Plán péče o přírodní památku Přesličkový rybník

Plán péče o přírodní památku Přesličkový rybník na období 2013 – 2022

Zpracoval: NaturaServis, spol. s r.o., Petr Hesoun, Mgr. David Fischer

V Litvínově: 13. 3. 2012

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo: Kategorie ochrany: Název území: Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Orgán, který předpis vydal: Číslo předpisu: Datum platnosti předpisu: Datum účinnosti předpisu:

1398 přírodní památka Přesličkový rybník Nařízení Jihočeský kraj 9/2011 29.3. 2011 13.4. 2011

1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec: Katastrální území:

Jihočeský České Budějovice Trhové Sviny Nové Hrady Veveří u Nových Hradů

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: (Veveří u Nových Hradů) Číslo parcely podle KN

Číslo Druh parcely pozemku podle PK podle KN nebo jiných evidencí

416

vodní plocha

419/1

lesní pozemek

472 617/1 617/8 617/9 617/10

viz příloha

vodní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

Způsob využití pozemku podle KN

rybník

rybník

Výměra ZCHÚ dle zřizovacího předpisu: 8,72 ha

Číslo listu vlastni ctví 863 není na LV 863 1 4 1 4

Výměra Výměra parcely parcely v ZCHÚ (m2) celková podle KN (m2) 17444

17444

257810

37485

8758 685875 11347 7726 24236

8758 6793 11347 5145 575

Ochranné pásmo: Katastrální území: (Veveří u Nových Hradů) Číslo parcely podle KN

Číslo Druh parcely pozemku podle PK podle KN nebo jiných evidencí

Způsob využití pozemku podle KN

trvalý travní porost trvalý travní porost

386 387/1 387/3

ostatní plocha

jiná plocha

389/1

ostatní plocha trvalý travní porost ostatní plocha trvalý travní porost

neplodná půda

390/1 390/3 418/2

viz příloha

419/1

lesní pozemek

419/3 437 478/1 478/2 617/1 617/2

lesní pozemek ostatní plocha vodní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek

617/3

ostatní plocha

617/10

lesní pozemek

jiná plocha

jiná plocha rybník neplodná půda

ostatní komunikace

Číslo listu vlastni ctví

Výměra Výměra parcely parcely celková v OP (m2) podle KN (m2)

862

26792

5119

862

10141

2547

není na LV 862

480

480

3255

266

862

6696

1143

862

1468

754

10002

2240

2240

257810

15774

601 432 80018 701 685875 1950

601 211 8115 701 19045 560

10002

7329

2235

4

24236

7720

není na LV 4 10002 866 866 1 4

Výměra OP dle zřizovacího předpisu: 7,08 ha Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho OP. 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky vodní plochy

ZCHÚ plocha v ha 6,10 2,62

trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

OP plocha v ha 4,37 0,81

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

2,62

1,09 0 0 0,81

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

Způsob využití pozemku

8,72

7,08

neplodná půda ostatní způsoby využití

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

NE NE NE

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

NE CZ0313117 Přesličkový rybník

1.6 Kategorie IUCN IV - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním přírodní památky Přesličkový rybník je ochrana komplexu cenných mokřadních a vodních biotopů rybníků a porostů potočních olšin a tím i ochrana na ně vázaných rostlin a živočichů. Dále je posláním přírodní památky ochrana druhů a stanovišť EVL. Seznam druhů a stanovišť EVL podle článku 2 je uveden v příslušné příloze nařízení vlády 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 22. 12. 2004. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Společenstva název společenstva

podíl plochy ZCHÚ (%) 1 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 1,5 R2.3 Přechodová rašeliniště 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní 2 lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty L1 Mokřadní olšiny 4 M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod

1,5

M1.7 Vegetace vysokých ostřic R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců

1,5 0,1

v popis biotopu společenstva Vodní plochy s hloubkou nad 0,5 m – obě nádrže

Na obvodu obou rybníků, zejména Přesličkového Pás kolem přítoku do rybníka Hejšků

Pás mezi rybníky Hejšků a Přesličkový, část území podél přítoku na Hejškův rybník Na obvodu obou rybníků, v současné době zejména porosty Typna latifolia v přítokových zónách Po obvodu zejména Přesličkového rybníka Uvnitř plochy olšiny

B. Druhy Tabulky vyplněny s využitím následujících podkladů: Hesoun (2012a,b), Svoboda (2011), Fischer (2012). Rostliny a houby název druhu

aktuální stupeň početnost nebo ohrožení vitalita populace v ZCHÚ

popis biotopu druhu

Leknín bělostný Nymphaea candida

Početná populace. V §2, C1 roce 2011 bylo ale značné procento rostlin vyryto a silně poškozeno (rybí obsádka? ondatra?) C4 jednotlivě

Mezotrofní až mírně eutrofní vody obou nádrží.

Bohatá vitální populace

-/C4a

V litorálech obou nádrží.

§2, C3

V litorálech obou nádrží.

-, EN

Saproparazit rostoucí v kobercích rašeliníku nebo jiných vlhkomilných mechů v nejrůznějších typech rašelinišť od pahorkatin do hor.

Skřípinec jezerní Schoenoplectus lacustris Mochna bahenní Potentilla palustris Vrbina kytkokvětá Lysimachia thyrsiflora Čepičatka bažinná Phaeogalera stagnina

Početná populace Do 10 plodnic

V litorálech obou nádrží.

Živočichové název druhu

aktuální stupeň početnost nebo ohrožení vitalita populace v ZCHÚ

popis biotopu druhu

Drabčík Myllaena dubia Kovařík Paraphotistus impressus Rákosníček Donacia cinerea Střevlík Carabus arvensis Střevlík Carabus problematicus Zdobenec skvrnitý Trichius fasciatus Kovařík Athous zebei Potápník Graphoderus zonatus Potápník Dytiscus circumcinctus Potápník Laccophilus poecilus Svižník polní Cicindela campestris Svižník lesomil Cicindela sylvicola Šídlatka hnědá Sympecma fusca

?? (početnost není známa)

-, VU

Mokřady, břehy rybníků.

-, VU

Zachovalé jehličnaté (zejména borové) lesy.

-, EN

Druh vázaný na porosty orobinců.

§3, -

Zejména ekotony na okraji lesů.

Jednotlivě jednotlivě Stabilní populace Stabilní populace

§3, -

Jednotlivě

§3, NT

Stabilní populace

-, NT

Vzácný, jednotlivě

--, NT

Vzácný, jednotlivě

-, NT

Vzácný, jednotlivě

-, VU

Jednotlivě

§3/-

Jednotlivě

§3/-

Jednotlivě

-, NT

Druh jehličnatých a smíšených lesů. Larvy se vyvíjejí v listnatých stromech s dutinami, zejména na okrajích lesů. Listnaté a smíšené světlejší lesy, okraje lesů. Vodní nádrže s bohatými porosty cévnatých rostlin, dává přednost vodám s nižším pH. Vodní nádrže s bohatými porosty cévnatých rostlin. Mělké dobře prohřívané vody. Osluněné lesní cesty, hráze. Světlejší suché lesy, lesní okraje. Druh stojatých bohatě zarostlých vod od nížin až po vyšší střední polohy.

