Přístupnost proč ji potřebujeme?

Přístupnost – proč ji potřebujeme?

Přístupnost – proč ji potřebujeme

Obsah Přístupnost – proč ji potřebujeme .......................................................................................... 4 Přístupnost je důležitá - ale proč?........................................................................................... 9 Bariéry ..................................................................................................................................... 11 Přístupnost pro všechny – ale jak? ....................................................................................... 24 Základní doporučení pro přístupnější informace ............................................................... 27 Základní doporučení pro přístupnější veřejné prostory ................................................... 28 Základní doporučení pro přístupnější hromadnou dopravu ............................................. 30 Základní doporučení pro přístupnější služby ...................................................................... 32 Základní doporučení pro přístupnější ..................................................................................33 Přístupnost není jen koncept, ale životní postoj! ................................................................. 34

2


O projektu ISEMOA ISEMOA - Rozvoj sítě energeticky šetrných druhů dopravy přístupných pro všechny – je tříletý projekt podpořený Evropskou komisí v rámci programu Inteligentní Energie pro Evropu. ISEMOA se snaží pomáhat regionům, krajům, městům a obcím v Evropě snížit spotřebu energie v dopravě zlepšením přístupnosti celého dopravního řetězce od dveří ke dveřím a umožnit tím všem občanům a návštěvníkům (včetně lidí s omezenou schopností pohybu a orientace), aby byli v každodenním životě méně závislí na používání automobilu. Lepší přístupnost veřejných prostor a hromadné dopravy navíc zvýší atraktivitu a bezpečnost hromadné dopravy a zlepšuje podmínky pro chodce a cyklisty. To jsou cíle, kvůli nimž ISEMOA vytváří specifický systém řízení kvality, jenž vede k soustavnému zlepšování přístupnosti celého dopravního řetězce v evropských městech, obcích, krajích a regionech. Základem metodiky ISEMOA je řízený proces auditu, který pomáhá všem zúčastněným stranám zhodnotit za podpory externího auditora úroveň přístupnosti veřejných prostor a hromadné dopravy v dané lokalitě, vypracovat strategii a navrhnout opatření vedoucí k soustavnému zvyšování přístupnosti. Více informací naleznete na www.isemoa.eu Koordinátor projektu: Austrian Mobility Research FGM-AMOR, Michaela Kargl, [email protected] Právní prohlášení: Výhradní odpovědnost za obsah tohoto dokumentu nesou autoři. Nepředstavuje stanovisko Evropského společenství. Evropská komise není zodpovědná za jakékoli použití informací v něm obsažených. ISEMOA je kofinancován Evropskou unií v rámci programu Inteligentní energie pro Evropu.

3


Přístupnost - proč ji potřebujeme? Přístupnost je důležitá – ale pro koho?

Tobiášovi je 11 let. Když si udělá domácí úkoly, rád navštěvuje své kamarády. Často jezdí na koloběžce nebo na kolečkových bruslích, je to větší zábava a je to rychlejší. Pokud jede za spolužákem, který bydlí 15 km daleko, jezdí Tobiáš autobusem.

Paní G, 85 let. Každý den chodí na procházku, aby měla pohyb na čerstvém vzduchu. Chodí s hůlkou, ale cítí se ještě lépe, pokud ji někdo doprovází. Do loňského roku ráda hrála karty, ale zhoršil se jí zrak a už je nemůže hrát.

4


Panu M. se před čtyřmi měsíci narodil chlapeček. Pan M. pracuje jako truhlář a má svou práci rád, po práci se těší domů na manželku a syna. Zvláště o víkendu rád chodí se synem na procházku.

Pan R, otec dvou dětí, čtyřleté holčičky a dvouletého chlapce. Je rád, že obě děti nyní chodí do stejné školky. To mu ušetří čas: ráno je doprovodí a pak jede do práce na kole bez zbytečných zajížděk.

Slečna O. právě ukončila studium geologie a pracuje v oblasti turismu. Stejně jako mnoho mladých žen ráda nakupuje a chodí večer do města. O dovolené ráda cestuje do cizích zemí. Elektrický vozík používá přes deset let.

5


Pan S. pracuje jako vědec ve Výzkumném ústavu vesmíru. Přednáší na univerzitě, kam jezdí hromadnou dopravou. Pan S. je slepý, proto oceňuje, že v autobusech jsou nyní i zvukové informace - je si jistější, že vystoupí na správné zastávce.

