranicí stanovenou zákonem a při stanovení výše pokuty byla vedena následujícími úvahami: 1) Povaha vysílaného programu:

50-14

Program Nova je celoplošným (jeho vysílání může ve vymezeném územním rozsahu přijímat alespoň 70% obyvatel České republiky), komerčním, plnoformátovým televizním programem. Zákon č. 231/2001 Sb. definuje plnoformátový program jako program obsahující pořady různého zaměření a témat, zejména pořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který není zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy. Komerčnost ve spojitosti s programem znamená, že úlohou provozovatele je získat pro sledovanost svého programu co nejvíce diváků a tomu také přizpůsobit obsah svých pořadů. 2) Postavení provozovatele na mediálním trhu: Jedná se o provozovatele televizního vysílání s vysokým podílem sledovanosti na mediálním trhu. - Účastník provozuje celoplošné vysílání, tj. jeho vysílání může ve vymezeném územním rozsahu přijímat alespoň 70% obyvatel České republiky. Dle údajů ATO: Mediasearch byla sledovanost respektive podíl na trhu za 11. týden roku 2009 (období mezi 9. březnem a 15. březnem 2009) uveřejněná ve Strategii 13/2009 následující: Muži ve skupině 15+ (tedy včetně mladistvých) 35, 57 % Ženy ve skupině 15+ (tedy včetně mladistvých) 40,83 % Děti 4-14 let- 33,90 % 3) Odpovědnost provozovatele vůči divácké veřejnosti: - Odpovědnost účastníka řízení vůči divácké veřejnosti je velmi vysoká, a to zejména s ohledem na jeho postavení jako provozovatele celoplošného televizního vysílání, s pokrytím více než 70% obyvatel České republiky. A dále s ohledem na jeho vysokou sledovanost všemi věkovými skupinami obyvatel. - Divácká veřejnost oprávněně očekává, že vysílání takto silného provozovatele bude v souladu se zákonem. 4) Závažnost věci: Rada považuje porušení zákonné povinnosti vzhledem k charakteru odvysílaných záběrů za závažné. Jako polehčující skutečnost vzala Rada na zřetel, že zobrazení snímků nebylo samoúčelné, proto se rozhodla udělit provozovateli pokutu ve výši bližší dolní hranici pro její určení. 5) Míra zavinění: Provozovatel televizního vysílání má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a jeho mezí. Vedle tohoto práva má provozovatel televizního vysílání povinnost provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést odpovědnost za obsah programů. V daném případě si byl účastník řízení vědom, jaký obsah pořadu, v jaký čas a na jaký program, zařazuje. Rada dospěla v této otázce k závěru, že ke správnímu deliktu došlo vědomě. 6) Rozsah, typ a dosah závadného vysílání:

50-15

-

-

Účastník řízení provozuje celoplošné vysílání, tj. jeho vysílání může ve vymezeném územním rozsahu přijímat alespoň 70% obyvatel České republiky. Jedná se o provozovatele televizního vysílání s velmi vysokým podílem sledovanosti na mediálním trhu, a to na jejich nevyšších příčkách, Rada proto hodnotila i širší dopad na společnost, která má tento program možnost sledovat. Rada vyhodnotila, že odvysíláním daného pořadu, byl závažně porušen veřejný zájem = divácký zájem na dodržování ustanovení zákona č. 231/2001 Sb., upravujících ocharu vývoje dětí a mladistvých Daná reportáž byla odvysílána v rámci pořadu Střepiny, který lze charakterizovat jako zpravodajsko-publicistický pořad, který má u diváků vysokou sledovanost a patří mezi nejsledovanější pořady TV Nova.4.

7) Případný finanční prospěch: Finanční prospěch v konkrétní výši nelze prokázat důkazními prostředky Radě dostupnými, proto tato skutečnost neměla na stanovení výše pokuty vliv. Rada na základě shromážděných podkladů dospěla k závěru, že společnost CET 21 spol. s r.o. výše uvedeným jednáním porušila svou povinnost podle § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., čímž se dopustila správního deliktu podle § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., za který lze uložit pokutu ve výši od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč. Za spáchání tohoto správního deliktu uložila Rada pokutu 200 000 Kč (slovy: dvěstětisíckorunčeských).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 66 zákona č. 231/2001 Sb., lze podat žalobu k Městskému soudu v Praze ve lhůtě dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Podání žaloby má odkladný účinek.

JUDr. Kateřina Kalistová Předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

V Praze dne: 6.10.2009

4

50-16

Zdroj: http://strepiny.nova.cz/

Digitally signed by JUDr. Kateina Kalistová Date: 2010.01.04 13:02:12 +01:00 Reason: Podpis dokumentu Location: Praha