Plán péče o Národní přírodní památku Skalická Morávka

Plán péče o Národní přírodní památku Skalická Morávka pro období 2012–2018

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

3375 národní přírodní památka Skalická Morávka vyhláška Ministerstvo životního prostředí 543/2006 Sb. 23. listopadu 2006 1. ledna 2007

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj:

Moravskoslezský

okres:

Frýdek-Místek

obec s rozšířenou působností:

Frýdek-Místek

obec s pověřeným obecním úřadem:

Frýdek-Místek

obec:

Frýdek-Místek, Raškovice, Nošovice, Nižní Lhoty, Vyšní Lhoty

katastrální území:

Skalice u Frýdku-Místku, Raškovice, Nošovice, Nižní Lhoty, Vyšní Lhoty

Příloha č. M1 Orientační mapa s vyznačením území

1

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 747 971 Skalice u Frýdku – Místku Číslo

Číslo parcely

Druh pozemku

Způsob využití pozemku

Číslo

Výměra

Výměra

parcely

podle PK

podle KN

podle KN

listu

parcely

parcely

podle KN

nebo jiných

celková

v ZCHÚ

podle KN (m2)

(m2)

vlastnictví

evidencí

1360/5 1360/6 1361/1 1363/1 1486/1

lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha lesní pozemek vodní plocha

1486/5

vodní plocha

1486/6

vodní plocha

1488

vodní plocha

1489/1

vodní plocha

1489/2

vodní plocha

1301 1335/2 1335/4 1336/1 1336/6 1360/1 1360/3 1295/1 1295/2 1298/1 1298/2 1298/3 1298/4 1299/1 1299/2 1299/3 1300/1 1300/2 1300/3 1359/2 část 1359/3 1359/4 1360/2 1360/3 1360/4 1360/6

jiná plocha

zamokřená plocha vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

Celkem

1 154 154 399 399 1 není LV 1044 1032 1032 1032 1032 1032 1 1 1 1 1 1 1033 1033 1033 1 1 1 1 1 154 10002 1 60000

1654 368 1399 3215 3755 1687 80318 1536 1205 1113 1102 2432 2579 4687 791 525 3906 6238 4556 9255 1113 2035 1543 15469 11744 8491 3158 4620 4957 19689 3104

1654 368 1399 3215 3755 1687 1536 1205 1113 1102 2432 2579 4687 791 525 3906 6238 4556 8935 1113 2035 1543 15469 11744 8491 3158 4620 4957 19689 3104

60000

1025

1025

60000

2376

2376

1

9110

9110

1

10768

10768

1

8395

8395 147202

2

Katastrální území: 739 502 Raškovice Číslo

Číslo parcely

Druh pozemku

Způsob využití pozemku

Číslo

Výměra

parcely

podle PK

podle KN

podle KN

listu

parcely

parcely

podle KN

nebo jiných

vlastnictví

celková

v ZCHÚ

podle KN

(m2)

Evidencí

Výměra

2

(m )

865 866/1 866/2 867/2 867/1 867/2 983/2 983/3 983/4 983/5 986/2 986/3 1462/3 988/1 995/1 987/2 989/1 989/2 989/4 995/5 995/6 995/7 996/1 996/3 997/3 1027/2 1027/3 1027/4 1029/1 1030/1 1030/2 1067/2 1063/1 1063/2 1067/2 1069/2 1068/1 1068/2 1068/3 1069/1 1069/2 1069/3 1116/3 1071/3

ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

neplodná půda neplodná půda

neplodná půda

vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

neplodná půda neplodná půda neplodná půda

neplodná půda neplodná půda neplodná půda

3

614 1 1 není LV 43 43 854 854 854 854 43 43 854 1 není LV 854 854 854 854 498

392 1305 1223 13874 993 5827 468 772 890 413 3287 217 1007 895 16829 5407 863 7121 1397 3190

392 1305 1223

498 498 619 619 619 620 620 929 435 307 435 není LV 621 621 432 není LV 432 432 432 929 929 639 639 není LV

1500 8739 8646 309 5727 3487 3034 1726 1734 1750 3301 2303 290 343 1670 5249 271 101 2532 79 1018 1126 122 9965

1500 8739 8646 309 5727 3487 3034 1726 1734 1750 3301

993 5827 468 772 890 413 3287 217 1007 895 5407 863 7121 1397 3190

290 343 1670 271 101 2532 79 1018 1126 122

1071/1 1071/2 1071/3 1071/4 1115/1 1115/2 1116/1 1116/2 1117/1 1117/2 1118 1154/2 1157/1 1157/2 1164 1167/2 část 1214/1 1214/2 1214/3 1217/2 1217/3 1264 1265/1 část 1265/3 část 1265/4 část 1294/1 část 1295/3 1296 1158 1263 1295/2 1296 1297 část 1341/1 část 1341/3 1341/4

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek vodní plocha lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek vodní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha

1347/1 1455 1461/1

trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha

1461/2

vodní plocha

1342/1 1342/2 1342/3 1343/1 1343/2

neplodná půda neplodná půda

neplodná půda ostatní komunikace vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném neplodná půda

neplodná půda neplodná půda ostatní komunikace vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

neplodná půda ostatní komunikace vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

4

929 639 929 639 60000 60000 433 433 372

213 41 5803 3908 1776 88 2931 79 18

213 41 5803 3908 38 88 2931 79 18

372 230 230 356

4852 110 7861 2885

4852 110 7861 2885

356 45 433 není LV 486 486 486 486 356 356 356 356 472 472

2881 6371 21407 8866 710 214 1052 34 1266 7391 157 266 4171 4050

2881 6371 21397

není LV 356 356 472 208 208 208 208 208

10304 3456 2036 2345 2467 2839 14720 29786 43468

3456 2036 2345 2467 1571 14720 29786 43468

208

8000

8000

208 208

2966 3400

2966 3400

208

1046

1046

208

1040

1040

208 1 172

1472 1468 38193

1472 1468 38193

433

3741

3741

710 214 1052 34 1266 3845 140 78 1739 4050

vodní plocha

1461/3 1461/4 1461/4 1461/5 1461/7 1461/8 1461/9 1461/10 1462/2

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha

1462/2 část vodní plocha vodní plocha

1462/39 část Celkem

vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

neplodná půda

vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

172

26709

26709

není LV 929 639 620 432 1 432 není LV

363 237 126 259 8042 217 49 28798

237 126 259 8042 217 49

172

28798

1075

1

5134

2188 357591

Katastrální území: 704 903 Nižní Lhoty Číslo

Číslo parcely

Druh pozemku

Způsob využití pozemku

Číslo

Výměra

parcely

podle PK

podle KN

podle KN

listu

parcely

parcely

podle KN

nebo jiných

vlastnictví

celková

v ZCHÚ

podle KN

(m2)

Evidencí

Výměra

2

(m )

3/2 125/2 126 127/2

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha

128/1 128/2

lesní pozemek vodní plocha

128/4

neplodná půda neplodná půda neplodná půda vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

198 55 55 55

1838 910 94 1742

1838 910 94 1742

198 55

5236 4795

2589 4795

lesní pozemek

55

9084

9084

165/1

lesní pozemek

110

6286

6286

165/2

lesní pozemek

110

12898

12898

166/1

vodní plocha

1

15900

15900

166/2 169 350/3 350/4 350/5 355/2 512/2

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

110 110 213 96 195 116 48

2147 946 6670 12940 16314 7146 7883

2147 946 6670 12940 16314 7146 7883

658/1

lesní pozemek

48

17670

3216

658/2

lesní pozemek

48

6115

6115

vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

5

659

vodní plocha

662/2 662/7 662/9 843/3 843/4 843/5 846 849/1 849/2 952/2 952/3 1000/1

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha

1000/2 Celkem

ostatní plocha

vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

ostatní komunikace ostatní komunikace vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném neplodná půda

1

6735

6735

163 30 195 94 93 93 93 93 93 1 1 1

5662 35960 11889 14162 240 7736 1532 8953 1470 680 133 4812

5662 12238 1125 6475 240 2113 1532 5088 1470 629 133 4812

93

205

205 167970

Katastrální území: 788 929 Vyšní Lhoty Číslo

Číslo parcely

Druh pozemku

Způsob využití pozemku

Číslo

Výměra

parcely

podle PK

podle KN

podle KN

listu

parcely

parcely

podle KN

nebo jiných

vlastnictví

celková

v ZCHÚ

podle KN

(m2)

Evidencí

Výměra

2

(m )

vodní plocha

77 78/1 část 1 76 78/1 159 160 část 273 část 214 273 365/2 452/2 část 604/3 604/4 604/4 605/1 684/6 část 535/1 535/2 684/11 684/6 684/7 764/4 1528/15 1603/3 1603/4 1603/2

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha

vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

ostatní komunikace

ostatní komunikace

6

1

3892

není LV 151 118 20 110 395 není LV 118 107 657 359 1 není LV 110 349 není LV 151 151 není LV 349 349 1 není LV 317 317 492

45283 6992 9402 14538 14351 10840 45434 5284 26238 13912 23410 2503 122 86 36 22544 10776 514 12134 10482 789 863 14912 3118 183 317

3892

4990 5095 6378 7022 4569 1483 7206 3456 4824 2503 86 36 707 302 10482 789 863 3118 183 317

1603/5 1603/8 1603/7 1603/13 1603/14 1603/15 1604/1 1604/2 1605 1606/1 1606/3 1617/1 765/1 765/2 1606/2 1617/1 1617/2 1782 část 1838/1 Celkem

ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

jiná plocha

neplodná půda jiná plocha vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném neplodná půda ostatní komunikace

neplodná půda ostatní komunikace neplodná půda

492 není LV 175 317 175 175 175 175 1

1201 30414 5326 2700 1318 4473 108 1280 10387

175 175 není LV 131 131 175 11 11 1 175

442 9743 16937 288 4359 2600 9690 1937 1924 977

1201 5326 2700 1318 4473 108 1280 10387 442 9743 288 4359 2600 9690 1937 207 977 125337

Katastrální území: 704 911 Nošovice Číslo

Číslo parcely

Druh pozemku

Způsob využití pozemku

Číslo

Výměra

parcely

podle PK

podle KN

podle KN

listu

parcely

parcely

podle KN

nebo jiných

vlastnictví

celková

v ZCHÚ

podle KN

(m2)

Evidencí

Výměra

2

(m )

2 3/3 5/2 11/4 12/6 1/1 1/2 12/2 12/3 12/4 12/5 12/6 12/7 12/8 1283/6 1283/7 1289/8 14/2 45 45 81/1 81/2 81/3 82

lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

neplodná půda neplodná půda neplodná půda

neplodná půda

7

403 403 403 291 není LV 85 85 291 291 291 291 291 291 291 85 85 291 291 není LV 493 86 387 292 387

705 228 235 907 28919 1176 1827 259 270 6776 4693 7638 1322 376 209 381 935 97 23885 7682 4125 7406 3054 1618

705 228 235 907 1176 1827 259 270 6776 4693 4029 1322 376 209 381 935 97 7682 4125 7406 3054 1618

1282/6

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha

1282/7

vodní plocha

1282/8 1282/9

ostatní plocha vodní plocha

1284 Celkem

ostatní plocha

46/1 70/4 13/1 13/2 14/1 15 19/1 20/1 20/2 21/1 21/2 39 40 41 42 43 44 46/2 52/1 53/1 53/3 70/4 díl1 70/4 díl2 70/4 díl3 70/6 78/1 78/3 78/4 87/2 87/4 1285/2 1285/3 1286/1 1286/2 1287 1289/2 1289/3 1289/7

vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném neplodná půda vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném neplodná půda

8

493 není LV 291 291 291 291 368 493 493 368 368 249 249 249 249 493 493 493 493 493 493 387 387 403 86 86 292 86 254 255 85 85 249 493 493 85 86 291 1

10 205056 5044 459 140 126 237 203 52 2619 1535 3412 1988 8726 1000 4190 3333 10892 6758 4404 2429 16100 6500 328 649 1455 12586 20305 9707 5387 638 981 1205 1708 647 349 1115 450 2302

10 5044 459 140 126 237 203 52 2619 1535 3412 1988 8726 1000 4190 3333 10892 6758 4404 2429 16100 6500 328 649 1455 12586 20305 9707 5387 638 981 1205 1708 647 349 1115 450 2302

1

405

405

1 1

962 33745

962 33745

403

590

590 223981

Ochranné pásmo Katastrální území: 739 502 Raškovice Číslo

Číslo parcely

Druh pozemku

Způsob využití pozemku

Číslo

Výměra

parcely

podle PK

podle KN

podle KN

listu

parcely

parcely

podle KN

nebo jiných

vlastnictví

celková

v ZCHÚ

podle KN

(m2)

Evidencí

Výměra

2

(m )

1462/39

vodní plocha

1462/53 1462/2

lesní pozemek vodní plocha 1462/2

vodní plocha

vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném

1

5134

600

614 není LV

4889 28798

4889 3200

172

Celkem

8689

Příloha č. M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma

Druh pozemku lesní pozemky vodní plochy

ZCHÚ OP Způsob využití plocha v 0,0000 ha plocha v 0,0000 ha pozemku 68,8426 0,4889 24,9949

0,3800 Zamokřená plocha

0,4957

rybník nebo nádrž

---------

vodní tok

24,4992

trvalé travní porosty

1,3504

----------

orná půda

0,2966

-----------

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

---------

-----------

6,7811

----------- neplodná půda ostatní způsoby využití

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

----------

-----------

102,2656

0,8689

9

ZCHÚ plocha v 0,0000 ha

4,9813 1,7998

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

není není není

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

není CZ0810004 Niva Morávky

Příloha č. M1 Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN III. – přírodní památka

kategorie IUCN: 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ

1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Úsek přirozeného divočícího toku řeky Morávky ve štěrkových náplavech s charakteristickými společenstvy a doprovodnými přirozenými lesními porosty, na které jsou vázány populace vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. společenstva název společenstva

podíl plochy popis biotopu společenstva v ZCHÚ (%) 3,34 Reprezentativní štěrkové náplavy s výskytem M4.2 Štěrkové náplavy s židoviníkem židoviníku německého (Myricaria germanica) jsou německým (Myricaria germanica) vyvinuty v typické podobě. Biotopy jsou ohroženy rychlým zarůstáním křídlatkou (Reynoutria sp.), pojezdem techniky a těžbou říčního materiálu z koryta. 1,20 V typické podobě většinou chybí. Je to dáno tím, K2.2 Vrbové křoviny štěrkových že povodně v roce 1996 a 1997 strhly většinu náplavů vegetace v řečišti Morávky. Vrbové křoviny zůstaly zachovány maloplošně, ale poměrně hojně. Pokud nebudou náplavy v brzké době zataženy křídlatkou, lze opět očekávat rozvoj vrbových křovin na větších plochách. 47,78 Jedná se o velmi cenná společenstva s hustým L2.2A Říční a typické údolní keřovým patrem, tvořeným zejména střemchou jasanovo-olšové luhy a druhově bohatým bylinným patrem s vysokou pokryvností. Velmi výrazný je jarní aspekt. Do porostu invaduje křídlatka (Reynoutria sp). 26,98 Náplavy jsou hojně vyvinuty v typické podobě. Jsou M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace silně ohroženy zarůstáním křídlatkou (Reynoutria sp.) a jinou vegetací.