Paní W. s vnučkou Elenou, která chodí do základní školy. Obě se těší na to, až Elena bude do školy chodit sama, ale nyní je to trochu nebezpečné, protože musí cestou přecházet několik rušných ulic. Paní W. neřídí auto, ráda chodí na kratší vzdálenosti pěšky, např. nakupovat nebo doprovázet Elenu do školy.

Pan K. je v důchodu, ale je pořád aktivní kutil, pracuje na domě a na zahrádce. Má také spoustu koníčků: rád chodí po horách a s manželkou jsou členy místního tanečního spolku. Mr. K. špatně slyší a několik let používá naslouchátko.

6


Toto je pár lidí ze sousedství. Na první pohled nemají mnoho společného. Přitom každý z nich čelí při pohybu ve veřejném prostoru a hromadné dopravě bariérám, a proto je možné jej zahrnout do skupiny osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Do skupiny osob s omezenou schopností pohybu a orientace nepatří pouze lidé se zdravotním postižením, senioři nad 75/80 let, malé děti a lidé, kteří je doprovázejí, ale také osoby s poruchami učení, s neobvyklou výškou, přepravující objemná nebo těžká zavazadla, s malou znalostí okolí, s problémy s orientací, osoby s problémy se čtením, s psychickými problémy, barvoslepí, lidé postižení artritidou, s problémy s kyčlemi nebo po infarktu, osoby zotavující se ze zdravotních problémů a osoby s dočasnými omezeními, jakým může být například zlomená noha apod.

7


Experti odhadují, že až jedna třetina evropské populace spadá do skupiny osob s omezenou schopností pohybu a orientace, jež čelí nějakým překážkám při chůzi nebo jízdě na kole ve veřejném prostoru nebo při cestách veřejnou dopravou. Pokud ovšem připočteme dočasná omezení, jako je přenášení těžkých zavazadel, zotavování se z nemoci nebo zranění, návštěva cizí země apod., vidíme, že každý z nás patří čas od času do skupiny osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Všichni čas od času zažíváme situace, kdy nám něco vadí při chůzi nebo jízdě na kole po městě nebo při cestování hromadnou dopravou. Rozdíl je pouze v tom, jak často se střetáváme s bariérami a jak je to pro nás závažné.

8


Přístupnost je důležitá – ale proč? Mobilita je nedílnou součástí našich životů – jsme „mobilní“, abychom dostáli svým povinnostem a také kvůli zábavě: Musíme do školy nebo do práce, k doktorovi, za pochůzkami, potkáváme se s přáteli, navštěvujeme restaurace, chodíme cvičit nebo do kina, nebo prostě jdeme jen tak na procházku nebo se projet na kole… Přístupnost je o tom dostat se tam....snadno Každá cesta se skládá z několika etap, které můžeme znázornit jako “dopravní řetězec”. Na následujícím obrázku je popsán tento řetězec a jeho části – před, během a po cestě:

Lidé se obvykle vydají na cestu, jen pokud mají jistotu, že každý článek řetězce bude správně fungovat a oni dosáhnou svého cíle.

9


Pokud jeden článek řetězce nefunguje, např. pokud je na cestě nějaká bariéra, pak je nefunkční celý řetězec. Proto je nesmírně důležité, aby byl celý řetězec přístupný. To je ještě důležitější v případě osob s omezenou schopností pohybu a orientace, pro které může být nepřístupný článek v dopravním řetězci nejen nepříjemností, ale může se stát závažným problémem. Například: pokud je cestou jedna rušná silnice, která se nedá bezpečně přejít, celá cesta se pro dítě stává nepřístupnou pokud nejsou cestou lavičky, kde je možné se posadit a odpočinout si, celá cesta je pro staršího člověka neuskutečnitelná pokud je autobus na zavolání možné objednat pouze po telefonu a v místním jazyce, cizinec nejspíš nebude moci takový autobus použít kvůli jednomu nepřekonatelnému vysokému obrubníku je celá cesta pro vozíčkáře nepřístupná pokud je na trase schodiště, je pro lidi tlačící těžký nákupní vozík celá trasa nepřístupná

Aby byly veřejné prostory a hromadná doprava přístupnější a aby všichni lidé mohli používat udržitelné způsoby dopravy (jako je chůze, jízda na kole a hromadná doprava) k dosažení svých každodenních cílů, musíme při plánování, projektování, stavbě, organizaci a údržbě veřejných prostor a hromadné dopravy brát ohled na potřeby všech, vyvarovat se vytváření nových bariér a ty stávající odstranit.

