Příručka pro žadatele o grant z Fondu pro nestátní neziskové organizace

Příručka pro žadatele o grant z Fondu pro nestátní neziskové organizace FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Financován z EHP fondů 2009–2014

Verze 1.1

Fond pro nestátní neziskové organizace (FNNO) Příručka pro žadatele o grant

Zprostředkovatelem Fondu pro nestátní neziskové organizace je společné konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství.

Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) Vizí NROS je podílet se na formování veřejnosti ve společnost odpovědných, aktivních občanů, kteří jsou schopni ovlivňovat věci

veřejné

a

upevňovat

demokratické

hodnoty

ve

společnosti, hájit občanská práva a svobody, prosazovat toleranci a principy solidarity. Nadace svou vizi prosazuje podporou organizací občanské společnosti, s nimiž sdílí demokratické hodnoty, poskytuje jim finanční prostředky, slaďuje jejich zájmy a zajišťuje jim další vzdělávání. „Pomáháte? Pomůžeme!“

Nadace Partnerství (NaP) Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje zapojení veřejnosti do výsadeb stromů, ochrany přírody, šetrné turistiky, zklidňování dopravy a vytváření kvalitních veřejných prostranství. Společně se čtyřmi sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership Association. „Nevyřešíme problém za vás, vyřešíte ho s námi!“

Příručka pro žadatele Verze 1.1 Datum účinnosti: 1. října 2014 Konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství www.fondnno.cz E-mail: [email protected]; [email protected]


Obsah DEFINICE POJMŮ ................................................................................................................................................ 6 ÚVOD ................................................................................................................................................................. 9 1. O FONDU PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE .......................................................................................10 1.1

ZAMĚŘENÍ PROGRAMU ..................................................................................................................................... 10

1.1.1

Prioritní oblasti .............................................................................................................................. 10

1.1.2

Plánované výsledky a výstupy programu ...................................................................................... 10

1.2

PRAVIDLA OPRÁVNĚNOSTI V RÁMCI FNNO .......................................................................................................... 17

1.2.1

Oprávnění žadatelé ....................................................................................................................... 18

1.2.2

Oprávnění partneři a principy partnerství ..................................................................................... 19

a)

Partneři se sídlem v České republice .............................................................................................. 20

b)

Zahraniční partneři ........................................................................................................................ 20

1.2.3

Oprávněnost žádosti ...................................................................................................................... 20

1.2.4

Způsobilost nákladů projektu ........................................................................................................ 21

a.

Časové vymezení způsobilosti nákladů .......................................................................................... 22

b. Způsobilost DPH ........................................................................................................................................... 24 c. Nezpůsobilé náklady .................................................................................................................................... 24 d. Nepřímé projektové náklady ........................................................................................................................ 25 2. PŘÍPRAVA PROJEKTU .....................................................................................................................................27 2.1

PROJEKT ........................................................................................................................................................ 27

2.2

LOGICKÁ LINIE PROJEKTU .................................................................................................................................. 28

2.2.1

Zdůvodnění projektu ...................................................................................................................... 28

2.2.2

Cíl projektu..................................................................................................................................... 29

2.2.3

Výstupy projektu ............................................................................................................................ 29

2.2.4

Aktivity projektu a jejich popis....................................................................................................... 30

2.3

CÍLOVÁ SKUPINA PROJEKTU ............................................................................................................................... 31

2.4

UDRŽITELNOST PROJEKTU ................................................................................................................................. 31

2.5

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA A OBLASTI ZVLÁŠTNÍHO ZÁJMU .......................................................................................... 31

2.5.1

Horizontální témata ...................................................................................................................... 32

2.5.2

Oblasti zvláštního zájmu ................................................................................................................ 34

3. VYPLNĚNÍ ŽÁDOSTI V APLIKACI GRANTYS ......................................................................................................37 3.1.

PŘÍSTUP A PŘIHLÁŠENÍ DO SYSTÉMU GRANTYS.................................................................................................. 37

3.1.1

Organizace registrovaná v systému Grantys ................................................................................. 37

3.1.2

Nový uživatel ................................................................................................................................. 37

3.2

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRÁCE V SYSTÉMU................................................................................................................ 37

3.3

POSTUP VYPLNĚNÍ ŽÁDOSTI ............................................................................................................................... 38

3.3.1

Organizace ..................................................................................................................................... 38


3.3.2

Lidé ................................................................................................................................................. 38

3.3.3

Projekty .......................................................................................................................................... 39

3.3.4

Vložení příloh do systému Grantys ................................................................................................. 39

3.3.5

Vyplnění Anotace v anglickém jazyce a Popis partnerství ............................................................. 40

3.3.6

Vyplnění místa realizace projektu .................................................................................................. 41

3.3.7

Vyplňování výstupů a předdefinovaných indikátorů v žádosti ....................................................... 41

3.4 3.4.1

FINALIZACE A TISK ŽÁDOSTI V SYSTÉMU GRANTYS ...................................................................................................42 Stavy projektu ................................................................................................................................ 43

4. ROZPOČET PROJEKTU ................................................................................................................................... 44 4.1

ZÁKLADNÍ POKYNY, VELIKOST PROJEKTU ...............................................................................................................44

4.1.1

Formulář rozpočtu projektu ........................................................................................................... 44

4.1.2

Obecné pokyny k vyplnění formuláře ............................................................................................. 44

4.1.3

Spolufinancování, limity grantu, limity nákladů projektu .............................................................. 45

4.1.4

Partneři, subdodávky ..................................................................................................................... 46

4.2

POKYNY K VYPLNĚNÍ LISTU R1: KRYCÍ LIST .............................................................................................................46

4.3

POKYNY K VYPLNĚNÍ LISTU R2: ROZPOČET – NÁKLADY .........................................................................................47

4.3.1

Základní struktura listu R2 ............................................................................................................. 47

4.3.2

Tvorba rozpočtových položek ......................................................................................................... 47

4.3.3

Rozpočtová kapitola 1 – MZDOVÉ NÁKLADY ................................................................................. 49

4.3.4

Rozpočtová kapitola 2 – DOBROVOLNICKÁ PRÁCE ........................................................................ 50

4.3.5

Rozpočtová kapitola 3 – CESTOVNÉ ZAMĚSTNANCŮ ..................................................................... 51

4.3.6

Rozpočtová kapitola 4 – VYBAVENÍ A SPOTŘEBNÍ MATERIÁL ........................................................ 51

4.3.7

Rozpočtová kapitola 5 – SLUŽBY (s výjimkou subdodávek)............................................................ 52

4.3.8

Rozpočtová kapitola 6 – SUBDODÁVKY ......................................................................................... 53

4.4

POKYNY K VYPLNĚNÍ LISTU R3: KALKULACE OBJEMU NEPŘÍMÝCH PROJEKTOVÝCH NÁKLADŮ ............................................53

4.5

POKYNY K VYPLNĚNÍ LISTU R4: ROZPOČET – ZDROJE ............................................................................................55

4.6

POKYNY K VYPLNĚNÍ LISTU R5: KOMENTÁŘE K ROZPOČTU ........................................................................................58

4.7

POKYNY K VYPLNĚNÍ LISTU R6: KONTROLNÍ LIST .....................................................................................................59

4.8

PLATBY GRANTU, ÚČETNÍ EVIDENCE .....................................................................................................................59

5. VEŘEJNÁ PODPORA ...................................................................................................................................... 61 5.1

PODPORA DE MINIMIS (NEBOLI PODPORA MALÉHO ROZSAHU) ..................................................................................61

5.2

VEŘEJNÁ PODPORA PODLE PODPOROVANÝCH OBLASTÍ FNNO ..................................................................................62

5.3

POSOUZENÍ VEŘEJNÉ PODPORY V ŽÁDOSTI ............................................................................................................63

6. PUBLICITA ..................................................................................................................................................... 65 7. PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ V RÁMCI VÝZVY ...................................................................................................... 66 7.1

SEZNAM PŘÍLOH ..............................................................................................................................................66

7.2

ZPŮSOB DOLOŽENÍ PŘÍLOH PROJEKTU...................................................................................................................67

7.3

PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ .....................................................................................................................................69


8. HODNOCENÍ ŽÁDOSTÍ ....................................................................................................................................71 8.1

HODNOCENÍ FORMÁLNÍCH NÁLEŽITOSTÍ A HODNOCENÍ OPRÁVNĚNOSTI ...................................................................... 71

8.1.1

Hodnocení formálních náležitostí .................................................................................................. 71

8.1.2

Hodnocení oprávněnosti žadatele a žádosti .................................................................................. 71

8.1.3

Stížnosti a jejich řešení................................................................................................................... 71

8.2

HODNOCENÍ KVALITY ....................................................................................................................................... 72

8.2.1

Hodnocení kvality externími posuzovateli ..................................................................................... 72

8.2.2

Hodnocení kvality hodnoticí komisí ............................................................................................... 73

8.3

VYROZUMĚNÍ O VÝSLEDKU HODNOCENÍ, SMLOUVA O POSKYTNUTÍ GRANTU ................................................................ 73

8.4

ČASOVÝ PRŮBĚH HODNOCENÍ A SCHVALOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ .......................................................................................... 74

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍRUČKY PRO ŽADATELE .......................................................................................................76


Definice pojmů Donorské státy – Island, Lichtenštejnsko a Norsko, zřizovatelé EHP a Norských fondů. Doplňkový grant – volitelný bonusový zdroj k financování projektu Komponenty bilaterální spolupráce určený pro žadatele, kterému je/byla schválena žádost o poskytnutí grantu; možnost pro žadatele získat Doplňkový grant pro posílení spolupráce s partnerskými organizacemi z dárcovských zemí v objemu až 15 % z výše grantu schváleného k realizaci projektu. EHP fondy – fondy Evropského hospodářského prostoru (EHP), založené v květnu 2004 třemi nečlenskými státy EU – Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem. Fond pro nestátní neziskové organizace (FNNO) – specifická forma pomoci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, která je zaměřená na podporu nestátních neziskových organizací (NNO) prosazujících veřejný zájem v 15 členských zemích EU ve střední a jižní Evropě. Fond pro bilaterální spolupráci na programové úrovni (FBS) – finanční prostředky vyčleněné v rámci FNNO za účelem umožnit žadatelům vyhledávání partnerských organizací v donorských státech, přípravu společných projektů, rozvoj partnerské spolupráce v jednotlivých oblastech podpory FNNO, posílení přímé výměny zkušeností a know-how, sdílení a přenos zkušeností a osvědčených postupů mezi českými NNO a subjekty v donorských státech. Grant (G) – nevratný finanční příspěvek poskytnutý zprostředkovatelem z prostředků Fondu EHP v rámci programu FNNO na základě Smlouvy o poskytnutí grantu, který bude poskytnut na realizaci projektu. Hodnoticí komise – orgán, který zabezpečuje hodnocení žádostí o poskytnutí grantu na projekt v rámci výzev FNNO vyhlášených zprostředkovatelem. Kancelář finančních mechanismů (KFM) – zajišťuje administrativní podporu Výboru pro FM EHP a Ministerstva zahraničních věcí Norského království; hlavní kontaktní místo mezi přijímajícími státy a poskytovateli pomoci. Konečný příjemce – nestátní nezisková organizace, které jsou za účelem realizace projektu poskytnuty prostředky z FNNO. Mikrogrant – nevratný finanční příspěvek poskytnutý zprostředkovatelem na základě Smlouvy o poskytnutí Mikrograntu pro realizaci tzv. Mikroprojektu; českému žadateli má zejména umožnit navázání spolupráce s NNO v donorských státech a nalezení společných témat a způsobu jejich implementace do projektu následně předloženého v rámci FNNO. Mikroprojekt – jedna ze dvou forem podpory v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni v rámci FNNO. Jde o samostatné aktivity bilaterální spolupráce financované z Mikrograntů, které povedou k vyhledávání partnerů z donorských zemí, k rozvoji těchto partnerství a k přípravě společné žádosti o grant v rámci FNNO.

6


Nestátní nezisková organizace (NNO) – právnický subjekt zřízený nebo založený jako: -

obecně prospěšná společnost, původně založená podle zákona č. 248/1995 Sb., nebo vzniklá dle zákona č. 68/2013,

-

účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti, založené pro poskytování charitativních služeb, které poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby charitativního charakteru nebo sociální a zdravotnické služby, a to za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek v souladu se zákonem č. 3/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

-

nadace a nadační fondy, původně založené podle zákona č. 227/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

-

spolek dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,

-

ústavy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,

-

zájmová sdružení právnických osob dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pokud všichni členové sdružení samostatně splňují podmínky oprávněnosti žadatele a jsou nestátními neziskovými organizacemi.

Nezávislý externí posuzovatel – nezávislý externí odborník v min. jedné prioritní oblasti programu; je vybrán na základě výběrového řízení v rámci Výzvy pro zájemce o provádění expertního posouzení žádostí. Podílí se na hodnocení kvality žádostí dle předem daných kritérií (Kritérií pro hodnocení Žádostí). Ověřitelný výstup realizace projektu – konkrétní měřitelný výstup realizace projektu, dosažený zcela v kompetenci konečného příjemce. Ten si při zpracování žádosti v systému Grantys vybírá minimálně jeden z předdefinovaných ověřitelných výstupů realizace projektu a podle potřeby (dle plánovaných aktivit) je doplňuje vlastními ověřitelnými výstupy. Ověřitelný výsledek programu – vzniká jako souhrnný efekt realizace FNNO. Žadatel při zpracování žádosti v systému Grantys svůj projekt přiřadí k minimálně jednomu předdefinovanému indikátoru programu. Oprávněný žadatel – subjekt, který je oprávněný požádat o finanční prostředky v rámci Výzvy vyhlášené zprostředkovatelem. Žadatelé oprávnění předložit žádost o poskytnutí grantu budou definováni v rámci jednotlivých výzev. Partner projektu – partner projektu sídlící v České republice musí splňovat stejné podmínky oprávněnosti jako žadatel o grant. Partnery projektu mohou být také organizace sídlící v donorských státech (Norsko, Lichtenštejnsko, Island), které jsou neziskovými subjekty v souladu s legislativou těchto států nebo veřejnoprávními subjekty, které nebyly zřízeny za účelem dosahování zisku (např. univerzity, vědecké instituce, knihovny, obce apod.). Projekt – jasně vymezená aktivita nebo soubor aktivit, prostřednictvím kterých mají být dosaženy předpokládané cíle, tedy určitý pozitivní posun ve zvolené oblasti podpory FNNO, ve prospěch definovaných cílových skupin. K realizaci projektu je udělován grant.

7


Projekt Komponenty bilaterální spolupráce (KBS) – jedna ze dvou forem podpory v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni v rámci FNNO. Jde o jasně definované aktivity bilaterální spolupráce, které vedou k podpoře vzájemné spolupráce českých NNO podpořených v dané prioritě a subjektů v donorských státech. Smlouva o poskytnutí grantu – podrobná smlouva uzavřená mezi zprostředkovatelem a konečným příjemcem, určující podmínky poskytnutí grantu, jakož i práva a povinnosti zúčastněných stran. Spolupracující subjekt – organizace nebo fyzická osoba, která se podílí na projektu a přispívá k naplňování jeho cílů. Zároveň ale nemá statut partnera projektu. Z toho vyplývá, že není vázána příslušnými smluvními podmínkami, příjemce s ní neuzavírá Dohodu o partnerství. Na druhé straně její případné náklady související s projektem nemohou být zahrnuty do rozpočtu ani do vyúčtování projektu. Uzávěrka pro přijímání žádostí – datum stanovené ve Výzvě k předkládání žádostí o poskytnutí grantu, ke kterému je Výzva ukončena. Výzva = Výzva k předkládání žádostí o poskytnutí grantu – dokument zveřejněný zprostředkovatelem, definující podmínky pro předkládání žádostí o poskytnutí grantu. Zprostředkovatel – je pověřen implementací programu FNNO. Zprostředkovatel je příjemcem celkového grantu z EHP fondů a uděluje dále granty na jednotlivé projekty vybrané v rámci otevřených výzev FNNO. V případě FNNO to je společné konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství. Žadatel – žadatelem je předkladatel žádosti o poskytnutí grantu. Žádost o poskytnutí grantu – dokument vypracovaný žadatelem ve stanovené formě, kterým žádá zprostředkovatele o grant na realizaci projektu.

8


Úvod V rámci vyhlášení 2. výzvy pro předkládání žádosti vám představujeme Příručku pro žadatele o grant z programu Fond pro nestátní neziskové organizace (FNNO), financovaného z EHP Fondu 2009–2014. Příručku pro žadatele společně připravily Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) a Nadace Partnerství, které byly pověřeny výkonem role zprostředkovatele FNNO. Cílem této Příručky je podat žadatelům o grant z programu FNNO základní informace, jak postupovat při zpracování žádosti, seznámit je se všemi povinnými náležitostmi žádosti a upozornit je na potenciální rizika, která mohou ohrozit včasné a řádné předložení žádosti.

Tato Příručka není určena pro přípravu žádosti o poskytnutí Doplňkového grantu a Mikrograntu z Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni v rámci FNNO.

9


1. O Fondu pro nestátní neziskové organizace 1.1 Zaměření programu Program FNNO je součástí grantové pomoci poskytované Norským královstvím, Lichtenštejnským knížectvím a Islandem, tzv. EHP fondů. Cílem programu FNNO je posílit občanskou společnost v definovaných prioritních oblastech, podpořit bilaterální spolupráci mezi donorskými státy a Českou republikou, posílit kapacitu NNO, rozvíjet jejich profesionalizaci, zmírnit regionální rozdíly v oblasti působení NNO v rámci České republiky a posílit demokracii, udržitelný rozvoj a sociální spravedlnost.

1.1.1 Prioritní oblasti Z programu FNNO jsou granty poskytovány ve čtyřech prioritních oblastech: I.

Lidská práva a tzv. klíčové oblasti podpory: a. Ochrana lidských práv a multikulturalismus b. Genderová rovnost c. Posilování občanské společnosti, mechanismů demokracie a transparentnosti

II.

Děti a mládež v ohrožení

III.

Sociální inkluze

IV.

Ochrana životního prostředí a klimatické změny

Prioritní oblasti I–III administruje NROS, prioritní oblast IV je v gesci Nadace Partnerství.

1.1.2 Plánované výsledky a výstupy programu Při nastavování FNNO byly s donorem definovány výsledky, kterých má být prostřednictvím poskytnuté podpory v jednotlivých prioritních oblastech dosaženo a kterým musí odpovídat jak předdefinované, tak volitelné výstupy každého z podpořených projektů. a) Programové výsledky

Výsledky na úrovni programu jsou formulovány poměrně stručně: Výsledek 1: Ochrana demokratických hodnot včetně lidských práv je podpořena. Výsledek 2: Aktivní občanství je posíleno. Výsledek 3: Sociální služby vybraným cílovým skupinám jsou rozšířeny. Výsledek 4: Ohrožené skupiny jsou ve společnosti podpořeny/posíleny. Výsledek 5: Koncept udržitelného rozvoje je posílen. Pro sledování naplňování těchto výsledků byly definovány programové indikátory, které jsou specifikovány ve formuláři žádosti v systému Grantys ke každé prioritě, resp. podprioritě. Každý

10


z projektů se v rámci vyplňování žádosti přihlásí (pouze konstatováním – ano, naplňuje/ne, nenaplňuje) k jednomu nebo více programovým indikátorům. b) Cíle, cílové skupiny a projektové výstupy

Podrobnější informaci o konkrétním zaměření programu podávají projektové výstupy FNNO. Jsou stanoveny následovně:

I.

Lidská práva a tzv. klíčové oblasti podpory: I.a Ochrana lidských práv a multikulturalismus

Cílem této podpriority je ochrana lidských práv, boj proti diskriminaci a rasismu a posílení multikulturního prostředí v České republice. Cíle je možné dosáhnout:  podporou poradenství, asistence a mediace v případě porušování práv a diskriminace, 

realizací osvětových a kulturních aktivit ovlivňujících multikulturní prostředí v komunitách (společný dialog, propojování a vzájemné poznávání majoritních a minoritních částí společnosti),



realizací vzdělávacích aktivit, výchovných a osvětových aktivit v oblasti lidských práv,



prosazováním systémových změn nebo dílčích opatření v této oblasti,



realizací vzdělávacích a osvětových aktivit v boji proti nenávistným projevům v prostředí internetu (hate speech).

Cílové skupiny:  osoby nebo příslušníci skupin, jejichž práva jsou porušována, 

příslušníci romské menšiny a jiných etnických skupin v České republice,



cizinci, migranti, uprchlíci, azylanti žijící na našem území,



žáci a studenti, učitelé,



NNO, právníci, sociální pracovníci, policie,



většinová společnost.

Předdefinované projektové výstupy (žadatel povinně volí minimálně jeden výstup v žádosti): 

podpořené osoby, jejichž lidská práva jsou porušována nebo které jsou diskriminovány,



národní motivační a informační kampaně realizované na podporu demokratických hodnot a ochrany lidských práv (zaměřená na horizontální témata: eliminaci projevů podněcujících nenávist, hate speech, extremismus, rasovou nenávist, xenofobii, antisemitismus a homofobii, podporu tolerance a multikulturního porozumění, prosazování rovnosti příležitostí, potlačení sexuálního obtěžování, potlačení násilí na ženách a obchodovaní s lidmi),



nově připravené a distribuované informační materiály pro veřejnost a cílové skupiny,



systémové změny nebo dílčí opatření prosazené v oblastech, kde dochází k častému porušování lidských práv,

11




aktivity zaměřené na propojování a vzájemné poznávání majoritní a minoritních částí společnosti,



osvětové a kulturní aktivity realizované na podporu multikulturního prostředí v komunitách,



posílená kapacita příjemce grantu FNNO. I.b Genderová rovnost

Cílem této podpriority je zvyšování podílu žen na moci a rozhodování, zvyšování preventivních a následných služeb pro ženy ohrožené násilím. Cíle je možné dosáhnout:  realizací aktivit motivujících ke zvyšování podílu žen v rozhodovacích a řídicích pozicích (podpůrná setkávání, mentoring, výměna zkušeností, sdílení dobré praxe, přenos know-how, výzkumy a analýzy), 

monitoringem a připomínkováním legislativy,



podporou preventivních a následných služeb v oblasti násilí na ženách ve všech jeho formách, monitoringem, zvyšováním informovanosti a podporou osvětových aktivit pro širokou veřejnost jak v oblasti rovnosti žen a mužů, tak v oblasti prevence a řešení násilí na ženách.

