Plán péče o Národní přírodní památku Dunajovické kopce

Plán péče o Národní přírodní památku Dunajovické kopce na období 2013-2019

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI PÁLAVA

Plán péče o Národní přírodní památku Dunajovické kopce na období 2013 - 2019

1


1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu: vydal: číslo: datum platnosti: datum účinnosti:

národní přírodní památka Dunajovické kopce Vyhláška MŽP 202/2013 23. 7. 2013 1. 8. 2013

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres:

Jihomoravský kraj Břeclav

obec s rozšířenou působností třetího stupně:

Mikulov

obec s pověřeným obecním úřadem:

Mikulov

obec:

00283045 Brod nad Dyjí 00283070 Březí 00283118 Dobré Pole 00283126 Dolní Dunajovice

katastrální území:

612642 Brod nad Dyjí 613908 Březí u Mikulova 627259 Dobré Pole 628964 Dolní Dunajovice

Vymezení Národní přírodní památky Dunajovické kopce (dále rezervace) je uvedeno v příloze M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce) a M1b (Ortofotomapa s vyznačením území NPP s vyznačením území Dunajovické kopce).

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 612642 Brod nad Dyjí číslo parcely (KN) 4030/1

druh pozemku dle způsob využití pozemku číslo listu KN dle KN vlastnictví ostatní plocha

neplodná půda

474

výměra parcely celková (m2)

výměra parcely v ZCHÚ (m2)

31040

31040

4030/2

vinice

10001

517

517

4030/3

vinice

10001

782

782

4030/4

vinice

10001

10420

10420

4030/5

vinice

10001

15570

15570

4030/6

vinice

10001

5342

5342

4030/7

vinice

10001

738

738

4030/8

vinice

10001

785

785

4030/9

vinice

10001

10220

10220

2


číslo parcely (KN) 4227

druh pozemku dle způsob využití pozemku číslo listu KN dle KN vlastnictví



ostatní plocha

neplodná půda

474

30832

30832

4228

ostatní plocha

jiná plocha

10001

1005

1005

4229 Celkem

ostatní plocha

neplodná půda

474

78304

78304 185555

Katastrální území: 613908 Březí u Mikulova číslo parcely (KN) 6895

druh pozemku dle způsob využití pozemku číslo listu KN dle KN vlastnictví lesní pozemek



247

12745

12745

6896

ostatní plocha

jiná plocha

1148

24436

24436

6897 Celkem

ostatní plocha

neplodná půda

60000

2248

2248 39429

Katastrální území: 627259 Dobré Pole číslo parcely (KN) 802

druh pozemku dle KN

způsob využití pozemku dle KN

číslo listu vlastnictví



trvalý travní porost

60000

109181

109181

803


60000

2783

2783

804


60000

8641

8641

805


60000

14361

14361

829


60000

139617

139617

837


60000

100115

100115

962(část)

ostatní plocha

ostatní komunikace

10001

2442

818

963(část) Celkem

ostatní plocha

neplodná půda

10001

3276

1171 376687

Katastrální území: 628964 Dolní Dunajovice číslo parcely (KN) 3614

druh pozemku dle KN


číslo listu výměra parcely vlastnictví celková (m2)



1407

114679

114679

6629(část)


1407

29863

27778

6674


1353

142100

142100

7197(část)

ostatní plocha

7216(část) Celkem


ostatní komunikace

10001

7811

1115

926

30328

27720 313392

Vymezení katastrálních parcel NPP Dunajovické kopce je uvedeno v přílohách M2a až M2e (Katastrální mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce)

3


Ochranné pásmo Katastrální území: 627259 Dobré Pole číslo parcely (KN) 838 celkem

druh pozemku dle KN




60000

7060




výměra parcely v ZCHÚ (m2) 7060 7060

Katastrální území: 628964 Dolní Dunajovice číslo parcely (KN) 6629

druh pozemku dle KN

6642 6693




1407

29863

2085

ostatní plocha

10001

1058

1058

1407

ostatní komunikace


110932

110932

6709(část)

ostatní plocha

ostatní komunikace

10001

5871

2079

7217

ostatní plocha

ostatní komunikace

10001

3621

3621

1407

3477

3477 123252

7218


celkem

Vymezení katastrálních parcel ochranného pásma NPP Dunajovické kopce je uvedeno v přílohách M2a až M2e (Katastrální mapa NPP Dunajovické kopce).

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma druh pozemků

způsob využití pozemků

lesní pozemky trvalé travní porosty ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

vinice neplodná půda jiná plocha ostatní komunikace

celkem

plocha v ZCHÚ (ha) 1,2700 68,7 4,4374 14,3595 2,5441 0,19 91,5

plocha v OP (ha) --12,3554 ------0,6758 13,03

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Natura 2000 evropsky významná lokalita (EVL)

Dunajovické kopce, CZ0622218

EVL Dunajovické kopce je uvedena v příloze M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce).

1.6 Kategorie IUCN kategorie IUCN

IV. řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ dle zřizovacího předpisu Ochrana zachovalé stepní vegetace s chráněnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů.

4


1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Ekosystémy podíl plochy v popis biotopu společenstva ZCHÚ (%) 1 Nejsušší a nejteplejší polohy s mělkou vrstvou půdy T3.3B Panonské sprašové stepní trávníky na místech, která nebyla v minulosti zemědělsky využívána, na hlubších černozemích nebo pararendzinách na spraši. 48 Mírnější svahy různé expozice, půdy středně T3.4D Širokolisté suché trávníky bez hluboké, nejčastěji na mělčích sedimentárních význačného výskytu vstavačovitých a bez horninách křídy a spraších. jalovce obecného (Juniperus communis) 1 Výslunné svahy na různých typech hornin a půdách K4B Nízké xerofilní křoviny - porosty s o různé mocnosti, vyvíjejí se na místech po delší mandloní nízkou (Prunus tenella) dobu neobhospodařovaných. 1 Terénní hrany a meze na různých typech hornin a K4C Nízké xerofilní křoviny, sekundární půdách o různé mocnosti, vyvíjejí se na místech po porosty s třešní křovitou (Prunus delší dobu neobhospodařovaných. fruticosa) a růží bedrníkolistou (Rosa spinosissima) název společenstva

B. Druhy rostlin název druhu mandloň nízká (Prunus tenella) pelyněk Pančicův (Artemisia pancicii) katrán tatarský (Crambe tataria)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ početně silné populace, stovky jedinců tři mikropopulace, desítky jedinců v každé z populací stovky jedinců, velmi roztroušeně

srpice karbincolistá do 50 jedinců (Serratula lycopifolia)

stupeň ohrožení KO, CR

KO, CR

KO, EN

KO, CR

popis biotopu druhu Převážně jihozápadně a jižně orientované výslunné svahy zejména ve střední části území, ale také poblíž vrcholu Jánské hory a západně od vrcholu Liščího kopce, na spraších a vápnitých půdách Stepní trávníky, pouze Liščí kopec, jižní část území a okraj východně exponovaných teras Suché výslunné stepní stráně, meze, úhory, nejvíce na svazích jižně i severně od mechanicky sečené louky, ale i západně od torza křížku severně exponované terasy v horní části svahu nad sečenou loukou

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. Typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 40A0 Kontinentální opadavé křoviny

podíl popis biotopu typu přírodního stanoviště plochy (%) 48 Zapojené až mezernaté obvykle druhově bohaté trávníky s dominancí kostřavy valiské, k. žlábkaté, některých kavylů, válečky prapořité, sveřepu vzpřímeného a s výskytem širokolistých vytrvalých bylin. 1 Husté, nízké křoviny tvoří zejména malolisté druhy skalníků, třešeň křovitá, mandloň nízká dále pak růže, trnky a hloh. V podrostu převládají světlomilné a teplomilné byliny.

B. Evropsky významné druhy název druhu katrán tatarský

aktuální početnost stupeň nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ stovky jedinců EN 5

popis biotopu druhu suché výslunné stepní stráně, meze, úhory, celé


název druhu

aktuální početnost stupeň nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ

(Crambe tataria) pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii) srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia)

desítky jedinců ve třech mikropopulacích

CR

do 50 jedinců

CR

popis biotopu druhu území NPP, nejvíce na svazích jižně i severně od sečené louky, a západně od torza křížku pouze na Liščím kopci, zcela v jižní části území a na okraji východně exponovaných teras s akáty, suché výslunné stráně severně exponované terasy v horní části svahu nad sečenou loukou

Údaje o výskytu typů přírodních stanovišť a evropsky významných druhů jsou uváděny na základě dat uložených v databázích AOPK ČR, dat mapování druhů Natura 2000 a podle údajů z vlastního pozorování pracovníků Správy CHKO Pálava. Údaje o stupni ohrožení byly získány z Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky, z Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky, Obratlovci a z Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí.