10

Obvyklé potřeby a časté bariéry

Bariéry přístupnosti Pokud se podíváme blíže na dopravní řetězec, můžeme identifikovat podobné potřeby ve všech jeho článcích: Před cestou musí všichni lidé dostat aktuální, spolehlivé, srozumitelné a dostatečně podrobné informace v přístupné podobě: Každý potřebuje informace o možné a doporučené trase a dostupných službách, informace o síti hromadné dopravy, jízdních řádech, místních zvyklostech a informace o přístupnosti trasy. Během cesty potřebují všichni lidé jasné označení/navigaci, aby našli správnou cestu, a musí znát podmínky, které jim umožní bezpečně se pohybovat. Po cestě by lidé občas rádi kontaktovali provozovatele hromadné dopravy nebo místní úřady s žádostí o pomoc (např. pokud cestou něco ztratili) nebo aby jim poskytli zpětnou vazbu (podělit se o svoje zkušenosti, stěžovat si a navrhnout zlepšení). Pokud na tyto obvyklé potřeby není brán ohled při plánování, projektování, stavbě, organizaci a údržbě veřejných prostor a hromadné dopravy, pak se v celém dopravním řetězci vyskytují bariéry. Níže jsou příklady nejčastějších bariér:

11


Příklady běžných bariér, kvůli kterým je plánování cesty a její organizace obtížná:

Nezbytné informace nejsou dostupné nebo přístupné.

Zákaznické centrum není vybaveno pro potřeby osob s omezenou schopností pohybu a orientace (např. indukční smyčka pro osoby se sluchovým postižením).

Příklady bariér na cestě, které ztěžují nebo dokonce znemožňují chůzi, jízdu na kole nebo hromadnou dopravou pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace:

Chodníky a zastávky hromadné dopravy jsou příliš úzké nebo zúžené.

12


Jediný přístup je po schodech nebo po eskalátorech a neexistuje možnost alternativního přístupu po rampě nebo výtahem.

Schody, rampy, nebo překážky na cestě nejsou zřetelně označeny.

Zábradlí je pouze na jedné straně rampy nebo schodů, nebo tam není vůbec. Zábradlí není dobře viditelné – není kontrastní k podkladu.

Chodníky mají velký podélný nebo příčný sklon.

13


Chodníky mají hrbolatý, nerovný nebo kluzký povrch.

Údržba infrastruktury pro pěší není prioritou.

Chybí přirozené vodící linie pro nevidomé jako např. zeď, plot, obrubník, nebo umělé vodící linie, případně jsou tyto vodící linie přerušeny (parkují na nich kola, jsou pod sněhem nebo pokryty spadaným listím).

Mezi chodníkem a silnicí není žádný výškový rozdíl a přechod mezi nimi není označen hmatnými prvky.

14


U přechodů jsou vysoké obrubníky.

Některé přechody pro chodce nejsou přístupné pro všechny.

Nedostatek bezpečných přechodů pro chodce nebo míst pro přecházení.

Nedostatek míst k odpočinku a/nebo laviček.

15


Nedostatek přístupných veřejných toalet.

Chodci jsou nuceni si zajít (např. kvůli rozbitým chodníkům, nevhodnému značení, chybějící zkratce pro pěší….).

Rychle jedoucí auta, davy a další nepříjemné situace.

Místa, kde se chodci necítí příjemně a bezpečně, a která v nich vyvolávají stres (např. podchody, stanice podzemní dopravy, málo obydlená nebo špatně osvětlená místa).

16


Cíle každodenních cest (zvláště supermarkety, sportoviště, kina apod.) nejsou přizpůsobena lidem, kteří přijdou pěšky, nebo přijedou na kole či hromadnou dopravou.

Infrastruktura není přizpůsobena pro jízdu na kole s vozíkem, tříkolky (tricykly) nebo tandemová kola.

Na stanicích a zastávkách veřejné dopravy nejsou přístupné a srozumitelné informace pro cestující.

Na komplikovaných stanicích veřejné dopravy je těžké se orientovat a najít trasu.

17


Je náročné koupit si jízdenku na veřejnou dopravu v automatu.

Na zastávkách, kde zastavuje více spojů, je obtížné rozpoznat ten správný.

Číslo spoje a jeho konečná zastávka se kvůli odrazu světla, špatnému osvětlení nebo prachu a špíně nedají přečíst.

Kvůli schodům ve vozidle veřejné dopravy nebo velkému výškovému rozdílu mezi vozovkou a podlahou vozidla je obtížné vystupovat a nastupovat.

18


Vozidla veřejné dopravy zastavují daleko od obrubníku buďto proto, že řidič je neohleduplný, nebo je příjezd na zastávku blokován parkujícími auty či jinými překážkami.

Nelze se dostat k místu k sezení před tím, než se vozidlo rozjede.

