Plán péče o přírodní památku Plácky na období 2014-2023
J. Losík a A. Háková 2013
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 313 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Plácky druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Ministerstvo školství, věd a umění číslo předpisu:
153 515/50
datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
14.11. 1950 14.11. 1950
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Jihomoravský Břeclav Hustopeče Hustopeče Velké Němčice Velké Němčice
Příloha: Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením zvláště chráněného území
1
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: (779229 Velké Němčice) Číslo parcely podle KN
Číslo Druh pozemku podle parcely KN podle PK nebo jiných evidencí
494/1 494/67 494/30 494/68 2979/3 4112/2 Celkem
Způsob využití pozemku podle KN
trvalý travní porost trvalý travní porost vodní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha
Číslo listu vlastnictví
10001 10001 koryto 10001 vodního toku umělé 10001 10001 10001
Výměra parcely celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
24880
24880
803
803
180
180
958
958
1155
1155
1306
1306 29282
Informace avýměry parcel byly získány z Nahlížení do KN. Podrobný přehled parcel a jejich vlastníků je uveden v příloze č. T2 plánu péče (zdroj webová aplikace Nahlížení do KN, stav k 11.11. 2013). Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Přílohy: Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma. Příloha T3: Podrobný přehled parcel a jejich vlastníků
2
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha lesní pozemky 0 vodní plochy
0,018
trvalé travní porosty orná půda
2,7796
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
0
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
0 0 0,018
0
0,1306
neplodná půda ostatní způsoby využití
0 0,1306
2,9282
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
nepřekrývá se nepřekrývá se nepřekrývá se
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
nepřekrývá se nepřekrývá se
Příloha: Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. – řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Mokřad s cennou slanomilnou vegetací
3
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému podíl plochy v popis ekosystému ZCHÚ (%) sv. Juncion gerardii 70 % Cenná společenstva subhalofilních a místy až halofilních trávníků s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů slanomilných rostlin. Poslední zachovalejší pozůstatek dříve rozsáhlých slanisek v okolí Velkých Němčic a cenná lokalita slanomilné květeny na jižní Moravě. B. druhy název druhu
česnek hranatý (Allium angulosum) proskurník lékařský (Althaea officinalis)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stovky rostlin stovky rostlin
stupeň ohrožení *
popis biotopu druhu
C2* C3** C2* C2**
Izolované populace v SZ a V části PP, travní porosty koseny. Výskyt ve východní části PP na dně nebo v blízkosti odvodňovacích příkopů, travní porosty koseny. Ojedinělý nález v severovýchodní části, travní porosty koseny příležitostně. Výskyt v JV části PP u její hranice podél odvodňovacího kanálu, travní porosty koseny. Roztroušený výskyt v rámci travních porostů, travní porosty koseny. Rozsáhlé porosty převážně při západní a jižní hranici PP, nekoseno. V roce 2012 byl zjištěn ojedinělý výskyt v melioračním kanálu v J části PP, dále také na mírně zasoleném úhoru 0,5 km od hranice PP. V roce 2013 hojný výskyt na poli v západní části ochranného pásma PP (Slavík in verb 2013). Výskyt poprve doložen v roce 2006 (Lustyk in Novák 2012). Roztroušeně, místy hojně v rámci kosených i příležitostně kosených travních porostů na většině území PP.
hvězdnice pozdní (Aster amellus)
1 rostlina
C3* C3**
prorostlík nejtenčí (Bupleurum tenuissium) ostřice Otrubova (Carex otrubae)
do dvou stovek rostlin
C1* C1**
desítky trsů
C4a* C4a**
ostřice pobřežní (Carex riparia) merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides)
hojně
C4a* C4a** A2* C1**
štětka laločnatá (Dipsacus laciniatus)
2 rostliny
hojně
C3* C3**
4
blín černý (Hyoscyamus niger) sítina Gerardova (Juncus gerardii) buřina jablečníkovitá (Leonurus marrubiastrum) štírovník tenký (Lotus tenuis) komonice zubatá (Melilotus dentatus) hadí mord šedý (Scorzonera cana) divizna Chaixova rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum)
do desítky rostlin C3* C3** hojně C1* C1** stovky rostlin C2* C2**
Výskyt v nekoseném porostu při JV okraji PP. Rozsáhlé porosty převážně v J části PP, koseno. Výskyt převážně v JZ části PP, koseno.
desítky rostlin
Výskyt vázán na JV část PP, koseno. Výskyt vázán na JV část PP, koseno. Výskyt převážně ve střední části PP, a také v JV cípu, koseno. V travních porostech v SZ části PP, koseno.
desítky rostlin desítky rostlin 3 rostliny
C3* C3** C2* C2** C2* C3** C4a* C4a**
*dle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin (Procházka 2001) **dle Red List of vascular plants of the Czech Republic. (Grulich 2012)
C. útvary neživé přírody Nevyskytují se
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Přírodní památka není v překryvu s žádnou EVL ani PO. 1.9 Cíl ochrany Zachování slanomilné vegetace v intenzivně zemědělsky obhospodařovaném území, která je biotopem zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin.