1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem péče o toto zvláště chráněné území je: a) zachování stepních společenstev a zlepšení jejich stavu vhodným způsobem managementu b) ochrana biodiverzity území na úrovni chráněných a významných rostlinných a živočišných druhů c) obnova autoregulačních funkcí přírody, narušených částí území a vyloučení nevhodných lidských zásahů do přírodního prostředí d) eliminace negativních vlivů ruderálních a invazních druhů rostlin

6


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Národní přírodní památka Dunajovické kopce se nachází v Jihomoravském kraji, okrese Břeclav. Leží přibližně 7 km severozápadně od města Mikulov a 2 km západním směrem od obce Dolní Dunajovice. Jedná se o hřbet táhnoucí se ve směru od severu na jih. Zasahuje do katastrálního území obcí Dolní Dunajovice, Dobré pole, Březí a Brod nad Dyjí. Nejvyšším bodem je vrchol Jánské hory dosahující nadmořské výšky 285 m n. m. Geologická stavba Dunajovických kopců a jejich okolí je velmi jednotvárná. Celý hřeben je budován miocenními sedimenty karpatské předhlubně. Převažujícím geologickým podložím pahorkatinné části oblasti je vnější flyš. Tvoří jej různé vápnité jíly, jílovce, pískovce, slepence a menilitové břidlice. Nejrozšířenější horninou flyšového pásma jsou v této oblasti slídnaté a vápnité pískovce, jemně až středně zrnité, polozpevněné až pevné. Pedologicky leží území NPP Dunajovické kopce v černozemní oblasti. Nejrozšířenějším půdním typem na neogenních píscích jsou arenické černozemě, v místech se zachovalou vrstvou spraše se vyskytují typické černozemě. Na svazích a hřebenech je nahrazují erozní typy těchto půd. Podle fytogeografického členění České republiky leží řešená lokalita v oblasti Panonského termofytika. Zahrnuje zde podokres 17a Dunajovické kopce, který je součástí fytogeografického okresu 17. Mikulovská pahorkatina. Geobotanická mapa ČSSR uvádí jako rekonstruovanou přirozenou vegetaci na vlastním hřebeni Dunajovických vrchů šípákové doubravy a skalní lesostepi obklopené subxerofilními doubravami. Je možné se domnívat, že strmé svahy vrchů před odlesněním kryla mozaika společenstev dřínových doubrav a sprašových doubrav. Vegetace je tvořena mozaikou širokolistých a úzkolistých suchých trávníků, suchých bylinných lemů a nízkých xerofilních křovin. Z hlediska soustavy Natura 2000 je významný výskyt populace druhu srpice karbincolisté (Serratula lycopifolia) vázané pouze na severně orientovaný svah nad viniční tratí Danielsbergen. Na stejném místě roste také bažanka vejčitá (Mercurialis ovata) a hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus). Liščí kopec je převážně zalesněn trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia), ovšem ve vrcholových partiích převládají porosty hodnotných a zachovalých úzkolistých trávníků. Vegetace v trati Staré je tvořena převážně širokolistými suchými trávníky, vysokými křovinami a porosty suchých bylinných lemů. Trať „Staré“ je stejně jako celé Dunajovické kopce významnou lokalitou katránu tatarského (Crambe tataria) druhou nejbohatší v ČR. Liščí kopec (jižní část území) je pak v současnosti nejbohatší lokalitou pelyňku pančićového (Artemisia pancicii) v ČR. Vyskytují se zde i další druhy chráněné legislativou ČR, příp. ohrožené, např. hvězdnice chlumní (Aster amellus), kosatec nízký (Iris pumila), len chlupatý (Linum hirsutum), vstavač vojenský (Orchis militaris), kavyl sličný (Stipa pulcherrima). Lokalita je jednou ze tří posledních v ČR s výskytem mandloně nízké (Prunus tenella). Také vegetace teplomilných úhorů hostí řadu vzácných a ohrožených plevelných ale i ruderálních druhů: hojník chlumní (Sideritis montana), topolovku bledou (Alcea biennis), kamejku lékařskou (Lithospermum officinale), černýš rolní (Melampyrum arvense), piplu osmahlou (Nonea pulla), celou řadu záraz (Orobanche sp.), řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne), sveřep japonský (Bromus japonicus), večernici smutnou (Hesperis tristis), oman mečolistý (Inula ensifolia), žebřici pyrenejskou (Libanotis pyrenaica), hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides). Celkem bylo v území zaznamenáno 380 druhů cévnatých rostlin. V území se vyskytuje řada významných druhů živočichů. Z ptáků např. krutihlav obecný (Jynx torquilla), strnad luční (Miliaria calandra), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), brkoslav severní (Bombycilla garrulus), dudek chocholatý (Upupa epops), holub hřivnáč (Columba palumbus), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) a mnoho dalších. Ze savců sysel obecný (Citellus citellus), dříve tchoř stepní (Mustela eversmannii), křeček polní (Cricetus cricetus) a jiní. Z plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Z entomologického hlediska jde o významnou lokalitu, na niž se však některé druhy bezobratlých díky izolovanosti území nestihly vrátit. Jejich opětovný výskyt je ale spíše otázkou času. Některé druhy by také bylo možné reintrodukovat. Prozatím je i bez inventarizačního průzkumu možné předpokládat výskyt celé řady druhů, např. majkovití brouci (rod Meloe), tesaříci z rodu Dorcadion sp., krajník zlatotečný (Calosoma 7


auropunctatum), svižník německý (Cicindela germanica), kteří se po ukončení intenzivního hospodaření a masivního používání agrochemikálií po desítkách let opět vrátili do jihomoravské přírody. Keřové formace jsou významnými hostitelskými mikrobiotopy pro celou řadu ochranářsky cenných druhů hmyzu. Na okusovaných hlozích (Crataegus sp.) se vyvíjí „naturový“ motýl bourovec trnkový (Eriogaster catax). Na křovinné formace je vázána celá řada zajímavých teplomilných xylofágů, např. krasec (Anthaxia olympica), krasec (Agrilus aurichalceus), atd. Mnoho dalších významných druhů se vyvíjí např. v obou druzích brslenů, např. velmi vzácný tesařík (Obriopsis bicolor), jehož výskyt na lokalitě je vysoce pravděpodobný.

A. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu

bažanka vejčitá (Mercurialis ovata) hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus) katrán tatarský (Crambe tataria) len chlupatý pravý (Linum hirsutum subsp. hirsutum) mandloň nízká (Prunus tenella) pelyněk Pančićův (Artemisia pancicii) srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia) česnek hranatý (Allium angulosum) hlaváček jarní (Adonis vernalis) koniklec velkokvětý (Pulsatila grandis) kosatec nízký (Iris pumila) len žlutý (Linum flavum) oman německý (Inula germanica) sesel pestrý (Seseli pallasii) šater latnatý (Gypsophila paniculata) topolovka bledá (Alcea biennis) violka obojetná (Viola ambigua) vstavač nachový (Orchis purpurea) vstavač vojenský

aktuální početnost nebo popis biotopu druhu vitalita populace v ZCHÚ Kriticky ohrožený druh (KO) stabilní nevelká populace jediné místo výskytu v horní části S orientovaných svahů nad sečenou loukou vzácný výskyt, slabá Jánská hora, výslunné travnaté a křovinaté populace stráně stovky jedinců, velmi roztroušeně

