Ochranné oděvy / bariérové textilie Jana Drašarová
Oděvy do čistých prostředí
NÁZEV PREZENTACE | DATUM
Čisté výrobní provozy ochrana okolního prostředí před částicemi produkovanými tělem Př: – – – – – –
výroba součástí pro zavádění infuzí výroba injekčních stříkaček výroba elektronických součástek výroba léčiv potravinářská výroba šicí dílny
Medicína: nutná ochrana pacientů i ošetřujícího personálu současně Př: – prostředí specializovaných operačních sálů (transplantace) – specializované jednotky intenzívní péče
NÁZEV PREZENTACE | DATUM
Definice čistého prostředí • ohraničený prostor, který splňuje podmínky určité třídy čistoty (bezprašnosti) ovzduší (dle normy ČSN 12 53 10) • až 10 000 x čistší než prostředí operačních sálů • třída čistoty je dána počtem a rozměrem aerosolových částic obsažených v určitém objemu vzduchu • + další požadavky (např. povolený druh proudění vzduchu, výměna vzduchu v místnosti, rychlost proudění vzduchu apod.); cca každých 10 min je kompletně vyměněn vzduch • pracovní oděv má funkci „osobního filtru“a brání kontaminaci okolního prostředí NÁZEV PREZENTACE | DATUM
Rozdělení tříd čistoty prostředí podle povoleného množství částic určité velikosti obsažených v jednotkovém objemu vzduchu: Fed. Stand. 209 d (USA)
100.000
10.000
1.000
100
10
1
5,0 m
6 30.000
5 3.000
4 300
3 -
2 -
1 -
0,5 m
4.000.000
400.000
40.000
4.000
400
40
0,3 m
-
-
-
12.000
1.200
120
0,2 m
-
-
-
30.000
3.000
300
0,1 m
-
-
-
-
12.000
1.200
5,0 m 0,5 m
700 100.000
70 10.000
7 1.000
100
10
1
0,3 m 0,2 m 0,1 m
-
-
-
300 750 -
30 75 350
3 7,5 35
VDI 2083(Německo) Max. počet částic na 1 m3 větších než:
Max. počet částic na kub. stopu větších než:
Člověk vyprodukuje za 8 hodin cca: - 10 až 100 miliónů částic (kožní šupinky, tukové částice, úlomky vlasů a chlupů apod.) - 0,5 až 1,5 miliónů mikroorganismů
prachové částice o velikosti 0,5mm a menší se ve vzduchu neustále vznášejí a slouží jako „nosiče“ mikroorganismů. Mikroby přisedlé na těchto prachových částicích jsou tak roznášeny po celém okolí. množství a skladba částic produkovaných tělem člověka závisí na jeho: (fyzické kondici, psychické kondici, pohlaví, věku, denní době, charakteru vykonávané činnosti atd.)
NÁZEV PREZENTACE | DATUM
Činnost
Stání nebo sezení Mírný pohyb hlavy, ruky Pohyb těla, paží Pohyb ze sezení do stání Pomalý krok Běh
Částice 0,3 mm a větší vyprodukované tělem člověka za 1 min
100.000 500.000 1.000.000 2.500.000 5.000.000 30.000.000
V závislosti na třídě čistoty se v pododěvním prostoru musí zadržet 60 až 95 % částic určité velikosti vyprodukovaných tělem člověka.
