Plán péče. Pod lesem na období

Plán péče o Přírodní památku

Pod lesem na období 2013–2022

návrh na vyhlášení Agentura ochrany přírody a krajiny Správa CHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem © 2012

1

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

přírodní památka Pod lesem ..... ..... ..... ..... .....

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Ústecký Děčín Děčín Děčín Jílové Jílové u Děčína Modrá u Děčína

Příloha č. 1.1: Orientační mapa s vyznačením území Příloha č. 1.2: Ortofotomapa území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území Katastrální území: Jílové u Děčína (660043) Číslo parcely dle KN 825/1 513 807/21 807/27 807/1 807/7 807/22 807/15 538/1 536 3549/1

Číslo parcely Druh pozemku dle dle PK KN trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost Celkem

Způsob využití Číslo listu Výměra Výměra pozemku dle vlastnictví celková dle v ZCHÚ KN KN (m2) (m2) 1553 4634 4506 10001 1895 1895 1553 3152 3152 1179 3416 2423 10001 2945 2804 150 5257 3917 10001 4557 2201 10002 10554 6611 jiná plocha 92 3745 3745 neplodná půda 10001 429 429 1354 15652 6257 37940

2

Katastrální území: Modrá u Děčína (697834) Číslo parcely dle KN 29/1 35/5 32/1 27 26 38/1 40 38/2 81/1 87/3 89/1 125/4 998/2

Číslo parcely Druh pozemku dle dle PK KN ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha trvalý travní porost ostatní plocha trvalý travní porost lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha trvalý travní porost ostatní plocha

106/1 85/1 1113/2 239/4 1008/1

ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost ostatní plocha

186 231/3 242/6 242/1 243 231/4 242/2 242/3 1272 1273 1282/2 1271 1226/1 1264/3 1268/4 1268/2 1264/2 1268/3 1264/1 1268/1

lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost ostatní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha trvalý travní porost ostatní plocha trvalý travní porost Celkem

Způsob využití Číslo listu Výměra Výměra pozemku dle vlastnictví celková dle v ZCHÚ KN KN (m2) (m2) neplodná půda 10002 3740 1322 182 778 778 jiná plocha 10002 2432 2432 10002 44963 7116 neplodná půda 10002 4984 2690 10002 10089 10089 182 5044 380 10001 408 408 10002 9288 9288 10002 30220 30220 jiná plocha 10002 412 412 10002 16157 16157 ostatní 10002 1398 161 komunikace neplodná půda 10002 1108 259 10001 21185 304 165 5193 5193 165 20249 20249 ostatní 165 806 806 komunikace 165 124 124 165 5638 5638 326 471 471 310 13689 13689 310 68 68 neplodná půda 165 466 466 310 8220 8220 10001 753 753 284 1219 1219 neplodná půda 284 659 659 neplodná půda 284 652 652 neplodná půda 284 802 802 284 4857 4857 neplodná půda 10002 376 376 284 4184 4184 10002 6371 6371 neplodná půda 284 1057 1057 194 1242 1242 neplodná půda 194 191 191 10002 5850 5850 165153

3

Ochranné pásmo Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.

Katastrální území: Jílové u Děčína (660043) Číslo parcely dle KN

Číslo parcely Druh pozemku dle KN dle PK

822 807/23 825/10 834 825/7 1084 825/6 825/5 1102 826 818/2 105/2 819/2

zahrada trvalý travní porost zahrada lesní pozemek zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada trvalý travní porost zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha

808/33 1085 808/35 808/37 808/34 808/36 1015 1113 1009 1162 808/32 808/22 808/6 808/30 455 1035 3632 114 113 769/2 807/3 583 777/4 777/5 777/2 1148 777/6 1108 777/1 791

zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada zahrada zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zahrada zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada ostatní plocha

777/8

zahrada

Způsob využití pozemku dle KN

neplodná půda

neplodná půda

4

Číslo listu vlastnictví

Výměra celková dle KN (m2)

379 300 1838 92 1769 1796 1831 1832 1832 2139 2139 2139 92

4692 2109 523 923 937 37 709 940 24 2080 642 181 571

1833 668 668 1581 1361 1362 1370 1755 803 1793 1815 142 142 142 142 1179 365 365 332 332 4 4 332 10001 331 337 337 300 300 300

586 19 691 466 764 464 14 15 8 20 6214 246 1479 636 255 256 1162 346 296 530 2068 109 1143 611 422 61 1597 31 1283 361

300

1141

Číslo parcely dle KN


3246/1

ostatní plocha

1125 3633/3 3633/1 1124 3635 3235/6

zastavěná plocha a nádvoří orná půda orná půda zastavěná plocha a nádvoří trvalý travní porost ostatní plocha

3235/7

ostatní plocha

3555/7 3555/6 483/2 3235/1

orná půda orná půda lesní pozemek ostatní plocha

535

ostatní plocha

474/1 29/1 536 534 484/2 610 533 112 3248

lesní pozemek zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha

525/5 807/13 807/18

zahrada trvalý travní porost ostatní plocha

807/22 807/7 807/9 807/18

orná půda orná půda trvalý travní porost ostatní plocha

807/6 807/24 525/3 524/1 109 517/2 515

trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada ostatní plocha

3248

ostatní plocha

522/4 522/2 525/5 645 575 522/3

zahrada trvalý travní porost zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada

Způsob Číslo listu Výměra využití vlastnictví celková dle pozemku KN (m2) dle KN ostatní 10001 299 komunikace 677 39 677 1839 1174 2245 677 31 1442 1961 ostatní 2170 69 komunikace ostatní 10002 20 komunikace 2170 3118 113 5505 10001 28113 ostatní 10001 3807 komunikace neplodná 92 344 půda 10001 185906 231 163 254 165 97 131 zeleň 91 835 91 98 376 124 926 160 ostatní 10001 1256 komunikace 926 1583 926 286 ostatní 10001 1167 komunikace 10001 4557 150 5257 336 2167 ostatní 10001 1167 komunikace 234 1642 966 670 336 1339 10001 1514 234 95 10001 2514 neplodná 10001 302 půda ostatní 10001 1256 komunikace 134 1015 629 379 926 1583 325 1575 375 162 375 706

5



506 106 507 105/1 501 408 574 826 822


zahrada zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zahrada


559 345 476 559 704 146 379 524 379

Výměra celková dle KN (m2) 790 226 247 244 121 152 102 441 4692

Celkem

Katastrální území: Modrá u Děčína (697834) Číslo parcely dle KN


35/3 81/2 35/4 35/7 90/3 90/1 996/3

lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha

996/4

ostatní plocha

85/1 998/2

lesní pozemek ostatní plocha

96/2 106/1


999/7

ostatní plocha

124/1 119/1 120/1

lesní pozemek trvalý travní porost ostatní plocha

120/3 224/4 27 26

orná půda trvalý travní porost ostatní plocha

40 97/15


111/2 1112 249/5 245 230/1

lesní pozemek lesní pozemek orná půda lesní pozemek lesní pozemek


ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace neplodná půda neplodná půda

neplodná půda

neplodná půda neplodná půda

6



10001 284 182 182 182 10001 10001

72219 85592 4139 1248 445 3041 1639

10001

96

10001 10002

21185 1398

10001 10002

1653 1108

284

3341

182 284 284

19843 5345 1684

284 1002 1002

40292 44963 4984

182 10002

5044 32168

10001 10001 10002 11000 165

42157 270476 1392 45 652



230/2 224/1 1001 239/1 239/1 239/3 1113/7 1113/4 1113/6 1113/5 1008/2

lesní pozemek orná půda ostatní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha

241/10 242/5 241/2 279/24 279/26 277/5 277/2 247/2 247/1 1113/8 111/2 224/6 1310/1 1310/7 1022

lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost Trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek Orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

1310/7 1310/8 1018

orná půda orná půda ostatní plocha

1282/5 1282/1 1208 1213 1020

orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

1217 1219 1223 1226/2 1229 1444

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost vodní plocha

1232 1236 1235 1239 109 108 1242

trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří trvalý travní porost


jiná plocha

ostatní komunikace

ostatní komunikace

ostatní komunikace

ostatní komunikace

koryto vodního toku

7



165 284 284 10001 10001 10002 10001 165 10001 165 10001

823 57926 2591 354 354 298 4908 3102 373 376 754

11000 326 326 165 165 165 165 165 284 10001 10001 165 284 10001 10001

503 770 67 926 1293 3781 7631 1097 1411 279859 42157 20860 58911 900 2593

10001 10001 10001

900 256 8714

10002 284 120 10001 10001

1545 27776 2573 1485 777

28 307 60 276 2182 308 10001

1335 2417 1622

87 10001 345 122 122 329 329

1772 1497 1151 366 347 250 1298

1935 907



1241 1244 1243 184 1454 1455 180 458/1 266 458/2 204 176 177 458/7 458/9

zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zahrada ostatní plocha

458/10

ostatní plocha

178 458/1 208 459/1 209 459/2 459/4 468/1 238 242

zastavěná plocha a nádvoří zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada zahrada trvalý travní porost zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří


zbořeniště jiná plocha

Ostatní komunikace Ostatní komunikace

Celkem

Příloha 1.3: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ

8



329 329 329 137 52 301 139 175 301 245 141 153 245 245 11000

2001 1744 1857 93 182 273 164 73 97 628 113 213 146 101 169

11000

131

175 175 144 144 7 7 153 226 226 226

239 73 222 156 278 138 968 42 135 514

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky vodní plochy

trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

ZCHÚ plocha v ha 0,6779 -----

OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha rybník nebo nádrž

-

vodní tok

-

neplodná půda

0,8903

ostatní způsoby využití

0,7556

17,3735 0,6118

1,6459

------20,3093

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území:

není CHKO Labské pískovce CHOPAV Severočeská křída

Natura 2000 Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita:

CZ0421006 Labské pískovce CZ0420500 Libouchecké bučiny

1.6 Kategorie IUCN IV – řízená rezervace (území pro management stanovišť/druhů: chráněná území zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů)

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Přírodní památka bude nově vyhlášena. Do zřizovacího předpisu lze navrhnout následující znění předmětu ochrany: „Posláním přírodní památky je ochrana komplexu druhově bohatých lučních společenstev a na ně vázaných rostlinných a živočišných druhů.“

9

1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. společenstva Název společenstva T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky

Podíl plochy v ZCHÚ (%)* 60%

Popis společenstva

Extenzivně obhospodařované, střídavě vlhké nehnojené louky na oglejených půdách se silně kolísající hladinou podzemní vody. Z hlediska zásoby živin jde o půdy chudší až středně bohaté. Středně vysoké, zapojené luční porosty s převládajícím bezkolencem (Molinia arundinacea) a hojným zastoupením dalších travin. Diagnosticky významný je výskyt druhů indikujících střídavě zamokřené půdy: bukvice lékařské (Betonica officinalis), čertkusu lučního (Succisa pratensis). Dále se např. vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), pcháč bahenní (Cirsium palustre) a krvavec toten (Sanquisorba officinalis). T1.5 do 5 % Vlhké až mokré louky s dominatními travinami Agrostis canina, Vlhké pcháčové Carex panicea, , F. rubra, , P. pratensis a širolistými bylinami louky (Angelica sylvestris, Bistorta major, Caltha palustris, Cirsium canum, C. heterophyllum, C. oleraceum, C. palustre,. Přítomny mohou být i další druhy přesahující ze smilkových trávníků a bezkolencových luk. Porosty jsou hustě zapojené. Mechové patro nedosahuje zpravidla vyšší pokryvnosti než 10 procent. Vlhké pcháčové louky rostou na podmáčených glejových půdách. Hladina podzemní vody je trvale vysoká. Jsou pravidelně jednou až dvakrát ročně koseny. T1.1. 30% Louky nížin a pahorkatin s dominantním ovsíkem vyvýšeným Mezofilní (Arrhnatherum elatius) nebo podhorské louky, ve kterých ovsíkové louky převažují mezofilní trávy nižšího vzrůstu (Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Festuca rubra). Z trav se dále vyskytují např. Dactylis glomerata, Holcus lanatus a Poa pratensis, hojné jsou i širokolisté, na živiny náročné byliny (Geranium pratense, Heracleum sphondylium, , Trifolium pratense, Campanula patula, Crepis biennis, Daucus carota, Knautia arvensis). Mechové patro je vyvinuto často jen omezeně. Ovsíkové louky se vyskytují na vyšších stupních aluviálních teras a svazích, nejčastěji v blízkosti sídel. * podkladem pro procentuelní odhad podílu plochy přírodního stanoviště byly výsledky mapování biotopů Natura 2000, jedná se o procentuelní odhad z celkové plochy lučních porostů

10

B. druhy

Název druhu

Prstnatec májový Dactylorhiza majalis Vstavač osmahlý Orchis ustulata Modrásek bahenní Phengaris nausithous

Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ desítky kusů

jednotlivě (5 ks v roce 2011) desítky jedinců Plocha č.2 19ks/5pozorování

Stupeň ohrožení C3

C1 NT

Plocha č. 3 9 ks/5 pozorování * plocha č. 2 10ks/6 pozorování

Popis biotopu druhu

Mokré až bažinné louky, slatiny, rašeliniště, příkopy, s oblibou na půdách výživných a slabě kyselých, ve srovnání s jinými druhy prstnatců je méně citlivý na dusík. Výslunné louky a pastviny, vzácně i ve světlých lesích od nížin až do hor. Osidluje vlhké louky s porosty krvavce totenu, ale i druhotné biotopy jako jsou příkopy podél silnic,pokud zde roste jeho živná rostlina. Těžiště výskytu je v podhůří. Motýl je poměrně mobilní, schopný i delších přeletů, což mu usnadňuje kolonizaci a re-kolonizaci vhodných lokalit.

plocha č.3 44 ks/6 pozorování

Modrásek očkovaný Phengaris telejus

plocha č. 6 19 ks/6 pozorování ** desítky jedinců Plocha č.2 31 ks/5 pozorování

VU

Na extenzívně využívaných vlhkých krvavcových loukách se zachovalým vodním režimem, v současnosti spíše v podhorských oblastech. Preferuje výslunná stanoviště chráněná před větrem.

