Plošné
měření a orýsování - test
Plošné měření a orýsování - test 1. Ruční zpracování kovů se vyznačuje: A vysokou přesností a kvalitou opracovaných ploch
B vysokou produktivitou, je ideální pro sériovou výrobu
C vysokou pracností, zpravidla nižší přesností, je nahrazováno pokud možno strojním zpracováním
D je ideální zejména v hromadné výrobě, nevyžaduje vysoké investice do strojního zařízení
C
Plošné měření a orýsování - test 2. Měření strojních součástí dělíme na: A měření skutečných hodnot např: posuvná měřítka, mikrometry, měření porovnáváním např: úhloměry, úhelníky, třmenové kalibry
B měření skutečných hodnot např: posuvná měřítka, mikrometry, hloubkoměry, měření porovnáváním např: závitové trny, úhelníky, třmenové kalibry
C měření skutečných hodnot např: závitové kroužky, hmatadla, pásma, měření porovnáváním např: úhloměry, úhelníky, třmenové kalibry
D měření skutečných hodnot např: rádiusové měrky, základní rovnoběžné měrky, měření porovnáváním např: úhloměry, třmenové kalibry
B
Plošné měření a orýsování - test 3. Ocelová měřítka měří s přesností: A 0,01mm
C 0,1mm
B 0,05mm
D
D 0,5mm
Plošné měření a orýsování - test 4. Hmatadla, která slouží k porovnávání rozměrů se z hlediska konstrukce dělí na: A obkročná a třmenová
B dutinová a třmenová
C obkročná a dutinová
D pouze obkročná
C
Plošné měření a orýsování - test 5. Na přesnost posuvného měřítka má vliv: A hlavní měřítko
C hloubkoměr
B jezdec
D
D noniová diferenciální stupnice
Plošné měření a orýsování - test 6. Mikrometrická měřidla měří s přesností: A 0,01mm
C 0,05mm
A
B 0,02mm
D 0,1mm
Plošné měření a orýsování - test 7. Mikrometrický šroub mikrometru má stoupání: A 0,001mm
C 0,5mm
C
B 0,05mm
D 1mm
Plošné měření a orýsování - test 8. Mikrometrická měřidla jsou vyráběna v rozsahu měření: A 25 mm
C 78 mm
A
B 50 mm
D 100 mm
Plošné měření a orýsování - test 9. Třmenové kalibry bývají konstrukčně řešeny jako: A pouze jednostranné
B jednostranné i oboustranné
C 78 mm
D 100 mm
B
Plošné měření a orýsování - test 10. Mezními válcovými trny měříme: A díry vrtané a zahloubené
C vnější závity
D
B vnitřní závity
D díry vystružované
Plošné měření a orýsování - test 11. Mezními závitovými kroužky měříme: A vnější závity
C vnější zápichy
A
B vnitřní závity
D vnější tvarové plochy
Plošné měření a orýsování - test 12. Mezní závitový trn má: A dobrou a zmetkovou stranu, která má více závitů než dobrá a je barevně odlišena
B dobrou a zmetkovou stranu. Dobrá strana má barevný proužek
C dobrou a zmetkovou stranu, která má méně závitů než dobrá a je barevně odlišena
D má pouze dobrou stranu, zmetková strana je zbytečná
C
Plošné měření a orýsování - test 13. Základní rovnoběžné měrky se používají: A např. k měření drážek, seřizování měřících přístrojů apod.
B jako dorazové kostky při soustružení
A
C jako dorazové kostky při frézování
D pro měření šířky vnitřních zápichů na hřídelích do průměru 15 mm
Plošné měření a orýsování - test 14. Rádiusovými měrkami měříme: A vnější plochy rotačních součástí
C rádiusové plochy vypouklé
B rádiusové plochy vyduté
D
D rádiusové plochy vyduté i vypouklé
Plošné měření a orýsování - test 15. Číselníkový úchylkoměr se používá: A k seřizování strojních zařízení, upínačů, seřizování obrobků, nelze použít pro měření rozměrů a geometrického tvaru
B k seřizování strojních zařízení, upínačů, seřizování obrobků, seřizování přístrojů a především pro měření rozměrů a geometrického tvaru
C k měření úchylek mikronerovnosti, seřizování obrobků, seřizování přístrojů
D k měření drsnosti povrchu, k měření strojních zařízení, upínačů, seřizování obrobků, seřizování přístrojů
B
Plošné měření a orýsování - test 16. K plošnému orýsování je třeba: A perfektor, rýsovací jehla a úhelník, svislé měřítko, nádrh, kružítko, důlčík, hledač středu, prismatické podložky
B prizmatické podložky, rýsovací jehla a úhelník, svislé měřítko, nádrh, kružítko, důlčík, hledač středu
C perfektor, rýsovací jehla a úhelník, svislé měřítko
D důlčík, hledač středu, prismatické podložky, perfektor
B
Použité zdroje: ŘÍČKA, Jaroslav a Vladimír BULLA. Technologie obrábění. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1979, 179 s. ISBN ISBN 80-214-196-2. DOBROVOLNÝ, Bohumil, Přemysl POKORNÝ a Vladimír GABRIEL. Ruční obrábění a zpracování kovů. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 230 s. ISBN ISBN 80-214-196-2. FRISCHHERZ, Adolf, Paul SKOP a Vladimír GABRIEL. Technologie zpracování kovů: základní poznatky. 4. vyd. Praha: SNTL, 2001, 268 s. ISBN 80-902-6550-2. LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. Strojnické tabulky: pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 5., upr. vyd. Úvaly: Albra, 2011, xiv, 927 s. ISBN 978-80-7361-081-4. ŘASA, Jaroslav, Přemysl POKORNÝ a Vladimír GABRIEL.Strojírenská technologie 3. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 221 s. ISBN 80-718-3227-8.