Primární požadavky – – – – –
filtrační schopnost minimální úlet částic trvalé antistatické vlastnosti schopnost uvolňovat nahromaděné částice a nečistoty odolávat podmínkám praní a sterilizace při zachování funkcí
syntetické materiály (PES, POP – občas problémy se sterilizací), nezpůsobují úlet částic ze samotného oděvu – na rozdíl od vláken přírodních tkaniny, NT, sendvičové struktury mikrovlákna pro min. mezivlákenných pórů v multifilech hustě dostavené tkaniny pro min. mezinitných pórů zatkání nití se zvýšenou vodivostí pro odvedení elektrostatického náboje NÁZEV PREZENTACE | DATUM
Konstrukce a design oděvu dle třídy čistoty - kombinézy, soupravy pláště či haleny a kalhot • doplňkové materiály, jako jsou zipy, tkanice nebo šicí nitě, musí být nejvyšší kvality a nesmí prášit • okraje tkanin musí být opracovány tak, aby se po praní netřepily a nevytvářely vlas – musí být dvakrát zahnuté a prošité • pro konečnou fixaci průkrčníku, spodních okrajů rukávů a nohavic je potřebné regulovatelné zapínání (stuhový uzávěr, pruženka, úpletové manžety) • vyvarovat se všeho, co může ve větší míře zadržovat částice: ostré úhly ve střihu, výstupky; minimalizovat počet švů; kapsy, pásy, sklady, ležaté límce, nášivky pokud možno vyloučit NÁZEV PREZENTACE | DATUM
Přesná pravidla oblékání pracovních oděvů • díly oděvu musí být oblékány shora dolů • horní díly se vždy zasouvají do spodních (maska pod kuklu, kukla pod límec kombinézy, do návleků se zasunují nohavice, manžety rukávů se vsunují do rukavic) • prostory pro převlékání musí být dostatečně velké, protože oděv se nesmí dotýkat povrchů, jako jsou stěny, podlaha, lavice apod. • … Např. společnost Intel má pokyn pro oblékání pracovníků sestávající ze 43 kroků!!!
NÁZEV PREZENTACE | DATUM
Sekundární požadavky přijatelné podmínky komfortu pro pracovníky během pracovní doby fyzická i psychická kondice
Př: Konstrukce tkaniny do čistých a superčistých prostředí výchozími materiály jsou nejčastěji PP a PES ve formě nekonečných vláken pro zajištění antistatických vlastností je ve struktuře vytkaná mřížka vodivých nití dle předpokladu dochází k vybíjení elektrostat. náboje ve vazných bodech (překřížení) těchto nití
NÁZEV PREZENTACE | DATUM
Př: Konstrukce vodivých nití monofil seskaný s vodivými vlákny
řez osnovou
detail řezu niti s jedním vodivým vláknem vodivá vlákna - kovová nebo bikomponentní uhlíková různých průřezů v niti je vodivých vláken málo (a nemusí být vodivá celým průřezem) a proto nemusí vždy v místě překřížení nití s vodivými vlákny dojít k přímému dotyku těchto vodivých vláken NÁZEV PREZENTACE | DATUM
řez útkem
Př: Konstrukce textilie s vodivými vlákny - závěry dochází ke značnému zploštění nití; v překřížení vodivých nití nemusí dojít k přímému kontaktu vodivých vláken; geometrické parametry zploštění byly určeny z příčných řezů tkaninou; tyto příčné řezy jsou tvořeny metodou tzv. „měkkých“ řezů; řezání tkaniny v místě vodivého vlákna působí problémy; lze doporučit řezy tloušťky 50m pro sledování průběhu vazné vlny a řezy tloušťky 12 — 15m pro sledování rozložení vláken ve vazném bodě; k přímému dotyku vodivých vláken ve vazném bodě vodivých nití dojde s pravděpodobností 0,14% ( tj. v cca 1 z 1000 překřížení vodivých nití); maximální vzdálenost vodivých vláken ve vazném bodě 0,12 mm.