Plocha č. 3 13 ks/5 pozorování * plocha č. 2 4 ks/6pozorování plocha č. 3 11 ks/ 6 pozorování plocha č. 5 3 ks/6 pozorování plocha č. 6 40 ks/6 pozorování ** Uvedené druhy jsou součástí ekosystému květnatých luk, které jsou předmětem ochrany. * stav populace zjištěný v roce 2011 * * stav populace zjištěný v roce 2012 Použité zkratky (dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR): C3 – ohrožený taxon C1 – kriticky ohrožený taxon Použité zkratky (dle Červeného seznamu bezobratných ČR): VU – zranitelný taxon NT – téměř ohrožený taxon

11

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu

A. evropsky významné druhy a ptáci název druhu

chřástal polní (Crex crex)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ jeden až tři jedinci

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

Vysokostébelné luční porosty.

1.9 Cíl ochrany Cílem péče je pomocí trvalé péče zachovat ekosystémy druhově bohatých luk se stabilizovanými populacemi vzácných a ohrožených druhů rostlin a zvýšení botanické kvality u porostů méně hodnotných, dříve nedostatečně nebo nevhodně obhospodařovaných. Cílem péče je také zachování a podpora populací vzácných druhů entomofauny lučních ekosystémů.

12

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památku tvoří komplex druhově bohatých luk cca 7 km západně od Děčína mezi obcemi Jílové u Děčína a Modrá u Děčína. Katastrálně území náleží k k.ú. Jílové u Děčína a k.ú. Modrá u Děčína. Chráněné území má nepravidelný tvar je tvořeno několika vzájemně oddělenými enklávami. Přírodní památka se rozkládá při severním okraji rozsáhlého komplexu zemědělských půd a ze severu a severovýchodu na ní navazují rozlehlé lesy. Krajina má pahorkatinný ráz svažitého reliéfu a hospodářsky je využívána převážně lukařením nebo pastevně. Celková rozloha lokality je cca 20,3 ha. Nadmořská výška území se pohybuje od cca 370 m n.m. (segment č. 6) až po cca 440 m n.m. (severní cíp segmentu č. 5) (dle výškopisu v Základní mapě ČR 1: 10 000). Lokalita je charakterizována mírným sklonem s jižní expozicí. Geomorfologie. Území přírodní památky se z hlediska geomorfologického členění je součástí součástí provincie České vysočiny, Krušnohorské podprovincie, dále je vymezena oblastí Krušnohorská hornatina, s geomorfologickým celkem Děčínská vrchovina, podcelek Děčínské Stěny, okrsek Sněžnická hornatina. Sněžnická hornatina zaujímá západní část CHKO Labské pískovce a je vytvořena na křídových pískovcích od cenomanu až po střední turon s ojedinělými průniky neovulkanických hornin. Mezi těmito nevulkanickými elevacemi je nejvýznamnější Holý vrch (528 m n.m.), který se nachází v těsné blízkosti severního výběžku přírodní památky. Geologie. Geologickým podkladem je dle geologické mapy 1: 50 000 kvartérní kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (deluviální), event. na části území s výskytem kamenných až hlinito-kamenitých (deluviálních) sedimentů ze svrchní křídy. Nad zájmovou lokalitou se nachází Holý vrch vulkanického původu s výskytem olivinického nefelininu, amalcimitu a leucitu třetihorního stáří. V jeho těsném okolí se vyskytují třetihorní subvulkanické bazaltoidní brekcie. Část půdního skeletu i matečného substrátu je kromě křídových sedimentů tvořen právě zvětralými úlomky hornin z Holého vrchu. Půdním pokryvem tohoto geologického podkladu jsou pseudogleje modální, které jsou charakteristické pro lokality s velmi vlhkým režimem, kde kromě atmosférických srážek přispívá k provlhčení profilu nízko propustný níže položený půdní horizont. Pseudogleje vznikají na zrnitostně těžších pokryvech, na zvrstvených substrátech a v oblastech svahových pramenišť (Kutílek 1978). Podnebí. Zájmové území se nachází v klimatické oblasti MT2 – mírně teplé, mírně vlhké s průměrnou roční teplotou vzduchu 7–8 ºC, ročním srážkovým úhrnem 550–650 mm a průměrnou roční sumou teplot nad 10 ºC C2200-2500C (VÚMOP 2011). Hydrologie. Přírodní památka se nachází v povodí Labe resp. jeho levostranného přítoku Jílovský potok (Jílovák), který protéká také obcemi Modrá u Děčína a Jílové u Děčína (průměrně cca 1 km od přírodní památky). Na území přírodní památky se nenacházejí žádné trvalé vodní plochy. Území zemědělských půd v této lokalitě je odvodněno melioračními zařízeními, které se postupně stávají nefunkčními. Fytogeografie. Botanicky se lokalita nachází v mezofytiku ve fytogeografickém okresu 25. Krušnohorské podhůří (Libouchecká plošina) a je z jihu obklopenofytogeografickým okresem 45. Verneřické středohoří a ze severu 46. Labskými pískovci. Květenu přírodní památky tvoří 141 doposud zjištěných druhů rostlin (Studie, 2011; Podklady pro PP, 2012). Soupis rostlinných druhů je uveden v příloze č.4.1. Ochranářsky nejvýznamnější je výskyt chráněných či vzácnějších druhů rostlin jako vstavač osmahlý (Orchis ustulata, první nález pro Labské pískovce), vstavač májový (Dactylorhiza 13

majalis), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), bukvice lékařská (Betonica officinalis), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), ocůn jesenní (Colchicum autumnale), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), sítina sivá (Juncus inflexus), jehlice trnitá (Ononis spinosa), zdravínek jarní pozdní (Oontites vernus ssp. serotinus), prvosenka jarní (Primula veris), ale i např. čertkus luční (Succisa pratensis) a řebříček bertrám (Achillea ptarmica) . Z mechorostů zde byl nalezen vzácnější druh krondlovka netíková (Fissidens adianthoides). Botanické snímky lokality byly zpracovány v rámci Studie vlivu managementu na početnost a populační dynamiku modráska bahenního a modráska očkovaného, 2011 a taktéž v rámci zapracované studie Podklady pro plán péče, 2012. Potenciální přirozená vegetace. Na území by bez vlivu člověka vznikla společenstva černýšových dubohabřin (Melampyro nemorosi - Carpinetum). Porosty charakteru dubohabřin jsou vyvinuty v přilehlých lesních partiích (ochranné pásmo PP). Recentní vegetace. Převážnou část přírodní památky zaujímají ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion, mezofilní ovsíkové louky T.1.1. dle Katalogu biotopů), dále bezkolencové louky (svaz Molinion, střídavě vlhké bezkolencové louky T1.9.), pcháčové louky (svaz Calthion, vlhké pcháčové louky T1.5.), částečně tužebníková lada (svaz Calthion, vlhká tužebníková lada T1.6) sporadicky ve fragmentech také poháňkové pastviny (svaz Cynosurion, T1.3.) (dle mapování biotopů Natura 2000). Čámská zařazuje zájmové území z fytocenologického hlediska jako přechodová společenstva od bezkolencových luk, tužebníkových lad a ostřicových luk k ovsíkovovým loukám (Studie vlivu managementu, 2011), v segmentu č. 5 blízko ke svazu Bromion – širokolisté suché trávníky např.: s Bromus erectus, Ononis spinosa v mozaice s výše uvedenými asociacemi, dle Katalogu . Fauna. Zoogeograficky se území přiřazuje k úseku provincie listnatých lesů, polohou je na rozhraní zoogeografických okresů Českého středohoří a Krušnohorského podhůří (Buchar 1983). Podrobný zoologický průzkum nebyl na území prováděn. Území je významné výskytem modráska bahenního (Phengaris nausithous) a modráska očkovaného (Phengaris telejus). Tyto evropsky významné druhů motýlů mají složitý životní cyklus, velmi podobný výskyt a biologii. Jejich ochranou se zároveň zachovávají mizející cenné střídavě vlhké louky, často s výskytem chráněných druhů (Dactylorhiza majalis). Modrásek očkovaný a bahenní jsou monofágní druhy denních motýlů, živnou rostlinou je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Druhy jsou sedentární s metapopulační strukturou populací, krátkověké, s jedno až dvouletým vývojem larviček a kukel v mraveništích rodu Myrmica (M. rubra, M. scabrinodis, případně M. sabuleti a M. ruginodis.) Vývoj je jednogenerační (konec června– srpen). Samice klade vajíčka jednotlivě na nerozvinuté, fenologicky časnější (zcela zelené) květní hlávky živné rostliny. Vzhledem ke kladení pouze jednoho vajíčka do květní hlávky je vnitrodruhová konkurence v prvních třech instarech eliminována. Příležitostně dochází k mezidruhové konkurenci s housenkami modráska bahenního (Maculinea nausithous), který klade vajíčka o několik dnů až týdnů později na stejné živné rostliny. V jedné květní hlávce přežívá obvykle pouze jedna housenka. Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2–3 týdny. Po dosažení čtvrtého instaru dochází k přechodu do mravenišť mravenců Myrmica scabrinodis, méně M. ruginodis (obligátní myrmekofilie). Při dlouhém adopčním obřadu vylučují housenky směs cukrů a aminokyselin z dorzální Newcomerovy žlázy a svým zkroucením napodobují tvar mravenčí larvy. Housenky v mraveništích přezimují a nakonec se tam kuklí. V jednom mraveništi dokončí svůj vývoj jen několik housenek. Vrabec potvrdil výskyt modrásků v roce 2009 ve stávající PR Pod lesem a v zájmovém území přírodní památky vyhodnocuje jako místa potenciálně vhodná pro modrásky v segmentu č. 5e a 4c – severní výběžek. V roce 2011 byly modrásci zjištěni v rámci zpracování Studie vlivu managementu v segmentech č. 2a, 2b, 2c, 3a a 3b (aktuální stav populace viz tabulka). Počet pozorovaných motýlů byl v roce 2011 celkově nízký,

14

pravděpodobně také díky chladnému a deštivému počasí v tomto roce. V roce 2011 byl zaznamenán hojný výskyt krvavce totenu ve stávající rezervaci a na blízkých vlhčích loukách (plocha č.3a a 3b), event. přilehlých loukách (louky spadající do OP navržené PP), vůbec nerostl na louce č. 4a a na dalších loukách navržené PP byl pouze místy a v malé pokryvnosti. V roce 2012 byli modrásci pozorováni v segmentech č. 1, č.2, č.3, č.5 a č. 6. Krvavec toten byl zjištěn v hojném množství na ploše č. 2, č.3 a č. 6, v množství jednotlivých kusů nebo roztroušeně na plochách č. 1, č. 4 (4c, 4e) a na ploše č. 5. Z výsledků provedených studií vyplývá, že populace modráska očkovaného a modráska bahenního ve stávající rezervaci Pod lesem jsou v dlouhodobé perspektivě přežití ohrožené, pravděpodobně kvůli nedostatku silných mravenišť hostinských mravenců. Životaschopné jsou pouze v širším kontextu s okolními vlhkými loukami (např. plocha č. 3). (K. Čámská a kol., 2011). Lze konstatovat, že v roce 2012 byli jak modrásek očkovaný, tak i bahenní na lokalitě hojnější, v celkovém úhrnu v početnosti cca dvojnásobné oproti roku 2011. To může být dané příznivějším počasím v červenci a tím lepším rokem ve dvouleté periodě početnosti (Čámská, 2012). V zájmovém území byly kromě modrásků r. Phengaris pozorovány druhy hojné se širokou ekologickou nikou (Studie vlivu managementu, 2011). Ve stávající PR a nejbližší vlhké louce (3a, 3b) se lze setkat jednak s typickými mokřadními modrásky a soumračníkem čárečkovým, s babočkami, modráskem jehlicovým a žluťáskem čičorečkovým. Okolní pastviny (ochranné pásmo PP) jsou motýlůprosté včetně mokré louky (č. 4a). Část motýlů je pravděpodobně obyvatelem vlhkých i sušších luk (okáč bojínkový, okáč poháňkový). Na lokalitě byl zjištěn také výskyt přástevníka kostivalového, evropsky významného druhu. V ČR není ohrožen. Soupis zjištěných druhů je uveden v příloze č.4.2. Z hlediska myrmekofauny bylo v zájmovém území zjištěno 21 druhů mravenců v sedmi rodech. Řada druhů má vztah k lesním a křovinatým lemům obklopujícím louky a do travních porostů proniká pouze za potravou. Většinou jde o běžnější tolerantní až velmi tolerantní druhy nížin až středních poloh bez zvláštních požadavků na prostředí. Vzácné a specializované druhy nebyly v území nalezeny (Studie vlivu managementu, 2011). Z hlediska významu pro modrásky jsou nejvýznamnější zástupci rodu Myrmica. Druhy M. scabrinodis a M. rubra byly zjištěni početnější, ostatní druhy rodu M. jsou na lokalitě vzácní. Pro vývoj populací modrásků má na lokalitě praktický význam druh M. scabrinodis a M. rubra. Přítomnost dostatečného počtu mravenišť s praktickým významem pro modrásky může být pro výskyt těchto druhů v zájmovém území limitující. V území se dále nacházejí především mravenci rodu Formica a Lasius. Všechny druhy rodu Formica patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů ČR v kategorii „ohrožený druh“. Z hlediska myrmekofauny k nejzachovalejším patří segment 4c, 4e, 5c, dále pak 3a a 3b. Na těchto lokalitách je myrmekocenóza přiměřená dané oblasti a charakteru biotopu. Z dalších významných živočišných druhů byl na území přírodní památky zjištěn výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis), mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), chřástala polního (Crex crex), bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Protože podrobný zoologický průzkum nebyl v tomto území prováděn, stav populací těchto druhů nelze odhadnout.

