PŘÍSPĚVKY NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM A PENZIJNÍ POJIŠTĚNÍ Podle § 15 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) lze od základu daně za zdaňovací období odečíst v celkovém úhrnu nejvýše 12.000 Kč a) příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (tuzemské) podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6.000 Kč, b) počínaje rokem 2011 lze odečíst i příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní pojištění v jiném členském státě EU, Norsku nebo Islandu podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění (v případě, že zaměstnanec smlouvu neuzavírá, ale do programu penzijního pojištění vstupuje jinou formou, např. přihláškou). Podmínkou ale je, že ve smlouvě o penzijním pojištění je sjednána výplata plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období (jsou zde tedy nastaveny stejné podmínky jako u tzv. soukromého životního pojištění). Poskytovatelem penzijního pojištění se rozumí podle § 6 odst. 17 ZDP poskytovatel finančních služeb oprávněný k jeho provozování bez ohledu na jeho právní formu, který je provozován na principu fondového hospodaření, je zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a je povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu a také podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě. Úhrnný maximální limit 12.000 Kč (stanovený původně jen pro tuzemské penzijní připojištění se státním příspěvkem) se tedy nově aplikuje i na penzijní pojištění zaplacené v jiném členském státě EU, Norsku nebo Islandu, avšak v kumulaci. Bude-li tedy poplatník uplatňovat odpočet na oba tyto produkty, je možné v úhrnu odečíst maximálně 12.000 Kč. Zaměstnanec - daňový nerezident ČR může uplatnit příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na penzijní pojištění jen v daňovém přiznání a od roku 2011 jen za podmínky, že „nejméně 90 % celkových příjmů mu plyne ze zdrojů v ČR“. Jedná se o příspěvky na penzijní připojištění nebo pojištění zaplacené samotným účastníkem a poplatník pro snížení základu daně nemůže uplatnit např. příspěvky, které za něj zaplatil zaměstnavatel a nebo např. o příspěvky, které zaplatil za jiného účastníka a s jeho souhlasem na základě písemného sdělení penzijnímu fondu jako třetí osoba. U tuzemského penzijního připojištění, tzn. uzavřeného v ČR podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, se z úhrnu příspěvků zaplacených na zdaňovací období (z celkové částky) vždy odečítá částka ve výši 6.000 Kč, protože do částky 500 Kč měsíčně je na příspěvek placený účastníkem poskytována výhoda v podobě státního příspěvku. Úhrn příspěvků zaplacených na zdaňovací období se sníží o 6.000 Kč bez ohledu na to, kdy došlo k uzavření smlouvy (zda v uplynulých letech, nebo až v průběhu běžného roku). Pokud tedy úhrn příspěvků zaplacených na zdaňovací období nepřesáhne 6.000 Kč, daňovou úlevu nelze uplatnit. Maximálně lze odečíst od základu daně poplatníka částku 12.000 Kč, i kdyby na příspěvcích zaplatil více. Optimálně tedy využije daňovou výhodu poplatník, který na zdaňovací období zaplatí na příspěvcích částku 18.000 Kč. Způsob zvýšení či snížení měsíčních příspěvků u tuzemského penzijního připojištění se státním příspěvkem upravují schválené penzijní plány jednotlivých penzijních fondů. Zpravidla požadují, aby úpravu příspěvku účastník předem penzijnímu fondu oznámil, neukládají ale penzijnímu fondu, aby zpětně zasílal účastníkovi dodatek ke smlouvě, potvrzení či jiné oznámení o akceptaci změny výše příspěvku. Pokud tedy došlo ke změně výše příspěvku, dodatek ke smlouvě není nutné po zaměstnanci požadovat.