Cílové skupiny:  ženy aspirující na řídicí pozice a aktivní účast v rozhodovacích procesech, 

zaměstnavatelé, politické strany, státní správa,



ženy – oběti všech forem násilí (domácí násilí, nebezpečné pronásledování, sexuální obtěžování a další) a jejich rodiny,



NNO, Policie ČR, státní zastupitelé, soudci,



široká veřejnost.


aktivity přispívající ke zvyšování podílu žen v rozhodovacích a řídicích pozicích,



podpořené osoby, jejichž lidská práva jsou porušována nebo které jsou diskriminovány,



informační aktivity na národní úrovni upozorňující na téma násilí na ženách ve všech jeho formách, informace, jak rozpoznat domácí násilí a kde hledat pomoc,



prezentace problematiky rovnosti žen a mužů na národní úrovni,



nově zřízené/rozšířené preventivní a následné služby pro oběti násilí na ženách a jejich rodiny (prevence, právní poradenství, krizové linky, terapie, azylové domy),



posílená kapacita příjemce grantu FNNO. I.c Posilování občanské společnosti, mechanismů demokracie a transparentnosti

Finanční prostředky alokované pro podprioritu I.c v rámci 2. výzvy budou rozděleny dle zaměření projektů do dvou podoblastí, a to následovně:

12


1/ 40 % z alokace se rozdělí mezi projekty, jejichž hlavním záměrem je podpora participace občanů a účasti veřejnosti na rozhodování; mechanismy vytvořené na podporu dialogu mezi občany, občanskou společností, veřejnou správou, místními/národními institucemi; realizované občanské iniciativy, které přímo ovlivní rozhodovací procesy; realizované advokační, watchdogové a monitorovací aktivity (včetně zaměření na oblast udržitelného rozvoje) a antikorupčních opatření; posílená kapacita NNO. 2/ 60 % z alokace se rozdělí mezi projekty, jejichž hlavním záměrem je rozvoj dobrovolnictví; dobrovolníci aktivně zapojení do aktivit NNO; systémové aktivity zacílené na profesionalizaci a budování kapacit NNO (aktivity na zvyšování profesionality, organizačního řízení, vícezdrojového financování a plánování, zvyšování transparentnosti NNO); nově budované/podporované koalice NNO, sítě, partnerství se státní správou, s firemním sektorem, spolupráce s výzkumnými a akademickými institucemi, médii; NNO, jejichž profesionalita byla zvýšena v rámci systematického vzdělávání a posilování role neziskového sektoru; posílená kapacita NNO. Cíle je možné dosáhnout:  podporou participace občanů a účasti veřejnosti na rozhodování, 

realizací aktivit podporujících a místními/národními institucemi,



realizací advokačních, watchdogových a monitorovacích aktivit (včetně zaměření na oblast udržitelného rozvoje),



podporou antikorupčních opatření,



rozvojem dobrovolnictví,



budováním sítí a koalic,



podporou aktivit na zvyšování profesionality a transparentnosti českých NNO.

dialog

mezi

občany,

občanskou

společností


mechanismy vytvořené na podporu dialogu mezi občany, občanskou společností a veřejnou správou,



občanské iniciativy, které přímo ovlivní rozhodovací procesy,



realizované advokační, watchdogové a monitorovací aktivity a antikorupční opatření;



posílená kapacita příjemce grantu FNNO,



dobrovolníci aktivně zapojení do aktivit NNO,



systémové aktivity zacílené na profesionalizaci a budování kapacit NNO (aktivity na zvyšování profesionality, organizačního řízení, vícezdrojového financování a plánování, zvyšování transparentnosti NNO, vzdělávací aktivity),



nově budované/podporované koalice NNO, sítě, partnerství se státní správou, s firemním sektorem, spolupráce s výzkumnými a akademickými institucemi, médii,

13




NNO, jejichž profesionalita byla zvýšena v rámci systematického vzdělávání a posilování role neziskového sektoru; posílená kapacita příjemce grantu FNNO.

Cílové skupiny:  NNO, 

státní a veřejná správa,



univerzity, média, firemní sektor,



široká veřejnost.

Pokud se hodnoticí komise shodne, že v rámci jedné oblasti není dostatek kvalitních návrhů pro vyčerpání alokace, nemusí být alokace v dané oblasti rozdělena a nevyčerpaná část alokace bude přesunuta na podporu projektů v druhé oblasti.

II.

Děti a mládež v ohrožení

Cílem této prioritní oblasti je zajistit, aby děti a mladiství do 18 let se zdravotním i sociálním znevýhodněním vyrůstali v přirozeném prostředí vlastní rodiny nebo rodiny náhradní. Dlouhodobým cílem je pak zlepšení poměru rodinné péče na úkor péče ústavní. Cíle je možné dosáhnout:  podporou, rozvojem a zvyšováním komplexnosti, dostupnosti a kapacity služeb pro děti a mladistvé se specifickými potřebami (konkrétně rozšířením kvality terénních služeb, denních zařízení, služeb osobní asistence, středisek rané péče a rozšířením poskytování služeb v rámci respitní péče, poradenství, preventivních a dalších služeb, včetně zajištění přístupu k moderním rehabilitačním a kompenzačním pomůckám), 

podporou rodičovských kompetencí u rodin s dětmi a mladistvými se specifickými potřebami,



zvyšováním kvality náhradní rodinné péče (podpora stávajících rodin, vyhledávání nových rodin, vzdělávání, osvěta),



šířením systému informací o dostupných službách včetně bezplatných krizových linek, a to vše s ohledem na nejlepší prospěch dítěte.

Cílové skupiny:  děti a mladiství do 18 let se zdravotním znevýhodněním a jejich rodiny, 

děti a mladiství do 18 let se sociálním znevýhodněním a jejich rodiny,



děti a mladiství v ústavní péči,



rodiny pečující o děti v pěstounské péči, přechodné pěstounské péči, osvojení,



odbory sociálních služeb a právní ochrany dětí, odborná veřejnost, dobrovolníci.


nové/rozšířené služby pro děti a mládež (včetně romských dětí a mládeže) se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním,



děti a mládež (včetně romských dětí a mládeže) se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním a rodiny, které využijí služeb v rámci projektových aktivit,

14




nově vytvořený systém informací o dostupných službách (včetně bezplatných linek) pro řešení různých životních situací (a jeho šíření),



nově vytvořená/rozšířená spolupráce mezi NNO, představiteli státní správy a odborníky na sociální a právní ochranu dětí na místní nebo regionální úrovni,



posílená kapacita příjemce grantu FNNO.

III.

Sociální inkluze

Cílem této prioritní oblasti je zajištění a rozvoj procesů, jejichž implementací se zvýší počet dětí romské národnosti, které se zapojí do hlavního vzdělávacího proudu. Dlouhodobým cílem je pak posílení startovní životní pozice romských dětí a postupná desegregace školství ve vztahu k dětem z romských komunit. Cíle je možné dosáhnout:  podporou projektů zaměřených na rozvinutí dovedností a znalostí romských dětí a mládeže, na zlepšení jejich školních výsledků, jazykových dovedností, rozvoje jejich motivace a samostatnosti, sebevědomí a sociálních dovedností, 

nabídkou terénní práce v rodině ve vztahu ke školní přípravě; podporou integrace romských dětí do volnočasových aktivit (v rámci nízkoprahových klubů či komunitních center),



budováním funkční spolupráce v zájmu dětí mezi neziskovými organizacemi, školami, pedagogy a pedagogicko-psychologickými poradnami, včetně rozvoje metodik pro zlepšení inkluzivního vzdělávání.

Cílové skupiny:  romské děti a mládež a jejich rodiny, 

nízkoprahová zařízení, NNO pracující s dobrovolníky,



učitelé, třídní asistenti; pedagogické školy a fakulty,



pedagogicko-psychologické poradny a další poradenská pracoviště,



státní správa, široká veřejnost.


nově vybudovaná/rozvinutá spolupráce v zájmu romských dětí mezi neziskovými organizacemi, školami, pedagogy a pedagogicko-psychologickými poradnami,



vytvořená metodika pro zlepšení inkluzivního vzdělávání,



romské děti a mládež začleněná do vzdělávacích a volnočasových aktivit,



rozšíření/rozvoj volnočasových aktivit a dobrovolnických služeb pro romské děti a mládež, přispívajících k jejich integraci do běžných škol,



sociální/terénní pracovníci, dobrovolníci aktivně zapojení do podpory romských dětí a jejich rodin ve vztahu ke školní přípravě,




15


IV.

Ochrana životního prostředí a klimatické změny

Cílem této prioritní oblasti je formování odpovědného postoje veřejnosti k životnímu prostředí, podpora činností a zapojování veřejnosti v ochraně přírody a krajiny a ochraně biodiverzity, podpora činností a informování veřejnosti v oblasti ochrany klimatu. Cíle je možné dosáhnout:  osvětovými a vzdělávacími akcemi, kampaněmi a dalšími nástroji zaměřenými na zvyšování povědomí jednotlivých cílových skupin o udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí nebo kvality života (včetně zodpovědného spotřebitelství), s využíváním nejlepší mezinárodní praxe, 

konkrétními projekty ochrany biodiverzity, přírody a krajiny, zejména těmi, které zapojí cílové skupiny do realizace opatření a posílí jejich informovanost (a angažovanost),



podporou nových forem nestátní ochrany přírody se zapojováním soukromých vlastníků a uživatelů půdy,



konkrétními projekty souvisejícími s ochranou klimatu a informujícími cílové skupiny o tématu (adaptace na změny klimatu, úspory energie v různých odvětvích – energetika, budovy, doprava, obnovitelné zdroje apod.),

Cílové skupiny:  environmentálně zaměřené NNO, 

státní správa a orgány ochrany přírody,



vlastníci pozemků a uživatelé půdy,



vzdělávací instituce,



děti a mládež v rámci osvětových aktivit ve školách i volnočasových aktivit,



široká veřejnost, jako jednotlivci a domácnosti,



podnikatelský sektor.


osvětové a vzdělávací akce a kampaně zaměřené na zvyšování povědomí o udržitelném rozvoji, o ochraně životního prostředí a ochraně klimatu, na zvyšování kvality života,



zásahy provedené na přírodních lokalitách,



veřejnost, děti a mládež, vlastníci pozemků a uživatelé půdy aktivně zapojení do realizace aktivit projektu,




K naplnění programu FNNO musí přispívat alespoň jeden předdefinovaný projektový výstup každého podpořeného projektu. Aby byla tato posloupnost zajištěna, náleží ke každé prioritní oblasti předdefinované projektové výstupy – žadatel volí jeden nebo více takových výstupů a stanovuje jeho/jejich hodnotu a způsob doložení.

16


V.

Posílení a budování kapacity organizace

Žadatel může do projektu zahrnout jednu samostatnou aktivitu zaměřenou na posílení vlastní kapacity. Podíl této aktivity může dosahovat maximálně 10 % z celkových nákladů projektu. Cílem této aktivity je posílit a dále budovat kapacitu NNO a v důsledku tak přispět k dlouhodobé udržitelnosti organizace. Aktivita na posílení a budování kapacity žadatele může být do projektu zahrnuta pouze v případě, že navrhované činnosti mají přínos pro žádající NNO ve smyslu zvýšení kapacity a zajištění dlouhodobější udržitelnosti organizace. Příklady činností, které lze do této aktivity zahrnout:  posílení organizačního řízení, včetně vytváření nebo aktualizace strategického plánu NNO, vytváření nebo aktualizace interních směrnic, 

posílení personální politiky, včetně zavádění procesů hodnocení zaměstnanců, zavádění motivačních prvků, utváření a konsolidace pracovních týmů, rozšíření a zvýšení kvalifikace odborných i administrativních pracovníků atd.,



posílení marketingového řízení, včetně vytvoření nebo aktualizace marketingového plánu, vytvoření systému péče o sponzory, vytvoření nových propagačních materiálů organizace, podpory public relations,



posílení finančního řízení, včetně vytvoření nebo zdokonalení metodického rámce a výkonných struktur pro finanční plánování, řízení cash-flow, controllingové operace atd.;



posílení projektového řízení,



rozvoj a zkvalitnění nabídky poskytovaných služeb a rozšíření realizovaných aktivit, včetně vytváření know-how a metodické podpory, vytváření podmínek a pomůcek pro práci s cílovými skupinami atd.,



propagace poskytované služby nebo realizované aktivity za účelem informování veřejnosti a cílových skupin, podpory public relations, atd.

Výše jsou shromážděny informace, které mají přiblížit zejména zaměření programu a usnadnit tak rozhodnutí, zda konkrétní činnosti vaší organizace jsou z tematického hlediska podpořitelné z FNNO. Informace pro konkrétní stanovování indikátorů a výstupů jsou uvedeny níže v pasážích, které mají za úkol provést vás samotnou přípravou projektové žádosti.

1.2 Pravidla oprávněnosti v rámci FNNO Pravidla oprávněnosti stanovují, které subjekty, na jaké aktivity a jakým způsobem mohou žádat o grant z FNNO. Pokud tedy již víte, že váš záměr spadá do prioritních oblastí FNNO a má potenciál přispět k naplnění jeho výsledků, zjistěte, zda jste oprávněným žadatelem (zda je oprávněným váš

17


potenciální projektový partner), jak má být zpracována žádost a jaké náklady můžete do projektu zařadit.

1.2.1 Oprávnění žadatelé Oprávněnými žadateli o poskytnutí grantu jsou nestátní neziskové organizace (NNO) vymezené následujícími typy právnických subjektů zřízených nebo založených jako: -

obecně prospěšná společnost, původně založená podle zákona č. 248/1995 Sb. nebo vzniklá dle zákona č. 68/2013 Sb.,

-

účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti, založené pro poskytování charitativních služeb, které poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby charitativního charakteru nebo sociální a zdravotnické služby, a to za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek v souladu se zákonem č. 3/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

-

nadace a nadační fondy, původně založené podle zákona č. 227/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

-

spolky dle zákona č. 89/2012 Sb.,

-

ústavy dle zákona č. 89/2012 Sb.,

-

zájmová sdružení právnických osob dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pokud všichni členové sdružení samostatně splňují podmínky oprávněnosti žadatele a jsou nestátními neziskovými organizacemi.

Oprávnění žadatelé musí současně splňovat následující podmínky: -

Musí být neziskovou organizací, která vykonává svou činnost nezávisle na místní, regionální či centrální veřejné správě, na jiných veřejnoprávních subjektech, politických stranách nebo komerčních subjektech. Žadatel nesmí podmiňovat svou podporu nebo činnost v rámci projektu příslušností k ideologii, doktríně či náboženství. (Žadatel předloží jako povinnou přílohu Čestné prohlášení žadatele, jehož součástí je také prohlášení o neziskovém charakteru organizace a o nezávislosti na výše uvedených subjektech, část 7.1 této Příručky.)

-

Musí mít sídlo na území České republiky.

-

Musí vést účetnictví v soustavě podvojného účetnictví.

-

Musí splňovat podmínku alespoň dvouleté historie v době podání žádosti o poskytnutí grantu. Nově registrovaná organizace může žádat o grant, pouze pokud je schopná doložit, že vznikla změnou právní formy, přičemž původní organizace nabývala jednu z výše uvedených oprávněných právních forem. Na organizace, které změnily právní formu dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bude nahlíženo jako na kontinuálně působící. Musí doložit poslední výroční zprávu původní organizace a dokumenty prokazující nástupnictví. V případě,

18


že původní organizace patřila mezi subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání (tedy účtující dle vyhlášky č. 504/2002 Sb.), ovšem nabývala jinou než jednu z výše uvedených právních forem, bude splnění podmínky posouzeno individuálně vzhledem k obecnému vymezení neziskových organizací. Organizace, která vznikla změnou právní formy, sloučením, splynutím nebo rozdělením jiné organizace, musí být schopná doložit úplnou výroční zprávu / ekvivalent původní organizace za poslední rok, obsahující přehled aktivit a hospodaření dle účetní závěrky organizace. Současně musí doložit dokumenty prokazující nástupnictví. Vždy musí být splněná podmínka oprávněnosti právní formy žadatelů/partnerů.

1.2.2 Oprávnění partneři a principy partnerství Žadatel může předkládat žádost o poskytnutí grantu samostatně nebo společně s partnerskými organizacemi (max. čtyřmi). Smyslem partnerství je zajistit úzkou vzájemnou spolupráci organizací s různými zkušenostmi s cílem dosáhnout optimálního řešení problematiky v dané oblasti. Oprávněnými partnery projektů jsou buď partneři se sídlem v České republice, nebo zahraniční partneři se sídlem na území Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska. Zapojení partnera je žádoucí, ale není rozhodující podmínkou pro schválení žádosti o grant. Vždy rozhoduje kvalita předkládané žádosti. Navázání partnerství s organizací z dárcovského státu bude v rámci hodnocení oceněno 5 body z celkových 100 bodů. Podmínky spoluúčasti partnerů na realizaci projektu: -

Hlavním nositelem projektu je žadatel (konečný příjemce) – žadatel nemůže na partnery přenést větší část projektu, než jakou zajišťuje on sám. Rovněž není možné, aby žadatel delegoval na partnery svou koordinační roli a celkovou odpovědnost za realizaci projektu.

-

Partnerství nemá charakter dodavatelsko-odběratelského vztahu. Partnerství v projektu je vnímáno tím způsobem, že žadatel i partner společně realizují projekt – každý z nich svou definovanou část. Partner nesmí v rámci projektu zároveň figurovat jako dodavatel. Projektové náklady partnera mohou být součástí rozpočtu projektu, partner tedy může čerpat i prostředky grantu. Náklady partnera však mohou dosahovat max. 49 % z objemu celkových nákladů projektu (tento limit platí i v součtu za všechny partnery projektu).

-

Partner dodržuje při realizaci projektu stejná pravidla jako žadatel (konečný příjemce). Principy a konkrétní nastavení partnerství v projektu bude zakotveno v Dohodě o partnerství mezi žadatelem a každým partnerem projektu. Partner bude v Dohodě o partnerství zavázán k respektování a plnění všech příslušných podmínek a pravidel programu, které platí pro žadatele. Dohoda o partnerství musí být (v případě podpory projektu) uzavřena a dodána zprostředkovateli před uzavřením Smlouvy o poskytnutí grantu.

19


a) Partneři se sídlem v České republice Oprávněnými partnery se sídlem v České republice mohou být organizace, které splňují stejné podmínky jako žadatel. V případě zapojení partnera se sídlem v České republice žadatel při podání žádosti doloží za každého takového partnera Prohlášení o partnerství (Příloha č. 3 této Příručky).

b) Zahraniční partneři Oprávněnými zahraničními partnery mohou být pouze organizace sídlící v donorských státech, které jsou neziskovými subjekty v souladu s legislativou těchto států. Zahraničními partnery mohou být také veřejnoprávní subjekty, které nebyly zřízeny za účelem dosahování zisku (např. univerzity, vědecké instituce, knihovny, obce apod.). S výjimkou vymezení právní formy musí zahraniční partner splňovat stejné podmínky jako žadatel. V případě zapojení zahraničního partnera žadatel při podání žádosti doloží za každého takového partnera Prohlášení o partnerství v anglickém jazyce (Příloha č. 4 této Příručky), obsahující čestné prohlášení o neziskovém statusu organizace. V případě uzavření partnerství s oprávněným zahraničním partnerem bude Dohoda o partnerství předložena zprostředkovateli před podpisem Smlouvy o poskytnutí grantu. Partner bez finančního příspěvku má v rámci FNNO status spolupracujícího subjektu (viz Definice pojmů).

1.2.3

Oprávněnost žádosti

Za oprávněné budou považovány žádosti, které splní následující požadavky: -

Žádost je podána nejpozději do data (a času) uvedeného ve Výzvě prostřednictvím on-line grantové databáze Grantys, současně je podána obsahově shodná tištěná verze, přičemž náležitosti listinné i elektronicky podané žádosti včetně příloh jsou uvedeny v kapitole 9 této Příručky.

-

Projekt se jednoznačně vztahuje ke zvolené prioritní oblasti programu či v případě priority I. podprioritě a jejímu zaměření.

-

Navrhované aktivity povedou ke zprostředkovatelem předem definovaným výstupům projektových aktivit (jednomu a více); to znamená, že žadatel zvolil minimálně jeden předdefinovaný projektový výstup. Podporované aktivity a definované projektové výstupy pro jednotlivé prioritní oblasti programu či podpriority jsou vymezeny v části 1.1.2 této Příručky a ve Výzvě.

-

Umístění projektu je v souladu s územní platností vymezenou ve Výzvě.

-

Období realizace projektu a délka trvání projektu odpovídají vymezení ve Výzvě.

20


-

Požadovaná výše grantu spadá do stanoveného rozmezí vymezeného ve Výzvě.

-

Procentuální poměr požadované výše grantu vůči celkovým nákladům projektu spadá do vymezeného rozmezí a naplňuje podmínku povinného spolufinancování, dle části 4.1.3 této Příručky.

-

Případné partnerství je popsáno a doloženo.

Podrobný přehled kritérií, podle kterých bude posuzována oprávněnost žádosti (tj. pravidla pro posouzení formálních náležitostí a oprávněnosti žadatele a žádosti) je přílohou 9 této Příručky.

Počet žádostí na jednoho žadatele Žadatel může předložit pouze jednu žádost o poskytnutí grantu v rámci každé (jedné) prioritní oblasti programu (to znamená prioritní oblasti I., II., III. a IV.). Pokud si žadatel vybere prioritu I., musí dále zvolit pouze jednu podprioritu, tzn. I.a), I.b) nebo I.c). V případě porušení tohoto pravidla se dále hodnotí pouze první řádně předložená žádost (viz kap. 10 této Příručky), ostatní žádosti jsou vyřazeny z dalšího procesu hodnocení. Žadatel, tedy právnická osoba (dle vymezení ve Výzvě a v podkapitole 2.2 této Příručky), je vymezen jako samostatná účetní jednotka, identifikovaná jedinečným IČ. Pokyny pro vyplnění období realizace projektu Ve formuláři žádosti vyplňujte pečlivě datum zahájení a ukončení realizace projektu (vycházejte z podmínek a informací uvedených ve Výzvě – podkapitola Období realizace projektu). Chybně nastavený začátek, konec či délka realizace projektu jsou důvodem k vyřazení žádosti.

1.2.4 Způsobilost nákladů projektu Pravidla způsobilosti nákladů se vztahují na všechny projektové náklady stejně, bez ohledu na zdroj financování. Aplikují se tedy naprosto jednotně pro náklady financované z grantu (tedy z finančních prostředků fondu EHP, poskytnutých v rámci programu FNNO – dále „grant“) i pro náklady financované z ostatních zdrojů. Náklady projektu jsou způsobilé, pokud splňují všechny níže uvedené podmínky: -

Jsou nezbytné pro realizaci projektu.

-

Jsou hospodárné a efektivní ve vztahu k souvisejícím aktivitám a výstupům projektu.

-

Jsou uvedené v rozpočtu nebo jsou schváleny ze strany zprostředkovatele jiným stanoveným způsobem.