Ve vozidlech je omezený prostor pro vozíčkáře a kočárky.

Uvnitř vozidla veřejné dopravy není dostatek snadno přístupných a dobře viditelných tyčí, madel a úchytů.

19


Vozidla veřejné dopravy jsou v provozu i přesto, že jejich vybavení (např. bezbariérové toalety, nájezdy, hlásiče zastávek nebo obrazovky informující cestující apod.) není funkční.

Aktuální informace pro cestující jsou poskytovány jen ve vizuální, nebo jen ve zvukové podobě, nebo nejsou k dispozici vůbec.

Cestující se obává, že nebude moci kontaktovat obsluhu v případě, když bude potřebovat pomoc.

Řidiči hromadné dopravy nejsou obeznámeni se specifickými potřebami různých skupin osob s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo nevědí, jak jim mohou nejlépe pomoci. Důsledkem toho mohou být vzájemná nedorozumění mezi pracovníky hromadné dopravy a cestujícími. Chybná interpretace chování vede k nepříjemným situacím.

20


Zásady řešení neočekávaných situací nejsou stanoveny s ohledem na důležitost přístupnosti, v případě nečekaných změn nebo výpadků nejsou poskytnuty jasné informace.

Velký shon a rychlé tempo na počátečních nebo konečných stanicích veřejné dopravy způsobují velký stres.

Na přestup mezi dopravními prostředky je málo času, není brán ohled na pomalejší tempo cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace.

Největší důraz je při plánování hromadné dopravy kladen na rychlost spoje bez ohledu na to, že někteří cestující potřebují na výstup a nástup více času. Tím je vytvářen tlak na řidiče, kteří se snaží dodržet přísný jízdní řád a nemají trpělivost a pochopení, nezbytné při jednání s osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

21


Chybí (přístupné) úschovny zavazadel na stanicích a přestupních místech

Nejběžnější bariéry, které se mohou objevit po cestě:

Nedostupné informace o tom, kdo je v oblasti veřejných prostor nebo hromadné dopravy zodpovědnou osobou, na kterou je možné se obrátit se stížností nebo návrhem na zlepšení. .

Zaměstnanci u přepážek v odděleních služeb zákazníkům nebo ztrát a nálezů nejsou vyškoleni v problematice přístupnosti a komunikace s osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

Není jasné, kde mohou lidé odevzdat nebo si vyzvednout ztracené věci, a jak se tam dostat. Navíc jsou tato místa často nepřístupná.

22


Některá oddělení ztrát a nálezů je možné kontaktovat pouze osobně. To může být pro mnoho lidí problém, zvláště pokud je toto místo vzdálené od jejich bydliště nebo nepřístupné.

Oddělení ztrát a nálezů nelze kontaktovat okamžitě, například prostřednictvím SMS, e-mailem nebo faxem.

23

Přístupnost pro všechny – ale jak?

Přístupnost pro všechny – ale jak? Je velmi důležité odstranit bariéry ve veřejném prostoru a hromadné dopravě a zlepšit přístupnost pro chodce, cyklisty a cestující veřejnou dopravou s kompenzačními pomůckami nebo bez nich na jejich každodenních cestách do obchodů, školek, za sportem apod. Existuje mnoho různých metodik pro bezbariérové projektování veřejných budov, prostor, infrastruktury a vozidel hromadné dopravy a většina Evropských zemí má příslušné technické normy. Standardy a doporučení se ale v jednotlivých zemích liší a nejsou shodná a platná po celé Evropě. Tato brožurka vám poskytne některá základní doporučení, jak se vyhnout nejběžnějším bariérám v rámci celého dopravního řetězce. To vás může inspirovat k jednání. Při práci s touto brožurou mějte na paměti: Nejedná se o univerzální recept nebo „kouzelnou formuli“, která přesně popisuje, jak odstranit bariéry ve veřejném prostoru a hromadné dopravě: ve většině případů existuje několik možností, jak odstranit určitou bariéru a je nezbytné, aby zvolené řešení odpovídalo místním podmínkám. Takovýto „seznam” nemůže být nikdy kompletní a zcela vyčerpávající. Tato doporučení neobsahují žádné technické podmínky (jako např. minimální šířka chodníku, maximální sklon, apod.); vždy je potřeba normy a údaje ověřit v platných vyhláškách!

