Případová studie KLADNO

CIVITAS PER POPULI

Případová studie KLADNO k výzkumnému projektu MMR – WD 69-07-4 „INDIKÁTORY TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE JAKO NÁSTROJ SLEDOVÁNÍ A SNIŽOVÁNÍ DISPARIT V ÚROVNI OBYVATELSTVA JEDNOTLIVÝCH REGIONŮ“

Zpracoval:

Mgr. Simona Kosíková

Vedoucí řešitelského týmu:

doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj – TIMUR Senovážná 2, Praha

Tento dokument vznikl jako součást výzkumného projektu WD 69-07-4 „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“ financovaného Ministerstvem pro místní rozvoj.

1

Případová studie Kladno k výzkumnému projektu MMR – WD 69-07-4 „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“.

OBSAH: 1.

ÚVOD............................................................................................................................. 4

2.

UDRŽITELNÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...................................................................................... 5 2.1

URB1 - Indikátor územní dynamiky ........................................................................ 5

2.2

URB 2 – Mobilita a místní přeprava cestujících .....................................................11

2.3 URB 3 – Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb ...................................16 3.

ENVIRONMENTÁLNÍ INDIKÁTORY .............................................................................21 3.1

ENV1 – Kvalita ovzduší.........................................................................................21

3.1.1 Hodnoty znečištění prostředí atmosférickými polutanty (PM10/rok a NOx/rok) .....21 3.1.2 Přítomnost zdrojů znečištění ovzduší ...................................................................22 3.1.3 Znečištění radonem..............................................................................................23 3.1.4 Zařazení do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v rámci ČR ............................24 3.2 ENV 2 – Kvalita pitné vody v obci a jejích zdrojů v poměru k produkci a likvidací odpadní vody na obyvatele sídla.......................................................................................27 3.2.1 Kvalita pitné vody a odpadní vody a % jejího čištění na ČOV ...............................27 3.2.2 Procenta čištění odpadních vod............................................................................30 3.2.3 Kvalita zdrojů podzemní vody v obci.....................................................................30 3.2.4 Podíl obyvatel zásobovaných vodou.....................................................................31 3.3 ENV3 – Pohoda prostředí sídla...................................................................................32 3.3.1 Produkce a složení komunálního odpadu na hlavu (t/osoba)................................32 3.3.2 Koeficient ekologické stability ...............................................................................33 3.3.3 Počty havárií na životním prostředí a starých ekologických zátěží v území...........34 3.3.4 Počty pokut a havárií na 100 občanů města/obce v daném roce ..........................35 3.3.5 Zásobení obce energiemi .....................................................................................36 4.

EKONOMICKÉ INDIKÁTORY .......................................................................................38 4.1 E1 - Hodnocení finanční stability a schopnosti realizovat budoucí investice (ukazatel finančního zdraví) ..............................................................................................38 4.2

5.

E2 - Stabilita a diverzifikace místní ekonomické základny.....................................46

SOCIÁLNÍ INDIKÁTORY...............................................................................................50 5.1

SOC1 - Sociálně-demografická struktura ..............................................................50

5.1.1 Vývoj celkového počtu obyvatel............................................................................50 5.1.2 Věková, vzdělanostní, sociální, socioekonomická struktura obyvatelstva .............52 5.2

SOC2 - Sociální prostředí .....................................................................................55

5.2.1 Životní úroveň.......................................................................................................57 5.2.2 Dostupnost a kvalita vzdělávání, celoživotní učení ...............................................57 5.2.3 Dostupnost a kvalita veřejných služeb, kriminalita, bezdomovectví ......................58

2


5.2.4 Výdaje na kulturu z rozpočtů územních samosprávných celků v přepočtu na 1 obyvatele.......................................................................................................................62 5.2.5 Zjištěné trestné činy v přepočtu na 1 000 obyvatel ...............................................62 5.2.6 Rovnoprávnost žen...............................................................................................63 5.2.7 Kvalita bydlení ......................................................................................................64 5.3

SOC 3: Spokojenost a participace na věcech veřejných .......................................65

5.3.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím .....................................................65 5.3.2 Indikátor občanské participace .............................................................................67 5.3.3 Podpora nestátních neziskových organizací a spolků...........................................68 5.3.4 Indikátor politické participace................................................................................69

3


1.

ÚVOD

Kladno Okres: Kladno Kraj: Středočeský Typ úřadu: obec s rozšířenou působností – 3. stupně Statutární město Kladno je největším městem Středočeského kraje i okresu Kladno. Město se rozkládá na ploše 3 697 ha, má 71 132 obyvatel (SLDB 2001), což představuje průměrnou hustotu obyvatelstva 1 924 obyv./ km2 , a je také největším městem středočeského kraje co se počtu obyvatel týče. Plocha Kladna zabírá 5,3% celkové rozlohy okresu Kladno, počet občanů Kladna však představuje 47,6% celkového počtu obyvatel okresu Kladno. Kladno je rozděleno do sedmi katastrálních území – Dubí, Kladno, Kročehlavy, Rozdělov, Vrapíce, Hnidousy (Švermov), Motyčín (Švermov). Město patří k průmyslově nejrozvinutějším městům ve Středočeském kraji.

4


2.

UDRŽITELNÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ 2.1 URB1 - Indikátor územní dynamiky

Pro výpočet indikátoru územní dynamiky obce Kladno byla využita data z volně přístupné Veřejné databáze ČSÚ – viz následující odkaz: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=graf&cislotab=MOS+B01&kapitola_id=1&voa=graf Databáze zpřístupňuje informace o využití půdy (území) na katastrálním území obce v letech 2001 až 2006, které jsou pro obec Kladno zpracovány do následující tabulky:

POLOŽKA [ha]

2001

2002

2003

2004

2005

2006

3696,73

3696,70

3696,70

3696,69

3696,61

3696,59

Zemědělská půda

834,21

830,59

827,86

821,17

819,78

820,36

z toho: orná

538,39

536,45

535,06

529,51

528,51

529,46

z toho: zahrady

204,91

204,42

204,25

203,68

207,21

207,00

58,52

57,99

57,97

57,58

53,84

53,68

z toho: chmelnice

-

-

-

-

-

-

z toho: vinice

-

-

-

-

-

-

z toho: louky

32,39

31,73

30,58

30,40

30,21

30,21

Celková výměra

z toho: sady

Lesní půda

1 270,78 1 275,74 1 275,74 1 275,74 1 275,36 1 275,36

Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

12,42

12,44

12,44

12,44

12,52

12,53

487,53

466,43

467,52

467,15

461,39

457,33

1 091,80 1 111,50 1 113,14 1 120,19 1 127,57 1 131,03

Tabulka URB1-1 Využití půdy na území obce Kladno

Z výše uvedené tabulky je vypočten podíl urbanizovaných a neurbanizovaných ploch. A to tak, že urbanizované a neurbanizované plochy jsou rozděleny dle následujícího klíče: Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná

Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

Tabulka URB1-2 Rozdělení pozemků ve struktuře sledované ČSÚ na urbanizované a neurbanizované území

5


Pozn.: Od roku 2007 poskytuje ČSÚ data v detailnějším rozložení. Rozdělení na urbanizované a neurbanizované plochy je pak následující: Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná

Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Plantáž dřevin Dráha Dálnice Silnice Ostatní komunikace Ostatní dopravní plocha Zeleň Sportoviště a rekreační plocha Hřbitov, urnový háj Kulturní a osvětová plocha Manipulační plocha Dobývací prostor Skládka Jiná plocha Neplodná půda Neurčeno

Tabulka URB1-3 Rozdělení pozemků ve struktuře sledované ČSÚ na urbanizované a neurbanizované území

Podíl urbanizované a neurbanizované plochy v letech

2003

2004

URBANIZOVANÉ PLOCHY [ha] 1 784,24

1 782,35 1 784,91

1 791,02

1 796,17 1 795,36

NEURBANIZOVANÉ PLOCHY [ha]

1 914,35 1 911,79

1 905,67

1 900,44 1 901,24

2001

1 912,50

2002

2005

2006

URBANIZOVANÉ PLOCHY [%]

48,27

48,21

48,28

48,45

48,59

48,57

NEURBANIZOVANÉ PLOCHY [%]

51,73

51,79

51,72

51,55

51,41

51,43

Tabulka URB1-4 Využití půdy na území obce Kladno

6


Podíl urbanizovaného území na správním území obce (%)

Podíl urbanizovaných a neurbanizovaných ploch a jejich vývoj v čase lze rovněž vyjádřit graficky:

120 100 80 Urbanizované území

60

Neurbanizované území

40 20 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Rok

Graf URB1-1 Podíl urbanizovaného území na správním území obce Kladno – vývoj v letech 20012006

Na základě výše popsaných údajů o způsobu využívání půdy resp. území, lze sledovat index územní dynamiky (resp. indikátor změny využití území). Oba indexy slouží jako ukazatele dynamiky rozvoje sídla do volné krajiny, které zejména v porovnání s dynamikou vývoje počtu obyvatel, dává přehled o udržitelnosti takového rozvoje. Pro výpočet indexu územní dynamiky se používá vzorec:

U  UDI n =  urb ,n − 1 × 1000  U urb ,n −1  Kde:

UDIn je indikátor územní dynamiky (Urban Development Index) ve sledovaném roce roce n, Uurb, n je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce – roce n, Uurb, n-1 je rozloha urbanizovaného území obce v roce předcházejícím roku sledovanému – roce n-1.