Zaměstnanec prokazuje nárok na odečet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na penzijní pojištění v rámci RZZ: smlouvou o tuzemském penzijním připojištění se státním příspěvkem (předkládá se při prvním uplatnění), smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzení instituce penzijního pojištění o své účasti na penzijním pojištění v jiném členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu (v případě že účast na penzijním pojištění nevznikla smlouvou, ale podáním přihlášky do programu penzijního pojištění založeného smlouvou mezi zaměstnavatelem a institucí penzijního pojištění), každoročně do 15. února potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem v uplynulém zdaňovacím období, každoročně do 15. února potvrzením penzijního fondu nebo instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených na jeho penzijní pojištění v uplynulém zdaňovací období. Příklad: Poplatník uzavřel smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem od 1. 10. 2011 s měsíčním příspěvkem 1.500 Kč a dle potvrzení penzijního fondu zaplatil na rok 2011 příspěvky v celkové výši 4.500 Kč. Po odpočtu 6.000 Kč nezůstane poplatníkovi žádná částka, kterou by za rok 2011 uplatnil pro snížení základu daně (4.500 – 6.000 = 0). Příklad: Poplatník uzavřel smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem od 1. 1. 2011 s měsíčním příspěvkem 500 Kč. V listopadu 2011 oznámil penzijnímu fondu změnu výše měsíčního příspěvku a na měsíc prosinec 2011 zaplatil 12.500 Kč. Na rok 2011 obdržel od penzijního fondu potvrzení, že na rok 2011 zaplatil na příspěvcích v úhrnu 18.000 Kč, tj.po odpočtu 6.000 Kč si bude moci poplatník uplatnit za rok 2011 příspěvky ve výši 12.000 Kč (18.000 – 6.000 = 12.000). Příklad: Poplatník uzavřel smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem od 1. 1. 2011 s měsíčním příspěvkem ve výši 1.000 Kč a podle smlouvy zaplatil penzijnímu fondu své příspěvky na dva roky dopředu, tedy celkově 24.000 Kč. Na rok 2011 dle potvrzení penzijního fondu zaplatil poplatník na penzijní připojištění příspěvky ve výši 12.000 Kč. Po odpočtu 6.000 Kč si tedy bude moci uplatnit za rok 2011 příspěvky ve výši 6.000 Kč (12.000 – 6.000 = 6.000).
SANKCE ZA PŘEDČASNÉHO UKONČENÍ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ NEBO POJIŠTĚNÍ Stejně jako u penzijního připojištění se státním příspěvkem, tak u penzijního pojištění platí, že při zániku bez nároku na penzi nebo na jednorázové plnění (vyrovnání), kdy současně dochází k výplatě odkupného nebo jiného plnění související se zánikem daného produktu, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění základ daně snížen. Taková situace vede k povinnosti poplatníka podat správci daně daňové přiznání za podmínek stanovených v § 38g ZDP. Restrikce se nevztahuje a) v případě předčasného ukončení penzijního připojištění se státním příspěvkem (tuzemského) na částky, o které byl základ daně snížen před účinností zákona č. 545/2005 Sb., tj. na částky uplatněné pro snížení základu daně před 1. 1. 2006, b) na situace, kdy dojde pouze k převodu prostředků z jednoho penzijního fondu do jiného, kdy nedochází ani k výplatě odkupného. V daném případě zaměstnanec předloží u zaměstnavatele dvě smlouvy a dvě potvrzení, tj. obě potvrzené částky se zde sečtou a sníží se o 6.000 Kč (zákon o penzijním připojištění se státní příspěvkem totiž nevylučuje situaci, že klient v průběhu roku přejde z jednoho penzijního fondu do jiného penzijního fondu), nebo d) na penzijní připojištění se státním příspěvkem (tuzemské), které je v souladu se smlouvou skončeno před dovršením 60 let věku, což může nastat u dřívějších smluv z doby, kdy penzijní připojištění mohlo v souladu se zákonem o penzijním připojištění být sjednáno s výplatou penze nebo jednorázového vyrovnání již v 50 letech věku (důležité je, že zde není vyplaceno odbytné, respektive odkupné).