Šídlatka brvnatá Lestes barbarus Šídlatka zelená Lestes virens Šidélko kopovité Coenagrion hastulatum

§2, LC

Druh mělkých dobře prohřívaných vod s bohatou vegetací, zjištěn v rybníku Hejškův. Druh stojatých bohatě zarostlých vod od nížin až po vyšší střední polohy. Acidofilní druh. Populace jsou v ČR soustředěny do území s vyšším zastoupením rašelinných a kyselých vod. Druh stojatých bohatě zarostlých vod od nížin až po vyšší střední polohy. Nalezen v Přesličkovém rybníku. Lesní potoky s písčinami (larvy hojně v nedalekém Veveřském potoce (Fischer – vlastní údaje). Acidofilní druh vodních nádrží s bohatými litorály i rašelinných tůní. Druh zarostlých, především slatinných stojatých vod s bohatou vegetací, zejména vysokých ostřic. Vzácný acidofilní druh. Ve větší míře než další druhy vážek využívá obvody nádrží s porosty dřevin. Reprodukce v obou nádržích, jako terestrické biotopy využívá vlhké lesy v okolí rybníků. Viz čolek horský.

§2, EN

Viz čolek horský.

§2, NT

§2, VU

Dospělci i larvy zastiženy v Přesličkovém rybníku. Jako terestrická stanoviště využívá plochy v širším okolí nádrží. Oba rybníky, terestrická stanoviště v lesích a mokřadech Oba rybníky, terestrická stanoviště v lesích a mokřadech v širším okolí nádrží. Obě vodní plochy.

§2, NT

Obě vodní plochy.

§2, NT

Rozmnožování potvrzeno v obou nádržích. Jako terestrická stanoviště využívá plochy v širokém okolí. Rozmnožování potvrzeno v Přesličkovém rybníku. Jako terestrický biotop využívá mokřady a vlhké lesní porosty v širším okolí nádrží. Využívá okolí vodních ploch i široké spektrum stanovišť v jejich širším okolí. K hnízdění využívá litorální partie nádrží zarostlé emerzní vegetací. K hnízdění využívá litorální partie nádrží zarostlé emerzní vegetací. Hnízdí v okolních lesích, do ZCHÚ zalétá za potravou. Hnízdí v okolních lesních porostech.

?

-, VU

Desítky, stabilní populace

-, VU

?

-, NT

Šidélko širokoskvrnné Coenagrion pulchellum

Malá stabilní populace

-, NT

Páskovec kroužkovaný Cordulegaster boltonii

Jednotlivé zálety

-, VU

Aktuálně nepotvrzeno

-, VU

Aktuálně nepotvrzena

-, VU

Aktuálně nepotvrzena

-, EN

Čolek horský Ichtyosaura alpestris Čolek obecný Lissotriton vulgaris Čolek velký Triturus cristatus Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus

Početná, stabilní populace Početná, stabilní populace

§2, NT

Ropucha obecná Bufo bufo Rosnička zelená Hyla arborea Skokan krátkonohý Pelophylax lessonae Skokan zelený Pelophylax esculentus Skokan štíhlý Rana dalmatina

Početná stabilní populace

Šídlo sítinové Aeshna juncea Vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis Vážka tmavoskvrnná Leucorrhinia rubicunda

Skokan ostronosý Rana arvalis

Užovka obojková Natrix natrix Potápka malá Tachybaptus ruficollis Hohol severní Bucephala clangula Vodouš kropenatý Tringa ochropus Výr velký Bubo bubo

Jednotlivé nálezy Stabilní populace

Stabilní populace Početná stabilní populace Početná stabilní populace Početná stabilní populace

§3, LC §2, NT

§1, EN Stabilní početná populace Stabilní početná populace Možné hnízdění dvou párů Pravděpodobné hnízdění Jednotlivé zálety Na lokalitě hnízdí 1 pár

§3, LC §3, VU §2, EN §2, EN §3, EN

C. Útvary neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou předmětem ochrany.

1.8 Předmět ochrany EVL A. Společenstva Nejsou předmětem ochrany B. Druhy název druhu

vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)

aktuální početnost ne- stupeň bo vitalita populace ohrožení v ZCHÚ Aktuálně nepotvrzena

-, VU

popis biotopu druhu

Druh zarostlých, především slatinných stojatých vod s bohatou vegetací, zejména vysokých ostřic.

C. Útvary neživé přírody Nejsou předmětem ochrany 1.9 Cíl ochrany Zachování lokality ve stavu příznivém pro další rozvoj předmětu ochrany a dalších významných druhů. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Soustava dvou lesních původně oligo-mezotrofních rybníčků s charakteristicky vyvinutými litorálními společenstvy a porosty ponořených a vzplývavých vodních makrofyt, s početnou populací leknínu bělostného, podmáčenou olšinou mezi rybníčky a s porosty potočních olšin v nivě potoka nad rybníčky. Výskyt významné vodní entomofauny, zejména vážek, a početných populací několika druhů obojživelníků. Úživnost rybníčku se v poslední době zvyšuje a dochází ke změnám bioty (například úplné vymizení přesličky poříční v roce 2011). Část plochy přírodní památky porůstají kulturní, relativně stejnověké lesní porosty. Zpracováno s využitím následujících zdrojů J.Pykal (ústní sdělení), D. Fischer (2012, vlastní údaje), P. Hesoun (2012a,b), Jirátko J. a kol. (2003) a materiálů z portálu ochrany přírody (www. nature.cz). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

popis biotopu druhu, další poznámky

Leknín bělostný Nymphaea candida

Početná populace. V roce 2011 bylo ale značné procento rostlin vyryto a silně poškozeno (rybí obsádka? ondatra?).

§2, C1

Mezotrofní až mírně eutrofní vody obou nádrží.

-, C4

V litorálech obou nádrží.

-, C4a

V litorálech obou nádrží.

Skřípinec jezerní Schoenoplectus lacustris Mochna bahenní Potentilla palustris

Jednotlivě Bohatá vitální populace

Vrbina kytkokvětá Lysimachia thyrsiflora Čepičatka bažinná Phaeogalera stagnina

Početná populace

§2, C3

V litorálech obou nádrží.

-, EN

§2, VU

Saproparazit rostoucí v kobercích rašeliníku nebo jiných vlhkomilných mechů v nejrůznějších typech rašelinišť od pahorkatin do hor Přesličkový rybník.

-, VU

Mokřady, břehy rybníků.

-, VU

Zachovalé jehličnaté (zejména borové) lesy. Druh vázaný na porosty orobinců. Zejména ekotony na okraji lesů.

