Plán péče o přírodní památku Devět skal
na období 2016-2025 (návrh na vyhlášení)
1
Základní údaje o zvláště chráněném území
1.1
Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
1.2
707 přírodní památka Devět skal nařízení Agentura ochrany přírody a krajiny ČR … … …
Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Příloha M1:
1.3
Vysočina Žďár nad Sázavou Nové Město na Moravě Nové Město na Moravě Křižánky Moravské Křižánky
Orientační mapa s vyznačením území
Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí
Zvláště chráněné území: Katastrální území: 676 446, Moravské Křižánky Číslo parcely podle KN 571/3
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN ostatní plocha neplodná půda
Celkem
Číslo listu Výměra parcely Výměra vlastnictví celková podle parcely KN v ZCHÚ (m2) 2 (m ) 393 33 304 33 304 33 304
2
Ochranné pásmo: Katastrální území: 676 446, Moravské Křižánky Číslo parcely podle KN 571/1 st. 164 st. 165 571/12 Celkem
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
lesní pozemek zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha ostatní komunikace
Číslo listu Výměra parcely Výměra vlastnictví celková podle parcely 2 KN (m ) v OP (m2) 393 3 412 622 54 369 393 17 17 393
449
449
393
1 891
474 55 309
Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Výměra je pouze orientační, zjištěná pomocí GIS.
Příloha M2:
1.4
Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
Výměra území a jeho ochranného pásma ZCHÚ (plocha v ha)
Druh pozemku
OP (plocha v ha)
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
vodní plochy trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
3,330 4
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
3,330 4
1.5
neplodná půda ostatní způsoby využití
Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
Žďárské vrchy CHOPAV Žďárské vrchy
Natura 2000
ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
Příloha M1:
-
Orientační mapa s vyznačením území
3
3,330 4
1.6
Kategorie IUCN
III. - přírodní památka
1.7 1.7.1
Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu
Geomorfologicky význačný rulový skalní útvar typu skalního města s vegetací silikátových skal a drolin s přilehlými lesními porosty. 1.7.2
Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav
A. ekosystémy název ekosystému
plocha (%) popis ekosystému
Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) svaz Asplenion septentrionalis
20
Brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3) svaz Vaccinion
Acidofilní bučiny (L5.4) svaz Luzulo-fagion
30
50
Devět skal s úpatními balvanovými haldami a balvanovým proudem. Druhově chudá vegetace asociace Asplenio trichomanis-Polypodietum vulgaris. V mechovém patře jsou zastoupeny běžné druhy mechorostů jako je játrovka plevinka plazivá (Lepidozia reptans) a mechy psízubec mnohoplodý (Cynodontium polycarpon), dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), rokyt cypřišový (Hypnum cupressiforme), paprutka nící (Pohlia nutans), ploník ztenčený (Polytrichastrum formosum) a čtyřzoubek průzračný (Tetraphis pellucida). V horních partiích skal nebo na kamenech suti se vyskytuje mech štěrbovka skalní (Andreaea rupestris), druh typický pro horské polohy. V druhově chudém bylinném patře se běžně vyskytuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa), hojně borůvka černá (Vaccinium myrtillus), dále kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). V mechovém patře jsou zastoupeny běžné druhy mechorostů jako je ploník ztenčený (Polytrichastrum formosum), travník Schreberův (Pleurozium schreberi) nebo rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme). Mozaika smíšených porostů s bukem a smrčinami X9A. V bylinném patře jsou zastoupeny běžné acidofilní druhy, nejhojněji se zde vyskytuje borůvka černá (Vaccinium myrtillus), dále zde roste metlička křivolaká (Avenella flexuosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). V mechovém patře s vysokou pokryvností jsou zastoupeny běžné druhy mechorostů jako je ploník ztenčený (Polytrichastrum formosum), travník Schreberův (Pleurozium schreberi) nebo rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme).
4
B. Útvary neživé přírody útvar
geologická charakteristika
popis útvaru
Devět skal
migmatitické a biotitické ruly svrateckého krystalinika
vrcholový komplex 9 větších a 3 menších skalních útvarů typu skalního města s výškou 15 m, vrchol 836 m n. m.
1.8
Cíl ochrany
Zachování charakteristického geomorfologicky význačného rulového skalního komplexu typu skalního města s okolními balvanitými sutěmi a jejich pokryvnou vegetací. Postupná přeměna prostorové, věkové a druhové skladby směrem k přírodě blízkému lesu a na něj vázaná rostlinná a živočišná společenstva.
