Plán péče o přírodní památku
Eiland na období 2016 – 2025 návrh na vyhlášení
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR RP Ústecko © 2015
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
..... přírodní památka Eiland ..... AOPK ČR ..... ..... .....
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Ústecký Ústí nad Labem Ústí nad Labem Libouchec Tisá Ostrov u Tisé
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
-2-
1.3. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Ostrov u Tisé kód: 767093 Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
890/6 1067/1 1067/4 1070/1 1073 1079 1096 1097/2 1159 1160/1 1173/1 1174/1 1174/6 1358
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost trvalý travní porost vodní plocha vodní nádrž umělá trvalý travní porost trvalý travní porost vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené ostatní plocha jiná plocha
1362
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
1 1 1 281 281 281 1 1 1 403 1 1 1 436
1017 6156 1164 13776 809 1219 4110 4981 8283 2481 3140 7293 834 655
1017 6156 1164 13776 809 1219 4110 4981 8122 1653 3140 3374 834 54
281
26
26 50435
Celkem
Ochranné pásmo Katastrální území: Ostrov u Tisé kód: 767093 Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
887 890/3 890/4 890/5 1000/1 1080 1081 1082 1083/1 1099/2 1100/1 1109/2 1111/2 1112/2 1115/2 1116/2 1174/1 Celkem
Druh pozemku podle KN
trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost vodní plocha ostatní plocha trvalý travní porost ostatní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost
Způsob využití pozemku podle KN
vodní nádrž umělá ostatní komunikace jiná plocha
neplodná půda neplodná půda neplodná půda
-3-
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
Výměra parcely v OP (m2)
1 1 1 432 281 1 112 1 1 1 1 433 112 112 112 433 1
984 1981 1812 689 298 504 14372 331 2344 2141 2452 3319 1980 265 5869 2258 3548 45147
984 1981 1812 689 298 504 14372 331 2344 2141 2452 3319 1980 265 5869 2258 7293
Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v ha
OP plocha v ha
Způsob využití pozemku
0, 3194
1,4372
zamokřená plocha
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky vodní plochy
trvalé travní porosty 4,1425 orná půda
0,0809
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
0,5007
rybník nebo nádrž
0,3140
vodní tok
0,0054
neplodná půda
0,4981
ostatní způsoby využití
0,0026
2,0189
1,0586
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
CHKO Labské pískovce CHOPAV Severočeská křída
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
CZ0421006 Labské pískovce -
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace (území pro management stanovišť/druhů: chráněná území zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů) 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana mokřadních společenstev druhově bohatých pcháčových luk (Calthion), přirozeného toku a okolních podmáčených sekundárních olšin, rašelinného biotopu a vodní plochy včetně zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů na ně vázaných. -4-
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
podíl plochy v ZCHÚ (%) 31
popis ekosystému
Mokřady a zrašelinělé plochy s rozličnými typy rašeliny, s porosty ostřice zobánkaté (Carex rostrata), sítiny článkované (Juncus articulatus) a mechovým patrem (např. Chiloscyphus pallescens, Fissidens pusillus a Plagiothecium ruthei) (část dílčí plochy A). Zastoupení společně s T1.5 (dílčí plocha G) a v rašelinné březině s prameništi (dílčí plocha H). T1.5 Vlhké pcháčové louky 22 Podmáčené, zapojené, částečně zrašelinělé louky s pcháčem bahenním (Cirsium palustre), psinečkem psím (Agrostis canina), sítinou niťovitou (Juncus filiformis) či sítinou ostrokvětou (Juncus acutiflorus), (dílčí plochy C, D, G). L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy 22 Světlé porosty olše lepkavé s příměsí břízy v nivě přirozeného toku Ostrovské Bělé, doplněné mokřadními plochami (dílčí plocha A). T1.9, T2.3B, T1.2 Ostatní luční porosty 14,5 Jedná se o podhorské smilkové trávníky, horské trojštětové louky a střídavě vlhké bezkolencové louky, vytvářejí stanovištní mozaiku v dílčích plochách C, D, G společně s T1.5 a R2.2. Jsou to zapojené luční porosty např. s metlicí trsnatou (Deschampsia caespitosa), bezkolencem modrým (Molinia caerulea), ostřicí obecnou (Carex nigra) či smilkou tuhou (Nardus stricta). V1F Makrofytní vegetace přirozeně 4,5 Neobhospodařovaná vodní plocha, se eutrofních a mezotrofních stojatých zachovalým litorálním pásmem vod přecházejícím do R2.2 a T1.5., makrofyta téměř na celé ploše s dominancí sítiny cibulkaté (Juncus bulbosus). Dále zde roste ostřice zobánkatá (Carex rostrata), sítina rozkladitá (Juncus effusus) či zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans). Biotop využívaný obojživelníky. L10.1 Rašelinné březiny 1,7 Společenstvo rašelinných březin je v iniciálním stadiu vývoje. V rámci této plochy se ještě uplatňuje společenstvo R2.2 a degradovaný habitat T1.5, který se vlivem opětovného zamokření po upuštění od pravidelného sečení postupně zvodňuje a zarůstá břízou. Rašelinné březiny se navracejí do míst, kde se pravděpodobně vyskytovaly. Rozsáhlejší výskyt je západně od MZCHÚ. Pozn.: Procentuální podíl byl vypočten na základě vrstvy mapování biotopů. Dle našeho odhadu (RP Ústecko) je podíl R.2.2 cca 20%.
-5-
B. druhy název druhu
Čolek horský (Triturus alpestris) Čolek obecný (Triturus vulgaris)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vyšší desítky
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
§2
vyšší desítky
§2
mokřadní, rašelinné plochy pod hrází Ostrovského rybníka mokřadní, rašelinné plochy pod hrází Ostrovského rybníka, vodní plocha u kempu (dílčí plocha CH)
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu V ZCHÚ se nenacházejí žádné druhy chráněné v rámci Ptačí oblasti Labské pískovce. 1.9 Cíl ochrany Zachování mokřadních ekosystémů, přirozeného toku s přilehlou nivou, podmáčených luk, vodní plochy a na ně vázaných rostlinných a živočišných druhů, umožnění jejich dalšího příznivého vývoje. Zachování prostorové skladby jednotlivých přírodních segmentů s vyloučením invazních a ruderálních druhů.
