Plán péče o přírodní památku Rasuveň. na období

Plán péče o přírodní památku Rasuveň na období

2018 - 2027

Plán péče o přírodní památku Rasuveň na období 2017 – 2027

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

1448 přírodní památka Rasuveň vyhláška ONV Žďár nad Sázavou 13. 4. 1989 1. 5. 1989

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Vysočina Žďár nad Sázavou Velké Meziříčí Velké Meziříčí 595641 Bory 628719 Dolní Bory

Příloha M1 (Orientační mapa s vyznačením území)

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 628719 Dolní Bory číslo parcely (KN)

číslo parcely (PK)

1071/1 1071/3 1071/4

druh pozemku dle KN

lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha

způsob využití pozemku dle KN

ostatní komunikace

číslo listu vlastnictví

výměra parcely

373 373 373

celková dle KN (m2) 537313 799967 7941

v ZCHÚ (m2) 174000 30900 500

1345221

205400

Celkem

výměra parcely

Ochranné pásmo: Katastrální území: 628719 Dolní Bory číslo parcely (KN)

1071/1 Celkem

číslo parcely (PK)

druh pozemku dle KN

způsob využití pozemku dle KN

lesní pozemek

2

číslo listu vlastnictví

výměra parcely

výměra parcely v OP (m2)

373

celková dle KN (m2) 537313 537313

86200 86200


Příloha M2 (Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma)

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 20,49

Způsob využití pozemku

OP plocha v ha 8,62

vodní plochy

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,05

neplodná půda ostatní způsoby využití

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

20,54

0,05

8,62

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

ne ne nadregionální biocentrum Rasuveň ne ne

1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana zbytku lesa s přirozenou skladbou jedlobukového vegetačního stupně. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. ekosystémy název ekosystému L5.1 Květnaté bučiny svazu Fagion sylvaticae

podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) 10 lesy s převahou buku lesního, keřové patro slabě vyvinuto, tvořeno především zmlazujícím bukem, bylinné patro většinou zachováno, jsou v něm zastoupeny svízel vonný, bažanka vytrvalá, strdivka nicí, violka lesní, pryšec mandloňovitý, kapraď samec atd., rostou v jižní části území v okolí vrcholu kopce

3


L5.4 Acidofilní bučiny svazu Luzulo-Fagion sylvaticae

40

lesní porosty s převahou buku lesního a přimíšeným smrkem ztepilým, keřové patro slabě vyvinuto, tvořeno zmlazujícím bukem a smrkem, bylinné patro většinou chybí, vzácně se v něm vyskytují bukovník kapraďovitý, třtina rákosovitá a brusnice borůvka, především ve střední a severní části území

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Nejsou předmětem ochrany. B. evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany.

1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany na tomto zvláště chráněném území je: a) dosažení žádoucí dřevinné a prostorové skladby lesa b) ponechání části území se zachovalými bučinami samovolnému vývoji c) ochrana biodiverzity území na úrovni chráněných a významných rostlinných a živočišných druhů d) vyloučení nevhodných lidských zásahů