5
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Plácky se nachází v polích cca 530 m jižně od Velkých Němčic v nivě Starovického potoka levého přítoku Svratky v Uherčické sníženině. Je obklopena intenzivně obhospodařovanými zemědělskými pozemky, které jsou zmeliorovány. Nadmořská výška území činí asi 177 m. Geologický podklad tvoří třetihorní zpevněné sedimenty ždánického flyše, překryté hlinitopísčitými náplavy Starovického potoka. Půdním typem jsou černozemě pelické se slabým solončakováním. Klimaticky se jedná o teplou oblast T4. Dle biogeografického členění zájmové území spadá do bioregionu 4.5 Dyjsko-moravský. Motivem ochrany je v současné době zachování cenných společenstev subhalofilních a místy až halofilních trávníků s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (prorostlíku nejtenčího, sítiny Gerardovi a česneku hranatého). Z dalších vzácných druhů se zde vyskytuje merlík slanomilný, komonice zubatá, proskurník lékařský a další druhy rostlin. Jedná se o poslední pozůstatek v minulosti rozšířených slanisek v okolí Velkých Němčic. V rámci PP Plácky dominují subhalofilní trávníky sv. Juncion gerardii, v severní části na sušších místech nalezneme mezofilní porosty sv. Arrhenatherion. Západní a jižní okraj ZCHÚ zarůstá porosty rákosin a vysokých ostřic. V roce 2012 zde bylo nalezeno celkem 109 druhů rostlin (Novák 2012). Ze zvláště chráněných druhů živočichů zde byl aktuálně pozorován bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), v minulosti zde bylo doloženo hnízdění konipasa lučního (Motaxilla flava) a bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra). Lokalita byla v první polovině 20. století refugiem halofilní entomofauny, nyní se zde převládají spíše běžné luční a ruderální druhy.
6
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
popis biotopu druhu, další poznámky
česnek hranatý Allium angulosum
stovky rostlin
SO
hvězdnice pozdní Aster amellus
1 rostlina
O
prorostlík nejtenčí Bupleurum tenuissium
do 200 rostlin
KO
sítina Gerardova Juncus gerardii bramborníček černohlavý Saxicola rubicola
hojně
SO
1 pár
O
Izolované populace v SZ a V části PP, travní porosty koseny, dílčí plochy 1 a 2. Ojedinělý nález v severovýchodní části, travní porosty koseny, dílčí plocha 1. Výskyt v JV části PP u její hranice podél odvodňovacího kanálu, travní porosty koseny. V současné době jeden z nejvzácnějších druhů naší květeny, který je znám pouze z několika lokalit na jižní Moravě a v severozápadních Čechách. Na území PP byl zjištěn naposled v roce 1977 (Grulich 1987) a potvrzen byl až během botanického průzkumu (Novák 2012). Lokalita hostí bohatou populaci (asi 180 rostlin). Vzhledem k jednoletosti by bylo vhodné rostliny během seče co nejméně poškodit, aby byl na lokalitě zajištěn stálý přísun diaspor. Dílčí plocha 2. Rozsáhlé porosty převážně v J části PP, koseno. Dílčí plochy 1 a 2. Pozorován opakovaně při terénních pochůzkách v roce 2013. Dílčí plocha 1.
7
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území bylo vyhlášeno přírodní rezervací v roce 1950, od r. 1956 v kategorii státní přírodní rezervace, s účinností zák. 114/1992Sb. převedeny do kategorie přírodní památka. Vyskytovaly se zde mimo jiné halofilní sukulenti (slanorožec rozprostřený – Salicornia prostrata a solnička rozprostřená – Suaeda prostrata). Na lokalitě tak byla pravděpodobně vyvinuta také vegetace sv. Salicornion prostrateae. Tato vegetace, stejně jako výše zmíněné sukulentní halofyty, z území ČR již vymizely. Změny ve složení vegetace na území ZCHÚ byly následkem ovlivnění vodního režimu, který byl poprvé výrazně narušen pravděpodobně v roce 1945, kdy byl stržen jez na řece Svratce a došlo k poklesu hladiny spodní vody a začalo odsolování půdního profilu. Obzvláště nepříznivý pro rozvoj slanomilných společenstev byl údajně suchý rok 1947 (V. Vlach sec. Husák & Jatiová (1984) in Danihelka, Kmet, 2005). V letech 1950– 1958 se vodní režim lokality opět zlepšil, což se projevilo „návratem“ obligátních halofytů. V letech 1958–1965 byla voda z okolních zamokřených pozemků odvedena drenážemi, které svým vlivem zasáhly i území rezervace. Tyto drenáže však nebyly dostatečně účinné, takže byly po roce 1970 obnoveny nebo nahrazeny účinnějšími, což se projevilo postupným odsolením půdy a zánikem populací halofilních druhů. V roce 1976 se hladina podzemní vody nacházela 120–150 cm pod povrchem půdy. Negativní vliv změn vodního režimu ještě posílilo ukončení pastvy dobytka a ponechání území ladem, což podnítilo expanzi konkurenčně silných vytrvalých druhů, zejména rákosu obecného (Phragmites australis), ostřice pobřežní (Carex riparia) a pýru plazivého (Elytrigia repens). Nejdéle na lokalitě přežívaly vytrvalé halofyty, z nichž např. jitrocel přímořský (Plantago maritima) vymizel až po roce 1986. V devadesátých letech zůstala rezervace bez jakékoli péče, což urychlilo její degradaci. V roce 2005 na lokalitě převládala mírně ruderalizovaná (subhalofilní) luční vegetace s kostřavou rákosovitou (Festuca arundinacea), omanem britským (Inula britannica) a hořčíkem jestřábníkovitým (Picris hieracioides). Na vlhčích místech se