Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče
Plán péče o přírodní památku Staré hliniště na období 2015 – 2024 Zhotovitel zakázky: Mgr. RADIM KOČVARA, Odborný garant: Mgr. ADRIÁN CZERNIK Zpracovatel: Mgr. Radim Kočvara & Mgr. Adrián Czernik
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
1190 přírodní památka Staré hliniště Vyhláška Okresní národní výbor v Bruntále není uvedeno 25. 10. 1989 25. 10. 1989
1.2 Údaje o lokalizaci území Moravskoslezský Bruntál Krnov Krnov Krnov Krnov – Horní předměstí
kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území v měřítku 1:25 000
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Přírodní památka: Katastrální území: 674737 Krnov – Horní Předměstí Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
1759/2 Celkem
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
ostatní plocha
jiná plocha
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
2088
46750
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
46750 46750
Ochranné pásmo: Katastrální území: 674737 Krnov – Horní Předměstí Číslo parcely podle KN
1204/1 1759/1 5786 1749 1750 1753
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Druh pozemku podle KN
orná půda ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha orná půda zastavěná plocha
Způsob využití pozemku podle KN
jiná plocha dráha manipulační plocha zbořeniště
2
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
10002 2088 156 1743 1725 2088
547169 65983 49093 10191 46736 190
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
13181 19592 9146 2891 4511 51
1756 1757 Celkem
a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří
zbořeniště
2088
215
172
zbořeniště
2088
266
260 49804
Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem PP a jeho ochranného pásma (v měřítku 1: 2880) 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma OP plocha v ha ---
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha ---
vodní plochy
---
---
zamokřená plocha
---
rybník nebo nádrž
---
vodní tok
---
neplodná půda
---
ostatní způsoby využití
4,6750
Druh pozemku
trvalé travní porosty
---
---
orná půda
---
1,7692
ostatní zemědělské --pozemky ostatní plochy 4,6750
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
--3,1629
---
0,0483
4,6750
4,9804
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: maloplošné zvláště chráněné území:
----PP Staré hliniště
evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: jiný typ chráněného území:
3301 přírodní památka Staré hliniště Nařízení vlády Vláda ČR 132/2005 Sb. 22.12.2004 22.12.2004 ---
Natura 2000 ptačí oblast:
---
3
evropsky významná lokalita:
CZ0813469 Staré hliniště
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území (v měřítku 1:25 000) 1.6 Kategorie IUCN VI. – řízená památka 1.7 Předmět ochrany 1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany jsou ohrožené druhy rostlin a živočichů 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. druhy název druhu
ROSTLINY vstavač mužský znamenaný Orchis mascula subsp. signifera OBRATLOVCI čolek velký Triturus cristatus čolek obecný Triturus vulgaris kuňka žlutobřichá Bombina variegata ropucha obecná Bufo bufo rosnička zelená Hyla arborea skokan hnědý Rana temporaria
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
stupeň ohrožení
velmi malá populace cca dvě rostliny
C3
pod horním okrajem prudkého srázu hliniště v severní části území trávníků
maximálně do 50 dospělých exemplářů
EN
maximálně do 50 dospělých exemplářů maximálně do 10 dospělých exemplářů maximálně do 5 dospělých exemplářů maximálně do 50 dospělých exemplářů ojediněle
NT
Ve vodní fázi tůně na jihozápadním okraji území. V suchozemské fázi porosty bylinného patra a podzemní úkryty (zimoviště). tůně v jihozápadní části území
VU
tůně a periodicky zvodnělé plochy
NT
tůně a trávobylinný podrost lokality
NT
tůně, trávobylinný, keřový a stromový porost celé lokality tůně a trávobylinný podrost lokality
NT
popis biotopu druhu
jednotlivé exempláře NT travnaté a rozvolněné plochy ještěrka obecná Lacerta agilis jednotlivé exempláře NT travnaté, rozvolněné i více zapojené plochy ještěrka živorodá Zootoca vivipara jednotlivé exempláře LC trávobylinný podrost celé lokality slepýš křehký Anguis fragilis jednotlivé exempláře LC tůně a trávobylinný podrost lokality užovka obojková Natrix natrix 1 až 2 páry LC stromové patro lokality žluva hajní Oriolus oriolus Poznámka: Stupeň ohrožení u rostlin je uváděn podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka 2001): C3 – ohrožený, C4 - druh vyžadující další pozornost (C4a – méně ohrožené, C4b – nedostatečně prostudované)
4
Stupeň ohrožení u obratlovců je uváděn podle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Obratlovci (Plesník, Hanzal & Brejšková et al. 2003): NT – téměř ohrožený, VU – zranitelný, LC – taxon o němž jsou nedostatečné údaje
