Plán péče o Přírodní památku Polánka na období 2017 - 2026
1
Základní údaje o zvláště chráněném území
1.1
Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
1.2
1771 přírodní památka Polánka vyhláška SCHKO Železné hory 4/1994 23. 6. 1994 23. 7. 1994
Údaje o lokalizaci území Pardubický Chrudim Chrudim Nasavrky Krásné Polánka
kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3
Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí
Zvláště chráněné území: Katastrální území: 673706 Polánka Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
257/1 257/2 Celkem
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
trvalý travní porost lesní pozemek
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
117 117
1052 2098 3150
1052 2098
Ochranné pásmo: Katastrální území: 673706 Polánka Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
-2-
1.4
Výměra území a jeho ochranného pásma
Druh pozemku lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 0,2098
OP plocha v ha
vodní plochy
trvalé travní porosty orná půda
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok 0,1052
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
neplodná půda ostatní způsoby využití
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 0,3150 1.5
Překryv území s jinými chráněnými územími
národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
Železné hory Geopark Železné hory
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
-
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6
Kategorie IUCN IV. – řízená rezervace
1.7
Předmět ochrany ZCHÚ
1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním PP je ochrana suché loučky a přilehlého remízu. Jedná se o jedinou lokalitu prstnatce bezového v CHKO Železné hory.
-3-
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému podhorské a horské smilkové trávníky (Violion caninae)
podíl plochy v ZCHÚ (%) 69
popis ekosystému nízkostébelné trávníky s dominantními travami, s pestrým zastoupením dvouděložných bylin
B. druhy název druhu
prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 9 12
stupeň popis biotopu druhu ohrožení/ kategorie ochrany C2t/§2 C3/§3
podhorské a horské smilkové trávníky (Violion caninae) podhorské a horské smilkové trávníky (Violion caninae)
stupeň ohrožení dle Grulich 2012: C2t – silně ohrožený (celkový úbytek lokalit 50-90%), C3 - ohrožený kategorie ochrany dle Vyhlášky 395/1992 Sb.: §2 – silně ohrožený, §3 - ohrožený
Cíl ochrany Omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu populace prstnatce bezového a vemeníku zelenavého. V současnosti čítá populace prstnatce bezového cca 6-8 jedinců. Dlouhodobým cílem je posílení této populace a zajištění vhodných podmínek pro případné šíření tohoto taxonu. 1.8
-4-
2 Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1
Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
Lokalita se nachází 0,5 km se východně od obce Polánka (okres Chrudim). Jedná se o rovinatý pozemek s mírným sklonem k polní cestě na severu. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 566 – 570 m. n. m. Podle geomorfologického členění České republiky lze území zařadit: Kód: IIC3 Soustava: Česko – moravská soustava Podsoustava: Českomoravská vrchovina Celek: Železné hory Podcelek: Sečská vechovina Geologické podloží je tvořeno rulami ohebského krystalinika, které vystupují blízko k povrchu. Ohebské krystalinikum vystupuje při jižním okraji variského železnohorského plutonu, které je převahou dvojslídných migmatitů a ortorul blízké základním litotypům kutnohorsko-svrateckého krystalinika. Ohebské krystalinikuma je zařazeno do Českého masivu - krystalinikum a prevariské paleozoikum - kutnohorsko-svratecká oblast - kutnohorské krystalinikum. V ohebském krystaliniku převažují načervenalé dvojslídné migmaty s průniky červených ortorul, jsou zde patrné vložky biotitické pararuly. Vznikly zde půdy kambizemního typu (kambizem typická, varieta kyselá). Kambizemě tvoří největší podíl půdního pokryvu ČR (asi 45 % výměry zemědělské půdy). Vyskytují se na různých substrátech, v oblastech pahorkatin i vrchovin, mají značně odlišné vlastnosti a původně byly pokryty lesními porosty. Formačně je lokalita tvořena sekundárními lučními porosty, na které navazuje na severovýchodě malý porost