Příklad: Zaměstnanec uzavřel počátkem roku 2005 s penzijním fondem smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem a pro snížení základu daně si uplatňoval příspěvky, které si sám zaplatil ve výši 12.000 Kč ročně (18.000 Kč minus 6.000 Kč); na toto penzijní připojištění mu dále zaměstnavatel poukazoval příspěvky ve výši 30.000 Kč ročně (tj. do výše 24.000 Kč od daně osvobozené dle § 6 odst. 9 písm. p ZDP). Zaměstnanec roce 2011 smlouvu předčasně zrušil bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a penzijní fond mu vyplatil odkupné (odbytné). Jestliže v roce 2011 došlo k předčasnému zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, má zaměstnanec za zdaňovací období roku 2011 povinnost podat daňové přiznání, ve kterém uvede jako příjem podle § 10 ZDP ty příspěvky, o které mu byl základ daně snížen v letech 2006 až 2010 (5 x 12.000 Kč) a uplatnění příspěvků v roce 2005 zůstane zachováno. Odbytné (odkupné) podléhá dani vybírané srážkou zvláštní sazbou podle § 36 ZDP. Tento příjem se nesnižuje pro zjištění základu daně o příspěvky zaplacené za zaměstnance zaměstnavatelem po 1. 1. 2000 (základem daně je tedy vyplacené odbytné po snížení jen o příspěvky zaplacené zaměstnancem). Srážku daně je v tomto případě povinen provést plátce daně, tj. penzijní fond a nikoli zaměstnanec. Při výplatě odbytného ztrácí poplatník nárok na státní příspěvky. Zaměstnavateli z předčasného vypovězení smlouvy o penzijním připojištění bezprostředně nevyplývá žádná povinnost. Lze ale očekávat, že zaměstnanec požádá zaměstnavatele o vydání potvrzení o zdanitelných příjmech a sražených zálohách za rok 2011, které následně přiloží ke svému daňovému přiznání. Předčasné ukončení penzijního připojištění (s výplatou odbytného) nemá zpětný dopad ani na daňové osvobození příspěvků u zaměstnavatele dle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP a ani na jejich daňovou uznatelnost dle § 24 odst. 1 písm. j) bod 5 ZDP). Všechny příspěvky zaměstnavatele penzijní fond podrobí dani zaměstnanci v rámci odbytného, neboť se od základu daně v daném případě neodečítají.
POJISTNÉ NA TZV. SOUKROMÉ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Podle § 15 odst. 6 ZDP může poplatník uplatnit pro snížení základu daně již od r. 2001 zaplacené pojistné na své soukromé životní pojištění (viz. definice v § 6 odst. 9 písm. p ZDP), kterým se rozumí: pojištění pro případ doţití (určitého věku), nebo pojištění pro případ smrti nebo doţití, nebo důchodové pojištění. Přitom není na závadu sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní nebo na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, nebo v případě stane-li se zaměstnanec invalidním ve 3. stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti. Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě, a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví), a od roku 2008 též s jinou pojišťovnou se sídlem na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (zaměstnanec - nerezident ČR ale může uplatnit tento odpočet jen v daňovém přiznání u správce daně a jen splní-li podmínku „min. 90 % příjmů ze zdrojů v ČR“). ■
Podmínkou je: že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let (tzv. podmínka „2 x 60“);
■ jedná-li se o pojistnou smlouvu s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití, musí být a) pojistná smlouva s pojistnou dobou od 5 do 15 let (včetně) sjednanou pojistnou částku alespoň na 40.000 Kč, b) pojistná smlouva s pojistnou dobou nad 15 let sjednanou pojistnou částkou alespoň na 70.000 Kč a c) u důchodového pojištění se za pevně sjednanou pojistnou částku považuje částka odpovídající jednorázovému plnění při dožití.
Výše odpočtu Maximální částka, kterou lze za zdaňovací období odečíst, činí v úhrnu 12.000 Kč i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ doţití U pojistných smluv s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití musí být od roku 2004 splněna podmínka „minimální pojistné částky“. Na základě pojistných smluv, které nesplňují podmínku tzv. minimální pojistné částky, mohli poplatníci uplatnit zaplacené pojistné jako nezdanitelnou částku naposledy za dobu od 1. 1. 2004 do 30. 4. 2004. Pozor: Na pojistné smlouvy, které neobsahují pevně sjednanou pojistnou částku pro případ dožití, se tato podmínka nevztahuje. V takovém případě může poplatník nadále uplatňovat zaplacené pojistné za splnění podmínek stanovených v zákoně pro snížení základu daně. Příklad: Poplatník má sjednanou pojistnou smlouvu splňující podmínky tzv. soukromého životního pojištění („2 x 60“), ve které je sjednáno pojistné plnění formou ročního důchodu. V této pojistné smlouvě ale není sjednáno odpovídající jednorázové plnění při dožití (výše jednorázového plnění, pokud by se poplatník vzdal výplaty pravidelného důchodu) a sjednána je pouze výplata podílu na zisku. Jedná se o pojistnou smlouvu, která nemá pevně sjednanou pojistnou částku pro případ dožití a proto zde nemusí být splněna podmínka minimální pojistné částky ve výši 40.000 nebo 70.000 Kč, tj. zaplacené pojistné poplatník může uplatňovat při snížení základu daně. Charakter pevně sjednané pojistné částky pro případ dožití nemá ani např. sjednání výplaty podílu na zisku, protože k výplatě takového plnění může v praxi dojít jen za okolností, že pojišťovna zisku dosáhne, tj. může se také stát, že nakonec nebude co rozdělovat.