Zdroj informací: Anonymus: Nálezová databáze ochrany přírody (© AOPK ČR 2010). Czernik, A. & Kočvara, R., (2001): Batrachologický a herpetologický průzkum přírodní památky Staré hliniště, ZO ČSOP Levrekův ostrov, Vřesina, Ms. [Depon. in: MěÚ Krnov]. Czernik, A., (2010): Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče, Inventarizační průzkum obojživelníci, CZ0813469 Staré hliniště, Ms. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, rezervační kniha]. Rybka, V., (2004): Botanický inventarizační průzkum přírodní památky Staré hliniště, Sagittaria, Olomouc, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]. Rybka, V., (2004): Plán péče o Přírodní památku Staré hliniště na období 2005 – 2014, Sagittaria, Olomouc, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]. Schiffner, F., Paluda, J. & Rybka, V., (2004): Herpetologický inventarizační průzkum přírodní památky Staré hliniště, Sagittaria, Olomouc, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]. 1.8 Cíl ochrany Uchovat mozaiku lesních, nelesních a vodních i mokřadních biotopů s příznivými podmínkami pro rozmnožování obojživelníků a plazů. Udržení stavu populace evropsky významného druhu čolka velkého (Triturus cristatus) v příznivém stavu z pohledu zájmu ochrany přírody.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Poloha: Území se nachází severně od města Krnova směrem ke státní hranici s Polskem. Na východě jde hranice území po okraji tělesa bývalé železnice do Polska. Lokalita se nachází cca 60 metrů JJZ směrem od budovy bývalé celnice. Území leží v mapovacím čtverci 5872 sítě mezinárodního kvadrátového mapování organismů (PRUNER & MÍKA 1996). Geomorfologie: Lokalita spadá do celku Nízký Jeseník, podcelku Jindřichovická pahorkatina, okrsku Opavická niva. Jedná se o rovinu budovanou kvartérními fluviálními sedimenty se zvrásněnými devonskými a spodnokarbonskými sedimenty v podloží, s akumulačním reliéfem údolní nivy (DEMEK 1987). Území leží v nadmořské výšce 332 - 336 m. Geologie: Hliniště bylo zahloubeno v pokryvu sprašových hlín, který dosahuje proměnlivé mocnosti několika metrů. Hlouběji, ve dně hliniště, byly odkryty fluviální (terasové) a glaciofluviální písčité a zahliněné štěrky s písčitými a jílovitými složkami. Předkvartérní podloží tvoří flyšové kulmské horniny moravického souvrství. Půdní typ: V půdním pokryvu převažují illimerizované půdy na polygenetických kyselých hlínách. Hydrologie: V území se nenachází žádné toky, také zde nejsou známy prameniště. V území PP se vyskytují čtyři bezodtoké periodicky a na atmosférických srážkách závislé prohlubně (tůně). Průměrná hloubka každé je cca 1 m.
5
Klimatologie: Lokalita leží v mírné teplé klimatické oblasti MT9 (Quit 1971). Ta je charakterizována dlouhým teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (průměrně 60 až 80 dní za rok). Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje nejčastěji v rozmezí 7,5 až 8,5 °C a průměrný roční úhrn atmosférických srážek dosahuje 600 až 700 mm. Vegetace: Dle fytogeografického členění leží území PP ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofitika, fytogeografického okresu 74. Slezská pahorkatina, podokresu 74b. Opavská pahorkatina. Z botanického hlediska se nejedná o příliš cennou lokalitu, přestože se v území vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin – vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera). Podstatnou část území zaujímají porosty náletových dřevin a křovin. Jen nepatrnou část území tvoří luční porosty. Prostorově nejmenší území zaujímají vodní plochy. Makrofytní vegetace je vytvořena pouze v úzkém a bezprostředním litorálním pásu – orobinec širokolistý (Typha latifolia), orobinec úzkolistý (T. angustifolia), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), sítina rozkladitá (Juncus effusus) atd., kolem tůní nebo v rámci tůní se vyskytuje submerzní a emerzní vegetace. Zoologická charakteristika: Ze zoogeografického hlediska spadá tato lokalita do Krnovského bioregionu 1.54 hercynské podprovincie. Fauna vázaná na území PP je poměrně uniformní. Cílené a systematické inventarizační entomologické průzkumy v území nebyly doposud prováděny. Data o výskytu ohrožených nebo chráněných druhů bezobratlých proto nejsou známá. Lokalita je zajímavá s ohledem na výskyt obojživelníků, doposud zde bylo zaznamenáno celkem osm druhů. Jednotlivé počty druhů obojživelníků jsou však velmi nízké. Některé druhy zde nebyly již dlouhodobě pozorovány např. čolek horský (Triturus alpestris) a ropucha zelená (Bufo viridis). Z plazů byl zaznamenán výskyt pěti druhů. Některé druhy jako je zmije obecná (Vipera berus) zde nebyly dlouhodobě zaznamenány. Z pohledu avifauny se jedná o průměrné a uniformní území (převážně lesní druhy). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
ROSTLINY vstavač mužský znamenaný Orchis mascula subsp. signifera OBRATLOVCI čolek velký Triturus cristatus čolek obecný Triturus vulgaris kuňka žlutobřichá Bombina variegata ropucha obecná Bufo bufo rosnička zelená Hyla arborea ještěrka obecná Lacerta agilis ještěrka živorodá Zootoca vivipara slepýš křehký Anguis fragilis
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
popis biotopu druhu, další poznámky
Velmi malá populace cca dvě rostliny
OH
pod horním okrajem prudkého srázu hliniště v severní části území trávníků
maximálně do 100 exemplářů maximálně do 50 exemplářů maximálně do 10 exemplářů maximálně do 10 exemplářů maximálně do 10 exemplářů jednotlivé exempláře
SOH
tůně v jihozápadní části území
SOH
tůně v jihozápadní části území
SOH
tůně a periodicky zvodnělé plochy tůně a trávobylinný podrost lokality tůně, trávobylinný, keřový a stromový porost celé lokality travnaté a rozvolněné plochy
jednotlivé exempláře
SOH
jednotlivé exempláře
SOH
6
OH SOH SOH
travnaté, rozvolněné i více zapojené plochy trávobylinný podrost celé lokality
jednotlivé exempláře užovka obojková Natrix natrix 1 až 2 páry žluva hajní Oriolus oriolus Poznámka: SOH – silně ohrožený druh, OH – ohrožený druh.
