Plán péče o Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava na období

Plán péče o Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava na období 2012–2020

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI PÁLAVA


leden 2012 (Podklad k novému vyhlášení)

1


1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo kategorie ochrany: název území:

Národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava

druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

116 Jihomoravský kraj 586021 Hodonín 586021 Hodonín 586021 Hodonín 586021 Hodonín 640417 Hodonín

Národní přírodní památka (NPP) Hodonínská Dúbrava a její ochranné pásmo jsou uvedeny v příloze M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPP Hodonínská Dúbrava) a příloze M1b (Ortofotomapa s vyznačením území NPP Hodonínská Dúbrava).

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Vymezení katastrálních parcel NPP Hodonínská Dúbrava a jejího ochranného pásma je uvedeno v tabulce č. T1 (Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí) a v příloze M2 (Katastrální mapa se zákresem území NPP Hodonínská Dúbrava).

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma druh pozemků v ZCHÚ a OP

plocha v ZCHÚ (ha)

677,7 3,9 4,9 686,5

Lesní pozemky Vodní plochy Ostatní plochy Plocha celkem

plocha v OP (ha)

88,9 --0,4 89,3

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Natura 2000

evropsky významná lokalita (EVL)

CZ0624070 Hodonínská doubrava

Hranice EVL Hodonínská doubrava jsou uvedeny v příloze M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPP Hodonínská Dúbrava)

1.6 Kategorie IUCN kategorie IUCN

IV. řízená rezervace

2


1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Rozsáhlý lesní komplex panonských teplomilných doubrav na písku, panonských dubohabřin, smíšených jasanovo-olšových lužních lesů a fragmentů panonských stepních trávníků na písku s vysokou druhovou diverzitou flóry a fauny

1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. Ekosystémy název ekosystému

L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty

L3.4 Panonské dubohabřiny

L6.3 Panonské teplomilné doubravy na písku

T 5.4 Panonské stepní trávníky na písku

podíl plochy v ZCHÚ (%)

popis ekosystému

6,04

Vlhkomilné lesní porosty v mírných sníženinách s olší lepkavou (Alnus glutinosa), střemchou hroznovitou (Padus racemosa) a příměsí dalších listnáčů včetně dubu letního (Quercus robur), s bohatým keřovým patrem (Cornus sanguinea, Euonymus europaea).

7,88

Lesní společenstva na mírných zahliněných vyvýšeninách s převahou dubu letního (Quercus. robur) a lípy srdčité (Tilia cordata), vzácně s příměsí javoru babyky (Acer campestre) a habru obecného (Carpinus betulus) s málo vyvinutým keřovým patrem (Cornus mas, Ligustrum vulgare).

37,24

0,10

Světlé, parkovité lesy s dubem letním (Quercus robur) a nevýrazným keřovým patrem. V bylinném patře dominuje a konvalinka vonná (Convallaria majalis), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), případně druhy teplomilných a kyselých doubrav (Festuca ovina, Geranium sanguineum) a druhy vlhkých, slatinných luk (Betonica officinalis, Iris sibirica, Laserpitium prutenicum, Serratula tinctoria), významným druhem je ostřice doubravní (Carex fritschii). Rozvolněné trávníky s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens), kostřavami a kavylem písečným (Stipa borysthenica) s příměsí druhů pohyblivých písků i teplomilných druhů zpevněných písčitých půd (Agrostis vinealis, Carex supina, Euphorbia cyparissias, Silene otites).

B. Druhy rostlin název druhu

hladýš pruský (Laserpitium prutenicum) hvozdík pyšný (Dianthus superbus) kavyl písečný (Stipa borysthenica) kosatec různobarvý (Iris variegata) kosatec trávovitý (Iris graminea) kostřava ametystová

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení

tisíce

SO, C3

desetitisíce

SO, C1

jednotlivě až desítky

popis biotopu druhu

Součást souboru indikačních druhů mírně vlhkých sníženin panonských teplomilných doubrav na písku;, nejrozsáhlejší populace v ČR Okraje plochých sníženin ve světlých parkovitých doubravách; nejrozsáhlejší populace v ČR

KO, C1 Písečné duny ve světlé doubravě.

tisíce

SO, C2

stovky

SO, C2

stovky

KO, C1

3

Sušší místa podrostu světlých parkovitých doubrav; nejrozsáhlejší populace v ČR Vzácně v podrostu panonských teplomilných doubrav s přechodem k dubohabřinám. Světlé a suché listnaté lesy.


(Festuca amethystina) lýkovec vonný (Daphne cneorum) mečík bahenní (Gladiolus palustris) ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii) řeřišnice malokvětá (Cardamine parviflora) sítina tmavá (Juncus atratus) zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria) žluťucha jednoduchá (Thalictrum simplex)

stovky

KO, C1

desítky až stovky, kolísá

KO, C1

desítky polykormonů KO, C1

Světlé a suché listnaté lesy a trávníky v blízkosti lesa, na propustných a zásaditých až slabě kyselých půdách. Vápnité, střídavě vlhké bezkolencové louky a louky s pěchavou slatinnou, mezofilní louky (vzácně i v různých typech doubrav). Vlhké, humózní osluněné lokality.

desítky

KO, C1

Obnažené plochy, lesní cesty a světliny, volná místa v travních porostech.

stovky, kolísá

KO, C1

Slunná mokřadní stanoviště.

desítky

SO, C1

Světliny a paseky panonských teplomilných doubrav na písku, s velmi kolísavou četností.

desítky

KO, C1

Světlé lesy a lesní okraje.

C. Druhy živočichů název druhu


kuňka obecná (Bombina bombina) netopýr černý (Barbastella barbastellus) okáč jílkový (Lopinga achine) Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) roháč obecný (Lucanus cervus)

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

tisíce

SO, EN

Mělké stabilní i epizodické vodní plochy.

nehojně

KO, VU

nehojně

KO, CR

Světlé listnaté lesy s bohatým bylinným patrem.

nehojně

--, --

Řídké teplomilné doubravy, lesní okraje.

nehojně

O, EN

Staré, osluněné stromy a torza stromů.

Zejména dutiny stromů.