Do 10 plodnic

Škeble rybničná Anodonta cygnea Drabčík Myllaena dubia Kovařík Paraphotistus impressus Rákosníček Donacia cinerea Střevlík Carabus arvensis Střevlík Carabus problematicus Zdobenec skvrnitý Trichius fasciatus

Ojedinělý nález uhynulého jedince. ?? (početnost není známa) Jednotlivě jednotlivě Stabilní populace

-, EN §3, -

Stabilní populace

§3, -

Jednotlivě

§3, NT

Stabilní populace

-, NT

Vzácný, jednotlivě

--, NT

Vzácný, jednotlivě

-, NT

Vzácný, jednotlivě

-, VU

Jednotlivě

§3/-

Jednotlivě

§3/-

Jednotlivě

-, NT

Šídlatka brvnatá Lestes barbarus

?

-, VU

Šídlatka zelená Lestes virens

Desítky, stabilní populace

-, VU

?

-, NT

Malá stabilní populace

-, NT

Páskovec kroužkovaný Cordulegaster boltonii

Jednotlivé zálety

-, VU

Šídlo sítinové Aeshna juncea

Aktuálně nepotvrzeno

-, VU

Aktuálně nepotvrzena

-, VU

Aktuálně nepotvrzena

-, EN

Kovařík Athous zebei Potápník Graphoderus zonatus Potápník Dytiscus circumcinctus Potápník Laccophilus poecilus Svižník polní Cicindela campestris Svižník lesomil Cicindela sylvicola Šídlatka hnědá Sympecma fusca

Šidélko kopovité Coenagrion hastulatum

Šidélko širokoskvrnné Coenagrion pulchellum

Vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis

Vážka tmavoskvrnná Leucorrhinia rubicunda

Druh jehličnatých a smíšených lesů. Larvy se vyvíjejí v listnatých stromech s dutinami, zejména na okrajích lesů. Listnaté a smíšené světlejší lesy, okraje lesů. Vodní nádrže s bohatými porosty cévnatých rostlin, dává přednost vodám s nižším pH. Vodní nádrže s bohatými porosty cévnatých rostlin. Mělké dobře prohřívané vody. Osluněné lesní cesty, hráze. Světlejší suché lesy, lesní okraje. Druh stojatých bohatě zarostlých vod od nížin až po vyšší střední polohy. Druh mělkých dobře prohřívaných vod s boha-tou vegetací, zjištěn v rybníku Hejškův. Druh stojatých bohatě zarostlých vod od nížin až po vyšší střední polohy. Acidofilní druh. Populace jsou v ČR soustředěny do území s vyšším zastoupením rašelinných a kyselých vod. Druh stojatých bohatě zarostlých vod od nížin až po vyšší střední polohy. Nalezen v Přesličkovém rybníku. Lesní potoky s písčinami (larvy hojně v nedalekém Veveřském potoce (Fischer – vlastní údaje). Acidofilní druh vodních nádrží s bohatými litorály i rašelinných tůní. Druh zarostlých, především slatinných stojatých vod s bohatou vegetací, zejména vysokých ostřic. Vzácný acidofilní druh. Ve větší míře než další druhy vážek využívá obvody nádrží s porosty dřevin.

Čolek horský Ichtyosaura alpestris Čolek obecný Lissotriton vulgaris Čolek velký Triturus cristatus Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus

Ropucha obecná Bufo bufo Rosnička zelená Hyla arborea Skokan krátkonohý Pelophylax lessonae Skokan zelený Pelophylax esculentus Skokan štíhlý Rana dalmatina

§2, NT

§2, LC

Reprodukce v obou nádržích, jako terestrické biotopy využívá vlhké lesy v okolí rybníků. Viz čolek horský.

§2, EN

Viz čolek horský.

§2, NT

§2, VU

Dospělci i larvy zastiženy v Přesličkovém rybníku. Jako terestrická stanoviště využívá plochy v širším okolí nádrží. Oba rybníky, terestrická stanoviště v lesích a mokřadech Oba rybníky, terestrická stanoviště v lesích a mokřadech v širším okolí nádrží. Obě vodní plochy.

§2, NT

Obě vodní plochy.

§2, NT

Rozmnožování potvrzeno v obou nádržích. Jako terestrická stanoviště využívá plochy v širokém okolí. Rozmnožování potvrzeno v Přesličkovém rybníku. Jako terestrický biotop využívá mokřady a vlhké lesní porosty v širším okolí nádrží. Využívá okolí vodních ploch i široké spektrum stanovišť v jejich širším okolí.

Početná, stabilní populace Početná, stabilní populace Jednotlivé nálezy

Stabilní populace

Početná stabilní populace

§3, LC §2, NT

Stabilní populace Početná stabilní populace Početná stabilní populace

Početná stabilní populace

Skokan ostronosý Rana arvalis

§1, EN Stabilní početná populace

Užovka obojková Natrix natrix Volavka popelavá Ardea cinerea Potápka malá Tachybaptus ruficollis

§3, LC Stabilní početná populace Zalétá na lokalitu za potravou

§3, VU Možné hnízdění dvou párů

Hohol severní Bucephala clangula

Pravděpodobné hnízdění

Labuť velká Cygnus olor

Prokázané hnízdění druhu

Vodouš kropenatý Tringa ochropus Jestřáb lesní Accipiter gentilis Výr velký Bubo bubo Datel černý Dryocopus martius Žluna zelená Picus viridis Sýkora parukářka Lophophanes cristatus Vrána šedá Corvus cornix Krkavec velký Corvus corax

-, NT

§2, EN

-, VU

Jednotlivé zálety Jednotlivá pozorování

§2, EN §3, VU

K hnízdění využívá litorální partie nádrží zarostlé emerzní vegetací. K hnízdění využívá litorální partie nádrží zarostlé emerzní vegetací. K hnízdění využívá litorální partie nádrží zarostlé emerzní vegetací. Hnízdí v okolních lesích, do ZCHÚ zalétá za potravou. Lesní druh – možné hnízdění.

-, LC

Hnízdí v okolních lesních porostech. Lesní druh. Možné hnízdění.

-, LC

Lesní druh. Možné hnízdění.

Opakovaná pozorování

-, LC

Lesní druh. Možné hnízdění.

Opakovaná pozorování

-, NT

opakovaná pozorování

§3, VU

Druh roztroušených porostů dřevin, na lokalitu zaletuje za potravou. Možné hnízdění. Lesní druh. Možné hnízdění.