-6-
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Eiland se nachází v západní části CHKO Labské pískovce, v k.ú. Ostrov u Tisé. Spadá do Děčínského bioregionu, geomorfologické jednotky Děčínská vrchovina. Patří do klimaticky chladné oblasti, roční srážkový úhrn je v blízké Tisé udáván 700 – 800 mm. Přírodní památka je umístěna v bezprostřední blízkosti obce Ostrov. Obec se nachází v údolí toku Ostrovské Bělé, který odvádí vodu z území do Německa. V obci je na toku vybudována soustava 6 rybníků a menších nádrží. Údolí obklopují téměř ze všech stran pískovcové stěny Ostrovských skal, je zde velmi častý inverzní stav. Geologické podloží tvoří druhohorní turonské pískovce pokryté vrstvou čtvrtohorních svahových kamenito-balvanitých sedimentů. Předmětné zvláště chráněné území se skládá ze dvou oddělených menších lokalit. Nadmořská výška ploch je v rozmezí 440 – 460 m.n.m. Větší lokalita má rozlohu cca 3,36 ha a nachází se na severozápadním okraji obce. Jedná se o částečně podmáčené zachovalé louky s rozptýleným porostem, rašelinný biotop a olšinu v nivě zachovalého toku Ostrovské Bělé. Druhá plocha přírodní památky je vzdálena přibližně 300 m, nachází se v jižní části obce. Jedná se o druhově bohatou, podmáčenou louku a rybářsky nevyužívanou vodní plochu (0,31 ha) s vyvinutým litorálním pásmem přecházejícím do biotopu rašelinných březin a pramenišť. Celková rozloha menší lokality je 1,71 ha. V severní části, v ploše pod hrází Ostrovského rybníka mezi svahem louky a tokem Ostrovské Bělé, se vyvinul rašelinný biotop, který patří k druhově nejbohatším ploškám v MZCHÚ. Dotace dostatečného množství vody je zajištěna jednak prameništi na přilehlé louce, kdy voda díky svažitosti terénu stéká do terénní sníženiny na úpatí svahu v JZ části, jednak možným průsakem skrz hráz rybníka (Edom, 2002). V patě hráze se nacházejí podmáčené plošky, které se dále rozšiřují směrem na sever. Celá niva a přilehlé svahy jsou ale bohaté na prameniště, je možné, že v tomto místě je pouze pramen. Pramenící voda je značně železitá, což potvrzuje ve své hydrogeologické studii Edom (Edom, 2002). Podloží pod samotným rašeliništěm je tvořeno málo propustným písčitým jílem, který společně s valem (hrázkou) ohraničující plochu ze severu vytváří vhodné podmínky pro zadržení vody. Podzemní voda se v ploše rašeliniště pohybuje severo-východním směrem a částečně místy odtéká do Ostrovské Bělé. Povodí je malé, dotace vody ze srážek hraje poměrně malou roli. V tuto chvíli je možné rašeliniště označit za velmi perspektivní biotop schopný dalšího vývoje. Přestože se celkově jedná rozlohou o poměrně malé území, navíc rozčleněné zástavbou a vodními plochami na dvě části, je lokalita charakteristická vysokou biotopovou i druhovou diverzitou včetně specializovaných druhů. Na vlhkých a podmáčených loukách rostou regionálně vzácné a ohrožené druhy rostlin, z nichž některé jsou uvedené v Červeném seznamu ČR, např. sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus) - C3, kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) – C4a, dále svízel hercynský (Galium hercynicum), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), violka bahenní (Viola palustris), štírovník bažinný (Lotus uliginosus) či suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Ojediněle se na louce v blízkosti mokřadů pod hrází rybníka vyskytuje vřes obecný (Calluna vulgaris) a v minulosti zde byl zaznamenán i všivec lesní (Pedicularis sylvatica) – C2, §2. Ze zástupců nižších rostlin bylo celkem nalezeno 71 druhů mechorostů, z toho je 11 druhů játrovek (Marchantiophyta) a 60 druhů mechů (Bryophyta). Z významnějších mechorostů byly nalezeny křehutka bledá (Chiloscyphus pallescens) nacházející se na břehu potoka v olšině pod hrází a podmáčeném břehu Ostroveckého rybníka a vlhké louce u kempu, krondlovka drobná (Fissidens pusillus) -7-
rostoucí na kamenech v podmáčené olšině, epifyt šurpek vlákénkatý (Orthotrichum lyellii) nalezený na kmenu jabloně na louce v ochranném pásmu a lesklec Rutheův (Plagiothecium ruthei) rostoucí na břehu potoka a na zemi v olšině a u rybníka. Tyto druhy jsou součástí červeného seznamu mechorostů ČR, patří k vyžadujícím pozornost (LC-att). Ve zrašelinělých tůních pod hrází Ostrovského rybníka bylo také nalezeno 61 druhů řas, což je vůbec nejvyšší počet ze všech zkoumaných rašelinných lokalit v rámci celého Českosaského Švýcarska, což je možná způsobené i vysokým pH 5,6 – 5,9 (Nováková, 2003). Byla zde nalezena např. Vischeria sp., Cryptomonas splendida, Gymnodinum fuscus či Goniostonum semen. Mokřadní společenstva jsou velmi bohatá na výskyt vážek. Vyskytuje se zde acidobiontní šídlo sítinové (Aeschna juncea) – VU, vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia) VU, acidofilní šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum) a vážka tmavá (Sympetrum danae). Další významné druhy jsou páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii) - VU, šídlatka zelenavá (Lestes virens) - VU, vážka podhorní (Sympetrum pedemontanum) – EN, šídlatka velká (Lestes viridis), šídlo královské (Anax imperator) či vážka jarní (Sympetrum fonscolombii) – EN. Dále se zde vyskytují tychocenní druhy - lesklice měděná (Cordulia aenea) či vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata). Nalezneme zde také vážku rudou (Sympetrum sanguineum), šidélko malé (Ischnura pumilio) či lesklici zelenavou (Somatochlora metallica). Na podmáčené louce v jižní části PP se vyskytuje silně ohrožený modrásek bahenní (Maculinea nausithous). V rámci entomologického inventarizačního průzkumu bylo potvrzeno 77 druhů brouků z 11 čeledí. Z druhů uvedených v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých byl nalezen v podmáčené louce u tůně kovařík Agriotes pallidulus – VU, v Čechách ostrůvkovitě rozšířený tyrfofil Tachyporus transversalis - EN, velmi významný je nález kriticky ohroženého sphagnikolního drabčíka (Acylophorus wagenschieberi) – CR, který je reliktním, bioindikačním druhem. Vyskytuje