Plán péče o Přírodní památku Brazilka na období: 2016–2025
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2152 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Brazilka druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Správa CHKO Lužické hory číslo předpisu: 1/2002 datum platnosti předpisu: 27. 6. 2002 datum účinnosti předpisu: 1. 8. 2002 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Liberecký Česká Lípa Nový Bor Cvikov Mařenice Horní Světlá pod Luží, Dolní Světlá pod Luží (OP)
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 675024 Horní Světlá pod Luží č. druh pozemku podle parcely KN dle KN 496/1 TTP
způsob využití č. LV výměra parcely celkem podle pozemku podle KN KN (m2) 60001 87 819
Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 87 819
Výměra dle katastru nemovitostí, totéž následující tabulka. Hranice PP jsou určeny Vytyčovacím náčrtem a protokolem o vytyčení hranice pozemku, které vyhotovila dne 17. 3. 1999 Geodézie ČS a.s. Česká Lípa.
Ochranné pásmo: Je vymezeno podle § 37 zákona jako 50 m široký pruh po obvodu přírodní památky. Vzhledem k tomu, že PP Brazilka na severovýchodě sousedí se Spolkovou republikou Německo, není v tomto místě ochranné pásmo vymezeno.
Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v ha
OP plocha v ha
lesní pozemky
-
3,1456
vodní plochy TTP orná půda ostatní zem. pozemky
–
_ 8,7819 – –
ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
_ – –
2,2471 – –
–
0,6057
– 8,7819
– 5,99845
neplodná půda ost. způsoby využití
– 0,6057
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: ne chráněná krajinná oblast: Lužické hory jiný typ chráněného území: CHOPAV Severočeská křída Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
ne ne
1.6 Kategorie IUCN: IV. Řízená rezervace - Území pro management společenstev a druhů.
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním přírodní památky je ochrana rostlinných společenstev vřesovišť as. Nardo-Juncetum squarrosi ve formě, která nemá obdoby minimálně v národním měřítku. Dalším předmětem ochrany je výskyt zvláště chráněných, silně ohrožených druhů rostlin: všivec lesní (Pedicularis sylvatica), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), rdest alpský (Potamogeton alpinus). Jde o modelovou lokalitu komplexní revitalizace plochy zasažené předchozí náhradní rekultivací.
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) T8.2B
podíl plochy v ZCHÚ (%) 15
Vlhké pcháčové louky T1.5
15
Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod V1F
1
popis ekosystému
Vlhké vřesiny (as. Nardo-Juncetum squarrosi, var. Calluna vulgaris) na severu a severovýchodě území. Severozápadní část plochy tvoří stárnoucí vřesoviště s Holcus mollis, Agrostis capillaris, místy převažuje Calluna vulgaris, v severovýchodní části nejkvalitnější část vlhkých vřesin v území, hojný výskyt Pedicularis sylvatica, slabá populace Drosera rotundifolia Mezotrofní mokřadní lada z okruhu sv. Calthion, společenstva sítin (Juncus acutiflorus, Juncus effusus), společenstva nízkých ostřic a sítin z okruhu sv. Caricion fuscae (Carex sp., Juncus filiformis), výskyt Dactylorhiza majalis Vegetace tůní na potoce i mimo něj s výskytem Potamogeton alpinus, dále např. Eleocharis palustris, Glyceria fluitans, Juncus acutiflorus, J. articulatus, J. bulbosus, J. effusus, Potamogeton natans, Scirpus sylvaticus, Sparganium erectum, Typha latifolia
B. druhy (cévnaté rostliny) název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ početná populace
stupeň popis biotopu druhu ohrožení
všivec lesní (Pedicularis sylvatica) rosnatka okrouhlolistá velmi slabá populace (Drosera rotundifolia)
C2t
vlhčí vřesiny
C3
rdest alpský početná populace (Potamogeton alpinus) prstnatec Fuchsův pra- slabá populace vý (Dactylorhiza fuchsii ssp. fuchsii)
C2b
lokální mokré plochy bez zapojené vegetace (vlhčí vřesiny, bezkolencové louky) tůně na potoce i mimo něj
C4a
v západní části území, mezofilní ovsíkové louky
Kategorie ohrožení dle Červeného seznamu rostlin (GRULICH 2012).
(živočicho vé) Nejsou hlavním předmětem ochrany. Lokalita je však hodnotná i z hlediska výskytu zvláště chráněných druhů živočichů (viz kap. 2.1). .
1.8 Cíl ochrany Cílem ochrany území je udržení nebo zlepšení dochovaného stavu stávajících cenných fenoménů, tedy mozaiky vřesin, luk a mokřadních ekosystémů včetně populací chráněných a vzácných rostlin – všivce lesního, rosnatky okrouhlolisté, rdestu alpského, prstnatce májového a Fuchsova a dalších. Předpokládá se přibližné zachování stávajícího plošného zastoupení jednotlivých dílčích ploch s cílem mírného zvýšení mokřadních ploch v území. Tento předpoklad vychází i z dosavadního vývoje PP, kdy samovolně (zanášení odvodňovacích drénů) i vlivem cíleného vytváření mokřadů postupně přibývá mokřadů v území. Vzhledem k tomu, že se v převažující míře jedná o ekosystémy, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk, management území spočívá zejména v omezení či pozastavení přirozených vývojových procesů v ekosystémech (pastva, kosení luk, vyřezávání náletových dřevin aj.). Cílem je také využití území jako modelové lokality komplexní revitalizace po provedeném odvodnění plochy v 80- tých letech 20. století (zachování a průběžná obnova naučné stezky).
2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geologie a pedologie Geologickou stavbu území svrchnokřídové sedimentární útvary. Většina lokality náleží teplickému souvrství svrchního turonu až coniaku s jemně až středně zrnitými prokřemenělými pískovci. Při východním okraji je mapováno jizerské souvrství středního až svrchního turonu s křemennými, méně jílovitými a vápnitými pískovci, středně až hrubě zrnitými, místy štěrčíkovitými, s polohami slepenců, v nejvyšší části jemně až středně zrnitými. Terciér je zastoupen v okolí lokality maloplošnými efuzemi trachytů a sodalitických trachytů, jejichž hlinitokamenitá deluvia lokálně zasahují i na samotnou lokalitu. Podél vodotečí, tedy i regulovaného potůčku při západním okraji lokality jsou vymapovány fluviální sedimenty dejekčních kuželů (hlíny, písky, štěrky). Orientační šetření na lokalitě uvedenou charakteristiku potvrzuje. V podloží, které zejména v konvexích leží mělce pod povrchem a maloplošně nad něj i vystupuje v podobě plochých, nejvýše slabě navětralých skalek se nachází středně až hrubě zrnité pískovce s výrazným prokřemeněním a s biotitickou příměsí. V půdním profilu byly zaznamenány úlomky neovulkanických hornin – světle zbarvených trachytů, vzácněji tmavější foidické fonolity až trachyty. Deluviofluviální písčité uloženiny, místy s příměsí drobného štěrku („štěrčíku“) zaujímají hlavně akumulační polohy v S, resp. SV části území. Zvláštností je na JZ pozůstatek skládky mletého vápence, používaného pro letecké vápnění lesních porostů na německé straně. Půdní pokryv tvoří v širším okolí lokality dystrické kambizemě, které na výchozech pískovcových hornin přecházejí do arenických podzolů, případně arenických kambizemí. Arenické subtypy jsou podmíněny písčitou granulometrií zvětraliny, pod vlivem hlinitých a hlinitokamenitých deluvií z neovulkanických hornin mají půdy blíže k dystrickým či typickým (kyselým) kambizemím, případně až k rankerům. Na vlastní lokalitě je pedologická situace komplikována skutečností, že v plochém terénu docházelo v minulosti k omezené tvorbě rašeliny a že přirozený vývoj půdního krytu byl na konci 80. let 20. století drasticky narušen rozsáhlými odvodňovacími pracemi. Půdní profil proto vykazuje značné lokální odlišnosti, které jsou výslednicí přírodních i antropogenních činitelů. Na základě orientačních šetření a rámcových popisů osmi vrtů lze v území vylišit podzol arenický a glej organozemní arenický, který zřejmě maloplošně přechází organozemě glejové