Na lokalitě hnízdí 1 pár Jednotlivá pozorování dtto

§3, EN

Zalétá na lokalitu za potravou.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody - Toto území bylo vyhlášeno v roce 1991 jako přírodní památka. - Celá lokalita byla zařazena na základě nařízení vlády 132//2005 Sb. na seznam evropsky významných lokalit pod kódem CZ0313117. - Od roku 2005 je správcem rybníků AOPK ČR. b) zemědělské hospodaření Doba zřízení nádrží není zpracovateli známa, oba rybníky jsou ale zobrazeny již na mapě z první poloviny 19. století (www.mapy.cz). Ještě v roce 1952 byly na západním břehu obou rybníků zemědělské pozemky. V tomto období většinu povodí rybníků tvořily zemědělské pozemky a zřejmě z tohoto období pochází velká část sedimentů uložená v nádržích celé soustavy. Po roce 1952 bylo území součástí hraničního pásma, byl sem omezen přístup a proto i hospodaření na rybnících probíhalo extenzivně. Zároveň bylo celé okolí rybníků zalesněno. c)

Ohrožení druhu a rizikové faktory

V rámci dosavadních průzkumů lokality byly zaznamenány následující faktory s negativními, popř. potenciálně negativními dopady jak na hlavní předměty ochrany, tak na ostatní cenné složky bioty v ploše ZCHÚ a jejího ochranného pásma: - Činností zásadně ovlivňující stav obou rybníků a tudíž i většiny předmětů ochrany včetně vážky jasnoskvrnné je chov ryb. Stávající způsob chovu zásadně negativně ovlivňuje stav chráněného území. Důvodem je zřejmě i početný výskyt nepůvodní invazní střevličky východní (Pseudorasbora parva). - Ke zvyšování trofie území zřejmě dochází jak spadem z atmosféry, tak i přísunem živin z horní části povodí, kde se nachází běžně obhospodařovaný Veveřský rybník. Část trofické zátěže uložená v sedimentech zřejmě pochází ještě z doby, kdy bylo povodí rybníků poměrně intenzivně zemědělsky využíváno. - Nevhodné druhové složení okolních lesů je dalším negativním jevem tohoto území. - Také zastínění litorálů rybníků náletem dřevin na jejich březích je jevem, který negativně ovlivňuje populace vážek a obojživelníků. Imaga vážky jasnoskvrnné vyžadují dobře osluněné porosty ostřic a sítin, ve kterých samec vyčkává na samici a kde dochází k páření a následně i kladení vajec. Opad listí z dřevin pak urychluje zanášení okrajů nádrží. - Negativním jevem by bylo i ukončení kosení ostřicovomechových společenstev, která by postupně ztratila svou druhovou diverzitu.

Za potenciální (ale aktuálně nezaznamenané) negativní jevy lze pak považovat především: - vysazení (odchov) polodivokých kachen či jiné vodní drůbeže - nevhodný způsob manipulace s vodní hladinou u nádrží (jarní a letní vypouštění, úplné zimování či letnění, pokud je ve výjimečných případech – např. z důvodu likvidace nežádoucích rybích populací – nenařídí OOP) - aplikaci biocidů a jiných chemických látek v ploše ZCHÚ a jejího ochranného pásma, hnojení nádrží. - odvodňování lesních porostů. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lokalita Přesličkový rybník byla zařazena na seznam evropsky významných lokalit na základě nařízení vlády 132//2005 Sb. pod kódem CZ0313117. Území EVL bylo vyhlášeno Nařízením Jihočeského kraje č. 9/2011, ze dne 8.3.2011, kterým se zřizuje přírodní památka Přesličkový rybník, jako zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch V území byly vymezeny celkem 4 dílčí plochy, jejichž lokalizace je graficky znázorněna v mapové příloze (M3). Popis aktuálního stavu dílčích ploch je uveden v následující tabulce (podkladem byly následující zdroje: Hesoun (2012a,b), Fischer (2012), portál ochrany přírody (www.nature.cz). č.

Dílčí plocha

1

Přesličkový rybník

2

3 4 5

charakteristika

Mělký rybník s pozvolnými břehy s rozsáhlými litorály tvořenými zejména ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a mochnou bahenní (Potentilla palustris). Na obvodu navazují společenstva rašelinišť. Na volné hladině aktuálně silně zdevastovaná populace leknínu bělostného (Nymphaea candida). Porosty vysokých rákosin jsou tvořeny zejména orobincem širolistým. Porosty přesličky poříční v roce 2011 vymizely. Mělký rybník s pozvolnými břehy s litorály tvořenými zejména Hejškův rybník zblochanem vzplývavým (Glyceria fluitans). Na volné hladině silně zdevastovaná populace leknínu bělostného (Nymphaea candida), která byla v druhé polovině vegetační sezóny mechanicky poškozována (ryby, bondatra?) Porosty vysokých rákosin jsou tvořeny zejména orobincem širolistým v přítokové zóně rybníka. Pás mezi rybníky Hejšků a Přesličkový, část území podél přítoku na Podmáčená olšina Hejškův rybník Porost olše lepkavé podél přítoku do rybníka Hejškův. Potoční olšina Kulturní lesní společenstva Uměle vysazená lesní společenstva s převahou jehličnatých dřevin (borovice lesní, smrk ztepilý, douglaska tisolistá).

2.4.1 Základní údaje o rybnících Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

Přesličkový, p.č. 416 1,7444 ha 1,2400 ha 0,5 ha 1m 1,9 m 3. v soustavě Povolení k nakládání s povrchovými vodami: MěÚ Trhové Sviny, OŽP/1037/06/NSV/Roj Není zpracován Extenzivní, dvouhorkový Viz kapitola 2.5 Není vydána

Česká republika, AOPK ČR Rybářství Nové Hrady, s.r.o. 25 dní Hejškův, p.č. 472 0,8758 ha 0,6100 ha 0,26 ha 0,8 m 1,7 m 2. v soustavě Povolení k nakládání s povrchovými vodami: MěÚ Trhové Sviny, OŽP/1036/06/NSV/Roj Není zpracován Extenzivní, jednohorkový Viz kapitola 2.5 Není vydána