Dále platí, ţe: ● se musí jednat o pojistné zaplacené poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a zaplacené na „jeho“ soukromé životní pojištění. Tzn. že pro snížení základu daně poplatník nemůže uplatnit pojistné, které za něj platí jeho zaměstnavatel, ale ani které platí sice sám, ale za další pojištěné osoby, např. za děti či manželku, ● pro snížení základu daně lze uplatnit pojistné zaplacené ve zdaňovacím období, tzn. které může být uhrazeno nejen formou běžných splátek, ale i formou jednorázových vkladů (formulaci, že může jít jen o „běžné pojistné“ obsahoval zákon jen do konce roku 2004), ● snížení základu daně se nevztahuje na riziková pojištění nebo připojištění, např. pro případ velmi vážných onemocnění, úrazu, invalidity apod. Proto u kombinovaných pojistných produktů musí být pro daňové účely v pojistné smlouvě(nebo v jejím dodatku přesně rozlišeno, jakou částku pojistného platí pojistník na základní životní pojištění (na něž daňovou výhodu lze uplatnit) a jakou částku na jiné vedlejší druhy pojištění či připojištění (na něž daňovou výhodu uplatnit nelze). Pokud hrazené pojistné ve smlouvě nebo alespoň v dodatku není přesně rozlišeno, poplatník zaplacené pojistné jako nezdanitelnou část základu daně uplatnit nemůže (neprokáže správnost výše uplatněného odpočtu), ● vždy musí být splněna podmínka tzv. „2 x 60“, tj. výplata pojistného plnění musí být ve smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy (délka pojištění) a současně nejdříve v tom kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let věku (dosažení věku). Smlouva o soukromém životním pojištění musí tedy být uzavřena minimálně na dobu pěti let (60 kalendářních měsíců) a ve smlouvě musí být sjednán konec pojištění (pojistné plnění) nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu se poplatník dožije 60 let věku. Například: a) je-li sjednán konec pojištění při dosažení 55 let věku pojištěného, nárok na snížení základu daně nelze vůbec uplatnit; b) není rozhodné, bude-li sjednána výplata pojistného plnění v květnu a poplatník se dožije požadovaného věku 60 let až v červnu téhož kalendářního roku (tedy v roce, v jehož průběhu se dožije 60 let věku).
Zaměstnanec prokazuje nárok na odpočet pojistného zaplaceného na soukromé ţivotní pojištění při RZZ: ■ pojistnou smlouvou nebo pojistkou (poprvé při uplatnění odečtu), ■ každoročně nejpozději do 15. února potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceným poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období, a ■ nejedná-li se o průkazy v českém jazyce, jejich úředním překladem, a to obdobně jako v daňovém řízení. Při pořizování fotokopií lze údaje nerozhodné pro daňové účely zakrýt, aby se zaměstnavatel nedostal do konfliktu se zákonem o ochraně osobních údajů. Nelze vyloučit, že zaměstnanec bude mít uzavřeno více smluv o životním pojištění a z toho důvodu předloží dvě nebo více pojistných smluv a potvrzení. Za nutné náleţitosti potvrzení se nepovaţuje originál razítka pojišťovny a podpisu, pokud se jedná o písemnost, ze které lze vyvodit, že byla vyhotovena pojišťovnou pro určitého poplatníka. SANKCE ZA NEDODRŢENÍ STANOVENÝCH PODMÍNEK Při nedodrţení podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu této nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Sankce se nevztahuje jen na pojistné smlouvy, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné (odkupné), a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. Za těchto okolností není poplatník povinen podat daňové přiznání a „dodanit“ částky pojistného uplatněné v uplynulých letech pro snížení základu daně. Je třeba upozornit, že žádný právní předpis neukládá pojišťovnám rezervu, kapitálovou hodnotu nebo odbytné převádět na novou pojistnou smlouvu a ve věci převodu rezervy, kapitálové hodnoty či odbytného jsou klíčové aplikace konkrétních pojistných podmínek a případná dohoda poplatníka s pojišťovnou. Zaniká-li zpětně nárok na odpočet nezdanitelné částky podle § 15 odst. 6 ZDP u poplatníka z důvodu předčasného zániku soukromého životního pojištění, je povinen podat daňové přiznání za podmínek stanovených v § 38g ZDP, tzn. že:
a) zaměstnanec se zdanitelnými příjmy výhradně od tzv. hlavního zaměstnavatele je při předčasném zániku soukromého životního pojištění povinen podat přiznání k dani za rok 2011, pokud jeho jiné příjmy podle §§ 7 až 10 ZDP (včetně úhrnné částky pojistného dříve uplatněného pro snížení základu daně) přesáhnou stanovený limit v § 38g odst. 2 ZDP, tj. částku 6.000 Kč; b) poplatník bez zdanitelných příjmů ze závislé činnosti , případně. jen s příjmy ze závislé činnosti zdaněnými daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou bude povinen podat daňové přiznání za rok 2011, pokud jeho zdanitelné příjmy (včetně úhrnné částky pojistného dříve uplatněné pro snížení základu daně) přesáhnou limit ve výši 15.000 Kč stanovený v odst. 1 téhož paragrafu.