Výsledky výpočtu jsou zpracované do následující tabulky a grafu a jsou pro obec Kladno následující:

INDEX ÚZEMNÍ DYNAMIKY

2002

2003

2004

2005

2006

0,9989

1,0014

1,0034

1,0029

0,9995

Tabulka UEB 1-5 Tabulka výsledků indikátoru územní dynamiky obce Kladno v letech 2002 – 2006 – verze meziročního porovnání

7


Z výše uvedené tabulky sestrojme jednoduchý graf, který nám ukáže meziroční srovnání vývoje indexu územní dynamiky obce:

Hodnota indikátoru územní dynamiky

1,004 1,003 1,002 1,001 1 0,999 0,998 0,997 0,996 2002

2003

2004

2005

2006

Rok

Graf URB1-2 Vývoj indikátoru územní dynamiky obce Kladno v letech 2002 – 2006, verze meziročního porovnání

Jestliže zvolíme výpočet indikátoru tak, že vyhodnocujeme změny využití území ke zvolené základně, jedná se o index změny využití území obce. Postupujeme pomocí vzorce:

ILC n =

kde

U urb ,n U urb , 0

ILCn je index změny využití území (Index of the Land use Change) ve sledovaném roce - roce n, Uurb, n je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce – roce n, Uurb,0 je rozloha urbanizovaného území obce v roce 0 (doporučením jako základna je rok, kdy byl schválen územní plán obce popř. v roce, kdy proběhlo SLDB).

Rokem 0 je v tomto případě rok 2001, kdy jsou na veřejně přístupných stránkách ČSÚ dostupná nejstarší data o využití půdy na území obce Kladno, viz http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=graf&cislotab=MOS+B01&kapitola_id=1&voa=graf

8


Výsledky sledování jsou potom následující: Rok Hodnota indikátoru územní dynamiky

n UDIn

2002

2003

2004

2005

2006

0,9989

1,0004

1,0038

1,0067

1,0062

Tabulka URB1-6 Tabulka výsledků indikátoru územní dynamiky obce Kladno v letech 2002 – 2006 – verze výpočtu ke zvolené základně

Získaná data opět můžeme vyjádřit na grafu:

Graf URB1-3 Vývoj indikátoru změny využití území obce Kladno v letech 2002 – 2006 (verze výpočtu ke zvolené základně)

Indikátor dynamiky územního rozvoje (resp. indikátor změny využití území obce) v meziročním srovnání ve sledovaných letech do roku 2004 strmě roste, v dalších letech však stejným tempem klesá. Jedná se však o velmi malé výkyvy v řádu tisícin. Sledujeme-li indikátor dynamiky územního rozvoje vzhledem ke zvolené základně, je vývoj křivky zcela jiný. Až do roku 2005 křivka stoupá, v roce 2006 jen mírně klesá. Hustota osídlení obce Dalším významným údajem o fungování a rozvoji obce je hustota osídlení. Hustota osídlení celého správního území obce Kladno v jednotlivých letech je vypočtena dle vzorce:

ρ celk = n

p obyvn S celk n

=

9

obyvatel km 2


Analogicky je vypočtena hustota osídlení v urbanizované části obce:

ρ celk = n

kde

p obyvn U urb n

=

obyvatel km 2

ρcelk je hustota osídlení obyvatelstva v sídle v roce n, pobyv je počet obyvatel sídla v roce n, Scelk, n je celková plocha správního území sídla v roce n, Uurb,n je rozloha urbanizované části sídla v roce n.

Pozor! Při výpočtu je využíváno rozlohy v km2, ne v ha jako v předchozích případech – je třeba ha na km2 přepočítat! (1 km2 = 100 ha). Na základě výše uvedených zdrojů dat – viz odkaz http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=graf&cislotab=MOS+B01&kapitola_id=1&voa=graf a výpočtů lze získat následující údaje:

Obec Kladno Hustota osídlení celého správního území 2 (obyvatel/km )

ρcelk

Hustota osídlení urbanizovaného území 2 (obyvatel/km )

Ρurb

Hustota osídlení urbanizovaného území (obyvatel/ha)

Ρurb

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1 912,6

1 902,5

1 893,7

1 876,1

1 875,5

1 874,1

3 962,6

3 945,8

3 921,9

3 872,4

3 859,8

3 858,6

39,63

39,46

39,22

38,72

38,60

38,59

Tabulka URB1-7 Vývoj hustoty osídlení obce Kladno v letech 2001 - 2006

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že hustota osídlení celého správního území i hustota osídlení urbanizovaného území ve městě Kladno od roku 2001 soustavně klesá. V letech 2005 a 2006 se drží na téměř stejné úrovni, novější data nejsou k dispozici.

10


2.2 URB 2 – Mobilita a místní přeprava cestujících Indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících si klade za cíl zjistit aktuální model mobility občanů. Ten je důležitý jak z hlediska kvality života přímých účastníků (čas věnovaný cestování, četnost dopravních komplikací, náklady, atd.), tak z hlediska dopadů mobility na životní prostředí. Pro zjišťování úrovně tohoto indikátoru je využíváno dotazníkového šetření. V Kladně byl proveden sběr dat k mobilitě a místní přepravě v rámci širšího průzkumu1. Dotazníkové šetření týkající se spokojenosti občanů s místním společenstvím, přístupu k internetu, mobilitě a přepravě cestujících probíhalo ve městě od 29.9. do 21.10. 2008. Struktura dotazníku byla následující: Cesta č.

Důvod cesty(*)

Způsob dopravy(**)

Prům. doba trvání jedné cesty (min.)

Vzdálenost (km)

1 2 n Tabulka URB2-1 Dotazník pro zjišťování indikátoru URB2 – Mobilita a místní přeprava cestujících

Kde: •

(*) důvodem/druhem cesty byla (1) škola; (2) práce; (3) rekreace/volný čas (společenské styky, soukromé důvody, návštěva a ostatní); (4) nákupy; (5) zpáteční cesta a jiné osobní důvody;

•

(**) způsob dopravy byl definován následovně: (1) pěšky; (2) na kole; (3) motocykl nebo moped; (4) osobní auto (podle možnosti specifikovat, zda jako řidič nebo spolucestující), (5) taxi; (6) hromadná doprava (autobus, tramvaj, vlak)

Ti, kteří uvedli způsob dopravy „osobním autem“ vyplňovali také následující tabulku: Místo parkování (*)

Počet cestujících (**)

Důvod pro volbu dopravy autem (***)

1 2 3 Tabulka URB2-2 Dotazník pro zjišťování indikátoru URB2 – Mobilita a místní přeprava cestujících – doplňující formulář

Kde, (*) Místo parkování: parkoviště (placené)

1. parkoviště bez poplatku; 2. soukromé parkování; 3. veřejné

(**) Počet cestujících určuje počet osob v autě během cesty: 1. pouze řidič; 2. řidič a jeden spolujezdec; 3. řidič a více než jeden spolucestující (***) Důvod pro volbu tohoto způsobu cestování (maximálně dva důvody): 1. vyšší rychlost; 2. větší komfort; 3. nižší náklady; 4. absence alternativ (absence dostupné veřejné dopravy, 1

Dotazníkové šetření lze s výhodou spojit se zjišťováním indikátoru SOC 3: Spokojenost a participace na věcech veřejných.

11


nebo její malá frekvence spojů); 5. nepříznivé povětrnostní podmínky; 6. jiné (dotaz na specifikaci): V případě středních a velkých měst je vhodné vzdálenost a dobu cesty, kterou respondenti odhadují, nahradit dotazy na využívané zastávky či nástupní a výstupní body a časy následně dopočítat z veřejně přístupných databází linek MHD, příměstských linek, popřípadě pro volbu „osobním autem“ plánovači cest. Tato metoda podává větší přesnost výsledků. Kladno: Dotazníkové šetření Mobilita a místní přeprava cestujících Ve městě Kladno proběhlo na podzim 2008 (září-říjen) dotazníkové šetření týkající se spokojenosti občanů s místním společenstvím, přístupu k internetu, mobilitě a přepravě cestujících. Na dotazník mobility a místní přepravy odpovědělo 465 z 646 dotázaných, což představuje 72 % respondentů (tj. 0,65 % obyvatel města, údaj k 31. 12. 2008; doporučený počet respondentů se pohybuje kolem 0,5% obyvatel sídla.). Ve městě se jednalo se o první měření. Výsledky dotazníkového šetření uvádí následující tabulky: Cesta č.

Důvod cesty(*)

Způsob Místo Čas Místo Čas dopravy(**) odjezdu odjezdu příjezdu příjezdu

1

8,7%

20,7%

2

19,5%

4,4%

3

11,1%

1%

4

11,7%

38,2%

5

49%

1%

Prům.doba jedné cesty

Vzdálenost (km)

30,7 min.

13,55 km

Pro neúplnost dat nevhodné k vyhodnocení

34,9%

6

Tabulka URB2-3 Průzkum mobility a místní přepravy ve městě Kladno (dotazníkové šetření, Timur, o.s., 2008)

(*) Důvod cesty: 1. 2. 3. 4. 5.

škola práce rekreace/volný čas (společenské styky, soukromé důvody, návštěva a ostatní) nakupování zpáteční cesta atd.

