PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA HÁJKU

PLÁN PÉČE 2012-2022 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA HÁJKU

zpracovatel: Ing. Jaroslava Bučková zadavatel: Krajský úřad Jihomoravského kraje Brno 2011

PLÁN PÉČE ZCHÚ PP NA HÁJKU v k. ú. Omice na období 2012-2022

Zpracovala: Spolupracoval: Fotografie: Mapy:

Ing. Jaroslava Bučková Doc. Ing. Antonín Buček Ing Jar. Bučková Ing. Michal Kovář

Zadavatel: Krajský úřad Jihomoravského kraje V Brně 2011

PLÁN PÉČE ZCHÚ PP NA HÁJKU NA OBDOBÍ 2012-2022 1. Základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ 1. 1. Název území, kategorie IUCN, evidenční kód ZCHÚ Název území: Na hájku Kategorie IUCN: přírodní památka Evidenční kód ZCHÚ dle ÚSOP: 692 1. 2. Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Chráněné území bylo zřízeno usnesením XIX. pléna Okresního národního výboru Brno-venkov dne 29.10.1981, číslo usnesení 33-13. Na plenárním zasedání č. XIX/603-07, konaném dne 22.11.1990, bylo schváleno zřízení chráněného přírodního výtvoru „Na hájku“, podle § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 40/56 Sb., o státní ochraně přírody, a na základě ustanovení vládního nařízení č.71/60 Sb., o rozšíření pravomoci národních výborů. Vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395 ze dne 11. 6.1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, byl chráněný přírodní výtvor převeden do kategorie přírodní památka. 1. 3. Hlavní předmět ochrany ZCHÚ PP Na hájku Chráněné území „Na hájku“ bylo zřízeno k ochraně zbytku společenstev stepních a lesostepních postagrárních lad, s řadou vzácných a chráněných teplomilných druhů rostlin. I přes malou rozlohu tvoří chráněné území ojedinělé refugium xerotermofytů v zemědělské krajině. Posláním ochrany území je trvalé uchování přírodních hodnot. 1.4. Důvod a poslání ochrany ZCHÚ PP Na hájku: Cílem ochrany je vytváření a udržování optimálních podmínek pro zachování a rozvoj přírodních a přírodě blízkých rostlinných a živočišných společenstev a biodiverzity v zemědělské krajině 1. 5. Územně správní členění a příslušnost k soustavě Natura 2000 ZCHÚ se nalézá v kraji:

Jihomoravském

Katastrální území:

Omice

Obec:

Omice

Obec s rozšířenou působností:

Šlapanice

jiný typ chráněného území:

VKP ze zákona 114/1992

regionální biocentrum:

ne

Natura 2000:

ne

ptačí oblast:

ne

evropsky významná lokalita:

ne

1. 6. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Omice Číslo katastrálního území: 711195 1. 6. 1. Údaje z katastru nemovitostí: Druh pozemku: 0,3892 ha Nelesní pozemky: Způsob využití: Typ parcely: 640 Číslo listu vlastnictvíy: Vlastník: Celková výměra ZCHÚ:

0,3892 ha

ostatní jiná plocha parcela katastru nemovitostí Vlková Kateřina Mokrohorská 347/34 Brno Soběšice 644 00 0,23

Ochranné pásmo: je tvořeno po celém obvodu chráněného území o šířce 50m. Kopie zákresu i kopie katastrální mapy je součástí plánu péče jako mapová příloha. 1. 7. Myslivecké hospodaření Název honitby:

Omice

Výměra honitby:

664,38 ha

Vlastník honitby:

Honební společenstvo Omice,

Adresa:

Ing. Leopold Jelínek, Jiráskova 438, 665 Rosice

Uživatel:

Ing. Leopold Jelínek, Jiráskova 438, 665 Rosice

Hospodář:

Josef Merta, Lesní 1140, Rosice

2. Podklady 2. 1. Terénní průzkumy Terénní průzkumy pro plán péče byly prováděny během vegetačního období v roce 2011 v jarních a letních měsících. První pochůzka byla provedena 27. 3. 2011, druhá 8. 5. 2011, třetí 5. 7. 2011. Při nich byly v chráněném území vylišeny vegetační segmenty. Jako podkladu byly použity i materiály RŽP JMK:Plán péče ZCHÚ PP Na hájku 2000-2011. Inventarizační průzkum chráněného území nebyl zpracován. 3. Charakteristika ZCHÚ PP Na hájku a jeho přírodních podmínek: 3. 1. Geomorfologické poměry Chráněné území leží jihovýchodně od obce Omice na plochém vrcholu kopce, obklopeno zemědělskými pozemky, navazujícími na nejbližší okolí obce, v nadmořské výšce 385-401 m. Součástí chráněného území je temeno a kamenitý vrchol kopce (kóta 401 m n. m.), povrchový lůmek s ukončenou těžbou a horní část východně orientovaného svahu, členěná starými agrárními terasami. Chráněné území se nachází na jihovýchodním okraji geomorfologické provincie Česká

Seznam parcel chráněného území přírodní památky Na hájku Katastrální území Omice Parcela Parcela KN PK 1515

_

Číslo LV 640

Vlastník Vlková Kateřina

Adresa Mokrohorská 347/34, Brno-sever -Soběšice, 644 00 Brno 44

výměra zvláště chráněného území přírodní památka Na hájku celkem

Výměra v m2 3892

3892

Druh pozemku ostatní plocha

Seznam parcel ochranného pásma zvláště chráněného území přírodní památky Na hájku katastrální území Omice Parcela Parcela KN PK

Číslo LV

Vlastník

Adresa

Výměra v m2

Druh pozemku

567 část

_

640

Vlková Kateřina

Mokrohorská 347/34, Brno-sever -Soběšice, 644 00 Brno 44

136

orná půda

568 část

_

640

Vlková Kateřina


1056

orná půda

569 část

_

640

Vlková Kateřina


1933

orná půda

570/1 část

_

640

Vlková Kateřina


2396

orná půda

570/2 část

_

640

Vlková Kateřina


480

orná půda

1514/1 část

250 část

104

Karasová Eliška

bratří Křičků 1545/7, Řečkovice, 621 00 Brno 21

2135

orná půda

253/1 část

363

Pařílek Luboš

Žlíbek 620/14, Bohunice, 625 00 Brno 25

1868

orná půda

256 část

46

Brzobohatá Vlasta

Brněnská 30, Omice, 664 41 Troubsko

1445

orná půda

239

orná půda

10769

orná půda

Brzobohatý Jaroslav Brněnská 82, Omice, 664 41 Troubsko

1514/7 část

Brzobohatý Jiří

Brněnská 223, Omice, 664 41 Troubsko

259 část

708

EURAC, a.s.