vyskytovaly porosty vysokých ostřic, zejména ostřice pobřežní (Carex riparia), a řídké rákosiny (Danihelka, Kmet 2005). Od roku 2005 probíhá v území pravidelné kosení travních porostů, které bylo v letech 2005-2007 doplněné o pastvu ovcí. V JV cípu ZCHÚ byl znovu doložen výskyt obligátních halofytů (prorostlíku nejtenčího a komonice zubaté). V této části ZCHÚ v jarním období hladina podzemní vody dosahuje blízko k úrovni terénu. Do určité míry je to dáno konfigurací terénu, případně nefunkčností melioračních systémů. b) zemědělské hospodaření V 50 m ochranném pásmu se nacházejí intenzivně obhospodařovaná pole, která byla v 50. – 60. letech zmeliorována, v 70. letech došlo k dalšímu zkapacitnění drenáží, což se projevilo na odvodnění území ZCHÚ. Následkem těchto opatření došlo ke změně ve složení travních porostů a vymizení halofytů. Zemědělské hospodaření probíhá v celém ochranném pásmu ZCHÚ. c) rekreace a sport Území není turistickým cílem. Při severním okraji je umístěna informační tabule o významu PP Plácky jako biotopu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
8
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Velké Němčice z roku 1995 se Změnou č. 1 z roku 2000, Změnou č. 2 z roku 2006 a Změnou č. 3 z roku 2009. V roce 2012 bylo zahájeno projednávání návrhu zadání ÚP Velké Němčice. Výnos č. 14.200/88-SÚOP – Ministerstvo kultury ČR, datum vydání 29.11.1988, datum účinnosti 30.12.1988 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o útvarech neživé přírody Na území PP Plácky se nevyskytují. 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Převládajícím vegetačním typem na lokalitě jsou subhalofilní trávníky, které lze klasifikovat na pomezí svazů Arrhenatherion a Juncion gerardii s výskytem některých subhalofilních a fakultativně halofilních druhů (např. proskurník lékařský – Althaea officinalis, ostřice Otrubova – Carex otrubae, ostřice plstnatá – Carex tomentosa, kostřava nepravá – Festuca pseudovina, hadí mord šedý – Scorzonera cana). Na méně zasolených místech (zejména SZ část lokality) tyto trávníky přecházejí v běžné mezofilní luční porosty svazu Arrhenatherion, ve kterých se vyskytují i některé vyloženě suchomilné druhy (např. hvězdnice pozdní – Aster amellus, užanka lékařská – Cynoglossum officinale, lnice květel – Linaria vulgaris). V jižní polovině PP lze ovšem nalézt zasolené trávníky s dominantní sítinou Gerardovou (Juncus gerardii). Ty jsou vedle výskytu fakultativnách halofytů charakteristické přítomností některých obligátních halofilních druhů (prorostlík nejtenčí – Bupleurum tenuissimum, komonice zubatá – Melilotus dentatus), tuto vegetaci lze zřejmě řadit do asociace Scorzonero parviflorae-Juncetum gerardii (svaz Juncion gerardii). Fragmentárně a liniově je v odvodňovacím kanále v JV části lokality vyvinuta vegetace vlhkých obnažených den s výskytem merlíku slanomilného (Chenopodium chenopodioides) a dominancí lebedy hrálovité (Atriplex hastata). Tuto vegetaci snad lze řadit do asociace Chenopodio chenopodioidis-Atriplicetum prostrateae (svaz Chenopodion rubri), která je na našem území extrémně vzácná a známá pouze z několika jihomoravských lokalit. Zejména podél západního a jižního okraje je PP lemována různě širokým pruhem rákosin a porostů vysokých ostřic (převládá ostřice pobřežní – Carex riparia), tuto vegetaci lze klasifikovat do asociace Phragmitetum australis a Caricetum ripariae (svazy Phragmition australis a Magno-Caricion gracilis). Tento typ vegetace nalezneme také jako izolovanou plochu v jižní části lokality. Na základě botanického průzkumu v roce 2012 a terénních šetření v roce 2013 bylo území PP Plácky rozděleno do tří dílčích ploch, pro které jsou navrhována specifická opatření pro následnou péči o travní porosty a o biotopy zvláště chráněných druhů rostlin. Dílčí plocha 1: Pravidelně obhospodařované luční porosty zahrnující severní části území PP o rozloze 1,36 ha. Vegetačně se jedná částečně o sečené trávníky svazu Arrhenatherion, místy s výrazným přechodem do subhalofilních trávníků sv. Juncion gerardii. Zastoupení slanomilných druhů je nižší a zjištěny byly hlavně subhalofyty a fakultativní halofyty (např. proskurník lékařský - Althaea officinalis, ostřice Otrubova – Carex otrubae, kostřava nepravá – Festuca pseudovina). Obligátní halofyty jako sítina Gerardova (Juncus gerardii) nebo komonice zubatá (Melilotus dentatus) se zde vyskytují v menších populacích. 9