10

B. druhy název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácně, cca 80 keřů

židoviník německý (Myricaria germanica) přeslička různobarvá (Equisetum variegatum) přeslička zimní (Equisetum hyemale) třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) přeslička větevnatá (Equisetum ramosissimum) mihule potoční (Lampetra planeri)

kategorie popis biotopu druhu * podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. kriticky ohrožený štěrkové náplavy

řídký, plošně omezený porost řídký, plošně omezený porost roztroušeně

kriticky ohrožený štěrkové náplavy

řídký, plošně omezený porost místy hojně

štěrkové náplavy

silně ohrožený

štěrkové náplavy

ohrožený

štěrkové náplavy

kriticky ohrožený jen některá nivní ramena mimo hlavní aktivní štěrkonosné řečiště včetně tůní, proudové stíny a rozlivy v řečišti kriticky ohrožený okraje řečiště, nivní ramena

hojně

rak říční (Astacus fluviatilis)

silně ohrožený

C. útvary neživé přírody útvar

geologická charakteristika

popis útvaru

Přirozený divočící tok řeka Morávky ve štěrkových náplavech

fluviálními sedimenty údolních niv a nižších údolních teras, povodňovými hlínami a štěrky. Na fluviální sedimenty říční nivy navazují východně od řečiště Morávky fluviální písčité štěrky vyšších údolních teras.

Technicky málo upravený úsek toku řeky Morávky v říčním km 5,470 – 10,600 jako typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky v oblasti západokarpatského flyše v Podbeskydské pahorkatině

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v ZCHÚ (%) Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s židoviníkem německým (Myricaria germanica) 3230

0,60

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion albae), 91E0

53,78

11

popis biotopu typu přírodního stanoviště Vyvinuty v typické podobě, rostliny židoviníku sem byly vysazeny. Sadbový matriál geneticky pochází z původní populace židoviníku v řečišti Morávky, která v úpravou poškozeném korytě zanikla při povodních v roce 1997. V mnoha podobách od vrbo-topolových olšin, téměř čistých olšin s olší šedou až po porosty s vysokým zastoupením jilmů a některých tvrdých dřevin

1.9 Cíl ochrany Obnova (znovu vytváření) a zachování podmínek pro přirozený dynamický vývoj toku, udržení, případně obnova prostoru pro rozlivy vody do šíře a překládání koryt, jako základního předpokladu k přirozenému vzniku, obnově a vývoji jedinečných biotopů.

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Tok řeky Morávky v ř. km. 5,470–10,600, v nadmořské výšce 336–380 m je velmi málo technicky upravený. V uvedeném úseku si tok zachoval přirozený bystřinný charakter podhorské malé řeky větvící se do ramen na rozsáhlých štěrkových náplavech. Typická je velká rozkolísanost průtoků. Řečiště je mělké a široké místy i více než sto metrů. Štěrkové lavice různých mocností jsou od sebe odděleny rameny vodního toku různých šířek a vytvářejí místy mělčí či hlubší tůně. Tok nebyl doposud významněji regulován a stabilizován a v obdobích zvýšených průtoků se stěhuje v prostoru řečiště. Na tok navazuje po obou stranách břehů komplex přírodě více nebo méně blízkých lužních porostů. Rozsáhlé plochy lesa jsou vlastně dočasně nevyužívaným odstaveným řečištěm. Některé porosty byly před lety uměle vysazeny na štěrková pole mezi příčnými drátokamennými výhony jako součást směrových úprav vodního toku. Významné jsou pravobřežní porosty, zahrnuté do plochy NPP a EVL, a další na ně navazující za hranicí CHÚ. Tyto porosty jsou spolu s prostředím řady nivních ramen vodního toku Morávky významnými biotopy, v jiných plochách CHÚ nezastoupené (k významu viz část zoologická a botanická). Důležitými ekosystémovými pojmy jsou (ŠINDLAR a kol. 1996): sanační průtok - zajišťuje život říčního ekosystému v málovodném období, pod hranicí průtoku Q330 by neměly být přirozené průtoky omezeny odběry. záchovný průtok - dochází při něm k počátečnímu pohybu dnových splavenin a významněji se projevuje boční eroze břehů říčních ramen, jde o průtoky cca v rozmezí Q1 - Q2. obnovný průtok - dochází k významnému obnovení rozsahu sterilních štěrkových náplavů při úplné likvidaci vegetačního krytu, vzrostlého během sukcese vegetace. Průtoky, kromě sanačního, nabývají proměnlivých hodnot s ohledem na stav ekosystému (sukcese). Obnovný průtok bude mít jinou hodnotu, přijde-li 20 let po poslední povodni (již značná stabilizace říčních náplavů vzrostlou vegetací) a jinou hodnotu, přijde-li hned v následujícím roce po prošlé povodni. Totéž platí pro průtok záchovný. Naprostá většina porostů má charakter ekologicky stabilních přírodě blízkých listnatých lesů. Část má cennou věkovou a prostorovou strukturu – porosty různorodé, víceetážové, mladší a středněvěké porosty se staršími výstavky, porosty s bohatým bylinným podrostem i bohatým keřovým patrem. Dřeviny introdukované se vyskytují jen zcela ojediněle (mladé, postupně odumírající smrky pichlavé a dále dub červený a akát). Celé území NPP je nadregionálním biokoridorem, který vede tokem Mohelnice (levostranný přítok Morávky nad NPP), Morávkou do řeky Ostravice a při ústí Ostravice navazuje na nadregionální biokoridor řeky Odry. Přímo v území se nachází regionální biocentrum

12

Kamenec a lokální biocentra Vrchy a Žižkův potok. Na území NPP těsně navazuje regionální biocentrum Skalická Strážnice (viz popis prvků ÚSES níže). Geologie – povodí Morávky náleží k vnějšímu flyšovému pásmu slezské a ždánickopodslezské jednotky. Flyšový podklad je překryt kvartérními sedimenty s akumulačním reliéfem spojených náplavových kuželů Morávky a Ostravice. Řečiště a niva Morávky jsou vyplněny fluviálními sedimenty údolních niv a nižších údolních teras, povodňovými hlínami a štěrky. Na fluviální sedimenty říční nivy navazují východně od řečiště Morávky fluviální písčité štěrky vyšších údolních teras. Geomorfologie – území náleží do celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Frýdecká pahorkatina. Sklon terénu se pohybuje v rozmezí 1–20°, průměrný sklon je 4°. Údolí Morávky je průlomové, vzniklé v důsledku kontinentálního zalednění. Zachovány jsou velké náplavové kužele. Hydrogeologie – území náleží k hydrologickému regionu 156 (Glacigenní sedimenty Podbeskydské a Ostravské pahorkatiny). Zvodnění je vázáno na kvarterní kolektor údolní terasy a vyšších terasových stupňů Morávky. Hydrologie – řeka Morávka (č. h. p. 2-03-01-034) pramení v Beskydech pod vrchem Sulov (942,8 m), poblíž hranic se Slovenskem, ve výšce 860 m n. m. Ústí zprava do Ostravice u Frýdku-Místku v 293 m n. m. Plocha povodí je 149 km2, délka toku 30,9 km, průměrnýprůtok u ústí je 3,73 m3.s-1. Režim průtoků je silně ovlivněn vodním dílem Morávka a převody vody do povodí Lučiny (jez ve Vyšních Lhotách ). Morávka je významným vodním tokem, horní část leží ve vodohospodářsky důležité oblasti Beskyd. V horní části, zhruba po soutok s Mohelnicí je Morávka pstruhovým pásmem, níže se jedná o pásmo lipanové. Čistota vody v předmětném úseku je I.–II. třídy, Morávka zde přibírá málo významné přítoky Osiník a Bahno. Botanika - území představuje převážně přirozeně vzniklé a zachovalé biotopy s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin, nejvýznamnějšími typy vegetace jsou jasanovoolšové luhy L2.2B, západo-karpatské dubohabřiny a štěrkové náplavy s židoviníkem německým (Myricaria germanica) M4.2. Plošně nejvíce zastoupeným biotopem jsou údolní jasanovo-olšové luhy, které jsou přítomny v mnoha podobách od vrbo-topolových olšin, téměř čistých olšin s olší šedou až po porosty s vysokým zastoupením jilmů a některých tvrdých dřevin. Na štěrkových náplavech se vyskytují dva kriticky ohrožené druhy květeny ČR - židoviník německý (Myricaria germanica) z čeledi tamaryškovitých a drobná přeslička různobarvá (Equisetum variegatum = Hippochaete variegata, cídivka peřestá). Židoviník se vyskytuje v ČR pouze na několika posledních lokalitách na severovýchodní Moravě a v jihovýchodní části Slezska, přeslička různobarvá je u nás známa pouze ze čtrnácti recentních lokalit (2009). Dále zde byly nalezeny silně ohrožené druhy přeslička zimní (Equisetum hyemale = Hippochaete hyemalis, cídivka zimní) a třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), z ohrožených druhů přeslička větevnatá (Equisetum ramosissimum = Hippochaete ramosissima, cídivka větevnatá), roste zde vrba šedá /hlošinovitá/ (Salix elaeagnos) a vrba lýkovcová (Salix daphnoides). Zoologie - koryto Morávky, štěrkové náplavy a lužní lesní porosty jsou také významnými a unikátními biotopy řady druhů živočichů. Národní přírodní památka Skalická Morávka je v celém svém podélném profilu součástí lipanového pásma s původním výskytem všech

13

druhů ryb. Z nich pro povodí Odry a konkrétně pro Morávku můžeme považovat za klíčové: pstruh obecný, lipan podhorní, jelec tloušť, ohrožený druh střevle potoční, hrouzek obecný a mřenka mramorovaná. K doprovodným druhům ryb, které se v NPP za určitých období mohou přirozeně vyskytovat náleží parma obecná, ostroretka stěhovavá, úhoř říční. Na základě historických záznamů nelze vyloučit, že sezónně v době rozmnožování se zde vyskytoval losos obecný (Salmo salar). V řečišti Morávky se dále vyskytují kriticky ohrožené druhy mihule potoční (Lampetra planeri) a rak říční (Astacus fluviatilis), ohrožené druhy vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus), vranka obecná (Cottus gobio), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), užovka obojková (Natrix natrix) a silně ohrožená užovka hladká (Coronella austriaca). Území také představuje biotop pro vydru říční (Lutra lutra) – opakované nálezy pobytových stop i přímá pozorování jedinců v letech 1996 – 2012. Na území NPP byly doposud provedeny podrobnější zoologické průzkumy jen některých skupin bezobratlých. Vyskytují se zde např. dva vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) - marše Türkova (Tetrix tuerki) a saranče (Chorthippus pullus). Marše Türkova, která žije na štěrkových náplavech, je v celé ČR známa pouze z tohoto místa. Faunisticky význačné je také zastoupení brouků a pavouků, především slíďáků (Arctosa cinerea, A. maculata, Pardosa morosa a P. wagleri) a zápředníka (Clubiona similis). Objeveny zde byly dva druhy nové pro arachnofaunu ČR - slíďák (Pardosa agricola) a skákavka (Heliophanus patagiatus). Klimatologie – dle Quitta území náleží do oblasti MT-2 (severní část povodí) a MT-9 (střední část povodí). Fytogeografické členění – oblast: mezofytikum; obvod: Karpatské mezofytikum; okres: Podbeskydská pahorkatina; podokres: Beskydské podhůří. Geobotanika – dle rekonstrukční geobotanické mapy zaujímaly značnou část říční nivy luhy a olšiny, dále od toku (na starších říčních terasách) byly porosty dubohabrových hájů a podmáčených dubových bučin. Podle mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (NEUHÄUSLOVÁ, MORAVEC a kol. 1997) patří zájmové území do vegetační jednotky č. 1 – střemchová jasenina (PrunoFraxinetum), místy v komplexu s mokřadními olšinami (Alnion glutinosae). Podrobnější geobiocenologické pojetí přírodní potenciální vegetace (ZLATNÍK 1976, BUČEK a LACINA 2007) diferencuje přírodní geobiocenózy do jednotek skupin typů geobiocénů (STG), tj. do vegetačních stupňů podle klimatických podmínek, podle minerální zásobenosti a reakce substrátu do trofických řad a meziřad a podle dynamiky vlhkostního režimu půd do hydrických řad. Řešené území lze rozdělit do následujících STG: 3 BC-C 4: Fraxini-alneta inferiora (jasanové olšiny nižšího stupně) 3 B-BC 5: Alni incanae-saliceta superiora (olšové vrbiny vyššího stupně) 3 BC (3) 4 (5a): Fraxini-alneta aceris inferiora (javorové jasanové olšiny nižš. stupně) 4-5 BC 4 (5a): Fraxini-alneta aceris superiora (javorové jasanové olšiny vyšš. stupně) 3 B-BC 4-5a: Saliceta fragilis inferiora (vrbiny vrby křehké nižšího stupně) ÚSES (převzato z dokumentace ÚSES)

- Nadregionální biocentrum K100 (K101 křížové cesty – K147 horská osa), vymezený,

14

částečně vyhovující, současný stav: smrčiny, cílový stav: smrkové bučiny - Regionální biocentrum 137 Kamenec, k. ú. Skalice u Frýdku-Místku, Raškovice, Nižní Lhoty, Vyšní Lhoty (ř. km cca 6,800 – 9,500), současný stav: porost JS, OL, TP, LP na obou březích Morávky, pohyblivé štěrky. Cílový stav: 2 BC 4 (habrojilmové jaseniny) - Regionální biocentrum 138 Skalická Strážnice, k.ú. Skalice u Frýdku-Místku, současný stav: mladý lužní porost (LP, JS) a smrčiny s LP, DB a klenem. Cílový stav: 3-4 BD 3 lipové dubové bučiny až lipové bučiny, 4 BC 3 bučiny s javorem a 4 B 3-4 typické bučiny - lokální biocentrum Vrchy, k.ú. Skalice u Frýdku-Místku, Nošovice (ř. km cca 6,000 – 6,500), vymezené, současný stav: bučina s lípou, cílový stav: 2 BC 4 habrojilmové jaseniny vyššího stupně - lokální biocentrum Žižkův potok, k.ú. Raškovice (ř. km cca 10,300 – 10,750), vymezený, současný stav: olšina u ústí Žižkova potoka, cílový stav: 2C5a topolojilmové jaseniny Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu

židoviník německý (Myricaria germanica) přeslička různobarvá (Equisetum variegatum) přeslička zimní (Equisetum hyemale) třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) přeslička větevnatá (Equisetum ramosissimum) kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácně, cca 80 rostlin řídký, plošně omezený porost řídký, plošně omezený porost roztroušeně řídký, plošně omezený porost hojně

mihule potoční (Lampetra planeri)

hojně

rak říční (Astacus fluviatilis) vydra říční (Lutra lutra) pisík obecný (Actitis hypoleucos) ledňáček říční *** (Alcedo atthis) čáp černý*** (Ciconia nigra) vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) vranka obecná (Cottus gobio)

hojně

střevle potoční (Phoxinus phoxinus)

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., aj. kriticky ohrožený druh kriticky ohrožený druh silně ohrožený druh silně ohrožený druh

popis biotopu druhu

ohrožený druh

štěrkové náplavy

silně ohrožený druh

tůňky na náplavech

mladé štěrkové náplavy mladé štěrkové náplavy štěrkové náplavy štěrkové náplavy

kriticky druh

několik jedinců cca 2 hnízdní páry

ohrožený aktuálně jen nivní ramena mimo hlavní aktivní štěrkonosné řečiště, dřívější nálezy také v proudových stínech a rozlivech v řečišti kriticky ohrožený okraje řečiště a nivní ramena, druh tůně v hlavním řečišti silně ohrožený v celém úseku Morávky druh silně ohrožený řečiště Morávky, hnízdí na druh říčních náplavech silně ohrožený řečiště Morávky druh silně ohrožený řečiště Morávky

hojně

ohrožený druh

v celém úseku toku

hojně

ohrožený druh

hojně

ohrožený druh

dosud zjištěna jen v bočních ramenech, v hlavním toku se nevyskytuje v osluněných ramenech Morávky