24


Zlepšování přístupnosti neznamená speciální řešení pro pár osob, ale usnadňuje mobilitu pro všechny. Všechna opatření ke zlepšení přístupnosti by měla být navrhována na základě principů Univerzálního Designu. Aby byla snaha o zlepšení přístupnosti veřejných prostorů úspěšná, je nesmírně důležité, aby nebyl brán ohled jen na potřeby určitých skupin uživatelů, ale aby byly zachovány principy “univerzálního designu” / “designu pro všechny”. Veřejné prostory a hromadnou dopravu tak může využívat nejširší veřejnost bez toho, aby byly nutné nějaké speciální úpravy. K dosažení tohoto cíle je potřeba držet se následujících 7 principů universálního designu: Navrhované řešení musí být vhodné pro lidi s různým postižením. Navrhované řešení musí odpovídat mnoha různým individuálním schopnostem, možnostem a preferencím. Navrhované řešení musí být snadno pochopitelné bez ohledu na osobní zkušenosti, vzdělání, jazykové schopnosti nebo momentální úroveň pozornosti uživatelů. Navrhované řešení musí nabízet potřebné informace efektivně bez ohledu na okolní podmínky nebo smyslové schopnosti uživatelů. Navrhované řešení musí minimalizovat nebezpečí a negativní důsledky náhodných událostí či neúmyslných činů. Navrhované řešení musí být efektivně a pohodlně použitelné a co nejméně namáhavé. Vhodná vzdálenost a dostatečný prostor pro příjezd, příchod, manipulaci a používání řešení musí respektovat fyzickou konstituci a schopnosti jedince.

25


Uplatněním principů univerzálního designu je možné najít taková řešení, která vyhovují protichůdným požadavkům: Například obrubník “Grazer T”, jenž je kombinací hmatného vodícího systému a vyrovnání výškového rozdílu na přechodu, umožňuje všem lidem bezpečně a pohodlně přejít silnici. Mějte na paměti, že bezpečnost je velmi důležitá a možná bezpečnostní rizika představují pro mnohé ty nejzásadnější bariéry, které je odrazují od chůze, jízdy na kole nebo používání veřejné dopravy. K překonání těchto bariér je na jedné straně nutné projektovat, plánovat, stavět a udržovat veřejné prostory a hromadnou dopravu tak, aby byla minimalizována bezpečnostní rizika pro všechny, včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Na druhé straně je ovšem nutné organizovat školení a kampaně pro uživatele a tím zvýšit informovanost a sebedůvěru, nezbytnou k překonání strachu.

26


Základní doporučení pro přístupnější informace a komunikaci □ Vždy poskytnout informace tak, aby je bylo možné získat pomocí alespoň dvou různých smyslů: tj. podle potřeby poskytnout informace ve vizuální a zvukové podobě, nebo ve vizuální a hmatné podobě. □ Vždy poskytnout několik komunikačních kanálů (např. internet/email, telefon, informační centrum) pro styk se zákazníky (pro rezervace, zpětnou vazbu, žádosti o informace apod.). □ Používat jednoduchý jazyk (např. vyhnout se dlouhým větám, technickým termínům, cizím slovům, zkratkám,…). □ Jasně strukturovat informace. □ Používat lehce pochopitelné grafy a piktogramy. □ Poskytnout vizuální informace ve vysokém kontrastu (Dát pozor, aby tento požadavek byl splněn po celý den a za všech povětrnostních podmínek!). □ Zobrazovat vizuální informace dostatečně velkým písmem (Pamatujte: potřeba velkosti písma roste se vzdáleností nápisu!) □ Vyhýbat se červeno-zeleným kombinacím. □ Nepoužívat barvy jako výlučný prostředek pro poskytnutí informací (např. v mapách, grafech, diagramech, tabulkách, navigačních systémech, atd.). □ Na požádání poskytnout informaci opakovaně (audio a vizuální informace). □ Zajistit webové stránky pro on-line získávaní informací přístupných v souladu s normami iniciativy Web Accessibility Initiative (WAI). □ Vybavit informační centra a centra služeb zákazníkům zařízením pro komunikaci s lidmi používajícími naslouchací zařízení, zaměstnat někoho, kdo umí znakovou řeč a cizí jazyky. Piktogramy označit, kde jsou k dispozici tyto speciální služby.

27


□ Konzultovat podobu informačních materiálů se zástupci jednotlivých skupin osob s omezenou schopností pohybu a orientace a zlepšit tyto materiály na základě jejich připomínek.