15

Přírodní památka tvoří několik od sebe oddělených enkláv luk. Jedná se o následující segmenty:

Segmenty č. 1 a č. 2 Jedná se o druhově bohaté vlhké louky uprostřed rozptýlené zástavby obce Jílové, segment č. 1 přírodní památky je shodný s vymezením stávající přírodní rezervace. Segment č. 2 přírodní památky byl rozšířen oproti stávající přírodní rezervaci o severní část louky (plocha 2a), která se doposud nacházela v OP přírodní rezervace. Jižně položená louka (plocha 2) s výskytem prstnatce májového je ze severu a z jihu ohraničena zástavbou se zahradami, z východu pak místní komunikací. Louka je mírně podmáčená, v minulosti zde pravděpodobně byla provedena částečná regulace drobné vodoteče. Jedná se o mírně degradovaný typ střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9). Nachází se zde populace modrásků očkovaných a bahenních, stejně jako jejich živné rostliny v hojném množství. Jedná se o předpokládané těžiště výskytu modrásků v Jílovém. Zjištěný výskyt modrásků očkovaných byl v letech 2011 a 2012 v absolutních číslech podobný, modrásci bahenní byli v roce 2012 hojnější. Západní okraj louky (plocha 2c) tvoří letový koridor pro modrásky směrem na vedlejší hostitelskou louku (plocha č. 3) . V tomto pruhu louky se šíří třtina křovištní. Na severněji situované louce (plocha 1), která je obklopena lesem a zahradou, se nachází několik starších ovocných stromů, nevelký porost olšin, prameniště a drobná vodoteč. Nachází se zde cenný luční porost s výskytem vstavačovitých (Dactylorhiza majalis), jedná se o přechodný typ louky mezi vlhkými pcháčovými (T1.5) a střídavě vlhkými bezkolencovými loukami (T1.9) (dle Chytrý a kol. 2001). Čámská (2012) zařazuje tuto louku mezi vlhké pcháčové louky T1.5 dle Katalogu biotopů. Z hlediska výskytu modrásků byl v roce 2012 zjištěn výskyt modráska očkovaného na louce s ovocnými stromy, která přiléhá k rezervaci. V roce 2012 byl zjištěn výskyt živné rostliny modrásků (krvavec toten) na vlastní ploše rezervace, stejně tak i na přilehlé ploše s modrásky v množství jednotlivých kusů. Roste zde také např. Carex hartmanii a Colchicum autumnale. V jižní části je vyhloubená tůň, která je zazeměná. Segment č. 3 Jedná se o menší část louky (plocha 3a) a větší část protaženou směrem do údolí (plocha 3b), kde se hojně vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Dle mapování biotopů Natura 2000 je louka zařazena jako střídavě vlhká bezkolencová louka (T1.9 dle Katalogu biotopů).. Na obou segmentech se vyskytuje modrásek očkovaný a bahenní, v roce 2012 zde byl zjištěn jejich větší výskyt než na ploše č. 2. Plocha č. 3a navazuje ze západu na OP stávající rezervace. Zvláště jižní část segmentu č. 3 je květnatá a roste zde po celé ploše hojně krvavec toten. Ve východní části segmentu byl nalezen mech Fissidens adianthoides. Segment č. 4 Jedná se o pás luk lemující lesní porost hřbetu Děčínského Sněžníku a Holého vrchu s prameništními vývěry, na tyto lesní porosty navazují níže položené pastviny oddělené jednoduchým plotem. Segment lze dále rozčlenit na čtyři v jižní části víceméně propojené části. Plocha č. 4a je silně podmáčená, z celého segmentu č. 4 nejvlhčí, poměrně zastíněná kolem rostoucími dřevinami. Je botanickým složením podobná ploše ploše 3b, dle mapování biotopů Natura 2000 odpovídá charakterem vlhkým tužebníkovým ladům. Modrásci zde nabyli pozorováni, krvavec toten se zde nevyskytuje.

16

Plocha č. 4c . Jedná se o sušší loučku nad pastvinou, v roce 2011 zde byl nalezen modrásek očkovaný, v roce 2012 zde nebyli modrásci pozorováni. V severovýchodní části se rozrůstá třtina křovištní. Louka je dostatečně květnatá, s běžnými druhy motýlů. Charakterem odpovídá mezofilním ovsíkovým loukám. Krvavec toten zde roste v počtu pár rostlin. Enkláva lesa zasahuje hluboko do louky a dřeviny sukcesního charakteru se rozšiřují do lučního porostu. Roste zde Odontites vernus. Plocha č. 4e. Tato plocha silně zarůstá křovinami, povrch lučního porostu je nerovný s vrstvou stařiny. Dle pamětníků na této ploše rostly orchideje (zřejmě prstnatec májový).V západní části louky se vyskytuje Odontites vernus. Plocha č. 4f. Větší louka navazující, dle mapování biotopů Natura 2000 charakteru střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9 dle Katalogu biotopů). V horní části louky je větší ostrůvek dřevin a u něj a mezi ním a lesem na východní straně louky se rozrůstá chrastice rákosovitá. Krvavec toten se vyskytuje v horní části louky, roztroušeně, v počtu několika rostlin. Modrásci zde v roce 2011 a 2012 nebyli zaznamenáni. Ve střední části je louka druhově bohatá, v horní půlce poměrně květnatá, byli zde pozorovány běžné druhy motýlů. Do lučního porostu se rozšiřuje trnka, tvoří lokálně keříčky v lučním porostu. V dolní polovině je vrstva stařiny, která snižuje pestrost porostu. V jihovýchodní části roste Odontites vernus. Plocha č. 4j. vykazuje přirozeně extenzivní charakter lesní louky. Roste zde Dactylorhiza majalis.. Dle mapování biotopů Narura 2000 se jedná o střídavě vlhkou bezkolencovou loukou. Plocha č. k. Mezofilní ovsíková louka přirozeného extenzivního charakteru. Vyskytuje se zde Primula veris a Filipendula vulgaris. Segment č. 5 Plocha č. 5a. Vlhká lesní loučka protáhlého tvaru, lze ji zařadit mezi střídavě vlhké bezkolencové louky. Plocha je určena jako pozemek k plnění funkce lesa. Severní část lokality tvoří nejvýše položené místo přírodní památky. Plocha č. 5c. Louka s výskytem vstavače osmahlého. Louku lze zařadit do svazu Molinion, střídavě vlhké bezkolencové louky, menší část v horní části na západě (na stráňce se vstavačem osmahlým) je vlivem různých vlhkostních poměrů mikroreliéfu blízká Bromion (širokolisté suché trávníky). V roce 2012 zde byl zjištěn výskyt modráska očkovaného. Roste zde také Dactlylorhiza majalis a Scorzonera humilis. Plocha č. 5f. Větší květnatá louka. V roce 2012 zde pozorován modrásek očkovaný. Dolní část louky je hodně travnatá s expanzí kopřivy dvoudomé. Roztroušeně zde roste krvavec toten. Roste zde Dactylorhiza majalis. Segment č. 6 Plocha 6c. Jedná se o velmi pěknou větší vlhkou louku v blízkosti zástavby v Kamenci. V roce 2012 zde byli pozorování oba mokřadní modrásci, převládají zde modrásci očkovaní nad bahenními. Louka je bohatá i řadu kvetoucích bylin a jiné druhy denních motýlů. Krvavec toten roste po celé ploše hojně. Lokalita je dle mapování Natura 2000 řazena mezi mezofilní ovsíkové louky. Roste zde Dactylorhiza majalis, Primula veris a Betonica officinalis. Výhodou této louky je její rozloha (cca 2 ha) a tím její menší zranitelnost. V přírodní památce se kromě převažujících lučních porostů nachází taktéž přechodová společenstva (ekotony) mezi vlastním lučním společenstvem a navazujícím lesem, tvořená keřovým a dřevinným patrem s především přirozenou druhovou skladbou. Ekotonová společenstva jsou důležitá pro zprostředkování ekologické stability území, jsou útočištěm řady druhů, často s vyšším počtem a vyšší denzitou populací než v přilehlých společenstvech. Autochtonní dřeviny a keře, vyskytující se v těchto partiích, jsou také atraktivní pro celou řadu ptačích druhů.

17

Přehled významných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Název druhu

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) Vstavač osmahlý (Orchis ustulata) Zdravínek jarní (Odontites vernus ssp. serotinus) Modrásek bahenní (Phengaris nausithous)

Aktuální početnost Kategorie Popis biotopu druhu nebo vitalita podle populace v ZCHÚ vyhlášky č. 395/1992 Sb. desítky kusů O mokré až bažinné louky 5 ks Plocha č. 4e desítky kusů desítky jedinců

SO

výslunné louky a pastviny

(C2)

travní porosty a pastviny

SO

vlhké louky s výskytem Sanguisorba officinalis

SO

vlhké louky s výskytem Sanguisorba officinalis

O

Zalesněné oblasti, okraje lesů, luční porosty a pastviny

Plocha č.2 19ks/5pozorování Plocha č. 3 9 ks/5 pozorování * plocha č. 2 10ks/6 pozorování plocha č.3 44 ks/6 pozorování plocha č. 6 19 ks/6 pozorování **

Modrásek očkovaný (Phengaris telejus)

desítky

jedinců

Plocha č.2 31 ks/5 pozorování Plocha č. 3 13 ks/5 pozorování * plocha č. 2 4 ks/6pozorování plocha č. 3 11 ks/ 6 pozorování plocha č. 5 3 ks/6 pozorování plocha č. 6 40 ks/6 pozorování **

Mravenci (r. Formica)

hojní

18

nelze odhadnout

SO

Okraje lesů i luční porosty

Mlok skvrnitý (Salamandra nelze odhadnout salamandra)

SO

Vlhké zalesněné partie

SO

Vysokostébelné luční porosty

Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

Chřástal polní (Crex crex)

jeden až tři jedinci

Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)

nelze odhadnout

O

Vysokostébelné luční porosty

Ťuhýk obecný (Lanius collurio)

nelze odhadnout

O

Keřové porosty, meze, okraje lesů

* zjištěný aktuální stav populace v roce 2011 ** zjištěný aktuální stav populace v roce 2012

Použité zkratky podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: O – ohrožený druh SO – silně ohrožený druh Použité zkratky (dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR): C2 – silně ohrožený taxon

19

křovinaté

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Lokalita přírodní památky se nachází v okrajových částech rozsáhlého komplexu zemědělské půdy. Lze předpokládat (a staré letecké snímky a historické mapy to potvrzují), že zemědělské využití této krajiny probíhá nepřetržitě již po staletí, s případnými přestávkami v dobách krizí, kdy se intenzita zemědělského využívání dočasně mohla snižovat. Okolní malá sídla (např. Jílové u Děčína) jsou písemně doložena již v polovině 14. století. S osídlením krajiny a založením sídel dochází k odlesňování krajiny a její zemědělské využívání. Jak dokládají historické mapy (např. 3. vojenské mapování, františko – josefovské, probíhající v letech 1877-1880) v tomto historickém období je celé širší okolí sídel odlesněno.

Situaci širšího území v zhruba polovině 19. století dokládá mapový výřez z 3. vojenského mapování (1877-1880). Z tohoto podkladu je vidět, že odlesnění krajiny v této době dosahuje obdobného rozsahu, jako je tomu v současnosti (např. enkláva ze západu dosahuje blízko kóty 528 m n.m. – Holý vrch , dnes severní cíp přírodní památky – segment č. 5).

3. vojenské mapování - výřez

20

Na leteckém snímku z roku 1954 je patrná absence lesa a rozsah využití krajiny. Rozloha tehdejší nelesní krajiny byla ve srovnání se současným stavem (letecký snímek z roku 2010 dole) plošně většího rozsahu a z hlediska krajinářského byla krajinná mozaika daleko pestřejší, nežli je tomu v současnosti, i když území vlastní přírodní památky v 60. letech bylo využíváno patrně také převážně jako luční porosty. V příloze č.3 plánu péče je uveden detailní rozbor jednotlivých segmentů přírodní památky.