suché výslunné stepní stráně, meze, úhory, území NPP, nejvíce na svazích jižně i severně od sečené louky, a západně od torza křížku tři vitální populace, desítky pouze na Liščím kopci, na severovýchodně jedinců orientovaném svahu, také nad okrajem akátového porostu a v úpadu severně od akátiny početné populace, stovky převážně na jihozápadně a jižně orientovaných jedinců svazích zejm. ve střední části území, ale také poblíž vrcholu Jánské hory a v úpadu západně od vrcholu Liščího kopce tři mikropopulace, desítky pouze na Liščím kopci, zcela v jižní části území jedinců v každé z populací a na okraji východně exponovaných teras s akáty, suché výslunné stráně populace do 50 jedinců severně exponované terasy v horní části svahu nad sečenou loukou Silně ohrožený druh (SO) roztroušeně, jedinci východní úpatí severní části Liščího kopce, vlhčí louky silná populace, desítky jediná lokalita zcela v jižní části NPP poblíž jedinců jižního okraje akátiny, suché výslunné stráně nevelká, avšak stabilní jižní část Liščího kopce, suché výslunné stráně populace tři větší populace, desítky na vrcholu Jánské hory a také v nejjižnější části jedinců území, kamenité pahorky desítky vrchol jižního Liščího kopce, suché výslunné stráně slabá populace, jedinci na malé mezi v sedlem mezi Růžovou a Jánskou horou, suché výslunné stráně, světlé křoviny slabá populace, jedinci okolí kříže v severní části Liščího kopce, suché výslunné stráně stabilní populace, desítky jižní část Liščího kopce, suché výslunné stráně dostatečně vitální, desítky až stovky desítky

pouze v nejsevernější části NPP v horní části jižně exponovaného svahu roztroušeně na suchých výslunných stráních

jedinci

pouze v okolí křížku, sušší louky, křoviny

jedinci

okolí křížku a Liščího kopce, sušší louky 8


název druhu (Orchis militaris) zvonek boloňský (Campanula bononiensis) hvězdnice chlumní (Aster amellus) hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) kavyl Ivanův (Stipa pennata) kavyl sličný (Stipa pulcherrima) kozinec rakouský (Astragalus austriacus) kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis) len tenkolistý (Linum tenuifolium) oman oko Kristovo (Inula oculus-christi) sasanka lesní (Anemone sylvestris) třemdava bílá (Dictamnus albus)

zvonek sibiřský (Campanula sibirica)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ jedinci, roztroušeně

popis biotopu druhu

Velká slunečná, křoviny a kamenité stráně

Ohrožený druh (O) roztroušeně, tisíce na celém území NPP, nejpočetněji v severní polovině území, suché výslunné stráně více populací, stovky jedinců vrchol Jánské hory, severně exponované svahy nad mechanicky sečenou loukou a jižní Liščí kopec, suché výslunné stráně stovky, roztroušeně jižní část NPP, Liščí kopec, Velká slunečná a Růžová hora, suché výslunné stráně jedna lokalita výskytu, jen v jižní části Liščího kopce, suché výslunné desítky stráně slabá populace, stabilní v okolí torza křížku, suché výslunné stráně nevelká populace, desítky

Liščí kopec, suché výslunné stráně

desítky

Liščí kopec, severně od porostu akátu, suché výslunné stráně suché výslunné stráně, roztroušeně

jedinci rozsáhlé populace, desítky více jak 5 oddělených populací, celkem stovky jedinců

jedinci

na jihozápadním a severním úpatí kopce Velká slunečná a Liščí kopec, suché louky, světlé lesy vrchol Jánské hory, mez pod vyhloubenou jámou, severně orientované terasy nad sečenou loukou, vrchol Liščího kopce a nejjižnější část NPP u akátiny, světlé lesní okraje, křoviny lesostepi výslunné stráně, lesostepi

B. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu

kudlanka nábožná Mantis religiosa strnad luční Miliaria calandra sysel obecný Spermophilus citellus

drozd cvrčala (Turdus iliacus) ještěrka obecná (Lacerta agilis) kalous pustovka (Asio flammeus) krutihlav obecný (Jynx torquilla) křeček polní (Cricetus cricetus) křepelka polní (Coturnix coturnix)

aktuální početnost nebo popis biotopu druhu vitalita populace v ZCHÚ Kriticky ohrožený druh (KO) relativně hojně travnaté plochy s rozvolněnými porosty křovin, či solitérními keři hnízdění 20 párů otevřené plochy s keři ve střední části chráněného území jedinci krátkostébelné stepní lokality, nalezeny již jen stopy pobytu nevelké kolonie přímo v chráněném území Silně ohrožený druh (SO) jedinci křoviny, při severním úpatí Velké slunečné stovky jedinců

sušší otevřené lokality, hojná na celém území NPP přelety, příležitostně využívá území k odpočinku a lovu listnaté lesy

pár jedinci

otevřené plochy na západním okraji chráněného území otevřené plochy v severní část území

jedinci do 5 hnízdících párů

9


název druhu lelek lesní (Caprimulgus europaeus) pěnice vlašská (Sylvia nisoria) ropucha zelená (Bufo viridis) slepýš křehký (Anguis fragilis) žluva hajní (Oriolus oriolus) bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) čmelák Bombus sp. chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi) koroptev polní (Perdix perdix) majka Meloe sp. moták pochop (Circus aeruginosus) mravenec Formica sp. otakárek fenyklový (Papalio machaon) otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) ropucha obecná (Bufo bufo) rorýs obecný (Apus apus) slavík obecný (Luscinia megarhynchos) ťuhýk obecný (Lanius collurio) vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ výjimečně jedinci

na zemi, v koruně vzrostlé třešně

více jak 30 hnízdících párů

křovinaté biotopy na celém území NPP

jedinci

nelesní biotopy

jedinci

nelesní i lesní biotopy

hnízdění 5 párů

vzrostlé stromy na mezích

popis biotopu druhu

Ohrožený druh (O) do 20 hnízdících párů rozvolněné plochy s řídkými porosty keřů relativně hojně

otevřená stanoviště

vzácně

stepní lokality s řídkou vegetací

více párů

malá populace

především okraje porostů křovin a rozvolněné porosty stepní lokality s řídkou vegetací, zejména Liščí kopec v blízkosti chráněného území hnízdí, pravidelně do něj však zalétá za potravou výskyt na celém území, jednotlivá mraveniště se vyskytují roztroušeně lesostepní lokality

malá populace

lesostepní lokality

jedinci

otevřená stanoviště na okrajích chráněného území zalétají za potravou, hnízdí v okolí lidských sídel křovinaté porosty, západní úpatí svahu pod Jánskou horou řídké porosty křovin na jihozápadně od zterasovaného kopce Velká slunečná zalétá za potravou, hnízdí v okolí lidských sídel

jedinci hnízdící pár mnoho populací

jedinci 5 párů hnízdění 20 párů desítky

Přehled zvláště chráněných druhů hub, rostlin a živočichů je uváděn na základě dat uložených v databázích AOPK ČR, dat poskytnutých externisty, dat mapování druhů Natura 2000 a podle údajů z vlastního pozorování pracovníků AOPK ČR, Středisko Brno a Správy CHKO Pálava.

2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) Ochrana přírody Počátky ochrany přírody v území dnešní NPP jsou datovány do roku 1946, kdy byly jižní svahy Liščího vrchu (kóta 284) vyhlášeny jako přísná botanická rezervace vyhláškou Okresní správní komise v Mikulově č. 8963/1-VII z 10. května 1946. Zbývající část hřebene Dunajovických kopců byla chráněna jako tzv. částečně chráněné území, kde bez svolení státního památkového úřadu nesměla být žádná plocha nově zalesňována, nesměly být vysazovány sady, otevírány lomy a zaorávány pastviny. Vyhláškou Okresního národního výboru v Břeclavi č. 1454 z 27. 9. 1990 bylo území Dunajovických kopců označeno jako chráněný přírodní výtvor. Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se

10


provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen zákon) ze dne 11. června 1992 bylo území Dunajovických kopců převedeno do kategorie národní přírodní památka pod názvem Národní přírodní památka Dunajovické kopce. Nařízením vlády 132/2005 Sb., příloha č. 557 bylo území NPP zařazeno do národního seznamu evropsky významných lokalit jako Evropsky významná lokalita (EVL) Dunajovické kopce (CZ0622218).

b) Lesní hospodaření Charakter přírodních podmínek (především velmi úrodné půdy) v území a vývoj osídlení znamenaly spíše orientaci obyvatelstva na pěstování zemědělských plodin, než zaměření se na produkty lesního hospodářství. Pouze značná potřeba sloupků pro účely zakládání a údržbu zdejších rozsáhlých vinic způsobila, že malá část výměr byla určena pro založení lesíků s téměř výhradním zastoupením trnovníku akátu. Tyto většinou nevelké porosty však na některých lokalitách do současné doby působí potíže a prostředky na redukci náletů a kořenových výmladků, případně následné pařezové výmladnosti, významně navyšují finanční náklady při péči o území, protože pouhá asanace nebývá zcela účinná a je tedy třeba v dalších několika letech důsledně eliminovat silnou regenerační schopnost tohoto druhu až do úplného potlačení výmladnosti. Existence těchto akátových lesíků zde stejně jako na jiných lokalitách sebou přinesla známé důsledky. Chemismus půdy byl pozměněn látkami, které trnovníky během celého období růstu produkují. Znemožnily tím nejen normální růst citlivých druhů, ale množství symbiotických bakterií v hlízkách na kořenech trnovníků po odumření jedince uvolnilo do půdy nahromaděný dusík a půda se tak často na dlouho dobu stala příznivým prostředím pouze pro omezený počet nitrofilních druhů. Tento negativní efekt dlouhodobě mění celkový charakter stanoviště a znemožňuje úspěšný návrat xerofilních druhů. Pouze pečlivě realizovaná opatření mohou zaručit postupný vývoj zpět k druhově bohatým porostům mozaiky suchých trávníků a bylinných lemů.