arenické (nomenklatura půd podle HRAŠKO et al. 1991). Značná část půd je antropogenně ovlivněná, což se projevuje směsným charakterem svrchních horizontů popř. překrytím (pohřbením) autochtonních půd navážkou. Takový charakter má i ekotop umělého mokřadu v severovýchodní části území. Hydromorfní ovlivnění se dotýká alespoň poloviny celé plochy, většinou jde však jen o ovlivnění mírné, periodické. Hladina podzemní vody leží většinou zpravidla mezi 1 a 1,5 m, pouze v akumulačních sníženinách se pohybuje od 0,5 do 1,0 m, v místě vytvořeného mokřadu a na několika dalších místech se přibližuje povrchu. Narušením funkčnosti drenážního systému při revitalizaci i samovolně po ní zřejmě dochází k pozvolnému vzestupu hladiny podzemní vody, což se na několika místech projevuje povrchovými vývěry vody. Granulometricky jsou půdy převážně lehčí – hlinitopísčité, s převahou písčité frakce a s nízkým podílem jílu ve svrchních částech profilu. Ve sníženinách jsou půdy hlinitější, místy s výraznými hlinitými polohami, které jsou příčinou silnějšího zamokření a předpokladem glejového procesu. Tyto do značné míry předpokládané půdní vlastnosti by bylo možné potvrdit teprve na základě studia několika reprezentativních půdních profilů. Chemické vlastnosti půd nebyly sledovány. S využitím indikační schopnosti vegetace a s přihlédnutím k charakteru horninového podloží lze usuzovat, že půdy mají vesměs nízkou zásobu přístupných živin a pH v rozpětí 3,5-5,0. Výjimkou jsou hlinité deluviofluviální sedimenty na pravém břehu potoka, popř. jinde ve svazích, které jsou mírně mezotrofní, s příznivějším pH. Za zmínku stojí i příměs úlomků neovulkanických hornin. Vedle původního materiálu (fonolitoidy) se lze místně setkat i s čedičovými klasty, které sem byly zřejmě zavlečeny při budování odvodňovacích řádů. V jz. části území se nacházely pozůstatky skládky mletých vápenců, používaných v minulosti k leteckému vápnění okolních lesů. Geomorfologie Lokalita se nachází v okrajové západní části Krkonošsko-jesenické (dříve Sudetské) soustavy, v Krkonošské podsoustavě (dříve Západní Sudety), v celku Lužické hory. Ten je ve vymezeném území dále představován podcelkem Lužický hřbet a okrsky Hvozdský a Jedlovský hřbet se systematickým kódem IVa-2A-a, -b (DEMEK et al. 1987) – PP Brazilka leží na rozhraní těchto dvou geomorfologických jednotek. Vlastní zájmové území se vyznačuje málo členitým reliéfem v plochém sedle mezi neovulkanicky podmíněnými (trachytovými až fonolitovými) vrchy Luž a Plešivec, mírně se svažujícím na JV, v pramenné oblasti Svitávky (na jejím drobném pravostranném přítoku). Nadmořská výška území se pohybuje mezi cca 537 a 562 m, výškový rozdíl tedy činí 25 m. Vrstevnice opisují nad pravým břehem potůčku dvojitý oblouk: v severní části se nachází široká mělká úžlabina, v jižní pak nízký hřebínek, obojí s jihovýchodní orientací. Každá z těchto dvou částí má svah rozčleněný do dvou stupňů, přičemž plochý, nepatrně svažitý terén na většině území převládá. Zřetelnější sklony (5-10°, výjimečně i více) jsou vytvořeny na JV (hřebínek) a zejména SZ (úžlabina) území. Hydrologie PP leží v pramenné oblasti říčky Svitávky, č. hydrolog. pořadí 1-14-03-039. Do Labe je území odvodňováno prostřednictvím bezejmenného pravostranného přítoku Svitávky, Svitávky a následně Ploučnice. Celé území bylo v 80- tých letech 20. stol. plošně odvodněno v rámci náhradní rekultivace, v roce 1999 proběhla komplexní revitalizace území s cílem snížit odtok vody z území a zvýšit hladinu podzemní vody v ploše. V současnosti je v PP řada drobných vodních ploch a mokřadních biotopů. Klima
Území je charakterizováno průměrnou roční teplotou kolem 6 °C a srážkami zřejmě nad 800 mm, jak dokládají dlouhodobé průměry z nedaleké, avšak o 100 m výše ležící klimatické stanice Horní Světlá pod Luží-Myslivny. Podnebí má mírně oceánické ladění, s vyšším a celoročně vyrovnaným úhrnem srážek. Cirkulace vzduchu je na lokalitě vzhledem k mírně svažitému reliéfu poměrně příznivá, takže zde nedochází k výraznější stagnaci chladného vzduchu a vzniku „mrazových jezer“. Podle údajů z let 1901-1950 leží území v mírně teplé oblasti, v podoblasti MT 2 (QUIT 1971). Charakteristika klimatické podoblasti MT 2: MT 2 počet letních dnů
20–30
počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a vyšší
140–160
počet mrazových dnů
110–130
počet ledových dnů
40–50
průměrná teplota v lednu
-3 – -4
průměrná teplota v červenci
16–17
průměrná teplota v dubnu
6–7
průměrná teplota v říjnu
6–7
průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
120–130
srážkový úhrn ve vegetačním období
450–500
srážkový úhrn v zimním období
250–300
počet dnů se sněhovou pokrývkou
80–100
počet zamračených dnů
150–160
počet jasných dnů
40–50
Vegetační poměry Potenciální přirozenou vegetaci širšího území tvoří bučiny s kyčelnicí devítilistou, které na chudších pískovcových podkladech pravděpodobně přecházejí do fytocenologicky blíže nedefinovaných formací s hojnou jedlí a smrkem, často s přimíšenou borovicí. Na organozemních glejích, které jsou vyvinuty na samotné Brazilce, lze pak očekávat vyšší podíl až dominanci smrku, na potočních náplavech (typický glej) je přirozeně převažující olše doprovázená smrkem. Fytogeografie. Zájmová lokalita patří do fytogeografického okresu 50. Lužické hory, obvodu Českomoravského mezofytika (SKALICKÝ in HEJNÝ, SLAVÍK 1988). Jsou zde zastoupeny druhy se submontánním rozšířením, teplomilnější prvky chybějí nebo jsou jen vzácné, totéž platí i o vysloveně horských druzích. Pro Lužické hory a přilehlé fytochoriony je charakteristická hojná účast subatlantských prvků, jako jsou např. Achillea ptarmica, Blechnum spicant, Carex demissa, C. paniculata, Digitalis purpurea, Hypericum humifusum, Juncus acutiflorus, J. squarrosus, Lotus uliginosus, Pedicularis sylvatica, Teesdalia nudicaulis, Teucrium scorodonia. Na kyselých lesních půdách, často se sklonem k zamokření jsou rozšířeny druhy víceméně boreo-montánního rozšíření, jako je Carex canescens, C. echinata, C. rostrata, Eriophorum angustifolium, E. vaginatum, Juncus filiformis, Molinia caerulea, Potamogeton alpinus, Trientalis europaea, význačným temperátně montánním druhem s masivním rozšířením v území je Calamagrostis villosa.