Veselá 169/24, Brno-město, 602 00 Brno 2

_

640

Vlková Kateřina


výměra ochranného pásma zvláště chráněného území přírodní památky Na hájku k.ú. Omice

22457

vysočina, v hraniční zóně s geomorfologickou provincií Západní Karpaty, s celkem Dyjsko svratecký úval. Chráněné území přísluší okrsku Omická vrchovina, která je součásti Lipovské vrchoviny. Posloupnost nižších geomorfologických jednotek provincie Česká vysočina je následující: soustava:

Česko-moravská

podsoustava: Brněnská vrchovina celek:

Bobravská vrchovina

podcelek:

Lipovská vrchovina

okrsek:

Omická vrchovina

Reliéf okolní krajiny má pahorkatinný až vrchovinný ráz. Lokalita je situována do vrcholové části hřbetu kopce ve směru SSZ-JVV. Jihozápadní svahy od temene kopcec spadají do údolí Bobravy. 3. 2. Geologické poměry Území Omické vrchoviny je budováno hlubinnými vyvřelinami brněnského masívu, žulami, granodiority a diority. Chráněným územím, jeho vrcholovou částí, prochází kontakt mezi biotitickou rulou, táhnoucí se v pruhu SSZ-JJV, a granodioritem typu Tetčice. Kontakt prochází kótou 401 m. Západně od kóty je rula, východně vystupuje granodiorit. Část území je pokryta mladšími usazeninami, různě mocnými čtvrtohorními sprašemi. (Geologická mapa 1:50.000, list č. 24-34). 3. 3. Půdní poměry V zemědělsky obhospodařovaném území omického katastru jsou na kyselý podklad zvětralých hornin brněnského masívu a jejich překryvů vázány různé formy hnědých půd, kambizemí. V místech, kde skalní podloží vystupuje k povrchu, se nachází mělké půdy v iniciálních stádiích vývoje (litosoly, rankry). Na sprašových překryvech jsou vyvinuty hnědozemě. Podle syntetické půdní mapy České republiky v měřítku 1: 200.000 (list C 4 Brno) převládají v okolí Omic kyselé kambizemě na svahovinách spolu s hnědozeměmi. 3. 4. Klimatické poměry Chráněné území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT 11 (dle Quitta). Podnebí je mírně teplé a mírně suché, převážně s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7-7,50 C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou cca 17 až 17,50 C . Nejnižší měsíční průměrné teploty připadají na leden s průměrnou teplotou cca -2.0 až -3.0 0C. Počet letních dnů bývá v průměru od 40 do 50 dnů, počet ledových dnů mezi 30 až 40 dny. Roční úhrn srážek činí, podle dlouhodobého průměru 500-600 mm. Nejvíce srážek spadne v letních měsících červnu a červenci, nejméně na přelomu jara a zimy v únoru a březnu. Sněhová pokrývka nebývá pravidelná, obvykle leží 50 až 60 dnů v roce (v Brně se udává 44 dnů). Proudění vzduchu je charakterizováno převládajícím severozápadním směrem větru, v zimním období rovněž směrem jihovýchodním. 3. 5. Hydrologické poměry Chráněné území Na hájku, na návrší u Omic, náleží do povodí Bobravy, která se vlévá do Svratky.

4. Biota 4. 1. Biogeografické členění Chráněné území leží v biogeografické provincii středoevropských listnatých lesů na východním okraji hercynské biogeografické podprovincie v blízkosti severního okraje panonské biogeografické provincie. Současně zde vyznívají vlivy biogeografické podprovincie západokarpatské. Biografické členění České republiky (Culek a kol. 1996) klade území přírodní památky Na hájku do bioregionu 1.24 Brněnského. Podle geobotanické mapy zpracované Botanickým ústavem ČSAV (Mikyška 1970), jsou potenciálními rostlinnými společenstvy v okolí chráněného území dubo-habrové háje (Carpinion betuli) s ostrůvky acidofilních doubrav (Quercion robori-petraeae). Podle Biogeografické mapy (Geografický ústav ČSAV, 1970) náleží chráněné území do 2. bukodubového vegetačního stupně a původními společenstvy byly bukové doubravy. 4. 2. Fytogeografie Podle regionálně fytogeografického členění České republiky, zpracovaného Botanickým ústavem ČSAV, zaujímá chráněné území polohu na rozhraní fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum a fytogeografického obvodu Panonské termofytikum. Je situováno na hranici fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny a fytogeografického okresu 16. Znojemsko-brněnská pahorkatina. Je to území kde se prolínají a navzájem ovlivňují prvky teplomilné panonské květeny s květenou hercynskou, tak zvané Praebohemicum (Suza). Biogeografická poloha chráněného území podmiňuje druhovou pestrost bioty a výskyt xerotermních druhů rostlin. Pro pastvinná a postagrární lada regionu je typický výskyt vzácnějších teplomilných druhů rostlinjako je: jetel podhorní (Trifolium alpestre), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), dále smldník jelení (Peucedanum cervaria), sesel sivý (Seseli osseum), bojínek tuhý (Phleum phleoides), růže galská (Rosa gallica), růže trnitá (Rosa pimpinellifolia), třešeň křovitá (Cerasus fruticosa), strdivka sedmihradská (Melica transsylvanica), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), divizna rakouská (Verbascum austriacum), pelyněk pravý (Artemisia absinthum), chrpa latnatá (døíve ch. rýnská) (Centaurea stoebe), mařinka psí (Asperula cynanchica), modřenec chocholatý (Muscari comosum). Z dalších ladních druhů je to ožanka kalamandra (Teucryum chamaedrys), marulka klinopád (Calamintha clinopodium), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), máčka ladní (Eryngium campestre), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), svízel syřišťový (Galium verum). V doubravách přírodního parku Bobrava je v travinobylinném patře dominantní lipnice hajní (Poa nemoralis), dále se vyskytují bika hajní (Luzula luzuloides), kostřava ovčí (Festuca ovina), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), dále černýš luční (Melampyrum pratense), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), lecha jarní (Lathyrus vernus), hrachor černý (Lathyrus niger), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), konvalinka vonná (Convallaria majalis), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), kokořík vonný (Polygonatum odoratum). Na výslunných svazích roste často divizna rakouská (Verbascum austriacum), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria).