OH SOH
tůně a trávobylinný podrost lokality stromové patro lokality
Zdroj informací: Anonymus: Nálezová databáze ochrany přírody (© AOPK ČR 2010). Czernik, A. & Kočvara, R., (2001): Batrachologický a herpetologický průzkum přírodní památky Staré hliniště, ZO ČSOP Levrekův ostrov, Vřesina, Ms. [Depon. in: MěÚ Krnov]. Czernik, A., (2010): Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče, Inventarizační průzkum obojživelníci, CZ0813469 Staré hliniště, Ms. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, rezervační kniha]. Rybka, V., (2004): Botanický inventarizační průzkum přírodní památky Staré hliniště, Sagittaria, Olomouc, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]. Rybka, V., (2004): Plán péče o Přírodní památku Staré hliniště na období 2005 – 2014, Sagittaria, Olomouc, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]. Schiffner, F., Paluda, J. & Rybka, V., (2004): Herpetologický inventarizační průzkum přírodní památky Staré hliniště, Sagittaria, Olomouc, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Aktivní ochrana území probíhá dlouhodobě. Od 90. let 20. století bylo usilováno ochranu tohoto území. Území bylo vyhlášeno 25. října 1989 jako chráněný přírodní výtvor „Staré hliniště“. Pozitivní vliv na území měly zásahy vedoucí k minimalizací splachů agrochemikálii do tůní s obojživelníky. b) zemědělské hospodaření Zásadní negativní vlivy v minulosti představovaly splachy z okolního pole na severním, severozápadním až západním okraji území. V současné době je toto území zatravněno a splachy jsou zde minimalizovány. Splachy vedly k zhoršování kvality vody a patrně i k negativnímu ovlivnění populace čolka velkého (Triturus cristatus), neboť tůně jsou víceméně závislé na atmosférických srážkách bez propojení na spodní vodu. Zvyšování trofie vedlo k rychlejšímu zarůstání bezprostředního okolí tůní, větší frekvenci výskytu nitrofilních, expanzivních a invazních druhů rostlin. To negativně ovlivňovalo biotopy a patrně také populaci čolka velkého. c) myslivost Území je součástí honitby 8114110236 – Krnov - město. Z minulosti nejsou známy žádné negativní vlivy. d) rekreace a sport Území slouží k informování široké veřejnosti o ochraně přírody formou naučné stezky a ekologické výchovy, dosavadní osvětové využití nepřináší negativní dopady na předmět ochrany. Naučná stezka spolu s osvětou má bezesporu významný pozitivní vliv na vnímání významnosti lokality a ochrany přírody včetně obojživelníků.
7
f) těžba nerostných surovin V minulosti byla v území prováděna těžba cihlářských hlín, čímž vznikla rozsáhlá jáma s poměrně strmými stěnami. V okolí jámy jsou zarostlé deponie materiálu a také prohlubně (tůně), které v současné době vytvářejí rozmnožiště obojživelníků. Těžba byla ukončena v roce 1955. g) jiné způsoby využívání Při ukončení těžby byly zřízeny v území skládky a deponie materiálů. V současné době tyto negativní vlivy jsou jen okrajové a zanedbatelné. Řízená asanace území pravděpodobně nebyla vůbec uskutečněna a bylo provedeno pouze překrytí skládek zeminou. V současném stupni sukcese není většina těchto ploch identifikovatelná. Skládky v minulosti vedly k likvidaci vodních ploch. Na několika místech lze najít např. staré pneumatiky a zbytky kazových cihel. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Dle územně analytických podkladů města Krnov (srpen 2010) – výkres limitů využití území a problémového výkresu se v území PP Staré hliniště nenacházejí žádné záměry. Východně cca 50 m od plochy PP je vymezena plocha k zastavění. Na západním okraji se nachází prvek ÚSES vedený jako lokální biocentrum. Další záměry v blízkosti PP nejsou v současné době známy. V případě jakýchkoliv záměrů, které by se mohly negativně dotknout území PP a předmětu ochrany je potřeba vyhodnotit vliv na toto území a zpracovat naturové posouzení dle §45i zákona č. 114/1992 Sb. Dále je dle potřeby a povahy záměru doporučeno zpracovat biologické hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. Přehled relevantních odkazů je uveden v použité literatuře. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích --2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích --2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody --2.4.4 Základní údaje o zemědělské půdě --2.4.5 Základní údaje o ostatní půdě Plocha č. 1, 2, 3 a 4 V rámci PP je možno dílčí vodní plochy (tůně a periodicky zvodnělé sníženiny) rozdělit na tůň č. 1 – čtvercová tůň, č. 2 – podlouhlá tůň, č. 3 – podlouhlá tůň, č. 4 – luční tůň. S ohledem na zaznamenaný výskyt čolka velkého, popřípadě ostatních obojživelníků je v území nejcennější tůň č. 1 a 2. Tůň č. 1 - pokryvnost submersní a emersní vegetace je
8