5
2
2.1
Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
Rozsáhlý skalní systém s nejvyšším vrcholem oblasti na centrálním hřbetu Devítiskalské vrchoviny v lesním komplexu asi 3 km JZ od obce Křižánky v nadmořské výšce 780 – 836 m byl vypreparován z pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. V rámci ČR se jedná o mrazový srub výjimečného rozsahu. Podél puklin jsou skály rozčleněny do devíti větších a tří menších skalních bloků, seskupených do vrcholového komplexu typu skalního města. Výšky bloků dosahují až 15 m a jejich stěny jsou zvětráváním modelovány do podoby skalních výklenků a voštin. Na jejich úpatí jsou odlámané suťové haldy, na něž navazuje 80 m dlouhý balvanový proud a dále po svazích rozvlečené balvanité pokryvy. Kolem skal jsou vytvořeny jen mělké ochrické půdy. Na skalní komplex navazuje na severovýchodně ukloněném svahu v délce 1150 m řada dalších jedenácti skalních útvarů. Na některých skalních stěnách jsou vyvinuté voštiny a skalní výklenky. Mimo geomorfologie je na lokalitě možné sledovat metamorfně-deformační struktury. Na stanovišti smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) se nachází hospodářsky pozměněný lesní prost typu skeletové smrkové bučiny s převahou smrku ztepilého (Picea abies), přimíšeným bukem lesním (Fagus sylvatica) a ojediněle vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba). Na skalách a v porostních mezerách se uplatňuje i bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Chudý oligotrofní podrost tvoří zejména borůvka černá (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana) a k. rozložená (D. dilatata). Na humusem překryté zastíněné skalní římse roste ojediněle montánní čípek objímavý (Streptopus amplexifolius). Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků (Parmelia omphalodes, Acarospora fuscata, Rhizocarpon geographicum) a mechorostů, jichž zde bylo zjištěno 14 druhů (Andreaea rupestris, Paraleucobryum longifolium, Cynodontium polycarpum aj.). Ze zvláště chráněných druhů rostlin se v hrubé suti na hřebeni V od hlavního vrcholu vyskytuje ohrožený vranec jedlový (Huperzia selago). Území obývají běžné druhy lesních porostů vyšších poloh Českomoravské vrchoviny, mj. řada druhů ptáků. Hnízdí zde datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), sýc rousný (Aegolius funereus), křivka obecná (Loxia curvirostra), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), krkavec velký (Corvus corax), výr velký (Bubo bubo). V okolním lesním komplexu je dlouhodobě zjišťován výskyt jeřábka lesního (Tetrastes bonasa).
6
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
popis biotopu druhu, další poznámky
vranec jedlový (Huperzia selago)
menší populace
ohrožený
štěrbinová vegetace silikátových skal, v hrubé suti na hřebeni V od hlavního vrcholu
1 pár
silně ohrožený
doupné stromy v okolí PP
1 – 2 páry
ohrožený
nocoviště
1 pár
silně ohrožený
lesní biotop
1 pár
Silně ohrožený
lesní biotop
nestanoveno
ohrožený
lesy v okolí
Nestanoveno, vzácně
silně ohrožený
porosty v okolí skal, les
1 pár
ohrožený
skalní útvary
nestanoveno
ohrožený
les
sýc rousný (Aegolius funereus) krkavec velký (Corvus corax) kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) holub doupňák (Columba oenas) ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) jeřábek lesní (Tetrastes bonasia) výr velký (Bubo bubo) veverka obecná (Sciurus vulgaris)
2.2
Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti
a) ochrana přírody Po zřízení chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy byla ochrana území realizována jeho vyhlášením v roce 1976 podle tehdejší legislativy v kategorii chráněný přírodní výtvor. Usnesení Rady ONV Žďár nad Sázavou č. 22/13 ze dne 29. 1. 1976 bylo dále upraveno vyhláškou ONV Žďár nad Sázavou ze dne 16. 4. 1987. Podle plánů péče byla usměrňována horolezecká činnost na skále a lesnické obhospodařování přilehlého lesního porostu. Území bylo vyhlášeno v aktuální výměře 3,330 4 ha nařízením s účinností od 1. 6. 2004. V roce 2016 bylo území nově vyhlášeno tak, aby vyhlašovací předpis po formální i věcné stránce lépe odpovídal současnému stavu. b) lesní hospodářství Původní přirozené lesy byly přeměněny na stejnověké smrkové hospodářské porosty. Lesy byly zejm. v 70. – 80. letech 20. století postiženy dálkovým transportem imisí. V současnosti je plocha v KN vedena jako ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda a v LHP je zařízena jako bezlesí.