4. 3. Geobiocenologická typizace Z řady skupin typů geobiocénů jsou v chráněném území jsou zastoupeny: 2 AB 3 Fagi-querceta, bukové doubravy 2 B 3 Fagi-querceta typica, typické bukové doubravy Stručný popis jednotlivých skupin skupin typů geobiocénů Fagi-querceta, bukové doubravy 2 AB 3 Společenstva bukových doubrav jsou na podloží kyselých granodioritů brněnského masívu a jejich svahovin na zvlněných svazích a hřbetech. Půdním typem jsou kambizemě s kyselou reakcí. Přirozenou skladbu dřevinného patra tvoří směs dubu zimního a buku s podílem habru, břeku, lípy a menší příměsí borovice, v různých kombinacích. V plně zapojených porostech chybí typické keřové patro a je omezeno pouze na ekotonové lesní lemy. Bylinné patro je druhově chudé, převládají v něm oligotrofní druhy, často s podílem mechorostů. Fagi-querceta typica, typické bukové doubravy 2 B 3 Geobiocenózy typických bukových doubrav jsou jednou z hlavních skupin typů geobiocénů. Vyskytují se na granodioritech brněnského masívu a jejich deluviích, i na překryvech odvápněných sprašových hlín. Půdním typem jsou mírně kyselé až eutrofní kambizemě a hnědozemě s příznivým vlhkostním režimem, v letním období jsou často vysychavé. Hlavními dřevinami přirozených lesních porostů jsou dub zimní a buk, k nim přistupuje vtroušeně habr, lípa, babyka, vzácně i břek. V plně zapojených souvislých lesních porostech křovinné patro chybí a je omezeno na lesní okraj. Jsou v něm: trnka, hlohy, brsleny, ptačí zob, růže šípková, líska, vzácně růže galská. V travobylinném podrostu se uplatňují mezofilní rostlinné druhy, na jižně orientovaných svazích druhy teplomilné. Typickými druhy jsou lipnice hajní, strdivka nící, válečka lesní, kopretina chocholičnatá, mařinka vonná, marulka klinopád. 4. 4. Územní systém ekologické stability Plán lokálního (místního) ÚSES byl v řešeném území zpracován v letech 1994 až 1995. Chráněné území svým stavem a rozlohou splňuje parametry interakčního prvku. 5. Seznam rostlinných druhù v ZCHÚ PP Na hájku 5. 1. Seznam nalezených druhů v PP Na hájku Základem práce pro botanický inventarizační průzkum a následného sestavení floristického seznamu byl vedle výsledků předchozích studií podrobný terénní průzkum ve dnech 8. 5. 2011, 20.6.2011, 5.7.2011, kterým byl zjištěn současný stav ZCHÚ. Pro sestavení seznamu bylo použito botanické názvosloví z Klíče ke květeně České republiky, vydaném nakladatelstvím Akademia, Praha 2002. Stupeň ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů rostlin (Holub J., Procházka F.: Red list of vascular plants of the Czech Republic– 2000, Preslia, Praha): C1 kriticky ohrožený druh, C2 silně ohrožený druh, C3 ohrožený druh, C4 druh vyžadující pozornost. Acer campestre L., javor babyka Acer platanoides L., javor mléč Achillea millefolium L., øebøíèek obecný Agrimonia eupatoria L., øepík lékaøský Ajuga genevensis L., zběhovec lesní Alliaria petiolata (Bieb.) Cavara et Grande, česnáček lékařský Anthericum ramosum L., bělozářka větvitá, C4 Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm., kerblík lesní

Arrhenatherum elatius ssp. elatius (L.) J. et C.Presl, ovsík vyvýšený pravý Artemisia vulgaris L., pelyněk černobýl Asperula cynanchica L., maøinka psí Astragalus glycyphyllos L., kozinec sladkolistý Ballota nigra L., měrnice černá Berteroa incana L., šedivka šedá Betula pendula Roth., bøíza bìlokorá Brachypodium pinnatum (L.) P. Beauv., váleèka prapoøitá Calamagrostis epigejos (L.) Roth., třtina křovištní Campanula moravica (Spitzner) Kovanda, zvonek moravský Campanula patula L., zvonek rozkladitý Campanula persicifolia L., zvonek broskvolistý Carex muricata L., ostřice měkkoostenná Carlina acaulis L., pupava bezlodyžná Carpinus betulus L., habr obecný Centaurea stoebe L., chrpa latnatá (ch. rýnská) Cerastium arvense L., ssp. arvense, rožec rolní pravý Chelidonium majus L., vlaštovičník větší Cirsium arvense (L.) Scop., pcháč oset Convallaria majalis L., konvalinka vonná Cornus sanguinea L., svída krvavá Crataegus monogyna Jacq., hloh jednosemenný Corydalis cava (L.) Schweigger et Koerte, dymnivka dutá Corylus avellana L., líska obecná Crataegus laevigiata (Poiret) DC., hloh obecný Crataegus monogyna Jacq., hloh jednosemenný Cytisus nigricans L., čilimník černající Dactylis glomerata L., srha laločnatá Daucus carota L., mrkev obecná Dianthus cartusianorum L., hvozdík kartouzek Echium vulgare L., hadinec obecný Eryngium campestre L., máčka ladní Euonymus europaea L., brslen evropský Euonymus verrucosa L., brslen bradavičnatý, C4 Euphorbia cyparissias (L.) Scop., pryšec chvojka Euphorbia esula L., pryšec obecný Fagus sylvatica L., buk lesní Festuca heterophylla Lamk., kostřava různolistá Festuca ovina l., kostřava ovčí Fragaria moschata (Duchesne) Weston, jahodník truskavec Fragaria vesca L., jahodník obecný Galium aparine L., svízel přítula Galium verum L., svízel syřišťový Genista tinctoria L., kručinka barvířská Geranium robertianum L., kakost smrdutý Geum urbanum L., kuklík mìstský Helianthemum grandiflorum (Scop.) DC., devaterník velkokvětý Hieracium murorum (sylvaticum) L., jestřábník zední Hieracium bauhini Schult., jestřábník Bauhinův Hieracium pilosella L., jestřábník chlupáček Hieracium sabaudum L., jestřábník savojský Hylotelephium maximum L., rozchodník velký

Hypericum perforatum L., třezalka tečkovaná Impatiens parviflora DC., netýkavka malokvětá Juglans regia L., oøešák královský Knautia arvensis (L.) Coulter, chrastavec rolní Knautia drymeia, Heuffel, chrastavec křovištní (ch. doubravní), C4 Koeleria pyramidata (Lamk.), smělek jehlancovitý Lamium album L., hluchavka bílá Lapsana comunis L., kapustka obecná Lathyrus sylvestris l., hrachor lesní Lathyrus niger (L.) Bernh., hrachor černý Lathyrus vernus (L.) Bernh., hrachor jarní (lecha jarní) Ligustrum vulgare L., ptačí zob Linaria vulgaris L., lnice květel Lonicera xylosteum L., zimolez obecný Lotus corniculatus L., štírovník růžkatý Luzula campestris (L.) DC., bika ladní Lychnis viscaria L., smolnička obecná Melica uniflora L., strdivka jednokvětá Melilotus officinalis (L.) Pallas, komonice lékaøská Myosotis sylvatica Hoffn., pomněnka lesní Origanum vulgare L., dobromysl obecná Prunus insititia L., slivoň obecná Prunus spinosa L., trnka obecná Pulmonaria officinalis L., plicník lékařský Pyrethrum corymbosum (L.), Scop., řimbaba chocholičnatá Quercus dalechampii Ten., dub žlutavý, C4 Quercus polycarpa Schur., dub mnohoplodý, C4 Robinia pseudoacacia L., trnovník akát Rhamnus cathartica L., øešetlák poèistivý Rosa canina agg. L., růže šípková Rubus fruticosus agg. L., ostružiník Rubus idaeus L., ostružiník maliník Salix caprea L., vrba jíva Sambucus nigra L., bez černý Sanquisorba minor Scop., krvavec menší Sanquisorba officinalis Scop., krvavec toten Securigera varia (L.), Lassen, čičorka pestrá Senecio jacobaea L., starček přímětník Senecio viscosus L., starček lepkavý Scabiosa ochroleuca L., hlaváč žlutavý Silene latifolia Poiret. ssp.alba (Mill.) Greuter.et Burdet, silenka širolistá bílá (knotovka b.) Silene nutans L., silenka nící Silene vulgaris (inflata) (Moench) Garcke, silenka nadmutá Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, Ollgerd et Štěpánek, pampeliška smetánka Teucrium chamaedrys L., ožanka kalamandra Thymus pulegioides L., mateřídouška vejčitá Teucrium chamaedrys L., ožanka kalamandra Tilia cordata Mill., lípa srdčitá Torilis japonica (Houtt.) DC., tořice japonská Trifolium alpestre L., jetel alpínský, C4 Trifolium arvense l., jetel rolní Trifolium campestre Schreber, jetel ladní