Základní doporučení pro přístupnější veřejné prostory Grafické zobrazení minimálního prostoru potřebného k pohybu lidí s omezenou schopností pohybu a orientace

Obrázek 1: Nezbytný minimální prostor pro pohyb s pomůckami (Zdroje: Stadt Graz: Barrierefreies Bauen für alle Menschen (Bezbariérová výstavba pro všechny lidi); Schweizerische Fachstelle für behindertengerechtes Bauen (Švýcarské odborné pracoviště pro bezbariérovou výstavbu); Obstacle free traffic areas – Demands of people with disabilities (Bezbariérové dopravní plochy – požadavky lidí se zdravotním postižením), Ministerstvo dopravy Velké Británie: Inclusive mobility (Všeobecná mobilita))

28


□ Vždy zachovat nezbytný prostor pro bezbariérový pohyb. □ Navrhnout a vybudovat infrastrukturu pro chodce takovým způsobem, aby se dvě osoby s omezenou schopností pohybu a orientace mohly snadno a bezpečně vyhnout □ V obcích a městech budovat chodníky pro chodce po obou stranách rušných ulic. □ Zajistit, aby byl vždy k dispozici bezbariérový přístup (nájezd) nebo přístupný výtah jako alternativa schodů nebo eskalátorů. □ Umístit zábradlí po obou stranách schodů a ramp (nájezdů). □ Zajistit, aby sklon nájezdu nebyl příliš strmý (vhodný sklon ≤6%). □ Vyhnout se příčnému sklonu. □ Vyhnout se podchodům pro pěší. □ Označit snížené okraje chodníků vizuálními i hmatnými prvky. □ Označit schody a bariéry vizuálními a hmatnými prvky. □ Zajistit dobré osvětlení podél infrastruktury pro pěší. □ Zajistit bezpečné přechody pro chodce (speciálně na rušných ulicích). □ Zabezpečit, aby se na přechodech pro chodce nevyskytovaly vysoké obrubníky (maximální výška obrubníku 3 cm) □ Poskytnout dostatečné množství přístupných míst pro odpočinek (doporučení: lavička nejméně každých 300 m). □ Zajistit dostatečné množství bezbariérových toalet. □ Poskytnout umělé vodící linie všude, kde nejsou k dispozici přirozené vodící linie jako zdi, ploty apod. □ Vybavit přechody pro chodce zvukovou signalizací a hmatnými prvky.

29


□ Pravidelně udržovat infrastrukturu pro chodce a cyklisty (zametání, odstraňovaní sněhu, posyp proti ledu, oprava rozbitých povrchů, čistění laviček, vyprazdňovaní košů na odpadky, kontrola osvětlení, atd.). □ Instalovat speciální naváděcí systémy pro chodce a cyklisty. □ Při plánovaní infrastruktury pro cyklisty brát v úvahu jízdní kola s přívěsnými vozíky, tříkolky (tricykly) a tandemy, které vyžadují širší pásy, větší manévrovací prostor a mají větší poloměr otáčení, než běžná jízdní kola. □ Nabídnout dostatek přístupných parkovacích míst vhodných také pro tandemová kola, kola s přívěsnými vozíky a tříkolky. □ Vždy zapojovat zástupce různých skupin osob s omezenou schopností pohybu a orientace do procesu plánování, implementace a hodnocení všech opatření souvisejících s novým rozvojem a rekonstrukcí, zlepšovat opatření na základě jejich zpětné vazby. □ Zajistit, aby osoby s omezenou schopností pohybu a orientace byly od začátku zapojené do procesu plánování a rozvoje sdílených veřejných prostor a aby jejich požadavky a potřeby byly brány v úvahu.

Základní doporučení pro přístupnější veřejnou dopravu □ Dávat pozor, aby zastávky/stanice veřejné dopravy byly přístupné i pro osoby, které mají problém použít schody a eskalátory. □ Na zastávkách a nástupištích veřejné dopravy poskytnout přístupná místa k sezení a přístřešky na ochranu před nepříznivým počasím. □ Na každé zástavce veřejné dopravy poskytnout cestujícím přístupné a snadno pochopitelné informace. □ Dbát o to, aby na každé zástavce veřejné dopravy byl dostatek místa pro manévrování s vozíky pro invalidy, chodítky a dětskými kočárky.