c) Zemědělské hospodaření Původní zemědělci, kteří toto území před staletími odlesnili, ponechávali mozaikovitě rozmístěná místa s původní vegetací a především po velmi dlouhou dobu hospodařili pouze extenzivním způsobem. Postupně přecházeli od pouhé pastvy a sečení odlesněných ploch k pěstování zemědělských plodin vhodných pro tuto oblast. Výslunné části svahů orientované na jihovýchod a jihozápad společně s příznivými klimatickými a geologickými podmínkami předurčovaly toto území k pěstování vinné révy i teplomilných ovocných dřevin. Stejně jako v minulosti je i v současné době část svahů Dunajovických kopců pokryta vinohrady. Výrazný rozdíl je však ve způsobu hospodaření na nich, který je s dřívějším stavem nesrovnatelný. Po druhé světové válce nastal v souvislosti s odsunem původního obyvatelstva a následnou kolektivizací zemědělství nejdůležitější zlom. Mnoho hektarů zemědělských pozemků bylo zcela opuštěno. Avšak noví obyvatelé velké výměry pozemků do té doby využívaných k pěstování révy brzy začali znovu obhospodařovat. Zbylé části území zůstaly ležet ladem. Nebyly vhodné k intenzivnímu plošnému obdělávání pomocí mechanizace. Celé Dunajovické kopce se kromě zavedených vinic staly bezzásahovým územím, kterému nebyla věnována přílišná pozornost. Vliv zemědělského hospodaření se na dlouhé desítky let stal minimálním, náhodným a neznatelným. Výjimkou jsou pokusy o zemědělské využití terasováním svahů Velké slunečné. V posledních letech je snaha napodobit zemědělské hospodaření managementovými opatřeními jako jsou sečení a pastva.

d) Myslivost Širší okolí NPP je tvořeno rozsáhlými intenzivně obhospodařovanými agrokulturami bez vhodných interakčních prvků, takže pro některé druhy zvěře je území NPP jediným vhodným biotopem, ve kterém nachází bezpečné útočiště a který umožňuje jeho úspěšnou reprodukci. V minulosti se zde vyskytovaly kolonie králíků divokých, které však byly zasaženy myxomatózou, což vedlo ke zdecimování zdejší populace a v současné době se zde vyskytuje tento druh pouze ve třech malých koloniích. Území NPP poskytuje útočiště i pro koroptev polní. V roce 2005 byla na celém území NPP vymezena oblast chovu koroptve polní. Hlavními druhy zvěře jsou zajíc polní, bažant obecný a srnec obecný. Od roku 2003 je území NPP zahrnuto do čtyř honiteb, a to podle katastrálních území. Území 11


NPP v k.ú. Brod nad Dyjí je součástí honitby Brod nad Dyjí, území NPP v k.ú. Dobré Pole je součástí honitby Dobré Pole, k.ú. Březí spadá do honitby K.Ú Březí a k.ú. Dolní Dunajovice je zahrnuto do honitby Dolní Dunajovice. Srnec obecný je loven převážně z mysliveckých zařízení. Na území NPP jsou pořádány společné lovy na zajíce polního a bažanta obecného.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Vyhláška ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., Příloha č. 557, Evropsky významná lokalita Dunajovické kopce LHP 2000 – 2009 pro LHC 1156 Židlochovice, Lesprojekt Brno, a.s., Brno, 2000 Lesní hospodářský plán s platností od 1.1.2000 do 31.12.2009 Územní plán sídelního útvaru Březí, Urbanistické středisko Brno spol. s r.o, Brno 1996 Územní plán obce Brod nad Dyjí, AR projekt Brno, Brno 1999 Územní plán obce Dobré Pole, AR projekt Brno, Brno 1997 Územní plán obce Dolní Dunajovice, Urbanistické středisko Brno spol. s r.o, Brno 1996 Rozhodnutí o uznání honitby k.ú. Březí č.j. ŽP-MYSL 5659/03-206.1/SE ze dne 14. 5. 2003 Rozhodnutí o změně honitby Brod nad Dyjí č.j. ŽP-MYSL 115/03-206/SE ze dne 26. 3. 2003 Rozhodnutí o změně minimálních a normovaných stavů v honitbě Dolní Dunajovice č.j. ŽP-MYSL 96/03-206/SE ze dne 12. 3. 2003 Rozhodnutí o změně honitby Dobré Pole č.j. MYS-070016/26/00/SEDM/002 ze dne 29. 8. 2007 Rozhodnutí o vymezení oblasti chovu koroptve polní č.j. JMK 368/2005/OŽPZ-HO ze dne 31. 3. 2005

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek/zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

35 – Jihomoravské úvaly 1156 - Židlochovice 1,27 ha 1. 1. 2000 – 31. 12. 2009 Lesy ČR, s. p., Lesní závod Židlochovice Polesí Velký Dvůr

Před komplexními pozemkovými úpravami byly lesní porosty na pozemku p.č. 6896 v k.ú Březí u Mikulova obhospodařovány Lesy České republiky, s.p. (Lesy ČR). Plocha takto vymezeného PUPFL činila 2,23 ha. Po dokončení komplexních pozemkových úprav je aktuální výměra PUPFL v NPP Dunajovické kopce 1,27 ha. PUPFL se však nachází na pozemku p.č. 6895 v k.ú. Březí u Mikulova a nikoliv na pozemku p.č. 6896 a právo hospodaření je svěřeno státnímu podniku Lesy ČR. Pozemek p.č. 6896 byl při komplexních pozemkových úpravách převeden do vlastnictví AOPK ČR.

A. Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů V NPR je vylišen 1 soubor lesních typů (SLT) 1X – dřínová doubrava. Současná výměra SLT převyšuje celkovou výměru PUPFL. Přirozená lesní skladba je určena dle Poleno & Vacek 2007. Přírodní lesní oblast: 35 – Jihomoravské úvaly kód název SLT přirozená dřevinná skladba SLT SLT 1X dřínová doubrava DBZ 20-60, DBP 10-60, HB 10, LP±10, BB±10, CER 0-10, JV±, dřín±, břek±, muk± Celkem

výměra (ha)

podíl (%)

3,49

100

3,49

100

Přehledné grafické rozlišení souboru lesních typů je uvedeno v příloze M3 (Soubory lesních typů NPP Dunajovické kopce).

12


B. Charakter přírodních podmínek lesních biotopů V NPP bylo vylišeno 1,27 ha lesních biotopů na PUPFL. kód název biotopu X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami lesní porosty celkem

% 100 100

C. Přirozenost lesních biotopů Hodnocení přirozenosti lesních biotopů bylo provedeno podle kritérií stanovených vyhláškou č. 60/2008 Sb., o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb, Hodnocení přirozenosti lesních biotopů je uvedeno v příloze č. I, tabulce G (Hodnocení přirozenosti lesních porostů v NPP Dunajovické kopce). V současné dřevinné skladbě je zastoupen pouze trnovník akát. dřevina zkratka

současné zastoupení

název

(ha)

Listnáče trnovník akát AK BŘK jeřáb břek DBP dub pýřitý DBZ dub zimní habr obecný HB lípa malolistá (lípa velkolistá) LP dřín dřín celkem

1,27 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,27

(%)

100 0 0 0 0 0 0 100

přirozené zastoupení (ha)

0,00 0,06 0,25 0,64 0,13 0,13 0,06 1,27

(%)

0 5 20 50 10 10 5 100

Přehledné grafické rozlišení přirozenosti lesních porostů je uvedeno v příloze M4 (Stupně přirozenosti lesních porostů NPP Dunajovické kopce).

D. Věková struktura porostů Porost na území NPP je ve věku 69 let. Aktuální stav věkových stupňů lesních porostů NPP je uvedený v příloze M5 (Porostní mapa NPP Dunajovické kopce ).