NÁZEV PREZENTACE | DATUM
Mechanizmus špinění textilního materiálu Ke špinění textilií dochází nejčastěji dvěma způsoby : ◙ tělem uživatele ◙ prostřednictvím okolního ovzduší Špína heterogenní a složitý systém je nesnadné definovat podstatu a složení "univerzální špíny„ ztížena možnost testování účinnosti nešpinivých úprav Špína se na textilní materiál může dostávat těmito způsoby: ► přímým přenosem - např. při špinění koberců nečistou obuví, při špinění tkanin pomocí znečištěných rukou apod. Může se tak přenášet tuhá pigmentová i olejová špína. ► přenos vzduchem - při proudění vzduchu tkaninou se může špína zachytávat působením gravitační síly nebo vlivem elektrostatického přitahování ► přenos vodou - ve vodě rozpuštěné anebo dispergované nečistoty se mohou na materiál ukládat filtrací, případně zůstávají jako nerozpuštěný zbytek po jejím odpaření. Takováto špína může obsahovat tuhé částečky, olejové složky nebo barevné pigmenty. Do této kategorie je možné zahrnout i špínu, která se na materiál dostává redepozicí při praní. ► přenos olejem nebo tukem - olej a tuky, které jsou sami velmi často nečistotou, mohou obsahovat dispergované nečistoty nebo rozpuštěné barevné látky ► přenos organickými rozpouštědly - tento přenos se uplatňuje např. při špinění obleků různými nátěry a dále sem lze zařadit redepozici špíny při chemickém čištění
Mechanizmus špinění textilního materiálu Ke špinění textilií dochází nejčastěji dvěma způsoby : ◙ tělem uživatele ◙ prostřednictvím okolního ovzduší Špína je velmi heterogenním a složitým systémem, takže je poměrně nesnadné definovat podstatu a složení "univerzální špíny", - ztížena možnost testování účinnosti nešpinivých úprav. Špína se na textilní materiál může dostávat těmito způsoby : ► přímým přenosem - např. při špinění koberců nečistou obuví, při špinění tkanin pomocí znečištěných rukou apod. Může se tak přenášet tuhá pigmentová i olejová špína. ► přenos vzduchem - při proudění vzduchu tkaninou se může špína zachytávat působením gravitační síly nebo vlivem elektrostatického přitahování ► přenos vodou - ve vodě rozpuštěné anebo dispergované nečistoty se mohou na materiál ukládat filtrací, případně zůstávají jako nerozpuštěný zbytek po jejím odpaření. Takováto špína může obsahovat tuhé částečky, olejové složky nebo barevné pigmenty. Do této kategorie je možné zahrnout i špínu, která se na materiál dostává redepozicí při praní. ► přenos olejem nebo tukem - olej a tuky, které jsou sami velmi často nečistotou, mohou obsahovat dispergované nečistoty nebo rozpuštěné barevné látky ► přenos organickými rozpouštědly - tento přenos se uplatňuje např. při špinění obleků různými nátěry a dále sem lze zařadit redepozici špíny při chemickém čištění Špína může být uložena na textilním materiálu 1 - mezi přízemi 2 - mezi jednotlivými vlákny příze 3 - v trhlinách povrchu vláken 4 - na povrchu vláken Silami které závisejí na vazebné energii / elektrostatické, van der Wa-alsovy síly atd. / závisející na mechanickém zachycení částeček špíny
Nešpinivá úprava / Soil - release, SR / "uvolnění špíny" syntetická vlákna - snadnější špinění, zádrž špíny 1) aktivní nešpinivá úprava - "soil-repellency", znesnadňující nanesení špíny vodným nebo mastným prostředím. Význam má jen v tom případě, že se špína brzy odstraní. Pokud špína pronikne do vláken a zaschne, je nesnadno odstranitelná. Syntetická vlákna se snadno nabíjejí a elektrostaticky nabité vlákno k sobě přitahuje opačně nabité částice prachu - antistatické prostředky. 2) pasivní nešpinivá úprava - usnadňuje praní, nabývá na významu. Jde většinou o hydrofilizaci povrchu. Špína ulpívá na aplikované úpravě nebo v povrchových vrstvách textilie, odkud se snadno odstraňuje. Ve svém principu navazuje SR úprava na klasické škrobení prádla, kdy škrob mimo jiné plní funkci ochranné bariéry mezi špínou a textilií. Oproti škrobu se moderní SR úprava vypírá postupně a vydrží mnohonásobné praní. 3) Anti-soil redeposition zabraňuje redepozici špíny z pracích lázní na vlákna.
