Analýza absolventského bakalářského výkonu Pitagoras.pro Pitagoras.pro čili divadelně - žonglérské představení o geometrii, s videem a hudbou naživo, inspirované filozofií Pythagora. Obsazení Režisér a herec: Marta Kuczyńska, Hudba: Tomaš Vtípil, Video: Agnieszka Piesiewicz, Světlo: Zuzana Režná, Kostým: Jana Tkacová, Artistická pomoc: Pierre Nadaud Doba představení: 35 min Popis děje - Scenař Struktura – popis konkrétních činností na jevišti. I Geometrie 1.
Měření plochy HORIZONTALNĚ
- Tma. Objeví se 1. bod (video) na ploše podlahy. - Tmavé světlo. Z levé strany jeviště se objeví žonglérský kužel a pak Pythagoras měří preciznost hodu (přicházím, měřím, jdu pryč za závěs) - Tma. Objeví se 2. bod (video) na ploše podlahy. - Tmavé světlo. Na levé straně jeviště se objeví se žonglérský kužel a pak Pythagoras měří preciznost hodu (přicházím, měřím, roztahuji první metr, zůstávám na jevišti) 2. Měření výšky VERTIKALNĚ - Pythágoras hází kuželem do výšky. Objeví se světlo. Pythagoras vytváří trojúhelník z metru a kuželky 3. Objevení diváků – PŘIVÍTÁNÍ - Projev: kužel jako mikrofon. Pythagoras představuje v konkrétních, ne však úplně spojených, větách svoji teorii. 4. „Měření vztahu“ s publikem - roztahování 2 dalších metrů s pomocí publika. - na zemi vzniká trojúhelník ze stahovacích metrů 5. TANEC „C“ - měření boku trojúhelníku „C“ 1
- zjišťovaní, že délka „C“ existuje všude - zjišťovaní, že délka „C“ je stejná jako délka boční strany stolu - MAGIE 1 – vzniká světelný trojúhelník - stahováni metru, jdu za závěs, vrátím se bez bundy. II. „Kuželo-metrie” 1. PROUD MYŠLENEK - sedím na stole a moje myšlenky se objeví na videu 2. MAGIE 2 – vznik bodu kolem trojúhelníku - stahování metru, body mizí 3. Stůl přesouvám do světelného trojúhelníku – 1. úspěch 4. DOMEČEK – stavění čtverce a trojúhelníku rukama a kužely na stole + video 5. měření výšky trojúhelníka „h“ metrem, ze stolu 6. TANEC: BOJ metr / kužel na stole i v prostoru - metr prohrává – víc nebude používaný - tanec „vítezství“ kuželu nad metrem, měření prostoru kuželem 7. měření stolu kuželem - zjištění že se kužel točí - kužel spadne ze stolu 8. ŽONGLOVÁNÍ na STOLE - 1 kužel – jdu za závěs - Manipulace: 1 kužel – 3 kužely - kruh na zemi ze 3 kuželů 9. Posouvám stůl pryč, aby kužely mohly kroužit na zemi 10. TANEC „Já jsem kužel“ III. Žonglovaní = měření prostoru 11. Tanec MAGIE 3 Objevováni bodů a linií v prostoru 12. ŽONGLOVÁNÍ NOHAMA - měření podlahy kužely + video vznikajících tvaru kolem trojúhelníka 13. ZONGLOVANI v PROSTORU = mereni prostoru 14. DIRIGOVÁNÍ ORCHESTRU SFER – vznikání složených geometrických struktur na videu 15. Video obraz se obrati a změní v KOSMOS 16. VELKI VÝBUCH – The End 2
