Příjmení a jméno: ………………………………….
Třída: …………………….
PŘÍRODOPIS 6 (2. část – bezobratlí živočichové) Bezobratlí jsou mnohobuněční živočichové bez vnitřní kostry (tj. bez vnitřní opory těla). Jejich měkké tělo může být na povrchu zpevněné vnější kostrou (= kutikulou, krunýřem) nebo chráněné vápenatou schránkou.
strukturované učivo
Chelicery na hlavohrudi pavouka rodu šestiočka
Sestavil Miroslav Suk, 2016
Seznam kapitol strana BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ Kmen: Žahavci třída: Polypovci třída: Medúzovci třída: Korálnatci (sasanky a koráli) Kmen: Ploštěnci Třída: Ploštěnky Třída: Tasemnice Třída: Motolice Kmen: Hlísti řád: Roupi řád: Škrkavky řád: Háďata Kmen: Měkkýši třída: Plži třída. Mlži třída: Hlavonožci Kmen: Kroužkovci třída: Mnohoštětinatci třída: Opaskovci (máloštětinatci a pijavice) Kmen: Členovci podkmen: Pavoukovci (= Klepítkatci) řád: Pavouci řád: Sekáči řád: Štíři řád: Štírci řád: Roztoči podkmen: Korýši (= Žabernatí) Raci Krabi Drobní druhy korýšů podkmen: Vzdušnicovci třída: Mnohonožky třída: Stonožky třída: Hmyz Vývin hmyzu řád: Jepice řád: Vážky řád: Švábi řád: Kudlanky hmyz řád: Škvoři s proměnou řád: Rovnokřídlí nedokonalou řád: Vši řád: Stejnokřídlí řád: Ploštice řád: Blechy řád: Síťokřídlí hmyz řád: Motýli s proměnou řád: Brouci dokonalou řád: Dvoukřídlí řád: Blanokřídlí Kmen: Ostnokožci (hvězdice, hadice, ježovky, sumýši a lilijice) Přírodopis, 6. ročník
-2-
3 4 4 5 6 6 6 7 8 8 9 9 10 10 11 12 14 14 15 16 18 18 19 19 19 19 20 20 21 21 23 23 24 25 27 27 28 29 29 29 30 30 31 31 32 32 33 34 35 36 39
1. ŽAHAVCI (= LÁČKOVCI)
talířovka ušatá (tělní typ medúza)
Žahavci jsou vodní živočichové s paprsčitou souměrností těla. Jsou to predátoři - loví vodní živočichy (plankton i drobné ryby). Při lovu i obraně používají žahavé buňky na chapadlech. Kořist tráví v trávicí dutině (= v láčce) uvnitř těla. Popis stavby těla žahavců (= vzhled): Tělo žahavců má vakovitý tvar. Uvnitř je slepá trávicí dutina (=láčka) s ústním otvorem, kterým přijímá do láčky potravu, ale také jím vyvrhuje nestrávené zbytky. Okolo ústního otvoru jsou chapadla. Na chapadlech se nachází skupinky žahavých buněk.
ústní otvor
Buňky v těle jsou rozrůzněné a vytváří jednoduché tkáně, které jsou specializované k výkonu určité činnosti. Tělní stěnu tvoří pouze 2 vrstvy buněk (tkání) Druhy buněk a tkání (tkáň - soubor buněk stejného druhu): buňky svalové Zajišťují pohyb těla i chapadel. buňky žahavé Umožňují obranu i lov kořisti. buňky trávicí Vylučují do láčky trávicí šťávy. buňky smyslové Zprostředkovávají vnímání okolí. buňky nervové Zajišťují souhru všech tkání v těle. V těle žahavce vzniká propojením nervových buněk jednoduchá rozptýlená nervová soustava.
pupen
žahavá buňka řez tělem nezmara
Dvojí vzhled žahavců: Během života mohou měnit vzhled těla a střídat odlišné tělní typy: Všichni žahavci mají na počátku života podobu polypa. Někteří prožijí celý život v podobě polypa (nezmaři, koráli), jiní se mění z polypa na medúzy (talířovky). 1.
2.
tělní typ POLYP: Žije přisedle na dně (příp. pomalý pohyb po dně). Tělo má tvar válce, který je k podkladu přichycen nožním terčem. Ústní otvor a chapadla jsou na svrchní straně těla.
ústní otvor
ramena
polyp láčka nožní terč medúza
tělní typ MEDÚZA: Volně se vznáší ve vodě (příp. reaktivní pohyb). Tělo má tvar zvonu. Ústní otvor a chapadla jsou na spodní straně těla. Má smyslová čidla (zraková a polohová). ramena
ústní otvor
Rozmnožování: POHLAVNÍ - probíhá jak u polypů, tak u medúz. př. Polyp nezmara je obojetník (vytváří samčí i samičí pohlavní buňky). Spojením vajíčka a spermie od dvou nezmarů vznikne zárodečná buňka potomka (= zygota), ze které vyroste polyp nového nezmara (potomka). př. Medúzy talířovky jsou odděleného pohlaví (samci vytváří spermie, samice vajíčka). Z vajíčka oplozeného spermií vyroste polyp nové talířovky (potomka). Přírodopis, 6. ročník
-3-
NEPOHLAVNÍ - probíhá pouze u polypů. př. Na boku polypa nezmara vznikají pučením dceřiní polypi. př. Z horní části polypa talířovky se odškrcováním oddělují malé medúzky. 1. POLYPOVCI Vyskytují se jak ve sladké vodě, tak v moři. Po celý život nebo většinu života žijí v podobě polypa. nezmar zelený
1 cm
Medúzky žijí ve Vltavě. Většinu života prožijí na kamenech a ponořených kůlech jako drobní polypi (0,4 cm). Kratší čas jako malé medúzy (3 cm).
Drobný polypi nezmarů (1 cm) žijí na vodních rostlinách v čistých tůních řek a rybníků nebo ve studních. Mají 6 až 7 chapadel. Jsou obojetníci. Mají vysokou regenerační schopnost (schopnost nahrazovat ztracené části těla dorůstáním).
medúzka sladkovodní
3 cm polyp medúzky
další polypovci: měchýřovka portugalská (v moři, plovoucí velké kolonie polypů - nebezpečná). pohárovka (v moři, tvoří kolonie malých polypů); pohlavní rozmnožování u medúzy 2. MEDÚZOVCI (spermie samců oplodní vajíčka samic) Vyskytují se pouze v moři. zygoty V jejich životě se pravidelně střídá typ polyp a medúza. V podobě medúzy se pohlavně rozmnožují. Z oplozeného vajíčka (= zygoty) vyroste drobný přisedlý polyp. Z polypa se odškrcují malé pupencovité medúzky. Medúzy některých druhů jsou lidem nebezpečné (př. tropické čtyřhranky). kořenoústka plicnatá
60 cm
Přírodopis, 6. ročník
nepohlavní rozmnožování u polypa (odškrcováním vznikají drobné medúzy) 4 gonády = pohlavní žlázy Medúza talířovky má plochý zvon (20-40 cm) a 4 velká „ušatá“ chapadla. Dravá – chytá drobné rybky.
Medúza kořenoústky má vyklenutý zvon (40 - 60 cm), chapadla okolo ústního otvoru „chobotovitě“ srůstají. Filtruje z vody drobný plankton. -4-
40 cm talířovka ušatá
3. KORÁLNATCI Vyskytují se pouze v moři. Žijí pouze v podobě polypa. A. Sasanky Polypi sasanek se pomalu posunují po dně. Mají mnoho chapadel. Většina druhů žije osamoceně a netvoří kolonie.
5 cm
sasanka koňská Červený polyp, průměr asi 5 cm, 192 zatažitelných chapadel. sasanka zelená Zelený polyp, průměr asi 15 cm, 200 nezatažitelných chapadel. další sasanky : karafiát mořský (polyp až 30 cm a 1000 drobných chapadel), sasanka plášťová (polyp žije v symbióze s poustevníčkem).
polyp sasanky koňské
B. Koráli Polypi korálů žijí v početných koloniích. Drobní polypi se nepohybují a mají méně chapadel než sasanky. Každý polyp vytváří pohárkovitou vápenatou schránku, ve které „sedí“. Ze schránek po odumřelých korálech se tvoří korálovina a z ní na dně moře mohutné korálové útesy. prázdné schránky korálů
polypi korálů „sedí“ ve schránkách větevníci korál červený
Nejrozšířenější druhy korálů. Ve velkých koloniích jsou miliony jedinců. Polypi jsou 1-3 cm velcí. (př. větevník mozkový) Jejich schránky vytváří červené keříčkovitě rozvětvené kolonie. Drobní bílí polypi sedí na povrchu kolonie.
bílí polypi korálů červených
kolonie tisíců drobných větevníků Přírodopis, 6. ročník
kostra (korálovina) korálů červených -5-
2. PLOŠTĚNCI (= ploší „červi“)
mořská ploštěnka
mořská ploštěnka
Ploštěnci jsou živočichové s měkkým a velmi plochým tělem (lupenitým nebo páskovitým). Tělo je dvoustraně souměrné. Draví ploštěnci žijí volně ve vodě. Cizopasní ploštěnci parazitují uvnitř těl jiných živočichů. V těle ploštěnců jsou vytvořené jednoduché soustavy orgánů, které plní životní funkce (trávicí soustava, vylučovací s., nervová s., smyslová s., svalová s., rozmnožovací s.) 1. PLOŠTĚNKY Draví vodní ploštěnci, kteří kořist (drobné živočichy) celé polykají nebo vysávají. Vyskytují se na dně rybníků, potoků a na dně moře. Tropické mořské druhy jsou velmi pestré a až 30 cm dlouhé. ploštěnka mléčná
Žije na povrchu bahna v rybnících; 2,5 cm dlouhá; mléčně bílé barvy.