4


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Rasuveň se nachází na severozápadním svahu kóty Bukovec (579,5 m n. m.), asi 2,5 km severozápadně od obce Bory v nadmořské výšce 526 – 579 m. Tvoří ji staré bučiny s typickým bylinným podrostem. Geologické podloží je tvořeno proterozoickými hornimami moldanubika, zastoupeny jsou především migmatitické biotitické ruly s kyanitem. Vrchol kopce je budován čočkou z tmavých granulitů, cordieritických rohovců a cordierit-biotitických pararul. Půdní pokryv je tvořen kyselou varietou kambizemě typické v četných kombinacích s pseudoglejem typickým. Přibližně polovina území je pokryta bučinami svazů Fagion sylvaticae a LuzuloFagion sylvaticae, v jejichž stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica), místy je přimíšen smrk ztepilý (Picea abies), vzácněji jsou vtroušeny javor klen (Acer pseudoplatanus), borovice lesní (Pinus sylvestris), modřín opadavý (Larix decidua), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), ojediněle se vyskytují bříza bělokorá (Betula pendula), jedle bělokorá (Abies alba), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Keřové patro je obvykle slabě vyvinuto, tvoří jej zmlazující dřeviny stromového patra, především buk lesní a smrk ztepilý. Bylinné patro acidofilních bučin je obvykle sporadické, jsou v něm zastoupeny druhy bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Okolí vrcholu Bukovce v jižní části území je tvořeno květnatými bučinami s pestřejším bylinným podrostem, z typických druhů se vyskytují svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), strdivka nicí (Melica nutans), violka lesní (Viola reichenbachiana), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Floristicky významný je především nález zvláště chráněné plavuně pučivé (Lycopodium annotinum) viz. (Čech, Šumpich, Zabloudil 2002), která však v roce 2016 nebyla na lokalitě ověřena. Na území byl proveden mykologický průzkum (Antonín, Ševčíková 2015), ze vzácnějších druhů makromycetů zařazených do červeného seznamu hub byl zjištěn výskyt kotrče Němcova (Sparassis nemecii), z dalších významných druhů jsou zastoupeny např. helmovka tuhá (Mycena dura) a kornateček olivovobílý (Confertobasidium olivaceoalbum). Lokalita představuje vhodný biotop pro mnohé druhy ptáků, z významnějších byly zaznamenány čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sluka lesní (Scolopax rusticola), sýc rousný (Aegolius funereus), datel černý (Dryocopus martius) a žluna šedá (Picus canus). Entomologické průzkumy nebyly na území doposud provedeny. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu plavuň pučivá (Lycopodium annotinum)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácně, v poslední době nenalezena

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. O

5

popis biotopu druhu, další poznámky acidofilní podhorské a horské lesy, často na trouchnivějícím odumřelém dřevě


Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu sýc rousný (Aegolius funereus)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácný výskyt, 1 volající samec

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO

popis biotopu druhu, další poznámky

listnaté i jehličnaté lesy vyšších poloh se složitější prostorovou skladbou, k hnízdění využívá dutiny po datlu černém čáp černý 1 hnízdící pár, SO především rozsáhlejší listnaté i (Ciconia nigra) nepravidelné jehličnaté lesy, hnízdí jednotlivě hnízdění na stromech, potravu získává v tůních a malých potocích holub doupňák hnízdění v dutině SO světlé listnaté lesy, především (Columba oenas) buku, volající samci bučiny, hnízdí v dutinách starých stromů kulíšek nejmenší vzácně hnízdí SO starší jehličnaté i smíšené lesní (Glaucidium passerinum) celky, hnízdí v dutinách stromů po datlech a strakapoudech sluka lesní vzácný výskyt, 1 O vlhčí listnaté nebo smíšené lesy, (Scolopax rusticola) volající samec hnízdí na zemi Stupeň ohrožení: SO, O - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategorii silně ohrožené a ohrožené. Informace o výskytu a početnosti jednotlivých druhů jsou uvedeny na základě ornitologického průzkumu (Kodet, Kodetová 2015), monografie Chráněná území ČR, Jihlavsko (Čech, Šumpich, Zabloudil 2002) a vlastního pozorování.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Počátky ochrany přírody na území dnešní přírodní památky jsou datovány do roku 1989, kdy byl vyhláškou Okresního národního výboru ve Žďáru nad Sázavou zřízen chráněný přírodní výtvor Rasuveň a vymezeno jeho vyhlášené ochranné pásmo. Zároveň byly stanoveny základní podmínky jeho ochrany. V roce 1992 bylo území převedeno na základě § 90 odst. 7, zákona č. 114/1992 Sb. do kategorie přírodní památka. Tato ochrana platí na lokalitě až dodnes. O velkém významu lokality svědčí i to, že se na počátku 21. století stala součástí nadregionálního biocentra územního systému ekologické stability. b) lesní hospodářství Na lesních porostech nacházejících se v přírodní památce i v jejím blízkém okolí jsou patrné známky intenzivního lesnického hospodaření. V minulosti byly na více než polovině území a v jeho ochranném pásmu vysazeny kultury nepůvodních jehličnanů. Jen v okolí vrcholu Bukovce zůstaly zachovány hodnotné bučiny, které pravděpodobně vznikly z přirozeného zmlazení a byly obhospodařovány převážně výběrnou sečí. Negativní vlivy: výsadba nevhodných dřevin – v minulosti hojná výsadba smrku, v menší míře též modřínu, borovice a douglasky. V důsledku nadměrného zavlékání jehličnatých dřevin dochází v lesích ke změnám světelných a půdních poměrů a postupné degradaci jejich bylinného podrostu. likvidace odumřelého dřeva – odstraňování starých, suchých a padlých stromů způsobuje úbytek dutin pro hnízdění ptactva a nedostatek vhodného biotopu pro vývoj xylofágního hmyzu. Rozkládající se dřevní hmota je také důležitá pro udržení přirozené úrodnosti lesních půd. 6