Česká republika, AOPK ČR Rybářství Nové Hrady, s.r.o. 21 dní

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Dle sdělení RNDr. J.Pykala – AOPK ČR byly rybníky v posledních letech obhospodařovány následujícím způsobem: Nasazení: Přesličkový jaro 2009 (dle zaslaného plánu hospodaření): L0 100.000 ks Je0 50.000 ks Výlov podzim 2010: Lgen ca 20 kg Je gen asi 20 ks Pseudorasbora parva ca 200 kg Váčkový plůdek lína a jesena byl zjevně zlikvidován střevličkou východní, která se za dvě horka výrazně namnožila. Kromě váčkového plůdku byly zřejmě nasazeny i generační jedinci lína a jesena, ty přežily. Nasazení Přesličkový jaro 2011: K1 35 kg (kusová váha 0,01 kg - 3500 ks) Výlov podzim 2011: K2 250 kg (2500 ks) Pseudorasbora parva cca 50 kg (další blíže neurčené množství jedinců prošlo česlemi) Nasazení Hejškův jaro 2010: Lgen 50 ks, kusová váha 0,3 kg Výlov podzim 2010: Lgen ca 10 kg Pseudorasbora parva cca 100 kg Nasazení Hejškův jaro 2011: K1 15 kg (1500 ks) Výlov podzim 2011 K2 100 kg (ca 500 ks) Š cca 30 ks (10 kg) Pseudorasbora parva sporadicky (max. několik kg?) Stávající stav území je pro cenné vodní organizmy nevhodný. Vyžírací tlak rybí obsádky je, zřejmě i kvůli masovému výskytu střevličky východní, nadměrný a populace obojživelníků a vodních bezobratlých jsou stávajícím stavem oslabovány. To je zřejmě důvod, proč se nepodařilo v roce 2011 potvrdit výskyt vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis), která je předmětem ochrany této EVL. V plánu péče pro roky 2004-2013 byly stanoveny tyto indikátory příznivého stavu chráněného území: - udržení průhlednosti vody v letním období vyšší než 80 cm - udržení současného stavu makrovegetace - perspektivně udržení koncentrace celkového fosforu v průměru vegetačního období pod 0,05 mg/l. První dva indikátory se nepodařilo dosáhnout. Průhlednost vody ve vegetační sezóně 2010 a 2011 zdaleka nedosahovala požadované hodnoty a porosty makrofyt, zejména přesličky poříční, silně ustoupily. Přeslička poříční z rybníků prakticky vymizela. Rozbor vody nebyl

při zpracování plánu péče prováděn, proto nelze poslední indikátor vyhodnotit. Jeho splnění je však nepravděpodobné, jak naznačuje stávající stav rybníků. Před rokem 2010 bylo prováděno v rybníku Přesličkový tlumení porostů přesličky poříční kosením na vodě, aby nebyly potlačovány porosty leknínu. Přeslička v letech 2010 a 2011 z rybníku zcela vymizela. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem je ochrana (obnova) populace vážky jasnoskvrnné, která je předmětem ochrany v této EVL. Kolize s ostatními zájmy ochrany přírody a krajiny se nepředpokládá, protože hlavním opatřením pro ochranu populace vážky jasnoskvrnné, stejně jako pro ostatní cenné vodní organizmy, je omezení eutrofizace rybníka a podpora obnovy litorální vegetace. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání -

nádrže budou využívány pouze k extenzivnímu chovu ryb (bez krmení a hnojení). Prioritou je eliminovat zde aktuální masový výskyt nepůvodního invazního druhu – střevličky východní, a za každou cenu zamezit vysazení (vniknutí) i dalších nepůvodních druhů, jako je např. sumeček americký, karas stříbřitý nebo slunečnice pestrá. Nežádoucí je i vysazování geograficky nepůvodních býložravých druhů (např. amur bílý). Nejvhodnějším způsobem hospodaření na místních nádržích by bylo zavedení dvouhorkového systému v případě chovu lína (viz dále) tak, aby byl střídavě vždy jeden rybník ponechán na vodě (vývoj vážky jasnoskvrnné je dvouletý). Druhou, méně optimální variantou je jednohorkový systém s chovem lína či jesena, popř. s chovem K0 – K1, max. K1 – K2 s tím, že je třeba rybník okamžitě po slovení zastavit, aby larvy vážek byly co nejméně ohroženy vymrznutím či vyschnutím (blíže viz dále rámcová péče o rybníky). Vhodné by bylo provádět s periodou cca 1-2x za deset let částečné odstranění sedimentů (z loviště, případně v přítokové zóně).

a) Rámcová směrnice péče o rybníky název rybníka (nádrže) Přesličkový rybník, Hejškův rybník způsob hospodaření - ideálně přirozený výtěr lína (jeden rok nasazení generačních ryb a výtěr, další rok na podzim slovení) = dvouhorkový systém s výlovem na podzim - alternativně chov nižších věkových kategorií kapra (K0 – K1, K1 – K2) s každoročním výlovem na podzim = jednohorkový systém s výlovem na podzim - zákaz chovu býložravých druhů ryb (amur), s výjimkou případných melioračních obsádek iniciovaných OOP (v době platnosti tohoto plánu péče se nepředpokládá) - zákaz chovu dravců (zejména okounů, ale i dalších), pokud jej přímo nedoporučí OOP (např. vysazení candátů za účelem potlačení populace střevličky východní – viz dále kap. 3.1.2)

-

intenzita hospodaření

manipulace hladinou

s vodní

způsob letnění nebo zimování

způsob odbahňování způsoby hnojení způsoby regulačního přikrmování

způsoby použití chemických látek

rybí obsádky

zákaz vysazování a chovu dalších nepůvodních druhů, jako je např. karas stříbřitý, slunečnice pestrá, sumeček americký atd.) - jakákoliv změna způsobu hospodaření (změna druhového nebo věkového složení obsádek atd.) musí být předem projednána a schválena OOP ve správním řízení - zákaz vypouštění a chovu polodivokých kachen a jiné drůbeže primárně extenzivní chov. V případech, kdy by hrozilo výrazné narušení stability ekosystému v důsledku vyžíracího tlaku obsádky, lze po konzultaci s příslušným OOP přistoupit buďto k redukci obsádky odlovem na vodě (preferované řešení) nebo k regulačnímu přikrmování do RKK 1 (obiloviny, max. granule rostlinného původu – pozor! vázáno na udělení výjimky k aplikaci látek znečišťujících vodu). V následujícím roce pak budou obsádky adekvátně sníženy nádrže budou za účelem výlovu vypouštěny výhradně v podzimním období. V ostatních obdobích roku nesmí být hladina v nádrži záměrně snižována (narušení vývojového cyklu obojživelníků) ani zvyšována (z důvodu hnízdění vodního ptactva) nad normální hladinu nadržení (neurčí li tak OOP) za normálních okolností nebude nádrž letněna ani zimována. Výjimkou může být např. nutnost eliminace nepůvodních invazních druhů ryb (střevlička východní, karas stříbřitý). Nádrže mohou být z výše uvedeného důvodu dlouhodobě vypuštěny pouze v podzimním období (nejmenší riziko pro zvláště chráněný leknín bělostný). Dlouhodobé vypuštění nádrží v takovémto případě musí být schváleno příslušným OOP. Dlouhodobé vypuštění má smysl aplikovat pouze tehdy, kdy nehrozí znovurozšíření nežádoucích druhů z výše položené nádrže. vhodné by bylo cca 1 - 2 x za období platnosti plánu péče provést částečně odbahnění nádrží (loviště, zóna přítoku) nádrže nebudou hnojeny ve výše popsaném případě lze přistoupit k regulačnímu přikrmování obilovinami nebo rostlinnými granulemi (do RKK 1) - vázáno na vydání příslušné výjimky k aplikaci znečišťujících látek vápnit lze pouze v případě nutnosti (prokazatelný pokles alkality), nikoliv preventivně, a to výhradně mletým vápencem (100 kg/ha jednorázově v létě, max. 1t/ha v zimě). Pálené vápno lze použít pouze v případě likvidace invazních druhů ryb po schválení OOP; aplikace lokálně do loviště po výlovu). Nevápnit na jaře! Aplikace chlorového vápna je možná pouze v případě prokázané potřeby a po povolení OOP a to následujícím způsobem: 3 x za týden (ob den) max. 10 kg/ha/m průměrné hloubky (tj. při průměrné hloubce 0,5 m pouze 5 kg/ha). Aplikace dalších chemických látek (pesticidy, biocidy) v nádržích a jejich okolí je nepřípustná nádrž může být využívána pouze k chovu nižších věkových kategorií kapra (K0 – K1; K1 – K2) a k odchovu lína, popř.