vzrostlého lesa. Nejcennějším biotopem jsou suché smilkové trávníky svazu Violion caninae. Lze zde zřetelně odlišit obě asociace, které byly v ČR v rámci svazu rozlišeny. Převažují suché podhorské a horské smilkové trávníky (Campanulo rotundifoliae-Dianthetum deltoidis) s dominantní kostřavou červenou (Festuca rubra) a dalšími druhy travin – psineček tenký (Agrostis capillaris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), dvouzubec položený (Danthonia decumbens), smilka tuhá (Nardus stricta), bika ladní (Luzula campestris) aj. Výrazné zastoupení mají dvouděložné byliny. Z druhů typických pro asociaci lze uvést např.: vítod obecný (Polygala vulgaris), violka psí (Viola canina), jestřabník chlupáček (Hieracium pilosella), mochna nátržník (Potentilla erecta), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare agg.), chrastavec rolní (Knautia arvensis), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) aj. Zajímavý je rovněž výskyt několika regionálně vzácnějších druhů (pryskyřník mnohokvětý (Ranunculus polyanthemos), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), kostřava vláskovitá (Festuca filiformis), bukvice lékařská (Betonica officinalis)) a jednoho druhu Červeného seznamu ČR (Grulich 2012) v kategorii ohrožení C3: škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides). Společenstva této asociace jsou hlavním typem travinné vegetace v rámci PP, jsou druhově velice bohatá a je do nich soustředěn výskyt všech tří druhů zvláště chráněných druhů vstavačovitých (viz tab. níže). Druhá asociace svazu Violion caninae, mezofilní podhorské a horské smilkové trávníky (Festuco capillatae-Nardetum strictae), se v PP vyskytuje podél severozápadní hrany remízu a dále od ní plynule přechází v porosty asociace Campanulo rotundifoliae-Dianthetum deltoidis (viz výše). Vegetace je nízká a místy dosti mezernatá, ojediněle zde vystupuje až na povrch matečná hornina. Převládá zde smilka tuhá a kostřavy, zastoupení dvouděložných bylin je v porovnání s výše uvedenou asociací podstatně nižší. -5-
Ochuzení bylinného patra je zřejmě podmíněno částečným zastíněním větvemi stromů a silnou oligotrofií substrátu v důsledku mělkého půdního horizontu. Šíří se zde lesní druhy – konvalinka vonná (Convalaria majalis) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Na severozápadním okraji PP (celý pozemek p. č. 257/1 s částečným přesahem na p. č.257/2) má vegetace charakter mezofilních ovsíkových luk svazu (Arrhenatherion elatioris), asociace (Poo-Trisetetum flavescentis). V porovnání se smilkovými trávníky se jedná o produktivnější typ společenstva. Kvalita je proměnlivá, nicméně se jedná o relativně zachovalé ovsíkové louky oligotrofnějšího typu. Převládají typické druhy trav (ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), kostřava červená, k. luční (F. pratensis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus) aj.), hojně jsou přítomny i běžné druhy dvouděložných bylin. Malý lesní porost zabírá východní část PP (přibližně polovinu). Z fytocenologického hlediska se jedná o kyselou bučinu svazu Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae, asociaci Luzulo-Fagion sylvaticae. Hlavní dřevinu tvoří buk lesní (Fagus sylvatica), který je doprovázen dalšími listnáči – bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), dub zimní (Quercus petrea), aj. a smrkem ztepilým (Picea abies). Zajímavý je výskyt nepůvodního kaštanovníku setého (Castanea sativa). Poněkud netypická je vysoká pokryvnost keřového patra, ve kterém dominuje líska obecná (Corylus avelana). V bylinném patře se vyskytují běžné lesní acidofilní a acidotolerantní druhy, doplněné druhy sešlapávaných stanovišť a druhy nitrofilními až ruderálními (to je zřejmě dáno využíváním v minulosti). Na jihovýchodní hraně porostu (částečně už v OP) jsou vyvinuty náznaky mezofilních lemových bylinných společenstev svazu Trifolion medii. Vegetace je poměrně pestrá, mísí se zde druhy lesní s druhy lučními, zajímavý je výskyt chrpy parukářky (Centaurea pseudophrygia), ohrožený druh Červeného seznamu ČR v kategorii C4a (Grulich 2012). Z hlediska výskytu živočichů zde byl v loňském roce pozorováním zjištěn výskyt pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla) a poblíž přírodní památky