-

Vzniknou v období realizace projektu.

-

Jsou uhrazené, přičemž úhrada musí proběhnout v období od schválení žádosti o grant do maximálně 30 dnů od ukončení období realizace projektu, nejpozději však k 30. 4. 2016. Tato

21


podmínka se neaplikuje pro dobrovolnickou práci, vykázanou v projektu dle stanovených pravidel (viz část 4.3.4 této Příručky). -

Jsou zaevidované v účetnictví organizace odděleným způsobem, dle stanovených pravidel.

-

Jsou doložitelné příslušnými účetními a prvotními doklady.

-

Odpovídají cenám v místě obvyklým.

-

Jsou vynaložené v souladu s českými právními předpisy, zejména zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

Při splnění výše uvedených obecných podmínek způsobilosti lze za způsobilé považovat zejména následující položky nákladů: -

mzdové náklady na zaměstnance zapojené do realizace projektu, včetně odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele a další zákonné náklady, odpovídající běžné praxi uplatňované v organizaci;

-

cestovní náhrady, poskytované v souladu s běžnou praxí uplatňovanou v organizaci do výše zákonných nároků, nepřesahující minimální limity stanovené příslušnými právními předpisy;

-

náklady na nákup spotřebního materiálu a vybavení, které není dlouhodobým majetkem dle příslušných právních předpisů;

-

náklady na nákup služeb;

-

náklady vyplývající přímo z požadavků Smlouvy (publicita dárce apod.).

a. Časové vymezení způsobilosti nákladů V předchozí kapitole je v rámci podmínek způsobilosti uvedeno: „Náklady projektu jsou způsobilé, pokud vzniknou v období realizace projektu.“ Náklady projektu jsou způsobilé, pokud vzniknou v období realizace projektu. Náklad vzniká spotřebou přijatého plnění, tedy například datem, kdy byla organizaci poskytnuta služba, kdy jí byl dodán spotřební materiál nebo kdy pro ni byla vykonána práce ze strany zaměstnance. Z uvedené podmínky způsobilosti tedy vyplývá, že všechna plnění (všechny vstupy do projektu) musí být dodána v období realizace projektu (tedy v období od 1. 4. 2015 do 31. 3. 2016). K tomu, aby byl náklad způsobilý, nestačí pouze to, že vznikne. Kromě toho musí být splněna další výše uvedená podmínka způsobilosti, tedy že náklad musí být také uhrazen. Nicméně v odůvodněných případech úhrada nákladu nemusí proběhnout v období realizace projektu. Do rozpočtu je tedy možné včlenit například mzdové náklady za poslední měsíc realizace projektu, jelikož náklad vznikl (práce zaměstnance byla využita) v březnu 2016, tedy ještě v rámci období realizace projektu. Přitom tyto mzdové náklady mohou být uhrazeny ve standardním výplatním

22


termínu následující měsíc (duben 2016), tedy až po ukončení období realizace projektu, při splnění následující podmínky týkající se úhrady. Pro úhradu projektového nákladu ovšem také platí určité omezení. K tomu, aby byl projektový náklad způsobilý, jeho úhrada nesmí proběhnout: -

dříve než k datu schválení žádosti o grant (tj. dříve než k datu schválení žádosti o poskytnutí grantu Správní radou NROS nebo Správní radou Nadace Partnerství – dle zodpovědnosti za danou prioritní oblast podpory);

-

později než 30 dnů od ukončení období realizace projektu, nejpozději však k 30. 4. 2016.

Uvedené vymezení časové způsobilosti nákladů je možné znázornit také graficky:

„A“ – je období realizace projektu. Zároveň je to období, v rámci něhož musí vzniknout všechny náklady projektu, pokud mají být z časového hlediska způsobilé. „B“ – je období, v rámci něhož musí být všechny náklady projektu (dle data jejich vzniku spadající do období „A“) uhrazeny, pokud mají být z časového hlediska způsobilé.

Body „1“, „2“, „3“ a „4“ představují krajní body (data), které časově vymezují období „A“ a „B“: „1“ – je datum, kdy byla schválena žádost o grant. „2“ – je datum začátku období realizace projektu (tedy 1. 4. 2015). „3“ – je datum ukončení období realizace projektu (tedy 31. 3. 2016). „4“ – je datum určené uplynutím 30 dnů po ukončení období realizace projektu (tedy 30 dnů od data „3“), nejpozději se ovšem může jednat o datum 30. 4. 2016. Časový úsek mezi body „2“ a „3“ vymezuje období „A“. Časový úsek mezi body „1“ a „4“ vymezuje období „B“.

23


K tomu, aby byl považován za způsobilý, musí být každý náklad uhrazený. Pokud vám je dodáno jakékoliv plnění určené k použití / ke spotřebě v rámci realizace projektu (např. pracovní pomůcky k terénním pracím), účetně vám vzniká náklad. Pokud ale za tuto dodávku nezaplatíte (zůstanete dodavateli dlužni), nemohlo by se z hlediska výše uvedených podmínek jednat o způsobilý náklad, i kdyby byly všechny ostatní podmínky způsobilosti splněny. To samé platí v případě, pokud by vám předmětné pracovní pomůcky dodavatel poskytl bezúplatně (jako nepeněžní dar).

b. Způsobilost DPH Daň z přidané hodnoty (dále DPH) je způsobilým nákladem, pokud dle platných právních předpisů organizaci z žádného titulu nevzniká možnost nárokovat její vrácení – samozřejmě za předpokladu, že podmínky způsobilosti jsou splněny u předmětného základu daně. Nezpůsobilost DPH zakládá již MOŽNOST nároku, a to bez ohledu na to, zda organizace tento nárok skutečně uplatní. Možnost nárokovat vrácení DPH vzniká zejména z titulu nároku na odpočet DPH na vstupu. V případě organizací, které nejsou plátci DPH, a nemají tedy možnost nárokovat odpočet DPH na vstupu, se předpokládá, že veškerá DPH, která je součástí nákladů projektu, je způsobilým nákladem. Organizace, které jsou plátci DPH, musí individuálně posoudit, zda jim v případě některých plánovaných nákladů vznikne možnost nároku na odpočet na vstupu (plně nebo částečně). Tuto možnost lze předpokládat zejména v případě, pokud budou v rámci projektu realizovány aktivity, které mají charakter ekonomické činnosti. Základní princip způsobilosti DPH je jednoduchý: Pokud máte možnost nárokovat si u některého projektového nákladu vrácení DPH u finančního úřadu (v plné nebo částečné výši), tak tuto nárokovatelnou částku DPH nemůžete deklarovat jako způsobilý náklad v rámci rozpočtu/vyúčtování projektu. Pozor! Uvedený princip způsobilosti platí, i když oprávněný nárok u finančního úřadu neuplatníte. Jakmile vám ze zákona vzniká nárok na vrácení DPH, tak DPH v této nárokovatelné výši není způsobilým nákladem projektu, a to ani v případě, kdy se rozhodnete, že o vrácení nebudete žádat.

c. Nezpůsobilé náklady Mezi nezpůsobilé náklady patří: a)

dluhy a rezervy na ztráty nebo dluhy, dlužné úroky;

b)

pokuty a penále, manka a škody;

c)

dary, poskytnuté příspěvky;

24


d)

příspěvky v naturáliích, s výjimkou dobrovolnické práce zařazené do projektu dle stanovených pravidel;

e)

cestovní náhrady ve výši přesahující minimální limity stanovené příslušnými právními předpisy, kapesné;

f)

pořízení nebo zhodnocení dlouhodobého majetku;

g)

odpisy dlouhodobého majetku;

h)

finanční leasing;

i)

pořízení zásob;

j)

bankovní poplatky nebo jiné finanční služby;

k)

správní poplatky;

l)

náklady na právní spory;

m)

kursové ztráty;

n)

daň z přidané hodnoty, u které organizaci vzniká možnost nárokovat její vrácení;

o)

daně, u kterých je organizace poplatníkem;

p)

náklady z veřejných zakázek, u kterých nebyly dodrženy podmínky dle Smlouvy o poskytnutí grantu.

V rámci projektu nejsou povoleny investiční výdaje; v projektu tedy nelze pořizovat ani zhodnocovat dlouhodobý majetek. Dlouhodobý majetek je vymezen příslušnými právními předpisy. Zjednodušeně jej lze definovat jako majetek s dobou použitelnosti přesahující jeden rok, jehož vstupní hodnota přesahuje limity stanovené účetní jednotkou (účetní jednotky většinou užívají limity dle zákona o daních z příjmů, tedy 40.000 Kč pro hmotný a 60.000 Kč pro nehmotný majetek).

d. Nepřímé projektové náklady Nepřímé projektové náklady jsou ty, které nesouvisí přímo s realizací projektových aktivit. Představují adekvátní poměrnou část z celkových nepřímých (režijních) nákladů organizace. Adekvátní poměr musí být určen transparentním způsobem tak, aby věrně odrážel poměr projektu k celkové činnosti organizace. Nepřímé (režijní) náklady organizace jsou vynaloženy k zajištění zázemí, které je nezbytné pro fungování organizace jako takové, a tedy nepřímo i pro realizaci projektu. Patří mezi ně zejména: -

Mzdy (případně fakturace) režijních pracovníků, tedy pracovníků ve vedení organizace a na dalších průřezových pozicích: účetnictví, personalistika, fundraising, PR, údržba, úklid apod.

-

Energie, nájem prostor (sloužících pro standardní provoz organizace), telefony, internet, poštovné, pojistné, příprava výroční zprávy, audit účetní závěrky apod.

Objem způsobilých nepřímých projektových nákladů je určen pomocí „fixní sazby“, která je stanovena dle standardizovaného postupu, zohledňujícího výše uvedené principy (viz část 4.4 této Příručky).

25


Pro nepřímé projektové náklady obecně platí všechna výše uvedená pravidla způsobilosti, tedy stejná pravidla jako pro přímé projektové náklady. Vzhledem k využití režimu „fixní sazby“ ovšem nepřímé projektové náklady nebude nutné prokazovat jednotlivými účetními doklady. Mezi nepřímé projektové náklady nemohou být zahrnuty žádné přímé projektové náklady.

26


2. Příprava projektu Pokud jste si již ověřili, že váš projektový záměr je vhodně tematicky zaměřený, jste oprávněným žadatelem v rámci programu (a stejně tak potenciální partneři) a máte představu o nákladech, které jsou v rámci programu způsobilé, je čas přistoupit k samotné formulaci projektu, na který chcete získat grantovou podporu z FNNO. V procesu přípravy projektu se na nás neváhejte v případě jakýchkoli nejasností obrátit (e-mailem či telefonicky; k dotazům můžete využít i semináře pro žadatele). Osobní konzultace projektových záměrů nemohou být v rámci FNNO poskytovány z důvodu rovného přístupu ke všem žadatelům, např. z hlediska místní dostupnosti.

2.1 Projekt Pro FNNO je projekt věcně, časově a nákladově vymezená změna původního stavu směřující k naplnění definovaného cíle. Pro názornost si lze projekt představit jako pohyb, kterým se chceme přesunout z pomyslného bodu A (neboli situace definované ve zdůvodnění projektu) do bodu B (neboli stavu po realizaci změny – naplnění cíle projektu). Tento proces je definovaný ve třech rovinách: - věcné – odkud kam a jak se chceme dostat, tedy JAK má vypadat ona změna a CO je pro to třeba udělat, - časové – KDY se máme vyskytovat v kterém bodě změny a KDY dosáhnout cílového bodu, - nákladové – ZA KOLIK se máme dostat z bodu A do bodu B při započtení všech nezbytných nákladů. Protože jde o změnu, při které je nutné jasně definovat výchozí stav a cíl, vymezit náklady, termíny i vykonávané činnosti, není projekt v tomto slova smyslu vhodný k pokrytí běžných provozních činností, ale hodí se výhradně k řešení jasně definovaných problémů, vyřešení absence některých činností, skokového zvýšení kvality činností apod. Projekt by měl být formulován stručně, jasně a výstižně. Zejména je nutné přesně vymezit logickou linii projektu (tedy posloupnost cílů, výstupů a aktivit), definovat a kvantifikovat cílové skupiny projektu, přehledně prezentovat výchozí situaci a závěry analýz, které byly provedeny v rámci přípravy projektu, a popsat způsob realizace projektu včetně potřebných financí, organizačního zajištění a udržitelnosti projektu.

27


Projektová žádost není slohové cvičení! Proto velice důkladně zvažujte, jaké informace a v jaké struktuře do žádosti uvedete. Snažte se na žádost stále dívat také z druhé strany – ze strany posuzovatele. Ptejte se, zda jsou uvedeny všechny informace důležité pro posouzení projektu, zda jsou logicky uspořádané a nejsou zbytečně květnaté. Přílišný rozsah textu žádosti může vést k tomu, že skutečně důležité informace zapadnou a nebudou mít vámi zamýšlený dopad. Nezapomínejte na to, že posuzovatel se o vaší organizaci a projektovém záměru dozví právě a jen to, co mu v žádosti sdělíte. Proto se na informace, které předkládáte v žádosti, snažte dívat s odstupem a přemýšlejte o tom, zda něco důležitého nechybí.

2.2 Logická linie projektu Logická linie projektu je klíčovou částí popisu projektu (projeví se v bodě 3. Popis projektu ve formuláři žádosti a v přílohách – analýza vnějšího a vnitřního prostředí organizace). Jde o logickou posloupnost DEFINOVANÁ POTŘEBA – CÍL – VÝSTUP – AKTIVITA a odpovídá na otázky: proč je třeba projekt realizovat (z prostředků FNNO), k jakému cíli realizace projektu směřuje, jaké konkrétní výstupy jsou třeba pro dosažení cíle a jaké aktivity k vytvoření výstupů povedou. Často se stává, že žadatelé přesně vědí, co všechno chtějí v rámci projektu realizovat (tedy že znají aktivity), a teprve následně se snaží nesourodým aktivitám vymyslet společného jmenovatele v podobě cíle a dalších charakteristik. Tento postup je nesprávný – vede k tomu, že je projekt celkově nekonzistentní a že žadatelé nejsou schopni formulovat cíl a výstupy projektu. Proto vždy doporučujme postupovat dle logické posloupnosti popsané výše.

2.2.1 Zdůvodnění projektu Zdůvodnění projektu (v žádosti bod 3.1 Zdůvodnění) má za cíl vysvětlit a odůvodnit potřebnost a nezbytnost realizace projektu. Zpravidla je zdůvodnění projektu postaveno na popisu současné situace v oblasti, kterou projekt řeší, a definování nedostatků/problémů/možností dalšího rozvoje. Toto zdůvodnění vychází buď ze znalosti konkrétní situace na základě zkušeností žadatele, a/nebo z provedených analýz. Důležité je, aby bylo zdůvodnění formulováno co možná nejkonkrétněji a nejobjektivněji a neopomíjelo žádný z důležitých aspektů a argumentů. I proto je v rámci projektu vyžadována analýza vnějšího prostředí (zejména konkurence a poptávky cílových skupin) a u aktivit zaměřených na posilování kapacit také analýza potřeb organizace. a) Analýza vnějšího prostředí organizace

Žadatel je požadavkem na zpracování analýzy potřebnosti realizace projektu veden k tomu, aby: -

na základě definování cílové skupiny prokázal, že má tato cílová skupina o plánované činnosti zájem a je ochotná v budoucnu nabízené služby využívat (analýza poptávky),

28


-

si udělal představu o činnostech, které v daném oboru a lokalitě realizují další organizace a které činnosti v daném oboru a lokalitě chybí (analýza konkurence). Žadatel si jejím prostřednictvím ověří, zda není jím plánovaná činnost nabízena v dostatečné kapacitě jinými subjekty, seznámí se se strukturou jejich nabídky a důkladně zváží potřebnost svého záměru.

Konkrétní podoba analýz závisí na charakteru činností, ke kterým se projekt váže. Nejčastěji je analýza poptávky realizována prostřednictvím komunikace s cílovou skupinou (dotazníkovým šetřením, řízenými rozhovory, anketami, informacemi od dalších poskytovatelů obdobných služeb o nedostatečnosti nabídky, velkém převisu poptávky apod.) a uvedením širšího kontextu (vývojových trendů v rámci cílové skupiny, vývojem jejích potřeb apod.). Analýza konkurence většinou zúročuje dlouhodobý přehled o situaci, kterou žadatel z titulu svého dlouhodobého působení v oboru má, je možné využít též strategické dokumenty (např. komunitní plány) nebo informace poskytnuté veřejnou správou, obsažené na internetu, zjištěné vlastním průzkumem nabídky. b) Analýza potřeb organizace

Pokud projekt obsahuje i aktivity na posílení kapacit organizace, je třeba prokázat i jejich potřebnost analýzou potřeb organizace. Podoba této analýzy je závislá na charakteru plánovaných aktivit zacílených na posílení kapacity – např. se může jednat o výstupy ze strategického plánování, kde byly identifikovány rozvojové příležitosti či nedostatky ve fungování organizace, o definování vzdělávacích potřeb pracovníků ve vztahu k výkonu jejich práce nebo k jejich administrativní a řídicí kapacitě apod. Je důležité, aby si na základě této analýzy posuzovatel udělal představu o situaci organizace, jejím fungování a potřebách ve vztahu k aktivitám projektu. Vzhledem k tomu, že v rámci FNNO může být podpořeno široké spektrum činností, je velmi obtížné stanovovat závaznou strukturu a rozsah analýz. Opět doporučujeme zejména dívat se na vámi předkládané informace pohledem posuzovatele a ptát se, zda je předkládaný obrázek výchozí situace jasný, přehledný, dostatečně přesvědčivý a maximálně objektivní. Nezapomínejte, že posuzovatelé jsou lidé z oboru – obecné problémy a trendy určitě znají, zajímá je ale konkrétní situace ve vazbě na předkládaný projekt.

2.2.2 Cíl projektu Již zmiňované zdůvodnění projektu popisuje současnou situaci a její nedostatky. Na druhé straně cíl projektu (v žádosti 3.2 Celkový cíl projektu) popisuje, k čemu realizací projektu žadatel směřuje. Je odpovědí na otázku, jakou pozitivní změnu chce žadatel projektem iniciovat.

2.2.3 Výstupy projektu Zatímco cíl je celkovým obrazem budoucí situace po realizaci projektu, projektové výstupy jsou dílčí součásti, na kterých je tato budoucí situace postavena. Souhrnný výčet výstupů by měl obsahovat vše, co je třeba zajistit k dosažení cíle projektu (v žádosti bod 3.6. Očekávaný dopad projektu, projektové výstupy).

29


Pro FNNO byly nadefinovány tzv. předdefinované výstupy, které jsou popsány v části 1.1.2 vždy ke každé prioritě, resp. podprioritě. Vycházejí z tematického zaměření jednotlivých prioritních oblastí a naplnění alespoň jednoho z nich se očekává od každého z podpořených projektů, vyloučené není ani využití více či dokonce všech předdefinovaných výstupů v rámci jednoho projektu. V případě, že je k dosažení cíle projektu potřebné zajistit jiné než předem definované výstupy, doplňuje je žadatel libovolným počtem volitelných výstupů. Výstupy projektu jsou natolik konkrétní, že je lze bez velké námahy kvantifikovat. To je velmi důležité jak pro žadatele při formulaci aktivit a vytváření rozpočtu projektu, tak i pro posuzovatele, který pouze na základě kvantifikovaných výstupů může posoudit efektivitu předkládaného projektu. Výstupy mají vedle kvantitativní také svoji kvalitativní stránku – i ta je důležitá pro hodnocení projektu, proto se vždy snažte konkrétní výstup rámcově popsat (např. u studií a publikací počet stran, barevnost tisku atd.).

Výstupy projektu provázejí žadatele celým procesem realizace projektu – jsou součástí žádosti o grant,

ale

stávají

se

také

součástí

smluvního

vztahu

mezi

konečným

příjemcem

a zprostředkovatelem a jejich dosahování je ověřováno v rámci předkládaných průběžných monitorovacích a závěrečných zpráv. Proto je nezbytně nutné, aby byly zvoleny a popsány reálně, dostatečně jasně a srozumitelně, aby byly kvantifikovány a měly jasně stanovený způsob dokladování.

2.2.4 Aktivity projektu a jejich popis Aktivity projektu jsou jednotlivé dílčí činnosti, které vedou k realizaci výstupů (ve formuláři žádosti bod 3.4 Aktivity a harmonogram a bod 4.1 Organizace a řízení projektu). Jedná se o procesy, nikoli o hmotné nebo nehmotné produkty (na rozdíl od výstupů). Na úrovni aktivit lze zcela přesně kvantifikovat vše potřebné (vstupy), co je nutné k dosažení výstupů. Proto je podrobné definování aktivit podkladem pro rozpočet projektu a také pro určení podílu a odpovědností jednotlivých pracovníků zapojených do realizace projektu. Z popisu aktivity by mělo být zcela zřejmé, CO je třeba k dosažení výstupů udělat, KDO to zajistí a v JAKÉM časovém horizontu. Proto je součástí popisu aktivity také stanovení časového rozmezí její realizace. U každé aktivity kvantifikujte cílovou skupinu a uveďte způsob doložení realizace této aktivity = výstup, k jehož vytvoření aktivita přispívá. Často opomíjenou, ale velmi důležitou součástí popisu aktivity je určení, kdo se na realizaci dané aktivity nebo její části podílí. Podstatné je uvést, kdo z realizačního týmu bude do realizace aktivity zapojen a v jakém rozsahu i zda se na aktivitě podílí partner projektu / spolupracující subjekt či externí dodavatel a v jakém rozsahu. Při zapojení dodavatelů je potřeba uvědomit si, že prostředky FNNO podléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek, tudíž je nezbytnou součástí aktivit i proces výběru dodavatele.

30


Nezapomeňte – každá aktivita musí vést k nějakému výstupu! Pozor – skutečnost, že bude nějaká činnost realizována dodavatelsky, vás nezbavuje povinnosti ji v popisu aktivity důkladně zdůvodnit. Bez důkladné specifikace nebude možné posoudit její finanční náročnost, a vystavujete se tak riziku krácení prostředků. Obdobně také v případě nedostatečného popisu zapojení partnerů.

2.3 Cílová skupina projektu Popis cílové skupiny projektu by měl podat přesnou a jednoduchou informaci o tom, komu je projekt určen, na koho je zaměřen a co mu přináší (v žádosti bod 3.3. Cílová skupina a její potřeby včetně popisu v bodě Přínos projektu pro cílovou skupinu). Nezbytné je popsat cílovou skupinu minimálně v těchto aspektech: -

definice cílové skupiny – jde o jednoduchou charakteristiku cílové skupiny (např. žáci ZŠ, pracovníci úřadu, NNO apod.);

-

kvantifikace cílové skupiny – určuje velikost cílové skupiny vyjádřenou počtem jedinců, přesnost se bude lišit dle velikosti a zaměření projektu;

-

potřeby cílové skupiny – můžou být shrnutím analýzy poptávky, odůvodňují zaměření projektu a jeho potřebnost vzhledem k aktuální situaci cílové skupiny;

-

přínos pro cílovou skupinu – vysvětluje, jak realizace projektu přispěje k naplňování výše definovaných potřeb cílové skupiny, jak zlepší její situaci.