Prostředky pro aktivní nešpinivou úpravu jemné koloidní disperze oxidů Al, Ti, Si které blokují afinní místa pro špínu (koberce) dočasný efekt
k mokré špíně - hydrofobní úprava k mastné špíně - oleofobní úprava typ oleofobně - hydrofilní úpravy
Prostředky pro aktivní nešpinivou úpravu principy 1) modifikované perfluoralkylované polymery s hydrofilními polyglykolo-vými segmenty / typ oleofobně - hydrofilní / funguje tak, že se na vzduchu proti vnějšímu prostředí orientuje fluorovaný řetězec, který zabezpečuje oleofobní aktivitu. Ve vodě dochází k přeorientaci. Perfluorované segmenty se orientují proti vláknu a hydrofilní, polyglykolové se orientují proti vodní fázi a usnadňují vyprání špíny. 2) oxethylované produkty na bázi polyglykolů, vinylalkoholu, kyseliny tereftalové, karboxymethylcelulozy a dalších sloučenin, jimiž lze hydrofilizovat povrch. Jedná se většinou o fyzikální vazbu produktů na vlákně, takže úpravy nebývají dostatečně stálé. 3) akryláty s volnými karboxylovými skupinami, např. kopolymery kyseliny akrylové s estery kyseliny akrylové apod. Jejich vazba na vlákno se uskutečňuje prostřednictvím reaktivních skupin nebo síťujících činidel.
Technologie nešpinivých úprav klocování na fuláru zasušení kondenzace na sušícím rámu při teplotách 120 - 140 °C koncentrace prostředků v impregnační lázni se pohybu-je od 10 do 80 g.l –1 Prostředky jsou vhodné jak pro jednolázňovou aplikaci s jinými úpravami tak i pro dodatečnou samostatnou aviváž
Hodnocení nešpinivých úprav žádný postup dosud nebyl přijat jako závazný, není normalizována "standardní špína", jak rovnoměrně, definovaně nanést špínu Tkanina je zašpiněna majonézou, modelovou špínou, kečupem, hořčicí, Coca-colou, červeným vínem a uličním prachem. Takto zašpiněná tkanin se pere běžným způsobem. SR úprava je kvalitní, je-li vypráno vše včetně nejsilnějšího znečištění a modelové špíny
Vznik elektrostatického náboje a jeho potlačení jednoduchá a prakticky ověřená vychází ze staré Hel-mholtzovy teorie elektrické dvojvrstvy a) Při těsném kontaktu dvou těles dochází na jejich rozhraní k přestupu elektronů, který závisí na přestupní energii elektronů. Elektrony putují z látky s malou výstupní energií elektronů k látce s velkou výstupní energií elektronů a nabíjejí ji negativně. b) Ve druhé fázi se od sebe tělesa oddělují, přičemž dochází k růstu napětí. c) V dalším oddalování těles dochází k vyrovnání náboje mezi nabitými vrstvami výbojem jiskrou. K takovému efektu dojde např. při svlékání prádla ze syntetických vláken.
Snížení sklonu k nabíjení dvou oddělujících se částí textilií by teoreticky bylo možno dosáhnout tehdy, kdyby rozdíl ve výstupní energii elektronů obou těles byl co nejmenší - závisí na okolním prostředí, teplotě, vlhkosti, nečistotách apod.
