PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY PRO PROJEKTOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A UVÁDĚNÍ DO PROVOZU STAVEB SOUSTAVY ZÁSOBOVÁNÍ TEPELNOU ENERGIÍ

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY PRO PROJEKTOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A UVÁDĚNÍ DO PROVOZU STAVEB SOUSTAVY ZÁSOBOVÁNÍ TEPELNOU ENERGIÍ 1. ÚVOD Pražská teplárenská a.s. (dále jen PT) vydává „Připojovací podmínky pro projektování, provádění a uvádění do provozu staveb SZTE“ (dále jen Podmínky) s cílem poskytnout budoucím odběratelům, investorům, projektantům, dodavatelům a budoucím provozovatelům tepelných zařízení staveb Soustavy zásobování tepelnou energií (dále jen SZTE) ucelené informace o postupu při uzavírání smluvních vztahů s PT, požadavků PT na technické provedení tepelných zařízení SZTE a postup při jejich realizaci, popř. rekonstrukci a modernizaci. Podmínky současně stanovují postup při projednávání, schvalování a smluvním zabezpečení nově připojovaného odběrného zařízení tepla budoucího odběratele, příp. investora či budoucího provozovatele (dále jen zákazník), postup vypracování, konzultování a schvalování projektové dokumentace, inženýrské zabezpečení staveb SZTE, dozor při vlastní realizaci, vybavenost dokončené stavby příslušnými doklady a předání budoucímu uživateli, včetně uvedení stavby do provozu. Podmínky vycházejí z ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, z ustanovení vyhlášky MPO ČR č. 193/2007 Sb., která stanovuje podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie, z ustanovení vyhlášky MPO ČR č. 194/2007 Sb., která stanovuje pravidla pro vytápění a přípravu teplé vody, z ustanovení doporučených ČSN a ON, z posledních poznatků o moderní a hospodárné technologii pro stavby SZTE a z konkrétních potřeb PT v zájmu jednotnosti a kompatibility použitých technologických komponentů, měřící, regulační, zabezpečovací a monitorovací techniky. Tyto Podmínky jsou závazné pro investory, projektanty a dodavatele staveb SZTE, připojované na zdroje a tepelné sítě ve vlastnictví či provozování PT, i jejich rekonstrukcí a modernizací. Ustanovení části Podmínek ve vztahu k zákazníkovi představují doporučený postup aplikovatelný s předpokladem individuálního přístupu a vzájemných dohod. Případné odchylky od požadovaného technického vybavení staveb SZTE projedná předem projektant stavby nebo investor s příslušným útvarem PT. Pokud dojde od vydání Podmínek ke změnám v oblasti související legislativy, technických norem či k výraznému rozvoji a modernizaci technologických prvků pro vybavení tepelných zařízení SZTE, bude postupováno v souladu s novými předpisy a přiměřeně přihlédnuto k technickému rozvoji. Smluvním partnerem PT je vždy zákazník, který však může dle potřeby pro dílčí technická jednání s PT zplnomocnit další osoby, fyzické či právnické subjekty (autorizovaná projekční či inženýrská firma, poradce, konzultant, právní zástupce apod.).

2. PODMÍNKY NAPOJENÍ NA SOUSTAVY SZTE PT 2.1.

Úvodní kontakt a předsmluvní jednání

Veškerá jednání s potenciálním zákazníkem od úvodního kontaktu po uzavření Smlouvy o dodávce tepelné energie (dále jen SODTE) na dodávku a odběr tepla a zahájení provozu tepelného zařízení vede za PT Obchodní úsek (dále jen OÚ PT), se kterým spolupracují další odborné útvary PT, případně alianční partneři a smluvní externí firmy či fyzické osoby. Předmětem obchodního jednání o připojení na SZTE PT je:  investiční výstavba nových objektů situovaných v technicko - ekonomickém dosahu tepelných zdrojů a sítí PT,  rekonstrukce stávajících objektů a přechod jejich lokálních tepelných zařízení na SZTE,  rekonstrukce (rozšíření, resp. snížení) stávajících odběrů zákazníka ze SZTE PT z důvodu dostavby nebo přestavby stávajících objektů vedoucích ke zvýšení a snížení spotřeby tepla či změny charakteru spotřeby tepla,  rekonstrukce vnitřních rozvodů ústředního vytápění (dále jen ÚT) a teplé vody (dále jen TV), případně vzduchotechniky pro klimatizaci (dále jen VZT), rekonstrukce technického zařízení předávací stanice (dále jen PS) v majetku zákazníka, nasazování regulační techniky včetně osazení termostatických ventilů otopných těles. V případě výstavby nového objektu či rekonstrukce stávajícího se záměrem budoucího připojení na SZTE v provozování PT, jakož i v případě rekonstrukce vnitřních rozvodů či PS, je nutný úvodní kontakt zákazníka či jím pověřené osoby s OÚ PT, a to zásadně ve fázi před zpracováním projektové dokumentace pro veřejnoprávní projednání stavby. Pro předběžné technicko-ekonomické posouzení reálnosti připojení budoucího objektu na SZTE ve správě a provozování PT je nutné, aby zákazník předložil následující podklady:  identifikační údaje zákazníka (název, sídlo, kontaktní spojení, výpis z obchodního nebo živnostenského rejstříku); v případě pověření jiné osoby k jednání její zplnomocnění a kontaktní údaje),  umístění budoucího objektu (situace 1: 500, resp. 1: 1000, adresa, katastrální území a č. parcely),  výpis z katastru nemovitostí s vyznačením vlastníka pozemku, kde bude budoucí objekt umístěn,  technické údaje o budoucím objektu (pokud není k dispozici studie, příp. projektová dokumentace pro veřejnoprávní projednání stavby), a to

Připojovací podmínky Pražské teplárenské a.s. – verze únor 2016

}

Stránka 1 z 20

  

  

požadovaný tepelný příkon v MW s rozdělením pro ústřední vytápění (ÚV), přípravu teplé vody (TV), vzduchotechniku pro klimatizaci (VZT), příp. technologii, požadovaná roční dodávka tepla v GJ/rok (příp. v MWh/rok) v případě, že se jedná o již existující objekt s dosud jiným způsobem vytápění, tak  způsob současného vytápění objektu (tuhá a kapalná paliva, zemní plyn)  instalovaný výkon stávajícího zdroje (pokud se nejedná o lokální topidla)  roční spotřeba stávajícího paliva umístění PS, nebo napojovacího místa v objektu, charakteristiku objektu z hlediska budoucího účelu (byty, kanceláře, služby, výroba), vytápěná plocha (m2), příp. vytápěný prostor (m3), požadované parametry dodávky tepelné energie, předpokládaný termín zahájení odběru tepla, příp. časový harmonogram náběhu spotřeby.

OÚ PT prověří reálnost připojení budoucího odběru či rozšíření stávajícího odběru zákazníka na SZTE, zajistí interní technickoekonomické posouzení napojení včetně rozpočtových nákladů a vyhodnocení ekonomické rentability investice. Na základě výsledků tohoto posouzení pak stanoví vyplývající podmínky a předloží zákazníkovi nebo jeho zástupci ucelenou nabídku PT. Nabídka bude obsahovat:  potvrzení o reálnosti připojení budoucího objektu zákazníka na SZTE - závazný příslib PT na zajištění požadované dodávky tepla v místě, množství a čase,  předběžný návrh technického řešení, popř. jeho varianty včetně napojovacího místa a parametrů teplonosného média,  stanovení případného podílu PT na investičních nákladech zákazníka,  kontaktní útvary a osoby PT, oprávněné jednat se zákazníkem v jednotlivých fázích přípravy a realizace stavby SZTE,  doplňující informace, vyplývající či navazující podmínky realizace, nabídka souvisejících služeb, stanovení dalšího postupu,  informační a propagační materiály PT. Pokud bude nabídka PT technicky a časově reálná, pro zákazníka a PT ekonomicky přijatelná, bude navazovat smluvní jednání. 2.2.

Uzavření Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o dodávce tepelné energie a Smlouvy o zhotovení tepelné přípojky a předávací stanice

OÚ PT předloží zákazníkovi návrh textu Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o dodávce tepelné energie (dále jen SOBS) a Smlouvy o zhotovení tepelné přípojky a předávací stanice (dále jen SOP), případně další smlouvy, které obsahují veškeré identifikační, technické, časové, cenové, sankční a právní náležitosti, související s připravovaným odběrem tepelné energie ve vazbě na vložené investiční prostředky. V případě potřeby bude PT jednotlivé části SOBS a SOP i případné úpravy se zákazníkem konzultovat. Vzhledem k tomu, že v převážné většině případů staveb SZTE jsou tyto stavby situovány na pozemcích či v budovách jiných vlastníků, je nutné současně s uzavřením SOBS a SOP řešit zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni s budoucím zápisem do katastru nemovitostí. V souladu s ustanovením zákona č. 458/2000 Sb. bude v SOBS uvedena forma a způsob zřízení budoucího věcného břemene na pozemcích či v budovách zákazníka. Na pozemcích či v budovách jiných dotčených vlastníků je souběžně se SOBS uzavřena Smlouva o smlouvě budoucí na zřízení práva věcného břemene. SOBS a SOP se vyhotovuje ve čtyřech výtiscích s platností originálu, kdy dva výtisky obdrží zákazník (dle SOBS jako budoucí odběratel) a dva PT (dle SOBS jako budoucí dodavatel). Účinnosti nabývá SOBS a SOP současně dnem podpisu obou smluvních stran. Nedílnou přílohou SOBS jsou Obchodní podmínky a cenová pravidla PT, tyto Podmínky a doklad o oprávněnosti podepisujících osob – zástupců smluvních stran. Okamžikem podpisu SOBS a SOP ze strany zákazníka i PT se tyto stávají právně závazné a jejich plnění vymahatelné včetně práva uplatnění případných škod, vzniklých odstoupením některé ze smluvních stran od plnění SOBS. Obecně se SOBS uzavírá v souladu s ustanovením § 1785 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Obě strany, zákazník i PT, nadále postupují dle ustanovení SOBS a SOP a zahájí přípravu realizace té části tepelného zařízení, kterou pokrývají svým investičním nákladem. 2.3.

Projektová příprava a schvalovací řízení investiční akce tepelného zařízení

U převážné většiny nově připravovaných investičních akcí, souvisejících s vybudováním přípojky na SZTE pro objekt zákazníka, se zákazník a PT podílí různou měrou na celkových investičních nákladech. Podíl PT vyplývá z ekonomického vyhodnocení rentability investiční akce. Podíl zákazníka (budoucího odběratele tepla) na nákladech na vybudování přípojky PT (budoucího dodavatele tepla), vyplývá z jejich vzájemné dohody. V praxi jsou možné tyto varianty:  veškeré související investiční náklady nese zákazník,  PT investuje výstavbu primární horkovodní (teplovodní) přípojky, zákazník předávací stanici a vnitřní tepelné zařízení v objektu,  PT investuje primární horkovodní (teplovodní) přípojku i předávací stanici a zákazník pouze vnitřní (sekundární) tepelné zařízení v objektu,  v individuálních případech jsou výjimečně možné i jiné varianty vzájemného vztahu (odkoupení tepelného zařízení po realizaci, pronájem apod.). Zpravidla si zákazník i PT projekčně i realizačně zajišťují ty části tepelného zařízení, které jsou předmětem jejich investičních nákladů. Připojovací podmínky Pražské teplárenské a.s. – verze únor 2016

}

Stránka 2 z 20

Výjimečně může tuto činnost zajistit pro PT i zákazník v rámci projektové přípravy a schvalovacího řízení vlastní stavby budoucího objektu. Zákazník si zajistí pro svoji část investiční akce tepelného zařízení zpracování všech stupňů projektové dokumentace, vyjádření příslušných organizací dle stavebního zákona a předepsaná stanoviska veřejnoprávních institucí. Závazný rozsah projektové dokumentace k veřejnoprávnímu řízení je uveden v zákoně č.183/2006 resp. v jeho prováděcích předpisech. V projektové dokumentaci musí být specifikováno předávací místo – rozhraní mezi tepelným zařízením zákazníka a tepelným zařízením PT. Před podáním žádosti o příslušný stupeň veřejnoprávního řízení předloží zákazník či jím zplnomocněná osoba (projektant, investor) PT odpovídající stupeň projektové dokumentace k projednání a odsouhlasení. Žádost s dokumentací doručí zákazník či jeho pověřený zástupce poštou nebo osobně zásadně vždy do podatelny PT v přízemí administrativní budovy PT v Praze 7, Partyzánská 1/7. PT nejpozději do 30 dnů od podání žádosti vydá k předložené projektové dokumentaci závazné stanovisko. Technické či organizační připomínky PT k projektové dokumentaci, které nepřekračují ustanovení platných předpisů a norem, je zákazník povinen respektovat a projektovou dokumentaci upravit. Na základě tohoto vyjádření vydá PT souhlas s realizací a stává se tak účastníkem veřejnoprávního řízení na stavbu zákazníka. PT jako neopominutelný účastník veřejnoprávního řízení se těchto řízení účastní a má právo uplatňovat připomínky. Před nabytím právní moci rozhodnutí se příslušnému územnímu či stavebnímu úřadu vyjadřuje k přípustnosti stavby. V zájmu hladkého průběhu projektových prací a schvalovacího řízení je proto vhodné, aby zákazníkův projektant konzultoval technické řešení projektu s PT již v průběhu jeho zpracování. K realizaci lze přistoupit na základě územního souhlasu nebo pravomocného územního rozhodnutí nebo pravomocného stavebního povolení, resp. ohlášení stavby. Postup při projektování a realizaci staveb SZTE, rozsah dozoru stavby ze strany PT, uvedení do zkušebního provozu, rozsah zkoušek a přejímacího řízení včetně souvisejících dokladů, výchozích revizních zpráv, protokolů a dokumentace je předmětem samostatné kapitoly těchto Podmínek.