Inspirace - Teorie Pythagora Inspirace pro vznik představení byla filozofie a způsob práce antického matematika, vědce a mystika – Pythagora (nar. ok. 572, ostrov Samos, um. ok. 497 př. n. l., Metapont). Pythagoras byl „tvůrcem filozofického směru zvaného pythagoreismus, který byl rozvíjen jeho žáky a pokračovateli (hlavně v V. - III st. př .n.l.).” 1 Za základ všech umění považoval matematiku, hudbu a astronomii. Filozof považoval „matematické disciplíny za prostředek k dosažení vyššího cíle – podřízení těla duši.”2 Zabýval se kromě jiného zkoumáním vesmíru.Věřil, že celý svět se skládá z čísel. Podle něj byla koule nejlepší útvar a kruh nejlepší figura. Pythagoras je znám slavnou matematickou větou, která je nazvána jeho jménem.3 Je také vynálezcem hudení stupnice. Hlavní prameny, která informují o životě a názorech Pythagora je „Život Pythagora” od Porfyria a „O pythagorejském životě” Jamblicha. „Nejjistějším pramenem informací o Pythagorovi jsou Zlaté básně, jejichž autorem velmi pravděpodobně je.” 4 Je těžké odlišit názory Pythagora od myšlenek žáků pythagorejské školy. „Pythagoras v sobě slučoval postavu vědce, jasnovidce a vůdce”5, založil v Krotone pythagorejskou školu. Ve společnostech pythagorejců, během pětileté výuky, adepti nevlastnili žádný soukromý majetek. Výuka byla určená pro vybranou, uzavřenou skupinu žáků a byla vázána tajemstvím. Říká se, že Pythagoras byl následovník Orfea a členové společnosti ho ctili jako pýthijského Apollona.6 Hermetičnost pythagorejského bratrstva měla za důsledek obří nenávist mezi těmi, kteří nebyli zasvěceni do tajemství a společnosti Pythagora. To se také přičinilo k pogromu a pronásledování pythagorejců. Pythagoras se zabýval také hudbou, která podle názorů bratrstva měla očišťující moc. Dospěli k objevu, že příčinnou zvuku je pohyb a také že hudební zvuky mají matematickou pravidelnost. Jednou, když Pythagoras „procházel kolem kovárny, si všiml, že rytmus úderů kladiv vytváří příjemný zvukový celek. Začal... experimentovat a zjistil, že jeho příčinou jsou odlišné váhy jednotlivých kladiv. Od úderů kladiv pak přešel k pokusům s různými hudebními nástroji... Zjistil, že při napnutí stejně dlouhých strun pomocí závaží vznikne příjemný akord jen v případě, použije-li závaží o váze 2, 6, 8, 9,12, a 16 kg. Pythagoras zjistil stejný číselný poměr 2 : 4 : 6 : 8 : 9 : 12 : 16 i při svých pokusech se zvony, a dokonce i s obyčejnými sklenicemi naplněnými vodou. Těmito 1 SŁOWNIK JĘZYKA POLSKIEGO. [online]. Dostupné z: http://encyklopedia.pwn.pl/index.php? module=haslo&id=3957737 2 SŁOWNIK JĘZYKA POLSKIEGO. [online]. Dostupné z: http://encyklopedia.pwn.pl/index.php? module=haslo&id=3957737 3 SŁOWNIK JĘZYKA POLSKIEGO. [online]. Dostupné z: http://encyklopedia.pwn.pl/haslo/3957740/pitagorasatwierdzenie.html 4 SŁOWNIK JĘZYKA POLSKIEGO. [online]. Dostupné z: http://encyklopedia.pwn.pl/haslo/3957740/pitagorasatwierdzenie.html 5 ŘÍHOVÁ, Jana. Významné osobností matematiky II. Dostupné z: eucitel.zskaminky.cz/storage/PYTHAGORAS.pps 6 PORFIRIUSZ, Jamblich a Překl. Janina Gajda-Krynicka. Żywoty Pitagorasa. Wrocław: Epsilon, 1993. ISBN 83855-8500-1. , strony 35-36.