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. Typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště

podíl plochy v ZCHÚ (%)

91E0 – Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

6,04

91G0 – Panonské dubohabřiny

7,88

91I0 – Eurosibiřské stepní doubravy

37,24

popis biotopu typu přírodního stanoviště

Vlhkomilné lesní porosty v mírných sníženinách s olší lepkavou (Alnus glutinosa), střemchou hroznovitou (Padus racemosa) a příměsí dalších listnáčů včetně dubu letního (Quercus robur), s bohatým keřovým patrem (Cornus sanguinea, Euonymus europaea). Lesní společenstva na mírných zahliněných vyvýšeninách s převahou dubu letního (Quercus. robur) a lípy srdčité (Tilia cordata), vzácně s příměsí javoru babyky (Acer campestre) a habru obecného (Carpinus betulus) s málo vyvinutým keřovým patrem (Cornus mas, Ligustrum vulgare). Světlé, parkovité lesy s dubem letním (Quercus robur) a nevýrazným keřovým patrem. V bylinném patře dominuje a konvalinka vonná (Convalaria majalis),

4


6260 – Panonské písčité stepi

0,10

bezkolenec modrý (Molinia caerulea), případně druhy teplomilných kyselých doubrav (Festuca ovina, Geranium sanguineum) a druhy vlhkých, slatinných luk (Betonica officinalis, Iris sibirica, Laserpitium prutenicum, Serratula tinctoria), významným druhem je ostřice doubravní (Carex fritschii). Rozvolněné trávníky s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens), kostřavami a kavylem písečným (Stipa borysthenica) s příměsí druhů pohyblivých písků i teplomilných druhů zpevněných písčitých půd (Agrostis vinealis, Carex supina, Euphorbia cyparissias, Silene otites).

B. Evropsky významné druhy a ptáci název druhu


kuňka ohnivá (Bombina bombina)

stovky

mečík bahenní (Gladiolus palustris)

desítky až stovky

netopýr černý (Barbastella barbastellus) netopýr velkouchý (Myotis bechsteini) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) roháč obecný (Lucanus cervus)

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

Osluněné tůně (např. Srnčí jezero), stagnující voda v lese. Vápníkem bohaté, světlé a vlhké teplomilné KO, C1 doubravy na píscích s bezkolencem v podrostu , ojediněle i vytěžená paseka. SO, EN

nehojně

KO, VU Zejména dutiny stromů.

nehojně

SO, VU

Zejména duté stromy, prostory za kůrou stromů.

nehojně

--, --

Řídké teplomilné doubravy, lesní okraje.

nehojně

O, EN

Teplomilné doubravy, trouchnivějící dřevo a pařezy.

Údaje o výskytu typů přírodních stanovišť a evropsky významných druhů jsou uváděny na základě dat uložených v databázích AOPK ČR, dat mapování druhů Natura 2000 a podle údajů z vlastního pozorování pracovníků Správy CHKO Pálava. Údaje o stupni ohrožení byly získány z Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky, Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky, Obratlovci a z Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí.

1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany tohoto zvláště chráněného území je: - zachování rozlohy a kvality panonských teplomilných doubrav na písku - zachování a posílení populace mečíku bahenního, lýkovce vonného, kostřavy ametystové, sítiny tmavé, ostřice Buxbaumovy, řeřišnice malokvěté, žluťuchy jednoduché, okáče jílkového a dalších ZCHD.

5


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů NPP Hodonínská Dúbrava se nachází v katastrálním území Hodonín, mezi obcemi Dubňany, Hodonín a Mutěnice. Nadmořská výška NPP kolísá mezi 165–190 m n. m. Národní přírodní památka je vymezena v rozsáhlém lesním komplexu, který je protnut silnicí první třídy č. 380 a souběžnou železniční tratí 255 v mírně zvlněném území. Hranice je vedena po hranicích parcel, případně po hranicích porostních skupin. Chráněné území Hodonínská Dúbrava spadá do Ratíškovické pahorkatiny v oblasti Dyjskomoravské pahorkatiny. Jedná se o nížinnou pahorkatinu tvořenou neogenními a kvartérními usazeninami. Reliéf je plochý a mírně zvlněný, v detailu členěný jen velmi nízkými dunami a mezidunovými depresemi. Geologické podloží tvoří terciérní jíly nebo štěrkopísky říční terasy s pelickými a psamitickými bazickými sedimenty, na něž byla v holocénu naváta vrstva písků. Váté písky jsou tvořeny z křemenného písku středně zrnitého, světle šedobílého. Mocnost písků přibývá od jihu k severu. Půdním typem je především kambizem dystrická arenická místy střídaná kambizemí oglejenou dystrickou arenickou. V terénních depresích, na podloží aluviálních naplavenin a těžších hlín se nacházejí pseudogleje. Území je zařazeno do teplé klimatické oblasti. Území leží ve fytogeografickém obvodu Panonské termofytikum, fytogeografickém okrese 18 Jihomoravský úval, podokrese 18b Dolnomoravský úval. Území je téměř zcela pokryto smíšenými listnatými lesy. Dominantním typem vegetace jsou panonské teplomilné doubravy na písku. V území je možné nalézt řadu reprezentativních porostů této jednotky. V menší míře se vyskytují panonské dubohabřiny, ovšem v různé kvalitě, mnohé z porostů jsou již velmi degradované. Marginálně či ostrůvkovitě lze v území rozlišit i další typy biotopů - např. acidofilní doubravy na písku, údolní luhy a mokřadní olšiny, bodově v zamokřených depresích i vodní a mokřadní vegetaci. Tyto porosty jsou však většinou postiženy degradací vlivem změn zejména hydrologických podmínek. V rámci lesních porostů bylo zaznamenáno množství druhů zvláště chráněných, příp. ohrožených; celkově, se v území vyskytuje přes 600 druhů. Mezi velmi významné zástupce patří zejména mečík bahenní (Gladiolus palustris), kosatec různobarvý (Iris variegata), k. sibiřský (Iris sibirica), ostřice úzkolistá (Carex stenophylla), o. Buxbaumova (C. buxbaumii), o. doubravní (C. fritschii), lýkovec vonný (Daphne cneorum), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), kostřava ametystová (Festuca amethystina) a řeřišnice malokvětá (Cardamine parviflora). Z živočichů lze zmínit kuňku ohnivou (Bombina bombina), netopýra černého (Barbastella barbastellus), netopýra dlouhouchého (Myotis bechsteini), roháče velkého (Lucanus cervus) a přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria). Území NPP je poslední lokalitou výskytu motýla okáče jílkového (Lopinga achine), který během posledních 50 let vyhynul na většině území ČR. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu


popis biotopu druhu, další poznámky

Kriticky ohrožené (KO) řeřišnice malokvětá (Cardamine parviflora) lýkovec vonný (Daphne cneorum) ostřice úzkolistá (Carex stenophylla) mečík bahenní (Gladiolus palustris)

stovky 200 desítky polykormonů stovky

6

obnažené plochy, přechodně zaplavovaná místa podrost světlých parkovitých doubrav okraje písčitých cest, obnažené plochy, rozvolněné vlhké doubravy, jedna ze 3 lokalit v ČR