Nabíjení povrchu tělesa souvisí též s jeho povrchovým elektrickým odporem. Při povrchových odporech dochází jen k nepatrnému vyrovnávání náboje, tedy ke značnému nabíjení. Naopak při povrchových odporech je tendence k vyrovnávání náboje vysoká a nabíjení je nepatrné. Povrchový odpor textilie s relativní vlhkostí vzduchu, obsahem vlhkosti ve vlákně a jeho elektrickou vodivostí. Ideální antistatický prostředek by měl tedy zabezpečit : elektrické vodivosti povrchu vláken rozdílu mezi výstupními energiemi elektronů mazací schopnosti a snížení koeficientu tření - povrchově aktivní látky anionaktivní, kationaktivní, neionogenní nebo amfoterní povahy, které se sorbují na povrchu vláken a vytvářejí orientovanou monomolekulární či polymolekulární vrstvu tak, že hydrofilní vrstva je obrácena směrem k vnějšímu prostředí a každá další vrstva se orientuje hydrofilními skupinami proti sobě. Tím se vytváří na vlákně ochranný štít, který je schopen vzniklý náboj odvádět. Při kombinaci s oleji díky mazacím schopnostem takových prostředků klesá i koeficient tření.
Přípravky pro dočasnou antistatickou úpravu Anorganické a nízkomolekulární organické soli se používají jen velmi zřídka,většinou pouze k zesílení účinku nebo natahování jiného antistatika. Polyalkoholy a polyethylenglykoly se používají do preparací buď samotné nebo spo-lečně s tenzidy. Polyelektrolyty užívané jako antistatika jsou převážně soli polystyrensulfonové a polyakrylové kyseliny, dále polymerizáty esterů kyseliny akrylové nebo metakrylové s oxethylovaným ethanolaminem. Tenzidy představují daleko nejvýznamnější a nejpočetnější skupinu antistatik s dočasnou účinností. Výběr tenzidu popř. jejich kombinací jako komponent do preparací musí být proveden s ohledem na druh vláken. Např. účinné kombinace pro PAD vlákna mohou zcela selhat u PAN vláken. Řeší problémy během výroby Aplikace - přípravek se rozpustí ve vodě - při t 30-50°C - vytahování či klocování n. postřik a zasušení.
Přípravky
pro trvalou antistatickou úpravu -
problém chemickou modifikací vláknotvorného polymeru, zapracováním do hmoty vlákna chemickou modifikací povrchu vláken nanesením antistaticky účinných substancí, které chemicky reagují s vláknem vytvořením nerozpustných, antistaticky účinných filmů na povrchu vlákna vytvoření nerozpustné, antistaticky účinné vrstvy na vlákně: nanesením polymerních, vodorozpustných produktů obsahujících aniontové nebo kationtové skupiny na vlákna a jejich fixací při zvýšených teplotách a působením tenzidů s opačnou polaritou prostorovým zesítěním prostřednictvím reaktivních skupin za vzniku nerozpustných, dobře vodivých filmů na vláknech
Technologie trvalých antistatických úprav
předúprava (zbavení nečistot, tuků, olejů, šlichet, záhustek apod. 60 °C po dobu 20 minut) úprava (t 110 - 130 °C již 20 % podíl přírodních vláken ve směsích zajišťuje dobrý antistatický účinek. regenerace antistatické úpravy po každém praní a to jak u oděvních i u bytových textilií.
Hodnocení antistatické úpravy na základě měření změn : a / povrchového elektrického odporu textilie b / průchozího elektrického odporu textilie - hodnota maximálního elektrického náboje v kV, na který je schopna se textilie nabít a rychlost jakou se tento náboj z textilie za definovaných podmínek odvede - poločas vybíjení T / s /. - vzorek klimatizován a měřen při nastavené relativní vlhkosti.
