Plán péče o přírodní památku Pozděchov. na období

Plán péče o přírodní památku Pozděchov na období

2016 - 2025

Plán péče o přírodní památku Pozděchov na období 2016 – 2025

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

335 přírodní památka Pozděchov vyhláška Ministerstvo školství a osvěty B-177380/48-I/3 21. 9. 1948 21. 9. 1948

1.2 Údaje o lokalizaci území Zlínský kraj Vsetín Vsetín Vsetín 544655 Pozděchov 726851 Pozděchov

kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Příloha M1 (Orientační mapa s vyznačením území)

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: 726851 Pozděchov číslo parcely (KN)

číslo parcely (PK)

1241

druh pozemku dle KN

ostatní plocha

způsob využití pozemku dle KN

manipulační plocha

číslo listu vlastnictví

výměra parcely

613

celková dle KN (m2) 2809

v ZCHÚ (m2) 2809

2809

2809

Celkem

výměra parcely

Příloha M2 (Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma) Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

lesní pozemky vodní plochy

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

2

ZCHÚ plocha v ha


trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,2809

neplodná půda ostatní způsoby využití

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

0,2809

0,2809

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

ne ne ne ne ne

1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany je šafrán bělokvětý. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. ekosystémy název ekosystému Karpatské psinečkové pastviny asociace Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis

podíl plochy v ZCHÚ (%) 73

popis ekosystému sečený trávník s hojným výskytem pampelišky srstnaté, kopretiny irkutské, svízelky lysé, sveřepu vzpřímeného, kostřavy červené, kostřavy luční a jitrocele kopinatého, který místy přechází do podhorských a horských smilkových trávníků svazu Violion caninae

B. druhy název druhu šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácný až roztroušený, vitalita populace slabá

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

SO/C2

louka, souvislejší výskyt druhu byl zaznamenán pouze při SV okraji lokality, jinak vzácně

3


Pozn.: stupeň ohrožení: SO - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategoriích silně ohrožené; C2 - druhy silně ohrožené dle červeného seznamu cévnatých rostlin.

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Nejsou předmětem ochrany. B. evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany. 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany na tomto zvláště chráněném území je: a) ochrana šafránu bělokvětého a vytváření vhodných podmínek pro jeho další výskyt b) zachování lučního společenstva, popř. zlepšení jeho stavu vhodným způsobem managementu b) ochrana biodiverzity území c) vyloučení nevhodných lidských zásahů d) eliminace ruderálních, invazních a nepůvodních druhů rostlin

4


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Pozděchov se nachází v nivě potoka Pozděchůvka v Komonecké hornatině, v nadmořské výšce 530 – 550 m, v oploceném prostoru na jižním okraji souvislé zástavby obce Pozděchov. Tvoří ji květnatá louka s populací šafránu bělokvětého. Geologický podklad představují horniny račanské jednotky magurského flyše. Ve vsetínských vrstvách zlínského souvrství převažují šedé vápnité jílovce, v menší míře jsou zastoupeny glaukonitické pískovce. Tento podklad je místy překryt kvartérními usazeninami a naplaveninami. Půdním typem je kambizem typická varieta kyselá, podél potoka Pozděchůvky se vyvinula i kambizem pseudoglejová. Převládajícím typem vegetace je luční společenstvo karpatských psinečkových pastvin asociace Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis, které místy přechází do podhorských a horských smilkových trávníků svazu Violion caninae a podhorských kostřavovotrojštětových luk asociace Poo-Trisetetum flavescentis. Hojně jsou zastoupeny druhy pampeliška srstnatá (Leontodon hispidus), kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum), svízelka lysá (Cruciata glabra), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), kostřava červená (Festuca rubra agg.) a kostřava luční (Festuca pratensis). V severozápadní části území se nachází větší tůň s intenzivním chovem ryb, v jižním cípu lokality v blízkosti potoka roste fragment mokřadních vrbin s převahou vrby popelavé (Salix cinerea). Floristicky významný je především výskyt zvláště chráněného šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus), který je dle vyhlášky 395/1992 Sb. řazen mezi silně ohrožené druhy, z dalších zvláště chráněných druhů je vzácně zastoupen prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Na lokalitě se také vyskytují druhy spadající do červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012), jako jsou škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), jestřábník myší ouško (Hieracium lactucella), vítod ostrokřídlý (Polygala multicaulis), bradáček vejčitý (Listera ovata) a chrastavec Kitaibelův (Knautia kitaibelii). Faunisticky není území dostatečně prozkoumáno. Bezobratlí nebyli na lokalitě sledováni. Z obratlovců byly v mokřadech ležících v ochranném pásmu při západním okraji lokality pozorovány druhy skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo), ojediněle též užovka obojková (Natrix natrix) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Přestože výskyt těchto druhů nebyl na území přírodní památky doposud prokázán, nelze jej vyloučit. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu

aktuální početnost kategorie popis biotopu druhu, další nebo vitalita podle vyhlášky č. poznámky populace v ZCHÚ 395/1992 Sb. šafrán bělokvětý vzácný až SO louka, souvislejší výskyt druhu byl (Crocus albiflorus) roztroušený, vitalita zaznamenán pouze při SV okraji populace slabá lokality, jinak vzácně prstnatec májový vzácný, vitalita O střední části louky (Dactylorhiza majalis) populace slabá Informace o výskytu a početnosti chráněných druhů jsou uvedeny na základě vlastního pozorování. Stupeň ohrožení: SO, O - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategoriích silně ohrožené a ohrožené.

5


2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Počátky ochrany přírody na území dnešní přírodní památky jsou datovány do roku 1948, kdy byla lokalita vyhlášena vyhláškou Ministerstva školství a osvěty č. B177380/48-I/3 jako přírodní rezervace Pozděchov. V roce 1992 bylo území převedeno na základě zákona č. 114/1992 Sb. do kategorie přírodní památka. Tato ochrana platí na lokalitě až dodnes. Louka byla v minulosti zřejmě využívána jako pastvina. V posledních desetiletích je luční společenstvo udržováno pravidelným každoročním sečením s odklizením posečené hmoty. Negativní vlivy: příliš časté sečení – opakované celoplošné sečení více než třikrát ročně brání generativnímu rozmnožování chráněných a ohrožených druhů rostlin, jako jsou např. prstnatec májový nebo škarda ukousnutá, které jsou posečeny dříve než stačí vyplodit, ale i dalších druhů cévnatých rostlin. Příliš častým sečením dochází k oslabení travního společenstva, které nestíhá dostatečně zhoustnout a na otevřená místa nastupují mechy. nedostatečné odstraňování mechu – v důsledku nedostatečného mechanického odstraňování mechu se na většině louky vytvořil hustý mechový porost, který brání růstu a rozmnožování šafránu bělokvětého a snižuje vitalitu dalších druhů rostlin tvořících luční společenstvo. Přehoustlé mechové patro je s největší pravděpodobností hlavní příčinou úbytku šafránu bělokvětého na lokalitě. Potencionální ohrožující vlivy: použití vápnění a chemických přípravků k odstranění mechu – nepřípustná je likvidace mechu za pomocí vápnění, které výrazně ovlivňuje půdní reakci a mění biologické, chemické a fyzikální vlastnosti půd, především propustnost půdy pro vodu. Šafrán bělokvětý roste na čerstvě vlhkých, slabě kyselých až neutrálních půdách, proto by mu mohlo zvýšení propustnosti půdy pro vodu a zásaditosti půdy uškodit. Nevhodná je také likvidace mechu za použití chemických přípravků, v důsledku čehož může být půda kontaminována nežádoucími chemickými prvky, které šafránu nebo jiným rostlinám v lučním společenstvu nevyhovují. b) zemědělské hospodaření Lokalita zřejmě v minulosti sloužila k pastvě hospodářských zvířat. V posledních desetiletích není již zemědělsky využívána a je udržována ochranářským managementem v podobě sečení. V jižní části louky jsou v současnosti vysazovány mladé ovocné dřeviny a majitel pozemku ji hodlá využívat jako sad. Potenciální ohrožující vlivy: výsadba ovocných dřevin – v důsledku výsadby ovocných dřevin a rozšiřování sadu dojde ke zvýšenému zastínění stanoviště, což bude mít negativní vliv na většinu lučních druhů, stinná místa jsou naopak vhodná pro rozvoj hustého mechového patra. c) jiné způsoby využívání V severozápadní části území se nachází tůň bez litorálu a vodní vegetace, se zpevněnými břehy kamením. Majitel ji využívá k chovu ryb. Negativní vlivy: intenzivní chov ryb – chov ryb, včetně dravých, vylučuje možnost výskytu a

