PŘÍRODNÍ TEXTILIE, jejich získávání a zpracování

PŘÍRODNÍ TEXTILIE, jejich získávání a zpracování

http://wanagi.yucikala.net

Přírodní textilie

1

TEXTILNÍ SUROVINY



2

ZE ZVÍŘAT VLNA ovčí mohérová kašmírová angorská velbloudí KOKON hedvábí


CHLUPY králičí kozí hovězí ŽÍNĚ koňské


3

HEDVÁBÍ Bombyx mori  jedná se o výměšek snovacích žláz housenek nočních motýlů – bourců  na vzduchu výměšek rychle tuhne a www.hmyz.net vytváří tak hedvábné vlákno, kterým se housenka omotává, až vznikne kokon www.biolib.cz; J. Dvořák  před vylíhnutím je nutno motýly v kuklách usmrtit teplem, protože při líhnutí by došlo k poškození hedvábí http://wanagi.yucikala.net


4

 Kokony se pak máčejí v teplé vodě, kde se rozpustí bílkoviny slepující zámotek, a uvolněné hedvábné vlákno, které není nutné spřádat, se navíjí a dále zpracovává  Celková délka hedvábného vlákna z jednoho kokonu je až 2000 metrů. Na 12 kg hedvábné tkaniny je to 100 kg kokonů což www.iabc.cz představuje 70 000 housenek, které za svůj  nejkvalitnější hedvábí z život spořádají dvě tuny morušového listí. bource morušového, méně ceněné z volně žijícího bource čínského



5

koza angorská

MOHÉR

(Fantová 2000)

 koza angorská  plemeno z Turecka  barva srsti většinou bílá  roční produkce mohéru 3kg /koza  podsadové chlupy

 srst se stříhá až 2x ročně  výjmečnou vlastností mohéru je vysoký lesk  vlna je vysoce kvalitní, pružná, lesklá a nedá se plstit  v současné době největší produkce v Jihoafrické republice, Turecko, Texas  chov též jižní Afrika, Argentina, Rusko, Austrálie a Nový Zéland



6

koza kašmírská

KAŠMÍR

(Fantová 2000)

koza tibetská

(Fantová 2000)


 dva druhy chlupů – pestíky a podsady kašmír  kašmír se vyčesává, po skončení vyčesávání se odstraní pestíky nůžkami  zpracovává se lépe než ovcí vlna a výrobky mají delší životnost  3x větší izolační schopnost než vlna  lehké šatovky, šály, šátky, příměs


7

Chyangra

PLEMENA

www.zootechnika.estranky.cz Liaoning

 koza kašmírská (Kašmír, Indie, Tibet), kirgiziw (Afganistán, Mongolsko), mongolská (Mongolsko, Čína), liaoning (Čína, hl. provincie Liao-ning), tibetská (severní Nepál), chayngra (v Himalájských údolích severního Nepálu)...

(Fantová 2000) http://wanagi.yucikala.net


8

ANGORSKÝ KRÁLÍK

 pochází pravděpodobně z jihovýchodní Asie; již v 15. st. znám po celé západní Evropě  vlna je lehká, velmi měkká na omak  stříhá se 4x ročně a za rok se z nich získá průměrně 600 až 700 g vlny  dámské šatovky, výroba pletenin

www.equi-shop.cz  produkce i v Čechách



9

VELBLOUD Camelus dromedarius, C. bactrianus  severoafrický dromedár dává velmi hrubou vlnu, vhodnou jen na výrobu koberců  asijský dvouhrbý velbloud má velmi jemnou hebkou srst  vlákno je 25-130 mm dlouhé, skoro bílé, velmi kadeřavé  Vlna se nemusí stříhat. Chomáče vláken se sbírají, když je velbloudi ztrácejí po studeném ročním období (až 5 kg za sezonu).  tkaniny z velbloudí srsti jsou lehké, hřejivé a velmi příjemné na omak