značně proměnlivá v průběhu roku a ve vrcholu vegetačního období dosahuje maximálně 10%. Litorál je silně omezen příkrými svahy tůně. Z makrofyt zde hojněji roste kosatec žlutý (Iris pseudacorus), orobinec širokolistý (Typha latifolia). Tůň je v průběhu většiny dne zastíněna okolními porosty ostružin (Rubus sp.), keři vrby jívy (Salix caprea) a okolními stromy – bříza bílá (Betula pendula) a vrby (Salix sp.). Pokryvnost okolních keřových a stromových porostů dosahuje přibližně 95%. U tůně č. 2 je podíl submerzní a emerzní vegetace poměrně vyšší a v průběhu roku zde dochází v litorálu k pokryvnosti až do 30%. Na vodní hladině se vyskytuje rdest kadeřavý (Potamogeton crispus) a lakušník vodní (Batrachium aquatile). Litorál je hojněji pokryt porosty makrofyt orobince širokolistého, kosatce žlutého, chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), sítiny rozkladité (Juncus effusus), sítiny tenké (Juncus tenis). Téměř ze všech stran je tato tůň silně zastíněna odrostlými keři a dřevinami (olše, břízy, vrby, lípy, jasany, javory apod.), které způsobují dlouhodobé zastínění a opad organické hmoty do tůně. Pokryvnost dřevin dosahuje v úzkém lemu kolem tůně přibližně 60 – 70%. Navazující tůň č. 3 je kompletně zastíněna porosty dřevin a křovin, makrofyta se zde nevyskytují, litorál je silně redukován a dosahuje pod 1% pokryvnosti. Tůň č. 4 je bez makrofyt na vodní hladině a také zde není ještě vyvinut litorál. Z jižního a jihozápadního okraje je plocha lemována vzrostlými porosty topolů, vrb a bříz. Pokryvnost porostu v této části dosahuje téměř 100%. Plocha A – louky Tato plocha představuje v území luční biotop, který se nachází částečně na dně bývalé cihelny, svahu a při vstupu do území na jeho jižním okraji. Vegetace je ovlivněna předchozí těžbou a ostatními činnostmi. Rybka (2004) ji uvádí jako dosud ve vývoji a bez klasifikace k určitému společenstvu. Na svazích, kde neprobíhá kosení, se hojněji vyskytuje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Z této plochy je také udáván výskyt vstavače mužského (Orchis mascula subsp. signifera). V roce 2010 nebyla tato orchidej na ploše pozorována (Czernik pers. observ 2010). V jižní části této plochy se nachází tůň č. 4. Díky vydatným srážkám v měsících květnu až červnu 2010 byla na dně cihelny téměř polovina této louky zaplavená rozsáhlá vodní plocha, která dosahovala hloubky až jednoho metru. Plocha B – stromové porosty Největší dílčí plocha tvořící téměř 90 % celého území (cca 3,9 ha). Porosty tvoří vzrostlé náletové listnaté dřeviny. V porostu se vyskytuje např. topol osika (Populus tremula), bříza bílá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jeřáb ptačí a další. Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 (1: 5000) 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Luční porosty jsou každoročně koseny. Biomasa je odstraňována mimo tyto plochy na deponie. Kosení je prováděno jako běžná údržba travnatých porostů a zároveň jako prostředek pro podporu populace vstavače mužského (Orchis mascula subsp. signifera) popřípadě dalších vzácnějších a ohrožených druhů rostlin. V území je nepravidelně prováděna redukce náletových dřevin a křovin kolem tůní. Odstraňování dřevin kolem tůní je potřebné a nutné opatření s ohledem na zachování příznivých podmínek (oslunění) a zpomalení zazemňování
9
tůní listovým opadem. Odstraňování dřevin by mělo probíhat ve větším rozsahu a kratším intervalu než doposud. Na dně lomu byla vybudována menší tůň. V rámci let 2007 až 2009 zde nebyly pozorovány žádné druhy obojživelníků ani jejich rozmnožování. Doposud prováděné zásahy lze označit za konzervační a udržující dosavadní populace jednotlivých ohrožených druhů. Na lokalitě však došlo také v minulosti sukcesí dřevin a křovin k přirozenému zástinu a zarostení mnoha biologicky vhodných ploch pro ohrožené druhy rostlin a živočichů. Dosavadní péče o čolka velkého byla nedostatečná z pohledu udržitelnosti životaschopné populace. Současný stav populace čolka velkého (Triturus cristatus) je potřeba označit za málo uspokojivý. Z pohledu posílení jeho je potřeba v území provést realizaci ekologicky odpovídajících vodních ploch, které by pomohly zvýšit početnost čolka v tomto území. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Možná kolize může vzniknout při realizace tůní – zábor lučních biotopů, kácení keřového a stromového porostu ve vztahu k ostatním zvláště chráněným druhům současné PP Staré hliniště (rostliny, plazi, ptáci). Pokud by kolize nastaly, je jednoznačnou prioritou čolek velký.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní plochy Plocha A – louky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
kosení/ redukce náletových dřevin 1x ročně/ dle potřeby 1x ročně/ dle potřeby lištová, bubnová ručně vedená sekačka, kosa, křovinořez/ pila, motorová pila červen – červenec/ říjen - březen Pokosenou biomasu odstranit nejpozději do 14 dní od pokosení. Neprovádět mulčování! V případě zarůstání lemů luk provést výřezy a ořezy náletových dřevin.