výskyt lindušky luční (Anthus pratensis), drozda brávníka (Turdus viscivorus), budníčka menšího (Phylloscopus collybita), kosa černého (Turdus merula), sýkory babky (Poecile palustris), zvonohlíka zahradního (Serinus serinus), zvonka zeleného (Chloris chloris), skřivana polního (Alauda arvensis), špačka obecného (Sturnus vulgaris) a rehka domácího (Phoenicurus ochruros). Dále zde byli spatřeni ještěrka obecná (Lacerta agilis) a čmelák zemní (Bombus terrestris). Ohrožené a zvláště chráněné druhy v PP Polánka: Rostliny: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), chrpa parukářka (Centaurea pseudophrygia) Obratlovci: ještěrka obecná (Lacerta agilis), čmelák zemní (Bombus terrestris)
-6-
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu aktuální kategorie početnost nebo podle vitalita populace vyhlášky č. v ZCHÚ 395/1992 Sb. 9 §2 prstnatec bezový (Dactylorhiza smabucina) 2 §3 prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) 12 §3 vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) jedinci §2 ještěrka obecná (Lacerta agilis) desítky §3 čmelák zemní (Bombus terrestris) 2.2
popis biotopu druhu, další poznámky
podhorské smilkové trávníky podhorské smilkové trávníky podhorské smilkové trávníky kamenné snosy na hranici pozemku kamenné snosy na hranici pozemku
Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti
a) ochrana přírody PP byla vyhlášena 23. 7. 1994 jako jediná lokalita prstnatce bezového v CHKO Železné hory. Péče o populace prstnatce a dalších zvláště chráněných druhů rostlin je zajišťována prostřednictvím pravidelného každoročního sečení smilkových trávníků. V PP je založená trvalá monitorovací plocha „6230_1424 – Polánka“ za účelem sledování změn vegetace smilkových trávníků. b) zemědělské hospodaření V minulosti byla západní část území obhospodařována jako orná půda a docházelo k negativním jevům vlivem pojezdu těžkou mechanizací. V současnosti je širší okolí PP tvořeno pravidelně kosenými lučními společenstvy, což je v porovnání s využíváním jako orná půda jednoznačně příznivější z pohledu předmětů ochrany. c) lesnické hospodaření Jeden původně zemědělský pozemek v jihovýchodní části PP byl převeden na PUPFL. Důvodem byla jednak nemožnost využití ve velkovýrobním zemědělství, jednak zde na jeho části byl porost dřevin s charakterem lesa. Jsou zde prováděny extenzivní zásahy, vždy v souladu s aktuálním plánem péče. V lesním porostu se nachází malá skládka zeminy a kameniva, odkud se do porostu šíří nitrofilní a ruderální druhy. 2.3
Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Plán péče o CHKO Železné hory pro období 2011 – 2020 Lesní hospodářské osnovy pro zařizovací obvod Chrudim (513 851) s platností od 11. 2010 do 31. 12. 2019 Plán péče o chráněné území PP Polánka pro období 2007 - 2016
-7-
2.4
Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch
2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Zařizovací obvod
16 Českomoravská vrchovina 513 851 LHO Chrudim
Výměra zařizovacího obvodu v ZCHÚ (ha)
Porostní půda 0,18 ha, bezlesí 0,14 ha (plocha bezlesí byla při zařízení LHO dle KN lesním pozemkem, aktuálně TTP) Období platnosti LHP (LHO) 1.1.2010 – 31.12.2019 Organizace lesního hospodářství -Nižší organizační jednotka -Pozn.: Výměra zařizovacího obvodu v ZCHÚ byla převzata z platných LHO. Tato výměra aktuálně neodpovídá údajům o výměře parcel evidovaným v katastru nemovitostí. Důvodem nesouladu jsou zřejmě změny provedené v katastru nemovitostí po provedení digitalizace katastrální mapy. Skutečná plocha porostní půdy v ZCHÚ je dle měření v GIS nad ortofoto mapou cca 0,12 ha. 2.4.1.1 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 16 Českomoravská vrchovina Soubor Název SLT Přirozená dřevinná skladba Výměra lesních typů SLT (ha) (SLT) 5V Vlhká jedlová bučina SM 5-35, JD 25-40, BK 30-65, 0,18 JV +-6, JS+-3, LP+-2, JL+-3, OLL+ Celkem 0,18
Podíl (%) 31
31 %
Podle aktuálního stavu stanovištní podmínky neodpovídají SLT 5V, stanoviště je výrazně sušší, odpovídá spíše SLT 4S, který se je mapován na podobných stanovištích v nejbližším okolí. 2.4.1.2 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Tabulka je sestavena pro SLT 4S (SLT 5V neodpovídá aktuálnímu stavu stanoviště) a pro skutečnou plochu porostní půdy.