7
c) myslivost Provozováním myslivosti v zásadě chráněné území nebylo ovlivněno. Území je součástí honitby Herálec LČR. d) rekreace a sport Turisticky intenzivně využívané území. Pod vrcholovou skálou se v ochranném pásmu nachází lovecká chata s příjezdovou komunikací. Skála je turisticky zpřístupněna, horolezecky je intenzivně využívána.
2.3
Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Výnos Ministerstva kultury ČSR ze dne 25. 5. 1970 č. j. 8908/70-II/2, o zřízení chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Plán péče o CHKO Žďárské vrchy na období 2011 – 2020 Nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb. o zřízení CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vody) Žďárské vrchy. Územní plán obce Moravské Křižánky Lesní hospodářský plán LHC Nové Město na Moravě na období 2007-2016
2.4 2.4.1
Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích
Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
16 – Českomoravská vrchovina LHC 1064 Nové Město na Moravě 3,330 4 1. 1. 2007 – 31. 12. 2016 LS Nové Město na Moravě Revír Devět skal
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 16 SLT Název SLT 0Z Reliktní bor 6Y Skeletová smrková bučina Celkem
Přirozená dřevinná skladba SLT (Průša, 2001) BO9, BR1, SM+, BK+, JD+ BK5, SM4, JD1, BR+, JR+
8
Výměra Podíl (ha) (%) 2,133 0 64,05 1,197 4 35,95 3,330 4 100,00
Porovnání přirozené a současné skladby lesa (Průša, 2011) Zkratka Název dřeviny Jehličnany SM Smrk ztepilý JD Jedle bělokorá BO Borovice lesní Listnáče BK Buk lesní BR Bříza bělokorá JR Jeřáb ptačí KL Javor klen Celkem
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
2,354 6 0,033 3 0,003 3
70,7 1 +
0,480 1 0,121 6 1,912 0
14,42 3,65 57,41
0,832 6 0,099 9 0,003 3 0,003 3 3,330 4
25 3 + + 100,00
0,599 6 0,213 6 0,003 3 0 3,330 4
18,00 6,41 0,10 0 100,00
* zastoupení „+“ se pro výpočty považuje za 0,1 %
Příloha M3: Příloha M4: Příloha T1:
2.5
Mapa dílčích ploch a objektů Typologická mapa Popis dílčích ploch a objektů
Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup
Lesnické obhospodařování probíhalo v souladu s plánem péče. V dalším managementu je třeba se zaměřit na péči o vlastní skály, které jsou zarostlé náletovými dřevinami, a pokračování v obnově přilehlých lesů směrem k přírodě blízké dřevinné skladbě. Prostorová úprava lesa bude řešena tak, aby zejména v okolí skalních útvarů existoval rozvolněný víceetážový, druhově pestrý porost, který umožní trvalou expozici skalních stěn a zlepší podmínky pro hnízdění ptáků vázaných na tato stanoviště. Vlastní skála byla dosud bez redukce náletových dřevin, v další péči bude nutno přistoupit k redukci nežádoucích jedinců.
2.6
Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
Kolize zájmů ochrany území se nepředpokládají.
9
3
Plán zásahů a opatření
3.1 3.1.1
Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání
a) péče o les Plocha přírodní památky je dle katastru nemovitostí ostatní plocha, neplodná půda. Přesto je pozemek zařízen v LHP a probíhá zde lesnické hospodaření. Lesní porosty jsou tvořeny převážně hospodářskými smrkovými porosty v mýtním věku. Vtroušena je jedle, jeřáb, bříza a klen. Přirozené zmlazení se objevuje především u smrku, buku a břízy. Cílem veškerých lesnických zásahů je dosáhnout věkově, strukturně a druhově diferencovaných lesních porostů. Za tímto účelem byla sestavena rámcová směrnice hospodaření (viz níže), přestože se nejedná o lesní pozemek dle KN. V blízkosti skal je žádoucí vytvořit velmi řídký porost až bezlesí, který by zachoval skalní stěny exponované. Na takto exponovaných plochách bude dále prováděna pravidelná redukce nárostů. Dlouhodobým cílem je zde vytvoření a udržení řídkého dřevinného porostu a management proto nebude probíhat v intencích lesního hospodaření. Dřevinnou skladbu je vhodné doplnit výsadbami borovice, jejíž populace je zde v současnosti velmi oslabena. Ostatní porosty budou postupně obnovovány formou clonných sečí dle rámcové směrnice hospodaření. Péče bude věnována zejména ochraně a uvolňování vtroušených dřevin z přirozeného zmlazení (zejm. buk, jedle). V následujícím deceniu je rovněž možné nárosty uvolňovat a přistoupit až k domýcení porostů s ponecháním výstavků a doupných stromů. Mlaziny budou vychovávány intenzivními zásahy s podporou přirozené druhové a věkové skladby. Na vlastních skalách bude provedena redukce nežádoucích jedinců a nadále zde bude udržováno bezlesí. Borovice a některé břízy, případně jedle budou ponechány. Příloha M4:
Lesnická mapa typologická
b) péče o živočichy Je nutné ponechat dostatek doupných stromů (buků) pro zachování hnízdních příležitostí. V případě zahnízdění vzácných druhů ptáků na skalním útvaru (např. krkavec, sokol) je možné omezit přístup veřejnosti na lokalitu. Vhodné je ponechání samovolně padlých kmenů pro zvýšení podílu mrtvého dřeva jako útočiště saproxylofágních druhů. c) péče o útvary neživé přírody Na ploše skal a okolních sutí je vhodné provést 1x za decenium redukci nežádoucích náletových dřevin.