15

název druhu

užovka obojková (Natrix natrix) užovka hladká (Coronella austriaca) ještěrka obecná (Lacerta agilis) mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) kozlíček jilmový (Saperda punctata)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ hojně roztroušeně

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., aj. ohrožený druh silně ohrožený druh silně ohrožený druh silně ohrožený druh silně ohrožený druh ohrožený druh

hojně hojně ? ?

popis biotopu druhu

výhřevná stanoviště sterilních náplavů a společenstev mladších sukcesních stádií výhřevná stanoviště s řídkou křovinatou vegetací výhřevná stanoviště s řídkou křovinatou vegetací Stinná vlhká stanoviště doprovodných lužních lesů odumřelé stromy v porostu, zejména ponechané nastojato odumírající a odumřelé jilmy a lípy, případně jiné listnáče

***Směrnice Rady č. 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků. Příloha I.

Přehled vzácných druhů rostlin a živočichů název druhu

vrba šedá (Salix elaeagnos) vrba lýkovcová (Salix daphnoides) marše Türkova (Tetrix tuerki) kulík říční *** (Charadrius dubius) saranče (Chorthippus pullus) slíďák (Pardosa agricola) slíďák (Pardova morosa) skákavka (Heliophanus patagiatus) zápředník (Clubiona similis) kovařík (Adrastus kryshtali) kovařík (Fleutiauxellus maritimus) kovařík (Betarmon bisbimaculatus) nosatec (Lixus myagri) střevlík (Nebria picicornis) kozlíček (Exocentrus punctipennis)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ roztroušeně v celém území plošně omezený porost ojediněle

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., aj. silně ohrožený druh** ohrožený druh**

ojediněle

-

řečiště Morávky, hnízdí na říčních náplavech výhřevná stanoviště sterilních náplavů a společenstev mladších sukcesních stádií štěrkové náplavy bez vegetace

-

ojediněle

štěrkové náplavy štěrkové náplavy

nový druh v ČR

ojediněle

štěrkové náplavy

-

vzácně hojně

popis biotopu druhu

první nález v ČR

ojediněle

štěrkové náplavy bez vegetace štěrkové náplavy bez vegetace štěrkové náplavy

?

?

?

kriticky ohrožený druh * kriticky ohrožený druh * ohrožený druh *

?

zranitelný druh *

?

?

zranitelný druh *

štěrkové náplavy

ojediněle

místně významný teplomilný druh

jilmové souše

?

16

? ?

Pozn.: * Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. AOPK ČR. Praha. ** Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1 – 166. ***Směrnice Rady č. 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků. Příloha I.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody První návrh na vyhlášení tohoto chráněného území v kategorii chráněný přírodní výtvor byl podán Okresním vlastivědným muzeem ve Frýdku-Místku v roce 1989. b) lesní hospodářství Z negativních vlivů je nutné zdůraznit: místy nevhodná dřevinná skladba lužního lesa výsadba nepůvodních dřevin nekontrolované a stálé odstraňování souší z porostů, ať již padlých nebo nastojato c) myslivost řada mysliveckých zařízení d) rybářství K ohrožení stavu a potenciálu ichtyofauny chráněného území dochází nebo může dojít při: vysazování nepůvodních druhů ryb potenciálně – přeměně hlavního řečiště anebo nivních ramen na chovné úseky toků zásazích do nivních ramen vodních toků, zejména v pravobřežních porostech; tato ramena a na ně vázané biotopy jsou významnými a nenahraditelnými refugii silně a kriticky ohrožených druhů živočichů e) rekreace a sport Negativní ovlivnění v území NPP a OP: intenzivní rekreační využívání území potenciální zájem o zpřístupnění území některým sportovním aktivitám stanování a táboření na náplavech a případně i v lesních porostech (ohrožení hnízd pisíků a kulíků, bezobratlých aj.) rekreační plavba na toku a související stanování na náplavech (ohrožení hnízd pisíků a kulíků aj.)

17

f) těžba nerostných surovin Negativní ovlivnění těžbou nerostných surovin v území NPP a OP: těžba říčních náplavů (štěrků a písků), které jsou jedinečným stanovištěm, zejména bezobratlých organismů odvoz jednotlivých velkých kamenů a balvanů z hlavního řečiště i nivních ramen g) jiné způsoby využívání Na přelomu 19. a 20. století byla řeka Morávka přirozeným neupraveným vodním tokem, ojediněle docházelo k odběrům vody do mlýnských a továrních náhonů. V této souvislosti je podstatný stav a způsob využívání povodí Morávky, kterým byly již od dob kolonizace území měněny okrajové podmínky pro přetváření vodních toků (vazba srážkoodtokových procesů a korytotvorných procesů). Ovlivněna tak byla část faktorů dynamické rovnováhy toku Morávky. Řada ploch v řečišti Morávky byla také ovlivněna činnostmi, souvisejícími s těžbou a plavením dřeva (v dotčeném území např. souvislost s hlavní vodní zdrží pod Skalicí, náhony atd.). Významným zásahem do morfologie území, vývoje toku a splaveninové bilance toku a poříční zóny bylo odtěžení cca 90 000 m3 štěrků pro přitěžovací lavici hráze přehrady Morávka v 60. letech 20. století. Ze zoologického hlediska je podstatná fragmentace a migrační zneprůchodnění na hlavních recipientech v hlavním povodí – na toku Odry proběhla tato intenzifikace zejména během 18. a 19. století. Podrobnější ucelený popis zásahů do říčního systému popisuje příloha Text3 (Komplexní transformace geomorfologického režimu vodních toků v předpolí Moravskoslezských Beskyd: příkladová studie řeky Morávky /Česká republika/ - rukopis práce). Od roku 1919, ve snaze zabezpečit jednotlivé objekty před boční erozí, docházelo k nesystematickému budování příčných výhonů na obou březích toku. Po povodních v roce 1997 bylo nutno na levém břehu zabezpečit pomístní úpravou toku silnici Raškovice – Skalice; silnice se na některých místech dotýká hranice tzv. meandrového pásu, resp. zóny, do které je koryto nově upravováno (silnice vede po hraně staré říční terasy). Tato zóna je vymezena v rámci projektu podniku Povodí Odry s. p. Jedná se o zónu, jejíž hranice jsou stanoveny jako obalová křivka ploch aktivního řečiště v mapových podkladech z let 1880, 1910, 1933 až 1965, 2001 a geodetického zaměření z roku 2000 (podrobně projektová dokumentace Povodí Odry, r. 2001b). Výrazným zásahem do vodního režimu toku byla výstavba vodního díla Morávka v roce 1964 a výstavba jezu a Žermanického převaděče ve Vyšních Lhotách. Účinkem „hladové“ vody (vody zbavené splavenin), která vzniká průchodem povodňových průtoků přes jez (soustředěním průtoků profilem jezu), je tok v jižní (horní) části NPP postižen erozí dna. Řeka se zde zahlubuje a ztrácí původní charakter divočícího toku. Uvnitř tzv. meandrového pásu na levém břehu toku byly postaveny dva rodinné domky, na pravém břehu vodárenská čerpací stanice a sloupy elektrického vedení (VN i VVN). Z důvodu zachování ochranného pásu VN a VVN je v těchto místech pravidelně likvidován nálet. Po povodních v roce 1996 a 1997 řeka opět výrazně změnila své koryto a ohrozila objekty uvnitř vymezeného pásu, které pak správce toku dočasně zabezpečil. Na žádost občanů nechalo MŽP společně s MZe zpracovat studii protierozní a protipovodňové ochrany území Skalické Morávky a Povodí Odry s. p. zadalo modelový výzkum na umožnění průchodu splavenin přes jez ve Vyšních Lhotách a na vyřešení splaveninového režimu v této části toku. Na úseku ř. km 8,350 až 10,580 byla provedena protierozní opatření formou drátokamenných výhonů pro zajištění tzv. meandrového pásu. Na úsek s provedenými úpravami navazuje výše po 18

proudu stavba spádového stupně (rok realizace 2005). Po povodních se na celém toku Morávky začaly intenzivně šířit invazní rostliny (především Reynoutria sp.). Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti: soustava vodních děl (údolní nádrž Morávka a jez ve Vyšních Lhotách) ovlivňuje celoročně významným způsobem negativně hydrologický režim vodního toku Morávka (transformace povodňových průtoků a přirozeného sezónního rozkolísání průtoků mimo povodňové stavy, změna teploty toku pod VD, omezení přísunu splavenin z horních částí povodí atd.). V souvislosti s provedenými stavbami proběhlo hrazení bystřin, jehož následkem je další narušení splaveninového režim toků v povodí. Z důvodů změny četnosti i dosahu zvýšených průtoků nedochází tak často k přeplavování štěrkových lavic jako v minulosti, náplavy zarůstají náletem a mizí tak stanoviště druhů vázaných na biotopy sterilních štěrkových nánosů. postupující eroze v říčním dně, zejména v horní části NPP, viz příloha Text2 (Skutečně spádový stupeň na Morávce funguje?). intenzivní zarůstání štěrkových lavic křídlatkou, netýkavkou, janovcem, chrasticí i dřevinami na levém břehu toku v Raškovicích se nacházejí objekty uvnitř tzv. meandrového pásu. Nutná ochrana těchto objektů zde neumožňuje přirozený vývoj toku (ovšem volný nezastavěný prostor se dosud nachází na pravém břehu mimo hranice NPP). odpadní vody z ČOV Raškovice jako jeden z původců znečištění a příčin eutrofizace prostředí; eutrofizací z ČOV je podmíněno nepřirozené škodlivé zarůstání rozsáhlých ploch říčního dna řasami (zaniká typický dnový biotop), okolí říčních ramen zarůstá chrasticí rákosovitou; možné významné ohrožení života v toku Morávky v případě selhání ČOV drobné skládky především biologického materiálu (padané ovoce, tráva, atd.), ale i jiného domovního odpadu odstraňování padlých kmenů z řečiště způsobuje nedostatek úkrytů pro ryby pojezdy vozidel v řečišti a po štěrkových náplavech likvidace náletu v ochranném pásmu VN a VVN způsobem, který napomáhá šíření invazních rostlin (Reynoutria sp.) a narušuje souvislost lužního lesa 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje Územní plán obce Nošovice (platnost do r. 2015) Územní plán obce Raškovice (platnost do r. 2015) Územní plán obce Nižní Lhoty (platnost do r. 2015) Územní plán obce Vyšní Lhoty (platnost do r. 2015) Územní plán sídelního útvaru Frýdek-Místek (platnost bez omezení) Lesní hospodářský plán pro LHC Frýdek-Místek (platnost od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2020) Lesní hospodářský plán pro LHC Městské lesy Frýdek-Místek (platnost od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2020) Lesní hospodářská osnova pro k. ú. Skalice u Frýdku-Místku (platnost od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2020)

19

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Vzhledem k tomu, že se řečiště při průchodu povodňových vod stěhuje až o stovky metrů, neodpovídá současný stav toku a porostů katastrální situaci. Části lesních porostů, které jsou stále vedeny jako les a je na ně zpracován LHP, byly při povodních poškozeny nebo odplaveny a na jejich místě jsou v současnosti štěrkové lavice či koryto vodního toku. 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

39 - Podbeskydská pahorkatina Frýdek-Místek 39,37 1. 1. 2001 – 31. 12. 2010 LČR s.p., LS Frýdek-Místek revír Komorní Lhotka

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Převzato z OPRL 39

Přírodní lesní oblast: Soubor lesních Název SLT typů (SLT) 1L7 * jilmový luh štěrkový

Přirozená dřevinná skladba SLT DB37, JS23, LP10, KL8, HB7, JLV7, JLH3, JV2, , TŘ2, STŘ1, VR+, BB+

Celkem

20

Výměra (ha) 39,37

Podíl (%)

39,37

100 %

100

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka

Název dřeviny

Jehličnany MD Larix decidua SM Picea abies BO Pinus sylvestris Listnáče DB Quercus robur JS Fraxinus excelsior JLH Ulmus glabra JLV Ulmus laevis LP Tilia cordata HB Carpinus betulus JV Acer platanoides KL Acer pseudoplatanus TR Cerasus avium VR, Salix alba, BB, Acer campestre, STR, Padus avium, KR Keře OL Alnus glutinosa TP, Populus alba, TPC Populus nigra Celkem

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

0,60 0,46 0,08

1,52 1,17 0,20

-------

-------

0,91 12,49 0,74 --3,55 0,67 0,09 7,49 --1,82

2,31 31,72 1,88 --9,02 1,70 0,23 19,02 --4,62

14,56 9,05 1,18 2,76 3,94 2,76 0,79 3,15 0,79 0,39

37,00 22,99 3,00 7,01 10,01 7,01 2,01 8,00 2,01 0,99

8,83 1,64

22,43 4,17

-----

-----

39,37

100 %

-----

-----

* Pozn.: Kategorie 1L7 zásadním způsobem neodpovídá rozmanitosti lesních porostů, je příliš zobecňující a není použitelná pro potřeby ochrany přírody. Kategorie 1L7 vymezená na území NPP Skalická Morávka zcela přehlíží velmi hodnotné měkké lužní porosty prostorově a věkově členité, tvořené ekologicky a stanovištně odpovídajícími dřevinami, které vznikly přirozenými sukcesními pochody na štěrkových náplavech po povodni v roce 1972. Z hlediska ekologického a biologického se jedná o zcela původní a nejpřirozenější porosty v území. Přílohy: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů“ (na podkladě lesnické mapy obrysové 1: 10 000, SMO 1: 5 000 nebo katastrální mapy) – příloha č. M5 - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů (na podkladě lesnické mapy obrysové 1: 10 000, SMO 1: 5 000 nebo katastrální mapy) – příloha č. M3a - lesnická mapa obrysová, platnost dat LHO a LHP 1. 1. 2011 – 31. 12. 2020 – příloha č. M6

21

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (ř. km od – do) Charakter toku ** Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Morávka 2-03-01-034 5,470–10,600 lososové vody nejsou --Povodí Odry s.p. Rybářský svaz MO Frýdek-Místek 473 058 Morávka 1 schválen 3. 3. 1992, MZe ČR

** lososové nebo kaprové vody podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb.

Příloha: - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3a 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ----2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha: - tabulka “ Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3