Potenciální ohrožující vlivy: těžba a odstraňování dřevní hmoty – odvoz dřeva listnatých dřevin, které může ve vegetačním období obsahovat snůšky a larvy xylofágního hmyzu, může negativně ovlivnit jeho populace. Těžbou v jarním a letním období může docházet k rušení hnízdícího ptactva. c) myslivost Přírodní památka je součástí souvislého lesního celku, který je vhodným útočištěm jak pro spárkatou zvěř, tak pro drobnou zvěř. Lokalita spadá do honitby Zahradiště - Bory. Potenciální ohrožující vlivy: přemnožení spárkaté zvěře – důsledkem přemnožení spárkaté zvěře bývá značné narušení bylinného patra, což má negativní vliv na přirozenou obnovu lesa. budování zařízení pro přikrmování zvěře - způsobují obohacování blízkého okolí živinami a mohou být také zdrojem semen zavlečených ruderálních druhů například v dováženém seně nebo krmivu.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Vyhláška Okresního národního výboru ve Žďáře nad Sázavou ze dne 13. 4. 1989, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor Rasuveň Plán péče o přírodní památku Rasuveň na období 2005 – 2016, Kodet V. & Moravec J. 2004 Dodatek k plánu péče o PP Rasuveň na období 2007 – 2016, Červenka M. 2007 LHC Lesy Velkostatku Velké Meziříčí na období 2008 – 2017, Lesprojekt Brno, a.s.

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

16 Českomoravská vrchovina Lesy Velkostatku Velké Meziříčí (606701) 20,54 ha 2008 - 2017 Lesní a rybochovné hospodářství, s.r.o.

Přírodní lesní oblast: 16 Českomoravská vrchovina Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT typů (SLT) 5A Klenová bučina BK 3-5 JD 2-3 KL 2 LP+1 JS+1 JL+1 5B Bohatá jedlová bučina BK 5-6 JD 3-4 KL 1 JS 5K Kyselá jedlová bučina BK 5-9 JD 1-5 SM+1 5S Svěží jedlová bučina BK 4-5 JD 3-5 KL+2 LP+1 Celkem

7

Výměra (ha) 1,26 4,80 12,10 2,38 20,54

Podíl (%) 6 23 59 12 100


Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany BO borovice lesní DG douglaska tisolistá JD jedle bělokorá MD modřín opadavý SM smrk ztepilý

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

0,35 0,27 0,12 1,00 9,97

1,7 1,3 0,6 4,9 48,5

4,82

23,5

1,21

5,9

BK buk lesní 8,72 42,4 12,67 BR bříza bělokorá 0,04 0,2 JL jilm habrolistý 0,13 JS jasan ztepilý 0,01 0,1 0,13 KL javor klen 0,05 0,2 1,21 LP lípa srdčitá 0,01 0,1 0,37 Celkem 20,54 100 20,54 Pozn.: Přirozená druhová skladba byla odvozena dle Průši 1971, současná druhová skladba byla kvalifikovaným odhadem dle aktuálního stavu lesa.