se jen na velmi zachovalých, kvalitních rašeliništích v jižních Čechách. Jediný další nález mimo tuto oblast je z PR Břehyně – Pecopala na Českolipsku. Z dalších regionálně významných nálezů lze zmínit další sphagnikolní střevlíky Agonum gracile, nalezený na podmáčených loukách a dominantní Pterostichus rhaeticus ve zrašeliněných tůních, dále zde byl odchycen v Čechách vzácný střevlík Demetrias atricapillus, a sporadicky se vyskytující druh zachovalých lučních porostů a mokřadů drabčík Zyras collaris. Zaplavovaná louka u kempu je vhodným biotopem pro saranče mokřadní (Stetophytma grossum) – NT. Na podmáčené louce s trvalým průtokem Ostrovské Bělé v jižní části přírodní památky bylo nalezeno i několik druhů spíše běžných měkkýšů, např. hrachovka obecná (Pesidium cosertanum) či plovatka nadmutá (Radix auricularia). Území je významné z hlediska biotopu pro obojživelníky. Zejména v mokřadech pod hrází velkého rybníka a v horním rybníčku u kempu se vyskytují zvláště chráněné druhy čolek obecný (Triturus vulgaris) – SO, čolek velký (Triturus cristatus) – SO, čolek horský (Triturus alpestris) SO, mlok skrvnitý (Salamandra salamandra) – SO, ropucha obecná (Bufo bufo) - O a dále skokan hnědý (Rana temporaria). Na vlhké louce u kempu byly opakovaně sledovány zmije obecné (Vipera berus), naposledy v srpnu 2014 1 samec a 3 samice. Zmije se vyskytují i na louce s porosty ostružiníků v severní části PP. Dále se na území MZCHÚ vyskytuje slepýš křehký (Anguis fragilis) či užovka obojková (Natrix natrix).
-8-
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vyšší desítky
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §2
Čolek horský (Triturus alpestris) Čolek velký (Triturus cristatus)
vyšší desítky
§2
desítky
§2
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)
pozorován 1 ks, blíže početnost nezjišťována desítky až stovky
§2
název druhu
Čolek obecný (Triturus vulgaris)
Ropucha obecná (Bufo bufo)
§3
Zmije obecná (Vipera berus)
pozorováno několik § 1 jedinců
Slepýš křehký (Anguis fragilis)
§2
Formica truncorum
pozorováno několik jedinců pozorován 1 ks, blíže početnost nezjišťována pozorováno několik jedinců (cca 5 – 10 ks) blíže nezjištěno
Formica lemani
blíže nezjištěno
§3
Užovka obojkový (Natrix natrix) Modrásek bahenní (Maculinea nausithous)
popis biotopu druhu, další poznámky mokřadní, rašelinné plochy pod hrází Ostrovského rybníka a vodní plocha u kempu (dílčí plocha CH) mokřadní, rašelinné plochy pod hrází Ostrovského rybníka mokřadní, rašelinné plochy pod hrází Ostrovského rybníka, vodní plocha u kempu (dílčí plocha CH) pozorován v blízkosti vodní plochy u kempu mokřadní, rašelinné plochy pod hrází Ostrovského rybníka, vodní plocha u kempu (dílčí plocha CH) podmáčená louka u kempu (dílčí plocha G), louky (dílčí plochy C, D). na celé ploše PP
§3
v blízkosti podmáčené louky u kempu
§2
podmáčená louka u kempu (dílčí plocha G)
§3
mokřadní, rašelinné plochy pod hrází Ostrovského rybníka mokřadní, rašelinné plochy pod hrází Ostrovského rybníka
Vysvětlivky: § 1 – kriticky ohrožený druh § 2 – silně ohrožený druh § 3 – ohrožený druh
Obojživelníci byli mapováni v rámci sběru faunistických dat během provádění managementu v lokalitě a během mapování obojživelníků v letech 2012 až 2014 Ing. Romanem Vlčkem. Modrásek bahenní byl zaznamenán během terénního šetření v roce 2004 Lukášem Blažejem. Plazi byli zaznamenáni v průběhu let během terénních šetření. Mravenci během entomologického průzkumu Václava Vysokého v roce 1997.
-9-
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Na toku Ostrovské Bělé v osadě Ostrov byla v průběhu minulých století vybudována soustava rybníků. Okolní pozemky, kromě nejvlhčích ploch, byly zemědělsky obhospodařované. Po 2. světové válce došlo k výraznému úbytku stálých obyvatel a obec začala plnit spíše rekreační funkci. Opuštěné zemědělské plochy byly částečně zalesněny a velká část postupně zarůstá náletovými dřevinami, hlavně břízou, olší a ostružiníkem. K zamokření a zrašelinění plochy pod hrází Ostrovského rybníka může napomáhat průsak skrz hráz, jak uvádí Edom (2002). Plocha byla pravděpodobně ale vždy podmáčená, neboť již na mapě z 19. století je na přilehlé louce zakreslen pramen (Edom, 2002), který sníženinu stále dotuje. Současný vlastník rybníka (Policie ČR) průsak skrz hráz nezjistil a uvažoval pouze o dílčích opravách. V území pod hrází Ostrovského rybníka jsou do dnes patrné haldy, příkopy a jiné terénní nerovnosti. Může se jednat o pozůstatek starých hrází a odvodných příkopů. Na mapách z 19. století zde ovšem nejsou již žádné vodní plochy patrné. Tyto valy pomáhají částečně zadržet vodu v prostoru rašeliniště, zejména ze severní strany. b) zemědělské hospodaření V současné době již k zemědělskému obhospodařování ploch nedochází. c) rybníkářství Již od 16. století je uváděn v osadě Ostrov mlýn, na konci 19. století zde stály již mlýny tři. Také je zde uváděn hamr a sklářská huť. Je pravděpodobné, že i z těchto důvodů zde byla na toku Ostrovské Bělé vybudována soustava rybníků. Z mapy II. vojenského mapování z poloviny 19. století je zřejmé, že se na území obce nachází celkem 5 rybníků, včetně rybníčku u kempu a dnešního Ostrovského rybníku, který byl v té době menší. Rybník u kempu se nazýval Lorberteich, v roce 1945 Fishteich. Policejní rybník nesl název Mühlteich. O způsobu hospodaření na rybnících nejsou bližší informace. d) rybářství O způsobu rybářského hospodaření v minulosti nejsou bližší informace. Rybník u kempu (dílčí plocha CH) není v současné době využívána k chovu ryb. V rámci ichtyologické studie v roce 2013 byla ale v rybníku zjištěna přítomnost štik obecných, zátahovou sítí a elektrickým agregátem bylo odloveno podél břehů a v litorálu 8 ks štik. V roce 2015 bylo plánováno slovení štik, během terénního šetření v únoru 2015 byl ale zjištěn únik většiny vody z rybníka. Není příliš pravděpodobné, že by štiky během mrazů v této zbytkové vodě delší dobu přežily. Únik vody byl zřejmě způsoben seschnutím dřevěných dluží v požeráku a zvýšeným průtokem vody mezi prkny. V současné chvíli je již hladian vody na své původní výšce. e) rekreace a sport Obec Ostrov má silný rekreační potenciál, nachází se zde několik ubytovacích zařízení a Ostrovský rybník je využíván k letní rekreaci. V ploše mezi oběma částmi přírodní památky se nachází autokemp a nový hotel. Na louce vedle hotelu bylo postaveno parkoviště a skákací hrad. Pro zamezení působení negativních vlivů rekreačního zařízení na cenné území bude vyhlášeno mezi hotelem a mokřadními plochami širší ochranné pásmo. Větší negativní vliv návštěvníků rybníka či kempu nebyl zatím pozorován. V bezprostřední blízkosti podmáčené - 10 -