2.4 Udržitelnost projektu I když není udržitelnost projektových výstupů a pokračování aktivit po ukončení financování z FNNO vyžadována a kontrolována, schopnost zajistit udržitelnost je znakem efektivního projektového plánování, které zvýší žadateli šanci na podporu jeho projektu. Proto by žadatelé už během sestavování projektu měli zvážit, jak zajistí udržitelnost projektových výstupů a aktivit po ukončení realizace financování z FNNO. Specifikaci aktivit a projektových výstupů, které povedou k udržitelnosti projektu, musí žadatel uvést ve formuláři žádosti (bod 3.8. Udržitelnost projektu). Zde mimo jiné popíše, jak plánuje zajistit financování těchto aktivit po ukončení financování z FNNO, zda bude projekt po ukončení podpory z FNNO financován ze soukromých zdrojů, z výnosů projektu či z jiných zdrojů. Dále uvádí, zda bude zachována či případně dále rozvíjena spolupráce s partnery.

2.5 Horizontální témata a oblasti zvláštního zájmu Specifickou součástí projektových žádostí pro financování z EHP fondů jsou Horizontální témata a oblasti zvláštního zájmu.

31


2.5.1 Horizontální témata Horizontální témata jsou průřezové oblasti, které se prolínají celým programem FNNO. Všechna opatření financovaná z EHP a Norských fondů 2009–2014 musí být založena na zásadách dobré správy věcí veřejných, udržitelného rozvoje a rovných příležitostí. Součástí formuláře žádosti o poskytnutí grantu je popis vztahu projektu k naplňování horizontálních témat. V bodech 6.1 až 6.3 formuláře žádosti, Horizontální témata, žadatel uvede, zda projekt má neutrální/pozitivní dopad vzhledem k vymezeným horizontálním tématům. Očekává se pozitivní dopad nebo minimálně neutrální dopad (tzn. projekt nemá negativní dopad). V případě pozitivního dopadu na danou oblast žadatel uvádí konkrétní činnosti, které budou v projektu realizovány, konkrétní výstupy a posun oproti stávající situaci. Naplňování těchto činností bude monitorováno a kontrolováno v průběhu implementace projektu. a) Zásady dobré správy

Zásady dobré správy zahrnují těchto šest prvků: odpovědnost, transparentnost, zastoupení, rovnost, vláda práva, schopnost reagovat na lidské potřeby. Žadatel musí zejména vysvětlit, jak projekt zohledňuje následující otázky:  Jak projekt zlepšuje účast občanské společnosti v rozhodovacích procesech?  Jakým způsobem je v rámci projektu řešena otázka odpovědnosti vůči těm, na něž má projekt vliv?  Přistupuje projekt aktivně k prevenci a nakládání s korupcí?  Jakým způsobem bylo na straně žadatele rozhodnuto, že projekt naplňuje skutečné potřeby? Žádný předložený projekt, který je jakýmkoli způsobem v rozporu se zásadami dobré správy, nebude podpořen. b) Udržitelný rozvoj

Udržitelný rozvoj je ucelený koncept, který zahrnuje všechny lidské činnosti až po místní úroveň a: -

jehož cílem je zkvalitnění života jak současné generace, tak generací budoucích, bude ochráněna kapacita Země a podporován život v jeho veškeré rozmanitosti,

-

je založen na demokracii, vládě práva a respektu základních práv zahrnujících svobodu, rovné příležitosti a kulturní rozmanitost,

-

podporuje vysokou hladinu zaměstnanosti v ekonomice, jejíž síla je založena na vzdělání, inovaci, sociální a územní soudržnosti a ochraně lidského zdraví a životního prostředí.

Udržitelný rozvoj má tři pilíře: environmentální, ekonomický a sociální. aa) Environmentální rozměr

32


Žadatel uvádí, zda projekt má nebo nemá kladný dopad na životní prostředí a jak jsou klíčové environmentální aspekty zváženy. Žadatel bere v potaz následující otázky:  Do jaké míry navržený projekt snižuje nebo předchází vypouštění trvale toxických znečisťujících látek a skleníkových plynů?  Je výsledkem projektu obnova přírodních zdrojů nebo zachování stávajících přírodních zdrojů?  Je výsledkem projektu snížení používání energie z fosilních paliv?  Má realizace projektu pozitivní dopad na přírodní biotopy a biodiverzitu, případně zachovává původní druhovou pestrost v místě působnosti projektu? bb) Ekonomický rozměr S ohledem na ekonomický rozměr je důležité rozpoznat udržitelné ekonomické hybatele, které projekt ovlivňují, a určit, zda projekt samotný nějakým způsobem přispívá nebo nepřispívá k zavedení ekonomických nástrojů udržitelného rozvoje. Ekonomická udržitelnost týkající se zajištění zdrojů a financování udržení výsledků projektu je součástí celkové ekonomické proveditelnosti projektu.  Zavádí nebo posiluje projekt finanční nástroje zajišťující ochranu přírodních procesů (ekosystémových služeb)?  Byly vzaty v úvahu náklady (vzniklé realizací projektu) všech dopadů na ekosystém (přírodní procesy)?  Jsou všechny finanční nástroje projektu udržitelné, tj. neovlivňují negativně kvalitu životního prostředí a sociální aspekty života společnosti? cc) Sociální rozměr Sociální otázky vztahující se k udržitelnému rozvoji zahrnují vzdělanost a chování obyvatelstva, jeho zdraví a řízení integrovaného udržitelného rozvoje. Jiné části sociálního rozměru se vztahují k dalším horizontálním tématům, zásadám dobré správy a rovnosti příležitostí.  Jak projekt přispívá k tomu, aby veřejnost lépe porozuměla problematice oblasti udržitelného rozvoje?  Jak projekt ovlivňuje pozitivní udržitelné chování obyvatelstva?  Má realizace projektu pozitivní dopad na zdraví obyvatel?  Jak projekt přispívá k integrovanější politice, plánování a řízení v oblasti udržitelného rozvoje? Žádný předložený projekt, který je jakýmkoli způsobem v rozporu se zásadami udržitelného rozvoje, nebude podpořen.

33


c) Rovnost příležitostí

Rovnost příležitostí je neoddělitelně spjata s ostatními horizontálními tématy. Obecně nelze udržitelného rozvoje dosáhnout bez rovnosti příležitostí. Pokud jde o EHP a Norské fondy, donoři chápou výraz „rovnost příležitostí“ následovně: „Všichni lidé mohou svobodně rozvíjet vlastní schopnosti a vybírat si bez omezení, která jsou založena na striktně vymezených rolích žen a mužů. Rozdíly v chování, aspirace a potřeby žen a mužů jsou rovnou měrou zvažovány, hodnoceny a podporovány.“ Zavádění rovnosti příležitostí vyžaduje naprosto rovné zastoupení a účast mužů a žen v ekonomice, rozhodovacích procesech, stejně jako ve společenském, kulturním a občanském životě. Jedině touto cestou mohou muži a ženy rozvinout plně své schopnosti. To předpokládá spravedlivé rozdělení zdrojů mezi muže a ženy, přerozdělení moci, péče o děti a osvobození od násilí založeného na různosti pohlaví. Žadatel musí zejména popsat: 

Jak projekt zohledňuje specifické potřeby a podmínky žen a mužů?



Jak projekt zohledňuje minulé zkušenosti a/nebo současné aktivity související s rovností příležitostí v ČR?



Jak projekt zohledňuje problémy a cíle rovnosti příležitostí související s projektem?



Jak projekt podporuje účast žen v projektu?



Jak projekt snižuje sociální vyčleňování žen?



Jak projekt posiluje sociální práva a/nebo přispívá k účasti žen na občanském životě?

Žádosti o projekt se sklony k diskriminaci pohlaví a ty, které mohou přispívat k posilování existující nerovnosti pohlaví, budou zamítnuty.

2.5.2 Oblasti zvláštního zájmu Konkrétním zájmem EHP a Norských fondů 2009–2014, respektive programu FNNO, je podpora projektů, jež mají širší společenský dopad, zejména těch, které tlumí ústní a písemné projevy podněcující nenávist (hate speech) v kybernetickém prostoru, extremismus, rasovou nenávist, xenofobii, antisemitismus a homofobii, které podporují toleranci a multikulturní porozumění, rovnost pohlaví a zapojení marginalizovaných skupin včetně Romů a které přispívají k rovnosti příležitostí a potlačují sexuální obtěžování, násilí na ženách a obchodování s lidmi. Tato témata byla začleněná do programu FNNO na různých úrovních: 1. Jako klíčové cíle v rámci jednotlivých prioritních oblastí (I. – III.) – žadatel vybírá a přiřazuje v bodě 3.6 formuláře žádosti hodnoty odpovídající dopadu projektu v rámci Předdefinovaných programových indikátorů a Předdefinovaných projektových výstupů (kap. 1.9.5 Příručky).

34


2. Ve všech projektech jako tzv. oblasti zvláštního zájmu – žadatel se k jednotlivým oblastem vyjádří dle míry relevance k dopadům jeho projektu v žádosti (body 6.4 až 6.9). Žadatel se k jednotlivým oblastem vyjadřuje dle míry relevance dopadů svého projektu následujícím způsobem: ANO (pozitivní dopad, projekt obsahuje prvky, které jsou v uvedené oblasti přínosem) / NE (projekt má neutrální dopad, to znamená, že není na danou oblast zaměřen, ale dopad projektu není vyloženě negativní) / VÝZNAMNĚ (projekt je na danou oblast přímo zaměřen a jeho výstupy předpokládají záměrný prospěch pro dané cílové skupiny). Žadatel svůj výběr přínosu zdůvodní. Zprostředkovatel FNNO bude sledovat tyto oblasti zvláštního zájmu v průběhu celého projektového cyklu, počínaje hodnocením žádostí a výběrem projektů, v průběhu implementace podpořených projektů a v rámci jejich vyhodnocení. a) Sociální inkluze Romů 

Jak projekt prosazuje a podporuje integraci Romů?



Jak konkrétně projekt podporuje začleňování Romů, jejich základní práva, rovný přístup, posílení postavení Romů, boj proti diskriminaci?

b) Eliminace projevů podněcující nenávist (hate speech) v kybernetickém prostoru



Jak projekt přispívá k boji proti šíření, podněcování a podporování jakýchkoli projevů nenávisti (xenofobie, intolerance a různých forem diskriminace) v kybernetickém prostoru?



Jsou skupiny, které byly vystaveny nenávistným projevům v kybernetickém prostoru, primární cílovou skupinou projektu?

c) Boj proti extrémismu, rasové nenávisti, xenofobii, antisemitismu a homofobii



Jak konkrétně projekt přispívá k boji proti extremismu, rasové nenávisti, xenofobii, antisemitismu a homofobii?



Jsou osoby, jejichž lidská práva byla porušována nebo které byly diskriminovány, primární cílovou skupinou projektu?

d) Podpora tolerance a multikulturní porozumění a zapojení marginalizovaných skupin



Jak projekt prosazuje a podporuje integraci menšin do většinové společnosti?



Jsou menšiny (jiné než Romové) primární cílovou skupinou projektu?

e) Boj proti korupci



Jak projekt přispívá k účinnému boji proti korupčním praktikám (jejich rozeznávání a potírání)?



Jak

projekt

přispívá

k lepšímu

přístupu

veřejnosti

k informacím

a/nebo

lepší

transparentnosti? f) Rovnost příležitostí a potlačení sexuálního obtěžování, násilí na ženách a obchodování s lidmi

35




Jak projekt podporuje aktivity zaměřené na zvyšování povědomí a kampaně posilující postavení žen?



Jak projekt podporuje aktivity zaměřené na zvyšování povědomí a kampaně v oblasti prevence a řešení násilí na ženách?



Jak projekt přispívá k účasti žen na rozhodovacích procesech jak na politické, tak na ekonomické úrovni?

36


3. Vyplnění žádosti v aplikaci Grantys Žádost je vyplňována prostřednictvím on-line formuláře webové databáze Grantys na adrese http://www.grantys.cz a současně je podávána v elektronické verzi v systému Grantys a v písemné podobě podepsaná zástupcem statutárního orgánu žadatele. Shoda elektronické a tištěné verze je nutnou formální náležitostí žádosti.

3.1.

Přístup a přihlášení do systému Grantys

Žadatel musí být pro vyplnění formuláře zaregistrován do systému Grantys, proto si v něm vytvoří uživatelský účet platný na základě IČO organizace. Pokud bude žádat opakovaně, využívá stále stejný uživatelský účet. Registrace je platná pro celou organizaci – každý subjekt se do systému Grantys registruje jen jednou, i kdyby podával více žádostí. Všichni pracovníci téhož žadatele, kteří budou webovou databázi Grantys používat, mají stejné přihlašovací údaje (přihlašovací jméno a heslo).

3.1.1 Organizace registrovaná v systému Grantys Pokud už žadatel má zřízený uživatelský účet v systému Grantys (případně i přístupové údaje k němu) z dřívější doby (protože v minulosti žádal u Nadace Partnerství nebo Nadace OKD nebo v jiném programu), využije tuto registraci i pro žádost do FNNO a přihlásí se obvyklým způsobem zadáním přihlašovacího jména (zpravidla IČO) a hesla dle registračního e-mailu odeslaného systémem v době první registrace, případně při obnovení registračních údajů. Jestliže si žadatel existencí registrace své organizace není jistý, postupuje následujícím způsobem. Na webové stránce systému http://www.grantys.cz zvolí žadatel možnost Zapomenuté heslo a zadá IČO a tlačítkem Pokračovat aktivuje vyhledávání. Pokud již organizace byla v systému Grantys zaregistrována, nabídne systém zaslání přístupových údajů na některou ze zaregistrovaných e-mailových adres (stejným způsobem se postupuje, pokud žadatel heslo ztratí). Nejsou-li zaregistrované kontakty již aktuální, vyžádá si žadatel jejich aktualizaci prostřednictvím kontaktů na správce systému, uvedených na webové stránce.

3.1.2 Nový uživatel Pokud systém dle zadaného IČO nenajde odpovídající záznam, znamená to, že žadatel v systému dosud není registrován a musí se zaregistrovat. V nabízeném formuláři vyplní žadatel název subjektu, IČO a pouze jednu platnou e-mailovou adresu, na kterou budou doručeny přihlašovací údaje. Ostatní údaje může vyplnit později, nejpozději však před odesláním finalizované žádosti o poskytnutí grantu.

3.2 Základní pravidla práce v systému Po přihlášení do systému Grantys se uživateli zobrazí úvodní stránka, na kterou se později může vrátit kliknutím na logo Grantys vlevo nahoře. Po odhlášení pak v systému zůstávají uložena všechna data,

37


která byla předtím odeslána na server (pomocí odkazu Uložit nebo po dokončení žádosti odkazem Odeslat). To znamená, že Grantys umožňuje uložení rozpracovaných dat (žádostí); po novém přihlášení je možné v práci pokračovat. Při práci v systému Grantys je potřeba rozpracovanou žádost pravidelně ukládat. Systém sice udržuje uživatele přihlášené poměrně dlouho (až pět hodin od poslední aktivity), může však dojít k odhlášení (např. při technických problémech s připojením) a následné ztrátě neuložených dat.

3.3 Postup vyplnění žádosti Na úvodní stránce systému Grantys jsou sekce Organizace, Lidé a Projekty. Všechny sekce jsou uspořádány obdobně. Sekce Organizace se zobrazuje jako jediná položka s informacemi o žadatelské organizaci, další sekce mohou obsahovat více položek (dle počtu rozpracovaných či podaných projektů a uvedených uživatelů organizace) a každou z položek je možné otevřít odkazem Detail (vpravo). Detailní pohled obsahuje přehled údajů k danému záznamu (organizace, osoba nebo projekt). Kvůli přehlednosti stránky se formulářová pole zobrazují zkrácená, najetím myší nad příslušné pole se zobrazí celý text. Kliknutím do příslušného pole lze provést úpravy daného pole. Pomocí odkazů lze jít více do hloubky (např. z detailu organizace na detail adresy nebo z detailu projektu na vložení příloh).

3.3.1 Organizace V sekci Organizace žadatel vyplní údaje o organizaci. Vždy je nutné zadat alespoň adresu sídla; pokud chce žadatel zasílat poštu na jinou adresu, uvede tuto druhou adresu jako poštovní. Pokud už žadatel měl zřízený uživatelský účet v systému Grantys z minulosti, musí zkontrolovat aktuálnost údajů a případně je upravit. Žádost (i všechny vaše ostatní údaje v systému Grantys) si může otevřít kdokoliv, komu sdělíte přihlašovací jméno a heslo, na žádosti tak může pracovat více osob současně. Musí se však dohodnout, aby nepracovaly na stejné stránce. Pokud by se tak stalo, mohly by některé již uložené úpravy být přepsány úpravami uloženými později, takže byste o část vykonané práce přišli. Stránkou se v tomto případě rozumí každá jednotlivá část, která se dá samostatně uložit – např. sekce Základní popis a Rozšířený popis jsou dvě různé stránky.

3.3.2 Lidé V sekci Lidé musí žadatel zaevidovat osobu, na kterou je možné se obracet ve věcech týkajících se projektu, a její kontaktní údaje. Není žádoucí, aby zde žadatel uváděl oficiální osobu za organizaci (statutárního zástupce), pokud tato není současně koordinátorem přípravy a následného řízení projektu. Veškerá elektronická komunikace ohledně projektu včetně výzvy k doplnění žádosti v rámci kontroly formálních náležitostí a výsledku hodnoticího procesu i následné realizace projektu probíhá prostřednictvím Projektového e-mailu.

38


Pro jednu organizaci lze zaregistrovat více osob, jako kontaktní osobu projektu však žadatel volí jen jednu z nich. Ve formuláři žádosti si pak tuto osobu vybere jako kontaktní osobu pro příslušný projekt. Důležité však je, aby byla v žádosti (v poli Projektový e-mail) uvedena shodná e-mailová adresa na kontaktní osobu nebo jiná adresa, kterou uvedená kontaktní osoba používá.

3.3.3 Projekty Odkazem Podat novou žádost na úvodní stránce se žadatel dostane na seznam aktuálních grantových výzev, kliknutím na název příslušné Výzvy otevře formulář žádosti. Pro každou Prioritní oblast programu i podprioritu (v případě Prioritní oblasti I.) je samostatný formulář. Žadatel volí formulář žádosti (a tedy Výzvu z nabídky) té prioritní oblasti programu či podpriority v případě Prioritní oblasti I, ke které se jeho projekt vztahuje. Po prvním načtení formuláře žádosti je nutné vyplnit alespoň název projektu a projektový (kontaktní) e-mail – od tohoto okamžiku je možné žádost uložit a později se k ní vrátit. Režim, ve kterém se editují a vpisují texty do základního formuláře žádosti, se označuje jako tzv. režim editace. Uložením formuláře se žadatel dostane na stránku s detailním zobrazením uloženého projektu (tzv. detail projektu). Dále je v sekci Projekty přehled všech projektů žadatele – od rozpracovaných žádostí až po uzavřené, dříve realizované projekty. Kliknutím na řádek projektu se žadatel znovu dostane na stránku s detailním zobrazením dříve založeného projektu. Kvůli přehlednosti se pole formuláře zobrazují zkrácená, celý text se zobrazí po najetí myší na pole. Kliknutím do pole se otevře stránka, kde je možné příslušnou část žádosti upravovat. Žádost má tyto části (dostupné z detailu projektu kliknutím na kterékoliv z polí, jež do ní patří): -

formulář žádosti – po vyplnění a uložení základních informací o projektu (např. název a anotace) se zpřístupní Rozšířený popis projektu, sekce Přílohy atd.,

-

tabulka Souhrn rozpočtu (v sekci Finance) – žadatel v tabulce uvede následující sumární hodnoty, které zkopíruje z finálního rozpočtu projektu (který je povinnou přílohou žádosti): o

způsobilé náklady projektu do sloupce Celková částka,

o

požadovaná výše grantu do sloupce Požadovaná částka.

3.3.4 Vložení příloh do systému Grantys Přílohy v elektronické formě (viz seznam v kapitole 7 této Příručky) se vkládají do systému Grantys odkazem přidat v řádku Soubory nebo Přílohy na stránkách jednotlivých sekcí (Organizace, Projekty). Po kliknutí na odkaz se otevře dialog pro vložení souboru z počítače žadatele. Vícestránkové dokumenty se vkládají vždy jako jeden soubor. Přílohy, které mají povahu oficiálního dokumentu, žadatel naskenuje a vloží do systému Grantys v požadovaném formátu (název souboru musí být shodný s názvem přílohy uvedeným v kap. 7 této Příručky). Přílohy vztahující se k organizaci se vkládají do souborů na stránce Organizace:

39


-

doklad o právní subjektivitě žadatele (stanovy, statut nebo jiný zakládací dokument)1;

-

doklad o provedené transformaci žadatele (je-li relevantní)2;

-

úplná výroční zpráva / ekvivalent organizace za rok 2013 obsahující přehled aktivit a hospodaření dle účetní závěrky organizace.

Přílohy vztahující se přímo k projektu (všechny povinné přílohy) se vkládají do sekce Další informace, oddíl Přílohy na stránce projektu. Struktura formuláře, pomocí něhož se soubory k projektu vkládají, je o něco složitější, než tomu je v případě souborů vkládaných na stránce Organizace. Žadateli se zobrazí také zaškrtávací pole Veřejné a textové pole Popis. Jde o pole určená pro administraci podpořených projektů a žadatel je ignoruje. Odpovídající název přílohy v souladu s kap. 7 je však i pro žadatele povinné pole. Velikost jednotlivého souboru je omezena na cca 4 MB, větší přílohy Grantys neumožní vložit. Počet přiložených souborů není omezen, ale s ohledem na možnost posouzení nedoporučujeme vkládat velké množství nevyžádaných příloh. Souhrnný seznam povinných příloh k žádosti o poskytnutí grantu je uveden v tabulce v kapitole 7.2 této Příručky. Jejich popis je uveden v kapitole 7.1 této Příručky.

