UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie
Lukáš DUBSKÝ
Příspěvek ke studiu městského a příměstského klimatu Olomouce (výskyt charakteristických dní vázaných na denní extrémní teploty)
Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav Vysoudil, CSc.
Olomouc 2015
Bibliografický záznam Autor (osobní číslo): Studijní obor:
Lukáš DUBSKÝ (R11079) Regionální geografie
Název práce: Title of thesis:
Příspěvek ke studiu městského a příměstského klimatu Olomouce (výskyt charakteristických dní vázaných na denní extrémní teploty) Contribution to the study of urban and suburban climate of Olomouc (occurrence of characteristic days depending on daily extreme temperatures)
Vedoucí práce: Rozsah práce:
doc. RNDr. Miroslav Vysoudil, CSc. 92 stran, 4 volné přílohy
Abstrakt:
Práce se zabývá analýzou výskytu charakteristických dní vázaných na denní extrémní teploty vzduchu (tropické, letní, mrazové, ledové a arktické dny) v urbánní a suburbánní zóně Olomouce v roce 2013 na základě dat ze stanic MESSO. Nejprve byl na jednotlivých stanicích zkoumán výskyt denních teplotních extrémů. V dalším kroku byl analyzován výskyt jednotlivých charakteristických dní v měsících jejich výskytu a v roce 2013 v rámci stanic MESSO. Použita byla absolutní a relativních četnost, aritmetický průměr, odchylka od průměru, průměrná odchylka, pro hodnocení normality také hodnoty horního a dolního kvartilu. Stejně tak bylo sledováno datum prvního a posledního výskytu těchto dní. Následně byly diskutovány možné příčiny rozložení četnosti výskytu těchto dní. Výsledky byly rovněž srovnány s výsledky z let 2010–2012.
Klíčová slova:
denní extrémní teploty, charakteristické dny, časoprostorová analýza, Olomouc
Abstract:
This deals with analysis of occurrence of characteristic days depending on the value of daily minimum and maximum temperatures (tropical, summer, frost, ice and arctic days) in urban and suburban zone of Olomouc in 2013 on basis of data from the MESSO network. Firstly, occurrence of daily temperature extremes on each station was examined. The next step was to analyze the occurrence of characteristic days depending on daily extreme temperatures within the MESSO network in months of their occurrence and in 2013. For the analysis, absolute and relative frequency, arithmetic mean, departures from mean and mean deviation were used. Normality of occurrence of these days was evaluated by the values of lower and higher quartile. A date of the first and the last occurrence of these days was also analyzed. Consequently, possible causes of distribution of frequencies of occurrence were discussed. The results were also compared with the results from the years 2010–2012.
Keywords:
daily extreme temperatures, characteristic days, space-time analysis, Olomouc
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval samostatně a všechny použité zdroje jsem uvedl v seznamu použité literatury na konci práce. V Olomouci dne 4. května 2015
..................................... Lukáš Dubský
Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu práce Doc. RNDr. Miroslavu Vysoudilovi, CSc. za jeho čas, materiály a cenné rady, které mi poskytl při vypracování této práce.
Obsah 1 Úvod .................................................................................................................................................... 9 1.1 Fyzickogeografické poměry ......................................................................................................... 10
2 Cíl práce ............................................................................................................................................ 13 3 Použité metody tvorby práce ....................................................................................................... 14 3.1 Rešerše literatury ........................................................................................................................ 14 3.2 Zpracování a interpretace dat ..................................................................................................... 18
4 Městské klima.................................................................................................................................. 23 4.1 Příčiny existence městského klimatu .......................................................................................... 23 4.2 Teplota vzduchu v urbanizovaném území ................................................................................... 24
5 Denní extrémní teploty vzduchu .................................................................................................. 26 5.1 Denní extrémní teploty vzduchu v rámci městské a příměstské krajiny ..................................... 26 5.2 Roční chod, meziroční kolísání a trendy vývoje denních extrémních teplot vzduchu ................ 27
6 Charakteristické dny vázané na denní extrémní teploty .................................................... 31 6.1 Tropické dny ................................................................................................................................ 31 6.2 Letní dny ...................................................................................................................................... 31 6.3 Mrazové dny ................................................................................................................................ 32 6.4 Ledové dny .................................................................................................................................. 33 6.5 Arktické dny ................................................................................................................................. 33
7 Analýza výskytu denní minimální a maximální teploty vzduchu a charakteristických dní vázaných na denní extrémní teploty na stanicích MESSO v roce 2013 .................................... 34 7.1 Denní minimální teplota Tdmin ...................................................................................................... 34 7.2 Denní maximální teplota Tdmax ..................................................................................................... 37 7.3 Tropické dny ................................................................................................................................ 41 7.4 Letní dny ...................................................................................................................................... 46 7.5 Mrazové dny ................................................................................................................................ 52 7.6 Ledové dny .................................................................................................................................. 60 7.7 Arktické dny ................................................................................................................................. 66
8 Výsledky a jejich diskuze ............................................................................................................... 67 8.1 Denní minimální teplota Tdmin ...................................................................................................... 67 8.2 Denní maximální teplota Tdmax ..................................................................................................... 68 8.3 Tropické dny ................................................................................................................................ 69 8.4 Letní dny ...................................................................................................................................... 73 8.5 Mrazové dny ................................................................................................................................ 77 8.6 Ledové dny .................................................................................................................................. 81
9 Závěr .................................................................................................................................................. 85 10 Summary ........................................................................................................................................ 88 11 Použité zdroje ................................................................................................................................ 90 12 Seznam volných příloh ................................................................................................................. 92
1 Úvod Bakalářská práce je součástí studia městského a příměstského klimatu Olomouce. Konkrétně se zabývá výskytem charakteristických dní vázaných na denní teplotní extrémy (tropické, letní, mrazové, ledové a arktické dny) v roce 2013. Hodnoty denní maximální a minimální teploty jsou jedním z ukazatelů, poukazujících na úroveň teplotní extremity dané lokality. Pokud se v některé lokalitě často vyskytují vysoké hodnoty denní maximální teploty vzduchu nebo naopak nízké hodnoty denní minimální teploty vzduchu, může to vést ke vzniku některých nebezpečných meteorologických jevů či k negativnímu vlivu na obyvatelstvo (Vysoudil et al. 2012). Proto je nutné tyto ukazatele sledovat i v rámci Olomouce a postupně zpřesňovat určení lokalit s častým výskytem vysokých (nízkých) hodnot denní maximální (minimální) teploty vzduchu. Teplotní poměry dané lokality lze ilustrovat i výskytem charakteristických dní vázaných na denní teplotní extrémy.
Obr. 1: Staniční síť MESSO v roce 2013 (Podklad: Ortofotomapa, Národní geoportál INSPIRE [online])
Analýza byla provedena na základě dat ze stanic tvořících účelovou Metropolitní staniční síť Olomouc (MESSO). Tato síť vznikla v roce 2009 na základě grantového projektu ,,Víceúrovňová analýza klimatu městské a příměstské krajiny na příkladu středně velkých měst‘‘, který byl realizován v letech 2009–2012 (Městské klima [online]). V roce 2013 tvořilo staniční síť MESSO celkem 15 stanic, z toho 6 městských a 9 příměstských. Stanice leží jak v katastru města Olomouce, tak i v katastrech okolních obcí, konkrétně Bystročic, Hluboček, Horky nad Moravou, Křelova a Velkého Týnce (Český 9
úřad zeměměřický a katastrální [online]). Podrobné údaje o jednotlivých stanicích uvádí Vysoudil et al. (2012) nebo internetové stránky Městské klima [online]).
1.1 Fyzickogeografické poměry Z geomorfologického hlediska leží zkoumané území Olomouce a okolních obcí z velké části v geomorfologickém celku Hornomoravský úval, jenž náleží do provincie Západní Karpaty, soustavy Vněkarpatské sníženiny a podsoustavy Západní vněkarpatské sníženiny. Východní část území naopak spadá do provincie Česká vysočina, soustavy Krkonošsko-jesenické, podsoustavy Jesenické a geomorfologického celku Nízký Jeseník. Hornomoravský úval je protáhlá sníženina, vyplněná neogenními a kvartérními sedimenty, jejíž páteř tvoří tok řeky Moravy (Demek, Mackovčin et al. 2006). Její vznik je datován do neogénu, kdy podél alpinskou orogenezí oživených zlomů SZ–JV směru došlo k výraznému poklesu za vzniku sladkovodní sedimentační pánve, v dalším průběhu času došlo ještě k dalšímu poklesu tohoto území (Chlupáč et al. 2011). Hornomoravský úval se dále člení do několika podcelků a dále do okrsků. Střed území Olomouce tvoří podcelek Středomoravská niva, jež lze charakterizovat jako rozsáhlou náplavovou rovinu podél toku řeky Moravy, vyplněnou kvartérními sedimenty. Ve spodní části jsou uložena štěrkopísčitá souvrství, svrchní vrstvy tvoří písčité hlíny a hlinité písky. Území ležící západně od Středomoravské nivy náleží do podcelku Prostějovská pahorkatina a do jeho okrsku Křelovská pahorkatina. Toto území lze charakterizovat jako nížinnou pahorkatinu mírně ukloněnou k JV, pokrytou neogenními a kvartérními usazeninami. Oblast mezi Středomoravskou nivou a Nízkým Jeseníkem je tvořena geomorfologickým podcelkem Uničovská pahorkatina, reprezentovaným zde okrsky Žerotínská rovina a Holická rovina. Žerotínská rovina je nížinná pahorkatina tvořená náplavovými kužely vodních toků, pokrytými sprašemi a svahovými hlínami, Holickou rovinu lze charakterizovat jako rovinu tvořenou náplavovým kuželem toku stékajícího ze svahu Nízkého Jeseníku. Východní část zkoumaného území spadá do geomorfologického celku Nízký Jeseník, jenž je tvořen především spodnokarbonskými břidlicemi a drobami. Z podcelků, na něž se tato geomorfologická jednotka dělí, je v rámci tohoto území plošně nejrozsáhleji zastoupen podcelek Domašovská vrchovina s jeho okrsky Radíkovská a Jívovská vrchovina. Oba z nich lze charakterizovat jako poměrně členité území s hluboce zařezanými mladými vodními toky. Na území obce Hlubočky, v níž taktéž probíhá měření, zasahuje i geomorfologický podcelek Oderské vrchy svým okrskem Kozlovská vrchovina, část zkoumaného území taktéž náleží do méně členitého podcelku Tršická pahorkatina s okrskem Přáslavická pahorkatina (Demek, Mackovčin et al. 2006). Tolasz et al. (2007) zpracoval klimatickou klasifikaci území ČR, vycházející z klasifikace Quittovy, která území zařazuje do klimatických oblastí na základě 14 parametrů. Zkoumané území leží z velké části v teplé klimatické oblasti (W), pouze východní část je náleží do mírně teplé oblasti (MW). 10
V rámci teplé klimatické oblasti je zde rozšířena pouze podoblast W2, v případě mírně teplé jsou to podoblasti MW2, MW4 a MW7. Teplá klimatická oblast se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky a krátkým přechodným obdobím v podobě mírného jara a podzimu. Mírně teplá klimatická oblast je charakterizována dlouhým, teplým a mírně suchým létem, krátkým, mírně teplým podzimem a jarem a velmi krátkou, mírně teplou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt 1971).
Tab. 1: Hodnoty parametrů pro klimatické podoblasti v rámci studovaného území Hodnoty parametrů pro klimatické podoblasti Parametr W2
MW2
MW4
MW7
50–60
20–30
20–30
30–40
Počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více
160–170
140–160
140–160
140–160
Počet dní s mrazem
100–110
110–130
110–130
110–130
Počet ledových dní
30–40
40–50
40–50
40–50
Průměrná lednová teplota (°C)
−2–−3
−3–−4
−2–−3
−2–−3
Průměrná červencová teplota (°C)
18–19
16–17
16–17
16–17
Průměrná dubnová teplota (°C)
8–9
6–7
6–7
6–7
Průměrná říjnová teplota (°C)
7–9
6–7
6–7
7–8
Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více
90–100
120–130
110–120
100–120
Suma srážek ve vegetačním období (mm)
350–400
450–500
350–450
400–450
Suma srážek v zimním období (mm)
200–300
250–300
250–300
250–300
Počet letních dní
Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní Počet jasných dní
40–50
80–100
60–80
60–80
120–140
150–160
150–160
120–150
40–50
40–50
40–50
40–50
Zdroj: Tolasz et al. (2007)
V pásmu okolo řeky Moravy, vyjma území města Olomouce, v němž jsou půdy antropogenně ovlivněné, se vyskytuje fluvizem glejová, vznikající z povodňových sedimentů. V západní části zkoumaného území, v oblasti Prostějovské pahorkatiny, převládají úrodná černozem hnědozemní a typická s ostrůvky hnědozemí. Druhý zmíněný typ je dominantní naopak východně od řeky Moravy až po zlomový svah Nízkého Jeseníku. Severně od Olomouce se v zamokřených oblastech místy vyskytují ostrůvky glejových půd. V oblasti Nízkého Jeseníku potom nalezneme kambizemě s typickým hnědým až rezavě hnědým horizontem. Nejvýznamnější řekou ve zkoumaném území je řeka Morava. Tento přítok Dunaje pramení na svahu Králického Sněžníku v nadmořské výšce 1370 m, jeho délka v rámci ČR činí 284 km. Druhým větším vodním tokem je zde řeka Bystřice, pramenící nedaleko Dětřichova nad Bystřicí. Po průtoku Domašovem nad Bystřicí, Hlubočkami a Velkou Bystřicí ústí v Olomouci do Moravy. Za zmínku též stojí řeka Oskava, vlévající se do Moravy poblíž Chomoutova. Zdroj vodnosti těchto řek tvoří sněhové a dešťové srážky, nejvyšší vodní stavy vykazují v průběhu zimních a jarních měsíců. Nedaleko 11
Chomoutova se nachází poměrně velká vodní plocha o rozloze 95 ha vzniklá těžbou štěrkopísků, nazvaná jezero Chomoutov. V kvartérních sedimentech řeky Moravy dochází v některých místech k akumulaci průlinové podzemní vody. Toto území je legislativně chráněno jako CHOPAV Kvartér řeky Moravy (Plán oblasti povodí Moravy [online]). Do severní části zkoumaného území zasahuje velkoplošné chráněné území v podobě CHKO Litovelské Pomoraví, které bylo vyhlášeno v roce 1990. Chráněné území je ve své jižní části typické meandrující řekou Moravou s jejími stálými či periodicky rameny, obklopenými komplexem lužních lesů, luk a mokřad. Tato oblast je také začleněna do soustavy NATURA 2000 a nachází se i na ramsarském seznamu významných mokřad (AOPK ČR [online]).
12
2 Cíl práce Cílem práce je nejprve analyzovat absolutní hodnoty denní minimální a maximální teploty a výskyt denních maxim a minim v rámci MESSO na jednotlivých stanicích v měsících roku 2013 a v celém roce. Stěžejní bodem práce je potom statistická analýza výskytu jednotlivých charakteristických dní vázaných na denní teplotu vzduchu (tropických, letních, mrazových, ledových a arktických) v měsících jejich výskytu a v roce 2013 na jednotlivých stanicích MESSO s cílem odhalit časoprostorové rozdíly v jejich výskytu. U dosažených výsledků jsou následně diskutovány možné příčiny zjištěného rozložení četností výskytu těchto dní a také jsou tyto výsledky porovnány s hodnotami získanými na jednotlivých stanicích MESSO v letech 2010–2012.
13
3 Použité metody tvorby práce 3.1 Rešerše literatury Tato práce, zabývající se analýzou výskytu charakteristických dní vázaných na teplotu vzduchu v rámci města Olomouce a jeho okolí, je součástí probíhajícího studia městského a příměstského klimatu v Olomouci, realizovaného za pomoci účelové staniční sítě MESSO. Tato staniční síť zde byla vybudována v roce 2009 za účelem grantového projektu ,,Víceúrovňová analýza klimatu městské a příměstské krajiny na příkladu středně velkých měst‘‘ (Městské klima [online]). I po skončení tohoto projektu zde účelová staniční síť zůstala zachována a lze s její pomocí tedy nadále sbírat a analyzovat informace, vedoucí k bližšímu poznání prostorové i časové variability městského a příměstského klimatu. V rámci zmíněného grantu vznikla v roce 2012 publikace Podnebí Olomouce, jejímž autorem je Miroslav Vysoudil spolu s kolektivem autorů. Tato publikace velmi podrobně popisuje časoprostorovou variabilitu jednotlivých meteorologických prvků, jako je teplota vzduchu, teplota půdy, vlhkost vzduchu, srážky, vítr, oblačnost, sluneční svit či globální záření v letech 2010, 2011 a v některých případech i 2012 na základě údajů ze stanic MESSO, které byly doplněny ještě výsledky mobilních měření, termálního monitoringu či družicových měření. Dále jsou zde popsány vybrané nebezpečné hydrometeorologické jevy, jež během těchto let nastaly. Rovněž jsou zde uvedeny dlouhodobější údaje ze stanic ČHMÚ. Dvouleté pozorovací období v rámci MESSO je však příliš krátké na to, aby mohla být všechna specifika klimatu Olomouce a okolí detailně popsána, proto je zde právě nutnost pokračování tohoto výzkumu v delším časovém horizontu. V rámci výše zmíněného grantu bylo zkoumáno kromě Olomouce také klima Brna, z čehož v roce 2012 rezultovala publikace Klima Brna, kterou zpracoval Petr Dobrovolný a kolektiv. Stejně jako v případě olomoucké publikace, i zde byla popsána časoprostorová variabilita jednotlivých meteorologických prvků na základě měření v účelové staniční síti i na stanicích ČHMÚ, tato měření byla taktéž doplněna mobilními měřeními či analýzou družicových snímků. Stejně tak zde byl analyzován i dlouhodobější chod vybraných ukazatelů na základě dat ze stanic ČHMÚ. Pro popsání charakteristiky a trendů denních teplotních extrémů a charakteristických dní vázaných na teplotu vzduchu byly použity některé články, jež byly vyhledány pomocí služeb E-zdroje Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci, ScienceDirect a Google Scholar. Tyto články jsou charakterizovány níže. Vysoudil, Jurek (2005) zkoumali teplotu vzduchu v letních měsících v Olomouci a Lublani za období 1961–2000. Tato práce měla za cíl popsat časové změny chodu a hodnot průměrné denní teploty, denní maximální teploty a také změny četnosti výskytu letních a tropických dní, které jsou na denní maximální teplotu vázány. Použity byly tyto ukazatele: průměrná denní teplota vzduchu, průměrná denní maximální teplota vzduchu, počet letních a tropických dní, průběh kumulativní
14
odchylky od průměru, průběh 5letých klouzavých průměrů a průběh polynomického trendu 3. řádu. Průměrná denní teplota vzduchu, průměrná denní maximální teplota vzduchu a výskyt letních a tropických dní byly analyzovány jednotlivě pro každý z letních měsíců (červen, červenec a srpen)a pro celou letní sezónu v každém roce období 1961–2010, v každé ze čtyř dekád tohoto období a za celé toto období. Po vyhodnocení časového kolísání zvolených parametrů na obou stanicích byla následně zkoumána míra korelace mezi změnami daného parametru na těchto stanicích se záměrem odhalit trend ve změnách teploty, společný pro celou centrální Evropu. Satolová, Vontorová (2013) ve svém článku analyzovaly kolísání denní maximální teploty vzduchu, výskyt letních a tropických dní, tropických nocí, teplých dní a horkých vln v letním období (duben–říjen, vymezeno na základě výskytu letních dní) na stanici Mošnov v periodě 1961–2010. Zjištěné výsledky byly porovnávány s normálovým obdobím 1961–1990. Letní dny byly v příspěvky vymezeny jako dny s maximální teplotou 25,0 °C a vyšší, tropické dny jako dny s maximální teplotou 30,0 °C a vyšší. Pro analýzu tropických a letních dní a horkých vln byla použita denní maximální teplota z 24hodninového úseku od 21 hodin do 21 hodin následujícího dne naměřená ve dvou metrech. U denní maximální teploty byla porovnávána období 1961–1990 a 1961–2010 z hlediska průměrných měsíčních a ročních hodnot. Za pomoci lineární regrese byl také identifikován celkový trend. V případě letních a tropických dní byly analyzovány jejich četnosti v rámci zkoumaného období, taktéž byl určen celkový trend vývoje četností jejich výskytu, dále bylo popsáno jejich rozložení v letním období a analyzováno rozložení četností výskytu prvního a posledního tropického a letního dne. Chládová, Kalvová (2005a) se zabývaly chodem denních teplotních extrémů v ČR za období 1961–2000 na základě analýzy 10% a 90% kvantilů denní maximální a minimální teploty. Byla použita data z 29 stanic na území ČR, na nichž existovala záruka víceméně homogenních časových řad. 10% a 90% kvantily denní maximální a minimální teploty vzduchu byly spočítány jednak pro jednotlivá roční období, ať už za každý rok zvlášť nebo za celou periodu 1961–2000, jednak také pro každý rok celkově a také za celé sledované období. Dále byla pro jednotlivá roční období každého roku vypočítána procenta dní s denní maximální a minimální teplotou menší (větší) než 10% (90%) kvantil denní maximální a minimální teploty vzduchu za celé období 1961–2000. Časová změna těchto charakteristik byla zkoumána na základě porovnávání jejich desetiletých průměrů pro jednotlivé dekády. Pro každé roční období a také pro celý rok byly též zkoumány lineární trendy změn a testována jejich statistická významnost. Chládová, Kalvová (2005b) zkoumaly změny teplotních a srážkových charakteristik v ČR v období 1961–2000. Pro analýzu byla použita data z 29 stanic na území České Republiky, které byly rozděleny do 6 skupin podle nadmořské výšky. Z teplotních charakteristik byly popsány změny denní a maximální sezónní a roční amplitudy teploty vzduchu, počtu dní v horkých (teplých) a studených 15
(chladných) vlnách a délka mrazového a vegetačního období. Maximální sezónní (roční) amplitudu teploty vzduchu autorky chápaly jako rozdíl maximální a minimální naměřené hodnoty v rámci dané sezóny (roku). U jednotlivých charakteristik se sledovaly změny jejich desetiletých průměrů, dále byl zjištěn trend jednotlivých charakteristik v rámci každé ze sezón a celého roku a byla zkoumána jeho statistická významnost. Brázdil et al (1995) se zabýval kolísáním denních maximálních a minimálních teplot na území ČR a SR v období 1961–1992. Byla použita data z celkem 13 stanic v České republice a 15 na Slovensku, spočítána byla průměrná měsíční teplota vzduchu, dále měsíční průměr denní maximální teploty vzduchu a měsíční průměr denní minimální teploty vzduchu za jednotlivé sezóny každého roku zkoumaného období a za celé jednotlivé roky na každé ze stanic. Jako rozdíl mezi měsíčním průměrem denní maximální a minimální teploty byla také odvozena průměrná denní amplituda teploty vzduchu. Hodnoty těchto charakteristik na jednotlivých stanicích byly poté použity k výpočtu hodnot pro celou Českou republiku a celé Slovensko. Pro každou z těchto charakteristik byl poté odvozen lineární trend a pomocí t-testu byla zjišťována jeho statistická významnost. Dále byly diskutovány možné příčiny kolísání hodnot těchto charakteristik. Na stanicích Milešovka, Praha – Karlov a Hurbanovo byla v rámci této problematiky pomocí korelačního koeficientu zkoumána míra těsnosti vztahu mezi hodnotami těchto charakteristik a oblačností, délkou trvání slunečního svitu a průměrnou relativní vlhkostí. Trendy maximální a minimální teploty v centrální a jihovýchodní Evropě v období 1951–1990 zkoumal Brázdil et al. (1996). V analýze byly použity průměrná sezónní a roční teplota vzduchu, průměrná sezónní a roční denní maximální teplota vzduchu, průměrná sezónní a roční denní minimální teplota vzduchu a průměrná sezónní a roční denní amplituda teploty vzduchu. Pro střední Evropu byla data získána z vybraných stanic v České republice, Chorvatsku, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku, na Slovensku a ve Slovinsku, JV Evropa byla reprezentována bulharskými stanicemi. Bylo vyhodnoceno kolísání průměrných sezónních a ročních hodnot těchto charakteristik na území každého ze států za období 1951–1990. Státy byly poté mezi sebou pomocí korelačního koeficientu porovnávány za účelem určení míry těsnosti vztahu mezi nimi z hlediska kolísání hodnot jednotlivých teplotních charakteristik během zkoumaného období. Centrální Evropa byla poté ještě stejným způsobem srovnána s pevninou celého světa. Pro každý ze států a pro centrální Evropu byl pro průměrné sezónní a roční hodnoty zkoumaných charakteristik za období 1951–1990 spočítán lineární trend vyjádřený změnou teploty za 10 let, odvozeny byly také změny středních hodnot. Pro některé stanice bylo možné vyjádřit i dlouhodobé kolísání vybraných charakteristik v období 1911–1990 a určit jejich lineární trend. Dále byl také za pomocí korelačního koeficientu zkoumán vztah mezi vývojem teplotních charakteristik a oblačnosti.
16
Jones, Moberg (2005) studovali změny teplotních a srážkových extrémů a jejich prostorové aspekty v zimní a letní sezóně v rámci centrální a západní Evropy v období 1901–1999. Použita byla data z databáze European Climate Assessment a z jedné stanice na území Itálie. Byly vybrány ty stanice, na nichž byly výpadky měření nebo nehomogenita dat minimální. V analýze bylo použito celkem 10 ukazatelů, 6 srážkových a 4 teplotní. Z teplotních charakteristik to byly hodnoty 10. a 90. percentilu hodnot maximální denní teploty dosažených v dané sezóně a analogicky hodnoty 10. a 90. percentilu hodnot minimální denní teploty zjištěných v dané sezóně. Pro všechny tyto ukazatele byly spočítány trendy za období 1901–1999, 1921–1999, 1901–1950 a 1946–1999, jež byly následně porovnávány. Trendy byly vypočítány za pomoci dvou různých metod, z toho plynoucí rozdíly ve výsledcích byly potom taktéž hodnoceny. Alexander et al. (2006) zkoumal globální změny extrémních teplotních a srážkových ukazatelů za období 1953–2000. Bylo použito celkem 27 teplotních a srážkových ukazatelů. Z percentilových teplotních charakteristik to byl výskyt chladných a teplých nocí, chladných a teplých dní. Zástupci absolutních teplotních ukazatelů byly maximální denní maximální teplota, minimální denní maximální teplota, maximální denní minimální teplota a minimální denní minimální teplota, vždy vztažené k sezóně nebo k roku. Dalšími teplotními indikátory byly charakteristické dny podle překročení určitého prahu daného fixní teplotou, konkrétně roční počet dní ledových, mrazových a letních dní a roční počet dní s tropickou nocí. Z teplotních indikátorů sledujících délku trvání určitého jevu byla analyzována délka trvání chladného období, teplého období a vegetačního období. Poslední z teplotních charakteristik byla denní amplituda teploty. Aby nedošlo ke zkreslení při výpočtu globálních hodnot z důvodu rozdílné hustoty stanic, byly jednotlivé indikátory vypočítány vzhledem k bodům, tvořícím v rámci světové pevniny pravidelnou mřížku v poledníkovo-rovnoběžkovém směru. Následně byly vypočítány trendy jednotlivých charakteristik a zkoumána jejich statistická významnost pro každý z těchto bodů. Zprůměrováním hodnot všech těchto bodů bylo možno odvodit také globální časové řady sezónních nebo ročních hodnot daných indikátorů a následně analyzovat jejich trendy. Pro stanice s homogenními nepřerušovanými časovými řadami byly odvozeny také distribuční funkce ročních a sezónních hodnot jednotlivých charakteristik za několik dílčích období. Pro charakteristiku městského klimatu byly použity publikace zabývající se meteorologií a klimatologií obecně – Fyzická geografie I (Netopil et al. 1984) a Meteorologie a klimatologie (Vysoudil 2006). Kromě těchto publikací byla využita ještě publikace Climate in a small area: an introduction to local meteorology (Yoshino 1975). Pro úvodní fyzickogeografickou charakteristiku Olomouce a okolí byly použity publikace Zeměpisný lexikon ČR (Demek, Mackovčin et al. 2006), Geologická minulost České republiky (Chlupáč et al. 2011) a Atlas podnebí Česka (Tolasz et al. 2007). Kromě těchto publikací byly v této kapitole využity informace z internetových zdrojů (Český úřad zeměměřický a katastrální, Plán oblasti povodí Moravy a AOPK ČR). Pro vymezení charakteristických 17
dní vázaných na teplotu vzduchu byl zvolen Meteorologický slovník výkladový a terminologický (Sobíšek
et
al.
1993).
Při
samotné
analýze
výskytu
charakteristických
dní
vázaných
na denní extrémní teplotu vzduchu byly využity poznatky z publikace Metody v klimatologii (Nosek 1972).