61,7 0,6 0,6 5,9 1,8 100 stanovena

V přírodní památce jsou vymezeny tyto lesní dílčí plochy: Plocha 1 – stará bučina – starý vícepatrový les s dominancí buku lesního, vzácně jsou vtroušeny smrk ztepilý, borovice lesní, douglaska tisolistá a javor klen, ojediněle bříza bělokorá, modřín opadavý, jasan ztepilý, lípa srdčitá a jedle bělokorá, keřové patro místy vyvinuto, tvoří jej především zmlazující buk, bylinné patro je většinou slabě vyvinuto, vyskytují se v něm např. bažanka vytrvalá, bukovník kapraďovitý, svízel vonný, kapraď samec, violka lesní, strdivka nicí, ostřice kulkonosná a pryšec mandloňovitý. Plocha 2 – smíšený les – horní stromové patro je tvořeno především bukem lesním, v nižším stromovém patře převládá smrk ztepilý, vtroušen je modřín opadavý, jedle bělokorá a borovice lesní, v keřovém patře se uplatňují zmlazující buk a smrk, bylinné patro je sporadické s třtinou rákosovitou, brusnicí borůvkou a violkou lesní. Plocha 3 – smrčiny – porosty s dominancí smrku ztepilého, přimíšen je modřín opadavý, vtroušeny jsou buk lesní, borovice lesní, douglaska tisolistá, jedle bělokorá a bříza bělokorá, keřové patro místy vyvinuto, tvoří jej především zmlazující buk, bylinné patro většinou chybí, vzácně jsou v něm zastoupeny šťavel kyselý, třtina rákosovitá, kapraď osténkatá, brusnice borůvka, ostřice kulkonosná, violka lesní, netýkavka nedůtklivá atd. Plocha 4 – mlaziny – mladé porosty při severním okraji území s převahou smrku ztepilého, v menší míře je zastoupen buk lesní a borovice lesní, bylinné patro většinou chybí. Příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů)

8


2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky, vodní nádrže a toky nejsou součástí přírodní památky. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou předmětem z ochranářského hlediska nejsou významné.

ochrany

v přírodní

památce

a

2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky nejsou součástí přírodní památky.

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V předchozím plánu péče na období 2005 – 2016 byla navržena některá vhodná opatření k zachování nebo zlepšení stavu hodnotného lesního společenstva. Jedná se především o redukci nepůvodních jehličnatých dřevin, zejména smrku a jejich přeměnu na smíšené porosty s převahou buku a jedle, podporu přirozeného zmlazení buku a snahu o vnášení chybějících nebo málo zastoupených dřevin přirozené dřevinné skladby, jako jsou např. jedle bělokorá, javor klen a lípa srdčitá. Žádoucí je také doporučené ponechávání odumřelé dřevní hmoty, načasování těžeb na období vegetačního klidu a ochrana doupných stromů. Staré bučiny v jižní části území (por. 810E17/6/2a a 810D17/5) by bylo vhodné ponechat jejich samovolnému rozpadu a následné přirozené obnově. Dlouhodobým cílem péče by v nich mělo být ponechání lesa samovolnému vývoji se snahou o vznik lesa pralesovitého charakteru, což je v předchozím plánu péče popíráno z důvodu expanze smrku a přemnožení spárkaté zvěře. Šíření smrku z okolních porostů není ale zdaleka tak významné, jak je v minulém plánu péče uvedeno. V současné době smrk v těchto porostech téměř nezmlazuje a nežádoucí vliv zvěře na přirozené zmlazení lesa lze vyloučit v případě oplocení jeho nehodnotnějších částí. Z těchto porostů je třeba nejprve odstranit vtroušené nepůvodní jehličnany, jako jsou smrk, douglaska, borovice a modřín, následně by bylo vhodné provést jejich oplocení a ponechat je bez dalších zásahů samovolnému rozpadu a obnově. Vhodným opatřením by zde mohlo být pouze vnášení jedle na prosvětlená místa, jejíž podíl by měl být v přirozené druhové skladbě podstatně vyšší, než je tomu v současnosti. Při obnově smrčin je navrženo uplatnění podrostního hospodářského způsobu. Ten je však možné využít pouze v okrajových částech porostů, které jsou v kontaktu s bučinami a na místech kde hojně zmlazuje buk či jedle. Doporučené využití malých obnovních prvků, jako jsou předsunuté kotlíkové seče, je vhodné především pro jedli, která je v mládí výrazně stínomilnou dřevinou. Ve zbytku porostů s dominancí smrku bez přirozeného zmlazení původních dřevin, především buku a jedle, bude zapotřebí uplatnit násečný nebo i holosečný hospodářský způsob a umělou obnovu lesa. V tomto případě je třeba vždy preferovat maloplošné holé seče před velkoplošnými.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na lokalitě se nepředpokládá žádný významný konflikt zájmů mezi jednotlivými předměty ochrany. V případě, že by ke konfliktu zájmů přece jen došlo, je třeba upřednostnit ochranu společenstva acidofilních a květnatých bučin, na které jsou vázány druhy rostlin a živočichů vyskytující se v přírodní památce. 9