3.3.5 Vyplnění Anotace v anglickém jazyce a Popis partnerství Jedním z úvodních polí v rozšířeném popisu najde žadatel poměrně specificky definované pole Anotace v anglickém jazyce. Žadatel postupuje při jeho vyplnění dle modré nápovědy, která se zobrazí pod vyplňovaným polem v režimu editace. Jeho obsah je následující: Why is the project needed? (describe current problems /challenges) What is the objective of the project? What is the project expected to achieve? (describe project outcome) How will the project address these challenges? (the project outputs) Who is expected to benefit? (the target groups) Donor partner and role of partner: What will the partnership achieve? Žadatel projekt popíše stručně ale výstižně volným textem v anglickém jazyce na základě návodných otázek. Tyto otázky jsou uvedeny v anglickém jazyce a slouží pouze jako osnova. Text má mít podobu

1

V případě, že došlo ke změně právní formy neziskové organizace, předloží „původní“ verzi i „novou“ verzi (rozumí se

statut, stanovy nebo jiný zakládací dokument žadatele před změnou a po změně právní formy organizace). 2

V případě, že se nezisková organizace transformovala, předloží rozhodnutí o změně právní formy – zápis ve formě notářského zápisu a zápis změny právní formy.

40


souvislého textu, ne pouze jednotlivých odpovědí. Maximální délka textu je 1000 znaků včetně mezer. Druhým polem, které je nutno specificky vyplnit, je Partneři projektu - popis partnerství umístěné ve formuláři Grantys pod poslední aktivitou. Žadatel jej vyplní v souladu s pokyny v nápovědě. Jde o krátké shrnutí očekávaných přínosů konkrétního partnera a jeho role v projektu. Pokud je projekt realizován ve spolupráci s více partnery, je nutno tyto informace v textu zohlednit a přizpůsobit odpovědi. Také zde jsou uvedeny návodné otázky. Jejich souhrn je uveden zde: Jaký bude praktický a odborný přínos partnera pro realizaci projektu? Jak přispěje partnerská spolupráce k naplnění vytčených cílů a výstupů projektu? Jakým (konkrétním) způsobem přispěje partnerská spolupráce k rozvoji bilaterálních vztahů? Očekáváte další přínos partnerství nad rámec projektu? (například setkávání klíčových subjektů, mezinárodní spolupráci v dané oblasti, šíření dobré praxe, apod.?) Pole vyplní žadatel v českém jazyce volnou formou se zahrnutím odpovědí na návodné otázky. Maximální délka textu je 500 znaků včetně mezer.

3.3.6 Vyplnění místa realizace projektu V sekci Další informace vyplňuje žadatel kromě části Přílohy ještě jedno relevantní pole, a to Místo. Kliknutím na odkaz přidat se otevře stránka, kam žadatel vyplní podle uvedeného návodu geografické umístění projektu. Pokyny pro vyplnění pole Místo (kraj/NUTS 2/místo) a Rozsahu působnosti V rámci procesu výběru projektů k podpoře bude bráno v potaz i regionální hledisko (regiony NUTS II) a potřeby daného regionu. Ve formuláři žádosti o poskytnutí grantu je proto nutné vyplnit umístění projektu. V části Místo zvolte odkaz přidat. Podle místa jeho realizace zadejte příslušné PSČ a vyberte obci z nabízeného seznamu. V případech, kdy realizace projektu bude probíhat na více místech, je žadatel povinen zvolit dominantní obec (tedy obec, ve které probíhá největší část realizace projektu). Na obec je napojen kraj a NUTS, které se automaticky vygenerují až do tištěné verze formuláře žádosti. Při vymezení Rozsahu působnosti vybírejte možnost Stát pouze v případě, že předložený projekt má celorepublikovou působnost.

3.3.7 Vyplňování výstupů a předdefinovaných indikátorů v žádosti Pole předdefinovaných programových indikátorů a předdefinovaných projektových výstupů navazují na popis aktivit projektu. Žadatel je v žádosti v systému Grantys vyplní stejně jako ostatní pole žádosti v režimu editace projektu. V žádosti jsou jednotlivá pole řazena za sebou (začínají za polem Partner 4 – země původu), avšak při exportu žádosti do PDF se vyplněná data exportují do přehledné tabulky.

41


Orientaci v jednotlivých kolonkách usnadňuje nápověda v zelených otaznících u názvu pole v detailu projektu a modrý text pod vyplňovaným polem v režimu editace. Pole předdefinovaných programových indikátorů – žadatel pouze zaškrtnutím (ANO) nebo ponecháním volného pole (NE) označí indikátor, kterému projekt svým zacílením a náplní odpovídá. V souladu s cíli projektu žadatel označuje jeden nebo více programových indikátorů. Obecně formulované indikátory navazují dále na výstupy projektu, které žadatel vyplňuje v následujících krocích. Žadatel vyplňuje všechny předdefinované projektové výstupy (alespoň jeden) – počet/způsob doložení/související aktivita. Níže, v poli s názvem Volitelné projektové výstupy (tabulka), pak definuje případně další „volitelné“ výstupy, které vzniknou na základě realizace jednotlivých aktivit projektu. Tyto Volitelné projektové výstupy jsou naopak již v žádosti nastaveny ve formátu tabulky. Žadatel ji otevře pouze z režimu detailu projektu, a to po uložení editované části (stejně jako všechny tabulky a sekce Finance nebo Přílohy). Jak na „neviditelné“ tabulky On-line formulář žádosti obsahuje celkem tři tabulková pole, která však nejsou viditelná do chvíle, než je otevřete k editaci. Pro všechny platí, stejně jako pro část Finance nebo Přílohy, že se název pole jako takový zobrazí až v režimu detail projektu. Uvedená pole mají za názvem text „(tabulka)“ a jedná se o Zkušenosti s projektovým řízením, Volitelné projektové výstupy a Rizika a návrh na jejich odstranění. Na první pohled jde v detailu projektu o jednoduché pole, ale po kliknutí do něj se otevře v režimu editace do té doby skrytá tabulka. Poté, co do ní vyplníte nějaké údaje, bude se vám napříště i v detailu projektu zobrazovat jako tabulka a nepřehlédnete ji. Téměř na konci Rozšířeného popisu ve formuláři žádosti vyplňuje žadatel Plán publicity. Hned pod ním je pole Kalendář akcí. Toto pole je určeno výhradně podpořeným projektům a žadatel je nevyplňuje.

3.4 Finalizace a tisk žádosti v systému Grantys Po vyplnění všech povinných polí formuláře žádosti o poskytnutí grantu (systém nekontroluje, zda je žádost kompletní, proto je potřeba zkontrolovat úplnost žádosti, zejména rozpočet a rozšířený popis) a vložení všech povinných příloh žadatel žádost odešle kliknutím na odkaz Odeslat žádost do nadace, který je na konci stránky žádosti. Po odeslání se žádost automaticky převede do stavu odeslaný a žadateli již není umožněno ji měnit. Finalizaci žádosti a její odeslání v systému Grantys je nutno dokončit do termínu uzávěrky pro příjem žádostí (je uvedený ve Výzvě). Po tomto termínu již systém Grantys neumožní žádost finalizovat a taková žádost je automaticky vyřazena z hodnocení.

42


Po finalizaci žádosti v systému Grantys žadatel kliknutím na odkaz Stáhnout jako pdf na konci elektronického formuláře vygeneruje soubor se žádostí s unikátním kódem ve formátu PDF. Žadatel poté žádost jednou vytiskne (elektronická verze žádosti musí být obsahově přesně shodná s vytištěnou verzí, žadatel tedy žádost tiskne výhradně po finalizaci formuláře v systému Grantys, nejlépe až po jejím odeslání v systému Grantys, aby předešel odchylkám mezi tištěnou, PDF a on-line verzí žádosti). Tohoto odkazu pro stažení žádosti do PDF může žadatel využít i v průběhu přípravy žádosti pro ověření, zda vyplnil všechna pole žádosti a opravu případných chyb. Další podmínky podání žádosti jsou popsány v kapitole 7. této Příručky. Pro každou Výzvu je nutné založit v systému Grantys novou žádost, nelze použít šablonu z předcházející Výzvy. Pokud byla žádost v systému Grantys odeslána, nemůžete ji už měnit. Nicméně pokud ještě neproběhla grantová uzávěrka, můžete požádat (nejlépe telefonicky) pracovníky zprostředkovatele (viz kontakty ve Výzvě) o navrácení žádosti do stavu rozepsaná. Platí však stále pravidlo, že elektronická verze žádosti musí být obsahově shodná s vytištěnou verzí (to znamená, že po přepracování žádosti v systému Grantys je nutno provést její export do PDF a tisk znovu). Nezapomeňte žádost po úpravě nebo doplnění znovu odeslat v systému Grantys a do obálky se zbývajícími částmi vložit aktuální verzi tištěné žádosti. To, že vaše žádost po odeslání v systému Grantys přejde automaticky do stavu odeslaná, neznamená, že úspěšně prošla hodnocením oprávněnosti a formálních náležitostí. Tato hodnocení nejsou prováděna automaticky systémem Grantys, provádí je pracovníci zprostředkovatele.

3.4.1 Stavy projektu V poli Stav (ve formuláři žádosti hned v úvodu) může žadatel zjistit, v jaké části grantového procesu se projekt momentálně nachází. Jsou možné tyto stavy: -

Rozepsaný – jedná se o rozpracovanou žádost, která ještě nebyla v systému Grantys finalizována a odeslána.

-

Odeslaný – žadatel potvrdil úplnost žádosti a odeslal ji v systému Grantys k posouzení, zprostředkovatel ještě nepotvrdil její přijetí.

-

Přijatá žádost – dostane číslo (registrační kód) a bude postoupena k hodnocení (viz kapitola 10 této Příručky).

-

Podpořený – projekt, který prošel úspěšně celým procesem hodnocení a byl podpořen. Tento stav také označuje projekty v průběhu jejich realizace.

-

Zamítnutý – projekt, který nebyl podpořen.

-

Uzavřený – podpořený projekt po úspěšném ukončení realizace.

43


4. Rozpočet projektu 4.1 Základní pokyny, velikost projektu 4.1.1 Formulář rozpočtu projektu Rozpočet projektu (dále „rozpočet“) je potřeba vypracovat mimo systém Grantys dle stanoveného formuláře a následujících pokynů. Formulář rozpočtu je soubor ve formátu MS Excel, který je k dispozici ve dvou verzích, nazvaných: -

Rozpocet_2vyzva_G.xlsm

-

Rozpocet_2vyzva_G_DPH.xlsm

Formulář „Rozpocet_2vyzva_G_DPH.xlsm“ má být použit pouze v případě, kdy alespoň jeden ze zapojených subjektů (žadatel nebo kterýkoliv z partnerů) je plátcem daně z přidané hodnoty (DPH) a tento subjekt zároveň předpokládá, že alespoň u jednoho nákladu zařazeného do rozpočtu mu bude, v souladu s platnými právními předpisy, vznikat možnost nárokovat vrácení DPH (viz pokyny k způsobilosti DPH, část 1.2.4 Příručky). Ve všech ostatních případech má být použit formulář „Rozpocet_2vyzva_G.xlsm“. Verze se liší pouze strukturou listu R2, ve které jsou v případě verze „Rozpocet_2vyzva_G_DPH.xlsm“ přidány dva sloupce – k vyjádření nároku na vrácení DPH. Pokyny k odlišnému způsobu vyplnění sloupců jsou uvedeny přímo ve formuláři. Dále uvedené pokyny se vztahují k oběma verzím naprosto stejně. Rozpočet je tvořen šesti listy: -

R1: Krycí list

-

R2: Rozpočet – NÁKLADY

-

R3: Výpočet objemu nepřímých projektových nákladů

-

R4: Rozpočet – ZDROJE

-

R5: Komentáře k Rozpočtu

-

R6: Kontrolní list

Pro správné fungování jednotlivých listů rozpočtu je nutné, aby žadatel nejdříve vyplnil list R1.

4.1.2 Obecné pokyny k vyplnění formuláře Jednotlivé listy rozpočtu doporučujeme vyplňovat v pořadí dle jejich číslování vzhledem k tomu, že na sebe v tomto sledu logicky navazují. Při vyplňování všech listů rozpočtu je žadatel povinen: -

Řídit se pokyny uvedenými v této části Příručky a také přímo v listech rozpočtu (vloženy formou komentáře v záhlaví sloupců a u vybraných buněk), a to v celkovém kontextu pravidel Výzvy. Komentář v záhlaví sloupců nebo u vybraných buněk je indikován červeným

44


trojúhelníčkem v pravém horním rohu buňky a zobrazí se, když na něj najedete kurzorem myši. -

Neměnit přednastavenou strukturu jednotlivých listů. Zejména není povoleno mazat nebo přidávat sloupce, měnit přednastavené kalkulace a další funkce ani upravovat formátování tabulek. Za tímto účelem jsou všechny listy rozpočtu uzamčené. K vyplnění jsou určeny pouze buňky zvýrazněné světle modrou barvou. V některých buňkách určených k vyplnění se nachází rozevírací seznam. V těchto případech je potřeba zvolit jednu z hodnot, kterou seznam nabídne. Pokud je jednou z možností hodnota „jiné – uveďte“, lze kromě nabízených možností do buňky vložit i jinou možnost dle pokynů.

-

Sestavit rozpočet v souladu s pravidly způsobilosti projektových nákladů (viz část 1.2.4 této Příručky).

Rozpočet musí být vypracován v českých korunách. V případě podpory žádosti bude grant poskytnut konečnému příjemci v českých korunách a v této měně proběhne i vyúčtování a konečné finanční vypořádání projektu.

4.1.3 Spolufinancování, limity grantu, limity nákladů projektu Pro předkládané projekty platí podmínka povinného spolufinancování. Rozpočet musí zahrnovat veškeré plánované náklady a zdroje projektu; musí se tedy skládat z: -

požadovaného grantu;

-

povinného spolufinancování ve stanoveném objemu.

Součet projektových nákladů financovaných z obou složek bude tvořit Celkové náklady projektu (dále „CNP“). Rozpočet se tedy nevztahuje pouze k požadovanému grantu. V případě, že projekt bude generovat přímé výnosy projektu (dále „PVP“), je nutné i tyto zohlednit při přípravě rozpočtu. Rozpočet se v takovém případě bude skládat z: -

požadovaného grantu;

-

povinného spolufinancování;

-

PVP.

CNP se v takovém případě budou skládat z projektových nákladů financovaných ze všech uvedených složek. PVP tedy budou tvořit jeden ze zdrojů financování projektu, nelze je však použít k povinnému spolufinancování. Z toho důvodu jsou PVP odečteny od CNP při výpočtu tzv. smluvního poměru grantu – viz dále. Výše požadovaného grantu musí představovat celočíselnou hodnotu, která nesmí být nižší než 300.000 Kč a nesmí přesahovat 1.000.000 Kč.

45


Smluvní poměr grantu je podíl grantu k CNP po odečtení PVP: smluvní poměr grantu (%) = (Grant / (CNP - PVP)) * 100

Smluvní poměr grantu může dosahovat maximálně 90 %. Povinné spolufinancování musí být tudíž do projektu vloženo minimálně v objemu 10 % z CNP po odečtení PVP. Na druhé straně smluvní poměr grantu nesmí klesnout pod 51 %. Grant tedy musí tvořit dominantní zdroj financování projektu. Tato podmínka platí i v případě, kdy projekt generuje přímé výnosy. Poměr grantu k CNP bez odečtení PVP, tedy tzv. celkový poměr grantu, opět nemůže klesnout pod 51 %. celkový poměr grantu (%) = (Grant / CNP) * 100 Z uvedeného mimo jiné vyplývá maximální velikost předkládaného projektu z hlediska objemu CNP. Pokud bude požadován grant v nejvyšší možné částce 1.000.000 Kč, potom maximální objem CNP, na který je možné sestavit rozpočet, bude 1.960.784 Kč (1.000.000/0,51). Uvedené základní objemové parametry by žadatel měl brát v úvahu již na počátku přípravy předkládaného projektu z hlediska plánování rozsahu aktivit a jejich nákladové náročnosti.

4.1.4 Partneři, subdodávky Projekt může být řešen ve spolupráci s partnery – viz kapitola 1.2.2 této Příručky. V takovém případě mají být do rozpočtu zahrnuty i projektové náklady partnerů. Veškeré pokyny a pravidla, včetně způsobilosti nákladů, platí pro tyto náklady stejně jako pro náklady žadatele. Za sestavení a předložení kompletního rozpočtu je odpovědný žadatel. Nositelem a hlavním realizátorem projektu musí zůstat žadatel. Náklady partnerů v součtu proto nesmí přesáhnout 49 % z CNP (viz list R6, kontrolní položka 8). Počet partnerů je omezen na čtyři. Část realizace projektu lze také řešit formou subdodávky (viz část 4.3.8 této Příručky). Tyto ovšem mohou tvořit maximálně 49 % z nákladů žadatele a také kteréhokoliv z partnerů (viz list R6, kontrolní položka 9 až 13).

4.2 Pokyny k vyplnění listu R1: Krycí list List R1 je potřeba vyplnit jako první. Jeho vyplnění je předpokladem pro správné fungování některých funkcí v dalších listech rozpočtu.

46


Pole definující, zda se jedná o plátce či neplátce DPH, je potřeba vyplnit bez ohledu na to, která verze formuláře byla pro sestavení rozpočtu zvolena. Určení plátce či neplátce DPH zde musí být uvedeno ve smyslu platné legislativy, nikoliv „ve vztahu k projektu“. List R1 slouží k sumarizaci rozpočtu a k jeho formálnímu potvrzení. Po finalizaci a kontrole rozpočtu (viz list R6) je potřeba všechny listy rozpočtu řádně a čitelně vytisknout dle formátu každého pracovního listu, sešít a na listu R1 opatřit podpisem zástupce statutárního orgánu žadatele (viz řádek 58), dle identifikace uvedené v řádcích 55 a 56. Pokud za žadatele jedná více zástupců společně a nerozdílně, je nutné doplnit identifikaci a podpisy všech těchto zástupců.

4.3 Pokyny k vyplnění listu R2: Rozpočet – NÁKLADY 4.3.1 Základní struktura listu R2 List R2 představuje samotný rozpočet projektu, tedy soubor všech způsobilých nákladů, které jsou nezbytné pro realizaci projektu. Žadatel musí tyto náklady naplánovat do přednastavené struktury, která je tvořena dvěma hlavními kategoriemi nákladů: -

Přímé projektové náklady

-

Nepřímé projektové náklady

Jejich součet na spodním řádku tabulky potom představuje celkové náklady projektu (CNP). V rámci přímých projektových nákladů je definováno šest rozpočtových kapitol. Kapitoly jsou číslované na první hierarchické úrovni (1 až 6). Vymezení náplně jednotlivých kapitol přímých nákladů je uvedeno dále. Právě v rámci těchto kapitol má žadatel zadávat konkrétní náklady projektu (tvořit rozpočtové položky). Rozpočtové položky jsou automaticky číslovány (ve sloupci „A“) na druhé hierarchické úrovni (1.1; 1.2; 3.1 apod.). Kategorie nepřímých projektových nákladů se nedělí na jednotlivé kapitoly a nemají zde být specifikovány konkrétní rozpočtové položky. Nepřímé projektové náklady jsou zde uvedeny v jediném řádku jednou souhrnnou částkou. Tuto částku žadatel v listu R2 nevyplňuje, automaticky se načítá z následujícího listu R3 (viz část 4.4 této Příručky). Výše uvedenou základní strukturu, po úroveň kapitol včetně, nelze modifikovat (tzn. nelze mazat nebo přidávat rozpočtové kapitoly).

4.3.2 Tvorba rozpočtových položek V rámci rozpočtových kapitol Přímých projektových nákladů žadatel tvoří jednotlivé konkrétní rozpočtové položky.

47


Pro každou rozpočtovou kapitolu jsou ve výchozím formuláři přednastaveny tři prázdné řádky určené k vytvoření rozpočtových položek. V případě potřeby lze v rámci jednotlivých kapitol vytvořit další rozpočtovou položku (vložit další prázdný řádek), a to použitím tlačítka “Vložit řádek do kapitoly x“, které je umístěno vpravo od tabulky na úrovni součtového řádku každé rozpočtové kapitoly. Nový řádek bude přidán vždy jako poslední v rámci dané rozpočtové kapitoly. V sloupci A se u nového řádku automaticky doplní číslo položky, dle vzestupné posloupnosti. Vložené řádky lze opět vyjmout použitím tlačítka “Odstranit aktivní řádek“, které je umístěno nad tabulkou. Tímto způsobem je možné odebrat konkrétní rozpočtovou položku / řádek, který je v dané chvíli aktivní. Po zvolení tlačítka “Odstranit aktivní řádek“ se objeví dialogové okno s dotazem, zda si skutečně přejete vymazat daný konkrétní řádek (volíte odpověď ANO/NE). Uvedeným způsobem nelze odstranit první 3 rozpočtové položky, které byly původně přednastaveny pro každou rozpočtovou kapitolu. Pokud tyto neplánujete využít, ponechte je prázdné. Co je to rozpočtová položka? Rozpočtová položka má obsahovat konkrétní projektový náklad (např. „Notebook“). Pokud je to ovšem účelné, může obsahovat i skupinu nákladů stejného typu (např. „Výtvarné potřeby“). Možnost uvedené agregace více nákladů do jedné rozpočtové položky, stejně jako míru této agregace je potřeba volit citlivě, a to zejména v závislosti na souvisejícím finančním objemu. Například skupinu nákladů „Výtvarné potřeby“ doporučujeme vytvořit jako jednu rozpočtovou položku (jeden řádek), pokud její finanční objem bude dosahovat řádově stovky, případně tisíce Kč. Pokud by ale náklady dosahovaly řádově desetitisíce Kč, bylo by vhodnější tuto skupinu dále rozdělit do více rozpočtových položek, aby bylo zřejmé, co je obsahem (např. „Stojany“, „Barvy“). Při tvorbě rozpočtových položek je potřeba respektovat pravidla způsobilosti nákladů. Z těch mimo jiné obecně vyplývá, že rozpočet musí korespondovat s obsahem projektu. Plánované náklady musí být nezbytné k realizaci projektu, zároveň musí být hospodárné a přiměřené. Ke každé rozpočtové položce je potřeba uvést všechny požadované údaje (tedy vyplnit všechny světle modré buňky) v jednotlivých sloupcích. Sloupec je možné ponechat prázdný, pokud by zadanou hodnotou bylo číslo nula. Pokyny k vyplnění údajů v jednotlivých sloupcích jsou uvedeny přímo ve formuláři, formou komentáře v záhlaví sloupců. Tyto pokyny se budou lišit dle použité verze formuláře (viz kapitola 4.1 této Příručky), vzhledem k odlišné struktuře sloupců. U některých sloupců jsou pokyny k jejich vyplnění specifikovány zvlášť pro jednotlivé kapitoly. Nezapomeňte vyplnit ani sloupce v části Náklady ve vazbě na aktivity projektu. Výslednou částku nákladů každé rozpočtové položky zde přiřadíte k aktivitě, ke které se daný náklad váže (uvedením hodnoty 100 % pod sloupcem dané AKTIVITY). Pokud se náklad váže k více aktivitám, částku nákladu mezi ně rozdělíte v příslušném procentuálním vyjádření. Sledujte pokyny uvedené ve formuláři.