louky (dílčí plocha G) se nachází parkoviště pro cca 20 aut, které využívají především horolezci a turisté. Stavební činnost v lokalitě nesmí negativně ovlivnit předmět ochrany, pozornost musí být věnována i jejím případným následným vlivům, jako je např. vypouštění odpadních vod. Výstavba musí být také v souladu s ÚPD obce Tisá. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Tisá, č.j. ÚP 07/2012/OOP, schválen dne 4.6.2012 CHOPAV Severočeská křída, 215 – dle nařízení vlády č. 85/1981 Sb. ze dne 24.6.1981 o chráněných oblastech přirozené akumulace vod. Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce na období 2011 – 2020, AOPK ČR. Nařízení vlády č. 683/2005 Sb., ze dne 8. 12. 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Labské pískovce
- 11 -
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže)
Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení
Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán
Lorberteich (historická mapa z 19. století), dnes bez názvu, pro potřeby PP nazýván rybník u kempu (dílčí plocha CH) 0,3140 ha 0,2198 ha 30% 1,2 m 2m 1. zhotovuje se není využíván pro chov ryb -
Obec Tisá -
Ostrovská Bělá 1-15-02-005 přirozená horní část toku, protékající podmáčenou loukou a olšinou, se soustavou rybníků rybník u kempu, Ostrovský rybník + další mimo PP (celkem 7 na území obce) Povodí Ohře -
- 12 -
2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha č. T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Popis dílčích ploch Dílčí plocha A B C D E F G H CH
Stručný popis podmáčená sekundární olšina s přirozeným tokem, mokřady a zrašeliněnými tůněmi mokřad - zazemnělá tůň vlhká, druhově bohatá pcháčová louka mozaika smilkových a horských trojštětových luk hustý porost náletových dřevin (břízy, olše, jehličnany) na dříve lučním biotopu převážně březový porost na sušším stanovišti podmáčená, částečně zrašeliněná, druhově bohatá louka s přirozeným tokem rašelinná březina vodní plocha
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Z prostředků Programu péče o krajinu jsou od roku 2002 z okolních porostů odstraňovány invazní druhy rostlin, a to křídlatky (Reynoutria spp.) a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). V minulosti se v okolí policejní chaty vyskytoval i bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Za účelem zachování a obnovy lučních a mokřadních porostů je od roku 2005 pravidelně ručně kosena podmáčená louka pod kempem na rozloze 1 ha (dílčí plocha G) a 0,42 ha vlhké louky nad tůněmi pod hrází (dílčí plocha C). Od roku 2007 se mechanizací kosí i horní, sušší část louky o rozloze 0,54 ha (dílčí plocha D). V letošním roce (2015) byl proveden výřez náletových dřevin, převážně bříz, z okolí rašelinných tůní v ploše A za účelem prosvětlení mokřadního biotopu. Kosením lučních ploch došlo k podpoře druhové pestrosti porostů. Doposud sečené louky budou nadále pravidelně 1x – 2x za rok koseny. V případě potřeby bude pokračovat odstraňování invazních druhů. Mělo by dojít k většímu odstranění náletových porostů z postupně zarůstajících ploch. Kosení a vyřezávání náletu se rozšíří i na plochy, na kterých dosud žádný management prováděn nebyl, včetně ochranného pásma. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem je zachování a rozvoj společenstva mokřadních luk, rašelinných tůní a podmáčených olšin s ohroženými druhy rostlin a živočichů. Střet termínu kosení s ohledem na výskyt modráska bahenního (ideálně do začátku června, pak až v září) a potřebám mokřadního biotopu s výskytem migrujících obojživelníků (kosení letní měsíce) na ploše G je řešen ponecháním ploch s hustším výskytem krvavce totenu nepokosených. Početnost modrásků zde není tak významná, stěžejnější je výskyt ZCHD obojživelníků, kteří jsou z jara v okolí vodní plochy nejaktivnější a potlačení ruderálních druhů rostlin. - 13 -
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Přirozené meandrující koryto Ostrovské Bělé bude v celé délce toku v PP ponecháno bez zásahu. V současné době je nutné provézt legalizaci všech vodních nádrží v soustavě. Tato problematika je již v řešení s vlastníky pozemků. V roce 2014 proběhlo zaměření všech rybníků (i mimo území přírodní památky), v letech 2015-2016 by mělo dojít k pasportizaci, kategorizaci a sepsání manipulačních řádů na každý rybník. Zároveň byla zaměřena hráz Ostrovského rybníka (v OP), aby mohlo dojít k převodu vlastnického práva, neboť v současné době má hráz (p.p.