E. Vymezení dílčích ploch v lesích Lesy v NPP byly vymezeny jako dílčí plocha č.1 (Lesní porosty), uvedená v příloze M6 (Dílčí plochy NPP Dunajovické kopce s vyznačením výskytu zvláště významných druhů rostlin).

2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích V NPP jsou kromě plochy lesa (dílčí plocha č.1) vymezeny i následující dílčí nelesní plochy (č.2 až č.7), tvořené širokolistými suchými trávníky, vysokými mezofilními a xerofilními křovinami, nízkými xerofilními křovinami, ruderální bylinnou vegetací mimo sídla, úzkolistými suchými trávníky a porosty dřevin na nelesních pozemcích: označení a charakteristika plochy č. 2, Širokolisté suché trávníky

výmě ra (ha)

č. 3, Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny

23

42

popis plochy Zapojené až mezernaté trávníky s dominancí válečky prapořité nebo sveřepu vzpřímeného, v nižší vrstvě zpravidla s výrazným zastoupením kostřavy žlábkaté, vyskytují se především na úpatích a v dolních částech svahů na středně hlubokých až hlubokých půdách a dříve sloužily především jako pastviny pro dobytek. V jižní části rezervace na Liščím kopci a 140 m jihozápadně od něj se nachází 2 mikropopulace s pelyňkem Pančićovým. Husté často trnité křoviny, vysoké 2–5 m, mají vesměs více dominantních druhů jako jsou druhy hlohů, slivoň trnka, ptačí zob obecný a druhy rodu růže, rostou na čerstvě vlhkých až suchých půdách na rovinách i svazích všech orientací, jedná se

13


označení a charakteristika plochy

výmě ra (ha)

č. 4, Nízké xerofilní křoviny č. 5, Ruderální bylinná vegetace mimo sídla č. 6, Úzkolisté suché trávníky

1

č. 7, Porosty dřevin na nelesních pozemcích

17,5

2

6

popis plochy především o neobhospodařované meze, které zarostly křovinami Nízké křoviny s mandloní nízkou tvořící maloplošné porosty, rostou na výslunných svazích na půdách o různé mocnosti, na místech po delší dobu neobhospodařovaných Vegetace na louce se blíží ruderální bylinné vegetaci mimo sídla s častým zastoupením jednoletých nebo vytrvalých ruderálních a synantropních bylin, louka je každoročně sečena mechanizací Méně zapojené nízké trávníky s dominancí kostřavy walliské, ostřice nízké a druhů rodu kavyl, jako sekundární vegetace, vyvinuté na místech původních teplomilných doubrav, v minulosti využívaných jako pastviny, a na mělčích půdách. V jihozápadní části rezervace roste jedna populace s pelyňkem Pančićovým. Porosty s nepůvodními listnatými dřevinami s převahou trnovníku akátu, vyskytující se na nelesních pozemcích

Dílčí plochy s vyznačením výskytu zvláště významných druhů rostlin jsou uvedeny v příloze M6 (Dílčí plochy NPP Dunajovické kopce s vyznačením výskytu zvláště významných druhů rostlin).

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Péče o nelesní biotopy v podobě sečení, pastvy a vyřezávání dřevin nebyla v NPP Dunajovické kopce ve větší míře prováděna až od roku 1999. V důsledku neobhospodařování nelesních ploch do této doby došlo na nich ke značnému šíření křovin a třtiny křovištní. Redukce těchto druhů probíhá v NPP Dunajovické kopce až do současné doby. Především je třeba se zaměřit na likvidaci třtiny křovištní, která je v současné době na Dunajovických kopcích silně rozšířena a vytlačuje z nelesních ploch ostatní druhy rostlin. Pro redukci třtiny na nelesních pozemcích je třeba na místech s jejím výskytem provádět pravidelné sečení dvakrát ročně v druhé polovině června a v srpnu. Druhé sečení je možné nahradit pastvou ovcí a koz nebo koní. Rozsah nelesních ploch je třeba stále udržovat nebo rozšiřovat občasným vyřezáním křovin. Křoviny, které se vyskytují na dlouhodobě neobhospodařovaných mezích a teráskách, je třeba v určité míře zachovat, protože slouží jako úkryt pro drobnou zvěř a ptactvo. Porosty trnovníku akátu na Liščím vrchu je třeba zrušit a převést je na nelesní plochy. Dvě nově přičleňovaná lada ve středovýchodní části rezervace byla obhospodařována pouze z části, zatímco nově přičleňované území v jihovýchodní části rezervace bylo zcela ponecháno ladem, a z velké části je zarostlé nálety dřevin. V současné době je snaha sladit zájmy botaniky a zoologie a zvolit vhodný způsob hospodaření, které by vyhovovalo jak rostlinám, tak živočichům. Jedná se především o členění a ponechání části ploch bez zásahu, což je důležité zejména pro vývoj některých druhů hmyzu.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Jediná závažnější kolize ochranářských zájmů v území je způsobena odlišnými potřebami botanického a entomologického zájmu především v péči o travinobylinné porosty na pastvinách. Z ústních sdělení některých entomologů i ze závěrů inventarizace rovnokřídlých vyplývá, že management na relativně velkých, několikahektarových blocích, ať už pastva či sečení, je vnímán jako zásadní faktor, který může způsobovat citelný úbytek řady druhů rovnokřídlých. Vzhledem k charakteru jednotlivých pahorků coby víceméně izolovaných ostrovů v zemědělské krajině a nízké mobilitě některých bezobratlých lze tento argument přijmout jako opodstatněný. Proto se systém péče postupně upravil do výrazně jemnější podoby, kdy jsou během sezony paseny nebo sečeny pouze dílčí části jednotlivých pracovních ploch. V současnosti by již k zásadním problémům této povahy nemělo docházet

14


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) Péče o lesy Obecné zásady péče o lesní porosty (dílčí plocha č. 1) v NPP Dunajovické kopce jsou formulovány v Rámcové směrnici péče o les podle souborů lesních typů. Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 31c – les zvláštního 1X 1 určení Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa meliorační a zpevňující SLT základní dřeviny ostatní dřeviny dřeviny HB 10, LP±10, BB±10, DBZ 20-60, DBP 1.10.2009 CER 0-10, JV±, BRK±, dřín± 10-60 MK± A) Porostní typ Listnatý les (AK) Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba spodní etáž 30 Hospodářský způsob V Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Obnovení hospodářského tvaru lesa středního a přeměna druhové skladby dřevin za účelem podpory biodiverzity. Způsob obnovy a obnovní postup Postupný převod na střední les. S přirozenou dřevinnou skladbou. Snížení zakmenění na 0,5 s následným zamezením vegetativního i generativního zmlazování AK. Podsadba LP, HB a v okrajových částech též DBZ, DBP. Péče o nálety, nárosty a kultury Důsledná ochrana proti okusu zvěří. Odstraňování AK výmladků, uvolňování prostoru pro vysázené jedince. Výchova porostů Odstraňování AK výmladků. Opatření ochrany lesa Důsledná ochrana proti okusu zvěří. U DBZ a DBP ochrana proti padlí. Provádění nahodilých těžeb Při provádění nahodilých těžeb šetřit všechny dřeviny přirozené druhové skladby. Doporučené technologie ---