Při severním okraji plochy ojediněle bez černý (Sambucus nigra), myrobalán třešňový (Prunus cerasifera), při východní hranici plochy několik jedinců trnky obecné (Prunus spinosa). Dílčí plocha 2: Pravidelně obhospodařované luční porosty zahrnující trávníky v jižní části PP o rozloze 1,23 ha. Převládají zde subhalofilní trávníky, které zejména v jihovýchodním cípu lokality přecházejí do halofilních trávníků s dominancí sítiny Gerardovy (Juncus gerardii). Vedle častého výskytu subhalofilních druhů zde místy, zejména v porostech sítiny Gerardovy, rostou ve větším množství také obligátní halofyty (např. prorostlík nejtenčí – Bupleurum tenuissimum, komonice zubatá - Melilotus dentatus). V jihovýchodním cípu chráněného území v jarním období hladina podzemní vody dosahuje blízko k úrovni terénu. Ve východním cípu plochy se nachází bez černý (Sambucus nigra). Dílčí plocha 3: Porosty vysokých ostřic a rákosu na více místech PP o celkové rozloze 0,33 ha, kde dominuje ostřice pobřežní (Carex riparia) a rákos obecný (Phragmites australis). Z dalších druhů se zde běžně vyskytují druhy jako ostřice štíhlá (Carex acuta), ostřice ostrá (Carex acutiformis), pcháč rolní (Cirsium arvense), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), svízel přítula (Galium aparine). Ojediněle zde nalezneme i vzácnější druhy rostlin (buřina jablečníkovitá – Leonurus marrubiastrum a blín černý – Hyosciamus niger). Porosty jsou bez managementu. V západním cípu plochy se nachází mladý jedinec javoru jasanolistého (Acer negundo).
Přílohy: Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Mapa dílčích ploch a objektů a pozemků podle vlastnictví 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Podle dostupných informací nebyl od roku 1992 pro přírodní památku Plácky zpracován plán péče a referát životního prostředí Okresního úřadu Břeclav, jako příslušný orgán ochrany přírody, o chráněné území (s výjimkou částečné výměny tabulí se státním znakem) nijak nepečoval. V roce 2001 bylo území ZCHÚ jednorázově posečeno, ovšem v dalších letech zůstává až do roku 2005 opět bez zásahu (Danihelka, Kmet 2005). Od roku 2005 probíhá na území PP pravidelné kosení travních porostů v pozdním létě, část plochy byla při severovýchodní hranici v roce 2013 ponechána neposečená, příležitostně probíhala spolu s kosením v období 2005 - 2007 pastva ovcí, při které došlo k žádoucímu narušení drnu. Na základě botanického průzkumu v roce 2012 a terénních šetření v roce 2013 můžeme konstatovat, že díky prováděné péči o travní porosty došlo k výraznému zlepšení stavu vegetace a k opětovnému návratu některých vzácných slanomilných druhů. Významný je nález prorostlíku nejtenčího, který zde byl naposledy zjištěn v roce 1977 (Grulich 1987). Výskyt komonice zubaté je zde doložen naposledy v roce 1986. V území a jeho ochranném pásmu byl také nově zjištěn merlík slanomilný. S ohledem na zjištěné změny ve složení a kvalitě vegetace navrhujeme pokračovat v probíhajícím managementu, který zahrnuje kosení travních porostů v pozdním létě, část 10
porostů je žádoucí ponechat příležitostně neposečenou, tak jak tomu bylo v roce 2013. Umístění neposečených ploch je nutné každoročně měnit. Nanejvýš vhodné je pro narušení půdního drnu přepasení lokality v jarním období, případně extenzivní pastva hospodářských zvířat v létě. Kromě plošných zásahů je vhodné na lokalitě kriticky ohroženého prorostlíku nejtenčího a merlíku slanomilného, případně dalších halofytních druhů, uvažovat o lokálním mechanickém narušování jejich biotopů a bezprostředního okolí např. s pomocí vertikulačních hrábí. Zvláštní pozornost je nutné věnovat jihovýchodní části ZCHÚ, kde se vyskytují halofytní druhy rostlin. Je třeba jejich výskyt nadále sledovat a v případě zjištění negativnch změn uzpůsobit managementové zásahy jejich potřebám, např. dobu kosení, frekvenci a míru narušování drnu. V rámci dílčích ploch 1 a 2 navrhujeme provést plošné odstranění drhu na ploše max. 10 x 10 m a to do hloubky cca 10 cm pomocí těžké techniky např. nakladače či bagru. Odstraněné drny budou z území PP odvezeny. Plochy pro odstranění drnu je třeba umístit mimo místa výskytu zvláště chráněných druhů rostlin. Před stržením drnu je proto nezbytné provést aktuální botanický průzkum, na jehož základě bude temto zásah přesně lokalizován. Rozvinuté ostřicové porosty a rákosiny podél jižní a západní hranice PP je možné ponechat bez zásahu. Slouží jako určité bariéry proti působení nežádoucích vlivů při zemědělském hospodaření. Při jejich rozrůstání do halofilních trávníků je vhodná jejich redukce a to od vnitřního okraje ZCHÚ. V rámci dílčí plochy 2 (jižní část území) se vyskytuje izolovaný ostrůvek tohoto typu vegetace. Vzhledem k výskytu zájmových druhů rostlin v jeho bezprostředním okolí navrhujeme provádět občasné kosení okrajových částí porostu s odlízením posečené hmoty (plocha do 0,01 ha). V minulosti došlo na lokalitě k narušení vodního režimu. V současnosti nejsou k dispozici aktuální údaje o fungování vodního režimu. Navrhujeme vyhotovit studii vodních poměrů na lokalitě a v jejím okolí, na základě které budou navržena specifická opatření ke zvýšení hladiny podzemní vody (např. přehrádky na odvodňovacích kanálech). Výška přehrádek a jejich umístění bude výsledkem navrhované studie. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize K jistým kolizím by mohlo docházet při provádění zásahů při péči o travní porosty a rostlinné druhy a při ochraně živočichů, převážně bezobtralých. Navrhovaná seč s ponecháním části plochy neposečené vyloučí možné střety při ochraně rostlin a živočichů. Při obvodu ZCHÚ se vyskytují jednotlivé keře, které navrhujeme v území ponechat z důvodu jejich významu jako úkrytu ptáků a drobných savců. Jejich poloha není v kolizi se zájmy ochrany slanomilné vegetace. Prioritní zájmy ochrany přírody nejsou stanoveny.