22

2.5 Zhodnocení výsledků a závěry pro další postup

předchozí

péče

a

dosavadních

zásahů

do

území

Od roku 2000 byla prováděna likvidace křídlatky na obnažených štěrkových lavicích, aby nedocházelo k jejich zarůstání a stabilizaci (finance z PPK a Okresního úřadu Frýdek-Místek). Po šesti letech byl zřetelný výrazný pokles výskytu křídlatky na štěrkových náplavech. V letech 2007 až 2010 probíhá projekt LIFE-NATURE (viz http://www.life-moravka.cz) zaměřený na hubení křídlatky v celém povodí Morávky, včetně NPP Skalická Morávka. Rozpočet projektu činí 1 015 000 eur. Na území NPP je projekt v prvních dvou letech zaměřen na hubení křídlatky, ve třetím a čtvrtém roce také na hubení netýkavky žláznaté. V roce 2004 provedl správce toku po dohodě se starosty obcí a AOPK ČR protierozní úpravy v těsné blízkosti dnešních hranic NPP, a to drátokamenné výhony k usměrnění proudnice při vyšších průtocích za účelem ochrany silnice a dalších objektů před boční erozí. Bohužel, následně stanovená hranice NPP se těmto výhonům vyhnula (na úkor cenného území). Tak došlo k tomu, že již dnes hranice místy prochází aktivním řečištěm, přestože předpokladem zachování úseku divočícího toku (předmět ochrany), je překládání říčních ramen v dostatečně širokém meandrovém pásu. Zároveň bylo dohodnuto, že ani další případné protierozní a protipovodňové zásahy nebudou prováděny uvnitř vymezeného meandrového pásu, uvnitř NPP. Hlavní předmět ochrany bude zachován při zajištění dostatečného prostoru (nezužování řečiště vodního toku, tj. pásu vývoje řečiště, který odpovídá energetickému a splaveninovému potenciálu daného typu údolí), při zachování dynamické rovnováhy vodního toku (režim průtoků, splaveninový režim, vazba na vegetaci a funkci dřevní hmoty), a souvisejícím umožněním dynamiky vývoje biotopů (výskytu a přirozené proměnlivosti lokalizace přirozená následnost vzniku a zániku biotopů). 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 1. Bezpodmínečná ochrana „říčních“ procesů (vznik, pohyb a ukládání splavenin, překládání koryt, sezónní rozkolísanost průtoků) a zajištění předpokladů jejich fungování, a to i mimo vlastní ZCHÚ, zejména v horní části povodí Morávky 2. Ochrana biotopů vytvářených korytotvornými pochody, ochrana předpokladů jejich dynamického vývoje 3. Ochrana životních forem vázaných na soubor poříčních ekosystémů tvořených řekou

Prioritním zájmem v tomto území, je zachovat (obnovit tam, kde zanikl nebo zaniká) geomorfologický typ větvícího se divočícího toku. Veškeré zásahy nutné k ochraně občanů a majetku musí být navrhovány a prováděny jen se znalostí a při respektování zákonitostí a charakteristik tohoto geomorfologického typu toku, ve spolupráci s orgánem ochrany přírody a správcem toku. Takovou technologií, aby nedošlo k omezení vývoje řečiště, iniciaci nežádoucích vývojových trendů a ke změně geomorfologického typu. Proto je nutné stanovit elementární „nepřekročitelné“ zásady, včetně ochrany štěrkotvorné a štěrkonosné funkce horních částí povodí. Možnost výstavby dalších technických objektů za účelem protierozní a protipovodňové ochrany není vyloučena za předpokladu, že každé opatření bude předem podrobeno zkoumání, zda není v rozporu s přírodními charakteristikami geomorfologického typu

23

řečiště Morávky a zda přímo či nepřímo (s odstupem času) nevyvolá nežádoucí změny říčního sytému. Bude dodržena zásada umisťovat tyto objekty vně správně vymezeného pásu vývoje řečiště (tj. řečiště odpovídajícího geomorfologickému potenciálu území)“. To platí též pro přechod nadzemních i podzemních liniových staveb přes řečiště. Zpětnou erozi v říčním dně pod NPP Skalická Morávka (obec Dobrá, ř. km 3,600) je třeba vyřešit co nejdříve takovým způsobem, aby nepostupovala dále proti proudu a neohrozila hlavní předmět ochrany. Při tom je nutné dbát na zachování (případně obnovení) podélné prostupnosti toku pro vodní organismy. Zde je vhodné zpracovat studii, která bude řešit možnosti přírodě blízkého způsobu stabilizace řečiště. Svážné území Skalická Strážnice – příkrý svah na levém břehu řeky Morávky v k. ú. Skalice u Frýdku-Místku je sesuvným územím, které je aktivní a je zde možnost, že svah v budoucnosti ujede a přehradí či částečně přehradí vodní tok, případně také ohrozí stabilitu silnice vedoucí úbočím kopce. Na základě inženýrsko-geologického průzkumu je nutno stanovit příčiny sesuvu, možné ohrožení objektů a nutnost sanace. Z hlediska ochrany přírody případné sesuvy svahu neohrozí hlavní předmět ochrany. Pokud by bylo nutno z jiných důvodů svah sanovat, je třeba vyloučit takové technologie a způsoby sanace, které by mohly vést k zahlubování toku a změně geomorfologických charakteristik typických pro hlavní předmět ochrany. Veškeré případné zásahy je třeba konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody (případně též s MŽP ČR) a správcem toku.

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy V rámci NPP jsou vyloučeny holoseče, doporučen je pouze výběrný způsob těžby a podrostní hospodaření. Stromy v jakékoli fázi odumírání a rozpadu hostí obrovské bohatství nejrůznějších bezobratlých živočichů a hub. Poskytují útočiště pro řadu dalších organismů – typicky dutinoví ptáci, netopýři. Významná je proto ochrana souší, tzn. zejména ponechávání stromů uschlých nastojato v porostu, stejně tak stromů padlých a odumřelých v porostech mimo vodní útvary, ale i ve vodních útvarech. Lesy ve vlastnictví státních organizací ponechat bez zásahu v případě, že svým druhovým složením odpovídají stanovištním podmínkám a přírodě blízké dynamice lesních biocenóz. Cílem jsou stanovištně odpovídající porosty v přírodě blízkém stavu a s přirozenou dynamikou biocenóz. Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů“ (na podkladě lesnické mapy obrysové 1:10 000) – příloha č. M5

24

Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1

Kategorie lesa Les hospodářský

Soubory lesních typů 1L

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny 1L DB,JS,JLH,JLV, dle typu LP, LPV, KL, JV, HB sukcesních stádií OL, VR

ostatní dřeviny TR, VR, BB, STR, TPC

A) Porostní typ Dubový

C) Porostní typ Smíšený listnatý

Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 170 50 Hospodářský způsob podrostní

B) Porostní typ Jasanový

Obmýtí 150

Obnovní doba 40

Hospodářský způsob podrostní

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zachovat a obnovovat přirozené Postupná přeměna na dubospolečenstvo dubového lesa, podle jasanové porosty s jilmy v místech doplněného geobiocenologického s adekvátními sukcesními rozboru také přírodě blízkou možnostmi, porosty s převahou mozaiku dalších sukcesních stádií olše nebo vrb zachovat v sukcesně v rámci ploch ovlivňovaných mladších, v krátkodobějších přirozenou dynamikou cyklech přirozeně se obnovujících štěrkonosného řečiště. plochách aluvia. Způsob obnovy a obnovní postup Přirozená obnova, případně cílena Kotlíky, výsadba výsadba Péče o nálety, nárosty a kultury V případě výsadeb jejich zajištění Výchova porostů Protežovat, uvolňovat DB

Obmýtí 100

Obnovní doba 30

Hospodářský způsob podrostní

Zachovat stávající porostní typ, neprovádět žádné změny

Bez zásahu

Uvolňovat DB před JS, případně JL, KL a LP

Bez zásahu

Uvolňovat DB, KL, HB a LP

Neprovádět výchovné zásahy

Opatření ochrany lesa Ponechat doupné stromy a souše Ponechat doupné stromy a souše Ponechat doupné stromy a souše stojící i padlé stojící i padlé stojící i padlé Provádění nahodilých těžeb Nahodilé těžby neprovádět Nahodilé těžby neprovádět Nahodilé těžby neprovádět s výjimkou SM a stromů padlých na s výjimkou SM a stromů padlých s výjimkou SM a stromů padlých lesní cesty na lesní cesty na lesní cesty Doporučené technologie Vyklizování dřevní hmoty nejlépe koňmi, traktorem po zámrazu Poznámka Vzhledem ke kategorii CHÚ (tj. NPP) je nutné přehodnotit lesnicko-typologické vymezení, popř. jeho používání.

25

Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1

Kategorie lesa Les hospodářský

Soubory lesních typů 1L

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 1L TPC, dle typu sukcesních DB, JS, JL, JLV, JLH, KL, JV, LP, SM, HB, VR, OL, MD stádií OL, VR LPV D) Porostní typ Topolový Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 90 40 Hospodářský způsob Výběrný

E) Porostní typ Jehličnatý (smrkový) Obmýtí 80

Obnovní doba 30

Hospodářský způsob Holosečný

C) Porostní typ

Obmýtí

Obnovní doba

Hospodářský způsob

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zachovat a obnovovat přirozené Postupná přeměna na klimaxový společenstvo měkkého lužního les-DB, JS a JL v místech lesa, podle doplněného s adekvátními sukcesními geobiocenologického rozboru také možnostmi, porosty s převahou přírodě blízkou mozaiku dalších olše nebo vrb zachovat v sukcesně sukcesních stádií v rámci ploch mladších, v krátkodobějších ovlivňovaných přirozenou cyklech přirozeně se obnovujících dynamikou štěrkonosného řečiště. plochách aluvia. Způsob obnovy a obnovní postup Výsadby na uvolněná místa po křídlatce

Kotlíky, výsadby dle obnovního cíle (DB, JS, JL, JLV, HB, LP)

Péče o nálety, nárosty a kultury V případě výsadeb jejich zajištění

Ve SM uvolňovat veškeré listnáče

Výchova porostů Uvolňovat vtroušený DB a JL

Likvidace SM uvolňovat vtroušené listnáče

Opatření ochrany lesa Ochrana proti zvěři

Ochrana proti zvěři

Provádění nahodilých těžeb Podle potřeby

Podle potřeby

Doporučené technologie Vyklízení dřevní hmoty nejlépe koňmi, traktorem po zámrazu Poznámka Vzhledem ke kategorii CHÚ (tj. NPP) je nutné přehodnotit vymezení lesnicko-typologické vymezení, popř. jeho používání.

26

b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Na vodním díle Morávka se manipuluje dle schváleného manipulačního řádu vodohospodářské soustavy povodí Odry. Níže uvedená doporučení mohou být správcem toku splněna pouze tehdy, pokud to umožní hydrologická a meteorologická situace. Zároveň jsou však základním a nezbytným předpokladem zachování, ochrany a fungování ekosystémů Skalické Morávky! Pro zachování hlavního předmětu ochrany NPP Skalická Morávka je potřebné a nutné, aby územím procházely takové průtoky, při kterých dochází k překládání koryta, převrstvení štěrků či minimálně k propláchnutí a vyčištění koryta od řas a jemného sedimentu. Zároveň je potřebné, aby byla zachována sezónní rozkolísanost průtoků. Jako optimální se jeví zvýšené průtoky pod jezem ve Vyšních Lhotách v těchto periodách: - jedenkrát do roka Q = 51 m3.s-1 - jednou za 5 let Q = 90 m3.s-1 - průtoky do 35 m3.s-1 (průtok na jezu ve Vyšních Lhotách) co nejméně, nejlépe vůbec transformovat vodním dílem Morávka a vlastním jezem. Přísné dodržování podmínek stanovených 6. 10. 2005 v souvislosti s akcí „Morávka

Vyšní Lhoty km 10, 7 – přírodní spádový stupeň“ viz příloha Text1 (Přehled stanovených podmínek pro žadatele: Povodí Odry, s. p. akce: Morávka Vyšní Lhoty km 10, 7 – přírodní spádový stupeň). Řešení hloubkové eroze toku, především v horní části NPP. Vyšší průtoky v roce 2010 způsobily v horní části NPP další pokles dna, což má za následek mj. vysychání níže po proudu ležících bočních ramen a infiltračních tůní. Tato stanoviště jsou refugiem pro některé druhy, které se v hlavním korytě nevyskytují (například mihule potoční, vranka obecná). Za takovýchto nepříznivých poměrů by další povodeň mohla znamenat významné zhoršení stavu (a tím i možné nápravy) nebo i nevratné změny říčního systému. Koncept nápravy by měl spočívat ve dvou fázích: 1) Zvýšení nivelety stávajícího zahloubeného dna v horní části NPP technickým přírodě blízkým opatřením. Tento krok by snad šlo vynechat, pokud bude provedeno dostatečně účinné a fungující rozevření proudnice korytotvorných průtoků dle bodu 2. Nové řečiště by tak mohlo vznikat na úrovní stávající nivelety. Problémem by mohla být větší odolnost podloží, do něhož je tok v současné době zaříznut. 2) Technickým přírodě blízkým opatřením zajistit rozevření proudnice při povodňových (korytotvorných) průtocích do šířky do území NPP. Tím bude jednak sníženo zatížení dna a tedy intenzita hloubková eroze, jednak se sníží unášecí síla vody a v území NPP začnou vypadávat vodou unášené potřebné štěrky. Dále budou tvořivým procesům řeky zpřístupněny zarůstající pravobřežní štěrkové lavice. Ty jsou dnes následkem usměrnění proudnice jezem a pod ním existujícím rovným a hlubokým korytem mimo dosah tvořivé síly vody.

27

Právě tento úsek toku je třeba řešit na základě komplexní analytické studie, včetně nového výškopisu. Potřebná studie musí popsat přírodě blízké řešení, které bude vycházet z vlastností daného geomorfologického říčního typu, bude respektovat jeho zákonitosti a v tomto případě napraví již nastalý špatný stav a bude řešit ve všech souvislostech nastartovaný negativní trend vývoje. Aby byla při zvýšených průtocích zajištěna možnost úkrytu živočichů či jejich návratu ze zaplavovaných bočních ramen zpět do hlavního koryta, je potřeba zajistit pozvolnou manipulaci při otvírání i zavírání výpustí na vodním díle Morávka i na jezu ve Vyšních Lhotách. Nabíhání zvýšených průtoků se řídí manipulačním řádem a bezpečnostními předpisy, rychlost klesání hladiny je limitována technickými možnostmi na 0,3 m za hodinu a stabilitou břehů v zátopě na 2 m za 24 hodin. Dosavadní zkušenosti z terénu (zejména rybářská veřejnost) dokazují, že voda často opadá příliš rychle. Uplyne-li od posledního povodňového průtoku dostatečně dlouhá doba bez další povodně a dřeviny v naposledy aktivním řečišti dosáhnou takové velikosti a takového množství, že při další povodni by mohly být příčinou povodňových škod, je možné případné riziko škod snižovat výřezem těchto dřevin. Je možné tak činit na základě terénní pochůzky a výběru počtu dřevin (rozsahu plochy výřezu) s přihlédnutím k zachování vzácnějších druhů (typicky například Salix daphnoides, Salix alaeagnos). Nahromadí-li se v řečišti po prošlé povodni značné množství větších a velkých stromů, je možné dle potřeby část z nich odstranit, aby se při dalších povodňových průtocích nestaly možnou příčinou povodňových škod. Přitom je třeba přihlédnou k úloze dřevní hmoty v daném geomorfologickém říčním typu, k biologické funkci dřevin (hnízdiště, úkryty) a jejich umístění v rámci řečiště. Dřeviny k odstranění budou určeny společnou terénní pochůzkou se správcem toku.