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1

Kategorie lesa les zvláštního určení

Soubory lesních typů 5A, 5B, 5K, 5S

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 5A, 5B, 5K, 5S BK 7, JD 2, KL 1, LP, JL, JS, SM Porostní typ A bukový

Porostní typ B smíšený

Porostní typ C smrkový

Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) převážně bezzásahový režim

Hospodářský způsob (forma) podrostní

Hospodářský způsob (forma) podrostní, násečný, holosečný

Obmýtí 150

Obmýtí 150

Obmýtí

Obnovní doba

Obnovní doba 50

Obnovní doba 50

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Ponechání porostů samovolnému Redukce SM, MD, BO, podpora Změna dřevinné skladby a obnova rozpadu a přirozené obnově. BK a JD, zlepšení dřevinné bučin. skladby. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Přirozená obnova. Kombinovaný – převážně Kombinovaný – převážně umělá Pro zvýšení podílu JD možná její přirozená obnova, umělá obnova obnova, přirozená jen v případě výsadba. jen v případě nedostatečného zmlazení původních dřevin, přirozeného zmlazení. především BK a JD. Umělou obnovu lesa provádět Umělou obnovu lesa provádět vhodným sadebním materiálem, vhodným sadebním materiálem, nejlépe místního původu. nejlépe místního původu. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozené zmlazení. V maximální možné míře využít Jamková sadba BK, JD, KL, LP, Na prosvětlených místech možná přirozeného zmlazení BK a JD, JL, využít přirozeného zmlazení jamková sadba JD. v případě potřeby možné doplnit BK a JD, meliorační a zpevňující jamkovou sadbou BK, JD a KL, dřeviny minimálně 30%. meliorační a zpevňující dřeviny minimálně 30%. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 5A, 5B, 5K, BK 6, JD 3, KL 1, LP, JL Výsadba pouze v případě nedostatečného přirozeného 5S zmlazení cílových dřevin. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií

10


Vhodné oplotit, jinak ponechat bez zásahů.

Dle potřeby ochrana proti okusu zvěří oplocenkami nebo nátěry, u umělé sadby též individuální ochrana plasty nebo oplůtky, ochranu je třeba uplatňovat především u JD. Při výchovných zásazích podporovat původní dřeviny, především BK a JD. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ponechávat doupné stromy a Ponechávat doupné stromy a všechnu odumřelou dřevní hmotu. částečně i odumřelou dřevní Vyřezat vtroušené nepůvodní hmotu. jehličnany, jako jsou SM, BO, DG a Těžbu a vyklizování vytěžené MD. dřevní hmoty je třeba provádět za Těžbu a vyklizování vytěžené vhodných klimatických podmínek dřevní hmoty je třeba provádět za (sucho, namrzlo) a zabránit vhodných klimatických podmínek vjíždění těžké techniky do porostů. (sucho, namrzlo) a zabránit vjíždění Zvolit šetrnou přibližovací těžké techniky do porostů. technologii, aby nedocházelo Zvolit šetrnou přibližovací k nadměrné erozi půdy a odírání technologii, aby nedocházelo stromů. k nadměrné erozi půdy a odírání Případné odřené stromy po těžbě a stromů. přibližování je nutné okamžitě Případné odřené stromy po těžbě a zatřít prostředkem proti přibližování je nutné okamžitě zatřít houbovému onemocnění. prostředkem proti houbovému Dodržovat normované stavy zvěře. onemocnění. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ponechávat souše, zlomy i vývraty. Ponechávat neškodící souše, zlomy i vývraty s výjimkou SM. Poznámka

Ochrana proti okusu zvěří oplocenkami, nátěry, plasty nebo oplůtky, ochranu je třeba uplatňovat především u JD. Ochrana proti buřeni vyžínáním. Při výchovných zásazích podporovat původní dřeviny, především BK a JD.

Těžbu a vyklizování vytěžené dřevní hmoty je třeba provádět za vhodných klimatických podmínek (sucho, namrzlo) a zabránit vjíždění těžké techniky do porostů. Zvolit šetrnou přibližovací technologii, aby nedocházelo k nadměrné erozi půdy a odírání stromů. Případné odřené stromy po těžbě a přibližování je nutné okamžitě zatřít prostředkem proti houbovému onemocnění. Dodržovat normované stavy zvěře.