-8-
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat Název dřeviny Současné Současné Přirozené Přirozené -ka zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%) Jehličnany JD jedle bělokorá 0,02 10 --Listnáče DB dub zimní 0,02 15 BK buk lesní + 1 0,7 60 HB habr obecný 0,00 + BR bříza bělokorá 0,12 99 0,01 5 LP lípa 0,01 10 Celkem 0,12 100 % --------Pozn.: Model přirozené druhové skladby lesa dle Planeta, 2006. Přílohy: - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.5
Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup
Péče o PP Polánka byla prováděna v souladu s minulým plánem péče a lze ji charakterizovat jako vhodnou. Dosavadní způsob péče o PP spočíval v každoročním ručním kosení loučky (kosou nebo křovinořezem) v období mezi červencem a srpnem a úklidem vzniklé biomasy mimo danou lokalitu. Vzhledem k nízké produktivitě trávníků lze uvažovat o snížení intenzity kosení. Nadále je 1x za 3 roky obnovováno značení hranic PP, ne však po celém obvodu PP, 1x za 5 let výřezy náletových dřevin a 1x za 10 let obnova částečné zábrany vjezdu na území. V roce 2015 bylo s hospodařícím subjektem (ZD Horní Bradlo a.s.) domluveno přesné označení hranic památky kůly, aby zaměstnanci této společnosti byli jednoznačně informováni, kde se hranice PP nachází. Značení však musí umožnit vjezd techniky, kterou pozemky sklízí. Tím se zcela zajistí nechemizování a nehnojení prostoru PP. Realizace tohoto značení zatím neproběhla. Další postup spočívá v navázání na dosavadní způsob péče s dílčími úpravami a doplněními, které jsou blíže specifikovány ve třetí kapitole Plánu péče. 2.6
Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
Hlavním úkolem ochrany přírody v PP je udržení populací prstnatce bezového a vemeníku dvoulistého. Kolize zájmů se nepředpokládá.
-9-
3 Plán zásahů a opatření 3.1
Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice
1
Kategorie lesa les zvláštního určení (32a)
Soubory lesních typů 5K (5V dle OPRL neodpovídá aktuálnímu stavu stanoviště)
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4S JD 7-20, DB 5-30, BK 50-70, HB 0-3, BŘ +-5, LP+-12 Porostní typ A
Porostní typ B
Porostní typ C
Hospodářský způsob (forma)
Hospodářský způsob (forma)
Obmýtí
Obmýtí
BŘEZOVÝ Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) PODROSTNÍ Obmýtí 90
Obnovní doba
Obnovní doba
Obnovní doba
20
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Kulturní les s přírodě blízkou druhovou skladbou. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin CDS. Obnova dřevinami CDS, optimálně podrostním hospodářským způsobem formou clonné seče a podsadby. Velikost clonné seče nesmí přesáhnout 40 % porostní půdy. Domýcení horní etáže po zajištění kultury v podsadbě. Technologie: motorová pila, harvestorové technologie, vyvážecí souprava, UKT, LKT – mechanizací nevjíždět a se dřevem nemanipulovat na nelesních pozemcích na území přírodní památky. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Podsadba dřevinami CDS. Listnáče sadba štěrbinová, případně jamková, jehličnaté dřeviny sadba jamková. Hlavní dřevina BK, MZD BK, JD, LP Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 4S JD 7-20, DB 5-30, BK 50-70, HB 0-3, BŘ +-5, LP+-12 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Skupinová či individuální ochrana kultur, náletů a nárostů proti zvěři. Mechanická ochrana proti buřeni. Standardní výchova, podpora dřevin CDS. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Nepoužívat při ochraně lesa biocidy. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Bez omezení. Netěžit doupné stromy.