11
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ a) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Travní porosty v rámci dílčí plochy 1|: Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
sečení 1x ročně 1x ročně samohybná těžká technika, samohybná lehká technika, případně ruční nástroje pol. května – červenec, alternativně i srpen Je vhodné doplnit přepásáním otavy nebo pomístním narušením povrchu. Travní porosty na 1/5 pozemku je vhodné ponechat bez zásahu, umístění ponechávané plochy je nezbytné obměňovat. Posekanou hmotu odstranit mimo území PP.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky
pastva 1x2 roky 1x 3 roky Ovce, skot, koza, kůň, drůbež červenec – srpen, alternativně i duben, září Vhodná je pastva v pozdním létě. Lokalitu je možné intenzivně přepást v jarním období, kdy dojde nejsnáze k žádoucímu narušení drnu. Počet zvířat bude záležet na jejich druhu a délce pastevního období.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky
mechanické narušení půdního povrchu - lokální 1x 3 roky 1x 6 let ruční nástroje (např. vertikulační hrábě) či lehká technika duben Provádět pouze lokálně na plochách max. 10 x 10 m, cílem je vytvoření mozaiky zapojených a nezapojených společenstev. Cíleně na plochách s výskytem konkurečně slabých slanomilných druhů a v blízkosti jejich výskytu. Zásahy je nutno monitorovat a vyhodnocovat.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management
mechanické narušení půdního povrchu – stržení drnu 1x 4 roky 1x 9 let samohybná těžká technika duben - květen 12
Upřesňující podmínky
Provádět pouze lokálně na plochách max. 10 x 10 m, cílem je vytvoření obnaženého povrchu, kde budou existovat vhodné podmínky pro obnovu slanomilných trávníků z původní semnné banky. Plocha bude umístěna mimo výskyt zvláště chráněných druhů rostlin, a proto je nutné před její realizací provést botanický průzkum. Zásah je nutno monitorovat a vyhodnocovat a na základě výsledků přistoupit případně k opakování zásahu na jiné ploše. Stržené drhy budou z území PP odstraněny.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky
odstraňování náletových dřevin 1x 5 let 1x 9 let ruční nástroje listopad - únor Provádět pouze při jejich rozrůstání a ohrožení slanomilných trávníků. Dřevinnou hmotu je nutné z území ZCHÚ odstranit.
Travní porosty v rámci dílčí plochy 2: Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
sečení 1x ročně 1x ročně samohybná těžká technika, i samohybná lehká technika, případně ruční nástroje pol. května - červenec, alternativně i srpen Je vhodné doplnit přepásáním otavy nebo pomístním narušením povrchu cíleně v jihovýchodním cípu ZCHÚ v místech výskytu slanomilných druhů. Travní porosty na 1/5 pozemku je vhodné ponechat bez zásahu, umístění ponechávané plochy je nezbytné obměňovat. Posekanou hmotu odstranit mimo území PP.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky
pastva 1 x 2 roky 1x 3 roky Ovce, skot, koza, kůň, drůbež červenec – srpen, alternativně i duben, září Je možné lokalitu intenzivně přepást v jarním období, kdy dojde k žádoucímu narušení drnu. Počet zvířat bude záležet na jejich druhu a délce pastevního období.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval
mechanické narušení půdního povrchu - lokální 1x 2 roky 1x 6 let 13
Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky
ruční nástroje (např. vertikulační hrábě) či lehká technika duben Provádět pouze lokálně na plochách max. 10 x 10 m, cílem je vytvoření mozaiky zapojených a nezapojených společenstev. Cíleně na plochách s výskytem konkurečně slabých slanomilných druhů a v blízkosti jejich výskytu, tedy v jihovýchodním cípu. Zásahy je nutno monitorovat a vyhodnocovat.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky
mechanické narušení půdního povrchu – stržení drnu 1x 4 roky 1 x 9 let samohybná těžká technika duben - květen Provádět pouze lokálně na plochách max. 10 x 10 m, cílem je vytvoření obnaženého povrchu, kde budou existovat vhodné podmínky pro obnovu slanomilných trávníků z původní semnné banky. Umístění plochy bude mimo výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a její umístění je nutné specifikovat na základě aktuálního botanického průzkumu. Zásah je nutno monitorovat a vyhodnocovat a na základě výsledků přistoupit případně k opakování zásahu na jiné ploše. Stržené drhy budou z území PP odstraněny.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky
odstraňování náletových dřevin 1x 5 let 1x 9 let ruční nástroje listopad - únor Provádět pouze při jejich rozrůstání a ohrožení slanomilných trávníků. Dřevinnou hmotu je nutné z území ZCHÚ odstranit.