Urtica dioica L., kopřiva dvoudomá Veronica chamaedrys L., rozrazil rezekvítek Veronica hederifolia l., rozrazil břečťanolistý Verbascum chaixii Vill. Ssp. austriacum, divizna jižní rakouská, C4 Vicia tenuifolia Roth., vikev tenkolistá Vincetoxicum hirundinaria Med., tolita lékaøská 5. 2. Přehled zvláště chráněných druhů Ze zvláště chráněných druhů podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. v chráněném území rostla populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Od roku 1984 se populace postupně zmenšovala až na jeden trs. Při terénním průzkumu nebyl nalezen ani při průzkumu v roce 2000, ani v tomto roce, pravděpodobně vymizel. 5. 3. Přehled druhů uvedených na Červeném seznamu ohrožených druhů ČR (Holub J., Procházka F.: Red list of vascular plants of the Czech Republic–2000, Preslia): V chráněném území PP Na hájku bylo v roce 2011 zaznamenáno 118 druhů rostlin, z toho 8 druhů uvedených na Červeném seznamu ohrožených druhů rostlin ČR (Holub J., Procházka F.: Red list of vascular plants of the Czech Republic–2000, Preslia, Praha). Anthericum ramosum L., bělozářka větvitá, C4 Euonymus verrucosa Scop., brslen bradavičnatý, C4 Knautia drymeia, Heuffel, chrastavec křovištní (ch. doubravní), C4 Quercus dalechampii Ten., dub žlutavý, C4 Quercus polycarpa Schur., dub mnohoplodý, C4 Trifolium alpestre L., jetel alpínský, C4 Peucedanum cervaria (L.) Lapyer., smldník jelení, C4 Verbascum chaixii Vill. Ssp. austriacum, divizna jižní rakouská, C4

Tabulka výskytu a četnosti populací ohrožených druhů vyšších rostlin v PP Na hájku dle Holub J.,Procházka F.: Red list of vascular plants of the Czech-2000. Preslia, Praha Název druhu

aktualní početnost vitalita populace v ZCHÚ 1 1 1 1 2 1 2 jižní 3

stupeň popis biotopu druhu ohrožení

Anthericum ramosum L., bělozářka větvitá C4 Společenstvo smíšeného lesa C4 Společenstvo smíšeného lesa Euonymus verrucosa Scop., brslen bradavičnatý Knautia drymeja Heuffel, chrastavec křovištní C4 Společenstvo smíšeného lesa Peucedanum cervaria (L.) Lapyer., smldník jelení C4 Teplomilné lesní okraje a lada C4 Společenstvo smíšeného lesa Quercus polycarpa Schur., dub mnohoplodý C4 Společenstvo smíšeného lesa Quercus dalechampii Ten., dub žlutavý Trifolium alpestre L., jetel alpínský C4 Společenstvo smíšeného lesa Verbascum chaixii Vill.Ssp.austriacum, divizna C4 Teplomilné lesní okraje a lada rakouská Stupeň ohrožení dle Holub J., Procházka F.: Red list of vascular plants of the Czech-2000. Preslia, Praha

6. Charakteristika současného stavu Vegetaci přírodní památky „Na hájku“ tvoří na temeni kopce přírodě blízká travinobylinná společenstva postagrárních lad. Postagrární lada lemují v úzkém pruhu na východě plochý vrchol kopce, narušený malým povrchovým lůmkem, který postupně zarůstá dřevinami. Na lom navazuje od východu plošně nevelký polní lesík výmladkového původu s lesním společenstvem typických bukových doubrav. Z lesíku podél jihovýchodní a severozápadní hranice chráněného území vybíhají bývalé nízké agrární terasy, zarostlé liniovými dřevinnými společenstvy, mezi kterými se nachází enkláva postagrárních lad, dnes zarůstajících dřevinami. 6. 1. Rozčlenění ZCHÚ PP Na hájku do vegetačních segmentů Vegetační segment 1 - enkláva postagrárnch lad Enkláva postagrárních lad se nachází při jihozápadním okraji a uprostřed chráněného území. V travinobylinném společenstvu se v letním aspektu vyskytuje jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), lipnice hajní (Poa nemoralis), lipnice úzkolistá (Poa angustifolia), pryšec chvojka (Tithymalus cyparissias), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a řada subtermofytů: chrpa latnatá (Centaurea stoebe), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii ssp. austriacum), jetel alpinský (Trifolium alpestre), hadinec obecný (Echium vulgare). Lada jsou biotopem bohaté populace motýlů. Postupně zarůstají náletem lesních dřevin, zejména dubů, nověji několika malými borovicemi a buky. Seznam nalezených druhů: Agrimonia eupatoria L., øepík lékaøský Achillea millefolium L., øebøíèek obecný Ajuga genevensis L., zběhovec lesní Arrhenatherum elatius ssp. elatius (L.) J. et C.Presl, ovsík vyvýšený pravý Astragalus glycyphyllos L., kozinec sladkolistý Berteroa incana L., šedivka šedá Brachypodium pinnatum (L.) P. Beauv., váleèka prapoøitá Campanula moravica (Spitzner) Kovanda, zvonek moravský Campanula persicifolia L., zvonek broskvolistý Carpinus betulus L., habr obecný Centaurea stoebe L., chrpa latnatá (ch. rýnská) Cytisus nigricans L., čilimník černající Daucus carota L., mrkev obecná Dianthus cartusianorum L., hvozdík kartouzek