Ploché lupenité tělo Ploché tělo pokrývá pokožka. Pokožkou ploštěnky dýchají (tj. dýchají celým povrchem těla). Pohyb těla umožňují stahy svalů svalového vaku pod pokožkou. Jednoduché smyslové orgány V přední části těla jsou jednoduché oči (rozeznávají pouze světlo a tmu) a hmatové laloky. Rozvětvená trávicí dutina Trávicí soustava začíná ústním otvorem (na konci vychlípitelného hltanu) na břišní straně těla. Potravu tráví působením trávicích šťáv v rozvětvené trávicí dutině. Provazcovitá nervová soustava Je složená ze 2 nervových uzlin v přední části těla a ze 4 nervových provazců, které vystupují z uzlin. Vylučovací soustava Odstraňuje z těla škodlivé látky (moč). Je tvořena 2 řadami plaménkových buněk a 2 kanálky na bocích těla. Obojetníci Ploštěnka má v těle varlata i vaječníky. Z oplozených vajíček se líhnou malé ploštěnky – má tedy přímý vývin. Vysoká regenerační schopnost
oči
hltan s ústním otvorem
trávicí dutina
nervové provazce
2. TASEMNICE tělní články
Vnitřní cizopasníci obratlovců (prase, tur, člověk,…). Dospělci žijí v tenkém střevě hostitele.
malá hlavička Člověk může být hostitelem dospělců: a) tasemnice dlouhočlenné Dospělec je 2-3 m dlouhý; mezihostitelem larev je zpravidla prase. b) tasemnice bezbranné Dospělec je 3-10 m dlouhý; mezihostitelem larev je zpravidla tur. Tělo dospělců je páskovité složené z plochých článků Na začátku těla je drobná hlavička, na které jsou 4 přísavky. U tasemnice dlouhočlenné navíc i věneček háčků. Za hlavičkou je krček a za ním řada plochých článků, které se postupně zvětšují. Chybí trávicí soustava i smyslové orgány Přírodopis, 6. ročník
-6-
Hostitel tasemnice roztráví přijatou potravu. Dospělec tasemnice v tenkém střevě vstřebává živiny z roztrávené potravy hostitele celým povrchem těla. Dospělec je obojetník V každém tělním článku jsou samčí i samičí pohlavní orgány. Vajíčka v článku jsou oplozena spermiemi z jiného článku. Poslední (největší) články tasemnice naplněné oplozenými vajíčky se odtrhávají a s výkaly hostitele odchází z těla. Nepřímý vývin a střídání hostitelů Při nepřímén vývinu střídá hostitele. Z vajíček se v mezihostiteli líhnou larvy tasemnice, které se v jeho těle zapouzdří v boubel. Boubel se musí dostat do dalšího hostitele a v jeho tenkém střevě se změní na dospělce.
článek s vajíčky tasemnice
boubel
maso (svalovina) s boubeli v mezihostiteli
hostitel dospělců (člověk)
mezihostitel larev (prase)
pole hnojené výkaly člověka (články s vajíčky)
larva
dospělec
ŽIVOTNÍ CYKLUS A VÝVVIN TASEMNICE DLOUHOČLENNÉ (ŠÍŘENÍ NÁKAZY) Výkaly člověka s články (vajíčky) tasemnice se pohnojí půda. Vypěstované brambory pokryté vajíčky musí sníst prase. V žaludku se z vajíček vylíhnou larvy, které se krví dostanou do svalů a zde se zapouzdří v boubel. Člověk se nakazí tasemnicí, jestliže sní syrové vepřové maso s boubeli. Ve střevě člověka se z boubele uvolní malá tasemnice, která se přichytí hlavičkou na stěnu střeva. Drobný dospělec tasemnice postupně roste novými články a začne sám produkovat oplozená vajíčka. OCHRANA = nejíst syrové maso !!! (nehnojit pole lidskými výkaly) 3. MOTOLICE Vnitřní cizopasníci obratlovců. Živí se krví a rozrušenými tkáněmi hostitelů. motolice jaterní Dospělci cizopasí v játrech obratlovců (ovce, tur, koza i člověk); mezihostitelem larev je vodní plž. Tělo dospělců je ploché lupenité s 2 přísavkami Dospělec se podobá asi 3 cm dlouhé ploštěnce. Má ploché lupenité tělo s 2 přísavkami na břišní straně. Dospělcům chybí smyslové orgány. Rozvětvená trávicí dutina Za ústním otvorem v přední menší přísavce začíná slepá rozvětvená trávicí dutina. Nepřímý vývin a střídání hostitelů Z vajíček se líhnou larvy, které cizopasí v jiném hostiteli než v kterém cizopasí dospělci. Přírodopis, 6. ročník
-7-
přísavky na těle motolice
3 cm dospělci motolice jaterní
hostitel dospělců (obratlovec)
ŽIVOTNÍ CYKLUS MOTOLICE JATERNÍ a ŠÍŘENÍ NÁKAZY Výkaly ovce s vajíčky motolice se musí dostat do vody. Z vajíčka se ve vodě vylíhne pohyblivá larva, která vyhledá ve vodě vodního plže (bahnatku). Vnikne do něj a určitý čas v něm cizopasí. Po čase larva plže opustí, doplave ke břehu a vyleze po stéblu trávy nad hladinu. Zapouzdří se. Trávu se zapouzdřenou larvou musí sníst obratlovec (ovce, tur, člověk). Z larvy se v jeho žaludku stane dospělec, který se natrvalo usadí v játrech hostitele. OCHRANA = nepást ovce poblíž rybníka, ani je nekrmit trávou sklizenou z okolí rybníků
dospělec
vajíčko
mezihostitel larev (plž)
larva 2
larva 1
3. HLÍSTI (= nečlánkovaní „červi“) Hlísti jsou živočichové s tuhým (ale pružným) válcovitým tělem, které je na povrchu hladké a nečlánkované. Vnitřní cizopasníci Mnoho druhů cizopasí v těle živočichů i rostlin. Mají nepřímý vývin – z vajíčka se líhne nejdříve larva, z které se vyvine plodný dospělec. Při vývinu nestřídají hostitele a larvy i dospělci žijí ve stejném druhu hostitele. Pohlavní dvoutvárnost Jsou odděleného pohlaví, samci a samice se liší velikostí i tvarem těla.
svalovec stočený
3 mm
Trávicí trubice Potravu tráví v trávicí trubici, která začíná ústním otvorem na začátku těla a končí řití na konci těla. Někteří drobní hlísti žijí volně ve vodě nebo v půdě a přispívají k úrodnosti půd. 1. ROUPI Drobní vnitřní cizopasníci, kteří cizopasí v různých druzích hmyzu, v obratlovcích i v lidech. roup dětský
Dospělci i larvy cizopasí v tlustém střevě člověka. Dospělci jsou drobní bílí červíci samec 0,5 cm a samice 1,2 cm dlouhá; samec má konec těla stočený.
ŠÍŘENÍ NÁKAZY mezi lidmi: Nákaza se šíří drobnými vajíčky. Samice kladou v noci do okolí řitního otvoru hostitele oplozená vajíčka. (Dítě je neklidné a má pocit svědění okolo řitního otvoru.) Vajíčka z okolí řitě ulpívají na rukou a na spodním prádle dítěte. To je roznáší po okolí. Vajíčka se přichycují na všem čeho se dítě dotkne. Vajíčka se tak přenesou na ruce dalších dětí, které je sní s potravou.
samice samec
OCHRANA - mytí rukou před jídlem a nevkládat volně ležící předměty do úst. Přírodopis, 6. ročník
-8-
vajíčko
2. ŠKRKAVKY
škrkavky prasečí
Větší vnitřní cizopasníci než roupi. škrkavka dětská - samec je asi 10 cm dlouhý a samice 15 cm; samec má konec těla stočený. Dospělci škrkavek cizopasí v tenkém střevě člověka. Způsobují ucpání střeva (bolest břicha) a otravu (vylučují jedy, které vyvolávají poruchy trávení, chudokrevnost, bolesti hlavy, závratě, ale i ochrnutí končetin). Larvy způsobují proděravění střeva, plic a krevních cév.
15 cm
ŠÍŘENÍ NÁKAZY mezi lidmi: Nákaza se šíří drobnými vajíčky. dospělci Výkaly (člověka se škrkavkami) obsahují drobná vajíčka škrkavek. Pokud se výkaly pohnojí pole, pak jsou vajíčka na povrchu všech vypěstovaných rostlin (zelenina, jahody,…). larva Pokud sní jiný člověk neumytou samice zeleninu s vajíčky - nakazí se škrkavkou. V jeho žaludku se samec z vajíček vylíhnou larvy (3 mm), které se provrtají ze střeva do krve. vajíčko Krev je zanese přes srdce do plic. Provrtají plíce a vylezou průdušnicí do hltanu. S jídlem se opět dostanou do žaludku a do tenkého střeva. Zde se usadí a pohlavně dospějí. OCHRANA - důkladně umývat syrovou zeleninu; (a nehnojit pole lidskými výkaly). škrkavka psí - samice je asi 2 cm dlouhá, "odčervení“ štěňat škrkavka koňská - samice je až 50 cm dlouhá
samec
3. HÁĎATA samice
Drobní dospělci (1 mm) cizopasí na rostlinách. Mnoho druhů háďat však žije i volně v půdě. háďátko řepné - cizopasí na kořenech řepy cukrovky (malá úroda). Další lidem nebezpeční cizopasní hlísti: svalovec stočený Hostitelem bývají prasata, potkani i člověk. Dospělci svalovce cizopasí v tenkém střevě hostitele a stočené larvy se nacházejí v jeho svalech – nemoc trichinelóza. Šíření nákazy: Pojídání syrového masa z divokých prasat (maso může obsahovat larvy svalovce). vlasovec mízní Hostitelem bývá člověk. Dospělci cizopasí v mízních i krevních cévách (způsobují ucpání cév a tím hromadění mízy v končetinách - nemoc elefantiáza). Šíření nákazy: Prostřednictvím bodavého hmyzu komáři přenášejí larvy vlasovce mízního. Přírodopis, 6. ročník
-9-
háďátko řepné svalovci
1,5 - 3 mm
4. MĚKKÝŠI Měkkýši jsou živočichové s měkkým a nečlánkovaným tělem. Tělo je zpravidla chráněné vápenatou schránkou. Většina druhů žije ve vodě, méně druhů je suchozemských. Obecná stavba těla měkkýšů: Svalnatá část těla Svalnatá noha nebo ramena s přísavkami zajišťují pohyb.
plž páskovka mlž škeble
Útrobní vak Vnitřní orgány jsou uložené v dutině uvnitř těla. Plášť Plášť je záhyb kůže na povrchu těla; z okraje pláště se vylučuje vápenatá hmota pro tvorbu schránky. Plášťová dutina Je prostor mezi tělem a pláštěm. Končí v ní vylučovací a trávicí soustava a bývají v ní uložená žábra. Ven se otvírá 1 nebo 2 otvory, které mohou být protažené v sifony.