Porosty vysokých ostřic a rákosiny v rámci dílčí plochy 3: Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
sečení 1x ročně 1x 3roky samohybná lehká technika, samohybná těžká technika případně ruční nástroje červen Každoroční sečení okrajů izolovaného ostrůvku v rámci dílčí plochy 2 (cca 0,01 ha) je žádoucí v prvních 3 letech, poté postačí 1 x 3 roky. Nutné je posečenou hmotu z území odstranit. Při rozrůstání porostů při jižní a západní hranici ZCHÚ je vhodné porosty redukovat z vnitřní strany PP.
14
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky
odstraňování náletových dřevin 1x 5 let 1x 9 let ruční nástroje listopad - únor Provádět pouze při jejich rozrůstání a ohrožení slanomilných trávníků. Dřevinnou hmotu je nutné z území ZCHÚ odstranit.
b) péče o rostliny Prorostlík nejtenčí – kromě pravidelné seče, či pastvy je vhodné občasně lokálně mechanicky narušit jeho biotop a bezprostřední okolí výskytu, např. s pomocí vertikulačních hrábí. Merlík slanomilný - kromě pravidelné seče, či pastvy je vhodné občasně lokálně mechanicky narušit jeho biotop a bezprostřední okolí výskytu, např. s pomocí vertikulačních hrábí, příp. nabídnout vhodné stanoviště obnažením půdního povrchu. Expanzivní druhy (rákos, vysoké ostřice apod.) - je žádoucí sledovat výskyt těchto druhů a v případě jejich šíření do halofilních a subhalofilních trávníků bude vhodné zvážit razantnější managementové zásahy (zintenzivnění seče či pastvy, větší narušování drnové vrstvy, plošné pravidelné kosení apod.). c) péče o živočichy Z důvodu zachování hnízdního biotopu ohroženého bramborníčka černohlavého budou při obvodu plochy zachovány stávající keřové porosty. Při jejich expanzi a ohrožení vzácných slanomilných společenstev je nutná jejich likvidace mimo vegetační sezónu. d) péče o útvary neživé přírody Nevyskytují se.
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) útvary neživé přírody Nevyskytují se. b) nelesní pozemky Příloha: Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo ZCHÚ tvoří 50 m pás kolem jeho hranice. V současnosti se zde vyskytují intenzivně obhospodařované polní kultury. Při západní a jižní hranici území PP odděluje od ochranného pásma porost vysokých ostřic a rákosu. Při východní hranici se nachází cca 3 m široký neobhospodařovaný pás ruderální vegetace. Aby nedocházelo k rozšiřování diaspor těchto nežádoucích druhů, je vhodné porost alespoň 1x ročně pokosit. Také by bylo žádoucí v ochranném pásmu nepoužívat chemické látky.