28

c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky

Upřesňující podmínky

likvidace křídlatky 3–4x ročně, následně dle potřeby 2x (1x) ročně, následně dle potřeby herbicidy (Roundup) jiné glyfosáty, křovinořez, kosa mechanicky květen–září, chemicky 2. polovina července až září (po zatažení jarních druhů) před odkvětem křídlatky, před prvními mrazy

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

likvidace netýkavky žláznaté 3–4x ročně nebo dle potřeby 2x ročně nebo dle potřeby ruční vytrhávání, sečení, herbicidy duben–srpen vytrhávání i sečení provádět zejména před kvetením

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management

d) péče o rostliny Na celém území NPP Skalická Morávka je nutno pokračovat v opatřeních k potlačení invazních, případně dalších místně nežádoucích druhů rostlin (například křídlatka, netýkavka žláznatá, janovec metlatý, bolševník velkolepý, trnovník akát, chrastice rákosovitá aj.). Při postupu proti křídlatce (Reynoutria sp.) je třeba využít návaznosti na projekt LIFE-NATURE (2007–2010) a pokračovat v opakovaném chemickém postřiku herbicidem (nejlépe Roundup v koncentraci 5–10 %). První aplikaci postřiku je vhodné provést nejdříve až v druhé dekádě VII. měsíce – po zatažení většiny jarních druhů bylin v podrostu. Postřik se provádí na plně vyvinuté rostliny před jejich rozkvětem nebo i v době květu, čímž se může první aplikace posunout až na počátek IX. měsíce. Druhý postřik je možné opakovat po sedmi až 14 dnech od první aplikace, kdy je mj. i patrné, které rostliny prvnímu postřiku unikly. Případný třetí postřik se provádí rovněž v intervalu sedmi až 14 dnů. Při aplikaci herbicidu postřikem nesmí dojít k vystavení rostlin časným mrazům (někdy již IX. měsíc), které poškodí listovou plochu. V následujících letech se herbicid opět opakovaně aplikuje na zbylé rostliny při stejném postupu, jak je uvedeno výše až do úplného vymizení křídlatky. Je zde předpoklad, že po několika letech pravidelného postřiku bude možné provádět tento pouze jednou ročně na dokonale vyvinuté rostliny. Bude-li tento postup úspěšný, lze očekávat, že počet přežívajících rostlin během několika let silně poklesne. V tom případě lze postřik provádět cca jednou za dva až tři roky. Rostliny křídlatky (i ty již dříve zasažené, ale přežívající) tak budou mít dobře vyvinuté listy a budou i snáze dohledatelné. Herbicid je možné aplikovat rovněž injektáží. Důležité je však také sledování dříve ošetřených ploch, neboť semena křídlatky mají velmi dobrou přeléhavost (až 20 let) a jejich klíčivost se v čase zvyšuje. Rovněž je však nutné systematicky postupovat v hubení rostlin v blízkém okolí tohoto ZCHÚ, zejména v částech ležících proti proudu.

29

V případě likvidace netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) je potřeba uplatňovat opakované vytrhávání nebo sečení ve vegetačním období tj. od druhé dekády IV.–VIII. měsíce daného roku, pokud možno před kvetením rostlin (neumožnit dozrávání semen). Rostliny je nutno vytrhávat i s kořeny. Možná je rovněž kombinovaná aplikace herbicidů a sečení. Dle dostupných zkušeností je však mechanická likvidace netýkavek dostačující. Netýkavka postupně vykvétá až do podzimu. Účinným opatřením by bylo déle trvající (cca 4 – 5 dnů) povodňování v období května, kdy rostliny netýkavek jsou dosud malé. Tak by mohly být netýkavky zbaveny rozsáhlé níže ležící plochy. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat bolševníku velkolepému (Heracleum mantegazzianum), který zde sice zatím netvoří rozsáhlé porosty, ale díky vysoké produkci semen může jeho populace rychle zvětšit svou velikost. Zdá se, že po uvolnění prostoru vyhubením křídlatky se probouzejí k životu jeho dosud přeléhající semena. Dalšími druhy, které je potřebné v území potlačovat je trnovník akát (Robinia pseudoaccacia), janovec metlatý (Cytisus scoparius), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) aj. Obecně tato zásada platí pro kterýkoliv z nepůvodních, zejména invazivních, rostlinných druhů, nebo i pro druhy původní, které svým růstem ohrožují stanoviště vzácných a zvláště chráněných rostlin a živočichů. V případě používání herbicidů je nutno omezit vstup těchto látek do vodních ekosystémů. Důležité je proto aplikovat herbicid za slunného počasí bez dešťových přeháněk. Při péči o významné druhy rostlin, mezi které v území patří například židoviník německý (Myricaria germanica), vrba lýkovcová (Salix daphnoides) a přeslička pestrá (Equisetum variegatum), je nutné provádět odstraňování náletových dřevin, druhů zahušťujících bylinné patro a invazních nepůvodních rostlin, které obsazují biotopy těchto druhů. Provádí se dle potřeby sečí, herbicidem, případně jiným vhodným způsobem. Obdobně se postupuje v péči o cenná bylinná společenstva nebo jejich části. U některých druhů, které se již v území druhotně vyskytují málo a vzácně, bude vhodné přistoupit k posilování jejich populací z místních zdrojů – například vrba lýkovcová (formou řízků). V případě potřeby je možné provést dosadby stanovištně vhodných, vzácněji se vyskytujících stromů a keřů z místních zdrojů, do lesních porostů mimo rámec LHP (LHO). Předpokládá se dosazování nebo výsev druhů původních společenstev na místa uvolněná po odstranění porostů křídlatky (mj. součást projektu LIFE-NATURE). Nelesní pozemek p. č. 1361/1 na levém břehu v k. ú. Skalice u Frýdku – Místku (T1.1) udržovat fázovou sečí 1 - 2 x ročně) v období června až začátku září. V místě přechodu vedení VN a VVN územím se předpokládá pravidelný citlivý ořez a výřez vegetace v ochranném pásmu vedení v souladu s ustanovením platných předpisů. e) péče o živočichy Z významných živočichů se v území nachází: mihule potoční (Lampetra planeri), vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus), vranka obecná (Cottus gobio), střevle potoční (Phoxinus phoxinus). U těchto druhů je důležité nezasahovat do přirozených koryt a dynamiky řečiště. Základní podmínkou ochrany mihule potoční je dlouhodobé uchování soustavy bočních ramen s nánosy jemných dnových sedimentů (nesmí docházet /současnost!/ například k zahlubování toku Morávky pod jezem ve Vyšních Lhotách). Na tato boční ramena je vázán

30

rovněž výskyt vranky obecné, která se v hlavním řečišti Morávky již téměř nevyskytuje (patrně následkem kvalitativních změn vody pod přehradní nádrží). Lesní průtočná ramena hojně obývá rak říční, vyvíjejí se zde larvy mloka skvrnitého. Pro ochranu druhů žijících na dně a pod kameny je třeba zamezit pojíždění vozidel řečištěm a zanášení prostorů mezi jednotlivými kameny detritem a řasami, které se zde silně tvoří jako následek zvýšeného obsahu živin (ČOV Raškovice). Pro ichtyocenózu se navrhuje: 1) Prosazení zvýšení MZP pro daný profil toku Morávky. 2) Prosadit vypouštění vody z vertikálně nejvýše umístěného odběru vody v době od června do srpna běžného roku s cílem zvýšení teploty protékající vody. 3) Zabezpečit zvýšení počtu stabilních úkrytů v korytě řeky umístěním kotvených kmenů stromů. 4) Zprůchodnění všech migračních bariér na řece Morávce pod profilem dolní hranice NPP. 5) Zajistit ve spolupráci s ČRS důsledné dodržování ustanovení § 5 odstavec 4, resp. 5 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a zcela vyloučit vysazování pro území nepůvodních druhů (současný zarybňovací plán počítá se pstruhem duhovým). 6) Ve spolupráci s ČRS zajistit, aby do vod NPP ani výše proti proudu nebyly vysazovány ryby z jiných úmoří a z lokalit s prokázaným výskytem “račího moru“, tj. z povodí Olše a Osoblahy. 7) Po odeznění povodní zajistit záchranné přenosy organismů, které zůstanou po opadnutí vody uvězněny ve vysýchajících tůních. 8) Ve spolupráci s krajským úřadem iniciovat vznik chráněné rybí oblasti dle § 5 zákona 99/2004 Sb. o rybářství pro celý úsek toku Skalické Morávky v NPP, případně pro celý úsek toku v EVL Niva Morávky. Na kvalitě a kvantitě ichtyocenózy (vodních organismů obecně) odvozené od stavu říčního ekosystému, závisí výskyt a početnost dalších významných druhů, které se v území vyskytují trvale nebo i jen přechodně. Jedna se zejména o vydru říční, čápa černého, volavku bílou a ledňáčka říčního. Tyto druhy jsou ohroženy též možným nezákonným odstřelem. Populace užovky obojkové (Natrix natrix) nevyžaduje zvláštních opatření. Pro ochranu užovky hladké (Coronella austriaca), stejně jako ještěrky obecné (Lacerta agilis), je nezbytné neustálé narušování vegetace vysokými průtoky nebo umělými zásahy (seč, výřez, herbicidy) tak, aby v řečišti nadměrně nevznikaly zapojené stinné porosty dřevin a zůstala zachována slunná a výhřevná stanoviště v dostatečném rozsahu.. Nezarostlé štěrkové náplavy vyžaduje pro hnízdění pisík obecný i kulík říční, stejně jako celá řada vzácných bezobratlých živočichů (viz výše). Náplavy musí být chráněny před pojezdem vozidel a odtěžováním. Zarůstající náplavy je nezbytné, alespoň v části jejich rozlohy, zbavovat náletové vegetace a udržovat je ve stavu časného sukcesního stadia, nestane-li se tak přirozeně následkem zvýšených průtoků. Při nedostatku obnovných průtoků by jistým řešením zabraňujícím zarůstání náplavů bylinnou vegetací mohlo být její spásání dobytkem. Dutinové druhy ptáků (a netopýrů) nezbytně potřebují zachování odumírajících doupných stromů a souší nastojato. Odumřelé kmeny jsou životním prostředím celé řady organismů. V kmenech odumřelých jilmů a lip se vyvíjí larvy ohroženého druhu brouka, kozlíčka

31

jilmového (Saperda punctata), odumřelé dřevo topolů, dubů, javorů, případně jiných druhů stromů (i ležících), vyžadují ke svému vývoji larvy dalšího silně ohroženého druhu brouka, lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). K zajištění ochrany a nerušeného vývoje těchto a dalších druhů je nezbytné ponechání souší v porostech a zabránění jejich nekontrolovanému kácení a odvozu z ekosystémů (jen se souhlasem orgánů OP). Obdobně je nutno ponechávat v porostech pařezy (biotopy pro hmyz, houby, atd.). 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3a b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Vodní toky je vzhledem k předmětu ochrany nutné ponechat přirozenému vývoji v plošně dostatečné vývojové řečištní zóně; projevy akcelerované eroze, které vedou k degradaci potenciálního přirozeného typu toku, je vhodné řešit v rámci zachování přirozeného potenciálu vývoje řečiště (vždy nutno odborné posouzení na základě platných závazných a doporučených metodik MŽP a dalších). Povodňové průtoky a stav po jejich průchodu je vhodné hodnotit za přítomnosti pověřených osob správce toku a příslušných orgánů ochrany přírody, příp. pověřených znalců. Zde je vhodné využívat platné, resp. závazné metodiky a systémy ohledání toku. Úseky s navrženými potřebnými revitalizačními opatřeními jsou jmenovány v části „ostatní zásahy a opatření“, doporučené studie v části 3.7 plánu péče, a to včetně řešení splaveninového režimu území a řešení potřebné přítomnosti dřevní hmoty v řečišti. Zastavit projevy hloubkové eroze. c) útvary neživé přírody Péče o útvary neživé přírody souvisí především se zachováním přirozeně se tvořících fluviálních tvarů reliéfu (tvarů podmíněných především účinky proudící vody). Tyto tvary jsou součástí hlavního předmětu ochrany v NPP, jejich přirozený vznik a vývoj jsou podmínkou přirozeného vývoje biotických společenstev. Základní podmínky zachování a péče řeší bod b) („péče o vodní toky“). d) nelesní pozemky Příloha: - tabulka "Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T2 Ostatní zásahy a opatření: odstranění stávajících a odstraňování nově vznikajících drobných skládek, sběr

32

rozptýleného odpadu podpora vzniku tůní a úkrytů pro ryby fotogrammetrické vyhodnocení vývoje řečiště zamezení vysazování pstruha duhového na řece Morávce jako druhu nepůvodního a ze stejného důvodu zamezení vysazování sivena amerického na toku Mohelnice, zamezení vypouštění ostatních nepůvodních druhů – například bažant obecný vymezení a označení profilů k pravidelnému zaměření pro sledování zahlubování toku fotodokumentace u označených profilů revitalizace koryta v přechodném úseku mezi spádovým stupněm (tzv. hruškou) a NPP pro zamezení akcelerované hloubkové eroze (ř. km cca 10,200 až 10,600), v návaznosti na potřebná realizovaná opatření protierozní a protipovodňové ochrany Povodí Odry s. p. (tj. soustavu drátokamenných výhonů na pravém břehu v ř. km 8,350 (k. ú. Nižní Lhoty), 9,350–9,600 a 9,950–10,200 (k. ú. Vyšní Lhoty) a na levém břehu v ř. km 8,750–9,00 (zabezpečení státní silnice v Raškovicích) a 9,150– 9,450 (protipovodňová stabilizace rodinného domku v Raškovicích); v níže pokračujícím úseku v oblasti drátokamenných výhonů je vhodné posoudit možnost udržení geomorfologického typu bez projevů akcelerované eroze, a to např. formou revitalizace, prostřednictvím doplnění koryt disipujících energii, vše v rámci přírodě blízkých parametrů řečiště a nivních ramen realizace navazujících opatření na přírodní spádový stupeň nad územím NPP v ř. km 10,600–10,800. Zejména se jedná o dořešení přirozeného výskytu a pohybu splavenin. Konkrétní opatření by měla řešit podrobná studie a projektové dokumentace (řešení a investor po dohodě s podnikem Povodí Odry s.p.) revitalizační opatření ve vazbě na dodávku a výskyt dřevní hmoty ve vodním toku (v aktivním řečišti, nivních ramenech i periodicky zaplavovaných plochách nivy). Nutno zpracovat projektové dokumentace pro přírodě blízký management dřevní hmoty, tj. zejména lapačů dřevní hmoty v PP Profil Morávky (zabránění pokračující hloubkové eroze) a nad zastavěným územím jako součást protipovodňové ochrany dočišťování odpadních vod z ČOV Raškovice a čištění odpadních vod ze zástavby bez napojení na ČOV – řešení pomocí biologického rybníku, systému mokřadů (KČOV) anebo systémem průtočných tůní. Za tímto účelem je nutné zpracovat studie a projektové dokumentace včetně řešení PPO rozpracovat systém případného pastevního hospodaření; jeho výhodou je, že nevzniká potřeba odstraňování a uskladnění posečené hmoty. Nutno je formou studie rozpracovat únosný způsob pastevního využití ploch (typ biotopů – nelesní v řečišti atd., dobytčí jednotky na plochu, zaškolení a certifikace k pastevnímu využití, atd.), zčásti za využití poznatků z analogických oblastí (východní Slovensko, Itálie, atd.) a při dopracování limitů zachování kvality vod a protierozních limitů. Pastva může být za vhodného režimu doplňkovou funkcí povodňování a může udržovat přirozenou dynamiku rostlinných společenstev, která jsou při pozměněném hydrologickém režimu území ohrožena kvalitativně jako celek. kosení levobřežních ovsíkových luk podle stávajících platných metodik pro zachování druhové diverzity lučních společenstev výkup pozemků nabízených k odprodeji další opatření dle nastalé potřeby