3.2 Zpracování a interpretace dat V této podkapitole jsou popsány použité metody při zpracování dat a tvorbě mapových příloh. Poskytnutá data pro analýzu vznikla kontinuálním měřením teploty vzduchu na jednotlivých stanicích MESSO ve výšce 1,5 m nad aktivním povrchem v intervalu 10 minut. Data byla poskytnuta ve formě souborů Microsoft Excel, z nichž každý obsahoval údaje za jeden konkrétní měsíc na jedné konkrétní stanici. Šlo o hodnoty denních minim a maxim teploty v každém dni měsíce společně s časy, kdy byly tyto hodnoty dosaženy. Dále zde byly uvedeny hodnoty průměrné denní teploty vzduchu v každém dni a také souhrnné údaje za daný měsíc v podobě průměrné denní teploty, absolutního denního minima a maxima, ve výstupech ze stanic typu Microlog Fourier a Thermo Button byla také uvedena průměrná denní minimální a maximální teplota. Některé stanice v průběhu roku 2013 postihl výpadek měření, tudíž z nich nebyly k dispozici údaje za všechny dny. Konkrétně šlo o tato období: Stanice BYST 12. 6.–15. 6. a 4. 11., stanice DOMI 6. 8.–10. 8., stanice JUTA 19. 10., stanice KOJE 28. 7.– 5. 8., stanice KOPE 3. 9. a 4. 9., stanice KREL 30. 7.–2. 9., stanice NEMI 1. 1.–5. 3. a stanice VTYN 28. 7.–6. 8. a 31. 10.–6. 11. Při zpracování dat byly nejprve všechny měsíční řady denních minim a maxim z jednotlivých stanic zkopírovány do jednoho souboru, kde byly seřazeny do sloupců podle stanic. Všechny výpočty byly následně prováděny v programu Microsoft Excel 2007. Jelikož hodnoty ze stanic typu FiedlerMágr byly s přesností na 0,01 °C a z ostatních stanic pouze na 0,1 °C, bylo rozhodnuto z důvodu sjednocení nejprve zaokrouhlit všechny hodnoty na jedno desetinné místo. Na jedno desetinné místo byly následně zaokrouhlovány i všechny výpočty provedené v rámci této analýzy. V první fázi byl zjišťován výskyt denních minim a maxim v rámci MESSO na jednotlivých stanicích. V každém řádku (dni) tedy byla vyhledána stanice s nejnižší (nejvyšší) hodnotou denní minimální (maximální) teploty vzduchu. Následně byla pro každou stanici určena četnost výskytu těchto teplotních extrémů v jednotlivých měsících a v roce 2013. Na základě těchto hodnot byly potom za jednotlivé měsíce a rok 2013 vyjádřeny celkové četnosti výskytu denních minim (maxim) pro kategorii městských a příměstských stanic. V některých dnech došlo k situaci, že hodnota absolutního denního minima (maxima) v rámci MESSO byla dosažena shodně na více stanicích, v takovém případě byly pro tento den započítány všechny tyto stanice. Z toho důvodu potom nebyl součet četností výskytu denních minim (maxim) na stanicích MESSO v roce 2013 365, ale šlo o hodnotu vyšší. Na stanicích, na nichž se v roce 2013 alespoň v jednom případě denní minimum 18
(maximum) vyskytlo, byly četnosti výskytu těchto teplotních extrémů v roce 2013 posouzeny dle normality. Jako meze mezi nadnormálním, normálním a podnormálním výskytem byly zvoleny hodnoty dolního kvartilu
a horního kvartilu
. Dolní kvartil je taková hodnota, pod níž leží čtvrtina
hodnot statistického souboru uspořádaného v neklesajícím pořadí. Horní kvartil je potom hodnota, kdy čtvrtina hodnot takto uspořádaného souboru leží naopak nad ní. Mezi horním a dolním kvartilem leží polovina hodnot tohoto souboru (Nosek 1972). Stanice s podnormálním výskytem denních minim (maxim) byly ty, na nichž byla četnost výskytu nižší než hodnota dolního kvartilu, stanice s četností výskytu denních minim (maxim) vyšší než hodnota horního kvartilu byly označeny jako stanice s jejich nadnormálním výskytem. Dále byla pro každou stanici v každém z měsíců a v roce 2013 zjištěna hodnota absolutního denního minima (maxima). Z těchto hodnot bylo následně za pomoci aritmetického průměru (všechny průměry v této práci jsou aritmetické) vypočítáno průměrné absolutní minimum (maximum) v rámci příměstských a městských stanic v jednotlivých měsících a v roce 2013. Pro obě kategorie stanic bylo také v jednotlivých měsících roku 2013 stanoveno průměrné denní minimum (maximum). To bylo pro každý měsíc vypočítáno na základě hodnot průměrné denní minimální (maximální) teploty vzduchu na jednotlivých městských (příměstských) stanicích v daném měsíci. Průměrné denní minimum (maximum) za daný měsíc na dané stanici bylo získáno jako průměr hodnot denních minim (maxim), dosažených na této stanici v jednotlivých dnech tohoto měsíce. Dalším krokem byla identifikace charakteristických dní vázaných na denní minimální (mrazové dny) a denní maximální teplotu (tropické, letní, ledové a arktické dny) na základě kritérií pro jejich výskyt. U letních dní se sice běžně jako jediné kritérium uvádí hodnota denního maxima vyšší nebo rovna 25,0 °C, avšak pokud je denní maximum vyšší nebo rovno hodnotě 30,0 °C, je tento den počítán pouze jako tropický, nikoliv zároveň jako tropický i letní. To stejné platí i v případě mrazových dní. Pokud je hodnota denního maxima menší než 0,0 °C, je tento den chápán pouze jako ledový, i když splňuje i kritérium pro den mrazový (denní minimální teplota menší než 0,0 °C). Analogicky pokud by denní maximální teplota byla nižší nebo rovna hodnotě −10,0 °C, byl by tento den označen pouze jako arktický. Vymezení jednotlivých charakteristických dní uvádí Sobíšek et al. (1993). Po identifikaci těchto dní byly na každé stanici zjištěny absolutní četnosti jejich výskytu v jednotlivých měsících, v nichž byly zaznamenány, a v roce 2013. Z četností výskytu jednotlivých charakteristických dní na jednotlivých stanicích byl stanoven průměrný výskyt těchto dní v roce 2013 v rámci celé sítě MESSO. Rovněž byl vyjádřen jejich průměrný výskyt na městských a příměstských stanicích v jednotlivých měsících, v nichž se vyskytly, a v roce 2013, vždy také doplněný amplitudou četnosti výskytu. Podíly výskytu jednotlivých dní v měsících, v nichž byly registrovány, na celkovém počtu všech případů za rok 2013 byly na každé stanici vyjádřeny relativními četnostmi získanými ze vztahu
(Nosek 1972), kde 19
,
je v tomto případě výskyt daného dne na dané
stanici v daném měsíci a n potom celkový výskyt daného dne na této stanici v roce 2013. Z těchto hodnot potom byly zjištěny průměrné relativní četnosti výskytu jednotlivých charakteristických dní na městských a příměstských stanicích v jednotlivých měsících jejich výskytu. Dále byly pro každou městskou (příměstskou) stanici v měsících s výskytem daného charakteristického dne a v roce 2013 vyjádřeny odchylky výskytu tohoto dne od jeho průměrného výskytu na příslušné kategorii stanic v příslušném časovém období (měsíci s výskytem daného dne nebo v roce 2013). Z těchto odchylek byla následně pro obě kategorie stanic v měsících s výskytem daného charakteristického dne a v roce 2013 vypočítána průměrná odchylka
od příslušného průměrného výskytu. Průměrná odchylka
od průměrného výskytu jednotlivých charakteristických dní v roce 2013 byla rovněž vypočítána souhrnně pro všechny stanice. Průměrná odchylka je aritmetický průměr absolutních odchylek jednotlivých hodnot dané řady od jejich průměru a vypočítá se podle vzorce (Nosek 1972), kde
je absolutní odchylka od průměru a n rozsah dané řady (v tomto případě
počet městských/příměstských stanic neovlivněných v daném měsíci/roce 2013 výpadkem měření). Na základě hodnot průměrné odchylky byly výskyty jednotlivých charakteristických dní na městských (příměstských) stanicích v měsících, v nichž byly registrovány, a v roce 2013 rozlišovány jako nadprůměrné, průměrné a podprůměrné. Jako nadprůměrný (podprůměrný) byl v rámci dané kategorii stanic v daném měsíci nebo v roce 2013 označen takový výskyt, jenž byl větší (menší) nebo roven příslušnému průměrnému výskytu zvýšenému (sníženému) o příslušnou hodnotu průměrné odchylky. Pokud byla amplituda četnosti výskytu daného dne na městských (příměstských) stanicích v daném měsíci menší nebo rovna dvěma dnům, nadprůměrné, průměrné a podprůměrné výskyty nebyly rozlišovány. Výskyt jednotlivých dní byl na některých stanicích ovlivněn výše zmíněnými výpadky měření. U tropických dní se to týkalo čtyř stanic: DOMI v srpnu, KOJE v červenci a srpnu, KREL v srpnu a VTYN v červenci a srpnu. V případě letních dní byl ovlivněn výskyt na stanici BYST v červnu, KOJE v červenci, KREL v červenci a srpnu a VTYN v červenci, v případě dní mrazových stanice NEMI v lednu, únoru a březnu a stanice VTYN v říjnu a listopadu. Výskyt ledových dní byl výpadkem měření ovlivněn pouze na stanici NEMI, a to v lednu a únoru. Tyto měsíční výskyty byly v příslušných tabulkách označeny hvězdičkou. Zároveň byl u těchto stanic vždy hvězdičkou označen i celkový výskyt příslušného charakteristického dne v roce 2013, neboť ten byl logicky také ovlivněn. Stanice s takto ovlivněným výskytem daného charakteristického dne byly do následných výpočtů jeho průměrného výskytu, amplitudy, odchylky od průměru a průměrné odchylky zahrnuty pouze v měsících, kdy na nich nebyl výskyt poruchou měření ovlivněn. V měsících, v nichž k ovlivnění došlo, nebyly tyto stanice do těchto výpočtů zahrnuty, to se týká i celkového výskytu v roce 2013. V případě relativních četností nebyly tyto stanice započítány v žádném z měsíců, neboť relativní podíl výskytu daného dne v měsících bez poruchy měření by na nich byl vyšší než na stanicích, na kterých nebyl výskyt tohoto 20
dne poruchou ovlivněn. To by vedlo k umělému zvýšení průměrných relativních podílů těchto měsíců na příslušné kategorii stanic. Stanice, na nichž nebyl celkový výskyt daného dne za rok 2013 ovlivněn výpadkem měření, byly také souhrnně vyšetřeny z hlediska normality jeho výskytu, a to stejným způsobem jako v případě posuzování normality výskytu denních minim a maxim, tedy za pomoci hodnot dolního a horního kvartilu. Dále bylo pro každou stanici analyzováno datum prvního a posledního výskytu daného charakteristického dne. Jelikož mrazové a ledové dny jsou primárně vázány na chladný půlrok, není zde zachyceno jedno celé období jejich výskytu, ale úsek od 1. 1. 2013 až do data posledního výskytu v rámci období jejich výskytu zahrnujícího chladný půlrok 2012/2013 a úsek od data prvního výskytu do 31. 12. 2013. v rámci období jejich výskytu čítajícího chladný půlrok 2013/2014. Výskyt jednotlivých charakteristických dní na městských (příměstských) stanicích v roce 2013 byl porovnáván s výskyty těchto dní v letech 2010, 2011 a 2012, získanými z analýzy Vysoudila et al. (2012) a z interního zdroje katedry geografie. Pro jednotlivé roky byl pro obě kategorie stanic vyjádřen aritmetický průměr, stejně jako průměrná odchylka . V letech 2010 a 2011 bylo v provozu více městských i příměstských stanic než v roce 2012 a 2013, z toho důvodu nebyly aritmetické průměry za tyto roky, uvedené v analýze Vysoudila et al. (2012), použity, ale byly spočítány nové na základě hodnot pouze z těch stanic, které byly funkční i v letech 2012 a 2013. Stejně jako v předešlých výpočtech i zde nebyly stanice s hodnotami ovlivněnými poruchou započítávány. Kromě výskytu ledových dní na stanicích NEMI v roce 2010 a KREL v roce 2011 nebylo u žádné další hodnoty z let 2010, 2011 a 2012 uvedeno, že byla ovlivněna výpadkem měření. Zdrojová data, na jejichž základě byly četnosti výskytu jednotlivých dní v letech 2010, 2011 a 2012 kvantifikovány, nebyla během zpracování této práce fyzicky kontrolována, přesto bylo identifikováno několik dalších podezřelých hodnot, které nebyly do následných výpočtů zařazeny. Jedná se o výskyty mrazových dní na stanicích JUTA a NEMI v roce 2010 a KREL v roce 2011 a o výskyt ledových dní na stanici JUTA v roce 2010. Pro každou stanici byl následně vypočítán průměrný výskyt jednotlivých dní za období 2010–2013 a následně odchylky jejich výskytu v jednotlivých letech od tohoto průměru. Pokud byl v některém z roků výskyt daného dne na dané stanici ovlivněn výpadkem měření, nebyla tato hodnota započítána. Prezentace výsledků kromě samotného textu zahrnuje i tabulky a grafy, které byly stejně jako všechny výpočty realizovány v programu Microsoft Excel 2007. Kromě toho byly výskyty jednotlivých charakteristických dní v roce 2013 na stanicích MESSO, na kterých nebyl jejich výskyt ovlivněn, prezentovány i v mapových výstupech. Tyto mapy byly vytvořeny v programu ArcMap 10, což je aplikace, která je součástí softwaru ArcGIS for Desktop. Pro prezentaci výskytu jednotlivých charakteristických dní byla zvolena metoda bodového kartodiagramu. Četnosti výskytu na jednotlivých stanicích byly vyjádřeny pomocí jednoduchých kruhových diagramů. Velikostní 21
stupnice kartodiagramu je intervalová, to znamená, že všechny četnosti výskytu daného charakteristického dne spadající do určitého intervalu jsou vyjádřeny diagramovým znakem o stejné velikosti. Z důvodu rozdílného počtu stanic s poruchou neovlivněným výskytem jednotlivých charakteristických dní nebyl vždy zvolen stejný počet intervalů. V případě výskytu tropických a letních dní to byly čtyři intervaly, četnosti výskytu mrazových a ledových dní byly rozděleny do pěti intervalů. Pro identifikaci hranic intervalů byly primárně využity hodnoty kvartilů, resp. pentilů. Hranice intervalů byly následně upraveny tak, aby lépe vystihovaly rozložení hodnot četností (např. zohlednění výraznější mezery mezi hodnotami) a také aby byl vyloučen případ, kdy v jednom intervalu leží pouze jedna hodnota. Pro diagramy v jednotlivých mapách byly zvoleny následující barvy: V případě četností výskytu tropických dní červená, letních oranžová, mrazových zelená a ledových modrá. Jako podklad pro tyto mapy byla použita rastrová vrstva RETM, což je vrstva Rastrový ekvivalent topografických map, již poskytuje Národní geoportál INSPIRE. Kromě těchto map byla vytvořena i přehledová mapa sítě stanic MESSO, kde byla každá stanice vyjádřena pomocí bodového znaku, barevně rozlišeného podle kategorie, do níž příslušná stanice spadá (městská červený, příměstská modrý znak). Ke každé stanici byl také připojen popisek s jejím indikativem. Jako podklad byla zvolena rastrová vrstva ortofotomapa, poskytovaná Národním geoportálem INSPIRE.
22
4 Městské klima 4.1 Příčiny existence městského klimatu Tato práce je zaměřena na prostorovou úroveň místního klimatu až mezoklimatu. Místní klima (topoklima) je podle definice Vysoudila typ klimatu, utvářející se pod vlivem georeliéfu, aktivního povrchu a spolupůsobení antropogenních vlivů a prostorově leží mezi mikroklimatem a mezoklimatem. Nejpříhodnější je radiační typ počasí, kdy se faktory primárně utvářející toto klima projevují nejvýrazněji. Rozhodující vliv na teplotu vzduchu a další meteorologické prvky v rámci místního klimatu má tedy typ aktivního povrchu a jeho fyzikální vlastnosti (tepelná kapacita, tepelná a teplotní vodivost či hodnota albeda), důležitou roli hrají i další vlastnosti, jako je morfografický typ (konvexní, konkávní tvar, rovina, svah), morfografická charakteristika (např. sklonitost, hloubka, šířka údolí), sklon a expozice ke světovým stranám, expozice vzhledem k meteorologickým jevům (např. návětrná poloha, sběrná oblast chladného vzduchu, atd.) nebo drsnost georeliéfu. Kromě aktivního povrchu mají vliv také cirkulační faktory, a to jak na místní úrovni, tak i makrocirkulace, a také, jak vyplývá z definice, může být místní klima ovlivněno antropogenními vlivy (Vysoudil 2006). Městské klima lze potom chápat jako specifickou formu mikro až mezoklimatu. Oproti svému okolí je rozdílné v důsledku pozměněné energetické bilance aktivního povrchu urbanizovaných území a díky dalším specifikům tohoto území. Pojem městské klima nabyl na významu v průběhu 20. století, kdy začaly vznikat práce zabývající se rozdílem klimatu mezi urbanizovanými a neurbanizovanými územími (Netopil et al. 1984). Avšak faktu rozdílnosti mezi charakterem klimatu ve městě a mimo město si lidé všimli již v 17. století. První rozsáhlejší práci zkoumající městské klima publikoval Howard v roce 1833 pro Londýn (Yoshino 1975). Bilance záření jako jedna ze složek energetické bilance aktivního povrchu je oproti neurbanizovaným oblastem pozměněna. Hodnota celkového záření (jiné označení pro celkové záření je také globální, sestává ze dvou složek – přímého a rozptýleného záření) je ovlivněna zvýšeným aerosolovým rozptylem, stejně jako pohlcováním přímého i rozptýleného záření v důsledku vyšší koncentrace aerosolů v ovzduší, způsobené především průmyslovou výrobou, automobilovou dopravou či lokálními topeništi. V důsledku topné sezóny, častého výskytu stabilně zvrstvené atmosféry zhoršující rozptyl škodlivin a malé výšce Slunce nad obzorem, díky níž musí záření urazit delší dráhu na cestě atmosférou i jejími znečištěnými vrstvami, je zeslabení celkového záření v městském prostředí nejintenzivnější v zimě. V létě se stabilní zvrstvení atmosféry vyskytuje méně často a v době instabilního zvrstvení dochází k lepšímu rozptylu znečišťujících látek, což se promítá do menšího zeslabení celkového záření. Naproti tomu je v oblasti města snížena hodnota efektivního vyzařování aktivního povrchu. Jedním z faktorů způsobujících tento fakt je výrazné pohlcování dlouhovlnného záření a vysoká míra zpětného vyzařování znečištěnou atmosférou (Netopil
23
et al. 1984). Dále se na snížení efektivního vyzařování podílí fakt, že kromě víceméně horizontálních ploch je aktivní povrch v urbanizovaných oblastech tvořen také vertikálními stěnami budov (Vysoudil 2006). Efektivní vyzařování povrchu vhloubeného tvaru, za nějž lze považovat ulici obklopenou zástavbou, je ovlivněno protizářením z výše položených částí aktivního povrchu, tedy stěn budov (Netopil et al. 1984). Celková hodnota efektivního vyzařování aktivního povrchu ulic obklopených zástavbou tvoří asi 50 % hodnoty, která by byla dosažena na horizontálním povrchu bez okolních překážek. U kolmých stěn budov je to jen asi 40 %, neboť budovy na protější straně ulice představují pro toto záření bariéru (Yoshino 1975). Dále mají na celkovou energetickou bilanci aktivního povrchu výrazný vliv kladné změny v tepelné vodivosti a tepelné kapacitě podloží aktivního povrchu oproti neurbanizovaným územím. Materiály, četně zastoupené v oblasti města (např. beton, asfalt, kovy), se projevují intenzivní akumulací tepelné energie v době kladné energetické bilance a naopak intenzivním dlouhovlnným vyzařováním v době záporné energetické bilance. Dalšími faktory ovlivňujícími celkovou energetickou bilanci jsou změny pole proudění vzduchu, změny vláhové bilance a také odpadní teplo z výrobních procesů a z vytápění budov. Konkrétně turbulentní tok tepla jako jedna ze složek energetické bilance je oproti neurbanizovaným oblastem vyšší, neboť díky vertikální drsnosti aktivního povrchu celkově roste vertikální výměna vzduchu a snižuje se výměna horizontální, tato skutečnost může být ještě podpořena produkcí odpadního tepla. Naopak latentní tok tepla mezi subsystémem atmosféry (přenos tepelné energie výparem a kondenzací) je omezen díky změně vláhové bilance, způsobené například odvodem velké části vody do kanalizace nebo odtokem po povrchu, což jí bere možnost se v oblasti dopadu z aktivního povrchu vypařit (Netopil et al. 1984). Se změnami energetické bilance potom souvisí změny meteorologických prvků. Pro silně urbanizovaná území je charakteristická nižší průměrná rychlost větru, vyšší denní a roční průměrná teplota vzduchu, nižší relativní vlhkost vzduchu, snížená intenzita slunečního záření, vyšší oblačnost, vyšší srážkové úhrny či častější výskyt mlh (Vysoudil 2006).
4.2 Teplota vzduchu v urbanizovaném území Rozdíly v teplotě vzduchu mezi centrální částí města a okolním územím mohou dosáhnout až 5–10 °C, tento jev se označuje jako tepelný ostrov města (Vysoudil 2006). Rozdíl v teplotě centrální části města a jeho okolí lze také vyjádřit pomocí horizontálního teplotního gradientu, který může za příznivých podmínek dosahovat 1–2 °C/km, v extrémních případech i 5 °C/km. Celková tendence k růstu rozdílů byla zaznamenána také s tím, jak se město prostorově vyvíjí a roste. Zde je však nutné brát v úvahu i dynamiku klimatu během zkoumaného časového období a z dlouhodobějšího hlediska i regionální fyzickogeografické podmínky.
24
Tepelný ostrov je obecně výraznější v nočních hodinách. Materiály tvořící významnou část aktivního povrchu ve městě (beton, asfalt, kovy, atd.) díky své značné tepelné kapacitě během dne absorbují značné množství sluneční energie. V období záporné energetické bilance se potom tyto materiály ochlazují pomaleji. Navíc je ve vertikálně členité zástavbě díky okolním budovám sníženo efektivní vyzařování. V noci je také, zvláště při existenci inverze teploty, v oblasti města zastoupeno větší množství znečišťujících aerosolů, což efektivní vyzařování dále snižuje. Tyto faktory tak mají za následek pozvolnější pokles teploty vzduchu v silně urbanizovaných oblastech než v oblastech málo urbanizovaných či neurbanizovaných a tím i existenci tepelného ostrova města. Vliv může mít i horší horizontální provětrávání ve vertikálně členité zástavbě. Porovnáme-li zimní a letní noci, lépe se tepelný ostrov vyvíjí v případě těch zimních. Tepelný ostrov lze zaznamenat i v denních hodinách, vyšší teploty v rámci města mohou být způsobeny výraznějším prohříváním aktivních povrchů tvořených umělými materiály v porovnání s aktivními povrchy mimo urbanizované oblasti (Yoshino 1975). V tomto směru lze zmínit i fakt několikanásobně větší plochy aktivního povrchu urbanizovaného území v porovnání s neurbanizovanými oblastmi, neboť jej kromě horizontálních ploch tvoří např. i stěny budov (Vysoudil 2006). Vliv může mít i menší spotřebou latentního tepla na výpar. Vývoj tepelného ostrova také závisí na oblačnosti. Obecně platí, že čím větší je stupeň pokrytí oblohy oblačností, tím méně výrazný tepelný ostrov je. Existuje také závislost na rychlosti větru. Při advekčním typu počasí je díky vyšší rychlosti větru tepelný ostrov zeslaben, neboť je podporováno promíchávání vzduchu s okolím (Yoshino 1975). Z tohoto lze tedy vyvodit, že ideální podmínky pro vznik tepelného ostrova představuje radiační typ počasí, advekční typ potom přispívá k jeho zeslabování a rozrušování (Netopil et al. 1984). Jako faktor ovlivňující výskyt tepelného ostrova měst nelze přehlížet ani odpadní teplo ze spalování v průmyslových provozech či domácnostech, avšak velikost vlivu tohoto faktoru závisí na již zmíněné míře provětrávání vzduchu s okolím (Yoshino 1975). Výskyt vyšší městské teploty a velikost rozdílu této teploty s méně hustě zastavěnými oblastmi nebo oblastmi bez zástavby také závisí na geografické poloze města a specifických klimatických poměrech daného regionu (Vysoudil 2006). Horizontální struktura teplotního pole v rámci města může při detailnějším průzkumu vykazovat velkou prostorovou variabilitu, navíc je také výrazně proměnlivá i časově. Kromě výskytu plošně rozsáhlejšího tepelného ostrova města může docházet i k výskytu několika menších tepelných ostrovů nebo i tzv. tepelných mikroostrovů, které mohou vzniknout v oblasti specifických aktivních povrchů, např. nad rozsáhlými parkovišti, nad velkými výrobními halami, či v oblastech, jež jsou špatně provětrávány. Kromě tepelného ostrova byl také zaznamenán tzv. ostrov chladu, jenž se v rámci města nejčastěji vyskytuje v blízkosti vodních toků, v oblastech s podmáčeným podložím či v terénních sníženinách, vhodných k akumulaci studeného vzduchu (Vysoudil et al. 2012).
25
5 Denní extrémní teploty vzduchu 5.1 Denní extrémní teploty vzduchu v rámci městské a příměstské krajiny Lokální rozdíly v charakteru městské a příměstské krajiny jsou jednou z příčin rozdílných hodnot denních teplotních extrémů v jednotlivých lokalitách (Dobrovolný et al. 2012). Časoprostorovým výskytem denních extrémních teplot vzduchu v městské a příměstské krajině Olomouce se v letech 2010 a 2011 zabýval Vysoudil et al. (2012), a to za pomoci dat z účelové staniční sítě MESSO. Stanice, na nichž docházelo k nejčastějšímu výskytu denního maxima v rámci MESSO, leží v blízkosti centra města nebo v oblasti se souvislejší zástavbou v blízkém okolí, ta je spojena také s horším provětráváním vzduchu. Právě centrum města bylo kombinací stacionárních a mobilních metod měření při radiačním charakteru počasí identifikováno jako nejteplejší oblast. Teplejší místa byla také detekována v místech výstavby rozsáhlých nákupních a logistických center, díky nimž došlo ke změně charakteru aktivního povrchu a také v oblastech panelové zástavby. Na tyto oblasti navazují další teplejší oblasti, pokrývající v podstatě celou oblast městské zástavby. V těchto lokalitách tedy existuje předpoklad častějšího výskytu vyšších hodnot denních teplotních extrémů. U denní minimální teploty byla četnost výskytu nejnižší hodnoty v rámci staniční sítě MESSO v Olomouci otočená ve prospěch příměstských stanic. Vysoké četnosti výskytu těchto extrémů zjištěné na některých příměstských stanicích jsou dány specifickými fyzickogeografickými podmínkami. Jsou to poloha na dně poměrně hlubokého údolí, dále vyšší nadmořská výška, poloha v oblasti s trvale vyšší hladinou podzemní vody či v oblasti s častým hromaděním chladného vzduchu. Chladné oblasti v rámci Olomouce a okolí, na něž se váže častý výskyt denních minimálních teplotních extrémů, leží mezi městskými částmi Chválkovice a Svatý Kopeček, dále jde o oblast okolo přírodního koupaliště Poděbrady a navazující oblast zamokřených půd v jižní části CHKO Litovelské Pomoraví severně od města. Chladnější je také okolí toku řeky Moravy v jižní části města. Stejně komplexně bylo zkoumáno i klima Brna, jímž se zabýval Dobrovolný et al. (2012). Měřením v účelové síti byly stejně jako v případě Olomouce na městských stanicích zjištěny vyšší hodnoty průměrné denní minimální teploty ve všech ročních obdobích, nejvyšší hodnoty byly zaznamenány ve všech ročních obdobích na městské stanici obklopené hustou, vertikálně členitou zástavbou. Díky tomu zde dochází k výraznému snížení efektivního vyzařování aktivního povrchu, v kombinaci s možným uvolňováním antropogenního tepla v centru města. Nejnižší průměrné hodnoty denní minimální teploty byly stejně jako v případě Olomouce zaznamenány na příměstských stanicích se specifickými fyzickogeografickými podmínkami, například šlo o stanice nacházející se ve sníženinách, kde existuje možnost hromadění studeného vzduchu. U denní maximální teploty vzduchu byly vyšší průměrné hodnoty registrovány na městských stanicích, což lze logicky předpokládat a je to taktéž ve shodě s výsledky Vysoudila et al. (2012). Na jaře a v létě byl rozdíl mezi
26
průměrnými maximy na městských a příměstských stanicích větší než na podzim a v zimě. Na hodnotu denního maxima na dané stanici mohou mít vliv kromě charakteru aktivního povrchu v nejbližším okolí stanice také její expozice, míra provětrávání nebo míra zastínění, což potvrzuje na podzim a v zimě stanice ležící ve středu města s vertikálně členitou zástavbou v okolí, na níž byly v těchto sezónách dosaženy nejnižší hodnoty sezónních průměrů denní maximální teploty. Teplotní režim daného místa je tedy ovlivněn jeho polohou a také charakterem jeho nejbližšího okolí, což ve výsledku právě znamená značnou prostorovou variabilitu denního chodu teploty a tím i hodnot denního minima a maxima v rámci města a jeho okolí (Dobrovolný et al. 2012).