(**) Způsob dopravy: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

pěšky na kole motocykl nebo moped osobní auto taxi hromadná doprava (autobus, vlak)

12


Místo parkování (*)

Počet cestujících (**)

Důvod pro volbu dopravy autem (***)

1

62,5%

43,5%

29,1%

2

24%

37,4%

45,4%

3

13,5%

19,1%

8,4%

4

7,6%

5

3,3%

6

6,2%

Tabulka URB2-4 Průzkum místní přepravy ve městě Kladno – doprava osobním autem (dotazníkové šetření, Timur, o.s., 2008)

(*) Místo parkování: 1. parkoviště bez poplatku 2. soukromé parkování 3. veřejné parkoviště (poplatek vyžadován) (**) Počet cestujících: počet osob v autě během cesty: 1. pouze řidič 2. řidič a jeden spolujezdec 3. řidič a více než jeden spolucestující (***) Důvod pro volbu tohoto způsobu cestování (maximálně dva důvody): 1. 2. 3. 4. 5. 6.

vyšší rychlost větší komfort nižší náklady absence alternativ (absence dostupné veřejné dopravy, nebo její malá frekvence spojů) nepříznivé povětrnostní podmínky jiné (prosím specifikovat): ………………

Úroveň mobility obyvatel na úrovni sídla Průměrný denní počet cest obyvatel sídla vypovídá o vhodnosti skladby nabídky služeb, zaměstnání i bydlení ve sledované lokalitě. Čím méně cest musí obyvatelé v rámci každodenních „povinností“ uskutečnit, tím lépe pro obyvatele i pro sídlo samotné. Stejně jako u dalších indikátorů, i zde je však třeba sledovat především vývoj indikátoru v čase, protože místní podmínky se mezi jednotlivými sídly mohou výrazně lišit. Pro vytvoření časové řady a grafického znázornění nejsou k dispozici data, komentář bude možný až k časovým řadám po opakovaném měření. Podíl jednotlivých druhů dopravy na přepravě cestujících Jedním z významných typů zjišťování mobility a místní přepravy cestujících je zjišťování jednotlivých druhů doprav. Následující graf vyhodnocuje procentuální podíly využití jednotlivých typů dopravy souhrnně za všechny cesty v sídle:

13


Graf URB2-1 Podíl jednotlivých druhů dopravy na cestách obyvatel města Kladno v roce 2008

Rozdělením jednotlivých druhů dopravy na ekologicky šetrné tzv. „měkké“ (městská hromadná doprava (MHD), veřejná hromadná doprava (vlaky, autobusové spoje), pěší, cyklistická, motocyklová a ostatní doprava) a „ekologicky nešetrné tzv. tvrdé“ (individuální automobilová doprava (v případě, kdy je respondent řidičem i spolujezdcem)) lze vyhodnotit udržitelnost chování obyvatel sídla v oblasti využívání dopravy, jak ukazuje následující graf:

Graf URB2-2 Podíl „měkkých“ a „tvrdých“ druhů dopravy na cestách obyvatel města Kladno v roce 2008

Absolutní hodnocení poměru měkké a tvrdé dopravy není jednoduchou záležitostí. Je vždy nutno přihlédnout k místním podmínkám. Pro velká města platí jako ideální obecný poměr 80:20 ve prospěch měkkých forem dopravy. Kladno je tedy hluboce pod optimem, nicméně v porovnání s jinými městy si nestojí špatně; protiváhu vysokému podílu přepravy osobním autem tvoří vysoké procento využívání hromadné dopravy. Se zmenšující se velikostí sídla klesá nabídka alternativních forem dopravy na úkor dopravy automobilové. Než absolutní statická čísla je proto vhodnější komentovat vývoj indikátoru v čase (pro vytvoření časové

14


řady a grafického znázornění nejsou k dispozici data, komentář bude možný až k časovým řadám po opakovaném měření).

15


2.3 URB 3 – Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Pro město s průmyslovou minulostí i současností je důležitá dostupnost ploch zeleně, ale i dalších typů místních veřejných prostranství – ať už jde o otevřená prostranství sloužící pouze chodcům a cyklistům, nezastřešená sportoviště s volným přístupem pro veřejnost či ostatní místa určená k odpočinku a trávení volného času. Dostupnost je definována jako vzdálenost 300 metrů od místa bydliště či její ekvivalent 15 minut chůze. Nejdůležitější částí sběru dat je získání mapy čísel popisných a databázové tabulky obyvatel v jednotlivých adresných bodech sídla.

Obrázek URB3-1 Ukázka databáze počtu obyvatel navázaná na geodatabázové údaje z vrstvy mapy čísel popisných

Řada dat je následně dostupná pomocí veřejně dostupných databází. Příkladem mohou být základní školy:

Obrázek URB3-2 Lokalizace základních škol ve městě Kladno pomocí volně přístupně webové mapové služby (www.mapy.cz)

16


Výpočet probíhá pomocí jednoduché analýzy v prostředí GIS, kde zjistíme počet čísel popisných (resp. počet obyvatel) ve vzdálenosti do 300m od sledované služby. Pokud nejsou GIS mapy, dá se město rozdělit na segmenty a přítomnost objektu zjišťovat v rámci segmentu. Typů veřejných prostranství a služeb je analyzováno postupně celkem 16: ID

Sledované téma 2

1 veř. prostranství rekr. a obytná > 5000m

2 veř. prostranství společenská < 5000m

2

3 dětská hřiště 4 volně přístupná hřiště 5 obchody s čerstvým ovocem a zeleninou 6 obchody s čerstvým pečivem 7 zastávky veřejné dopravy 8 mateřské školy 9 základní školy 10 zdrav. služby - Všeobecné lékařství 11 zdrav. služby - Praktické zubní lékařství 12 zdrav. služby - Pediatrie 13 zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví 14 kontejnery na papír 15 kontejnery na plasty 16 kontejnery na sklo Tabulka URB3-1 Seznam témat (veřejných prostranství a služeb) sledovaných v rámci indikátoru URB3 – Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb

Výsledky indikátoru jsou prezentovány pomocí tabulek a pomocí kartogramů.

17


2 2

Kartogram URB3-1 Dostupnost parků nad 5000 m

Zdroj: Magistrát statutárního města Kladna

Měření k indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb proběhlo v Kladně v roce 2005. Výsledky shrnuje následující graf a tabulka: Dostupnost veřejných prostranství a služeb, % obyvatel 97%

Separační nádoby

90%

Prodejny potravin

81%

Zastávky MHD

67%

Zdravotnická zařízení

62%

Mateřské školy

55%

Základní školy

35%

Hřiště

30%

Veřejná prostranství < 5000 m2

28%

Veřejná prostranství > 5000 m2

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf URB3-1 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb ve městě Kladno (výsledky měření 2005)

2

Hodnota indikátoru v kategorii veřejná prostranství je ovlivněna tím, že do zpracovávaných údajů byly zahrnuty pouze městské parky, nikoli příměstské lesy a sídlištní zeleň (zdroj: komentář k výsledkům šetření).

18


Nejlepší dostupnost z hodnocených služeb mají v Kladně nádoby na separovaný sběr odpadu (97%), kde je možné uvažovat o zkrácení docházkové vzdálenosti a tím i zkvalitnění podílu recyklace odpadů u domácností. V roce 2005 došlo k zvýšení počtu těchto nádob a jejich celkové množství dosáhlo 398. Kladno má z českých měst, které tento indikátor sledují, nejlepší dostupnost obchodů s potravinami (90%). Souvisí to s tím, že orgány města a magistrátu při rozhodování o dalších záměrech, týkajících se výstavby nových velkých obchodních center, berou v potaz nezastupitelnost působení malých a středních podnikatelů v oblasti zásobování potravin. Hustá síť autobusových zastávek v Kladně znamená i jejich dobrou dostupnost (81%) a dále jí rozvíjí projekt Kladenské integrované dopravy (KLID). Na přelomu tisíciletí došlo k optimalizaci počtu mateřských a základních škol na území města Kladna. Dostupnost mateřských škol činila v roce 2005 62% a dostupnost základních škol 55%. Město věnuje pozornost i zlepšování dostupnosti a kvality ploch veřejné zeleně. V Kladně bylo revitalizováno či nově založeno několik parků a probíhá pravidelná výsadba stromů na stávajících zelených a parkových plochách. Zdroj komentáře: v textu byly využity výstupy z Případové studie – Kladno 2008

V tabulce je vyjádřeno, zda je daná služba nebo veřejné prostranství v obci přítomna a kolik obyvatel má dostupnost ke kolika typům veřejných prostranství a služeb. Čím více typů prostranství a služeb je dostupných, tím samozřejmě lépe. Dostupnost v obci

Téma

Dostupnost (%) 2005

[ano/ne] 1.1 veř. prostranství rekr. a obytná > 5000m

2

ano

2 hřiště

28 35

dětská hřiště

ano*

volně přístupná hřiště

ano

3 prodejny potravin

90

s čerstvým ovocem a zeleninou

ano

s čerstvým pečivem

ano

4 zastávky veřejné dopravy

ano

81

5 mateřské školy

ano

62

6 základní školy

ano

55

7 zdravotní služby společně

67

zdrav. služby - Všeobecné lékařství

ano

zdrav. služby - Praktické zubní lékařství

ano

zdrav. služby - Pediatrie

ano

zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví

ano

8 nádoby na separovaný odpad

97

19


kontejnery na papír

ano

kontejnery na plasty

ano

kontejnery na sklo

ano

Tabulka URB3-2 Vyhodnocení indikátoru Dostupnost veřejných prostranství a služeb v obci Kladno *10 sportovišť, s provozovatelem nebo správcem, k 31.12.2006

Vzhledem k tomu, že k dispozici jsou pouze data v rámci měření provedeného v roce 2005, nelze hodnotit vývoj indikátoru v čase.