Echium vulgare L., hadinec obecný Euphorbia cyparissias (L.) Scop., pryšec chvojka Festuca ovina l., kostřava ovčí Festuca heterophylla Lamk., kostřava různolistá Fragaria moschata (Duchesne) Weston, jahodník truskavec Fragaria vesca L., jahodník obecný Genista tinctoria L., kručinka barvířská Helianthemum grandiflorum (Scop.) DC., devaterník velkokvětý Hieracium bauhini Schult., jestřábník Bauhinův Hieracium murorum (sylvaticum) L., jestřábník zední Hieracium pilosella L., jestřábník chlupáček Hieracium sabaudum L., jestřábník savojský Hypericum perforatum L., třezalka tečkovaná Knautia arvensis (L.) Coulter, chrastavec rolní Lathyrus sylvestris l., hrachor lesní Lotus corniculatus L,. štírovník růžkatý Luzula campestris (L.) DC., bika ladní Lychnis viscaria L., smolnička obecná Pinus sylvestris L., borovice lesní Plantago lanceolata L., jitrocel kopinatý Poa angustifolia L., lipnice úzkolistá Poa nemoralis L., lipnice hajní Quercus polycarpa Schur., dub mnohoplodý, C4 Sanquisorba officinalis Scop., krvavec toten Silene nutans L., silenka nící Trifolium alpestre L., jetel alpínský, C4 Trifolium arvense l., jetel rolní Trifolium campestre Schreber, jetel ladní Verbascum chaixii Vill. Ssp. austriacum, divizna jižní rakouská, C4 Veronica chamaedrys L., rozrazil rezekvítek Vicia tenuifolia Roth., vikev tenkolistá Vegetační segment 2 - dřevinné společenstvo pod elektrovodem: Segment se nachází při jižním okraji chráněného území pod vedením elektrického napětí. Dřevinné společenstvo tvoří skupiny dubu mnohoplodého a keře růže šípkové, bezu černého, babyky, které jsou periodicky pod vedením elektrického napětí vysekávané. Z teplomilných druhů zde roste chrpa latnatá (Centaurea stoebe), zvonek moravský (Campanula moravica), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii ssp. austriacum). Seznam nalezených druhů: Acer campestre L., javor babyka Achillea millefolium L., øebøíèek obecný Arrhenatherum elatius ssp. elatius (L.) J. et C.Presl, ovsík vyvýšený pravý Astragalus glycyphyllos L., kozinec sladkolistý Brachypodium pinnatum (L.) P. Beauv., váleèka prapoøitá Calamagrostis epigejos (L.) Roth., třtina křovištní Campanula moravica (Spitzner) Kovanda, zvonek moravský Centaurea stoebe L., chrpa latnatá (ch. rýnská) Daucus carota L., mrkev obecná Fagus sylvatica L., buk lesní Hieracium pilosella L., jestřábník chlupáček Hieracium bauhini Schult., jestřábník Bauhinův Hypericum perforatum L., třezalka tečkovaná

Knautia arvensis (L.) Coulter, chrastavec rolní Lathyrus sylvestris l., hrachor lesní Poa angustifolia L., lipnice úzkolistá Rosa canina agg. L., růže šípková Rubus fruticosus agg. L., ostružiník Sambucus nigra L., bez černý Sanquisorba officinalis Scop., krvavec toten Quercus polycarpa Schur., dub mnohoplodý, C4 Trifolium campestre Schreber, jetel ladní Verbascum chaixii Vill. Ssp. austriacum, divizna jižní rakouská, C4 Vegetační segment 3 - sukcese dřevin v lomu: Segment se nachází v malém povrchovém lomu s ukončenou těžbou. Dřevinné společenstvo tvoří různověká směs lesních stromů i keřů - na svazích lomu borovice lesní (Pinus sylvestris), třešně ptačí (Prunus avium), břízy bělokoré (Betula pendula), dubů (Quercus petraea agg.), habru obecného (Carpinus betulus), ořešáku královského (Juglans regia), slivoně obecné (Prunus insititia), lípy malolisté (Tilia cordata), topolu osiky (Populus tremula), trnovníku akátu (Robinia pseudoaccacia); z keřů se vyskytuje líska obecná (Corylus avelana), růže šípková (Rosa canina agg.), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), brslen evropský (Euonymus europaeus). V bylinném podrostu je kakost smrdutý (Geranium robertianum), kuklík městský (Geum urbanum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Segment zarůstá neofytem netýkavkou malokvětou (Impatiens parviflora), vyskytuje se zde i neofyt tořice japonská (Torilis japonica) Seznam nalezených druhů: Acer campestre L., javor babyka Acer platanoides L., javor mléč Alliaria petiolata (Bieb.) Cavara et Grande, česnáček lékařský Arrhenatherum elatius ssp. elatius (L.) J. et C.Presl, ovsík vyvýšený pravý Betula pendula Roth., bříza bělokorá Carpinus betulus L., habr obecný Chelidonium majus L., vlaštovičník větší Corylus avellana L., líska obecná Euonymus europaea L., brslen evropský Euphorbia cyparissias (L.) Scop., pryšec chvojka, C4 Galium aparine L., svízel přítula Geranium robertianum L., kakost smrdutý Geum urbanum L., kuklík mìstský Hieracium bauhini Schult., jestřábník Bauhinův Impatiens parviflora DC., netýkavka malokvětá Juglans regia L., oøešák královský Lamium album L., hluchavka bílá Peucedanum cervaria (L.) Lapyer., smldník jelení, C4 Pinus sylvestris L., borovice lesní Poa angustifolia L., lipnice úzkolistá Poa nemoralis L., lipnice hajní Potentilla argentea L., mochna stříbrná Prunus avium L. (L.), třešeň ptačí Prunus insititia L., slivoň obecná Prunus spinosa L., trnka obecná Pyrethrum corymbosum (L.), Scop., řimbaba chocholičnatá Quercus dalechampii Ten., dub žlutavý, C4 Quercus polycarpa Schur., dub mnohoplodý, C4 Robinia pseudoacacia L., trnovník akát

Rhamnus cathartica L., øešetlák poèistivý Rosa canina agg. L., růže šípková Rubus fruticosus agg. L., ostružiník Rubus idaeus L., ostružiník maliník Salix caprea L., vrba jíva Sambucus nigra L., bez černý Torilis japonica (Houtt.) DC., tořice japonská Trifolium alpestre L., jetel alpínský, C4 Urtica dioica L., kopřiva dvoudomá Verbascum chaixii Vill. Ssp. austriacum, divizna jižní rakouská, C4 Vincetoxicum hirundinaria Med., tolita lékařská Vegetační segment 4 - Lesní společenstvo Na svahu pod lomem je lesík se společenstvem typických bukových doubrav. Vyskytuje se zde dub žlutavý (Quercus dalechampii) a dub mnohoplodý (Quercus polycarpa), označované někdy společně jako (Quercus petraea agg.), javor babyka (Acer campestre), v keřovém patře ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), růže šípková (Rosa canina), hloh (Crataegus monogyna), mladé habry obecné (Carpinus betulus), při severním okraji keře srstky angreštu (Ribes uva-crispa). V synusii podrostu dominuje lipnice hajní (Poa nemoralis), vyskytuje se kostřava ovčí (Festuca ovina), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), z telomilných druhů dubových bučin tolita lékařská (Vincetoxicum hirundaria), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), hrachor černý (Lathyrus niger) aj. Na okraji segmentu podél okrajů přírodní památky a staré polní cesty je svah členěn nízkými agrárními terasami, zarostlými liniovým společenstvem, které tvoří výmladkový dub zimní (Quercus petraea). Stromy mají výmladkový původ a neobyčejný tvar koruny pravděpodobně podmíněný růstem ve volném prostoru, větve koruny se rozrůstají jednostraně do šířky, vybíhají téměř v pravém úhlu kolmo ke kmeni, vybíhající větve jsou stejně dlouhé, takže duby vzbuzují zdání souvislého lesního porostu. V bylinnném podrostu dominují lipnice úzkolistá (Poa angustifolia), lipnice hajní (Poa nemoralis) dále zde roste kostřava ovčí (Festuca ovina), smolnička obecná (Lychnis viscaria), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundaria) aj. Seznam nalezených druhů: Acer campestre L., javor babyka Alliaria petiolata (Bieb.) Cavara et Grande, česnáček lékařský Anthericum ramosum L., bělozářka větvitá, C4 Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm., kerblík lesní Arrhenatherum elatius ssp. elatius (L.) J. et C.Presl, ovsík vyvýšený pravý Ballota nigra L., měrnice černá Campanula persicifolia L., zvonek broskvolistý Carex muricata L., ostřice měkkoostenná Carpinus betulus L., habr obecný Chelidonium majus L., vlaštovičník větší Convallaria majalis L., konvalinka vonná Corydalis cava (L.) Schweigger et Koerte, dymnivka dutá Corylus avellana L., líska obecná Crataegus monogyna Jacq., hloh jednosemenný Cytisus nigricans L., čilimník černající Euonymus europaea L., brslen evropský Euonymus verrucosa L., brslen bradavičnatý, C4 Euphorbia cyparissias (L.) Scop., pryšec chvojka Festuca heterophylla Lamk., kostřava různolistá Festuca ovina l., kostřava ovčí