Aktuální vegetace území. V roce 2014 bylo na území PP zjištěno 213 druhů cévnatých rostlin, celkem od roku 1999 zde bylo zjištěno 251 druhů. Aktuálně byl potvrzen výskyt patnácti druhů červeného seznamu, z toho pěti druhů chráněných dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. (VIŠŇÁK 2014). Na území přírodní památky Brazilka bylo vylišeno celkem 11 vegetačních jednotek (VIŠŇÁK 1999, 2009), popis vegetačních jednotek byl upraven dle aktuálního stavu vegetace (VIŠŇÁK 2014): A – Sušší vřesiny. Jedná se o porosty s převažující Calluna vulgaris s příměsí několika druhů trav a bylin (Agrostis capillaris, Festuca rubra, Avenella flexuosa, Danthonia decumbens, Potentilla erecta, Luzula multiflora, Hieracium laevigatum, kolem hlavní plochy široké lemy s Pteridium aquilinum a další méně souvislé vřesiny mimo hlavní plochu. B – Vlhčí vřesiny (as. Nardo-Juncetum squarrosi, var. Calluna vulgaris). Vyskytují se na severu a severovýchodě území na dně mělké úžlabiny s místy zrašelinělými půdami a dále ve zbytcích na levém břehu potoka. V menší míře se společenstva tohoto typu vyskytují i na jiných místech po obvodu území. V západní části plochy výskytu se jedná o stárnoucí vřesoviště již v podobě mozaiky úhorových trávníků a souvislejších vřesových porostů. Převládá Holcus mollis, Agrostis capillaris, méně Festuca rubra, hojná je Potentilla palustris, výskyt Lycopodium clavatum a ustupujícího Pedicularis sylvatica. V severovýchodní části vřesoviště jsou vypásané nižší porosty s Molinia caerulea, Agrostis capillaris, Holcus mollis, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Potentilla erecta, Juncus effusus, Galium saxatile, Carex brizoides, Pedicularis sylvatica. Při severním okraji PP je nejkvalitnější část vřesin s hojným výskytem Pedicularis sylvatica. C – Společenstva sítin (Juncus acutiflorus, J. effusus). Společenstva tohoto typu mají ostrůvkovité rozšíření po celém území a indikují výrazněji zamokřená místa s možnými pramennými vývěry, resp. vlhké disturbované (narušené) plochy. Dominantním druhem je Juncus effusus, resp. Juncus acutiflorus, nezřídka rostou obě sítiny společně. D – Společenstva nízkých ostřic a sítin z okruhu sv. Caricion fuscae. Svaz je na lokalitě zastoupen pouze menšími porosty po obvodu remízků, v nevýznamných fragmentech pak i jinde na dostatečně vlhkých místech. Diagnostické druhy svazu a nadřazených jednotek jsou ovšem přítomny i v dalších typech vegetace, zejména pak typech A, B a C. E – Vysoká bylinotravní lada (převážně Calthion) Společenstva této skupiny zaujímají nevelkou plochu nad pravým břehem regulovaného potoka, v místě jeho zlomu. F – Oligotrofní vlhká travnatá lada s Molinia caerulea a Calamagrostis villosa. Tato společenstva jsou vyvinuta při severním okraji mokré úžlabiny, na kontaktu s porosty as. NardoJuncetum squarrosi. G – Mezofilní trávníky s Festuca rubra, Agrostis capillaris, Holcus mollis, druhově bohaté, často přecházejí ve vlhčí louky, výskyt Dactylorhizza majalis, D. fuchsii. R – Zapojené porosty náletových dřevin (remízy). Jde o cca 15 – 20 leté porosty náletových dřevin (bříza, jíva, osika, vrba ušatá, smrk, borovice, buk, klen), zapojené porosty místy již více či méně prosvětlené probírkou. Bylinný podrost remízků tvoří bylinotravní společenstva podobného složení jako na okolních nelesních plochách, s bohatším nebo méně bohatým bylinným patrem. Největší remíz ve východní části PP je s pasekou s fragmenty vlhkých vřesin, nejbohatší bylinné patro najdeme v nejjižněji položeném remízu, kde je patrné i zmlazování buku a klenu. Remízky představují typické sukcesní útvary s tendencí rychlého rozšiřování v případě zanedbání péče o lokalitu. S – Semiruderální společenstva. Trávníky s Pteridinium aquilinum, místy s Cirsium palustre, Tanacetum vulgare, Phalaris arudinacea, Rumex obtusifolia, v současné době na ústupu, pouze na malé ploše mezi vřesovištěm II a potokem. Dále najdeme ruderální spole-
čenstva ve 3. remízu od jihu, v místě bývalé plochy pro ustájení ovcí (Rumex acetosa, R. obtusifolius, Urtice dioica), mírně ruderalizovaná je i cesta podél potoka (Urtica dioica, Rubus idaeus, Rumex obtusifolius, Cirsium arvense, Tanacetum vulgare). V- Vodní plochy - tůně na potoce a mimo něj, výskyt Potamogeton alpinus, dále např. Eleocharis palustris, Glyceria fluitans, Juncus acutiflorus, J. articulatus, J.bulbosus, J. effusus, Potamogeton natans, Scirpus sylvaticus, Sparganium erectum, Typha latifolia. Některé z tůní v suchém období roku vysychají. Aktuální vegetační poměry jsou podrobněji popsány v Botanickém inventarizačním průzkumu PP Brazilka (VIŠŇÁK 2014). Fauna Zastoupeny jsou zejména typické druhy vlhkých luk a mokřadů. Doposud byly sledovány zejména skupiny vážek, motýlů, obojživelníků a plazů. Tůně a mokřady tvoří plochy vhodné pro rozmnožování živočichů vázaných na vodní prostředí – vážky a obojživelníky. Zejména mezi vážkami byly nově zjištěny druhy pro celé širší okolí – např. Lestes barbarus, Lestes virens vázané právě na rašelinné louky. Byl proveden inventarizační průzkum denních motýlů (ČÍŽEK, 2004). Vážky. Na lokalitě bylo dosud zaznamenáno 21 druhů včetně reprezentativního spektra tyrfofilních druhů. V početných populacích se na lokalitě vyskytují druhy Sympetrum danae, Coenagrion hastulatum a Aeshna juncea. Jmenované druhy obývají zejména porosty litorální vegetace tůní. Na vodním toku žije reofilní druh Cordulegaster boltonii. Ostatní zaznamenané druhy se vyznačují širší ekologickou valencí. Denní motýli. Bylo zjištěno 28 druhů denních motýlů, jednalo se převážně o běžné druhy. Nalezení motýli Lycaena virgaurea, Leptidea reali a Coenonympha glycerion jsou druhy vázané na mokřadní biotopy. Obojživelníci a plazi. Na lokalitě byly zaznamenány druhy víceméně plošně rozšířené v regionu: čolek horský (Mesotriton alpestris), čolek obecný (Lisotriton vulgaris), skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo). Z plazů užovka obojková (Natrix natrix), zmije obecná (Vipera berus), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Kromě skokana hnědého jsou všechny druhy zvláště chráněné. Ptáci. Na lokalitě byl opakovaně pozorován chřástal polní (Crex crex).