48


V případě aktivity Budování kapacity je potřeba mít na paměti, že součet nákladů této aktivity nesmí přesáhnout 10 % z CNP (viz list R6 – kontrolní položka 7). Také připomínáme, že tato aktivita je určena pouze pro žadatele, nikoliv pro partnery projektu, tudíž v rámci této aktivity jsou přípustné pouze náklady žadatele (v sloupci „D“ listu R2 může být k daným nákladům uveden pouze „žadatel“). Do rozpočtu mají být zahrnuty i náklady související se zajištěním povinností, které vyplývají přímo ze smluvních požadavků. Jedná se například o povinné akce a webové stránky projektu v rámci pravidel publicity.

4.3.3 Rozpočtová kapitola 1 – MZDOVÉ NÁKLADY V kapitole 1 je potřeba uvést všechny zaměstnance, kteří se budou PŘÍMO podílet na realizaci projektu. Uvedeny zde mohou být pouze osoby, které mají s organizací uzavřen pracovněprávní vztah dle zákoníku práce. Může se tedy jednat pouze o osoby zaměstnané v organizaci na pracovní poměr (PP), dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP). Režijní zaměstnanci (vedení organizace a průřezové pozice) patří mezi nepřímé projektové náklady, a zde tedy nemají být uvedeni. Pokud je členem projektového týmu osoba, která není zaměstnancem organizace (s organizací spolupracuje na základě jiné smlouvy nežli pracovněprávní – zejména se týká OSVČ), tato osoba spadá do kapitoly 5 (případně kapitoly 6), a v kapitole 1 tedy nemá být uvedena. Pro každého zaměstnance je potřeba vytvořit samostatnou rozpočtovou položku. Při zadávání jednotlivých dat ke každé rozpočtové položce mzdových nákladů je potřeba pozorně sledovat pokyny uvedené v záhlaví sloupců, přímo v listu R2 formuláře rozpočtu. Upozorňujeme například na potřebu korektně vyjádřit úvazek na projektu (v případě pracovního poměru a DPČ) v rámci počtu jednotek (sloupec „G“). Pouze v případě, pokud by se jednalo o větší skupinu zaměstnanců, v rámci které bude každý z nich vykonávat tu samou práci za stejných mzdových podmínek, je možné vytvořit souhrnnou položku, tedy uvést celou tuto skupinu zaměstnanců v jednom řádku. Předpokládáme, že tato možnost by mohla být relevantní v případě nárazových akcí (např. distribuce propagačních materiálů) se zapojením velkého počtu krátkodobých zaměstnanců, tedy pouze pro DPP. V takovém případě uveďte do sloupce „B“ (místo jmen – viz pokyny ve formuláři) počet zaměstnanců ve skupině, do sloupce „G“ celkový počet odpracovaných hodin za skupinu a do sloupce „H“ hodinovou sazbu, která bude pro všechny stejná. Pokud má zaměstnanec s organizací uzavřených více pracovněprávních vztahů, je kromě platných právních předpisů potřeba respektovat také následující podmínku: Jednotlivé pracovní úvazky se nemohou překrývat, mohou se pouze doplňovat a v součtu mohou činit maximálně 1,5 pracovního úvazku. Do uvedeného limitu se započítávají i případné úvazky daného zaměstnance u jiných zaměstnavatelů v rámci projektů FNNO.

49


Vykazování práce přesčas nebude povoleno. Při stanovení objemu hrubé mzdy (sloupec „H“) organizace nesmí překročit částku, kterou běžně poskytuje svým zaměstnancům pro danou pozici. Jednotková hrubá mzda by neměla přesahovat limity pro jednotlivé pozice, které jsou uvedené v Příloze č. 11 této Příručky. Limity jsou nastaveny pro každý region (na úrovni NUTS 2) zvlášť. Pro zařazení konkrétní pracovní pozice (rozpočtové položky) do příslušného regionu je rozhodující místo výkonu práce. Zadané limity je možné překročit v odůvodněných případech (zejména pokud se jedná o stávajícího zaměstnance, který tuto vyšší mzdu pro danou pozici již pobírá) – příslušné zdůvodnění je nutné uvést v listu R5.

4.3.4 Rozpočtová kapitola 2 – DOBROVOLNICKÁ PRÁCE Do rozpočtu lze mezi způsobilé náklady projektu zařadit i práci dobrovolníků, a to při splnění následujících podmínek: -

Může

se

jednat

pouze

o

dobrovolnickou

práci

organizovanou

prostřednictvím

dobrovolnických center (vysílajících organizací). -

Dobrovolnická centra musí mít s dobrovolníkem uzavřenou smlouvu, musí garantovat výkon jeho práce v souladu s platnou legislativou (tj. zejména v souladu se Zákonem 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě, v platném znění) a také potvrzovat pro danou organizaci evidenci rozsahu odvedené práce.

-

K ocenění (vyčíslení) dobrovolnické práce, pro potřeby vložení těchto nákladů do rozpočtu, je nutné použít fixní sazby hodinového výdělku, které jsou pro jednotlivé pozice stanoveny v Příloze č. 14 této Příručky. Pro zařazení konkrétní dobrovolnické práce (rozpočtové položky) do příslušného regionu je rozhodující místo výkonu práce. Tyto hodnoty mají být u jednotlivých položek vloženy do sloupce „I“. V případě, že Příloha č. 14 této Příručky neobsahuje pozici, kterou má v organizaci dobrovolník vykonávat, je možné vycházet z obdobné pozice uvedené v seznamu.

Rozpočtové položky v rámci kapitoly 2 mají být vytvořeny pro jednotlivé dobrovolníky dle obdobných pravidel jako v případě kapitoly 1 – včetně možnosti vytvořit souhrnnou položku pro více dobrovolníků, za uvedených podmínek. Součet nákladů kapitoly 2 se automaticky přenáší do listu R4. Náklady na práci dobrovolníků ve stejném objemu tedy zároveň představují zdroj spolufinancování projektu. Tento zdroj je ale způsobilý maximálně ve výši 50 % z celkového objemu spolufinancování projektu (bez přímých výnosů projektu). Součet nákladů kapitoly 2 tudíž také nesmí přesáhnout uvedený limit. V projektu je samozřejmě možné plánovat zapojení dobrovolníků ve větším rozsahu, nicméně v rozpočtu se práce dobrovolníků nad uvedený limit nemůže objevit na nákladové ani zdrojové straně bilance (viz list R6 – kontrolní položka 5).

50


4.3.5 Rozpočtová kapitola 3 – CESTOVNÉ ZAMĚSTNANCŮ Tato kapitola může obsahovat pouze cestovní náhrady (tedy: stravné, jízdní výdaje, výdaje za ubytování a nutné vedlejší výdaje) zaměstnanců organizace. Mělo by se jednat pouze o položky evidované na účtu 512 (dle nezávazného vzoru účtového rozvrhu). Kapesné nepatří mezi způsobilé náklady. Cestovní náhrady představují způsobilý náklad do výše minimálních limitů stanovených příslušnými právními předpisy. Kromě výše uvedeného je u „jízdních výdajů“ potřeba respektovat tato omezení: -

Jízdenky veřejné dopravy na autobus a vlak, související místenky, lehátka nebo lůžka jsou způsobilými náklady v základní vozové třídě. Při cestách nad 300 km je možno za způsobilé náklady považovat jízdné ve vyšší než základní vozové třídě, včetně ceny místenky. Použití vlaku SuperCity je přípustné pouze z časových důvodů, kdy není k dispozici alternativní spoj, a to pouze v II. vozové třídě.

-

Letenky v ekonomické třídě a přímo související poplatky (např. letištní) jsou způsobilým nákladem při vzdálenosti větší než 500 km. V případě vzdálenosti menší než 500 km, ale větší než 200 km bude potřeba doložit, že náklady na letenku jsou výhodnější než náklady odpovídající ceně jízdenky v I. třídě vlaku vyšší kvality (EuroCity, InterCity apod.). V případě kratší vzdálenosti není letenka způsobilým nákladem.

-

Použití taxislužby je možné jen ve zcela výjimečných a odůvodněných případech, kdy nelze přepravu zajistit jiným způsobem (nedostupnost hromadné dopravy).

V případě tuzemských pracovních cest doporučujeme jako jednotku použít „měsíc“, případně tvořit rozpočtové položky v návaznosti na související projektové aktivity – dle obecných pokynů k agregaci nákladů viz část 4.3.2 této Příručky. V případě zahraničních pracovních cest je nutné vytvořit pro každou ZPC samostatnou rozpočtovou položku a v jejím názvu uvést místo odjezdu a destinaci.

4.3.6 Rozpočtová kapitola 4 – VYBAVENÍ A SPOTŘEBNÍ MATERIÁL Obsahem této kapitoly je nákup hmotných vstupů, které jsou v rámci projektu spotřebovány. Mělo by se jednat pouze o náklady evidované v účtové skupině 50. Stejně jako pro všechny ostatní rozpočtové kapitoly přímých nákladů, tak i pro kapitolu 4 platí, že v rámci ní nelze uvádět žádné nepřímé (režijní) náklady. Do rozpočtu tedy nelze zařadit spotřební materiál, vybavení nebo neskladovatelné dodávky, pokud nemají přímou vazbu k realizaci projektu (např. kancelářský materiál, který je používán obecně k zajištění provozní agendy organizace, spotřeba energie apod.).

51


Naopak do kapitoly 4 mohou vstoupit náklady, které přímo souvisí s realizací projektu, například (již zmíněné) výtvarné potřeby nebo pracovní pomůcky, které jsou využity pouze v rámci konkrétních aktivit projektu. Mohou zde vstupovat také spotřebované pohonné hmoty, pokud nejsou součástí cestovních náhrad (čili v případě, že se jedná o vozidlo poskytnuté zaměstnavatelem). Do kapitoly 4 spadá také nákup vybavení, pokud je splněna podmínka, že tento nákup přímo souvisí s realizací projektu. Zároveň platí, že za způsobilé může být považováno pouze zakoupené vybavení, které není dlouhodobým hmotným majetkem, dle příslušných právních předpisů. Při zadávání jednotkové sazby vybavení (sloupec „I“) je potřeba respektovat limity pro jednotlivé druhy vybavení, které jsou uvedené v Příloze č. 10 této Příručky. Tyto limity je možné překročit pouze v odůvodněných případech – v takovém případě je nutné připojit zdůvodnění v listu R5.

4.3.7 Rozpočtová kapitola 5 – SLUŽBY (s výjimkou subdodávek) Obsahem této kapitoly je nákup ostatních nehmotných vstupů (přijatých služeb), které jsou využity v projektu, pokud nesplňují definici subdodávky (viz dále). Pro tuto kapitolu platí stejné upozornění jako v případě kapitoly 4, tedy že v rámci ní nelze uvádět žádné nepřímé (režijní) náklady. Do rozpočtu tedy nelze zařadit spotřebované služby, pokud nemají přímou vazbu k realizaci projektu (např. telefony, internet, pronájem, který je používán obecně k zajištění provozní agendy organizace). Naopak do kapitoly 5 mohou vstupovat spotřebované služby, které přímo souvisí s realizací projektu, např. služby odborného konzultanta, tlumočníka, grafika apod. V kapitole 5 mají být uvedeni také ti členové projektového týmu, kteří nejsou zaměstnanci organizace (OSVČ, mandátní smlouva, příkazní smlouva apod.). Přitom upozorňujeme na nutnost dodržet platnou legislativu, zejména zákon o zaměstnanosti, tedy neumožnit výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (Švarc systém). Pro každou spotřebovanou službu je vhodné vytvořit samostatnou rozpočtovou položku, s přihlédnutím k možnosti agregace – viz část 4.3.2 této Příručky. Do kapitoly 5 lze také zařadit cestovní náklady, ubytování nebo zajištění dalších služeb pro dobrovolníky, cílovou skupinu, případně další účastníky akcí realizovaných v rámci projektu. Organizace

může

uvedené

vstupy

do

projektu

zakoupit

buď

dobrovolníkům/účastníkům refundovat na základě předložených dokladů.

52

sama,

nebo

je

může


V případě

druhé

z uvedených

variant

(refundace)

se

při

nákupu

jízdenky

z

pohledu

dobrovolníka/účastníka jedná o nákup „ve jménu a na vrub“ organizace (připomínáme, že pod „organizací“ je myšlen žadatel nebo partner). Tento nákup tedy nepředstavuje náklad dobrovolníka/účastníka, ale náklad organizace, stejně jako kdyby danou jízdenku organizace zakoupila sama. Organizaci musí být předány originály všech dokladů, které jsou podkladem pro refundaci. Výše uvedené náklady musí být odůvodněné a přiměřené. V případě účastníků jsou tyto náklady považovány za odůvodněné zejména v případě, kdy lze oprávněně předpokládat, že bez jejich refundace by se dané osoby nemohly předmětné akce zúčastnit. Do kapitoly 5 spadá také pořízení nehmotného majetku (zejména softwaru), který není dlouhodobým nehmotným majetkem, dle příslušných právních předpisů. Nákup nehmotného majetku musí přímo souviset s realizací projektu, aby jej bylo možné považovat za způsobilý náklad.

4.3.8 Rozpočtová kapitola 6 – SUBDODÁVKY Subdodávka je druh služby, jejímž prostřednictvím organizace přenáší realizaci některé aktivity projektu (nebo její části) na dodavatele. O subdodávku se jedná zejména v případě, pokud je aktivita nebo její část řešena čistě dodavatelským způsobem, formou „zakázky na klíč“. Za subdodávku lze ovšem považovat také např. externí služby lektora nebo poradce, pokud svým rozsahem a charakterem naplňují výše uvedenou definici. Služby poskytované pro projekt ze strany členů projektového týmu, kteří nejsou zaměstnanci organizace (OSVČ atd.), se obecně mezi subdodávky nezahrnují, a mají být tedy uvedeny v rámci kapitoly 5. Jako členy projektového týmu lze vnímat fyzické osoby, které se podílejí na realizaci projektu jako celku. Většinou se jedná o osoby, které s organizací dlouhodobě a úzce spolupracují. Jejich účast na projektu tudíž z tohoto pohledu nelze vnímat jako „přenesení části realizace projektu“ na dodavatele. Subdodávky je nutné vyčlenit do samostatné kapitoly z důvodu výpočtu fixní sazby nepřímých projektových nákladů (viz dále) a také s ohledem na limit subdodávek – max. 49 % z celkových projektových nákladů u jednotlivých subjektů (viz list R6 – kontrolní položka 9 až 13).

4.4 Pokyny k vyplnění listu R3: Kalkulace objemu nepřímých projektových nákladů Pro projekty podpořené v rámci programu FNNO byl schválen způsob vykazování nepřímých nákladů v režimu tzv. fixní sazby.

53


Fixní sazba je poměr nepřímých projektových nákladů k přímým projektovým nákladům (bez subdodávek): fixní sazba (%) = (Nepřímé projektové náklady / (Přímé projektové náklady – Subdodávky))*100 Prostřednictvím této sazby je určena částka způsobilých nepřímých projektových nákladů. Fixní sazba a z ní plynoucí absolutní částka způsobilých nepřímých nákladů projektu bude zakotvena ve Smlouvě a tyto hodnoty budou aplikovány v dalších fázích implementace projektu až po jeho konečné finanční vypořádání. Fixní sazbu a částku způsobilých nepřímých nákladů je potřeba stanovit individuálně pro každý projekt, resp. pro každý subjekt v rámci konkrétního projektu (v případě projektu řešeného s jedním či více partnery). V listu R3 je přednastaven standardizovaný postup, pomocí kterého je fixní sazba vypočtena. Tento postup garantuje, že výsledná fixní sazba (a z ní vyplývající objem způsobilých nepřímých projektových nákladů) je určena ve správné – přiměřené výši. To znamená, že je určena tak, aby nedocházelo k čerpání režijních nákladů organizace v projektu, nad rámec reálné vazby těchto nákladů k projektu. Na druhé straně postup by měl vést k určení fixní sazby tak, aby odpovídala skutečné potřebě pokrytí režijních nákladů v rámci projektu. V tomto směru ovšem platí striktní omezení – fixní sazba nemůže přesáhnout 20 %. Postup určení fixní sazby je tedy pevně stanoven v listu R3, všechny kalkulace probíhají automaticky. Žadatel do listu R3 zadává pouze následující čtyři požadované údaje (a případně jeden komentář): 1)

V buňce C9 je potřeba zadat vhodnou „alokační jednotku“. Jedná se o ukazatel, pomocí

kterého lze (co možná nejreálněji) vyjádřit, jaký poměr představuje daný projekt k celkové činnosti organizace. V této buňce se nachází rozevírací seznam, který jako výchozí alokační jednotku nabízí „přímé úvazky zaměstnanců“ - v případě zvolení této alokační jednotky není potřeba vyplňovat buňku A24. Pokud ovšem tato alokační jednotka v daném konkrétním případě není optimální, lze uvést jinou relevantní alokační jednotku (do buňky C9 lze zadávat i hodnoty mimo nabídky v rozevíracím seznamu). V takovém případě bude ale nutné uvést požadované vysvětlení v buňce A24. 2)

V buňce C10 má být zadána hodnota zvolené alokační jednotky ve vztahu k PROJEKTU.

Například pokud by byla zvolena alokační jednotka „počet realizovaných projektů“, jednalo by se o hodnotu 1. 3)

V buňce C11 má být zadána hodnota zvolené alokační jednotky ve vztahu k ORGANIZACI jako

celku. Například pokud by byla zvolena alokační jednotka „počet realizovaných projektů“ a organizace by v daném období plánovala realizovat pouze dva srovnatelně náročné projekty (včetně předmětného projektu), jednalo by se o hodnotu 2. Na základě těchto tří zadaných dat bude v prvním kroku kalkulace vypočten „alokační klíč“. Jedná se o poměr, který vyjadřuje podíl daného projektu na celkové činnosti organizace. Předpokládáme tedy,

54


že by měl také vyjadřovat přiměřený podíl daného projektu na čerpání celkových režijních nákladů organizace. V našem příkladu by byl alokační klíč určen jako ½, tedy 50 %. 4)

Do buňky C15 je potřeba zadat poslední hodnotu chybějící k výpočtu fixní sazby. Tou je

odhad celkového objemu režijních nákladů ORGANIZACE, které vzniknou po dobu realizace daného projektu. Vymezení režijních nákladů organizace odpovídá popisu nepřímých nákladů (viz část 2.4.5 této Příručky). Dle tohoto vymezení je potřeba odhadnout objem režijních nákladů organizace za období realizace projektu. Aplikací alokačního klíče, určeného v kroku 1, na zadanou predikci bude v kroku 2 vypočten přiměřený podíl daného projektu na čerpání celkových režijních nákladů organizace. Například pokud by byla predikce celkových režijních nákladů organizace za období realizace projektu 200.000 Kč, přiměřený podíl projektu na jejich čerpání, tedy nepřímé náklady projektu, by byl 100.000 Kč (200.000*0,50). V třetím kroku kalkulace je potom automaticky vypočtena fixní sazba tím způsobem, že přiměřený podíl projektu na čerpání celkových režijních nákladů organizace (v našem příkladu 100.000 Kč) se podělí objemem přímých projektových nákladů bez subdodávek (načteným z listu R2). Pokud výsledný poměr přesahuje 20 %, fixní sazba se upraví na maximální povolenou hladinu 20 %. Zpětným propočtem je potom na základě výsledné fixní sazby určen objem způsobilých nepřímých nákladů projektu, který se načte do listu R2. Pokud fixní sazba nebyla přednastavenou funkcí automaticky snížena na 20 %, bude se objem způsobilých nepřímých projektových nákladů shodovat se skutečným přiměřeným podílem projektu na čerpání celkových režijních nákladů organizace (hodnota C22 se bude rovnat C16). Vysvětlení k údajům, které mají být do listu R3 zadány, je uvedeno také přímo ve formuláři formou komentářů k vybraným buňkám. Postup určení fixní sazby je také demonstrován na příkladu, přímo v listu R3 – vpravo od tabulky určené pro žadatele. Pokud v projektu figuruje také partner nebo více partnerů, je uvedený postup potřeba aplikovat také v jejich případě. Každý subjekt má za tímto účelem v listu R3 vytvořenou samostatnou tabulku. Tabulka příslušného subjektu je označena v jejím vrchním řádku jako „vyplní ŽADATEL“; „vyplní PARTNER 1“ atd.

4.5 Pokyny k vyplnění listu R4: Rozpočet – ZDROJE Tento list představuje zdrojovou stránku rozpočtu. Žadatel zde definuje jednotlivé předpokládané zdroje, ze kterých budou projektové náklady financovány. Ke každému zdroji má být uvedena část (příslušný objem) projektových nákladů naplánovaných v listu R2, které mají být z daného zdroje financovány. V projektu tedy musí platit základní bilanční princip:

55


CELKOVÉ ZDROJE FINANCOVÁNÍ (list R4) = CELKOVÉ NÁKLADY PROJEKTU (list R2) Dodržení této základní podmínky představuje také jednu z položek Kontrolního listu (viz list R6 – kontrolní položka 2). V projektech je požadováno povinné spolufinancování. Projekt se tedy musí skládat z: -

GRANTU;

-

SPOLUFINANCOVÁNÍ projektu.

Požadovanou výši GRANTU je potřeba uvést do buňky „D12“ – s respektováním limitů absolutní částky grantu a smluvního (případně celkového) poměru grantu, dle pokynů v části 4.1.3 této Příručky. V rámci SPOLUFINANCOVÁNÍ je potřeba v listu R4 uvést jednotlivé zdroje spolufinancování, v rozlišení na tři skupiny těchto zdrojů: -

Příspěvky od donátorů. V rámci této skupiny je potřeba uvést každý plánovaný příspěvek do samostatného řádku a pro každý z nich vyplnit požadované informace v jednotlivých sloupcích, dle pokynů.

-

Vlastní prostředky (žadatele nebo partnerů). Jedná se o finanční prostředky, které nemají konkrétní účelové určení, organizace s nimi může volně disponovat. K tomuto zdroji je potřeba uvést pouze celkovou předpokládanou sumu v buňce „D27“.

-

Dobrovolnická práce. Objem dobrovolnické práce se v listu R4 nevyplňuje. Příslušná částka (součet nákladů kapitoly 2) je zde automaticky načtena z listu R2. Pro objem dobrovolnické práce platí limity uvedené v části 4.3.4 této Příručky.