Ochranný oděv • dle sféry použití • civilní (pracovní oděvy, IPO) • armádní (částečná nebo
úplná ochrana těla před nebezpečnými toxickými, radiačními nebo biologickými látkami), neprůstřelné
• dle druhu poskytované ochrany – nehermetizované, filtrační, izolační, izolační hermeticky uzavřené s vlastní zásobou vzduchu
• vzhledem k ochraně proti látkám – protiradiační, protichemické a protibakteriologické (dle NATO), ohnivzdorné •
v civilním sféře se může vyskytovat další členění a rozdílná označení
Samočistící povrchy
povrch:
Princip
1. Mikroskopicky velmi hladký 2. Mikroskopicky velmi drsný, super-hydrofibní 3. Hydrofilní – foto-katalyticky aktivovaný 1) Mikroskopicky velmi
hladký povrch
částice špíny nemonou přilnout * reálný povrch výhody textilií – omak, drsnost, porozita (dýchání, izolace…) drsný povrch – lépe smáčen než hladký
2) Mikroskopicky velmi drsný, super-hydrofibní povrch LOTOS efekt
asijský Lotos (Nelumbo nucifera)
špinavý list – umytý vodou – mikroskopicky drsný (10nm 5µm) + voskový povrch 200 rostlin s tímto vodo – odpudivým efektem Úhel smáčení θ
28,4
160
(θ = 0° absolutně smáčen, θ =180° absolutně ne)
???? drsný povrch – lépe smáčen než hladký ???? povrchové napětí + nano-špičky struktury = vzduch uzavřený mezi nanopovrchovými nerovnostmi snižuje úhel smáčení k 0
Výroba nanotechnologie povrstvení vláken nanočásticemi stříbra (1996) eroze povrchu
příroda x UV laser
trade name Lotus-Effect® (50 živ. cyklů)
Výroba nanotechnologie reliéf povrchu - při 210 oC – povrch PES vlákenpřes rýhovaný ocelový váleček
Použití
olej, voda, kečup, káva, krev, červené víno, medo - fobní
Výroba hydrofobních materiálů •
vysoce hydrofobní povrch souvisí s drsností povrchu. Drsnost se používá ke zvýšení hydrofóbnosti povrchu a vytvoření vysokého kontaktního úhlu Impregnace materiálů - impregnace suspenzí, např. pro dosažení drsného povrchu bavlněných vláken se používá uhlíkové částice CNT (carbon nano-tubes) ponoří se do suspenze
Obr. č. 3 (a) ošetřené bavlněné vlákno CNT, (b) textilní povrch impregnovaný zlatými částicemi, (c) kapka vody na povrchu textilie, i) neošetřená bavlněná tkanina, ii) suspenzovaná bavlněná tkanina CNT, iii) ukázka reakce poly (butylakrylátu) -CNT s ošetřenou bavlněnou tkaninou
Chemické ošetření materiálů
- v této problematice se využívájí syntetická vlákna, které se zvlákňují v elektrostatickém prostředí, NT - smáčivost netkané textilie s vlákny malým průměrem d vykazovaly menší kontaktní úhel než vlákna s větším průměrem d s vodou - jejich povrch je ošetřen chemicky
Obr. č. 4 (a,b) vlákno z blokovaného kopolymeru, kontakt s vodou, (c.d) acetátové vlákno, které je ošetřeno s poly (akrylovou kyselinou) a TiO2
Hydrofobní povrch z krystalů - složité vzory hydrofobního povrchu mohou být generovány růstem krystalů sestavené z jednotlivých malých "vloček". -během krystalicity mohou být změněny parametry, tak aby se ovlivnila velikost a tvar krystalů, včetně rychlosti a odpaření rozpouštědel - směr jakým růstu krystaly, ovlivňuje rychlost procesu, nejrychleji rostou rovnoběžně s povrchem
Obr. č. 5(a) krystalická struktura vytvořená hydroxid kobalnatý, krystaly o průměru 6,5 nm, (b) stříbrné agregáty uložené na keramické desce, (c) krystaly vytvořené z oxidu měďnatého
Litografická technika - silikonová deska je vzorovaná pomocí paprsku laseru, litografická deska obtisky svůj vzor do materiálu - výška šířka pilířů se pohybuje v mikrometrů - tento způsob výroby je velmi ekonomický, protože litografická deska umožňuje vícenásobné kopie
Obr.č. 6(a) struktura litografických pilířů, b) struktura silikonových nano pilířů, c) silikonová struktura povrchu tzv. "ostrov"
3) Hydrofilní – foto-katalyticky aktivovaný povrch povrchy fotokatalyticky aktivní oxidy a sulfidy: ZnO, CdS, TiO2, Fe2O3, ZnS Schopnost rozkladu (degradace) organických látek po osvětlení
TiO2 nanočástice (atanas) = plocha m2/kg = bezbarvá vrstva
SOL-GEL “easy-to-clean” povrchy – okna, omítky
TiO2 (0,8%)/PES
foto-katalyticky aktivní produkt UV ozáření TiO2
UV světlo
1) Reaktivní radikály UV λ=200~800 nm 600~150 kJ/mol
= vznik páru elektron-díra chemická reakce s aDsorbovanými molekulami:
H2O + díra+ → •OH + H+ (hydroxylový radikál) O2 + elektron¯→ •O2¯ (peroxidový radikál)
radikály - antibakteriální, oxidatiční, destruktivní efekt na většinu organických látek (rozklad na vodu, CO2) 2) poutání molekul vody (ze vzduchu) k povrchu TiO2 + H2O + energie → H2TiO3 povrch kyseliny = extrémně hydrofilní, voda spláchne nečistoty
Zdroje: Minerální: Anatas Rutil Brookit Chemické: Chlorid titaničitý Ilmenit
Aplikace: Farmaceutika Kosmetika Potravinářství Strojní průmysl Textilní průmysl
Historie v textilním průmyslu: 1821 – Objevení 1916 – Výroba 1921 – Využití Během dvacátého století došlo k masovému rozšíření TiO2
Neo-White 24049/E: -Vodná disperze oxidu titaničitého
-Využití v pastách pro přímý tisk -Ionogenita: anionický/neionogenní
-pH: 8.0-9.0
Orientační receptura: (pro výrobu 1 kg pasty) Přípravek
Množství (g)
Cena (EUR/kg)
LAMBICOL 630 New
5
3,00
LAMBICOL L 491/N
32-35
2,00
Amoniak
2
NEOPRINT BINDER
100-250
1,40
NEO-WHITE 24049/E
50-250
3,20
LERISENE VLF
10-20
4,60
Voda
do 1000g
Neo-White LP/2S: -Vodní disperze akrylové pryskyřice a TiO2 -Hotová tiskací pasta ve formě viskózní tekutiny -Pryskyřičný a amonný zápach -pH 9.0-10.5
Skladování: (platí pro oba produkty) -V normálních podmínkách max. 6 měsíců -Chránit před mrazem a horkem
TiO2 v Nanotechnologiích -Výroba solárních článků firmou Elmarco -Využití metody NANOSPIDER TM k produkci TiO2 nanovláken Výhody: -Nízká výrobní cena (o 60% levnější, než solární články s křemíku) Nevýhody: -Nižší účinnost výroby el. energie cca 10 % - klasické křemíkové články 15%
Výroba nanovlákenné vrstvy -Výroba TiO2 nanovlákenné vrstvy pomoci metody sol - gel a elektrostatického zvlákňování (NANOSPIDERTM) Elektrostatické zvlákňování
-Základní zobrazení technologie Nanospider
-Základní operace - příprava solu, úprava viskozity polymeru, příprava nanovláken elektrostatickým zvlákňováním a tepelná stabilizace kalcinací
Vyhodnocení -Žádná adsorpce barviva na TiO2 vláknech -Po kalcinaci zůstala vrstva bílá a její povrch se zdál být hydrofobní -Fungoval jako repelent vůči barvivům
-Snímek z elektronového mikroskopu