- 10 -
Poznámka Těžbu realizovat v době vegetačního klidu, za sucha nebo zámrzu půdního povrchu. Nekácet stromy do luční části PP. Při těžbě nevjíždět mechanizací na území přírodní památky mimo porostní půdu. Dříví skládkovat mimo území přírodní památky.
Je vhodné odstranit z lesního porostu skládku zeminy a kamene. Hlínu je třeba odstranit mimo PP (případně po dohodě s OOP rozhrnout na vhodných místech v PP). Kameny je možné použít na vyskládání zídky pro vyhřívání plazů. Zídku umístit tak, aby byla vystavena přímému slunečnímu svitu a zároveň neztěžovala provádění managementových prací. b) péče o zemědělskou půdu Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Nelesní plochy jsou hlavním předmětem ochrany. Jejich největší hodnota spočívá v jejich vysoké druhové bohatosti a také v tom, že hostí regionálně významné a vzácné vstavačovité druhy (především prstnatec bezový a vemeník dvoulistý). Péče o ně by tedy měla být prováděna tak, aby došlo k zachování respektive posílení výše uvedených fenoménů (viz c) péče o rostliny). Smilkové trávníky v PP jsou oligotrofní a nízkoproduktivní. Jejich hlavním limitujícím faktorem není pravidelné odstraňování biomasy, ale riziko eutrofizace. Vzhledem k tomu, že v OP se v současnosti nachází pravidelně sklízené luční porosty, je zde riziko eutrofizace nízké. Je třeba ovšem mít zde pod kontrolou případné hnojení luk v OP. Mezofilizace luk v okrajových partiích v PP je třeba brát jako negativní trend. Lokálně zde dochází k prolínání dvou typů společenstev, což se projevuje zvýšenou druhovou bohatostí. Z dlouhodobého hlediska ovšem lze očekávat postupné převládnutí běžných druhů mezofilních luk na úkor druhů smilkových trávníků. Tento trend je jednoznačně nežádoucí a je třeba jej včas zachytit a vhodným způsobem upravit intenzitu managementu, aby byl potlačen. Lze konstatovat, že stav v roce 2016, kdy se hranice prolínání ovsíkových a smilkových trávníků nacházela přibližně na hranici pozemků p. č. 257/ a 257/2 v pásu o šíři 1 – 3 m, je ještě přijatelný. Co se týče kosení, jako hlavního nástroje při péči předměty ochrany, je důležité především nastavit jeho intenzitu. Vzhledem k charakteru společenstev není nutné provádět seč každoročně na celé ploše bezlesí v PP. Mezernaté druhově chudé trávníky na kontaktu s lesem mají nároky na management nejnižší a je možné je kosit jedenkrát za dva až tři roky. Druhově bohaté smilkové trávníky je možné kosit jedenkrát za jeden až dva roky. Ideální je pokosit každý rok určitou část. Management je třeba přizpůsobovat vývoji společenstev. Mezofilní pás na kontaktu s loukami v OP je třeba kosit každý rok alespoň dvakrát, intenzitu sečí je třeba nastavit každý rok dle aktuální produktivity společenstva. Jako alternativní management je přípustná pastva přiměřené intenzity. Způsob provádění pastvy (zatížení pastviny, harmonogram apod.) je třeba předem projednat s OOP, který způsob pastvy opět posoudí s ohledem na aktuální stav společenstev Při plánování a realizaci managementu je třeba vždy zohlednit nároky vstavačovitých druhů rostlin (viz c) péče o rostliny).
