PLÁNOVÁNÍ ČINNOSTI A ROZVOJE RESORTU OBRANY JAKO ÚČINNÝ NÁSTROJ ŘÍZENÍ VEŘEJNÝCH VÝDAJOVÝCH PROGRAMŮ V OBLASTI OBRANY A BEZPEČNOSTI

PLÁNOVÁNÍ ČINNOSTI A ROZVOJE RESORTU OBRANY JAKO ÚČINNÝ NÁSTROJ ŘÍZENÍ VEŘEJNÝCH VÝDAJOVÝCH PROGRAMŮ V OBLASTI OBRANY A BEZPEČNOSTI Monika Grasseová

Abstrakt V rámci optimalizace plánovacích procesů by měl být dosavadní systém plánování a hodnocení v resortu Ministerstva obrany České republiky (dále jen MO) orientován na dosahování potřebných operačních schopností sil v návaznosti na změny v obranném plánování NATO. Změna plánovacích postupů si vyžaduje využití odpovídajících metod na podporu rozhodování včetně jejich softwarové podpory. Autorka článku jako odpovědná řešitelka projektu obranného výzkumu (dále jen projekt): „Rozvoj metod podpory rozhodování v procesech plán ování a hodnocení činnosti a rozvoje rezortu MO“ představuje dosavadní výsledky zkoumání řešitelského týmu. Zaměřuje se na možnosti uplatnění procesního přístupu a vybraných metod v plánování rozvoje a činnosti resortu obrany. Key words Plánování činnosti a rozvoje rezortu MO, projekt obranného výzkumu, procesní řízení, metody na podporu rozhodování. Úvod Současný systém plánování a hodnocení rezortu MO se jeví jako ne zcela efektivní a to nejen z pohledu zpracování, respektive nezpracování, Dlouhodobého výhledu rozvoje rezortu MO (dále jen dlouhodobý výhled), ale průřezově ve všech plánovacích dokumentech. V praxi se převážně využívá intuice, zkušeností a odborných odhadů. Projevuje se terminologická nejednotnost a neujasněnost v postupech. Softwarová podpora (dále jen SW) je omezena na produkt Microsoft Excel bez jednotné koncepce a vzájemné provázanosti. Proces plánování v resortu obrany je v současné době vymezen a strukturován v rozkaze ministra obrany (dále jen RMO) č.33/2004, Plánování činnosti a rozvoje rezortu MO. V tomto dokumentu je podrobně zpracována forma, struktura, obsah dokumentů a uplatňované formy plánování. Nejsou zde však rozpracovány a rozebrány metody na podporu rozhodování, které lze vhodně využít ve všech plánovacích procesech dlouhodobém, střednědobém i krátkodobém. Cíl projektu Hlavním cílem projektu řešeném v období 2006 až 2007 je: „Navrhnout a kriticky posoudit, které metody podpory rozhodování je vhodné využít při plánování činnosti a rozvoje rezortu MO.“ Pro splnění hlavního cíle řešitelský tým projektu, ve složení: Ing. Monika Grasseová, Ph.D. - odpovědný řešitel, prof. Ing. Ladislav Buřita, CSc., Ing. Roman Horák, CSc. a Ing. Vladimír Dudycha, stanovil tyto dílčí cíle: 1. Navrhnout metody, které by optimalizovaly přijímaná rozhodnutí v rámci plánování dlouhodobého, střednědobého a krátkodobého.

2. Vybrat komerčně dostupné softwarové prostředky pro zvolené metody rozhodování a ověřit jejich integrovatelnost do Průřezového informačního systému Ministerstva obrany (dále jen PRIS MO). 3. Vytvořit metodiky použití zvolených metod rozhodování se softwarovou podporou a připravit systém vzdělávání zaměstnanců rezortu MO pro jejich správné využívání. Výchozí stav plánování činnosti a rozvoje rezortu MO Systém plánování obrany v rezortu MO je vymezen Zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. V rezortu MO je v souladu s uvedeným zákonem č. 222/1999 Sb. chápán systém plánování obrany jako soubor pěti plánovacích disciplín: 1. Obranné plánování jedná se o plánovací proces, jehož cílem je zajistit vojenské schopnosti nutné pro provedení operačních plánů. V rezortu MO je obranné plánování ve smyslu RMO č.33/2004 chápáno jako plánování činnosti a rozvoje rezortu MO. Tato plánovací disciplína je předmětem řešení projektu. 2. Operační plánování je plánovacím procesem, jehož cílem je stanovit použití ozbrojených sil v předem připravených modelových situacích nebo v reakci na konkrétní krizovou situaci. 3. Mobilizační plánování je plánovacím procesem zaměřený na mobilizační opatření, jehož cílem je zajistit vojenské schopnosti nutné pro provedení operačních plánů. 4. Plánování připravenosti obranného systému státu je souborem plánovacích opatření pro zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti, obranu a ochranu občanů a státu. 5. Plánování příprav k záchranným pracím a k plnění humanitárních úkolů je chápáno plánovací proces zaměřený na přípravu k záchranným pracím a k plnění humanitárních úkolů, jehož cílem je zajistit vojenské schopnosti nutné pro provedení operačních plánů v oblasti provádění záchranných prací a k plnění humanitárních úkolů. Plánovací disciplíny systému plánování obrany jsou znázorněny na obrázku 1. Plánování obrany ČR