č. 1082, vlastník obec Tisá) i pozemek s vodní plochou (vlastník Policie ČR) jiného vlastníka. Měl by být proveden bližší monitoring hráze, na základě něhož bude stanoveno, zda jsou nezbytné dílčí opravy hráze (odstranění náletů z hráze a podhrází, úprava břehové části zakládkou kamenivem, úprava havarijního odtoku, úprava hlavního odtokového prostoru – oprava stávajících kamenných konstrukcí) či případně celková rekonstrukce. Rybník u kempu (dílčí plocha CH) není oficiálně využívána k chovu ryb. V rámci ichtyologické studie v roce 2013 byla ale v rybníku zjištěna přítomnost štik obecných, zátahovou sítí a elektrickým agregátem bylo odloveno podél břehů a v litorálu 8 ks štik. Vzhledem k tomu, že rybníček je velmi vhodným stanovištěm pro obojživelníky, je nutné přítomnost dravých druhů eliminovat a provádět průběžný monitoring rybí obsádky. Bude zde umístěna cedule informující o zákazu vysazování ryb do nádrže. V případě většího výskytu dravých ryb bude muset dojít ke kompletnímu slovení ryb vypuštěním rybníka (až bude schválen manipulační řád). V únoru 2015 byl zjištěn únik většiny vody z tohoto rybníka, který byl pravděpodobně způsoben seschnutím dřevěných dluží a zvýšeným průtokem vody mezi prkny. V současnosti je rybník zase na své původní hladině. Vzhledem k faktu, že se jedná o historický rybníček, jehož technický stav nebyl řešen, mohl by se vyskytnout i problém s těsností hráze. Před případnou rekonstrukcí by mělo dojít k hydrogeologickému průzkumu hráze, aby bylo zřejmé, zda a v jakém rozsahu je nezbytné rekonstrukci provést. Zároveň veškeré opravy hráze a výpustných zařízení budou provedeny přírodě blízkým způsobem. b) péče o nelesní plochy Dílčí plocha A - podmáčená sekundární olšina s přirozeným tokem, mokřady a rašelinnými tůněmi Typ managementu Tok a olšovou nivu ponechat bez zásahu, případně odstranit invazní druhy a ruderální porost. Odstranění náletů v okolí mokřadních a rašelinných ploch i menších porostů vřesu (převážně břízy, olše), celkové oslunění lokality. Obnova zazemnělých tůní, s ohledem na podmáčení min. v centrální části nutné ruční hloubení menších vodních ploch (2-3 ks velikosti cca 2x3m). V případě snížení zamokření plochy zvážit vybudování hrázky v místě odtoku vody z rašeliniště do potoka, pro její vybudování pokud možno preferovat materiály z okolí. Vhodný interval nálet co nejdříve, poté v případě potřeby - 14 -
Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
motorová pila, případně křovinořez říjen, listopad (případně další měsíce mimo vegetační sezonu) Dřevní hmota bude z prostoru mokřadních ploch odstraněna, v případě obnovy tůní provádět pomocí lehčí mechanizace, ideálně ručně, vyloučit pojezd přímo v prostoru mokřadů a rašeliniště
Dílčí plocha B – zarůstající tůň Typ managementu Obnova zazemnělé tůně, proředění okolních porostů Vhodný interval Odbahnění cca za 5 – 10 let, pokud bude již plocha bez vody. V současné době je zde druhově bohaté sukcesní stadium (ostrůvky ostřic, mechu). Prořez dřevin vhodný dříve v rámci kácení na okolních plochách. Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře bagr, motorová pila Kalendář pro management mimo vegetační sezónu Upřesňující podmínky ponechat pozvolný sklon břehů, velikost tůně cca 15x20m Dílčí plocha C – vlhká, druhově bohatá pcháčová louka Typ managementu Ruční kosení plochy 0,42 ha 1x, max. 2 x ročně včetně shrabání a odvozu pokosené hmoty, její likvidace. Akceptovatelné je zřízení pouze malé kupky biomasy na podporu výskytu plazů a obojživelníků, mimo nejcennější části a po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody. V ideálním případě by kosení mělo probíhat po částech (rozdělení alespoň na dvě plochy), kosených v časovém rozestupu min. týden. Možno ponechat vždy malou část louky nepokosenou. Vhodný interval 1x – 2 x ročně Minimální interval 1x ročně Prac. nástroj / hosp. zvíře ručně vedená sekačka, nejlépe lištová (ne strunová), křovinořez Kalendář pro management červenec - září Upřesňující podmínky Eliminace přejezdů po vlhké části louky, pokosená hmota bude ručně nahrabána/odtažena na sušší plochu, kde bude teprve naložena. Z důvodu výskytu obojživelníků nekosit během deštivých dnů, po dešti a brzy ráno a ponechávat vyšší výšku seče (optimálně 10 – 15 cm nad povrchem). Dílčí plocha D – mozaika smilkových a horských trojštětových luk Typ managementu Možno kosit mechanizací, odklizení pokosené biomasy z plochy a její odvezení k likvidaci, odstranění náletových dřevin v severní části plochy (alespoň část keřových vrb na louce ponechat – vhodné entomologické mikrostanoviště). V ideálním případě by kosení mělo probíhat po částech (rozdělení alespoň na dvě plochy), kosených v časovém rozestupu min. týden. Vhodný interval 1x - 2x ročně - 15 -
Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
1x ročně malotraktorová travní sekačka červen - září -
Dílčí plocha E - hustý porost náletových dřevin Typ managementu Prosvětlení porostu odstraněním náletových dřevin (převážně bříza), ideálně celkové odstranění dřevin a přeměna na luční porost. Vhodný interval podle potřeby Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře motorová pila Kalendář pro management mimo vegetační sezónu Upřesňující podmínky Dílčí plocha F - převážně březový porost na sušším stanovišti Typ managementu Příležitostné odstranění náletových invazních druhů. Vhodný interval podle potřeby Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře motorová pila Kalendář pro management mimo vegetační sezónu Upřesňující podmínky -
dřevin,
likvidace
Dílčí plocha G – podmáčená, částečně zrašelinělá, druhově bohatá louka s přirozeným tokem Typ managementu Pravidelné ruční kosení, odklizení pokosené biomasy z plochy a její odvezení k likvidaci, případné odstranění náletových dřevin (hlavně jehličnany, keřovité vrby ponechat). V ideálním případě by kosení mělo probíhat po částech (rozdělení alespoň na dvě plochy), kosených v časovém rozestupu min. týden. Možno ponechat vždy malou část louky nepokosenou, především v případě výskytu krvavce totenu. Příležitostně vytvořit zmijoviště (kamenný snos, tráva, větve) v blízkosti porostů ostružiníku a dřevin na východní straně, aby došlo k snížení možných střetů s návštěvníky přilehlého kempu. Tvorba malých tůní 2-3 ks, velikost cca 3x4m. Vhodný interval 1x – 2x ročně Minimální interval 1x ročně Prac. nástroj / hosp. zvíře Ručně vedené sekačka, nejlépe lištová (ne strunová), křovinořez Kalendář pro management Kosení červen – září Upřesňující podmínky Eliminace pojezdů techniky po podmáčené části louky. Během kosení v období červen – srpen ponechat plochu s hojnějším výskytem krvavce totenu nepokosenou, vždy max. 1/3 plochy. Z důvodu výskytu obojživelníků nekosit během deštivých dnů, po dešti a brzy ráno a ponechávat vyšší výšku seče (optimálně 10 – 15 cm nad povrchem).