Součet všech zdrojů SPOLUFINANCOVÁNÍ je uveden v buňce „D14“ (do tohoto součtu nevstupují případné přímé výnosy projektu). Z hlediska struktury se mohou zdroje spolufinancování uvedené v listu R4 v průběhu samotné realizace projektu změnit – při respektování níže uvedených pravidel pro způsobilost zdrojů spolufinancování. Smluvní poměr grantu ovšem bude pro žadatele (konečného příjemce) závazný. Pokud bude tedy žadatel v rozpočtu počítat se zapojením spolufinancování ve vyšším než minimálně požadovaném poměru (např. 15 % z CNP po odečtení PVP), bude nutné tento poměr dodržet. Nebude tedy možné vrátit se k možnosti zajistit spolufinancování pouze v minimálním požadovaném rozsahu (tj. 10 % z CNP po odečtení PVP). Způsobilé zdroje spolufinancování: K zajištění povinného spolufinancování projektu je možné použít jakékoliv zdroje s výjimkou: -

přímých výnosů projektu;

-

zdrojů získaných z EHP a Norských fondů;

56


-

zdrojů získaných z jakýchkoliv nástrojů pomoci, pocházejících ze společného rozpočtu EU;

-

zdrojů získaných z Programu švýcarsko-české spolupráce;

-

dobrovolnické práce, u které nejsou splněny stanovené podmínky (zejména dobrovolnické práce v objemu převyšujícím 50 % celkového objemu povinného spolufinancování);

-

jakýchkoliv jiných forem příspěvků v naturáliích.

Při zajištění povinného spolufinancování (při respektování výše uvedeného omezení) je také potřeba brát v potaz, že projekt musí být prezentován jako projekt realizovaný v rámci programu EHP. Podmínky, za kterých je spolufinancování pro projekt poskytnuto, nesmí být v rozporu s pravidly publicity a reportingu platnými pro program EHP.

Smluvní poměr grantu nesmí přesáhnout 90 %, na druhé straně nesmí být nižší než 51 % – viz část 4.1.3 této Příručky. V listu R4 je kromě výše uvedených polí přednastavena také položka Přímé výnosy projektu (dále PVP). PVP jsou výnosy, které vznikají v přímé souvislosti s realizací projektu – zpravidla jako výsledek ekonomické činnosti realizované v rámci projektu. Může se tedy jednat např. o tržby za prodej publikací vydaných v rámci projektu, vstupné na akce pořádané v rámci projektu apod. Na druhé straně kreditní úroky ani případné kurzové zisky nejsou považovány za PVP. Tyto si organizace může ponechat volně k dispozici – může je také použít k financování projektu v rámci zdroje Vlastní prostředky. Deklarování vzniklých PVP bude povinnou součástí vyúčtování projektu. Platí výše uvedený základní bilanční princip, ze kterého také vyplývá, že projekt nesmí vést ke generování zisku. PVP je tedy NUTNÉ použít k financování způsobilých nákladů projektu. V opačném případě by o příslušnou sumu musela být krácena konečná výše grantu. V rámci tvorby rozpočtu je položka PVP relevantní pouze v případě, pokud již v této fázi předpokládáte jejich vznik v projektu. V takovém případě je potřeba danou částku uvést do buňky „D10“. PVP v tom případě budou tvořit jeden ze zdrojů financování projektu, které se tudíž budou skládat z: -

GRANTU;

-

SPOLUFINANCOVÁNÍ projektu;

-

PVP.

PVP se nezapočítávají do povinného SPOLUFINANCOVÁNÍ. Při výpočtu smluvního poměru grantu jsou proto PVP odečteny od CNP (viz část 4.1.3 této Příručky).

57


Souhrn pokynů k sestavení zdrojů financování: Každý žadatel sestavuje strukturu zdrojů financování projektu dle svých individuálních možností a dle potřeb projektu. Přitom je limitován pouze nutností dodržet následující podmínky: -

Při zadání částky požadovaného GRANTU do buňky „D12“ musí být respektovány limity uvedené ve Výzvě a také v části 4.1.3 této Příručky (viz list R6 – kontrolní položka 1).

-

Při zadávání plánovaných zdrojů SPOLUFINANCOVÁNÍ musí být respektována pravidla vymezující způsobilé zdroje spolufinancování, uvedená výše.

-

Pokud lze s dostatečnou mírou jistoty předpokládat, že v projektu vzniknou PVP, je nutné příslušnou částku uvést do buňky „D10“.

-

Po zadání všech plánovaných zdrojů financování nesmí být porušeny limity platné pro smluvní poměr grantu (automaticky vypočtená hodnota v buňce „F12“ se tedy může pohybovat pouze v rozmezí 90 až 51 %). V případě nesouladu s touto podmínkou se v buňce „F13“ objeví vykřičník (viz také list R6 – kontrolní položka 3).

-

Po zadání všech plánovaných zdrojů financování nesmí být porušeny limity platné pro celkový poměr grantu (automaticky vypočtená hodnota v buňce „H12“ tedy nesmí klesnout pod 51 %). V případě nesouladu s touto podmínkou se v buňce „H13“ objeví vykřičník (viz také list R6 – kontrolní položka 4). Nesoulad s touto podmínkou v kombinaci s požadavkem na nejvyšší možnou výši grantu znamená, že byl překročen nejvyšší přípustný objem CNP. V takovém případě je nutné snížit CNP, tedy projekt celkově zredukovat.

-

Po zadání všech plánovaných zdrojů financování musí být dodržen základní bilanční princip, tedy že suma CNP se musí rovnat Celkovým zdrojům financování (viz list R6 – kontrolní položka 2). K tomu může být malinko nápomocna automatická kalkulace, vložená v šedém poli pod tabulkou. V této se zobrazuje aktuální částka CNP (načtená z listu R2) a pod ní se automaticky dopočítává částka, která chybí, nebo naopak přebývá v celkových zdrojích financování.

4.6 Pokyny k vyplnění listu R5: Komentáře k rozpočtu List R5 je určen k vyplnění pouze v případě, kdy jednotková hrubá mzda (sloupec „H“ v listu R2) nebo jednotková sazba (sloupec „I“ v listu R2) u dané rozpočtové položky přesahuje limitní hodnoty, dle Přílohy č. 10, resp. Přílohy č. 11 této Příručky. V takovém případě je zde potřeba uvést příslušné zdůvodnění dle pokynů ve formuláři. Pokud nenastanou výše uvedené okolnosti, list R5 není potřeba vyplňovat, můžete jej ponechat prázdný. V případě NUTNOSTI je možné vložit zde vysvětlení k dalším skutečnostem uvedeným v rozpočtu.

58


4.7 Pokyny k vyplnění listu R6: Kontrolní list V listu R6 se nenachází žádné pole určené k vyplnění. List slouží ke kontrole souladu vypracovaného rozpočtu se základními parametry nastavenými pro danou Výzvu. V případě nesouladu se u předmětné kontroly objeví chybové hlášení „NESOULAD“. Soulad s danou podmínkou je naopak indikován potvrzením „OK“. Upozorňujeme, že v průběhu tvorby rozpočtu se chybová hlášení mohou objevovat pouze z důvodu nekompletnosti dat. Na výsledky kontrol v listu R6 je ovšem rozhodně potřeba reagovat ve chvíli, kdy rozpočet považujete za kompletní. Finální rozpočet, připravený k předložení v rámci žádosti, nemůže obsahovat žádné chybové hlášení. Po finalizaci rozpočtu je potřeba všechny listy rozpočtu vytisknout, sešít a potvrdit ze strany zástupce statutárního orgánu žadatele (viz list R1). Kromě podepsané listinné verze je nutné v rámci žádosti předložit také shodnou elektronickou verzi rozpočtu, jako soubor MS Excel (ve formátu .xlsm, případně v jiném funkčním formátu MS Excel). Předložení rozpočtu jako povinné součásti žádosti o poskytnutí grantu se řídí pokyny uvedenými ve Výzvě nebo v této Příručce.

4.8 Platby grantu, účetní evidence U podpořených projektů bude grant poskytnut formou zálohové platby v objemu 80 % celkové výše grantu a závěrečné platby v objemu max. zbylých 20 % grantu. Zálohová platba grantu bude poskytnuta v úvodu období realizace projektu na základě podpisu Smlouvy o poskytnutí grantu. Závěrečná platba grantu bude poskytnuta na základě schválení závěrečné zprávy o realizaci projektu, tedy v režimu zádržného po ukončení projektu a kontrole jeho závěrečného vyúčtování. Žadatel si proto musí být vědom, že kromě zajištění povinného spolufinancování bude v závěrečné fázi realizace projektu nutné pro projekt zajistit také předfinancování v objemu 20 % z celkové výše grantu. Platby grantu budou poskytovány bezhotovostně ve prospěch bankovního účtu identifikovaného žadatelem (konečným příjemcem). Tento bankovní účet musí být vedený v českých korunách v bance, která má platné oprávnění působit v České republice. Pro projekt není nutné vést oddělený bankovní účet, tedy bankovní účet, který by byl určen výlučně pro platební transakce realizované v rámci projektu. Všechny organizace, které budou realizovat projekt (žadatel i případní partneři), musí vést účetnictví v souladu s příslušnou legislativou – v soustavě podvojného účetnictví. Ve vztahu k projektu musí v rámci svého účetnictví vést oddělenou analytickou evidenci. Tato musí umožňovat jednoznačnou vazbu všech účetních případů relevantních pro vyúčtování (zejména

59


nákladů a výnosů) k projektu jako celku a zároveň také k příslušnému zdroji financování (grant FNNO, ostatní zdroje financování). Také musí umožňovat rozlišení přímých a nepřímých nákladů projektu.

60


5. Veřejná podpora V rámci FNNO bude z veřejných zdrojů podporováno široké spektrum aktivit NNO a je možné, že některé projekty budou spadat do kategorie projektů zakládajících veřejnou podporu. Podpora takových projektů není v rámci FNNO vyloučena, podléhá ale všeobecně platným pravidlům a omezením týkajícím se veřejné podpory. Veřejnou podporou se rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků (tzn. i z prostředků EHP fondů), která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité subjekty vykonávající ekonomickou aktivitu (mohou to být i NNO) nebo určitá odvětví výroby, a která ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Na základě uvedené definice je nutné u veřejné podpory zkoumat čtyři znaky veřejné podpory: 1. Podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků. 2. Podpora zvýhodňuje subjekty vykonávající ekonomickou aktivitu a je selektivní. 3. Je ovlivněn obchod mezi členskými státy. 4. Je narušena hospodářská soutěž nebo hrozí její narušení. Ekonomickou aktivitou se rozumí jakákoli činnost (i činnost NNO), která je nabízena na příslušném konkurenčním trhu. Nehraje roli, zda příjemce nabízí plnění zákazníkům s cenou zahrnující předpokládaný zisk či naopak zcela bezplatně. Podstatný je charakter nabízeného plnění, tedy odpověď na otázku, zda je, či není nabízené plnění předmětem hospodářské soutěže, zda pro něj existuje druhově, územně i časově vymezený trh. Nenechejte se zmást tím, že jste nezisková organizace a své činnosti nerealizujete kvůli tomu, abyste na nich vydělali. Při posouzení jde zejména o to, zda v současné době existuje konkurenční subjekt, který danou nebo velmi podobnou činnost vykonává jako svoji výdělečnou činnost, nebo zda existuje nějaká pravděpodobnost, že by se takový subjekt mohl objevit. Podpora, která kumulativně naplňuje výše uvedené znaky, je neslučitelná se společným trhem, a je tedy zakázaná, přičemž se má za to, že první tři znaky (viz výše) jsou v případě FNNO naplněny vždy, V rámci FNNO může být podpora naplňující znaky veřejné podpory poskytnuta pouze v omezeném rozsahu, v režimu tzv. podpory de minimis. V rámci FNNO tak budou podpořeny pouze takové projekty, které nezakládají veřejnou podporu anebo je možné podpořit je v rámci podpory de minimis.

5.1 Podpora de minimis (neboli podpora malého rozsahu) De minimis představuje takovou podporu, která nesmí spolu s ostatními podporami de minimis (rozumějte jinými dotacemi v režimu „de minimis“) poskytnutými jednomu příjemci za dobu

61


předchozích tří let přesáhnout výši odpovídající částce 200.000 EUR. Za tříleté období se považují fiskální roky používané k daňovým účelům – tj. aktuální fiskální rok a dvě uzavřená fiskální období předcházející poskytnutí grantu. Úspěšný žadatel, který žádá o podporu v režimu de minimis (postup posouzení viz níže), je povinen před podepsáním Smlouvy o poskytnutí grantu předložit čestné prohlášení o de minimis včetně přehledu dosud udělených podpor de minimis. Přehled o dosud udělených podporách de minimis předkládá žadatel v měně EUR. Pro přepočet výše podpory poskytnuté v jiných měnách, než je EUR, použije žadatel kurzu Evropské centrální banky, který

byl

platný

v

den

vydání

rozhodnutí

o

poskytnutí

daného

grantu,

viz

http://www.ecb.europa.eu/stats/exchange/eurofxref/html/index.en.html Poskytnutí podpory v režimu de minimis nemá vliv na výši poskytnutého grantu. Informaci o tom, zda jste obdrželi v minulých třech letech podporu de minimis, najdete ve smlouvách a rozhodnutích, na jejichž základě vám byly veřejné prostředky poskytnuty. Pokud zde není výslovně uvedeno, že se jednalo o podporu v režimu de minimis, nemusíte dané prostředky do celkového přehledu započítávat. Množství prostředků, které jste v režimu de minimis čerpali v rozhodném období minulých tří let, prověřte již při zpracování žádosti. Mohlo by se stát, že by váš limit 200.000 EUR byl již vyčerpán a podpora z FNNO by vám v budoucnu nemohla být přiznána. Poskytnutí podpory v režimu de minimis se neobávejte, je to naprosto standardní nástroj, kterým je možné podpořit i aktivity, jež mohou vést k zajištění vícezdrojového financování vaší organizace.

5.2 Veřejná podpora podle podporovaných oblastí FNNO V žádosti o poskytnutí grantu musí žadatel určit, zda záměr projektu má znaky veřejné podpory (připomínáme, že se má za to, že první tři znaky, viz výše, jsou v případě FNNO naplněny vždy), a pokud ano, je třeba odsouhlasit, že žadatel je si vědom poskytnutí této podpory v režimu de minimis a souhlasí s ním. V následujícím přehledu je uvedeno rámcové rozdělení podporovaných oblastí programu dle možnosti výskytu znaků veřejné podpory: a) Posouzení podpory v rámci Prioritní oblasti I. Lidská práva Vzhledem k vymezení prioritní oblasti a jejích klíčových oblastí lze vyvodit, že podporou nevzniká výhoda hospodářské činnosti, a je tedy pravděpodobné, že ve většině případů nedojde k dotčení pravidel veřejné podpory. b) Posouzení podpory v rámci Prioritních oblastí II. Děti a mládež v ohrožení a III. Sociální inkluze Některé služby poskytované podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, by mohly být považovány za výkon ekonomické činnosti, pokud dochází k nabízení služeb v oblastech, ve

62


kterých existuje trh a konkurenční prostředí. Pokud tomu tak není, pak nebyl naplněn znak zvýhodnění podnikání. Z tohoto pohledu zejména služby sociální prevence, které napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení ohrožených osob, a služby odborného sociálního poradenství nepředstavují ekonomickou činnost. Naopak u služeb sociální péče lze hovořit o podnikání a na jejich financování se tak s největší pravděpodobností budou vztahovat pravidla pro poskytování veřejné podpory. Z popisu podporovaných aktivit vyplývá, že u některých projektů se může jednat o činnosti, které mají charakter sociální péče, sociálního poradenství či prevence, přičemž z hlediska veřejné podpory je nutné sledovat podporu směřující do oblasti sociální péče. S ohledem na široké vymezení podporovaných aktivit nelze dále vyloučit, že podpora se může dotýkat dalších činností ekonomického charakteru. c) Posouzení podpory v rámci Prioritní oblasti IV. Ochrana životního prostředí a klimatické změny Veřejná podpora není relevantní pro oblast primárního a sekundárního vzdělávání (EVVO pro MŠ, ZŠ a SŠ) a také pro obecné environmentální poradenství (obecné z pohledu témat i cílových skupin), informovanost a osvětu. K individuálnímu posouzení doporučujeme projekty zahrnující další vzdělávání včetně dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, specifické environmentální poradenství (zaměřené např. na energetické úspory, získávání dotací, spotřebitelství produktů konkrétních firem, apod.) a často i na posilování kapacit žadatele v případě, že tento vykonává i ekonomickou činnost, která bude realizací projektu ovlivněna. Dále by k poskytnutí veřejné podpory mohlo docházet rovněž u financování zásahů na přírodních lokalitách, u nichž lze předpokládat jejich využití k hospodářským činnostem (zemědělské, lesnické, vodohospodářské aktivity atp.).

5.3 Posouzení veřejné podpory v žádosti Prvním krokem při posuzování veřejné podpory v rámci konkrétního projektu je posouzení jeho jednotlivých aktivit, kdy vodítkem je žadateli přehled výše. Pokud není výslovně řečeno, že daný typ aktivity veřejnou podporu nezakládá, žadatel (v kolonce Řešení) poskytne informace k posouzení, zda vykonávané činnosti projektu lze považovat za ekonomickou činnost, tj. odpoví na tyto otázky: a. O službu/zboží, kterou poskytujete/vyrábíte nebo hodláte poskytovat/vyrábět, je zájem, existuje reálná poptávka ve smyslu trhu? b. Shodnou nebo zaměnitelnou službu/zboží nabízejí také jiní poskytovatelé/výrobci jako svoji ekonomickou činnost? Na základě tohoto posouzení dojde žadatel k některému z následujících závěrů: 1. Projekt nezakládá veřejnou podporu – žadatel v žádosti zaškrtne, že projekt nemá znaky veřejné podpory.

63


2. Projekt zakládá veřejnou podporu – v žádosti žadatel uvede, že projekt má znaky veřejné podpory, a v poli Řešení uvede vedle zdůvodnění i identifikaci všech aktivit projektu, které mají znaky veřejné podpory. Nezapomínejte, že v kolonce Řešení je třeba vždy uvést zdůvodnění posouzení veřejné podpory, byť by šlo jen o odkaz na kapitolu 6.2 a zde vyjmenované činnosti, které veřejnou podporu nezakládají. V případě, že projekt zakládá veřejnou podporu a žadatel nemá vyčerpaný limit de minimis, bude podpora poskytnuta v režimu de minimis. I v případě, že veřejnou podporu zakládá pouze některá z aktivit projektu, je na projekt nahlíženo tak, že veřejnou podporu zakládá celý projekt, tj. limit de minimis v registru bude snížen o plnou výši poskytnutého grantu. Snažte se veřejnou podporu posoudit opravdu zodpovědně. Odpovědnost za správné posouzení včetně všech potenciálních následných sankcí za nesprávné posouzení leží na vás jako na konečném příjemci podpory. Pokud si nejste jisti, neváhejte tuto oblast konzultovat.

64


6. Publicita Koneční příjemci jsou povinni zabezpečit publicitu projektu. Tato povinnost je uložena ve Smlouvě o poskytnutí grantu. Zvolené nástroje a prostředky zajištění publicity projektu navrhuje žadatel již ve formuláři žádosti (bod č. 7 Publicita projektu). Cílem publicity je vytvořit povědomí o existenci projektu, jeho cílech, cílových skupinách, získané podpoře z EHP fondů 2009–2014 a případné bilaterální spolupráci s donorskými státy. Plán publicity musí obsahovat alespoň následující údaje: -

cíle a cílové skupiny,

-

strategii a obsah informačních a propagačních opatření, včetně komunikačních nástrojů s časovým plánem,

-

dva informační výstupy týkající se vývoje, výsledků a vyhodnocení projektu (např. konference, tiskové konference, tiskové zprávy, novinové články, reportáže, rozhovory, apod.),

-

odkaz na webovou stránku projektu s informacemi o vývoji, výsledcích, případně bilaterální spolupráci v rámci podpořeného projektu, včetně fotek, kontaktních údajů a s jasným odkazem na FNNO a EHP fondy 2009–2014,

-

informaci, kdo ponese zodpovědnost za realizaci informačních a propagačních akcí, s uvedením konkrétní osoby na straně konečného příjemce.

Přesné pokyny a podklady pro zabezpečení povinné publicity, jakož i návody a rady pro zajištění publicity v širším rozsahu jsou součástí Přílohy č. 13.1 Pravidla publicity a Přílohy č. 13.2 Technické podmínky propagačních materiálů. Náklady na publicitu jsou součástí způsobilých nákladů v rámci rozpočtů projektů. Na dodržování pravidel publicity v jednotlivých projektech bude dohlížet zprostředkovatel na základě předložených zpráv o realizaci projektu.

65


7. Předkládání žádostí v rámci Výzvy Výzvy k překládání žádostí o finanční podporu jsou vždy uveřejněny na webových stránkách FNNO, NROS a Nadace Partnerství a zároveň mohou být inzerovány na informačních serverech zaměřených na neziskový sektor a v regionálním tisku. Každá Výzva obsahuje informace o podporovaných aktivitách a cílových skupinách, stanovuje maxima a minima podpory na jeden projekt, její součástí je termín, do kdy lze předkládat žádosti a na jakou adresu, atd.

7.1 Seznam příloh Nepředložení povinné přílohy žádosti dle pokynů v kap. 9 této Příručky je důvodem pro vyřazení žádosti z dalšího procesu hodnocení žádosti. Seznam povinných příloh k žádosti o poskytnutí grantu (u některých stručný popis) je uveden zde: -

rozpočet projektu: jedná se o povinnou přílohu, která je předkládána v listinné podobě s podpisem zástupce statutárního orgánu žadatele a také elektronicky (Grantys) jako soubor MS Excel ve formátu .xlsm nebo v jiném funkčním formátu MS Excel. Žadatel použije formulář, který je přílohou č. 9 této Příručky; podrobnější instrukce o obsahu a zpracování viz kap. 4 této Příručky;

-

doklad o právní subjektivitě žadatele: jedná se o povinnou přílohu, která se předkládá pouze elektronicky (Grantys). Žadatel předkládá stanovy, statut nebo jiný zakládací dokument1. Žadatel, který má již tento doklad nahraný z 1. výzvy FNNO v systému Grantys na stránce své Organizace, zkontroluje platnost dokumentu. Pokud je nahrál pouze na stránku Projektu z 1. výzvy, případně na stránce Organizace nejsou dokumenty kompletní a aktuální, musí žadatel nahrát všechny požadované přílohy znovu / aktualizovat stávající dokumenty. Obecně stále platí, že dokumenty vázané k organizaci je vždy doporučeno vkládat na stránku Organizace (kap. 1.9.4 Příručky).