5.2 Roční chod, meziroční kolísání a trendy vývoje denních extrémních teplot vzduchu Roční chod denních extrémních teplot vzduchu má v našich podmínkách podobu jednoduché vlny s jedním minimem a jedním maximem. V rámci Brna byly nejnižší hodnoty průměrného denního maxima zaznamenány v lednu, nejvyšší potom v červenci, dále v jarních měsících byly tyto hodnoty zpravidla vyšší než na podzim. Roční chod průměrných měsíčních hodnot denní minimální teploty vzduchu byl podobný jako v případě denní maximální teploty, s minimem v lednu a maximem v červenci nebo srpnu, ale s nižšími hodnotami na jaře než na podzim (Dobrovolný et al. 2012). Výsledky zjištěné v Olomouci byly obdobné, nejvyšší hodnoty denní maximální teploty byly zaznamenány v červenci nebo v srpnu, nejnižší v prosinci nebo v lednu. Nejvyšší hodnoty denní minimální teploty se potom vázaly na červenec, nejnižší na leden (Vysoudil et al. 2012). Denní extrémní teploty vzduchu jsou charakteristické výraznou meziroční variabilitou na všech prostorových úrovních. Potvrzují to jednak práce zabývající se lokální až regionální úrovní, jako například Dobrovolný et al. (2012) v Brně, Vysoudil et al. (2012) a Vysoudil, Jurek (2005) v Olomouci nebo Satolová, Vontorová (2013) v Mošnově, jednak také práce analyzující území státu jako celek, např. Brázdil et al. (1995). To má souvislost jednak s meziroční variabilitou chodu meteorologických prvků, působit mohou i antropogenní vlivy (Brázdil et al. 1995). Stejně tak bylo meziroční kolísání odhaleno i na vyšší prostorové úrovni, např. v práci Brázdila et al. (1996) pro centrální Evropu. Zde platilo, že velikost korelačního koeficientu mezi kolísáním těchto hodnot v jednotlivých zemích byla celkově vzato nepřímo úměrná vzdálenosti, což je dáno omezeným prostorovým rozšířením faktorů utvářejících klima v daném regionu. V mnoha studiích napříč světem jsou sledovány trendy vývoje denních extrémních teplot vzduchu během 20. století jako jeden z prostředků k odhalení dlouhodobých změn klimatu. Dobrovolný et al. (2012) v rámci studia klimatu Brna popsal trendy vývoje denních extrémních teplot vzduchu za využití dat ze tří stanic ČHMÚ. Za období 1961–2011 vykazovaly průměrné hodnoty denní maximální teploty vzduchu v zimě, na jaře, v létě a v celém roce kladné trendy, na podzim záporné. Trend průměrné denní minimální teploty byl ve všech sezónách a v celém roce kladný, 27
v celém roce dosahoval o něco vyšších hodnot než v případě průměrných denních maxim, nejvýraznější oteplení nastalo v létě. Celkově byl v Brně zaznamenán výraznější nárůst denní minimální teploty vzduchu než denní maximální. K podobným závěrům došel i Brázdil et al. (1996) pro území České republiky. Avšak v některých pracích bylo pro Českou republiku dosaženo opačného závěru, tedy že rychleji rostla denní maximální teplota vzduchu, např. ve studiích Chládové, Kalvové (2005a, 2005b) či Brázdila et al. (1995). V Olomouci byl zkoumán vývoj denní maximální teploty vzduchu v letní sezóně (červen, červenec a srpen) v období 1961–2000, analýzu provedli Vysoudil, Jurek (2005) a porovnávali tyto výsledky s výsledky pro Lublaň. Jako nejteplejší dekáda a zároveň dekáda s největším nárůstem denní maximální teploty vzduchu byla odhalena poslední dekáda v rámci zkoumaného období (1991–2000). Dekády 1961–1970 a 1971–1980 vykazovaly v Olomouci spíše stagnaci denní maximální teploty, dekáda 1981–1990 potom mírný nárůst. Výraznější letní oteplení za poslední dvě desetiletí potvrdila v rámci lokální úrovně také například studie Satolové, Vontorové (2013) ze stanice Mošnov. Pro celé území České republiky zkoumal vývoj denních maximálních a minimálních teplot vzduchu v období 1961–1992 Brázdil et al. (1995) za použití průměrných měsíčních hodnot denní maximální a minimální teploty vzduchu, které byly následně zprůměrovány za jednotlivá roční období a za celý rok. Tyto hodnoty byly následně porovnávány se Slovenskem. Ve zkoumané periodě byl v obou zemích u těchto charakteristik detekován pozitivní trend v případě celoročních hodnot a také ve všech ročních obdobích s výjimkou podzimu. Nárůst denních maximálních teplot vzduchu v zimě, na jaře, v létě a v rámci celého roku byl v ČR výraznější než v případě denních minimálních teplot vzduchu, což se odrazilo i v pozitivním trendu denní amplitudy teploty vzduchu. Tento výsledek je v rozporu s výsledky Dobrovolného et al. (2012), kde byl naopak zaznamenán celkově výraznější nárůst denní minimální teploty. Na podzim, díky výraznějšímu poklesu denních maximálních teplot vzduchu, byl trend denní amplitudy teploty vzduchu záporný. Analýzu trendů extrémních hodnot denní maximální a minimální teploty pro Českou republiku v období 1961–2000 za pomoci 10% a 90% kvantilů provedly Chládová, Kalvová (2005a). V případě 90% a 10% kvantilů denní maximální teploty byl zaznamenán kladný trend v zimě, na jaře a v létě, na podzim byl v obou případech záporný. V zimě a na jaře byl počet stanic se statisticky významným trendem 10% kvantilů denní maximální teploty menší než v případě trendu 90% kvantilů denní maximální teploty, tudíž v těchto obdobích docházelo k růstu průměrné denní maximální teploty vzduchu z větší části díky nárůstu hodnot 90% kvantilů denní maximální teploty vzduchu. V létě byla situace opačná, k nárůstu průměrné denní maximální teploty došlo spíše díky vyšším hodnotám 10% kvantilů. Rozdělení na podzim pravděpodobně zůstalo beze změn, byly sice odhaleny již zmíněné záporné trendy, avšak nelze zamítnout hypotézu o jejich nulovosti. Celkově bylo zvýšení denní maximální teploty vzduchu výraznější v zimě než v létě. Podobně jako předešlé kvantily se 28
chovaly i 10% kvantily denní minimální teploty – v zimě, na jaře a v létě byly kladné, na podzim záporné. Trendy 90% kvantilů denní minimální teploty vykazovaly odlišnost od předešlých kvantilů v podobě růstu ve všech ročních obdobích, tedy i na podzim. U denních minimálních teplot vzduchu nedošlo k výraznější změně v rozdělení, k oteplení došlo nejpravděpodobněji díky nárůstu hodnot na pravé straně rozdělení, oblast chladných extrémů pravděpodobně zůstala téměř beze změn. Z těchto výsledků vyplývá výraznější růst denní maximální teploty než denní minimální teploty. Analýzu trendů denních maximálních a minimálních teplot vzduchu pro centrální Evropu za období 1951–1990 provedl Brázdil et al. (1996). Tato studie ukazuje pro Českou republiku mírně odlišné výsledky než výše zmíněné studie týkající se této prostorové úrovně. Nejvýraznější kladné trendy (vyjádřené změnou teploty v °C/10 let) u denní maximální teploty byly zjištěny v zimě a na jaře, zatímco celoroční kladný trend se téměř rovnal nule. V létě a na podzim byly trendy záporné, avšak také téměř nulové. V případě průměrné denní minimální teploty vzduchu byl zjištěn kladný trend ve všech ročních obdobích, výraznější nárůst těchto teplot nastal pouze v zimě, na jaře a v případě celoročních hodnot, v létě a na podzim byl kladný trend téměř nulový. Směrnice přímek lineárních trendů průměrné denní minimální teploty měla s výjimkou jara vždy vyšší hodnotu než ta v případě lineárního trendu denní maximální teploty vzduchu. Malé rozdíly v trendech obou těchto charakteristik se odrazily v téměř nulových hodnotách trendu denní amplitudy teploty v zimě, na jaře a v létě. Na podzim dosáhl tento trend výraznější záporné hodnoty, celoroční trend byl potom také záporný a statisticky významný. Tato studie tedy poukazuje spíše na větší růst denní minimální teploty vzduchu. Z výše uvedených studií a též ze studie Satolové, Vontorové (2013) lze vidět, že na všech prostorových úrovních byly zaznamenány záporné nebo nule blízké podzimní trendy vývoje denních minimálních a maximálních teplot vzduchu. Podle Vysoudila et al. (2012) lze příčinu možnou příčinu hledat v extrémně teplých podzimních sezónách během dekády 1961–1970, porovnáním poslední dekády 20. století a první dekády 21. století byl v Olomouci zjištěn výrazný nárůst podzimních hodnot. Trendy vývoje denní minimální a maximální teploty vzduchu v průběhu 20. století pro zimní a letní období v rámci centrální a západní Evropy zkoumali Jones, Moberg (2005) na základě analýzy jejich 10% a 90% kvantilů. V zimě byl v první polovině 20. století zjištěn u obou charakteristik spíše negativní trend, k výraznějšímu ochlazení došlo v případě denní minimální teploty vzduchu. Naopak ve druhé polovině 20. století byl zaznamenán pozitivní trend u obou charakteristik, nejvýraznější oteplení nastalo v případě hodnot 10% kvantilu denní minimální teploty. Podíváme-li se na 20. století jako na celek, převažují u obou charakteristik trendy kladné. Naopak v letním období bylo výraznější oteplení zaznamenáno v první polovině 20. století, obě charakteristiky zaznamenaly nárůst hodnot, výraznější byl u denní maximální teploty vzduchu. Ve druhé polovině 20. století převažovaly taktéž 29
pozitivní trendy, avšak na některých stanicích se u denní minimální teploty objevily i trendy negativní. Za celé 20. století lze letní období charakterizovat pozitivními trendy denní minimální a maximální teploty s výjimkou 10% kvantilu denní minimální teploty, kde byl trend nejasný. Zaměříme-li se na celosvětové hledisko, tak charakteristiky vycházející z denních minimálních a maximálních teplot vzduchu prodělaly za zkoumané období 1951–2003 výrazné změny. Pro charakteristiky vycházející z denních minimálních teplot platilo, že velikost změn a plocha v rámci světa, na níž jsou statisticky významné, byla větší než v případě charakteristik vycházejících z denní maximální teploty vzduchu (Alexander et al. 2006).
30
6 Charakteristické dny vázané na denní extrémní teploty 6.1 Tropické dny Jako tropický den se označuje den, v němž je maximální teplota vzduchu větší nebo rovna hodnotě 30,0 °C (Sobíšek et al. 1993). Výskyt tropických dní v Olomouci v letech 2010 a 2011 byl v rámci účelové staniční sítě MESSO vyšší v kategorii městských stanic než příměstských. Četnost výskytu těchto dní byla na většině stanic výrazně vyšší než dlouhodobý průměr pro Olomouc, získaný ze stanic ČHMÚ, velmi často docházelo i k překročení 50letého maxima z roku 1994, a to nejen na městských stanicích, ale i na příměstských. Zároveň byla zachycena poměrně velká prostorová variabilita četností výskytu, vypovídající o tom, že záleží na charakteru okolí dané stanice a její poloze (Vysoudil et al. 2012). Pro tropické dny je také charakteristická velká meziroční variabilita. V nejteplejších oblastech ČR se nejčastěji vyskytují v období od května do září, měsíc s největší četností výskytu je červenec nebo srpen (Dobrovolný et al. 2012). Právě do těchto dvou měsíců spadalo na stanici Mošnov 81 % všech výskytů za období 1961–2010. Dále je patrný trend posouvání dne prvního výskytu na dřívější termín a naopak oddalování termínu posledního výskytu těchto dní (Satolová, Vontorová 2013). Vývoj počtu tropických dní v Olomouci v období 1961–2010 je charakterizován statisticky významným pozitivním trendem. Zatímco v prvních dvou dekádách tohoto období byl jejich roční průměr téměř stejný, v dekádě 1981–1990 byl zaznamenán mírný nárůst, jenž gradoval v období po roce 1990. V posledních dvou dekádách byl roční průměr téměř dvojnásobný vzhledem k prvním dvěma dekádám zkoumaného období (Vysoudil et al. 2012). Tento trend odpovídá i výsledkům práce Vysoudila, Jurka (2005) a Satolové, Vontorové (2013). Z jednotlivých měsíců byl v Olomouci mezi obdobími 1961–1970 a 1991–2000 zaznamenán nejvýraznější nárůst počtu těchto dní pro srpen (Vysoudil, Jurek 2005).
6.2 Letní dny Letní den je takový den, v němž maximální teplota vzduchu dosáhne hodnoty 25,0 °C nebo ji překročí (Sobíšek et al. 1993). V rámci sítě MESSO v Olomouci byla v letech 2010 a 2011 opět zaznamenána výraznější prostorová variabilita jejich výskytu, celkově se vyšší četnosti vázaly na městské stanice. V mnoha případech však neměla městská nebo příměstská poloha příliš vliv, což dokládá velmi vysoký počet těchto dní na některých příměstských stanicích. Stejně jako v případě tropických dní, i v případě těchto dní zde v těchto letech docházelo k vyšším výskytům, než je dlouhodobý průměr pro Olomouc, a to na městských i na většině příměstských stanic (Vysoudil et al. 2012).
31
Období výskytu letních dní se v teplejších oblastech České republiky rozprostírá od dubna do října, nejčastěji se vyskytují v červenci nebo srpnu. V těchto měsících dochází k výskytu asi 60 % všech případů. Taktéž dochází k meziročnímu kolísání četnosti výskytu, avšak tato variabilita není tak výrazná jako v případě tropických dní (Dobrovolný et al. 2012). Na rozdíl od tropických dní nebyl zaznamenán výrazný posun v datech prvního a posledního výskytu těchto dní (Satolová, Vontorová 2013). Podobně jako u tropických dní lze vývoj počtu letních dní v období 1961–2010 charakterizovat statisticky významným kladným trendem, i změny v jednotlivých dekádách byly podobné, avšak nárůst po roce 1990 nebyl tak výrazný, průměrný počet letních dní v období 2001–2010 se v porovnání s obdobím 1961–1980 zvýšil o třetinu (Vysoudil et al. 2012). Vysoudil, Jurek (2005) také popsali rozdíly v tomto trendu v jednotlivých měsících letní sezóny v Olomouci. Zatímco v červenci a srpnu počet letních dní rostl poměrně kontinuálně, v červnu do roku 1990 mírně klesal, o to ostřejší byl potom následný nárůst.
6.3 Mrazové dny Mrazový den je takový den, v němž dosáhne minimální teplota vzduchu hodnoty menší než 0,0 °C (Sobíšek et al. 1993). Průměrný počet těchto dní v rámci MESSO v Olomouci byl v letech 2010 a 2011 jak na městských, tak i na příměstských stanicích nižší než dlouhodobý průměr pro Olomouc. Ve výskytu těchto dní na jednotlivých stanicích existovaly značné rozdíly. Celkově vyšší četnosti výskytu se vázaly na příměstské stanice. V rámci městských stanic byl nejmenší počet těchto dní zaznamenán na stanicích v centru města nebo v husté zástavbě, kde se projevují specifické tepelné vlastnosti tamních aktivních povrchů. Nejvyšších četností výskytu v rámci městských stanic dosahovaly ty stanice, jejichž okolí spíše odpovídá stanicím příměstským (např. vyšší zastoupení vegetace či blízkost vodního toku). V rámci příměstských stanic byly nejvyšší četnosti zaznamenány na stanicích se specifickými fyzickogeografickými podmínkami, příhodnými pro výskyt nižších hodnot denní minimální teploty (půda s vyšší hladinou podzemní vody v blízkosti vodních toků a lužního lesa, dno hlubokého údolí, vyšší nadmořská výška) (Vysoudil et al. 2012). Celkově lze v rámci Olomouce sledovat u mrazových dní statisticky významný klesající trend (Vysoudil et al. 2012). V teplejších oblastech ČR se mohou mrazové dny, kromě června, července a srpna, vyskytovat v jakémkoliv měsíci (Dobrovolný et al. 2012). Z hlediska meziročních výkyvů četnosti výskytu se v rámci České republiky tyto dny poněkud odlišovaly od dní tropických a letních. Zatímco u letních a tropických dní se často měnilo znaménko vyjadřující odchylku od dlouhodobého průměru, v případě mrazových dní lze vidět i více roků za sebou se stejným znaménkem (Chládová, Kalvová 2005b).
32
6.4 Ledové dny Ledový den je takový den, v němž je hodnota maximální teploty vzduchu nižší než 0,0 °C (Sobíšek et al. 1993). V Olomouci byla v rámci příměstských stanic MESSO v roce 2010 a 2011 zaznamenána celkově vyšší četnost výskytu těchto dní než na městských stanicích, avšak rozdíl nebyl nijak výrazný. Hodnoty vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány pouze v roce 2010, a to jednak na chladnějších příměstských stanicích, ale také v rámci městských stanic, a to jak na těch v oblasti husté zástavby, tak i na některých, odpovídajících charakterem svého okolí stanicím příměstským (Vysoudil et al. 2012). V teplejších oblastech České republiky se ledové dny vyskytují většinou od listopadu do března, s největší četností výskytu v prosinci a v lednu (Dobrovolný et al. 2012). V Olomouci byl z dlouhodobého hlediska jejich výskytu zaznamenán statisticky nevýznamný záporný lineární trend. Do roku 1980 četnost výskytu ledových dní mírně klesala, od tohoto data se více či méně ustálila (Vysoudil et al. 2012). Hodnoty zaznamenané na stanicích v rámci ČR během posledních třech dekád ležely až na několik výjimečných let vždy pod dlouhodobým průměrem pro příslušnou stanici (Chládová, Kalvová 2005b).
6.5 Arktické dny Arktickým dnem se rozumí den, v němž maximální teplota vzduchu dosáhne hodnoty −10,0 °C nebo je nižší (Sobíšek et al. 1993). Vzhledem k poloze Olomouce v jedné z nejteplejších oblastí ČR je zde výskyt těchto dní poměrně vzácný. Na stanicích MESSO byl v letech 2010 a 2011 zaznamenán pouze jeden arktický den. Z dlouhodobého hlediska byl v Olomouci zaznamenán statisticky nevýznamný záporný trend. Ve 36 letech z posledních 50 se nevyskytl žádný arktický den (Vysoudil et al. 2012).
33
7 Analýza výskytu denní minimální a maximální teploty vzduchu a charakteristických dní vázaných na denní extrémní teploty na stanicích MESSO v roce 2013 7.1 Denní minimální teplota Tdmin Četnost výskytu denní minimální teploty Tdmin v rámci sítě MESSO byla v roce 2013 jednoznačně vyšší na příměstských stanicích. Vyjádřeno v absolutních číslech, denní minimum bylo na některé z příměstských stanic zaznamenáno celkem v 390 případech, pouze 8krát se vázalo na některou ze stanic městských. Celkový počet případů výskytu denní minimální teploty T dmin (398) je vyšší než počet dní v roce 2013. To je způsobeno faktem, že celkem v 27 dnech bylo denní minimum v rámci MESSO zaznamenáno shodně na více stanicích. Absolutně nejvyšší četnost výskytu vykazovala příměstská stanice HORK, celkem 107 případů, vysoké četnosti byly zaznamenány také na příměstských stanicích CHVA (100) a KOPE (84). Naopak nejnižší výskyt byl v rámci příměstských stanic zaznamenán na stanici NEMI (6), zde je ale výsledek ovlivněn absencí dat od 1. 1. do 5. 3. 2013. Nižší výskyty v rámci této kategorie stanic se vázaly i na stanice KREL (12), BYST (17) nebo LETO (19). Z městských stanic byla nejvyšší četnost výskytu denní minimální teploty Tdmin zjištěna na stanici BOT_PeF (5), na stanicích ENVE, JUTA a KOJE nebyl v roce 2013 takový případ zaznamenán. Stanice, na nichž se alespoň v jednom případě denní minimální teplota Tdmin v rámci MESSO v roce 2013 vyskytla, byly také vyšetřeny z hlediska normality četnosti jejich výskytu. Normalita byla posuzována na základě určení kvartilů. Pokud byla hodnota četnosti výskytu na dané stanici menší než hodnota dolního kvartilu
, byla taková hodnota označena jako podnormální, pokud naopak
dosáhla vyšší hodnoty než je hodnota horního kvartilu
, potom byla označena jako nadnormální.
V tomto případě byla vypočtena hodnota dolního kvartilu jako 5,8; hodnota horního kvartilu potom jako 38,3. Na základě toho lze říct, že podnormální výskyt denní minimální teploty T dmin byl, kromě stanic ENVE, JUTA a KOJE s nulovým výskytem, nezahrnutých do výpočtu, zaznamenán také na zbývajících městských stanicích DOMI (1), REPC (2) a BOT_PeF (5). Naopak nadnormální byl výskyt na již zmíněných příměstských stanicích HORK (107), CHVA (100) a KOPE (84). Z tohoto lze tedy usoudit, že výraznější denní minima teploty vzduchu se vyskytovaly na příměstských stanicích, městské stanice lze na základě výskytu denní minimální teploty vzduchu v rámci sítě MESSO z celoročního hlediska označit jako teplejší. Podíváme-li se na absolutní četnosti výskytu denních minim teploty vzduchu na stanicích MESSO v měsících roku 2013 (Tab. 2), zjistíme, že s výjimkou stanice BOT_PeF (dva říjnové výskyty) nenastal tento případ na žádné z městských stanic v žádném měsíci více než jedenkrát. V květnu, červnu, červenci, srpnu a prosinci se na této kategorii stanic denní minimum v rámci MESSO nevyskytlo vůbec. Na příměstských stanicích byl výskyt denní minimální teploty Tdmin v prvních třech 34
měsících roku 2013 jednoznačně nejčastější na stanici KOPE (leden 18, únor 13 a březen 17). Pro únor a březen byla zároveň charakteristická vyšší četnost těchto teplotních extrémů na stanici HORK (7, resp. 8). V dubnu se jejich nejvýraznější výskyt přesunul právě na tuto stanici (12), od května do září potom byly nejvyšší četnosti denních minim spojeny se stanicí CHVA (12, 12, 18, 21 a 14). V rámci těchto měsíců lze zmínit i výraznější květnové, červnové a červencové výskyty na stanici HORK (11, 8 a 11), vyšší četnost byla zaznamenána i v červnu na stanici KOPE (11) a v září na stanici KREL (7). V říjnu a v listopadu se dominantní z hlediska výskytu denních minim stala opět stanice HORK (18, resp. 15). V prosinci byl potom jejich nevyšší výskyt lokalizován na stanici LETO (10), vyšší četnost v tomto měsíci vykazovaly i stanice HORK (7) nebo KOPE (6).
Tab. 2: Absolutní četnost výskytu denní minimální teploty Tdmin na městských (MS) a příměstských (PS) stanicích MESSO v roce 2013 Měsíc I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Rok 2013
BYST
5
2
0
1
2
0
3
0
0
1
1
2
17
DDHL
2
0
0
4
2
0
1
1
4
1
5
2
22
HORK
3
8
8
12
11
8
11
4
2
18
15
7
107
CHVA
3
0
1
6
12
12
18
21
14
12
0
1
100
KOPE
18
13
17
5
4
11
1
5
0
1
3
6
84
KREL
0
0
2
0
1
1
1
-
7
0
0
0
12
LETO
1
0
0
2
2
0
0
0
0
1
3
10
19
NEMI
-
-
1
1
0
0
0
0
0
2
1
1
6
Stanice
VTYN
1
6
1
1
1
1
0
0
2
2
3
5
23
PS celkem
33
29
30
32
35
33
35
31
29
38
31
34
390
BOT_PeF
0
1
1
0
0
0
0
0
0
2
1
0
5
DOMI
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
ENVE
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
JUTA
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
KOJE
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
REPC
0
0
0
1
0
0
0
0
1
0
0
0
2
MS celkem
1
1
1
1
0
0
0
0
1
2
1
0
8
V Tab. 3 jsou prezentována absolutní denní minima teploty vzduchu v jednotlivých měsících a v roce 2013 na každé ze stanic MESSO. Dále jsou zde také pro obě kategorie stanic vyjádřeny průměry absolutních denních minim v jednotlivých měsících a v roce 2013. Z této tabulky lze zjistit, že absolutní minimum teploty vzduchu bylo v roce 2013 zaznamenáno v lednu na stanici CHVA, konkrétně to bylo 26. 1. a šlo o hodnotu −16,3 °C, pouze v rámci městských stanic to bylo na stanici REPC, a to −13,2 °C, opět 26. 1. Naopak nejvyšší hodnota absolutního denního minima teploty vzduchu v roce 2013 v rámci městských stanic byla zjištěna na stanici ENVE (−12,2 °C). 35
Podíváme-li se na příměstské stanice, zjistíme však, že na třech z nich byla tato hodnota ještě vyšší. Konkrétně šlo o stanice DDHL (−11,4 °C), KOPE (−11,8 °C) a NEMI (−10,6 °C). V případě stanice NEMI je však hodnota ovlivněna absencí lednových, únorových a zčásti i březnových dat. V celkovém výsledku byl průměr absolutních denních minim teploty vzduchu za rok 2013 na městských stanicích o 0,6 °C vyšší než na stanicích příměstských, průměrná absolutní denní minima za jednotlivé měsíce byla taktéž vždy vyšší na městských stanicích. Z hlediska těchto extrémních teplotních charakteristik byl nejchladnější leden, na všech stanicích kromě stanice NEMI bylo právě v tomto měsíci dosaženo absolutního denního minima teploty vzduchu za rok 2013. Absolutní denní minimum za jednotlivé měsíce mělo do dubna na všech stanicích hodnotu nižší než 0,0 °C. Opětovně byla taková hodnota na většině stanic zaznamenána počínaje říjnem, pouze na stanici CHVA to bylo již od září, na stanici KOPE až od listopadu. Nejvyšší hodnoty absolutního denního minima teploty vzduchu za jednotlivé měsíce připadly na všech stanicích vyjma stanic BOT_PeF, CHVA, KREL a REPC na srpen. Nejvyšší hodnota, 10,1 °C, se vázala na stanici KOJE, v rámci příměstských stanic to bylo 9,3 °C na stanicích KOPE a LETO.
Tab. 3: Absolutní denní minimum (°C) na městských (MS) a příměstských (PS) stanicích v roce 2013 Měsíc I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Rok 2013
BYST
-14,5
-11,2
-10,6
-8,2
2,6
7,2
6,3
7,6
0,9
-3,7
-5,1
-5,0
-14,5
DDHL
-11,4
-10,2
-10,4
-5,8
3,9
7,6
7,5
7,9
1,5
-2,0
-6,8
-5,4
-11,4
HORK
-14,3
-12,3
-10,7
-6,0
2,8
6,7
6,0
6,7
0,3
-3,8
-6,3
-6,0
-14,3
CHVA
-16,3
-10,6
-10,0
-7,0
1,5
6,0
8,0
5,0
-0,5
-4,8
-5,7
-5,7
-16,3
KOPE
-11,8
-9,5
-11,1
-4,6
4,1
7,9
8,0
9,3
2,8
0,9
-5,2
-3,2
-11,8
KREL
-12,7
-10,3
-10,2
-6,7
3,5
7,6
7,0
-
1,8
-2,6
-4,0
-4,0
-12,7
LETO
-13,5
-11,6
-10,4
-8,4
3,3
8,1
7,7
9,3
1,0
-3,7
-6,0
-4,9
-13,5
NEMI
-
-
-10,6
-7,2
3,0
7,6
6,9
8,7
1,0
-2,8
-6,0
-5,3
-10,6
VTYN
-13,9
-13,0
-9,6
-5,2
3,4
7,3
7,4
7,9
0,9
-2,8
-5,4
-5,5
-13,9
PS průměr
-13,5
-11,1
-10,4
-6,6
3,1
7,3
7,2
7,8
1,1
-2,8
-5,6
-5,0
-13,2
BOT_PeF
-12,4
-10,3
-9,4
-4,7
3,3
7,4
7,0
7,2
1,2
-3,5
-4,9
-5,0
-12,4
DOMI
-12,4
-10,3
-9,4
-5,0
3,8
7,8
7,9
9,6
2,4
-1,7
-4,1
-4,4
-12,4
ENVE
-12,2
-9,8
-9,1
-4,3
4,7
8,4
9,1
9,5
2,8
-0,8
-4,5
-3,4
-12,2
JUTA
-12,3
-10,6
-9,1
-4,5
4,0
8,7
8,3
9,6
1,4
-1,9
-4,8
-4,3
-12,3
KOJE
-13,0
-10,9
-9,5
-4,8
4,6
8,8
8,7
10,1
2,2
-1,3
-5,0
-4,4
-13,0
REPC
-13,2
-10,6
-10,3
-5,7
3,1
7,5
7,0
7,3
0,9
-3,2
-5,8
-5,7
-13,2
MS průměr
-12,6
-10,4
-9,5
-4,8
3,9
8,1
8,0
8,9
1,8
-2,1
-4,8
-4,5
-12,6
Stanice
Vyšší hodnoty Tdmin na městských stanicích ukazuje i Obr. 2, na němž je porovnávána průměrná denní minimální teplota vzduchu Tdmin v jednotlivých měsících na městských a 36
příměstských stanicích. Tyto hodnoty vznikly tak, že daný měsíc byla nejprve pro každou stanici vypočtena průměrná denní minimální teplota na základě hodnot denní minimální teploty vzduchu v jednotlivých dnech daného měsíce. Z těchto hodnot byl následně vypočten průměr pro městské a příměstské stanice. Průměrná denní minimální teplota vzduchu Tdmin byla ve všech měsících roku 2013 na městských stanicích vyšší, největší rozdíly byly zaznamenány v květnu, červenci a srpnu,
Tdmin (°C)
v chladném půlroce byly rozdíly spíše nižší.
15,0 14,0 13,0 12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 -1,0 -2,0 -3,0 -4,0 -5,0
Příměstské Městské
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Obr. 2: Průměrná denní minimální teplota vzduchu Tdmin (°C) na městských a příměstských stanicích MESSO v roce 2013
7.2 Denní maximální teplota Tdmax Na rozdíl od četnosti výskytu denní minimální teploty Tdmin v rámci staniční sítě MESSO, která byla vyšší na stanicích příměstských, byla četnost výskytu denních maxim v roce 2013 v rámci MESSO podle očekávání vyšší na městských stanicích, konkrétně to bylo v 302 případech, na některé z příměstských stanic se potom denní maximální teplota Tdmax vyskytla celkem 105krát. Převaha městských stanic tedy nebyla tak výrazná jako převaha stanic příměstských v případě výskytu denní minimální teploty Tdmin. Některé příměstské stanice navíc vykazovaly poměrně vysokou četnost výskytu, zatímco některé městské naopak nízkou. Celkový počet 407 případů výskytu opět značí fakt, že v některých dnech bylo denní maximum dosaženo na více stanicích zároveň. Celkem se jednalo o 39 takových dní. Nejvíce dní s výskytem denních maxim bylo zaznamenáno na městské stanici DOMI (93), jež leží v intravilánu města s četnou zástavbou v jejím okolí. Jejich vysoký počet byl taktéž zjištěn na městských stanicích BOT_PeF (83) a ENVE (57). Naopak nejnižší četnost výskytu denní
37
maximální teploty Tdmax byla v rámci městských stanic zaregistrována na stanici KOJE (11). Tato stanice leží mimo oblasti husté zástavby a charakterem okolí se podobá spíše příměstským stanicím. Zajímavé jsou poměrně vysoké četnosti dosažené na příměstských stanicích KOPE (32) a zvláště DDHL (29). Absolutně nejnižší výskyt denních maxim v rámci MESSO náležel příměstské stanici LETO (2). Na základě výpočtu hodnot dolního a horního kvartilu byla zkoumána normalita četnosti výskytu denních maxim na jednotlivých stanicích. Hodnoty menší jak 6,5 byly určeny jako podnormální, hodnoty větší než 32,5 jako nadnormální. Jako stanice s podnormálním výskytem denních maxim lze tedy označit příměstské stanice LETO (2), VTYN (3) HORK (4), a KREL (6). Naopak stanice s nadnormálním výskytem byly městské stanice DOMI (93), BOT_PeF (83) a ENVE (57) a JUTA (33).