- 16 -
Dílčí plocha H – rašelinná březina Typ managementu Ponechat bez zásahu, případně proředit březový porost a vytvořit 2-3 menší tůně, velikost cca 3x3m. Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře motorová pila, malý bagr Kalendář pro management podzimní, zimní měsíce Upřesňující podmínky tvorba tůní lehkou mechanizací, případně vyhloubit menší tůňky ručně (podmáčený terén) Dílčí plocha CH – vodní plocha Typ managementu Zamezit vysazování ryb bez souhlasu orgánu ochrany přírody. Min. 1x za 3 roky provést kontrolní odlov el. agregátem za účelem zjištění rybí obsádky. Případná rekonstrukce výpustného zařízení a hráze – po zjištění skutečného stavu. Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Oprava hráze, výpustného zařízení podzimní, zimní měsíce. Upřesňující podmínky Umístit ceduli se zákazem vysazování ryb. c) péče o rostliny Bude kontrolován výskyt geograficky nepůvodních a domácích expanzivních druhů rostlin, v případě zjištění bude provedena chemická či mechanická likvidace. Nadále bude docházek k pravidelnému kosení travních porostů pro zajištění druhové pestrosti lučních ploch, management se rozšíří i na území ochranného pásma. Péče o cenné rašelinné a mokřadní biotopy bude podpořena osluněním ploch. d) péče o živočichy Bude udržován současný vodní režim z důvodu podpory obojživelníků, hmyzu a dalších na vodu vázaných druhů, tzn. vodní tok nebude regulován a bude zachována možnost jeho rozlivu do okolních ploch. Luční ekosystémy budou pravidelně koseny pro podporu a zvýšení rozmanitosti druhů na ně vázaných. Pro zlepšení biotopových podmínek zmije obecné a zároveň omezení možných střetů s návštěvníky kempu bude na vhodném místě dílčí plochy G (sušší plocha, která se nebude zatápět vodou) či v okolí louky pod hrází Ostrovského rybníka vybudováno zmijoviště z trávy, dřevěných kůlů a kamenů, rozměry cca 4 m x 2,5 m. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní pozemky Příloha č. T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností
- 17 -
Rozloha ochranného pásma celkově činí 4,5 ha. Do ochranného pásma spadá území mezi severní částí rezervace a přilehlým hotelem, jenž směrem k ploše PP postupně rozšiřuje své zázemí (terénní úpravy, oplocení, hřiště atd.). OP bylo vyhlášeno z důvodu zamezení případným negativním vlivům rekreačního zařízení na přírodní památku, jeho dalšího rozšiřování a ochrany břehových porostů Ostrovského rybníka. Travní porosty v této ploše (p.p.č 1109/2, 1115/2, 1116/2) by měly být 1x ročně v termínu červen – září koseny, pokosená biomasa bude z pozemku odstraněna. Koseny by měly být i luční porosty přiléhající k dílčí ploše G (p.p.č. 887, 890/3, 890/4, 890/5). Z celé plochy ochranného pásma je nutné příležitostně odstraňovat náletové dřeviny a invazní rostliny. Do ochranného pásma spadá i Ostrovský rybník, který je ve vlastnictví Policie ČR a slouží především k rekreaci. V roce 2015 došlo k zaměření vodní plochy za účelem pasportizace a legalizace, zároveň byla zaměřena i hráz, aby mohlo dojít k převodu vlastnického práva, neboť v současné době má hráz (p.p.č. 1082, vlastník obec Tisá) i pozemek s vodní plochou jiného vlastníka. Měl by být proveden bližší monitoring hráze, na základě něhož bude stanoveno, zda jsou nezbytné dílčí opravy hráze (odstranění náletů z hráze a podhrází, úprava břehové části zakládkou kamenivem, úprava havarijního odtoku, úprava hlavního odtokového prostoru – oprava stávajících kamenných konstrukcí) či případně celková rekonstrukce. Na rybníce se hospodaří extenzivním způsobem, jsou zde vysazeny běžné druhy ryb (např. plotice obecná), k vysazování dochází nepravidelně a pouze v menším množství ks. V současné době žádná změna hospodaření není nutná. Na p.p.č. 1083/1, hned pod hrází Ostrovského rybníka, se nachází malý rybník, v sušším období vysychající, neboť do něj přitéká voda z Ostrovského rybníka betonovou rourou vedenou v tělese hráze, sloužící zřejmě jako bezpečnostní přeliv. Výpustné zařízení je nefunkční, voda vytéká z rybníčku přes malý dřevěný přepad do podmáčené olšiny a po cca 50 m se vlévá do potoka vytékajícího z Ostrovského rybníka. Takto řešený odtok nečiní v tomto místě z hlediska vodního režimu lokality ani ochrany přírody žádný problém. Přesto by bylo vhodné vodní plochu odbahnit a vyčistit a zamezit shromažďování biologického odpadu na jejím břehu, ke kterému v současné době dochází, umístěním upozorňující cedule. Řešení technických prvků musí být blíže specifikováno projektovou dokumentací. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V roce 2012 bylo provedeno ZPMZ na parcele 1174/1 pro oddělení části pozemku spadajícího do přírodní památky a části do ochranného pásma. Dále došlo na p.p.č. 1160/1 k oddělení plochy, která slouží jako parkoviště pro přilehlý kemp. Jinde je hranice přírodní památky vedena po hranici parcel. Dále bude provedeno zaměření lomových bodů. Po vyhlášení přírodní památky bude MZCHÚ vyznačeno v terénu pruhovým značením a budou umístěny hraniční cedule v počtu cca 5 – 8 ks. Dále budou do terénu instalovány 2 ks infotabulí. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Po vyhlášení přírodní památky Eiland by mělo dojít k převodu pěti pozemků na území PP a OP (p.p.č. 1000/1, 1070/1, 1073, 1079, 1362) od Majetkové, správní a delimitační unie odborových svazů na AOPK ČR. Také probíhá převod tří pozemků v OP (p.p.č. 1111/2, 1112/2 a 1115/2) od Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje na AOPK ČR. To také bude nabízet k odkupu pozemek p.p.č. 1081 k.ú. Ostrov u Tisé, na kterém se nachází Ostrovský rybník.