Galium aparine L., svízel přítula Genista tinctoria L., kručinka barvířská Geranium robertianum L., kakost smrdutý Geum urbanum L., kuklík mìstský Hieracium murorum (sylvaticum) L., jestřábník zední Impatiens parviflora DC., netýkavka malokvětá Knautia drymeia, Heuffel, chrastavec křovištní (ch. doubravní), C4 Lapsana comunis L., kapustka obecná Lathyrus niger (L.) Bernh., hrachor černý Lychnis viscaria L., smolnička obecná Ligustrum vulgare L., ptačí zob Myosotis sylvatica Hoffn., pomněnka lesní Origanum vulgare L., dobromysl obecná Peucedanum cervaria (L.) Lapyer., smldník jelení, C4 Poa angustifolia L., lipnice úzkolistá Poa nemoralis L., lipnice hajní Polygonatum (Mill.) Druce, kokořík vonný Prunus avium L. (L.), třešeň ptačí Pulmonaria officinalis L., plicník lékařský Pyrethrum corymbosum (L.), Scop., řimbaba chocholičnatá Quercus petraea (Mattuschka) Liebl., dub zimní Quercus polycarpa Schur., dub mnohoplodý, C4 Ribes uva-crispa, srstka angrešt Rhamnus cathartica L., øešetlák poèistivý Rosa canina agg. L., růže šípková Silene latifolia Poiret. ssp.alba (Mill.) Greuter.et Burdet, silenka širolistá bílá (knotovka b.) Silene nutans L., silenka nící Teucrium chamaedrys L., ožanka kalamandra Tilia cordata Mill., lípa srdčitá Trifolium alpestre L., jetel alpínský, C4 Verbascum chaixii Vill. Ssp. austriacum, divizna jižní rakouská, C4 Veronica chamaedrys L., rozrazil rezekvítek Veronica hederifolia l., rozrazil břečťanolistý Vincetoxicum hirundidaria Med., tolita lékařská Vegetační segment 5 - travino bylinná lada na vrcholu kopce: V úzkém pruhu postagrárních lad na SV chráněného území při jeho hranici s ornou půdou, převažuje v travinobylinném společenstvu ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále zde roste třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), šedivka šedá (Berteroa incana), chrastavec rolní (Knautia arvensis), devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum), kručinka barvířská (Genista tinctoria). Z teplomilných druhů bohatá populace chrpy latnaté (ch. rýnské) (Centaurea stoebe), dále jetel horský (Trifolium alpestre), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), mařinka psí (Asperula cynanchica), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), svízel syřišťový pravý (Galium verum), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii ssp. austriacum), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), zvonek moravský (Campanula moravica), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia). Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandiflora), dříve poměrně početná populace, zde nebyl nalezen, nebyl nalezen ani rozrazil klasnatý (Pseudolysimacion spicatum), který se zde běžně dříve vyskytoval. Toto ochuzemí je nutné přičíst jednak odorávání okraje lad a úletu v zemědělství používaných postřiků a hnojiv, jednak rozvoji travního drnu a ponechávání stařiny. Seznam nalezených druhů: Agrimonia eupatoria L., øepík lékaøský

Achillea millefolium L., øebøíèek obecný Anthericum ramosum L., bělozářka větvitá, C4 Arrhenatherum elatius ssp. elatius (L.) J. et C.Presl, ovsík vyvýšený pravý Artemisia vulgaris L., pelyněk černobýl Asperula cynanchica L., maøinka psí Berteroa incana L., šedivka šedá Campanula moravica (Spitzner) Kovanda, zvonek moravský Calamagrostis epigejos (L.) Roth., třtina křovištní Carlina acaulis L., pupava bezlodyžná Centaurea stoebe L., chrpa latnatá (ch. rýnská) Cerastium arvense L., ssp. arvense, rožec rolní pravý Cytisus nigricans L., čilimník černající Dactylis glomerata L., srha laločnatá Daucus carota L., mrkev obecná Dianthus cartusianorum L., hvozdík kartouzek Echium vulgare L., hadinec obecný Eryngium campestre L., máčka ladní Euphorbia cyparissias (L.) Scop., pryšec chvojka Euphorbia esula L., pryšec obecný Festuca heterophylla Lamk., kostřava různolistá Genista tinctoria L., kručinka barvířská Galium verum L., svízel syřišťový Helianthemum grandiflorum (Scop.) DC., devaterník velkokvětý Hypericum perforatum L., třezalka tečkovaná Knautia arvensis (L.) Coulter, chrastavec rolní Koeleria pyramidata (Lamk.), smělek jehlancovitý Lotus corniculatus L,. štírovník růžkatý Melilotus officinalis (L.) Pallas, komonice lékaøská Peucedanum cervaria (L.) Lapyer., smldník jelení, C4 Poa angustifolia L., lipnice úzkolistá Potentilla argentea L., mochna stříbrná Pyrethrum corymbosum (L.), Scop., řimbaba chocholičnatá Quercus petraea (Mattuschka) Liebl., dub zimní Rosa canina agg. L., růže šípková Scabiosa ochroleuca L., hlaváč žlutavý Securigera varia (L.), Lassen, čičorka pestrá Senecio jacobaea L., starček přímětník Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, Ollgerd et Štěpánek, pampeliška smetánka Tilia cordata Mill., lípa srdčitá Thymus pulegioides L., mateřídouška vejčitá Trifolium alpestre L., jetel alpínský, C4 Verbascum chaixii Vill. Ssp. austriacum, divizna jižní rakouská, C4 Veronica chamaedrys L., rozrazil rezekvítek Vicia tenuifolia Roth., vikev tenkolistá 7. Stanovení negativních činitelů a možných nebezpečí dalšího ohrožení O stavu chráněného území rozhoduje lidská činnost a využívání území v minulosti i současnosti. 7. 1. Vlivy lidské činnosti V minulosti bylo chráněné území pravděpodobně využívané jako pastvina, jižní část, kde jsou dnes postagrární lada s dominancí jestřábníku chlupáčku, byla obdělávána jako pole. Dosud se při