kostřava ametystová (Festuca amethystina) sítina tmavá (Juncus atratus) ostřice Buxbaumanova (Carex buxbaumii) kavyl písečný (Stipa borysthenica) žluťucha jednoduchá (Thalictrum simplex)

stovky

světlé doubravy - bývalé pastevní lesy

stovky

mokřadní stanoviště

desítky

vlhké partie světlých doubravy

jednotlivě až desítky

písečné duny ve světlé doubravě severně od silnice

desítky

světlé vlhké doubravy –Stupava

Silně ohrožené (SO) česnek hranatý (Allium angulosum) kosatec pestrý (Iris variegata) kosatec trávovitý (Iris graminea) hladýš pruský (Laserpitium pruthenicum) hvozdík pyšný (Dianthus superbus) zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria) kosatec sibiřský (Iris sibirica) starček celolistý (Tephroseris integrifolia) ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) šišák hrálolistý (Scutellaria hastifolia)

desítky tisíce stovky tisíce desetitisíce desítky

světlé doubravy světlé doubravy na sušších místech světlé vlhké doubravy světlé teplomilné doubravy světlé vlhké doubravy světlé vlhké doubravy

stovky až tisíce

světlé vlhké doubravy

jedinci

světlé doubravy na sušších místech

jedinci

světlé vlhké doubravy, olšiny

jedinci

světlé vlhké doubravy

Ohrožené (O) lilie zlatohlavá (Lilium martagon) vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) hlaváček jarní (Adonis vernalis) sasanka lesní (Anemone sylvestris) chrpa chlumní (Cyanus triumfettii) hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) kozinec dánský (Astragalus danicus) dřín obecný (Cornus mas) žebratka bahenní (Hottonia palustris) třemdava bílá (Dictamus albus) plamének přímý

stovky

světlé doubravy na sušších místech

stovky

světlé doubravy

tisíce

světlé doubravy světlé doubravy na sušších místech světlá doubrava severně od silnice světlá doubrava severně od silnice světlé doubravy

tisíce jedinci jedinci stovky

desítky

sušší okraje světlé doubravy Stupava okraje lesa u křižovatky cest Bojanovická a Ilčička

jednotlivě

světlá doubrava - Stupava

není známo

tůně, příkopy - Stupava

stovky až tisíce stovky

světlé doubravy světlé doubravy

desítky

7


(Clematis recta) pryšec kosmatý (Euphorbia villosa) medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) hadí mord nachový (Scorzonera purpurea) dvojštítek měnlivý (Biscutella varia) mochna skalní (Potentilla rupestris)

světlé doubravy tisíce stovky až tisíce desítky desítky desítky jedinci

světlé doubravy, okraje lesních porostů světlé vlhké doubravy světlé doubravy na sušších místech světlé doubravy světlé doubravy, okraje lesních porostů

Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu


popis biotopu druhu, další poznámky

Kriticky ohrožené (KO) netopýr černý (Barbastella barbastellus) okáč jílkový (Lopinga achine) kudlanka nábožná (Mantis religiosa)

nehojně

dutiny stromů

nehojně

světlé listnaté lesy s bohatým bylinným patrem

nehojně

světlé lesy, lesní okraje

Silně ohrožené (SO) čáp černý (Ciconia nigra) krutihlav obecný (Jynx torquilla) kuňka ohnivá (Bombina bombina) lelek lesní (Caprimulgus europaeus) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) netopýr velkouchý (Myotis bechsteini) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) ropucha zelená (Bufo viridis) rosnička zelená (Hyla arborea) skokan štíhlý (Rana dalmatina) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) včelojed lesní (Pernis apivorus) zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta) žluva hajní (Oriolus oriolus)

1 – 2 páry

lesy

relativně hojně

lesní porosty

nezjišťováno

osluněné tůně (např. Srnčí jezero), stagnující voda v lese

jedinci

lesy

nehojně

padlé kmeny

nehojně

doupné stromy

relativně hojně

vlhčí otevřené biotopy

běžně

otevřené plochy

běžně

okolí vodních ploch, mimo dobu rozmnožování kdekoliv

běžně

listnaté lesy a jejich okraje

nehojně

staré duby

jednotlivé páry

lesy

hojně

světlé doubravy

hojně

lesní porosty

Ohrožené (O) krajník hnědý (Calosoma inquisitor)

běžně

8

listnaté lesy


krajník pižmový (Calosoma sycophanta) roháč obecný (Lucanus cervus) ropucha obecná (Bufo bufo) strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) střevlík Ullrichův (Carabus ullrichii) užovka obojková (Natrix natrix) veverka obecná (Sciurus vulgaris)

vzácně

listnaté lesy

nehojně

staré, osluněné stromy a torza stromů

pravidelně, nepočetný výskyt exemplářů

obecně po celém území

relativně hojně

lesy

nehojně

lesní i otevřená stanoviště

nehojně

vodní plochy a jejich okolí

běžně

lesní porosty

V přehledu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vyskytujících se v NPP jsou uvedeny druhy na základě dat uložených v databázích AOPK ČR, dat poskytnutých externisty, dat mapování druhů Natura 2000 a podle údajů z vlastního pozorování pracovníků Správy CHKO Pálava.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) Ochrana přírody Lokalita představuje fragment jedinečné endemické panonské subkontinentální doubravy na písku asociace Carici fritschii – Quercetum roboris s více než 600 druhy cévnatých rostlin. V roce 2005 bylo území o rozloze 3029 ha nařízením vlády č. 132/2005 Sb., začleněno do národního seznamu evropsky významných lokalit v systému NATURA 2000 pod názvem Hodonínská doubrava. V tomto komplexu se nachází i zájmové území, pro které je navržena kategorie NPP. Území je zařazeno do evropské soustavy Ramsarských mokřadů, do územního systému ekologické stability jako nadregionální biocentrum a jako jedno z dvaceti do botanicky významných lokalit v rámci ČR v programu IPA. Do území NPP Hodonínská Dúbrava spadá také bývalá přírodní rezervace (PR) Stupava, která byla vyhlášena v roce 1996 pro ochranu subxerofilních panonských doubrav a druhů na ně vázaných (např. Carex buxbaumii, Gladiolus palustris, Festuca amethystina, Thalictrum simplex subsp. galioides). PR Stupava byla vymezena na 54 ha a její ochranné pásmo na 58 ha. Dlouhodobým cílem ochrany této PR bylo zachování vybraných porostů představujících ojedinělá společenstva endemických panonských teplomilných doubrav na písku (Carici fritschii-Quercetum roboris) a zabezpečení obnovních postupů dotčených porostů, které budou z hlediska ochrany daných společenstev vhodné a zajistí jejich další existenci včetně vysoké druhové diverzity a populací zvláště chráněných druhů. b) Lesní hospodářství Lesy v okolí Hodonína jsou písemně zmiňovány již od roku 1214. Porosty vznikaly přirozeným způsobem za součinnosti člověka. V lesích se hospodařilo ve tvaru lesa nízkého, později se v předržených pařezinách hospodařilo i výběrně. Obnova probíhala nejen generativně, ale i vegetativně přítomnost současné vegetace poukazuje i na pastvu v lese, která udržovala lesy řídké. Ještě v 60. letech poukazují botanické zprávy na mnoho podmáčených stanovišť – podíl olšin a slatinných rašelinišť byl v této době výrazně vyšší. Intenzifikace lesního hospodaření s velkoplošnými obnovními prvky spolu s výrazným odvodněním území zapříčinila negativní změny z pohledu kvality stanovišť pro populace významných druhů rostlin a živočichů. Stejný efekt měly i přeměny druhové skladby porostů.