hlavonožec sépie
Vápenatá schránka Chrání měkké tělo. Někteří měkkýši schránku nemají. Většiny druhů má dobře vyvinuté smyslové orgány: (Čidla zraku, čichu, hmatu, čidla pro určení polohy.) 1. PLŽI
stopkaté oči
plž hlemýžď
Svalnatá část těla je tvořena svalnatou nohu, která začíná hlavou. Měkké tělo je u většiny plžů chráněné ulitou. Plži jsou jak vodní, tak suchozemští měkkýši.
ulita
Typické znaky plžů: Ulita Ulita je spirálně stočená vápenatá schránka. Chybí u suchozemských slimáků, plzáků a mořských nahožábrých plžů. Svalnatá noha s hlavou Noha je plochý orgán pohybu (plazení, plování). Pokožka na noze vylučuje hojný sliz. Noha začíná hlavou, na které jsou ústa (s jazýčkem), oči a hmatová tykadla. Plášťová dutina. Je ukryta pod nejširším závitem ulity a ven je otevřena dýchacím otvorem mezi okrajem ulity a nohou (u vodních druhů bývá protažený v trubicovitý sifon).
ledviny žábra plášťová dutina dýchací otvor nervová uzlina
jazýček Dýchání: Vodní druhy dýchají prokrvenými žábrami v plášťové dutině. Někteří sladkovodní (plovatka, okružák, …) žábra nemají. Suchozemské druhy dýchají prokrvenou vnitřní stěnou pláště. Přírodopis, 6. ročník
- 10 -
hlava tykadla srdce játra
noha
ÚTROBNÍ VAK
řiť vole
žaludek
střevo
Potrava: býložraví plži - všichni suchozemští a většina sladkovodních plžů (jazýčkem strouhají rostliny), masožraví plži - dravá a jedovatá homolice (loví rybky), mrchožravá ostranka. Rozmnožování: Většina druhů je odděleného pohlaví (bahenka) – existují samci a samice. Někteří jsou obojetníci (hlemýžď, slimák), kteří si při páření vyměňují spermie. Oplozená vajíčka kladou do půdy. Z vajíček se líhnou malí hlemýždi = plži mají přímý vývin. Poznej podle ulit: suchozemské druhy: hlemýžď zahradní, páskovka hájní, slimák největší, plzák lesní sladkovodní druhy: okružák ploský, plovatka bahenní, bahenka živorodá mořské druhy: ostranka jaderská, homolice (jedovatá), zavinutec tygrovaný slimák kýl zaoblený konec nohy (bez kýlu)
hlemýžď
páskovka
plzák
bahenka
zavinutec homolice okružák
ostranka
plovatka
vyvrhovací otvor (sifon)
2. MLŽI ústa Svalnatá část těla je tvořena svalnatou nohou, na které chybí hlava. Měkké tělo je vždy chráněné 2 lasturami v podobě 2 mělkých misek. Všichni mlži jsou vodní měkkýši.
žaludek
přední svěrací sval
srdce
ledviny řiť
Typické znaky mlžů: Lastury Obě lastury mají tvar misek s vrstvou perletě na vnitřní straně. Lastury spojuje a otevírá pružný hřbetní vaz a uzavírají 1-2 svalové svěrače. Svalnatá noha je bez hlavy Plášťová dutina Plášť pokrývá vnitřní stěny obou lastur. Některé druhy vytváří mezi pláštěm a lasturou perly (perlotvorka, perlorodka). V zadní části plášťové dutiny jsou přijímací a vyvrhovací otvory (sifony), kterými nasávají (vypouštějí) vodu. V plášťové dutině se nacházejí po stranách svalnaté nohy žábra a před nohou jsou ústa. Řiť je poblíž vyvrhovacího otvoru. Přírodopis, 6. ročník
- 11 -
svalnatá noha
střevo
plášť
žábra
přijímací otvor (sifon)
Pohyb: neplavou ryjí v bahnitém dně svalnatou nohou (škeble, perlorodka); poskakují po dně prudkým vypuzením vody sifonem z plášťové dutiny (hřebenatka, srdcovka); nepohybují se, jsou ukotvení ke skalnatému podkladu (slávka, ústřice). Dýchání: Krev okysličují v žábrech v plášťové dutině.
hřbetní vaz lastury
ÚTROBNÍ VAK
plášťová dutina
Potrava: Všechny druhy se živí drobným vodním planktonem. Přijímacím otvorem nasávají vodu s planktonem do plášťové dutiny, plankton z vody odfiltrují a vodu vypustí vyvrhovacím otvorem.
žábra svalnatá noha
Rozmnožování: Všechny druhy jsou odděleného pohlaví (samci, samice) a mají nepřímý vývin. Z oplozených vajíček se líhnou larvy (glochidie), které cizopasí na kůži ryb. Poznej podle lastur: sladkovodní druhy: mořské druhy:
plášť
škeble rybničná, velevrub malířský, perlorodka říční srdcovka jedlá, hřebenatka svatojakubská, slávka jedlá, ústřice jedlá perlotvorka mořská hřebenatka svatojakubská
srdcovka jedlá škeble rybničná
velevrub malířský
ústřice jedlá
přidržovací vlákna
perlotvorka mořská perlorodka říční
perla Přírodopis, 6. ročník
- 12 -
slávka jedlá
sépiová kost (zbytek schránky)
3. HLAVONOŽCI
pohlavní žlázy (varlata nebo vaječníky)
Svalnatou část těla představují ramena na hlavě, plášť a nálevka (sifon). Vakovité tělo s hlavou je u většiny hlavonožců bez schránky. Hlavonožci žijí v moři. žaludek Typické znaky hlavonožců: Ztráta vápenaté schránky. Většina dnešních hlavonožců nemá schránku. Výjimkou je loděnka s komůrkatou spirálně stočenou schránkou. Sépie a olihně mají zbytek schránky tzv. vnitřní „kost“. Vakovité tělo s hlavou Na vakovitém tělu je velká hlava s velkýma očima. V ústním otvoru jsou 2 zobákovité čelisti a jazýček. Ramena s přísavkami Svalnatá ramena se nachází na hlavě okolo ústního otvoru (lov kořisti, pohyb po dně). Chobotnice mají 8 stejně dlouhých ramen, sépie a olihně mají 8 krátkých a 2 dlouhá „vystřelovací“ ramena, loděnka má 90 krátkých ramen. Plášťová dutina Nachází se na břišní straně vakovitého těla. Ven se otvírá širokým štěrbinovitým přijímacím otvorem. Z dutiny vystupuje svalnatá nálevka (sifon), která směřuje dopředu. Inteligence - velký mozek, dokonalé oči, barvoměna
srdce inkoustová žláza jaterní žláza řiť žábra jícen mozek
plášť
ústa s čelistmi
plášťová dutina nálevka (sifon) krátké rameno vystřelovací rameno Stavba těla sépie
Pohyb: Chobotnice se pohybují po dně pomocí ramen. Sépie a olihně plavou pomocí ploutevního lemu na zadní části těla. Loděnky se volně vznášejí (plyny v komůrkaté schránce tělo nadnášejí). Při nebezpečí provádí hlavonožci únikový pohyb vzad rychlým vytlačením vody z plášťové dutiny svalnatou nálevkou (= sifonem) a vypouští do vody tmavé barvivo („inkoust“). Potrava: Živí se dravě. Kořist zachytí rameny s přísavkami a usmrtí čelistmi v ústním otvoru. Dýchání: Dýchají žábrami v plášťové dutině. Rozmnožování: Jsou odděleného pohlaví (samci, samice) a mají přímý vývin. oliheň obecná
chobotnice pobřežní
sépie obecná Přírodopis, 6. ročník
- 13 -
loděnka hlubinná
pijavka koňská
5. KROUŽKOVCI (= článkovaní „červi“) Kroužkovci jsou živočichové s měkkým, protáhle válcovitým tělem, které je stejnoměrně článkované. Většina druhů je vodních (moře, rybníky, řeky), méně druhů je suchozemských (vlhká půda, lesní opadanka, džungle,…). Obecná stavba těla kroužkovců: Pravidelné článkování válcovitého těla Tělo je na povrchu i uvnitř pravidelně článkované (vnitřní přepážky). Články jsou vyplněné tekutinou. Pohyb Stahy a uvolňování 2 vrstev podkožních svalů zkracují (protahují) tělní články. Pohyb usnadňují štětinky na článcích nebo dvojice přísavek. Trávicí soustava a uzavřený oběh krve Trávicí trubice prochází celým tělem, začíná ústním otvorem na začátku těla a končí řití v posledním článku. Nad a pod trávicí trubicí je hřbetní a břišní krevní céva. Krev pumpuje 5 párů srdcí. Žebříčkovitá nervová soustava a soustava vylučovací. V každém článku jsou vzájemně propojené dvojice nervových uzlin. Uvnitř každého článku jsou dvojice vylučovacích orgánů v podobě stočených trubiček s nálevkou. žebříčkovitá nervová soustava 1. MNOHOŠTETINATCI
řiť přepážka vylučovací orgán břišní céva
nervové uzliny ústa
srdce
žaludek
střevo
páry nervových uzlin
Všechny druhy žijí na dně moře. Typické znaky mnohoštětinatců: Tělo s hlavou Na zřetelné hlavě jsou oči, tykadla a ústa (s čelistmi). Svazečky štětin Rychlý pohyb usnadňují pohyblivé hrbolky se svazečky dlouhých štětin na bocích všech článků. rournatec vějířovitý tykadla na hlavě
hřbetní céva
svaly
nereidka hnědá hlava
afroditka plstnatá
20 cm
rourka 18 cm Rournatci „sedí“ v rourkách. Živí Afroditky se volně pohybují po se planktonem, který přihánějí u dně. Jsou dravé. Na oválném ústům vějířovitými tykadly. těle mají dlouhé a husté štětiny. Přírodopis, 6. ročník
- 14 -
hrbolky se svazečky štětin Nereidky se volně pohybují po dně. Jsou dravé a v ústech mají silné čelisti.
ústní otvor
2. OPASKOVCI Žijí ve sladké vodě nebo ve vlhkém prostředí na souši. Typické znaky opaskovců:
opasek
Tělo bez hlavy. Nemají oči i tykadla. Ústní otvor může být opatřen přísavkou. Žláznatý opasek V 1/3 těla jsou zvláštní žlázy, které v době páření zduří a vylučují na povrch těla hlen pro tvorbu kokonů okolo oplozených vajíček. Přímý vývin - z oplozených vajíček se líhnou malí kroužkovci.