Tab. 4: Absolutní četnost výskytu denní maximální teploty Tdmax na městských (MS) a příměstských (PS) stanicích MESSO v roce 2013 Měsíc I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Rok 2013
BYST
1
2
0
1
2
1
0
1
2
0
2
3
15
DDHL
4
4
2
0
2
1
0
1
0
4
5
6
29
HORK
1
0
1
2
0
0
0
0
0
0
0
0
4
CHVA
3
2
1
0
0
0
0
0
0
1
0
0
7
KOPE
0
2
3
3
6
1
1
12
2
1
1
0
32
KREL
0
0
0
0
0
0
0
0
6
0
0
0
6
LETO
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
NEMI
0
0
2
2
0
0
0
0
1
0
1
1
7
VTYN
0
2
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
3
PS celkem
9
13
10
8
10
3
1
14
11
7
9
10
105
BOT_PeF
11
10
9
10
6
8
5
2
5
7
7
3
83
DOMI
0
0
0
1
9
11
17
8
14
14
8
11
93
ENVE
0
9
8
12
5
7
6
4
1
2
2
1
57
JUTA
7
3
5
2
0
0
0
0
0
1
7
8
33
KOJE
1
0
1
0
3
0
3
2
1
0
0
0
11
REPC
5
2
3
0
0
1
0
1
1
3
6
3
25
MS celkem
24
24
26
25
23
27
31
17
22
27
30
26
302
Stanice
Při pohledu na absolutní četnosti výskytu denní maximální teploty Tdmax na stanicích MESSO v měsících roku 2013 (Tab. 4) lze vidět, že byla tato četnost ve všech případech vyšší na městských stanicích. Podíváme-li se na četnosti výskytu denních maxim v jednotlivých měsících na městských stanicích, zjistíme, že v lednu, únoru a březnu se nejčastěji vázala na stanici BOT_PeF (11, 10, resp. 9), v únoru a březnu byla tato stanice z hlediska četnosti výskytu těchto teplotních extrémů těsně následována stanicí ENVE (9, resp. 8). I v dubnu se nejvýraznější výskyty vázaly na tyto dvě stanice, 38
vyšší četnost denních maxim však tentokrát vykazovala stanice ENVE (12 ku 10). Od května až do prosince se následně stanicí s nejčastějším výskytem denní maximální teploty Tdmax stala stanice DOMI (9, 11, 17, 8, 14, 8 a 11). V květnu lze kromě této stanice ještě zmínit poněkud vyšší četnost na stanici BOT_PeF (6), v červnu potom vyšší hodnoty na stanicích BOT_PeF (8) a ENVE (7). Pro červenec platí, že výskyt denního maxima v rámci MESSO byl, až na jeden případ, vždy vázán na některou z městských stanic. Zároveň byla červencová četnost výskytu na stanici DOMI (17) ze všech měsíčních četností v rámci stanic MESSO nejvyšší. V září a říjnu byla, kromě již zmíněné stanice DOMI, výraznější četnost denních maxim v porovnání s ostatními městskými stanicemi zaznamenána i na stanici BOT_PeF (5, resp. 7). V listopadu byl výskyt denních maxim rozložen rovnoměrněji mezi více stanic. Podobné četnosti jako stanice DOMI tak vykazovaly stanice BOT_PeF, JUTA (vždy 7) a REPC (6). V prosinci byla potom v porovnání s ostatními městskými stanicemi výraznější četnost zaznamenána kromě stanice DOMI pouze na stanici JUTA (8). Na příměstských stanicích byla v lednu a únoru denní maximální teplota Tdmax v rámci MESSO nejčastěji zaznamenána poněkud překvapivě na stanici DDHL (vždy 4). V březnu ani v dubnu potom nebylo na žádné z těchto stanic denní maximum zaznamenáno více než třikrát. V květnu a srpnu lze odhalit poměrně časté výskyty denních maxim na stanici KOPE (6, resp. 12), v rámci srpna nebyla četnost jejich výskytu na této stanici překonána ani na žádné ze stanic městských. Červnové a červencové výskyty byly na této kategorii stanic naopak minimální (v červenci se vyskytl jediný případ, a to na stanici KOPE). V září potom nejčastější výskyt denní maximální teploty Tdmax připadl na stanici KREL (6), v říjnu, listopadu a prosinci potom opět na stanici DDHL (4, 5 a 6). Tab. 5 vyjadřuje absolutní denní maxima teploty vzduchu v jednotlivých měsících a v roce 2013 na každé ze stanic MESSO a taktéž průměry absolutních denních maxim na městských a příměstských stanicích v jednotlivých měsících v roce 2013. Absolutní denní maximum teploty vzduchu v rámci stanic MESSO v roce 2013 bylo naměřeno na městské stanici DOMI v centru města (41,4 °C, 3. 8). Z příměstských stanic bylo absolutní denní maximum pro rok 2013 zjištěno na stanici KOPE, konkrétně 39,6 °C dne 8. 8. Tato hodnota byla vyšší než absolutní denní maxima v roce 2013 na všech městských stanicích vyjma již zmíněné stanice DOMI. Nejnižší absolutní denní maximum za rok 2013 bylo evidováno na stanici VTYN a šlo o hodnotu 37,0 °C ze dne 8. 8. Pouze v rámci městských stanic to byla hodnota 38,1 °C, dosažená na stanici REPC dne 3. 8. Z celkového hlediska byl průměr absolutních denních maxim teploty vzduchu za rok 2013 na městských stanicích o 1,1 °C vyšší než na stanicích příměstských. Průměrná absolutní denní maxima za jednotlivé měsíce byla s výjimkou března taktéž vždy vyšší na městských stanicích. Z hlediska těchto hodnot byl nejteplejší měsíc srpen, kdy na všech stanicích s výjimkou stanice KREL, která byla v poruše, byla tato hodnota zároveň absolutním denním maximem teploty vzduchu za rok 2013. Naopak nejnižších hodnot
39
absolutních denních maxim bylo na většině stanic dosaženo v lednu. Nejnižší taková hodnota byla zaznamenána na stanici DDHL (6,4 °C), z městských stanic to bylo na stanici DOMI (8,7 °C). Tab. 5: Absolutní denní maximum (°C) na městských (MS) a příměstských (PS) stanicích roce 2013 Měsíc I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Rok 2013
BYST
8,4
9,5
14,2
27,1
26,2
34,7
36,6
38,5
26,4
21,3
17,7
10,7
38,5
DDHL
6,4
9,6
14,7
27,0
27,2
33,7
36,3
38,0
27,9
21,9
15,7
11,4
38,0
HORK
7,5
9,0
13,8
27,0
26,0
34,0
37,5
37,5
27,0
20,3
16,5
10,3
37,5
CHVA
8,5
10,4
14,3
27,0
27,0
34,5
38,0
38,5
27,3
20,3
16,8
10,3
38,5
KOPE
8,0
8,6
15,6
27,7
28,8
34,7
39,1
39,6
28,5
20,6
18,4
9,6
39,6
KREL
7,6
8,8
13,8
27,2
26,1
33,5
38,1
-
26,3
20,6
17,6
10,0
38,1
LETO
7,7
9,3
16,9
26,2
25,9
33,6
36,4
38,7
26,2
20,4
16,9
9,8
38,7
NEMI
-
-
14,4
28,1
26,6
33,2
36,2
37,4
26,5
20,6
16,8
10,6
37,4
VTYN
8,2
7,6
13,6
26,4
25,7
33,1
34,2
37,0
26,3
20,8
17,3
10,3
37,0
PS průměr
6,9
8,1
14,6
27,1
26,6
33,9
36,9
33,9
26,9
20,8
17,1
10,3
38,1
BOT_PeF
9,8
10,7
14,8
28,0
27,6
34,8
38,4
39,2
28,0
21,9
17,5
11,1
39,2
DOMI
8,7
8,5
14,6
28,6
29,1
35,6
40,8
41,4
29,3
21,7
16,7
11,0
41,4
ENVE
9,1
10,6
13,9
27,6
26,5
36,0
37,5
38,9
27,6
21,7
17,1
10,6
38,9
JUTA
9,2
10,6
14,9
27,2
26,7
34,6
37,8
38,6
27,2
21,4
18,1
10,9
38,6
KOJE
8,8
9,1
14,3
27,9
27,3
34,1
36,5
39,0
26,8
20,7
16,8
10,6
39,0
REPC
8,9
10,4
14,6
27,2
26,8
34,7
37,3
38,1
27,6
21,7
17,9
10,7
38,1
MS průměr
9,1
10,0
14,5
27,8
27,3
35,0
38,1
39,2
27,7
21,5
17,4
10,8
39,2
Tdmax (°C)
Stanice
30,0 28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0
Příměstské Městské
I
II
III
IV
V
VI
VII VIII
IX
X
XI
XII
Obr. 3: Průměrná denní maximální teplota vzduchu Tdmax (°C) na městských a příměstských stanicích MESSO v roce 2013
40
Z Obr. 3 je patrné, že vyšší hodnoty denní maximální teploty Tdmax, vyjádřené zde průměrnými měsíčními hodnotami Tdmax na městských a příměstských stanicích, byly ve všech měsících vyšší na městských stanicích. Diference teplot mezi městskými a příměstskými stanicemi byla nejvýraznější v červenci a září, naopak nejnižších hodnot dosahovala v únoru a prosinci. Diference mezi průměry denní maximální teploty na městských a příměstských stanicích za rok 2013 činila 0,8 °C, byla tedy o 0,1 °C vyšší než v případě průměrů Tdmin.
7.3 Tropické dny V roce 2013 se na stanicích MESSO vyskytlo průměrně 27,5 tropického dne. Stanice s nejvyšším výskytem těchto dní byla městská stanice BOT_PeF, kde jich bylo zjištěno celkem 34. Naopak nejnižší četnost výskytu byla dosažena na příměstských stanicích DDHL, HORK a NEMI (vždy 24).
Tab. 6: Absolutní četnost (ni) výskytu tropických dní a amplituda na městských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013 VI
VII
VIII
BOT_PeF
6
16
12
34
DOMI
7
16
8*
31*
ENVE
7
15
11
33
JUTA
5
11
11
27
KOJE
6
10*
7*
23*
REPC
5
12
11
28
6,0
14,0
11,3
30,5
nimax
7
16
12
34
nimin
5
11
11
27
Amplituda
2
5
1
7
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření
Na základě hodnot dolního a horního kvartilu byly roční četnosti výskytu těchto dní na stanicích MESSO posuzovány z hlediska normality. Podnormální hodnoty jsou ty, jež jsou menší jak 24,5, hodnoty nadnormální naopak musí být větší než 28,5. Podnormální výskyt tropických dní byl zaznamenán na třech již zmíněných příměstských stanicích s nejnižší četností (DDHL, HORK a NEMI). Naopak nadnormální výskyt byl zaregistrován na městských stanicích BOT_PeF (34) a ENVE (33) a také na příměstské stanici KOPE (29). Variabilita výskytu těchto dní na měrných bodech MESSO byla vyjádřena za pomoci průměrné odchylky, která činila 2,7. Četnosti výskytu dosažené na městských stanicích DOMI (31) a KOJE (23) a příměstských stanicích KREL (13) a VTYN (14) byly ovlivněny výpadky měření v termínech s výskytem těchto dní. Každá z těchto stanic byla zahrnuta pouze
41
do statistické analýzy těch měsíců, v nichž nebyl výskyt těchto dní výpadky měření ovlivněn. V roce 2013 se tropické dny vyskytly v červnu, červenci a srpnu. Datum prvního výskytu bylo 8. 6. na stanici DOMI, posledním termínem, v němž byl tento den zaznamenán, bylo 31. 8. na stanici KOPE. Absolutní četnost výskytu tropických dní v jednotlivých měsících na městských, resp. příměstských stanicích je shrnuta v Tab. 6, resp. 7, relativní četnost potom v Tab. 8, resp. 9. Tab. 7: Absolutní četnost (ni) výskytu tropických dní a amplituda na příměstských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc
Stanice
Rok 2013
VI
VII
VIII
BYST
5
12
11
28
DDHL
4
10
10
24
HORK
4
10
10
24
CHVA
5
11
10
26
KOPE
5
11
13
29
KREL
5
8
-
13*
LETO
5
11
9
25
NEMI
5
9
10
24
VTYN
4
6*
4*
14*
4,7
10,3
10,4
25,7
nimax
5
12
13
29
nimin
4
8
9
24
Amplituda
1
4
4
5
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření Tab. 8: Relativní četnost (ni,rel, %) výskytu tropických dní v měsících jejich výskytu na městských stanicích MESSO v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013
VI
VII
VIII
BOT_PeF
17,6
47,1
35,3
100,0
ENVE
21,2
45,5
33,3
100,0
JUTA
18,5
40,7
40,7
100,0
REPC
17,9
42,9
39,3
100,0
Průměr
18,8
44,0
37,2
100,0
ni,relmax
21,2
47,1
40,7
100,0
ni,relmin
17,6
40,7
33,3
100,0
Na městských stanicích byl v roce 2013 průměrný počet tropických dní vyšší než na stanicích příměstských (30,5 dne ku 25,7 dne), tento fakt platil i ve všech měsících, v nichž se tyto dny vyskytly. Četnosti jejich výskytu na příměstských stanicích byly vyrovnanější než v případě městských (amplituda 5, resp. 7 dní). Stejně tak byla na této kategorii stanic menší i hodnota průměrné odchylky (1,7, resp. 3,0). Podprůměrná četnost výskytu tropických dní v rámci městských stanic byla dosažena 42
na stanici JUTA (27) ve větší vzdálenosti od centra města. Naopak nadprůměrný výskyt těchto dní v rámci těchto stanic se podle očekávání vázal na stanici v bližším okolí centra, konkrétně BOT_PeF (34). Z příměstských stanic se tropické dny vyskytly nejčastěji na již zmíněné stanici KOPE (29), nadprůměrný výskyt byl registrován taktéž na stanici BYST (28). Podprůměrná byla v rámci těchto stanic četnost na již zmíněných stanicích DDHL, HORK a NEMI (24), označených výše při hodnocení normality četnosti výskytu tropických dní v rámci všech stanic MESSO v roce 2013 jako stanice s podnormálním výskytem těchto dní. V Tab. 10, resp. 11 jsou vyjádřeny odchylky četností výskytu tropických dní od jejich průměru a průměrná odchylka v měsících jejich výskytu na městských, resp. příměstských stanicích v roce 2013.
Tab. 9: Relativní četnost (ni,rel, %) výskytu tropických dní v měsících jejich výskytu na příměstských stanicích MESSO v roce 2013 Stanice
Měsíc Rok 2013
VI
VII
VIII
BYST
17,9
42,9
39,3
100,0
DDHL
16,7
41,7
41,7
100,0
HORK
16,7
41,7
41,7
100,0
CHVA
19,2
42,3
38,5
100,0
KOPE
17,2
37,9
44,8
100,0
LETO
20,0
44,0
36,0
100,0
NEMI
20,8
37,5
41,7
100,0
Průměr
18,4
41,1
40,5
100,0
ni,relmax
20,8
44,0
44,8
100,0
ni,relmin
16,7
37,5
36,0
100,0
Červen Tropické dny byly zaznamenány ve dnech 8., 9. a 13. 6. a dále v období od 17. 6. do 23. 6. Ve dny 8. a 9. 6. to bylo pouze na stanici DOMI, 13. 6. jen na stanici ENVE, na všech ostatních stanicích se první tropický den vyskytl až 17. 6. Průměrný výskyt na městských stanicích činil 6,0 dne s nízkou hodnotou amplitudy, pouze dva dny, a průměrnou odchylkou 0,7. Nejvyšší četnost připadla právě na zmíněné stanice DOMI a ENVE (vždy 7), nejnižší naopak na stanice JUTA a REPC (vždy 5). Průměrně tvořily červnové výskyty tropických dní na těchto stanicích 18,8 % všech případů jejich výskytu v roce 2013. V rámci příměstských stanic byl průměrný výskyt těchto dní nižší (4,7 dne), s minimální amplitudou jeden den a průměrnou odchylkou 0,4. Průměrná relativní četnost výskytu zde byla podobná jako na městských stanicích (18,4 %), s nejvyššími hodnotami na stanicích NEMI (20,8 %) a LETO (20,0 %).
43
Červenec V tomto měsíci se tropické dny vyskytovaly ve dvou obdobích, a to od 4. 7. do 10. 7. a od 16. 7. do 29. 7. Zatímco v rámci prvního zmíněného období nebyly tyto dny zaznamenány na všech stanicích MESSO, ve druhém zmíněném rozmezí dní už ano.
Tab. 10: Četnost výskytu tropických dní vyjádřená odchylkou od průměru a průměrná odchylka ( ) na městských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Stanice
Měsíc
Rok 2013
VI
VII
VIII
BOT_PeF
0,0
2,0
0,8
3,5
DOMI
1,0
2,0
-
-
ENVE
1,0
1,0
-0,3
2,5
JUTA
-1,0
-3,0
-0,3
-3,5
KOJE
0,0
-
-
-
REPC
-1,0
-2,0
-0,3
-2,5
0,7
2,0
0,4
3,0
Tab. 11: Četnost výskytu tropických dní vyjádřená odchylkou od průměru a průměrná odchylka ( ) na příměstských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013 VI
VII
VIII
BYST
0,3
1,8
0,6
2,3
DDHL
-0,7
-0,3
-0,4
-1,7
HORK
-0,7
-0,3
-0,4
-1,7
CHVA
0,3
0,8
-0,4
0,3
KOPE
0,3
0,8
2,6
3,3
KREL
0,3
-2,3
-
-
LETO
0,3
0,8
-1,4
-0,7
NEMI
0,3
-1,3
-0,4
-1,7
VTYN
-0,7
-
-
-
0,4
1,0
0,9
1,7
Průměrná četnost výskytu tropických dní v tomto měsíci činila na městských stanicích 14,0 dne s průměrnou odchylkou 2,0. Nadprůměrné četnosti byly zaregistrovány na stanicích DOMI a BOT_PeF (vždy 16), podprůměrné potom byly výskyty na stanicích JUTA (11) a REPC (12). Tento měsíc byl charakteristický poměrně dobře patrným rozdílem mezi četnostmi výskytu těchto dní na stanicích v nejbližším okolí centra a stanicích ležících ve větší vzdálenosti od něj. Jak je patrné již z absolutních četností, červencové výskyty tropických dní vykazovaly na většině z těchto stanic v rámci měsíců s jejich výskytem největší podíl na celkovém výskytu v roce 2013 (44,0 %). Jedinou výjimku tvořila stanice JUTA, kde byla relativní četnost stejná jako v srpnu.
44
Na příměstských stanicích dosahovala průměrná četnost výskytu tropických dní hodnoty 10,3 dne s průměrnou odchylkou 1,0; nadprůměrný výskyt byl zaznamenán na stanici BYST (12). Nejnižší četnost byla potom registrována na stanici KREL (8), podprůměrný počet těchto dní vykazovala rovněž stanice NEMI (9). Hodnoty četností zaznamenané na stanicích VTYN (6) a KOJE (10) byly ovlivněny výpadkem měření, tudíž jsou zkreslené. Průměrný podíl červencových výskytů tropických dní na celkovém počtu případů jejich výskytu byl na příměstských stanicích (41,1 %) o něco nižší než na městských a byl velmi podobný srpnovému podílu (40,5 %). Stanice KOPE a NEMI vykazovaly nižší červencovou četnost výskytu než srpnovou, na stanicích DDHL a HORK byla četnost v červenci a srpnu shodná, na ostatních stanicích byly červencové výskyty tropických dní ze všech
Relativní četnost (%)
měsíců s jejich výskytem nejvyšší.
50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0
Městské stanice Příměstské stanice
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Měsíc Obr. 4: Relativní četnost (%) výskytu tropických dní na městských a příměstských stanicích MESSO v roce 2013
Srpen Tropické dny se vyskytly v období od 1. 8. do 9. 8., dále v rozmezí od 17. 8. do 19. 8. a také ve dnech 24. 8. a 31. 8, což je datum posledního výskytu těchto dní v roce 2013. V posledních dvou zmíněných dnech byl jejich výskyt zaregistrován pouze na stanici KOPE, na ostatních stanicích byl poslední tropický den zaznamenán v období od 17. do 19. 8., nejčastěji to bylo 19. 8. Na městských stanicích dosahoval průměrný počet těchto dní hodnoty 11,3 dne, s minimální amplitudou jeden den a průměrnou odchylkou 0,4. Nejvyšší výskyt byl vázán na stanici BOT_PeF (12), na ostatních stanicích bylo shodně registrováno 11 tropických dní. Do výpočtů nebyly zahrnuty stanice DOMI (8) a KOJE (7), na nichž nastal výpadek měření, a tudíž nejsou tyto četnosti vypovídající. Průměrný podíl srpnových výskytů tropických dní na celkovém počtu všech případů jejich výskytu činil na těchto stanicích 37,2 %, s nejvyšší hodnotou na stanici JUTA (40,7 %).
45
Průměrný počet tropických dní na příměstských stanicích byl podobný (10,4 dne), s amplitudou čtyři dny, hodnota průměrné odchylky (0,9) se blížila červencové hodnotě dosažené na těchto stanicích. Nadprůměrný výskyt byl zjištěn na stanici KOPE (13), tato hodnota byla v porovnání s ostatními příměstskými stanicemi výrazněji vyšší, dokonce byla vyšší než kterákoliv z hodnot dosažených v tomto měsíci na městských stanicích. Hodnota zaznamenaná na stanici LETO (9) byla naopak podprůměrná. Nezapočtená nízká hodnota na stanici VTYN (4) je zkreslena poruchou měření. Průměrný podíl srpnových výskytů tropických dní na celoročním počtu všech případů jejich výskytu byl na příměstských stanicích o něco vyšší než na stanicích městských (40,5 ku 37,2 %). To dokládá i Obr. 4.
7.4 Letní dny Letních dní se na stanicích MESSO vyskytlo v Olomouci v roce 2013 průměrně 44,4. Největšího počtu těchto dní (48) bylo dosaženo na městské stanici DOMI v blízkosti centra města. Nejnižší výskyty byly dle očekávání registrovány na příměstských stanicích. Minimum jejich výskytu bylo zaznamenáno na stanici LETO (39). Normalita výskytu těchto dní na jednotlivých stanicích byla opět určena na základě horního a dolního kvartilu celoročních hodnot absolutních četností výskytu těchto dní. Nadnormální výskyt je ten, který je vyšší než 46,5. Toto kritérium splňovala kromě výše zmíněné stanice DOMI i nedaleko centra situovaná stanice BOT_PeF (47) a taktéž příměstská stanice KOPE (47). Naopak aby byl výskyt letních dnů na dané stanici označen jako podnormální, musel být nižší než hodnota 42,5. Sem spadaly příměstské stanice LETO (39) a HORK (41) a městská stanice ENVE (42). Průměrná odchylka četností výskytu těchto dní v rámci všech měrných bodů MESSO od průměrného výskytu v roce 2013 byla 2,3. Městská stanice KOJE (42) a příměstské stanice BYST (40), KREL (30) a VTYN (36) nebyly z velké části do statistik zahrnuty z důvodu výpadků měření v termínech s výskytem letních dní. Započítány byly pouze v měsících, ve kterých výskyt těchto dní nebyl poruchou ovlivněn. Letní dny se v Olomouci v roce 2013 vyskytly od dubna do září. Datum prvního výskytu připadlo na 18. 4., kdy byly letní dny zaznamenány na všech stanicích kromě stanic BYST, HORK, LETO, REPC a VTYN. Poslední výskyt letního dne byl potom zaznamenán 8. 9., a to na všech stanicích s výjimkou stanice KREL. V Tab. 12, resp. 13 je analyzována absolutní četnost výskytu letních dní v měsících s jejich výskytem a v roce 2013 na městských, resp. příměstských stanicích, v Tab. 14, resp. 15 je potom analogicky uvedena relativní četnost. Průměrný počet letních dní v roce 2013 byl na městských stanicích 45,6 dne a na příměstských 43,3 dne. Průměrný výskyt těchto dní dosahoval na městských stanicích vyšších hodnot taktéž ve všech měsících jejich výskytu s výjimkou června a července. Amplituda četností na městských stanicích (6) byla nižší než na příměstských (8), stejně jako průměrná odchylka (1,7 na městských ku 2,3 na příměstských). Nadprůměrná četnost výskytu těchto dní v rámci 46
městských stanic byla dosažena na stanici DOMI (48), naopak podprůměrný výskyt vykazovala stanice ENVE (42). Nadprůměrný výskyt v rámci příměstských stanic byl kromě stanice KOPE (47) zaznamenán i na stanici NEMI (46). Mezi příměstské stanice s podprůměrným výskytem těchto dní potom patřily stanice LETO (39) a HORK (41). V Tab. 16, resp. 17 jsou prezentovány absolutní odchylky četností výskytu letních dní od jejich aritmetického průměru a průměrná odchylka v měsících výskytu těchto dní na městských, resp. příměstských stanicích v roce 2013.
Tab. 12: Absolutní četnost (ni) výskytu letních dní a amplituda na městských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc
Stanice
Rok 2013
IV
V
VI
VII
VIII
IX
BOT_PeF
5
7
8
12
11
4
47
DOMI
4
7
9
13
11
4
48
ENVE
6
3
7
12
10
4
42
JUTA
4
5
8
16
9
4
46
KOJE
5
5
6
14*
7
5
42*
REPC
2
5
9
15
10
4
45
4,3
5,3
7,8
13,6
9,7
4,2
45,6
nimax
6
7
9
16
11
5
48
nimin
2
3
6
12
7
4
42
Amplituda
4
4
3
4
4
1
6
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření Tab. 13: Absolutní četnost (ni) výskytu letních dní a amplituda na příměstských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013
IV
V
VI
VII
VIII
IX
BYST
3
4
7*
14
9
3
40*
DDHL
4
6
8
15
6
4
43
HORK
1
4
8
16
9
3
41
CHVA
3
5
8
16
8
4
44
KOPE
4
5
9
15
10
4
47
KREL
2
2
7
16*
-
3
30*
LETO
2
2
9
15
8
3
39
NEMI
4
4
8
18
9
3
46
VTYN
1
2
9
16*
6
2
36*
2,7
3,8
8,3
15,6
8,1
3,2
43,3
nimax
4
6
9
18
10
4
47
nimin
1
2
7
14
6
2
39
Amplituda
3
4
2
4
4
2
8
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření
47
Duben Letní dny se vyskytly nejprve 18. 4., poté v období od 24. do 27. 4. a na čtyřech stanicích (BOT_PeF, BYST, ENVE a KOJE) i 30. 4. Jak bylo zmíněno výše, na většině stanic byl právě 18. 4. zaznamenán první výskyt letního dne, avšak na stanicích BYST, LETO a REPC se první takový den vyskytl až 25. 4., na stanicích HORK a VTYN potom 26. 4. Průměrný počet letních dní na městských stanicích byl v dubnu ze všech měsíců s jejich výskytem druhý nejnižší (4,3), průměrná relativní četnost jejich výskytu čítala 9,3 %. Amplituda dosahovala hodnoty čtyř dní, nadprůměrnou četnost vykazovala stanice ENVE (6). Podprůměrný počet letních dní se naopak vázal na stanici REPC (2). Tab. 14: Relativní četnost (ni,rel, %) výskytu letních dní na městských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013
IV
V
VI
VII
VIII
IX
BOT_PeF
10,6
14,9
17,0
25,5
23,4
8,5
100,0
DOMI
8,3
14,6
18,8
27,1
22,9
8,3
100,0
ENVE
14,3
7,1
16,7
28,6
23,8
9,5
100,0
JUTA
8,7
10,9
17,4
34,8
19,6
8,7
100,0
REPC
4,4
11,1
20,0
33,3
22,2
8,9
100,0
Průměr
9,3
11,7
18,0
29,9
22,4
8,8
100,0
ni,relmax
14,3
14,9
20,0
34,8
23,8
9,5
100,0
ni,relmin
4,4
7,1
16,7
25,5
19,6
8,3
100,0
Tab. 15: Relativní četnost (ni,rel, %) výskytu letních dní na příměstských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013 IV
V
VI
VII
VIII
IX
DDHL
9,3
14,0
18,6
34,9
14,0
9,3
100,0
HORK
2,4
9,8
19,5
39,0
22,0
7,3
100,0
CHVA
6,8
11,4
18,2
36,4
18,2
9,1
100,0
KOPE
8,5
10,6
19,1
31,9
21,3
8,5
100,0
LETO
5,1
5,1
23,1
38,5
20,5
7,7
100,0
NEMI
8,7
8,7
17,4
39,1
19,6
6,5
100,0
Průměr
6,8
9,9
19,3
36,6
19,2
8,1
100,0
ni,relmax
9,3
14,0
23,1
39,1
22,0
9,3
100,0
ni,relmin
2,4
5,1
17,4
31,9
14,0
6,5
100,0
V rámci příměstských stanic byl duben, na rozdíl od stanic městských, měsícem s nejnižší průměrnou četností výskytu letních dní ze všech měsíců, v nichž byly tyto dny zaznamenány (2,7 dne). Vyjádřeno relativními hodnotami, průměrný podíl letních dní v tomto měsíci na celkovém počtu všech případů činil 6,8 %. Stejně jako průměrná četnost byla v porovnání s městskými 48
stanicemi na těchto stanicích nižší i amplituda (3 dny). Hodnota průměrné odchylky byla stejně jako na stanicích městských 1,0. Nadprůměrného počtu letních dní v rámci těchto stanic bylo dosaženo na stanicích DDHL, KOPE a NEMI (vždy 4), podprůměrný výskyt byl lokalizován na stanicích HORK a VTYN (vždy 1). Květen V květnu se letní dny vyskytly v období od 6. 5. do 10. 5., dále od 16. 5. do 19. 5. a v jednom případě také 29. 5. (na stanici DOMI). Z městských stanic byl nadprůměrný výskyt těchto dní zjištěn na stanicích BOT_PeF a DOMI (vždy 7), podprůměrný výskyt se pojil se stanicí ENVE (3). Průměrná četnost výskytu letních dní v rámci těchto stanic činila 5,3 dne, průměrný podíl na celkovém počtu všech případů v roce 2013 potom 11,7 %, průměrná odchylka vykazovala hodnotu 1,1. Na příměstských stanicích byl nejvyšší výskyt letních dní zaznamenán na stanici DDHL (6), na níž by se, vzhledem k její poloze, očekával v porovnání s ostatními stanicemi spíše nižší výskyt. Nadprůměrná četnost byla registrována i na stanici CHVA a taktéž na stanici KOPE (vždy 5). Podprůměrný výskyt letních dní byl potom evidován na stanicích KREL, LETO a VTYN (vždy 2). Průměrně se na příměstských stanicích vyskytlo 3,8 letního dne, amplituda čítala, stejně jako u městských stanic, čtyři dny. Průměrný relativní podíl května na celkovém počtu všech případů výskytu těchto dní byl o něco nižší než na městských stanicích, konkrétně 9,9 %. Tato hodnota byla v rámci všech měsíců s výskytem letních dní na příměstských stanicích třetí nejnižší. Hodnota průměrné odchylky potom byla 1,2.