Letecký snímek z roku 1954 (nahoře) a srovnání situace na současném snímku ve stejném rozlišení (dole)

21

a) ochrana přírody Vyhláškou č. 1/97 ze dne 25. 9. 1997 Správy CHKO Labské pískovce byla na pozemcích p.č. 807/1 (část), 807/21, 825/1 (část), v katastrálním území Jílové u Děčína vyhlášena Přírodní rezervace Pod lesem o celkové výměře 12 713 m2. Původním posláním rezervace je ochrana fragmentu zachovalých květnatých luk před nepříznivými antropogenními vlivy. Cenné druhy Dactyloriza majalis, Succisa pratensis, Filipendula vulgaris a Carex panicea měly být dle Plánu péče na roky 1996–2005 zachovány sečením v červenci po odkvětu, dalšími zásahy byly občasné odstraňování křovin a případná obnova značení. Management je od r. 1995 až doposud zajišťován z prostředků Programu péče o krajinu MŽP. Plán péče na roky 2009–2020 zohlednil také péči o ohrožené druhy hmyzu, tj. o oba naturové druhy modrásků, očkovaného a bahenního, které se na území PR vyskytovaly ve vitálních populacích. Obě louky, větší jižní (plocha 2b) i severní (plocha 1) jsou sečeny ručně ve dvou termínech, v první polovině června a v září, přičemž na ploše na ploše 2b je ponechána plocha 0,2 ha v první seči bez zásahu pro nerušený vývin modrásků a jejich živných rostlin. Plochy v ochranném pásmu 2a a 2c a jsou sečeny mechanizovaně. Všechna posečená hmota je odstraněna do deseti dnů po seči. Jde o mírně degradovaný typ střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9), na části 2b pravděpodobně mírně odvodněné v minulosti (dle evidence půdy LPIS zde zemědělské meliorace nejsou) a na ploše 2 jde i o přechodný typ louky mezi vlhkými pcháčovými (T.5) se stromy. Do roku 2003 byla z Programu péče o krajinu zajišťována i péče o okolní pozemky, po vzniku možnosti agroenvironmentálních dotací Mze byly sousední pozemky převedeny na tento režim. Před rokem 1995 nebyly porosty několik let koseny, došlo k zarůstání náletem a přerůstání tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) a dalšími agresivními rychle rostoucími druhy. Hranice stávající rezervace byly vyznačeny (tabule se státním znakem + pruhové značení) a instalována informační tabule. b) lesní hospodaření Hospodářsky evidovaná lesní půda se nachází především v ochranném pásmu, do vlastní přírodní památky zasahuje v nevýznamném rozsahu, přičemž jde o lesní ekotony (lem). Lesy ochranného pásma mají dílem kulturní, dílem sukcesní ráz a zaujímají alespoň zčásti plochy, které byly v minulém století ještě bezlesé. Zajímavý jsou lesní plochy obklopující segment č. 4. Zde porosty vykazují charakter dubohabrového lesa a jedná se o enklávy vnořené do ploch zemědělské půdy. Tyto plochy nesou známky minulého zemědělského využívání krajiny. Na plochách jsou snosy kamenů, sesbíraných patrně v minulosti z okolních pozemků a tvoří v lesních porostech rozsáhlé balvanité valy z kamenů. Nejvýraznější útvary jsou vytvořeny v západní části přiléhající k ploše č. 4j. Tato plocha byla v minulosti bezlesí a mohla sloužit pro pasení dobytka na loučkách obklopených valy. Bezlesí této historické doby zůstalo částečně zachováno v podobě lesních louček v lesních partiích mezi přírodní památkou a Holým vrchem. Sukcesní les postupně zmenšuje plochy lučních porostů, což dokládají historické snímky. c) zemědělské hospodaření V následují podkapitole jsou uvedeny dostupné informace týkající se zemědělského využití jednotlivých segmentů přírodní památky v současnosti. Pro historické srovnání lze využít přílohu č.3 plánu péče, ve které jsou zachyceny jednotlivé segmenty na leteckých

22

snímcích z roku 1954. Mezi škodlivé vlivy působící na zájmové území v současnosti patří ústup od tradičního zemědělského hospodaření na území přírodní památky i v navazujícím okolí. V důsledku toho může hrozit řada negativních procesů: - rozvoj dřevin a zarůstání lokality - absence pastvy nebo seče by vedla k sukcesi křovin a stromů - rozvoj expanzivních druhů např. třtiny křovištní - ústup charakteristických rostlinných a živočišných druhů, ústup a vymizení vzácných druhů. Pro zachování charakteru květnatých luk je nutné zachování sečení (alespoň jednou ročně) a je nutné omezení intenzity pastvy (zatížení hospodářskými zvířaty). Dočasné umístění neposečených částí by mělo zohlednit péči o chráněné druhy. Nepřípustné je mulčování a použití biocidů, nevhodné je hnojení. Segment č.1 a č.2 Plochy byly v minulosti zemědělsky využívány. Plocha 1 pravděpodobně jako pastvina nebo sečená louka a sad, plocha 2 jako pastvina nebo sečená louka. Plocha 2 byla v minulosti pravděpodobně mírně odvodněna. Detailní popis viz výše bod a) ochrana přírody. Segment č.3 Plocha č. 3a Jde o vlhčí louku o rozloze cca 0,4 ha, která navazuje ze západu na OP bývalou PR. Pozemek není evidován jako půdní blok v LPIS, v katastru nemovitostí je veden jako orná půda. Sečení je prováděno na základě požadavku soukromého vlastníka. Louka byla v roce 2011 sečená až v otavách, seno sebráno do několika balíků, které ještě na konci října byly na louce.

Plocha č. 3b Louka o rozloze přibližně 1,1 ha je součástí půdního bloku 5401 s kulturou trvalý travní porost, stálá pastvina, z agroenvi titulů je zde využíváno ekologické zemědělství (kód A1) a mezofilní a vlhkomilná louka s možností hnojení a pastvy s termínem první seče do 31.7. (kód B2HPS1) Do půdního bloku není zahrnut obdélník u plotu, který tvoří soukromá parcela č. 87/23 (cca 2000 m2) – tato část louky není součástí přírodní památky, ale je zde navrhován management v kontextu okolního lučního porost. Součástí půdního bloku není také východní výběžek louky. Porost luk zařazených do půdního bloku zde není viditelně odlišný či odlišně obhospodařovaný od částí do bloku nezařazených. Louka nebyla meliorovaná. Půdní blok tvoří parcela 807/15, trvalý travní porost. Louka byla v roce 2011 sečená až v otavách na konci září, seno sebráno do několika balíků, které ještě na konci října byly na louce. Segment č. 4 Plocha č. 4a Jde o silně podmáčenou louku o rozloze cca 0,6 ha. Louka tvoří severní polovinu půdního bloku 5403/2, jižní část je podobná botanickým složením ploše č.3. Agroenvi dotace jsou zařazeny jako ekologické zemědělství (kód A1) a mezofilní a vlhkomilná louka s možností hnojení a pastvy, s termínem seče do 31.7. (B2HPS1). Louka nebyla dle LPIS meliorována. Plocha byla v roce 2011 posečena a uklizena na konci září 2011, zůstaly zde hluboké koleje od traktoru. Na konci října byl porost zdupaný dobytkem. V roce 2012 zde byly koncem září na posečeném travním porostu patrné hluboké koleje od pojezdů

23

mechanizace. Plocha č. 4c, 4e, 4f Plochy 4c a 4f jsou spolu s křovinami zarůstající loukou mezi nimi (4e) jsou součástí jednoho půdního bloku 5402/9 vymezeného jako mezofilní a vlhkomilná louka s možností hnojení a pastvy, s termínem první seče do 31.7 (B2HPS1) s ekologickým způsobem hospodaření (A1). Půda zde byla dle LPIS meliorována. Místy se nachází skupiny dřevin a místa s expandující třtinou rákosovitou v SV části. Na ploše 4f je terénní podmáčená deprese, zarostlá dřevinami a porostem Phragmites, která je vyloučena ze zemědělského obhospodařování (v LPIS je vyznačena jako krajinný prvek). Pás luk lemuje lesní porost hřbetu Děčínského Sněžníku a Holého vrchu s prameništními vývěry a navazuje na níže položené pastviny oddělené jednoduchým plotem. Plochy byly koncem září 2011 posečené a seno (nebo málo rozsekaný mulč) bylo částečně ponecháno na místě ještě koncem října. V roce 2012 na podzim byla plocha 4f posečena. Sečení bylo provedeno i v okolí terénní deprese, zde vzhledem k podmáčení místa byly patrné hluboké koleje od pojezdů mechanizace. V tomto roce byly také redukovány nízké porosty trnky (na ploše 4f), která se na louku rozšiřuje z okolních lesních lemů. Ovšem výřez byl proveden poměrně vysoko nad zemí (trnky budou obrážet) a nebyl z louky odklizen. Dřeviny na zarůstající louce 4e jsou v LPIS vyznačeny jako krajinné prvky. Plocha 4j, 4k Plocha je součástí půdního bloku 542/11 – kultura travní porost, klasifikace stálá pastvina, certifikované EZ. Louka byla na podzim 2012 posečena, biomasa byla z plochy odstraněna. Segment č. 5 Plochy č. 5a, 5c, 5f Plochy jsou součástí dvou půdních bloků. Z větší části půdního bloku 6401/7 a pak půdního bloku 6401/6. Louka byla v minulosti meliorována a je zde vymezen agroenvironmentální titul mezofilní a vlhkomilná louka nehnojená, nepasená, s prvním termínem seče, z agroenvi dotací se zde uplatňuje pouze ekologické zemědělství (A). Louka byla v roce 2011 jednou posečena a uklizena v průběhu září, v roce 2012 obdobně. Segment č. 6 Plocha č. 6c Plocha je součástí půdních bloků 6401/3 - kultura travní porost, klasifikace stálá pastvina a menšího půdního bloku 640/1 - kultura travní porost, klasifikace stálá pastvina, oboje v režimu EZ. Louka byla v srpnu 2011 posečena.

24

Znázornění půdních bloků a krajinných prvků vyznačených v LPIS v jednotlivých segmentech Zdroj: veřejný registr půdy

25

d) jiné způsoby využívání Lesní hospodářství. Plocha č. 4 vzhledem k sousedícímu lesnímu porostu je využívána pro umístění skládky vytěženého dříví a přes plochu probíhá přibližování dřeva. V roce 2011 byla louka rozježděna pojezdy lesní techniky, v roce 2011 a 2012 zde byla zaznamenána skládka vytěženého dříví. Myslivost. Luční porosty tvoří také vhodný doprovodný biotop pro zvěř. Při okrajích lesa jsou umístěna myslivecká zařízení (posedy), které svědčí o výskytu lovné zvěře v území. Okolní lesní porosty vykazují známky vysokých stavů zvěře, černá využívá i vlhčí partie lučních porostů jako kaliště (např. porost s Phragmites na ploše 4f, vlhká louka 4a), na lučních porostech se pase vysoká. Stavy zvěře však doposud nepůsobí na luční porosty limitujícím způsobem. Známky vysokých stavů zvěře vykazují taktéž okolní lesní porosty. Rekreace a turistika. Lokalita není z převážné většiny turisticky zpřístupněna (značené turistické cesty), návštěvnost je zde minimální. Podél segmentu č. 6 a 5 vede cesta, která pokračuje až k Holému vrchu. Segment č. 4 je přístupný vyšlapanou cestou vedoucí přes přilehlé pastviny. Plocha č. 1, 2,3 a 6 se nachází v těsné blízkosti intravilánu, avšak tato blízkost lidských sídel nepůsobí negativním způsobem.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán sídelního útvaru Jílové u Děčína Zájmové území je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. Ptačí oblast Labské pískovce - nařízení vlády č. 683 ze dne 8.12.2004 Evropsky významná lokalita Libouchecké bučiny - nařízení vlády č. 132/2005 Sb.