- 11 -
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
ruční kosení orchidejových luk 1x za 1 – 2 roky, na kontaktu s OP 2x v roce 1x za 3 roky křovinořez, ruční kosa od 1. 7 do 31. 8. Trávníky při okrajích lesa mohou být sekány v minimálním intervalu 1x za 2 – 3 roky, trávníky druhově bohatší kosit 1x za 1 – 2 roky, ideálně každý rok určitou část. Pás v kontaktu s OP je třeba kosit minimálně 2x ročně. Jako alternativní management je přípustná pastva.
c) péče o rostliny Péče o PP by v maximální možné míře měla zohlednit nároky druhů, jež jsou předmětem ochrany (prstnatec bezový, vemeník dvoulistý). Základní péče je nastavena v péči o smilkové trávníky (viz b) péče o zemědělskou půdu). Oba druhy mají v PP populace nízké (viz kap. 2.1) a je nanejvýš žádoucí realizovat doprovodná opatření na jejich posílení. Hlavním problémem (kromě malé velikosti populací) se zdá být především u prstnatce bezového skutečnost, že: a) nedochází k reprodukci - na lokalitě nejsou nacházeny mladé nekvetoucí semenáčky b) celkově nízká vitalita některých jedinců – rostliny jsou nízké, často vykvetou, ale neodplodí c) severní a severozápadní okraj pozemku 257/1 je obohacen o živiny (mezotrofní podmínky) a neposkytuje tak v současnosti vhodné prostředí pro existenci předmětů ochrany. V této části je možné provádět častější seč a tím postupně snížin obsah živin na tomto stanovišti. Tento špatný stav může mít několik příčin. Předně, značný problém mohou způsobovat velké jarní přísušky v období růstu prstnatce bezového (duben, počátek května). Tento negativní vliv je možné eliminovat velice obtížně. Dalším důvodem nízké vitality a reprodukce může být i extrémní oligotrofie substrátu a s ní spojený nedostatek živin v části plochy PP. Tento negativní vliv je možné eliminovat přihnojením lokality. Tím se ovšem není možné vyhnout riziku nežádoucích efektů zvýšení produktivity společenstva, jeho postupné mezofilizace (viz b) péče o zemědělskou půdu). Přihnojování by tedy mělo být pouze bodové přímo v místě výskytu jednotlivých rostlin. Vzhledem k tomu, že není dostatek informací, na jejichž základě by bylo možné odhalit skutečnou příčinu nízké vitality populace prstnatce bezového, je především třeba v období platnosti plánu péče provést podrobná pozorování, která umožní správnou příčinu identifikovat. V roce 2016 bylo všech 9 jedinců prstnatce bezového na lokalitě označeno a dále byly zaznamenány základní morfometrické údaje (počet květů, listů, výška lodyhy, délka nejdelšího listu apod.). Dále je žádoucí v PP provádět měření o průběhu srážek (případně dalších klimatických parametrů) v časně jarním období. Na základě vyhodnocení získaných dat je pak možné vyzkoušet některé maloplošné zásahy (např. několik jedinců přihnojit a porovnat jejich vývoj s nepřihnojenými apod. Veškeré zásahy tohoto typu by měly zohlednit, že se jedná o malou stagnující populaci, která je izolovaná (nejbližší známá lokalita je vzdálená cca 50 km (VKP Smolnička u Trpína, okres Svitavy)). Pro posílení šance na vývoj semenáčků, je možné provádět mělké narušování drnu v období mimo vegetační sezónu v okolí prstnatců bezových. Dále je možné provádět odběr semen a zapěstovat rostliny mimo lokalitu a semenáčky (dospělé rostliny) vysadit zpět. Toto je možné provádět pouze za předem stanovených podmínek, ty určí OOP.