2.4. Standardy technické dokumentace 2.4.1.

Obsah zpracovávané dokumentace

Dokumentace budou vždy zpracovány v papírové (tištěné) a elektronické (digitální) podobě v pro PT kompatibilním formátu. Provedení dokumentací jednotlivých investičních projektů bude přiměřeně přizpůsobeno rozsahu, náročnosti technického řešení a rozsahem zásahů do práv třetích osob. Výkresová část dokumentace musí splňovat požadavky platných ČSN. Věcný obsah dokumentace musí splňovat požadavky platné legislativy (aktuální znění zákona 183/2006 – Stavební zákon a vyhlášky 499/2006Sb. – o dokumentaci staveb). Dokumentace musí být opatřena identifikačními údaji, zejména pak:  Daty zakázky (číslo a název zakázky, smlouvy, objednávky, projektu, …)  Daty dodavatele (zhotovitele) – obchodní název, adresa, IČO, jméno projektanta …  Název zařízení  Stupeň projektu Předlohy formátů pro zpracování dokumentace jsou k dispozici na internetových stránkách PT. :http://www.ptas.cz/partneri/sablony-ke-stazeni-cad/ 2.4.2

Média

Elektronické podoby dokumentace budou předávány a přebírány pouze na médiích CD-R 700MB, nebo DVD±R 4,9GB. 2.4.3

Elektronické formáty dokumentace Typ dokumentu

Formát

Předávací protokoly, doklady o zárukách, kolaudační rozhodnutí, stavební povolení, vyjádření dotčených orgánů státní správy, revizní zprávy, protokoly o zkouškách, protokoly o testech a kontrolách jakosti (atesty materiálů, apod…) a ostatní dokumenty opatřené razítky či podpisy, dokumentace historicky pořízená pouze v listinné podobě

*.TIF v rozlišení 400DPI

technické a průvodní zprávy, specifikace materiálu a náhradních dílů (rozpiska), rozpočty, návody k obsluze, doporučení pro další provoz a další

Výkresová dokumentace

číselníky KKS


}

Microsoft Office (Word a Excel)

formát AutoCAD 2000 a vyšší (*.DWG), zdrojový styl textu Romans.shx, Arial.shx, Courier.shx Databáze - Microsoft Excel

Stránka 3 z 20

Výkresová část - formát *.DWG v samostatných hladinách členěných na KKS část stavební, KKS část strojní, KKS část elektro a KKS část MaR digitální fotografie

2.4.4

*.JPG

Členění dokumentace

Základní členění dokumentací bude provedeno dle:  klasifikace CZ-CC u stavebních děl,  klasifikace CZ-CPA u movitých věcí a souborů movitých věcí, 2.5

Standardy přípravy a realizace Projektová příprava

2.5.2

RTZ lze realizovat podle schválené projektové dokumentace na základě:  územního souhlasu  pravomocného územního rozhodnutí  pravomocného stavebního povolení  ohlášení 2.5.3

Realizace

Realizace stavby tepelného zařízení musí být prováděna přesně podle odsouhlasené prováděcí projektové dokumentace a v souladu s platnými normami a předpisy. Zákazník (investor stavby) si vyžádá přítomnost zástupce PT (správce příslušné oblasti nebo zástupce odboru investic PT) při následujících etapách výstavby:  při tlakových zkouškách jednotlivých úseků a zařízení stavby, v jejímž rámci se provádí vizuální (popř. defektoskopická) kontrola svarů, jejich značení, atd.  při kontrole nátěrů nebo po provedení napěnění předizolovaného potrubí  při kontrole provedení tepelných izolací, resp. zapěnění spojů u předizolovaného potrubí  u kanálového provedení stav vyčištění kanálu před zaklopením a stav izolací proti zemní vlhkosti  u předizolovaného potrubí kontrola pískového lože před zásypem zeminou a jeho předepsaného zhutnění  při kontrole stavu funkčnosti výstražného systému  podle potřeby v průběhu výstavby si zástupce dodavatele tepla vyžádá účast k dalším kontrolám (např. nastavení předpětí kompenzátorů, ochrana proti bludným proudům)  při topné zkoušce předávací stanice a vnitřního připojovaného objektu  při odstavení potřebné části rozvodů za účelem připojování nového zařízení  při komplexním vyzkoušení Změny při realizaci stavby V průběhu realizace stavby může dojít ze strany investora (odběratele) k požadavku na změny technického řešení projektu, lhůty výstavby, zahájení odběru tepla, atd. Veškeré tyto změny musí být projednány s OÚ PT, který si případně vyžádá nové vyjádření správce oblasti, resp. dalších odborných útvarů PT. Tyto změny musí být zaznamenány ve stavebním deníku. Stavební deník musí být průběžně veden a oboustranně kontrolován pověřenými zástupci PT a zákazníka (investora). 2.5.4

Stavební připravenost pro realizaci zařízení v případě, že investorem je PT

Obecná stavební připravenost pro montáž předávací stanice:  stavebně dohotovená místnost přibližně čtvercového půdorysu užitné plochy 30 m2 pod uzamčením, s podlahou z betonové mazaniny opatřené nátěrem, vyspádovanou do provozuschopné podlahové vpusti, s větracím okénkem, s odtahovým ventilátorem, s osvětlením s vypínačem, s dveřmi s předepsanou požární odolností,  přívod pitné vody měřený vodoměrem  přívodní třížilový kabel 230 V/25 A ,  zřízené elektroměrové fakturační místo v Budově, včetně osazení elektroměru, kde odběratelem bude PT  připojovací potrubí sekundárních rozvodů vytápění, teplé vody a případně vzduchotechniky. Obecná stavební připravenost pro stavbu přípojky:  volná plocha o šířce 5 m na každou stranu od osy přípojky  terén v místě vedení přípojky bude s definitivní niveletou (případně možnost položení tepelné přípojky do země tak, aby po definitivní úpravě povrchu bylo zajištěno krytí tepelné přípojky 90 - 100 cm) 2.6

Uvedení do provozu a užívání 2.6.1

Uvádění do provozu

Do provozu může být uvedeno pouze takové zařízení, které je schopné bezpečného provozu a jehož uvedení do provozu je v souladu s platným stavebním zákonem a současně je zajištěno měření dodávek tepelné energie a je uzavřena smlouva o dodávce tepelné energie.


}

Stránka 4 z 20

Před uvedením do provozu je nutné provést kontroly a zkoušky a doložit potřebné doklady a dokumenty, zejména:  Kontrola zařízení před topnou zkouškou Správce oblasti (dozor PT) potvrdí v průběhu přejímacího řízení (investorovi nebo provádějící odborné firmě) souhlas s připojením zařízení na tepelnou síť. Zároveň zkontroluje následující doklady a skutečnosti:  prohlášení o shodě na zabudované materiály  protokoly o kontrole jakosti svarových spojů  revizní knihy tlakových nádob  revizní zprávu pro elektro zařízení a MaR  kontrolu stavu a úplnosti měření tepla, měření doplňovací vody, odečty stavu měřidel  kontrolu stavu tepelných izolací  kontrolu funkce řídícího a výstražného systému  protokol o tlakových zkouškách připojovaného zařízení  kontrolu proplachu, resp. profuku (pára) potrubních systémů a nově připojovaného zařízení  protokoly o komplexním vyzkoušení  komplexnost značení potrubí a zařízení  u parního vakuovaného předizolovaného potrubí protokol o elektrojiskrové zkoušce stavu izolace proti zemní vlhkosti vnější trubky  Provedení topné zkoušky Způsob provedení topné zkoušky stanoví PT jako dodavatel tepla po dohodě s dodavatelem technologie. Po provedení topné zkoušky sepíše zhotovitel o jejím průběhu a výsledku protokol. V rámci topné zkoušky se provádí kontrola projektovaných parametrů, seřizování hydrauliky okruhů a připojeného zařízení. Současně probíhají komplexní zkoušky silových okruhů elektro a funkčnost systémů MaR. Je prováděno odstraňování zjištěných závad. Zkoušku provádí dodavatel technologie, PT provádí kontrolu. Zjištěné závady jsou pak rozděleny na ty, které brání provozu (musí být odstraněny ihned) a nebránící provozu - zde se určí termíny na jejich odstranění. 2.6.2

Uvedení do trvalého provozu

Před uvedením zařízení do trvalého provozu předloží investor následující doklady, které budou dále archivovány u majitele zařízení a u správce příslušné oblasti výrobního úseku PT: 

Pro liniové stavby:  protokol o předání a převzetí stavby  územní souhlas nebo pravomocné územní rozhodnutí nebo pravomocné stavební povolení resp. souhlas stavebního úřadu s ohlášením stavby  kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí (pokud byly pro stavbu vydány)  originál stavebního deníku  protokol o hutnění zeminy  souhlasy všech dotčených správců sítí se záhozem  protokol o ekologické likvidaci stavebních zbytků  doklady o předání pozemků jejich vlastníkům dle Katastru nemovitostí  protokol o tlakové zkoušce  protokol o kontrole systému zjišťování netěsností včetně revize a schéma skutečného zapojení  protokol o kalibraci optochráničky  protokol o proměření sdělovacího kabelu  prohlášení o shodě na zabudované materiály  osvědčení a návody k jednotlivým výrobkům a zařízením  kompletní svarová dokumentace včetně protokolu o RTG svarů – min. 10 % (u parního potrubí 100 %)  projektová dokumentace skutečného provedení 2x tištěná, 1 x digitální zpracování  geodetické zaměření skutečného provedení stavby 2 x tištěné, 1 x digitální zpracování  potvrzení o předání geodetického zaměření na ÚRM hl.m. Prahy  doklad o ověření geodetického zaměření specializovanou geodetickou firmou  smlouvy o smlouvách budoucích na věcná břemena, kde je jako oprávněná strana PT  geometrické plány pro zápis věcných břemen do katastru nemovitostí



Pro předávací stanice:  protokol o předání a převzetí stavby  územní souhlas nebo pravomocné územní rozhodnutí nebo pravomocné stavební povolení resp. souhlas stavebního úřadu s ohlášením stavby  kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí (pokud byly pro stavbu vydány)  originál stavebního a montážního deníku  protokol o ekologické likvidaci stavebních zbytků  doklady o předání dotčených nemovitostí vlastníkům  protokol o měření hluku  protokol o tlakové zkoušce  protokoly o topné zkoušce  protokol o vyregulování předávací stanice a o odzkoušení havarijních stavů  výchozí revizní zprávy elektro a MaR, příp. hromosvod  pasporty tlakových nádob  prohlášení o shodě na zabudované materiály a zařízení  osvědčení a návody k jednotlivým výrobkům a zařízením  návod k obsluze stanice včetně MaR


}

Stránka 5 z 20

    

kompletní svarová dokumentace projektová dokumentace skutečného provedení včetně kódů KKS 2 x tištěné, 1 x digitální zpracování komunikační SW na CD nosiči včetně poskytnutí práv k jeho užívání smlouvy o smlouvách budoucích na věcná břemena, kde je jako oprávněná strana PT zákres půdorysu předávací stanice nebo geometrický plán pro zřízení věcného břemene