b) péče o rostliny V území je doporučena redukce a likvidace invazních druhů rostlin – zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis), popřípadě dalších druhů, které nebyly v období zpracování plánu péče zaznamenány. Invazní rostliny je nutno likvidovat s ohledem na zarůstání autochtonních biotopů, jejichž zhoršování může vést k narušení biotopu zvláště chráněných druhů rostlin.
10
Pro podporu vstavače mužského (Orchis mascula subsp. signifera) je potřeba pokračovat v zahájeném způsobu kosení tedy kosení po vysemenění rostlin nebo jejich obkosení při dřívější seči. Louky kosit 1x ročně na přelomu června a července, nejlépe před vysemeněním třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). likvidace zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis) Typ managementu aplikace herbicidu/ kosení Vhodný interval 3-4x ročně Minimální interval 2-3x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře postřikovač/ křovinořez, kosa, ručně vedená sekačka Kalendář pro management duben – září/ kosení květen – červen nebo září až říjen Upřesňující podmínky Pro aplikaci je nutné používat biologicky co nejméně závadné prostředky (např. Roundup Biaktiv). Biomasu je nutné odstranit z pokosených ploch mimo území PP nebo na předem vyznačené deponie. Jakoukoliv aplikaci herbicidu provádět pouze bodově s nejvyšší opatrností na okolní porosty. Postřik provádět za bezvětří. c) péče o živočichy Stávající vodní tůně je nutné cyklicky zbavovat náletových dřevin, které snižují oslunění tůní a působí negativně na vývoj čolka velkého (opad a rozklad biomasy, pomalé prohřívání vody). Do stávajících tůní v současné době nezasahovat (výkopy, prohlubování). Pro zachování a posílení populace čolka velkého je v území nezbytně nutná realizace nových vodních ploch (tůní), které budou odpovídat ekologickým nárokům druhu. Z území PP ochranného pásma a blízkosti tůní odklidit všechny odpadky včetně pneumatik. Při kosení v blízkosti tůní používat kosy nebo lištové sekačky s přizvednutím lišty 5 až 10 cm. Biomasu z výřezů a kosení je možno využít pro tvorbu zimovišť a krytů čolka velkého. Území patří do myslivecké honitby Krnov - město. Na území PP neumisťovat žádná myslivecká zařízení, nepřikrmovat zvěř včetně podávání léčiv. V žádném případě není možné k tůním instalovat hnízdní budky pro kachny nebo do tůní vypouštět odchované polodivoké kachny a ostatní vodní drůbež. Do tůní nesmí být vypouštěny žádné druhy ryb. d) zásady jiných způsobů využívání území Územím prochází naučná stezka, která slouží biologickému a ekologickému vzdělávání. Při rekreačním využívání území je zakázáno vstupovat do prostoru tůní, pokud to není součástí plánované a organizované výuky v rámci řízeného vzdělávání a pod dozorem zodpovědné osoby. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní pozemky Tůň č. 1, 2, 3, 4 V současné době a po dobu platnosti plánu péče není nutné zasahovat do stávajících tůní (výkop, prohlubování). Je nezbytně nutné, ale provést rozsáhlou redukci téměř všech dřevin v okruhu cca 5 metrů od okrajů tůní. U tůně č. 1 je doporučeno významněji redukovat stromové a keřové porosty z východní, jižní a západní strany ve vzdálenosti cca 5 metrů. U tůně č. 3 a 4 je potřeba provést odstranění většiny dřevin ze západního okraje. Dále je také 11
potřeba redukovat dřeviny z východního okraje tůní až po horní okraj svahu. U tůně č. 4 je potřeba provádět kosení lučních porostů v červnu až červenci. Biomasu odstranit do 14 dní od pokosení. Dřevní hmotu z těchto ploch bezezbytku odstranit. Biomasu neštěpkovat! Výřezy provádět ručně pilou nebo motorovou pilou za použití biologicky odbouratelného oleje sloužící k mazání. Dřevní hmotu odklidit mimo vyřezané plochy. Z dřevní hmoty je možno v blízkých stromových porostech zhotovit hráně a hromady klestu, které budou dále využity dalšími druhy živočichy nebo samotnými čolky jako součást úkrytů nebo zimovišť. Detailní popisy je možno nalézt v odborné literatuře viz Mikátová & Vlašín (2002). Z okrajů ploch odstraňovat invazní zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), pokud se tento druh zde vyskytuje. Chemická likvidace musí být prováděná velmi opatrně s ohledem na vodní prostředí a citlivost obojživelníků na biocidy. Plocha A - louky Obě louky kosit 1x ročně v období na přelomu června a července. Kosení v tomto období je vhodné s ohledem na redukci expanzivní třtiny křovištní, která se v území hojněji vyskytuje (svah a severozápadní okraj PP). Kosení v blízkosti tůní provádět nejlépe kosami nebo lištovou sekačkou s přizvednutou lištou 5 až 10 cm. Bubnové a diskové sekačky nebo křovinořezy jsou méně vhodné s ohledem na větší mortalitu obojživelníků. Mulčování těchto ploch je nepřípustné! Pokosenou biomasu do 14 dní z ploch odstrasnit. Biomasu odvézt mimo území PP nebo uložit na dosavadních deponiích po okrajích luk. Travní biomasu je možno použít pro zimoviště obojživelníků viz Mikátová & Vlašín (2002). Jednotlivé rostliny vstavače mužského (Orchis mascula