15
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území současné PP je chráněno od roku 1950 a při vyhlášení bylo vymezeno jako „přírodní rezervace“ Plácky a bylo vyhlášeno na parcelách PK 493/1 (část), 494/1 (část), 2979/2 (část). V roce 2005 byl vyhotoven nový geometrický plán, kdy došlo k zaměření skutečného stavu. V současnosti je za území PP Plácky uvažována travnatá enkláva na celých pozemcích p.č. 494/1, 494/67, 494/30, 494/68, 2979/3, 4112/2 o celkové výměře 2,9282 ha. Hranice předmětných pozemků jsou zaneseny do katastru nemovitostí. Z těchto důvodů je nutné území PP Plácky přehlásit dle nového geometrického plánu. Území PP Plácky je nyní v terénu vyznačeno čtyřmi tabulemi se státním znakem. Jejich umístění není třeba měnit, ale bylo by vhodné dvě smaltované tabule se starým státním znakem v SV a JV cípu ZCHÚ nahradit za nové. V JV cípu je vhodné instalovat železnou tyč s pruhovým značením. Pruhové značení je nutné obnovit v JZ cípu. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Na základě nového geodetického zaměření bude nutné PP Plácky nově vyhlásit. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností V současnosti není třeba navrhovat jakékoliv opatření pro regulaci rekreačního a sportovního využívání území. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území K informovanosti veřejnosti slouží v současnosti informační tabule s popisem předmětu ochrany PP Plácky, která je vhodně umístněna u přístupové cesty. Další opatření není třeba realizovat. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Vzhledem k charakteru území a vývoji vegetace navrhujeme provést tyto inventarizační průzkumy: •
• •
•
monitorovat 1 x 2 roky vliv managementových opatření na stav a vývoj vegetace na základě přítomnosti trvalých monitorovacíh ploch a fytocenologického snímkování. zpracovat entomologický inventarizační průzkum – 1x 10 let zpracovat odbornou studii vodních poměrů na lokalitě včetně jejího ochranného pásma, součástí bude i návrh opatření ke zlepšení současného stavu (umístění a podoba přepážek na odvodňovacích příkopech podél severní a jižní hranice lokality) ke konci platnosti plánu péče zpracovat nový botanický inventarizační průzkum, který vyhodnotí účinky managementových zásahů
16
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy obnova pruhového značení doplnění hraničního kůlu se státním znakem (2 ks) botanický inventarizační průzkum entomologický inventarizační průzkum studie vodních poměrů na lokalitě a návrh nápravných opatření Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy sečení (těžkou, část lehkou mechanizací) pastva hospodářských zvířat mechanické odstraňování náletových dřevin mechanické narušení půdního povrchu – lokální mechanické narušení půdního povrchu – stržení drnu monitoring vývoje vegetace Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
17
Orientační náklady za rok (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
----------------------------------------------
2 500 3 000 9 000 12 000 40 000
----------
66 500 30 000 50 000 1500 4 000 8 000
300 000 250 000 3 000 12 000 16 000
3 000 96 500
9 000 590 000
----------
656 500
4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR (2013): Ústřední seznam ochrany přírody. [on-line databáze; http://drusop.nature.cz/]. [cit. 2013-11-11]. Danihelka J. (2001): Posouzení současného stavu přírodní památky Plácky u Velkých Němčic. – Ms., 2 pp. [Depon. in: Správa chráněné krajinné oblasti Pálava.] Danihelka J., Kmet J. (2005): Plán péče o PP Plácky na období 2005-2013, 20 pp. Grulich V. (1987): Slanomilné rostliny na jižní Moravě. Český svaz ochránců přírody. Břeclav. Grulich V. (2012): Červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Preslia 84 (3). Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. et al. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. MŽP. Planeta 8/2004. Husák Š. & Jatiová M. (1984): Chráněná území se slanomilnou vegetací na lokalitě Plácky. Památ. a Přír. 9: 417–419. Chytrý M. et al. (2007): Vegetace České republiky 1 – Travinná a keříčková vegetace. Academia. Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. et Lustyk P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 445 pp. Mackovčin P. et al. (2007): Brněnsko. IN: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. AOPK ČR a EkoCentrum. Brno, Praha, 932 pp. MŽP (2005): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, http://www.mzp.cz/cz/osnova_planu_pece. Novák P. (2012): Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu. Krajský úřad Jihomoravského kraje. 29 pp. Petříček V. a kol. (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Procházka F. et al. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda 18: 1–133. Mapové a jiné podklady: Mapové podklady: ArcGis Map Service Cenia/cenia_RETM_25_JTSK_2 m ArcGis Map Service Cenia/cenia_ZM_25_JTSK_2 m ArcGis Map Service ČÚZK/Katastrální mapy ArcGis Map Service ČÚZK/Ortofoto
webové portály: http://mapy.nature.cz/ http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ jiné podklady Geometrický plán PP Plácky z roku 2005 (zdroj: KrÚ Jihomoravského kraje, pracoviště Hodonín)
18
4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky C1 – druh kriticky ohrožený C2 – druh silně ohrožený C3 – druh ohrožený EVL – Evropsky významná lokalita KN – Katastr nemovitostí LV – list vlastnictví MŽP – Ministerstvo životního prostředí OkÚ – Okresní úřad OP – ochranné pásmo PO – ptačí oblast PP – přírodní památka ZCHÚ – zvláště chráněné území Plán péče zpracovali: Mgr. Jan Losík, Ph.D. Schweitzerova 47, 779 00 Olomouctel.: 605623654, e-mail:
[email protected] Mgr. Alice Háková 512 33 Studenec 166 tel. : 737726287, e-mail:
[email protected]
V Olomouci dne 15.11. 2013 Podpis
Odborné posouzení AOPK ČR: Plán péče vyhovuje po odborné i věcné stránce. Doporučujeme, aby byl schválen a realizován. V Brně dne
podpis
razítko
Schválení orgánem ochrany přírody: Potvrzení o schválení plánu péče o PP Plácky na období 2014 – 2023. V Brně dne
podpis
razítko
19
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území............................................................................ 1 1.1 Základní identifikační údaje............................................................................................. 1 1.2 Údaje o lokalizaci území .................................................................................................. 1 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ...................................... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma......................................................................... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími.................................................................. 3 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................... 3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ................................................................................................... 3 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ............................................... 3 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ...................................................... 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu .................................. 5 1.9 Cíl ochrany ....................................................................................................................... 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany .............................. 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ....................................... 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ....................................................................... 8 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy........................ 9 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ................................... 9 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup......................................................................................................... 10 3. Plán zásahů a opatření .......................................................................................................... 12 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ............................ 12 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................... 15 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu............................................................................ 16 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .................................. 16 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností .................. 16 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území .............................................................................. 16 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území........................ 16 4. Závěrečné údaje.................................................................................................................... 17 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ............................................................................................................. 17 4.2 Použité podklady a zdroje informací.............................................................................. 18 4.3 Seznam používaných zkratek ......................................................................................... 19 5. Obsah.................................................................................................................................... 20
20
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T3 – Podrobný přehled parcel a jejich vlastníků
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením zvláště chráněného území jeho ochranného pásma Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Mapa dílčích ploch a objektů a pozemků podle vlastnictví
21
Tabulky - Příloha T2 k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu
1
2
3
název
Severní část
Jižní část
Ostřicové porosty a rákosiny
výměra (ha)
1,36
1,23
0,33
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče
doporučený zásah
Pravidelně obhospodařované luční porosty zahrnující severní části území PP. Vegetačně se jedná o sečené trávníky svazu Arrhenatherion, místy s výrazným přechodem do subhalofilních trávníků sv. Juncion gerardii. Zastoupení slanomilných druhů je nižší a zjištěny byly hlavně subhalofyty a fakultativní halofyty (např. proskurník lékařský, ostřice Otrubova). Obligátní halofyty jako sítina Gerardova nebo komonice zubatá se zde vyskytují v menších populacích. Cílem zásahů je snížení početnosti konkurenčně silných druhů a vytvoření podmínek pro možnou kolonizaci narušených povrchů slanomilnými rostlinami.