Červen Letní dny byly zaznamenány nejprve v rozmezí od 6. 6. do 16. 6 a poté od 21. 6. do 23. 6. Tato dvě období byla oddělena souvislým výskytem tropických dní. Červen patřil na všech měrných bodech MESSO mezi tři měsíce s nejvyšším výskytem letních dní. V rámci obou kategorií stanic byla průměrná měsíční četnost jejich výskytu třetí nejvyšší. Na městských stanicích bylo zjištěno v průměru 7,8 letního dne, s nepříliš výraznými rozdíly mezi jednotlivými stanicemi – amplituda dosáhla hodnoty tři dny, průměrná odchylka potom 0,9. Nadprůměrné četnosti se vázaly na stanice DOMI a REPC (vždy 9), na stanici KOJE byla četnost těchto dní podprůměrná (6). Průměrný relativní podíl červnových výskytů těchto dní na celkovém počtu všech případů jejich výskytu v roce 2013 činil v rámci této kategorie stanic 18,0 %. Průměrný počet letních dní na příměstských stanicích byl v tomto měsíci vyšší než na stanicích městských, konkrétně šlo o hodnotu 8,1 dne. Podobně jako u městských stanic, tak i v tomto případě byly rozdíly ve výskytu na jednotlivých stanicích malé, s amplitudou pouhých dvou dní a průměrnou odchylkou 0,6. Nejvyšší výskyt byl zaregistrován na stanicích KOPE, LETO a 49
VTYN (vždy 9). Nejméně těchto dní bylo naopak zaznamenáno na stanici KREL (7). Hodnota ze stanice BYST (7) je zkreslena výpadkem měření. Průměrná relativní četnost výskytu letních dní na příměstských stanicích dosáhla v tomto měsíci hodnoty 19,3 %.
Tab. 16: Četnost výskytu letních dní vyjádřená odchylkou od průměru a průměrná odchylka ( ) na městských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Stanice
Měsíc
Rok 2013
IV
V
VI
VII
VIII
IX
BOT_PeF
0,7
1,7
0,2
-1,6
1,3
-0,2
1,4
DOMI
-0,3
1,7
1,2
-0,6
1,3
-0,2
2,4
ENVE
1,7
-2,3
-0,8
-1,6
0,3
-0,2
-3,6
JUTA
-0,3
-0,3
0,2
2,4
-0,7
-0,2
0,4
KOJE
0,7
-0,3
-1,8
-
-2,7
0,8
-
REPC
-2,3
-0,3
1,2
1,4
0,3
-0,2
-0,6
1,0
1,1
0,9
1,5
1,1
0,3
1,7
Tab. 17: Četnost výskytu letních dní vyjádřená odchylkou od průměru a průměrná odchylka ( ) na příměstských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013 IV
V
VI
VII
VIII
IX
BYST
0,3
0,2
-
-1,6
0,9
-0,2
-
DDHL
1,3
2,2
-0,3
-0,6
-2,1
0,8
-0,3
HORK
-1,7
0,2
-0,3
0,4
0,9
-0,2
-2,3
CHVA
0,3
1,2
-0,3
0,4
-0,1
0,8
0,7
KOPE
1,3
1,2
0,8
-0,6
1,9
0,8
3,7
KREL
-0,7
-1,8
-1,3
-
-
-0,2
-
LETO
-0,7
-1,8
0,8
-0,6
-0,1
-0,2
-4,3
NEMI
1,3
0,2
-0,3
2,4
0,9
-0,2
2,7
VTYN
-1,7
-1,8
0,8
-
-2,1
-1,2
-
1,0
1,2
0,6
0,9
1,1
0,5
2,3
Červenec Poměrně souvislý výskyt letních dní byl zaznamenán v rozmezí od 1. 7. do 10. 7. Následovalo relativně chladnější období, trvající do 15. 7., v kterém se letní dny střídaly se dny s denní maximální teplotou vzduchu nedosahující hodnoty 25,0 °C. V dalším průběhu měsíce, kdy převládal výskyt dní tropických, se letní dny vyskytovaly zpravidla pouze jednotlivě, případně v rámci krátkých období, nejčastěji to bylo ve dny 16. 7., dále 20. a 21. 7., poté 25. 7. a nakonec 30. a 31. 7. Jejich souvislejší výskyt byl registrován pouze na několika stanicích (DDHL, KREL, NEMI nebo VTYN), a to v období od 16. 7. do 21. 7. Jak na městských, tak i na příměstských stanicích byl v tomto měsíci průměrný podíl výskytu těchto dní na jejich celkovém poštu v roce 2013 nejvyšší (29,9; resp. 36,6 %).
50
Průměrný počet letních dní na městských stanicích byl 13,6, s amplitudou čtyři dny a průměrnou odchylkou 1,5. Nadprůměrné četnosti výskytu bylo dosaženo na stanici JUTA (16), výskyty evidované v tomto měsíci na stanicích v blízkém okolí centra města BOT_PeF a ENVE (vždy 12) byly podprůměrné. Na příměstských stanicích se letní dny vyskytly v průměru častěji, průměr činil 15,6 dne. Amplituda byla stejná jako u stanic městských (4 dny), průměrná odchylka potom 0,9. Nadprůměrný srpnový výskyt těchto dní na této kategorii stanic (18), který se vázal na stanici NEMI, byl zároveň nejvyšším zaznamenaným počtem letních dní v jednom měsíci na jedné stanici. Podprůměrná četnost výskytu těchto dní se potom pojila se stanicí BYST (14). Hodnoty na městské stanici KOJE (14) a příměstských stanicích KREL a VTYN (vždy 16) byly ovlivněny výpadkem měření, tudíž nejsou relevantní.
Srpen Výskyt letních dní byl nejprve zaznamenán v období od 9. 8. do 17.8. Dále se tyto dny vyskytly v rozmezí od 21. 8. do 24. 8., zde však tvořily výjimku stanice DDHL, CHVA, LETO, NEMI a VTYN, na nichž nebyl v tomto rozmezí dat zaznamenán žádný letní den. Poslední období jejich výskytu v rámci tohoto měsíce se rozprostíralo od 29. 8. do 31. 8. Na rozdíl od června a července byl srpnový průměrný výskyt těchto dní na městských stanicích oproti stanicím příměstským již opět vyšší (9,7; resp. 8,1 dne), amplituda dosahovala, stejně jako v červenci, pro obě kategorie stanic stejné hodnoty (4 dny), průměrná odchylka měla na obou kategoriích stanic taktéž totožnou hodnotu (1,1). Nadprůměrný výskyt letních dní v rámci kategorie městských stanic byl lokalizován na stanicích v blízkosti centra Olomouce BOT_PeF a DOMI (vždy 11), podprůměrný výskyt se vázal na stanici KOJE (7). Průměrný podíl srpnových výskytů letních dní na těchto stanicích na celkovém výskytu těchto dní v roce 2013 dosáhl hodnoty 22,4 %. Z příměstských stanic byl nadprůměrný výskyt letních dní evidován na stanici KOPE (10), podprůměrný počet těchto dní potom připadal na stanice DDHL a VTYN (vždy 6). Průměrná relativní četnost výskytu letních dní na tomto typu stanic měla hodnotu 19,2 %.
Září Září bylo posledním měsícem s výskytem letních dní v roce 2013. Jednalo se o epizodu od 4. 9. do 8. 9. Na stanici KREL se poslední letní den vyskytl 7. 9, na všech ostatních stanicích to bylo 8. 9. Četnost výskytu na městských stanicích lze charakterizovat průměrnou hodnotou 4,2 dne, na příměstských potom 3,2 dne. Četnosti byly jak na městských, tak na příměstských stanicích poměrně vyrovnané, amplitudy měly hodnotu jednoho, resp. dvou dní, průměrné odchylky tak byly na obou kategoriích stanic nízké (0,3 resp. 0,5). Průměrný podíl 51
zářijových výskytů na celkovém počtu všech případů výskytu těchto dní byl, jak již bylo zmíněno výše, na městských stanicích ze všech měsíců nejnižší (8,8 %), na příměstských potom druhý nejnižší (8,1 %). Z městských stanic se těchto dní nejvíce vyskytlo na stanici KOJE (5), na všech ostatních městských stanicích to byly čtyři letní dny. V rámci příměstských stanic byla nejvyšší četnost těchto dní evidována na stanicích DDHL, CHVA a KOPE (4). Nejnižší výskyt naopak vykazovala stanice VTYN (2).
40,0
Relativní četnost (%)
35,0 30,0 25,0 20,0
Městské stanice
15,0
Příměstské stanice
10,0 5,0 0,0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Měsíc Obr. 5: Relativní četnost (%) výskytu letních dní na městských a příměstských stanicích MESSO v roce 2013
7.5 Mrazové dny Tato práce analyzuje výskyt charakteristických dní vázaných na denní extrémní teplotu vzduchu za kalendářní rok 2013, tj. od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013. Proto zde není zahrnuto celé jedno období výskytu charakteristických dní primárně vázáných na chladný půlrok (mrazové, ledové, arktické). Je zde zaznamenán jejich výskyt v úseku od 1. 1. do 31. 3. chladného půlroku 2012/2013, případně v navazujících měsících teplého půlroku 2013, a v posledních měsících teplého půlroku 2013 a části chladného půlroku 2013/2014 od 1. 10. do 31. 12. Průměrný počet mrazových dní na stanicích MESSO byl v roce 2013 78,4 dne. Nejvyšší výskyt těchto dní byl zjištěn na stanici HORK (90), patřící díky charakteru svého okolí mezi stanice s výskytem nižších teplot vzduchu. Nejméně četný byl potom výskyt na stanicích ENVE a JUTA (vždy 71). Na základě hodnot dolního a horního kvartilu v rámci absolutních četností výskytu těchto dní byla opět posuzována normalita jejich výskytu na jednotlivých stanicích. Jako podnormální byly označeny hodnoty nižší než 73,0, jako nadnormální vyšší než 83,0. Podnormální výskyt mrazových dní byl tedy zaznamenán na již zmíněných stanicích ENVE a JUTA (71), nadnormálním výskytem se vyznačovaly příměstské stanice HORK (90), CHVA a LETO (vždy 87). Průměrná odchylka četnosti výskytu mrazových dní na jednotlivých stanicích MESSO od průměru v roce 2013 dosahovala hodnoty 5,5. Četnosti na stanicích NEMI (49) a VTYN (85) byly 52
ovlivněny výpadky měření v termínech výskytu mrazových dní. Do statistik proto byly zahrnuty pouze v měsících, v nichž výskyt těchto dní nebyl výpadky ovlivněn. Poslední mrazový den patřící do období jejich výskytu, zahrnujícího chladný půlrok 2012/2013, byl zaznamenán 11. 4., a to pouze na stanici HORK. Toto datum již náleží do teplého půlroku. První mrazový den následujícího období jejich výskytu, zahrnujícího chladný půlrok 2013/2014, se vyskytl 28. 9. pouze na stanici CHVA, tedy těsně před začátkem chladného půlroku 2013/2014. Na žádné jiné stanici se mrazový den v září nevyskytl. Tab. 18, resp. 19 prezentuje absolutní četnost výskytu mrazových dní v jednotlivých měsících roku 2013, v nichž se tyto dny vyskytly, na městských, resp. příměstských stanicích MESSO. Analogicky je v Tab. 20, resp. 21 analyzována relativní četnost na městských, resp. příměstských stanicích. Průměrný počet mrazových dní v roce 2013 na městských stanicích byl 75,5 dne, na příměstských potom 80,9 dne. Stejně tak byl na příměstských stanicích průměrný počet mrazových dní vyšší také ve všech měsících jejich výskytu s výjimkou ledna. Amplituda absolutní četnosti výskytu těchto dní na městských stanicích (12 dní) byla o něco nižší než amplituda na stanicích příměstských (17 dní), stejně tak byla v rámci městských stanic nižší i průměrná odchylka (4,0 ku 6,1).
Tab. 18: Absolutní četnost (ni) výskytu mrazových dní a amplituda na městských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013 I
II
III
IV
IX
X
XI
XII
BOT_PeF
14
20
21
5
0
4
7
12
83
DOMI
11
19
22
6
0
2
4
11
75
ENVE
13
16
18
3
0
2
5
14
71
JUTA
16
15
18
4
0
2
4
12
71
KOJE
13
17
20
4
0
2
4
13
73
REPC
14
18
20
5
0
4
6
13
80
13,5
17,5
19,8
4,5
0,0
2,7
5,0
12,5
75,5
nimax
16
20
22
6
0
4
7
14
83
nimin
11
15
18
3
0
2
4
11
71
Amplituda
5
5
4
3
0
2
3
3
12
Průměr
Nejvíce mrazových dní v rámci městských stanic bylo zaznamenáno na stanici BOT_PeF (83), která se vyznačovala i nadprůměrným výskytem tropických a letních dní. Další městskou stanicí s nadprůměrným výskytem těchto dní byla stanice REPC (80). Podprůměrné četnosti výskytu mrazových dní v rámci těchto stanic se vázaly na již zmíněné stanice ENVE a JUTA (vždy 71). Na příměstských stanicích vykazovala nejvyšší absolutní četnost výše zmíněná stanice HORK (90), nadprůměrné byly i četnosti dosažené na z hlediska denní minimální teploty vzduchu velmi chladné stanici CHVA a také na stanici LETO (vždy 87). Podprůměrný výskyt vykazovala naopak 53
stanice KOPE (73). V Tab. 22, resp. 23 jsou prezentovány odchylky četností výskytu mrazových dní od průměru a průměrná odchylka v jednotlivých měsících s výskytem těchto dní na městských, resp. příměstských stanicích v roce 2013. Tab. 19: Absolutní četnost (ni) výskytu mrazových dní a amplituda na příměstských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc
Stanice
Rok 2013
I
II
III
IV
IX
X
XI
XII
BYST
13
16
21
3
0
4
7
15
79
DDHL
13
14
19
5
0
3
7
14
75
HORK
13
22
21
7
0
4
10
13
90
CHVA
14
18
23
5
1
4
8
14
87
KOPE
11
17
20
8
0
0
4
13
73
KREL
11
19
19
6
0
2
6
12
75
LETO
13
21
22
7
0
3
7
14
87
NEMI
-
-
19*
5
0
4
6
15
49*
VTYN
12
18
22
5
0
4*
7*
17
85*
12,5
18,1
20,9
5,7
0,1
3,0
6,9
14,1
80,9
nimax
14
22
23
8
1
4
10
17
90
nimin
11
14
19
3
0
0
4
12
73
Amplituda
3
8
4
5
1
4
6
5
17
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření
Tab. 20: Relativní četnost (ni,rel, %) výskytu mrazových dní na městských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Stanice
Měsíc
Rok 2013
I
II
III
IV
IX
X
XI
XII
BOT_PeF
16,9
24,1
25,3
6,0
0,0
4,8
8,4
14,5
100,0
DOMI
14,7
25,3
29,3
8,0
0,0
2,7
5,3
14,7
100,0
ENVE
18,3
22,5
25,4
4,2
0,0
2,8
7,0
19,7
100,0
JUTA
22,5
21,1
25,4
5,6
0,0
2,8
5,6
16,9
100,0
KOJE
17,8
23,3
27,4
5,5
0,0
2,7
5,5
17,8
100,0
REPC
17,5
22,5
25,0
6,3
0,0
5,0
7,5
16,3
100,0
Průměr
17,9
23,1
26,3
5,9
0,0
3,5
6,6
16,6
100,0
ni,relmax
22,5
25,3
29,3
8,0
0,0
5,0
8,4
19,7
100,0
ni,relmin
14,7
21,1
25,0
4,2
0,0
2,7
5,3
14,5
100,0
Leden Téměř souvislé období výskytu mrazových dní trvalo od 1. 1. do 12. 1. V dalším průběhu měsíce se tyto dny vyskytovaly spíše jednotlivě nebo v krátkých epizodách v rámci jinak souvislého období výskytu ledových dní. Konkrétně šlo o rozmezí od 15. 1. do 17. 1., dále o 24. 1., tento den však spadal do kategorie dní mrazových pouze na 8 stanicích, a 29. 1., kdy denní minimální teplota 54
vzduchu Tdmin dosáhla hodnoty menší než 0,0 °C na všech stanicích s výjimkou stanice DDHL. Kromě těchto termínů byl mrazový den zaznamenán pouze na stanici JUTA také 28. 1. a pouze na stanici HORK i 30. 1. Jejich průměrný počet dosahoval na městských stanicích hodnoty 13,5 dne s amplitudou pět dní a průměrnou odchylkou 1,2. Nadprůměrná četnost výskytu mrazových dní v rámci těchto stanic se vázala na stanici JUTA v průmyslové zóně v městské části Holice (16), podprůměrná byla potom četnost na stanici DOMI (11) v centru města. Na příměstských stanicích byl průměrný výskyt 12,5 mrazového dne, s menšími mezistaničními rozdíly – amplituda činila tři dny, průměrná odchylka 0,9. Nadprůměrného výskytu bylo dosaženo na stanici CHVA (14), podprůměrného potom na stanicích KOPE a KREL (vždy 11). Průměrný podíl ledna na celkovém počtu všech případů výskytu mrazových dní v roce 2013 byl oproti městským stanicím o něco nižší (15,6 % ku 17,9 %), šlo o měsíc se čtvrtým, resp. třetím nejčastějším výskytem těchto dní ze všech měsíců, v nichž se tyto dny vyskytly. Tab. 21: Relativní četnost (ni,rel, %) výskytu mrazových dní na příměstských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013 I
II
III
IV
IX
X
XI
XII
BYST
16,5
20,3
26,6
3,8
0,0
5,1
8,9
19,0
100,0
DDHL
17,3
18,7
25,3
6,7
0,0
4,0
9,3
18,7
100,0
HORK
14,4
24,4
23,3
7,8
0,0
4,4
11,1
14,4
100,0
CHVA
16,1
20,7
26,4
5,7
1,1
4,6
9,2
16,1
100,0
KOPE
15,1
23,3
27,4
11,0
0,0
0,0
5,5
17,8
100,0
KREL
14,7
25,3
25,3
8,0
0,0
2,7
8,0
16,0
100,0
LETO
14,9
24,1
25,3
8,0
0,0
3,4
8,0
16,1
100,0
Průměr
15,6
22,4
25,7
7,3
0,2
3,5
8,6
16,9
100,0
ni,relmax
17,3
25,3
27,4
11,0
1,1
5,1
11,1
19,0
100,0
ni,relmin
14,4
18,7
23,3
3,8
0,0
0,0
5,5
14,4
100,0
Únor Mrazové dny se vyskytovaly po celou délku měsíce. Jejich souvislý výskyt byl přerušen výskytem několika ledových dní v období od 9. 2. do 12. 2. a 22. 2. a také dny s hodnotou denní minimální teploty Tdmin větší nebo rovnou 0,0 °C, soustředěnými především do období od 1. 2. do 6. 2. a od 24. 2. do 28. 2. Na stanicích HORK, KREL a LETO se však v posledním zmíněném období souvislejší epizoda bez výskytu mrazových dní nevyskytla. Únor byl jak na městských, tak i na příměstských stanicích měsícem s druhým nejčetnějším výskytem mrazových dní. Na celkovém počtu všech případů se únorové výskyty v průměru podílely 23,1; resp. 22,4 % na městských, resp.
55
příměstských stanicích. Průměrná odchylka byla na obou kategoriích stanic ze všech měsíců s výskytem mrazových dní v roce 2013 nejvyšší (1,5, resp. 1,9). Na městských stanicích se vyskytlo průměrně 17,5 mrazového dne, nadprůměrné četnosti byly zjištěny na stanicích BOT_PeF (20) a DOMI (19), nejméně se těchto dní vyskytlo na stanici JUTA (15). Na této stanici bylo v již zmíněném období od 1. 2. do 6. 2. zaznamenáno ze všech stanic nejméně mrazových dní – pouhý jeden den. Podprůměrný výskyt těchto dní se taktéž pojil se stanicí ENVE (16). Amplituda četnosti výskytu těchto dní na těchto stanicích měla stejnou hodnotu jako lednová (5 dní). Průměrný počet mrazových dní na příměstských stanicích byl v tomto měsíci 18,1 dne, s většími mezistaničními rozdíly než u stanic městských – amplituda činila 8 dní. Stanicemi s nadprůměrným výskytem těchto dní v rámci těchto stanic byly HORK (22) a LETO (21). To lze přičíst především souvislému výskytu mrazových dní na těchto stanicích na konci měsíce. Nejméně se těchto dní potom vyskytlo na stanici DDHL (14), podprůměrný výskyt byl evidován i na stanici BYST (16). Březen Výskyt mrazových dní v tomto měsíci jak na městských, tak na příměstských stanicích, se na celkovém počtu případů výskytu těchto dní v roce 2013 průměrně podílel ze všech měsíců s jejich výskytem největší měrou (26,3; resp. 25,7 %). Mrazové dny se vyskytly nejprve v období od 1. 3. do 6. 3., dále potom v období od 11. 3. až do konce měsíce s několika krátkými epizodami výskytu dní s hodnotou denní minimální teploty Tdmin větší nebo rovnou 0,0 °C nebo dní ledových. Nejdelší epizoda souvislého výskytu dní s denní minimální teplotou vzduchu větší nebo rovnou hodnotě 0,0 °C v rámci druhého zmíněného období byla zaznamenána na stanici ENVE, a to od 18. 3. do 21. 3. Ledové dny potom přerušovaly výskyt mrazových dní nejvýrazněji v rozmezí od 23. 3. do 26. 3. Průměrný výskyt mrazových dní na městských stanicích byl o něco nižší než na stanicích příměstských (19,8 resp. 20,9 dne), amplituda měla pro obě kategorie stanic stejnou hodnotu (4 dny), stejně jako průměrná odchylka (1,2). Na stanici DOMI v těsné blízkosti centra města byl březnový výskyt mrazových dní (22), stejně jako únorový, nadprůměrný. Opětovně podprůměrný výskyt byl naopak zaznamenán na stanicích JUTA a ENVE (18). Nejvýraznější březnový výskyt mrazových dní v rámci příměstských stanic, který byl zároveň absolutně nejvyšším výskytem těchto dní v jednom měsíci na jednom měrném bodě MESSO, byl zaznamenán na stanici CHVA (23). Nadprůměrný výskyt v rámci těchto stanic se vázal i na stanice LETO a VTYN (vždy 22). Podprůměrné četnosti výskytu těchto dní připadly na stanice DDHL a KREL (vždy 19). Výskyt mrazových dní na stanici NEMI (19) byl ovlivněn výpadkem měření, tudíž zjištěná hodnota není relevantní.
56
Duben Duben byl posledním měsícem s výskytem mrazových dní v rámci období jejich výskytu zahrnujícího chladný půlrok 2012/2013. Jak již bylo zmíněno výše, poslední výskyt mrazového dne v rámci tohoto období nastal 11. 4., a to pouze na stanici HORK. Na všech ostatních stanicích byl termín posledního výskytu 8. 4. Průměrný počet mrazových dní činil pro městské stanice 4,5 dne, amplituda měla hodnotu tři dny a průměrná odchylka činila 0,8. S šesti záznamy byla stanice DOMI stanicí s nejčastějším výskytem těchto dní, naopak podprůměrná četnost jejich výskytů byla evidována na stanici ENVE (3). Rozložení četností výskytu mrazových dní na příměstských stanicích vykazovalo větší rozdíly než v případě stanic městských. Amplituda měla hodnotu pět dní, průměrná odchylka byla stejná jako v případě březnových výskytů na těchto stanicích (1,2). Průměrný výskyt dosahoval hodnoty 5,7 mrazového dne. Nejvyšší četnost výskytu byla vázána na stanici KOPE (8). Mrazové dny se na ní vyskytly nepřetržitě od 1. 4. až do data posledního výskytu, tedy 8. 4. Dalšími stanicemi s nadprůměrným výskytem těchto dní byly HORK a LETO (vždy 7). Podprůměrným počtem těchto dní byla v tomto měsíci charakteristická stanice BYST (3). Průměrný podíl dubnových výskytů na celkovém počtu případů výskytu těchto dní v roce 2013 byl u obou kategorií stanic podobný, 5,9; resp. 7,3 % na městských, resp. příměstských stanicích.
Září V tomto měsíci byl evidován první výskyt mrazového dne spadající do období jejich výskytu zahrnujícího chladný půlrok 2013/2014. Bylo to dne 28. 9. na stanici CHVA, která se dá na základě denní minimální teploty vzduchu označit za chladnější. Na všech ostatních stanicích nebyl v tomto měsíci den s hodnotou denní minimální teploty Tdmin menší než 0,0 °C zaznamenán.
Říjen Díky nadprůměrným teplotám, které v tomto měsíci panovaly, byl výskyt mrazových dní minimální. V zásadě se omezoval jen na jednu chladnější epizodu na začátku měsíce, trvající od 1. 10. do 5. 10. Kromě tohoto období byl mrazový den zaznamenán již pouze 31. 10. na městských stanicích BOT_PeF a REPC a na příměstských stanicích BYST, HORK, CHVA, LETO a NEMI. Jelikož se na žádné stanici vyjma stanice CHVA v září mrazové dny nevyskytly, náleží do tohoto měsíce pro většinu stanic datum prvního výskytu těchto dní po letní sezóně 2013. 1. 10. bylo termínem prvního výskytu mrazového dne pouze na příměstské stanici VTYN. Na stanicích BOT_PeF, BYST, DDHL, HORK, NEMI a REPC se mrazový den poprvé vyskytl 3. 10., na zbývajících stanicích s výjimkou stanice KOPE to bylo 4. 10. Na stanici KOPE nebyl v říjnu registrován žádný mrazový den, termín prvního výskytu tohoto
57
dne zde připadlo až na 17. 11. Průměrný podíl říjnových výskytů na celoročním výskytu těchto dní byl tedy na městských i příměstských stanicích minimální (vždy 3,5 %). Z městských stanic dosáhl na stanicích BOT_PeF a REPC počet mrazových dní hodnoty čtyř dní, na ostatních stanicích se vyskytovaly vždy dva tyto dny, průměr byl tedy 2,7 dne a amplituda pouhé dva dny s průměrnou odchylkou 0,9. Na příměstských stanicích byl průměrný počet těchto dní 3,1 dne s amplitudou čtyři dny a průměrnou odchylkou 1,0. Nejvíce těchto dní (4) bylo dosaženo celkem na čtyřech stanicích (BYST, HORK, CHVA a NEMI). Naopak na stanici KOPE, jak již bylo zmíněno, žádný výskyt nenastal, podprůměrná byla též četnost na stanici KREL (2). Hodnota pro stanici VTYN (4) je zatížena výpadkem měření, tudíž ji v tomto měsíci nelze použít.
Tab. 22: Četnost výskytu mrazových dní vyjádřená odchylkou od průměru a průměrná odchylka ( ) na městských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013
I
II
III
IV
IX
X
XI
XII
BOT_PeF
0,5
2,5
1,2
0,5
0,0
1,3
2,0
-0,5
7,5
DOMI
-2,5
1,5
2,2
1,5
0,0
-0,7
-1,0
-1,5
-0,5
ENVE
-0,5
-1,5
-1,8
-1,5
0,0
-0,7
0,0
1,5
-4,5
JUTA
2,5
-2,5
-1,8
-0,5
0,0
-0,7
-1,0
-0,5
-4,5
KOJE
-0,5
-0,5
0,2
-0,5
0,0
-0,7
-1,0
0,5
-2,5
REPC
0,5
0,5
0,2
0,5
0,0
1,3
1,0
0,5
4,5
1,2
1,5
1,2
0,8
0,0
0,9
1,0
0,8
4,0
Tab. 23: Četnost výskytu mrazových dní vyjádřená odchylkou od průměru a průměrná odchylka ( ) na příměstských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Stanice
Měsíc Rok 2013 I
II
III
IV
IX
X
XI
XII
BYST
0,5
-2,1
0,1
-2,7
-0,1
1,0
0,1
0,9
-1,9
DDHL
0,5
-4,1
-1,9
-0,7
-0,1
0,0
0,1
-0,1
-5,9
HORK
0,5
3,9
0,1
1,3
-0,1
1,0
3,1
-1,1
9,1
CHVA
1,5
-0,1
2,1
-0,7
0,9
1,0
1,1
-0,1
6,1
KOPE
-1,5
-1,1
-0,9
2,3
-0,1
-3,0
-2,9
-1,1
-7,9
KREL
-1,5
0,9
-1,9
0,3
-0,1
-1,0
-0,9
-2,1
-5,9
LETO
0,5
2,9
1,1
1,3
-0,1
0,0
0,1
-0,1
6,1
NEMI
-
-
-
-0,7
-0,1
1,0
-0,9
0,9
-
VTYN
-0,5
-0,1
1,1
-0,7
-0,1
-
-
2,9
-
0,9
1,9
1,2
1,2
0,2
1,0
1,2
1,0
6,1
Listopad V listopadu pokračoval trend nadprůměrných teplot vzduchu, k déletrvajícímu ochlazení došlo až v průběhu poslední dekády měsíce. Mrazové dny se tedy nejprve vyskytovaly spíše 58
jednotlivě nebo v krátkých obdobích. Konkrétně to bylo na některých stanicích 1. 11., dále 6. 11. pouze na stanici HORK, následně byly tyto dny registrovány v rámci kratšího období od 12. 11. do 14. 11., na stanicích DDHL a KOPE též 17. 11. V poslední třetině měsíce bylo zaznamenáno nejdelší období jejich souvislejšího výskytu, trvající od 25. 11. do 29. 11. Jak již bylo zmíněno výše, až datum 17. 11. bylo pro stanici KOPE datem prvního výskytu mrazového dne v období jejich výskytu spadajícího do druhé poloviny roku 2013 a první poloviny roku 2014. Průměrně se na městských stanicích vyskytlo 5,0 mrazového dne, s amplitudou tři dny a průměrnou odchylkou 1,0. Nadprůměrně jich bylo registrováno na stanicích BOT_PeF (7) a REPC (6), podprůměrná četnost jejich výskytu se potom pojila hned se třemi stanicemi – DOMI, JUTA a KOJE (vždy 4). Průměrný výskyt těchto dní na příměstských stanicích vyšel 6,9 dne s poměrně vysokou amplitudou šest dní a průměrnou odchylkou 1,2. V porovnání s ostatními příměstskými stanicemi výrazná četnost výskytu mrazových dní byla zaznamenána na stanici HORK (10), z hlediska denních minimálních teplot chladná stanice CHVA v tomto měsíci taktéž vykazovala nadprůměrný výskyt těchto dní (8). Naopak výrazně nízká byla v rámci těchto stanic četnost výskytu na stanici KOPE. Zde se vyskytly pouze čtyři tyto dny. Relativní podíl listopadových výskytů mrazových dní na celkovém počtu všech případů nebyl stejně jako na městských stanicích nijak výrazný (8,6; resp. 6,6 % na příměstských, resp. městských stanicích). Hodnota na stanici VTYN (7) je ovlivněna výpadkem měření.