9


c) Myslivost Území NPP Hodonínská Dúbrava spadá do honiteb Červené domky, Pánov a Zbrod. V území je znatelný tlak černé zvěře a přítomnost zvěře spárkaté. Proto se do budoucna doporučuje aktivním mysliveckým hospodařením udržovat stavy spárkaté a černé zvěře v přijatelné míře. d) rekreace a sport Lesní celek Dúbrava představuje přirozené rekreační zázemí pro obyvatele Hodonína. Územím lesního komplexu prochází několik značených turistických stezek spojujících Hodonín s okolními obcemi (Dolní Bojanovice, Dubňany, Ratíškovice). Jejich využívání pro převážně pěší turistiku či cykloturistiku nepředstavuje žádný významně negativní vliv na území NPP. V oblasti je také velmi rozšířené houbaření. Jediným dosud pozorovatelným dopadem je lokální sešlap a zřejmě příležitostné trhání kvetoucích jedinců některých nápadných druhů, např. mečíku bahenního. e) jiné způsoby využívání Ochranným pásmem podél východní hranice bývalé PR Stupava prochází nadzemní potrubí, kterým byl dříve dopravován popílek z elektrárny Hodonín na úložiště v prostoru Zbrodu.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lesní hospodářský plán pro LHC Strážnice (nově zpracovávaný pro období 2010–2019). Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví seznam evropsky významných lokalit Nařízení vlády č. 371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Nařízení okresního úřadu Hodonín č.6/96 ze dne 16.9.1996, kterým se zřizuje PR Stupava Pištěk, J., 2005: Plán péče o PR Stupava na období 2006 – 2016

Pro území dosavadní PR Stupava byly Vládou ČR vydány 30.11. 2009 výjimky ze základních ochranných podmínek PR: - č.j. 1473/2009 na vstup a vjezd pro výzkumné a monitorovací práce a sběr dat - č.j. 1483/2009 na vstup, vjezd a sběr materiálu pro studium hmyzu z čeledí Cerophytidae, Elateridae, Lissonidae, Melsidae, Throscidae

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast: Lesní hospodářský celek: Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ: Období platnosti LHP: Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka:

PLO 35 – Jihomoravské úvaly LHC Strážnice 677,7 ha 1. 1. 2007 – 31. 12. 2016 Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Strážnice

A. Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů V NPP je vylišeno celkem 6 souborů lesních typů (SLT). Porosty se nacházejí v 1. lesním vegetačním stupni zejména na písčitých půdách. Nejvíce je zastoupen SLT doubrava na píscích (90,36 %), což vůbec nerespektuje skutečnost že většina plochy navrhovaného území vyžaduje typologickou revizi; jednotka 1S je jednotkou velice širokou a pro specifické podmínky Hodonínské Dúbravy se nehodí.

10

Plán péče o Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava na období 2012–2020 Přírodní lesní oblast: 35 – Jihomoravské úvaly kód SLT

název SLT

1D

obohacená habrová doubrava

1L

jilmový luh

1P

svěží březová doubrava

1S

doubrava na píscích

1T

březová olšina

1V

vlhká habrová doubrava

přirozená dřevinná skladba SLT

výměra (ha) podíl (%)

DB 60-70, HB 10-20, LP 0-20, (JV, JS) 0-20, 9,69 JL 10, (břek, BB, TR) 0-10 DBL 40-70, HB 0-20, JV 0-20, JS 10-30, 2,35 JL 10-30, LP 0-20, (TPC, TPB) 0-10, JSU 0-10 DBL (DBZ) 50-80, BR 10-30, LP 0-10, 32,45 BO 0-30, OS DBZ 50-70, HB 0-10, BO 0-30, LP 0-20, JL, JV, 620,77 JS, OS, BR, BB, TR OL 60-80, BR 0-20, OS, JR, VR, DB 13,57 DBL 50-70, HB 20, JV 0-10, JS (JSU) 0-20, 12,37 LP 0-20, JL 0-10, OLL 0-10, BB 0-10

1,40 0,34 4,69 89,81 1,96 1,79

Přehledné grafické rozlišení souborů lesních typů je uvedeno v příloze M4 (Lesnická mapa typologická NPP Hodonínská Dúbrava). B. Porovnání přirozené a současné skladby lesa Porovnání přirozené a současné skladby lesa proběhlo na základě dat uvedených v LHP 2007–2016 a podle Stanovištních a pěstebních charakteristik SLT (typologický systém ÚHÚL). Hodnocení přirozenosti lesních porostů proběhlo podle vyhlášky č. 64/2011 Sb., o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. Vymezení přirozenosti lesních porostů je uvedeno v příloze M5 (Stupně přirozenosti lesních porostů v NPP Hodonínská Dúbrava)

Zkratka

Název dřeviny

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

DB

dub letní, dub zimní

330,21

49

539,12

80

BO

borovice lesní

128,04

19

53,91

8

HB

habr obecný

67,39

10

0

0

LP

lípa srdčitá

40,43

6

3,37

0,5

JS

jasan ztepilý, jasan úzkolistý

26,96

4

0

0

OL

olše lepkavá

13,48

2

10,11

1,5

BR

bříza bělokorá

10,11

1,5

13,48

2

AK

trnovník akát

10,11

1,5

0

0

BB

javor babyka

6,74

1

13,48

2

JV

javor mléč

6,74

1

13,48

2

OS

topol osika

6,74

1

0

0

DBC

dub červený

6,74

1

0

0

JL

jilm habrolistý

3,37

0,5

13,48

2

TR

třešeň ptačí

3,37

0,5

13,48

2

KR

střemcha ptačí

6,74

1

0

0

VR

vrba bílá, vrba křehká

3,37

0,5

0

0

PJ

pajasan žláznatý

3,37

0,5

0

0

673,9

100

673,9

100

Celkem

11


Rozdíl celkového součtu ploch v katastru nemovitostí a výměrou LHC je zaviněn odlišným způsobem určování výměry. Pro výměru pozemků byl podkladem katastr nemovitostí, pro výměru porostních skupin byl podkladem lesní hospodářský plán pro lesní hospodářský celek Strážnice. Plochy současného a přirozeného zastoupení dřevin jsou vypočteny a odvozeny na základě výměry porostních skupin. Celkový součet ploch u souboru lesních typů byl odvozen z podkladů oblastních plánů rozvoje lesa. Tento součet se od výše uvedených také liší.