10

h http://cs.wikipedia.org/wiki/Srst_alpaky_a_lamy

LAMA Lama guanicoe, Vicugna vicugna, Lama pacos  horské oblasti Jižní Ameriky  chov především lama alpaca, hl. Sev. Amerika lama vikuňa  srst se stříhá jednou za dva roky lama alpaca  rozeznává se až 22 barevných odstínů  vlákno málo kadeřavé, má velmi měkký omak a hedvábný lesk  lama krotká má mnohem hrubší srst, příze z tohoto vlákna jsou proto vhodné hlavně na koberce a tkaninu na pláště http://wanagi.yucikala.net lama krotká


11

OVCE

www.dalin-praha.cz


 největším producentem vlny Austrálie  sříhá se jedenkrát ročně a průměrně lze získat 3kg vlny za rok od jedné ovečky, některé druhy ale dávají až 18 kg  barva bílá, černá, hnědá  povrch vlákna je šupinkovitý  může přijmout až 40% vlhkosti, aniž bby yla na omak mokrá  plstění i spřádání


12

Z ROSTLIN ZE SEMEN bavlna kapok ZE STONKŮ len konopí juta kopřiva (ramie)


Z LISTŮ agáve banán Z PLODŮ kokos


13

BAVLNÍK ●



●

●

●


vlákno z tobolek pěstovaná již před 3000 lety př. n. l. v oblasti řeky Indu a Jižní Americe v Evropě od 10. st


14

KAPOK Eriodendron

www.alibaba.com

 tropická rostlina  Východní Indie, Malajsie, Afrika , Mexiko, Jižní Amerika  plody válcovité, přes 1 dm dlouhé

www.magnetictimes.com

www.expedition360.com



nelze spřádat

 nízká smáčivost  výplňový materiál, výroba záchraných vest http://wanagi.yucikala.net


15 www.magnetictimes.com

KOPŘIVA (RAMIE)  za „těžkých časů“ se používalo vlákno z kopřivy místo lnu  kopřivová látka prý nehřeje  zpracování plavením  ramie jsou lýková vlákna z tropické rostliny z čeledi kopřivovitých  vlákno jemné na omak. hedvábný lesk


http://www.lammatest.rete.toscana.it


16

KONOPÍ jednoletá dvoudomá rostlina vlákno se z rostliny získává plavením výroba provaznických výrobků, popruhů, plachtoviny

www.saberton.com http://wanagi.yucikala.net


17

LEN

http://commons.wikimedia.org

 původní v Asii  jednoletá rostlina,  len přadný, olejný a olejnopřadný  pěstuje se v hornatých, přímořských oblastech

 poskytuje vlákno, semeno a pazdeří  lněná vlákna jsou uložena ve svazcích uvnitř obvodové vrstvy stovnku, tzv. kůře. Pod kůrou je dřevnatá část a střed stonkku tvoří dřeň. http://wanagi.yucikala.net


18

ZPRACOVÁNÍ LNU



19

SKLIZEŇ sklízí se v ranné žluté zralosti opatrně se vytrhává, aby se stonky nepolámaly a nechává se sušit na poli, kde dozraje sušený len se zbavuje semen a postranních výhonků drhlenem

www.circ.cz

Ottův slovník naučný http://wanagi.yucikala.net


20

DOBÝVÁNÍ VLÁKNA vlákna jsou spojena zvláštní klovatinou , pektosou, která se nerozpouští ve vodě dále je třeba odstranit dřevní část a rozpojit lýko v jednotlivá vlákna (Pazdera a kol., 2005)



21

ODSTRANĚNÍ PEKTOSY  aerobní či anaeroní bakteriální proces Rosení  odrhnutý len se prostírá na louku v tenkých vrstvách  nutno otáčet  rosení trvá 3 – 10 týdnů  pěkná světlá vlákna  rezavá vlákna – při nesprávném rosení