30


□ Navrhnout stanice veřejné dopravy tak, aby jejich umístnění bylo jasné a logické. □ Na stanicích veřejné dopravy a přestupních místech poskytnout jasné a snadno pochopitelné vizuální a hmatné informace. □ Zabezpečit automaty na jízdenky přístupné pro všechny. □ Poskytnout alternativy k automatům na prodej jízdenek. □ Zajistit, aby síť veřejné dopravy, jízdní řády a tarifní systém byly snadno pochopitelné a zapamatovatelné. □ Postarat se, aby všichni cestující znali zásady řešení neočekávaných situací. □ Zajistit, aby zásady řešení neočekávaných situací zohledňovaly přístupnost. □ Dbát o to, aby informace o spojích a cílových stanicích v prostředcích veřejné dopravy byly snadno čitelné v každou denní dobu a za každého počasí. □ Vybavit všechna vozidla veřejné dopravy takovým zařízením, které by mohlo pomoci osobám s omezenou schopností pohybu a orientace překonat výškový rozdíl mezi zastávkou a podlahou vozidla. □ Zajistit údržbu a opravu prvků zajišťujících přístupnost (jako jsou aktuální informace pro cestující, rampy, výtahy,…) stejnou měrou jako údržbu a opravu ostatních funkčních prvků infrastruktury. □ Organizovat pravidelné školení o problematice přístupnosti pro zaměstnance veřejné dopravy. □ Prosazovat zákaz parkování na zastávkách veřejné dopravy. □ Vyhradit u vstupu do vozidla sedadla pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. □ Vybavit celý interiér vozidla hromadné dopravy záchytnými tyčemi a držadly a dbát na to, aby byly jasně rozpoznatelné (s vysokým vizuálním kontrastem k interiéru vozidla), snadno přístupné a použitelné pro všechny cestující. □ V dopravním prostředku zajistit dostatečný prostor pro cestující na vozíku s kočárkem nebo chodítkem.

31


□ Poskytovat aktuální informace pro cestující ve vizuální a zvukové podobě. □ Dbát na to, aby cestující, kteří potřebují pomoc, mohli snadno kontaktovat zaměstnance. □ Při plánovaní jízdního řádu veřejné dopravy brát v úvahu, že osoby s omezenou schopností pohybu a orientace jsou pomalejší. □ Dbát na to, aby vzdálenost mezi zastávkami veřejné dopravy nebyla příliš velká a zastávky byly bezpečně přístupné pro chodce. □ Organizovat školení o problematice přístupnosti pro různé skupiny osob s omezenou schopností pohybu a orientace. □ Zapojit zástupce všech skupin osob s omezenou schopností pohybu a orientace do plánování, implementace a vyhodnocovaní opatření na zlepšení přístupnosti veřejné dopravy.

Základní doporučení pro přístupnější služby □ Projektanti městských vlaků, dopravní projektanti, místní a regionální zastupitelé by měli mít na zřeteli důležitost přístupnosti každodenních služeb (jako jsou obchodní centra, supermarkety, obchody s potravinami, sportovní a oddychová centra, školy, školky, zdravotnická zařízení, komunitní centra apod.) pro chodce, cyklisty a cestující veřejnou dopravou. □ Zahrnout přístupnost každodenních služeb pro chodce, cyklisty a cestující veřejnou dopravou do podmínek pro vydávání stavebních povolení. □ Zahrnout přístupnost každodenních služeb pro chodce, cyklisty a cestující veřejnou dopravou do územního plánování. □ Zvyšovat povědomí veřejnosti o významu přístupnosti každodenních služeb bez nutnosti využívání aut při výběru jejich místa pro bydlení.

32


Základní doporučení pro přístupnější kontaktní místa pro zákazníky □ Zřídit kontaktní místa pro shromažďování zpětné vazby od zákazníků týkající se bariér ve veřejných prostorách a v hromadné dopravě. □ Zpřístupnit oddělení „ztrát a nálezů". □ Dbát na to, aby zaměstnanci na kontaktních místech pro zákazníky a v odděleních ztrát a nálezů byli odborně vyškoleni v problematice přístupnosti. □ Poskytnout jasné a přístupné informace, jak se dostat ke kontaktním místům a oddělením ztrát a nálezů. □ Distribuovat informace skrze několik různých kanálů, jako jsou například webové stránky měst, provozovatelé hromadné dopravy, místní tisk, tiskoviny s informacemi o veřejné dopravě, oznámení na veřejných tabulích a zastávkách hromadné dopravy apod. □ Dbát na to, aby zákazníci mohli kontaktovat oddělení “ztrát a nálezů” a kontaktní místa pro sběr informací od zákazníků prostřednictvím několika různých kanálů (emailem, poštou, online na webové stránce, telefonem, faxem nebo osobně). □ Dbát na to, aby se zpětná vazba dostala přímo k zodpovědným osobám na místním úřadě nebo k provozovateli veřejné dopravy. □ Dbát na to, aby zákazník dostal odpověď v přístupném formátu.

33

Přístupnost je životní postoj!

Přístupnost není jen pojem, ale životní postoj! Hlavním argumentem proti přístupnosti je obyčejně to, že opatření jsou příliš nákladná a není k dispozici dostatečný rozpočet. Je pravda, že mnohá opatření vedoucí ke zlepšení přístupnosti nejsou “zadarmo”– zvláštní opatření, která si vyžadují rekonstrukci infrastruktury mohou být dost drahá.

