Připomínkující: Sächsische Schweiz-Osterzgebirge Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání připomínek k dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění – "Plavební stupeň Děčín“ záměr zařazený v kategorii I Vypořádání vyjádření organizace Sächsische Schweiz-Osterzgebirge bylo zpracováno na základě původního textu tohoto vyjádření, jeho struktura je zachována. Znění připomínek je doslovně překopírováno z poskytnutého překladu původního vyjádření. Jednotlivé části vyjádření - připomínky jsou v tomto textu zvýrazněny tučným písmem pod nadpisem „Připomínka:“ (pokud jsou součástí připomínky citace z Dokumentace EIA PSD, jsou označené tučnou kurzívou). Připomínky jsou vyhodnoceny ve stejném pořadí, jako jsou uvedeny v původním dokumentu, a na každou z nich je (standardním nezvýrazněným písmem) formulována argumentace pod nadpisem „Vypořádání:“. Celkové uspořádání textu a oddělení jednotlivých částí nadpisy (zvýrazněny podtržením) zůstává pro lepší orientaci stejné jako v originálním dokumentu.
Připomínka: Podle názoru zemské organizace sdružení Sächsische Schweiz-Osterzgebirge nelze na základě uvedených podkladů provést konečné odborné posouzení možných (přeshraničních) vlivů záměru na životní prostředí. S konstatováním uvedeným na straně 15 dokumentace, podle něhož lze přeshraniční vlivy realizace záměru vyloučit, tedy nelze souhlasit. Podle názoru zemské organizace sdružení Sächsische Schweiz-Osterzgebirge tedy existují značné pochybnosti o slučitelnosti celého záměru s ochranou životního prostředí. Vypořádání: Německé straně byla předložena kompletní dokumentace v českém jazyce. Její část byla z iniciativy oznamovatele přeložena do německého jazyka. Jednotlivé body posouzení Připomínka: Debata o jednotlivých variantách řešení záměru V předložených podkladech byly vzájemně porovnány varianta 0 (bez plavebního stupně), varianta 1 (odpovídá variantě z roku 2005) a varianta 1B (nová). Preferována je varianta 1B, jelikož se v jejím rámci plánuje provedení opatření k minimalizaci nepříznivých vlivů na životní prostředí a řada kompenzačních opatření v labském údolí. Celkově však nelze na základě podkladů, které máme k dispozici, provést skutečné komparativní posouzení, a to proto, že nám byly celkově představeny okolnosti připravovaného záměru ve velice zobecněné formě. Konkrétní fakta dokument neobsahuje. Vycházíme z toho, že i v případě varianty 1B nejsou nepříznivé vlivy na celý ekosystém Labe vyloučeny. Vypořádání: Konkrétní vlivy jednotlivých variant jsou popsány v části D dokumentace EIA. Dříve zvažované či navrhované varianty záměru jsou popsány a kriteriálně zhodnoceny v příslušné kapitole B.I.5.3. Připomínka: Hospodárnost/zdůvodnění záměru Údajná hospodárnost záměru není nikde v podkladech fakticky doložena. Za tímto účelem by bylo nutné porovnat případnou nákladní dopravu po železnici a silnici s fakticky možným objemem dopravy po vodě v případě realizace plavebního stupně a v případě jeho nerealizace. To je nezbytné k tomu, aby bylo možné provést odborné posouzení nepříznivých dopadů spojených s realizací záměru. 1
Připomínkující: Sächsische Schweiz-Osterzgebirge Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání: Návratnost projektu, která ekonomicky odůvodňuje celospolečenský přínos záměru, byla potvrzena dvěma studiemi proveditelnosti (CityPlan 2010, Bronec 2007). Dokumentace EIA je zpracovávána s jiným účelem, než je prokazování návratnosti záměru, přesto je tato problematika popsána v kapitole B.I.5 a studie proveditelnosti (CityPlan 2010), která bude zveřejněna na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. Připomínka: Hydrologie/výška vodní hladiny Předložené podklady vůbec nepopisují dopad záměru na ekosystém Labe na německé straně. Vycházejí z