6


rozmnožování obojživelníků na lokalitě, nežádoucí je také absence litorálu. výsadba nepůvodních dřevin – v okolí tůně a při východním okraji území byly v minulosti vysazeny nepůvodní druhy dřevin, jako jsou zerav západní, borovice černá, šeřík obecný, jalovec chvojka, tavolník, liliovník tulipánokvětý, dřišťál Thunbergův, hortenzie stromkovitá, šácholan, pěnišník, weigelie atd. Nevhodná je především vzrostlá liniová výsadba tújí sloužící jako živý plot při východním okraji území, která způsobuje zvýšené zastínění stanoviště, což je jedním z možných faktorů podporující růst mechu. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Plán péče na období 2003 – 2010, Pavelka J., 2003 Vyhláška ministerstva školství a osvěty ze dne 21. 9. 1948 č. j. B-177380/48-I/3 o zřízení přírodní rezervace na p. č. 1241 v katastrálním území Pozděchov Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 29. 11. 1988, č. j. 14200/88-SÚOP o prohlášení některých území v České socialistické republice za chráněná 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Lesní pozemky nejsou součástí přírodní památky. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Větší tůň v severozápadní části území využívaná k chovu ryb je zahrnuta do dílčí plochy 2. Tůň má zpevněné břehy kamením, chybí litorál i jakákoliv vodní vegetace. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou předmětem ochrany v přírodní památce a z ochranářského hlediska nejsou významné. 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích V přírodní památce jsou vymezeny dílčí nelesní plochy (č. 1 až 3), které tvoří louka s šafránem, tůň a její okolí a křoviny kolem potoka. Příloha T1 (Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V minulém plánu péče na období 2003 – 2010 jsou navržena vhodná ochranářská opatření zaměřená především na udržování lučních společenstev sečením, extenzivní pastvou dobytka a vyhrabáváním mechu. Z jednorázových zásahů bylo v plánu péče doporučeno provést vytyčení přírodní památky, její případné rozšíření o pozemek p. č. 1240 v k. ú. Pozděchov a výsadba litorálu tůně v severozápadní části území. Z navržených opatření bylo v posledních letech na území PP Pozděchov prováděno pouze pravidelné sečení s odstraněním posečené hmoty. Přestože je v plánu péče uveden interval sečení 1x až 2x ročně, je v současnosti lokalita celoplošně intenzivně sečena i několikrát měsíčně. Časná první seč (v květnu) a následné velmi časté opakování sečení 7