žížala obecná
A. MÁLOŠTĚTINATCI zadní část těla
Tělo začíná citlivým hmatovým nosíkem, pod kterým je ústní otvor. Na každém článku těla mají 4 dvojice drobných štětinek. žížaly (žížala obecná, ž. hnojní, ž. mléčná, …) Žijí ve vlhké půdě. Živí se odumřelými zbytky rostlin. Zvyšují úrodnost půd tím, že půdu kypří, provzdušňují a obohacují humusem z rozložených rostlin. Jsou obojetníci (= hermafroditi) - mají samčí i samičí pohlavní orgány. Při páření si žížaly vyměňují spermie a vlastní vajíčka oplozují cizími spermiemi. Oplozená vajíčka ukládají do půdy v hlenovitém obalu (= kokonu) vytvořeného na opasku. nitěnka obecná Žije v bahně na dně rybníků a pomalu tekoucích řek. Přední část načervenalého a průsvitného těla mají zanořenou v bahnité rource. Živí se odumřelými zbytky organismů v bahně. B. PIJAVICE Na těle nemají žádné štětinky. Okolo ústního otvoru s 3 ostrými čelistmi je malá přísavka a na konci těla velká přísavka. Dravé druhy pijavic loví a pohlcují drobné vodní živočichy, cizopasné pijavice sají krev ryb, vodních ptáků a savců. pijavka koňská
3 ostré čelisti
řiť
řiť
nitěnka obecná malá přední přísavka s ústy velká zadní přísavka s řití
pijavka lékařská chobotnatka rybí
až 15 cm
až 10 cm Dravá velká pijavice. Má černou až černohnědou barvu (bez kresby). Přírodopis, 6. ročník
Cizopasná velká pijavice. Má hnědou barvu s 2 nažloutlými podélnými pruhy na hřbetě. Využívá se v lékařství k odsátí krevních sraženin. - 15 -
4 cm Cizopasná malá pijavice (cizopasí na kůži ryb). Má příčně prouhované tělo.
6. ČLENOVCI Členovci jsou bezobratlí živočichové, kteří se pohybují pomocí párových nestejnoměrně článkovaných noh. Druhově nejpočetnější kmen živočichů. (asi 1 000 000 popsaných druhů) Předky jsou mnohoštětinatí kroužkovci, z kterých se členovci vyvinuli. Členovci postupně osídlili všechna životní prostředí. TŘÍDĚNÍ kmene ČLENOVCI 1. podkmen: 2. podkmen: 3. podkmen:
kobylka zelená
PAVOUKOVCI KORÝŠI VZDUŠNICOVCI (třída: hmyz)
SPOLEČNÉ ZNAKY ČLENOVCŮ Nohy Nohy jsou u členovců párové a nestejnoměrně článkované. Jsou složené z různě velkých článků, které jsou kloubně spojené pružnými vazy. Pohyb v různém prostředí vedl u členovců k různým typům noh nohy kráčivé, běhací, skákací, přidržovací, hrabavé, veslovací, sběrací, … Křídla Párová blanitá křídla (2 páry) se vyskytují se pouze u dospělců hmyzu. Článkované tělní přívěsky Na těle členovců jsou i další článkované tělní přívěsky, které nemají pohybovou funkci. tykadla, makadla, chelicery, čelistní nožky, kusadla, čelisti, kladélko, žihadlo, snovací bradavky, pářící orgány aj. Tělní celky Tělo je rozdělené do 2-3 nestejně velkých tělních celků. Na některých tělních celcích je zachováno pravidelné článkování těla po předcích.
rozdělení na 2 celky hlava, článkované tělo (př. stonožka, mnohonožka) rozdělení na 2 celky hlavohruď, zadeček (př. křižák, štír, rak) rozdělení na 3 celky hlava, hruď, zadeček (př. saranče, bělásek, střevlík) stonožka
článkované tělo
saranče
hlava
štír zadeček Přírodopis, 6. ročník
hlavohruď - 16 -
hlava
hruď
zadeček
Vnější kostra Na povrchu těla mají pevnou vnější kostru = kutikulu. Je vytvořena z bílkoviny chitinu, který vylučuje pokožka. U některých členovců je kutikula navíc zpevněná uhličitanem vápenatým a tvoří pak tvrdý krunýř (např. u raka). Kutikula chrání tělo, je oporou pro vnitřní orgány a na její vnitřní povrch se upínají svaly. Růst skokem Kutikula (krunýř) na těle členovců neroste. Chtějí-li členovci růst (a zvětšovat tělo), musí svléci starou a těsnou kutikulu. Tělo bez kutikuly pak rychle zvětší a vyloučením chitinu z pokožky vytvoří novou větší kutikulu. svlečka = svlečená kutikula (nebo krunýř). Členovci intenzivně rostou ve stádiu larvy. Dospělci již většinou nerostou. Výjimkou jsou někteří pavoukovci, korýši a mnohonožky, kteří rostou po celý život. Dýchání Je značně rozmanité. U některých druhů mají larvy a dospělci odlišné dýchací orgány (vážky). Velmi drobné druhy dýchají celým povrchem těla (nemají speciální dýchací orgány). Vodní druhy dýchají většinou žábrami (korýši). Suchozemské druhy dýchají plicními vaky (pavoukovci) nebo vzdušnicemi (hmyz). Smysly Zrak - párové složené oči Složené oko je složené z několika desítek až stovek drobných jednoduchých oček. Výsledný obraz je složený z vjemů jednotlivých oček – členovci vidí mozaikovitě. Kromě složených očí mají i samostatná jednoduchá očka na temeni hlavy. Hmat a čich - hmatové a čichové brvy na povrchu těla-nejvíce na tykadlech, makadlech, nohách. složené oči mouchy
jednoduchá očka ve složeném oku Takto vidí drobný kroužek a čtvereček členovci – výsledný obraz je složený z vjemů všech podrážděných oček.
složené oko
Žebříčkovitá nervová soustava (viz. Kroužkovci) Cévní soustava otevřená (s trubicovitým srdcem) Krev se dočasně vylévá z cév do tělních dutin. Oddělené pohlaví a nepřímý vývin Všichni členovci jsou odděleného pohlaví (samci a samice). Většina druhů členovců má nepřímý vývin (= vývin „přes“ larvu). nepřímý vývin Přírodopis, 6. ročník
Z oplozených vajíček se líhnou neplodné larvy, které se velikostí a zpravidla i vzhledem odlišují od plodných dospělců. - 17 -
solifuga
1. podkmen PAVOUKOVCI Většinou suchozemští členovci. Typické znaky pavoukovců:
oči
Tělní celky Tělo se člení na menší hlavohruď a větší zadeček. Přívěsky na hlavohrudi: a) 1 pár chelicer u ústního otvoru (bodce nebo klepítka) b) 1 pár makadel c) 4 PÁRY KRÁČIVÝCH NOHOU d) párové složené oči Dýchají plicními vaky na spodní straně zadečku. Trubicovité srdce je na hřbetní straně zadečku.
chelicery kráčivé nohy
makadla
snovací bradavky
1. řád : PAVOUCI Žijí na loukách, polích, lesní půdě, suchých stráních, v bažinách, pod vodní hladinou i v našich domácnostech. Jsou draví. Loví zejména létající hmyz. Kořist znehybní pavučinovými vlákny a usmrtí jedem z jedových žláz v chelicerách („kousnutím“).
makadla
Jak poznáš mezi pavoukovci pavouka? (stavba těla): Hlavohruď se zadečkem spojuje úzká stopka. Zadeček je vakovitý a nečlánkovaný. Chelicery mají tvar srpku a obsahují jedovou žlázu. Makadla se podobají se kratším nohám a jsou orgánem hmatu. Složených očí je větší počet (4, 6 nebo 8). Na konci zadečku je několik párů snovacích bradavek. Z bradavek vytlačují tekutinu, která na vzduchu rychle tuhne na pavučinové vlákno. Použití vláken pavouky: 1. znehybňují jimi kořist (rychle omotávají kořist vlákny), 2. vytvářejí z nich lapací sítě (jen některé druhy pavouků), 3. usnadňují pohyb po rostlinách (spouštějí se po vláknu), 4. samice jimi obalují oplozená vajíčka a vytváří tak kokony, 5. staví z nich hnízda a vystýlají jimi obytné komůrky.
oči
ústa
chelicery
Mimotělní trávení pavouků Do mrtvé kořisti vypustí z žaludku trávicí šťávy a roztrávené tekuté vnitřnosti pak vysají. Nebezpečné namlouvání a páření pavouků. Větší samice po páření často usmrtí a sní menšího samečka; snovačka jedovatá „černá vdova“. Poznej tyto pavouky: Budují lapací sítě:
Kořist chytají do nastražených sítí (umístění a vzhled sítí je pro rod typické) křižák obecný, pokoutník domácí
Netvoří lapací sítě: Kořisti se zmocňují přepadem ze zálohy (skokem apod.). běžník kopretinový, skákavka pruhovaná, stepník rudý, vodouch stříbřitý, tropičtí sklípkani, … (lovčík, slíďák) Přírodopis, 6. ročník
- 18 -
2. řád : SEKÁČI Jsou draví. Loví mšice, roztoče, drobné měkkýše, požírají i hnijící rostliny. Louky, zahrady, pole, … Jak poznáš mezi pavoukovci sekáče? Zadeček nasedá na hlavohruď celou šířkou. Zadeček je zřetelně článkovaný. Pouze 2 složené oči. Kráčivé nohy jsou velmi dlouhé a lámavé. Nemají snovací bradavky (a netvoří vlákna). Poznej : rod sekáč domácí (s. rohatý)
chelicery makadla
3. řád : ŠTÍŘI Jsou draví. Loví hmyz (např. sarančata). Kořist chytí makadly a usmrtí jedem z jedové žlázy na zadečku. makadla Chelicerami kořist rozdrtí a pak vysají. Vyskytují se v teplých a suchých oblastech - pouště, polopouště.
jedový bodec
Jak poznáš mezi pavoukovci štíra? Zadeček má dlouhý, úzký a zřetelně článkovaný. Makadla jsou mohutná a mají tvar klepet. Slouží k uchopení a přidržení kořisti. Malé chelicery mají tvar klepítek. Na konci zadečku je jedový bodec s jedovou žlázou. Poznej: rod štír kýlnatý (v ČR) 4. řád : ŠTÍRCI Jsou draví. Loví drobné roztoče. Žijí v lesní hrabance, v mechu, pod kůrou starých stromů, v ptačích hnízdech, ...