- 12 -
d) péče o živočichy Pro podporu bezobratlých vázaných na sekundární bezlesí je žádoucí ponechávat část luk nepokosených. Dále je vhodné na exponovaných místech (např. na hranici PP) vybudovat malé zídky pro plazy z volně ložených kamenů. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 b) nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 - příloha č. M3 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Kosení lučních porostů v ochranném pásmu PP Polánka je možné i nadále provádět v současné podobě. Ochranné pásmo je v současné době zatravněno a využíváno jako louka bez hnojení. Pastva koní nebo skotu, zimování zvířat nebo ukládání chlévské mrvy v ochranném pásmu není přípustná. Nepřípustná je orba v ochranném pásmu. Obnova travních porostů standardními zemědělskými postupy (podmítnutí, rozrušení drnu, vláčení, výsev travních směsek apod.) a hnojení jsou přípustné pouze v odůvodněných případech na základě souhlasu OOP. 3.2
Zaměření a vyznačení území v terénu Přírodní památka byla zaměřena a její nové hranice vyznačeny v roce 2006. Navrhuje se doplnění značení hranice PP instalací kůlů s pruhovým značením podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. Návrh míst pro instalací kůlů je v příloze č. M3. 3.3
Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Přehlášení území-doplnění do PP i pozemku p. č. 76/14 v k. ú. Polánka. Při obnově LHO zařadit do porostní půdy pouze plochu s lesním porostem, části s charakterem louky na lesním pozemku zařadit jako bezlesí, dle skutečného stavu. 3.4
Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Zábrana na vjezdu do PP byla instalována v roce 2006. S rekreačním ani sportovním využitím PP se nepočítá. Navrhuje se údržba, případně výměna zábrany vjezdu. 3.5
Návrhy na vzdělávací využití území Přírodní památka se nachází mimo turistické trasy a pohyb veřejnosti je zde minimální. Je zde instalována informační tabule, která slouží veřejnosti k seznámení s hodnotami území. Možný způsob využití PP ke vzdělávání je vedení odborných exkurzí pro jednotlivce či skupiny do 10-ti osob maximálně 5x za rok – v době kvetení prstnatců. 3.6
- 13 -
Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Navrhuje se provedení entomologického průzkumu se specializací na brouky (Coleoptera) a motýly (Lepidoptera). Dále se navrhuje provedení studie odtokových poměrů v širším okolí PP. Sledování meteorologických a stanovištních poměrů (srážky, teplota, výška hladiny podzemní vody). Dále je potřeba pokračovat v pravidelném monitoringu prstnatce bezového, vemeníku dvoulistého a trvalé monitorovací plochy smilkového trávníku. Nezbytný je výzkum příčin sníženého fitness populace prstnatce bezového (konkrétněji viz kap. 3.1.1 c) péče o rostliny). 3.7
3.8
Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)
Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova zábrany vjezdu 20 m Inventarizační průzkum se specializací na brouky (Coleoptera) a motýly (Lepidoptera). Instalace hraničních kolíků – 13 ks Odvežení hlíny ze skládky hlíny s kameny a vyskládání zídky ze stávajícího kamení Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
Orientační náklady za rok (Kč)
-------------------
20.000,20.000,-
-------------------
9.750,5.000,-
----------
54.750,-
Opakované zásahy Ruční kosení (0,3 ha- započtena i opakované kosení) Výřezy náletových dřevin včetně ořezu větví (2x) Oprava značení (3x) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
----------
8.100,-
81.000,-
5.500,3.500,12.500,-
11.000,10.500,102.500,157.250,-
3.9 Použité podklady a zdroje informací Faltysová, H., Bárta, F., & kol., a. (2002). Chráněná území ČR IV. - Pardubicko. Praha: AOPK ČR. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645. Chytrý M. (ed.) (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha. Chytrý M. (ed.) (2013): Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha. Jirásek, J. (1995). Nejcennější plochy Železných hor. Litomyšl: Invence nakladatelství. Petříček, V., & kol., a. (1999). Péče o chráněná území - l. Nelesní společenstva. Praha: AOPK ČR. Planeta. (2006). Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Praha: MŽP. Rezervační kniha Přírodní památka Polánka. (nedatováno). - 14 -
3.10 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky IUCN – mezinárodní svaz ochrany přírody OOP – orgán ochrany přírody OP – ochranné pásmo PP – přírodní památka ZCHÚ – zvláště chráněné území LHO – lesní hospodářské osnovy LHC – lesní hospodářský celek OOP – orgán ochrany přírody OPRL – oblastní plány rozvoje lesů PUPFL – pozemek určený k plnění funkce lesa SLT – soubor lesních typů VKP – významný krajinný prvek
- 15 -
4 Obsah 1
Základní údaje o zvláště chráněném území ......................................................................... 2 1.1
Základní identifikační údaje ........................................................................................ 2
1.2
Údaje o lokalizaci území ............................................................................................. 2