Tady je pět tipů pro ty, kteří sledují, kolik co stojí:

1. Zasaďte se o to, aby se přístupnost stala hlavním trendem a mezi lidmi dobře známou koncepcí Většina bariér ve veřejných prostorech a hromadné dopravě, nebo pravděpodobně jejich velká část, je způsobena nedostatečnou informovaností o potřebách osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Bariéry vznikají z nedbalosti, bezohlednosti či nepochopení lidí pracujících v oblasti plánování, výstavby a údržby veřejných prostorů a veřejné dopravy, ale často i z dobře myšlených, ale neinformovaných aktivit širší veřejnosti. Zvyšovaní povědomí a organizace školení o problematice přístupnosti jsou účinnými a nevyhnutelnými kroky na cestě k přístupnosti pro všechny!

34


2. Dejte si pozor, abyste neřešili „špatné problémy” Zapojení uživatelů (včetně všech skupin osob s omezenou schopností pohybu a orientace) do vypracování strategie a plánů na zlepšování přístupnosti pomůže identifikovat “skutečné“ problémy, nastavit potřebné priority a vyvinout strategii, která by přinesla stálé zlepšování přístupnosti podporované veřejností Zapojení uživatelů (včetně všech skupin osob s omezenou schopností pohybu a orientace) do vypracování strategie a plánů v oblasti přístupnosti je efektivním způsobem, jak se vyhnout chybám a jak dosáhnout stálého zlepšování přístupnosti 3. Myslete na to, že je třeba brát v úvahu potřeby uživatelů (včetně všech skupin osob s omezenou schopností pohybu a orientace) již ve fázi plánování všech opatření. Zapojení zástupců všech skupin uživatelů do plánování, implementace a hodnocení je efektivní strategií, jak se vyhnout chybám a pozdějším nákladům na opravy. Zapojení uživatelů do celého procesu plánování, implementace a hodnocení pomáhá vyvarovat se nákladných chyb a ušetřit tak peníze.

4. Myslete na to, aby řešení byla navrhnuta a implementována tak, aby umožnila co největšímu počtu osob využívat veřejné prostory a hromadnou dopravu bez bariér. Uplatnění principů univerzálního designu vede k daleko lepším a levnějším výsledkům než vývoj speciálních opatření, která zohledňují potřeby jen omezeného počtu lidí. Pro projektanty, architekty, plánovače, zaměstnance ve stavebnictví a údržbě je vhodné zorganizovat školení “Navrhování pro všechny”. Uplatňování principů univerzálního designu přináší levná řešení, která efektivně zlepšují přístupnost pro všechny.

35


5. Dbejte na to, aby byla přístupnost zohledněna při všech stavbách a rekonstrukcích již od fáze plánování. Pokud se přístupnost bere v úvahu od začátku, ušetří se hodně peněz. V mnoha případech si přístupnost nevyžaduje žádné zvláštní náklady, pokud se na ni myslí od začátku! Odstranit překážky a zlepšit přístupnost později je rozhodně o mnoho dražší. Zohlednění přístupnosti ve fázi plánování nějaké stavby nebo rekonstrukce pomáhá ušetřit peníze!

Investice do přístupnosti, bezpečnosti a pohodlí chodců a cyklistů a do infrastruktury veřejné dopravy a služeb se vyplatí. Investice do přístupnosti, bezpečnosti a pohodlí chodců, cyklistů a do infrastruktury veřejné dopravy a služeb se vyplatí z důvodu: dopadu na životní prostředí – protože umožňují všem lidem (včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace) cestovat udržitelnými způsoby dopravy a tak šetří peníze, energii, prostor a snižují množství škodlivých emisí společenského dopadu – protože umožňují všem lidem (včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace) samostatný přístup ke každodenním službám. Nezávislá mobilita je základním předpokladem pro zapojení se do každodenního života. nákladů na zdravotní péči – protože umožňují všem lidem (včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace) vykonávat jejich každodenní cesty prostřednictvím aktivních druhů dopravy jako je chůze a cyklistika, a tím se udržovat ve formě.

36


Investice v oblasti přístupnosti jsou efektivním přínosem pro udržitelnou ekonomiku a společnost a prozíravým opatřením pro řešení současných a budoucích výzev vyplývajících z demografických změn, jako je stárnutí obyvatel nebo zvyšování počtu přistěhovalců.

37

Přístupnost proč ji potřebujeme?

Recommend Documents