3
zdánlivě jednoduchými pokusy položil Pythagoras nejen základy hudební teorii i akustice, ale současně i základy vědeckého výzkumu. Svůj výzkum podkládá přesnými a ověřenými fakty matematickými formulacemi... Když Pythagoras objevil, že hudební zvuky jsou závislé na (skutečných) číslech, vznikla teorie hudby.”7 „Pythagoras napínal beraní střeva, hovězí šlachy, připoutával k nim různá závaží a díky tomu poznal zásady vesmírné harmonie... Newton tvrdí, že Pythagoras objevil v harmonicky chvějících se strunách obrácenou proporcionalitu druhého stupně, poté získané řady čísel vztáhl na masy jednotlivých planet a jejich vzdálenost od Slunce...”8 Když porovnával váhu břemen s masou planet, a délku strun se vzdálenostmi planet od Slunce, určil např. vzdálenost mezi Měsícem a Zemí jako celý tón a mezi Měsícem a Merkurem a taktéž Merkurem a Venuší jako půltóny... 7 planet sluneční soustavy tvoří oktávu jako základ harmonie. „Apollónská Lyra o sedmi strunách dovolí porozumět pohybům všech nebeských sfér.“ (Makrobius - kniha I, kap. 19) ...Přesvědčení, že struktura Vesmíru vede ke struktuře hudebního díla, bylo velkým tématem řeckého myšlení.”9 Podle Pythagoras harmonie kosmu a hudba jsou spojené. Když se poslouchá hudba a obcuje s harmonií – lze v ní rozpoznat vesmír. Pythagoras se snažil porozumět svazku mezi hudbou a vesmírem a také nalézt zásady vzniku harmonie. Podobný cíl převážil při tvorbě koncepce představení. Rozhodla jsem se stát na jevišti současným Pythagorem, který vytváří vlastní vědeckou teorii pro potřeby umění. Vede vědecký experiment, aby se dostal do vesmíru. Pohybem jsem rozvažovala nad tvrzením Pythagora a snažila se dokázat, že k objevu téhož mohly být použity nejrůznější metody, např. pohyb, tanec, žonglování. Usilovala jsem tvořit vlastní vědu – umění, které slouží k odkrývání schovaných vrstev skutečnosti. Teorie a filozofie pythagorejců obrostla legendou a má mystický charakter. Tato věda je částečně nesrozumitelná a utajená před očima a ušima profanů, především díky symbolickému jazyku a jejímu pozměnění interprety. Na teorie Pythagora se odvolávali i jiní vědci jako například Koperník nebo Newton. Pro profana, kterým jsem, to je dostatečný důkaz pro vědeckou hodnotu primitivních výzkumů Bratrstva. Došla jsem k stanovisku, že s pomocí jednoduchých metod Pythagoras dokázal fakta, které současní „objevují“ dnes „znovu“ za pomocí komplikovaných programů a systémů.10
7 HELLER, Michał. Muzyka sfer: Jamie Jamies, The Music of the Spheres. In: [online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.opoka.org.pl/biblioteka/F/FN/muzyka_sfer.html 8 JAMIES, Jamie. The music of the spheres: music, science, and the natural order of the universe. New York: Copernicus, 1993, xv, 262 s. ISBN 03-879-4474-5. 9 Tamtéž 10 ZAWISZA, Krzysztof. Czerwona nić w dziejach kosmologii, czyli Filolaos z Krotonu. In: [online]. [cit. 2014-0106]. Dostupné z: http://www.gnosis.art.pl/e_gnosis/aurea_catena_gnosis/zawisza_czerwona_nic/zawisza_czerwona_nic01.htm
4
Fascinuje mě síť vztahů mezi skutečností a uměním (hudbou), astrologií a magií sloužící vědeckým cílům. Magii chápu jako porozumění a interpretaci zásad fyziky způsobem, který ještě někdo nepoužil, a jejich využití k veřejné prezentaci (vědecké práce jsou také prezentací). V tom smyslu je mnoho vědců mágy nebo alchymisty. Díky tomu, že jsem znám teorie Pythagora, jsem schopna předložit vědecké nápady a ideje na pretexty k scénické činnosti. Pythagorejci mě fascinují svými vědeckými teoriemi, které jsou tlumočeny uměleckým jazykem symbolů a překládáním každodenních situací (zvuky železa v kovárně) na umělecké teorie (vzor harmonie) prostřednictvím jazyka matematiky, tak aby je vztáhli k záležitostem vesmíru (výpočet vzdálenosti