jesena (nejlépe přirozený výtěr), přičemž využití k chovu lína by bylo z pohledu zájmů ochrany přírody optimální variantou. Velikost obsádek: K0 – bez omezení K1 – nasadit lze max. 800 ks/ha (o kusové hmotnosti do 50g), tj. při daném počtu max. 40 kg/ha = na celý Přesličkový rybník (vodní plocha cca 1,2 ha) max. cca 960 ks (o kusové hmotnosti do 50 g, tj. max. cca 48 kg); na celý Hejškův rybník (vodní plocha cca 0,6 ha) max. cca 480 ks (o kusové hmotnosti do 50 g, tj. max. cca 24 kg). Hospodaření bude každý rok upravováno na základě výsledků průběžného monitoringu nádrže (např. na základě rozvoje litorální submerzní i natantní vegetace, zaznamenaných průhledností vody v průběhu sezóny atd. – blíže viz též intenzita hospodaření). Jakékoliv změny obsádek musejí být vždy projednány a povoleny OOP. Vysazování dravých a býložravých ryb je zcela nežádoucí. Jedinou výjimkou může být nasazení candátů za účelem potlačení populace střevličky východní a za podmínek formulovaných dále v kap. 3.1.2. Aplikace tohoto managementu může být iniciována pouze příslušným OOP - nádrže nebudou využívány k chovu (vypouštění) polodivokých (mysliveckých) kachen - porosty podmáčené olšiny a potoční olšiny budou ponechány bez zásahu - v kulturních lesních porostech, které jsou součástí ZCHÚ a jejího ochranného pásma, se doporučuje hospodařit tak, aby se zde druhová skladba i struktura porostů v dlouhodobém horizontu přibližovala přirozenému stavu. Důležité je v porostech ponechávat větší podíl mrtvého dřeva (padlé kmeny, odumřelé doupné stromy) z důvodu zvýšení úkrytové kapacity území a podpory stanovištní diverzity - v rámci ZCHÚ a jejího ochranného pásma nebudou používány biocidy, hnojiva a jiné chemické látky (v opodstatněných případech může jejich aplikaci povolit či nařídit – např. v rámci likvidace nežádoucích druhů ryb – pouze příslušný OOP) a nebudou sem bez souhlasu OOP umísťovány myslivecké objekty (krmelce, budky pro kachny, kazatelny, újediště atd.) - náletové dřeviny, zejména Frangula alnus a Betula pendula po obvodech rybníků (včetně návodních svahů na hrázích) budou udržovány tak, aby nadměrně nezastiňovaly rybniční okraje - ostřicovomechová společenstva v jižní a západní části Přesličkového rybníka je třeba kosit a hmotu odstraňovat (v periodě cca 2-3 roky) - drobné tůně na okrajích vodních ploch budou s periodou cca 2 roky pročišťovány tak, aby mohly být využity vodními bezobratlými a např. ke sběru potravy ptáků

- je třeba zajistit, aby hospodařením v rybníku Veveřský nedocházelo k eutrofizaci vod rybníků v chráněném území, k jejich zanášení zkarbovaným bahnem, a aby z něj nepronikaly do ZCHÚ nepůvodní invazní druhy ryb. Z posledně jmenovaného důvodu je třeba přistoupit k důsledné eliminaci sřevliček, popř. dalších invazních druhů v této nádrži a do budoucna se důsledně vyvarovat jejich vysazování + vysazování dalších druhů, jejichž úniky by potenciálně ohrožovaly ZCHÚ (okoun říční, sumeček americký, slunečnice pestrá, ...). 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území -

V roce 2012 podle schváleného plánu hospodaření ponechat oba rybníky bez obsádky do konce května, poté bude provedena kontrola a v případě zjištění početnějšího výskytu střevličky bude nasazen rychlený plůdek candáta k její eliminaci. Přitom je třeba důsledně monitorovat dopad vysazení candátů na larvální stadia obojživelníků (provedením kvantitativních průzkumů před a po vysazení). V případě, že se vysazení candátů neprojeví negativně (pokles početnosti larev) a za situace, kdy bude mít prokazatelný tlumící efekt na populaci střevličky, lze v této praxi pokračovat i v dalších letech. Pro usnadnění regenerace porostů přesličky poříční bude hladina Přesličkového rybníka držena 10 - 15 cm pod normálem (pod úrovní bezpečnostního přepadu). I v dalším období je prioritou potlačení populace střevličky východní a podpora regenerace porostů emerzní litorální vegetace (zejména pak přesličky), popř. vegetace natantní (leknín bělostný). Tomuto cíli je nutno podřídit jak způsob hospodaření na rybnících, tak způsob manipulace s vodní hladinou.

-

V případě, že se výše uvedeným způsobem nepodaří populace střevličky východní potlačit, bude nutno sáhnout k dlouhodobému vypuštění rybníků na několik měsíců (nejlépe v období září-listopad), spojenému s opakovaným prolovením stoky a celého úseku potoka mezi jednotlivými nádržemi elektrickým rybolovným zařízením. V tomto období jsou již minimálně ohroženy larvy obojživelníků a současně nehrozí vymrznutí leknínů ve vypuštěných rybnících.

-

Po potlačení střevličky východní by chov ryb v obou rybnících měl být zaměřen na chov lína a jesena (možno dvouhorkový systém), případně v jednohorkovém cyklu plůdku či ročka kapra (chov K0 – K1, popř. K1 – K2). Pro regulaci nežádoucích druhů ryb je vhodné přisazování rychleného plůdku candáta, pokud se neprokáže negativní vliv na larvální stadia obojživelníků.

-

Bude prováděno kosení ostřicovorašelinných litorálů s periodou cca jednou za 2 - 3 roky.

-

Lesní společenstva podmáčených a potočních olšin budou ponechána v době trvání platnosti tohoto plánu péče bez zásahu.

-

V kulturních lesních porostech, které jsou součástí ZCHÚ a jejího ochranného pásma, se bude hospodařit tak, aby se zde druhová skladba i struktura porostů v dlouhodobém horizontu přibližovala přirozenému stavu. Důležité je v porostech ponechávat větší podíl mrtvého dřeva (padlé kmeny, odumřelé doupné stromy) z důvodu zvýšení úkrytové kapacity území a podpory stanovištní diverzity.