makadlo chelicery
Jak poznáš mezi pavoukovci štírka? Je velmi drobný (pouze několik mm). Zadeček má vakovitý a je zřetelně článkovaný (na zadečku není jedový bodec). Makadla jsou mohutná a mají tvar klepet. Na hrotu makadel ústí jedová žláza. Poznej: štírek obecný 5. řád : ROZTOČI Existují roztoči draví i cizopasní. Hostiteli cizopasných roztočů jsou rostliny, živočichové i člověk. Přenášejí zárodky nemocí nebo sami vyvolávají u hostitelů nemoci.
makadlo srostlé chelicery s háčky
Poznáš mezi pavoukovci roztoče? Většinou je velmi drobní (0,1 mm až 1 mm). Hlavohruď splývá se zadečkem do vakovitého celku. Larvy podobné dospělcům, mají jen 3 páry nohou. Poznej: klíště obecné Samice a larvy klíšťat sají krev savcům, ptákům i plazům. Přidržují se srostlými chelicerami s háčky. Klíště je přenašeč virů (klíšťová encefalitida) a bakterií (lymeská borelióza). Přírodopis, 6. ročník
- 19 -
klíště
Další cizopasní roztoči: zákožka svrabová (svrab), trudník tukový (akné, trudovitost), sametka rudá (srpnová vyrážka), roztočík včelí, čmelík kuří rak signální
2. podkmen KORÝŠI Převážně vodní členovci (= vyskytují se v moři, řekách i rybnících). Některé druhy se přizpůsobily i životu na souši. Typické znaky korýšů:
Krunýř Tělo, včetně tělních přívěsků, je chráněné tvrdým krunýřem. Korýši rostou skokem i v dospělosti. Tělní celky Tělo se člení na větší hlavohruď a menší zadeček. Tykadla Tykadla jsou prvními přívěsky na hlavohrudi, 1. pár tykadel je krátký, 2. pár je dlouhý. Větší počet párových nohou Korýši mají nejméně 5 párů nohou. Mnoho korýšů má nohy i na zadečku. Počet nohou, jejich tvar a funkce se u jednotlivých druhů značně liší. Rozeklané (rozvětvené) tělní přívěsky Většina tělních přívěsků (tykadla, čelistní nožky,…) i nohou se větví na vnější a vnitřní větev. Dýchají většinou žábrami. 1.
RACI RAKOVCI – DESETINOŽCI
Jak poznáš raky? HLAVOHRUĎ u raků je protáhlá a úzká a chrání ji souvislý silný hřbetní štít. Na boku hlavohrudi pod hřbetním štítem jsou ukrytá žábra. ZADEČEK u raků je silný, dlouhý a článkovaný. Nese rozvětvené zadečkové nožky a je zakončený širokou ocasní ploutvičkou. (Na zadečkových nožkách mívají samice opl. vajíčka.) Tykadla: první pár - krátká a rozvětvená, druhý pár - dlouhá a nevětvená. V okolí úst jsou párová kusadla a čelisti (žvýkají jimi potravu) a 3 páry rozvětvených čelistních nožek (přitlačují jimi potravu k čelistem a kusadlům). Pohybují se 5 páry kráčivých nohou, které jsou zakončené klepítky nebo bodci. U některých raků je první pár nohou zvětšený a nese velká klepeta (= obrana, souboje, uchopení a drcení kořisti). zadeček rostrum
oči
krátká tykadla
hlavohruď hřbetní štít
čelistní nožky
dlouhá tykadla
klepítka
hřbetní štít na hlavohrudi Přírodopis, 6. ročník
ocasní zadečkové ploutvička nožky bodce - 20 -
velká klepeta na 1. páru nohou 5 párů kráčivých nohou
Poznej: rak říční (ČR) Žije v čistých rybnících, řekách a potocích. Může být až 20 cm dlouhý. Přes den se skrývá pod břehem. Aktivní je v noci - chytá larvy hmyzu, měkkýše, rybky, požírá rostliny i mršiny živočichů. Páří se na podzim - samice do jara nosí oplozená vajíčka nalepená na zadečkových nožkách. Další druhy raků v ČR: rak kamenáč (horské potoky), rak bahenní (rybníky), rak signální (nový druh vypuštěný do přírody chovateli) Raci žijící v moři: humr evropský - až 60 cm, mohutná nestejně velká klepeta na 1. páru nohou langusta obecná - až 45 cm, pouze malá klepítka, zato velmi dlouhá a silná tykadla kreveta - asi 10 cm, průsvitné tělo, pouze malá klepítka, zubaté rostrum garnát - asi 10 cm, pouze malá klepítka, hladké rostrum poustevníček - má měkký a nesouměrný zadeček, který si chrání v prázdné ulitě garnát obecný
langusta sloní kreveta tygří humr evropský
poustevníček severský 2. KRABI RAKOVCI – DESETINOŽCI Podobní rakům. Na hlavohrudi 5 párů kráčivých nohou a hřbetní štít.
hřbetní štít
Jak rozeznáš kraba od raka? (rozdíly) HLAVOHRUĎ u krabů je krátká a velmi široká. ZADEČEK u krabů je stočený pod spodní stranu hlavohrudi. Je krátký a slabý. Je bez zadečkových nožek a ocasní ploutvičky. Tykadla jsou velmi krátká a nenápadná. Pohybují se do boku; někteří ve vodě plavou. Poznej: krab německý, (krab říční, krab pobřežní, …) DROBNÉ DRUHY KORÝŠŮ
krab německý 2. pár tykadel oko
střevo
Sladkovodní druhy (v ČR) Poznej: perloočky (např. hrotnatka obecná, nosatička, břichatička, …) Jsou součástí planktonu v rybnících a loužích. Měří asi 1-2 mm. Živí se bakteriemi a prvoky. Tělo mají zboku silně zploštělé a je chráněné vak průhledným krunýřem. Orgány pohybu jsou s vajíčky rozvětvená tykadla. Mají pouze 1 velké složené oko. (u samičky) Přírodopis, 6. ročník - 21 -
nohy
krunýř hrotnatka
Poznej: buchanka obecná Je součástí planktonu v rybnících a loužích; 2-3 mm dlouhá; Tělo má vřetenovité. Na článkované hlavohrudi má nevětvená tykadla. Orgány pohybu jsou malé veslovací nožky na hlavohrudi (umožňují poskoky ve vodě, tykadla brzdí klesání). Samice nese na zadečku 2 hrozny vajíček. Plankton je potravou rybího plůdku. Poznej: beruška vodní Pohybuje se po dně pomalu tekoucích potoků; 1 cm dlouhá. Živí se odumřelými zbytky rostlin. Tělo má shora zploštěné.
oči
2. pár tykadel
hlavohruď buchanka zadeček vajíčka (u samice) vidlička
Poznej: blešivec potoční Pohybuje se poskoky na dně čistých potoků; 1,5 cm dlouhý. Živí se odumřelými zbytky rostlin. Tělo má zboku zploštělé a silně prohnuté. Je oblíbenou potravou ryb.
blešivec potoční beruška vodní Poznej: žábronožky (ž. letní, ž. sněžní, ž. jarní, ž. solná,…) Žije na dně dočasných tůní a louží, které vznikají po deštích a roztátém sněhu. Je 2-3 cm dlouhá. Živí se planktonem. Na hlavohrudi má lupínkovité veslovací nožky, které nesou žábra. Plave vždy hřbetem dolů. Vajíčka žábronožky vydrží na suchu až 5 let.
žábronožky
Suchozemské druhy (v ČR) Poznej: stínka obecná Žije na vlhkých a stinných místech pod kameny, v tlejícím listí i v našich sklepech s uskladněnou zeleninou a brambory. Je 1,5 cm dlouhá. Živí se zbytky rostlin. Poznej: svinka obecná Vzhledem, velikostí i potravou se podobá stínce. Vyskytuje se na slunných a suchých místech. při ohrožení se svinuje do kuličky (stínka ne). Srovnej stínku a svinku: porovnej tvar a délku tykadel, utváření zadečku, nohy. stínka obecná Přírodopis, 6. ročník
svinka obecná - 22 -
3. podkmen VZDUŠNICOVCI
Dospělci vzdušnicovců dýchají vzdušnicemi. Vzdušnice jsou větvené trubice vyztužené chitinem uvnitř těla. Přivádí vzduch s kyslíkem z otvůrků na povrchu zadečku až k buňkám v těle. Krev přenáší v těle pouze živiny.