33

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo představuje přechod mezi upravenou a neupravenou částí toku. Podle chování toku v technickém objektu (přírodní spádový stupeň) nad ochranným pásmem lze počítat s občasným přehrnováním štěrků. Doporučuje se rozpracovat pastevní hospodaření. Nutno je formou studie rozpracovat únosný způsob pastevního využití ploch (typ biotopů, dobytčí jednotky na plochu, atd.). 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Zaměření území bylo provedeno jako podklad pro vyhlášení území. Je nutné dokončit vyznačení hranice ZCHÚ v terénu včetně instalace cedulí s označením kategorie území (podle vyhlášky MŽP ČR č. 64/2010 Sb. v platném znění). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Je vhodné postupně provést výkupy pozemků do vlastnictví státu, které vlastníci dotčených pozemků k výkupu nabídnou. Změnit kategorie lesa hospodářského na les zvláštního určení (§ 8 odstavec 2 písmeno a zákona 289/95 Sb.) Odůvodnění: Povaha většiny porostů s vysokým podílem měkkých nebo prosýchajících či odumřelých stromů a ležícího odumřelého dřeva se vymyká pojetí hospodářského lesa. Pro udržení alespoň stávající rozmanitosti druhů vázaných na tyto porosty je potřeba tento stav zachovat. Aktualizovat stávající manipulační řády vodních děl s ohledem na vyvstalý nový veřejný zájem, kterým je ochrana ekosystémů NPP Skalická Morávka tak, aby byly respektovány (zohledněny) potřeby níže ležícího chráněného říčního systému daného geomorfologického typu. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Bližší ochranné podmínky regulují vjíždění vozidel a rozdělávaní ohně. Součástí regulace rekreačního a sportovního využívání území by měla být soustava odpovídajících piktogramů, omezujících dopravních značek a informačních tabulí. Nedílnou součástí musí být stálá kontrolní činnost příslušného orgánu OP. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Doporučuje se zřízení informačních tabulí. Zřízení naučných stezek se nedoporučuje z důvodu intenzifikace stávající nevyhovující vysoké intenzity pozaďového rušení živočichů (zejména hlučnost vně i uvnitř NPP, pohyb osob, atd.). Přesná podoba informačních tabulí

34

a přesné kalkulace nákladů na zřízení a údržbu jsou upřesněny dle aktuálních ceníků v části 4.1. plánu péče. Za účelem propagace NPP, informovanosti veřejnosti a osvěty v regionu je doporučeno vypracovat přehlednou metodiku a informační materiály (brožury, plakáty, mj. pro dotčené obecní úřady), s důrazem na přírodní hodnoty území. Pro potenciální pastevní využití území NPP a OP NPP je vhodné rozpracovat systém školení a certifikace. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území 1. datové zdroje shromáždit na SCHKO – sběr a uspořádání dostupných podkladů o území a navazujících okolních vlivech 2. podrobná fluviálně-geomorfologická analýza území (vlastní NPP a celé povodí Morávky), vazba aktuálních a potenciálních parametrů hydrologického a geomorfologického režimu, včetně dořešení souvislostí vývoje tzv. meandrového pásu (vývojové zóny), dále založení monitoringu – stabilizované body příčných profilů řečištěm (nutné podrobné geodetické zaměření fluviálních tvarů dotčeného území nivy a řečiště Morávky). Studie celého povodí Morávky by měla být prováděna s četností 10 let. Monitoring změn fluviálních tvarů by měl být prováděn po prošlém průtoku Q2 (na limnigrafu v Nižních Lhotách). 3. zpracování studie – zachování přirozené stability řečiště ve vazbě na obnovu přirozené sukcese (zarůstání a zánik dřevinných porostů), adekvátní přírodnímu potenciálu v řešené lokalitě. Doplňující řešení hloubkové eroze pod stupněm Vyšní Lhoty, akcelerované eroze pod NPP Skalická Morávka se zaměřením na možnosti eliminace příčin vzniku a ve vazbě na zachování protipovodňové ochrany zastavěných území. 4. zpracování studie revitalizace koryta pro přechodný úsek mezi spádovým stupněm (tzv. hruškou) a NPP pro zamezení akcelerované hloubkové eroze – viz příloha Text2. 5. zpracování studie a následně projektových dokumentací pro ochranná opatření (lapačů dřevní hmoty, uzpůsobených dané lokalitě a typu vodního toku) souvisejících s bodem 3 6. do LHP zajistit zapracování ochrany mechanizmů zajišťujících obnovu procesů spojených s dodávkou dřevní hmoty (fáze 1: doplnění ochranného pásma NPP, vytipování ploch, fáze 2: analýza procesů a návrh opatření dle zkušeností z realizovaných revitalizačních akcí a staveb) 7. zpracovat podrobnou mapu (GIS vrstvy) reliéfu terénu a rozložení vegetace jako výchozí podklad sledování dynamiky území a jako podrobný podklad pro výzkumnou činnost. Mapa významným způsobem doplní souvislosti NPP, EVL a ochranného pásma. 8. podrobný botanický průzkum – zejména vstupní komplexní inventarizační průzkum a dále botanické průzkumy opakovaně po 3 letech. Podstatnou součástí botanických podkladů je také vymezení fyziotypů vegetace a geobiocenologická typologie území, jako podklad pro definici potenciálního přirozeného stavu v podrobném měřítku. Geobiocenologická typologie musí být provedena pro řešené území na základě geobiocenologického mapování a nikoliv odvozena pouhým převodem z map SLT. 9. monitoring výskytu a plošného rozšíření invazních druhů (zejména křídlatek, netýkavky žláznaté aj.) 10. podrobný ichtyologický průzkum a návrhy opatření – tj. průzkum rybích společenstev jako klíčové indikační složky ekosystému, ve vazbě na potenciální habitatovou bohatost a strukturu lokality a vytvoření podmínek pro obnovu přírodě blízkých cenóz;

35

dále navazující systém opatření (obnova migrační prostupnosti, včetně koncepčního řešení navazujících úseků, obnova habitatové nabídky, rybí útulky, atd.) 11. podrobné biologické průzkumy dalších klíčových skupin organismů (houby, savci, ptáci, letouni, saproxylický hmyz, fytofágní hmyz, vodní brouci, vážky, měkkýši, motýli, pavouci, obojživelníci a plazi) - vzhledem k povinnosti aktualizovat - provádět průzkumy během platnosti plánu péče. Průzkum každých 10 let 12. studie – únosné zatížení území pastvou a návaznost na školení a certifikaci 13. dokumentace území: pořízení orthofotosnímků (letecké snímky) v pětiletých cyklech, případně dle potřeby po průchodu velkých vod. 14. podrobný dendrologický průzkum (vazba na fytoftorové a další infekce) 15. geomorfologie 16. pedologie

36

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady Orientační náklady za za rok (Kč) období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy Vyznačení hranice CHÚ Umístění dopravních značek se zákazem vjezdu Zpracování podrobné mapy (GIS vrstvy) reliéfu terénu a rozložení vegetace jako výchozí podklad sledování dynamiky území a pro výzkumnou činnost. Vypracování podrobných inventarizačních průzkumů jednotlivých skupin organismů Zaměření a osazení fixních bodů pro zaměření profilů Doplnění mapových podkladů pro biologický a geomorfologický monitoring Návrh umístění úkrytů pro vodní obratlovce (lokalizace a způsob) Realizace úkrytů pro vodní obratlovce IG průzkum Skalické Strážnice Návrh a realizace informačních tabulí C e l k e m (Kč)

-------------------

50 000,50 000,75 000,-

200 000,----------

150 000,30 000,-

----------

5 000,-

-------------------------------------

60 000,100 000,90 000,810 000,-

Opakované zásahy Monitoring invazních druhů rostlin a nepůvodních 20 000,60 000,druhů topolů Likvidace invazních druhů rostlin ** 160 000,* 1 440 000,2 Sečení pozemku č. 1361/1 (cca 5000 m ) 2x ročně 20 000,180 000,Dosadby keřového patra, včetně příp. následné 75 000,150 000,péče Fotogrammetrické vyhodnocení 250 000,500 000,Likvidace skládek 100 000,300 000,Monitoring profilů 35 000,315 000,Opakované zásahy C e l k e m (Kč) 2 945 000,3 755 000,Náklady C e l k e m (Kč) * pokud se bude důsledně dodržovat kalendář likvidace křídlatky a netýkavky s počtem zásahů, mohla by být reálná cena nižší přibližně o polovinu. Problém může nastat v případě, kdy nebudou likvidovány i okolní porosty mimo hranice MCHÚ. ** předpokládá se plocha cca 30 ha netýkavky, cca 25 ha křídlatky a cca 20 ha janovce + cca 10 ha ostatních invazních rostlin, například chrastice.

37

4.2 Použité podklady a zdroje informací Ambros, Z., Štykar, J. (1999): Geobiocenologie I. Ekologicko-cenotické charakteristiky rostlin lesů a křovin Čech, Moravy a Slovenska. MZLU Brno. 63 s. Boščík, I. (2007): Vybrané nálezy bezobratlých v území Skalické Morávky a blízkém okolí. Brosch, O. (2005): Povodí Odry. Nakladatelství Anagram. Ostrava. 323 s. Brzobohatý, R. (1999): Potenciální eroze v povodí Morávky (po soutoku s Mohelnicí) v Moravských Beskydech. - Dipl. práce, dep. in Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, Kat. fyzické geografie a geoekologie. Vedoucí dipl. práce Doc. RNDr. Ladislav Buzek, CSc. Bubík, M., Krejčí, O., Kirchner, K. (2004): Geologická minulost a přítomnost FrýdeckoMístecka. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, ISBN 80-86166-15-5. Buček, A., Lacina, J. (2007): Geobiocenologie II: geobiocenologická typologie krajiny České republiky. 2. vydání. MZLU Brno. 251 s. Bucharová, M. (2005): Kvalita vody toku Morávky v úseku navrhované NPP Skalická Morávka na základě rozboru makrozoobentosu. Ostrava, 2005, 72 s. Diplomová práce na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity, Katedra biologie a ekologie. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Zdeněk Ďuriš, CSc. Buchwaldková, K., Birklen, P. (2006): Plán péče o národní přírodní památku Skalická Morávka na období 2007–2009. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, 32 pp. Čech, S. (2000): Rozšíření křídlatky v povodí horního toku Morávky po povodni v roce 1997. – KŘÍDLATKA (Reynoutria) - euroregionální konference k problematice invazních rostlin, 15. – 16. června 2000, Bedřichov v Jizerských horách. Farkač, J., Král, D., Škorpík, M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 s. Holuša, J. (1995): Orthoptera náplavových štěrkovišť řeky Ostravice a Morávky. Orthoptera of the alluvial pit run gravels of the rivers Ostravice and Morávka. Klapalekiana 31: 91–99. Horsák, M. (2003): Malakofauna (Mollusca) navrhované NPP Skalická Morávka (Slezsko, Česká republika). – Čas. Slez. Muz. Opava (A). 2003, vol. 52, s. 127–132. Hoskovec, L. (2003): MYRICARIA GERMANICA (L.) Desv. – židoviník německý/ myrikovka nemecká [online]. 2003-08-31 [cit. 2006-12-01]. Dostupné z .

Hoskovec, L. (2003): Podbeskydská pahorkatina, Skalická Morávka [online]. 2003-11-22 [cit. 2006-12-01]. Dostupné z . Hradecký, J. (2000): Současná morfodynamika koryt beskydských toků – fenomén řeky

38

Morávky. - In: Lacika J. (ed.): 1. konferencia Asociácie slovenských geomorfológov pri SAV, Bratislava. Zborník referátov, s. 57–60. Chládek, F., Holuša, J. (1992): K rozšíření sarančí Tetrix tuerki (Krauss) a Sphingonotus caerulans (L.) (Orthoptera, Acridoidea) v Československu. Zur Verbreitung der Feldheuschrecken Tetrix tuerki (Krauss) und Sphingonotus caerulans (L.) (Orthoptera, Acridoidea) in der Tschechoslowakei. Zpr. Čs. Společ. Entomol. ČSAV 28: 57–58. Chytil, P. (2004): Myricaria germanica v řečišti Morávky - některé problémy ochrany druhu [online]. 2004-03-25 [cit. 2006-12-01]. Dostupné z . Kočárek, P., Holuša, J. (2004): Štěrkové lavice jako unikátní biotop sarančí. - In Bryja J. & Zukal J. (Eds.): Zoologické dny Brno 2004. Sborník abstraktů z konference 12. – 13. února 2004. Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno. ISBN 80-903329-1-9. Kočárek, P., Holuša, J. (2005): Štěrkové lavice Morávky a unikátní fauna bezobratlých. Živa 2005 (5): 222. Koloničný, L., Stanovský, J. (2005): Doplněk k fauně střevlíkovitých a nosatcovitých brouků (Coleoptera: Carabidae, Curculionidae) břehů řeky Morávky u Frýdku-Místku. - Práce a studie Muzea Beskyd 15: 99–102. Kroča, J. (2002): Hydrobiologický průzkum řeky Morávky makrozoobentos. – Dipl. práce, dep. in PřF UP Olomouc, 79 s.

se

zaměřením

na

Lacina, J., Halas, P., Švec, P. (2007): Monitoring vlivů likvidace křídlatky (Reynoutria sp.) v povodí řeky Morávky. Část B (biota). Průběžná zpráva za rok 2007. Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. Ostrava, pobočka Brno. 41 s. Lojkásek, B. (2009): Vyjádření k aktuální ichtyocenóze a plánu péče NPP Skalická Morávka. 10 s. Lojkásek, B., Lusk, S. (2001): Ohrožené a bioindikačně významné druhy mihulovců a ryb v povodí řeky Odry na územı Moravy a Slezska. Sborník příspěvků z konference pořádané Katedrou biologie a ekologie PřF OU: Změny žvotního prostředí a jejich bioindikace, 25. až 26.10.2001, Bartošovice. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Ostraviensis 200, Biologia – Ekologia 8 (2001): 133–140. Majkus, Z. (2003): Pavouci (Araneae) navrhovaného chráněného území Skalická Morávka (Podbeskydský bioregion). - Práce a studie Muzea Beskyd 13: 99–110. Mana, V. (2003): Skalická Morávka – ohrožený říční fenomén pod Lysou horou. In: Ochrana přírody. Roč. 58, č. 5 (2003), s. 156. Pelíšek, I. (2009): Fyziotypy vegetace jako nástroj propojení geobiocenologické a fluviální typologie. Sborník příspěvků z mezinárodní konference Geobiocenologie a její aplikace v krajině. MZLU Brno. V tisku. Stanovský, J. (2003): Nosatcovití brouci (Coleoptera: Curculionidae) navrhovaného maloplošného chráněného území Skalická Morávka u Frýdku-Místku (Podbeskydský bioregion). – Práce a studie Muzea Beskyd 13: 111–116. Stanovský, J., Janák, J. (1996): Střevlíkovití a drabčíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae,

39

Staphylinidae) břehů řeky Morávky u Frýdku-Místku. – Práce a studie Muzea Beskyd, 10: 116–127. Šigutová, L. (2009): Botanický průzkum pro Plán péče o národní přírodní památku Skalická Morávka. 23 s. + přílohy. Šigutová, L. (2009): Vegetace říčních náplavů vybraných toků Moravskoslezských Beskyd. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta, UP, Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci, 83 s. Šindlar, M. a kol. (2009): Geomorfologické procesy vývoje vodních toků, část I. – typologie korytotvorných procesů. Hradec Králové: Šindlar EU s.r.o., stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství. ISBN 978-80-254-2445-2. 140 s. Šindlar, M. a kol. (2006): Hydromorfologie vodních toků. Metodika typologie, monitoringu, vyhodnocení aktuálního stavu hydromorfologie koryt a niv vodních toků, včetně návrhů opatření k dosažení dobrého ekologického stavu vod. 90 s. Šindlar, M. a kol. (1999): Podklad pro návrh řešení NPP Skalické Morávky v ř. km 5,100 – 11,200. Šindlar, M. (1997): Koncepce ekologicky vhodné péče o obnovený říční ekosystém Morávky v ř. km 0,000 – 11,200 – studie. Veselý, P., Těťál, I. 1998: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) z Čech, Moravy a Slovenska 1992–96 a doplněk údajů o sběrech z předcházejícího období. Klapalekiana 34: 99–131.(uvádí některé lokální druhy zachovalých štěrkopískových břehů toků) Veselý, P., Resl, K., Těťál, I. 2002: zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) z České republiky v letech 1997–2001 a doplněk údajů o sběrech z předcházejícího období. Klapalekiana 38: 85–109. (uvádí některé lokální až velmi lokální druhy zachovalých štěrkopískových břehů toků)

Vlček, V. a kol. 84 (1984): Zeměpisný lexikon ČSR - vodní toky a nádrže. Academia, Praha Válek, T. (2000): Mapování výskytu křídlatky v povodí Morávky. – Sborník studentské konference GISáček 2000, VŠB – TU Ostrava, Institut geoinformatiky. Zachoval, Z. (2001): Řešení pohybu splavenin v úseku řeky Morávky v návaznosti na přírodní památku Skalická Morávka. – In: Vplyv vodohospodárskych stavieb na tvorbu a ochranu životného prostredia. 4. konferencia Enviromentálne aspekty navrhovania a prevádzky nádrží a priehrad, Podbanské: STU Bratislava. ISBN 80-88820-18-9. Zlatník, A. (1976): Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných v ČSSR. (Předběžné sdělení). Zprávy Geografického ústavu ČSAV v Brně, 13, č. 3/4, s. 55–64 + 1 tab. v příloze.