Prosinec Mrazové dny se vyskytly nejprve v období od 2. 12 do 8. 12., dále v období od 13. 12. do 22. 12. a také 30. a 31. 12. Druhé zmíněné období bylo přerušeno krátkou epizodou výskytu dní ledových. Na stanicích DDHL, CHVA a VTYN se mrazový den vyskytl i 10. 12., pouze na stanici VTYN taktéž 23. a 24. 12. Průměrný podíl prosincových výskytů mrazových dní na celkovém počtu všech případů v roce 2013 byl z měsíců s jejich výskytem čtvrtý, resp. třetí nejvyšší na městských, resp. příměstských stanicích. Amplituda četnosti výskytů na městských stanicích čítala tři dny, průměrná odchylka dosahovala hodnoty 0,8. Průměrná četnost měla na těchto stanicích hodnotu 12,5 dne. Nadprůměrný výskyt těchto dní vykazovala stanice ENVE (14), Naopak podprůměrný výskyt mrazových dní byl stejně jako v listopadu zjištěn na stanici DOMI (11). Na příměstských stanicích čítal průměrný výskyt mrazových dní 14,1 dne, s amplitudou mírně nižší než v listopadu (5 dní) a průměrnou odchylkou 1,0. Výraznější výskyt oproti ostatním příměstským stanicím byl spojen se stanicí VTYN (17), kde je to způsobeno mimo jiné výskytem těchto dní i 23. a 24. prosince. Naopak stanice HORK již z hlediska výskytu nebyla dominantní, četnost 59
výskytu mrazových dní na ní byla podprůměrná (13). Je nutné si však uvědomit, že je to zčásti způsobeno větším počtem ledových dní na této stanici, které se vyskytly ve dny, v nichž byla na některých stanicích maximální denní teplota Tdmax větší nebo rovna hodnotě 0,0 °C, tudíž na nich byl tento den označen pouze jako mrazový. Kromě této stanice se podprůměrné výskyty v rámci příměstských stanic vázaly taktéž na stanice KREL (12) a KOPE (13). Průměrný podíl prosincových výskytů mrazových dní na celkovém počtu všech případů jejich výskytu v roce 2013 byl na obou kategoriích stanic obdobný (16,6, resp. 16,9 na městských, resp. příměstských stanicích).
30,0
Relativní četnost (%)
25,0 20,0 15,0
Městské stanice Příměstské stanice
10,0 5,0 0,0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Měsíc Obr. 6: Relativní četnost (%) výskytu mrazových dní na městských a příměstských stanicích MESSO v roce 2013
7.6 Ledové dny Výskyt ledových dní je v podmínkách Olomouce vázán téměř výhradně na chladný půlrok. Z toho důvodu, stejně jako v případě dní mrazových, nebylo analyzováno jedno celé souvislé období jejich výskytu, ale měsíce leden, únor a březen náležící k chladnému půlroku 2012/2013 a měsíce listopad a prosinec spadající do chladného půlroku 2013/2014. Na stanicích MESSO se v roce 2013 vyskytlo průměrně 23,0 ledového dne. Nejvíce těchto dní bylo zaznamenáno na příměstské stanici KOPE (32), nejméně naopak na městských stanicích ENVE a JUTA (vždy 19). Zajímavé je, že právě na těchto stanicích byl zaznamenán i nejmenší výskyt dní mrazových. Průměrná odchylka hodnot absolutních četností výskytu mrazových dní na jednotlivých měrných bodech od průměrného výskytu těchto dní v roce 2013 byla 3,1. Četnosti výskytu ledových dní na jednotlivých stanicích v roce 2013 byly, stejně jako v případě ostatních analyzovaných charakteristických dní, zkoumány z hlediska normality, opět na základě hodnot dolního a horního kvartilu. Dolní kvartil měl hodnotu 23,0, horní kvartil potom 26,8. Jako stanice s podnormálním výskytem ledových dní lze označit městské stanice ENVE, JUTA (vždy 19) a BOT_PeF (20). Naopak jako stanice s nadnormálním výskytem ledových dní 60
byly identifikovány kromě stanice KOPE ještě příměstské stanice KREL (29), HORK (28) a LETO (27). Četnost zjištěná na stanici NEMI (3) byla ovlivněna dlouhodobým výpadkem měření. Tato stanice byla započítána do analýzy pouze v měsících, ve kterých nebyla četnost výskytu ledových dní poruchou ovlivněna. Poslední výskyt těchto dní v chladném půlroce 2012/2013 nastal díky dlouhotrvajícím nižším teplotám vzduchu až dne 26. 3., konkrétně to bylo na stanicích DDHL, DOMI, HORK, KOPE, KREL a LETO. Termínem prvního výskytu tohoto dne v rámci následujícího chladného půlroku, tedy 2013/2014, bylo 28. 11. na stanicích KOPE a LETO. V Tab. 24, resp. 25, je analyzována absolutní četnost výskytu ledových dní v jednotlivých měsících s jejich výskytem a na městských, resp. příměstských stanicích MESSO v roce 2013, v Tab. 26, resp. 27 analogicky relativní četnost. Tab. 24: Absolutní četnost (ni) výskytu ledových dní a amplituda na městských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013
I
II
III
XI
XII
BOT_PeF
14
1
3
0
2
20
DOMI
17
3
4
0
2
26
ENVE
14
2
1
0
2
19
JUTA
12
2
3
0
2
19
KOJE
15
3
3
0
2
23
REPC
14
3
4
0
2
23
14,3
2,3
3,0
0,0
2,0
21,7
nimax
17
3
4
0
2
26
nimin
12
1
1
0
2
19
Amplituda
5
2
3
0
0
7
Průměr
Průměrná absolutní četnost výskytu ledových dní v roce 2013 byla na příměstských stanicích vyšší než na stanicích městských (26,5 ku 21,7 dne). Vyšší průměrný počet těchto dní na příměstských stanicích byl zaznamenán i v každém z měsíců roku 2013, v němž se vyskytly. Amplituda mezi nejčetnějším a nejméně četným výskytem těchto dní na městských stanicích dosahovala 7 dní, byla tedy o něco menší než amplituda četnosti mrazových dní na těchto stanicích, průměrná odchylka měla hodnotu 2,3. V rámci těchto stanic byla výrazně nadprůměrná četnost výskytu ledových dní registrována na stanici DOMI (26), podprůměrné byly četnosti na již zmíněných stanicích ENVE a JUTA (vždy 19), obě tyto stanice byly již výše označeny jako stanice s podnormálním výskytem ledových dní v rámci celé sítě MESSO v roce 2013. Na příměstských stanicích byla amplituda počtu ledových dní mírně vyšší než v případě městských stanic (9 dní) a taktéž byla nižší než amplituda četností výskytu dní mrazových na těchto stanicích. Průměrná odchylka byla podobná jako v případě městských stanic (2,5). V rámci této kategorie stanic byla nadprůměrná četnost výskytu ledových dní registrována na stanicích KOPE (32) 61
a KREL (29). Nejméně často se tyto dny vyskytly na stanicích BYST a CHVA (vždy 23), podprůměrným výskytem ledových dní v roce 2013 v rámci příměstských stanic byla charakteristická také stanice VTYN (24). V Tab. 28, resp. 29 jsou prezentovány odchylky četností výskytu ledových dní od jejich průměru a průměrná odchylka v měsících výskytu těchto dní na městských, resp. příměstských stanicích v roce 2013. Tab. 25: Absolutní četnost (ni) výskytu ledových dní a amplituda na příměstských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc
Stanice
Rok 2013
I
II
III
XI
XII
BYST
15
3
3
0
2
23
DDHL
15
4
5
0
2
26
HORK
16
3
5
0
4
28
CHVA
14
3
3
0
3
23
KOPE
17
5
5
1
4
32
KREL
16
4
5
0
4
29
LETO
15
3
4
1
4
27
NEMI
-
-
1
0
2
3*
VTYN
16
3
3
0
2
24
15,5
3,5
3,8
0,2
3,0
26,5
nimax
17
5
5
1
4
32
nimin
14
3
1
0
2
23
Amplituda
3
2
4
1
2
9
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření Tab. 26: Relativní četnost (ni,rel, %) výskytu ledových dní na městských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013
I
II
III
XI
XII
BOT_PeF
70,0
5,0
15,0
0,0
10,0
100,0
DOMI
65,4
11,5
15,4
0,0
7,7
100,0
ENVE
73,7
10,5
5,3
0,0
10,5
100,0
JUTA
63,2
10,5
15,8
0,0
10,5
100,0
KOJE
65,2
13,0
13,0
0,0
8,7
100,0
REPC
60,9
13,0
17,4
0,0
8,7
100,0
Průměr
66,4
10,6
13,6
0,0
9,4
100,0
ni,relmax
73,7
13,0
17,4
0,0
10,5
100,0
ni,relmin
60,9
5,0
5,3
0,0
7,7
100,0
Leden Výskyt ledových dní v tomto měsíci měl na obou kategoriích stanic ze všech měsíců, v nichž se tyto dny vyskytly, v průměru nejvyšší podíl na celkovém počtu případů výskytu těchto dní v roce
62
2013. Vyjádřeno relativními čísly, průměrný podíl činil 66,4 % na městských a 58,9 % na příměstských stanicích. Ledové dny se vyskytly v poměrně souvislém období od 12. 1. do 29. 1., přerušovaném pouze několika dny s výskytem dní mrazových (viz podkapitola mrazové dny). Na všech stanicích byl ledový den taktéž zaznamenán 8. 1., na stanici KOPE i 2. 1. Na městských stanicích bylo průměrně zaznamenáno 14,3 ledového dne s výraznější amplitudou pět dní a průměrnou odchylkou 1,1. Nadprůměrnou četností výskytu těchto dní byla v tomto měsíci charakteristická stanice DOMI (17). To byla nejvyšší hodnota četnosti výskytu těchto dní zaznamenaná v jednom měsíci na některé ze stanic MESSO (stejná hodnota se shodně vyskytla také na příměstské stanici KOPE). Podprůměrný počet ledových dní byl v rámci městských stanic naopak zjištěn na stanici JUTA (12). Na příměstských stanicích vykazovala četnost výskytu těchto dní menší prostorovou variabilitu než na městských. Amplituda činila tři dny, průměrná odchylka 0,8. Průměrný výskyt zde byl 15,5 ledového dne. Nadprůměrný výskyt v rámci těchto stanic připadl na již zmíněnou stanici KOPE (17). Naopak stanice CHVA byla stanicí, kde se ledových dní vyskytlo podprůměrně (14). Tab. 27: Relativní četnost (ni,rel, %) výskytu ledových dní na příměstských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013
I
II
III
XI
XII
BYST
65,2
13,0
13,0
0,0
8,7
100,0
DDHL
57,7
15,4
19,2
0,0
7,7
100,0
HORK
57,1
10,7
17,9
0,0
14,3
100,0
CHVA
60,9
13,0
13,0
0,0
13,0
100,0
KOPE
53,1
15,6
15,6
3,1
12,5
100,0
KREL
55,2
13,8
17,2
0,0
13,8
100,0
LETO
55,6
11,1
14,8
3,7
14,8
100,0
VTYN
66,7
12,5
12,5
0,0
8,3
100,0
Průměr
58,9
13,2
15,4
0,9
11,6
100,0
ni,relmax
58,1
15,6
19,2
3,7
14,8
100,0
ni,relmin
58,2
10,7
12,5
0,0
7,7
100,0
Únor V únoru se ledové dny vyskytly pouze v krátké epizodě od 9. 2. do 12. 2. a na všech měrných bodech také dne 22. 2. Díky tomu se na městských stanicích vyskytlo v průměru jen 2,3 ledového dne, na příměstských potom 3,5 ledového dne. V relativních hodnotách byl průměrný podíl únorových výskytů na celkovém počtu případů 10,6; resp. 13,2 %. Amplituda činila v obou případech pouhé dva dny, průměrná odchylka byla tím pádem také nízká (0,7, resp. 0,6). Nejvíce ledových dní v rámci městských stanic bylo zaznamenáno na stanicích DOMI, KOJE a REPC (vždy 3), nejméně, 63
pouhý jeden ledový den, na stanici BOT_PeF. Na příměstských stanicích se největší výskyt vázal opět na stanici KOPE (5). Na stanicích DDHL a KREL to byly čtyři dny, na všech zbývajících stanicích se ledové dny vyskytly ve třech případech.
Tab. 28: Četnost výskytu ledových dní vyjádřená odchylkou od průměru a průměrná odchylka ( ) na městských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Stanice
Měsíc
Rok 2013
I
II
III
XI
XII
BOT_PeF
-0,3
-1,3
0,0
0,0
0,0
-1,7
DOMI
2,7
0,7
1,0
0,0
0,0
4,3
ENVE
-0,3
-0,3
-2,0
0,0
0,0
-2,7
JUTA
-2,3
-0,3
0,0
0,0
0,0
-2,7
KOJE
0,7
0,7
0,0
0,0
0,0
1,3
REPC
-0,3
0,7
1,0
0,0
0,0
1,3
1,1
0,7
0,7
0,0
0,0
2,3
Tab. 29: Četnost výskytu ledových dní vyjádřená odchylkou od průměru a průměrná odchylka ( ) na příměstských stanicích MESSO v měsících jejich výskytu v roce 2013 Měsíc Stanice
Rok 2013 I
II
III
XI
XII
BYST
-0,5
-0,5
-0,8
-0,2
-1,0
-3,5
DDHL
-0,5
0,5
1,2
-0,2
-1,0
-0,5
HORK
0,5
-0,5
1,2
-0,2
1,0
1,5
CHVA
-1,5
-0,5
-0,8
-0,2
0,0
-3,5
KOPE
1,5
1,5
1,2
0,8
1,0
5,5
KREL
0,5
0,5
1,2
-0,2
1,0
2,5
LETO
-0,5
-0,5
0,2
0,8
1,0
0,5
NEMI
-
-
-2,8
-0,2
-1,0
-
VTYN
0,5
-0,5
-0,8
-0,2
-1,0
-2,5
0,8
0,6
1,1
0,3
0,9
2,5
Březen Průměrný podíl výskytu ledových dní v tomto měsíci na celkovém počtu případů jejich výskytu (13,6, resp. 15,4 %) byl pro obě kategorie stanic o něco vyšší než únorový podíl, tedy v obou případech druhý nejvyšší z měsíců s výskytem těchto dní v roce 2013. Ledové dny se vyskytly nejprve 14. 3. na všech stanicích, 15. 3. pouze na stanicích HORK a KOPE a dále v období od 22. 3. do 26. 3. Jak již bylo uvedeno výše, v termínu 26. 3. byl zaznamenán poslední výskyt ledového dne v chladném půlroce 2012/2013, a to na stanicích DDHL, DOMI, HORK, KOPE, KREL a LETO. Na všech ostatních stanicích s výjimkou stanic ENVE a NEMI, na nichž nastal poslední výskyt již 14. 3., byl poslední ledový den evidován 25. 3.
64
Průměrně se na městských stanicích vyskytlo 3,0 ledového dne s amplitudou tři dny a průměrnou odchylkou 0,7. Nadprůměrný výskyt byl dosažen stejně jako ve dvou předešlých měsících na stanici DOMI a také na stanici REPC (vždy 4), pouhý jeden ledový den byl zjištěn na stanici ENVE, což byla hodnota podprůměrná. Nadprůměrná četnost těchto dní v rámci příměstských stanic byla evidována hned na čtyřech měrných bodech: DDHL, HORK, KOPE a KREL (vždy 5). Podprůměrný výskyt byl naopak lokalizován na stanici NEMI (1). Amplituda byla tedy o jeden den vyšší než v případě městských stanic (4 dny), průměrný výskyt potom čítal 3,8 ledového dne a průměrná odchylka 0,9.
Listopad V listopadu byl zaznamenán výskyt ledového dne pouze na dvou stanicích – KOPE a LETO, a to dne 28. 11. Pro tyto stanice to tak byl první výskyt v rámci chladného půlroku 2013/2014. Zajímavá je stanice KOPE, na níž se tedy v porovnání s ostatními stanicemi vyskytl první ledový den poměrně brzy, avšak první mrazový den se na ní v rámci období jejich výskytu, spadajícího do druhé poloviny roku 2013 a první poloviny roku 2014, vyskytl až 17. 11., zatímco na ostatních stanicích to bylo již v říjnu, popř. v září.
70,0
Relativní četnost (%)
60,0 50,0 40,0 Městské stanice
30,0
Příměstské stanice
20,0 10,0 0,0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Měsíc Obr. 7: Relativní četnost (%) výskytu ledových dní na městských a příměstských stanicích MESSO v roce 2013
Prosinec Mrazové dny se vyskytly téměř výhradně v období od 18. 12. do 21. 12. Pouze na stanici KOPE se takový den vyskytl i 14. 12. Kromě stanic KOPE a LETO znamenal pro všechny ostatní stanice první prosincový výskyt ledového dne (vždy 18. 12.) také jeho první výskyt v chladném půlroce 2013/2014. Průměrný podíl prosincových výskytů těchto dní na celkovém 65
počtu případů jejich výskytu tedy byl, nepočítáme-li listopad, ze všech měsíců s jejich výskytem na obou kategoriích stanic nejnižší (9,4; resp. 11,6 %). Na městských stanicích činil průměrný výskyt těchto dní 2,0 dne, neboť na všech těchto stanicích se ledové dny vyskytly vždy pouze 18. a 19. 12. Na příměstských stanicích byl průměrný počet těchto dní 3,1 dne, s amplitudou dva dny a průměrnou odchylkou 0,9. Nejčetnější výskyt se pojil se stanicemi HORK, KOPE, KREL a LETO (vždy 4), nejméně ledových dní bylo zjištěno na stanicích BYST, DDHL, NEMI a VTYN (vždy 2).
7.7 Arktické dny V roce 2013 se na stanicích MESSO arktické dny nevyskytly.
66
8 Výsledky a jejich diskuze 8.1 Denní minimální teplota Tdmin Četnost výskytu denní minimální teploty Tdmin v rámci MESSO byla v roce 2013 jednoznačně vyšší na příměstských stanicích (390 ku 8 případům). Absolutně nejvyšší četnost výskytu se vázala na stanici HORK (107). Četnější výskyty zde byly zaznamenány především v jarním a podzimním období, konkrétně v dubnu, květnu, červenci, říjnu a listopadu. Na nízkých hodnotách denních minim teploty vzduchu se pravděpodobně podepsalo specifické okolí této stanice, v němž převládají přirozené aktivní povrchy, navíc s blízkostí lužního lesa a podmáčených ploch. Vyšší hladina podzemních vod ovlivňuje teplotní režim půdy vedoucí i k nižším teplotám vzduchu (Vysoudil et al. 2012). Vysoká četnost výskytu denních minim byla zaznamenána také na stanici CHVA (100), v období od května do září zde byl jejich měsíční výskyt ze všech stanic nejvyšší, výrazný byl i v říjnu. V některých dnech by mohla být příčinou nízkých hodnot denních minim například mikroadvekce vzduchu z chladnějších oblastí severně od Olomouce s trvale vyšší hladinou podzemních vod. Třetí stanicí s výrazným výskytem denních minim v rámci MESSO byla stanice KOPE (84). Podíváme-li se na rozložení četností na této stanici v jednotlivých měsících, zjistíme, že s výjimkou června zde byly vyšší četnosti registrovány v měsících spadajících do chladného půlroku. Zde nejpravděpodobněji hrála největší roli vyšší nadmořská výška, zvláště v zimním období může docházet k častému výskytu situací, kdy lze teplotní pole charakterizovat primárně nadmořskou výškou (Vysoudil et al. 2012). Na základě výsledků Vysoudila et al. (2012) a interního zdroje Katedry geografie lze konstatovat, že v letech 2010–2013 byl nejčastější výskyt denních minim vázán vždy na tyto tři zmíněné stanice. V letech 2010, 2011 a 2012 byly pravidelně vyšší četnosti zaznamenány také na stanici DDHL (v rozmezí od 33 do 38 dní), což je vzhledem k její poloze a nadmořské výšce poměrně logické. Avšak v roce 2013 zde byl výskyt denních minim v porovnání s těmito roky poměrně nízký (22 dní). Naopak nejmenší četnost byla v rámci příměstských stanic spojena se stanicí NEMI (6). Tento údaj však může být ovlivněn dlouhou absencí dat od 1. 1. do 5. 3. Menší výskyt se rovněž vázal na stanice KREL (12), BYST (17) a LETO (19). I když v jejich okolí převládají přirozené aktivní povrchy a v některých dnech zde byly naměřeny nízké hodnoty denní minimální teploty vzduchu, nenajdeme zde žádný výrazný faktor, který by způsoboval pravidelný výskyt denních minim v rámci MESSO. Na stanicích ležících v městské zástavbě byl výskyt denních minim ještě výrazně nižší. Obecně nižší výskyt denních minimálních teplotních extrémů v rámci města je způsoben větším zastoupením ploch umělých aktivních povrchů se specifickými tepelnými vlastnostmi, roli zde hraje také snížení efektivního vyzařování v oblastech s členitou zástavbou především v důsledku protizáření okolních stěn, avšak může být sníženo i díky vyšší koncentraci aerosolů v oblasti města (Netopil 1984). Vliv může mít i produkce antropogenního tepla či snížené horizontální promíchávání vzduchu
67
(Dobrovolný et al. 2012). Podíváme-li se na četnosti výskytu denních minim na jednotlivých městských stanicích, zjistíme nulový výskyt na stanicích ENVE, JUTA a KOJE. U stanice KOJE je to mírně překvapující vzhledem k tomu, že by se mohla projevit její poloha v blízkosti toku řeky Moravy. Ta se v období 2010–2012 nejvíce projevila v roce 2011, kdy zde bylo zaznamenáno 24 výskytů denních minim (Vysoudil et al. 2012). Nejvyšší četnost z městských stanic byla spojena se stanicí BOT_PeF (5), kde mohl hrát roli faktor blízkosti toku Mlýnského potoka a také větší zastoupení vegetace v jejím okolí.
8.2 Denní maximální teplota Tdmax Výskyt denní maximální teploty Tdmax se v roce 2013 ve velké části případů vázal na některou z městských stanic (302 ku 105 případům), jejich převaha však nebyla tak výrazná jako v případě příměstských stanic u výskytu denních minimálních teplot Tdmin. Nejvyšší četnost denních maxim byla zjištěna na stanici DOMI (93). Výrazné výskyty zde spadaly do období od května do prosince. Jedním z faktorů může být její poloha v intravilánu města, kde převažují aktivní povrchy s vysokou tepelnou kapacitou a tepelnou vodivostí, spolu s dobrým osluněním stanice a horším provětráváním okolí. Vysoké četnosti zaznamenala i stanice BOT_PeF (83), výskyt denních maxim zde byl výrazný především v prvních 6 měsících. Okolo stanice se sice nachází poměrně četná vegetace společně s vodotečí Mlýnského potoka, avšak roli zde může hrát charakter aktivního povrchu a také blízkost centra města. Srovnávat lokaci nejvyšších výskytů denních maxim s výsledky Vysoudila et al. (2012) v tomto případě nemá smysl, neboť v letech 2010 a 2011 byly nejvyšší četnosti často dosahovány na stanicích, které v roce 2013 již nebyly v provozu. Lze je ovšem srovnat s výsledky z roku 2012, pocházejícími z interního zdroje Katedry geografie. V tomto roce byly výrazné výskyty denních maxim zjištěny pouze na stanici BOT_PeF, na stanici DOMI nijak vysoká četnost výskytu zaznamenána nebyla. Výrazně méně případů denních maxim bylo v roce 2013 z městských stanic registrováno na stanicích KOJE (11) a REPC (25). Stanice REPC leží v oblasti rodinné zástavby s větším podílem zatravněných ploch a stromové vegetace v jejím okolí v porovnání s centrem města, tudíž zde není předpoklad k tak častému výskytu denních maximálních teplotních extrémů. Analyzujeme-li četnosti výskytu denních maxim na příměstských stanicích, zjistíme, že na výskyt denní maximální teploty Tdmax v některých případech neměla městská nebo příměstská poloha stanice až takový vliv jako na výskyt denní minimální teploty Tdmin. Příkladem může být stanice KOPE (32). Vysoká četnost výskytu se vázala především na srpen, vyšší výskyt zde byl evidován i v květnu. Častější výskyty denních maxim jsou pravděpodobně spojeny s polohou této stanice na JV svahu, která má za následek vyšší míru insolace, což vede k intenzivnějšímu prohřívání aktivního povrchu a tím i k vyšším teplotám vzduchu. Poněkud překvapivě se téměř stejný výskyt denních maxim jako na stanici KOPE vázal i na stanici DDHL (29). Denní maxima se zde vyskytla převážně 68
v měsících chladného půlroku, nejčastěji to bylo v lednu, únoru, říjnu, listopadu a prosinci. Vzhledem k její nadmořské výšce a poloze na dně údolí, kdy je zde obecně snížena délka trvání slunečního svitu, by se zde očekával spíše nižší výskyt maximálních teplotních extrémů. Z analýzy Vysoudila et al. (2012) pro roky 2010 a 2011 a z interního zdroje Katedry geografie pro rok 2012 plyne, že na této stanici byly v porovnání s ostatními příměstskými stanicemi vyšší četnosti denních maxim zaznamenány ve všech sledovaných letech, to stejné platilo i v případě stanice KOPE. Kromě těchto dvou stanic byly vzhledem k ostatním příměstským stanicím vyšší výskyty během zkoumaných let zaznamenány i na několika dalších stanicích, avšak lokace těchto výskytů byla v průběhu tohoto období prostorově variabilní (např. stanice KREL a NEMI v roce 2010, stanice BYST v roce 2011 nebo stanice CHVA v roce 2012).
8.3 Tropické dny Dlouhodobý průměr tropických dní v Olomouci pro období 1961–2010 (9 dní) na stanici ČHMÚ v Holici (Vysoudil et al. 2012) byl v roce 2013 výrazně překročen na všech stanicích MESSO. To může být projevem toho, že v posledních dekádách dochází k celkovému oteplování a také faktu, že data ze stanic ČHMÚ dostatečně nevystihují charakter klimatu města a jeho okolí. Vyšší výskyt těchto dní byl v roce 2013 podle očekávání zaznamenán na městských stanicích oproti příměstským (průměrně 30,5 ku 25,7 dne). Městské stanice s nejčetnějším výskytem těchto dní jsou lokalizovány v blízkosti intravilánu města. V této části města se obecně projevuje vliv větších ploch umělých aktivních povrchů tvořených materiály, jež se svými vlastnostmi odlišují od přirozených aktivních povrchů převládajících mimo městskou zástavbu. Jsou to především vyšší tepelná vodivost, vyšší tepelná kapacita, dále je to také nižší hodnota albeda, mající za následek výraznější pohlcování krátkovlnného slunečního záření. Vliv má i větší plocha aktivního povrchu ve vertikálně členité městské zástavbě. Svou roli může hrát rovněž menší spotřeba latentního tepla, potřebného pro vypařování, neboť tyto materiály neumožní vsáknutí vody, ale způsobí její odtok (Dobrovolný et al. 2012). Převaha takových aktivních povrchů tedy logicky vede k tomu, že centrum města patří mezi nejteplejší lokality v rámci Olomouce, tato skutečnost byla detekována i v analýze Vysoudila et al. (2012), ostatně lze na ni poukázat i v roce 2013 na základě nejčastějšího výskytu tropických dní na již zmíněných stanicích v nejbližším okolí centra města. Nadprůměrná četnost výskytu těchto dní v rámci této kategorie stanic byla zaznamenána na stanici BOT_PeF (34), která je sice obklopena vegetací botanické zahrady s blízkostí vodního toku Mlýnského potoka, avšak leží poměrně blízko samotného centra. Navíc je stanice poměrně dobře osluněna. Tyto skutečnosti spolu s charakterem aktivního povrchu a zmíněnou vegetací v okolí, jež může částečně omezovat promíchávání vzduchu v nejnižších vrstvách přízemní vrstvy atmosféry, mohou být příčinou výskytu vyšších hodnot denních teplotních extrémů. Stanicí s vyšším výskytem tropických dní oproti ostatním městským stanicím byla 69
i stanice ENVE (33). Tato stanice je umístěná na střeše budovy PřF UP, tudíž je zde předpoklad vysoké míry insolace, vliv může mít rovněž faktor blízkosti samotného centra města a aktivních povrchů s výraznou akumulací sluneční energie. Důležité je v tomto směru zmínit i aktivní povrch střechy budovy, jenž je tvořen štěrkem. Na stanici DOMI, ležící v blízkosti zástavby centra města, bylo zaznamenáno 31 tropických dní. Zde je tedy možný výraznější vliv aktivních povrchů s charakteristickými tepelnými vlastnostmi. Zmínit lze i její dobré oslunění v teplém půlroce či možné horší provětrávání díky okolní zástavbě. Nutno podotknout, že na této stanici došlo od 6. 8. do 10. 8. k výpadku měření. V tomto období se na všech městských a také většině příměstských stanic vyskytly 4 tropické dny. S velkou pravděpodobností by tedy počet tropických dní na stanici DOMI dosáhl hodnoty 35, což by bylo o jeden den více než na stanici BOT_PeF. Naopak na městských stanicích ležících ve větší vzdálenosti od centra města s rozvolněnější zástavbou v jejich okolí byly četnosti výskytu tropických dní nižší. Nejvýraznější rozdíl byl zjištěn v červenci. Z těchto stanic byl podprůměrný výskyt tropických dní v rámci městských stanic zaznamenán na stanici JUTA (27), ležící v průmyslové zóně v městské části Holice. Charakter aktivního povrchu v jejím bezprostředním okolí mohl být jedním z faktorů, způsobujícím v některých dnech nižší hodnoty denních maxim než na stanicích v centru města, což se promítlo i do nižšího výskytu tropických dní. Podobného počtu tropických dní bylo dosaženo i na stanici REPC (28), ležící v oblasti méně husté rodinné zástavby s větším podílem přirozených aktivních povrchů (zatravněné plochy, vegetace).