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A) Rost liny kategorie dle Popis biotopu druhu, další poVyhl. 395/92 známky vlhké vřesiny, hojný především všivec lesní (Pedicularis sylvatica) ohrožený v severní části PP rdest alpský (Potamogeton alpinus) silně ohrožený poměrně hojně v tůních na potoce i mimo něj rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) silně ohrožená nad umělým mokřadem v rašelinné sníženině, velmi slabá populace na 1 m2 plochy prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis ohrožený 115 ks na vlhké louce v západní části ssp. majalis) území prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii ohrožený 14 ks na vlhké louce v západní části ssp. fuchsii) území vrba plazivá (Salix repens) silně ohrožená v OP v těsné blízkosti PP, pravděpodobné rozšíření druhu na lokalitu název druhu
B) Živočicho vé název druhu čolek horský (Mesotriton alpestris) čolek obecný (Lisotriton vulgaris) ropucha obecná (Bufo bufo) užovka obojková (Natrix natrix) zmije obecná (Vipera berus) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) chřástal polní (Crex crex)
kategorie dle Vyhl. 395/92 silně ohrožený silně ohrožený ohrožená ohrožená kriticky ohrožená silně ohrožená silně ohrožený
poznámka k rozšíření hojně, tůně hojně, tůně hojně, celé území PP občasný výskyt, celé území PP hojně, celé území PP občasný výskyt, celé území PP občasný výskyt, celé území PP
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území bylo v r. 1988 plošně odvodněno, ve druhé polovině 90. let 20. století již nebylo podstatněji zemědělsky obhospodařováno a postupně zarůstalo náletem dřevin. V území jedinečném výskytem rozsáhlých vlhkých vřesin as. Nardo-Juncetum squarrosi s nejbohatším výskytem Pedicularis sylvatica v Lužických horách a fragmentů mokřadních společenstev s vzácnými a chráněnými druhy rostlin (Drosera rotundifolia, Juncus acutiflorus aj.) byla v roce 1999 provedena plošná revitalizace s cílem zachovat a podpořit populace vzácných rostlin a alespoň částečně obnovit vodní režim lokality před provedenou meliorací (podrobněji viz kap. 2.2 c). Do roku 2002, kdy byla vyhlášena PP, bylo území chráněno pouze statutem CHKO Lužické hory, II. zónou odstupňované ochrany CHKO. b) zemědělské hospodaření Jak se Brazilka vyvíjela v historické době, by mohly vypovědět archivní údaje. K odlesnění tu mohlo dojít – vzhledem k vyšší nadmořské výšce – poměrně dávno, jak dokládá GELNAR (1996), který uvádí, že již kolem r. 1300 stálo na katastru Dolní a Horní Světlé několik sklářských hutí, jedna i na místě zvaném Brazilka. Pokud je tento předpoklad správný, pak již nejméně před 700 lety byla zájmová lokalita zbavena lesa a obhospodařována jako louka či
pastvina, z části možná i zastavěna. Blízkost hutního provozu nepochybně vedla – úměrně velikosti sklárny a délce jejího fungování – k jisté degradaci území, jíž možná vděčíme za současný charakter vegetace s převažujícími „vřesinami“, v této podobě a rozsahu nikde v okolí nedochovanými. Vřesiny jsou vesměs sekundárními útvary, podmíněnými disturbancemi v minulosti (intenzivní pastva, požáry, stržení humusového krytu mechanizací aj.) – viz např. SEDLÁKOVÁ, CHYTRÝ (1999). Letecký snímek z r. 1938 ukazuje, že větší část nynější PP byla zatravněna, zatímco orná půda se soustředila v několika ploškách do západního a jižního okraje území, další políčka ležela při státní hranici východně od potoka. V severní polovině území se nacházel ostrůvek s roztroušenými dřevinami, patrně pouze vypásaný – tato plocha mohla být zárodkem pozdějšího vřesoviště. Také u potoka při severní hranici lokality lze vytušit hospodářsky méně atraktivní plochu, zřejmě charakteru přechodového rašeliniště, resp. tzv. hubených rašelinných luk. Po válce zaniká okolní osídlení a péče o zemědělskou půdu upadá. Políčka zřejmě již nejsou udržována, a celé území nabývá charakteru extenzivně sečené louky. Na leteckém snímku z r. 1975 je již patrná určitá degradace, začínají se šířit náletové dřeviny a vegetace alespoň na části plochy zřejmě již nabývá charakteru bylinotravních lad. V souvislosti s úpadkem pravidelné péče nepochybně dochází i k vzestupu zamokření, což nakonec vede k plošnému odvodnění lokality v r. 1988. Výsledek tohoto radikálního zásahu je dobře patrný na leteckém snímku z r. 1989. Hustota příkopů s drenážními svody byla taková, že zde prakticky došlo k celoplošným zemním úpravám, spojeným s dalekosáhlým narušením půdního povrchu a destrukcí dřívější vegetace. Tato masivní disturbance měla nepochybně za výsledek masivní šíření vřesu na straně jedné a rozmach náletových dřevin na straně druhé. Obojí se dělo především na narušených písčitých půdách s malým podílem humusu. Vřesoviště v rozsahu, ve kterém se později dostalo do pozornosti ochrany přírody, je možná důsledkem těchto disturbancí. Vzhledem k tomu, že bohužel není znám stav lokality před odvodňovacími pracemi, nemůžeme stanovit, nakolik zásadně se vegetace proměnila. Vřes na lokalitě v nějaké míře pravděpodobně rostl i v minulosti, je ale nesporné, že zemní práce, které vynesly na povrch minerální substrát a měly za výsledek místy výrazné vysušení půdního profilu, stimulovaly růst vřesu (stejně jako ujímání náletových dřevin). V roce 1999 byla uskutečněna plošná revitalizace lokality. Jednotlivé kroky revitalizace tvořila následující opatření: jednorázové smýcení části porostů náletových dřevin (ucelenější porosty byly v podobě remízů ponechány); zbudování soustavy přehrážek na potoce pro zpomalení odtoku povrchových vod a zvýšení hladiny spodní vody; vytvoření umělé deprese s navršenou hrází jako základu budoucího mokřadu; částečné odstavení drenážního systému (zaslepení hlavních odvodňovacích řádů); zahájení hydrologického a vegetačního monitoringu; vybudování naučné stezky po obvodu území. Od roku 2000 bylo prováděno každoroční sečení travních porostů (v srpnu), pravidelně byly likvidovány šířící se náletové dřeviny. S cílem zvýšit hydrickou zásobenost lokality byly v dalších letech opakovaně přerušovány odvodňovací drény, byla prohloubena mokřadní deprese a vytvořeny tůně (do doby zpracování tohoto plánu péče celkem 8 tůní mimo vodní tok o ploše 50 – 150 m2). Poslední nové tůně byly realizovány v roce 2013, zároveň byly částečně odbahněny a rozšířeny některé starší tůně. Průběžně bylo prováděno vytrhávání orobince z tůní, od roku 2013 je prováděno postupné prosvětlování průtočných tůní na potoce odstraňováním dřevin v březích. Kosení (kosení mechanizací a ruční kosení v zamokřených částech) pokračuje do r. 2010, v roce 2011 je z důvodu nutnosti regenerace stárnoucích vřesin započato s pastvou lokality. V roce 2011 je PP Brazilka částečně udržována řízenou pastvou ovcí a koz (pastva v sítích), pasena jsou vřesoviště a zamokřené plochy, ostatní plochy jsou koseny mechanizací. Od roku 2012 je lokalita pouze pasena s kosením nedopasků a výřezem náletových dřevin. V roce 2013 je uzavřena nájemní smlouva na pasení lokality na pět let.
c) rekreace a sport Do doby zbudování naučné stezky nebylo území příliš navštěvováno. Byla tu pouze polní cesta při jižním okraji území, používaná pro přístup k dále položeným zemědělským pozemkům a panelová cesta při západním okraji území postavená jako obslužná komunikace pro stavbu meliorací na Brazilce a okolních pozemcích. Tato cesta vede ke státní hranici se SRN. Po zbudování naučné stezky kolem PP se návštěvnost zvýšila, PP je pravidelně navštěvována (převážně pěšími turisty německé národnosti). Vzhledem k zamokřenému terénu a špatné schůdnosti území je však k pohybu v PP téměř výhradně používána naučná stezka a nedochází ke konfliktům se zájmy ochrany přírody v území. Součástí naučné stezky jsou 4 informační tabule a povalový chodník v zamokřené části stezky.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Zonace CHKO Lužické hory (schválena MŽP ČR 20.12.1995 pod č.j. OOP/6651/95) Plán péče o CHKO Lužické hory na období 2015-2024 (schválen MŽP ČR 13.11.2014 pod č.j. 9190/ENV/14) Revize ÚSES na území CHKO Lužické hory (Hromek, Višňák 1999) Územní plán obce Mařenice, 2013 Lokalita se nachází ve II. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO, celé území PP leží v regionálním biocentru ÚSES č. 55 Brazilka, do OP zasahuje regionální biokoridor ÚSES K 78 a lokální BK ÚSES K 85. Území PP je v CHOPAV Severočeská křída (Nařízení Vlády České socialistické republiky č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy). Plán péče přímo navazuje na plán péče na období 2005-2015 a na jeho změnu z r. 2009, některé kapitoly jsou z těchto dokumentů převzaty.
2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o tocích Název vodního toku
bezejmenný PB přítok Svitávky IDVT 10234413 a jeho LB přítok IDVT 10236680 Číslo hydrologického pořadí 1-14-03-039 Úsek dotčený ochranou (ř. km 0,9288 – 1,2645; 0 – 0,0500 od–do) Správce toku
Povodí Ohře s. p.