- 18 -
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Rekreační využití Ostrovského rybníka nemá v současné době negativní vliv na předmět ochrany, neboť většina rekreantů využívá stranu rybníka odkloněnou od PP. U parkovací plochy u kempu u Císaře již s největší pravděpodobností nehrozí snaha o její rozšiřování, neboť okolní plochy jsou podmáčené. Terénními pochůzkami bude kontrolováno, zda nedochází k úniku pohonných látek do prostoru podmáčené louky a zda není ovlivňována jinými negativními jevy (odhozený odpad, nadměrný sešlap rašelinných ploch atd.). U rybníčku u kempu bude umístěna cedule upozorňující na zákaz vysazování ryb do vodní plochy. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území je možno využít k odborným exkurzím. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V roce 2016 by měl být dokončen bryologický průzkum, především v ploše rašelinných tůní. Započatý průzkum v roce 2014 neprokázal výskyt druhů Cephalozia catenulata, Cephalozia connivens a Cephaloziella subdentata, které jsou uváděny jako druhy nalezené v minulosti v blízkém okolí. Měl by být proveden průzkum na modrásky rodu Maculinea, zjistit jejich abundanci a místní potřeby. Vhodný by byl i výzkum čolků, kteří zde nacházejí příhodné prostředí. V minulosti byl v rybníčku u kempu zjištěn čolek hranatý (Triturus helveticus), jeho přítomnost se v současné době nepodařilo potvrdit. Občasné (min. 1x za 3 roky) prolovení elektrickým agregátem rybníčku u kempu za účelem zjištění, zda se v rybníce nenachází větší množství dravých ryb, který by mohly negativně ovlivnit populaci obojživelníků.
- 19 -
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Orientační náklady za rok (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova a tvorba tůní (cca 400 m3 včetně plochy ---------B) Odstranění náletových dřevin (plocha cca 1,2 ha) Inventarizační průzkumy (mechy, modrásci, čolci) Zmijoviště 1ks, rozměr cca 4 x 2,5m Zaměření lomových bodů Pruhové značení, hraniční cedule, infotabule (5 - 8 ks hraničníků, 2 ks infotabulí + jejich oprava) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------Opakované zásahy Kosení lučních porostů cca 2 ha Odstraňování invazních druhů z celé plochy (dnes již zlikvidovány, v případě opětovného výskytu) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
----------
- 20 -
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 200 000,70 000,40 000,15 000,10 000,30 000,365 000
55 000,1 000,-
550 000,10 000,-
56 000,-
560 000,925 000,-
4.2 Použité podklady a zdroje informací Blažej L. 2014: Inventarizační entomologický průzkum - střevlíkovití brouci Blažej L. 2007: Zpráva z entomologického a bryologického průzkumu rašelinišť Českosaského Švýcarska DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie 2013: Zhodnocení rybích společenstev ve vodních plochách a vodotečích v levobřežní části CHKO Labské pískovce Edom F. 2002: Die Moore des Elbsandsteigebirges Němcová L. 2012, 2013: Bryologický průzkum Nováková S. 2003: Algoflóra rašelinišť Českosaského Švýcarska. Czech Phycology, Olomouc, 3:71-78. Rydlo J. 2013: Vodní makrofyta v levobřežní části CHKO Labské pískovce Vlček R.: Mapování obojživelníků v letech 2011 – 2014. Vysoký V. 1997 – Entomologický průzkum lokality Ostrov Terénní průzkumy: Bauer P. 2011: sběr floristických dat Jurgen P.: vážky, data v NDOP z let 2000, 2006, 2007 Beran L.: měkkýši, data v NDOP z roku 2005 Další floristické a faunistické záznamy v Nálezové databázi ochrany přírody
4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR CHKO: chráněná krajinná oblast PP: přírodní památka MZCHÚ: maloplodé zvláště chráněné území EVL: evropsky významná lokalita v souvislosti s NATURA 2000 PO: ptačí oblast v souvislosti s NATURA 2000 OP: ochranné pásmo CR: kriticky ohrožený (stupeň ohrožení dle Červeného seznamu) VU: zranitelný (stupeň ohrožení dle Červeného seznamu) NT: téměř ohrožený (stupeň ohrožení dle Červeného seznamu) ZPMZ: záznam podrobného měření změn NDOP: nálezová databáze ochrany přírody
- 21 -
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území…………………………………………….2 - 6 1.1 Základní identifikační údaje …………………………………………………..................2 1.2 Údaje o lokalizaci území………………………………………………….........................2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí………………………….3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma……………………………………...................4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími……………………………........................4 1.6 Kategorie IUCN………………………………………………………………………….4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ……………………………………………………………...4 - 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu…………….....................4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav…………………………...5 - 6 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu……………………....6 1.9 Cíl ochrany……………………………………………………………………………….6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany………………7 - 9 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů……………..………...7 - 9 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnost……...10 -11 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy…………….....11 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch……………………12-13 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích………………………..12 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích………………………………………….13 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů …………..13 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize……..………13 3. Plán zásahů a opatření ……………………………………………………………….14 - 20 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ……………….14 - 17 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání………14 - 17 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území……………………..17 3.2 Zásady využívání OP včetně návrhu zásahů a přehledu činností………………………..18 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu……………………………………………………18 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území………………..…...18-19 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností………..........19 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území………………………………………………..........19 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území…………………19 4. Závěrečné údaje………………………………………………………………………20 – 21 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody…….…………….20 4.2 Použité podklady a zdroje informací……………………………………………….........21 4.3 Seznam používaných zkratek…………………………………………………………….21
- 22 -
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů
- 23 -
T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu A
název
výměra (ha)
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče
podmáčená sekundární olšina s přirozeným tokem, mokřady a rašelinnými tůněmi
1,43
Mokřadní a rašelinné biotopy v nivě přirozeného toku Ostrovské Bělé s výskytem vzácných a chráněných druhů fauny a flóry. Cílem péče je udržet, případně zvýšit druhovou diverzitu olšiny, mokřadů a rašelinných tůní, zachovat jejich optimální vodní režim, zachovat přirozený charakter toku.