Larvy hmyzu, které se vyvíjí ve vodě, mohou dýchat žábrami (larvy vážek, jepic,…) systém vzdušnic vzdušnice
otvory do vzdušnic na boku zadečku
TŘÍDĚNÍ podkmene VZDUŠNICOVCI třída : třída: třída:
1. STONOŽKY 2. MNOHONOŽKY 3. HMYZ
tykadla
hlava
1. třída STONOŽKY Žijí skrytě v zemi, pod kameny, v tlejícím listí, v mechu, ve starých pařezech, ... Jsou to dravci. Kořist (živočichy) usmrcují jedem. stonoha Jak poznáš stonožku? vlečné nožky Hlava nese 1 pár dlouhých tykadel, pár složených očí a kousací ústní ústrojí. Tělo je protáhlé a pravidelně článkované. Na povrchu je chráněné kutikulou. Na prvním článku těla za hlavou jsou kusadlové nožky s jedovými žlázami. Z boku každého článku těla vyrůstá 1 pár dlouhých nohou, které umožňují rychlý běh. Na posledním článku mají dlouhé vlečné nožky. tykadla
oči dlouhá tykadla
JEDOVÉ dlouhé nohy kusadlové nožky (přeměněné nohy na prvním článku za hlavou)
Přírodopis, 6. ročník
- 23 -
hlava ze spodní strany
Poznej :
stonožka škvorová (15 párů nohou) stonoha (21párů nohou) zemivka (33 – 170 párů nohou, velmi dlouhé a úzké tělo) strašník dalmatský (velmi dlouhé a lámavé nohy)
stonožka
strašník
vlečné nožky
tykadla zemivka stonoha hlava vlečné nožky
vlečné nožky
mnohonožka 2. třída MNOHONOŽKY Žijí skrytě v zemi, pod kameny, v tlejícím listí, pod kůrou, ... Jsou to převážně rozkladači. Živí se odumřelými zbytky rostlin a živočichů (a podílí se na vytváření humusu v půdě). Ochrana = pevný krunýř, vylučují čpavé (jedovaté) látky. Jak poznáš mnohonožku? Zřetelně oddělená hlava nese 1 pár krátkých tykadel, pár složených očí a kousací ústní ústrojí. Protáhlé a pravidelně článkované tělo je chráněné pevným krunýřem. Na břišní straně každého článku těla vyrůstají 2 páry krátkých a slabých nohou. Mnohonožky se pomalu pohybují. články těla
hlava oči
krátká tykadla kousací ústní ústrojí 2 páry krátkých nohou na krátké nohy tělních článcích Poznej : rod mnohonožka (tělo je dlouhé a válcovité) rod plochule (tělo je dlouhé a zploštělé) rod svinule (tělo je krátké, na průřezu půlkruhovité, svinují se do kuličky)
plochule
mnohonožka Přírodopis, 6. ročník
svinule - 24 -
3. třída HMYZ Okřídlení dospělci hmyzu jsou druhově nejpočetnější skupinou živočichů (1 milión druhů, v ČR asi 30 000). 3 tělní celky = hlava + hruď + zadeček HLAVA: 1 pár složených očí (mozaikovité vidění) 3 jednoduchá temenní očka pár tykadel (různý tvar a délka, čich a hmat) ústní ústrojí (různé typy) …. kousací, sací, bodavě-sací, lízavě-sací lízací ústní ústrojí (podrobněji str. 26)
lumek, okřídlený plodný dospělec
HRUĎ: Je tvořena ze 3 článků. 3 páry nohou (na každém článku je jeden pár) Základním typem jsou nohy kráčivé. U hmyzu může být některý pár nohou přeměněn k jiné funkci - nohy běhací, skákací, hrabavé, veslovací, přichycovací, sběrací,…) 2 páry blanitých křídel (přední pár na druhém článku a zadní pár na třetím článku) Jsou vytvořené pouze u dospělců hmyzu. Blanitá křídla jsou vyztužená žilkami (vzdušnicemi). U různých řádů (= skupin) hmyzu jsou různě utvářené, případně chybí. ZADEČEK: Je tvořený z 11 článků. Je to největší část těla. Je zřetelně článkovaný, vždy bez nohou a s otvůrky do vzdušnic na každém článku. Na konci zadečku bývají různé přívěsky – pářicí orgány (= kopulační orgány), kladélko (u samic), … žihadlo,… hlava
hruď
složené oči
stavba kráčivé nohy (články):
zadeček přední pár křídel
kyčel a) příkyčlí b)
zadní pár křídel
jednoduchá očka
stehno c)
tykadla
holeň d) pářící orgány ústní ústrojí 1. pár nohou
běhací n.
Přírodopis, 6. ročník
2. pár nohou
skákací n.
chodidlo e) (článkované)
otvory do vzdušnic 3. pár nohou
hrabavé n. - 25 -
veslovací n.
uchopovací n.
sběrací n.
horní pysk
Typy ústního ústrojí: Ústní ústrojí u hmyzu je přizpůsobené potravě, kterou se daný druh hmyzu 2kusadla živí. Původním typem je kousací 2 čelisti s ústní ústrojí (tuhá potrava), makadly ze kterého se ostatní typy vyvinuly jako přizpůsobení na tekutou potravu.
kousací ústní ústrojí (nejrozšířenější) brouci, mravenci, sarančata,… zpracování pevné rostlinné nebo živočišné potravy.
sací ústní ústrojí motýli … sání nektaru (tekutin) z květů
dolní pysk s makadly
svinovací sosák
lízavě-sací ústní ústrojí mouchy … lízaní a sání tekutin z povrchu těl živočichů nebo rostlin, z předmětů
ostrý sosák
„polštářky“ na sosáku jazýčky
bodavě-sací ústní ústrojí komáři, mšice, ploštice … sání tělních tekutin z těl rostlin nebo živočichů.
lízací ústní ústrojí včely, čmeláci … lízání nektaru (tekutin) z květů, ale i k žvýkání vosku
Vnitřní stavba těla hmyzu: hřbetní céva (otevřená cévní soustava) trubicovité srdce v zadečku
slinné žlázy
řiť vývod pohlavních orgánů
ústní otvor
samčí (samičí) pohlavní žlázy Párové nervové uzliny vzdušnice (= žebříčkovitá nervová soustava) Přírodopis, 6. ročník
žaludek střevo - 26 -
malpighické trubice (= vylučovací orgány)
VÝVIN HMYZU Hmyz má oddělené pohlaví – samci a samice. Po páření klade samice oplozená vajíčka na vhodná místa (chráněná před povětrnostními vlivy a s dostatkem potravy pro larvy). Z vajíček se líhnou neplodné larvy, které jsou velmi žravé a rychle rostou skokem. Při posledním svlékání se larvy PŘEMĚNÍ na okřídlené a plodné dospělce (= imaga). Dospělci hmyzu již nerostou. Hmyz s proměnou NEDOKONALOU (sarančata, vážky, švábi, ...)
Larvy (= nymfy) se podobají dospělcům. Mají žádná nebo malá křídla, která jim neumožňují létat. Po každém svlékání jsou larvy více podobné dospělcům - roste tělo i křídla. Larvy se tak postupně proměňují na plodné a letuschopné dospělce. 3 stádia života hmyzu s proměnou nedokonalou:
dospělec = imago nymfa 5. = larva
vajíčko nymfa 1.
nymfa 2.
vajíčko larva dospělec
nymfa 3.
nymfa 4. Hmyz s proměnou DOKONALOU (motýli, brouci, mouchy, ...)
vajíčko
Larvy se vůbec nepodobají dospělcům. Při dospělec každém svlékání se bezkřídlé larvy pouze = imago zvětšují, ale nemění svůj vzhled. Nakonec se larvy zakuklí a v kuklách proběhne proměna jejich těla na plodné a okřídlené dospělce. 4 stádia života hmyzu s proměnou dokonalou:
housenka = larva
vajíčko larva kukla dospělec kukla
housenka
1. řád : JEPICE Hmyz, který se vyskytuje ve vodě a v jejím okolí. Larvy žijí ve vodě a dospělci třepotavě poletují nad vodní hladinou. Dospělci se hromadně líhnou a tvoří velké roje. Hmyz s proměnou nedokonalou: dospělci Žijí pouze 1 den. Po spáření a nakladení vajíček do vody hromadně hynou. Okřídlení štíhlí dospělci (1-6 cm) mají 3 dlouhé štěty na štíhlém zadečku. Nestejně velká křídla skládají nad tělo (zadní pár blanitých křídel je menší než přední). Nemají ústní ústrojí, a proto nepřijímají potravu. nymfy Žijí ve vodě. Jsou dravé. Dýchají žábrami na zadečku.. Poznej dospělce (1) : jepice obecná Přírodopis, 6. ročník
nymfa
dospělec štěty žábra
- 27 -
2. řád : VÁŽKY Hmyz, který se vyskytuje ve vodě a v jejím okolí. Larvy žijí ve vodě a dospělci poletují nad vodní hladinou. Larvy i dospělci jsou draví. Dospělci loví za letu jiný létající hmyz (mouchy, včely, motýly,…). Hmyz s proměnou nedokonalou: dospělci Okřídlení štíhlí dospělci (až 13 cm) mají protáhlý zadeček. Na hlavě mají velké složené oči a kousací dospělec motýlice ústní ústrojí. Oba páry blanitých křídel jsou stejně velké a jsou hustě protkané žilkami. Mezi samci a samicemi je nápadná pohlavní dvoutvárnost, která se projevuje odlišným zbarvením samců a samic. nymfy Žijí ve vodě. Jsou dravé. Dýchají žábrami na zadečku. Poznej dospělce (4) : šídlo pestré
vážka ploská
dravé nymfy rody ŠÍDLO A VÁŽKA Podobné velké druhy vážek, které rychle létají. Odpočívají se široce rozloženými křídly. Jejich mohutné oči se na temenu hlavy dotýkají.
Vážky Mají souvisle barevný zadeček.
Šídla Mají skvrnitě pestrobarevný zadeček.
mohutné oči na hlavě šidélko páskované
motýlice obecná
dravé nymfy rody MOTÝLICE A ŠIDÉLKO Podobné menší druhy vážek, které pomalu třepotavě létají. Odpočívají s křídly složenými nad Motýlice hrudí. Mohutné oči se na temenu hlavy nedotýkají. Šidélka Mají tmavě zbarvená křídla Mají čirá bezbarvá křídla. (hnědě, modře, zeleně, …). mohutné oči na hlavě Přírodopis, 6. ročník
- 28 -
3. řád : ŠVÁBI Teplomilný hmyz, který žije především v tropických oblastech světa (bývají až 11 cm dlouzí). V ČR jsou většinou škůdci v zanedbaných domácnostech, ale žijí i v lesích a na loukách. Jsou všežraví. Hmyz s proměnou nedokonalou: dospělci Okřídlení dospělci mají silně zploštělé tělo, dlouhá nitkovitá tykadla a dlouhé nohy (rychle běhají). Švábi mají kousací ústní ústrojí. nymfy Bezkřídlé nebo s malými křídly, velmi podobné dospělcům.
šváb americký
Poznej dospělce (1) : šváb obecný Černě zbarvený; 3 cm dlouhý. Vyskytuje se v zanedbaných bytech, v pekárnách, ve skladech potravin. Škodí žírem a znečišťuje prostředí svými výkaly. šváb americký a rus domácí vyskytují se v domácnostech; rusci … cca asi 1 cm dlouzí, žijí ve volné přírodě. 4. řád : KUDLANKY Teplomilný hmyz, který žije především v tropech a subtropech. Obývají křoviny a travnaté savany. Jsou dravé … loví a požírají sarančata, motýly i jiný hmyz. V ČR žije pouze 1 druh na jižní Moravě. Hmyz s proměnou nedokonalou: dospělci Okřídlení a nenápadní dospělci mají silně protáhlé tělo. Malá a velmi pohyblivá trojúhelníkovitá hlava nese kousací ústrojí. Na delší hrudi jsou 2 páry křídel (= mohou létat). Zadeček je mohutný. Kořisti se zmocňují předním párem nohou - nohy uchopovací (dlouhé, klešťovité a ostnité). Poznej dospělce (1) : kudlanka nábožná
kudlanka nábožná
uchopovací nohy
Žije skrytě na trávě a v keřích na teplých stráních jižní Moravy; 8 cm dlouhá.