Příloha: - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha M3
2.4.2. Základní údaje o nelesních pozemcích
PP Brazilka leží na jediném nelesním pozemku, který je rozdělen na 9 respektive 10 dílčích ploch s odlišným způsobem managementu. Popis dílčích ploch je zde uveden pouze stručně, neboť lze odkázat na již popsané vegetační typy (kap. 2). 1. Louky I: mezofilní ovsíkové louky s přechody do ostřicových a pcháčových luk, často se sítinou ostrokvětou (blíže viz vegetační typ G, C, D, E, F) 1. a) Louky se vstavačovitými: mezofilní ovsíkové louky s přechody do ostřicových a pcháčových luk, často se sítinou ostrokvětou, s výskytem vstavačovitých (Dactylorhiza majalis, D, fuchsii, Listera ovata) 2. Vřesoviště I: vlhká vřesoviště as. Nardo – Juncetum squarrosi, stárnoucí vlhké vřesiny, blíže viz vegetační typ B 3. Vřesoviště II: sušší vřesiny s převažujícím vřesem a příměsí několika druhů trav a bylin – viz vegetační typ A 4. Remízy: 7 ploch rozdílné velikosti se zapojeným porostem dřevin stáří 15 – 20 let, některé prosvětlené probírkou, s bohatším či méně bohatým bylinným patrem, některé s výskytem ruderálních společenstev (viz vegetační typ R, S) 5. Mokřad: rozsáhlá sníženina s nasypanou hrází vytvořená při revitalizaci území, za hrází pruh volné vodní hladiny (místy až 5 m široký), na J s Potamogeton natans (hoj.), Sparganium emersum, v březích Carex canescens; dále na S je hladina porostlá Typha latifolia (hoj.) a Carex rostrata, přistupuje Agrostis canina a Carex canescens, zcela na S se v malé zrašelinělé sníženině nachází lokalita Drosera rotundifolia. Dále od hráze, již mimo stojatou vodu roste např. Carex rostrata (dom.), Carex canescens, Agrostis canina, Galium palustre, Juncus effusus, Carex nigra (lok.), nízký porost Salix cinerea, v odlehlejší sušší poloze již dominuje Juncus acutiflorus s příměsí Carex flava, Valeriana dioica (lok.), Lathyrus pratensis, Lysimachia vulgaris aj. Dále na SZ navazují rozsáhlé porosty Scirpus sylvaticus, Juncus effusus, Lysimachia vulgaris, Equisetum palustre, Equisetum arvense, Phalaris arundinacea (roztr.). 6. Mýtina s vřesem: extenzivně vypásaný trávník s roztroušeným vřesem. 7. Louky II: extenzivně vypásané louky při severovýchodním okraji území se solitérními náletovými dřevinami. Jedná se o druhově středně bohaté trávníky víceméně úhorového vzhledu, v nichž ještě roztroušeně roste vřes. Na druhové skladbě se podílí mj. Agrostis capillaris, Achillea millefolium, Alchemilla sp., Calluna vulgaris, Campanula rotundifolia, Festuca rubra, Galium album, Knautia arvensis, Lathyrus pratensis, Linaria vulgaris, Pimpinella saxifraga, Ranunculus acris, Rumex acetosa, Rumex acetosella, Veronica chamaedrys, Vicia cracca, Viola canina. 8. Potok s břehovými porosty: regulovaný potok s příčnými přehrážkami a tůněmi, za přehrážkami tůně, v březích úzká kulisa mladých bříz, osik a smrků (spíše v keřovém patře), porost prosvětlený nedávnými prořezávkami kolem tůní za přehrážkami. V tůních roste mj. Typha latifolia, Scirpus sylvaticus (hoj.), Salix aurita, Carex brizoides, Juncus effusus, Juncus acutiflorus, Glyceria fluitans, Lysimachia vulgaris, Lotus uliginosus, Myosotis nemorosa. Cesta podél toku je mírně ruderalizovaná, doprovází ji Carex brizoides, Holcus mollis, Urtica dioica, Rubus idaeus, Galium aparine, Poa trivialis, Rumex obtusifolius, Cirsium arvense, Tanacetum vulgare. Pouze v jižním úseku roste ve vodě Potamogeton natans a Potamogeton alpinus, dále i Sparganium erectum. 9. tůně: celkem 8 tůní rozdílné velikosti (50 – 150 m2) a hloubky, stáří tůní 2 – 13 let. Některé z tůní v období sucha vysychají, tůň mezi dvěma remízy na jihu území má dlouhodobě hluboce zakleslou vodní hladinu, pravděpodobně z důvodu nefunkčnosti odvodňovacího drénu, který jí dříve napájel. Výskyt Potamogeton alpinus, P. natans, Eleocharis palustris, E. mamillata, Juncus acutiflorus, J. articulatus, J.bulbosus, J. buffonius, J. effusus, Carex rostrata, Scirpus sylva-
ticus, Sparganium erectum, Typha latifolia, Ranunculus flammula. Tůně jsou stabilně osídleny
obojživelníky a dalšími živočichy vázanými na vodní biotopy. Příloha: - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha M3
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Přestože plošná revitalizace území představovala další (po provedené melioraci) poměrně razantní zásah do ekosystému a nezanedbatelný rozsah zemních prací vedl ke vzniku obnažených antropogenních půd, které záhy osídlila synantropní vegetace, lze tento zásah a další management území jednoznačně hodnotit pozitivně. Provedená revitalizace umožnila zachování řady zvláště chráněných, vzácných a regionálně významných druhů rostlin a živočichů na této lokalitě. Byly založeny malé vodní plochy, které byly v krátké době osídleny vodní biotou s chráněnými druhy. Zpomalil se odtok povrchových vod z území (přehrážky) a byla potlačena účinnost podzemní odvodňovací soustavy. Výřezem části náletových dřevin byla zastavena nežádoucí sukcese na plochách vlhkých vřesin, které jsou jedním z hlavních předmětů ochrany území. Pravidelné každoroční kosení udržuje stávající charakter lučních porostů, zabraňuje jejich degradaci a šíření nežádoucích druhů. Na současném stavu remízů je vidět, kam by sukcesní vývoj území směřoval bez managementových zásahů, tj. stručně řečeno, na většině plochy by se nyní nacházel zapojený porost náletových dřevin s chudým bylinným a keřovým patrem pouze s fragmenty vzácných společenstev. V roce 1999 se uskutečnil v území první botanický inventarizační průzkum (VIŠŇÁK 1999), po deseti letech byl zpracován další (VIŠŇÁK 2009). V roce 1999 a 2009 byly v území vytyčeny celkem 23 trvalé plochy pro opakované fytocenologické snímkování. Pravidelný monitoring těchto ploch je důležitý pro vyhodnocení efektivity managementu. Šetření na těchto plochách probíhá nyní v pětiletém intervalu, pro sledování vývoje vřesovišť bude pravděpodobně nutné založit několik dalších ploch. V r. 2014 byl s ohledem na změnu managementu území (kosení nahrazeno pastvou) zpracován další inventarizační průzkum (VIŠŇÁK 2014). Z opakovaných fytocenologických snímků na trvalých plochách je zřejmé, že ve složení vegetace dochází k neustálým změnám, zejména v důsledku prováděného managementu PP. V sečených porostech dochází k významnému vzestupu druhové diverzity, ustupují druhy lad a ruderálních stanovišť a šíří se typické druhy lučních trav a bylin. Objevují se chráněné druhy, které z lokality nebyly dříve uváděny (Dactylorhiza majalis, D. fuchsii). Početnost těchto druhů se rok od roku mírně zvyšuje. Posiluje se populace všivce lesního na sečených plochách, nově vytvořené vodní plochy jsou rychle osidlovány a vyskytují se v nich chráněné druhy rostlin a živočichů (rdest alpský, obojživelníci). Pozitivním jevem zjištěným při inventarizačním průzkumu v r. 2014 je vysoký podíl indigenních druhů a chybějící většina archeofytů a neofytů zjištěných při IP v r. 1999, zřetelně se zvýšilo množství hydrofytů. Z hodnocení zeleného seznamu vyplývá mírný nárůst ustupujících a méně běžných druhů. Aktuálně (VIŠŇÁK 2014) byl v území potvrzen výskyt 14 druhů Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (GRULICH 2012), což je o 4 více než v r. 2009 a o 8 více než v r. 1999. Problémem zůstává stárnutí vřesovišť a otázka jejich vhodného managementu. Ponechání vřesovišť bez zásahu pouze s odstraňováním náletových dřevin se ukázalo jako málo účinné opatření. Tam, kde vřes netvořil významnou dominantu porostů, byly plochy s vřesem koseny. Častým sečením byl vřes silně potlačen a dnes přežívá s větší pokryvností jen na menších plochách. Tj. ani jedna z variant péče nevedla k žádoucímu stavu, tj. regeneraci stárnoucích