-

Na lokalitě je třeba realizovat další průzkumy a monitoring zájmových druhů či skupin živočichů (blíže viz kap. 3.7).

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností - v lesních porostech, které jsou součástí ochranného pásma, se doporučuje hospodařit tak, aby se zde druhová skladba i struktura porostů v dlouhodobém horizontu přibližovala přirozenému stavu. Důležité je v porostech ponechávat větší podíl mrtvého dřeva (padlé kmeny, odumřelé doupné stromy) z důvodu zvýšení úkrytové kapacity území a podpory stanovištní diverzity. - v rámci ochranného pásma nebudou používány biocidy, hnojiva a jiné chemické látky (v opodstatněných případech může jejich aplikaci povolit či nařídit pouze příslušný OOP) a nebudou sem bez souhlasu OOP umísťovány myslivecké objekty (krmelce, budky pro kachny, kazatelny, újediště atd. - vhodné by bylo do ochranného pásma zahrnout i rybník Veveřský a zajistit, aby hospodařením v něm nedocházelo k eutrofizaci vod rybníků v chráněném území, k jejich zanášení bahnem a aby z něj nepronikaly do ZCHÚ nežádoucí druhy ryb (viz výše). 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území přírodní památky je nově zaměřeno a označeno v souladu se zákonem. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy potřebných administrativně - správních opatření nejsou známy. Lokalita PP Přesličkový rybník byla vyhlášena v roce 2011. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Současná míra rekreačního a sportovního využívání veřejností nevyžaduje další regulaci. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Při hranici PP bude umístěna tabule s informacemi o přírodní památce Přesličkový rybník, hlavním předmětu ochrany, popř. dalších významných druzích a nutném managementu území. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území - Průzkum metapopulace vážky jasnoskvrnné na okolních vodních plochách a zhodnocení možností jejího samovolného návratu do tohoto ZCHÚ. - Pravidelný monitoring populací vážek (každoročně) a obojživelníků (ideálně každoročně, možno i ve dvouletém intervalu). - Podrobný botanický průzkum (včetně vodních makrofyt). - Kontrola lokality při výlovu za účelem potvrzení přítomnosti raků (po výlovu v roce 2011 byly ve dně Přesličkového rybníka nalezeny stopy dvou jedinců – Fischer 2012)

- Každoroční monitoring stavu vodních nádrží. Na lokalitě bude realizován pravidelný monitoring způsobu hospodaření na obou rybnících. V rámci monitoringu budou sledovány následující parametry (zpracováno za využití materiálu AOPK – Metodické listy k hospodaření na rybnících zakládaných či obnovovaných s finanční podporou MŽP): 1) stav vodního sloupce. Nesmí docházet k záměrnému snižování hladiny v jarním a letním období. Kontrola při každé návštěvě lokality 2) průhlednost vody – průhlednost vody do konce června musí přesahovat 50 cm. Průhlednost bude měřena Secchiho deskou jako hloubka, při které přestávají být znatelná ostrá rozhraní barev na desce, a to v místech s vyšší hloubkou (nejlépe u výpusti). Měření budou prováděna při všech návštěvách lokality 3) velikostní struktura zooplanktonu – přítomnost hrubého až středního zooplanktonu indikuje vyžírací tlak rybí obsádky. Bude se stanovovat minimálně v rámci dvou odběrů v období od 1. 5. do 30. 6., optimálně v rámci 4 odběrů v měsících květen, červen, červenec, srpen. Odlov bude prováděn nejlépe planktonní síťkou s oky 80 µm, tři hody na 5 m do 100 ml lahvičky. Hrubý až střední zooplankton musí být v nádrži hojně zastoupen 4) stav litorální (emerzní, natantní i submerzní vegetace). Kontrola nejlépe v červenci 6) stav rybích obsádek (velikost, druhové složení, věková struktura). Kontrola během sezóny za pomoci vrhací sítě (při každé návštěvě) + kontrola při výlovu. - V případě potlačování populace střevličky východní vysazením candátů bude sledován vliv na vývojová stadia obojživelníků. Kvantitativní průzkum zaměřený na larvy bude proveden před vysazením candátů (květen) a 2 x po jejich vysazení (počátek června, počátek července).

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Uvedené ceny opakovaných zásahů jsou stanoveny orientačně na základě ceníku AOPK ČR platného pro rok 2011(v cenách bez DPH). V případě IP a monitoringu jsou stanoveny jako ceny běžné za podobné objemy prací (ceníky AOPK jsou v tomto ohledu zpracovány zcela nereálně). Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy Údržba značení hranic po 10 letech ---------(75% nákladů na označení v rámci projektu Implementace soustavy NATURA 2000 ) Zmapování metapopulace vážky jasnoskvrnné ---------v okolních vodních plochách Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------Opakované zásahy Pročištění tůní Každoroční monitoring populací vážek Monitoring obojživelníků

Každoroční monitoring vodních ploch (průhlednost, zooplankton, obsádky, ...) Kvantitativní průzkum zaměřený na vývojová stadia obojživelníků (v případě vysazování candáta za účelem potlačení populace střevliček) Kosení ostřicovomechových ploch V případě potřeby likvidace náletových dřevin zastiňujících nádrže Odbahnění (pročištění) lovišť a zón kolem nátoku 330 m3 x 300 kč/m3 Opakované náklady celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 21.000,-

30.000,51.000,5.000,25.000,5.000,50.000,10.000,- 100.000,- (50.000,při dvouletém cyklu) 15.000 150.000,10.000,-

10.000,-

5.000,25.000,5.000,- dle frekvence zásahu odhadem 15.000,99.000,198.000,523.000 až 573.000,624.000,- až 674.000,-

4.2 Použité podklady a zdroje informací ALBRECHT J. A KOL., 2003: Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M.. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha. 808 pp. DOLNÝ A., BÁRTA D. et al., 2007: Vážky ČR: Ekologie, ochrana a rozšíření. ČSOP Vlašim DOLNÝ A., HESOUN P., WALDHAUSER M., 2008: Aktivní ochrana vážek – příklady managementu mokřadních biotopů. In: Dolný A., (ed.): Vážky 2008 Sborník referátů XI. Celostátního semináře odonatologů v Českém lese. ZO ČSOP Vlašim. Pp. 145 163. FARKAČ J., KRÁL D. et ŠKORPÍK M. [eds.], 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. 760 pp. FISCHER D., 2012: EVL Přesličkový rybník – kontrola při výlovu. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis, s.r.o. HESOUN P., 2011a: EVL Přesličkový rybník – IP batrachologický. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis, s.r.o. HESOUN P., 2011b: EVL Přesličkový rybník – IP entomologický. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis, s.r.o. JIRÁSKO J. A KOL., 2003: Plán péče pro přírodní památku Přesličkový rybník na roky 2004 2013. Nepublikováno. Depon. in KÚ Jč kraje. MIKÁTOVÁ B, VLAŠÍN M., 2002: Ochrana obojživelníků, Metodika ČSOP č. 1, Ekocentrum Brno. 137 pp. PAPÁČEK M., 2004: Biota Novohradských hor: modelové taxony, společenstva a biotopy. Jihočeská univerzita České Budějovice. 304 pp. PLESNÍK J., HANZAL V., BREJŠKOVÁ L., 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky – Obratlovci. AOPK Praha. 183 pp. Příloha nařízení vlády č.132/2005 Sb. ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Svoboda A., 2011: Přesličkový rybník – ornitologický průzkum. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis, s.r.o.