40

Povodí Odry s.p. (2001a): Skalická Morávka, km 5,380–10,995. Protipovodňová a protierozní ochrana. Projektová dokumentace. Povodí Odry s.p. (2001b): Skalická Morávka, km 5,380–10,995. Protipovodňová a protierozní ochrana. Stanovení hranice meandrového pásu. Projektová dokumentace. AQUATIS a.s. (2000): projektová dokumentace – Morávka – Vyšní Lhoty, km 10,70– přírodní spádový stupeň Terraprojekt v.o.s. Liberec (1998): pilotní projekt – Skalická Morávka ř. km 5,380 – 10,855; Generel ÚSES okresu Frýdek-Místek LHP 1999 – 2008 pro LČR LHP 2009 – 2018 pro LČR Zápisy z jednání Pracovní skupiny pro vyhlášení NPP Skalická Morávka Vlastní terénní šetření v letech 1996–2009 Inventarizační průzkumy z let 1999–2002 a 2007–2009 4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa 1:2 880 číslo mapového listu: Frýdek-Místek V.S. XX,12-10 Frýdek-Místek V.S. XX,12-11 Frýdek-Místek V.S. XX,12-15 Frýdek-Místek V.S. XX,12-16 Frýdek-Místek V.S. XX,12-19 Frýdek-Místek V.S. XX,12-20 b) Státní mapa 1:5 000 – odvozená číslo mapového listu: Frýdlant n. Ostravicí 4-0, 4-1, 4-2 c) Základní mapa České republiky 1:10 000 číslo mapového listu: 25-22-07, 25-22-12 4.4 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – ČOV – ČRS – EVL – CHÚ –

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky čistírna odpadních vod Český rybářský svaz evropsky významná lokalita chráněné území

41

IG – IUCN – KČOV – LHO – LHP – LS – MCHÚ – MZP – MŽP ČR – NPP – OP – OPRL – PP – PPO – SLT – SMO – TTP – ÚSES – VD – VN – VVN – ZCHÚ – ZUR –

inženýrsko-geologický Světový svaz ochrany přírody kořenová čistírna odpadních vod lesní hospodářská osnova lesní hospodářský plán lesní správa maloplošné chráněné území minimální zůstatkový průtok Ministerstvo životního prostředí České republiky národní přírodní památka ochranné pásmo oblastní plán rozvoje lesů plán péče (případně též přírodní památka – podle souvislosti v textu) protipovodňová ochrana soubor lesních typů státní mapa odvozená trvalý travní porost územní systém ekologické stability vodní dílo vysoké napětí velmi vysoké napětí zvláště chráněné území zásady územního rozvoje

4.5 Zpracovatel plánu péče kolektiv autorů firmy Šindlar s. r. o.: Ing. M. Šindlar, Mgr. J. Zapletal, Mgr. I. Pelíšek, provozovna Luční 460, 500 03 Hradec Králové, v červnu 2009.

42

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje

Tabulky:

Příloha T1 – Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 – Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2).

Mapy:

Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích Příloha M3a – Mapa dílčích ploch a objektů na lesních pozemcích Příloha M4 – Lesnická mapa typologická Příloha M5 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 – Lesnická mapa obrysová, platnost dat LHO a LHP 1. 1. 2011 – 31. 12. 2020

Texty: Příloha Text1 – Přehled stanovených podmínek pro Povodí Odry s. p. k nakládání se štěrky v povodí Morávky v souvislosti s akcí Morávka Vyšní Lhoty km 10, 7 – přírodní spádový stupeň Příloha Text2 – Skutečně spádový stupeň na Morávce funguje? Příloha Text3 – Komplexní transformace geomorfologického režimu vodních toků v předpolí Moravskoslezských Beskyd: příkladová studie řeky Morávky (Česká republika) – rukopis práce

43

Obsah 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE ................................................................................. 1 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ........................................................................................................ 1 1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ ................................................................................................................ 1 1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ............................................ 2 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................................................... 9 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI ............................................................................. 10 1.6 KATEGORIE IUCN ............................................................................................................................. 10 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ .............................................................................................................. 10 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ......................................................... 10 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ............................................................... 10 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL ANEBO PO, SE KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU ....................................... 11 1.9 CÍL OCHRANY ..................................................................................................................................... 12 2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 12 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ .......................................... 12 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI ........................................................................................... 17 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY .......................... 19 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH .................................... 20 2.4.1 Základní údaje o lesích....................................................................................................... 20 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ...................................................... 22 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ........................................................................... 22 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích ................................................................................ 22 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP ......................................................................................................... 23 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE ......................... 23 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ ................................................................................................................... 24 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ ................................. 24 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ..................................... 24 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .................................................. 32 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ ..................................................................................................................... 34 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU ........................................................................................ 34 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ ...................................... 34 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ ................... 34 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ......................................................................................... 34 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ .............................. 35 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE ................................................................................................................................... 37 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ ........................................................................................ 38 4.3 SEZNAM MAPOVÝCH LISTŮ ................................................................................................................ 41 4.4 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK...................................................................................................... 41 4.5 ZPRACOVATEL PLÁNU PÉČE ............................................................................................................... 42

44

SOUČÁSTÍ PLÁNU PÉČE JSOU DÁLE TYTO PŘÍLOHY ......................................................................... 43 PŘÍLOHA T1 - TABULKA K BODU 2.4.1 A K BODU 3.1.2. ............................................................................ 46 PŘÍLOHA T2 - TABULKA K BODŮM 2.4.2 A 2.4.4 A K BODU 3.1.2. ............................................................. 58

45

Příloha T1 - Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2. Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL

dílčí plocha

výměra dílčí plochy (0,00 ha)

SLT

zastoupení SLT (%)

4Ee 11/9/4

e4

0,45

1L7

100

číslo rám. směrnice / porostní typ* 1/B

e9

0,36

1L7

100

1/C

e11

0,45

1L7

100

1/A

h4

1,44

1L7

100

1B

h9

1,93

1L7

100

1B

h11

0,72

1L7

100

1C

Hh 11/9/4

46

dřeviny

zastoupení dřevin ** (%)

věk ***

doporučený zásah ****

naléhavost *****

poznámka

stupeň přirozenosti

JS KL LP JS KL LP OL HB JL JS DB LP OL TP JS KL LP JS KL LP OL JL JS DB OL LP TP

60 20 20 35 20 20 15 5 5 50 20 15 10 5 60 20 20 50 15 15 10 10 60 15 10 10 5

40

Redukovat JS, případné mezery zalesnit DB, udržovat vzorovou směs s dostatečnou příměsí OLS. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

87

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, zalesnit DB, udržovat vzorovou směs s dostatečnou příměsí OLS. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

115

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou. Vzniklé mezery zalesnit JLV, JL, DB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

40

Redukce JS, uvolňovat jakýkoliv DB perspektivně vnášet DB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

87

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, redukce JS,případné mezery zalesnit OLS, DB, HB, JL a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

115

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, vzniklé mezery zalesnit účelně OLS, DB, HB, JL a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

1

3

125A

a3

2,45

1L7

100

1C

2

0,33

1L7

100

1C

9

0,99

1L7

100

1C

b4

0,85

1L7

100

1C

b9

0,85

1L7

100

1A

c3

0,94

1L7

100

1C

c5

0,44

1L7

100

1C

4

1,04

1L7

100

1C

10

0,26

1L7

100

1C

d1

0,16

1L7

100

1E

d3b

0,47

1L7

100

1C

a9/2

c 10/4

47

LP JS KL OL DB LP KL KL LP DB OL JS KL JS OL DB OL LP JS KL OL DB KL OL KL JS JL OL TP JS SMP

35 25 20 10 10 80 20 30 30 15 15 10 60 30 10 70 30 35 25 20 10 10 50 50 70 30 30 30 30 10 100

KL JS

70 20

29

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, částečně redukovat LP, vnést OLS, DB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

20

2

3

90

Redukce LP, případně vzniklé mezery zalesnit DB, HB, JL, JLV, JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Urychleně těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, preferovat DB, případné mezery zalesnit HB, JL, JLV a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

1

3

38

Redukovat KL, případné mezery zalesnit OLS, DB, HB, JL, JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

90

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, zalesnit JS a LP. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Ponechat OLS a LP, v přirozeně uvolněných plochách podporovat DB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

1

3

2

3

Mezery zalesnit DB a JS. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Redukovat KL, mezery zalesnit DB, HB, JL a LP. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou a část TP, mezery zalesnit DB, OLS, TPC. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

2

3

1

3

Rekonstrukce porostu, v nově založeném porostu ponechávat část vyřezané dřevní dřevní hmoty na místě k zetlení Redukovat KL, mezery zalesnit DB, OLS, HB, JL a LP. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

1

5

2

3

29

51 43 105

11 34

3a

2,06

1L7

100

1C

13

0,51

1L7

100

1C

d13/3a

48

OL KL JS OL JL JS LP DB

10 70 20 10 40 20 20 20

34

Redukovat KL, mezery zalesnit DB, OLS, JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

130

Ponechat bez zásahu do dalšího obmýtí. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

-

2

e3b

0,45

1L7

100

1C

3

1,9

1L7

100

1C

10

0,54

1L7

100

1B

3

0,12

1L7

100

1C

5

0,41

1L7

100

1C

8

1,30

1L7

100

1B

10

0,22

1L7

100

1A

3a

0,21

1L7

100

1C

5

0,72

1L7

100

1C

l8

0,40

1L7

100

1B

m8

0,90

1L7

100

1C

n6

0,52

1L7

100

1C

g7

0,35

1L7

100

1C

f10/3

g5/3

g10/8

i5/3a

127D

49

KL JS OL KL JS OL JS DB KL JS OL

70 20 10 70 20 10 80 20 70 20 10

OL TP KL JS KL OL JL DB

60 20 20 60 20 10 10 100

KL JS OL OL TP KL JS KL DB HB OL JS KL JS KL OL JS KL LP OL JL TP

70 20 10 60 20 20 60 20 20 40 30 20 10 40 40 20 45 20 10 10 10 5

34

Redukce KL, případné mezery zalesnit DB, OLS, HB, JL, JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

34

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, redukovat KL, případné mezery zalesnit DB, LP, JL, JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

100

Redukovat JS,ponechat DB, případné mezery zalesnit DB, OLS, HB, LP,JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, redukovat KL,mezery zalesnit účelně OLS, DB, HB, JL, JLH,JLV,později vylepšit LP a HB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Vytěžit TP, ponechat větší část OL, mezery zalesnit DB, OLS, JLV a JLH,později vylepšit LP a HB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

2

3

2

3

77

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, redukovat JS, mezery zalesnit OLS, DB, JL, JLV, JLH, vnést HB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

100

Ponechat přir. vývoji, souše a padlé kmeny jsou v porostu žádoucí. Ponechat přirozenému vývoji. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

-

2

53

Ponechat přirozenému vývoji. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

80

Redukce JS, vnést LP a HB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

80

Postupně uvolňovat DB těžbou HB, mezery zalesnit DB, JL. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

61

Mezery zalesnit DB, OLS, JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

70

Urychleně vytěžit TP, těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, redukovat JS, případné mezery zalesnit částečně OLS, DB, JV, JL a HB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

1

3

33

53

33

50

JS KL LP OL JL TP OL VR

45 20 10 10 10 5 70 30

70

Vytěžit část OL a TP, redukovat JS, případné mezery zalesnit OLS, DB, JV , JL, JLV a HB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

1

3

29

1

4

1D

OL VR

80 20

46

1

4

100

1C

2

3

100

1C

23

Vytěžit v pořadí SM a MD, těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou. Mezery vysázet OLS, DB, HB, JL JLV, JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

1,82

1L7

100

1C

50

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, redukce KL(JS), mezery vysázet DB, JV, OLS, JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

p2

1,17

1L7

100

1C

23

Postupně vytěžit SM, MD, těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou. Mezery vysázet DB, OLS, JV, JL,JLV a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

p5

0,71

1L7

100

1C

40 20 20 10 10 25 25 20 10 10 5 5 40 35 10 10 5 25 25 20 10 10 5 5 40

70

1L7

JS KL LP TP JL JS KL LP OL SM DB MD JS KL OL HB JL JS KL LP OL SM DB MD JS

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, ponechat přirozenému vývoji. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, ponechat přirozenému vývoji. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Vytěžit TP, redukovat JS, dosadba DB a OLS, TPC. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

50

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, redukce JS,

2

3

h7

1,48

1L7

100

1C

n3

2,02

1L7

100

1D

n5

0,62

1L7

100

n7

0,49

1L7

o2

1,43

o5

148Ba

214Jb 9/4

214Ja 5a/4a

Jc 9/4

51

s3

0,86

1L7

100

1B

t3

0,16

1L7

100

1C

t8

0,99

1L7

100

1C

5

2,12

1L7

100

1C

10

1,69

1L7

100

1C

4

0,20

1L7

100

1B

9

0,24

1L7

100

1C

4a

0,94

1L7

100

1B

5a

0,47

1L7

100

1C

4

0,31

1L7

100

1C

KL OL HB JL

35 10 10 5

JS JV OL HB JS KL OL JS KL OL DB HB JL LP JS KL MD JS LP JS LP KL JS KL LP DB OL JS OL VR OL KL JS LP

50 30 20 25 25 25 25 50 30 5 5 5 5 70 20 10 60 30 10 50 30 20 45 20 20 10 5 70 20 10 70 30 50 30

KL, mezery zalesnit DB, OLS, JL, JLV, JV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

33

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, redukce JS, mezery zalesnit DB, OLS, JV, JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

33

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, mezery zalesnit OLS, DB, JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

85

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, redukovat JS, mezery zalesnit DB, JV, JLV, JLH a LP. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

55

Redukovat LP, případné mezery zalesnit DB, HB, JL, JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

100

Vytěžit MD, mezery zalesnit DB, HB, JL, JLV a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

40

Úprava dřevinné skladby – kvalitativní probírka. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

87

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou. Bez zásahu. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

37

Mezery zalesnit JLV a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

46

Případné mezery zalesňovat JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Probírka (redukce) JS, vzniklé mezery zalesnit DB, HB, JL a

2

3

2

3

40

214Jd9/4

217B

A11/9/4

52

9

0,39

1L7

100

1C

4

0,30

1L7

100

1B

9

0,89

1L7

100

1C

a2

0,16

1L7

100

1B

a3a

0,29

1L7

100

1B

a3b

0,44

1L7

100

1D

4

0,13

1L7

100

1B

9

0,88

1L7

100

1C

11

0,13

1L7

100

1C

b2

0,48

1L7

100

1C

87

JLV a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Úprava dřevinné skladby – uvolněním DB a redukcí JS. Mezery zalesňovat DB, HB, OLS, JL, JLV a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

40

Úprava dřevinné skladby uvolněním DB a redukcí JS. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

45 20 20 10 5 60 40

87

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, úprava dřevinné skladby uvolněním DB a redukcí JS. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

18

2

3

70 30 50 30 20 5 30 20 40 25 25 5 5 50 20 10 10 10 50 30 10

27

Vyřezat pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, zalesnit částečně OLS, DB, JV, KL, JLV a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Redukce JS, mezery zalesnit DB, JV, KL, OLS, JLV,JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Ponechat samovolnému vývoji. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

1

4

40

Probírka. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

87

Redukovat JS, zalesnit DB, OLS, JL, JLV, JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

115

Mezery zalesnit OLS, JLV a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

17

Prořezávka. Ponechat souše a padlé jedince v porostu.