Dalším možným způsobem vyhodnocení indikátorů je porovnání s výsledky z jiných měst. Níže uvedený graf znázorňuje dostupnosti nádob na separovaný odpad ve městech Hradec Králové, Kladno, Svitavy, Třebíč a Vsetín.

Graf URB3-2 Podíl obyvatel bydlících ve vzdálenosti do 300m od nádob na separovaný odpad ve městech Hradec Králové, Kladno, Svitavy, Třebíč a Vsetín

20


3.

ENVIRONMENTÁLNÍ INDIKÁTORY 3.1 ENV1 – Kvalita ovzduší

3.1.1 Hodnoty znečištění prostředí atmosférickými polutanty (PM10/rok a NOx/rok) Jde o stěžejní hodnoty znečištění ovzduší, které ovlivňují lidské zdraví a kvalitu života. NO2 Vývoj imisní zátěže NO2 na stanicích automatizovaného imisního monitoringu (AIM) 3 3

Průměrné roční koncentrace NO2 (µg/m ) Stanice AIM / rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Kladno-střed města

24,6

20,1

22,6

24,5

18,5

21,2

20,5

Kladno-Švermov

26,6

21,2

24,0

23,6

20,8

21,1

22,3

Tabulka ENV1-1 Oxid dusičitý (NO2) – roční imisní charakteristiky (µg.m-3), Kladno, AIM

Zdroj: ČHMÚ, http://www.chmu.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html

Z tabulky je patrný průběh úrovně koncentrací NO2 (NOx) bez výraznějších trendů s tím, že mezi lety 2003 a 2009 došlo k mírnému poklesu koncentrací. Vyšší průměrné koncentrace jsou pravidelně naměřeny v zimních měsících. Ve srovnání s imisním limitem 40 µg/m3 pro průměrnou roční koncentraci NO2 nejde o vysoké znečištění ovzduší, nicméně stále se území Kladna řadí k místům s nejvyššími měřenými koncentracemi NO2 v republice . Maximální krátkodobé koncentrace se na sledovaném území (Kladno) pohybují od 20 do 75 µg/m3 a nikde nepřekračují imisní limit 200 µg/m3. Nejvyšších hodnot kolem 70 µg/m3 dosahují asi 1 km jižně a západně od komínů elektrárny ECKG (ECK Generating, s. r. o.), koncentrace přes 50 µg/m3 vystupují v celé jižní a střední části Kladna a také podél hlavních silnic. Mimo okolí hlavních silnic se vzdáleností od Kladna pomalu klesají. Hlavním zdrojem ovlivňujícím krátkodobá maxima je z celoplošného hlediska stávající elektrárna ECKG a z místního hlediska poblíž silnic s vyšším provozem automobilová doprava. V blízkosti silnic jsou rozhodujícím zdrojem průměrných imisí NO2 emise z motorových vozidel. Platí to i pro celou centrální a jižní část Kladna, kde podíl dopravy na ročních průměrech činí až 70 %. V místech vzdálenějších od hlavních silnic mimo Kladno a v oblasti východně od města mají na průměrné koncentrace NO2 největší vliv emise NOx z ECKG (40 - 55 %). Vliv ostatních zdrojů na znečištění ovzduší NO2 v Kladně a okolí je nízký. Zdroj (text): Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro Statutární město Kladno a obce Vinařice, Třebichovice a Libušín (Ascend, s.r.o., 2005)

PM10 Polétavý prach představuje dlouhodobě pro území města Kladno závažný problém. Na seznamu lokalit s naměřenými nejvyššími ročními průměrnými koncentracemi PM10 je mezi 77 měřícími stanicemi uvedeno 6 stanic na území Kladna. Z tabulky vývoje imisních koncentrací je na základě dat z období 2003 až 2009 nicméně možné usuzovat na pozitivní trend postupného poklesu zátěže prachovými částicemi PM 10.

3

roční aritmetický průměr

21

Případová studie Kladno k výzkumnému projektu MMR – WD 69-07-4 „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“. 3 4

Průměrné roční koncentrace PM10 – částice PM10 (µg/m ) Stanice AIM / rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Kladno-střed města

41,6

31,8

33,8

32,8

25,9

23,3

21,1

Kladno-Švermov

70,5

51,7

52,3

54,9

35,1

34,4

39,0

53,9

41,0

40,9

49,0

Kladno - Stehelčeves

Tabulka ENV1-2 Prachové částice (PM10) – roční imisní charakteristiky (µg.m-3), Kladno, AIM a stanice manuálního měření (Kladno-Stehelčeves)

Zdroj: ČHMÚ, http://www.chmu.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html

Hlavním zdrojem emisí prachu je podle dřívějších studií automobilová doprava a lokální zdroje REZZO III. Zatímco vliv dopravy na je nejvyšší v centrální a jižní části Kladna a v blízkosti silnic mimo město, vliv lokálních zdrojů převažuje v severních částech Kladna. V blízkosti odvalů a hald má nezanedbatelný vliv i sekundární prašnost z těchto objektů5. Nejzatíženější lokalitou je v posledních letech Kladno – Stehelčeves. Ve vztahu k ročnímu imisnímu limitu v období 2006 (od kdy jsou k dispozici data) až 2009 koncentrace v Kladně Stehelčevsi v každém roce překročily imisní limit (40,0 µg/m3) a byly výrazně vyšší než v ostatních lokalitách, Lze se domnívat, že na příznivý vývoj imisních charakteristik na některých lokalitách měla vliv realizovaná opatření v rámci přijatého Místního integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro město Kladno, který se prioritně zaměřil na snižování zátěže polétavým prachem (a arsenem), mimo jiné v lokalitě Švermov, které do roku 2005 byla nezatíženější lokalitou na území města. Opatření byla směřována na prioritní kategorie zdrojů, které představují domácnosti, doprava a sekundární prašnost. Skutečné hodnoty trendů znečištění se projeví teprve za delší dobu, protože znečištění ovzduší silně závisí na charakteru zimy (množství dnů se sněhem) v daném roce.

3.1.2 Přítomnost zdrojů znečištění ovzduší Podle výpisu z IRZ se na území v roce 2008 nacházely 2 provozovny evidující úniky do ovzduší: •

ECK Generating, s. r. o. – Elektrárna Kladno (CZ84874607)

•

Sochorová válcovna TŽ, a.s. (CZ86596973)

Zdroj: http://www.irz.cz/vyhledavani-v-registru

4

roční aritmetický průměr

5

Zdroj: Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro Statutární město Kladno a obce Vinařice, Třebichovice a Libušín; Ascend, s.r.o.; 2005; zdroje dat nejsou uvedeny.

22


Obrázek ENV1-1 Provozovny ohlašovatelů do IRZ za rok 2008, Kladno Zdroj: http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

Smyslem tohoto hodnocení udržitelnosti prostředí je inventarizace stávajících známých zátěží prostředí, evidenci z dostupných zdrojů lze doplnit o poznatky nebo měření obce, či města na jakékoliv úrovni. Pokud město nemá v okolí žádnou stávající zátěž, případně jsou tyto zátěže podchyceny a pracuje se na jejich omezení a eliminaci a je jich 0-5, pak je město či obec udržitelné/á. Pro zátěže, které nejsou řešeny v okolí města, nebo je jich více než 5 platí, že město je na cestě k udržitelnosti, ale dosáhne jí v budoucnosti. Pokud počet takových zátěží v okolí města dosáhne 20ti, pak je stav města z hlediska kvality a udržitelnosti života a rozvoje neudržitelný a je nutné tomu podřídit strategie města a intenzivně pracovat na omezení počtu zdrojů.

3.1.3 Znečištění radonem Znečištění území radonem v daném místě (dle map a měření ČGS) je jednou z charakteristik ovlivňujících zdraví obyvatel a kvalitu života, včetně doby dožití. Radon ovlivňuje život z mnoha hledisek a proto je jeho zvýšená koncentrace závažným limitem osídlení. Podle odvozené mapy radonového rizika Středočeského kraje spadá zájmové území (město Kladno) do kategorie nízkého až přechodného radonového rizika z geologického podloží (Mapa 1 : 200 000, ČGÚ 1971). Zdroj: Páteřní komunikace v průmyslové zóně Kladno – východ – Stavba I a Stavba II, Dokumentace EIA zpracovaná dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění

23


Radon je jedním z plynů, který se uvolňuje z geologického podloží a proto také velmi nepravidelně může ovlivňovat kvalitu života. Kvalita života je ovlivněna v lokalitách a sídlech současně se zvýšeným množstvím radonu v podloží (většinou jde o území charakteristických přeměněných nebo vyvřelých hornin a jejich zlomů, např. Pluton). Radon se postupně uvolňuje jako do vody, tak do vzduchu a pokud se dostane lidské tělo k větší expozici radonem, může dojít ke zvýšenému výskytu rakoviny a jiným jevům. Obce mimo zónu nejvyššího nebo vyššího středního radonového rizika a s měřením potvrzenými nízkými hodnotami radonu v podloží jsou z hlediska kvality života udržitelné. Výskyt radonu velmi silně závisí na kvalitě a tvaru podloží a na kvalitě založení domů.