2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Lesní pozemky tvoří rozlohou zanedbatelnou část plochy PP, jejich celková rozloha činí 0,67 ha. Les zasahuje v reálu do území přírodní památky pouze svým okrajem.Často se jedná o nesrovnalosti mezi skutečným stavem a stavem v KN (viz níže). Pokud jsou pozemky skutečně porostlé dřevinami, jedná se především o lesní ekotony (lemy) a také o doprovodnou zeleň podél cesty nebo vodního toku. Vzhledem k těmto skutečnostem je lesnická část plánu péče zpracována pouze stručným informativním způsobem. V přírodní památce se nacházejí následující parcely, které jsou vedené dle KN jako les: - parcela p.č. 40 – nachází se v segmentu č. 4e, jedná se o severní část protáhlé parcely, která je vedená jako les, ale ve skutečnosti se jedná o pastvinu a louku. Podle historických fotografií to byla v minulosti dřevinami porostlá mez. Tato plocha je i součástí půdního bloku. - parcela p.č.1113/2 - severní výběžek segmentu č. 5, parcela je vedena jako lesní porost, ale na parcele se nachází obhospodařovaná louka, která je i součástí půdního bloku v LPIS. Tuto louku obklopují z východu doprovodné dřeviny podél cesty, ze západu a severozápadu se 26

jedná o lesní lem rozsáhlého komplexu lesa - parcela p.č.186 – nachází se v segmentu č. 5d, tato parcela o ploše 124 m² je vedena jako les, ovšem okolní pozemky jsou louky. Jedná se o víceméně o doprovodný dřevinný lem podél cesty, která vede podél západní části segmentu č. 5 směrem k Holému vrchu. - parcela p.č. 35/5 - cíp lesa v segmentu 4d mezi loukou PP a lesní loučkou, která přiléhá k lesu ze severní strany - parcela p.č. 85/1 - jižní okraj rozsáhlého lesního porostu v segmentu 4ch, jde o doprovodné dřeviny podél drobné vodoteče Do ochranného pásma PP (segmentu 4 a 5) zasahují lesní porosty, které jsou součástí rozsáhlého komplexu lesa. Ze severní strany segmentu 4 se ve východní části nachází v pozvolném, kamenitém svahu habrová kmenovina s příměsí dubu, vtroušeně s bukem a smrkem. Podrost je sporadický, stejně tak i bylinné patro s ostrůvky Poa nemoralis a Lamium galeobdolon. Kamenitý, balvanitý, zalesněný svah mezi loukami 4f a 4j tvoří dubový porost s příměsí habru, smrku a modřínu v podrostu se zmlazením habru, dubu, javoru klenu a osiky, v lesních lemech i trky, bylinné patro je sporadické. Ze západní strany k louce na ploše 4i a 4j přiléhá partie lesa se starými duby a habry, místy se vyskytuje buk, vtroušeně i bříza, smrk, osika a trnka. Podrost je tvořen habrem, hlohem, jasanem, osikou, ostrůvkovitě je vyvinuto bylinné patro s Brachypodium sylvaticum a Poa nemoralis. Ze severozápadní strany k segmentu č.5 přiléhá lesní dubohabrový porost v balvanitém svahu, podrost je sporadický stejně jako bylinné patro (např. Galium odoratum, Melica nutans). Jihozápadní okraj segmentu lemuje dubohabrová kmenovina (vtroušeně bříza) se sporadickým podrostem a ochuzeným bylinným patrem. Významnější měrou jsou zastoupeny lesy v ochranném pásmu přírodní památky. Jedná v převážné většině o lesy charakteru dubohabřin (hercynské dubohabřiny L3.1 dle Katalogu biotopů) (popis viz kapitola č. 2.2.). Jako potenciální vegetace jsou zde uváděna společenstva černýšových dubohabřin (Melampyro nemorosi - Carpinetum).

2.5.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích V PP se nenacházejí rybníky a vodní nádrže. V minulosti byla na ploše 5x5 m vyhloubena pouze malá tůňka pro lokální populace obojživelníků. Plochou č. 4ch protéká bezejmenný potok. Přilehlá plocha 4h je využívána jako napajedlo pro dobytek. 2.5.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou předmětem ochrany PP Pod lesem.

2.5.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Údaje o nelesních pozemcích jsou uvedeny v příslušných přílohách. Další informace k jednotlivým lučním plochám jsou uvedeny také v kapitole č. 2.1 a v kapitole č. 2.2. Příloha 2.1: Tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” Příloha 2.2.b): Mapa dílčích ploch a objektů

27

2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Existence cenných ekosystémů v území je podmíněna vyloučením lokality z intenzivního zemědělského obhospodařování, které je v současnosti realizováno na okolních pastvinách. Minimální hospodářská péče ovšem vedla na některých místech území k částečné degradaci lučních porostů, část luk také spontánně zarůstá náletovými dřevinami. Část lokality, na které byla vyhlášena stávající PR Pod lesem, byla podrobena ochranářskému managementu, díky čemuž v této části území podařilo odvrátit degradační procesy, které na některých místech území probíhají. Po vyhlášení přírodní památky by se v započatém managementu, který je v současné PR dobře nastaven, mělo pokračovat a bude rozšířen na zbytek travních porostů Jde o lokalitu nově vyhlašovanou za zvláště chráněné území. Ochranářský management probíhal dle platného plánu péče na plochách č. 1 a 2 (stávající PR a její OP). Stávající management na těchto plochách je vhodně nastaven a bude v něm nadále pokračováno. Na části území navrhované PP byl také v minulosti z iniciativy Správy CHKO Labské pískovce vyřezáván nálet. Ostatní luční porosty byly doposud udržovány způsobem popsaným v kapitole č. 2.2. a kromě výřezu náletu na nich nebyl prováděn cílený management zaměřený na ochranu přírody. V roce 2011 byla nechána Správou CHKO Labské pískovce Studie vlivu managementu na početnost a populační dynamiku modráska bahenního a modráska očkovaného, 2011, která zhodnotila větší část území přírodní památky z především z hlediska problematiky modrásků a nastínila základní principy managementu vzhledem k tomuto druhu. V roce 2011 a 2012 byl na vytipovaných plochách proveden výsev krvavce totenu, výsledek bude znám v následujícím roce. Bude třeba sledovat výsledky této zkoušky (blíže viz kap. č.3). Na území přírodní památky byl na základě současných znalostí území a na základě současného stavu navržen management a zásahy vedoucí k udržení a zlepšení stavu předmětů ochrany tj. především pravidelná seč event. extenzivní pastva v termínech a četnosti odpovídající současnému stavu lučního porostu a stavu populací dalších předmětů ochrany. Management na loukách s výskytem modrásků by měl na těchto loukách podpořit klíčové faktory výskytu modrásků tj. dostatečné zastoupení krvavce totenu a jeho kvetení a výskyt mravenců r. Myrmica. Management spočívá především ve vhodném nastavení termínu, četnosti a způsobu seče (dělená seč). Pro posílení populací modrásků jsou navrženy i další zásahy (výřez dřevin umožňující jejich přelet na další luční porosty, dosev krvavce totenu). Je třeba sledovat nadále výskyt krvavce totenu a stav populace modrásků a management přizpůsobit nově zjištěným skutečnostem. Nastaveným termínem a četností seče by mělo dojít ke stabilizaci lučního porostu a zlepšení fyziognomie travních porostů (např. potlačení kompetice nežádoucích druhů trav, potlačení sukcese dřevin. Při vhodném nastavení způsobu hospodaření lze předpokládat vzestup pokryvnosti bylin a nižších trav a celkové květnatosti porostů. Takovýto luční porost je pak tvoří biotop pro další složky ekosystému druhově bohatých luk (motýli). Na vyhodnocených místech bude pokračovat vyřezávání náletu. Náletové sukcesní dřeviny způsobují postupné zmenšování ploch lučních porostů a působí negativně na jeho stav (např. na ploše 4c, 4e, 4f). Zmenšení plochy lučního prostu na úkor lesa a zarůstání lučních porostů rozptýlenou zelení také na některých místech způsobuje zastínění lučního prostu a může tvořit i migrační bariéru pro modrásky. Je třeba najít optimální rozsah likvidace náletových dřevin. Je nutno sledovat výskyt expanzních druhů a bude provádět jejich eliminaci. Jsou

28

navržena místa pro sledování a případné potlačení nežádoucích druhů.. Další zásahy směřují ke zlepšení a zachování dalších funkcí, rázu a charakteru této enklávy venkovské krajiny formou údržby a obnovy krajových odrůd. Pro posílení a lokální podporu obojživelníků je navržena obnova tůně na ploše 1a. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Při péči o území je třeba najít vhodný způsob a termín sečení pozemků tak, aby byla zajištěna ochrana rostlinných společenstev a ochrana ohrožených druhů motýlů a rostlin. Je navržena péče, která zajistí dlouhodobé přežití modrásků a dalších druhů bezobratlých jako nejzranitelnější složky ekosystému vlhkých luk. Tento způsob obhospodařování dostatečně zajišťuje i ochranu rostlinných společenstev. Je třeba průběžně monitorovat výsledky managementu, jeho účinnost a vliv na jednotlivé složky ekosystému. Konflikt dílčích ochranářských zájmů na lokalitě není předpokládán. Management travních porostů lze organizovat tak, aby nebyly ohroženy populace ochranářsky cenných rostlinných druhů a zároveň bylo umožněno přežívání význačné entomofauny. S nároky významných složek avifauny není navržený management v rozporu, rovněž s požadavky druhu Crex crex. Chřástal polní byl zjištěn v nízkém počtu (1-3 jedinci). Při realizaci managementu pro modráska jsou ponechávány pásy (dělená seč, mozaikovitá seč), které můžou zajišťovat požadavku tohoto druhu na vysokostébelné porosty.

29

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v PP 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Přírodní památka je tvořena převážně travními porosty, jejichž hodnota z hlediska ochrany přírody je závislá na pravidelných zásazích. V důsledku hospodaření v minulosti došlo na části území k nežádoucímu vývoji. Management pro nejbližší návrhové období bude tedy nejen udržovací, ale dílem i revitalizační povahy a bude směřovat také k cílené podpoře populací druhů, které jsou předmětem ochrany. a) péče o lesy Lesy tvoří plošně minimální podíl z plochy PP. Popis viz kap. 2.2 a kap. 2.5.1. V lesních porostech nejsou navrhovány žádné zásahy lesnického charakteru. b) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Péče o nelesní pozemky

Je nutno pravidelně sledovat stav předmětů ochrany PP a případní nežádoucí vlivy, které na ně mohou působit. V souvislosti s novými poznatky pak v případě potřeby navrhnout opatření pro jejich ochranu i nad rámec tohoto plánu péče.

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp.zvíře Kalendář pro management

kosení 1-2x ročně 1x ročně kosa, lehká mechanizace dle konkrétní plochy – viz příloha červen-září; modráskové plochy do 10. 6 a po 31.8.

Upřesňující podmínky

posečenou biomasu nutno vždy odklidit z plochy ZCHÚ

Typ managementu Vhodný interval

vyřezání náletových dřevin Z hlediska desetiletého období trvání platnosti PPdle konkrétní lokality, mimo vegetační sezónu. dle konkrétní lokality, jednorázový nebo opakovaný zásah. Křovinořez, ruční, motorová pila IX-III

Minimální interval Prac. nástroj/hosp.zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Tabulky jsou pouze orientační, konkrétní management jednotlivých plocha je uveden v příloze č. 2.1.

30

Hlavní jednorázové i opakované zásahy lze shrnout do následujících bodů: 1) ruční nebo mechanizované sečení s odklizením biomasy, kosení s ponecháním neposečených ploch (dělená/mozaikovitá seč) 2) výřez náletu postupným prořeďováním nebo jednorázově a následná péče o vykácenou plochu 3) experimentální dosev krvavce totenu 4) výsadba starých krajových odrůd a dalších hodnotných dřevin (např.lípa) 5) tlumení resp. likvidace nežádoucích druhů (např. třtina křovištní) 6) regulovaná pastva 7) obnova odvodňovacích zařízení na potřebných místech 8) neměly by být budována nová myslivecká zařízení – krmelce a příkrmiště c) péče o rostliny: Péče o prstnatec májový, vstavač osmahlý, čertkus luční, ocún jesenní a další druhy bezkolencových, ovsíkových a vlhkých pcháčových luk bude dostatečně zajištěna navrženou sečí. Je třeba sledovat výskyt invazních a expanzivních druhů rostlin (např. třtiny křovištní Calamagrostis epigejos, potenciálně Molinia arundinacea) na území PP. V místech výskytu třtiny křovištní je bezpodmínečně nutné sekat každoročně a častěji, tyto partie by se také neměly zařazovat do neposečených ploch při dělené/mozaikovité seči. d) péče o živočichy: Harmonogram sečení musí být stanoven tak, aby byla zajištěna ochrana a podpora populace modráska očkovaného a bahenního, kteří jsou funkčními vlajkovými druhy na obecnou podporu fytofágních skupin hmyzu. Neposečené plochy realizované dělenou/mozaikovitou sečí, stejně jako lokality s pozdějším termínem seče, mohou sloužit také pro potřeby Crex crex (preferuje nepasené a nehnojené travní porosty s dobou sklizně po 15.7.). Tyto plochy jsou dále důležité pro zachování a rozvoj populací bezobratlých živočichů. V plochách typu xerotermních doubrav s habrem a jinými listnatými dřevinami budou ponechávána případná torza větších stromů, porost může být eliminací vybraných jedinců rozvolněn a případná výsadba např. lípy malolisté či dubu letního jako solitér jsou ideální způsoby podpory vysoce ohroženého společenstva saproxylického hmyzu (vč. dutinných a hnízdních prostor pro letouny a ptáky). V jižní části segmentu č. 1 je navržena na podporu biodiverzity lokality (obojživelníci) obnova tůně. Podmínky pro management modráska očkovaného a bahenního, vztah k živné rostlině (Sanguisorba officinalis) a mravencům rodu Myrmica Modrásci se vyznačují složitou bionomií, jejich housenky po vylíhnutí krátce požírají živnou rostlinu – krvavec toten a poté koncem léta opouštění její květenství a vypadávají na zem, kde jsou adoptovány mravenci rodu Myrmica, kteří si je zanesou do hnízd. Zde se housenky chovají predátorsky a požírají mravenčí plod. Majíli modrásci přežít, musí být na jimi osídleném stanovišti být přítomna populace živné rostliny i mravenců zároveň. Stává se, že jeden z těchto zdrojů je omezen, např. dojde ke spotřebování dostupného množství mravenců housenkami modrásků, mraveniště nestačí housenky nestačí housenky uživit a motýli na louce zmizí. Pokud by byli vázáni na jednu izolovanou plošku, znamenalo by to zánik populace. K úplnému vyhynutí modrásků však většinou nedochází díky existenci metapopulačních struktur různého typu. V takovém modelu jednotlivé kolonie motýla zvolna osidlují dostupné plošky, které jsou kolonizovány a opouštěny podle dostupnosti zdrojů tu kterou sezónu. Vhodné plošky však musí být v doletu migrujících jedinců motýla. V systému intenzivního zemědělského využívání krajiny je stále méně dostupných plošek vhodných pro osídlení modrásky, vzdálenosti mezi nimi rostou a kolonie jsou čím dál izolovanější. Přežití modrásků tedy závisí na

31

managementu krajiny. Má-li být systém funkční, musí vycházet ze znalostí stavu a fungování dané metapopulace motýlů. (Vrabec, 2008).