C. Vymezení dílčích ploch v lesích Na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) v NPP Hodonínská Dúbrava byla vymezena pouze jedna dílčí plocha č. 1 (lesní porost). Vymezení je uvedeno v příloze M3 (Dílčí plochy NPP Hodonínská Dúbrava).

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Na území NPP se nachází vodní plocha Srnčí jezero, v lesích pak periodické tůně, jejichž hladiny kolísají během roku v závislosti na počasí. Název rybníka (nádrže)

Srnčí jezero

Katastrální plocha

2,91 ha

Využitelná vodní plocha

0,03 ha

Plocha litorálu

plocha epilitorálu cca 1,2 ha

Průměrná hloubka

nezjišťováno

Maximální hloubka

nezjišťováno

Postavení v soustavě Manipulační řád

bez manipulačního řádu

Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření

nehospodaří se

Intenzita hospodaření

extenzivní s postupnou oligotrofizací

Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva)

není, k aplikaci je nutno žádat orgán ochrany přírody

Vlastník rybníka

Lesy České republiky, s.p.

Uživatel rybníka

rybník není využíván

Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

12

Plán péče o Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava na období 2012–2020 Název dílčí plochy

č. 2, Vodní plocha

Charakter toku

Uzavřená vodní plocha s kolísavou hladinou

Příčné objekty na toku

Manipulační řád

není

Správce toku

Lesy ČR, s.p.

Správce Rybářský Zarybňovací rybářského revír plán revíru

není

není

není

Srnčí jezero je vodní plocha o rozloze 2,9 ha, ve které vodní hladina silně kolísá v závislosti na klimatických podmínkách. V době velkého sucha tak může dojít až k úplnému vyschnutí. Přesto v posledních letech k tomu nedošlo. Periodický charakter jezera předurčuje také nepravidelný výskyt fenoménů vázaných na vodní plochy. Pro eliminaci vlivu rozrůstající se vegetace je vhodné v budoucnosti uskutečnit kosení, extenzivní pastvu nebo prořezávání křoví v litorálním pásmu této vodní plochy. Dílčí plocha č. 2 - Vodní plocha je uvedena v příloze M3 (Dílčí plochy a objekty NPP Hodonínská Dúbrava). Periodické tůně v různém stádiu sukcese se v rezervaci nacházejí na loukách i v lesích. V závislosti na množství srážkové, případně povodňové vody, jsou periodické tůně naplněny někdy i po celý rok. Přesto lze obtížně lokalizovat jednotlivé periodické tůně o velikosti maximálně několik metrů.

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Na pozemcích hospodaří Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Strážnice, která organizačně spadá pod krajské ředitelství Brno. Předchozí péče se v některých případech neslučovala se zachováním populací vzácných druhů rostlin a živočichů. Nejzávažnější vliv na tyto druhy měla holosečná obnova na ploše 1 ha, kdy nastává narušování porostního mikroklimatu spjatá se zvýšenou evapotranspirací a vysýcháním celých lokalit. Holosečné hospodaření znamená také otvírání ploch pro ruderální a invazní druhy. Fatální pro populace zvláště chráněných druhů rostlin je mechanické narušování půdy jednak při vyklizování dříví, jednak při přípravě půdy pro zalesnění. Vhodné je proto při obnově postupovat maloplošnými obnovními prvky do velikosti 0,25 ha o šíři paseky maximálně do průměrné výšky těženého porostu, kdy na pasece bude ponechán 4-5 výstavků stanoviště původních dřevin, případně hospodařit podrostním a výběrným způsobem. Vzhledem k citlivosti bylinného patra je nutné maximálně zamezit narušování půdního povrchu. Udržování nízkého zakmenění starších porostů je vhodné z hlediska zachování kvality biotopů předmětů ochrany. Snížení zápoje, tedy aktivní vytváření světlomilných porostů, je ze stejných důvodů nezbytné i u mladých výsadeb. Vzhledem k tomu, že cílovým (optimálním) biotopem, který má být chráněn, je světlý (řídký) les, patří k managementu doubravy také ochrana světlin, tedy jejich udržování a vytváření a péče o lemové porosty kolem cest. V budoucnosti by jako pomocný nástroj pro udržování takovýchto ploch měla nastoupit řízená pastva v lesích, jejíž lokalizaci a další podmínky s ohledem na výskyt zvláště chráněných druhů upřesní orgán ochrany přírody. K odchylným postupům v hospodaření je nutná výjimka ze zákona o lesích. Významnou hodnotou Hodonínské Dúbravy je hodnota krajinářská. Prosvětlené staré doubravy místy vytvářejí podobu přírodního parku. V nejcennějších partiích si tento krajinný typ zasluhuje, aby byl kontinuálně udržován výběrnou těžbou a průběžnou výsadbou, nikoliv holosečným způsobem. Dosud jedinými cílenými zásahy ve prospěch předmětů ochrany bylo lokální vyřezání náletových křovin z lesního pláště při železniční trati na okraji současné porostní skupiny 69A12 v devadesátých letech s cílem prosvětlení lokality mečíku bahenního. Zásah byl zopakován na podzim 2010 a byl hrazen z prostředků PPK. V roce 2010 byl také posečen severovýchodní cíp porostní skupiny 68D1 (zalesněná paseka) s výskytem mečíku a s cílem potlačení náletu dřevin a invazních bylin (celík). V rámci managementu PR Stupava zahájil Krajský úřad JM kraje v roce 2009 částečnou redukci nárostů nepůvodní střemchy pozdní (Padus serotina) na území tehdejší PR Stupava, a to přednostně na plochách s výskytem mečíku bahenního. V letech 2009 a 2010 bylo také provedeno posečení bylinného podrostu v porostních skupinách 34A11 a 35A13 s těžištěm výskytu lýkovce vonného. Oběma těmto a případně i dalším kriticky ohroženým druhům by měla být věnována i nadále zvýšená pozornost a v případě potřeby provádět další lokální zásahy v jejich prospěch. 13