2

3

KL JS KL LP DB OL JS LP KL

20 45 20 20 10 5 50 30 20

JS KL LP DB OL OL JS JS KL OL VR TP JS LP KL JS KL LP OL HB JS DB LP OL TPC JS LP OL

30

217C

c3

0,14

1L7

100

1B

f2

0,31

1L7

100

1C

f4

0,83

1L7

100

1D

g2

0,24

1L7

100

1C

g4

0,17

1L7

100

1D

a5

0,20

1L7

100

1C

4

0,37

1L7

100

1C

8

0,61

1L7

100

1C

c2

0,06

1L7

100

1C

b8/4

53

KL JS KL JS KL VR OL TPC OL VR

10 70 30 40 30 20 10 60 23 17

JS KL VR LP OL TPC OL JS KL OL VR OL KL JS LP OL JS KL VR TPC LP OL

2

3

17

Redukce JS, vnášet DB, JV, OLS, JLH a JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Vyřezat pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, redukce JS, mezery zalesnit DB, OLS, TPC. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

37

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, jinak bez zásahu. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

1

4

35 25 20 10 10 90 10

17

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, případné mezery zalesnit OLS, TPC a DB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

40

1

4

35 25 20 20 40 30 20 10 35 30 20 10 5 70 10

47

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, vytěžit část TPC, mezery doplnit OLS, JLV, JS, VR, JV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, zalesnit OLS, JLH a JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

45

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, případné mezery zalesnit DB, OLS, HB, JLV, JLH a JL. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

76

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, zalesnit DB, OLS, JLH a JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

1

3

25

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, redukce LP, mezery zalesnit DB, OLS, HB, JL, JLH a JV. Ponechat souše

2

3

27

217 D

223 A

54

d8

0,42

1L7

100

1C

a5

0,06

1L7

100

1C

a8

0,63

1L7

100

1C

b5

0,16

1L7

100

1C

b8

1,41

1L7

100

1C

c8

0,24

1L7

100

1C

c2

0,78

1L7

100

1C

d2

0,62

1L7

100

1C

a padlé kmeny v porostu.

JS KL OL VR JS KL OL KL

10 10 60 20 10 10 90 10

OL JS KL LP VR TPC OL KL

45 15 15 10 10 5 90 10

76

OL JS KL LP VR TPC OL JS KL LP VR TPC OL JS MD OL

45 15 15 10 10 5 45 15 15 10 10 5 60 35 5 60

76

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, mezery zalesnit DB, OLS, JL, JLV a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

50

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, zalesnit DB, OLS, JLH, JLV a LP. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, ponechat VR, TPC. Mezery zalesnit OLS, DB, JLV, JLH a HB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

1

3

50

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, mezery zalesnit DB, OLS, JV, JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

76

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, ponechat VR a TPC. Mezery zalesnit OLS, JLH a JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

76

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, ponechat VR a TPC. Mezery zalesnit OLS, JLH a JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

18

Výsek MD, těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou. Mezery zalesnit OLS, JV, JLH a JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

18

Výsek MD, těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou.

2

3

55

JS MD MD SM JS KL LP OL BR DB OL KR MD DB JS KL

35 5 20 15 15 15 15 10 5 5 40 20 10 10 10 10

d3

1,32

1L7

100

1C

e2

0,68

1L7

100

1C

h2

1,10

1L7

100

1C

OL KR MD DB JS KL

h3

1,24

1L7

100

1C

j3

0,33

1L7

100

1C

j5

0,82

1L7

100

1B

JS MD KL LP OL SM BR DB JS KL OL MD JS

27

Mezery zalesnit OLS, JV, JLH a JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Redukce MD, těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, BR, výsek SM. Mezery zalesnit OLS, DB, HB, JV, JL, JLV a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

18

Výsek MD, těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou. Mezery zalesnit DB , OLS, JS, KL, časem vnést HB a LP. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

40 20 10 10 10 10

18

Výsek MD, těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou. Mezery zalesnit DB, OLS, KL, časem vnést HB a LP. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

20 20 15 15 10 10 5 5 40 30 20 10 90

27

Těžba MD, SM a BR, těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou. Mezery zalesnit DB, JS a JV. Časem vnést JLV, JLH a HB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

27

Těžba MD, těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, časem vnést DB, LP, JLH, JLV a HB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

53

Redukce JS, do silně uvolněných partií (i uměle) vnést DB,

2

3

223 B

56

k3

1,60

1L7

100

1C

k5

0,09

1L7

100

1B

l8

0,87

1L7

100

1C

a8

1,15

1L7

100

1C

c4

0,28

1L7

100

1C

d5

0,05

1L7

100

1B

e3

1,01

1L7

100

1C

e8

0,88

1L7

100

1D

KL

10

JS KL LP MD OL SM BR DB JL JS KL OL JS KL DB LP JS KL OL DB LP JS OL LP VR KL JS

20 20 15 10 10 10 5 5 5 95 5 45 30 20 3 2 40 30 24 3 3 30 30 20 10 10 100

27

JS KL LP TPC VR TPC KL

40 25 25 5 5 80 10

OLS, JL, JLV, JLH, časem LP a HB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Těžba MD, SM a BR, těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou. Uvolňováním DB, JL přeměnit na přirozený smíšený les, udržovat zastoupení JS nad LP a KL. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

Redukce JS, do uvolněných partií (i uměle) vnášet DB, OLS, JLV, JLH a LP. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu. Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, mezery zalesnit DB, JL, JLH, JLV, redukce KL. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

2

3

80

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, mezery zalesnit OLS, DB, JL, JLH, JLV, redukce KL. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

1

3

45

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, ponechat VR, na uvolněná místa vnést JLV a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

50

Probírka, postupně vnášet OLS, JLV, JLH, JV, DB. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

28

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, Mezery zalesnit OLS, VR, JLV. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

81

Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou. Vysázet DB, OLS, JLV, JLH, později vylepšit JS a LP. Ponechat souše a

2

3

53 80

j4

57

0,22

1L7

100

1C

OL JS OL KL LP

10 40 40 10 10

43

padlé kmeny v porostu. Těžit pouze OL postižené fytoftorovou nákazou, případné mezery zalesnit DB, OL, JLV a JLH. Ponechat souše a padlé kmeny v porostu.

2

3

Příloha T2 - Tabulka k bodům 2.4.2 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2. Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu

Název

výměra (ha)

1

Řečiště vodního toku Morávka

34,8

1.1

Koryto v ř. km 9,170 – 10,600

1,4

58

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

Jedná se o široké řečiště, ve kterém se koryto řeky stěhuje a vytváří tak dynamický systém větvení, bočních ramen, dočasně odstavených ramen, tůní, sterilních a postupně zarůstajících štěrkových lavic v různém stadiu sukcese. K mírnému překládání koryta dochází již při zvýšených průtocích, po velkých povodňových stavech (Q50 a vyšších) řeka mění své koryto v celém (až 300 metrů širokém) řečišti. Cíl: Zachování systému větvení koryta, bočních ramen, dočasně odstavených ramen, tůní, sterilních a postupně zarůstajících štěrkových lavic v různém stadiu sukcese. V tomto úseku je koryto zahloubené z důvodu Technickými úpravami docílit návrat předchozích technických zásahů a průchodem k původnímu geomorfologickému typu. „hladové vody“. Cíl: Navrátit koryto do přirozeného stavu zabránění postupu hloubkové eroze, obnova větvení do ramen

naléh avost *

termín provedení

interval provádění

1

provádí správce toku

průběžná kontrola 2x ročně

označení plochy nebo objektu

Název

výměra (ha)

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

naléh avost *

1.2

Větvící se koryto v ř. km 5,400 – 9,170

6,4

Upravit rybí obsádku tak, aby se zde nevyskytovaly nepůvodní druhy a ve vybraných místech podpořit tvorbu tůní jako vhodných úkrytů pro živočichy.

1

2009 2012 2015 2018

1.3

Dočasně odstavená a slepá ramena

2,2

Ve vybraných úsecích prohrábkou upravit odtokové poměry tak, aby voda po povodních měla možnost lépe odtékat a aby zde nezůstávaly ryby.

1

dle potřeby

1.4

Sterilní štěrkové lavice

13,0

1.5

Zarůstající štěrkové lavice

11,5

Zde se koryto větví, vytváří úseky rychle tekoucí a klidnější hlubší vody. V místech, kde v toku zůstaly zachovány vyvrácené kmeny a kolem kořenů stojících stromů se tvoří hluboké tůně využívané vodními živočichy k úkrytům. Tam, kde se tok přiblížil k lesním porostům, dochází při zvýšených průtocích k boční erozi. S těmito jevy je třeba uvnitř tzv. meandrového pásu počítat. Cíl: Zachovat geomorfologický typ větvícího se toku. Tato ramena jsou při běžných průtocích převážně suchá, pouze na místech, která jsou pod úrovní hladiny podzemní vody vznikají tůně. Při vyšších a povodňových průtocích jsou některá ramena aktivní v celé své délce, jiná pouze částečně. Cíl: Zachování těchto ramen. Jsou to štěrkové lavice v nejbližším okolí koryta, které jsou několikrát do roka přeplavovány vodou a nedochází k jejich zarůstání. Cíl: Zachováním geomorfologického typu větvící se divočící řeky umožnit překládání štěrků a tím vznik nových štěrkových lavic. Štěrkové lavice, které jsou zaplavovány jednou za několik let povodňovými průtoky (naposledy v roce 1997). Tyto plochy intenzivně zarůstají náletem topolu a olše a v posledních letech hlavně vegetativně se rozmnožující křídlatkou. Cíl: Zachováním geomorfologického typu větvící se divočící řeky umožnit překládání štěrků a tím vznik nových štěrkových lavic.

Na zarůstaných lavicích postupně pokračovat v likvidaci invazních druhů (křídlatka, netýkavka) – mechanicky i chemicky. Redukovat nálet nepůvodních druhů topolů.

1

59

termín provedení

křídlatka VIII.–IX. netýkavka IV.–VIII. topol X.–III.

interval provádění

3-4x během roku 3-4x během roku průběžně

označení plochy nebo objektu

1.6

60

Název

Lokalita s výskytem židoviníku německého

výměra (ha)

0,14

2.1

Přítok Bahno a jeho přítok (?) Tepličník

0,7

2.2

Přítok Žižkův potok

0,5

3

Louka

0,45

4

Ochranné pásmo VVN

3,0

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

naléh avost *

Levý břeh ř. km 10,090 (k.ú. Raškovice) – asi čtyři Postupně pokračovat v likvidaci invazních vzrostlé rostliny cca 2m vysoké, lokalita se nachází druhů (křídlatka, netýkavka) – na vyvýšené terase, kde se nepředpokládá průchod mechanicky i chemicky. vyšších vod, rostliny prosychají, v okolí nebyly nalezeny mladé rostliny. V bezprostředním okolí byla v letech 2000 – 2002 likvidována křídlatka. Pravý břeh ř. km 9,050 (k.ú. Raškovice) – asi 8 vzrostlých rostlin v dobrém stavu, semenáčky. Poměrně řídký porost křídlatky na této lokalitě byl likvidován v roce 2002 Cíl: Likvidace invazních rostlin v okolí, sledování sukcese židoviníku.

1

Drobný levostranný přítok Bahno ústí do Morávky v ř.km cca 7,200. V současnosti je znečišťovaný odpadními vodami z okolní zástavby. Ve svém dolním toku (území NPP) prochází lesem a má charakter neupraveného koryta. Jeho pravostranný přítok Tepličník, který vede podél silnice, byl v minulosti napřímen a částečně upraven. Levostranný přítok Morávky, ústí do Morávky v ř.km 10,500 pod ČOV. Na území NPP se nachází asi 60 m toku. Tato lokalita je vymezena jako lokální biocentrum. Vlhká kosená louka. Cíl: Zachování stávajícího stavu. Na polovině plochy ochranného pásma VVN byla v roce 2001 provedena likvidace náletu štěpkováním. V roce 2002 byla celá tato plocha zarostlá křídlatkou. Cíl: Likvidace ohniska invazního druhu křídlatky.

Zamezit vypouštění odpadních vod do toku.

1

Sledování čistoty toku.

2

termín provedení

interval provádění

křídlatka VIII.–IX.

3-4x během roku

netýkavka IV.–VIII.

3-4x během roku

celoročně

kontrola 2x ročně

2x ročně

Neovlivňovat stávající obhospodařování. Likvidace invazních druhů a zamezení jejich dalšího šíření výsadbou vhodných dřevin.

1

křídlatka VIII.–IX.

3-4x během roku

označení plochy nebo objektu

Název

výměra (ha)

5

Komunikace

0,4

6

Brod a lávka pro pěší

0,04

7

Remíz

1,7

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

Nezpevněné komunikace a lesní cesty. Instalace dopravních značek se zákazem Cíl: Zachování nezpevněných komunikaci, vjezdu na vybraných přístupových omezení vjezdu vozidel. cestách Úprava nezpevněných komunikací úprava terénu, likvidace rostlin. Úpravy cest se budou provádět za použití místního materiálu. Na způsobu provedení se dohodnou AOPK ČR a příslušná obec. V ř. km 9.716 se nachází mobilní lávka pro pěší a Nutná údržba - přemisťování lávky pro brod Vyšní Lhoty – Raškovice, v ř. km 7,422 se pěší a s ním související přehrnování nachází lávka pro pěší a brod Nižní Lhoty – štěrku v místě lávky a brodu. Po opadnutí Skalice. vody se lávka umístí podle potřeby přes Cíl: Zachování brodů a lávek. vzniklé koryto a navazující prostor se upraví tak, aby byl přechod schůdný. Způsob provedení a konkrétní umístění nové lávky bude předem konzultován se zástupci AOPK ČR, obce a správce toku. Zachovaná část lesa na štěrkové lavici. Hospodaření dle existujícího LHP. Cíl: Bez speciální ochrany, porosty nebudou nijak zabezpečovány proti pohybu koryta.

* stupně naléhavosti jednotlivých zásahů, podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný

61

naléh avost *

termín provedení

interval provádění

2

AOPK ČR ve spolupráci s obcemi a příslušným odborem dopravy MěÚ

dle potřeby

2

V závislosti dle na potřeby průtocích

1

62