subsp. signifera) obkosit a ponechat k vysemenění. Z ploch odstraňovat invazní zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), pokud se tento druh zde vyskytuje. Chemická likvidace musí být prováděná velmi opatrně s ohledem na blízké tůně s obojživelníky a výskyt vstavačů. Aplikace herbicidu (např. Roundup Biaktiv) musí být prováděna šetrně a bodově pouze na rostliny zlatobýlu kanadského, nikoliv plošně. V rámci okrajů jednotlivých lučních ploch redukovat na lemech rozrůstající se křoviny a dřeviny. Výřezy dřevin provádět v mimovegetačním období (říjen – březen). Redukce dřevin na loukách bude pravděpodobně potřebná až v závěru období platnosti plánu péče. V jižní části větší louky se nachází tůň č. 4. Díky vydatným srážkám v měsících květnu až červnu 2010 byla na dně a téměř polovině této louky vytvořená rozsáhlá vodní plocha, která dosahovala hloubky až jednoho metru. V rámci této plochy je nezbytně nutné vybudovat soustavu tůní, která je nutná pro podporu populace čolka velkého. Dále je uváděna tato plocha jako plocha C. Plocha B - stromové porosty Tato plocha bude bez zásahu. V prostoru stromových porostů je možno založit zimoviště pro obojživelníky. Plocha C – louka se stromovým porostem V současné době se na této ploše nachází v severní a centrální části luční porost, který přechází na jihu do stromového porostu. Na této ploše je nutné vybudovat soustavu tůní. Tůň či tůně budou mít kaskádový profil se sklonem břehů od 1:3 do 1:10 a maximální hloubkou do 1,5 m. Detailní popisy je možno nalézt v odborné literatuře viz Mikátová & Vlašín (2002). Na této ploše je nutné vykácet veškeré dřeviny a křoviny. Biomasu odstranit mimo tuto plochu. Do doby vytvoření tůní je nutné na ploše provádět kosení 1x ročně v období června až července. Biomasu odstranit z plochy do 14 dní od pokosení. Projekt a následnou realizaci je potřeba konzultovat se zoologem AOPK ČR Středisko Ostrava. Pro realizaci tůní je potřeba odborný biologický dozor. Realizaci tůní by měl
12
provádět dodavatel se zkušenostmi s touto činností. Vytěženou zeminu odvézt mimo PP. Velmi vhodné se jeví využití zeminy z výkopu pro vytvoření zemní hrázky po západní hranici PP v kontaktu se zatravněnou částí ochranného pásma k zamezení splachů z okolní zemědělské půdy. Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 (1: 5000) 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zachovat stávající ochranné pásmo přírodní památky, kterým je podle zákona č. 114/1992 Sb. § 37 odst. 1 území do vzdálenosti 50 m od hranic PP. V současné době je část orné půdy zatravněna, tento stav je nutno zachovat (vyloučit orbu). Z materiálu získaného při výkopu tůní na ploše D vytvořit hrázku na západní hranici MZCHÚ na kontaktu zatravněné části ochranného pásma s PP. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Provést geodetické zaměření a zhotovení záznamu podrobného měření změn pro PP i OP. Provést stabilizaci hranic hraničníky v lomových bodech v terénu a instalaci označníků do lomových bodů lokality (5 ks). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V případě prosvětlování tůní bude zapotřebí povolení ke kácení dřevin rostoucí mimo les. Při stavbě nových tůní je zapotřebí provést oznámení terénních úprav na příslušný stavební úřad. Bližší podmínky ochrany: Ve smyslu § 44 zákona 114/1992 Sb. lze následující činnosti vykonávat pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody: 1) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití a provádět pozemkové úpravy, 2) povolovat a umísťovat stavby, 3) provádět terénní úpravy, 5) umísťovat v památce zařízení k přikrmování zvěře, přikrmovat zvěř, 6) uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, 7) zřizovat skládky, a to i přechodné, jakýchkoliv materiálů, 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Po realizaci navrhovaných nových tůní, bude pravděpodobně nutné upravit trasu naučné stezky. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V území je vybudovaná naučná stezka, kterou bude vhodné v rámci období plánu péče opravit a udržovat, popřípadě zhotovit zcela novou. S ohledem na navrhované nové tůně je 13
vhodné přepracovat koncepci naučné stezky a doplnit ji o pasáže související s nutností realizace tůní a zimovišť obojživelníků. V rámci textů je potřeba vysvětlit nutnost realizace opatření tůní i na úkor porostů dřevin a křovin, které bude potřeba částečně vykácet. Vhodné je také zařadit problematiku invazních druhů rostlin a jejich likvidace. Naučnou stezku je vhodné využívat pro vzdělávání škol, zájmových skupin a odborných exkurzí. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Z pohledu základního monitoringu čolka velkého (Triturus cristatus) a ostatních předmětů ochrany PP je potřeba v území provádět minimálně co pět let herpetologický (batrachologický) průzkum, tedy v polovině (2016) a na konci platnosti plánu péče (2021). Dále provést botanický inventarizační průzkum včetně invazních druhů rostlin 2x za období platnosti plánu péče (2016, 2021).