2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Za prioritní lze považovat zachování nebo zlepšení stavu populací rostlin (viz kap. 1.8, B) a zachování nebo zlepšení stavu přírodních stanovišť (viz kap. 1.8, A), které jsou předmětem ochrany EVL Hodonínská doubrava a dále zachování nebo zlepšení stavu populací zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (viz kap. 1.7.2). Aktuální odborné poznatky ukazují, že zastoupení dubu v teplomilných doubravách a dubohabřinách vždy výrazně ovlivňoval člověk svou činností. Ačkoliv současné hospodářské postupy podporují vysoké zastoupení DB v porostech (a tedy i zachování chráněných biotopů), nezajišťují životní nároky bylinného podrostu se zvláště chráněnými druhy rostlin. Proto je nutné při zásazích vedoucích k zachování biotopů používat takové technologie a postupy které nebudou výrazně negativně ovlivňovat bylinný podrost.

14


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) Péče o lesy Obecné zásady péče o lesní porosty v NPP (dílčí plocha č.1 - lesní porost) jsou formulovány v rámcových směrnicích péče o les podle souborů lesních typů. Obecné zásady péče o les vycházejí z minulých postupů hospodaření a potřeb v současnosti. Na celém území NPP je nutné odstraňovat nepůvodní a invazní druhy rostlin a dřevin. Lesní hospodaření je nutné přizpůsobit potřebám předmětů ochrany. Zásahy v porostech by měly být realizovány tak, aby výrazně neměnily mikroklimatické podmínky lokality. Pro udržení populací ZCHD rostlin při obnově porostu je nutné zamezit narušování půdního povrchu. Proto je orba, případně frézování zcela vyloučené. Při přípravě porostu pro zalesnění je tedy nutné použít zejména manuálních technologických postupů. Jako alternativu udržování nízkého zakmenění lesa je vhodné aplikovat pastvu, ale pouze tak aby nedocházelo k poškozování stanovišť zvláště chráněných druhů.. To však musí být legislativně ošetřeno. Vždy je nutné postupovat obezřetně a sledovat vliv jednotlivých opatření a v případě negativního vývoje managementové způsoby operativně měnit.

Číslo směrnice

1

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

31 c – les zvláštního určení

1D – obohacená habrová doubrava 1P – svěží březová doubrava 1S - doubrava na píscích

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT dřeviny

1D, 1P, 1S

DB 70 - 90%, BR 0- 10%, OS 0-10%, JL+, LP (0-5%)

A) Porostní typ

B) Porostní typ

C) Porostní typ

DB s vysokým výskytem ZCHD1

DB

BO

Základní rozhodnutí Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

50

130

40

90

20

150 Hospodářský způsob

Hospodářský způsob


P,V, H - maloplošný

P,V, H - maloplošný

H

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty

udržování porostů v mírném zápoji při minimalizaci negativních vlivů na předměty ochrany NPP, postupná přeměna nekvalitních BO porostů na porosty s cílovou druhovou skladbou Způsob obnovy a obnovní postup

Obnovní prvky ve smíšených lesích maximálně do 0,25 ha při respektování maximální šíře paseky do velikosti průměrné výšky těženého porostu, nejlépe orientovány S-J. Větší obnovní prvky ve smíšených porostech jen ve výjimečných případech, kdy nebude možné obnovu porostu zajistit jiným způsobem. Nesmí však dojít k poškození předmětů ochrany. Na obnovovaných plochách v DB porostech s výskytem ZCHD ponechat 4-5 výstavků stanovištně původních druhů dřevin, v ostatních porostech pak 2-5 výstavků vyjma BO. Ve vybraných porostech (DB s výskytem ZCHD) udržovat rozvolněný charakter porostů výběrným způsobem. Do takových porostů pak jednotlivě dosazovat DB, při respektování vzniklých světlin. Používat jamkovou sadbu a síji. ,v BO i velkoplošné seče. BO porosty postupně nahrazovat stanovištně původními druhy dřevin. Umístění všech obnovních prvků konzultovat s OOP. Při obnově porostů používat především stanovištně původní druhy dřevin, zejména DB. Péče o nálety, nárosty a kultury

Podporovat původní druhy dřevin včetně keřů, odstraňování invazních druhů dřevin a náletové BO. Ponechávat BR, OS. V místech se zvýšeným výskytem ZCHD po dohodě s OOP udržovat porosty v nízkém zápoji. Výchova porostů

Podporovat stanovištně původní druhy dřevin, maximálně šetřit BR, OS, DB, odstraňování invazních druhů

1 DB porosty s vysokým výskytem ZCHD jsou vyznačeny v v příloze M3 (Dílčí plochy NPP Hodonínská Dúbrava) 15


dřevin a silně se zmlazujících lip. Husté lipové porosty prosvětlovat. V odůvodněných případech udržovat mladé porosty v nízkém zápoji. Opatření ochrany lesa

Aktivním přístupem k mysliveckému hospodaření eliminovat vliv zvěře, zejména černé. Při nezdaru zalesnění chránit výsadby i nálety v oplocenkách. Provádění nahodilých těžeb

Pouze invazní druhy po domluvě s OOP. Neodstraňovat usychající a doupné stromy stanovištně původních druhů dřevin. Doporučené technologie

Při odstraňování náletu invazních dřevin: JMP, křovinořez. Traktor, kůň. Pro udržování rozvolněného zápoje pastva dobytka v lesích (pouze na určených místech, nutná výjimka ze zákona). Těžební i pěstební zásahy provádět pouze v suchém období, nebo po zámrzu půdy. Maximálně eliminovat poškození půdního povrchu pojezdem techniky. Použití chem. prostředků pouze se souhlasem OOP, který jej použití povolí pouze za předpokladu že nedojde k poškození předmětů ochrany. Při vyklizování dříví z porostů (při těžbách obnovních i výchovných) nesmí dojít k poškozování předmětů ochrany této NPP.

Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

31 c – les zvláštního 1L - jilmový luh určení 1T – březová olšina 1V – vlhká habrová doubrava

2

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT dřeviny

1L, 1T, 1V

VR, OLL (TPC, TPB) 10– 90

A) Porostní typ

B) Porostní typ

C) Porostní typ

DB, OLL Základní rozhodnutí Obmýtí

Obnovní doba

40 - 90

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

20




P, V Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty

pouze odstraňování invazních druhů dřevin při využití přirozené obnovy

Způsob obnovy a obnovní postup

Při obnově porostů využívat přirozené obnovy stanoviště původních druhů dřevin. Péče o nálety, nárosty a kultury

Podporovat původní druhy dřevin včetně keřů. Výchova porostů

Podporovat stanovištně původní druhy dřevin, maximálně šetřit JL a DB, OL a VR . Opatření ochrany lesa

Péče o oplocení stávajících výsadeb, redukce černé zvěře. Provádění nahodilých těžeb

Pouze invazní druhy po domluvě s OOP. Neodstraňovat usychající a doupné stromy stanovištně původních druhů dřevin. Doporučené technologie

Při odstraňování náletu invazních dřevin: JMP, křovinořez. Traktor, kůň. Pro udržování rozvolněného zápoje pastva v lesích. Na vybraných lokalitách. Těžební zásahy provádět pouze v suchém období, nebo po zámrzu půdy. Maximálně eliminovat poškození půdního povrchu pojezdem techniky. Použití chemických prostředků pouze se souhlasem OOP, který jejich použití povolí pouze za předpokladu že nedojde k poškození předmětů ochrany. Při vyklizování dříví z porostů (při těžbách obnovních i výchovných) nesmí dojít k poškozování předmětů ochrany této NPP.

Soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze M4 (Lesnická mapa typologická NPP Hodonínská Dúbrava). Vymezení přirozenosti lesních porostů je uvedené v příloze M5 (Stupně přirozenosti lesních

16


porostů v NPP Hodonínská Dúbrava). Dílčí plocha č. 1 (lesní porost) je uvedena v příloze M3 (Dílčí plochy NPP Hodonínská Dúbrava). V příloze T2 (Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v NPP a OP Hodonínská Dúbrava) jsou pro jednotlivé porostní skupiny vymezeny doporučené rámcové směrnice hospodaření. b) Péče o rybníky, nádrže a vodní toky Rámcové zásady péče o dílčí plochu č. 2 (Vodní plocha) jsou následující: - sečení a likvidace narostlé biomasy příbřežních porostů - obnova vodních tůní a tvorba nových Cílem těchto zásahů je zajištění kontinuity přítomnosti vodních ploch, na něž jsou vázány významné rostlinné a živočišné druhy a společenstva. Dílčí plocha č. 2 je uvedena v příloze M3 (Dílčí plochy a objekty NPP Hodonínská Dúbrava).

c) Péče o rostliny Hlavní zásadou péče o rostliny je maximální eliminace negativních zásahů do půdního profilu v případě provádění hospodářských zásahů. To znamená především zásadní omezení a v porostech s významným výskytem ZCHD úplné vyloučení mechanické přípravy půdy při zalesňování (tedy naprosté vyloučení orby, nebo frézování a nahrazení manuální přípravou. Jako možná alternativa se nabízí pomístná jamková příprava půdy, případně štěrbinová sadba. Zvýšenou opatrnost na poškození půdního povrchu je nutné věnovat i při vyklizování klestu a při vyklizování dříví z porostu a to jak při mýtních těžbách, tak při výchovných zásazích. Další důležitou zásadou je omezování šíření a odstraňování invazních druhů dřevin (v současnosti je to zejména trnovník akát, střemcha pozdní, pajasan žláznatý, javor jasanolistý, náletová borovice lesní v stanovištně původních DB porostech a bylin (celík obrovský, hvězdnice kopinatá, netýkavka malokvětá). Ve zvýšené míře se v NPP zmlazuje také lípa srdčitá, která činní porosty hustými a pauperizujícími bylinné patro. Tu je také nutné potlačovat. K zachování rozlohy evropsky významných stanovišť je nutné omezit vysazování borovice lesní na biotopech dříve patřících doubravám. Mezi hlavní zásady péče o rostliny patří regulace zvěře na území NPP. Nutné je snížení tlaku prasete divokého na území NPP. Proto je hlavní zásadou mysliveckého obhospodařování tohoto druhu zvýšená intenzita lovu. d) Péče o živočichy Zvláštní péči je nezbytné věnovat především mikropopulacím okáče jílkového , který vyžaduje rozvolněné porosty s živnými rostlinami Carex fritschii, C. montana, C. curvata, C. michelii a ostrůvkovitě vyvinutým keřovým patrem. Proto je nezbytné udržovat porosty rozvolněné a to i aktivním managementem. K zachování živných rostlin v minulosti přispívala pastva, hrabání steliva i travaření. Zavedení těchto managementových aktivit by mělo částečně eliminovat eutrofizaci území a nástup nitrofilních druhů. Na stanoviště řídkých porostů jsou vázány i další zejména saproxylofágní druhy hmyzu. Proto je vhodné na pasekách ponechávat výstavky do jejich fyzického rozpadu, udržovat rozvolněné porosty a při nahodilých těžbách neodstraňovat stromy, ve kterých se tyto zvláště chráněné druhy živočichů vyskytují. Doupné stromy je nutné ponechávat také pro šplhavce, kteří se v území vyskytují.

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) Lesy Podrobný výčet a formulování doporučených a plánovaných zásahů na PUPFL dílčí plochy č. 1 (lesní plocha) obsahuje Tabulka č. T2. (Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území). Dílčí plocha č.1 (lesní porost) je zakreslena v příloze M3 (Dílčí plochy NPP Hodonínská Dúbrava). b) Vodní plochy Během platnosti tohoto plánu péče se o asanačních ani regulačních managementových zásazích na

17


vodní ploše č. 2 neuvažuje. Nicméně dílčí plocha bude sledována a v případě zjištění negativního vývoje je možné výše uvedená (viz 3.1.1. b) managementová opatření provést. Dílčí plocha č.2 (Vodní plocha) je zakreslena v příloze M3 (Dílčí plochy NPP Hodonínská Dúbrava).