Sečení porostů s odklízením pokosené hmoty
1
Pastva hospodářských zvířat
1
Mechanické narušování povrchu – lokální
1
pol.května 1 x ročně červenec, alternativně i srpen duben nebo 1 x 2 roky červenec - srpen alternativně i září duben 1 x 3 roky
Mechanické narušování povrchu – stržení drnu Odstraňování náletových dřevin
2
duben - květen
1 x 4 roky
3
listopad - únor
1 x 5 let
Sečení porostů s odklízením pokosené hmoty
1
Pastva hospodářských zvířat
1
Mechanické narušování povrchu – lokální
1
pol.května 1 x ročně červenec, alternativně i srpen duben nebo 1 x 2 roky červenec - srpen alternativně i září duben 1 x 3 roky
Mechanické narušování povrchu – stržení drnu Odstraňování náletových dřevin
2
duben - květen
1 x 4 roky
3
listopad - únor
1 x 5 let
2
červen
1 x ročně
3
listopad - únor
1 x 5 let
Pravidelně obhospodařované luční porosty zahrnující trávníky v jižní části PP. Převládají zde subhalofilní trávníky, které zejména v jihovýchodním cípu lokality přecházejí do halofilních trávníků s dominancí sítiny Gerardovy. Vedle častého výskytu subhalofilních druhů zde místy, zejména v porostech sítiny Gerardovy, rostou ve větším množství také obligátní halofyty (např. prorostlík nejtenčí, komonice zubatá). V jihovýchodním cípu chráněného území v jarním období hladina podzemní vody dosahuje blízko k úrovni terénu. Do určité míry je to dáno konfigurací reliéfu, případně nefunkčností melioračních systémů. Cílem zásahů je snížení početnosti konkurenčně silných druhů a vytvoření podmínek pro možnou kolonizaci narušených povrchů slanomilnými rostlinami.
Porosty vysokých ostřic a rákosu, kde dominuje ostřice pobřežnía Sečení porostů s odklízením pokosené hmoty rákos obecný. Výskyt je soustředěn podél jižní a jizápadní hranice PP. Dále je v rámci dílčí plochy 2 přítomen izolovaný ostrůvek Odstraňování náletových dřevin tohoto typu vegetace. Kosení plochy o rozloze 0,01 ha bude ostrůvkovité v závislosti na nálehavosti. Cílem péče je redukce porostů ohrožujících biotopy zvláště chráněných druhů rostlin.
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.
naléhavost
termín provedení
interval provádění
Příloha T3: Podrobný přehled parcel a jejich vlastníků Katastrální území: (779229 Velké Němčice) Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
494/1
494/67
494/30
494/68
2979/3
4112/2
Celkem
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
TTP
TTP
vodní plocha
TTP
TTP
ostatní plocha
Číslo listu Výměra parcely Výměra vlastnictví celková podle KN parcely 2 (m ) v ZCHÚ (m2)
Vlastnické právo/ Příslušnost hospodařit s majetkem státu
Adresa
10001
vlastník
Obec Velké Němčice, Městečko 85, 691 63 Velké Němčice Obec Velké Němčice, Městečko 85, 691 63 Velké Němčice Obec Velké Němčice, Městečko 85, 691 63 Velké Němčice Obec Velké Němčice, Městečko 85, 691 63 Velké Němčice Obec Velké Němčice, Městečko 85, 691 63 Velké Němčice Obec Velké Němčice, Městečko 85, 691 63 Velké Němčice
24880
24880
803
803
10001
koryto vodního toku-umělé
vlastník
10001
vlastník 180
180
958
958
10001
vlastník
10001
vlastník 1155
1155
1306
1306
10001
vlastník
29282