10
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Les zvláštního určení 1
Soubory lesních typů 0Z, 6Y
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 6Y, 0Z BK4, SM2, JD1, BO2, BŘ1, JŘ+,KL+ Porostní typ A
Porostní typ B
Porostní typ C
smrkový Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) podrostní, násečný Obmýtí Obnovní doba 120 30 – 40
Obmýtí Obnovní doba
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Přeměna smrkových porostů na věkově a prostorově diferencované smíšené porosty s přírodě blízkou dřevinnou skladbou Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Využití přirozené obnovy zastoupených cílových dřevin, kombinace clonných sečí a náseků pro předsunutou obnovu JD a BK Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento MZD při obnově porostu přirozená obnova, výsadba BO Min. 50 % MZD Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 0Z BO jednotlivě nebo ve skupinách Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Ochrana proti zvěři, případně buřeni, uvolňování dřevin přimíšených a vtroušených; Zdravotní výběr s důrazem na podporu přirozených dřevin; včasné uvolňování nárostů Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Přednostní využití biologických metod ochrany lesa. Včasná asanace kůrovcových souší. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Nahodilé těžby je možné zpracovávat běžnými lesnickými postupy. Jednotlivé souše a mrtvé dřevo je vhodné ponechat v porostu. Z těžby je třeba vyloučit zjištěné doupné stromy. Poznámka práce budou směřovány do období VIII – XII (ochrana hnízdícího ptactva)
11
3.1.2
Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území
a) lesy Příloha M3: Příloha T1:
3.2
Mapa dílčích ploch a objektů Popis dílčích ploch a objektů
Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností
V ochranném pásmu lze hospodařit běžnými lesnickými postupy, při obnově dodržovat minimální podíl MZD.
3.3
Zaměření a vyznačení území v terénu
Přírodní památka byla vymezena po parcelní hranici, tato je však v terénu v některých úsecích nezřetelná nebo nepřesně vyznačená. Je žádoucí provést dílčí úpravu pruhového značení a nadále je obnovovat 1x za decenium. Stávající označení území 2 ks tabulí je dostatečné.
3.4
Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území
Žádná administrativně-správní opatření nebyla navržena.
3.5
Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
Zachovat stávající zpřístupnění po turisticky značené lesní cestě. Kontrola dodržování ochranných podmínek a pořádku na lokalitě podle možností alespoň občasnou strážní službou o víkendech.
3.6
Návrhy na vzdělávací využití území
Zachovat stávající označení území kombinované s informační tabulí pro veřejnost, která byla zřízena v rámci projektu „Posílení návštěvnické infrastruktury ZCHÚ“.
3.7
Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území
Inventarizační průzkumy floristické (mechorosty, cévnaté rostliny) a faunistické (savci, plazi, obojživelníci) byly provedeny v r. 2006 a v období platnosti tohoto plánu péče je není třeba opakovat. Navrhuje se provést geologicko/geomorfologický průzkum a inventarizační průzkumy hub, brouků a motýlů.