1.3
Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .................................. 2
1.4
Výměra území a jeho ochranného pásma .................................................................... 3
1.5
Překryv území s jinými chráněnými územími ............................................................. 3
1.6
Kategorie IUCN ........................................................................................................... 3
1.7
Předmět ochrany ZCHÚ .............................................................................................. 3
1.7.1
Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu .......................................... 3
1.7.2
Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ................................................. 4
1.8 2
Cíl ochrany .................................................................................................................. 4
Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany............................ 5 2.1
Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .................................. 5
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ........................................................................ 7 2.3
Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................... 7
2.4
Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ............................... 8
2.4.1
Základní údaje o lesích ......................................................................................... 8
2.4.2
Základní údaje o nelesních pozemcích................................................................. 9
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup......................................................................................................... 9 2.6 3
Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize................ 9
Plán zásahů a opatření ....................................................................................................... 10 3.1
Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ........................ 10
3.1.1
Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání .................. 10
3.1.2
Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ................................. 13
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností .................................................................................................... 13 3.3
Zaměření a vyznačení území v terénu ....................................................................... 13
3.4
Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území.............................. 13
3.5
Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ............. 13
3.6
Návrhy na vzdělávací využití území ......................................................................... 13
3.7
Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ................... 14
3.8 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ......................................................................................... 14
- 16 -
4
3.9
Použité podklady a zdroje informací ......................................................................... 14
3.10
Seznam používaných zkratek .................................................................................... 15
Obsah ................................................................................................................................. 16
- 17 -
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2).
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 – Lesnická obrysová mapa a lesnická typologická mapa
- 18 -
Tabulky - Vzor přílohy T1 k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL
214Hc7
dílčí plocha
2
výměra dílčí číslo rámcové dřeviny plochy směrnice (ha) / porostní typ dle LHO viz. kap. 3.1.1. BR 0,18ha, dle a) BK měření skutečné plochy porostní půdy v GIS nad ortofoto 0,14
zastoupení dřevin (%) 99 1
průměrná výška porostu (m) 20
stupeň přirozenosti D – les kulturní
doporučený zásah
naléhavost
Těžba výchovná – intenzita 30%
3
Výřezy náletových dřevin a redukční řez větví
2
poznámka
Těžbu realizovat v době vegetačního klidu, za příznivých klimatických podmínek (zámrz, sucho), stromy nekácet na louku s výskytem orchidejí, dříví tudy nesoustřeďovat a na této louce s ním nemanipulovat a neskládkovat ho. Netěžit případné doupné stromy.
Stupeň přirozenosti dle vyhlášky č. 64/2011 Sb. Tabulky - Vzor přílohy T2 k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu 1 657
3
19
název
výměra (ha)
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče
doporučený zásah
naléhavost
termín provedení 1.7.-31.8.
0,0657
Suchá louka Ruční kosení - kosou Dlouhodobý cíl péče: Zachování příznivého stavu louky s pestrým zastoupením dvouděložných rostlin a udržení životaschopné a stabilní populace prstnatce bezového
1
0,1093
Mezofilní louka
1
Ruční kosení, nebo traktor
interval provádění
1x ročně V kontakt u s plochou 3 2x ročně 10.6.-31.8. 2 x ročně