3.1.4 Zařazení do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v rámci ČR Jedná se o standardní ukazatel kvality ovzduší v rámci ČR i jednotlivých krajů, který svědčí o kvalitě života v obci v předchozím období a o jejích tendencích. Ukazatel je významně ovlivněn průběhem zimního období (čím delší zima, tím větší rozsah oblastí se zhoršeným ovzduším), je proto vhodné tento údaj zajistit od roku 2000, aby řada vypovídala o případném kolísání, či pevném začlenění do oblasti zhoršené kvality ovzduší. Zdroj dat: odkaz se nachází, včetně komentáře na stránkách ČHMI: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/kap243.html

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v roce 2006

Obrázek ENV1-2 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území ORP Kladno (2006)

Kladno je zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v ČR, se zahrnutím přízemního ozonu, významná část území je vyznačena mezi oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší i bez zahrnutí přízemního ozonu.

24


PM10

PM10

NO2

Benzen

As

Cd

BaP

36. Obce s Souhrn Souhrn roční max. roční roční roční překročení roční roční překročení rozšířenou průměr průměr průměr 24h průměr průměr působností průměr LV TV >6 >5 >40 průměr >40 >5 >1 -3 -3 -3 -3 -3 -3 ng.m ng.m µg.m >50 µg.m µg.m ng.m -3 µg.m Kladno

–

2.3

–

–

2.3

15.2

–

22.2

32.0

Tabulka ENV1-3 Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v rámci zón/aglomerací a obcí s rozšířenou působností České republiky (bez přízemního ozonu), % plochy územního celku, 2008

O3 Obce s rozšířenou působností max. denní 8h klouzavý průměr -3 (> 120 µg.m ) Kladno

88.4

Tabulka ENV1-4 Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací a obcí s rozšířenou působností České republiky, % plochy územního celku, 2008

Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (oxid siřičitý, suspendované částice PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen). Platí i pro kadmium, arsen, nikl a benzo(a)pyren. Ozon není do celkového hodnocení zahrnut z důvodu jeho překročení v celé ČR, víceméně na většině území. Z hlediska kvality života je v rámci tohoto indikátoru posuzováno, jestli je obec nebo město začleněno do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, a pokud ano, pak je –li tam zařazena nadpoloviční část sídla. Pokud ano, pak jde o neudržitelný rozvoj z hlediska kvality ovzduší a života. U ostatních pak pokud jsou mimo oblast, pak jsou udržitelná, pokud jsou na okraji v oblasti OZKO, pak jsou na cestě k udržitelnosti.

Celkové zhodnocení zatížení ovzduší znečištěním: − Kladensko je zařazeno mezi oblasti nejvíce postižené znečištěním ovzduší v ČR . Až do první poloviny devadesátých let byly v Kladně největšími producenty znečištění ovzduší podniky s vysokou energetickou náročností: Poldi Kladno, Energetické centrum Kladno, ČMD Kladno a další. Ve druhé polovině uplynulého desetiletí došlo na Kladensku k výraznému útlumu průmyslových činností nejvíce zatěžujících ovzduší. Celkově se však stále jedná z hlediska kvality ovzduší o nadměrně znečištěnou oblast. − Situace u oxidů dusíků je v rámci Středočeského kraje průměrná, hlavními zdroji jsou doprava (zejména komunikace č. R6 a R7) a Elektrárna Kladno. − Kvůli kombinaci zdrojů z dopravy, lokálních topenišť (REZZO III) a z odvalů a hald je území postiženo nadprůměrnými imisemi prachových částic PM10. − Cílové imisní limity přízemního ozonu jsou překročeny na většině území, ale toto je v současné době celorepublikový jev.

25


− Na poměrně velké části území je překročen imisní limit pro benzo(a)pyren, což je zapříčiněno hlavně lokálními topeništi a dopravou. − Negativní specifikum oblasti jsou zvýšené koncentrace až překračování cílových imisních limitů pro arsen, zejména v lokalitě Kladno-Švermov; zdrojem je Elektrárna Kladno, lokální topení (hnědé uhlí), staré zátěže a dálkový přenos. Tento fakt je znám, v současné době jsou imise arsenu monitorovány a analyzovány a je snaha omezit alespoň některé ze zdrojů (sanace starých zátěží a průmyslových zón Zdroj: ÚAP pro ORP Kladno, 2008

26


3.2 ENV 2 – Kvalita pitné vody v obci a jejích zdrojů v poměru k produkci likvidací odpadní vody na obyvatele sídla

a

3.2.1 Kvalita pitné vody a odpadní vody a % jejího čištění na ČOV Kvalita pitné vody a čištění odpadních vod je jedním z rozhodujících faktorů pro kvalitní život občanů, limituje výskyt různých druhů nemocí, genetických poruch a umožňuje zdravý vývoj. Čištění odpadních vod přispívá k rozvoji přírody a krajiny a současně ochraňuje horizont podzemních vod před znečištěním. Kvalita pitné vody v obci a % čištění odpadních vod odpovídají tomu, jak obec z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí nakládá s vodou, proto je základní otázka orientována na vodné a stočné, které je automaticky placeno v obcích a městech s vodovodem a kanalizací svedenou na čistírnu odpadních vod. K tématu vlastnosti pitné vody je možno shrnout z vyhlášky následující: Vlastnosti pitné vody (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví 252/ 2004 Sb.) Pitná voda - určuje sledovat některé chemické vlastnosti vod a vytyčuje mezní hodnoty ve vodě přítomných sloučenin. Některé z těchto sloučenin mohou působit škodlivě na lidský organismus, jiné způsobují potíže při využívání v domácnostech (praní, vaření) a konečně obsah některých látek indikuje přítomnost organického znečištění (fekálního). V následujícím textu jsou seřazeny látky, které mohou být přítomny v pitné vodě podle čísel ukazatelů uvedených ve jmenované vyhlášce s uvedením krátké charakteristiky hodnoty. Dusičnany, NO3 Dusičnany jsou v malém množství téměř vždy přítomny ve vodě, avšak při větším množství indikují bakteriologické znečištění. Vyhláška připouští v normálně používaných pitných vodách až 50 mg/l dusičnanů ( doporučená hodnota pro kojence 15 mg/l). Dusitany, NO2 Dusitany se tvoří bakteriálním rozkladem organických látek, hlavně fekálního původu. Samy o sobě nejsou dusitany škodlivé, ale jsou to výrazné indikátory nebezpečného znečištění vody (obvykle čerstvého znehodnocení). Vyhláška připouští množství dusitanů v koncentraci do 0,5 mg/l. Reakce vody , pH Reakcí vody se rozumí koncentrace vodíkových iontů, přítomných ve zkoušené vodě a hodnota je označována jako pH. Hodnota pH = 7 je neutrální reakce, pod pH 7 je reakce vody kyselá a nad pH 7 je reakce alkalická. V přirozených vodách kolísá hodnota pH v mezích 5 – 8. Vody z bystřin, které jsou velmi měkké, bývají kyselé, neboť je v nich málo solí, avšak dosti kyseliny uhličité, která se tvoří činností mikroorganismů. Větší výkyvy hodnoty pH od neutrálního stavu naznačují zatížení vody různými nečistotami. Vyhláška doporučuje rozmezí pH 6,5 – 9,5. Sírany, SO42Sírany sodné, draselné a hořečnaté působí v menším množství léčivě, avšak ve větších koncentracích vyvolávají průjmy. V zásadě však nejsou lidskému zdraví nebezpečné. Běžný obsah síranů bývá do 100 mg/l, u velmi tvrdých vod se připouští maximálně 250 mg/l. Vápník a hořčík, Ca a Mg Obsah vápníku a hořčíku ve formě jejich solí přítomných ve vodě určuje tzv. tvrdost vody. Vyhláška doporučuje u pitné vody celkovou tvrdost 0,9 – 5,0 mmol.l

–1

.