vřesovišť a zachování jejich plochy. Vyvstala tedy nutnost změny managementu vřesovišť. Změnou plánu péče (VIŠŇÁK 2009) byly navrženy tři varianty managementu vřesovišť: 1. pastva ovcí 2. vypalování vřesu ohněm střední intenzity v zimních měsících (prosinec – březen) za holomrazu, vypálení menší části vřesoviště, vyvláčení části porostů, interval 1x za 10 let 3. jednorázová pruhová seč v rozsahu 2/3 plochy, 1/3 ponechána bez posečení, další seč podle potřeby po 3-5 letech na 1/3 až 2/3 plochy Vzhledem k tomu, že pastvu za tehdejších podmínek nebylo možné zajistit, bylo v návrhu opatření uvažováno pouze s kosením, výřezem dřevin a experimentálním vypalováním. Vzhledem k zimám bez holomrazů se však experimentální vypálení části vřesoviště nepodařilo uskutečnit. Probíhalo tedy kosení vřesovišť dle výše uvedeného schematu. Díky tomuto managementu došlo k zmlazení severní části vřesoviště a rozšíření všivce lesního na těchto plochách. Vzhledem k tomu, že však nejde o management doporučovaný (BÍLÝ 2001, KUBÍKOVÁ 2007, CHYTRÝ a kol. 2010) a zřejmě dlouhodobě udržitelný a s přihlédnutím k jeho obtížné proveditelnosti na větší ploše při uplatnění požadavku na odstraňování opadu a stařiny, bylo přistoupeno k managementu lokality pastvou ovcí a koz, která proběhla v r. 2011 experimentálně na části plochy, od r. 2012 již na celé ploše. Nový management trvá relativně krátkou dobu na to, aby mohl být výsledek objektivně vyhodnocen. Z dosavadních poznatků se však jeví ideálním managementem vřesovišť na Brazilce pastva v kombinaci s občasným sečením části plochy vřesovišť, v příznivých zimách pak doplněná vypalováním částí porostů vřesu. Na malých plochách je pak možné experimentálně provést odstranění opadu a stařiny razantním vyhrabáním. V případě, že se pastva dlouhodobě neosvědčí nebo ji z nějakých důvodů nebude možné zajistit, bude prováděn management vřesovišť vycházející se Změny plánu péče 2006-2015 (VIŠŇÁK 2009), tj. jednorázová pruhová seč v srpnu – září (popřípadě v dubnu – květnu) v rozsahu cca 2/3 plochy, 1/3 ponechána bez posečení, další seč podle potřeby po 3-5 letech na 1/3 – 2/3 plochy. Dalším jevem je úbytek populace rosnatky okrouhlolisté v mokřadu. Řešením této situace by mělo být zvýšení zamokření plochy mokřadu a rozšířením plochy volné hladiny vyvedením části vody z potoka do mokřadu zřízením nové přehrážky nad propustem v severní části lokality a vytvoření rašelinné deprese se stržením vegetačního krytu v blízkosti stávající populace rosnatky. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Udržení současné mozaiky ekosystémů s vysokou biodiverzitou a s chráněnými a vzácnými druhy. Prioritním předmětem ochrany jsou vlhké vřesiny a mokřadní ekosystémy a na ně vázané chráněné a vzácné druhy rostlin (Pedicularis sylvatica, Drosera rotundifolia, Potamogeton alpinus, Dactylorhiza fuchsii). Je nutné zabránit celkovému zestárnutí populace vřesu a posílit populaci rosnatky. Konflikty nejsou předpokládány, nároky denních motýlů jsou respektovány (je prováděna mozaikovitá pastva). Pokud budou při dalších průzkumech území zjištěny konflikty mezi zájmy ochrany, budou přiměřeným způsobem řešeny tak, aby nebyly poškozeny hlavní předměty ochrany území.
3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ péče o nelesní pozemky Louky I Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac.nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
mozaiková pastva 2x ročně 2x ročně ovce, kozy červen, 2. pol. srpna Pastva ovcí a koz v počtu maximálně 40 ks, řízeně pomocí sítí, maximálně po dobu 4-6 týdnů za sezónu, kratším intenzivním vypasením. V červnu bude mozaikovitě vypasena ½ - 2/3 plochy, v srpnu bude vypasena celá plocha. Budou pokoseny nedopasky (na vlhkých místech ručně), materiál bude odstraněn z lokality a likvidován dle platných právních předpisů.
Louky se vstavačovitými Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac.nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
pastva 1x ročně 1x ročně ovce, kozy 2. pol. srpna Pastva ovcí a koz v počtu maximálně 40 ks, řízeně pomocí sítí, kratším intenzivním vypasením. Budou pokoseny nedopasky (na vlhkých místech ručně), materiál bude odstraněn z lokality a zužitkován nebo likvidován dle platných právních předpisů.
Vřesoviště Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac.nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
pastva 1x ročně 1x ročně ovce, kozy červen Řízená pastva v sítích, krátké intenzivní vypasení.
Remízy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac.nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
probírky střední intenzity, podpora existujícího zmlazení cílových dřevin (zejména buk a klen) 1x za 10 let, případně častěji dle potřeby motorová pila říjen - březen Zužitkování nebo likvidace dřevní hmoty dle platných právních předpisů, část je možno ponechat na vhodném místě k zetlení.
Mokřad Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac.nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
pastva 1x ročně 1x za dva roky ovce, kozy srpen ruční odstraňování nedopasků, materiál bude ihned odstraněn z lokality a zužitkován nebo likvidován dle platných právních předpisů.
Mýtina s vřesem Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac.nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
mozaiková pastva 1x ročně 1x za dva roky ovce, kozy červen, srpen Vždy vypasení cca 2/3 plochy. Odstraňování nedopasků, materiál bude odstraněn z lokality a zužitkován nebo likvidován dle platných právních předpisů.
Louky II Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac.nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
mozaiková pastva 2x ročně 2x ročně v obročním intervalu ovce, kozy červen - září V červnu mozaikovité vypasení ½ - 2/3 plochy, v srpnu vypasení celé plochy. Odstraňování nedopasků, materiál bude odstraněn z lokality a zužitkován nebo likvidován dle platných právních předpisů.
Potok s břehovými porosty Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac.nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
pastva 1x ročně 1x za dva roky ovce, kozy srpen Ruční odstraňování nedopasků, materiál bude odstraněn z lokality a zužitkován nebo likvidován dle platných právních předpisů.
Celé území PP mimo remízy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac.nástroj/hosp. zvíře
Kalendář pro management Upřesňující podmínky
odstraňování náletových dřevin dle potřeby dle potřeby lehká mechanizace (křovinořez, motorová pila), ručně (zahradnické nůžky, ruční pilka), případně selektivní použití herbicidu (Roundup biaktiv) září - říjen Stávající vzrostlé soliterní dřeviny (keřovité vrby aj.) ponechat. Zužitkování nebo likvidace dřevní hmoty dle platných právních předpisů, část dřevní hmoty je možné ponechat na vhodném místě k zetlení.