Močení v tekoucí vodě  len se vloží v nádobách z latí do tekoucí vody a zatíží se přiměřeným způsobem  pochod trvá poněkud déle, protože stále se obněňující voda má nižší teplotu než voda v močidlech  vlákno má velmi pěkný lesk


22

Močení v močidelch stonky lnu se svážou slaměnými provazci do tenkých řídkých snopků vkládají se nastojato do jam vyložených jílem (5 – 20 m dlouhé, 3 m široké a 5/4 hluboké) a zatíží se prkny a kameny do jámy se napustí dešťová (měkká) voda, až je len zatopen obyčejně po 24 h nastává kvašení pektosy ukončíme po 4 – 5 dnech, vypustíme teplou vodu, napustíne studenou len vyndáme lesklé vlákno žluté barvy 

 umočený len se suší na slunci n. v pazdernách při teplotě asi 35 °C http://wanagi.yucikala.net


23

TŘENÍ

Ottův slovník naučný


 poddělení lýkové části od dřevní části stonku  dělá se většinou nadvakrát  nejprve na chřástačce (trdlici, mědlici, lamka) a po té na dotěračce, s drobnějšími nezřídka železnými hranani  vypadává pazdeří


24

POTĚRÁNÍ

Ottův slovník naučný

 slouží k odstranění pazdeří, které zůstalo na vláknech  pomocí potěracího nože (též třepačkou) se rychlými pohyby přejíždělo po visících rozlámaných stocích, takže z vláken odpadávaly kusy pazdeří

(Březinová 2007) http://wanagi.yucikala.net


25

VOCHLOVÁNÍ  vochle (hachle) sloužila ke konečnému vyčesání rostlinných vláken  upevňovala se k dřevěné lavici  hrsti rostlinných vláken se švihnutím zasekávaly mezi železné hroty a několikrát za sebou se mezi nimi protahovaly (Staňková 1989) http://wanagi.yucikala.net


26

ZPRACOVÁNÍ VLNY



27

STŘIŽ

(Březinová 2007)


 původně se vlna zřejmě nestříhala, ale vyčesávala n. vytrhávala  později se ovce ručně stříhají pružinovými nůžkami  v současné době se používají elektrické nůžky  stříž se ukládá jako celistvé rouno, jehož různé části se později zařazují do určitých kvalitativních tříd


28

PRANÍ ROUNA  Surová, potní vlna obsahuje v průměru jen méně než polovinu váhového množství spřadatelných vláken, 10–45 % je tuk a pot, 5–20 % jsou nečistoty, které se dostaly do srsti na pastvině  vlnu je několikrát třeba vyprat ve vlažné vodě a vybrat z ní největší nečistoty  při posledním praní přidáme trochu mýdla na odmaštění



29

MYKÁNÍ (KRAMPLOVÁNÍ) vyčesávání a urovnávání vlněných vláken mykací kartáč – dřevěná deska s kovovými zuby suchá květenství štětky soukenické www.dalin-praha.cz http://wanagi.yucikala.net


30

www.zahradaml.cz

(Březinová 2007) http://wanagi.yucikala.net

(Březinová 2007) Přírodní textilie

31

PLSTĚNÍ  plsť je netkaná textilie  vyrábí se ze zvířecích vláken ovčí vlny, zaječích a králičích www.duhovyskritek.cz/ chlupů www.hobby-kohout.cz  velmi stará technika  pomocí teplé vody a tlaku (valchování) a mýdla se vlákna mezi sebou propletou a slepí, takže tvoří celistvou plochu podobnou látce tkané  výroba klobouků, bot...


www.slovane.cz


32

PŘEDENÍ

www.chytrepleteni.cz

na vřeteni na spřádacím kole na kolovrátku jiný kolovrátek na vlnu, jiný na len

(Brezinova 2007) http://wanagi.yucikala.net


33

PŘEVÍJENÍ, SKANÍ  upředenou přízi bylo nutno převinout z vřetena na špulku či motovidlo  skaní je vzájemné zkrucování dvou a nebo více jednoduchých nití  používané zejména ke zvýšení pevnosti