15


b) Péče o nelesní pozemky Rámcové směrnice pro péči o nelesní pozemky (dílčí plochy č.2 až č.7) v rezervaci, definované v kapitole 2.5.2, jsou formulovány jako obecné zásady managementu na těchto plochách. označení a managementový zásah charakteristika plochy pastva ovcí a koz, sečení s odklizením posečené hmoty, vyřezání náletu č.2, dřevin, vypalování náletových křovin, ruční vytrhávání náletu dřevin, Širokolisté suché narušení půdního povrchu trávníky redukce rozšiřování křovin, pastva ovcí a koz, sečení s odklizením č.3, posečené hmoty, vypalování náletových křovin, ruční vytrhávání náletu Vysoké mezofilní a dřevin xerofilní křoviny redukce náletu dřevin č.4, Nízké xerofilní křoviny pastva ovcí a koz, sečení s odklizením posečené hmoty, vyřezání náletu č.5, dřevin, vypalování náletových křovin, ruční vytrhávání náletu dřevin, Ruderální bylinná narušení půdního povrchu vegetace mimo sídla vyřezání náletu dřevin, vypalování náletových křovin, ruční vytrhávání č.6, náletu dřevin, pastva ovcí, koz a případně i skotu, sečení s odklizením Úzkolisté suché posečené hmoty, narušení půdního povrchu trávníky č.7, Porosty dřevin na odstraňování nepůvodních druhů dřevin, sečení nebo pastva, nelesních pozemcích Zásady péče o rostliny: Na celém území NPP je k ochraně druhů rostlin žádoucí: - pokračovat v pravidelné péči o stepní trávníky, u nekosených porostů hrozí zarůstání třtinou křovištní a ovsíkem, případně křovinami - likvidovat porosty zasažené expanzí třtiny, pro redukci třtiny na nelesních pozemcích je třeba na místech s jejím výskytem provádět pravidelné sečení alespoň dvakrát ročně v druhé polovině června a v srpnu - udržovat nebo rozšiřovat rozsah nelesních ploch občasným vyřezáním křovin, křoviny, které se vyskytují na dlouhodobě neobhospodařovaných mezích a teráskách je třeba v určité míře zachovat, protože slouží jako úkryt pro drobnou zvěř a ptactvo - zachovat porosty nízkých xerofilních křovin s Prunus tenella, Prunus fruticosa a Rosa spinosissima, zejména prořezávat vyšší náletové dřeviny, dále vyřezat na lokalitě křížence Prunus x eminens - odstranit porosty s trnovníkem akátem, které jsou zásobárnou semen a urychlují tak šíření tohoto druhu do okolních porostů - zvláštní pozornost je třeba věnovat nejohroženějším druhům, u srpice karbincolisté je třeba dbát na to, aby jediná mikrolokalita tohoto druhu nezarostla keři, u katránu třeba dbát na to, aby většina populace tohoto druhu nebyla naráz v jeden rok spásána, jelikož dobytek tento druh preferuje, a mohlo by dojít k výraznému úbytku v populaci tohoto druhu, tzn. souběžně s pastvou by měla být část území s výskytem katránu posečena, případně ponechána bez zásahu, dále je třeba zajistit pravidelnou seč na všech třech mikropopulacích s pelyňkem Pančićovým tak, aby nedošlo k zarůstání třtinou a nebo keři Zásady péče o živočichy: Na celém území NPP je k ochraně druhů živočichů žádoucí: - zachovávat střídáním různých typů managementu co nejpestřejší mozaiku biotopů s tím, že tam kde je to možné, bude upřednostňována pastva před kosením - ponechávat při kosení travních porostů na plochách menších než 1 ha alespoň 50 % plochy bez zásahu, v případě ploch od 1 ha do 5 ha pak 30 % plochy bez zásahu a ponechávat pak v případě sečení rozsáhlejších území s rozlohou nad 5 ha bez zásahu do příštího roku alespoň 20 % této plochy; ve všech případech upřednostňovat nepravidelnou mozaikovitou seč, popř. ponechávání 16


neposečených pásů o vhodné šířce, nikdy by však neměli být ponechávany nepokosené plochy s třtinou křovištní - ponechávat při odstraňování rozsáhlých porostů keřů ze stepních ploch vždy jednotlivé keře či menší skupinky keřů (10–20 % plochy původních druhů dřevin z dotčené plochy). - ponechávat při kácení stromů vždy část dřeva na místě k přirozenému rozkladu - ponechávat při obnově v lesních porostech soliterní (výstavky) a doupné stromy

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) Lesy Podrobný výčet a formulování doporučených a plánovaných zásahů v lesních porostech (dílčí plocha č.1) obsahuje následující tabulka: označení JPRL

výměra číslo rám. dílčí směrnice/ SLT dřeviny věk plochy porostní (ha) typ

Porostní skupina 1,27 nemá označení

1X

1/A

AK 100

naléha stupeň vost přirozenosti

doporučený zásah

MÚ těžba AK se snížením zakmenění na 0,5. Postupná přeměna podsadbou na porost se 69 stanovištně původními druhy dřevin (HB, LP, DBZ, DBP)

1

5

Dílčí lesní plocha (č. 1) je uvedena v příloze M6 (Dílčí plochy NPP Dunajovické kopce s vyznačením výskytu zvláště významných druhů rostlin).

b) Nelesní pozemky U nelesních pozemků v rezervaci (dílčí plochy č.2 až č.7) se stanovují podrobnější navrhované zásahy v následující tabulce: označení a charakteristi ka plochy č.2, Širokolisté suché trávníky

č.3,

podrobný popis managementových zásahů Pastva ovcí a koz (Jednorázovou pastvu je vhodné na suchých pastvinách a mezofilních loukách kombinovat se sečením. Interval pastvy je třeba zvolit dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu.) Sečení s odklizením posečené hmoty (Sečení je vhodné na suchých pastvinách a mezofilních loukách kombinovat s pastvou. Bude prováděno ručně za pomoci křovinořezu, motorové kosy nebo mechanických ručních nástrojů (kosa ,srp) nebo mechanicky za pomoci mechanických žacích strojů.) Vyřezání náletu dřevin (Vyřezání křovinořezem nebo pilou, včetně případného ošetření pařezů herbicidem proti zmlazování.) Vypalování náletových křovin (Pouze na vybraných plochách a pouze za mrazu, kdy je hmyz ukryt v zemi.) Ruční vytrhávání náletu dřevin Narušení půdního povrchu (Pouze na vybraných plochách. Jde o lokální nebo plošné narušení půdního povrchu z důvodu šíření konkurenčně méně schopných bylinných druhů nebo pokud to vyžaduje ochrana některých vzácných druhů hmyzu a pavoukovců. Provádí se stržením půdního horizontu, smykováním nebo vláčením.) Rozebrání a odvezení plotu v jižní části rezervace (v nově přičleňovaném území). Redukce rozšiřování křovin (Vyřezání křovinořezem 17

termín proveden í IV – IX

interval provedení

priorita

2 x ročně až 1 x 2 roky

1

IV – IX

2 x ročně až 1 x 2 roky

1

XI – II

1x za 2-10 let 1

XI – II

1x za 5-10 let 2

celoročně 1x za 5-10 let 2 II – IV 1x za 2-10 let 2

kdykoliv XI – II

jednorázově

1

1x za 2-10 let 1


označení a charakteristi ka plochy Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny

č.4, Nízké xerofilní křoviny č.5, Ruderální bylinná vegetace mimo sídla

č.6, Úzkolisté suché trávníky

podrobný popis managementových zásahů

termín proveden í

interval provedení

nebo pilou, včetně případného následného ošetření pařezů herbicidem proti zmlazování zejména pro jejich šíření do nelesních ploch.) Pastva ovcí a koz (Jednorázovou pastvu je vhodné IV – IX 2 x ročně až 1 kombinovat se sečením. Pastva by měla být prováděna z x za 2 roky důvodu likvidace ložisek třtiny, které se vyskytují na otevřených plochách mezi keři a šíří se z nich do širokolistých suchých trávníků.) Sečení s odklizením posečené hmoty (Sečení je IV – IX 2 x ročně až 1 vhodné kombinovat s pastvou. Bude prováděno ručně za x za 2 roky pomoci křovinořezu, motorové kosy nebo mechanických ručních nástrojů (kosa ,srp) nebo mechanicky za pomoci mechanických žacích strojů. Sečení by mělo být prováděno z důvodu likvidace ložisek třtiny, které se vyskytují na otevřených plochách mezi keři a šíří se z nich do širokolistých suchých trávníků.) Vypalování náletových křovin (Pouze na XI – II 1x za 5-10 let vybraných plochách a za mrazu). celoročně 1x za 5-10 let Ruční vytrhávání náletu dřevin Redukce náletu dřevin (Vyřezání dřevin, které II – IV 1x za 2-10 let přerůstají nebo vytlačují nízké xerofilní křoviny s mandloní nízkou, křovinořezem nebo pilou, včetně případného následného ošetření pařezů herbicidem proti zmlazování.) Pastva ovcí a koz (Jednorázovou pastvu je vhodné na IV – IX 2 x ročně až suchých pastvinách a mezofilních loukách kombinovat 1 x za 2 roky se sečením. Interval pastvy je třeba zvolit dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu.) Sečení s odklizením posečené hmoty (Sečení je IV – IX 2 x ročně až vhodné na suchých pastvinách a mezofilních loukách 1 x za 2 roky kombinovat s pastvou. Bude prováděno ručně za pomoci křovinořezu, motorové kosy nebo mechanických ručních nástrojů (kosa ,srp) nebo mechanicky za pomoci mechanických žacích strojů.) Vyřezání náletu dřevin (Vyřezání křovinořezem nebo XI – II 1x za 5-10 let pilou, včetně případného ošetření pařezů herbicidem proti zmlazování.) Vypalování náletových křovin (Pouze na vybraných XI – II 1x za 5-10 let plochách. Je třeba provádět za mrazu, kdy je hmyz ukryt v zemi.) celoročně 1x za 5-10 let Ruční vytrhávání náletu dřevin Narušení půdního povrchu (Pouze na vybraných II – IV 1x za 2-10 let plochách. Jde o lokální nebo plošné narušení půdního povrchu z důvodu šíření konkurenčně méně schopných bylinných druhů nebo pokud to vyžaduje ochrana některých vzácných druhů hmyzu a pavoukovců. Provádí se stržením půdního horizontu, smykováním nebo vláčením.) Vyřezání náletu dřevin (Vyřezání křovinořezem nebo IX – II 1x za 2-10 let pilou, včetně následného ošetření pařezů herbicidem proti zmlazování, ponechávat 10-20% soliterů nebo skupin tvořených původními druhy dřevin z dotčené plochy.) Vypalování náletových křovin (Pouze na XI – II 1x za 2-10 let