14
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy vyhotovení geometrického plánu včetně vytyčovacích prací cca 850 m výroba a instalace označníků 5ks výroba a instalace informačního panelu 1 ks inventarizační průzkum obojživelníků (monitoring) 2x inventarizační průzkum a mapování invazních druhů rostlin 2x likvidace invazních druhů rostlin – zlatobýlu kanadského* Odstraňování náletů kolem tůní Realizace soustavy tůní* Odstranění dřevin na ploše plánovaných tůní Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy kosení travnatých porostů (0,4 ha) + dočasně (0,15) cca 0,55 ha (22.000,-/ha) ručního kosení Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
Orientační náklady za rok (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
----------
102.000,-
----------------------------
35.000,12.000,40.000,-
----------
30.000,-
----------
30.000,-
----------------------------
10.000,? 10.000,???
12.000,-
120.000,-
12.000,-
120.000,-
----------
???
----------
Poznámka:*Bez podrobného vymapování invazních druhů a projektové dokumentace pro realizaci tůní nelze u těchto položek stanovit cenovou kalkulaci.
Odhad konkrétních finančních nákladů na realizace tůní bude vycházet z projektové dokumentace, ve které bude stanoven potřebný rozsah prací a množství odtěžené zeminy. Projekt lze v současné době (do roku 2013) financovat z Operačního programu Životní prostředí.
15
4.2 Použité podklady a zdroje informací Anonymus (2010): Nálezová databáze ochrany přírody (© AOPK ČR 2010). Culek, M., (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. Culek, M. [ed], (2005): Biogeografické členění České republiky, II. díl, AOPK ČR, Praha, 590 pp. Czernik, A. & Kočvara, R., (2001): Batrachologický a herpetologický průzkum přírodní památky Staré hliniště, ZO ČSOP Levrekův ostrov, Vřesina, Ms. [Depon. in: MěÚ Krnov]. Czernik, A., (2010): Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče, Inventarizační průzkum obojživelníci, CZ0813469 Staré hliniště, Ms. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, rezervační kniha]. Demek, J. [ed], (1987): Zeměpisný lexikon ČSR, hory a nížiny. Academia, Praha. Marhoul P. & Turoňová D., [eds.], (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v Evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK ČR, Praha, 163 pp. Mikátová, B. & Vlašín, M., (2020): Ochrana obojživelníků, Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1, Brno. Plesník, J., Hanzal V., Brejšková L., (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, 22: 1-184. Quit, E., (1971): Klimatické oblasti Československa, Geografický ústav ČSVA, Brno. Rybka, V., (2004): Botanický inventarizační průzkum přírodní památky Staré hliniště, Sagittaria, Olomouc, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]. Rybka, V., (2004): Plán péče o Přírodní památku Staré hliniště na období 2005 – 2014, Sagittaria, Olomouc, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]. Schiffner, F., Paluda, J. & Rybka, V., (2004): Herpetologický inventarizační průzkum přírodní památky Staré hliniště, Sagittaria, Olomouc, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]. Weissmannová, H. [ed], (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Rezervační kniha PP Staré hliniště, depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje. URL: http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000031268 (5.2010) URL: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1190 (5.2010) URL: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=12296 (5.2010) URL: http://data.krnov.cz/uzemni_planovani/03_uap_orp_krnov-ruru-problemovy_vykres.pdf (8.2010) Vlastní terénní šetření, duben-červen 2010 Radim Kočvara, Adrián Czernik
16
4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR EVL MZCHÚ OP PP ZCHÚ
- Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky - Evropsky významná lokalita - maloplošné zvláště chráněné území - ochranné pásmo - přírodní památka - zvláště chráněné území
17
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ......................................................................................................... 2 1.1 Základní identifikační údaje .............................................................................................................................. 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ................................................................................................................................... 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ........................................................................ 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma .......................................................................................................... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ................................................................................................... 3 1.6 Kategorie IUCN ................................................................................................................................................ 4 1.7 Předmět ochrany PP .......................................................................................................................................... 4 1.7.1 Předmět ochrany PP podle zřizovacího předpisu ........................................................................................... 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany PP – současný stav.................................................................................................. 4 1.8 Předmět ochrany MZCHÚ anebo PO, se kterými je PP v překryvu ........... Chyba! Záložka není definována. 1.9 Cíl ochrany ........................................................................................................................................................ 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ............................................................ 5 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ........................................................................ 5 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti .................................................................................................................................................. 7 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ......................................................... 8 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ..................................................................... 8 2.4.1 Základní údaje o lesích................................................................................................................................... 8 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích .................................................................................. 8 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ...................................................................................................... 8 2.4.4 Základní údaje o zemědělské půdě ................................................................................................................. 8 2.4.5 Základní údaje o ostatní půdě......................................................................................................................... 8 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ...................................................................................................................................................................... 9 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .................................................... 10 3. Plán zásahů a opatření ....................................................................................................................................... 10 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v PP .................................................................... 10 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ............................................................. 10 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 13 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ............................................................................................................. 13 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .................................................................... 13 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností .................................................... 13 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ............................................................................................................... 13 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ......................................................... 14 4. Závěrečné údaje ................................................................................................................................................ 15 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) .............................................................................................................................................................................. 15 4.2 Použité podklady a zdroje informací ............................................................................................................... 16 4.3 Seznam používaných zkratek .......................................................................................................................... 17 5. Obsah ................................................................................................................................................................ 18 6. Zpracovatelé ...................................................................................................................................................... 18 7. Přílohy ............................................................................................................................................................... 19
6. Zpracovatelé Mgr. Radim Kočvara, Zářičí 92, 768 11 Chropyně, email:
[email protected] Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina, email:
[email protected] Datum zpracování: 30. září 2010
18
7. Přílohy Tabulky:
Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.5 a k bodu 3.1.2). T3 – Seznam parcel včetně vlastníků pozemků k dílčím plochám
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů
19
Tabulka T2 k bodům bodu 2.4.5 a 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu Tůň č. 1
název
výměra (ha)
---
0,07
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Čtvercová tůň
doporučený zásah
naléhavost
Snížení zastínění nádrže probírkou dřevin v jejím okolí.