mezi planetami) za užití téhož jazyka umění (za pomoci tónů). Způsob práce Během tvorby představení jsem se snažila nalézt způsob prezentace a použití žonglování v divadle. Žonglování samo o sobě nic nevyjadřuje, je čistou technikou. Až kontext docílí toho, že může získat význam. Inspirovala jsem se geometrií (z řeckého měření světa) jako jednou ze 4 klíčových nauk podle Pythagora, rozhodla jsem se použít žonglérský kužel jako nástroj k měření. Projekt Pythagoras považuji za druh nadále neuzavřeného uměleckého výzkumu, inspirovaného Pythagorovou naukou. Tento projekt doposavaď získal dvě formy: videofilm Pythagoras Pro11 a absolventské scénické představení Pythagoras.pro.12 Výzkum začal před třemi lety plastickým projektem Pythagoras.pro. Během projektu jsem spolupracovala s Lucií Vyhnálkovou, se kterou jsem konzultovala scénografickou stranu předsevzetí. Zabývala jsem se názorem Pythagora, že kolo je nejdokonalejší figura a sféra nejdokonalejší tvar. Kužel s ohledem na svůj tvar točením se na zemi vytváří kruh. Převzala jsem základní žonglérské sestavy s kužely ve vzduchu na povrch podlahy. Takovým způsobem vznikly čtyři různé konstelace, které dovolily točení se třech kuželu na podleze současně. Finále projektu byla akce tvoření velkého obrazu, zaznamenaná videokamerou. Na roztaženém plátnu na podlaze jsem roztočila kužely a Lucie Vyhnálková polévala barvou místa dotyku kuželu a podlahy. Po mnohonásobném protočení kuželů tak vznikaly barevné kruhy. Tím, že se točily podle konkrétního plánu, ve finále vytvořily abstraktní obraz. Chtěla jsem pokračovat práci inspirovanou Pythagorem a hledala jsem nápad na scénickou verzi projektu. Náhodou i kvůli Pierrovi Nadaud (uměleckému vedoucímu) jsem začala pohybové experimenty se stolem, který jsem považovala za žonglérský předmět. Strávila jsem obtížné měsíce experimentováním s kužely, stolem a podlahou. Používala jsem kužely jako nástroje k měření. Během práce jsem využila stahovací metr, abych precizně označila místa, na kterých se měly točit 11 VIDEO [online] https://www.youtube.com/watch?v=jS1GwKHM_xQ VIDEO 12 VIDEO [online] https://vimeo.com/64309651
5
kužely. Stejně náhodně se tak i stahovací metr stal částí procesu práce. Pracovala jsem rovněž se stolem, který jsem se snažila změřit tělem. Jako výsledek těch bádání-experimentů vznikla řada etud (tanec a akrobacie kolem stolu, kužele točící se po stole i podlaze, „klasické“ žonglování kuželu ve vzduchu jako měření prostoru 3D). Takto shromážděný materiál se měl na počátku stát pramenem klaunsko-žonglérského představení. Efekt práce byl prezentovaný během finále jednoho z projektů AKSFT – Jamu, Brno. Ovšem v momentu uspořádání materiálu a projektování „textury“ představení se ukázalo, že látka má jiný potenciál a směr práce pokračoval v tanečně-pohybovou stranu namísto komediální. Při vytvoření scénáře představení mi pomohla struktura a význam čísel Pythagora. Během další etapy jsem hledala hudebníky a video umělce. V efektu rozhovorů a zkoušek s různými hudebníky jsem se rozhodla ke spolupráci s Tomášem Vtípilem, který vnesl do projektu novou kvalitu, díky vlastní interpretaci a hudební ilustraci struktury, kterou jsem navrhla. Chtěla jsem dát představení magický charakter a jako mág „čarovat“ – vizualizovat „neviditelnou“ moc, která má vliv na skutečnost, kterou domněle Ptyhagoras viděl a komunikoval s ní. Inspiraci jsem později našla v knize Eriky Fisher-Lichte: „ ...Novodobé nauky … čím dál více přesvědčují, že světem fakticky pronikají neviditelné síly, které nevidíme ani neslyšíme … nejde ovšem o magické síly. Možno je racionálně vyjasnit, ale těžko je ovládnout. Obyvatelé západní Evropy před osvícením věřili, že s pomocí modlitby, pokání … mohou získat vliv na stav svého zdraví, blahobytu, výnosy atp.