mají negativní vliv na růst, vývoj a generativní rozmnožování rostlin, jako jsou např. prstnatec májový a škarda ukousnutá. Oslabení trávníku v důsledku častého sečení naopak podporuje rozvoj přehoustlého mechového patra. Četnost sečí je tedy třeba v dalších letech snížit a lokalitu sekat maximálně 3x ročně. První seč je vhodné alespoň v některých letech provést až v červenci. V předchozím plánu péče je vhodně navržena extenzivní pastva, která je ve společenstvech karpatských psinečkových pastvin žádoucím hospodařením, přesto však nebyla na lokalitě realizována. Narušování půdního povrchu pasenými zvířaty napomáhá generativnímu rozmnožování rostlin, pastva se dále projevuje potlačením vysokých trav ve prospěch nižších druhů rostlin náročnějších na světlo a dochází tak ke zvýšení pestrosti travobylinných porostů. Pastvu je vhodné provádět především v druhé polovině vegetační sezóny a částečně tak nahradit sečení lučního společenstva. Velkým problémem na lokalitě je přehoustlé mechové patro, které výrazně brání růstu a vývoji šafránu bělokvětého a je pravděpodobně hlavní příčinou jeho úbytku. Zatímco zde bylo v roce 1992 uváděno 3 - 4 tisíce šafránů bělokvětých, v dnešní době se jeho počty pohybují kolem 200 kusů. Souvislejší výskyt šafránu je v současnosti omezen pouze na několik m2 při severovýchodním okraji přírodní památky, jinak je na lokalitě šafrán velmi vzácný. Mech způsobuje nejen pokles populace šafránu bělokvětého, ale snižuje také vitalitu dalších druhů rostlin v lučním společenstvu. Přestože bylo v minulém plánu péče navrženo provádět rozrušování mechového patra s odstraněním vyhrabané hmoty, nebyl tento management na lokalitě v posledních letech realizován. Přehoustlé mechové patro je tedy třeba začít pravidelně mechanicky odstraňovat. Území přírodní památky je vhodné zaměřit a vytyčit v terénu, jak bylo doporučeno v předchozím plánu péče. Hranice není v současnosti v terénu vymezena pruhovým značením, je tedy nezřetelná. Je také možné zvážit rozšíření přírodní památky o parcelu p. č. 1240 v k. ú. Pozděchov. V tůni v severozápadní části území byla navržena výsadba původních mokřadních rostlin s cílem vytvořit litorál a vodní ekosystém, který je přijatelný pro vodní bezobratlé a obojživelníky. Tůň, která v současnosti slouží k intenzivnímu chovu ryb (amur, štika), však rozvoj vhodného biotopu pro vodní bezobratlé ani obojživelníky neumožňuje. Je tedy vhodné se nejprve pokusit prosadit zrušení chovu ryb a následně je možné doporučený zásah uskutečnit. V jižní části louky byly vysazeny mladé ovocné dřeviny a majitel pozemku ji zřejmě hodlá využívat jako sad. V příštích letech je třeba zabránit výsadbě dalších ovocných dřevin a případnému rozšiřování sadu, který může způsobit zvýšené zastínění stanoviště. Stejně tak je třeba zabránit výsadbě jakýchkoliv dalších dřevin, jako je např. řada tújí při východním okraji území, které mohou louku s šafránem zastiňovat. Zastínění stanoviště je nežádoucí pro většinu lučních druhů, stinná místa jsou naopak vhodná pro rozvoj hustého mechového patra. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na lokalitě se nepředpokládá žádný významný konflikt zájmů mezi jednotlivými předměty ochrany. V případě, že by ke konfliktu zájmů přece jen došlo, je třeba upřednostnit ochranu lučních společenstev, na které je svým výskytem vázán šafrán bělokvětý.

8


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Tůň v severozápadní části území je vhodné využít pro rozmnožování a vývoj obojživelníků. Z toho důvodu je třeba vytvořit litorál, který je jejich vhodným útočištěm a zrušit intenzivní chov ryb. b) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

sečení s odklizením posečené hmoty 1x až 3x ročně 1x ročně křovinořez, motorová kosa, kosa, sekačky za traktorem V - IX - ruční nebo mechanizované sečení - je vhodné kombinovat s pastvou - interval sečení je třeba zvolit dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu - po seči je zapotřebí odstranit posečenou hmotu z plochy přírodní památky - sečení za pomocí těžké techniky lze provádět pouze za sucha, aby nedošlo k poškození přirozeného charakteru lučního porostu

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

extenzivní pastva 1x za 1 - 2 roky není stanoven ovce, kozy V - IX - pastvu je vhodné kombinovat se sečením - intenzitu pastvy je třeba zvolit dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu - pastvu je vhodné provádět především v druhé polovině vegetační sezóny - po pastvě je zapotřebí pokosit případné nedopasky


odstranění mechu 1x ročně 1x za 2 roky hrábě X - XI - mechanické odstranění mechu vyhrabáním - vyhrabanou hmotu je třeba odstranit z plochy přírodní

9


památky - provádět celoplošně, po ústupu mechu pouze na místech, kde se vyvinulo přehoustlé mechové patro Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

vyřezání dřevin jednorázový zásah není stanoven křovinořez, motorová pila X - II - jednorázové vyřezání přestárlých a předrůstajících dřevin, redukce bezu černého, prosvětlení přehoustlých křovin a likvidace expandujících dřevin - po zásahu je třeba ošetřit pařezy herbicidem proti zmlazování a odstraňovat kořenové výmladky


vysazení litorálu jednorázový zásah není stanoven motyka, rýč III - IV - vysazení orobince širokolistého, orobince úzkolistého, zevaru vzpřímeného, zblochanu vodního a rákosu obecného, vytvoření litorálu tůně pro obojživelníky - toto managementové opatření má význam pouze pokud dojde ke zrušení chovu ryb