Doklady se předávají v originále příp. jako ověřené opisy nebo fotokopie. Na základě kolaudačního souhlasu, případně oznámení o užívání stavby, lze uvést zařízení do provozu. Zákazník (investor, příp. jím zplnomocněná osoba) uzavře před zahájením provozu s PT Smlouvu o dodávce tepelné energie. Bude-li PS v majetku PT, resp. bude-li PT provozovat cizí PS na základě smlouvy, budou klíče od prostor nutných k obsluze a údržbě zařízení, popř. prostory s technologií osazeny systémem jednotného univerzálního zámku PT. Pokud nebude zařízení provozováno dodavatelem tepla PT a zařízení je rozvodným tepelným zařízením, předloží budoucí provozovatel licenci na rozvod tepelné energie a doklad o zaškolení obsluh. Podmínky pro vstup PT do objektu PS budou smluvně upraveny. Provozní předpisy se zpracovávají na základě projektové dokumentace a zpracovává je dodavatel investora. Provozovatel tepelného zařízení upravuje provozní předpis na základě topných zkoušek, komplexního vyzkoušení a skutečností z provozu zařízení. 2.6.3

Užívání díla

Do užívání pak může být uvedeno pouze dokončené dílo nebo jeho část schopná samostatného užívání a jsou splněny podmínky, že:  dílo (nebo jeho část) je schopno bezpečného provozu  dílo (nebo jeho část) bylo objednatelem převzato tzn. že přešlo do jeho vlastnictví  na dílo-stavbu byl vydán kolaudační souhlas, případně bylo prokazatelně oznámeno užívání stavby nebo bylo příslušným stavebním úřadem vydáno povolení k předčasnému užívání dle § 123 zákona 183/2006 Sb. 2.7 Uzavření Smlouvy o dodávce tepelné energie V termínu, uvedeném v SOBS, se PT a zákazník dohodnou na konkrétním termínu uzavření Smlouvy o dodávce tepla (dále jen SODTE). Zákazník se dostaví do OÚ PT, kde s ním příslušný referent PT zkonzultuje technicko-ekonomické náležitosti, předepsané příslušnými částmi SODTE a převezme od něj související doklady. Pokud není dohodnuto jinak, jsou v SODTE respektována ustanovení, uvedená v SOBS. Pro účel sepsání SODTE předloží zákazník následující doklady a dokumenty:  u novostavby Nemovitosti, resp. nově budované předávací stanice kolaudační souhlas (pokud se ke stavbě vydává)  pokud nebude Nemovitost dokončena tak, aby mohla být užívána jako celek, předložit povolení k předčasnému užívání dle § 123 zákona 183/2006 Sb., vydané příslušným stavebním úřadem,  tepelnou bilanci skutečného provedení odběratelského tepelného zařízení (technickou zprávu), kde bude uveden tepelný příkon v kW a roční odběr tepla v GJ, resp. v MWh (v případě, že investorem předávací stanice je dodavatel, pak ještě rozdělení tepelné bilance na ústřední vytápění (ÚV), teplou vodu (TV), vzduchotechniku (VZT), příp. technologickou spotřebu),  v případě smíšeného odběru rozdělení vytápěné plochy na charakter bytový a nebytový,  prohlášení Budoucího odběratele o tom, že odběrné tepelné zařízení je vybudováno v souladu se zadanými technickými parametry Budoucího dodavatele a že je schopné bezpečného a trvalého provozu,  výpis z katastru nemovitostí (či jiný doklad o vlastnictví objektu odběratele), případně doklad o oprávnění k užívání objektu,  výpis z obchodního rejstříku (OR), živnostenského rejstříku (RŽP), nebo výpis z registru ekonomických subjektů (RES),  bankovní spojení, číslo účtu,  osvědčení o registraci u plátců daně (DIČ),  jméno, příjmení, titul a funkci osoby, oprávněné za Budoucího odběratele podepisovat SODTE (popř. plnou moc), není-li SODTE uzavírána s fyzickou osobou,  zasílací adresy pro faktury, smlouvy, oznamování odstávek apod., telefonní spojení, FAX, e-mail, kontaktní osoby pro jednání OÚ PT připraví čistopis SODTE v potřebném počtu výtisků, za PT (strana prodávající) opatří čistopis podpisem oprávněného zástupce PT a odešle k podpisu zákazníkovi. Přílohou SoDTE jsou  obchodní a technické podmínky dodávky tepelné energie,  návrh odběrového diagramu,  návrh dohody o splácení záloh. Po potvrzení návrhu SODTE včetně příloh ze strany zákazníka a navrácení do OÚ PT a po ověření technické připravenosti tepelného zařízení zákazníka lze zahájit odběr tepelné energie.

3

TECHNICKÉ PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY

3.1 Úvodní ustanovení – účel Technické připojovací podmínky (dále jen TPP) stanovují závazné standardy pro navrhování, realizaci a užívání rozvodných tepelných zařízení společností Pražské teplárenské a.s. (dále jen „PT“) a jejích dceřiných společností. Zároveň specifikuje technické podmínky pro připojení a provoz, popř. rekonstrukci tepelných zařízení, která budou nebo již jsou napojena na vodní nebo parní primární či sekundární tepelné sítě soustav zásobování tepelnou energií provozovaných PT. Připojovací podmínky Pražské teplárenské a.s. – verze únor 2016

}

Stránka 6 z 20

3.2 Rozsah platnosti TPP jsou závazné:  Pro projektanty a zhotovitele díla, jejichž předmětem činnosti je technické zhodnocení stávajícího dlouhodobého majetku, nebo pořízení nového dlouhodobého majetku PT.  Pro investora stavby, jehož záměrem je RTZ následně předat do vlastnictví PT nebo jen do provozování PT. Investor musí být ze strany PT o jeho závaznosti informován. Ustanovení pokynu jsou doporučující:  Pro ostatní provozovatele tepelných zařízení, kde PT působí v roli dodavatele média. Pro napojení na SZTE musí RTZ bezpodmínečně splňovat technické a bezpečnostní normy pro provozování tepelného zařízení. Dále TPP stanovují zajištění nezbytných funkčních návazností všech prvků soustavy zásobování tepelnou energií, i když jsou některé části soustavy ve vlastnictví třetích osob, nebo provozovány jinými subjekty. Tyto TPP nenahrazují platné normy, technické náležitosti či jiné předpisy, ale pouze je doplňují podle zvyklostí PT. Zaměstnanci a útvary PT musí být tyto TPP vykládány a naplňovány v souladu s požadavky platných právních předpisů, zejména o ochraně hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek. 3.3 Definice zkratek MT – měřidlo tepla PS – předávací stanice RTZ – rozvodná tepelná zařízení (sestávající z tepelných sítí a předávacích stanic) ŘS – řídící systém SODTE – smlouva o dodávce tepelné energie SV – studená voda SZTE – soustava zásobování tepelnou energií TDS – technický dozor stavebníka TS – tepelná síť TV – teplá voda ÚT – ústřední topení 3.4 Standardy technologií RTZ 3.4.1 Obecná pravidla Připojovacím místem může být pouze RTZ (rozvodné tepelné zařízení) v majetku PT, nebo v nájmu PT. Způsob připojení vždy respektuje místní provozní podmínky (kvalitativně kvantitativní parametry teplonosného média). Objekt připojovaný na SZTE je možné podle místních podmínek připojit na: primární horkovodní nebo teplovodní síť primární parovodní síť sekundární dvoutrubkový teplovodní rozvod (s decentralizovanou přípravou TV) sekundární čtyřtrubkový rozvod (s centralizovanou, popř. decentralizovanou přípravou TV) sekundární šestitrubkový rozvod, tj. v případě, kdy ekvitermně regulovaná voda pro ÚT nevyhoví svými parametry pro technologické odběry, např. vzduchotechniku, je nutné předem projednat s dodavatelem tepla PT. Místo a způsob připojení určí s ohledem na technické možnosti a ekonomii dodávky tepla obchodní úsek ve spolupráci se správcem příslušné oblasti. Zpracovatel projektové dokumentace pro provádění stavby musí odsouhlasit tuto dokumentaci se správcem příslušné oblasti. Dokumentace budou vždy zpracovány v papírové (tištěné) a elektronické (digitální) podobě. Provedení dokumentací jednotlivých investičních projektů bude přiměřeně přizpůsobeno rozsahu, náročnosti technického řešení, ustanovením Stavebního zákona vč. jeho prováděcích vyhlášek a rozsahu zásahů do práv třetích osob. Opravy RTZ jsou zajišťovány tak, aby odstranění poruchového stavu včetně souvisejících činností (napouštění, vypouštění, uvedení do provozu) bylo od nahlášení tohoto stavu provedeno do  12 hodin u tepelných sítí  4 hodin u základních komponentů předávacích stanic (teplosměnná plocha, čerpadla) 3.4.2 Technické podmínky Stanovení potřeby tepelné energie Potřeba tepelné energie na vytápění Výpočet potřeby tepla na vytápění se provádí dle ČSN EN 12 831 a ČSN 73 0540. Otopné zařízení je nutné dimenzovat na celodenní nepřerušovaný provoz. Odběratel tepelné energie nahlásí potřebný tepelný příkon PT, který je podložen výpočtem potřeby tepelné energie a výpočtem hodnot součinitelů prostupu tepla “U“. Hodnoty „U“ musí odpovídat skutečnému provedení vytápěného objektu. Další přirážky, které nejsou uvedeny v normě nebo neodpovídají danému způsobu vytápění, jsou nepřípustné. Potřeba tepelné energie pro přípravu TV Potřeba tepelné energie pro přípravu TV se stanoví dle ČSN 06 0320. Variantně lze pro PS pouze s bytovým charakterem odběru s čistě průtočným ohřevem stanovit maximální příkon pro ohřev TV podle vztahu: Qmax=29,78*

N

kde N=počet bytů


}

Stránka 7 z 20

Potřeba tepelné energie pro vzduchotechnická zařízení Potřeby tepelné energie pro účely vzduchotechniky a klimatizace se stanoví dle ČSN EN 12831. Tepelná ztráta větráním se uvažuje pouze u podtlakových systémů. U přetlakových systémů je již obsažena v teple potřebném na ohřátí čerstvého (primárního) vzduchu. Ostatní potřeby tepelné energie U dalších připojovaných technologických zařízení se potřeba tepla vykazuje samostatně. Pro celý napojovaný objekt bude stanovena tepelná přípojná hodnota. Teplonosné médium v soustavách zásobování tepelnou energií PT Ve vodních a parních tepelných sítích PT je voda, resp. pára upravena podle ČSN 07 7401. Voda: teplota primární vody = max. provozní (výpočtové hodnoty při tv=-12°C) PH obsah P2O5 alkalita p siřičitany

Podle oblasti: teploty horká voda - přívod: zima 130°C (léto 80°C) teplá voda - přívod: zima 110°C (léto 80°C) požadavek PT: Celková zpátečka primáru musí být vychlazena na teplotu max. o 4°C vyšší, než je teplota zpátečky ohřívaného média odběrného zařízení. Maximálně možná teplota zpátečky primáru z odběrného zařízení je 70°C. min. 8,5 max. 5 až 15 mg/l 0,5 až 1,5 mmol/l 10 až 40 mg/l

Odběr primární oběhové vody pro napouštění a doplňování odběratelského zařízení v předávacích stanicích v majetku PT musí být měřený. V předávacích stanicích, které nejsou v majetku PT, musí být odběr primární vody pro napouštění a doplňování odběratelského zařízení rovněž měřený a principiálně PT odsouhlasený. Pára: pára o tlaku v rozsahu teplota páry v rozsahu entalpie páry

do 1,4 MPa do 220 °C dle umístění PS v rozvodu

Konkrétní parametry páry na jednotlivých parních zdrojích stanoví manažer daného zdroje. Vratný kondenzát: Musí splňovat tyto parametry: teplota tvrdost vodivost tepelný obsah

max. 70 °C 0,01 mval/l  nebo = 15 S/cm podle umístění PS v rozvodu a podle teploty vychlazení

Výpočtové parametry Max. provozní tlak horkovodní sítě je 2,5 MPa, teplovodní sítě pak 1,6 MPa. Veškerá zařízení na primární straně nutno proto navrhnout u horkovodů nejméně na PN 25, u teplovodů na PN 16. Výpočtové parametry páry u parní sítě jsou v rozsahu 0,3 až 1,4 MPa. Veškerá zařízení v primární parní síti navrhnout nejméně na PN 40. Navrhované tlakové poměry v sekundární síti musí respektovat konstrukční tlaky napojovaného otopného systému (běžné konstrukční tlaky ÚT – 0,6 MPa, TV – 1,0 MPa). Kompenzace potrubí Kompenzace potrubí u kanálových rozvodů se předpokládá přirozenými kompenzačními útvary „L“, „Z“, které vycházejí z vedení trasy, popřípadě osazení „U“ kompenzátorů. Rovněž je možné ve složitých případech použít kloubové kompenzátory. U horkovodních soustav vedených v kolektorech, nebo v průchozích kanálech lze použít také jednovrstvé axiální kompenzátory. U předizolovaného potrubí je upřednostněno použití přirozených kompenzačních útvarů „L“, „Z“ a tepelného předepnutí potrubí s použitím jednočinných kompenzátorů, popřípadě tepelného předepnutí potrubí v otevřeném výkopu. Použití standardních osových kompenzátorů je v zákopovém provedení nepřípustné. V dokumentaci je nezbytné uvést požadované předpětí či základní polohu kompenzátorů a kompenzujících útvarů. U potrubních rozvodů z předizolovaného potrubí není dovoleno osazovat „U“ kompenzátory. Tepelná izolace Přívodní a vratné potrubí v tepelných rozvodech musí být izolováno odděleně a mít tepelnou odolnost odpovídající max. možným teplotám, které se mohou v systému vyskytnout. Tepelná izolace zařízení pro rozvod tepelné energie, vnitřní rozvod tepelné energie pro vytápění, technologické účely a pro rozvod teplé vody musí splňovat „Vyhlášku č. 193/2007 MPO“. Musí být chemicky neutrální a ve vlhkém stavu nesmí izolace způsobovat korozi potrubí. V kanálovém neprůlezném provedení je potrubí opatřeno izolací z minerální plsti s vnější ochranou z hliníkové fólie. Oplechování tepelné izolace musí být provedeno v průlezných a průchozích kanálech, v kolektorech a ve všech jímkách. Rovněž při nadzemním vedení potrubních rozvodů musí být tepelná izolace chráněna oplechováním. Konzervace potrubních rozvodů mimo provoz Pro konzervaci potrubních rozvodů, které nejsou po dokončení výstavby uvedeny do provozu, musí být použita konzervace inhibitory koroze. Tato konzervace musí být aplikována na potrubní rozvody v rámci výstavby potrubních tras. Potrubní rozvod, který není při výstavbě napojen na odběratele, musí být na začátku tohoto úseku osazen uzavírací armaturou. Metodika konzervace neprovozovaných potrubních rozvodů se řídí dle přílohy č. 6.


}

Stránka 8 z 20

3.4.3 Tepelné sítě 3.4.3.1 Materiálový standard tepelných sítí horko- a teplo- vodní potrubí parní potrubí kondenzátní potrubí potrubí rozvodu TV a cirkulace

ocel třídy 11 ocel třídy 11 ocel třídy 17 ocel třídy 17

3.4.3.2 Kategorizace potrubních rozvodů V PT jsou potrubní rozvody zařazeny do čtyř kategorií, kterými je charakterizována důležitost a velikost technologického zařízení. 1. kategorie – redistribuční tepelný napaječ – propojuje jednotlivé zdroje PTS 2. kategorie – páteřní tepelný napaječ – jedná se o sídlištní přivaděče a zokruhované sítě PTS 3. kategorie – rozvodné tepelné sítě – jedná se o sídlištní rozvody 4. kategorie – přípojky tepelných sítí k jednotlivým PS

-

3.4.3.3 Standardy provedení a umístění tepelných sítí Provedení tepelné sítě lze realizovat buď bezkanálovou technologií (předizolované potrubí) nebo klasickým způsobem (nadzemní vedení, kanálové neprůlezné, průlezné či průchozí provedení nebo kolektorový způsob provedení). U potrubních rozvodů vybudovaných jiným subjektem, které zůstanou v jeho vlastnictví, musí být s ohledem na provozování RTZ ošetřeny vlastnické vztahy smluvně a to následovně. Potrubní rozvody musí být ve vlastnictví PT až po první uzavírací armaturu od místa napojení zařízení na rozvody PT, včetně této armatury. Uzavírací armaturu je nutné vysadit co nejblíže k místu napojení na zařízení PT. Každá tepelná přípojka musí být samostatně odstavitelná. V případě vysazení nové odbočky na stávající přípojku je nutné vysadit i uzavírací armaturu za nově vysazenou odbočkou. Pro pokládání tepelných sítí s uložením potrubí vedle sebe platí zásada položení přívodního potrubí vždy vpravo ve směru toku média a pro vedení nad sebou je přívodní potrubí nahoře. Primární rozvod teplonosného média je vždy veden prostorem mimo budovy. PS napojena na tento rozvod musí být umístěna u vnější obvodové zdi napojovaného objektu. V případech, kdy závažné technické důvody neumožňují umístit předávací stanici za obvodovou zeď objektu a potrubí je vedeno vnitřními prostorami budov, je nutné provést takové stavební úpravy, které umožní bezpečný provoz horkovodního potrubí. Musí být jednak zajištěna bezpečnost vnitřních prostor, kterými potrubí prochází, a jednak musí být zajištěna ochrana majetku PT a zdraví osob pohybujících se v tomto prostoru. Do obytných prostor, prostor s trvalým pobytem osob, prostor hygienického charakteru a prostor s trvalou obsluhou nelze horkovodní potrubí v žádném případě instalovat. Předizolované potrubí je uloženo zásadně vedle sebe v pískovém loži, které je součástí zařízení a musí být opatřeno ochrannou tkaninou – geotextílií s minimální propustností 1,5-2,0/103 l/ms a plošné hmotnosti 350 g/m 2. Přívodní a vratné potrubí musí být označeno zelenou výstražnou fólií. Vzorový příčný řez uveden v příloze č. 1. Předizolované potrubí musí být vybaveno systémem detekce netěsnosti a lokalizace poruchy (kontrolní systém NORDIC). Kontrolní systém musí být vždy vybaven vyhodnocovacím zařízením umístěným ve stanici nebo v objektu bezproblémově přístupném pověřeným pracovníkům PT. V případech, kdy je umístěn ve stanici PT, musí být signalizační výstupy zavedeny do ŘS stanice. Při osazování uzavíracích armatur na primárních horkovodních redistribučních páteřních trasách PTS, to znamená trasy propojující jednotlivé tepelné zdroje (TŘ, TMA, TMI, Krč a Holešovice), musí být při výměně, popřípadě při osazení nových armatur použity takové armatury, které splňují co nejlepší technicko ekonomické parametry a respektují průtokové součinitele (Kv) stávajících armatur. Vynucené přeložky potrubních rozvodů PTS musí být provedeny stejnou technologií jako je stávající překládaný potrubní rozvod. Pouze v případech, kdy přeložka potrubního rozvodu navazuje na potrubní rozvod, který je proveden jinou technologií než je překládaný úsek, je možné použít pro přeložku technologii navazujícího úseku. 3.4.3.4 Primární vodní tepelné sítě a) 

     

Podzemní vedení – kanálové provedení. Vypouštění teplonosného média z potrubních rozvodů musí být umístěno v ovládací šachtě a musí být pouze v gravitačním provedení. Systém vypouštění musí být proveden v tlakové části ze silnostěnného potrubí (dvojnásobná tloušťka stěny trubky). Veškerý objem vypouštěného média musí být zchlazován ve zchlazovací soupravě na požadovanou teplotu 40°C. Takto zchlazenou vodu je možné vypouštět do kanalizace, nebo do sběrné jímky s následným přečerpáním do nejbližší kanalizační vpusti. Způsob vypouštění topného média buď do kanalizace, nebo do sběrné jímky, musí být určen na základě technických a ekonomických podmínek konkrétního řešení. Vzorové provedení vypouštění potrubních systémů je uvedeno v příloze č. 7. Odvzdušňovací potrubí musí být provedeno v tlakové části ze silnostěnného potrubí (dvojnásobná tloušťka stěny trubky). Sekční uzávěry musí být oboustranně těsnící. Provedení nových odboček na klasickém kanálovém provedení musí být v bezprostřední blízkosti pevného bodu na hlavním řadu. Odbočka musí být umístěna do odbočné šachty s uzavíracími armaturami, popřípadě s vypouštěním, nebo odvzdušněním. Nejnižší místa stavebních částí potrubních rozvodů musí být odvodněna. Konstrukce potrubního uložení včetně betonových bloků, pokud jsou nad úrovní dna TK, musí být provedeny tak, aby byla zachována mezi nimi minimální vzdálenost 150 mm pro pojezd monitorovací kamery Potrubní kanál musí být před vstupem potrubí do objektu vystrojen plynotěsným uzávěrem.

b)

Podzemní vedení – bezkanálová technologie.



Při použití bezkanálové technologie musí dodavatel prací dodržovat technologické postupy dané výrobcem předizolovaného potrubí a to nejen při projektování, ale zejména při montáži. Dodavatel musí být držitelem osvědčení k montáži. Osvědčení vystavuje výrobce dané technologie.


}

Stránka 9 z 20



    

  

   



c)    

Předizolované trasy teplovodního potrubí pokládat v provedení první izolační třídy (přívod a zpátečka). Předizolované trasy horkovodního potrubí pokládat přívodní potrubí do DN 300 (včetně) v provedení druhé izolační třídy a zpětné potrubí v provedení první izolační třídy. Pro dimenze nad DN 300 je volba izolační třídy odvislá od optimalizačního výpočtu s tím, že druhá izolační třída na přívodním potrubí je minimální. Vypouštění teplonosného média u bezkanálových potrubních rozvodů se řídí stejnými zásadami jako u kanálového provedení. Ovládací armatury nad DN 200 a veškeré doplňující prvky (např. ochoz na potrubí, vypouštění, apod.) umístit zásadně do šachty. Ovládací armatury do DN 200 (včetně) lze provést i jako zákopové, přičemž lze použít armatury v dimenzi do DN 125 bez přídavné mechanické převodovky a od DN 125 (včetně) do DN 200 s mechanickou převodovkou. Minimální vzdálenost souběhu ostatních inženýrských sítí a stanovení ochranného pásma je měřena od ochranné konstrukce (pískového lože). Vysazování odboček technologií navrtáváním potrubí za provozu není jako trvalé řešení přípustné, jedná se pouze o dočasné řešení. Dočasné řešení je povoleno do první plánované odstávky daného zařízení. Konečné řešení musí být provedeno vysazením prefabrikované odbočky. V případě, že nelze vysadit prefabrikovanou odbočku, je nutné vysadit odbočku při provozním odstavení potrubního rozvodu a odbočku v místě napojení na hlavní potrubní rozvod zesílit zpevňujícím límcem, popřípadě osadit výkovek. Takto vysazená odbočka musí být rozměrově totožná s prefabrikovanou odbočkou. Náklady na případné vysazení odbočky technologií navrtáváním za provozu musí být stanoveny včetně nákladů na trvalé řešení odbočky. Spojky potrubí musí být provedeny systémem dvojnásobně těsněného smrštitelného spoje, pokud technické řešení nevyžaduje jiný kvalitativně lepší spoj (např. protlak, potrubní rozvod 1. a 2. kategorie, spodní voda, krytí nad 2,1 m). Odvzdušňovací armatura musí být v provedení plně zaizolované armatury, popřípadě neizolovaná část v nerezovém provedení. Minimální hloubka uložení předizolovaného potrubí musí respektovat podmínky výrobce tohoto potrubí. Doporučená hloubka uložení předizolovaného potrubí je do1 m od terénu k ose potrubí. V případě uložení potrubí ve vozovce je minimální hloubka uložení měřena od spodku povrchové vrstvy vozovky (asfalt nebo beton). Maximální hloubka uložení předizolovaného potrubí od terénu k ose potrubí je 2,5 m. Na uzavírací armatury v zákopovém provedení není možné osazovat ochoz armatury rovněž v zákopovém provedení. V případě nutnosti ochozu na uzavírací armatuře je nutné vybudovat ovládací šachtu. Stacionární převodovka pro ovládání armatury musí být opatřena ochranným nátěrem proti vlhkosti (voděvzdorný nátěr). Vždy je nutné zvážit vliv chemických vlastností otopného média na vybraný materiál, který musí odpovídat svými parametry teplotám a tlakům teplonosného média. Odvzdušnění a vypouštění potrubí v zákopovém provedení musí být ze silnostěnného potrubí (dvojnásobná tloušťka stěny trubky). V místě napojení na potrubní rozvod musí být provedeno zesílení napojení (zpevňující límec, popř. výkovek). Provedení odvzdušnění a šachty pro odvzdušnění – viz Příloha č. 5. Vzorová odvzdušňovací šachta je vhodná pro potrubní rozvody do dimenze 2xDN 300. Pro větší dimenze je nutné tuto šachtu osadit jak na přívodní potrubí, tak i na zpětné potrubí. Šachty musí být vzájemně přesazeny. Šachty v tomto provedení lze osazovat i na kombinované armatury v zákopovém provedení. Vzorové provedení vypouštění potrubních rozvodů je uvedeno v příloze č. 7. Svislé etáže potrubí musí být řešeny s ohledem na vliv hmotnosti potrubí na dilatační polštáře uložené v lomech potrubní trasy. Síly od hmotnosti etáže nesmí být přenášeny na spodní koleno etáže, ale musí být zachyceny jiným způsobem (např. pevný bod). Krátké etáže musí být řešeny tak, aby nedocházelo k překročení max. povoleného namáhání potrubí. Nadzemní a pozemní vedení. Provedení klasické s izolací z minerální plsti a vnější ochranou z ocelového plechu včetně ochranného nátěru proti povětrnostním vlivům. Tepelná izolace musí být opatřena ochranou proti chůzi po potrubí. Uzavírací armatury musejí být opatřeny obslužnou lávkou, nebo plošinou. Lávky a plošiny pro obsluhu potrubí a armatur při výšce vyšší než 0,5 m nad terénem musí být opatřeny zábradlím.

3.4.3.5 Parní tepelné sítě  Parní trasy je možné realizovat z předizolovaného potrubí s komorovým vakuovaným systémem s ocelovou plášťovou trubkou, nebo v provedení čtyřvrstvý kluzný systém-sendvič, popřípadě klasickým kanálovým provedením.  Spádování potrubí u páry min. 3 0/00 ..  V nejnižším místě parního rozvodu musí být umístěna odvodňovací souprava parního potrubí. Odvodnění parního potrubí musí být zaústěno podle možností, buď do kondenzátního potrubí na trase (musí být vhodný materiál kondenzátního potrubí), nebo musí být zavedeno do kondenzátního hospodářství v nejbližší předávací stanici.  Kondenzátní potrubí na parních soustavách v bezkanálovém provedení musí být navrženo z předizolovaného potrubí s nosnou trubkou z materiálu tř. 17. Pevnostní návrh tohoto potrubí musí být proveden pro teplotu média do 130°C. 3.4.3.6 Sekundární tepelné sítě  není dovoleno používat přepouštění v objektech mezi přívodem a zpátečkou  není přípustné používat hydraulické vyrovnávače (anuloidy) jak v odběrném zařízení, tak v předávacích stanicích  provedení lze volit klasické kanálové nebo bezkanálové s použitím předizolovaného potrubí při dodržení stejných příslušných technických standardů řešení platných pro primární tepelné sítě 3.4.3.7 Zabezpečení důležitých stavebních podzemních objektů RTZ


}

Stránka 10 z 20

Důležité stavební podzemní objekty pro rozvod tepelného zařízení, jako jsou např. podzemní ražené štoly a významné páteřní jímky je nutné monitorovat z pohledu havarijních stavů a neoprávněného vstupu do těchto prostor. Jedná se o zařízení, které je umístěno na potrubních rozvodech 1. a 2. kategorie. Zařízení, které bude takto monitorováno, určí manažer RTZ. Havarijní stav je dán zaplavením prostoru, nebo přehřátím prostoru. Tyto parametry je nutné sledovat a přenášet na příslušné dispečerské pracoviště. Řešení a monitorování havarijních stavů jednotlivých technologických celků musí být zapracováno ve všech stupních projektové dokumentace. Detailní definice a charakter těchto objektů z pohledu stavebně technologického musí být uvedeny v projektové dokumentaci. Na jejím základě bude vyprojektována část MaR. Navržené řešení musí být odsouhlaseno správcem dané oblasti. Seznam minimálního rozsahu akčních členů, měření, typu I/O do ŘS a info. o dálkových přenosech na dispečink je uveden v následující tabulce: Pol.

Název signálu

typ

1. 2. 3.

Čerpadlo 1-X chod Čerpadlo 1-X porucha Přepínač čerpadla 1-X místně/dálkově

DO DI 2DI

přenos na dispečink ANO ANO ANO

4.

Hladinový snímač (L) – nízká úroveň hladiny Hladinový snímač (H) – vysoká úroveň hladiny Hladinový snímač (HH) – havarijní úroveň, zaplavení Kontrola výpadku a sledu fází Snímač prostorové teploty Kontrola vstupu do objektu (poklop/dveře – koncový spínač)

DI

NE

V poloze místně je čerpadlo řízeno autonomně bez ŘS hladinovými snímači Vypíná čerpadlo (i v režimu místně)

DI

NE

Zapíná čerpadlo (i v režimu místně)

DI

ANO

DI AI DI

ANO ANO ANO

5. 6. 7. 8. 9.





 

poznámka

Dle nastavitelné limity bude generován alarm Další přídavné střežení (např. čidla pohybu, atd.) bude posouzeno individuálně dle charakteru objektu a bezpečnostních rizik

Výše uvedené signály jsou zavedeny do ŘS, který musí splňovat standardy PT (PO/65/00/01 – Technická pravidla Provedení řídicích systémů předávacích stanic. Současně nasazovaný typ je Siemens Climatix). ŘS řídí chod čerpadla (čerpadel) dle hladinových snímačů a předává důležité hodnoty na dispečink, který daný objekt/technologii provozuje. Výjimkou ze standardu ŘS jsou objekty, které jsou začleněny do PTS, resp. jsou řízeny a monitorovány přímo ŘS PTS. Zde jsou standardem ŘS Siemens Simatic S7 řady 300 a 400. Typ komunikace mezi ŘS a dispečinkem musí být realizován dle standardů PT (PO/65/00/02 – Technická pravidla Komunikační infrastruktura) a konkrétních podmínek v dané lokalitě/objektu. V případě absence kabelové komunikační infrastruktury, bude využita technologie GSM a systém “Agnes“, resp. bude nasazen GPRS/EDGE modem (detaily viz také PO/65/00/02) s externí anténou vhodného typu a umístění dle místních podmínek objektu. ŘS a komunikační prvek je umístěn společně s elektrovýzbrojí v jednom rozvaděči v plastovém provedení a v krytí dle daného prostředí (min. IP54). Přenosy důležitých signálů musí být zavedeny na dispečink, který daný objekt/technologii provozuje. Zde musí být upraven a rozšířen příslušný SCADA systém. Reálně se jedná o dva možné systémy: SCADA PTS Siemens SINAUT a standardizovaný SCADA Wonderware pro PS a distribuci. Havarijní stavy: porucha komunikace, čerpadlo porucha, zaplavení, výpadek fáze, vstup do objektu a překročení prostorové teploty budou ve SCADA zavedeny do příslušného alarmového managementu. Dále musí být reakce obsluhy na havarijní stavy a následné postupy zohledněny v místních provozních předpisech.

3.4.4 Předávací stanice Druhy předávacích stanic: a)

Tlakově nezávislé předávací stanice



Předávací stanice s jedním modulem. Jedná se o předávací stanici, která má pouze jeden z níže uvedených modulů: - pro přípravu ekvitermně regulované vody (ÚT) - pro přípravu topné vody o konstantní teplotě. (ToV) - pro přípravu teplé vody. (TV)



Předávací stanice se dvěma moduly. Jedná se o předávací stanici se dvěma moduly v různých kombinacích: - jedním modulem pro přípravu ekvitermně regulované vody (ÚT) a s jedním modulem pro přípravu TV. - jedním modulem pro přípravu ekvitermně regulované vody (ÚT) a s jedním modulem pro přípravu vody o konstantní teplotě (ToV). - jedním modulem pro přípravu teplé vody (TV) a s jedním modulem pro přípravu vody o konstantní teplotě (ToV).



Předávací stanice se třemi moduly. Jedná se o předávací stanici s jedním modulem pro přípravu ekvitermně regulované vody (ÚT), s jedním modulem pro přípravu topné vody o konstantní teplotě (ToV) a jedním modulem pro přípravu (TV). Moduly mohou být různě kombinovány. Základní kombinace modulů v jednotlivých předávacích stanicích je uvedena v následující tabulce. V příloze č.2 je uvedeno principiální schéma zapojení předávací stanice se dvěma moduly, ze kterého se odvozují další kombinace zapojení tlakově nezávislých předávacích stanic.


}

Stránka 11 z 20

Tabulka základních kombinací modulů v předávacích stanicích.

Modul ÚT

Modul TV

Modul ToV

PS s jedním modulem PS s jedním modulem PS s jedním modulem PS se dvěma moduly PS se dvěma moduly PS se dvěma moduly PS se třemi moduly b)

Tlakově závislé předávací stanice. Principiální schéma zapojení tlakově závislé předávací stanice je uvedeno v příloze 3/a, 3/b a 3/c.

3.4.4.1 Obecné podmínky  Návrh stanice musí respektovat závazné principiální schéma zapojení dle přílohy č. 2, č. 3 a č. 4.  Předávací stanice na změnu parametru, která dodává topnou vodu do zařízení odběratele, musí být navržena tak, aby bylo zajištěno vychlazení primární zpátečky minimálně na hodnotu 70°C. V případě nedodržení této hodnoty a bude-li teplota sekundární zpátečky vyšší jak 66°C, bude stanice výkonově omezována. Způsob omezování výkonu předávací stanice řeší pokyn PO/65/00/01 Technická pravidla – Provedení řídících systémů předávacích stanic.  Technologické zařízení předávací stanice v majetku PT nesmí překročit v prostorách, které nejsou v majetku PT, půdorysnou plochu 30 m2. V případě, že technologické zařízení překročí tuto plochu, je nutné tento obchodní vztah řešit individuálně OÚ.  Návrh řešení stanice a jednotlivých komponentů musí respektovat reálné příkony jednotlivých systémů ohřevu (ÚT, TV, vzduchotechnika, apod.).  Stanice jsou v provedení s bezobslužným režimem provozu tj. v autonomním provozu s občasným dohledem a s rozhraním pro možnost obousměrné komunikace.  Připojení externích zdrojů pro přípravu teplé vody v majetku odběratele na rozvody teplé vody z předávací stanice v majetku PT nelze ze strany PT akceptovat.  Zdvojování technologických komponentů (čerpadla, teplosměnná plocha atd.) za účelem vytvoření 100% zálohy je přípustné tehdy, kdy není dodržen bod 3.4.1 (opravitelnost do 4 hodin)  V horkovodních a parních soustavách zásadně v tlakově nezávislém provedení.  V teplovodních soustavách lze volit i tlakově závislé provedení.  Všechny energie musí být samostatně měřitelné (elektro, SV a teplo stanovenými měřidly) a musí být v souladu s podmínkami umístění a provedení jednotlivých dodavatelů těchto energií.  Návrh musí respektovat požadavek na samostatně uzavíratelný prostor s přístupem a příjezdem z běžně přístupných prostor v rámci objektu, vstupní dveře se musí otevírat ve směru úniku a musí umožnit transport největšího zařízení, celý prostor musí být gravitačně odkanalizován a odvětrán. V případě, že podlaha předávací stanice je umístěna pod niveletou místní kanalizace, je možné podlahu stanice vyspárovat do sběrné jímky, ze které bude vypouštěná voda přečerpávána do kanalizace. Tento systém přečerpávání musí být součástí stavební přípravy prostor PS.  V prostorách PS nesmí být umístěno cizí zařízení, které nesouvisí s provozem stanice (např. potrubí vzduchotechniky, uzavírací armatury otopného systému objektu atd.).  Návrh musí respektovat požadavek na definovanou úroveň vychlazení teplonosného média v obecném provozním režimu (ve vodních soustavách max. 70 °C v topné sezóně, respektive max. 4°C nad teplotu zpátečky ohřívaného média v každém provozním režimu), na minimalizaci komponentů a zastavěného prostoru.  Pro tlakově nezávislá připojení volit teplosměnnou plochu v provedení deskový nebo spirálový výměník.  Všechna kondenzátní čerpadla osazovat bez zálohy.  V horkovodních soustavách osazovat přímočinnou regulaci tlakové diference.  Tlakové poměry v otopném systému tlakově nezávislého provedení u vodních soustav jsou ve většině případů regulovány dopouštěním ze zpátečky primárního média (napojeno vždy za měřením tepla) solenoidovým ventilem a odpouštěním rovněž solenoidovým ventilem. V případech, kdy tlakové poměry na soustavě neumožňují dopouštění


}

Stránka 12 z 20

   

ze zpátečky, je dopouštění otopného systému napojeno na přívodní potrubí s vyšším tlakovým spádem. V těchto případech musí osazené zařízení odpovídat vyšším tlakovým a teplotním poměrům místa napojení. Tlakové poměry v otopném systému u parních soustav jsou regulovány dopouštěním z vodovodního řadu přes chemickou úpravnu vody solenoidovým ventilem a odpouštěním rovněž solenoidovým ventilem. Dálkové snímání teploty vratu primárního média musí být instalováno na všech horkovodních předávacích stanicích PTS. Na výstupu TV z PS k odběrateli a na cirkulaci TV do PS od odběratele musí být osazeno na svislé potrubí tohoto rozvodu vypouštěcí potrubí DN15 pro odběr vzorků kontroly kvality TV, které je ukončeno uzavírací armaturou (celonerezový uzavírací kulový kohout DN 15, PN 16 s koncovkou). Veškerá vypouštěcí místa předávací stanice musí být svedena do vypouštěcích žlabů umístěných v podlaze PS. Vypouštěcí žlaby jsou součástí stavební přípravy místnosti určené pro osazení předávací stanice. Pokud není přímo v místě potřeby vypouštěcí žlab, bude vypouštěná voda do vypouštěcího žlabu (příp. sběrné jímky) svedena svodnou trubkou při dodržení BOZP.

3.4.4.2 Modul ÚT Musí splňovat požadavky ČSN 06 0310 a ostatních souvisejících norem a zákonů. V dokumentaci musí být uvedena tlaková ztráta objektu. Součástí projektové dokumentace musí být objektové a meziobjektové regulační plány a tlakový diagram tepelné sítě. Vzhledem k chemickému složení primárního topného média, kterým se dopouští sekundární otopné systémy, je zakázáno používat komponenty z hliníkového materiálu. 3.4.4.2 Modul TV Musí splňovat požadavky ČSN 06 0320 a ostatních souvisejících norem a zákonů. PT dává přednost použití rychloohřevů před akumulací. Vyrovnávací nádoba do objemu 200 l může být osazena. Ohřev TV volit zásadně tak, aby bylo zajištěno vychlazení primární vratné vody na požadované parametry. Ohříváky, výstupní a cirkulační potrubí navrhovat dle ČSN 75 5455 a ČSN EN 806-1,2,3,4. Rychlost proudění v cirkulačním potrubí volit 0,5 m/s. Konstrukce rozvodů TV musí zajistit udržení teploty vody 55 °C a vyloučení množení bakterie legionella pneumophila. Potrubní rozvody TV, cirkulace a studené vody budou z materiálu tř. 17. Rozvody SV je možné po dohodě s provozovatelem provést z plastu. V předkládané dokumentaci musí být stanoven odběrový diagram. Ohřev TV je upřednostněn před ohřevem ÚT. Bakterie legionella pneumophila Z pohledu ochrany modulu TV před rozmnožením bakterie legionella pneumophila musí být dodrženy ustanovení pokynu PO/44/02/01 Hygienické parametry teplé vody. V tomto pokynu jsou stanoveny kontroly kvality teplé vody, provozní opatření na zařízení PT vedoucí ke snížení pravděpodobnosti množení bakterií typu Legionella a opatření pro případ neplnění jakostních ukazatelů TV. 3.4.4.3 Teplosměnné plochy U horkovodních a teplovodních PS je v PT dávána přednost deskovým výměníkům a průtočným protiproudým trubkovým výměníkům. Při návrhu velikosti teplosměnné plochy je požadován teplotní rozdíl otopného média mezi primárním zpětným potrubím a zpátečkou sekundáru max. 4 °C za jakéhokoliv provozního stavu. U parních PS se dává přednost stojatým zaplavovaným výměníkům. 3.4.4.4 Oběhová a cirkulační čerpadla Čerpadla navrhovat podle ČSN 06 0310. S ohledem na hlučnost se doporučuje rychlost média na výtlaku čerpadel max. 2 m/s. Čerpadla osazena na topných okruzích, kde dochází vlivem nasazení termostatických ventilů na otopných tělesech ke změnám hmotnostních průtoků v síti, musí být vybavena frekvenční regulací otáček. V parních předávacích stanicích upřednostňuje PT vracení kondenzátu tlakem páry. Při použití kondenzátního čerpadla musí toto být uloženo tak, aby nedošlo k jeho zaplavení. Na výtlaku kondenzátního čerpadla musí být nainstalována uzavírací a zpětná armatura. S ohledem na stávající vratné kondenzátní potrubí z polypropylenu v parních soustavách PT je požadován max. výtlak čerpadel 0,6 MPa a vychlazení kondenzátu na min. 70°C. S dodavatelem tepla je nutné v každém případě parametry čerpadla a způsob jeho umístění konzultovat. Oběhová čerpadla musí splňovat požadavky Směrnice EuP/ErP konkrétně její Nařízení týkající se čerpadel. Jedná se o Nařízení 641/2009 pro bezucpávková čerpadla a Nařízení 640/2009 pro elektrické motory ucpávkových čerpadel. 3.4.4.5 Regulace Regulace otopných soustav musí odpovídat ČSN EN 12098-1 a ČSN 060320. Může být provedena v předávací stanici, v objektu nebo na jiném vhodném místě. Použitý regulační systém musí zajistit dosažení požadovaných teplot při stanoveném průtoku topné vody, teplotách a dispozičních tlacích otopného média. Systémy musí být vybaveny takovým zařízením, aby umožnily řádné hydraulické vyregulování celého systému. Autorita regulačních armatur musí být min. 0,3. Doplňková regulace, kterou provádí odběratel na své náklady přímo v zásobovaném objektu, je přípustná. Tato regulace ovšem nesmí být založena na přepouštění topného média z přívodu do zpátečky. Zároveň toto zařízení nesmí výrazně ovlivnit hydraulické poměry v síti, zejména zvýšením průtoku topného média nad smluvní hodnoty. 3.4.4.6 Regulační armatury pro vodní i parní PS V primární horkovodní síti je nutné osadit přímočinný regulátor tlakové diference, které zajistí konstantní p nezávisle na tlakových výkyvech v primární potrubní síti. Autorita regulačních armatur musí být min. 0,3. V předávacích stanicích typu voda-voda je havarijní ventil osazen jednotlivě pro modul ÚT a TV v kumulované funkci s regulačním ventilem. Havarijní ventil musí mít při uzavření nulový průtok. Při najíždění z havarijního stavu je nutné zajistit krokové najíždění. Pouze v případech, kdy je primární potrubí vedeno prostorem stanice v abnormálně dlouhých vzdálenostech, je osazován centrální havarijní ventil na společné přívodní potrubí. (viz. Příloha č.2). V parních PS musí být na přívodním potrubí instalován havarijní uzavírací ventil s ovládáním od poruchové signalizace a od řízení MaR. Při najíždění havarijního ventilu nutno zajistit krokové najíždění PS z důvodů odstranění rázů a k zajištění řádného odvodnění potrubních a technologických zařízení. Všechny elektropohony a regulační armatury musí mít zajištěnou možnost ručního ovládání. 3.4.4.7 Redukční armatury


}

Stránka 13 z 20

U parní PS se nevyžaduje vybavení redukčními armaturami. Jen v případě zvláštních požadavků na odběrné zařízení musí být parní PS vybavena redukčními armaturami, zvlášť pro ÚT a TV, popř. pro technologii. Dimenzování redukčních ventilů musí odpovídat průtočným a tlakovým poměrům PS (dle umístění v soustavě PT). Před i za redukčním ventilem musí být nainstalovány odvaděče kondenzátu (ne termostatické). Řídící impulsní potrubí musí být instalováno min. 1m od redukčního ventilu nebo ve vzdálenosti rovné 15 průměrům za výstupem. Při vyšších tlakových spádech se doporučuje instalovat 2 redukční ventily za sebou. 3.4.4.8 Odvodňovací armatury V parní PS musí být navrženy a nadimenzovány odvaděče tak, aby zajistily kvalitní odvod kondenzátu. Kondenzátní potrubí nutno dimenzovat na základě hydraulických výpočtů na směs páry a kondenzátu. Předpokládaná návratnost kondenzátu musí být stanovena v projektové dokumentaci. V opačném případě se předpokládá 95 % návratnost. U průmyslových odběrů, kde může dojít k znehodnocení kondenzátu, musí být instalováno automatické sledování kvality kondenzátu s možností vypuštění mimo okruh do kanalizace při max. teplotě 40 °C. 3.4.4.9 Tepelná izolace Přívodní a vratné primární potrubí v předávacích stanicích musí být izolováno odděleně. Izolace přírubových armatur musí být snímatelná. Izolace musí mít tepelnou odolnost odpovídající max. možným teplotám, které se mohou v systému vyskytnout. Tepelná izolace musí splňovat „Vyhlášku č. 193/2007 MPO“. Musí být chemicky neutrální a ve vlhkém stavu nesmí izolace způsobovat korozi potrubí. 3.4.4.10 Elektrozařízení PS Elektrozařízení PS se požaduje navrhnout a provést v souladu s ČSN 33 2000-3, ČSN 33 2000-4-41, ČSN 33 2000-5-51, ČSN 33 2000-6-61 a ostatních souvisejících předpisů. PS musí být napojena na samostatně měřenou přípojku el. energie. Umístění měření musí být odsouhlaseno dodavatelem elektrické energie. Všechna elektrozařízení (zejména osvětlení) musí být snadno přístupná, vyměnitelná a čistitelná. Podmínkou pro zahájení provozu je vydání výchozí revizní zprávy. 3.4.4.11 Protihluková opatření v PS Předávací stanice musí splňovat hlukové limity vyplývající z nař. vl. č. 272/2011 Sb. a to jak z pohledu stavebních konstrukcí, tak i z pohledu zdroje hluku z provozování osazené technologie. Ochrana v PS před nepříznivými účinky hluku musí být provedena ve dvou úrovních. Jednak musí být provedena ochrana proti šíření hluku prostorem a jednak ochrana proti šíření hluku vibracemi. Ochrana proti šíření hluku prostorem musí být zajištěna stavebními konstrukcemi, které splňují hlukové limity pro bytovou výstavbu a osazením takové technologie, která není zdrojem hluku přesahující předepsané limity. Ochrana proti šíření hluku vibracemi musí být realizována pomocí pružného uložení technologie. To znamená, že veškerá čerpadla, uložení potrubí a uložení teplosměnné plochy musí být hlukově oddělena od stavebních konstrukcí. Musí být osazeny gumové kompenzátory před oběhovými a cirkulačními čerpadly, potrubí musí být uloženo do závěsů a podpěr s protihlukovou výstelkou. Teplosměnné plochy musí být osazeny na rámy odpružené od podlahy.

3.4.5 Kvalitativní standardy výrobkové základny používané v PT Veškeré používané výrobky v zařízení PT musí mít „Prohlášení o shodě“ podle Evropských směrnic a podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění. Toto prohlášení o shodě je možné doložit dalšími dokumenty EN např. certifikátem EN 10204-3.1. Externí dodavatelé PT nejsou názvy dodavatelů a značkami výrobků uvedenými v tomto bodě vázáni, jde pouze o možné řešení vyjadřující technologický a kvalitativní standard vyžadovaný PT. Tento může být nahrazen jiným výrobkem o minimálně stejných technických, kvalitativních a ekonomických parametrech jako je uvedený standard PT. Výrobková základna je v PT určena výsledky výběrových řízení na jednotlivé technologické komponenty v rámci celé skupiny EPH. a)

Potrubní rozvody:

Horkovodní a teplovodní rozvody: Předizolované potrubí do teploty 140 C Parní rozvody: Ocelová plášťová trubka – komorový systém pod vakuem do teploty 300 C Čtyřvrstvý kluzný systém-sendvič do teploty 240 C b)

Předávací stanice:

Výměníky: Deskové výměníky nebo trubkové spirálové výměníky. Čerpadla: Mokroběžná nebo suchoběžná. Regulační armatury: Pro dvojcestný regulační ventil umístěný na primární straně PS na modulu UT a TV je doporučený typ Siemens VVF53 nebo LDM RV/HU 211, 213.


}

Stránka 14 z 20

Podmínka instalace daných armatur: horká voda 130°C, PN 25, armatury jsou instalovány v chráněném úseku RTD a nejsou vystaveny velkému diferenčnímu tlaku. Průtočná charakteristika se musí volit u ventilu Siemens VVF53 ekviprocentní, u ventilu LDM RV/HU 211, 213 parabolická. Trojcestný regulační ventil na sekundární straně PS není definován. Teploměry: Veškeré teploměrové jímky musí být v nerezovém provedení. Manometry: Připojení přes manometrové ventily, na okruhu TV v nerezovém provedení. Uvedené platí i pro tlaková čidla MaR. c)

Uzavírací armatury:

Pro potrubní rozvody a předávací stanice jsou pro dané dimenze požadovány následující typy uzavíracích armatur. Možným dodavatelem armatur pro klasicky provedené trasy a předávací stanice je firma TRIVAL. Rovněž pro předizolované potrubní systémy je doporučeným dodavatelem uzavíracích armatur firma TRIVAL. Horkovodní a teplovodní rozvody: 1)

Bezkanálová technologie:

kulové kohouty bez převodovky kulové kohouty s ruční přenosnou převodovkou

(DN 15 (DN 125 -

DN 100) DN 200)

Armatury umístěné v ovládací šachtě: uzavírací armatury s převodovkou a s ochozem (DN 250 a výše) od dimenze DN400 a výše bude individuálně řešeno osazení ovládání armatury pomocí elektro-pohonu 2)

Kanálové provedení:

Horkovodní (primární) rozvody kulové kohouty kulové kohouty s ruční převodovkou (v případě prostorové tísně je možné osadit uzavírací klapky s menší stavební délkou)

(DN 15 - DN 100) (DN 125 - DN 200)

uzavírací armatury s převodovkou a s ochozem armatury

nad DN 250 a výše

Od dimenze DN 400 a výše bude individuálně řešeno osazení ovládání armatury pomocí elektro-pohonu Teplovodní (sekundární) rozvody kulové kohouty uzavírací klapky s pákou uzavírací klapky s ruční převodovkou

(DN 15 – DN 40) (DN 50 – DN 125) (DN 150 – DN 300)

Sekundární okruh TV kulové kohouty - nerezové uzavírací klapky s nerezovým talířem 3)

do DN 40 od DN 50

Předávací stanice:

Primární okruh kulové kohouty kulové kohouty s převodovkou (v případě prostorové tísně je možné osadit uzavírací klapky s menší stavební délkou)

(DN 15 (DN 150 -

uzavírací klapky s převodovkou a s ochozem armatury

nad DN 250

DN 125) DN 200)

Sekundární okruh ÚT kulové kohouty uzavírací klapky s pákou uzavírací klapky s převodovkou

(DN 15 – DN 40) (DN 50 – DN 125) (DN 150 – DN 300)

Sekundární okruh TV kulové kohouty - nerezové uzavírací klapky s nerezovým talířem

do DN 40 od DN 50

Pro vodovodní přípojky je možné použít šoupátka. 3 . 5 Řídící a komunikační systémy 3.5.1

Řídící systém stanic

3.5.1.1

Standardy regulačních funkcí

Ekvitermní regulátor ohřevu ÚT je v provedení PID s možností volby žádané hodnoty. Při přechodu z jedné žádané hodnoty na jinou musí být tento proces plynulý s definovatelnou strmostí (tzv. rampou). Současně musí zajistit jednak přechod na náhradní hodnotu při poruše čidla venkovní teploty a dále funkce omezující přetápění či nedotápění při přechodových stavech Připojovací podmínky Pražské teplárenské a.s. – verze únor 2016

}

Stránka 15 z 20

Regulace čerpadel s proměnnými otáčkami je realizována podle teplotních podmínek (šířkově pulzní modulace nebo analogová) nebo podle tlakové diference 3.5.1.2  

3.5.1.3     

Standardy provozních funkcí

Řízení doplňování okruhu ÚT Přednostní ohřev TV (upřednostnění ohřevu TV při současném požadavku na ohřev ÚT) Místní ovládání (nezávislé na funkčnosti řídícího systému) čerpadel a regulačních ventilů Funkce ochrany čerpadel proti „zatuhnutí“ – periodické zapínání na omezenou dobu Časové řízení čerpadel TUV

3.5.1.4     

Standardy ochranných a bezpečnostních funkcí

„Nevratné“ (po aktivaci je nutný zásah obsluhy na místě, restart, apod.) při přetopení prostoru stanice, zaplavení prostoru stanice a při bezpečnostním odstavení stanice tlačítkem „Vratné“ (po aktivaci ochranné funkce dojde s časovým posunem k obnovení provozu) při zapůsobení ochrany před překročením mezních parametrů dodávky nebo ochrany čerpadel před chodem naprázdno či při výpadku el. energie

Standardy dálkového řízení a konfigurace

Dálkové zapínání a vypínání regulačních okruhů Dálkové zapínání a vypínání provozních funkcí Hromadné ovládání útlumu (skokové snížení, zvýšení ekvitermní křivky) Vzdálená konfigurace časových programů Vzdálené nastavování ekvitermních křivek

3.5.1.5

Standardy na provedení měřicích okruhů a pohonů

Měření teplot bude realizováno prostřednictvím odporových teploměrů. Stanice musí být zajištěna přímým bezpečnostním termostatem proti přetopení Měření tlakové diference bude prováděno dvojicí snímačů tlaku. Pro okruh ÚT dále platí zásada, že snímač umístěný ve zpětném potrubí ÚT slouží k udržování statického tlaku v soustavě Pro ochranu čerpadel budou PS vybaveny manostatem pro vyhodnocení minimálního tlaku Akční členy budou vybaveny bezpečnostní funkcí, která při ztrátě napájení uvede stanici do bezpečného stavu 3.5.1.6

Standardy na provedení PLC

Komunikační rozhraní řídicího systému je buď RS232 nebo RS485, protokol Modbus RTU. V případech, kdy je k dispozici vlastní komunikační infrastruktura založená na technologii Ethernet je rozhraní Ethernet s protokolem Modbus TCP 3.5.2 Komunikační systémy Pro komunikaci systémů řízení stanic a MT budou přednostně používány vlastní komunikační trasy, a to metalické kabely nebo optický kabel typu SM. Při nedostupnosti vlastních komunikačních tras může být pro přenosovou trasu použito řešení přenosu dat prostřednictvím GPRS. 3.5.2.1

Standardy komunikací

Přenos dat ze stanic – standardně musí komunikace umožnit trvalé spojení se stanicí s maximální dobou cyklu ve skupině 15 min. Při obsluze (ovládání, změna parametrů, apod.) vybrané stanice bude tato obsluhována prioritně s dobou odezvy na povel do 5 vteřin Přenos z měřičů tepla popř. jiných fakturačních měřidel je realizován prostřednictvím protokolu M-BUS mezi MT a datovým koncentrátorem. Připojení datového koncentrátoru (M-BUS masteru) na nadřazenou úroveň řízení bude řešeno podle standardu příslušné lokality, přednostně přes síť Ethernet protokolem TCP/IP Komunikační infrastruktura - při pokládce nových potrubních tras nebo rekonstrukcích stávajících tras se bude pro komerční účely provádět pokládka chráničky a pro komunikační potřeby PT bude přiložen metalický kabel nebo chránička s optokabelem Komunikačním protokolem vlastní komunikace je protokol Modbus (ve variantách TCP a RTU). HW a SW musí umožňovat komunikaci na 2. vrstvu pomocí standardu OPC. Propojení s ostatními informačními systémy PT bude probíhat na standardech Ethernet a protokolech TCP/IP Tato problematika je detailně řešena pokynem PO/65/00/01 Technická pravidla-Provedení řídících systémů předávacích stanic a pokynem PO/65/02/4 Technická pravidla – Komunikační infrastruktura.

3.6

M ĚŘENÍ TEPL A V SÍ TÍCH PR AŽ S KÉ TEPL ÁR E NS KÉ A. S.

Připojovací podmínky stanovují způsoby měření dodávek tepla a teplé a studené vody v PT a stanovují postupy a odpovědnosti při budování nových, resp. rekonstrukcích stávajících měřících míst. 3.6.2

R OZS AH PL ATN O S TI

Připojovací podmínky platí pro postupy aplikované při osazování nových a při obnově technického vybavení stávajících měřících míst. 3.6.3 DN XD L

DEFINICE POJMŮ A ZKRATEK – – –

jmenovitý průměr průměr potrubí pro potřeby definice požadované uklidňující délky, kde X značí počet délka měřidla


}

Stránka 16 z 20

MM MT Obchodník OK OM OPT Patní měření TV PN PTM PS PD Qp (Q3) Qs (Q4) SODTE TS SV TV

– – – – – – – – – -

měřící místo měřidlo tepla osoba odpovědná za daný odběr po připojení obchodní kancelář odběrné místo odbor prodej tepla měření spotřeby teplé vody (m3) na patách objektů jmenovitý tlak PT měření, a.s. (smluvní dodavatel pro poskytování servisních služeb předávací stanice projektová dokumentace trvalý (jmenovitý) průtok (m3/h) maximální průtok (m3/h) smlouva o dodávce tepelné energie Teploměrná služba studená voda teplá voda

3.6.4 Základní schémata měření 3.6.4.1 Horká a teplá voda Pro umístění měřidel tepla na horké a teplé vodě mohou být použita měřící místa, která jsou schématicky vyznačena v příloze 7. Pro jednotlivé typy předávacích stanic a formy jejich vlastnictví je možno použít takové způsoby zapojení, které jsou vyznačeny v tabulce v příloze č. 10. 3.6.4.2 TV na patách objektů, SV Pro umístění měřidel teplé a studené vody musí být použito měřící místo, které je schematicky vyznačeno v příloze 13, kapitola 3. Způsoby měření jsou vyznačeny v tabulce v příloze č. 10. 3.6.4.3 Pára a) nepřímá metoda – sestava měří množství média na straně kondenzátu, je snímán tlak páry a teploty páry a kondenzátu. Jedná se o základní způsob měření dodávky, vyloučeny jsou jen odběry s částečně nebo zcela nevraceným kondenzátem nebo s rozsáhlými rozvody po areálu s předpokladem ztrát média. b) přímá metoda – množství média sestava měří na straně páry, měřeno je i množství vráceného kondenzátu, snímány jsou stavové veličiny páry a teplota kondenzátu. Použití je možné pouze tam, kde nelze osadit sestavu dle a) c) měření na sekundární straně PS - ve specifických případech, kdy metody a) a b) nevedou z technických důvodů k správným výsledkům. d) měření pouze na straně kondenzátu – ve výjimečných případech, kdy technologie PS neumožňuje správné měření, je možno osadit pouze vodoměr na stranu kondenzátu se smluvním ošetřením entalpie. O použitém způsobu měření rozhoduje v jednotlivých případech specialista přípravy měření tepla PTM. V případě, že není možno využít z jakýchkoli důvodů popsané postupy, podléhá jiné obchodně technické řešení schválení vedoucího OPT. Technické podmínky měření

3.7

Nové odběrné místo a jeho měření nesmí být navrženo tak, aby došlo k vytvoření závislého OM. To v praxi znamená, že spotřeba daného OM se nesmí vypočítávat jako rozdíl dvou a více OM. Tato podmínka neplatí u rozlišovacího měření UT a TV, patního měření TV a měření SV. 3.7.2 Požadavky na měřidla na nově osazovaných MM 3.7.2.1 a)

Teplá a horká voda, pára podle 3.6.4.3 c Vodoměrná část MT

DN

PN

L (mm)

Výkon (kW) ∆t 20°C *)

Výkon (kW) ∆t 60°C *)

Ultrazvukové měřidlo kompaktní Qp 1,5

15

25

110

35

105

Ultrazvukové měřidlo kompaktní Qp 3,5

25

25

260

80

240

Ultrazvukové měřidlo kompaktní Qp 10

40

25

300

235

700


50

25

270

350

1050


80

25

300

930

2800

b) Typ


}

Stránka 17 z 20

Ultrazvukové měřidlo kompaktní Qp 60 Ultrazvukový průtokoměr / měřidlo kompaktní DN 150 Qp 150 *) doporučený maximální výkon přípojného místa

100

16/25

360

1400

4200

150

16/25

350/500

3500

10500

Umístění průtokoměru Průtokoměr nebo kompaktní MT musí být umístěn min. 60 cm a max. 160 cm od podlahy a musí být snadno a bezpečně přístupný. Součástí tratě jsou podpěry potrubí, zamezující přenášení pnutí na těleso měřidla. MT nelze osadit tam, kde sevřené potrubí neumožní jeho montáž, nebo kde se potrubí po vyjmutí mezikusu rozskočí. V místě osazení MT musí být zajištěno stálé zaplavení průtokoměrné části, její snadné uzavření z obou stran při výměnách průtokoměru i dalších komponentů (snímačů teploty, jímek apod.) vhodnými armaturami, které musí být snadno přístupné a jejich vzdálenost od průtokoměru nesmí být větší než 2 m. Pro bezpečnou montáž vodoměrné části MT je nutné měřicí řadu opatřit vhodným výpustným ventilem osazeným ve směru toku média za vodoměrem. Všechny komponenty měřící tratě musí splňovat místní požadavky na provozní tlak a teplotu nosného média. Uklidňovací délky potrubí Uklidňovací zóna před a za průtokoměrem musí být velikosti 6D, u DN150 pak 10D před. V případě, že před průtokoměrnou částí měřidla jsou zaústěna potrubí s různou teplotou nosného média, je nutné takový souběh potrubí instalovat min. 10D před průtokoměrem. Ve svislé ose nad průtokoměrem nebo kompaktním MT nesmí být žádná uzavírací, vypouštěcí nebo odkalovací armatura, filtr ani další MT. Vzdálenost průtokoměru MT od souběžného potrubí (nad sebou, vedle sebe) nebo od zdi, musí být min. 30 cm (tzv. montážní prostor).

b) Kalorimetrické počítadlo - obecné požadavky      

modulová skladba – napájení, komunikace, metrologické konstanty pod ověřovací plombou, servisní konstanty pod montážní plombou, změny imp.čísla, změny osazení přívod-zpátečka, komunikační adresy, nulování, zadání Pmax1/4h čtyřvodičové zapojení teploměrů, vždy Pt500 zobrazení displejem, nejlépe v klidu s trvale aktivní základní hodnotou vždy impulsní vstup, volitelné (0,1) –1-10-100-1000 l/imp životnost baterie min. 2 ověřovací cykly – (8 let v roce 2005) snadná montáž a kabel. Zapojení, výměna modulů, přednostně záměnná zdrojová část

c) Snímače teploty Snímače teploty se používají zásadně typu Pt 500, musí vyhovovat normě ČSN EN 1434, délka podle světlosti potrubí. Návarky pro teploměrné jímky se osazují:  pro potrubí DN 15 až DN 25, délka teploměru 28 mm: osazují se přímo do speciálních kulových ventilů  pro potrubí DN 25 – DN 50, délka jímky 100 mm: do kolen nebo šikmo pod úhlem 45o proti směru proudění. U DN 25 montáž snímače teploty vyžaduje rozšíření potrubí v místě návarku.  pro potrubí DN 80 – DN 100, délka jímky 150 mm: do kolen nebo šikmo pod úhlem 45o proti směru proudění  pro potrubí DN 150, délka jímky 150 mm: kolmo do potrubí nebo do kolen  délku návarku je nutno upravit tak, aby jímka teploměru zasahovala do profilu min. pod osu potrubí.  jímka teploměru musí být ponořena tak, aby byla min. z 50% délky v proudícím topném médiu  teploměrné jímky mohou být v max. vzdálenosti 180 cm od průtokoměru. Snímače teploty jsou v provedení pro osazení do návarků s vnitřním závitem G 1/2. Teploměrové jímky s odporovými teploměry musí být umístěny na přívodním i vratném potrubí ve stejných podmínkách proudění, kde je medium řádně promíseno na homogenní teplotu a ve stejných světlostech potrubí. Šikmé návarky je nutné osadit tak, aby jímka směřovala v potrubí proti proudu média. 3.7.2.2

Teplá a studená voda Pro měření

DN

Přírubové, připojení

šroubové Montážní poloha

PN

L (mm)

Bytový vodoměr Qp 1,5

SV/TV

15

½“, matice ¾“

libovolná

10

110

Vícevtokový vodoměr Qp 2,5

SV/TV

20

¾“, matice 1“

vodorovná

16

190

Vícevtokový vodoměr Qp 6

SV/TV

25

1“, matice 5/4“

vodorovná

16

260

Vícevtokový vodoměr Qp 10

SV/TV

40

6/4“, matice 2“

vodorovná

16

300

Rychlostní vodoměr Qp 20

SV

50

příruba

libovolná

16

200


SV

80

příruba

libovolná

16

225


SV

100

příruba

libovolná

16

250

4

Typ

Průtokoměr musí být bezpečně přístupný, v místě osazení vodoměru musí být zajištěno stálé zaplavení. Průtokoměr musí být snadno odstavitelný vhodnými armaturami z obou stran. Průtokoměr musí být umístěn min. 60 cm a max. 160 cm od


}

Stránka 18 z 20

podlahy a musí být snadno a bezpečně přístupný. Součástí tratě jsou podpěry potrubí nebo jiné zařízení zamezující přenášení pnutí na těleso měřidla. Průtokoměr nelze osadit tam, kde sevřené potrubí neumožní jeho montáž nebo kde se potrubí po vyjmutí mezikusu rozskočí. V místě osazení MT musí být zajištěno stálé zaplavení průtokoměrné části, její snadné uzavření z obou stran při výměnách průtokoměru vhodnými armaturami, které musí být snadno přístupné a jejich vzdálenost od průtokoměru nesmí být větší než 2 m. Všechny komponenty měřicí tratě musí splňovat místní požadavky na provozní tlak a teplotu nosného média. Uklidňovací zóna před a za průtokoměrem musí být velikosti 6D.

3.7.2.3 

Pára Osazení průtokoměrné části pro způsob dle 3.6.4.3 a), b) a d):

Měření na straně kondenzátu - průtokoměr pro měření kondenzátu se osazuje tak, aby byl za všech provozních režimů zaručen zaplněný profil potrubí a vyloučeno zavzdušnění média nebo vniknutí páry do měřidla. U stanic se sběrnou nádrží kondenzátu se průtokoměr osazuje před nádrž. Uklidňovací zóna před a za průtokoměrem musí být velikosti 6D. Průtokoměr je osazen na společném úseku potrubí, kam jsou svedeny všechny kondenzátní vývody s výjimkou odvodnění. U stanic v majetku odběratele je odvodnění vlastního zařízení odběratele součástí dodaného množství média a musí být zaústěno před měřidlo. Typ Ultrazvukové měřidlo Qp 3,5 Ultrazvukové měřidlo Qp 10 Ultrazvukové měřidlo Qp 15 Ultrazvukové měřidlo Qp 40

DN 25 40 50 80

260 300 270 300

L (mm) příruby PN25 příruby PN25 příruby PN25 příruby PN25

Přímá metoda - u průtokoměru osazených na straně páry je nutno uvažovat s uklidňujícími délkami před měřidlo až do hodnoty 20D dle výpočtu. Je nutno vyloučit umístění armatur, dvojitých a prostorových kolen, redukčních armatur apod. bezprostředně před vstupní délky průtokoměru. Za měřidlem musí být min. 5D. Přesný způsob osazení je dán individuálním pokynem výrobce. 

Odběr stavových veličin (tlaku a teploty) páry a teploty kondenzátu

Snímače stavových veličin páry se zásadně umísťují za redukční ventil, pokud není osazen, za regulační armaturu. Snímač teploty kondenzátu se umístí tak, aby byla měřena teplota, s jakou je kondenzát vracen dodavateli, např. do sběrné nádrže kondenzátu. Snímač teploty páry se osadí v místě, kde je zaručen průtok páry za všech provozních režimů. Používaný sortiment:   

Místnost pro MT, průtokoměr SV a patní měření TV musí:

3.7.3 

    3.7.4

snímače tlaku JSP s.r.o. DMP331 - napojení přes kondenzační smyčku + ventil pro montáž snímače. Snímač má vnější závit M20x1,5. snímače teploty párované Sensit nebo ZPA – napojení přes návarky s vnitřním závitem G1/2 pro délku stonku 98 mm snímače tlaku a teploty: o na straně páry (u přímé metody vždy v úseku, kde je osazen průtokoměr) přednostně za regulační (event. havarijní) armaturu. Teploměr vždy v místě, kde je zaručen průtok média za všech provozních režimů (vstupní strana rozdělovače apod.) o na straně kondenzátu se snímač teploty umístí tak, aby byla měřena teplota, s jakou je kondenzát vracen dodavateli, např. do sběrné nádrže kondenzátu (pokud tam není svedeno odvodnění přípojky).

být suchá, větraná, osvětlení musí splňovat normové hodnoty stanovené českou technickou normou (viz. Osvětlení pracoviště § 45 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) bez venkovních vlivů s teplotou 14 až 26°C (viz. Teplota na pracovišti § 3 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci), mít bezpečnou výšku a odpovídající vstup (přístup po žebříku je nepřípustný), splňovat všechny předpisy BOZP (zejména nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí) a PO (zákona 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č.246/2001 Sb., o požární prevenci) být vybavena tak, aby umožňovala bezpečné vypuštění topného média nebo vody pro případ výměny měřidla či odstranění poruchy zařízení v ní být prováděna v případě potřeby dezinfekce, dezinsekce a deratizace dle § 57 zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů Požadavky na nové měřící místo:

 veškeré komponenty měřidla tepla musí být umístěny v jedné místnosti, nikoli ve vedlejší nebo v podlaží.  musí být v uzamykatelné místnosti, resp. zajištěno uzamykatelnou klecí.  měřicí místo se buduje zpravidla technicky v místě plnění uvedeného v SODTE, případně v jiném, technicky vhodném místě, co možná nejblíže místa plnění uvedeného v SODTE.  průtokoměrná část MT se v primárních rozvodech umísťuje do vratného potrubí, v sekundárních rozvodech zpravidla do přívodního potrubí, nebrání-li tomu vážné a opodstatněné technické problémy, pro které by umístění průtokoměru do přívodního potrubí nebylo možné.  pro napájení měřící sestavy 230 V/50 Hz je nutno vždy zajistit samostatný jistič plombovatelný v poloze zapnuto a přivést napájení do elektro krabice v místě osazení síťově napájeného komponentu, napájení musí mít revizi elektro, jejíž kopii obdrží pracovníci PT při instalaci měřidla.  před osazením MT musí být provedena příprava pro připojení měřičů na dálkovou komunikaci dle přílohy č.12 těchto podmínek  Každá část elektrického zařízení, která je v elektrické instalaci použita, musí vyhovovat příslušným evropským, národním normám a harmonizačním dokumentům. Všechna elektrická zařízení musí být vybrána tak, aby odpovídala Připojovací podmínky Pražské teplárenské a.s. – verze únor 2016

}

Stránka 19 z 20

charakteristickým vlastnostem prostoru, ve kterém jsou umístěna (doporučené krytí IP 65 u svorkovnic, instalačních krabic), a aby vydržela bezpečně namáhání a působení vnějších vlivů, kterým mohou být vystavena. 3.7.5

Požadavky na regulaci s ohledem na měřitelnost spotřeby dodané energie:



Požadavky na regulaci se nevztahují pro havarijní procesy.



Pro průtoky do Qs. 6 m 3/hod. (DN 15 – 25) nastavit vzorkovací čas pro regulaci teploty meziokruhu nebo TV 20 – 25 sec. pro regulaci ÚT 40 – 60 sec. Doporučena je regulace typu PID (příp. PD), regulace typu PI je z hlediska měření spotřeby tepla nevhodná. Nastavení parametrů „P“, „I“ a „D“ musí být provedeno s ohledem na vlastnosti regulovaného okruhu tak, aby byla zajištěna co nejlepší stabilita regulované veličiny.



Pro průtoky nad Qs. 6 m3/hod. (DN 25 a více) nastavit vzorkovací čas pro regulaci teploty meziokruhu nebo TV 30 – 40 sec. pro regulaci ÚT 50 – 70 sec. Doporučena je regulace typu PID (příp. PD), regulace typu PI je z hlediska měření spotřeby tepla nevhodná. Nastavení parametrů „P“, „I“ a „D“ musí být provedeno s ohledem na vlastnosti regulovaného okruhu tak, aby byla zajištěna co nejlepší stabilita regulované veličiny.


}

Stránka 20 z 20

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY PRO PROJEKTOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A UVÁDĚNÍ DO PROVOZU STAVEB SOUSTAVY ZÁSOBOVÁNÍ TEPELNOU ENERGIÍ

Recommend Documents