(Březinová 2007)



34

www.cea.livinghistory.cz

KARETKOVÁNÍ  nejstarší archeologický nález nález této textilie je z 12. st. př.n.l. z okolí Théb – tzv. Ramsesův pás  tradiční vikingská technika  používá se na ozdobné lemy oděvů, uzdy pro koně, popruhy, často honosné stuhy  od 15 st. tato technika upadá  ještě na konci 19. st existují pozůstatky této techniky v Evropě



35

HŘEBENOVÝ STÁVEK

www.skjaldborg.livinghistory.cz


 od 13. st. doklady ikonografické dodnes se s touto technikou můžeme setkat na Slovensku taknice sloužily k uvazování sukní, zástěr, čepců, jako ozdobný prvek oděvů, popruhy


36

http://www.skjaldborg.livinghistory.cz

PLETENÍ NA FORMĚ  technika archeologicky doložena ze střední Evropy z 8 – 15 st.  na Slovensku po 2. světové válce ještě výroba  nátepníky, rukavice, čepice, www.skjaldborg.livinghistory.cz bačkory  na Slovebsku tradiční součástí mužských krojů některých obalstí

http://wanagi.yucikala.net (Wolfová, Arsenjevová 2006)


37

VETIKÁLNÍ TKALCOVSKÝ STAV www.skjaldborg.livinghistory.cz


stav byl používán od pravěku až do vrcholného středověku v 15. st nahrazován stavem horizontálním stav jako takový nebývá archeologicky doložen, nalézají se hlavně závaží zatěžující osnovní nitě


38

HORIZONTÁLNÍ TKALCOVSKÝ STAV (Březinová 2007)

 v Českých zemích se rozšiřuje od 2. pol. 13. st.  postupně nahrazuje vertikální tkací stav, který se od 15. st. udržuje spíše jen na venkově  kromě stavu potřebujeme osnovní snovadlo na napnutí osnovy  tkací jehlu pro samotné tkaní



39

kladka listy osnovní kříž

paprsek

osnovní svůrka

nitěnky

prsník

bidlen zbožový vál

osnovní válec

podnožky http://wanagi.yucikala.net


40

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A OBRÁZKŮ CHOV KOZ, M. Fantová a kol., Praha: Brázda, 2000 CHOV KRÁLÍKŮ, J. Zadina, Praha: Brázda, 2004 KRÁLÍCI, H. L. Schippers, Čestlice: Rebo, 1999 TKANÍ, E. Wolfová, Z. Arsenjevová, Brno: CP Books a.s., 2005 ODĚVNÍ MATERIÁLY I, H. Kozlovská, B. Bohanesová, Praha: Informatorium, 1998



41

GERMÁNI, F. Schlette, Praha: Orbis, 1977 TEXTILNÍ VÝROBA V ČESKÝCH ZEMÍCH VE 13. - 15. STOLETÍ, H. Březinová, Praha – Brno: Karolinum, 2007 PRÁCE S OVČÍM ROUNEM, J. Šilarová, Ignis, 2005 OTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ ČESKÉ LIDOVÉ TKANINY, J. Staňková, Praha: STLN, 1989  CVIČENÍ ZE SPECIÁLNÍ FYTOTECHNIKY, J.Pazdera a kol., Praha: KRV, 2005



42

http://www.gate2biotech.cz/bavlnik-rostlina-ktera-za http://www.biotox.cz/botanicus/index.php?id=bph_0 http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=5108 http://cs.wikipedia.org/wiki/Srst_alpaky_a_lamy http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=1710 http://cs.wikipedia.org/wiki/Velbloud%C3%AD_srst http://grog.eu/ov_vlna_cs.html http://www.lammatest.rete.toscana.it



43

PŘÍRODNÍ TEXTILIE, jejich získávání a zpracování

Recommend Documents