c) péče o rostliny - rostliny, které jsou na lokalitě předmětem ochrany, jsou vázány na luční společenstva udržovaná dlouhodobým pravidelným sečením nebo pastvou, proto je třeba na lokalitě v tomto hospodaření nadále pokračovat - v současné době jsou travní společenstva sečena i několikrát do měsíce, časté celoplošné sečení brání generativnímu rozmnožování většiny druhů rostlin, oslabuje travní společenstva a podporuje tak rozvoj mechového patra, četnost sečí je tedy třeba snížit a sekat lokalitu maximálně třikrát ročně - vhodným způsobem péče o karpatské psinečkové pastviny i podhorské a horské smilkové trávníky je také extenzivní pastva, která napomáhá generativnímu rozmnožování rostlin a zvýšení pestrosti travobylinných porostů, pastvu je žádoucí kombinovat se sečením, lokalitu je vhodné 1x až 2x posekat v období od května do července a následně nechat v srpnu až září přepást stádem ovcí a koz s případným dosečením nedopasků - na místech s výskytem prstnatce májového a škardy ukousnuté je vhodné alespoň v některých letech provádět první seč až v červenci po jejich odkvětu a vyplození, tyto plochy je třeba při první seči ponechat bez zásahu a provést jej až při následující seči - na louce je nezbytné začít s pravidelným odstraňováním hustého mechového porostu, který brání růstu i rozmnožování šafránu bělokvětého a snižuje vitalitu dalších lučních druhů rostlin, přehoustlé mechové patro je hlavní příčinou úbytku šafránu bělokvětého na lokalitě, mechanické odstraňování mechu vyhrabáním je zapotřebí provádět každoročně v říjnu až listopadu, po výrazném ústupu mechového patra a obnovení populace šafránu

10


bělokvětého je možné interval odstraňování mechového patra prodlužit, nebo je dělat jen pomístně na plochách s hustým mechovým patrem - na lokalitě je třeba zabránit další výsadbě ovocných dřevin, zvýšené zastínění lučního společenstva dřevinami je nežádoucí pro většinu lučních druhů, stinná místa jsou naopak vhodná pro rozvoj hustého mechového porostu, nevhodná je také výsadba nepůvodních okrasných a exotických dřevin d) péče o živočichy - luční společenstva, na něž jsou vázáni živočichové vyskytující se na lokalitě, je třeba nadále udržovat pravidelným sečením nebo pastvou a zabránit tak jejich zarůstání - sečení je vhodné provádět od středu ke kraji pozemků z důvodu možnosti úniku živočichů (především obojživelníků a plazů) ze sečené plochy - na lokalitě je třeba provést inventarizaci bezobratlých živočichů - v případě zjištění výskytu významnějších druhů hmyzu nebo jiných bezobratlých živočichů je možné zvážit ponechávání části ploch bez zásahu až do podzimu, kdy jsou již vývojová stádia hmyzu v klidové fázi, a seč nebo pastvu provést na některých plochách až v podzimním termínu - tůň v severozápadní části území je vhodné ponechat pro rozmnožování a vývoj obojživelníků, proto je třeba vytvořit litorál, který je jejich vhodným útočištěm a zrušit intenzivní chov ryb 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) rybníky (nádrže) Podrobný výčet zásahů na dílčí ploše 2 je uveden v tabulce příloha T1. Příloha T1 (Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) b) nelesní pozemky Na dílčích plochách 1 až 3 definovaných v kapitole 2.4.4 jsou popsány všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o společenstva rostlin a živočichů vyskytující se na lokalitě. Jsou zde uvedena doporučená opatření, která je možno na jednotlivých plochách uplatnit, povinností orgánu ochrany přírody však není všechna uvedená opatření realizovat. Příloha T1 (Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo vymezené jako 50 metrů široké území podél hranice přírodní památky pokrývají převážně louky, v okolí potoka Pozděchůvky se nacházejí fragmenty údolních jasanovo-olšových luhů, severní část je tvořena zastavěnými pozemky. V jihozápadní části ochranného pásma se na vlhkých pcháčových loukách hojně vyskytuje chráněný prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), v roce 2014 zde bylo zaznamenáno 35