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo NPP Hodonínská Dúbrava je vymezeno viz přílohy M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPP Hodonínská Dúbrava), M1b (Ortofotomapa s vyznačením území NPP Hodonínská Dúbrava) a v příloze M2 (Katastrální mapa s vyznačením území NPP Hodonínská Dúbrava). V ochranném pásmu je nutné eliminovat činnosti, které by mohly vést k poškozování zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Jelikož je v ochranném pásmu zvýšený výskyt kriticky a silně ohrožených druhů, je nutné, aby hospodařící subjekt všechny zásahy do ochranného pásma konzultoval s příslušným orgánem ochrany přírody, který takový zásah povolí pouze v případě, kdy nedojde k poškození zvláště chráněných druhů a jejich biotopů. Činnosti v ochranném pásmu, které je nutné konzultovat s OOP, jsou zejména obnovní těžba, příprava půdy pro zalesnění a použití chemických prostředků. Nelze však vyloučit, že i další činnosti v lese mohou poškodit ZCHD. Proto je vhodné konzultovat i další činnosti, tak aby se předešlo nadměrnému poškozování ZCHD a jejich biotopů.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Pro období platnosti plánu péče o NPP se navrhuje: a) zaměření hranic rezervace podle reálné situace korespondující s vymezením PUPFL b) vyznačení hranic NPP hraničními tabulemi, hraničníky a hraničním pruhovým značením, vymezujícím v terénu hranici NPP na základě přesného geodetického zaměření c) instalace informačních tabulí d) průběžná kontrola chybějících nebo poškozených hraničních a informačních tabulí, průběžná kontrola stavu hraničníků a hraničního pruhového značení vymezujících v terénu hranici NPP a jejich údržba a obnova

3.4 Návrhy potřebných administrativně správních opatření v území Tento plán péče je podkladem pro vyhlášení národní přírodní památky.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností V současnosti se v území NPP nachází tři turisticky značené cesty (modrá, žlutá, červená). Přes území NPP jsou vymezeny i okružní jezdecké stezky a naučná stezka Lesů České republiky, s.p.. Při záměru vymezení dalších turisticky značených ploch v území NPP je nutné zajistit součinnost tak, aby nedocházelo k poškozování předmětů ochrany.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Pro území NPP Hodonínská Dúbrava se navrhuje výroba tématicky zaměřených informačních panelů s informacemi o cennosti území a způsobech hospodaření podporujících druhovou diverzitu v tomto území. Informační panely rozmístěné u turisticky značených tras tak mohou vhodně doplnit naučnou stezku Dúbrava. V období platnosti plánu péče bude vhodné vypracovat návrh systému distribuce informačních panelů a následně je podle tohoto návrhu umístit.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V území NPP bude po dobu platnosti plánu péče přednostně zabezpečen průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech nebo oborech: a) inventarizace vyšších rostlin a to i v ochranném pásmu b) inventarizace vybraných skupin entomofauny

18


c) monitoring prováděných managementových opatření d) monitoring hlavních předmětů ochrany

19


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce)

Jednorázové a časově omezené zásahy Vyznačení hranic NPP Zpracování návrhu, výroba a umístění infopanelů Zpracování inventarizačních průzkumů Obnova a tvorba tůní Celkem Opakované zásahy Likvidace invazních druhů rostlin a dřevin Opravy značení hranice NPP Monitoring Celkem Náklady celkem

Odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za jednotku (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

cca 34 km

100 000

5 ks

75 000

2 ks 5 ks

160 000 250 000 585 000

30 ha/2x za 9 let 5x za 9 let 2x10 skupin

15 000 za ha 30 000 za zásah 50 000 za skupinu

900 000 150 000 1 000 000 2 050 000 2 635 000

4.2 Použité podklady a zdroje informací Planeta, 2006: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, ročník XIV, č. 9/2006. POLENO, Z., VACEK, S. (2007): Pěstování lesů – teoretická východiska pěstování lesů, ministerstvo zemědělství, Praha. PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L., 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky – Obratlovci - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha. PROCHÁZKA F., 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. PŘÍLOHA Č. 614 k NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 132/2005 Sb. Evropsky významná lokalita Hodonínská doubrava PIŠTĚK, J., 2005: Plán péče o PR Stupava na období 2006 – 2016

Na zpracování plánu péče se připomínkami podíleli doc. Ing. Radomír Řepka, Ph.D., RNDr. Jiří Sladký a Mgr. Jan Roleček, Ph.D.

20


4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka

obsah zkratky

Agentura ochrany přírody a krajiny České AOPK ČR republiky critically endangered (kriticky ohrožený CR druh) EN endangered (ohrožený druh) EVL evropsky významná lokalita International Union for Conservation of IUCN Nature (Světový svaz ochrany přírody) KN

katastr nemovitostí

KO

kriticky ohrožený druh

LHP

lesní hospodářský plán

NPP O NT OP PO PUPFL SLT SO VU ZCHÚ

národní přírodní památka ohrožený druh Near threatened (téměř ohrožený) ochranné pásmo ptačí oblast pozemek určený k plnění funkcí lesa soubor lesních typů silně ohrožený druh vulnerable (zranitelný druh) zvláště chráněné území

předpis definující zkratku

Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky Vyhláška č. 395/1992 Sb. Vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Vyhláška č. 395/1992 Sb. Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů Vyhláška č. 395/1992 Sb. Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

V textu plánu péče jsou dále použity zkratky lesních dřevin podle přílohy č. IV ve vyhlášce č.84/1995 Sb., o lesním hospodářském plánování.

21


5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území............................................................................ 2 1.1 Základní identifikační údaje ....................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ................................................................................................. 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ...................................... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ........................................................................ 2 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ................................................................. 2 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................... 2 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .................................................................................................. 3 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu .............................................. 3 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav................................................................. 3 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ................................. 4 1.9 Cíl ochrany ...................................................................................................................... 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany .............................. 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ...................................... 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti....................................................................... 9 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ..................... 10 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch................................. 10 2.4.1 Základní údaje o lesích .......................................................................................... 10 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ......................................... 12 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup................................................................................................................................... 13 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize.................. 14 3. Plán zásahů a opatření .......................................................................................................... 15 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ............................ 15 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ...................... 15 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .................................... 17 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................... 18 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ........................................................................... 18 3.4 Návrhy potřebných administrativně správních opatření v území .................................. 18 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ................. 18 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ............................................................................. 18 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ....................... 18 4. Závěrečné údaje.................................................................................................................... 20 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ............................................................................................................ 20 4.2 Použité podklady a zdroje informací ............................................................................. 20 4.3 Seznam používaných zkratek ........................................................................................ 21 5. Obsah .................................................................................................................................... 22

22


Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy: Mapy M1.a M1.b M2a M2b M3 M4 M5

- Orientační mapa s vyznačením území Národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava - Ortofotomapa s vyznačením území Národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava - Katastrální mapa s vyznačením území Národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava - Jednotlivé mapové listy katastrální mapy (1 – 65) - Dílčí plochy Národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava - Lesnická mapa typologická Národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava - Stupně přirozenosti lesních porostů v Národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava

Tabulky T1 - Vymezení území NPP Hodonínská Dúbrava podle současného stavu katastru nemovitostí T2 - Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v NPP Hodonínská Dúbrava

23

Plán péče o Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava na období

Recommend Documents