Při stanovaní managementu konkrétního segmentu s výskytem modrásků event. segmentu vyhodnoceného jako potenciálně vhodné stanoviště pro výsky modrásků, je nutno vycházet ze studií zpracovaných k problematice modrásků a jejich ochrany v daném území a následně také z dalších informací získaných následným monitoringem modrásků a jejich živné rostliny, event. dalších poznatků týkajících se mravenců r. Myrmica. Všeobecně hlavní příčinou ústupu těchto druhů motýlů jsou především změny ve způsobu obhospodařování vlhkých luk (např. celoplošná strojová seč v nevhodný termín, odvodnění lokality, přehnojování, sukcesní změny – zarůstání křovinami a náletem, nadměrná pastva). Druhová pestrost všech denních motýlů a jejich početnost je úzce korelována s druhovu pestrostí rostlin a jejich kvetením, tj. potravní nabídkou. Louky s výskytem modrásků je doporučováno kosit před dobou letu imag, tedy v době červnové senoseče do 15. června (dle klimatických podmínek), nikoliv však později. Kosení nesmí být prováděno v době květu a zrání krvavce totenu. Druhá seč je doporučována po 15. září (ohledem na klimatické podmínky). Jako vhodně načasovanou pro tuto lokalitu při místních klimatických podmínkách je termín do 10.6. první seč a po 31.8. druhá seč (Studie vlivu managementu, 2011). Kosení luk je nutno provádět mozaikovitě, dělenou sečí - v pruzích, šachovnicově, při mozaikovité seči je v daném roce posečena jen část příslušné louky, neposečené plochy jsou sečeny při následující seči. Nechávat nedokosené okraje (např. kosit je pouze ob rok), ponechávat malé neposečené plošky např. v okolí stromové či keřové vegetace nebo s výskytem krvavce totenu. Rozmístění neposečených plošek je nutno střídat – nahodile, nebo cíleně. Dalším vhodným způsobem pro vymezení bezzásahových jednoročních ploch je vytyčení míst kolíky podle potřeby před první sečí s potenciálním výskytem vývojových stadií modrásků, kde nebude prováděno kosení. Umístění dočasně neposečených částí by mělo zohlednit péči o chráněné druhy rostlin (např. vstavač májový). Na plochách s výskytem modráska je nepřípustné mulčování, použití biocidů, nevhodné je hnojení. Management na modráskových loukách musí podpořit klíčové faktory výskytu modrásků tj. dostatečné zastoupení krvavce totenu (zachování vlhkostního režimu) a jeho kvetení (vhodně načasovanou sečí) a výskyt mravenců Myrmica (seč , odklizení a odvoz biomasy by měly být provedeny šetrně k mraveništím– neutužovat půdu jak se v současnosti děje např. na ploše 4a i ve stávající rezervaci tj. opatření provádět lehkou mechanizací, z části ručně. Intenzita a způsob kosení představují limitující faktory pro existenci a rozvoj lokálních populací mravenců rodu Myrmica v lučních porostech. Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících zdárný rozvoj hnízd většiny druhů mravenců tohoto rodu je přítomnost větších trsů trav pro umístění hnízd mravenců. Při intenzivním obhospodařování s minimální výškou strniště trávy drny nevytvářejí. Pro luční mravence je tak vhodným managementem jedno kosení v roce a nastavení výšky strniště nejméně na 7–10 cm tak, aby mohl vzniknout drn. Po usušení je nutno seno dokonale odstranit z plochy. Populace modráska očkovaného a modráska bahenního ve stávající rezervaci Pod lesem jsou málo početné a v dlouhodobé perspektivě přežití ohrožené, pravděpodobně kvůli nedostatku silných mravenišť hostitelských mravenců. Životaschopné jsou pouze v širším kontextu s okolními vlhkými loukami (plocha 3b a 3a) (Čámská, 2012). Další významná populace modrásků byla nalezena na louce v segmentu č. 6. Na vybraných místech lze přistoupit k rozšíření (dosetí) populací krvavce totenu z místních zdrojů tak, jako to bylo realizováno v roce 2012 na základě výsledků této zkoušky. Následně po uchránění a vytvoření několika ostrůvků s krvavcem je možno přikročit k jejich 32

řízené údržbě kosením, které bude podporovat květnaté louky a bránit náletu dřevin. Je možno též příležitostně dovolit jejich kontrolované přepasení tak, aby kvetoucí krvavec byl k dispozici jedincům motýla v období letu (dle počasí trvá nové nasazení květu 2–3 týdny). Dalším opatřením na podporu modrásků je uvolnění migrační cesty mezi komplexem stávající rezervace a ploch 3a a 3b a na této louce provést výřez některých dřevin kolem cesty na jižní hranici plochy 4a a na sousední mezi. Totéž je možné zkusit v louce 4a, přestože louka je pro denní motýli silně zastíněna stromy, avšak výřezem dřevin dojde i k prosvětlení lučního porostu.

e) zásady jiných způsobů využívání území Pro zachování současného charakteru plochy 1 je navržena výsadba starých krajových odrůd. V segmentu č. 1 PP se nachází několik ks ovocných stromů (jabloně) a v blízkosti lokality též starý ovocný sad. Ovocné stromy (staré krajové odrůdy) jsou cenné vzhledem k výskytu struktur s rozdílnými životními podmínkami pro specifické skupiny organizmů a zvýšení biodiverzity. Na ploše 5a je možnost výsadby solitérních lip, dubů či ovocných dřevin na podporu saproxylického společenstva v budoucnosti. Z důvodu poškození melioračních zařízení dochází k vývěrům vody a narušení vodního režimu na různých místech území (např. plocha č. 6 a č. 3). Tento stav je třeba průběžně monitorovat a v případě potřeby přistoupit k opatřením (oprava melioračních zařízení).

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesní pozemky Viz kap. 3.1.1., 2.2, 2.5.1. - z důvodů uvedených v těchto kapitolách nejsou lesní pozemky vyčleňovány to samostatné tabulky dílčích ploch a jsou zařazeny do Přílohy č. 2.1. - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich. b) nelesní pozemky

Zdůvodnění a podrobný popis zásahů a opatření je uveden v příloze a v předchozích částech plánu péče. Příloha 2.1: Tabulka – Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo tvoří jednak lesní porosty, které jsou součástí komplexu rozlehlých lesních porostů, dále zájmové území obklopují intenzivní pastviny a částečně rozptýlená zástavba sídelních útvarů Jílové u Děčína a Kamenec – u segmentu č. 1 a 2. vzhledem k tomu, že zde již maloplošné chráněné území bylo vyhlášeno, zůstává rozsah OP obdobný stávajícímu stavu. U segmentu č. 6 , který je nově vyhlašován, zasahuje z jihu OP do sídelního útvaru Kamenec.

33

Lesní porosty ochranného pásma tvoří převážně dubohabrové lesy převážně sukcesního charakteru. Pro zachování charakteru typu biotopu je důležité zachování přirozené skladby stromového patra a udržování nízkých stavů zvěře. Území navrhované PP Pod lesem sousedí ze severu s rezervací připravovanou k vyhlášení (Holý vrch). Je potřeba vytipovat cenné lesní porosty navazující na PP Pod lesem, které budou přičleněny k rezervaci Holý vrch. Management v OP je navrhován na ploše 2c a na ploše 3b(část).V segmentu 2c je navrženo sečení pozemku v kontextu s managamentem ostatních ploch, stejně tak i ve východním výběžku plochy 3b, který je taktéž v ochranném pásmu PP. V případě potřeby lze obnovit případná poškozená meliorační zařízení v ochranném pásmu viz kap. 3.1.1.e). Na pastvině v OP, která přiléhá k segmentu č. 4 bylo v roce 2012 vyzkoušeno dosetí krvavce totenu, je třeba sledovat výsledek této zkoušky. Je třeba dbát na funkčnost zařízení, které odděluje PP od okolních pastvin. V případě porušení plotu by dobytek a koně, pasoucí se na pastvinách, mohli vnikat na území PP.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Stávající PR je v terénu vyznačena viditelně a zřetelně. Pruhové značení je v současné době v dobrém stavu. Po vyhlášení bude nutno provést vyznačení rozšířené PP Pod lesem (pruhové značení, tabule se stáním znakem, informační tabule). V průběhu trvání plánu péče bude nutné značení udržovat a obnovit. Pro zápis MZCHÚ do KN bylo zadáno zpracování ZPMZ tam, kde hranice památky nevede po hranici parcel. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Uvedení skutečného stavu do souladu se stavem v KN u parcel p.č. p.č. 40 p.č.1113/2 (lze např. při komplexních pozemkových úpravách, které nebyly v území realizovány). 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území PP není ohroženo nadměrným rekreačním nebo sportovním využíváním území, není potřeba regulace tohoto způsobu využívání. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na vytipovaných místech lze umístit informační tabule pro veřejnost. Tabuli by bylo vhodné doplnit mapou ZCHÚ a informacemi týkajícími se i prováděného managementu např. u segmentu č. 6, který je v blízkosti zástavby.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Je potřeba zavést pravidelný monitoring stavu populací modráska očkovaného a bahenního v minimálním rozsahu 1x 5 let, optimálně 1x 3 roky. Stejně tak je třeba sledovat výskyt krvavce totenu a výskytu mravenců r. Myrmica a monitorovat druhové složení na loukách, celkový stav lučních porostů, stav populací významných a chráněných druhů rostlin i stav dalších předmětů ochrany. Výsledky monitoringu by měly sloužit k zhodnocení účinnosti ochranářské péče a k jejímu dalšímu směřování.

34

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy Vyřezání náletů, redukce nežádoucích dřevin Obnova krajových odrůd, výsadba dřevin Značení (pruhové značení, hraniční stojany, infotabule) Výkupy pozemků Obnova tůně Úprava vodního režimu (obnova poškozených melioračních zařízení) C e l k e m jednorázové zásahy (Kč) Opakované zásahy Seč Monitoring a průzkum Extenzivní pastva C e l k e m opakované zásahy (Kč) C E L K E M (Kč)

Orientační náklady Orientační náklady za za rok (Kč) období platnosti plánu péče (Kč)

-------------------

50 000,-80 000,-16 000,-100 000,-30 000,-15 000,--

----------

291 000,--

139 000,--

1 415 000,-100 000,-300 000,-1 815 000,-2 106 000,--

30 000,--

35

4.2 Použité podklady a zdroje informací –

Plán péče o PR Pod lesem na období 2009–2020.

–

Strejček J. (2006): Zpráva o výsledku informativního jednosezonního průzkumu fytofágních brouků z čeledí Chrysomelidae (mandelinkovití) s. lato, Bruchidae, Anthribidae a Curculionidae (nosatcovití) s. lato v chráněném přírodním území "Pod lesem" (u Nového Jílového) v CHKO Labské pískovce, provedeném v r. 2006.

–

Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů České republiky. Praha, ISBN8086064-55-7.

–

Guth J. a kolektiv (2008): Příručka hodnocení biotopů. Praha, AOPK ČR ms.

–

Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Praha, AOPK ČR 2008

–

Rezervační kniha PR Pod lesem (depon. AOPK ČR, Praha).

–

Friedrich A. (2003): Závěrečná zpráva mapování biotopů soustavy Natura 2000 – lokalita Sněžník (část lokality na listu 02-23-13,17) a kontextové mapování na listech ZM 1:10 00 02-23-13, 02-23-17 ms.

–

vlastní terénní šetření v roce 2011 a v roce 2012

–

konzultace (K.Čámská, P. Bauer, L. Blažej, P. Benda)

–

Studie vlivu managementu na početnost a populační dynamiku modráska bahenního a modráska očkovaného, 2011, K. Čámská kol.

–

Vyhodnocení současného stavu populací modrásků rodu Phengaris na vybraných lokalitách v údolí Jílovského potoka mezi Děčínem a Libouchcem a návrh na jejich podporu, 2009, V.Vrabec

–

Problematika managementu populace ohrožených motýlů ve vztahu k ÚSES, V. Vrabec a kol.