Ponechávat neškodící souše, zlomy i vývraty s výjimkou SM.

b) péče o rostliny - základním předpokladem pro zachování většiny původních druhů rostlin na lokalitě je ochrana lesních společenstev, v nichž se vyskytují. Hlavním cílem ochrany by mělo být udržení či zlepšení dřevinné skladby lesa, zejména redukce nepůvodních jehličnanů, jako jsou smrk ztepilý, modřín opadavý, douglaska tisolistá a borovice lesní, které vytváří jiné prostředí než původní jedlobukové porosty (např. odlišné zastínění, odlišné složení a pH opadu), což většině autochtonních druhů rostlin nevyhovuje. - dalším důležitým kritériem pro zachování a obnovu původních lesních společenstev je udržování přiměřených stavů spárkaté zvěře, která svým okusem způsobuje narušování bylinného patra a znemožňuje zdárnou přirozenou obnovu lesa. - v porostech je vhodné ponechávat rozpadající se odumřelou dřevní hmotu, která napomáhá ke zlepšení přirozené úrodnosti lesních půd a představuje vhodný substrát pro případný výskyt plavuně pučivé. - z hlediska makroskopických hub se doporučuje ponechat alespoň část lesa samovolnému vývoji včetně ponechání padlého dřeva v porostu. c) péče o živočichy - pro většinu živočichů vyskytujících se na lokalitě je třeba zachovat společenstva bučin, 11


které jsou jejich vhodným biotopem. - optimální jsou různověké porosty s rozmanitou výškovou i prostorovou skladbou, častými světlinami, vzrostlými doupnými stromy a ponechanou odumírající i odumřelou dřevní hmotou, tedy lesy pralesovitého charakteru. - na lokalitě je nezbytné alespoň částečně ponechávat odumřelou dřevní hmotu listnatých dřevin a jedle, ta je důležitá pro vývoj xylofágního hmyzu a zároveň je jeho vhodným úkrytem a zimovištěm, dutiny v suchých stromech a pahýlech jsou mimo to vhodným místem k hnízdění mnohých druhů ptáků. - v období od února do srpna je třeba udržovat v lese klid, aby nedocházelo k rušení ptactva nebo jiných obratlovců při jejich reprodukci, lesnické práce je proto vhodné provádět zejména na podzim či v zimě. - ve vegetačním období, především od poloviny dubna do konce července, je zapotřebí se vyvarovat odvozu dřeva jedle a buku, jehož důsledkem může být likvidace vývojových stádií dřevokazného hmyzu. - jako kompenzaci úbytku přirozených dutin ve starých stromech v důsledku lesní těžby je možné na lokalitě vyvěšovat budky pro ptáky a netopýry. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Na dílčích plochách 1 - 4 definovaných v kapitole 2.4.1 jsou uvedeny všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o lesní společenstva. Podrobný výčet a formulování doporučených a plánovaných zásahů v lesních porostech obsahuje příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich). Příloha T1 ((Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich)) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů)

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ve vyhlášeném ochranném pásmu je třeba výrazně redukovat nepůvodní jehličnaté dřeviny smrk, modřín, borovici a douglasku. Porosty s dominantním smrkem je po dosažení mýtního věku vhodné postupně skácet a nahradit je výsadbami původních dřevin, především buku a jedle. Na místech s častým zastoupením buku ve stromovém patře, kde lze předpokládat jeho hojné zmlazení, je žádoucí upřednostnit podrostní způsob hospodaření, na ostatních plochách bude zapotřebí využít násečného nebo holosečného hospodaření a umělé obnovy lesa.

3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice přírodní památky je vyznačena pruhovým značením a třemi hraničními tabulemi, které jsou umístěny při severním, jižním a západním okraji území. Hraniční tabule i pruhové značení jsou v současné době v pořádku. Pro období platnosti plánu péče se navrhuje: - průběžná kontrola stavu hraničníků a hraničního pruhového značení, které vymezují v terénu hranici území, jejich údržba a doplnění - údržba hraničních tabulí vyznačujících přírodní památku