“13 Nyní věříme, že současná věda má obdobné síly, „které se také stále ukazují z toho pohledu stejně bezmocné, jako kdysi modlitba a pokání. Především takové současné vědy jako je teorie chaosu a mikrobiologie, čím dál jasněji dokazují, že svět je „začarovaný.”...”14 Rozhodla jsem se na scéně stát vědcem a objevitelem tajemných aspektů skutečnosti. Po naplánování struktury jsem navrhla Agnieszce Piesiewicz vytvoření pohyblivých geometrických video obrazů. Poté díky společným experimentům se světlem i projekcí se obraz změnil do konečného tvaru. Rozhodly jsme se, že se projekce bude odehrávat na podlaze, aby se uniklo umělosti obrazovky a dosáhlo magického vizuálního efektu. Šlo o vizualizaci myšlenky, že nás oklopují neviditelné síly (body, linie, geometrické figury) a jejich změřením čili poznáním, je možné tvořit „nový svět“ – kosmos. Další osobou, která se přičinila stvoření představení, je Zuzana Režná, která rovněž v procesu společných experimentů projektovala systém osvětlení představení. Plán osvětlení nabíral různorodé formy současně s procesem vzniku představení. Díky iniciativě Pierra Nadauda a nápadu veřejných prezentací etap práce se přestavení vytvářelo v divákových očích. Během 2 týdnů studenti AKSFT zvaly hosty k shlédnutí fragmentů 13 FISCHER-LICHTE, Erika, Estetyka performatywności. Překlad Małgorzata SUGIERA a Mateusz BOROWSKI. Kraków: Księgarnia Akademicka, 2008. ISBN 978-837-1889-233. 14 Tamtež
6
představení a diskuse na téma toho, co viděli. Mnoho nápadů, které vznikly během bezprostředního kontaktu s divákem bylo adaptováno do představení. Práce s hudbou Celku kompozice dominoval cíl hledání harmonie: od chaosu a pusta po „orchestr sfér.“ Akompaniament hraný na živo odkazuje na teorii hudby sfér. Zadáním hudebníka bylo vytvoření kosmického ambientu. Zvuky oscilují od disharmonie po čím dál více složité hudební struktury až po celé symfonie. Hudebník je na scéně sám a díky elektronickému zpracování vytváří zvuky celého orchestru. Jsou také využívány zvuky nahrané během akce na jevišti (např. svíjení stahovacího metru), uměle přetvořenými, obohacenými o melodii, hranou na syntetickém klarinetu nebo houslích. Hudební podklad směřuje od reálných zvuků po umělé, elektronické zvuky, které připomínají kosmickou bouři. Použité jsou také samply. Inspirací k nahrání hudebních samplů byla příhoda o Pythagorovi, který poslouchá zvuky kovárny. Tu událost jsme využili při tvorbě hudebních samplů poté v představení. Tomáš Vtípil nahrál zvuky železných předmětů, které udeřily o sebe. Hudba v představení má strukturu – vytvářena je ovšem pokaždé znova. Nikdy není stejná a je v ní velký stupeň improvizace. Práce s videem – Scénografie Během představení několikrát přicházím a odcházím na jeviště zleva. Pokaždé, když mizím, vracím se bez části kostýmu. Na začátku představení mám na sobě stříbrný, kosmický kostým s ochrannými brýlemi. Při dalším výstupu mám na sobě jednodílnou černou uniformu a šedivý řecký turban. Naposledy přicházím již bez turbanu a mám jako Einstein rozčechrané vlasy. Používám na jevišti stahovací metry, žonglérské kužely. Scénografii představení stanoví stůl a videoprojekce. Videoprojekce doplňuje obsah představení a obohacuje vizuální vrstvu. Projekce jsou promítané na zemi. Obrazy jsou integrované s akcí na jevišti. Videoprojekce slouží k ukázání neviditelné vrstvy skutečnosti. Figury, tvary, linie, body jsou „vyčarované“ nebo spíše odkrývané tvůrcem. Pythagoras ukazuje figury, které jako jasnovidec vidí kolem sebe. Podobně jako konstrukce celého představení, obrazy směřují od bodů, linií ke komplikovaným strukturám. Struktura Páteř přestavení vznikla opřením se o strukturu a význam čísel Pythagora. Podle Pythagora je číslo existencí všech věcí a každému číslu odpovídá určená hodnota: 1 je bod, 2 – linie, 3 – figura v ploše, 4 – tvar v prostoru, 5 – barva, 6 – život, 7 – láska, 8 – duch, 9 – rozum, 10 je vesmír. „Studie Pythagora nad geometrií byly pouze malou částí širší vize světa a vesmíru, ve které základní