11


kvetoucích rostlin. Tyto louky je třeba nadále udržovat pravidelným sečením, zabránit jejich hnojení a odvodňování. Na území ochranného pásma je také vhodné zabránit další stavební činnosti. 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice přírodní památky je v terénu vyznačena jednou hraniční tabulí umístěnou na plotu v severovýchodní části území, hraniční pruhové značení chybí. Pro období platnosti plánu péče se navrhuje: - zaměření a vytyčení hranice přírodní památky hraničním pruhovým značením zejména při jejím jižním a západním okraji - průběžná kontrola stavu hraničníků a hraničního pruhového značení, které vymezují v terénu hranici území, jejich údržba a doplnění - průběžná kontrola, doplnění a výměna chybějících nebo poškozených hraničních tabulí vyznačujících přírodní památku 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Je možné zvážit rozšíření přírodní památky o pozemek p. č. 1240 v k. ú. Pozděchov o výměře 317 m2 z důvodu ucelenosti území. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Přírodní památka Pozděchov není v současnosti rekreačně ani sportovně využívána, proto nejsou uvedeny žádné návrhy ani omezení k regulaci této činnosti. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V případě potřeby provést údržbu informační tabule umístěné u cesty při východním okraji přírodní památky. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Na území přírodní památky Přehon je vhodné zabezpečit průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech: - aktualizovat inventarizační průzkum vyšších rostlin se zaměřením na vývoj populace šafránu bělokvětého - inventarizace klíčových skupin hmyzu (především řády Lepidoptera, Coleoptera) - monitoring výskytu obratlovců (především obojživelníků a plazů)

12


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy inventarizace hlavních předmětů ochrany – 3 IP vyřezání dřevin – 0,01 ha

50 000 500

vysazení litorálu geodetické zaměření a vytyčení území

2 000 15 000

údržba hraniční tabule, pruhového značení, hraničníků a informační tabule

10 000

Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy ruční sečení s odklizením posečené hmoty nebo extenzivní pastva ovcí a koz – 0,21 ha odstranění mechu – 0,21 ha

Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

77 500 10 000

100 000

5 000

50 000

15 000

150 000 227 500

4.2 Použité podklady a zdroje informací Grulich V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání – Preslia 84: 631 – 645. Háková A., Klaudiusová A., Sádlo J., 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000, Planeta XII, 8/2004 - Ministerstvo životního prostředí, Praha. Chytrý M., 2010: Vegetace České republiky. 1, Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha. Chytrý M., 2013: Vegetace České republiky 4., Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2001: Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha. Pavelka J., 2003: Přírodní památka Pozděchov, plán péče na období 2003 – 2010. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Podešva Z.: Chráněná území Zlínského kraje. – URL: http://nature.hyperlink.cz/index.htm (19. 4. 2014). Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mapové podklady Katastrální mapa - Mapový podklad ©ÚKM ZK - Polohopis informativního charakteru odvozen z katastrální mapy. WMS - Ortofoto © Český úřad zeměměřický a katastrální. WMS - ZM25 © Český úřad zeměměřický a katastrální.

13


4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka C2 EVL IP KN OP O PK PO SO ZCHÚ

předpis definující zkratku Červený seznam cévnatých rostlin

obsah zkratky silně ohrožený druh evropsky významná lokalita inventarizační průzkum katastr nemovitostí ochranné pásmo ohrožený druh pozemkový katastr ptačí oblast silně ohrožený druh zvláště chráněné území

Vyhláška č. 395/1992 Sb.

Vyhláška č. 395/1992 Sb.

4.4 Plán péče zpracoval: RNDr. Vojtěch Sedláček Sušice 139 571 01 Moravská Třebová V Moravské Třebové dne 1. 8. 2014.

14


5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje 1.2 Údaje o lokalizaci území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 1.6 Kategorie IUCN 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu 1.9 Cíl ochrany 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.3 Seznam používaných zkratek 4.4 Plán péče zpracoval

15

2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 4 4 5 5 6 7 7 7 7 7 7 7 8 9 9 9 11 11 12 12 12 12 12 13 13 13 14 14


Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.4 a 3.1.2)

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

16

Plán péče o přírodní památku Pozděchov. na období

Recommend Documents