toho, že při výstavbě plavebního stupně u Děčína (na říčním kilometru 98,98) a prohloubení plavební dráhy až k českoněmecké státní hranici (tedy zhruba v délce 10 km) se plavební podmínky přizpůsobí německému úseku. Podklady přitom předpokládají, že požadované hloubky ponoru 1,4 metru bude dosahováno po dobu 345 dní v roce. Právě o tomto předpokladu má zemská organizace značné pochybnosti. Podle údajů, které máme k dispozici, nebylo od devadesátých let dosahováno minimálního potřebného ponoru ve značném počtu dní (částečně až 200 dní) a v důsledku klimatické změny, kterou můžeme pozorovat již nyní, ho pravděpodobně bude dosahováno čím dál méně často. Jedná se o problém, který by se ještě zhoršil, a to zejména i v důsledku výstavby vodní elektrárny na plavebním stupni, která je spjata s realizací záměru. Období sucha na řece by se tak podle našeho názoru prodloužila, což by mělo zcela nepříznivé dopady na celý ekosystém Labe. Vypořádání: Zlepšit plavební hloubky na 1,6 m, resp. 1,5 m při GlW89 slíbila SRN v roce 2006 a od té doby se splavnost Labe v Německu opravdu postupně zlepšovala. V první polovině roku 2011 již umožňoval nejhorší úsek Labe v Německu v průměru o 24 cm vyšší ponor, než nejhorší úsek v ČR, který by měl právě PSD řešit. ČR nemá tedy důvod nevěřit prohlášení SRN, že dané plavební hloubky zajistí, a sama by též chtěla splnit svou část společného prohlášení. Z podélného profilu Labe mezi státní hranicí a Riesou, který poskytlo WSD Ost a který je obsažen v příloze P5, je patrné, že v údolnici je již nyní plavební hloubky 1,6 m při GlW89 dosaženo. Názor autora připomínky, že záměr by prodloužil období sucha v SRN je nesprávný a není ani nijak podložený, což je zdůvodněno níže. Připomínka: Na straně 15 podkladů se bez bližšího zdůvodnění uvádí, že nebude ovlivněn hydrologický ani splaveninový režim Labe na německém úseku. Zhoršení kvality vody jsou klasifikována jako zanedbatelná. Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici podklady, které se výše uvedenými problémy zabývají, naše obavy z možných případů znečištění, které byly formulovány již v roce 2006, nadále trvají. Vypořádání: Problematika vlivu záměru na kvalitu vody je detailně řešena v kapitole D.I.4. Vlivy na kvalitu vody se zabývá rovněž samostatná příloha SP7, která hodnotí vlivy na německém území. Vlivu záměru na vývoj řas v dotčeném úseku Labe se věnuje samostatná příloha SP3 - posudek z hlediska algologie. V těchto částech dokumentace (např. str. 251 a 252 hlavního textu) jsou uvedeny výsledky matematického modelu (Špatka, 2006), který dokazuje, že nelze očekávat negativní vliv záměru na kvalitu vody (koncentrace O2, BSK5 a teplota vody) ani bezprostředně pod jezem, natož na německém úseku Labe. Tyto vlivy jsou omezeného charakteru především díky vysoké průtočnosti zdrže plavebního stupně Děčín (viz. Obr. 47 a 48 v dokumentaci EIA).
2
Připomínkující: Sächsische Schweiz-Osterzgebirge Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Snížení koncentrace kyslíku nabývá maxima těsně nad plavebním stupněm Děčín a projevuje se snížením koncentrací rozpuštěného kyslíku oproti původnímu stavu až o 0,6 mg/l, což činí asi 10 % celkové koncentrace. V místě plavebního stupně však dochází k opětovné reareaci vody buď převáděním průtoku přepadem přes jezové hradicí konstrukce nebo aerací do savek turbín vodní elektrárny. Díky tomu dosahují koncentrace rozpuštěného kyslíku pod plavebním stupněm hodnot dokonce nepatrně vyšších než za současného stavu. V další říční trati je průběh koncentrací kyslíku prakticky shodný s původním stavem. Hodnoty BSK5 se díky pomalejšímu proudu ve zdrži dokonce snižují o cca 0,5 mg/l a tento pozitivní vliv se propaguje dále po toku. S tímto také souvisí pozitivní vliv na režim oxidu uhličitého a