Nízký výskyt
tropických dní se vázal na stanici KOJE (23). Nižší výskyt je způsoben krátkodobou poruchou měření trvající od 28. 7. do 5. 8. 2013. V tomto období se vyskytlo na většině ostatních měrných bodů MESSO 7 tropických dní, stejný počet těchto dní by tak byl pravděpodobně zaznamenán i na této stanici. S počtem 30 tropických dní by to byl nejčetnější výskyt z městských stanic ve větší vzdálenosti od centra. V rámci příměstských stanic byla nejvyšší četnost výskytu tropických dní zjištěna na stanici KOPE (29). Velkou roli zde pravděpodobně hraje její umístění na ploše ukloněné směrem k JZ, což společně s relativně dobrou mírou oslunění rezultuje ve vyšší míru insolace a tím i ve výraznější prohřívání aktivního povrchu. Nadprůměrný výskyt tropických dní v rámci příměstských stanic zaznamenala i stanice BYST (28). Stanice se nachází na okraji obce Bystročice-Žerůvky s rozsáhlými zemědělskými plochami v okolí. Možná příčina vyšších denních maxim v porovnání s některými ostatními příměstskými stanicemi v některých částech roku může spočívat kromě aktuálního stavu aktivního povrchu v těsném okolí stanice také ve změně vegetačního krytu okolních zemědělských ploch během vegetační sezóny, kdy se povrch pole po sklizni lépe prohřívá než v období plné vegetace (Vysoudil et al. 2012). Naopak podprůměrná četnost v rámci této kategorie stanic byla podle očekávání zaznamenána na stanici DDHL (24) umístěné na dně poměrně hlubokého údolí Bystřice. Díky tomu je zde snížena délka trvání slunečního svitu oproti jeho délce teoreticky možné. 70
Stejná četnost výskytu tropických dní byla vázána také na stanici HORK (24) s převahou přirozených aktivních povrchů v jejím okolí a specifickým teplotním režimem díky zvýšené hladině podzemní vody. Totožný počet těchto dní jako na těchto dvou stanicích se vyskytl také na stanici NEMI, obklopené rodinnou zástavbou s vyšším podílem přirozených ploch a blízkostí zalesněné plochy. Zajímavá je také velmi nízká četnost výskytu těchto dní na stanici VTYN (14). Je třeba zmínit poruchu měření v období 28. 7. až 6. 8. 2013. Toto období bylo na všech v té době fungujících stanicích charakteristické teplotami nad 30,0 °C s krátkým přerušením v podobě přechodu studené fronty. Na většině z nich se vyskytlo 8 tropických dní, tudíž s největší pravděpodobností by byl tento počet zaznamenán i na stanici VTYN, celkový výskyt těchto dní by zde stoupl na 22. Lze tedy vidět, že i tak by zde byla četnost výskytu tropických dní ze všech stanic MESSO nejnižší. Tato stanice se nachází v obci Velký Týnec, kde hustota zástavby odpovídá zhruba okrajovým částem Olomouce, s okolím tvořeným zemědělskými plochami a nedalekým lesním porostem. Stanice leží pod svahem, ohraničujícím nepříliš hluboké údolí vodního toku Týnečky. Jedním z faktorů může být nízká míra oslunění této stanice, vedoucí k menšímu prohřívání aktivního povrchu. Hodnoty na ostatních příměstských stanicích byly v rámci této kategorie stanic průměrné, spadaly do intervalu 25–26 dní. Byly tak o něco nižší než četnosti výskytu tropických dní na městských stanicích umístěných ve větší vzdálenosti od centra. Tab. 30: Absolutní četnost a průměrná odchylka ( ) výskytu tropických dní na městských stanicích MESSO v letech 2010– 2013 Stanice
2010
2011
2012
2013
BOT_PeF
32
21
42
34
DOMI
32
23
42
31*
ENVE
29
19
37
33
JUTA
31
21
38
27
KOJE
30
31
37
23*
REPC
27
19
35
28
30,2
22,3
38,5
30,5
1,5
3,1
2,3
3,0
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření Tab. 31: Odchylka výskytu tropických dní od průměrného výskytu za období 2010–2013 na městských stanicích MESSO Stanice
2010
2011
2012
2013
BOT_PeF
-0,3
-11,3
9,8
1,8
DOMI
-0,3
-9,3
9,7
-
ENVE
-0,5
-10,5
7,5
3,5
JUTA
1,8
-8,3
8,8
-2,3
KOJE
-2,7
-1,7
4,3
-
REPC
-0,3
-8,3
7,8
0,8
71
Porovnáme-li četnosti výskytu tropických dní v roce 2013 s četnostmi jejich výskytu v letech 2010, 2011 a 2012, zjistíme výraznou meziroční variabilitu. Ta je vyjádřena v Tab. 31, resp. 33 pro městské, resp. příměstské stanice. Pro každou ze stanic byla vypočítána průměrná četnost výskytu tropických dní za období 2010–2013 a následně pro ni byla v každém z těchto roků zjištěna odchylka četnosti výskytu těchto dní od tohoto průměru. Meziroční variabilita výskytu tropických dní má logickou souvislost s meziroční variabilitou režimu počasí.
Tab. 32: Absolutní četnost a průměrná odchylka ( ) výskytu tropických dní na příměstských stanicích MESSO v letech 2010– 2013 Stanice
2010
2011
2012
2013
BYST
24
11
31
28
DDHL
20
10
27
24
HORK
24
15
34
24
CHVA
25
23
34
26
KOPE
29
25
40
29
KREL
24
15
30
13*
LETO
23
14
32
25
NEMI
18
22
33
24
VTYN
21
11
29
14*
23,1
16,2
32,2
25,7
2,3
4,7
2,7
1,7
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření Tab. 33: Odchylka výskytu tropických dní od průměrného výskytu za období 2010–2013 na příměstských stanicích MESSO Stanice
2010
2011
2012
2013
BYST
0,5
-12,5
7,5
4,5
DDHL
-0,3
-10,3
6,8
3,8
HORK
-0,3
-9,3
9,8
-0,3
CHVA
-2,0
-4,0
7,0
-1,0
KOPE
-1,8
-5,8
9,3
-1,8
KREL
1,0
-8,0
7,0
-
LETO
-0,5
-9,5
8,5
1,5
NEMI
-6,3
-2,3
8,8
-0,3
VTYN
0,7
-9,3
8,7
-
Průměrný výskyt tropických dní na městských stanicích byl oproti rokům 2010 a 2011 (30,5 resp. 22,3 dne) vždy vyšší, oproti roku 2012 (38,5 dne) naopak nižší. I přes velkou časoprostorovou rozdílnost lze vysledovat některé skutečnosti, jako jsou časté nadprůměrné výskyty tropických dní na stanicích BOT_PeF a DOMI v bezprostřední blízkosti centra města nebo
72
podprůměrné četnosti na stanici REPC. Zajímavé jsou také nižší výskyty na stanici ENVE v letech 2010, 2011 a 2012 v porovnání s ostatními stanicemi v centru. Stejně jako u městských stanic, tak i v případě příměstských byl průměrný počet letních dní v roce 2013 vyšší než v letech 2010 (23,1 dne) a 2011 (16,2 dne) a nižší než v roce 2012 (32,2 dne). I zde lze vypozorovat například pravidelné výrazně nadprůměrné četnosti na stanici KOPE stejně jako např. časté podprůměrné výskyty na příměstských stanicích DDHL a VTYN. Celkově lze ale na obou typech stanic vidět výraznou časoprostorovou variabilitu rozložení četností výskytu těchto dní.
8.4 Letní dny Dlouhodobý průměr letních dní v Olomouci za období 1961–2010 je 49 (Vysoudil et al. 2012). V roce 2013 nebyla tato hodnota na žádné ze stanic MESSO vůbec dosažena. Na městských stanicích se vyskytlo průměrně 45,6 letního dne, na příměstských stanicích to bylo méně, v průměru 43,3 letního dne. Svou pozici stanic s výrazným výskytem charakteristik vázaných na denní teplotní maxima potvrdily stanice BOT_PeF a DOMI spadající do blízkého okolí hustě zastavěné části města. Vyskytlo se na nich 47, resp. 48 letních dní, druhá zmíněná hodnota byla v rámci této kategorie stanic nadprůměrná. Pokud bychom sečetli počet tropických a letních dní, zjistíme, že právě na těchto dvou stanicích se v roce 2013 vyskytlo nejvíce dní s denní maximální teplotou 25,0 °C nebo vyšší. Třetí stanice v těsné blízkosti centra Olomouce (ENVE) vykázala v rámci městských stanic podprůměrný výskyt těchto dní (42). V rámci této kategorie stanic nebylo na žádné stanici dosaženo nižší četnosti. Výrazněji podprůměrné četnosti výskytu letních dní se zde vázaly na květen, červen a červenec. Mohl se zde projevit fakt umístění této stanice na střeše budovy, díky čemuž v její výškové úrovni ubývá okolních překážek, tudíž zde může v některých dnech k efektivnějšímu promíchávání vzduchu než na dvou výše zmíněných stanicích. Z městských stanic umístěných ve větší vzdálenosti od centra byl nejvyšší výskyt těchto dní zaznamenán na stanici JUTA (46), na níž byl zaznamenán podprůměrný výskyt dní tropických. Tato četnost je zčásti dána tím, že několik letních dní se zde vyskytlo ve dnech, kdy tepelné vlastnosti aktivních povrchů v okolí některých ostatních stanic spolu s dalšími možnými vlivy měly za následek výskyt denních maxim o hodnotě 30,0 °C nebo více, tudíž na nich byly tyto dny řazeny mezi tropické. To platí zejména pro červenec, v němž bylo i díky tomuto faktu na této stanici zaznamenáno 16 letních dní, tedy nejvíce případů na jednu stanici v jednom měsíci vůbec. V ostatních měsících byl výskyt letních dní na této stanici v porovnání s ostatními městskými stanicemi průměrný. Nízký výskyt v rámci městských stanic byl zaznamenán na stanici KOJE (42). Jak již bylo zmíněno, na této stanici se v období od 28. 7. do 5. 8. 2013 vyskytla porucha měření. Na většině ostatních stanic se v rámci tohoto období vyskytly dva letní dny, s největší pravděpodobností by zde tedy bylo celkově zaznamenáno 44 letních dní, což je podobný výsledek jako na ostatních městských stanicích ve větší vzdálenosti od centra. V dubnu a v září zde byly zjištěny 73
v porovnání s ostatními stanicemi vyšší počty letních dní, konkrétně v září zde byl jejich výskyt ze všech stanic MESSO vůbec nejvyšší. Stejně jako v případě tropických dní, i v případě letních jich bylo v rámci příměstských stanic nejvíce zaznamenáno na stanici KOPE (47), což s velkou pravděpodobností odráží její polohu na JZ svahu. Tato hodnota je stejně vysoká jako výskyt na stanici BOT_PeF v centru města. Poměrně překvapivě byl nadprůměrný výskyt těchto dní zaznamenán také na stanici NEMI (46), jež leží v městské části Nemilany v oblasti rodinné zástavby, tedy s vyšším podílem zatravněných ploch či ploch pokrytých keřovou či stromovou vegetací. Avšak zčásti je tento výsledek, podobně jako v případě stanice JUTA, ovlivněn výskytem letních dní ve dnech, kdy se na mnoha jiných stanicích vyskytovaly dny tropické, především se toto vztahuje na červenec. Ale i tak zde byl například v dubnu výskyt těchto dní v rámci příměstských stanic nadprůměrný. Možná příčina může mimo jiné odrážet aktuální stav aktivního povrchu v bezprostředním okolí stanice, vliv může mít i stav vegetace na okolních zemědělských plochách. Pokud není půda dostatečně pokryta vegetací, mohou se projevit její tepelné vlastnosti, podobné některým umělým povrchům převládajícím v městské zástavbě (Vysoudil et al. 2012). Naopak charakter chladné stanice na základě denních maximálních teplot vzduchu ukazuje stanice VTYN (36 případů výskytu letního dne). Výsledek je sice ovlivněn již zmíněnou poruchou od 28. 7. do 6. 8. 2013, avšak, stejně jako v případě stanice KOJE, by se v tomto období s největší pravděpodobností vyskytly pouze dva letní dny, takže s celkovým počtem 38 letních dní by tato stanice byla stále stanicí s jejich nejnižším výskytem. Podprůměrná četnost výskytu v porovnání s ostatními příměstskými stanicemi zde byla kromě srpna zjištěna i v dubnu, květnu, či září. Podprůměrný výskyt letních dní byl zaznamenán na stanici LETO (39), která se nachází v prostoru olomouckého letiště, s převládajícím zatravněným aktivním povrchem v širším okolí. Navíc je stanice dobře provětrávaná. Rovněž podprůměrná byla četnost výskytu těchto dní na stanici HORK (41) s vyšší hladinou podzemních vod v jejím okolí a vyšším podílem přirozených aktivních povrchů. Podobný výskyt letních dní byl zaznamenán i na stanici BYST (40). Tato hodnota je ovlivněna krátkodobým výpadkem měření od 12. 6. do 15. 6. V tomto období se na ostatních stanicích MESSO vyskytly převážně dva nebo tři letní dny, tudíž by zde s největší pravděpodobností bylo zaznamenáno 42 nebo 43 letních dní. Četnost výskytu těchto dní zjištěná na stanici CHVA (44) byla v rámci příměstských stanic průměrná. Jedná se sice o stanici, ležící v chladnější oblasti příměstské krajiny Olomouce, avšak tato skutečnost se v jejím případě více projevuje v případě minimálních denních teplotních extrémů. Její okolí se podobá městským stanicím ve větší vzdálenosti od centra. Podobný počet letních dní byl zaznamenán i na stanici DDHL (43). Je to sice opět zčásti dáno výše popsaným nižším výskytem dní tropických, avšak na tuto stanici se vyšší výskyty v porovnání s ostatními příměstskými stanicemi vázaly i v dubnu, květnu, či září. Tudíž z hlediska výskytu letních dní nebyla tato stanice v porovnání s ostatními nijak výrazně chladná. 74
Porovnáme-li výskyt letních dní na stanicích MESSO v roce 2013 s jejich výskytem v letech 2010, 2011 a 2012, opět zjistíme jak celkovou meziroční variabilitu, tak i zároveň velmi podobné hodnoty v letech 2011 a 2012. Variabilita je vyjádřena v Tab. 35, resp. 37 pro městské, resp. příměstské stanice stejným způsobem jako v případě dní tropických. Jak na městských, tak i na příměstských stanicích bylo v roce 2013 na rozdíl od tropických dní v průměru zaznamenáno výrazně méně letních dní vzhledem ke všem třem rokům. V roce 2010 to bylo průměrně 58,7; resp. 53,8 dne na městských, resp. příměstských stanicích, v roce 2011 činila průměrná četnost 85,3; resp. 81,3 dne a v roce 2012 potom 88,5; resp. 79,8 dne. Celkově nižší výskyt letních dní v roce 2013 lze přičíst nebývale dlouho trvajícím nízkým teplotám v jarním období. Navíc poslední den výskytu připadl již na začátek září.
Tab. 34: Absolutní četnost a průměrná odchylka ( ) výskytu letních dní na městských stanicích MESSO v letech 2010– 2013 Stanice
2010
2011
2012
2013
BOT_PeF
66
94
95
47
DOMI
60
92
92
48
ENVE
62
95
84
42
JUTA
57
87
87
46
KOJE
58
87
87
42*
REPC
59
86
86
45
60,3
90,2
88,5
45,6
2,4
3,5
3,3
1,7
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření Tab. 35: Odchylka výskytu letních dní od průměrného výskytu za období 2010–2013 na městských stanicích MESSO Stanice
2010
2011
2012
2013
BOT_PeF
-9,5
18,5
19,5
-28,5
DOMI
-13,0
19,0
19,0
-25,0
ENVE
-8,8
24,3
13,3
-28,8
JUTA
-12,3
17,8
17,8
-23,3
KOJE
-19,3
9,7
9,7
-
REPC
-10,0
17,0
17,0
-24,0
Podíváme-li se na četnosti výskytu letních dní ve výše uvedených letech na městských stanicích, prezentované v Tab. 34, lze vysledovat častý výskyt nadprůměrných hodnot na stanicích v blízkosti centra města, konkrétně BOT_PeF ve všech čtyřech letech a DOMI v letech 2012 a 2013. Na třetí stanici v blízkosti centra (ENVE), byla v letech 2012 a 2013 četnost výskytu těchto dní oproti ostatním městským stanicím naopak podprůměrná.
75
Z Tab. 36, zobrazující absolutní četnosti výskytu letních dní na příměstských stanicích v již zmíněných čtyřech letech, lze vysledovat každoroční podprůměrný výskyt těchto dní na stanici VTYN. Pravidelné nízké výskyty v porovnání s ostatními příměstskými stanicemi byly v letech 2010, 2011 a 2012 evidovány i na stanici DDHL, tento trend se v roce 2013 úplně nepotvrdil. Zmínit lze i nadprůměrné četnosti výskytu v letech 2011 a 2012 na stanici CHVA. Nadprůměrná četnost výskytu letních dní v rámci příměstských stanic na stanici KOPE se kromě roku 2013 vyskytla už jen v roce 2012. Podle Dobrovolného et al. (2012) je meziroční variabilita četnosti výskytu letních dní méně výrazná než v případě dní tropických. Tento trend se však v rámci porovnávaných čtyř let úplně nepotvrdil, ale je třeba vidět, že období čtyř roků je pro hodnocení obecných trendů příliš krátké. Zatímco v letech 2010, 2011 a 2012 byl průměrný výskyt těchto dní jak na městských, tak na příměstských stanicích vždy vyšší než dlouhodobý průměr pro Olomouc, v roce 2013 pak nebyla tato hodnota na žádné ze stanic MESSO vůbec dosažena.
Tab. 36: Absolutní četnost a průměrná odchylka ( ) výskytu letních dní na příměstských stanicích MESSO v letech 2010– 2013 Stanice
2010
2011
2012
2013
BYST
55
78
77
40*
DDHL
46
66
77
43
HORK
58
85
81
41
CHVA
56
90
85
44
KOPE
55
88
86
47
KREL
56
82
80
30*
LETO
54
83
80
39
NEMI
54
94
81
46
VTYN
50
66
71
36*
53,8
81,3
79,8
43,3
2,6
7,6
3,2
2,3
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření Tab. 37: Odchylka výskytu letních dní od průměrného výskytu za období 2010–2013 na příměstských stanicích MESSO Stanice
2010
2011
2012
2013
BYST
-15,0
8,0
7,0
-
DDHL
-12,0
8,0
19,0
-15,0
HORK
-8,3
18,8
14,8
-25,3
CHVA
-12,8
21,3
16,3
-24,8
KOPE
-14,0
19,0
17,0
-22,0
KREL
-16,7
9,3
7,3
-
LETO
-10,0
19,0
16,0
-25,0
NEMI
-14,8
25,3
12,3
-22,8
VTYN
-12,3
3,7
8,7
-
76
8.5 Mrazové dny Dlouhodobý roční průměr mrazových dní pro Olomouc na základě dat ČHMÚ je 113 (Vysoudil et al. 2012). Tato hodnota nebyla dosažena v roce 2013 ani na nejchladnějších příměstských stanicích dle denních minimálních teplot. Na městských stanicích se v roce 2013 vyskytlo průměrně 75,5 mrazového dne, příměstské stanice vykazovaly v průměru 80,9 mrazového dne. S výjimkou ledna byl vyšší průměrný výskyt mrazových dní na příměstských stanicích zaznamenán také ve všech měsících roku 2013, v nichž se tyto dny vyskytly. Mezistaniční rozdíly ve výskytu zjištěné na obou kategoriích stanic byly ze všech analyzovaných charakteristických dní nejvyšší (12, resp. 17 dní na městských, resp. příměstských stanicích). Zatímco z hlediska denních maximálních teplot a charakteristických dní na ně vázaných patřila stanice BOT_PeF mezi typicky teplé stanice, z hlediska výskytu mrazových dní toto neplatilo. Na této stanici byl v rámci městských registrován výrazně nejvyšší výskyt mrazových dní (83). Tato četnost byla zčásti ovlivněna faktem, že jako mrazových zde bylo registrováno několik dní, jež byly na některých z ostatních stanic díky denní maximální teplotě nižší než 0,0 °C označeny jako ledové. Mrazové dny zde však byly často zaznamenávány i ve dny, v nichž na některých stanicích nebyl zaznamenán ani den mrazový, ani den ledový. Zde se mohl projevit vliv okolí stanice, tvořeného zatravněnými plochami a stromovou a keřovou vegetací, navíc s blízkostí Mlýnského potoka. Nadprůměrný výskyt mrazových dní v rámci těchto stanic byl zaznamenán také na stanici REPC (80), svým charakterem okolí podobné spíše stanicím příměstským. Naopak podprůměrně se těchto dní v rámci městských stanic vyskytlo shodně na stanicích ENVE a JUTA (71). Na stanici ENVE mohl působit fakt, že v jejím okolí je díky poloze na střeše budovy méně překážek, tudíž i v zimním období, kdy je výška Slunce nad obzorem nízká, je reálná délka trvání slunečního svitu na této stanici téměř shodná s délkou teoreticky možnou. Četnost výskytu mrazových dní zaznamenaná na stanici KOJE (73) byla v rámci městských stanic průměrná. Zde by byl vzhledem k blízkosti toku řeky Moravy i s ohledem na výsledky ze stanice BOT_PeF očekáván spíše výraznější výskyt těchto dní. Stejně tak byla průměrná četnost výskytu těchto dní zjištěna i na stanici DOMI (75), ležící v oblasti centra města s hustou zástavbou. Podle Dobrovolného et al. (2012) má právě geometrie okolní zástavby poměrně výrazný vliv na hodnoty denní minimální teploty, neboť okolní zástavba snižuje efektivní vyzařování aktivního povrchu a navíc zabraňuje výraznějšímu promíchávání vzduchu. Avšak tento fakt se na výskytu mrazových dní na této stanici příliš neodrazil, neboť jejich celkový počet je zčásti ovlivněn v porovnání s okolními stanicemi vyšším výskytem ledových dní na úkor dní mrazových, toto platí především pro leden, únor a březen. I přes tuto skutečnost byly především v únoru a březnu výskyty mrazových dní v porovnání s ostatními městskými stanicemi poměrně výrazné. Celkově lze říct, že v prvních čtyřech měsících roku byla tato stanice v mnoha dnech chladnější než například stanice BOT_PeF. Mohlo se zde projevit zastínění
77
stanice okolními budovami, díky čemuž byla v zimním období méně osluněna. Naopak v říjnu, listopadu a prosinci zde byla četnost mrazových dní v porovnání s okolními stanicemi nízká.
Tab. 38: Absolutní četnost a průměrná odchylka ( ) výskytu mrazových dní na městských stanicích MESSO v letech 2010– 2013 Stanice
2010
2011
2012
2013
BOT_PeF
121
108
98
83
DOMI
119
111
96
75
ENVE
103
95
79
71
JUTA
39*
97
84
71
KOJE
118
121
92
73
REPC
121
76
92
80
116,4
101,3
90,2
75,5
5,4
12,0
5,8
4,0
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření Tab. 39: Odchylka výskytu mrazových dní od průměrného výskytu za období 2010–2013 na městských stanicích MESSO Stanice
2010
2011
2012
2013
BOT_PeF DOMI
18,5
5,5
-4,5
-19,5
18,8
10,8
-4,3
-25,3
ENVE
16,0
8,0
-8,0
-16,0
JUTA
-
13,0
0,0
-13,0
KOJE
17,0
20,0
-9,0
-28,0
REPC
28,8
-16,3
-0,3
-12,3
Tab. 40: Absolutní četnost a průměrná odchylka ( ) výskytu mrazových dní na příměstských stanicích MESSO v letech 2010– 2013 Stanice
2010
2011
2012
2013
BYST
122
117
96
79
DDHL
121
121
103
75
HORK
137
130
102
90
CHVA
101
124
110
87
KOPE
109
110
98
73
KREL
120
9*
80
75
LETO
124
117
102
87
NEMI
15*
106
98
49*
VTYN
90
113
99
85*
115,5
117,3
98,7
80,9
11,6
5,8
5,0
6,1
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření
V rámci příměstských stanic byla nejvyšší četnost výskytu mrazových dní v roce 2013 dosažena na stanici HORK (90). Tato stanice tedy potvrdila svůj chladný charakter z hlediska denních 78
minimálních teplot vzduchu. Projevuje se zde převaha přirozených ploch v okolí stanice, ať už zatravněných či pokrytých stromovou vegetací, a dále trvale vyšší hladina podzemní vody. Jako chladná se z hlediska výskytu dní vázaných na denní minimální teplotu ukázala i stanice LETO, na níž bylo evidováno 87 mrazových dní. Jak je uvedeno výše, tato stanice zároveň vykazovala i nízké četnosti tropických a letních dní. Chladnější charakter stanice může být způsoben otevřeným okolím, v němž celkově převažují zatravněné plochy, svou roli může hrát i nepatrně vyšší nadmořská výška. Zároveň je však nutné zmínit asfaltovou plochu v blízkosti stanice, která mohla její teplotní režim v některých dnech ovlivnit. Avšak tento fakt se v roce 2013 do výskytu jednotlivých charakteristických dní příliš nepromítl. Za pomoci mobilního měření byl v okolí této stanice detekován četný výskyt chladného mikroostrova v nočních hodinách (Vysoudil et al. 2012). Nadprůměrný počet mrazových dní (87) v rámci příměstských stanic byl zaznamenán rovněž na stanici CHVA, což potvrzuje její polohu v rámci chladnější oblasti příměstské krajiny z hlediska denní minimální teploty vzduchu. Podíl na existenci této extremity může mít několik faktorů, např. mikroadvekce chladného vzduchu z nejjižnější části CHKO Litovelské Pomoraví, ležící severně od Olomouce. Vyšší byla také četnost výskytu mrazových dní na stanici VTYN (85), která se již i z hlediska výskytu tropických a letních dní dala označit jako chladnější. Stanice leží v obci Velký Týnec, kde převládá rodinná zástavba s vyšším podílem přirozených ploch s rozsáhlými zemědělsky obdělávanými plochami v širším okolí. Bezprostřední okolí stanice je tedy podobné například okolí stanice NEMI. Navíc je tato hodnota ještě ovlivněna výpadkem měření v období od 31. 10. do 6. 11. V tomto období se na většině příměstských stanic vyskytl jeden nebo dva mrazové dny, tudíž s největší pravděpodobností byl skutečný počet mrazových dní na této stanici 86 nebo 87. Naopak podprůměrný počet mrazových dní v rámci příměstských stanic se vyskytl na stanici KOPE (73). Roli mohla hrát její vyšší nadmořská výška, která ovlivnila vyšší výskyt dní ledových na úkor mrazových. Zároveň se v některých dnech stanice nacházela v teplotní inverzi vzhledem k některým níže položeným stanicím. Některé dny tak byly na níže položených stanicích označeny jako mrazové, zatímco na stanici KOPE dosáhla denní minimální teplota vzduchu v tyto dny hodnoty 0,0 °C nebo vyšší, tudíž se zde o mrazové dny nejednalo. Tato situace nastávala nejčastěji na přelomu února a března a také v říjnu a listopadu. Na vyšší hodnotě denní minimální teploty vzduchu v některých dnech se mohla projevit její poloha na JZ orientovaném svahu, kdy v období pozitivní energetické bilance došlo k výraznějšímu prohřátí aktivního povrchu, což následně mohlo v období negativní energetické bilance způsobit vyšší hodnoty teploty vzduchu. Nižší výskyt mrazových dní byl také zaznamenán na stanici KREL (75). Tato hodnota je částečně ovlivněna vyšším výskytem ledových dní. Avšak podobně jako v případě stanice KOPE, i zde se v některých dnech vyskytla mezi touto stanicí a některou z níže položených stanic (např. HORK, CHVA nebo REPC) teplotní inverze. Díky tomu došlo v několika dnech k situaci, kdy na stanici KREL mělo denní minimum teploty vzduchu hodnotu větší nebo rovnou 0,0 °C, zatímco např. 79
na stanicích HORK či REPC ležela tato hodnota pod bodem mrazu, tudíž tam byl tento den označen jako mrazový. Častý výskyt této inverzní situace, vzhledem právě k stanici HORK, potvrdila i stacionární a mobilní měření (Vysoudil et al. 2012). Nižší hodnoty denní minimální teploty ve prospěch stanice HORK jsou způsobeny právě její polohou v oblasti s trvale vyšší hladinou podzemních vod, s vodními plochami či lesními porosty v širším okolí. Zajímavé je také porovnání s výrazně vyšší četností mrazových dní dosažené na již diskutované stanici LETO, která má podobnou nadmořskou výšku jako stanice KREL. Možnou roli mimo jiné mohou hrát aktivní povrchy v jejich okolí. V blízkosti stanice KREL se vyskytují rozsáhlejší zemědělské plochy, které v tomto úseku roku mohly být tvořeny holou půdou nebo pokryty řídkou vegetací. V některých dnech tak mohlo vzhledem k okolí stanice LETO s převahou travnatých ploch dojít k výraznějšímu prohřátí okolních aktivních povrchů, což mohlo následně vést k vyšším teplotám vzduchu v nočních hodinách. Vliv mohlo mít například i dobré provětrávání vzduchu na stanici LETO. Stejný výskyt mrazových dní jako na stanici KREL byl zaznamenán i na stanici DDHL (75). Tato hodnota nebyla příliš ovlivněna vyšším výskytem ledových dní. Vzhledem k její vyšší nadmořské výšce a poloze na dně poměrně hlubokého údolí je zjištěná četnost překvapivě nízká. Tab. 41: Odchylka výskytu mrazových dní od průměrného výskytu za období 2010–2013 na příměstských stanicích MESSO Stanice
2010
2011
2012
2013
BYST
18,5
13,5
-7,5
-24,5
DDHL
16,0
16,0
-2,0
-30,0
HORK
22,3
15,3
-12,8
-24,8
CHVA
-4,5
18,5
4,5
-18,5
KOPE
11,5
12,5
0,5
-24,5
KREL
28,3
-
-11,7
-16,7
LETO
16,5
9,5
-5,5
-20,5
NEMI
-
4,0
-4,0
-
VTYN
-10,7
12,3
-1,7
-
Při porovnání výskytu mrazových dní v roce 2013 s výskytem v letech 2010, 2011 a 2012 je opět zřetelná meziroční variabilita. Ta je vyjádřena v Tab. 39, resp. 41 pro městské, resp. příměstské stanice,
a
to
pomocí odchylek
od
průměrné
četnosti
výskytu
těchto
dní
v období
2010–2013, jež byla stanovena pro každou ze stanic. Průměrný počet mrazových dní na městských stanicích byl v roce 2013 výrazně nižší než v případě tří předešlých let (116,4; 101,3; 90,2 dne). Prostorové rozložení taktéž vykazovalo poměrně velkou meziroční variabilitu. Lze ale zaznamenat častější výskyt podprůměrných četností na stanicích JUTA a ENVE. Zajímavá je i vysoce nadprůměrná hodnota na stanici KOJE v roce 2011, zatímco v ostatních letech zde byl výskyt mrazových dní průměrný. 80
Obdobně jako u městských stanic dopadlo srovnání průměrné absolutní četnosti výskytu mrazových dní také na příměstských stanicích. I zde byly hodnoty v letech 2010–2012 vyšší než v roce 2013 (115,5; 117,3 a 98,7 dne). Je též patrná výrazná prostorová variabilita. S výjimkou roku 2012 lze vysledovat pravidelné nadprůměrné četnosti na stanici HORK, kromě roku 2010 také na stanici CHVA. 8.6 Ledové dny Dlouhodobý průměr ledových dní pro Olomouc je 36 (Vysoudil et al. 2012). V roce 2013 nebyla tato hodnota na žádné ze stanic MESSO dosažena. V roce 2013 se průměrně vyskytlo na městských stanicích 21,7 ledového dne, příměstské stanice vykazovaly podle předpokladů vyšší průměrnou četnost, konkrétně 26,5 dne. Z městských stanic bylo výrazně nejvíce ledových dní zjištěno na stanici DOMI (26). Vliv zde může mít její zastínění okolními budovami, kdy je zde snížena délka trvání slunečního svitu, což může rezultovat v možnost méně intenzivnějšího prohřívání aktivního povrchu v bezprostředním okolí stanice a tím i menší míru ohřevu vzduchu. Stanice je navíc také hůře provětrávána. Stejně jako v případě dní mrazových, i v případě ledových dní se podprůměrná četnost jejich výskytu vázala na stanice ENVE a JUTA (vždy 19). U stanice ENVE se může jednat o důsledek její polohy na střeše budovy, díky čemuž se z důvodu menšího množství okolních překážek délka slunečního svitu blíží jeho délce astronomicky možné i v chladném půlroce. To může mít v některých dnech v kombinaci s umělými povrchy s charakteristickými tepelnými vlastnostmi za následek vyšší denní maxima teploty vzduchu a tím i menší počet ledových dní. Stanice JUTA potom leží v průmyslové zóně v JV části města. Mezi průměrné hodnoty v rámci městských stanic spadal výskyt ledových dní na stanici BOT_PeF (20). Taktéž průměrný, avšak o něco vyšší výskyt v porovnání s touto stanicí byl evidován také na stanicích REPC a KOJE (vždy 23). U stanice REPC mohla hrát roli její poloha v rozvolněnější rodinné zástavbě a taktéž blízkost oblastí se zvýšenou hladinou podzemní vody, stejně tak stanice KOJE je charakterem svého okolí podobná příměstským stanicím, v porovnání s většinou z nich byla tato hodnota spíše nízká. Příměstské stanice tedy ve většině případů vykazovaly vyšší výskyty ledových dní než stanice městské. O něco výraznější byly i vzájemné rozdíly. Výrazně nejvyšší četnost byla zaznamenána na stanici KOPE (32). To může svědčit o faktu, že v mnoha dnech, především v zimním období, rozdíly mezi jednotlivými aktivními povrchy poněkud ustupují do pozadí a výrazněji se projevuje vliv nadmořské výšky, jak uvádí i Vysoudil et al. (2012). Obdobné vysvětlení lze hledat i v nadprůměrné četnosti výskytu těchto dní na stanici KREL (29). Zatímco v některých dnech byla tato stanice v porovnání s některými i níže položenými příměstskými stanicemi teplejší, v nejchladnějších epizodách roku 2013 zde byly naopak teploty často nižší, což se odrazilo v nižších hodnotách denní maximální teploty vzduchu a tím pádem i v četnosti výskytu ledových dní. Na stanici v podobné nadmořské výšce (LETO) byl počet zaznamenaných ledových dní v rámci příměstských stanic sice 81
průměrný (27), avšak nebyl výrazněji odlišný od četnosti na stanici KREL. Obdobnou četnost vykazovala i stanice HORK (28), ležící v chladném území příměstské krajiny severně od Olomouce s trvale zvýšenou hladinou podzemních vod. Nutno také zmínit stanici DDHL, kde by byl vzhledem k dispozicím okolí (dno hlubokého údolí, snížená délka trvání slunečního svitu) a vyšší nadmořské výšce očekáván vyšší výskyt ledových dní, avšak ten byl v rámci této kategorie stanic průměrný (26 dní). Naopak nejméně takových dní bylo v rámci příměstských stanic zaznamenáno na stanicích BYST a CHVA (vždy 23), což odpovídá četnostem na městských stanicích ve větší vzdálenosti od centra. Stanice CHVA tedy potvrdila, že z hlediska výskytu dní vázaných na denní maximální teplotu vzduchu nebyla v roce 2013 nijak výrazně chladná, nízké teploty se zde tak týkaly především nočních hodin. Její okolí není příliš odlišné např. od okolí stanic BYST nebo KOJE a nenajdeme zde plochu, která by zapříčiňovala výrazně nižší teploty vzduchu během dne. Navíc její nižší nadmořská výška mohla hrát roli ve dnech, kdy právě tato skutečnost měla rozhodující vliv na rozložení teplotního pole v Olomouci a její příměstské krajině. S ohledem na četnosti tropických, letních a mrazových dní by na stanici VTYN byla očekávána spíše vyšší četnost ledových dní, avšak ta byla ve skutečnosti v porovnání s ostatními příměstskými stanicemi podprůměrná, vyskytlo se zde pouze 24 těchto dní.