-

doklad o provedené transformaci žadatele: tato příloha je povinná v elektronické formě pouze v případě, že se nezisková organizace transformovala. V tomto případě předloží rozhodnutí o změně právní formy – zápis ve formě notářského zápisu a zápis změny právní formy.

-

čestné prohlášení žadatele: jedná se o povinnou přílohu, která musí být podepsána statutárním orgánem žadatele a je předkládána elektronicky (Grantys) a také písemně. Žadatel použije formulář, který je přílohou č. 2 této Příručky;

1

V případě, že došlo ke změně právní formy neziskové organizace, předloží organizace „původní“ verzi i „novou“ verzi

(rozumí se statut, stanovy nebo jiný zakládací dokument žadatele před změnou a po změně právní formy organizace).

66


-

prohlášení o partnerství (POKUD RELEVANTNÍ): žadatel předkládá písemně a elektronicky (Grantys) pouze v případě, že projekt je realizován v partnerství s partnerem z ČR; pak použije formulář, který je přílohou č. 3 této Příručky;

-

prohlášení o partnerství v AJ (POKUD RELEVANTNÍ): žadatel předkládá elektronicky (Grantys) pouze v případě, že projekt je realizován v partnerství se zahraničním partnerem; pak použije formulář, který je přílohou č. 4 této Příručky;

-

statut, stanovy nebo jiný zakládací dokument partnera ČR (POKUD RELEVANTNÍ): žadatel předkládá elektronicky (Grantys) pouze v případě, že projekt je realizován v partnerství;

-

doklad o provedené transformaci partnera z ČR (POKUD RELEVANTNÍ): žadatel předkládá elektronicky (Grantys) v případě, že projekt je realizován v partnerství;

-

výroční zpráva žadatele za rok 20133: žadatel předkládá elektronicky (Grantys) výroční zprávu organizace za rok 2013 (případně její ekvivalent), obsahující přehled aktivit a hospodaření organizace;

-

výroční zpráva partnera za rok 2013 (POKUD RELEVANTNÍ): žadatel předkládá elektronicky (Grantys) výroční zprávu partnera (případně její ekvivalent), obsahující přehled aktivit a hospodaření organizace. V případě zahraničního partnera předkládá výroční zprávu (nebo její ekvivalent, tj. souhrn aktivit a hospodaření) v anglickém jazyce.

-

analýza vnějšího prostředí (viz kap. 2.2.1 a) této Příručky): jedná se o povinnou přílohu, která je předkládána pouze elektronicky (Grantys);

-

analýza potřeb organizace (viz kap. 2.2.1 b) této Příručky – POKUD RELEVANTNÍ): žadatel překládá pouze elektronicky (Grantys).

Organizace, která vznikla změnou právní formy, sloučením, splynutím nebo rozdělením jiné organizace, musí být schopná doložit úplnou výroční zprávu / ekvivalent původní organizace za poslední rok, obsahující přehled aktivit a hospodaření dle účetní závěrky organizace. Současně musí doložit dokumenty prokazující nástupnictví. Vždy musí být splněná podmínka oprávněnosti právní formy žadatelů/partnerů.

7.2 Způsob doložení příloh projektu Všechny přílohy je nutné vložit v elektronické formě do systému Grantys (viz kap. 1.9.4 této Příručky). Některé z uvedených příloh je nutné kromě elektronické verze předložit také v listinné formě – u těchto příloh je tato skutečnost v tabulce vyznačena společně s další specifikací listinné verze. 3

Dokument výroční zprávy je třeba upravit tak, aby byl dodržen limit velikosti dokumentu pro nahrání do Grantys, 4 MB.

67


Tabulka: Dokladování příloh projektu Povinnost

Povinnost předložit i v Náležitosti

Název přílohy

listinné

listinné verze

formě

předložit

elektronicky v systému Grantys/požadovaný formát

ANO

Podpis zástupce 4 SO , originál

Doklad o právní subjektivitě žadatele (stanovy, statut nebo jiný zakládací dokument)

NE

-

ANO/formát PDF nebo JPG

Doklad o provedené transformaci žadatele POKUD RELEVANTNÍ

NE

-

ANO/ formát PDF nebo JPG

Čestné prohlášení žadatele

ANO

Podpis zástupce SO, originál


Prohlášení o partnerství partnera z ČR POKUD RELEVANTNÍ

ANO

Podpis zástupce SO, originál


NE

-


NE

-


NE

-


NE

-

NE

-

ANO/ formát PDF/.doc, .docx

Analýza vnějšího prostředí

NE

-

ANO/ .docx

formát

.doc,

Analýza potřeb organizace POKUD RELEVANTNÍ

NE

-

ANO/ .docx

formát

.doc,

Rozpočet projektu

Prohlášení o partnerství v AJ u zahraničního partnera podepsané SO POKUD RELEVANTNÍ Statut, stanovy nebo jiný zakládací dokument partnera z ČR POKUD RELEVANTNÍ Doklad o provedené transformaci partnera z ČR POKUD RELEVANTNÍ Výroční zpráva žadatele za rok 2013 Výroční zpráva partnera za rok 2013 POKUD RELEVANTNÍ

5

ANO/ soubor MS Excel NIKOLIV SKEN!

ANO/ formát PDF/.doc, .docx

Vícestránkové přílohy musí být do elektronické verze (Grantys) naskenovány do jednoho souboru. Název souboru musí být shodný s názvem přílohy uvedeným v této Příručce. 4

SO - Statutární orgán.

5

V případě zahraničního partnera předkládá výroční zprávu nebo její ekvivalent v anglickém jazyce.

68


7.3 Předkládání žádostí Žadatel vyplňuje žádost o poskytnutí grantu v českém jazyce prostřednictvím webové aplikace Grantys dostupné na adrese http://www.grantys.cz (pokyny pro vyplnění žádosti jsou uvedeny v kapitole 3 této Příručky). K žádosti o poskytnutí grantu je nutné přiložit všechny přílohy dle kapitoly 9.2 této Příručky. Žádost je nutné finalizovat a odeslat v systému Grantys a poté vytisknout. Vytištěný originál žádosti, identický s finalizovanou elektronickou verzí, musí být podepsán zástupcem statutárního orgánu žadatele a doručen do termínu uzávěrky Výzvy programu FNNO společně se všemi dalšími požadovanými náležitostmi. Žádost o poskytnutí grantu bude považována za podanou, pokud do termínu uzávěrky uvedeného ve Výzvě žadatel splní všechny následující podmínky: 1.

Finalizuje elektronickou verzi žádosti o poskytnutí grantu v aplikaci Grantys.

2.

Vloží do systému Grantys všechny přílohy v elektronické podobě v požadovaném formátu a náležitě je pojmenuje, dle kapitoly 3.2.4 a 7.2 této Příručky.

3.

Doručí zprostředkovateli následující podklady: -

originál listinné verze žádosti o poskytnutí grantu, identický s její finalizovanou elektronickou verzí v systému Grantys a opatřený podpisem zástupcem statutárního orgánu žadatele;

-

vybrané přílohy v listinné podobě, dle kapitoly 7.2 této Příručky.

Požadované podklady dle výše uvedeného popisu žadatel předloží společně v jedné zalepené a neporušené obálce na následující adresu: v případě projektů předkládaných do prioritní oblasti I až III: NROS (Nadace rozvoje občanské společnosti) Fond pro NNO Na Václavce 1135/9 150 00 Praha 5 v případě projektů předkládaných do prioritní oblasti IV: Nadace Partnerství Fond pro NNO Údolní 33 602 00 Brno Na obálku žadatel uvede následující údaje:

69


Název programu: FNNO – CZ 03 Úplný název žadatele: ______ Výzva č. II. Adresa žadatele:___________ Název projektu:____________ Žádost o poskytnutí Doplňkového grantu:

Adresa zprostředkovatele

ANO/NE

(doplňte

NEOTEVÍRAT PŘED UZÁVĚRKOU!!!

oblasti programu, viz výše)

dle

prioritní

Žádost o poskytnutí grantu, včetně výše uvedených náležitostí, lze předložit osobně nebo prostřednictvím třetí osoby (např. Česká pošta, přepravní společnost apod.). Pro posouzení splnění termínu doručení, dle výše uvedeného termínu uzávěrky Výzvy FNNO, je rozhodující fyzické doručení obálky do NROS nebo do Nadace Partnerství (dle příslušné priority); datum odeslání na razítku pošty tedy NENÍ rozhodující. Pokud žadatel podává v rámci Výzvy více žádostí o poskytnutí grantu dle stanovených pravidel (viz dokument Výzva k předkládání žádostí o poskytnutí grantu v rámci FNNO), je potřeba aplikovat výše uvedený postup pro každou podanou žádost zvlášť. Každá žádost o poskytnutí grantu musí být tedy podána zvlášť v samostatné obálce dle výše uvedeného postupu a pravidel. Pokud je žádost doručena včas a v požadované formě, zprostředkovatel zašle žadateli e-mailem potvrzení o přijetí žádosti do 5 pracovních dnů od data uzávěrky. Do 5 pracovních dnů se v systému Grantys dále změní u žádosti stav z Odeslaný na Přijatá žádost. Jednotlivé přílohy vložte do obálky pouze sešité, nevkládejte je do eurosložek ani je nespojujte kroužkovou či jinou pevnou vazbou. Před zalepením obálky se přesvědčte, zda jsou určené přílohy podepsané zástupcem statutárního orgánu. Zkontrolujte, zda jsou všechny přílohy vloženy do webové aplikace Grantys a jejich název odpovídá s jejich označením v kapitole 7.2 Způsob doložení příloh projektu. Pokud máte požadované dokumenty vztahující se k vaší organizaci nahrané v Grantys z předchozí Výzvy v sekci Organizace, nemusíte je tam nahrávat znovu, pouze je zkontrolujte a případně aktualizujte/doplňte. Pokud tyto dokumenty máte pouze ve vašem předchozím projektu, je nutno je nahrát znovu, pro jistotu rovnou k Organizaci (viz kap. 1.9.4 Vložení příloh do systému Grantys). Oboustranný tisk potěší nás i přírodu.

70


8. Hodnocení žádostí Hodnocení přijatých žádostí probíhá ve dvou kolech: -

Hodnocení přijatelnosti, kdy všechny žádosti jsou posuzovány a hodnoceny programovým týmem NROS a Nadace Partnerství. Hodnocení spočívá v hodnocení formálních náležitostí žádosti a hodnocení oprávněnosti žadatele a žádosti. Žadatelé budou o výsledku hodnocení přijatelnosti informováni do 5 pracovních dnů od ukončení hodnocení.

-

Hodnocení kvality probíhá pouze u žádostí, které splňují formální požadavky a kritéria oprávněnosti. Hodnocení kvality probíhá na dvou úrovních a podílejí se na něm externí posuzovatelé a hodnoticí komise.

8.1 Hodnocení formálních náležitostí a hodnocení oprávněnosti 8.1.1 Hodnocení formálních náležitostí Po skončení grantové uzávěrky provede zprostředkovatel hodnocení formálních náležitostí žádostí, a to podle kritérií uvedených v Příloze č. 7 – Posouzení formálních náležitostí žádosti o poskytnutí grantu. V případě některých formálních nedostatků žádostí budou žadatelé vyzváni (e-mailem) k doplnění chybějících náležitostí. V následujících 72 hodinách budou přijímány reakce na doplnění a evidovány do elektronického systému. Pokud se na konkrétní formální nedostatek nevztahuje možnost dodatečného doplnění v rámci 72hodinové lhůty nebo pokud počet formálních nedostatků, na které se vztahuje možnost dodatečného doplnění, překročí limit pět nebo pokud žadatel neodstraní formální nedostatky do 72 hodin, zprostředkovatel programu vyřadí žádost z dalšího procesu hodnocení.

8.1.2 Hodnocení oprávněnosti žadatele a žádosti Přijaté žádosti jsou posuzovány z hlediska oprávněnosti žadatele a žádosti podle kritérií uvedených v Příloze č. 8 – Posouzení oprávněnosti žádosti o poskytnutí grantu.

8.1.3 Stížnosti a jejich řešení O postoupení žádosti do druhého kola nebo o jejím vyřazení je žadatel písemně informován do 5 pracovních dnů od ukončení hodnocení formálních náležitostí a oprávněnosti. Pokud byla žádost zamítnuta kvůli nesplnění formálních náležitostí nebo nesplnění kritérií oprávněnosti, žadatel může požádat ředitele Nadace Partnerství a ředitelku NROS o přehodnocení rozhodnutí do 5 pracovních dní ode dne, kdy obdrží informace o zamítnutí žádosti o poskytnutí grantu. Ředitel posouzení formálních náležitostí a oprávněnosti přehodnotí a rozhodne o konečném zamítnutí žádosti nebo o vrácení žádosti zpět do procesu hodnocení. Pokud žadatel možnosti odvolání ve stanoveném termínu nevyužije, je žádost zamítnuta.

71


8.2 Hodnocení kvality 8.2.1 Hodnocení kvality externími posuzovateli Odborné hodnocení kvality obsahu žádostí a efektivity rozpočtů provádí externí posuzovatelé vybraní zprostředkovatelem, a to prostřednictvím přidělování bodů dle této hodnoticí tabulky. Tabulka: Hodnoticí tabulka pro hodnocení kvality externími posuzovateli

Kapitola

Maximální počet bodů

1. SCHOPNOST A PŘIPRAVENOST ŽADATELE PROJEKT REALIZOVAT

19

1.1 Žadatel je technicky schopen projekt realizovat.

4

1.2 Žadatel má odpovídající administrativní kapacitu na zajištění realizace 4 projektu. 1.3 Organizační struktura řízení projektu je jasně popsaná, včetně rozdělení 5 a zajištění jednotlivých kroků během realizace. Role jednotlivých partnerů jsou jasně popsány (v případě Partnerství). 1.4 Žadatel má zkušenosti s řízením alespoň jednoho podobně zaměřeného 4 a objemově/finančně srovnatelného projektu. 1.5 Publicita projektu je jasně popsaná, včetně jednotlivých aktivit pro zajištění 2 publicity.

2. VÝZNAM (RELEVANCE) PROJEKTU

27

2.1 Projekt významně přispívá k naplňování cíle Výzvy.

10

2.2 Zdůvodnění projektu je jasné a cíl projektu je reálný a v souladu s požadavky 8 na výstupy projektu. 2.3 Projekt vhodným a účinným způsobem přispívá k řešení identifikovaného cíle 9 a cílová skupina je dobře identifikovaná, jsou popsány její potřeby.

3. STRUKTURA PROJEKTU, RIZIKA, VÝSTUPY

28

3.1 Struktura projektu je jasně definovaná a jednotlivé aktivity projektu jsou jasně 7 stanoveny (činnosti, včetně kvantifikace a návazného rozpočtu). 3.2 Navržený harmonogram realizace projektu je konzistentní a realistický 4 a odpovídá potřebám daného projektu. 3.3 Zvolené projektové výstupy jsou relevantní a realistické, jsou kvantifikované 7 a objektivně měřitelné. 3.4. Rizika projektu jsou jasně definovaná, navržená opatření uvedená rizika 5 minimalizují. 3.5 Udržitelnost projektu – z popisu projektu lze předpokládat udržitelnost 5 projektu a jeho dopad na cílovou skupinu.

72


4. ROZPOČET

14

4.1 Položky rozpočtu jsou relevantní a hospodárné ve vztahu k projektovým 11 aktivitám, rozpočet jako celek je přiměřený a efektivní. 4.2 Nastavení zdrojů financování projektu je realistické a odpovídá pravidlům 3 programu

5. HORIZONTÁLNÍ TÉMATA, BILATERÁLNÍ SPOLUPRÁCE

BUDOVÁNÍ

KAPACITY

ORGANIZACE, 12

5.1 Projekt naplňuje zásady dobré správy, napomáhá udržitelnému rozvoji, 4 posiluje sociální udržitelnost a rovné příležitosti. Projekt má širší společenský dopad (v případě PRIORITY I–III). 5.2 Projekt je významným příspěvkem ke strategickému rozvoji a udržitelnosti 3 organizace, neboť je prokázán jeho přínos a pozitivní vliv na rozvoj činností, kapacit, efektivity poskytování služeb nebo jejího vnitřního fungování a zajištění nových zdrojů financování. 5.3 Partneři z Norska, Lichtenštejnska nebo Islandu jsou zapojeni.

5

Maximální celkové hodnocení

100

Body jsou posuzovateli přidělovány výhradně na základě informací uvedených v žádosti, případně v jejích přílohách. Pro každé kritérium je stanoven maximální počet bodů. Každá žádost je posuzována dvěma posuzovateli. Výsledné bodové hodnocení je aritmetickým průměrem bodových hodnocení obou posuzovatelů. Pokud se hodnocení obou posuzovatelů liší o více než 30 bodů, je žádost přidělena třetímu posuzovateli. Pokud je žádost hodnocena třetím posuzovatelem, aritmetický průměr bude tvořen ze dvou bodových hodnocení, která jsou si nejblíže. Takto vzniklé hodnocení je podkladem pro další hodnocení žádostí hodnoticí komisí.

8.2.2 Hodnocení kvality hodnoticí komisí Hodnoticí komise provádí srovnání výsledku hodnocení nezávislých posuzovatelů, stanovuje pořadí žádostí dle kvality zpracování a souladu s podmínkami FNNO. Hodnoticí komise vydává, s přihlédnutím k rovnoměrné distribuci prostředků do všech regionů a k naplňování cílů Programu, finální doporučení týkající se schválení, resp. neschválení žádostí o poskytnutí grantu pro ředitele NROS a Nadace Partnerství a správní rady obou nadací (dle odpovědnosti za jednotlivou prioritní oblast programu). Bude ustanoveno šest hodnoticích komisí, jedna komise pro každou prioritní oblast, resp. podprioritu.

8.3 Vyrozumění o výsledku hodnocení, Smlouva o poskytnutí grantu Do 15 pracovních dní od rozhodnutí správních rad zprostředkovatele (NROS a Nadace Partnerství) je písemně zaslána žadatelům zpráva o konečném rozhodnutí o udělení/neudělení grantu (popř.

73


zařazení na rezervní seznam) s dalším postupem. Projekty mohou být podpořeny se změnami, k jejichž zapracování je žadatel před podpisem smlouvy vyzván. Úspěšným žadatelům je s vyrozuměním o výsledku hodnocení elektronicky zaslán návrh Smlouvy o poskytnutí grantu (vzor je přílohou č. 12 této Příručky) včetně příloh. Smlouva a přílohy můžou být případně upraveny na základě doporučení hodnoticí komise o zrušení aktivity a/nebo snížení rozpočtu. Na doporučení posuzovatelů nebo komise zprostředkovatel může také, upravit výstupy projektu či způsob jejich prokazování tak, aby lépe odrážely realizaci projektu. Žadatel návrh Smlouvy o poskytnutí grantu zkontroluje a odsouhlasí, může doplnit připomínky formou komentářů do dokumentu a případně dopracuje rozpočet projektu na základě změn přijatých hodnoticí komisí. Poté dokumenty zasílá elektronicky zpět zprostředkovateli. Po schválení návrhu smlouvy oběma stranami zprostředkovatel (NROS či NaP, dle prioritních oblastí) vyzve úspěšné žadatele k podpisu Smlouvy o poskytnutí grantu a na seminář pro úspěšné – příjemce grantu. Smlouva o poskytnutí grantu je uzavřená a platná dnem podpisu oběma smluvními stranami. Nedílnou součástí smlouvy jsou následující přílohy: -

Příloha 1 – Vymezení Projektu

-

Příloha 2 – Rozpočet Projektu (vzor je přílohou č. 9 této Příručky)

-

Příloha 3 – Všeobecné podmínky

-

Příloha 4 – Postupy pro veřejné zakázky

-

Příloha 5 – Prohlášení o čerpání veřejné podpory de minimis

8.4 Časový průběh hodnocení a schvalování žádostí Tabulka č. 7: Indikativní časový průběh přijímání, hodnocení a schvalování žádostí ode dne vyhlášení Výzvy Událost

Termín minimálně 8 týdnů před

Výzva k předkládání žádostí o poskytnutí grantu

termínem uzávěrky po celou dobu Výzvy, nejpozději však do 5 pracovních dnů od uzávěrky;

Konzultace vypracování žádostí

e-mailem nebo telefonicky (v pracovních dnech od 9 do 16 hod.) v den stanovený ve Výzvě do

Uzávěrka pro přijímání žádostí

16 hod.

Kontrola formálních náležitostí zprostředkovatelem a vyzvání žadatele do 15 pracovních dní od

74


k doplnění chybějících dokumentů nebo odstranění nedostatků žádosti Doplnění

chybějících

dokumentů

nebo

odstranění

některých

formálních nedostatků žádosti žadatelem

uzávěrky do 72 hodin v pracovních dnech od doručení Výzvy k doplnění

Informování žadatelů o vyřazení žádosti z hodnocení kvůli nesplnění kritérií formálních náležitostí a oprávněnosti žadatele a žádosti

do 5 pracovních dnů od ukončení hodnocení formálních náležitostí a oprávněnosti

Informování žadatele o výsledku hodnocení žádostí

do 20 týdnů od uzávěrky do 15 pracovních dnů od počátku období realizace

1. zálohová platba podpořeným projektům

Projektu na základě platné Smlouvy

Pozn.: Ve výjimečných a zdůvodněných případech je možné, že některé z uvedených lhůt budou překročeny. Přečtěte si pozorně hodnoticí tabulku uvedenou v kapitole 8.2.1 této Příručky. Uděláte si tak dobrou představu o tom, na co si dát při psaní a odevzdání žádosti pozor a na co bude kladen důraz při hodnocení vaší žádosti. Pomůže vám to také lépe pochopit celou koncepci FNNO.

75


Seznam příloh příručky pro žadatele Příloha č. 1 – Formulář žádosti o poskytnutí grantu Příloha č. 2 – Formulář Čestného prohlášení žadatele Příloha č. 3 – Prohlášení o partnerství Příloha č. 4 – Prohlášení o partnerství v AJ Příloha č. 5 – Vzor Dohody o partnerství Příloha č. 6 – Vzor Dohody o partnerství v anglickém jazyce Příloha č. 7 – Posouzení formálních náležitostí žádosti o poskytnutí grantu Příloha č. 8 – Posouzení oprávněnosti žádosti o poskytnutí grantu Příloha č. 9 – Vzor Rozpočtu projektu, Vzor Rozpočtu projektu s DPH Příloha č. 10 – Tabulka doporučených cen zařízení a vybavení Příloha č. 11 – Tabulka doporučených mezd Příloha č. 12 – Vzor Smlouvy o poskytnutí grantu Příloha č. 13.1 – Pravidla publicity Příloha č. 13.2 – Technické podmínky propagačních materiálů Příloha č. 14 – Tabulka ocenění dobrovolnické práce

76

Příručka pro žadatele o grant z Fondu pro nestátní neziskové organizace

Recommend Documents