18

priorita

2

1

2 2 1

1

1

1

1

1 1

1

1


označení a charakteristi ka plochy

č.7, Porosty dřevin na nelesních pozemcích

podrobný popis managementových zásahů vybraných plochách a za mrazu.) Ruční vytrhávání náletu dřevin (Kdykoliv.) Pastva ovcí, koz a případně i skotu (Jednorázová pastva s délkou doby pastvy dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu.) Sečení s odklizením posečené hmoty (Ruční sečení křovinořezem, motorovou kosou nebo kosou a srpem.) Narušení půdního povrchu (Pouze na vybraných plochách jako lokální nebo plošné narušení půdního povrchu stržením půdního horizontu, smykováním nebo vláčením.) Odstraňování nepůvodních druhů dřevin (Vyřezání křovinořezem nebo pilou, včetně následného ošetření pařezů herbicidem proti zmlazování.) Sečení nebo pastva (Ruční nebo strojní sečení a pastva zvířaty.)

termín proveden í

interval provedení

priorita

celoročně 1x za 2-10 let 1 V – VI 1x za 1-5 let 1 V – VI

1x za 1-5 let

II – IV

1x za 2-10 let 2

1

celoročně

trvale

2

celoročně

každoročně

3

Dílčí nelesní plochy (č. 2-7) jsou zakresleny v mapě II.7 (Dílčí plochy NPP Dunajovické kopce).

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu zásahů a přehledu činností V nově přičleňovaném ochranném pásmu vymezeném v jihozápadní části rezervace probíhá zemědělská rostlinná výroba. Je třeba zde prosazovat ekologicky šetrné obdělávání pozemků. V dalším, nově přičleňovaném ochranném pásmu vymezeném uprostřed rezervace probíhá pastva. Tu je nutné nadále zachovat, navíc by měly být každý rok pokoseny nedopasky, které postupně zarůstají třtinou, bodláky, pcháči a kopřivou, které pak hospodářská zvířata dále odmítají spásat.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Pro období platnosti plánu péče NPP se navrhuje: - průběžná kontrola stavu hraničníků a hraničního pruhového značení vymezujících v terénu hranici rezervace a jejich údržba a obnova Umístění značení NPP je uvedeno v příloze M7 (Značení a infosystém NPP Dunajovické kopce).

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Žádná administrativně správní nařízení se nevyžadují.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nic se nenavrhuje.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území NPP je možné vhodným způsobem využívat ke vzdělávání veřejnosti s tím, že se rezervaci zajistí: - údržba a obnova celkem 4 informačních panelů na určených okrajích NPP - podpora zájmu škol, zejména vysokých, o zadávání ročníkových, diplomových nebo jiných prací s tématy vztahujícími se k území rezervace Umístění informačních tabulí v NPP je uvedeno v příloze M7 (Značení a infosystém NPP Dunajovické kopce). 19


3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring V území NPP bude po dobu platnosti plánu péče přednostně zabezpečen průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech: - inventarizační průzkum hub - inventarizační průzkum mechů - inventarizační průzkum vyšších rostlin - inventarizační průzkum pavouků - inventarizační průzkum řádů Coleoptera, Lepidoptera (denní), Orthoptera, př. Hemiptera - monitoring klíčových skupin hmyzu (především řády Lepidoptera, Coleoptera a Orthoptera), - monitoring dopadu kosení a pastvy na společenstva rostlin a bezobratlých

20


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy přeznačení hranic rezervace inventarizace hlavních předmětů ochrany výsadba vhodných druhů dřevin a jejich ochrana likvidace invazních dřevin obnova informačních tabulí rozebrání plotu celkem Opakované zásahy ruční sečení (20 000 Kč/ha) pastva (20 000 Kč/ha) vyřezávky dřevin (7 000 Kč/ha) strojní sečení (10 000 Kč/ha) mechanické narušení půdního povrchu (5000 Kč/ha) opravy a údržba značení hranic rezervace údržba informačních panelů celkem Náklady celkem

odhad množství (např. plochy)

orientační náklady za rok (Kč)

orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

cca 9 km a 20 ks 5 IP

140 000

1000 ks

125 000

cca 8 ha 4 ks cca. 15 m

200 000 4 000 4 000 673 000

200 000

cca 35 ha/rok cca 35 ha/rok cca 8 ha/rok cca 2 ha/rok cca 1 ha rok

700 000 700 000 56 000 20 000 5 000

6 300 000 6 300 000 504 000 180 000 45 000

1x za tři roky

5 000

15 000

1x za tři roky

3 000 1 489 000

9 000 13 353 000 14 026 000

4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR středisko Brno, 1997: Odborné zhodnocení maloplošných zvláště chráněných území národní kategorie na území České republiky – jižní Morava Brodská M., 2008: Návrh managementu NPP Dunajovické kopce na základě vegetačněkrajinářského studia území, diplomová práce Danihelka J., 1998: Botanický inventarizační průzkum národní přírodní památky Dunajovické kopce Farkač J., Král D. & Škorpík M.: Červený a černý seznam ohrožených druhů České republiky – Bezobratlí - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2001: Katalog biotopů České republiky – Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha. LHP 2000 – 2009, Lesprojekt Brno, a.s. - Brno, 2000 Otýpková Z, 2002a: Sukcese na xerotermních stanovištích v NPP Dunajovické kopce po odstranění dřevin Otýpková Z, 2002b: Vliv frekvence kosení na biodiverzitu xerotermních společenstev NPP Dunajovické kopce Planeta, 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000, ročník XII, č. 8/2004. Planeta, 2006: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, ročník XIV, č. 9/2006. Plán péče na období 2000-2009 Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L.: Červený seznam ohrožených druhů České republiky – Obratlovci - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha. 21


Poleno J. & Vacek S., 2007: Pěstování lesů II., Teoretická východiska pěstování lesů, Lesnická práce, s.r.o, Kostelec nad Černými lesy Procházka F., 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Příloha č. 557 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Evropsky významná lokalita Dunajovické kopce Rezervační kniha NPP Dunajovické kopce Škorpíková V., 2004: Ornitologický inventarizační průzkum národní přírodní památky Dunajovické kopce Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. k převodu do kategorie národní přírodní památka

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EHS – Evropské hospodářské společenství EVL – evropsky významná lokalita CHKO - chráněná krajinná oblast IUCN – International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources KN – katastr nemovitostí LHC – lesní hospodářský celek LHO - lesní hospodářské osnovy LHP - lesní hospodářský plán MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území MŽP – Ministerstvo životního prostředí NPP – národní přírodní památka OP – ochranné pásmo PK – pozemkový katastr PUPFL – pozemky určené k plnění funkce lesa SCHKO - Správa chráněné krajinné oblasti ÚP – územní plán ZCHÚ - zvláště chráněné území V textu plánu péče jsou použity další následující zkratky: zkratka

předpis definující zkratku

obsah zkratky

CR

critically endangered (kriticky ohrožený druh) Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR

DD

data deficient (chybějící nebo nedostatečné údaje o druhu)

Červený seznam ohrožených druhů ČR – Obratlovci

EN

endangered (ohrožený druh)

Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR

JPRL jednotka prostorového rozdělení lesa

Operační plán rozvoje lesa

JPSP Jednotný program sčítání ptáků KO

kriticky ohrožený druh

Vyhláška č. 395/1992 Sb.