živin v toku. Vliv plavebního stupně Děčín má na průběh teploty vody zanedbatelný vliv v hodnotách řádu jedné desetiny stupně Celsia. Nelze se důvodně obávat ani jiných potencionálních zdrojů znečištění vody, jako jsou například znečištění sedimentů Labe, fytotoxiny sinic či lodní doprava. Chemický rozbor sedimentů dna je uveden na str. 177 hlavního textu dokumentace a komentován i v samostatné příloze SP7. Vyplývá z něj, že sedimenty v Labi nelze považovat z hlediska jejich znečištění za nebezpečné. Chemické rozbory sedimentů provedené v posledních letech v dolní rejdě VD Střekov, v Rozbělesích, Dobkovicích a v Křešicích ukazují, že sedimenty nejsou znečištěny těžkými kovy ani jinými toxickými látkami. Dostupné rozbory prokazující chemické složení sedimentů Labe jsou uvedeny jako DP06 k doplňku dokumentace EIA (WELL Consulting 2012). Dle posudku z oboru algologie (samostatná příloha SP3 - Marvan, Heteša 2010) v souvislosti s vybudováním plavebního stupně Děčín nelze vzhledem k vysoké průtočnosti zdrže očekávat významnější negativní dopady na strukturu fytoplanktonu a nárůst kvantity planktonních sinic na dolním toku českého Labe zatím nedosahuje takového stupně, aby bylo nutno možnému vlivu zdrže na tuto složku fytoplanktonu věnovat větší pozornost. Masivní rozvoj sinic lze tedy v současné situaci vyloučit. Znečišťování vody ve spojitosti s vodní dopravou není dle dostupných informací nijak významné (viz SP7 dokumentace EIA), do budoucna však bude zcela eliminováno v souvislosti s novou regulací ukládající používání biologicky odbouratelných maziv pro všechny ovládací a pohonné prvky, které se dostávají do styku s vodou v toku. Co se týče ovlivnění průtoků vlivem záměru PSD, může k němu docházet vlivem těchto jevů: 1. Sezónní manipulace v rozmezí +0,5 m od nominální hladiny 124,5 m n. m: Tato manipulace bude prováděna velmi pozvolna a nebude mít postřehnutelný vliv na změnu průtoku pod PSD. 2. Prázdnění plavební komory na PSD: Způsob prázdnění komory musí být optimalizován na fyzikálním modelu a navržen tak, aby docházelo k minimálnímu ovlivnění hladiny v podjezí. Není přijatelné, aby byla prázdněním plavební komory jakkoli ovlivňována hladina Labe na území SRN (ř. km 730). Tato podmínka by měla být zahrnuta ve stanovisku EIA a ověřena v rámci modelových výzkumů. 3. Havarijním výpadkem MVE na PSD: Použitá technologie musí umožňovat tzv. neenergetický provoz, kdy je i při výpadku MVE zachován průtok elektrárnou a nemůže tedy dojít k negativní vlně pod PSD. MVE je navržena jako průběžná a nebude při běžném provozu ovlivňovat průtok pod PSD. 4. Regulačními úpravami pod PSD, tedy prohrábkou kombinovanou s výhony: V rámci matematických modelových výzkumů bylo potvrzeno, že lze provést regulační úpravy tak, aby změny hladiny Labe zejména za nízkých průtoků byly v řádu centimetrů (Lauerman 2008), resp. nižší než +/- 0,07 m (Lauerman 2011). Zároveň bylo prokázáno, že nebude regulačními úpravami ovlivněna rychlost proudu bezprostředně pod koncem úprav. Nehrozí tedy žádný vliv na území SRN. Tyto matematické modely by měly být ověřeny na fyzikálním hydraulickém modelu. Lze tedy potvrdit závěr dokumentace EIA, že nelze předpokládat vliv záměru PSD na průtokový režim na území SRN. Jedinou výjimku by po dohodě ČR a SRN mohly tvořit mimořádné manipulace směřující k zamezení šíření negativní (mimořádný výpadek VE Střekov) či pozitivní (tzv. vlnování 3