1
chemická a mechanická likvidace zlatobýlu kanadského včetně odstranění biomasy
2
Snížení zastínění nádrže probírkou dřevin v jejím okolí.
1
chemická a mechanická likvidace zlatobýlu kanadského včetně odstranění biomasy
2
Snížení zastínění nádrže probírkou dřevin v jejím okolí.
1
chemická a mechanická likvidace zlatobýlu kanadského včetně odstranění biomasy
2
Dlouhodobý cíl péče: zlepšení stavu biotopu čolka velkého
Tůň č. 2
---
0,07
Podlouhlá tůň Dlouhodobý cíl péče: zlepšení stavu biotopu čolka velkého
Tůň č. 3
---
0,04
Podlouhlá tůň Dlouhodobý cíl péče: zlepšení stavu biotopu čolka velkého
21
termín interval provede provádění ní říjen - jednorázově březen 20122013 duben – 3 až 4x ročně říjen po celou dobu od 2012 platnosti plánu péče a aktuálnosti říjen - jednorázově březen 20122013 duben – 3 až 4x ročně říjen po celou dobu od 2012 platnosti plánu péče a aktuálnosti říjen - jednorázově březen 20122013 duben – 3 až 4x ročně říjen po celou dobu od 2012 platnosti plánu péče a aktuálnosti
Tůň č. 4
A
---
0,016
louky
0,40
Luční tůň
Kosení lučních porostů
Dlouhodobý cíl péče: zlepšení stavu biotopu chemická a mechanická likvidace čolka velkého zlatobýlu kanadského včetně odstranění biomasy
2
Luční porosty
1
Kosení lučních porostů
Dlouhodobý cíl péče: zlepšení stavu biotopu chemická a mechanická likvidace zvláště chráněných druhů rostlin zlatobýlu kanadského včetně odstranění biomasy
2
Bez zásahu
---
---
---
1
říjen únor červen červenec říjen březen
jednorázově
stromový porost
3,80
Stromové porosty náletových dřevin
C
louka stromovým porostem
0,30
Luční porost a stromové porosty náletových Vybudování soustavy tůní dřevin Kosení lučních porostů výřez dřevin v prostoru budoucích tůní
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.
22
2
červen 1x ročně červenec duben – 3 až 4x ročně říjen po celou dobu od 2012 platnosti plánu péče a aktuálnosti červen 1x ročně červenec duben – 3 až 4x ročně říjen po celou dobu od 2012 platnosti plánu péče a aktuálnosti říjen dle potřeby březen
ořez dřevin na okrajích luk
B
se
1
1 1
1x ročně dle potřeby
Příloha T3 - Seznam parcel včetně vlastníků k dílčím plochám Katastrální území: 674737 Krnov - Horní Předměstí Dílčí plocha
Číslo parcely
Druh pozemku
Způsob využití pozemku
Číslo LV
parcely
podle KN
podle KN
listu
parcely
vlastnictví
celková
podle KN
Vlastník
Výměra
podle KN (m2)
plocha A, B, C 1759/2
ostatní plocha jiná plocha
2088
plocha D
orná půda ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha
10002 2088 2088 2088 2088
plocha E, F, G objekt 1 objekt 2
23
1204/1 1759/1 1759/1 1759/1 1759/2
jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha
Město Krnov, Hlavní náměstí 96/1, Krnov, Pod Bezručovým vrchem, 794 01 Pozemkový fond České republiky, Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 00 Město Krnov, Hlavní náměstí 96/1, Krnov, Pod Bezručovým vrchem, 794 01 Město Krnov, Hlavní náměstí 96/1, Krnov, Pod Bezručovým vrchem, 794 01 Město Krnov, Hlavní náměstí 96/1, Krnov, Pod Bezručovým vrchem, 794 01 Město Krnov, Hlavní náměstí 96/1, Krnov, Pod Bezručovým vrchem, 794 01
46750 547169 65983 65983 65983 46750