Obranné plánov ání

Operační plánov ání

Mobilizační plánov ání

Plánov ání připravenosti obranného systému státu

Plánování příprav k záchranným a humanit. úkol...

Obr. 1 Plánovací disciplíny systému plánování obrany

Plánování činnosti a rozvoje rezortu MO je dle RMO č. 33 (2004): „proces zjišťování, zpracovávání a využívání informací k identifikaci, popisu a analýze výchozí situace,

odhadu a ocenění možností dosažení stanovených cílů rozvoje rezortu MO, stanovení úkolů nezbytných k dosažení těchto cílů, jejich vazeb a stanovení počtu osob a věcných a finančních prostředků potřebných pro jejich splnění.“ Základní plánovací dokumenty podle RMO č. 33 (2004) jsou:
Dlouhodobý výhled rozvoje rezortu MO - s časovým horizontem 15 – 20 let.
Směrnice pro plánování činnosti a rozvoje rezortu MO - s časovým horizontem 6 let.
Střednědobý plán činnosti a rozvoje rezortu MO - s časovým horizontem 6 let.
Plán činnosti rezortu MO na rok.
Plán činnosti organizačního celku rezortu MO. Návaznost uvedených procesů plánování činnosti a rozvoje rezortu MO a výkonné organizační prvky jsou znázorněny na obrázku 2. PLÁNOVÁNÍ ČINNOSTI A ROZVOJE REZORTU MINISTERSTVA OBRANY podle RMO č.33/2004

zpracov ání Dlouhodobého výhledu rozvoje rezortu MO provádí

Sekce obranné politiky a strategie MO (SOPS MO)

zpracování Směrnice pro plánování činnosti a rozvoje rezortu MO provádí

Sekce obranné politiky a strategie MO (SOPS MO)

zpracov ání Střednědobého plánu rozvoje a činnosti rezortu MO provádí

Sekce plánování sil MO (SPS MO)

zpracování Plánu činnosti rezortu MO na rok provádí

Sekce plánování sil MO (SPS MO)

zpracování Plánu činnosti organizačního celku rezortu MO na rok provádí

Štáb organizačního celku

Obr. 2 Návaznost procesů plánování činnosti a rozvoje rezortu MO a výkonné organizační prvky

V současné době (březen 2007) doposud, od vydání RMO č.33 v roce 2004, dlouhodobý výhled zpracován nebyl. Prakticky dlouhodobý výhled nahrazují tyto dokumenty:
Usnesení vlády ČR č. 1140/2002, Koncepce výstavby profesionální Armády ČR a mobilizace ozbrojených sil ČR.
Usnesení vlády ČR č. 1154/2003, Koncepce výstavby profesionální Armády ČR a mobilizace ozbrojených sil ČR přepracovaná na změněný zdrojový rámec. Vnitřní analýza systému plánování činnosti a rozvoje rezortu MO Silné a slabé stránky plánování činnosti a rozvoje rezortu MO, uvedené v tabulce 1, byly identifikovány na základě informací získaných následujícím způsobem:
Provedeného pracovního semináře s účastí příslušníků sekcí MO dne 21/06/2006.
Semináře s Kurzem generálního štábu v letním semestru 2006.
Semináře s Kurzem vyšších důstojníků v zimním semestru 2006.
Individuálních konzultací s příslušníky sekcí MO – např. Sekce obranné politiky a strategie MO (SOPS MO), Sekce plánování sil MO (SPS MO), Sekce vyzbrojování MO (SV MO), Sekce ekonomická MO (SE MO).
Provedeného pracovního semináře řešitelského týmu s účastí lektora z Defence Resources Management Institute (dále jen DRMI), Naval Postgraduate School, USA dne 26/10/2006.

Tab. 1 Silné a slabé stránky plánování činnosti a rozvoje rezortu MO

OBLAST: PLÁNOVÁNÍ ČINNOSTI A ROZVOJE REZORTU MO SILNÉ STRÁNKY Existence RMO č.33/2004.

ZDŮVODNĚNÍ Tento dokument poskytuje základní rámec pro plánování činnosti a rozvoje rezortu MO.