Příklad: Zaměstnanec s příjmy výlučně od tzv. hlavního zaměstnavatele od roku 2001 uplatňuje pro snížení základu daně pojistné zaplacené na své soukromé životní pojištění splňující podmínku „2 x 60“, a to každoročně ve výši 12.000 Kč. V roce 2011 předčasně zruší životní pojištění a odbytné (odkupné) je mu poukázáno na jeho bankovní účet. Zaměstnanec má za rok 2011 podle § 38g odst. 2 ZDP povinnost podat přiznání k dani, neboť jeho ostatní příjmy podle § 10 ZDP přesáhly stanovený limit ve výši 6.000 Kč. V daňovém přiznání za zdaňovací období 2011 uvede do dílčího základu daně podle § 10 ZDP částku ve výši 120.000 Kč (12.000 Kč x 10 let, tj. od roku 2001 do roku 2010). Příklad: Zaměstnanec od roku 2001 uplatňuje pro snížení základu daně pojistné zaplacené na své soukromé životní pojištění splňující podmínku „2 x 60“, a to každoročně ve výši 12.000 Kč. V roce 2011 toto pojištění předčasně zrušil a uzavřel u pojišťovny novou pojistnou smlouvu splňující podmínky soukromého životního pojištění, na kterou mu bylo pojišťovnou převedeno odbytné (odkupné) ze zrušené pojistné smlouvy formou mimořádně vloženého pojistného. V tomto případě se sankce (dodanění) neuplatní, protože odbytné (odkupné) nebylo poukázáno na bankovní účet zaměstnance a ani jiným způsobem mu nebylo vyplaceno.
Příklad: Zaměstnanec předčasně vypověděl pojistnou smlouvu o soukromém životním pojištění k 31. 12. 2011 (věku 60 let se dožije až v roce 2020) a odbytné (odkupné) mu bude vyplaceno počátkem roku 2011. Protože pojistná smlouva byla vypovězena před vznikem pojistné události, nárok na uplatnění této nezdanitelné části základu daně tímto dnem zaniká (není rozhodující, kdy bude vyplaceno odbytné) a zaměstnanec nemůže již za rok 2011 tuto nezdanitelnou částku uplatnit. Současně má z tohoto důvodu povinnost podrobit dani dříve uplatněné odpočty pojistného, a to v daňovém přiznání podaném za rok 2011 jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. Odkupné (dříve užíván termín „odbytné“ - viz ust. § 72 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě) se podle § 8 odst. 7 ZDP pro zjištění základu daně sníží pouze o pojistné zaplacené poplatníkem (zaměstnancem) a nikoliv o pojistné zaplacené zaměstnavatelem po 1. 1. 2001. Odkupné se nesníží ani o pojistné, které bylo již dříve uplatněno pro snížení základu daně v souvislosti s výplatou jiného příjmu z pojištění osob, které není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (ten zdaňuje srážkovou daní pojišťovna a při stanovení základu daně počínaje rokem 2011 se zde také neodečítá pojistné zaplacené zaměstnavatelem). Odkupné podléhá podle § 36 odst. 2 písm. s) ZDP dani vybírané srážkou zvláštní sazbou 15 % a srazí jí pojišťovna jako plátce daně, takže z titulu výplaty odkupného nevzniká zaměstnanci povinnost uvádět tyto příjmy do daňového přiznání.