–

http://geoportal.gov.cz

–

http://kontaminace.cenia.cz/

–

http://eagri.cz

–

http://cuzk.cz/

4.3 Seznam mapových listů a) Katastrální mapa (měřítko) číslo mapového listu: USTI.NAD.LABEM, 2-2/2 b) Státní mapa 1:5000 – odvozená číslo mapového listu: USTI nad Labem 2-2 c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: 02-23-17

36

4.4 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EVL – evropsky významná lokalita IUCN – International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany přírody) CHKO – chráněná krajinná oblast CHOPAV – Chráněná oblast přirozené akumulace vod KN – katastr nemovitostí OP – ochranné pásmo PK – parcelní katastr PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace ZCHÚ – zvláště chráněné území 4.5 Plán péče zpracoval Správa CHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem – Jana Tutková, konzulace - Klára Čámská, Petr Bauer, Lukáš Blažej, Pavel Benda, Vladislav Kopecký; mapy – Jan Šmucar, fotografie – Jana Tutková, Petr Bauer

37

Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ............................................................. 2 1.1 Základní identifikační údaje ............................................................................................. 2 1.2 Údaje o lokalizaci území................................................................................................... 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ....................................... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ......................................................................... 9 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími .................................................................. 9 1.6 Kategorie IUCN ................................................................................................................ 9 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ................................................................................................... 9 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu................................................. 9 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav ................................................................. 10 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu................................. 12 1.9 Cíl ochrany...................................................................................................................... 12 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ................. 13 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů...................................... 13 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti...................................................................... 20 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ...................... 26 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch .................................. 26 2.5.1 Základní údaje o lesích ............................................................................................. 26 2.5.2 ................................................................................................................................... 27 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ..................................................... 27 2.5.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ................................................................ 27 2.5.4 Základní údaje o nelesních pozemcích ..................................................................... 27 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup.................................................................................................................................... 28 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize................... 29 3. Plán zásahů a opatření ........................................................................................ 30 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v PP ................................... 30 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání......................... 30 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ....................................... 33 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ............................................................................ 34 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ................................... 34 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností................... 34 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území............................................................................... 34 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring ...................................................... 34 4. Závěrečné údaje ................................................................................................. 35 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací).............................................................................................................. 35 4.2 Použité podklady a zdroje informací .............................................................................. 36 4.3 Seznam mapových listů .................................................................................................. 36 4.4 Seznam používaných zkratek.......................................................................................... 37 4.5 Plán péče zpracoval......................................................................................................... 37 5. Seznam příloh a tabulek ...................................................................................... 39

38

5. Seznam příloh a tabulek Příloha 1: Mapy Příloha (M1) 1.1. Orientační mapa území Příloha (M1) 1.2. Ortofotomapa území Příloha (M2)1.3. Katastrální mapa ZCHÚ Příloha 2: Rozdělení dílčích ploch Příloha (T2) 2.1 Tabulka – Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha (M3) 2.2a Přehledová mapa dílčích ploch a objektů Příloha (M3) 2.2b Detailní mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. 3: Historické snímky Příloha č. 4: 4.1. Příloha Soupis zjištěných rostlinných druhů 4.2. Příloha Soupis zjištěných denních motýlů Příloha 5: Fotografie

39

Příloha č. 4.1. Soupis zjištěných rostlinných druhů řepík lékařský psineček obecný řebříček lékařský řebříček bertrám kontryhel sivý kontryhel třpytivý česnek viničný psárka luční sasanka hajní děhel lesní tomka vonná ovsík vyvýšený ovsík pýřitý zběhovec plazivý sedmikráska chudobka bukvice lékařská válečka lesní třeslice prostřední sveřep vzpřímený sveřep měkký opletník plotní zvonek rozkladitý agg. řeřišnice luční

Agrimonia eupatoria Agrostis capillaris Achillea millefolium Alchemilla ptarmica Alchemilla glaucescens Alchemilla micans Allium vineale Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Arrhenatherum elatior Avenulla pubescens Ajuga reptans Bellis perenis Betonica officinalis Brachypodium sylvaticum Briza media Bromus erectus Bromus mollis Calystegia sepium Campanula patula Cardamine pratensis agg. Carex flacca Carex flava agg. Carex hartmanii Carex hirta Carex muricata agg. Carex nigra Carex ovalis Carex pallescens Carex panicea Carex tomentosa Centaurea scabiosa Centaurea jacea Centaurium erythraea Cerastium arvense Cerastium holosteoides ssp. triviale Cichorium intybus ssp.intybus Cirsium palustre Cirsium canum Cirsium acaule

ostřice chabá ostřice rusá ostřice Hartmanova ostřice srstnatá agg. ostřice měkkostěnná ostřice obecná ostřice zaječí ostřice bledavá ostřice prosová ostřice plstnatá chrpa chrpa luční zeměžluč okolíkatá rožec rolní rožec obecný luční čekanka obecná pravá pcháč bahenní pcháč šedý pcháč bezlodyžný

40

ocůn jesenní svlačec rolní škarda dvouletá svízelka chlupatá poháňka hřebenitá srha říznačka prstnatec májový mrkev obecná pravá metlice trsnatá hvozdík kropenatý přeslička rolní vrbovka Lamyova kostřava luční kostřava červená orsej jarní tužebník jilmový tužebník obecný jahodník obecný svízel bílý svízel severní svízel nízký svízel slatinný svízel Witrgenův kuklík městský popenec břečťanolistý zblochan vzplývavý bolševník obecný jestřábník hladký medyněk vlnatý třezalka čtyřkřídlá třezalka skvrnitá oman vrbolistý sítina článkovitá sítina klubkatá chrastavec rolní hrachor luční máchelka srstnatá kopretina irkutská len počistivý štírovník růžkatý štírovník bažinný agg. bika ladní bika mnohokvětá kohoutek luční vrbina penízková vrbina obecná

Colchicum autumnale Covonvulus arvensis Crepis biennis Cruciata laevipes Cynosurus cristatus Dactylis glomerata Dactylorhiza majalis Daucus carota ssp.carota Deschampsia caespitosa Dianthus deltoides Equisetum arvense Epilobium lamii Festuca pratensis Festuca rubra Ficaria verna Filipendula ulmaria Filipendula vulgaris Fragaria vesca Galium album Galium boreale Galium pumillum Galium uliginosum Galium wirtgenii Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria fluitans Heracleum sphondylium Hieracium leavigatum Holcus lanatus Hypericum tetapterum Hypericum maculatum Inula salicina Juncus articulatus Juncus conglomeratus Knautia arvensis Lathyrus pratensis Leontodon hispidus Leucanthemum ircutianum Linum catharticum Lotus corniculatus Lotus uliginosus Luzula campestris agg. Luzula multiflora Lychnis flos-cuculi Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris

41

heřmánek terčovitý tolice dětelová máta dlouholistá bezkolenec modrý poměnka bahenní volnokvětá smilka tuhá zdravínek jarní pozdní jehlice trnitá vstavač osmahlý snědek Kochův bojínek luční jitrocel kopinatý jitrocel větší lipnice roční lipnice luční lipnice obecná vítod obecný truskavec obecný mochna husí mochna nátržník mochna plazivá prvosenka jarní černohlávek obecný pryskyřník prudký pryskyřník zlatožlutý pryskyřník plazivý pryskyřník hlíznatý kokrhel menší šťovík kyselý šťovík tupolistý krvavec toten hadí mord nízký olešník kmínolistý ptačinec trávolistý ptačinec prostřední čertkus luční vratič obecný pampeliška sekce ruderální penízek rolní jetel prostřední jetel zvrhlý jetel luční jetel plazivý trojštět žlutavý kopřiva dvoudomá kozlík lékařský

Matricaria discoidea Medicago lupulina Mentha longifolia Molinia coerulea Myosotis palustris ssp. laxiflora Nardus stricta Odontites vernus ssp. serotinus Ononis spinosa Orchis ustulata Ornithogalum kochii Phleum pratense Plantago lanceolata Plantago major Poa aua Poa pratensis Poa trivialis Polygala vulgaris Polygonum arenastrum Potentilla anserina Potentilla erecta Potentilla reptans Primula veris Prunella vulgaris Ranunculus acris Ranunculus auricomus Ranunculus repens Ranunculus bulbosus Rhinanthus minor Rumex acetosa Rumex obtusifolius Sanguisorba officinalis Scorzonera humilis Selinum carviflora Stellaria graminea Stellaria media Succisa pratensis Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Thapsi arvense Trifolium medium Trifolium hybridum Trifolium pratense Trifolium repens Trisetum flavescens Urtica dioica Valeriana officinalis

42

Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Vicia cracca Vicia sepium Viola riviniana Viola hirta

rozrazil rezekvítek rozrazil lékařský rozrazil douškolistý vikev ptačí vikev plotní violka Rivinova violka srstnatá

43

Příloha č. 4.2. Soupis zjištěných denních motýlů Babočka kopřivová Babočka paví oko Babočka síťkovaná Bělásek ovocný Bělásek řepkový Bělásek zelný Modrásek jehlicový Modrásek bahenní Modrásek očkovaný Ohniváček celíkový Ohniváček černoskvrnitý Okáč luční Okáč poháňkový Okáč prosíčkový Perleťovec stříropásek Přástevník kostilvalový Soumračník máčkový Vřetenuška obecná Žluťásek čičorečkový Žluťásek řešetlákový

Aglais urticai Inachis io Araschnia levana Aporia crateagi Pieris napi Pieris rapae Polyomnautus icarus Phengaris nausithous Phengaris teleius Lycaena virgaureae Lycaena tityrus Maniola jurtina Coenonymha pamphilus Aphatopus hyperantus Argynnis paphia Callimorpha quadripunctaria Thymelicus lineola Zygaena filipendulae Colias hyale Gonepterys rhamni

44

Příloha č. 3 Srovnání historických a současných leteckých snímků v jednotlivých segmetech

segment č. 1

segment č. 2

segment č. 1

segment č. 2

45

segment č. 4

segment č. 3

segment č. 4

segment č. 3

46

segment č. 5

segment č. 5

47

segment č. 6

segment č. 6

48

Příloha 2.1. Tabulka – Popis dílčích plocha a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu Segment č. 1

název

plocha č. 1a

výměr a (ha)

0,11

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

Vlhká pcháčová louka.

doporučený zásah

naléhavos t

termín provedení

interval provádění

Pravidelná seč

1. stupeň

červen-září

1x ročně

Obnova tůňky

2. stupeň

nestanoven

jednorázové opatření

Vyřezání náletu

2. stupeň

Nestanoven, mimo vegetační jednorázové sezónu opatření

plocha č. 1b

0,13

Porost s dominantí olší podél drobné vodoteče.

Bez zásahu

-

-

-

plocha č. 1c

0,21

Vlhká pcháčová louka.

Pravidelná seč

1. stupeň

červen - září

1-2x ročně

Vyřezání náletu

2. stupeň

nestanoven, mimo vegetační jednorázové sezónu opatření nestanoven jednorázové opatření

Obnova odrůd

49

krajových 3. stupeň

poznámka

Sledovat vegetace

nepůvodní

druhy

označení název plochy nebo objektu Segmetn č. 2 plocha č. 2a

plocha č. 2b

výmě ra (ha) 0,23

0,79


doporučený zásah

naléhavos t

termín provedení

Interval provádění

poznámka

1. stupeň

1. seč – dle podmínek do 10. 6 2. seč – v průběhu měsíce září

2x ročně

Sledovat výskyt krvavce totenu a modrásků. Je možné realizovat neposečené pásy v omezené míře.

Občasná extenzivní pastva

3. stupeň

vegetační sezóna

nestanoven

Vlhká bezkolencová louka s výskytem modráska Pravidelná seč očkovaného a bahenního Cílem opatření je zabránit zarůstání, šíření nežádoucích druhů (Calamagrostis epigejos, Filipendula ulmaria). V managemetnu zohlednit významný výskyt modásků. Místa s Calamagrostis epigeios vyloučit z managemetnu modrásků. Občasná extenzivní pastva

1. stupeň

1. seč – dle podmínke do 10.6. 2. seč – v průběhu měsíce září

1-2x ročně

Mezofilní ovsíková louka s charakterem potenciálně Pravidená seč vhodným pro modrásky. Plocha byla delší dobu nevhodně obhospodařovaná (např. bez seče nebo byla pokosená hmota ponechána na ploše apod.)

Dělená seč ponechání neposečený(é) pás(y) nebo plochu(y). Na plochách s Calamagrostis epigeios je nutná pravidelná, častější seč.

3. stupeň

vegetační sezóna

nestanoven Monoring modrásků.

plocha č. 2c

0,22

Fragment vlhké bezkolencové louky v OP s výskytem Pravidelná seč modráska očkovaného a bahenního. Cílem ja zabránit zarůstání a šíření nežádoucích druhů. V managementu zohlednit výskyt modrásků.

1. stupeň

Sledování a redukce nálet. 2. stupeň dřevin

50

v kontextu s managemetnem 1x ročně ostatních ploch segmentu s druhou sečí

nimo vegetační sezónu

Dělená seč v kontextu s ostantími plochami segmentu. Na plochách s Calamagrostis epigeios je nutná pravidelná, častější seč Dohoda s vlastníkem pozemku o prováděném managemetnu Monitoring modrásků.

označení název plochy nebo objektu Segment č. 3 plocha č. 3a

výměra (ha) 0,62


doporučený zásah

Střídavě vlhká bezkolencová louka Pravidelná seč s výskytem modrásků. Dvojí seč je vhodná na podporu dvouděložných bylin.

naléhavost

termín provedení


poznámka

1. stupeň

1. seč – dle podmínek do 10.6. 2. seč – v průběhu měsíce září

2x ročně

Dělená seč. V kontextu s plochou č. 3b posekat většinu luky začátkem června, menší část v místech výskytu krvavce ponechat do otav, které provést na celé ploše v září. Monitoring modrásků a krvavce totenu.