Tab. 42: Absolutní četnost a průměrná odchylka ( ) výskytu ledových dní na městských stanicích MESSO v letech 2010– 2013 Stanice
2010
2011
2012
2013
BOT_PeF
29
12
28
20
DOMI
42
22
29
26
ENVE
37
18
28
19
JUTA
15*
16
24
19
KOJE
40
16
28
23
REPC
49
14
26
23
39,4
16,3
27,2
21,7
5,1
2,4
1,4
2,3
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření
Stejně jako u předešlých charakteristických dní, tak i u ledových lze v letech 2010, 2011, 2012 a 2013 vidět výraznou meziroční variabilitu v průměrných četnostech výskytu a to jak na městských, tak i na příměstských stanicích. Ta je vyjádřena v Tab. 43, resp. 45 pro příměstské, resp. městské stanice za pomoci odchylek četností výskytu těchto dní v jednotlivých letech od průměrné četnosti za období 2010–2013, spočítané pro každou stanici. Variabilní bylo i prostorové rozložení četností výskytu v rámci obou kategorií stanic. Na městských stanicích lze vysledovat s výjimkou roku 2010 vždy nadprůměrný výskyt těchto dní vázaný na stanici DOMI.
82
Podíváme-li se na výskyty ledových dní v letech 2010–2013 na příměstských stanicích, zjistíme (s výjimkou roku 2012) pravidelný nadprůměrný výskyt na stanici KOPE, což lze vzhledem k její poloze očekávat. Zmínit lze i výrazně nadprůměrnou četnost na stanici DDHL v roce 2012 nebo na stanici LETO v roce 2010. Vyšší četnosti byly, hlavně v letech 2010 a 2011, zaznamenány i na stanici LETO nebo na stanici HORK ležící v chladnější oblasti se zvýšenou hladinou podzemní vody. Naopak podprůměrné četnosti byly pravidelně registrovány na stanici VTYN. Tab. 43: Odchylka výskytu ledových dní od průměrného výskytu za období 2010–2013 na městských stanicích MESSO Stanice
2010
2011
2012
2013
BOT_PeF
6,8
-10,3
5,8
-2,3
DOMI
12,3
-7,8
-0,8
-3,8
ENVE
11,5
-7,5
2,5
-6,5
JUTA
-
-3,7
4,3
-0,7
KOJE
13,3
-10,8
1,3
-3,8
REPC
21,0
-14,0
-2,0
-5,0
Tab. 44: Absolutní četnost a průměrná odchylka ( ) výskytu ledových dní na příměstských stanicích MESSO v letech 2010– 2013 Stanice
2010
2011
2012
2013
BYST
40
16
30
23
DDHL
43
22
50
26
HORK
43
22
33
28
CHVA
23
19
29
23
KOPE
48
29
33
32
KREL
38
-
43
29
LETO
48
23
31
27
NEMI
1*
19
28
3*
VTYN
22
22
28
24
38,1
21,5
33,9
26,5
7,8
2,6
5,6
2,5
Průměr
Pozn.: * – neúplná data v důsledku výpadku měření Tab. 45: Odchylka výskytu ledových dní od průměrného výskytu za období 2010–2013 na příměstských stanicích MESSO Stanice
2010
2011
2012
2013
12,8
-11,3
2,8
-4,3
DDHL
7,8
-13,3
14,8
-9,3
HORK
11,5
-9,5
1,5
-3,5
CHVA
-0,5
-4,5
5,5
-0,5
KOPE
12,5
-6,5
-2,5
-3,5
KREL
1,3
-
6,3
-7,7
LETO
15,8
-9,3
-1,3
-5,3
NEMI
-
-4,5
4,5
-
VTYN
-2,0
-2,0
4,0
0,0
BYST
83
Kromě charakteru aktivního povrchu a geografických aspektů okolí má na hodnotu denního minima a maxima a tím i na výskyt jednotlivých charakteristických dní na ně vázaných na jednotlivých stanicích vliv i celá řada dalších faktorů. Brázdil et al. (1995) zkoumal míru těsnosti vztahu mezi kolísáním oblačnosti a hodnotami obou denních extrémních teplot. Oblačnost snižuje délku přímého slunečního svitu během dne, což může rezultovat v menší intenzitu prohřívání aktivního povrchu a tím i vzduchu. Na druhou stranu snižuje efektivní vyzařování aktivního povrchu, neboť dlouhovlnné vyzařování aktivního povrchu je oblačností pohlcováno a dochází ke zpětnému záření (Vysoudil 2006). Důležitý je fakt, že oblačnost může být během daného dne na jednotlivých stanicích MESSO různá, což se může odrazit v rozdílných hodnotách denních teplotních extrémů a tím i ve výskytu jednotlivých charakteristických dní. V rámci chladného půlroku mohou mít na denní extrémy vliv častější déletrvající inverzní stavy. Ty jsou často doprovázeny souvislou vrstevnatou oblačností, která zeslabuje teplotní rozdíl mezi městem a jeho okolím (Yoshino 1975). Navíc leží-li dolní hranice inverzní vrstvy mezi stanicí KOPE a ostatními níže položenými stanicemi, mohou být na této stanici dosahovány vyšší teploty než na stanicích níže položených. Vliv na rozdílné hodnoty denních teplotních extrémů v rámci MESSO může mít i přítomnost či absence sněhové pokrývky na jednotlivých stanicích. Dále mohou hodnoty denních teplotních extrémů ovlivnit i cirkulační faktory, aktuální stav nejnižší části přízemní vrstvy atmosféry či antropogenní faktory. Četnost výskytu letních a mrazových dní ovlivnil i fakt, že zatímco na několika stanicích se v určitém termínu vyskytl letní (mrazový) den, na jiných stanicích byla denní maximální teplota vyšší než 30,0 °C (nižší než 0,0 °C) a tento den tam byl označen jako tropický (ledový).
84
9 Závěr Cílem práce bylo analyzovat výskyt denních extrémních teplot vzduchu a charakteristických dní na ně vázaných (tropických, letních, mrazových, ledových a arktických) v Olomouci v roce 2013 na základě dat z účelové staniční sítě MESSO. Denní minimum v rámci staniční sítě MESSO se v roce 2013 v převážné většině případů vyskytovalo na některé z příměstských stanic. Nejvyšší četnosti byly zaznamenány na stanicích s příhodnou polohou pro výskyt nízkých hodnot teploty vzduchu. První z nich byla stanice HORK, která se nachází v oblasti s trvale zvýšenou hladinou podzemní vody, s převahou přirozených aktivních povrchů v jejím okolí (zatravněné plochy, blízkost lužního lesa). Výskyt nízkých teplot je zde proto logický. Dále se výrazný výskyt denních minim pojil se stanicí KOPE, a to zejména v chladném půlroce. Zde jako rozhodující faktor působila pravděpodobně její vyšší nadmořská výška. Vysoká četnost denních minim byla rovněž zaznamenána na stanici CHVA, kde příčina pravidelných nízkých teplot není úplně objasněna, jako jedna z možností se jeví mikroadvekce vzduchu v nočních hodinách z chladnější oblasti severně od Olomouce. Nejčastěji se zde denní minimum, podobně jako na stanici HORK, vyskytlo v měsících teplého půlroku. Nízké hodnoty denního minima dosahované na této stanici dokládá i výskyt absolutního denního minima za rok 2013. Na městských stanicích se denní minimum v rámci MESSO vyskytlo pouze ojediněle, na třech z těchto stanic nebylo zaznamenáno vůbec, nejčastěji se vázalo na stanici BOT_PeF. Výskyt denní maximální teploty Tdmax v rámci stanic MESSO se v roce 2013 častěji vázal na městské stanice, i když rozdíl mezi oběma kategoriemi stanic nebyl tak výrazný jako v případě denní minimální teploty Tdmin. Nejčastěji se denní maximum vyskytlo na třech stanicích v nejbližším okolí centra města (BOT_Pef, DOMI, ENVE). Absolutně nejvyšší četnost se pojila se stanicí DOMI, ležící v Dominikánské zahradě, jež je obklopena vertikálně členitou zástavbou centra města. Výskyt denních maxim se zde z velké části vázal na teplý půlrok, zároveň bylo na této stanici zaznamenáno i absolutní denní maximum teploty vzduchu v roce 2013. Na příměstských stanicích byl tedy výskyt denního maxima celkově méně častý. Vyšších četností bylo z těchto stanic dosaženo pouze na stanicích KOPE, DDHL a BYST. V případě stanice KOPE to může souviset s její polohou na JZ svahu, což vede k lepšímu prohřívání aktivního povrchu. Tropické dny se v roce 2013 v Olomouci vyskytly od června do srpna, na většině stanic s nejvýraznějším výskytem v červenci. Ve všech měsících s jejich výskytem byla průměrná četnost výskytu těchto dní vyšší na městských stanicích. Až na některé výjimky (BYST, KOPE) platilo, že stanice s příměstskou polohou vykazovaly v roce 2013 nižší četnosti výskytu těchto dní v porovnání s četnostmi zaznamenanými na stanicích městských, tedy i na těch, jejichž okolí odpovídá spíše stanicím příměstským. Jako příklad lze uvést vyšší počet těchto dní na stanici REPC než na stanicích
85
NEMI nebo CHVA s podobným charakterem okolí, tyto rozdíly však nebyly nijak výrazné. Vliv aktivních povrchů v blízkém okolí jednotlivých stanic a také geografické aspekty jejich polohy se mohly výrazněji projevit například vysoké četnosti na stanicích v blízkosti centra města či na stanici KOPE nebo nízké hodnoty na stanicích DDHL, HORK, možná i VTYN. Naopak u některých stanic se rozdíly v charakteru bezprostředního okolí výrazněji neprojevily (např. stanice REPC v rodinné zástavbě oproti stanici JUTA v průmyslové zóně). Výskyt letních dní spadal v roce 2013 do období od dubna do září, s nejvyššími četnostmi dosaženými v červenci. Průměrný výskyt byl v měsících, v nichž byly zaznamenány, s výjimkou června a července vždy vyšší na městských stanicích. Rozdíly v celkovém výskytu v roce 2013 mezi městskými a příměstskými stanicemi nebyly v mnoha případech nijak výrazné. Na některých stanicích se na výskytu těchto dní mohl výrazněji projevit vliv jejich geografické polohy a okolních aktivních povrchů (např. nejvyšší četnosti na stanicích v blízkosti centra nebo na stanici KOPE, spíše nižší výskyty na stanici HORK ležící v oblasti se zvýšenou hladinou podzemní vody severně od Olomouce, či nízký výskyt na stanici VTYN). Naopak u některých stanic se odlišnost jejich okolí do výsledků nepromítla (např. podobné četnosti na stanicích DDHL a ENVE). Mrazové dny byly v roce 2013 zaznamenány nejprve od ledna do dubna a poté od září do prosince. Měsíc s jejich nejčastějším výskytem byl na většině stanic březen. Průměrný výskyt těchto dní byl ve všech měsících s jejich výskytem s výjimkou ledna vyšší na příměstských stanicích. Většina městských stanic tedy v roce 2013 vykazovala v rámci MESSO nízké četnosti výskytu těchto dní, tedy i ty ve větší vzdálenosti od centra, mezi nimi i stanice KOJE s charakterem okolí podobným spíše příměstským stanicím. Naproti tomu vysoké četnosti byly evidovány na stanici BOT_PeF v blízkosti centra a také na stanici REPC ležící v oblasti rozvolněnější rodinné zástavby. Rozdíly v charakteru okolí jednotlivých městských stanic se v některých případech ve výsledné četnosti odrážely zřetelněji (např. nadprůměrná četnost na stanici REPC oproti podprůměrnému výskytu na stanici ENVE), v jiných případech méně zřetelně (např. podobné četnosti na stanici KOJE a ENVE). Na příměstských stanicích byly tedy naopak zaznamenány výskyty celkově vyšší, avšak individuální rozdíly zde byly poměrně velké. Na některých stanicích se ve výsledném počtu mrazových dní výrazněji odrazila specifika jejich polohy (např. HORK, CHVA, KOPE nebo VTYN). Faktor vyšší nadmořské výšky stanic KOPE či DDHL se z různých důvodů v celkových četnostech neodrazil. Výskyt ledových dní v roce 2013 spadal nejprve do období od ledna do března, znovu se tyto dny vyskytly v listopadu a prosinci, nejvyšší četnosti byly registrovány v lednu. Vyšší průměrná četnost jejich výskytu na příměstských stanicích byla charakteristická pro všechny měsíce, v nichž se tyto dny vyskytly. Četnosti výskytu ledových dní byly v tomto roce až na výjimky (městská stanice DOMI, příměstské stanice BYST a CHVA) vždy vyšší na příměstských stanicích než na stanicích městských, jejich průměrný výskyt byl na příměstských stanicích vyšší ve všech měsících, v nichž se 86
vyskytly. V rámci příměstských stanic se jako jeden z faktorů rozložení četností výskytu v roce 2013 mohl projevit vliv nadmořské výšky (vysoké četnosti na stanicích KOPE nebo KREL). Specifické okolí se mohlo výrazněji odrazit ve výskytu těchto dní na stanici HORK. Zmíněné faktory se naopak příliš nepromítly do četnosti na stanici DDHL. Na výslednou hodnotu počtu ledových dní na městských stanicích mohla mít jejich nadmořská výška také jistý vliv, avšak nebyla příčinou rozdílů v četnostech mezi jednotlivými stanicemi, neboť všechny tyto stanice mají nadmořskou výšku podobnou. Méně četné výskyty v rámci města byly zaznamenány na stanicích v blízkosti centra (s výjimkou stanice DOMI) nebo v průmyslové zóně na JV města (JUTA). Naopak vyšší četnosti výskytu těchto dní byly v rámci města dosahovány s výjimkou stanice DOMI na stanicích na jeho okraji, s větší převahou přirozených aktivních povrchů a méně hustou zástavbou v jejich okolí. Tyto četnosti se v podstatě shodovaly s četnostmi výskytu těchto dní na příměstských stanicích s podobnou nadmořskou výškou a charakterem okolí (CHVA, VTYN). Arktické dny nebyly v roce 2013 v rámci stanic MESSO zaznamenány, jejich výskyt je v Olomouci s ohledem na jeho polohu méně častý. Z výše uvedeného je patrné, že hodnoty denního minima a maxima na jednotlivých stanicích MESSO v jednotlivých dnech roku a s tím spojený výskyt charakteristických dní závisí na celé řadě faktorů (typ a vlastnosti aktivního povrchu, charakter okolního reliéfu, chod jednotlivých meteorologických prvků, aktuální stav nejnižší části přízemní vrstvy atmosféry, cirkulační a antropogenní faktory, atd.). V kapitolách výše jsou diskutovány pouze některé možné příčiny ovlivňující denní extrémní teploty a s nimi spojený výskyt jednotlivých charakteristických dní v roce 2013. Identifikace přesných příčin hodnot denního minima a maxima teploty vzduchu na dané stanici v daný den by bylo velmi komplikované a vyžadovalo by rozsáhlou analýzu. Stejně tak výskyt charakteristických dní v jednom roce nelze použít pro dlouhodobou charakteristiku klimatu v Olomouci, neboť tyto hodnoty jsou zatíženy meziroční variabilitou faktorů, jež jejich výskyt ovlivňují. I období 2010–2013, v rámci jehož byly výskyty jednotlivých charakteristických dní porovnávány, je pro dlouhodobější závěry příliš krátké. Je proto nutná verifikace výsledků měřením na stanicích MESSO i v dalších letech.
87
10 Summary This thesis contributes to the study of urban and suburban climate of Olomouc. Particularly, it was aimed to analyze the occurrence of characteristic days depending on a value of daily maximum or minimum temperature (tropical, summer, frost, ice and arctic days). Data used in this analysis were obtained from stations of MESSO network. In 2013, the network consisted of 15 stations (6 of them had urban, 9 suburban location). First, frequency of occurrence of daily minimum (maximum) within the MESSO network was expressed for each station in every month and also in 2013. For all the stations, absolute daily minimum (maximum) in every month and in 2013 was also detected. Then, mean daily minimum (maximum) was computed for the category of urban and suburban stations for each month of 2013. The next step was to detect characteristic days depending on the value of daily minimum or maximum temperature on each station. Occurrence of these days on a particular station in each month, in which they were detected, and in 2013 was expressed by absolute frequency, then relative frequency for each month of their occurrence in relation to their total number in 2013 was also calculated. Frequency of occurrence of these characteristic days on a particular station was also expressed in the form of departure from the mean frequency for the respective time period and category of stations. From departures from the mean, a mean deviation for each month with occurrence of particular characteristic day and for 2013 was computed, separately for each category of stations. Within the MESSO network in general, each station was examined in terms of normality of occurrence of every characteristic day in 2013. The values of lower and higher quartile were used as break values. Generally within the MESSO network, mean occurrence of characteristic days and mean deviation in 2013 was also computed. Then a date of the first and the last occurrence of a particular characteristic day was studied. Stations, where the occurrence of a particular characteristic day was affected by failure in measuring, were included into the analysis only in months, in which the values were not affected by that failure. In case of relative frequencies, they were completely withdrawn. The results of the analysis were also compared with the years 2010–2012. The value of daily minimum and maximum on a particular station on a particular day depends on many factors. Apart from the type of the active surface and its properties and a character of neighbourhood of the station, other factors can be for example current conditions of the lowest part of planetary boundary layer of the atmosphere, circulation or anthropogenic factors, etc. Daily minimum within the MESSO network was located on some of the suburban stations in almost all of the cases in 2013. The highest frequencies were detected on stations that are located in areas with suitable conditions for more frequent occurrence of low values of daily minimum temperature (HORK, CHVA, KOPE). Occurrence of daily maximum was more frequent within the category of urban
88
stations, with highest values on near city center situated stations. Tropical days were detected from June to August. With the exception of a few stations, they occurred more frequently on urban stations. Within this category of stations, the highest values were registered on stations located near the city center. Suburban station with the most frequent occurrence of these days (KOPE) is situated on a SW slope. Lower values on some other suburban stations (DDHL, HORK) could more strongly reflect a specific location of these stations (location at the bottom of the valley, or in an area with a permanently higher level of groundwater). Summer days occurred from April to September. The difference between frequencies on urban and suburban stations was generally not high, some suburban stations showed more frequent occurrence of summer days than some urban stations. The highest quantities of these days were connected with urban stations located near the city centre (BOT_PeF, DOMI), the lowest number of summer days that was not influenced by failure in measuring was registered on a suburban station situated on the local airfield (LETO). In 2013, frost days at first appeared in the period from January to April and consequently in the period which lasted from September to December. Numbers of these days on urban stations were generally lower in comparison with suburban stations. But there were a few exceptions. Urban stations REPC, located in the residential area with a bigger distance from the city center and BOT_PeF near the city center showed higher number of frost days, on the other hand some suburban stations (KOPE, KREL) showed low values, similar to frequencies on urban stations. The most frequent occurrence of these days was registered on typically cold stations in terms of daily minimum temperature (HORK, CHVA) and on a station situated on the local airfield (LETO). In 2013, ice days occurred firstly from January to March, and then at the end of 2013, particularly in November and December. They were more frequently registered on suburban stations, with a few exceptions. The lowest values were detected on urban stations placed near the city center and in the industrial zone in the SE part of Olomouc. The highest number of these days was detected on suburban station KOPE, which has the highest elevation within MESSO network. On the contrary, suburban stations BYST and CHVA showed similar frequency of occurrence of ice days like urban stations that were more distant from the city center. The last of the analyzed characteristic days, arctic days, were not observed in Olomouc in 2013.
89
11 Použité zdroje Tištěné zdroje (1) ALEXANDER, L. V. et al. (2006): Global observed changes in daily climate extremes of temperature and precipitation. Journal of geophysial research, Vol. 111, D05109, doi:10.1029/2005JD006290 (2) BRÁZDIL, R. et al. (1995): Fluctuation of maximum and minimum air temperatures in the Czech and the Slovak republics. Atmospheric research, Vol. 37, pp. 53–65. ISSN 0169-8095 (3) BRÁZDIL, R. et al. (1996): Trends of maximum and minimum daily temperatures in central and southeastern Europe. International Journal of climatology, Vol. 16, pp. 765–782. ISSN: 1097-0088 (4) DOBROVOLNÝ, P. et al. (2012): Klima Brna: víceúrovňová analýza městského klimatu. Masarykova univerzita, Brno, 200 s. ISBN 978-80-210-6029-6 (5) DEMEK, J., MACKOVČIN, P. et al. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. AOPK ČR, Brno, 580 s. ISBN 80-86064-99-9 (6) CHLÁDOVÁ, Z., KALVOVÁ, J. (2005a): Změny vybraných teplotních kvantilů v období 1961–2000. Meteorologické zprávy, roč. 58, č. 4, s. 111–118. ISSN 0026–1173 (7) CHLÁDOVÁ, Z., KALVOVÁ, J. (2005b): Změny vybraných klimatických charakteristik v České republice v období 1961–2000. Meteorologické zprávy, roč. 58, č. 5, s. 146–153. ISSN 0026–1173 (8)CHLUPÁČ, I. et al. (2011): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha, 436 s. ISBN 978 -80-200-1961-5 (9) JONES, P., MOBERG, A. (2005): Trends in indices for extremes in daily temperature and precipitation in central and western Europe, 1901–99. International Journal of climatology, Vol. 25, pp. 1149–1171. ISSN 1097-0088 (10) NETOPIL, R. et al. (1984): Fyzická geografie I. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 273 s. ISBN 14-383-84 (11) NOSEK, M. (1972): Metody v klimatologii. Academia, Praha, 433 s. (12) QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, [Praha], 73 s. (13) SATOLOVÁ, J., VONTOROVÁ, J. (2013): Teplotní charakteristiky letního období na stanici Mošnov. Meteorologické zprávy, roč. 66, č. 1., s. 17–22. ISSN 0026-1173 (14) SOBÍŠEK, B. et al. (1993): Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, Praha, 594 s. ISBN 8085368455
90
(15) TOLASZ, R. et al. (2007): Atlas podnebí Česka. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 254 s. ISBN 978-80-244-1626-7 (16) VYSOUDIL, M., JUREK, M. (2005): Summer air temperatures in Ljubljana (Slovenia) and Olomouc (Czech republic) in the period 1961–2000. Geographical View of Regional Development. Department of Geography. Faculty of Arts, University of Ljubljana, dela 23, pp. 245–257. ISSN 1854-1089 (17) VYSOUDIL, M. (2006): Meteorologie a klimatologie. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 281 s. ISBN 80-244-1455-4 (18) VYSOUDIL, M., et al. (2012): Podnebí Olomouce. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 211 s. ISBN 978-80-244-3285-4 (19) YOSHINO, M. M. (1975): Climate in a small areas: an introduction to local meteorology. University of Tokyo Press, Tokyo, 549 s.
Elektronické zdroje (1) Agentura ochrany přírody a krajiny [online]. c2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/ (2) Český úřad zeměměřický a katastrální [online]. c2014 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Urady/Cesky-urad-zememericky-a-katastralni/Cesky-urad-zememericky-a -katastralni.aspx (3) Městské klima [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://mestskeklima.upol.cz (4) Národní geoportál INSPIRE [online]. c2010–2014 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/ home;jsessionid=8857B37DE898FA2649FEBEA08905AF20 (5) Plán oblasti povodí Moravy [online]. c2009 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.pmo.cz/pop/2009/Morava/End/
91
12 Seznam volných příloh Příloha 1: Výskyt tropických dní na stanicích MESSO v roce 2013 Příloha 2: Výskyt letních dní na stanicích MESSO v roce 2013 Příloha 3: Výskyt mrazových dní na stanicích MESSO v roce 2013 Příloha 4: Výskyt ledových dní na stanicích MESSO v roce 2013
92