Připomínkující: Sächsische Schweiz-Osterzgebirge Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. umožňující proplavení v úseku Střekov - Boletice) vlny. Pak je nutné v rámci této dohody stanovit konkrétní podmínky a parametry těchto mimořádných manipulací a úvést je ve vodoprávním rozhodnutí a manipulačním řádu PSD. Vliv záměru na splaveninový režim Labe je podrobně popsán zejména v samostatné příloze SP7 a v příslušné kapitole D.I.6 dokumentace EIA. Míra ovlivnění chodu splavenin záměrem plavební stupeň Děčín byla ověřována na fyzikálních modelech s pohyblivým dnem, které zahrnovaly předpolí jezu, jez samotný i část podjezí mezi ř. km 738,82 a 736,00; pl. km 97,20 a 99,96 (Libý 2006, Bouška 2009), resp. úsek od jezu po státní hranici na levém břehu mezi ř. km 737,4 a 730,1; pl. km 98,6 a 105,8 (Broža 2002). Na těchto fyzikálních modelech bylo prokázáno, že k významnějšímu chodu splavenin dochází až za vyšších, tedy povodňových průtoků, kdy je jez již vyhrazen - hydrostatické sektory jsou úplně zasunuty do dna a nečiní tedy pro splaveniny žádnou překážku. To, že k chodu splavenin dochází až za vyšších průtoků potvrzují i pravidelně prováděné prohrábky, které je nutné realizovat vždy po průchodu přibližně dvouleté podvodně. Ve zdrži plavebního stupně mohou částečně sedimentovat jemnozrnné částice, které se však pravidelně (až několikrát ročně) opět dostanou za zvýšených průtoků do vznosu a nebudou zanášet zdrž. To potvrzují zkušenosti z podobných jezů - např. Dolní Beřkovice (viz SP7). Opakovaně zmiňované obavy z negativního vlivu na splaveninový režim resp. z nebezpečí prohlubování dna na německém úseku Labe jsou tedy neopodstatněné. Zahlubování dna v tzv. Erosionsstrecke je způsobené především napřímením Labe a deficitem splavenin, který však zásadně nesouvisí s moderními jezy, které jsou za zvyšujících se průtoků postupně vyhrazovány a transportu splavenin pak nebrání. Deficit splavenin způsobují zejména přehradní nádrže na Vltavě, úpravy přítoků Labe i na území SRN a těžba usazených sedimentů. Připomínka: Chráněná území, chráněné biotopy a zejména chráněné druhy Díky labským údolním nivám, které se nacházejí na území pod správou zemské organizace sdružení, je Labe z hlediska ochrany rostlinných a živočišných druhů a biotopů třeba považovat za vysoce cennou oblast, jejíž význam pro soustavu biotopů přesahuje hranice států. Labské údolní nivy jsou zčásti ještě dnes důležitým přirozeným záplavovým územím a nacházejí se v nich významné pozůstatky lužních lesů, starých řečišť a náplavových kuželů. Biologickou hodnotu tohoto vodního ekosystému charakterizuje střídání pískovcových a štěrkových břehů s lehkým sklonem, tišin a oblastí s prudčeji tekoucí vodou a dynamika a kolísání odtoku při nízkém a vysokém průtoku. Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) opět formulovala, stejně jako ve všech minulých letech, jako jeden ze svých cílů dlouhodobou ochranu těchto biotopů. V této oblasti žije několik vzácných druhů chráněných dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (losos atlantský, labský bobr, vydra říční, ledňáček aj.). Změny vodního režimu mohou mít nepříznivý dopad i na jejich populace v německé části. Na straně 15 podkladů se ve vztahu k tomuto problému hovoří o „vážném střetu záměru se zákonem chráněnými zájmy ochrany přírody (ochrany rostlinných a živočišných druhů a ochrany biotopů)“, která by vyžadovala udělení odpovídající výjimky dle § 43 zákona č. 114/1992 Sb. (ustanovení o ochraně rostlinných a živočišných druhů). Jak bude tato výjimka zdůvodněna a jaká kompenzační opatření budou přijata, není z německého znění podkladů jasné. Vypořádání: Vlivem realizace PSD bude ovlivněno pobřežní pásmo a lužní porosty především v lokalitě PSD a nad jeho horní rejdou. Tyto vlivy jsou však v 1B dostatečně vyváženy navrženými zmírňujícími a revitalizačními opatřeními. Zmírňující a revitalizační opatření jsou založena na principu zlepšování stávajících a budování nových habitatových podmínek a příležitostí (biotopová nabídka) pro zvláště chráněné a vzácné druhy rostlin a živočichů, kteří se na tato stanoviště budou šířit samovolně.
4
Připomínkující: Sächsische Schweiz-Osterzgebirge Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Negativní dopad na cenná stanoviště je v souvislosti se záměrem PSD často přeceňován. Dopady záměru lze v této oblasti popsat pomocí konkrétních čísel. Nejčastěji jsou zmiňovány dopady záměru na evropsky chráněná stanoviště 3270 a 91E0*. V případě stanoviště 3270 dojde po realizaci záměru ve variantě 1B ke zvýšení jeho plochy v dotčeném území o cca 31 %. V případě stanoviště 91E0* bude jeho plocha navýšena o cca 21 %. Účinnost řady navržených zmírňujících a revitalizačních opatření je zkoumána in situ (břehové výhony, plážování, tvorba tůní) či na fyzikálním modelu (pravobřežní biokoridor řešící především migraci ryb přes PSD). Vliv na populace v německé části se nepředpokládá. Dopady záměru na konkrétní chráněné druhy jsou popsány v samostatných přílohách SP4 a SP9. Pro lososa atlantského a vydru říční představuje dotčené území migrační trasu. Ta bude vzhledem k migračním biokoridorům navrženým ve variantě 1B dostatečně zachována a lze předpokládat mírně negativní vliv. Podmínky pro bobra se po realizaci záměru díky rozvoji stanoviště 91E0* v intravilánu Děčína zlepší. Je však třeba maximálně zmírnit negativní vlivy v průběhu stavby, zejména vhodně řešit zásah do teritoria bobří rodiny, která má noru bezprostředně nad plánovaným jezem. Vhodným a pro labskou populaci bobra prospěšným opatřením by mohlo být odchycení této rodiny a její transport nad VD Střekov. Toto opatření již bylo v rámci jednání se SCHKO Labské pískovce navrženo, to je však odmítalo vzhledem k optimálním podmínkám pro bobra u Píšťan i výše po toku Labe a možným náhradám dle § 8 zákona č. 115/2000 Sb. Vliv na bobra byl za dodržení všech určených podmínek stanoven též jako mírně negativní. Ledňáček říční v dotčeném území nehnízdí, zalétá sem však za potravou. V rámci samostatné přílohy SP9 bylo doporučeno vybudování umělých hnízdních nor v dotčeném území. Negativní vlivy záměru na tento druh nebudou významné a rozhodně se podobně jako v ostatních výše popsaných případech nebudou projevovat na území SRN. Připomínka: Problematika chráněných území Natura 2000 Labe je jednou z mála středoevropských řek, které si z velké části zachovaly svůj přirozený charakter. Z tohoto důvodu je celý jeho ekosystém bez výjimky a na obou stranách státní hranice chráněn v rámci evropského ochranného režimu Natura 2000. Na území pod správou zemské organizace sdružení Sächsische Schweiz-Osterzgebirge je proto Labe i přes svoji funkci spolkové vodní cesty jak územím chráněným dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („Labské údolí mezi Schönou a Mühlbergem“), tak i ptačí oblastí (DE 4545-452). Na české straně patří Labe rovněž k systému chráněných území Natura 2000 („Labské údolí“ CZ 0424-111 a ptačí oblast „Labské pískovce“). V důsledku změny vlastností vody ve vzdutých vodách plavebního stupně může dojít ke změně akvatických biotopů do takové míry, že migrační průchodnost ryb se s touto celkovou změnou nedokáže vyrovnat, protože životní podmínky migrujících druhů ve vodě a na vodě pro ně nebudou už natolik atraktivní, aby překonávaly dlouhý „úsek po suchu“. S tím by bylo spojeno rozsáhlé zhoršení životních podmínek v územích chráněných dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Podklad, který by odpovídal evropských normám stanoveným k posouzení záměru ve vztahu k jeho slučitelnosti s cíli ochrany takovýchto území (posouzení slučitelnosti s požadavky směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), nám není znám. Musel by se vztahovat i na území, která se nacházejí na německé straně. Z tohoto důvodu nelze na německé straně potvrdit slučitelnost záměru s požadavky směrnice 92/43/EHS. Vypořádání: Migrace ryb závisí na rychlosti proudu, který jsou ještě schopny tyto ryby rozeznat a orientovat se podle něj při své protiproudé migraci. Hraniční rychlostí pro reotaxi je 0,2 m/s (Schwevers 2010). Tato rychlost proudu však bude ve zdrži PSD v proudnici dosažena či překročena po naprostou 5
Připomínkující: Sächsische Schweiz-Osterzgebirge Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. většinu dnů v roce. Teprve u průtoků nižších než Q345d dojde na cca 2 km dlouhém úseku vzdutí bezprostředně nad jezem k poklesu rychlosti proudu těsně pod 0,2 m/s (Jiřinec 2010). V období minimálních průtoků však k migracím ryb zpravidla nedochází. Semiakvatické druhy jako bobr evropský a vydra říční budou moci podél PSD migrovat jak terestrickou částí pravobřežního migračního biokoridoru, tak levobřežním migračním koridorem. Prostupnost profilu jezu je pro semiakvatické druhy zajištěna. Prostupnost v oblasti vzdutí bude srovnatelná či lepší než v současnosti.
6