7
uspořádání všech věcí určovala matematika. Všechno, tvrdil, je vymezeno čísly – věci jsou odrazy čísel… Čísla se různí, jednička stojí nad nimi a je jejich zdrojem”15 Podobně je vybudována struktura představení. 1 - Bod: Začínám vyznačením bodu na povrchu podlahy. 2 - Linie, 3 - Povrch: Stahovací metry vyznačují linie na rovném povrchu podlahy. 4 – Geometrické tělo: V místě setkání metrů se tvoří na ploše trojúhelník. 5 – Vlastnosti fyzických těl: „Vyčaruji figuru”, která se objeví jako světlo (barva) ve tvaru trojúhelníka. Zkoumám vlastnosti trojúhelníka. 6, 7, 8, 9 – Nemateriální skutečnost. Objevuji a měřím figury v 3D prostoru „klasickým“ žonglováním a tancem. 10 – Vesmír: Uvádím do pohybu objevené figury, které tvoří vířící a okrouhlý svět. Téma Pythagoras vědec prochází v představení metaforickou číselnou strukturou, z jednoho bodu tvoří vesmír. Kužele, jako nástroje k měření, vytváří kruhy a geometrické figury. Hledání harmonie je cílem výzkumu. Představení v celku je druh vědeckého experimentu, během kterého s pomocí měření tvořím svět – vesmír. Měření je aktem objevování a porozumění světu. Měření světa čili geometrie ho současně vytváří jako konkrétní grafický útvor. Šílený vědec je posedlý myšlenkou měření a využívá pro ten cíl všechny prostředky – stahovací metr, žonglérské kužely, stůl, vlastní tělo. Měří vzdálenosti a objemy na ploše i v prostoru. Domnívám se, že to je představení o vědě, magii a umění jako rovnoprávných aspektech světa. „Teoretická matematika je nazývaná čistou matematikou, a je často rozvíjená bez výrazného spojení s konkrétními přizpůsobeními k zlepšování jiných vědních nebo technických oborů.” 16 Tak chápaná může být považovaná za formu umění. Přesvědčení o tom, že všechno může být uměním, jestli nám nezáleží na praktickém využití, ale na čistém experimentu (např. měření světa žonglérským kuželem), byla pro mne velmi atraktivní při práci nad představením. Soudím, že umění živící duši diváka a veda, která povzbuzuje jeho rozum, nejsou od sebe vzdálené. Pythagoras využíval vlastní výzkumy z oblasti umění a vědy k vytváření praktických základů umění. Fascinuje mne fakt, že vědecká teorie se může přičinit ke vzniku praktického systému porozumění hudbě, který bude pramenem a inspirací pro umění. Když pracujeme nad vědeckou teorií, můžeme stvořit 15 16 WIKIPEDIA – WOLNA ENCYKLOPEDIA. Czysta matematyka. In: [online]. [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://pl.wikipedia.org/wiki/Czysta_matematyka
8
fundament pro vznik umění? Při práci nad představením jsem přemýšlela, zda se žonglování chápané jako měření prostoru, může přičinit k vytvoření vědecké teorie nebo umění.
Shrnutí Pythagoras.pro čili pro-fesionální pro-jekt, inspirovaný ideami Pythagora ve formě sólového scénického představení. Na scéně je přítomná jedna herečka: Marta Kuczyńska. Představení se účastní ještě tři jiní tvůrci: Tomáš Vtípil hraje naživo na elektronických nástrojích (housle, klarinet) a za pomoci počítačově vygenerovaných nebo přetvořených zvuků; Agnieszka Piesiewicz, která vytvořila scénografii ve videoformě; Zuzana Režná jako lightdesigner a osvětlovač. Činnost herečky na scéně, video, hudba a světlo jsou rovnoprávnými akcemi, které tvoří vizuálněpohybovo-hudební podívanou. Představení Pythagoras.pro považuji za část většího vědecko-uměleckého projektu. Není to ukončená práce a je i nadále otevřená pro vlivy, inspirace a transformace.
9