5. řád : ŠKVOŘI Skrytě žijící hmyz s noční aktivitou. Přes den je ukrytý pod kůrou stromů, pod kameny, ve štěrbinách, ... Jsou všežraví. Hmyz s proměnou nedokonalou: dospělci Okřídlení dospělci mají protáhlé tělo. Přední pár křídel je krátký a kožovitý, zadní pár je blanitý a složený pod předním párem. Na zadečku nesou 2 klíšťkovité přívěsky. Mají kousací ústní ústrojí. Poznej dospělce (1) : škvor obecný 2 cm dlouhý, lidově „ušák“ Přírodopis, 6. ročník
- 29 -
škvor obecný
klíšťky křídla
6. řád : ROVNOKŘÍDLÍ Hmyz žijící především v travnatých ekosystémech (louky, výslunné stráně, pole, zahrady,...). Jsou všežraví nebo býložraví. Dospělci vyluzují silné cvrčivé zvuky (třením křídel o sebe nebo zadníma nohama o křídla). stehno Hmyz s proměnou nedokonalou: dospělci Okřídlení dospělci skládají dlouhá křídla podél zadečku. Třetí pár nohou je přeměněný na mohutné skákací nohy (se ztloustlým stehnem a protáhlou holení). Samice má na zadečku kladélko. Mají kousací ústní ústrojí. nymfy Bezkřídlé nebo s malými křídly a podobné dospělcům. Poznej dospělce (4) : saranče luční
kráčivé nohy
křídla holeň
skákací nohy
Sarančata Býložravá. Na hlavě krátká tykadla. (louky, pole apod.) Kobylky Všežravé. Na hlavě dlouhá tykadla. (louky, zahrady apod.)
cvrček polní
kobylka zelená krtonožka obecná
Krtonožky Všežravé. Hrabavé přední nohy jsou lopatovitě rozšířené. (zahrady, vyhrabávají podzemní chodby)
Cvrčci Všežraví. Zavalité tělo s poměrně velkou hlavou a s dlouhými tykadly. (výslunná místa - podzemní chodby) 7. řád : VŠI
Drobní (1 až 6 mm dlouzí) vnější cizopasníci, kteří se přizpůsobili k životu v srsti savců. Živí se krví savců. Svými výkaly rozšiřují mezi lidmi původce vážných nemocí (např. skvrnitý tyf). Hmyz s proměnou nedokonalou: dospělci Bezkřídlí dospělci mají silně zploštělé tělo. Na nohou mají přichycovací háčky. Bodavě sacím ústrojím sají krev. Samice lepí na chlupy vajíčka (= hnidy). Poznej dospělce (1) : veš dětská Cizopasí ve vlasech lidí (zejména dětí). Přírodopis, 6. ročník
- 30 -
veš dětská
8. řád : STEJNOKŘÍDLÍ Vnější cizopasníci, kteří žijí na rostlinách. Živí se sáním šťáv z rostlin. Oslabují tak a ničí pěstované kulturní rostliny (ovocné stromy, zeleninu, okrasné byliny). Mnohé druhy produkují vosk.
dospělec cikády
Hmyz s proměnou nedokonalou: Poznej dospělce (6) : A. KŘÍSI pěnodějka červená Nymfy se chrání pěnovitými obaly. cikáda obecná Nymfy žijí několik let v půdě na kořenech stromů. Samci vydávají silné cvrčivé zvuky.
larva cikády
B. MŠICE Velmi drobný hmyz (1-2 mm), který se za vhodných podmínek rychle rozmnožuje - neoplození dospělci (i larvy) rodí živé larvy. Dospělci mohou být okřídlení i bez křídel. Bodavě sacím ústrojím vysávají šťávy z napadených rostlin. Ze zadečku vytlačují sladkou medovici (symbióza s mravenci).
mšice okřídlený dospělec
mšice maková Cizopasí na mnoha rostlinách. mšice zelná Cizopasí na košťálové zelenině = zelí, kedluben, květák, kapusta, … vlnatka krvavá (na jabloních), molice skleníková (na muškátech), puklice švestková (na švestkách). 9. řád : PLOŠTICE
polokrovky
Hmyz, který žije ve vodě i na souši (pole, louky, křoviny,…, ale i v naše domácnosti). Existují druhy cizopasné i dravé.
štítek
Hmyz s proměnou nedokonalou: dospělci Většinou okřídlení dospělci mají silně zploštělé tělo. Přední pár křídel jsou polokrovky (= část křídla je kožovitá a volný okraj je blanitý). Mezi polokrovkami mají drobný štítek. Zadní pár křídel je celý blanitý. Bodavě sacím ústrojím sají tekutiny z těl živočichů nebo rostlin. Poznej dospělce (8) : SUCHOZEMSKÉ druhy
Při ohrožení vylučují páchnoucí výměšky.
štěnice domácí
ruměnice pospolná
Bezkřídlí dospělci mají noční aktivitu. Sají krev spících savců a ptáků (i lidí).
Býložravá. Vysává semena lip,…. Tvoří nápadné kolonie.
Přírodopis, 6. ročník
dravá zákeřnice červená
- 31 -
kněžice páskovaná
Býložravá. Častá na květech rostlin miříkovitých (bršlice, petržel, bedrník, mrkev,…)
VODNÍ druhy
Okřídlení (létající) dospělci i larvy dýchají vzdušnicemi (vzduch).
bruslařka obecná
vodoměrka štíhlá
splešťule blátivá
znakoplavka obecná
Dravá. Běhá po hladině rybníků.
Dravá. Běhá po hladině rybníků.
Dravá. Na dně bahnitých rybníků. První pár nohou je klešťovitý.
Dravá. Pod vodní hladinou, 3-tí pár nohou je veslovací.
10. řád : BLECHY Bezkřídlí vnější cizopasníci, kteří jsou přizpůsobeni k životu v srsti savců a v peří ptáků. Dospělci sají krev svých hostitelů. Hmyz s proměnou dokonalou: dospělci Drobní bezkřídlí dospělci mají tělo silně z boků zploštělé. Třetí pár nohou jsou nohy skákací. Bodavě sacím ústrojím sají krev a šíří mezi lidmi zárodky nebezpečných nemocí (ve středověku např. moru). larvy Larvy mají červíčkovitý vzhled. Žijí v doupatech savců a v hnízdech ptáků. Živí se organickými zbytky. Poznej dospělce (1) : blecha obecná (lidská)
blecha
zlatoočka zelená
11. řád : SÍŤOKŘÍDLÍ Dospělci i larvy jsou draví - loví jiný hmyz. Mají mimotělní trávení a kořist vysávají. Hmyz s proměnou dokonalou: dospělci Okřídlení dospělci pomalu a třepotavě létají. Blanitá křídla mají výraznou a hustou žilnatinu. Oba páry křídel v klidu střechovitě skládají nad zadečkem. Poznej dospělce (2) : zlatoočka zelená Průhledná a duhově zbarvená křídla; zlaté oči; dospělci často přezimují mezi okny; dospělci i larvy vysávají mšice. mravkolev běžný Dravé larvy s mohutnými kusadly budují jamky v písku – loví a vysávají mravence. Přírodopis, 6. ročník
- 32 -
mravkolev běžný
Larva mravkolva se silnými dutými kusadly.
12. řád : MOTÝLI
dospělec - otakárek fenyklový
Hmyz s proměnou dokonalou: dospělci Blanitá křídla dospělců jsou pokryta šupinkami, které vytváří na křídlech druhově specifické kresby (druhová příslušnost, maskování, odstrašování ptáků). Barva vzniká odrazem a lomem světla na šupinkách. Živí se nektarem z květů. Mají sací ústrojí s dlouhým svinutým sosákem. larvy = housenky Mají protáhlé tělo. Na krátké hrudi jsou 3 páry krátkých nohou. Dlouhý zadeček podpírají nečlánkované panožky. Jsou velmi žravé - okusují listy rostlin (kousací ústní ústrojí).
larva
Poznej dospělce (18) :
panožky
kukla
DENNÍ MOTÝLI otakárek fenyklový jasoň červenooký babočka admirál babočka paví oko babočka kopřivová bělásek zelný (larvy na košťálové zelenině) žluťásek řešetlákový okáč prosíčkový modrásek obecný babočka dlouhozobka svízelová kopřivová NOČNÍ MOTÝLI
lišaj svlačcový
lišaj svlačcový přástevník medvědí bekyně mniška (larvy ožírají jehličnany) vřetenuška obecná martináč hrušňový píďalka zhoubná (odměřovací pohyb larev) mol šatní (larvy ničí vlněné textilie) obaleč jablečný (larvy způsobují červivost jablek)
žluťásek řešetlákový Přírodopis, 6. ročník
okáč prosíčkový
babočka paví oko
babočka admirál - 33 -
přástevník medvědí
bělásek zelný jasoň červenooký
13. řád : BROUCI
krovky
Hmyz s „opancéřovaným“ tělem; popsáno 350 000 druhů. Druhy masožravé (loví drobné živočichy), býložravé (okusují listy a plody rostlin) i všežravé. Hmyz s proměnou dokonalou: dospělci Přední pár křídel tvoří tuhé krovky vyztužené chitinem. Při pohybu po zemi chrání krovky zadeček i druhý pár (blanitých) křídel. Na hrudi mají nápadný plochý štít. Dospělci i larvy všech brouků mají kousací ústní ústrojí.