Kvalifikovaný personál, který odpovídá za realizaci plánovacího procesu na jednotlivých stupních a nebo se na něm podílí. SLABÉ STRÁNKY Nelze zajistit meziroční kontinuitu (porovnatelnost) údajů pro nezbytné vyhodnocování a analýzy. Neexistence dlouhodobého výhledu rezortu MO. Nesystémová koordinace organizačních prvků zpracovávajících podklady do plánů. Dlouhodobě přetrvává nejednotné členění základních oblastí věcného a finančního plánování resortu MO v hlavních plánovacích dokumentech.

Dostatek zkušeností a ochota se vzdělávat.

Při restrikci výdajů nelze jednoznačně specifikovat věcné dopady.

Neexistující komplexní SW podpora.

ZDŮVODNĚNÍ Vzhledem k neustálým rozsáhlým změnám zejména v číselníku aktivit a programové struktuře. Nestabilita střednědobého plánování a častá změna priorit. Nedostatek času pro promyšlené plánování u organizačních celků. Nevyjasněné kompetence. Stávající struktury Plánovací směrnice, Střednědobého plánu, Ročního plánu z hlediska členění cílů a příslušných programů nejsou ujednoceny, což neumožňuje jednoznačnou a transparentní dekompozici cílů až do příslušných aktivit a projektů. Nelze přiřadit výdaje ke konkrétním aktivitám. Při snižování finančních prostředků se nepřihlíží k plněným úkolům a finanční prostředky jsou snižovány plošně nebo na základě politického rozhodnutí. Problematický převod dat mezi jednotlivými typy plánů.

Využitelnost metod pro konkrétní činnosti plánovacích procesů Řešitelský tým navrhl na základě popisu procesů plánování činnosti a rozvoje, jejich analýzy, a po konzultacích na příslušných sekcí MO ČR, s odborníky ozbrojených sil vybraných států NATO pro využití v rezortu MO následující metody pro podporu rozhodování. Procesní řízení, řízení podle cílů, řízení rizik, systém plánování, programování a rozpočtování lze charakterizovat jako progresivní přístupy rozhodování ve veřejném sektoru. V souladu s těmito přístupy byly voleny metody i softwarová podpora rozhodování. Metody byly rozděleny z hlediska jejich vhodnosti pro příslušné časové období, respektive pro daný plánovací proces. Nejedná se o konečný výčet metod ani softwarové podpory. Způsoby práce se vyvíjejí a mohou být změněny. V současnosti jsou ovlivňovány také rychlým rozvojem softwarových výrobků. Řešitelský tým dospěl nejen při analýze, ale i při výběru a přiřazení

vybraných metod k poznání, že v procesech plánování existují určité nesrovnalosti, které by mohly být díky využití zvolených metod odstraněny. Tyto skutečnosti budou předmětem dalšího zkoumání. To se týká také softwaru, který může podstatně zkvalitnit plánovací i hodnotící procesy. Vhodnost metod pro podporu rozhodování pro procesy plánování činnosti a rozvoje rezortu MO: A. Metody pro podporu rozhodování vhodné pro plánování činnosti a rozvoje bez ohledu na časový horizont: a) Procesní řízení – SW podpora ARIS. b) Řízení podle cílů nebo Balanced Scorecard – SW podpora ARIS. c) Systém plánování, programování a rozpočtování – SW podpora DRMM. d) Řízení rizik– SW podpora ARIS. e) Tvůrčí metody. f) Porada. g) Obsahová analýza dokumentů. h) Benchmarking (srovnávací testování). B. Metody pro podporu rozhodování vhodné pro zpracování Dlouhodobého výhledu rozvoje rezortu MO: a) PESTE analýza. b) SWOT analýza. c) Teorie scénářů. C. Metody pro podporu rozhodování vhodné pro zpracování Směrnice pro plánování činnosti a rozvoje rezortu MO a pro zpracování Střednědobého plánu činnosti a rozvoje rezortu MO: a) Nákladově užitkové metody. b) Programově výkonové rozpočtování. c) ABC kalkulace. d) Metody hodnocení vlivu času na vývoj nákladů a užitků. D. Metody pro podporu rozhodování vhodné pro zpracování Plánu činnosti rezortu MO na rok – viz bod A. Dosažené dílčí výsledky v roce 2006 Řešitelský tým při řešení projektu využil následující metody vědecké práce: a) Metodu deskripce (popisu): − Současného stavu plánování činnosti a rozvoje rezortu MO. − Průběhu plánovacích procesů. − Vybraných metod pro podporu rozhodování. − SW produktů využitelných pro plánování. b) Metodu analýzy: − Současného stavu plánování činnosti a rozvoje rezortu MO. − Průběhu plánovacích procesů. − Vhodnosti vybraných metod pro podporu rozhodování. − SW produktů využitelných pro plánování. c) Metodu průzkumu a ověřování používaných SW produktů. d) Metodu řízení diskuze –v rámci pořádaných pracovních seminářů e) Metodu rozhovoru –formou individuálních konzultací f) Metodu syntézy poznatků získaných ze seminářů, diskuzí a konzultací.

Řešitelský tým projektu dospěl k těmto dílčím výsledkům:
Popis: – výchozího stavu plánování činnosti a rozvoje rezortu MO, – průběhu procesů plánování činnosti a rozvoje rezortu MO, – členění přístupů a metod pro podporu rozhodování.
Analýza: – systému plánování činnosti a rozvoje rezortu MO, – průběhu procesů plánování činnosti a rozvoje rezortu MO, – využitelnosti metod pro konkrétní činnosti plánovacích procesů.
Průzkum a ověřování používaných SW produktů: – popis komerčně dostupných SW nástrojů, – průzkum používaných rozhodovacích a analytických metod v procesech rezortů ČR, – ověřování SW nástrojů, – nákup vybraných SW nástrojů, – uživatelská školení k zakoupenému SW, – studium záměru průřezového informačního systému MO, – zhodnocení vybraných SW. Jako hlavní dílčí výstup projektu v roce 2006 lze charakterizovat vytvořený manuál vybraných přístupů a metod pro podporu rozhodování vhodných pro plánování činnosti a rozvoje rezortu MO. Manuál lze charakterizovat jako ideový záměr připravované metodiky použití metod. Předpokládané uplatnění dílčích výsledků U dílčích výsledků projektu, respektive u konečných výsledků projektu předpokládáme následující uplatnění:
SOPS MO a další složky MO provádějící nebo spolupracující na zpracování plánů činnosti a rozvoje rezortu MO – Manuál, respektive metodika je využitelná pro zpracování samostatného INA a/nebo metodických pokynů pro plánování. – Modely procesů plánování činnosti a rozvoje rezortu MO. – Rozvoj PRIS MO k informační podpoře plánovacích a hodnotících procesů rezortu MO.
Univerzita obrany – Zapracování problematiky do programů výuky neakreditovaného studia – kurz generálního štábu a kurz vyšších důstojníků. – Publikační činnost – připravovaná skripta a odborná kniha, příspěvky na mezinárodní i národní konference a semináře.
Ostatní – Spolupráce s Nejvyšším kontrolním úřadem ČR – konzultace a vzdělávání kontrolorů v problematice procesního řízení. – Spolupráce s řešiteli klíčových informačních systémů rezortu MO. Závěr V tomto roce řešitelský tým naváže na dosažené dílčí výsledky řešeného projektu. Konkrétně dopracujeme manuál použití metod pro podporu rozhodování do formy metodiky. V souvislosti se zpracováním metodiky se dále budeme zabývat SW podporou zvolených metod rozhodování a ověřováním této SW podpory. Jako nezbytný předpoklad účelného uplatnění SW podporujícího metody rozhodování je

zabezpečení převoditelnosti dat mezi stávajícími informačními systémy rezortu obrany a zvolenou SW podporou. Z tohoto důvodu budeme také ověřovat možnosti převoditelnosti dat mezi zvoleným SW a stávajícími informačními systémy rezortu obrany. V souvislosti s plánování činnosti a rozvoje rezortu zpracujeme návrh systému hodnocení rezortu MO. Naším záměrem je analyzovat možnosti využití společného hodnotícího rámce (modelu CAF) jako nástroje hodnocení rezortu obrany. Pro správné využívání metod na podporu rozhodování a zvolené SW podpory připravíme systém vzdělávání zaměstnanců rezortu MO. Předpokládáme zařazení této problematiky do programů neakreditovaného studia - Kurz generálního štábu a Kurz vyšších důstojníků. Dále pak přípravíme samostatný odborný kurz pro tuto problematiku. Garantem a realizátorem těchto kurzů je a bude Ústav operačně taktických studií Univerzity obrany. Konečné výstupy projektu pak budou zadavatelem projektu využity pro zpracování interního normativního aktu pro zabezpečení efektivního plánování a hodnocení činnosti a rozvoje rezortu MO. Velmi přivítáme podněty a názory k řešené problematice. V případě zájmu o podrobnější informace k řešenému projektu je možné obrátit se na uvedené kontakty. Bibliografické odkazy 1. GRASSEOVÁ, Monika a kolektiv. Rozvoj metod podpory rozhodování v procesech plánování a hodnocení činnosti a rozvoje rezortu MO. [Průběžná zpráva projektu obranného výzkumu MO ČR - OBZLD20060001]. Brno: Z.L.D. s.r.o., 2006, 59 s. 2. RMO č. 33/2004, Plánování činnosti a rozvoje resortu MO. Věstník MO, ročník 2004, částka 18. 3. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Ing. Monika Grasseová, Ph.D. ÚOTS, Univerzita obrany Kounicova 65 612 00 Brno Česká republika Tel.: + 420 973 44 2975 [email protected]