Uvádí se, že ani abnormálně tvrdé vody nezpůsobují zdravotní potíže, avšak jsou nevhodné pro vaření ,mytí, praní. Podzemní vody bývají obvykle tvrdé na rozdíl od vod povrchových. Podle tvrdosti bývají vody hodnoceny takto:

27

Případová studie Kladno k výzkumnému projektu MMR – WD 69-07-4 „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“. –1

* vody velmi měkké 0 – 0,7 mmol.l . –1 * vody měkké 0,7 – 1,5 mmol.l . –1 * vody středně tvrdé 1,5 – 2,3 mmol.l . –1 * vody dosti tvrdé 2,3 – 3,0 mmol.l . –1 * vody tvrdé 3,0 – 4,5 mmol.l . –1 * vody velmi tvrdé 4,5 – 9,0 mmol.l . –1 * vody mimořádně tvrdé nad 9,0 mmol.l . Železo, Fe Železo se nachází v rozdílném množství v povrchových i podzemních vodách. Železo a většina železitých sloučenin sice nepůsobí zdravotní potíže,ale jeho výskyt je provázen chuťovými závadami a zabarvením vody. Z těchto důvodů jsou pro obsah železa ve vodě určené pro zásobování obyvatelstva 0,2 mg/l. Jako žádoucí koncentrace bývá udávána hodnota 0,1 mg/l. Obsah manganu Mn by měl být max. 0,05 mg/l. Amonné ionty, NH4 Amoniak ( čpavek) se tvoří hnitím organických dusíkatých látek v půdě při nepřístupnosti kyslíku a dál obyčejně reaguje s přítomnými látkami na amonné soli.Při pH vody vyšším než 8 se může vyskytovat jako volný čpavek. Za přítomnosti dostatku kyslíku vznikají dusičnany. Do pitné vody se amoniak může tedy dostávat z půdy, nebo prostřednictvím odpadních vod. I malé množství amonných iontů v pitné vodě indikuje fekální znečištění. Množství amonných iontů nesmí překročit hodnotu 0,5 mg/l. Chloridy, Cl

-

Chloridy jsou téměř v každé vodě. Ze zdravotního hlediska jsou tyto vody nezávadné, pokud se dostávají do vody přirozeným způsobem. Je však nebezpečí, že chloridy se do vody dostaly prostřednictvím odpadních vod. Jsou tedy vždy považovány za indikátory fekálního znečištění a vyhláška proto jejich množství připouští maximálně 100 mg/l. Vyšší hodnoty lze připustit, pokud je prokázán jejich nezávadný původ ( např. výluh geologického podloží). Vodivost Vodivost vody je obrácená hodnota jejího elektrického odporu, daného přítomností převážně anorganických solí. Hodnota slouží k rychlé orientaci při rozboru vody a k posouzení její mineralizace. Pokud je vodivost uváděna v -1 µScm lze po jejím vynásobení číslem 0,5 přibližně odhadnout množství rozpuštěných solí v mg/l. Vápník, Ca: Vyhláška doporučuje jeho obsah 40 – 80 mg/l, ovlivňuje kvalitu a průtok pitné vody v síti i člověka. Hořčík, Mg: Mezní hodnotou je max. 125 mg/l, minimální doporučená hodnota je 10 mg/l, požadovaný poměr mezi Mg a Ca by měl být 1 : 2. Oxidovatelnost, CHSKMn Oxidovatelnost neboli okysličitelnost vody je výrazným znakem znečištění vody organickými látkami. Množství organických látek ve vodě, schopných oxidace, se pak udává v mg kyslíku /l, které jsou při okysličování spotřebovány. Stanovení množství organických látek podle spotřeby kyslíku je sice pouze porovnávací hodnota ( není zcela přesné ), ale pro posuzování charakteru znečištění vody pro praxi vyhovuje. Ve vyhlášce je pro pitné vody hranice pro oxidovatelnost max. 3 mg kyslíku v litru. Kyselinová neutralizační kapacita, KNK4,5:, HCO3

–

Tato hodnota se dříve nazývala celkovou alkalitou. Vyhláška doporučuje pro pitnou vodu minimální hodnotu alkality 0,8 mmoll/l. Velikost této hodnoty příznivě ovlivňuje chuť vody. Fosfáty , P2O5: Fosfáty také patří mezi indikátory fekálního znečištění. V dřívější normě bylo uváděno maximálně přípustné množství v hodnotě 1 mg/l. Fosfor se do vody dostává buď přirozeným způsobem nebo z půd, dnes nejčastěji z hnojení fosforečnými hnojivy a z odpadních vod ( divoké vyvážení žump a septiků) . Mikrobiologie Pro individuelní zásobování je stanoveno nulové množství bakterií v pitné vodě, bakterie jsou výrazným signálem organického, nejčastěji fekálního znečištění, často i dálkovou kontaminací vody. Escherichia coli

KTJ/100 ml

0

KTJ/100 ml

0

KTJ/ml

500

Počet kolonií při 36 C KTJ/ml

100

Koliformní bakterie 0

Počet kolonií při 22 C 0

28


Kvalita pitné vody v Kladně Zásobování pitnou vodou a nakládání s odpadními vodami zajišťuje ve městě Kladno firma Středočeské vodovody, a. s., a město Kladno. Společnost Středočeské vodárny, a. s., spravuje několik vodních zdrojů a čistírnu odpadních vod (ČOV) Vrapíce; dříve také provozovala také ČOV Švermov, kterou do správy v dubnu 2010 převzalo město Kladno. Na území města tedy fungují dvě čistírny odpadních vod – ČOV Vrapíce a ČOV Švermov. Pitná voda je pro Kladno dodávaná ze dvou hlavních zdrojů – jedná se o směs vody z Mělnické Vrutice (podzemní zdroj - soustava vrtů v lokalitě Mělnická Vrutice, která se nachází východně od Mělníka. Čerpány jsou zde vody křídové zvodně, jejich kolektorem jsou pískovce turonského stáří.) a z úpravny vody (ÚV) Klíčava ve dvou různých poměrech; v oblasti ZV Lacinova ulice je v současnosti i část vody ze zdroje Velká Dobrá (puklinové vody křídové zvodně, popřípadě zvodně v horninách kralupsko-zbraslavské skupiny). V případě velké a dlouhotrvající havárie přívodu vody ze základního vodního zdroje je možné připojení na vodní zdroj Želivka (vodní nádrž) prostřednictvím firmy Pražské vodovody a kanalizace, a. s. Pitná voda z podzemních zdrojů má vyšší tvrdost než voda z Klíčavy a chuťově se jeví jako lepší. Z údajů v tabulce uvedené níže je zřejmé, že kvalita/jakost vody v základním vodním zdroji i jakost pitné vody dodávané do veřejných vodovodů odpovídají požadavkům platné právní úpravy (zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů).

Ukazatel jakosti pitné vody

2000

2003

2005 *

2006 *

(mg/l)

(mg/l)

(mg/l)

(mg/l)

2007

2008

2009

Limit stanovený vyhláškou č. 252/2004 Sb. (mg/l)

Chemická spotřeba kyslíku CHSK(Mn)

1,21

0,53

1,1

0,6

0,2

0,23

0,72

3

Železo (Fe)

0,07

0,09

0,12

0,08

0,07

0,07

0,09

0,2

0,03

0,01

0

0

0

0

0,010

0,5

20,1

18,6

18,1

18,8

19,0

18,4

18,4

100

57,8

63

68

71,6

69,2

75,6

79,65

250

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0,5

12,6

15,8

13,5

13

12,3

11,0

11,0

50

Amonné + (NH4 )

ionty –

Chloridy (Cl ) Sírany

2– (SO4 )

Dusitany

– (NO2 )

Dusičnany

– (NO3 )

Tabulka ENV2-2 Jakost vody v základním zdroji Mělnická Vrutice – Klíčava v letech 2000 až 2009 Poznámka:

Uváděny jsou průměrné hodnoty za sledované období * Od druhého pololetí 2005 se v Kladně využívá cca 10% vody z ÚV Klíčava

Zdroj: Středočeské vodárny, a. s.

29


3.2.2 Procenta čištění odpadních vod Podle údajů posledního sčítání (SLDB 2001) je ve městě 94,3% trvale obydlených domů napojeno na kanalizaci. Likvidace odpadních vod ze sídla s účinností nad 75% a výše a u 80% obyvatel a více je již udržitelná. Čištěno je 100% všech vod přiváděných na ČOV (výjimku tvoří dešťové epizody), s různou měrou účinnosti. Vzhledem k jednotné stokové síti není možné čistit všechny odpadní vody (a ani je všechny dopravit na ČOV). Pro řešení jsou zbudovány odlehčovací komory na síti a před ČOV. Na ČOV Vrapice je ještě část odpadních vod mechanicky čištěna na hrubém předčištění. Účinnosti ČOV pro jednotlivé parametry z výkazů pro ČOV (vyhodnocení za rok 2009): Efekt čištění odpadních vod: ČOV Kladno - Vrapice ČOV Kladno - Švermov CHSK homogenizované: 95,270 % 93,460 % BSK homogenizované: 98,620 % 98,310 % Nerozpuštěné látky: 97,720 % 98,310 % N - anorganický: 65,810 % 72,790 % Zdroj: Středočeské vodárny, a.s.

3.2.3 Kvalita zdrojů podzemní vody v obci Tab. Kvalita pitné vody v lokalitě Hostouň, okres Kladno dle hlavních parametrů, analýzy provedené na vybraném profilu v období od 1.1. 2007 až 28. 1. 2010. Kvalita pitné vody v obci dle hlavních parametrů – podzemní voda Parametr kvality vody / datum analýzy

22.05.2007

18.09.2007

13.05.2008

Dusičnany, NO3

55.2

36.2

45.8

42.0

mg/l

Dusitany, NO2

0.0022

0.0052

0.002

0.0024

mg/l

Reakce vody , pH

7.17

7.1

7.16

7.19

pH v laboratoři

6.81

6.99

6.96

7.1

pH v terénu

117

113

113

107

mg/l

Železo, Fe

0.043

0.013

<0.05

<0.05

Železo veškeré po filtraci, mg/l

Amonné ionty, NH4

0.01

0.01

0.01

0.01

mg/l

Chloridy, Cl

67.2

69

63.5

66.2

mg/l

Vodivost

92.4

89.5

94.1

93.6

mS/m

Vápník, Ca

183

154

166

163

mg/l

Hořčík, Mg

13.5

11.5

12.2

12.9

mg/l

Oxidovatelnost, CHSKMn

<0.5

<0.5

0.77

0.83

mg/l

Kyselinová neutralizační – kapacita, KNK4,5:, HCO3

4.24

4.45

4.75

4.9

mmol/l

Sírany,

2SO4

23.9.2008

Poznámka

Vápník a hořčík, Ca a Mg

-

Tabulka ENV 2-3 Kvalita pitné vody v lokalitě Hostouň, okres Kladno dle hlavních parametrů Zdroj: http://hydro.chmi.cz/arrowdb_p/index.php?tema=vutvar&vutvar=pzv

30


Podle údajů v územně analytických podkladech pro ORP Kladno se v ORP Kladno nachází jedna pozorovací stanice podzemních vod (Zákolany-Trněný Újezd). Jedná se o stanici poskytující doplňující informace o režimu dílčích hydrologických struktur, ochranné pásmo vrtu je kruhové o poloměru 500 m. Údaje o měření nebyly zjištěny.