12
4 4.1
Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)
Druh zásahu (práce) a odhad množství
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
obnova pruhového značení, 1 000 m údržba informačního panelu a hraničních stojanů redukce náletových dřevin na skalách, 0,1 ha výsadba BO, 100 ks individuální ochrana plastovým pletivem, 100 ks nátěr terminálů proti okusu, 2 000 ks (200 ks/rok) zpracování inventarizací (houby, brouci, motýli, geologie) N á k l a d y
4.2
c e l k e m (Kč)
1 500,750,50 000,870,10 500,2 000,35 000,100 620,-
Použité podklady a zdroje informací Buček A. et Lacina J. (1982): Významné segmenty krajiny CHKO Žďárské vrchy. – Ed. Geogr. Úst. ČSAV Brno. Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. et al.: Jihlavsko. – In: Mackovčin P. et Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek XII. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Chytrý M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky (Interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd). AOPK ČR, Praha. Jeřábek P. (2003): Brušovec (J0143ZV), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. - Ms., depon. in: Správa CHKO Žďárské vrchy Melichar R. a kol. (2009): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1:25000, list 24-111 Sněžné. – MS, Česká geologická služba, Praha. 58 s. Muřický E. (1975): Fyzicko–geografické prostředí CHKO Žďárské vrchy se zřetelem na geomorfologické poměry centrální části. – ms. 90 p. [Dipl. Pr., Kat. Geogr. a Kartogr. Přír. Fak. Masaryk. Univ. Brno, depon. in Správa CHKO Žďárské vrchy]. Sklenář P. (2003): Devět skal (J0145ZV), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. - Ms., depon. in: Správa CHKO Žďárské vrchy. SUK M. (1994): Mechorosty Žďárských vrchů. Ms., depon. Správa CHKO Žďár. vrchy, 10 pp. Rezervační kniha PP Devět skal – depon. in: Správa CHKO Žďárské vrchy.
13
4.3
Seznam používaných zkratek
OP – ochranné pásmo CHKO – chráněná krajinná oblast CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod IUCN – International Union for Conservation of the Nature LČR – Lesy České republiky s. p. LHP – lesní hospodářský plán LHC – lesní hospodářský celek MZD – meliorační a zpevňující dřeviny SLT – soubor lesních typů ONV – okresní národní výbor OPRL – oblastní plán rozvoje lesů KN – katastr nemovitostí PP – plán péče ZCHÚ – zvláště chráněná území
14
Obsah 1
Základní údaje o zvláště chráněném území ..................................................................................... 2 1.1 Základní identifikační údaje ........................................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území.................................................................................................................. 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .............................................. 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma..................................................................................... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími............................................................................. 3 1.6 Kategorie IUCN ................................................................................................................................ 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ.................................................................................................................. 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu .................................................... 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav............................................................ 4 1.8 Cíl ochrany ........................................................................................................................................ 5 2 Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany................................... 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ............................................... 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti................................................................................................... 7 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy.............................. 8 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch............................................ 8 2.4.1 Základní údaje o lesích ........................................................................................................ 8 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup................................................................................................................... 9 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize............................ 9 3 Plán zásahů a opatření....................................................................................................................... 10 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ..................................... 10 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ........................... 10 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území.......................................... 12 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností............................................................................................................................ 12 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ........................................................................................ 12 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ......................................... 12 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ........................ 12 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území .......................................................................................... 12 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ............................. 12 4 Závěrečné údaje.................................................................................................................................. 13 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)...................................................................................................................... 13 4.2 Použité podklady a zdroje informací .......................................................................................... 13 4.3 Seznam používaných zkratek....................................................................................................... 14 Obsah .......................................................................................................................................................... 15 Seznam příloh............................................................................................................................................ 16
15
Seznam příloh Tabulky
Příloha T1:
Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich
Mapy
Příloha M1: Příloha M2: Příloha M3: Příloha M4:
Orientační mapa s vyznačením území Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Mapa dílčích ploch a objektů Lesnická mapa typologická
16
Příloha T1: Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy
název
1
Devět skal
2
okolní sutě
3
4
mýtní porosty
mlaziny
výměra (ha)
stručný popis charakteru plochy doporučený zásah nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Rulový skalní útvar typu skalního odstranit ze skály nežádoucí náletové 0,298 5 města; dřeviny zachování skalního útvaru Lesní porosty navazující na skálu, odstranit ze sutí nežádoucí porosty, zachovat doupné stromy a výstavky přeměna na bezlesí především JD a BK (redukce 80 – 100 %) 1,136 1 s jednotlivými dřevinami výsadba BO jednotlivě nebo ve skupinách ochrana výsadeb Převážně smrkové porosty; clonná seč 50 – 80 %, uvolňování nárostů přeměna na přírodě blízký les ochrana přirozeného zmlazení 1,845 5 Převážně smrkové porosty s břízou; vytvoření řídkého porostu 0,056 7 rozvolňujícího se směrem ke skále s přirozenou dřevinnou skladbou
naléhavost
2
VIII – XII
1x za 10 let
2
VIII - XII
1x za 10 let
2 1 3
probírka 70 % s podporou přirozené druhové skladby
2
I
poznámka nelesnický management, údržba bezlesí s řídkým dřevinným pokryvem
3
domýcení
* naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.
termín interval provedení provádění
lesnické hospodaření (dle RSH)