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR PP PR ZCHÚ DP §

– Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – přírodní památka – přírodní rezervace – zvláště chráněné území – dílčí plocha = zvláště chráněné druhy podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: §1 = kriticky ohrožený, §2 = silně ohrožený, §3 = ohrožený C (arabské číslice) = druhy Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka /ed/ 2001): C1 = kriticky ohrožený taxon, C2 = silně ohrožený taxon; C3 = ohrožený taxon; C4 = vzácnější taxon vyžadující pozornost, méně ohrožený velká písmena - stupeň ohrožení dle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR – obratlovci (Plesník a kol., 2003) a dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. (Farkač a kol., 2005): CR – kriticky ohrožený, EN - ohrožený, VU - zranitelný, LC – málo dotčený, NT – téměř ohrožený EVL – evropsky významná lokalita RKK – relativní krmný koeficient OOP – orgán ochrany přírody

5. Obsah 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.7.1 1.7.2 1.8 1.9 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.5 2.6 3. 3.1 3.1.1

Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání

2 2 2 2 3 3 4 4 4 4 7 7 7 7 10 11 11 12 13 14 14 14 14

3.1.2 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 4. 4.1 4.2 4.3 5.

Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Obsah

17 18 18 18 18 18 18 20 20 21 22 22

Přílohy Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy

Tabulky:

Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

Tabulka T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu 1

25

název

výměra (ha)

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

Přesličkový rybník

0,2072

Mělký rybník s pozvolnými břehy a s rozsáhlými litorálnímí porosty tvořenými zejména ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a mochnou bahenní (Potentilla palustris). Na obvodu navazují společenstva rašelinišť. Na volné hladině populace leknínu bělostného (Nymphaea candida). Porosty vysokých rákosin jsou tvořeny zejména orobincem širolistým. Porosty přesličky poříční v roce 2011 vymizely.

doporučený zásah

naléhavost

V roce 2012 podle schváleného plánu 1 hospodaření ponechat oba rybníky bez obsádky do konce května, poté bude provedena kontrola a v případě zjištění početnějšího výskytu střevličky bude nasazen rychlený plůdek candáta k její eliminaci. Přitom je třeba důsledně monitorovat dopad vysazení candátů na larvální stadia obojživelníků (provedením kvantitativních průzkumů před a po vysazení). V případě, že se vysazení candátů neprojeví negativně (pokles početnosti larev) a za situace, kdy bude mít prokazatelný tlumící efekt na populaci střevličky, lze v této praxi pokračovat i v dalších letech. Pro usnadnění regenerace porostů přesličky poříční bude hladina rybníka držena již od podzimního napuštění 10 - 15 cm pod normálem (pod úrovní bezpečnostního přepadu). I v dalším období je prioritou potlačení populace střevličky východní a podpora regenerace porostů emerzní litorální vegetace (zejména pak přesličky), popř. vegetace natantní (leknín bělostný). Tomuto cíli je nutno podřídit jak způsob hospodaření na rybnících, tak způsob manipulace s vodní hladinou.

termín provede ní

interval provádě ní

2012 a celoročně dále dle potřeby

V případě, že se výše uvedeným způsobem 1 nepodaří populace střevličky východní potlačit, bude nutno sáhnout k dlouhodobému vypuštění rybníků na několik měsíců (nejlépe v období září - listopad), spojenému s opakovaným prolovením stoky a celého úseku potoka mezi jednotlivými nádržemi elektrickým rybolovným zařízením. V tomto období jsou již minimálně ohroženy larvy obojživelníků a současně nehrozí vymrznutí leknínů ve vypuštěných rybnících.

2013 a celoročně dále podle potřeby

Po potlačení střevličky východní by chov 1 ryb v obou rybnících měl být zaměřen na chov lína a jesena (možno dvouhorkový systém), případně v jednohorkovém cyklu plůdku či ročka kapra (chov K0 – K1, popř. K1 – K2). Pro regulaci nežádoucích druhů ryb je vhodné přisazování rychleného plůdku candáta, pokud se neprokáže negativní vliv na larvální stadia obojživelníků. Kosení ostřicovo-rašelinných litorálů s pe- 1 riodou cca jednou za 2 - 3 roky

Od potlačení celoročně invazní střevličky

Náletové dřeviny, zejména Frangula alnus a 1 Betula pendula po obvodech rybníků (včetně návodních svahů na hrázích) budou udržovány tak, aby nadměrně nezastiňovaly rybniční okraj Provést částečně odbahnění nádrží (loviště, 2 zóna přítoku)

26

2

Hejškův rybník

0,2303

3

Podmáčené olšiny

0.1625

Mělký rybník s pozvolnými břehy s litorálními porosty tvořenými zejména zblochanem vzplývavým (Glyceria fluitans). Na volné hladině populace leknínu bělostného (Nymphaea candida). Ta byla v druhé polovině vegetační sezóny mechanicky poškozována (ondatra?) Porosty vysokých rákosin jsou tvořeny zejména orobincem širolistým v přítokové zóně rybníka. Pás mezi rybníky Hejškův a Přesličkový.

viz Přesličkový rybník

Bez zásahu

Červenec Jednou -říjen za dva roky Červenec Jednou -říjen za 2 roky

Při výlovu

viz Přesličkový rybník

cca 2 x za dobu platnosti plánu péče viz viz Přesličko Přesličko vý rybník vý rybník

-

-

-

4 5

Potoční olšiny Kulturní lesní společenstva

0.3506

Pás kolem přítoku do rybníka Hejškův Bez zásahu Uměle vysazená lesní společenstva s převahou Hospodařit tak, aby se zde druhová skladba i 2 jehličnatých dřevin (borovice lesní, smrk ztepilý, struktura porostů v dlouhodobém horizontu douglaska tisolistá). přibližovala přirozenému stavu. Důležité je v porostech ponechávat větší podíl mrtvého dřeva (padlé kmeny, odumřelé doupné stromy) z důvodu zvýšení úkrytové kapacity území a podpory stanovištní diverzity

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

27

průběžně

celoročně

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území

28

Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

29

Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

Dílčí plochu 5 tvoří kulturní lesy uvnitř PP Přesličkový rybník obklopující plochy 1 až 4 30