samec roháče
larvy brouků
slunéčko sedmitečné kusadla štít
Poznej dospělce (18) :
krovky Masožraví (draví) brouci: svižník polní - rychle běhají a krátce létají; velká kusadla střevlík fialový - noční lovci, rychle běhají a nelétají; silná kusadla, střevlík měděný blanitá potápník vroubený - vodní - veslovací nohy, dravé vodní larvy křídla světluška větší - noční, samice nemají krovky; svítící aparát na zadečku slunéčko sedmitečné - dospělci i larvy loví mšice hrobařík obecný - dospělci zahrabávají mrtvolky myší, larvy se živí hnijícím masem Býložraví brouci: páteříček obecný - častý na květech, dospělci - měkké krovky; kovařík zelenavý - larvy „drátovci“ žijí v půdě a ožírají kořínky rostlin chrobák lesní - zahrabávají výkaly kopytníků do půdy a do výkalů kladou vajíčka roháč obecný - samci s mohutnými kusadly – souboje o samice tesařík obecný chroust obecný - larvy žijí 3 roky v půdě - ožírají kořínky rostlin zlatohlávek zlatý - larvy žijí v trouchnivějícím dřevě i v kompostu tesařík obecný - larvy žijí ve dřevě mandelinka topolová - kovově lesklí dospělci mandelinka bramborová - larvy i dospělci ožírají listy brambor nosatec lískový - larvy vyžírají lískové oříšky lýkožrout smrkový - vyhlodávají pod kůrou smrků chodby – požerky mandelinka bramborová
chroust obecný dospělec a larva „ponrava“ Přírodopis, 6. ročník
střevlík fialový potápník vroubený
svižník polní - 34 -
hrobařík obecný
14. řád : DVOUKŘÍDLÍ Z pohledu člověka jsou mnohé druhy užitečné (opylovači nebo rozkladači) a jiné zase škodlivé (přenašeči nemocí, poškozují chov dobytka nebo pěstované rostliny). Hmyz s proměnou dokonalou: dospělci Dospělci mají pouze přední pár blanitých křídel. Zadní pár zakrněl do podoby malých kyvadélek. Mají bodavě sací nebo lízavě sací ústní ústrojí. Sají nebo lížou tekutou potravu (krev živočichů, květní nektar, tekutiny z povrchu těl živočichů i člověka). larvy Červíčkovité larvy jsou beznohé. Vyvíjí se v bahně, ve vodě, ve zdechlinách nebo v těle živých rostlin a živočichů.
tiplice zelná neškodná
pakomár kouřový neškodný, larvy „patentky“ se vyvíjí ve vodě
Poznej dospělce (11) : ovád hovězí
Samice sají krev lidí i zvířat; larvy žijí v bahně. moucha domácí
Klade vajíčka do potravin, šíří nemoci.
roupec sršňový
bzikavka dešťová
Samice sají krev lidí i zvířat.
Draví. Loví včely, vosy a jiný hmyz.
masařka obecná
Rodí živé larvy do hnijícího masa. Larvy rozkládají zdechliny.
bzučivka zlatá
Larvy se vyvíjí v hnijícím mase rozkládají zdechliny. Využití v lékařství při odstraňování odumřelých tkání.
komár pisklavý
pestřenka rybízová
Samice sají krev lidí i zvířat - šíří nemoci. Larvy se vyvíjí ve vodě.
Napodobují zbarvením vosy a včely. Neškodné.
Přírodopis, 6. ročník
- 35 -
vrtule třešňová
Larvy způsobují „červivost“ třešní.
15. řád : BLANOKŘÍDLÍ Mezi blanokřídlými jsou nejen důležití opylovači rostlin (včela, čmelák) a hubitelé hmyzích škůdců (lumek), ale také i škůdci, jejichž larvy okusují listy stromů (pilatka). Hmyz s proměnou dokonalou: dospělci Blanitá křídla jsou poměrně malá, řídce žilkovaná a nestejně velká. Zadní pár křídel je výrazně menší než přední pár. Na zadečku samic je kladélko, které je u neplodných samic (vos a včel) přeměněné v žihadlo. Mají kousací nebo lízací ústní ústrojí. larvy Larvy jsou podobné beznohým housenkám. Larvy pilatek a pilořitek však nohy mají.
čmelák zemní
Poznej dospělce: MRAVENCI Společenský hmyz, který žije v koloniích = mraveništích. Při rojení opouštějí kolonii mladí okřídlení a plodní samci a samice. Po páření oplozená samice zakládá novou kolonii. Samci hynou. Různé druhy si budují mraveniště odlišným způsobem a na druhově typických místech. královna = plodná samice (1) dělnice = neplodné bezkřídlé samice Budují a chrání mraveniště, zajišťují potravu, pečují o larvy, které se líhnou z vajíček snesených královnou.
mravenec lesní Velký černo-červený druh; vysoká mraveniště z jehličí na okraji lesa
mravenec žahavý Drobný rezavý druh; dělnice mají žahadlo a bolestivě bodají.
VOSY Společenský hmyz, který žije v koloniích. Budují kulovitá hnízda z papíroviny (=rozžvýkané dřevo) a uvnitř hnízda jsou papírové plásty s buňkami. V buňkách odchovávají beznohé larvy. Dospělci mají černožluté varovné zbarvení. Samice mají na zadečku žihadlo s jedovou žlázou. Živí se ovocem a své larvy krmí hmyzem. Zimu přežívají pouze mladé oplozené samice – budoucí zakladatelky nových kolonií v příštím roce. Přírodopis, 6. ročník
- 36 -
mravenec obecný, okřídlená plodná samice – královna
mravenec obecný Menší hnědavý a hojný druh. Mraveniště v podobě hlinitých kopečků nebo je skryté pod kameny.
sršeň obecná, mohutné hnízdo s plásty z papíroviny
vosa útočná
sršeň obecná
Největší vosa, obrovské hnízdo v dutém stromě.
vosa saská
Zavěšené kulovité hnízdo na trámu na půdě. Staví si hnízdo ukryté většinou v zemi.
VČELY A ČMELÁCI Společenský i samotářský hmyz. Nejdůležitější opylovači.
vosík skvrnitý
Malé otevřené hnízdo zavěšené na stopce (s jediným plástem).
Včelí plast s buňkami. Šupinky vosku vylučují dělnice mezi články na zadečku.
Dospělci mají nápadně ochlupené tělo. Neplodné samice (dělnice) mají žihadlo. Jejich 3 pár nohou jsou nohy sběrací uzpůsobené pro sběr a přenos pylu. včela medonosná Chována lidmi v úlech pro med, vosk, mateří kašičku. Společenský hmyz, který tvoří kolonie = včelstva = roje matka = plodná samice, snáší vajíčka trubci = plodní samci dělnice = neplodné samice Žijí jen 4 týdny; sbírají pyl a nektar; krmí larvy, matku i trubce; budují z vosku plásty s šestibokými buňkami, do kterých ukládají nektar a pyl, ale také v nich odchovávají larvy. hrudka pylu
sběrací noha dělnice
matka
trubec
samotářské včely - např. pískorypky, čalounice, zednice, drvodělky, ... (nepoznávat)
drvodělka fialová Přírodopis, 6. ročník
zednice rezavá - 37 -
pískorypka plavá
čmeláci
Zavalití čmeláci jsou silně chlupatí. Zimu přežívají pouze oplozené samice. Na jaře zakládají samice malé kolonie, které jsou ukryté v zemních dírách. čmelák zemní, (č. luční, zahradní, polní, skalní, …)
čmelák polní
čmelák zemní
čmelák skalní
DALŠÍ BLANOKŘÍDLÍ kladélko
lumek velký
kladélko
Samice kladou dlouhým ostrým kladélkem vajíčka do larev pilořitky ve dřevě. Larva lumka cizopasí v larvě pilořitek. žlabatka růžová
Přírodopis, 6. ročník
pilořitka velká Larva pilořitky vrtá ve dřevě jehličnanů dlouhé chodbičky (a tím dřevo znehodnocuje).
pilatka zelená Larva (housenice) pilatky ožírá listy a květy rostlin.
- larvy žlabatky vytváří na růži šípkové hálky tzv. mechové růžičky.
- 38 -
7. OSTNOKOŽCI Starobylí bezobratlí živočichové s paprsčitě souměrným tělem. Žijí na dně moří. Obecná stavba těla ostnokožců: Paprsčitě souměrné tělo Tělo může mít kalichovitý, terčovitý, kulovitý hvězdicovitý, ale i válcovitý tvar. Ústní otvor Ústní otvor mají na spodní straně těla a řitní otvor na horní straně. Podkožní krunýř V podkoží mají vápenité destičky, které mohou splývat v podkožní krunýř. Z destiček často vybíhají na povrch těla ostny a hroty.
kostra ježovky
Ambulokranální systém V těle mají zvláštní systém kanálků a baněk naplněný vodou („vodní cévy“), který umožňuje pohyb, plní také dýchací, vylučovací aj. funkce. Regenerace Po ztrátě části těla (např. ramene) vykazují velkou schopnost regenerace a chybějící část těla dorůstá.
hvězdice obrovská
1. HVĚZDICE Tělo má podobu pěticípé (nebo vícecípé) hvězdy, které je tvořené 5 (nebo 10) silnými rameny. Pohybují se pomalu pomocí mnoha drobných panožek na spodní straně ramen, které se naplňují vodou z vodních cév. Dravci. Většinou se živí mlži. Potravu tráví ve vychlípitelném žaludku. Např. hvězdice hrabavá, obrovská, uzlovitá, vzácná,…
hadice dlouhoramenná
2. HADICE Z malého a okrouhlého tělního terče hvězdicovitě vyrůstá 5 velmi dlouhých, tenkých a ohebných ramen. Velmi rychle se pohybují „skoky“ po dně pomocí ramen. Při napadení odvrhují ramena. (která regenerují) Dravci. Např. hadice dlouhoramenná, obecná, křehká, … Přírodopis, 6. ročník
- 39 -
3. JEŽOVKY
ježovka dlouhoostná
Tělo mají téměř kulovité a je pokryté pohyblivými dlouhými ostny. Vápenaté destičky srůstají a tvoří pevnou vnější kostru. Pohybují se pomalu pomocí pohyblivých ostnů. Živí se drobnými živočichy a odumřelými organismy. Např. ježovka dlouhoostná, ježovka fialová, křehká, velká,…
4. SUMÝŠI
sumýš
Tělo je protáhlé válcovité („mořské okurky“) a je dvoustraně souměrné. Pohybují se pomalu smršťováním mohutné tělní svaloviny. V nebezpečí často vyvrhnou část vnitřních orgánů (které pak obnoví regenerací). Živí se většinou drobnými organismy v bahně („bagrují“ dno). Např. sumýš obecný, černý, …
5. LILIJICE Nejstarší a původní skupina ostnokožců. Tělo je kalichovité. Z těla paprsčitě vyrůstají tenká, pohyblivá a ohebná keříčkovitá ramena. Žijí přisedle (nebo se velmi pomalu pohybují po dně). Živí se detritem na mořském dně (= filtrují z vody organické zbytky).
lilijice středomořská
Přírodopis, 6. ročník
- 40 -