3.2.4 Podíl obyvatel zásobovaných vodou

Ukazatele vodního hospodářství

1995

2000

2003

2005

2006

832 (l/s)

633 (l/s)

613 (l/s)

613 (l/s)

610 (l/s)

Vyrobená voda – Kladno

7 357 218 3 (m )

4 877 651 3 (m )

5 067 188 3 (m )

5 099 224 3 (m )

5 011 156 3 (m )

Spotřebovaná voda – Kladno

4 594 100 3 (m )

3 868 478 3 (m )

3 837 519 3 (m )

3 677 511 3 (m )

3 350 657 3 (m )

214

313

189

395

411

98,3 %

99,5 %

99,8 %

99,9 %

99,9 %

174,6 (l/os/den)

146,7 (l/os/den)

150,2 (l/os/den)

145,3

132,5

(l/os/den)

(l/os/den)

Kapacita zdrojů podzemní vody VKM/SV

Poruchy vodovodů Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů Průměrná spotřeba vody *

Tabulka ENV 2-4 Základní ukazatele vodního hospodářství v Kladně Poznámka: * Uváděny jsou průměrné hodnoty spotřeby přepočtené na počet trvale bydlících obyvatel Kladna Zdroj: Středočeské vodárny, a. s.

Ve městě Kladno je na veřejné vodovody napojeno 99,9% všech obyvatel. Tento ukazatel je mnohem vyšší než ve Středočeském kraji (82,0 % v r. 2005) i než v České republice (91,6 % v r. 2005). Spotřeba vody mezi roky 1995 a 2006 klesla z 4 954 100 m3 na 3 350 657 m3, tj. o 27,1 %. Klesající trend spotřeby souvisí mimo jiné s růstem ceny vody a s úspornými opatřeními realizovanými v domácnostech i v podnicích. V průběhu roku 2006 činila průměrná spotřeba vody přepočtená na jednoho trvale bydlícího obyvatele Kladna 132,5 litru za jeden den. Nepříznivým faktorem je stoupající počet poruch vodovodů (o 92,1 % mezi roky 1995 a 2006), což souvisí se zastaralostí a špatným technickým stavem vodovodní sítě.

31


3.3 ENV3 – Pohoda prostředí sídla 3.3.1 Produkce a složení komunálního odpadu na hlavu (t/osoba) Vzhledem k tomu, že existují celorepubliková sledování průměrného množství odpadu na osobu a domácnost, tak lze z údajů získaných o množství a druzích odpadu usuzovat, jakým způsobem probíhá v daném místě zneškodnění odpadů a také jak úspěšně je řešen problém svozu tříděného odpadu a zneškodnění dalších složek odpadů. Jedná se o přehled o spotřebě obyvatel v relaci s tím, jak důsledně odpady zneškodňují. Zde se projevují inovace, logisticky dobrá řešení a také podcenění situace, výstupní údaj napoví mnoho o organizaci a kvalitě života v sídle jako takovém. Tun na hlavu = celkem tun v daném roce / počet obyvatel v daném roce

tun celkem/rok tun /na hlavu

2005

2006

2007

2008

2009

18 448,60

18 939,82

16 176,94

18 068,86

-

0,266

0,273

0,232

0,258

-

Tabulka ENV 3-1 Množství komunálního odpadu obce Kladno

tříděný odpad nebezpečný odpad netříděný odpad

2005

2006

2007

2008

2009

1 395,22

1 394,61

917,03

1 411,55

-

121,86

33,68

7,91

10,05

-

16 931,52

17 511,53

15 252,0

16 647,26

-

Tabulka ENV 3-2 Složení komunálního odpadu obce Kladno

Rok

Papír

Sklo

Plast

Tříděný odpad

Nebezpečný odpad (t/rok) 37,79

Směsný komunální odpad (t/rok) 10 296,21

2000

(t/rok) 368,70

(t/rok) 77,40

(t/rok) 90,08

(t/rok) 536,18

2001

433,84

170,34

114,62

2002

512,71

206,02

2003

492,77

2004

(t/rok) 10 870,18

718,80

56,96

13 948,30

14 724,06

118,54

837,27

91,59

13 710,09

14 638,95

244,22

222,42

959,41

102,52

13 423,48

14 485,41

596,63

264,29

238,04

1 098,96

59,90

14 083,60

15 242,46

2005

576,63

539,46

279,13

1 395,22

121,86

16 931,52

18 448,60

2006

710,73

355,03

328,85

1 394,61

33,68

17 511,53

18 939,82

2007

369,58

343,47

203,97

917,03

7,91

15 252,0

16 176,94

2008

652,75

397,62

361,19

1 411,55

10,05

16 647,26

18 068,86

Tabulka ENV 3-3 Vývoj produkce komunálního odpadu na administrativním území Kladna Zdroj: Magistrát města Kladna

32

Celkem


Rok

Papír

Sklo

Plast

Tříděný odpad

Nebezpečný odpad (kg/obyv.) 0,5

Směsný komunální odpad (kg/obyv.) 143,9

2000

(kg/obyv.) 5,2

(kg/obyv.) 1,1

(kg/obyv.) 1,3

(kg/obyv.) 7,5

2001

6,1

2,4

1,6

2002

7,3

2,9

2003

7,0

2004

Celkem

(kg/obyv.) 151,9

10,1

0,8

196,1

207,0

1,7

11,9

1,3

194,9

208,2

3,5

3,2

13,7

1,5

191,8

206,9

8,6

3,8

3,4

15,8

0,9

203,1

219,8

2005

8,3

7,8

4,0

20,1

1,8

244,2

266,1

2006

10,3

5,1

4,7

20,1

0,5

252,8

273,4

Tabulka ENV 3-4 Vývoj produkce komunálního odpadu v přepočtu na jednoho trvale bydlícího obyvatele Kladna za rok Zdroj: Magistrát města Kladna

V rámci hodnocení tohoto ukazatele je vždy rozhodující poměr tříděných odpadů na hlavu a odpadů sbíraných jako takových, tedy cca jaký je podíl tříděných odpadů. Jako tajenka zůstává, kde mizí různé druhy odpadu, které nejsou dotříděny, ale to je právě na iniciativě a stimulaci obce, aby občany dokázala přesvědčit, aby třídili. Celková výtěžnost tříděného odpadu je průměrně cca 53 kg na osobu, skutečná výtěžnost z odděleného sběru odpadu v rámci ČR (kontejnery, pytle, školní sběry, atp.) je k 36 kg/os./rok, samozřejmě některé kraje dosahují třídění až 45 kg/os/rok. Zásadním číslem pro jakoukoliv obec je tedy množství vytříděného odpadu z celku a v relaci k číslům roku 2008 je obec s odpovídajícím systémem třídění a sběru odpadu ta, kde je sbíráno více než 36 kg/os. A výborný, účinný systém je tam, kde je sbíráno více jak 45 kg/os. tříděného odpadu z běžných sběrů. Ve městě Kladno vychází v otázce výtěžnosti kolem 20 kg (20,2 kg v roce 2008) vytříděného sběru z běžných sběrů na osobu, a proto patří přes postupně rostoucí hodnoty mezi podprůměr v rámci ČR a má co dohánět, aby významně přispívala k udržitelnosti. Je pouze na cestě k udržitelnosti.

3.3.2 Koeficient ekologické stability Jde o základní ukazatel ekologické stability v obci a na jejím k.ú. Jde o podíl ekologicky významných ploch (lesy, pastviny, mokřady, rybníky, sady, louky, atd.) ku plochám nízké ekologické stability (zastavěná plocha, orná půda, chmelnice, vinice a sady s černým úhorem, atp.). Koeficient ekologické stability pro Kladno: 0,74 (k 31.12. 2008). Hodnota odpovídá území, které patří do kategorie intenzivně využívané s výše uvedenou charakteristikou pro území s KES nižším než 0,9. Zdroj: Databáze ČSÚ; Územně analytické podklady; období 2007-2008

33


3.3.3 Počty havárií na životním prostředí a starých ekologických zátěží v území Počet havárií na ŽP se nepodařilo zjistit. Staré ekologické zátěže: Na území Kladenska a okolí se nachází značný počet lokalit se starými ekologickými zátěžemi. V samotném městě jsou tyto problematické plochy soustředěny především v areálu průmyslové zóny Kladno – východ. Číslo v mapě

ID

Riziko kvalitativní

Riziko kvantitativní

Název

1

17131001

5-žádné

2

6167001

2-vysoké

4-bodové

3

15084001

4-nízké

4-bodové

4

15084002

4-nízké

4-bodové

5

13455001

2-vysoké

3-lokální

6

17000001

4-nízké

4-bodové

Skládka Třebichovice

7

18227001

3-střední

3-lokální

Skládka Vinařice

8

12054001

2-vysoké

4-bodové

Theodor

9

928001

4-nízké

4-bodové

Skládka Brandýsek - Olšany

10

19591001

2-vysoké

4-bodové

11

6804001

4-nízké

4-bodové

Skládka Koleč

12

19046001

4-nízké

4-bodové

U Šadkova mlýna

13

1812001

4-nízké

4-bodové

Skládka Cvrčovice

14

15544001

3-střední

3-lokální

U rybníka

15

3292001

4-nízké

4-bodové

Za kostelem

16

8370001

4-nízké

4-bodové

Skládka Lidice

17

6685001

5-žádné

4-bodové

U hřbitova

18

2748001

2-vysoké

4-bodové

Obecní skládka, Višňovka

19

3459004

3-střední

3-lokální

Skládka Hostouň

20

11835001

4-nízké

4-bodové

21

4888001

4-nízké

4-bodové

22

2830001

3-střední

3-lokální

Skládka Dolany

23

6506003

5-žádné

3-lokální

STE a.s. Kladno-Dříň

24

6506001

3-střední

3-lokální

ECK Generating s.r.o. Kladno

25

6506002

3-střední

3-lokální

nkt cables s.r.o.