12


3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V průběhu platnosti tohoto plánu péče se doporučuje provést změny ve vymezení přírodní památky, tak aby do ní byl zahrnut celý dílec 810E a jižní hranici území tvořil okraj lesního dílce 810D dle současného prostorového rozdělení lesa. Výměra přírodní památky se změní na 20,21 ha. Z důvodu lepší ochrany nejcennějších částí území se navrhuje nové vymezení ochranného pásma, do kterého bude zařazen celý dílec 810C, část porostní skupiny 810B2a, 810B7 a 810G8 dle současného prostorového rozdělení lesa. Výměra vyhlášeného ochranného pásma bude činit 8,98 ha. Vzhledem k tomu, že bude v lesních porostech spadajících do ochranného pásma vyžadováno jiné hospodaření než v okolních hospodářských lesích, je vhodné porostní skupiny zasahující do ochranného pásma jen z části vymezit v novém lesním hospodářském plánu jako samostatné jednotky prostorového rozdělení lesa. Příloha M6 (Návrh nového vymezení ZCHÚ a OP)

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Přírodní památka není v současnosti rekreačně ani sportovně využívána, proto nejsou uvedeny žádné návrhy ani omezení k regulaci této činnosti.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V blízkosti cesty při východním okraji území se nachází naučná tabule se základními informacemi o přírodní památce a popisem předmětů její ochrany. Tabuli je zapotřebí udržovat v dobrém stavu. Jiná opatření pro vzdělávací využití území se v současnosti nenavrhují, je možné je však doplnit dle aktuální potřeby v průběhu období platnosti plánu péče.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Na území přírodní památky byl v nedávné době zpracován mykologický a ornitologický inventarizační průzkum. V následujícím období je vhodné zabezpečit průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech: - inventarizace flóry a vegetace - inventarizace klíčových skupin hmyzu (především řády Coleoptera, Lepidoptera)

13


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy inventarizace hlavních předmětů ochrany – 2 IP údržba a doplnění pruhového značení, hraničníků a hraničních tabulí údržba naučné tabule

50 000 10 000 4 000

oplocení nejcennějších částí – 1,5 km výsadba jedle

150 000 60 000

vyvěšování budek pro ptáky a netopýry a jejich údržba

Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

20 000

294 000 294 000

4.2 Použité podklady a zdroje informací Antonín V., Ševčíková H., 2015: Mykologický průzkum PP Rasuveň. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina.] Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. a kol., 2002: Jihlavsko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha Červenka M., 2007: Dodatek plánu péče o PP Rasuveň na období 2007 - 2016. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina.] Chytrý M., 2013: Vegetace České republiky. 4, Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2001: Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Kodet V. & Kodetová D., 2015: Ornitologický průzkum Rasuvně. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina.] Kodet M. & Moravec J., 2004: Plán péče o přírodní památku Rasuveň na období 2005 – 2016. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina.] Ministerstvo životního prostředí, 2006: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, Planeta XIV, 9/2006, Praha. Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Mapové podklady Katastrální mapa - Mapový podklad © Kraj Vysočina WMS - Ortofoto © Český úřad zeměměřický a katastrální. WMS - ZM25 © Český úřad zeměměřický a katastrální.

14


4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka AOPK EVL IP IUCN KN LHC LHP MZD O OP ONV PK PO SLT SO ZCHÚ

obsah zkratky agentura ochrany přírody a krajiny evropsky významná lokalita inventarizační průzkum mezinárodní unie na ochranu přírody katastr nemovitostí lesní hospodářský celek lesní hospodářský plán meliorační a zpevňující dřeviny ohrožený druh ochranné pásmo okresní národní výbor pozemkový katastr ptačí oblast soubory lesních typů silně ohrožený druh zvláště chráněné území

předpis definující zkratku

Vyhláška č. 395/1992 Sb.

Vyhláška č. 395/1992 Sb.

4.4 Plán péče zpracoval RNDr. Vojtěch Sedláček Sušice 139 571 01 Moravská Třebová V Moravské Třebové dne 22. 9. 2016.

15


5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje 1.2 Údaje o lokalizaci území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 1.6 Kategorie IUCN 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu 1.9 Cíl ochrany 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.3 Seznam používaných zkratek 4.4 Plán péče zpracoval

16

2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 4 4 5 5 6 7 7 7 9 9 9 9 9 10 10 10 12 12 12 13 13 13 13 14 14 14 15 15


Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2).

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 - Návrh nového vymezení ZCHÚ a OP

17

Plán péče o přírodní památku Rasuveň. na období

Recommend Documents