horním okraji chráněného území zachovalo travinobylinné společenstvo postagrárních pastvinných lad. Poněkud západně navazoval malý povrchový lom na granodiorit. V menší části území byla dubová pařezina. Postupem let od vyhlášení chráněného území, došlo k ochuzení ladních společenstev a zanikla zejména populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Jednou z příčin vymizení je mimo jiné zarůstání dřevinami. Další příčinou je vytváření travního drnu, který není odstraňován. Okrajové části chráněného území byly a zůstávají ovlivňovány aplikací agrochemikáliií na okolních polích a jejich odoráváním. 7. 2. Negativní vlivy současnosti Za negativní jevy, které v současnosti chráněné území nejvíce ohrožují považuji: - odorávání travního drnu - aplikace agrochemických látek na okolních pozemcích - návštěvnost území a odkládání odpadků (plastové pytle, nádoby , lahve), úlety použitých obalů aj. 7. 3. Rozbor současného stavu chráněného území v jednotlivých segmentech Vegetační segment 1 - enkláva postagrárnch lad Tato část chráněného území je, díky výskytu běžných kvetoucích druhů s některými vzácnějšími teplomilnými druhy, typickými pro region jako je chrpa latnatá (Centaurea stoebe), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii ssp. austriacum), jetel alpinský (Trifolium alpestre), významným biotopem motýlů v okolní krajině. V posledních letech zde dochází k přirozenému zmlazení lesních dřevin. Protože jde o přirozený přírodní proces není nutné sukcesi lesních dřevin potlačovat umělými zásahy. Na zvážení je, zda tato lada ponechat přírodnímu vývoji, vedoucímu k zalesnění. Vegetační segment 2 - dřevinné společenstvo pod elektrovodem: Na ploše tohoto segmentu jsou periodicky pod vedením vysokého napětí odstraňovány stromy i keře. Vegetační segment 3 - dřevinná sukcese v lomu: V tomto vegetačním segmentu, který vznikl druhotně po ukončení těžby, nejsou z přírodovědného hlediska cenné rostliny, spíše naopak je možným ohniskem šíření trnovníku akátu (Robinia pseudoaccacia). V současnosti se segment stal místem, kde se schází vandalové. Jsou zde odpadky, prázdné lahve, obaly od cigaret, plasty, polystyrén aj. Vegetační segment 4 - Lesní společenstvo: V dřevinné složce lesního společenstva je významné je zastoupení vzácných teplomilných druhů dubů z okruhu dubu zimního (Quercus petraea agg.) a zachovaná synusie podrostu typických bukových doubrav. Zajímavý je výskyt pravého lesního druhu dymnivky duté (Corydalis cava), který zde dříve nebyl nalezen. Patří mezi pomalé kolonizátory a dokládá tak dlouhodobou kontinuitu lesního prostředí. Lesní společenstvo je významným ostrůvkem přírodě blízkých až přirozených geobiocenóz typických bukových doubrav. Z hlediska vývoje krajinných struktur je velmi významné liniové společenstvo dubů na nízké agrární terase podél SSZ okraje chráněného území, které vzniklo výmladkovým způsobem. Společenstvo podél JJV okraje chráněného území je v dolní části převážně křovinné s převahou ruderálních druhů keřů jako bez černý (Sambucus nigra). Vegetační segment 5 - travino bylinná lada na vrcholu kopce: V horní části chráněného území, ačkoli koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) již před 10 lety vymizel, zůstala zachována poměrně druhově pestrá travinobylinná lada s teplomilnými druhy rostlin. Ze vzácnějších ohrožených teplomilných druhů, které zasluhují ochranu zde vymizely i další druhy: lněnka barvířská (Thesium linophyllon), trávnička obyčejná (Armeria vugaris). Vedle koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) na lokalitě zanikla i populace růže galské (Rosa

gallica) a úložníku klasnatého (Pseudolysimachion spicatum). Postagrární lada jsou vystavena ruderalizaci vlivem těsné blízkosti orné půdy, plošnému úbytku v důsledku odorávání území i následnému úbytku vzácnějších druhů rostlin. Vedle toho i zarůstáním dřevinami. Vývoj ohrožených teplomilných druhů dále negativně ovlivňuje travní drn a ponechávání stařiny. 7. 4. Škody v chráněném území Škody způsobené zemědělskou výrobou: - odorávání travního drnu v ladních segmentech 1 a 5 - aplikace agrochemických látek na okolních pozemcích zejména v segmentech 1 a 5 Škody způsobené neúmyslným poškozováním rostlinných druhů : -nová výstavba domů a chat na okolních pozemcích a následná vyšší návštěvnost chráněného území Škody způsobené úmyslným poškozováním chráněných druhů rostlin: - pobyt vandalů a ukládání odpadků - povalování a ničení sloupků se státním znakem 8. Speciální část 8. 1. Závazné zásady péče o chráněné území 8. 1. 1. Způsob vyznačení a stabilizace hranic chráněného území Protože chráněné území tvoří ostrůvek uprostřed orné půdy, není potřebné červené pruhové značení na stromech, podle vyhlášky MŽP č.395/1992 Sb. Na okrajích přírodní památky byly umístěny čtyři sloupky s malým státním znakem. Je nutno zkontrolovat stav sloupků a povalené nahradit, jinak pdle potřeby průběžně značení opravovat a doplňovat. 8. 1. 2. Návrhy na opatření k vědeckému a osvětovému využití území Osvětové využití vzhledem k malé rozloze chráněného území nelze předpokládat. Je však potřebné seznámit občany Omic s nepřípustností poškozování chráněného území. 3. 1. 3. Stanovení hlavních směrů řízení vývoje Cílem řízení vývoje společenstev chráněného území je vytváření a udržování optimálních podmínek pro zachování a rozvoj rostlinných a živočišných společenstev a biodiverzity v zemědělské krajině. 3. 1. 4 Stanovení konkrétních opatření Navržená opatření směřují k tlumení a předcházení negativních civilizačních vlivů z okolí. 3.1.4.1. Opatření a zásahy v jednotlivých segmentech chráněného území Vegetační segment 1 - enkláva postagrárnch lad Rozhodnout, zda ponechat území přírodnímu vývoji, nebo zda redukovat nárosty dřevin a preferovat travinobylinná lada. Vegetační segment 2 - dřevinné společenstvo pod elektrovodem: Zachovat dosavadní způsob využití. Vegetační segment 3 - dřevinná sukcese v lomu: 1.Provést výchovnou probírku ve prospěch cenných dřevin (dub, borovice, třešeň ptačí, habr, lípa) 2. Zlikvidovat trnovník akát. Vegetační segment 4 - Lesní společenstvo: Ponechat přirozenému vývoji.V křovinném společenstvu podél JJV okraje chráněného území redukovat bez černý (Sambucus nigra) a ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agr.). Dřevinné společenstvo podél SSZ okraje ponechat bez zásahu. Vegetační segment 5 - travino bylinná lada na vrcholu kopce: 1.V této části chráněného území zlikvidovat zbytky akátu a zamezit jeho dalšímu šíření kořenovými výmladky. Redukovat periodicky i další dřeviny.