26

7871001

4-nízké

4-bodové

Skládka Kyšice Kobyla

27

6506004

5-žádné

3-lokální

STE a.s. Kladno-západ

28

6506005

4-nízké

4-bodové

Benzina a.s. ČSPHM Kladno – Rozdělov

29

3271001

3-střední

4-bodové

Skládka Družec

30

19694001

4-nízké

4-bodové

Skládka Žilina

31

6284001

4-nízké

4-bodové

Ve skále

STE, a.s. lokalita Tuchlovice Skládka Kačice

Benzina a.s. ČSPHM Smečno

Tabulka ENV3-5 Přehled starých ekologických zátěží v Kladně a okolí evidovaných v Systému evidence kontaminovaných míst Ministerstva životního prostředí ČR (2007). Zdroj: Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna (2007), resp. MŽP ČR

34


Obec, která nemá staré zátěže, je velmi ojedinělá a její prostředí má velmi dobrý základ pro rozvoj turistiky i jiných činností spojených s rekreací a dobrým životním stylem. Obce a města s několika řešenými nebo konzervovanými starými zátěžemi jsou v průměru ČR, protože výrobě se nevyhnula prakticky žádná obec, otázkou bylo rozjet sanace včas. Města s větším počtem starých zátěží, mezi které evidentně patří i Kladno, z nichž je více, jak jedna neřešena, mají závažný problém s kvalitou prostředí a je nutno jej ihned řešit. Kvalita života v takovém místě klesá i bez výrazných příznaků přímé devastace.

Obrázek ENV1-2 Staré ekologické zátěže ve městě Kladno a okolí

Legenda: … objekty … zátěže

3.3.4 Počty pokut a havárií na 100 občanů města/obce v daném roce Ve městě, sídle, kde počet havárií a pokut na 100 občanů vyšší než 0,001 nelze nadále hovořit o udržitelném rozvoji.

35


3.3.5 Zásobení obce energiemi Zásobování teplem Teplo je do systému CZT dodávano z elektrárny ECK Generating, s.r.o. Primární a sekundární rozvodnou síť CZT provozuje společnost TEPO, s.r.o., která je ze 100% vlastněná městem. Společnost TEPO s.r.o. byla založena 28.6.1994 jediným vlastníkem městem Kladnem. Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku byla dne 16.12.1994. K 1.1.1995 se sloučila s Tepelným podnikem města Kladna, který od 1.7.1992 spravoval tepelné rozvody a výměníkové stanice v majetku města Kladna. TEPO s.r.o. zabezpečuje zásobování převážné části města Kladna teplem a teplou užitkovou vodou. Vyrábí a dodává teplo pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody pro byty a velký počet komerčních, podnikových a právních a školských objektů. V průměru cca 84 % odběratelů jsou bytové odběry, nebytový sektor prezentují především školy, předškolní a zdravotnická zařízení, drobní podnikatelé. Celková vytápěná plocha v roce 2005 byla zhruba 1 227,7 tis. m2. Celková spotřeba tepla v rámci CZT v Kladně činila v roce 2004 215 470 212 KWh, tj. 2 978 kWh/obyvatele. Z toho bylo 40 442 kWh vyrobeno z obnovitelných zdrojů (0,02 %). Zásobování zemním plynem Zemním plynem zásobuje Kladno společnost Středočeská plynárenská, a.s. Zemní plyn je do Kladna dopravován z několika směrů, hlavním zdrojem je tranzitní vysokotlaký (VVTL) plynovod ZP DN 700 procházející na trase Hospozín, Makotřasy – Drahlečice. Z tohoto plynovodního řadu je zemní plyn dodáván do vysokotlaké (VTL) distribuční sítě plynovodů, které jsou propojeny se sítí celého regionu. Celková spotřeba zemního plynu v Kladně v roce 2004 činila 862 619 854 m3, tj. 11 922 m3/obyvatele. CZT

El. energie

LPG

ZP

LTO

Dřevo

Koks

HU

ČU

Ostatní

44,97%

0,36%

0,15%

23,84%

0,39 %

0,20%

0,75 %

8,21%

5,22%

15,91%

Tabulka ENV 3-5 Struktura spotřeby paliv a energie na vytápění v roce 2000 – město Kladno

CZT

El. energie

LPG

ZP

LTO

Dřevo

Koks

HU

ČU

Ostatní

44,15%

9,59%

0,21%

30,29%

0,52%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

15,24%

Tabulka ENV 3-6 Struktura spotřeby paliv a energie na přípravu TUV v roce 2000 – město Kladno

Největší podíl vë výši 45% ve spotřebě paliv a energie na vytápění a přípravu TUV zaujímal v roce 2000 v obou případech CZT. Druhá největší podíl na spotřebě paliv a energie má zemní plyn, přitom podíl na přípravě je asi o 6% vyšší proti vytápění. U elektrické energie je tento podíl ještě vyšší. Zatímco na vytápění se podílí pouze 0,36%, při přípravě TUV již zaujímá skoro 10% podíl. Opačný poměr lze u vytápění a TUV pozorovat při spotřebě tuhých fosilních paliv.

36


CZT

El. energie

LPG

ZP

LTO

Dřevo

Koks

HU

ČU

Ostatní

0,00%

1,84%

0,00%

5,49%

0,46%

0,00%

0,00%

27,07%

65,02%

0,12%

Tabulka ENV 3-7 Struktura spotřeby paliv a energie v průmyslu v roce 2000 – město Kladno Zdroj: Územní energetická koncepce města Kladno, Souhrnná zpráva :

Aktuální údaje (data nejsou k dispozici, i podle vyjádření zástupců odboru životního prostředí magistrátu) o struktuře spotřeby paliv a energie budou pravděpodobně ovlivněny ve prospěch využití plynu v důsledku probíhajících projektů plynofikace na území města (okrajových částí města a centra města; v současné době je dokončována plynofikace čtvrti Švermov a zahájena je plynofikace čtvrtí Dubí a Dříň). OZE většího rozsahu jsou lokalizovány na 4. ZŠ v Kladně (solární panely na ohřev bazénu), sluneční elektrárna je ve Cvrčovicích, v přípravě jsou sluneční elektrárny v Kačici Tuchlovicích a Kladně Dubí. Větrná elektrárna je umístěna v Pcherách. Zdroj: Vyjádření odboru životního prostředí Magistrátu města Kladno Kvalita ovzduší v obcích i městech ČR a s tím i zdraví obyvatel a kvalita života jsou zásadně ovlivňovány zejména při vytápění nekvalitními pevnými palivy v domácích topeništích. Vytápění nekvalitními palivy v domácích topeništích a současně i nízký nebo žádný podíl obnovitelných zdrojů energie jsou cestou k neudržitelnému rozvoji. Jako zásadní je tedy procento domácností vytápěných jinak než pevnými palivy v lokálních topeništích (odpadní pára, elektřina, centrální výtopny na plyn, plyn, atp.) a zároveň podíl obnovitelných zdrojů energie. Pokud je podíl jiných zdrojů tepla než spalováním pevných paliv větší než 60 % tak obec nebo město významně přispívá k udržitelnosti a kvalita života postupně stoupá.

37


4.

EKONOMICKÉ INDIKÁTORY

4.1 E1 - Hodnocení finanční stability a schopnosti realizovat budoucí investice (ukazatel finančního zdraví) Ukazatel finančního zdraví lze sledovat prostřednictvím veřejně dostupných dat (zejména systém ARIS, jehož zřizovatelem je Ministerstvo financí: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/). Pomocí jednoduchých výpočtů z dat pocházejících z konečných finančních výkazů za příslušný kalendářních rok vyjadřuje ukazatel vývoj finanční situaci města z hlediska minulosti, tj. 4 – 5 let (databáze ARIS shromažďuje finanční výkazy měst od roku 2001. Tento přístup nabízí srovnání hospodářských výsledků města v uplynulých letech a naznačuje trendy jeho vývoje do budoucna, což usnadňuje finanční plánování budoucího vývoje (prognózování). Struktura databáze ARIS podle dat využívaných indikátory: Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC (podle let) Část

Skupina položek

Název položky

III. Financování

Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků Třída 1 - