Základy konzervace pro archeology (UA / A0018) Cvičení – průzkum kovových předmětů archeologické povahy Obsah: Úkol č. 1 - Plán průzkumu kovového archeologického předmětu s využitím humanitních a přírodovědných metod Úkol č. 2 - Základní parametry předmětu Úkol č. 3 - Popis předmětu s využitím optických pomůcek a osvětlení Úkol č. 4 - Rentgenografie Úkol č. 5 - Závěr průzkumu
Úkol č. 1 Plán průzkumu kovového archeologického předmětu s využitím humanitních a přírodovědných metod Při průzkumu archeologických předmětů hraje klíčovou roli systematická práce s informacemi, které průzkumem zjišťujeme. V praxi se osvědčuje pro operativní průzkum zpracovat nejprve návrh postupu a rozvrhnout v rámci jednotlivých metod jaké informace těmito metodami můžeme získat. Postup: Na základě vstupního vizuálního pozorování předmětu vypracujte návrh průzkumové karty formátu A4, do které budete v průběhu dalších úkolů zanášet zjištěné podrobnosti o předmětu. Karta by měla přehledně informovat o použitých metodách průzkumu a zjištěních, která jednotlivé metody přinesly. Sledovat budeme přírodovědné i humanitní informace o předmětu. Do karty budou zapisovány také poznámky a návrhy k dalšímu směru průzkumu.
Úkol č. 2 Základní parametry předmětu Mezi základní zjištění o zkoumaném předmětu patří metrická charakteristika, informace o rozměrech, hmotnosti, barvě, případně další podrobnosti. Postup: Proveďte magnetovou zkoušku na přítomnost železa v daném předmětu. Pomocí měřících pomůcek zjistěte rozměry pozorovaného předmětu. Pomocí laboratorních vah zjistěte hmotnost předmětu Zjištěné poznatky pozorování zaneste přehledně do karty průzkumu.
Tento projekt je spolufinancován z ESF EU – Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR. Projekt: „Zkvalitnění výuky muzejní konzervace a restaurování a průzkumu historických materiálů“, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0273.
Úkol č. 3 Popis předmětu s využitím optických pomůcek a osvětlení Mezi základní metody průzkumu patří vizuální průzkum. Ten může být realizován pomocí optických pomůcek a za použití speciálního osvětlení. Každá z těchto použitých pomůcek nebo jejich kombinace může přinést nové jedinečné informace a poznatky, které by bez použití těchto pomůcek nebylo možno získat. Při běžném umělém osvětlení lze popsat základní charakteristiku pozorovaného předmětu. Při osvětlení se zvýšenou intenzitou při dopadajícím čelním osvětlení pomocí výkonného zdroje světla (například reflektor), mohou být lépe zřetelné detaily nebo barevnost předmětu. Při osvětlení se zvýšenou intenzitou při dopadajícím bočním osvětlení lze dobře pozorovat morfologii reliéfu a struktury povrchu. Použitím zdroje UV světla můžeme pozorovat luminiscenční vlastnosti některých materiálů. Použití optických pomůcek při různém zvětšení, např. 2x, 4x, 10x, 20x, 40x – (zvětšovací skla, okuláry, stereomikroskop, za použití makro-objektivu pomocí přenosu na monitor počítače nebo projekční plátno) přináší další podrobnosti k poznání morfologie dochovaného stavu předmětu, které bychom bez zvětšení nemohli pozorovat. Postup: Pozorujte daný předmět: • při běžném umělém osvětlení • v osvětlení se zvýšenou intenzitou při dopadajícím čelním osvětlení • v osvětlení se zvýšenou intenzitou při dopadajícím bočním osvětlení • za použití zdroje UV • za použití optických pomůcek při různém zvětšení, např. 2x, 4x, 10x, 20x, 40x – (zvětšovací skla, okuláry, stereomikroskop, za použití makro-objektivu pomocí přenosu na monitor počítače nebo projekční plátno) Zjištěné poznatky pozorování zaneste přehledně do karty průzkumu.
Úkol č. 4 Rentgenografie • • •
nedestruktivní metoda založená na prozařování předmětů RTG zářením a detekcí prošlého záření. Rentgenové záření má vlnovou délku v rozsahu 0,01–10 nm. RTG záření vzniká v rentgence – dutá trubice s katodou (z ní žhavením vyletují elektrony) a anodou z W (díky vloženému napětí na ni elektrony dopadají velkou rychlostí a tím způsobují RTG záření).
RTG záření je elektromagnetické vlnění, které má mnohokrát kratší vlnovou délku než viditelné světlo. Mnoho vlastností má stejných jako světlo, ale liší se tím, že proniká hmotou, má absorpci, biologický a ionizační účinek, z neutrálních částic se stávají nabité částice – ionty. Pro zhotovení RTG snímku se jako zdroj záření používá rentgenka. Je to skleněná trubice, ve které jsou ve vakuu umístěny dvě elektrody – záporně nabitá katoda a kladně nabitá anoda, mezi kterými je vysoké Tento projekt je spolufinancován z ESF EU – Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR. Projekt: „Zkvalitnění výuky muzejní konzervace a restaurování a průzkumu historických materiálů“, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0273.
napětí (asi 10–100 kV). Katoda, což je většinou wolframový drát, se rozžhaví, a to umožní vylétávání elektronů směrem na anodu. Tam jsou elektrony prudce zbrzděny, a tím se uvolní energie – z 99% jako teplo, z 1% jako rentgenové záření. Náležitosti rtg snímku: • Expozičně správným snímkem se rozumí, že struktury na snímku jsou zobrazeny dostatečně ostré a kontrastní. • Správným snímkem z hlediska identifikace se rozumí, že je na snímku naexponována pomocí olověných písmen a číslic zkratka Postup: Pomocí rentgenového zařízení SMART (SMART 160E/0,4) vytvořte snímek předmětu. Proveďte pozorování pořízeného snímku na prosvětlovacím stole. Zjištěné poznatky pozorování zaneste přehledně do karty průzkumu. Snímky vyvoláváme v temné komoře, která se dělí na část suchou a na část mokrou. V suché části se filmy rozbalují a v mokré části se exponované filmy vyvolávají v následujících roztocích: Vývojka – vyvolání, doba 5 min Mezipraní – oplach od vývojky, doba 5 min Ustalovač – ustálení bromidu stříbra na snímku, doba 10 min Konečné praní – závěrečný oplach od roztoků, doba 20 min Osvětlení v temné komoře je zabezpečeno prostřednictvím filtrovaného světla, které zabrání dodatečné expozici rentgenových filmů.
Úkol č. 5 Závěr průzkumu Výsledky průzkumu mohou přinést cenné informace. Důležitou podmínkou je vyhodnocení získaných výsledků. Každý průzkum by měl obsahovat závěrečné shrnutí, které srozumitelně popíše jak metody, tak výsledky zkoumání. V závěru jsou shrnuta poznání získaná z humanitních i přírodovědných metod. Neměl by chybět návrh případného dalšího pokračování průzkumu. Postup: Na základě výsledků cvičení napište stručné shrnutí průzkumu.
Tento projekt je spolufinancován z ESF EU – Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR. Projekt: „Zkvalitnění výuky muzejní konzervace a restaurování a průzkumu historických materiálů“, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0273.
Podklady pro cvičení Průzkum Cíle průzkumu: A) humanitní vědy: - důkladně poznat historický artefakt (včetně datace a historického vývoje) - zhodnotit autenticitu artefaktu B) přírodní vědy: - posoudit materiál artefaktu a jeho poškození - zhodnotit autenticitu artefaktu ad A) zjišťujeme: a) typ předmětu a jeho účel b) stáří c) provenienci d) další informace o dějích, jimiž byl dotčen (včetně nálezových okolností) Postupujeme především dle metodiky humanitních věd (tj. historie, dějin umění, etnografie atd.) ad B) zjišťujeme: a) Materiály použité při výrobě předmětu, způsob výroby (autor), výzdoby, účel - optická (polarizační) mikroskopie, chemické a instrumentální analýzy, SEM… (druh, původ, stáří, technologie zhotovení, druhotné zásahy) b) Podmínky, v nichž se předmět nacházel (nachází) - průzkum režimu památky (vlhkost, škůdci, škodlivé látky, meteorologické jevy…) (úroveň RV, teploty, světelného záření, škodlivin, bionapadení atd.) – tady jsem zmatená, jestli se něco neopakuje a tak… c) Aktuální stav předmětu - znečištění, poškození (vnitřní i vnější), rozměry d) Materiály z druhotných zásahů (při rekonzervaci) - identifikace konzervačních materiálů (stupeň, rozsah, příčiny a mechanizmy poškození) Postupujeme především dle metodiky přírodních věd (tj. chemie, fyziky, biologie atd.)
Tento projekt je spolufinancován z ESF EU – Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR. Projekt: „Zkvalitnění výuky muzejní konzervace a restaurování a průzkumu historických materiálů“, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0273.
Úroveň poznávání (Kovy) • • • •
Jednoduchý vizuální průzkum a zkušenost – železo, měď, mosaz, hliník, olovo aj. Mikroskopie – identifikace struktury, distribuce materiálů ve slitině, složení Chemická analýza – čistota materiálů ve slitině, případně i původ Instrumentální analýza – další podrobnosti viz výše
Stupně průzkumu • • • •
Nejdříve je prováděn průzkum pouhým okem. Následuje průzkum optickým a elektronovým mikroskopem. Stupeň poškození struktury (praskliny, koroze) je posuzován rentgenografií. Struktura a morfologie vrstvy korozních produktů je zjišťována SEM, mineralogické složení RTG-difrakcí.
Vizuální průzkum • Obvykle se jedná o první krok analýzy památek. • Mikroskopie jako taková, je rychlá a jednoduchá metoda, pro kterou zpravidla není třeba složitě připravovat vzorky. • Ve spojení s digitálním fotoaparátem či digitální kamerou umožňuje pořízení a uchování velkého množství dat. • Podává základní informace o podrobnostech na povrchu památky. • Umožňuje pozorovat objekty a struktury do 1000 násobného zvětšení a rozlišením 0,2 mikrometru .
Tento projekt je spolufinancován z ESF EU – Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR. Projekt: „Zkvalitnění výuky muzejní konzervace a restaurování a průzkumu historických materiálů“, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0273.