Alternativní péče o vřesoviště, louky a mokřad v případě, že nebude probíhat pastva V případě, že se pastva dlouhodobě neosvědčí jako management území nebo ji nebude možné z nějakých důvodů zajistit, bude prováděn management luk, vřesovišť a mokřadu vycházející se Změny plánu péče 2006-2015 (Višňák 2009), tj. území bude obhospodařováno následovně: Vřesoviště: jednorázová pruhová seč v srpnu – září (popřípadě v dubnu – květnu) v rozsahu cca 2/3 plochy, 1/3 ponechána bez posečení, další seč podle potřeby po 3-5 letech na 1/3 – 2/3 plochy. Louky I: strojní sečení, ve vlhkých polohách ruční sečení křovinořezem, na části plochy fázová seč pro umožnění vývoje hmyzu, červen, 2. pol. srpna, v intervalu 1-2x ročně, část plochy jen 1x ročně. Posečená hmota musí být z lokality odstraněna a zlikvidována dle platných právních předpisů. Doporučená výška seče 6-8 cm. Louky se vstavačovitými: strojní sečení, ve vlhkých polohách ruční sečení křovinořezem 1x ročně, 2. pol. srpna. Posečená hmota musí být z lokality odstraněna a zužitkována nebo zlikvidována dle platných právních předpisů. Doporučená výška seče 6-8 cm. Louky II: strojní sečení, fázový posun sečí pro umožnění vývoje hmyzu a podporu diverzity porostů, seč provést fázově na části lokality v červnu a poté v srpnu, nejméně 1x za dva roky. Pokosená hmota bude odstraněna a zužitkována nebo likvidována dle platných právních předpisů. Mýtina s vřesem: jednorázové strojní sečení 2/3 plochy, červen-září, sečení 1x za 3-5 let. Pokosená hmota bude odstraněna a zužitkována nebo likvidována dle platných právních předpisů. Mokřad: příležitostné posečení porostu s vyklizením hmoty, červen-září, 1x za 3-5 let, hráz bude sečena každoročně.
Poznámka: V případě výskytu chřástala budou plochy koseny od středu k okrajům při pomalé jízdě pojezdové techniky, v případě obsazeného teritoria tohoročně kosit plochu až po polovině srpna. Péče o rostliny Mechanické zraňování vegetačního krytu a půdy pro podporu rosnatky Vytvoření rašelinné deprese se stržením vegetačního krytu v blízkosti stávající populace rosnatky na ploše nejméně 2x2 m (ideálně 5x5 m), ručně pomocí vhodného nářadí. V případě potřeby budou v dalších několika letech odstraňovány konkurenční rostliny. Zásah má smysl uskutečnit v okruhu 2-5 metrů od současného výskytu s roční nebo obroční frekvencí. Přitom samozřejmě nesmí dojít k poškození stávající populace rosnatky. Mechanické zraňování vegetačního krytu pro podporu všivce lesního V případě potřeby podpory populace je možné experimentálně provést mírnou disturbanci tohoto typu v okolí výskytu všivce ručně (motyka, hrábě) nebo pomocí vhodné mechanizace. Vypalování a kosení vřesu Doplňkový management k pastvě vřesovišť. Vypálení jednou za 10 let na vytyčené experimentální ploše (v ideálním případě pás dlouhý cca 5 m a široký 2 m), prosinec – březen při holomrazech, oheň střední intenzity. Opakované kosení menší části vřesin do 0,5 ha (1x za 3-5 let), srpen-září, popř. duben-květen, ideálně s razantním vyhrabáním opadu a stařiny alespoň na části plochy, v dalších letech kosit dříve nekosenou část vřesoviště. Na těchto plochách vytyčit trvalé snímkové plochy, sledovat vývoj těchto ploch, na základě tohoto sledování stanovit další postup. Poznámka: Vypalování provádět v souladu s platnou legislativou. Podpora populace rdestu alpského (Potamogeton alpinus) a vrby plazivé (Salix repens) Blokování sukcese ve vytipovaných tůních na potoce a v tůních mimo potok (výřez dřevin v březích, vytrhávání orobince, případně skřípiny z tůní). V případě rozšíření vrby plazivé na lokalitu její ochrana oplůtky, případně odstraňování konkurenčních dřevin kolem plochy výskytu. Další opatření Zlepšení vodního režimu území Zvážit další kroky vedoucí ke zvýšení hladiny podzemní vody na lokalitě a zvýšení zamokření v místě umělého mokřadu: podpořit zazemňování potoka v prostorech mezi tůněmi (postupné zavezení těchto prostorů zeminou pocházející nejlépe z PP, např. zeminou vytěženou při odbahňování tůní); vyvést část vody z potoka do mokřadu instalací přehrádky v severní části území nad propustkem a vytvořením mělkého zemního koryta, přivádějícího vodu do mokřadu; v případě nutnosti údržba stávajících přehrádek. Alternativou k těmto zásahům je i zásadní revitalizace toku zasypáním stávajícího koryta a vytvořením přírodě blízkého mělkého meandrujícího koryta. Tato varianta by měla velmi pozitivní vliv na vodní režim území. Údržba stávajících tůní mimo potok a vytipovaných tůní na potoce – v případě potřeby odbahnění a rozšíření stávajících tůní s vytvořením mělkého litorálu, vždy bude prováděno tak, aby část tůně zůstala bez zásahu. Údržba naučné stezky
Údržba naučné stezky včetně povalového chodníku, zábradlí, mostku u tabule č. 4 a informačních tabulí, udržení průchodnosti stezky (kosením pěšiny mimo povalový chodník, výřez větví a dřevin zasahujících do pěšiny, zajištění průhledů na lokalitu z povalového chodníku a od malých informačních tabulí - ořez případně výřez dřevin).
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Speciální zásahy nejsou potřebné. Žádoucí je umisťování posedů pro lov černé zvěře v OP, vzhledem k množícím se škodám černou zvěří na území PP (rytí v loukách s výskytem vstavačovitých). Je možné provádět běžné lesní a zemědělské hospodaření (kosení luk, pastva ovcí a koz se zachováním mozaiky luk, roztroušených dřevin, drobných mokřadních ploch). Je nutné chránit lokality výskytu vrby plazivé před vypasením nebo pokosením. Zájmem ochrany přírody a krajiny je i revitalizace vodního toku vytékajícího z Brazilky v OP i mimo něj. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území PP tvoří jediný pozemek, jehož hranice byla vytyčena (Vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku, 17.3.1999, Geodézie ČS a.s., Ing. Kalista) a vyznačena v terénu plastovými a kamennými mezníky. Následně bylo provedeno vyznačení hranic obvyklým způsobem, tj. červenými pruhy na stromech a tabulemi s malým státním znakem. Tabule a značení budou v případě potřeby obnovovány.
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Uzavření nové nájemní smlouvy pro zajištění pastvy ovcí a koz a ostatní péče o PP pro období po skončení platnosti stávající nájemní smlouvy č. PO-16/SVSL/2013-13208/SVSL/13 (platnost od 1.11.2013 do 15.10.2019) nebo dříve, pokud by nájemní smlouva byla ukončena předčasně. Územní rozhodnutí a stavební (vodoprávní) povolení v případě realizace revitalizace toku. Před zahájením terénních prací je nutné splnit oznamovací povinnost vůči Archeologickému ústavu Akademie věd ČR v Praze (§ 22 odst. 2 zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). Výjimky ze základních podmínek ZCHÚ či ZCHD, souhlas dle § 44 odst. 3 zákona podle termínu, druhu a rozsahu prováděných opatření (obnova a tvorba tůní, revitalizace toku, obnova chodníku aj.). Při zpracovávání plánu péče byla zjištěna drobná nesrovnalost ve výměře území (tj. pozemku p. č. 496/1), kdy se liší současná výměra dle KN, výměra dle Protokolu o vytyčení hranice pozemku a výměra uvedená ve zřizovacím předpisu. Tento drobný nesoulad nemá vliv na předměty ochrany PP a její poslání a bude případně řešen v rámci zpracování plánu péče pro další období. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
Pohyb veřejnosti mimo vyznačenou cestu je vázán na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody a krajiny. Další omezení v současné době není třeba, v případě nutnosti mohou být přijata další opatření k omezení rekreačního a sportovního využívání území. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Po obvodu MZCHÚ vede okružní naučná stezka s dvojjazyčnými texty, která je hojně navštěvována především turisty ze sousední SRN. Lokalita je jako modelová lokalita komplexní revitalizace území rovněž navštěvována řadou exkurzí odborné i laické veřejnosti. Je vhodné tyto aktivity nadále podporovat. Nárůst návštěvnosti vedoucí k poškození lokality se nepředpokládá. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Inventarizační průzkum cévnatých rostlin byl proveden v roce 1999, 2009 a 2014, v pětiletém intervalu je žádoucí jej zopakovat, zejména z důvodu vyhodnocení pastvy na lokalitu. Vzhledem k tomu, že se jedná o území, které se rychle vyvíjí, je žádoucí pokračovat v v botanickém monitoringu na trvalých vegetačních plochách jednou za 5 let. Vhodné je zahájení monitoringu na experimentálně vypálené a pokosené ploše na vřesovišti. Žádoucí je také provedení inventarizace nižších rostlin (mechorosty). V r. 2014 proběhl na Brazilce průzkum vodních makrofyt (RYDLO JAR., RYDLO J. 2014), po 10 letech by bylo vhodné tento průzkum zopakovat. V roce 2004 byl proveden průzkum denních motýlů. Vzhledem k tomu, že od roku 2010 je prováděna fázová seč luk pro umožnění vývoje hmyzu, bylo by vhodné inventarizační průzkum zopakovat pro potvrzení správnosti zvoleného managementu. Průběžně probíhá výzkum obojživelníků a vážek. Je potřeba se zaměřit na další zoologické průzkumy (např. ptáci, drobní savci, vybrané skupiny bezobratlých).
4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační ná- Orientační náklaplochy) klady za rok dy za období plat(Kč) nosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova pruhového značení a tabulí (kůly, pruhy, 18 000,tabule 2 ks, každých 5 let) Údržba a informačních tabulí na naučné stezce (2 120 000,tabule velké, 2 malé, nátěr, obnova a aktualizace textů, výměna dřevěných prvků, údržba 1 x za 3 roky, obnova 1x za 10 let) Údržba a obnova povalového chodníku, zábradlí, 205 000,lávky a zábradlí u tabule č. 4 (dle potřeby, obnova 1 x za 5 – 10 let) Inventarizační průzkumy 110 000,Zhotovení nového plánu péče (2025) 28 000,Údržba stávajících tůní a mokřadu, objem výkopku 80 000,3 cca 200 m Opatření ke zvýšení hladiny podzemní vody (vyve60 000,dení části vody z potoka do mokřadu, zavezení koryta mimo tůně zeminou) **Komplexní revitalizace toku včetně zpracování **910 000,PD C e l k e m jednorázové zásahy (Kč) 621 000,Celkem jednorázové zásahy s provedením revitalizace toku (Kč) Opakované zásahy *Kosení mechanizací 3 ha *Ruční kosení mokřadních částí 0,8 ha *Kosení vřesoviště- jednorázová pruhová seč na 2/3 plochy, další seč podle potřeby po 3-5 letech 1 ha Vypalování vřesoviště (1x za 10 let) Kosení vřesoviště 1x za 3-5 let do 0,5 ha *Odstraňování náletu 1x za 2-3 roky cca 1 ha Mechanické zraňování vegetačního krytu pro podporu populace rosnatky (všivce) C e l k e m opakované zásahy (Kč) C e l k e m opakované zásahy včetně kosení a odstraňování náletu (Kč)
1 531 000,-
*58 500,*32 400,-
*585 000,*320 400,-
*27 000,-
*81 000,-
5 000,-
5 000,-
13 500,*22 000,1 000,-
40 500,*88 000,10 000,55 500,1 129 900,-
Celkem 676 500,Celkem (alternativní návrh včetně kosení a pro2 660 900,vedení revitalizace toku) *tyto zásahy budou realizovány pouze pokud nebude znovu uzavřena nájemní smlouva na pastvu území **alternativní opatření ke zvýšení hladiny podzemní vody v území
4.2 Použité podklady a zdroje informací ANONYMUS (2004): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. MŽP ČR, Praha. BÍLÝ M. (2005): Plán péče o PP Brazilka na období 2006-2015 /depon. in SCHKO LH Jablonné v Podještědí/. Ms. HROMEK J., VIŠŇÁK R. (1999): Revize ÚSES na území CHKO Lužické hory /depon. in SCHKO LH Jablonné v Podještědí/. Ms. CHYTRÝ et al. /ed./ (2010): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. CHYTRÝ M. /ed./ (2007): Vegetace České republiky. 1.Travinná a keříčková vegetace. [Vegetation of the Czech Republic 3. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha. KUBÍKOVÁ J. (2007): Atlantská vřesoviště-kulturní dědictví, Živa č.4, p.p. 158-160. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1:500 000). – Academia, Praha. PETŘÍČEK V. /ed./ et al. (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. AOPK ČR, Praha. GRULICH V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645. QUIT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geografica 16, Brno. RYDLO Jar., Rydlo J. (2014): Zhodnocení vodních a mokřadních ploch ve východní části území CHKO Lužické hory z hlediska vodních makrofyt, studie /depon. in SCHKO LH Jablonné v Podještědí/. Ms. VIŠŇÁK R. (1999): Brazilka - botanický inventarizační průzkum /depon. in SCHKO LH Jablonné v Podještědí/. Ms. VIŠŇÁK R. (2000): Plán péče o přírodní památku Brazilka na období 2001-2005 /depon. in SCHKO LH Jablonné v Podještědí/. Ms. VIŠŇÁK R. (2009): Botanický inventarizační průzkum Přírodní památky Brazilka /depon. in SCHKO LH Jablonné v Podještědí/. Ms. VIŠŇÁK R. (2009): Změna plánu péče pro Přírodní památku Brazilka na období 2006-2015 /depon. in SCHKO LH Jablonné v Podještědí/. Ms. VIŠŇÁK R. (2014): Botanický inventarizační průzkum Přírodní památky Brazilka /depon. in SCHKO LH Jablonné v Podještědí/. Ms. Výpis z Rezervační knihy PP Brazilka /depon. in SCHKO LH Jablonné v Podještědí/.
4.3 Seznam používaných zkratek OP – ochranné pásmo, PP – přírodní památka, ZCHÚ – zvláště chráněné území, EVL – evropsky významná lokalita, PO – ptačí oblast, CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod, CHKO – chráněná krajinná oblast Lužické hory, SCHKO LH – Správa chráněné krajinné oblasti Lužické hory, ÚP – územní plán, č. hydrolog. pořadí – číslo hydrologického pořadí toku, další použité zkratky (pokud nejsou všeobecně srozumitelné) jsou vysvětleny na příslušných místech textu.
4.4 Plán péče zpracoval Růžičková Zuzana a kol., AOPK ČR, RP Liberecko, Správa CHKO Lužické hory říjen 2015
5. OBSAH 1. Základní údaje o zvláště chráněném území..................................................................... 2 1.1 Základní identifikační údaje ................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ........................................................................................ 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí............................... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ................................................................ 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ......................................................... 3 1.6 Kategorie IUCN: .................................................................................................... 3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ......................................................................................... 3 1.8 Cíl ochrany............................................................................................................. 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ......................... 5 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ............................... 5 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti............................................................. 10 c) rekreace a sport ...................................................................................................... 12 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy............... 12 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch ....................................................... 12 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup.................................................................................. 14 3. Plán zásahů a opatření ................................................................................................ 16 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ..................... 16 péče o nelesní pozemky.............................................................................................. 16 4. Závěrečné údaje .......................................................................................................... 22 4.2 Použité podklady a zdroje informací..................................................................... 23 4.3 Seznam používaných zkratek................................................................................ 23 4.4 Plán péče zpracoval.............................................................................................. 24 5. Obsah .......................................................................................................................... 25 Přílohy .......................................................................................................................... 26
P ŘÍLOHY Tabulky:
Příloha T 1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (tabulka k bodům 2.4.1., 2.4.2., a 3.1.2.)
Mapy:
Příloha M1- Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2- Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3- Mapa dílčích ploch a objektů na podkladu katastrální mapy