2. Zamezit dalšímu rozvoji travního drnu jeho narušením, nejlépe řízeným vypalováním v období vegetačního klidu, vyžínáním či a tak pečovat o současné populace teplomilných druhů rostlin. 3. Na ploše vzniklé narušením drnu provést reintrodukci koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandiflora) výsevem semen. 3.1.4.2. Likvidace trnovníku akátu Likvidovat akát v severozápadním cípu, v přilehlé části lomu a na ploše vegetačního segmentu 2. Plocha činí cca 10 m2. Akát bude likvidován specialisty, osobami pověřenými referátem ŽP OkÚ Brno-venkov. 3.1.4.3. Repatriace koniklece velkokvětého Pro možnou repatriaci je potřebné zajistit dostatek semen koniklece velkokvětého z nejbližších lokalit vyskytujících se na granodioritu. V úvahu připadadá brněnská koniklecová lokalita v Kohoutovicích Na Kamenném vrchu. 3.1.4.4. Zamezení škod způsobených zemědělskou výrobou Po dohodě s majitelem pozemku zabránit odorávání okrajové části travního drnu. Seznámit majitele a uživatele tohoto pozemku s existencí ochranného pásma chráněného území a jeho ochrannou funkcí a režimem v něm (nepoužívat agrochemické látky, neukládat odpad a p.). 3.1.4.5. Zamezení neúmyslným škodám Oznámením majiteli území jej informovat o jeho právech a povinnostech. 3.1.4.6. Zamezení škodám způsobeným úmyslným poškozováním chráněných druhů rostlin: Seznámit obyvatele obce a okolních chat a pozemků s nepřípustností poškozování chráněného území formou vývěsky v obci, školní výukou. 3.1.4.8 Škody vzniklé ukládáním odpadů V chráněném území je vyloučeno ukládat jakýkoli odpad či materiál. 3. 1. 5 Zásady údržby V chráněném území je nutno zajišťovat soustavně kontrolu údržby, která spočívá v: - opravách sloupkového značení chráněného území - odborném sledování vývoje společenstev 9. Realizace péče Plán péče je zpracován na období 10 let. Bude aktualizován a doplňován průběžně formou dodatků plánu péče. 9. 1. Zajištění realizace péče Péči a údržbu v chráněném území organizuje a kontroluje OŽP Jihomoravského kraje. Předpokládá se, že jednotlivé zásahy v chráněném území budou realizovány prostřednictvím odborně způsobilých a orgánem ochrany přírody schválených subjektů. 9. 2. Kontrola realizace péče Kontrolu a realizaci péče provádí OŽP Jihomoravského kraje a Česká inspekce životního prostředí. V časovém odstupu 5 let zhodnotí plnění plánu péče v chráněném území a současně stav a vývoj porostů. Společně upřesní další potřebné kroky realizace plánu péče. 9. 3. Dodržování režimu chráněného území Plán péče je třeba vyhodnocovat a upřesňovat. Další postup a kontrolu dodržování plánu péče provádí příslušné orgány ochrany přírody. Vedle OŽP Jihomoravského kraje kontroluje dodržování režimu chráněného území Česká inspekce životního prostředí a oddělení ochrany přírody Oblastního inspektorátu životního prostředí v Brně.

9. 4. Předpokládané náklady za 10 let Obnovení značení úředními tabulemi.................................................................................20.000.- Kč Výchovná probírka 1x...........................................................................................................2.000.- Kč Likvidace akátu...................................................................................................................30.000.- Kč Vyžínání .............................................................................................................................20.000.- Kč Repatriace koniklece velkokvětého (narušení drnu, výsev, následná zálivka )....................5.000.- Kč Celkem................................................................................................................................77.000.- Kč

10. Projednání plánu péče Zpracovatel: Ing. Jaroslava Bučková Teyschlova 25, 635 00 Brno datum............podpis.................. OŽP Jihomoravského kraje Ing. J: Čejková datum............podpis.................. Projednání s vlastníky pozemků: datum............podpis.................. 11. Schválení Plán péče schválil referát životního prostředí Okresního úřadu Brno-venkov V Brně dne............. razítko a podpis......................

LITERATURA: BUČKOVÁ, J., (2000): Plán péče pro PP Na hájku. RŽP Brno-venkov BUČEK, A., LACINA, J. (2007): Geobiocenologie II. Geobiocenologická typologie krajiny České republiky. MZLU v Brně. CULEK, M. a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky, díl I. Enigma Praha. CULEK, M. a kol. (2005): Biogeografické členění České republiky, II. díl. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 590 s. DEMEK J., MACKOVČÍN P. eds. a kolektiv: Balatka , B., Buček, A., Cibulková, P., Culek, M., Čermák, P., Dobiáš, D., Havlíček, M., Hrádek, M., Kirchner, K., Lacina., J., Pánek, T., Slavík, P. Vašátko, J. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. AOPAK ČR, Brno, 2. vydání. Zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 289/95 Sb. o lesích Vyhláška MŽP ČR č.395/92 Sb.

Obsah Úvod...........................................................................................................................................1 1. Základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ...........................................................1 1. 1. Název území, kategorie IUCN, evidenční kód ZCHÚ...................................................1 1. 2. Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ.........................................1 1. 3. Hlavní předmět ochrany ZCHÚ......................................................................................1 1.4. Důvod a poslání ochrany ZCHÚ.....................................................................................1 1. 5. Územně správní členění...................................................................................................1 1. 6. Vymezení území podle současného stavu katastru .......................................................2 1. 7. Myslivecké hospodaření...................................................................................................2 2. Podklady............................................................................................................................2 2. 1. Teréní průzkumy..............................................................................................................2 3. Charakteristika ZCHÚ PP Na hájku a jeho přírodních podmínek............................2 3. 1. Geomorfologické poměry.................................................................................................3 3. 2. Geologické poměry...........................................................................................................3 3. 3. Půdní poměry....................................................................................................................3 3. 4. Klimatické poměry...........................................................................................................3 4. Biota..................................................................................................................................4 4. 1. Biogeografické členění.....................................................................................................4 4. 2. Fytogeografie....................................................................................................................4 4. 3. Geobiocenologická typizace............................................................................................5 4. 4. Územní systém ekologické stability................................................................................5 5. Seznam rostlinných druhů..............................................................................................5 5. 1. Seznam nalezených druhů rostlin...................................................................................5 5. 2. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin.....................................................................8 5. 3. Přehled druhů uvedených na Červeném seznamu ohrožených druhů.......................8 6. Charakteristika současného stavu..................................................................................9 6. 1. Rozčlenění ZCHÚ PP Na hájku do vegetačních segmentů...........................................9 7. Stanovení negativních činitelů a možných nebezpečí dalšího ohrožení....................15 7. 1. Vlivy lidské činnosti.......................................................................................................15 7. 2. Negativní vlivy současnosti ...........................................................................................15 7. 3. Rozbor současného stavu chráněného území v jednotlivých segmentech.................15 7. 4. Škody v chráněném území.............................................................................................16 8. Speciální část..................................................................................................................17 8. 1. Závazné zásady péče o chráněné území......................................................................17 9. Realizace péče.................................................................................................................18 9. 1. Zajištění realizace péče..................................................................................................18 9. 2. Kontrola realizace péče..................................................................................................18 9. 3. Dodržování režimu chráněného území.........................................................................18 9. 4. Předpokládané náklady za 10 let..................................................................................18 10. Projednání plánu péče...................................................................................................19 11. Schválení plánu péče.......................................................................................................19 Seznam literatury....................................................................................................................20 Mapové přílohy Kopie ortofotomapy s katastrem nemovitostí a zákresem vegetačních segmentů. Kopie katastrální mapy se zákresem chráněného území a ochranného pásma.

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA HÁJKU

Recommend Documents