NT

near threatened (téměř ohrožený druh)

Červený seznam ohrožených druhů ČR – Obratlovci

O

ohrožený druh


SO

silně ohrožený druh


VU

vulnerable (zranitelný druh)

Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR

KN

katastr nemovitostí

PK

pozemkový katastr

22


5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ................................................................................... 2 1.1 Základní identifikační údaje ................................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ........................................................................................................ 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ............................................ 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ............................................................................... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ........................................................................ 4 1.6 Kategorie IUCN ...................................................................................................................... 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ......................................................................................................... 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ dle zřizovacího předpisu ................................................... 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ...................................................... 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ........................................ 5 1.9 Cíl ochrany ............................................................................................................................. 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ...................................... 6 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ............................................ 6 A. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin ......................................................................... 7 B. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů .................................................................... 8 2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti .. 9 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy .............................. 11 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch .......................................... 11 2.4.1 Základní údaje o lesích .............................................................................................. 11 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích ...................................................................... 12 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup .............................................................................................................................. 13 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ........................... 13 3. Plán zásahů a opatření .................................................................................................................... 14 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření ................................................... 14 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ......................... 14 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ....................................... 15 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ................................................................................................................... 17 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu .................................................................................... 17 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ........................................... 17 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ........................... 17 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ....................................................................................... 18 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring .............................................................. 18 4. Závěrečné údaje ............................................................................................................................. 19 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ........................................................................................... 19 4.2 Použité podklady a zdroje informací ..................................................................................... 19 4.3 Seznam používaných zkratek ................................................................................................. 20

23


Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy: Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje

Mapy: M1a M1b M2 M2a M2b M2c M2d M2e M2f M2g M2h M3 M4 M5 M6 M7

- Orientační mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce - Ortofotomapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce - Katastrální mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce (klad listů) - Katastrální mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce - Katastrální mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce - Katastrální mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce - Katastrální mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce - Katastrální mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce - Katastrální mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce - Katastrální mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce - Katastrální mapa s vyznačením území NPP Dunajovické kopce - Soubory lesních typů NPP Dunajovické kopce - Stupně přirozenosti lesních porostů NPP Dunajovické kopce - Porostní mapa NPP Dunajovické kopce - Dílčí plochy NPP Dunajovické kopce s vyznačením výskytu zvláště významných druhů rostlin - Značení a infosystém NPP Dunajovické kopce

24

Plán péče NPP Dunajovické kopce 2011 - 2019 - příloha M1a

Orientační mapa s vyznačením území Národní přírodní památky Dunajovické kopce

hranice NPP Dunajovické kopce

hranice ochranného pásma NPP Dunajovické kopce EVL Dunajovické kopce

1:25 000 0

250

500

1 000

1 500

souřadnicový systém - JTSK Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: © Zeměměřičský úřad, ZABAGED Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2011

2 000

m

Plán péče NPP Dunajovické kopce 2011 - 2019 - příloha M1b

Ortofotomapa s vyznačením území Národní přírodní památky Dunajovické kopce


hranice ochranného pásma NPP Dunajovické kopce

1:12 500 0

125

250

500

750

souřadnicový systém - JTSK Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: © GEODIS Brno, s. r. o. Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2011

1 000

m

Plán péče NPP Dunajovické kopce 2011 - 2019 - příloha M2

Katastrální mapa s vyznačením území Národní přírodní památky Dunajovické kopce (klad listů) a

b

c

d

e

f


g


h

klad listů

1:12 500 0

105

210

420

630

840

m

souřadnicový systém - JTSK Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: Katastrální mapa © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2011


Katastrální mapa s vyznačením území Národní přírodní památky Dunajovické kopce

a

b


hranice ochranného pásma NPP Dunajovické kopce klad listů

1:2 950 0

c

d

25

50

100

150

200

m




a

b



1:2 950 0

c

d

25

50

100

150

200

m


a

b



c

d



1:2 950 0

e

f

25

50

100

150

200

m


a

b



c

d



1:2 950 0

e

f

25

50

100

150

200

m


c

d



e

f



1:2 950 0

g

h

25

50

100

150

200

m


c

d



e

f



1:2 950 0

g

h

25

50

100

150

200

m


e

f



g

h



1:2 950 0

25

50

100

150

200

m


e

f



g

h



1:2 950 0

25

50

100

150

200

m



Soubory lesních typů Národní přírodní památky Dunajovické kopce



soubory lesních typů

1X, dřínová doubrava

1X

1:12 500 0

125

250

500

750

souřadnicový systém - JTSK Tématický obsah: © ÚHUL brandýs n. Labem Mapový podklad: © ÚHUL brandýs n. Labem Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2011

1 000

m


Stupně přirozenosti lesních porostů Národní přírodní památky Dunajovické kopce


hranice ochranného pásma NPP Dunajovické kopce les nepůvodní

1:12 500 0

125

250

500

750


1 000

m


Porostní mapa Národní přírodní památky Dunajovické kopce


hranice ochranného pásma NPP Dunajovické kopce IV. věková třída

1:12 500 0

125

250

500

750


1 000

m


Dílčí plochy Národní přírodní památky Dunajovické kopce s vyznačením výskytu zvláště významných druhů rostlin

2 3 3

2

2 3 2

3

4

2

3

4 5 6

3


2


4

dílčí plochy

2

1, lesní porosty

2, širokolisté suché trávníky

3, vysoké mezofilní a xerofilní křoviny 4, nízké xerofilní křoviny

5, ruderální bylinná vegetace mimo sídla 3

6, úzkolisté suché trávníky

5

7, porosty dřevin na nelesních pozemcích

3

výskyt zvláště významných druhů rostlin Amygdalus nana

Artemisia pancicii

Serratula lycopifolia

2 7

4 1

7 6

2

1:12 500 0

125

250

500

750

souřadnicový systém - JTSK Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: Státní mapa odvozená © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2011

1 000

m


Značení a infosystém Národní přírodní památky Dunajovické kopce


hranice ochranného pásma NPP Dunajovické kopce hraniční tabule s velkým státním znakem informační panel

1:12 500 0

125

250

500

750

souřadnicový systém - JTSK Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: ZABAGED © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2011

1 000

m

čj.: 53796/ENV/13 - 1958/620/13

Praha,

dne

1.

srpna

2013

PROTOKOL o vypořádání připomínek a schválení plánu péče NPP Dunajovické kopce na období 2013 - 2019. Ministerstvo životního prostředí jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody podle ustanovení § 79 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), projednalo v souladu s ustanoveními § 38 odst. 3 a § 38 odst. 4 zákona návrh plánu péče o Národní přírodní památku Dunajovické kopce na období 2013 – 2019 předložený ke schválení Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Protože návrh plánu péče o Národní přírodní památku Dunajovické kopce vyhovuje po věcné i odborné stránce a splňuje požadované náležitosti podle ustanovení § 1 až 2 vyhlášky č. 64/2011 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Ministerstvo životního prostředí jej podle § 38 odst. 4 zákona s c h v a l u j e. Tím se plán péče o Národní přírodní památku Dunajovické kopce na období 2013 - 2019 stává podkladem pro jiné plánovací dokumenty, zejména lesní hospodářské plány a územně plánovací dokumentace. Zároveň se tento plán péče stává odborným podkladem pro zajišťování péče o Národní přírodní památku Dunajovické kopce, zejména pak pro povolování a provádění praktických zásahů v něm uvedených, zaměřených na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v něm z hlediska jeho ochrany. Schválený plán péče je podle § 38 odst. 5 zákona a § 6 a § 7 vyhlášky č. 64/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, uložen v ústředním seznamu ochrany přírody vedeném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (Kaplanova 1931/1, Praha 4 - Chodov).

RNDr. Alena Vopálková ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny

Příloha: - Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu plánu péče - tabulka - Plán péče o NPP Dunajovické kopce na období 2013 – 2019 (CD a text)

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]

Příloha Protokolu o vypořádání připomínek a schválení plánu péče o NPP Dunajovické kopce na období 2013 – 2019:

Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu plánu péče o NPP Dunajovické kopce na období 2013 – 2019 Návrh plánu péče rozeslán do připomínkového řízení dne: 5. prosince 2011 Lhůta pro sdělení připomínek: 60 dnů Závěrečný termín pro sdělení připomínek: 14. března 2012 Připomínkující Obsah připomínky místo Bez připomínek

Stanovisko MŽP

2/2

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]

Plán péče o Národní přírodní památku Dunajovické kopce

Recommend Documents