Úprava vodního režimu- 2. stupeň obnova strouhy na na severní hranici segmetnu (cca 200m) plocha č. 3b

0,87

Střídavě vlhká bezkolencová luka Pravidelná seč s výskytem Dactylorhiza majalis a modrásků.

1. stupeň

Úprava vodního režimu – 2. stupeň obnova strouhy na severní hranici segmentu (cca 200m)

plocha č. 3c

0,24

Liniová a náletová zeleň. Cílem zásahu je Vykácení (prosvětlení) 1. stupeň otevření migrační trasy pro modrásky. vybraných nežádoucích dřevinných a keřových porostů, odstranění náletových dřevin.

51

V prvním plánu péče

polovině

platnosti Jednorázový nebo opakovaný zásah

1. seč – dle podmínek do 10.6. 2. seč – v průběhu měsíce září

V prvním plánu péče

polovině

2x ročně

Dělená seč.V kontextu s plochou 3a posekat většinu luky začátkem června, menší část v místech výskytu krvavce ponechat do otav, které provést na celé ploše v září. Výběr dočasně neposečené plochy lze sladit s potřebou nechat odkvést prstnatce. platnosti Jednorázový nebo Možno AEO s neposečenými pásy opakovaný zásah mimo plochu s Dactylorhiza majalis Monitoring modrásků a krvavce totenu.

nestanoven, nejlépe však jednorázový Následující údržba z počátku trvání platnosti plánu nebo opakovaný migrační trasy. péče. zásah

otevřené


plocha č. 4b

výmě ra (ha) 0,61

0,79


doporučený zásah

Vlhká tužebníková lada. Management by měl upravit druhovou Pravidelná seč. skladu lučního porostu, bedlivě sledovat expanzi Filipendula ulmaria ve vztahu k ostatním druhům. Na ploše byl vyzkoušen dosev krvavce totenu. V případě výskytu modrásků a po stabilizaci druhového spektra lučního porostu je možné přizpůsobit management pro modrásky. Přípustné je ponechání lemů či pásů, které musejí být střídány. Bylo by vhodné vyloučit myslivecká zařízení, jejich umístění vede k nežádoucím aktivitám – hnijící hromady apod. Výřezem dřevin na ploše 3c také dojde k prosvětlení této lokality.

Lesní lem a liniová zeleň s převahou prorostu DB a HB. Horní část segmentu (nad plochou 4a) je zarůstající louka porostlá náletovými dřevinami, ostružiníkem a ruderální vegetací. V severozápadní části segmentu (nad loukou 4c) výrazně postupuje sukcese a louka zarůstá křovinami.

52

naléhavost

termín provedení


poznámka

1. sutpeň

červen-září

1x ročně

Monitoring modrásků a krvavce totenu, sledovat zkusné plochy výsevu krvavce totenu event. opakovat výsev. Možno zařadit do AEO – podmáčená.

Lesní část bez zásahu event. 3. stupeň eleiminovat nežádoucí druhy dřevin a držet řidší zápoj porostu, přirozený charakter lze podpořit výsadbou lípy malolisté, zvážit ponechání torz..

mimo vegetační jednorázový období. nebo opakovaný zásah.

Výřez dřevin nad loukou 4c a 2. stupeň 4a. Luční část po výřezu náletových dřevin kosit, příp. přepásat, optimální je kombinace kosení a pastvy.

nestanoven, jendnorázový Po výřezu dřevin následná nejlépe v 1. nebo opakovaný údržba kosením, v prvních polovině platnosti zásah letech je nutná častější seč. plánu péče.

plocha č. 4c

0,65

Mezofilní ovsíková louka. V roce 2011 zde byl zaznamenán výskyt Pravidelná seč. jednoho jedince modráska očkovaného, byl zde vyzkoušen dosev krvavce totenu. V severovýchodní části se rozrůstá třtina křovištní. V případě výskytu modrásků je možné přizpůsoit managemenet pro modrásky. Cílem péče je zabránit zarůstání, šíření nežádoucích druhů, jedná se o lokalitu s potenciálním výskytem modrásků.

1. stupeň

červen - září

1-2x ročně

S ohledem na výskyt třtiny křovištní by bylo vhodné sekat alespoň ob rok dvakrát ročně, případně časem zavést seč v brzkém a pozdním termínu. Sledovat výskyt krvavce totenu, modrásků a zarůstání náletovými dřevinami. Sledova zkusné plochy výsevu krvavce totenu even. opakovat výsev.

Řízená pastva.

3. stupeň

vegetační sezóna

řízené přepasení lze max. 14 dní v měsících září – říjen

Pastvu realizovat při vhodných klimatických podmínkách s ohledem na vegetační kryt a vlhkostní poměry. Pastvu lze použít jako disturbanční prostředek nikoliv jako způsob odstraňování biomasy.

nestanoven

jednorázový Po výřezu nežádoucích nebo opakovaný druhů dřevin eliminovat zásah výmladky, následná údržba kosením nebo pastvou.

Červen - září

1- 2x ročně

plocha č. 4d

0,54

Lem lesního porostu s převahou DB, HB, vtroušeně BK.

plocha č. 4e

0,96

Zarůstající část louky mezi loukami 4c a 4f, vrstva stařiny snižuje Pravidelná seč pestrost lučního porostu. Cílem péče je zabránit zarůstání, zlepšit stav lučního porostu a zabránit degradaci vlivem absence kosení. V roce 2012 zde byl vyzkoušen dosev krvavce totenu.

Bez zásahu event. eliminovat 3. stupeň nežádoucí druhy dřevin.

53

1. stupeň

Pravidelná seč s důsledným odklízením posečené hmoty, výjimečně lze porost v místech potřeby zmučovat za sucha kvůli urovnání povrchu. Sledovat zkusné plochy výsevu krvavce totenu, event. další dosev.

2. stupeň

Nestanoven, Jednorázový nejlépe v 1. zásah polovině platnosti plánu péče.

Střídavě vlhká bezkolencová louka. V horní části je větší ostrůvek Pravidelná seč dřevin a keřů, vlhká terénní deprese s porostem Phragmites. U něj a mezi ním a lesem se rozrůstá chrastice rákosovitá. Louka je ve střední části druhově bohatá, v dolní polovině silná vrstva stařiny snižuje pestrost porostu, rozšiřuje se zde trnka. V roce 2012 zde byl vyzkoušen dosev krvavce totenu. Cílem je zabránit degradaci vlivem absence kosení (nástup Deschamsia caespitosa). Možnost řízeného přepasení. Vlivem intenzivní pastvy v minulosti došlo k vymizení některých druhů např. Scorzonera humilis a potlačení fytofágních skupin hmyzu vč. modrásků. Po úpravě druhové skladby možné zvážit pastvu jako způsob odstraňování biomasy.

1. stupeň

Červen - září

Řízená pastva

3. stupeň

Září - říjen

-

-

Výřez náletu

plocha č. 4f

3,46

plocha č. 4g, 4 0,44, ch, 4i 0,14 0,29

Lem lesního porostu, přechodové ekotopy, v pozvolně kamenitém Bez zásahu svahu, převažuje DB, HB, vtroušeně BK, sporadicky podrost HB, KR, OSK. Plocha 4h je vlhká partie s drobnou vodotečí v lesním porostu. Cílem je zachování funkce přechodových společenstev, je nutno sledovat případnou postupující sukcesi.

54

1-2x ročně

Pravidelná seč jednou ročně spíše ve druhé polovině vegetačního období, nejlépe však 2x ročně s důsledným odklízením posečené hmoty, výjimečně lze porost v potřebných místech zmulčovat za sucha kvůli urovnání povrchu. Porost vlhké terénní deprese není sečen, bylo by vhodné zde zavést ruční sečení a zmenšit rozlohu neudržované části, event. vyřezat nežádoucí dřeviny v této partii. Na místě sekundární rákosiny lze zvážit vybudování tůně. Řízené přepasení při Řízené klimatických přepasení max vhodných 14 dní v měsíci podmínkách s ohledem na vegetační kryt a vlhkostní září - říjen poměry. Pastvu lze použít jako disturbanční prostředek, nikoliv jako způsob odstraňování biomasy. -

-

plocha č. 4h

0,03

Plocha vymezená pro napájecí zařízení pro hospodářská zvířat.

plocha č. 4j

0,48

plocha č. 4k

0,83

plocha 4c, 4e , 4f, 4k

Bez zásahu

-

-

Přirozeně extenzivní bezkolencová louka, obklopená lesními Pravidelná seč porosty, historicky se zde vyskytoval Dactylorhiza majalis a Betonica officinalis. Cílem opatření je zachování a podpora charakteru lučního společenstva.

1. stupeň

Červen – září, 1x ročně spíše v druhé polovině vegetačního období

-

Plocha 4k má charakter extenzivní ovsíkové louky, vyskytuje ze Pravidelná seč zde Primula veris a Filipendula vulgaris. Cílem opatření bude úprava druhového složení po předchozí nadměrné pastvě, zejména pravidelným kosením a odklízením biomasy.

1. stupeň

Červen - září

1-2x ročně

-

nestanoven

Jednorázový zásah

Následná údžba výsadby

V jižní části na hranici s pastvinou podél cesty možná výsadba Výsadba krajových odrůd, lip 2. stupeň krajových odrůd či lip, dubů. či důbů

55

-

-

označení název plochy nebo objektu Segment č. 5 plocha č. 5a

výměra (ha)


doporučený zásah

naléhavost

termín provedení


Poznámka

0,25

Střídavě vlhká bezkolencová louka. Cílem je zabránit zarůstání Pravidelná seč a přirozené sukcesi směřující k lesu. Je nutné sledovat druhovou skladbu a prostorové podmínky lučního porostu a v případě zarůstání a zastínění lučního porostu prosvětlit navazující okolní lesní porosty.

1. stupeň

Červen-září

1x ročně

Možno zařadit do AEO – podmáčená.

plocha č. 5b

0,50

Lesní lem porostu s převahou DB a HB, v partiích Bez zásahu event. redukce náletových 3. stupeň doprovodného porostu kolem cesty převaha DB, HB, dále TR, dřevin v partiích mimo lesní porost. OL, BR.

nestanoven

plocha č. 5c

0,93

Střídavě vlhká bezkolencová louka s výskytem Orchis ustulata, Pravidelná seč v partiích s výskytem vstavače osmahlého blízká Violion caninae.V roce 2012 zde byl spatřen modrásek očkovaný. Stávající management (1x ročně seč v pozdním létě) je vyhovující.

1. stupeň

Červen spíše polovině vegetačního období

plocha č. 5d

1,40

Extenzivně obhospodařovaná plocha ve svahu porostlá Redukce náletu náletovými dřevinami, fragmenty střídavě vlhkých luk s teplomilnějšími prvky, z části ruderální vegetace. Cílem je zabránit zarůstání a šíření nežádoucích druhů. Občasná extenzivní pastva

2. stupeň

(regulovaná) 3. stupeň

Jednorázový nebo opakovaný zásah – září 1x ročně v druhé

Jednorázový nebo opakovaný zásah

Po odstranění náletu seč nejméně pět let 2x ročně, ruční seč.

Jednorázový zásah

Při pastvě zajistit proti sešlapávání vodního toku

Vegetační sezóna

plocha č. 5e

0,58

Segment navazující na plochou údolnici s drobnou vodotečí , Naředění a redukce výmladků. porost BK, DB, HB (OL, OSK, BR), ruderalizováno.

3. stupeň

nestanoven

plocha č. 5f

1,92

Větší louka se společenstvy svazu Arrhenatherion, Molinion a Pravidelná seč Calthion. . Ojediněle zaznamenán modrásek očkovaný. Dolní část je hodně travnatá s expanzí kopřivy dvoudomé od zimoviště. Stávající management (1x ročně seč v pozdním létě) je dostačující. Extenzivní (regulovaná) pastva

1. stupeň

Červen – září 1x ročně Spíše v druhé polovině vegetačního období Vegetační sezona

56

3. stupeň

Zvážit AEO HSl hnojená Monitoring modrásků a krvavce totenu.

Sledovat výskyt modrásků a krvavce totenu. Zvážit zařazení do AEO HSL hnojená.


výměr a (ha) 0,22

plocha č. 6b

plocha č. 6c


doporučený zásah

naléhavost

termín provedení

Intrval provádění

Plochá vlhká údolnice s občasným průtokem vody, Bez zásahu event. výběrová redukce 3. stupeň porost charakteru mlalé kmenoviny s OL, OSK, BR a nežádoucích dřevin s možností ponechání keřovým podrostem, nitrofilní bylinné patro. vhodně rostlých jedinců na solitéry.

nestanoven

jednorázový zásah

0,40

Liniová společenstva podél polní cesty (RZ, OSK, Bez zásahu event výběrová redkuce 3. stupeň nežádoucích dřevin. TRN, HH, KAL, HB, DB)

nestanoven

jednorázový zásah

2,14

Mezofilní ovsíková louka s výskytem Dactylorhiza Pravidelná seč majalis a významným výskytem modrásků.

1. seč – v průběhu měsíce 1-2x ročně června 2. seč – v průběhu měsíce září

1. stupeň

poznámka

Dělená sečponechání neposečený(é) pás(y) nebo plochu(y). Termín první seče posunout do začátku června a ponechat menší část louky, nejlépe v jižní polovině dočasně neposečenou, druhou seč posunout na září.

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

57

Plán péče. Pod lesem na období

Recommend Documents