zarůstající tůň
0,06
vlhká druhově bohatá pcháčová louka
0,42
mozaika smilkových a horských trojštětových luk hustý porost náletových dřevin
0,54
převážně březový porost na sušším stanovišti
0,34
B
C
D
E
F
0,46
doporučený zásah
interval provádění
Tok a olšovou nivu ponechat bez zásahu, pouze případně odstranit invazní druhy a ruderální porost. Odstranění náletů v okolí mokřadních a rašelinných ploch a porostů vřesu (převážně břízy, olše), celkové oslunění lokality.
1
Obnova zazemnělých tůní, vyhloubení nových.
1
září-únor
dle potřeby
V případě nižšího stavu vody v rašeliništi umístění hrázky v místě odtoku vody do potoka. Proředění okolních porostů a celkové oslunění lokality. Za cca 5 – 10 let, v případě úplného zazemnění plochy, odbahnění, obnova tůně.
2
kdykoliv
2
mimo vegetační sezónu
jednorázově v případě potřeby 1x za 5-10 let
1
červenec září
1x – 2x za rok
1
červen – září
1x - 2x za rok
3
mimo vegetační sezónu mimo vegetační sezónu
dle potřeby
Zarůstající, částečně zazemnělá tůň. V současné době druhově bohaté sukcesní stadium s bulty ostřic a mechů, vyhovoující např. četným druhům bezobratlých. Cílem je zvýšit druhovou diversitu podmáčené plochy v případě zazemnění za 5 – 10 let a to obnovou tůně. Podmáčená, druhově bohatá louka, pravidelně kosená. Pravidelné ruční kosení, odklizení pokosené Cílem péče je udržet, případně zvýšit druhovou diverzitu biomasy z plochy a její odvezení k likvidaci, lučního porostu. případné odstranění náletových dřevin. Zákaz pojezdu těžké techniky po ploše. Z důvodu výskytu obojživelníků nekosit během deštivých dnů, po dešti a brzy ráno a ponechávat vyšší výšku seče (optimálně 10 – 15 cm nad povrchem). Suchá, druhově bohatá, pravidelně kosená louka. Cílem Kosení mechanizací, odklizení pokosené péče je udržet, případně zvýšit druhovou diverzitu biomasy z plochy a její odvezení k likvidaci, lučního porostu. odstranění dřevin v severní části (alespoň část keřových vrb na louce ponechat). Přehoustlý porost (jehličnany, břízy, olše, keře). Cílem Prosvětlení porostu odstraněním náletových a péče je zvýšit druhovou diverzitu převedením na ruderálních druhů, ideálně celkové odstranění původní luční biotop. dřevin a přeměna na luční porost. Porost břízy bělokoré s vtroušenými keři na suchém Prosvětlení porostu, odstraňování nepůvodních stanovišti. Cílem péče je udržet, případně zvýšit a náletových dřevin. druhovou diverzitu.
25
naléhavost termín provedení
1
3
květen - říjen podle aktuálního stavu biotopů měsíce mimo dle potřeby vegetační sezónu
dle potřeby
G
podmáčená, částečně zrašelinělá, druhově bohatá louka s přirozeným tokem
rašelinná březina
1,06
0,34
H
vodní plocha CH
0,41
Trvale podmáčená až zaplavovaná louka s výskytem rašeliníku a ohrožených a vzácných druhů rostlin jako je sítina ostrokvětá či kozlík dvoudomý. Biotop zmije obecné. Cílem péče je udržet, případně zvýšit druhovou diverzitu trvale podmáčené až zaplavované, částečně zrašelinělé louky a zachovat přirozených charakter toku.
Zarůstající podmáčená louka, dnes spíše rašelinná březina navazující na litorální pásmo vodní plochy. Prameniště s drobnými toky. Cílem je udržet na lokalitě prosvětlenou rašelinnou březinu s přirozeným vodním režimem a trvale podmáčenými plochami.
Pravidelné ruční kosení, odklizení pokosené biomasy z plochy a její odvezení k likvidaci. V ideálním případě by kosení mělo probíhat po částech (rozdělení alespoň na dvě plochy), kosených v časovém rozestupu min. týden. Během kosení v období červen – srpen ponechat plochu s hojnějším výskytem krvavce totenu nepokosenou, vždy max. 1/3 plochy. Z důvodu výskytu obojživelníků nekosit během deštivých dnů, po dešti a brzy ráno a ponechávat vyšší výšku seče (optimálně 10 – 15 cm nad povrchem).
1
kosení červen – září
1x – 2x za rok
Odstranění náletových dřevin (hlavně jehličnany, keřovité vrby ponechat).
2
dle potřeby
Vytvořit zmijoviště v blízkosti porostů ostružiníku a dřevin na východní straně, na suchém místě
3
mimo vegetační sezónu duben – říjen
Tvorba malých tůní. Ponechat bez zásahu, případně proředit březový porost
3 2
kdykoliv mimo vegetační sezónu
jednorázově dle potřeby a finančních prostředků
Vytvořit 2 – 3 menší tůně, pravděpodobně ručně.
2
kdykoliv
jednorázově
1
kdykoliv
minimálně 1 x za 3 roky dle aktuálního stavu biotopu a rybí obsádky
Vodní plocha bez rybářského využití s bohatým Monitoring přítomnosti ryb, zamezit výskytu litorálním pásmem, hustým porostem vodní vegetace a dravých ryb, umístit ceduli se zákazem značnou průhledností. Cílem péče je udržet, případně vysazování ryb. zvýšit druhovou diverzitu vodního ekosystému, zachovat jako biotop vhodný pro obojživelníky včetně čolků.
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.
26
jednorázově
27
28
29
30
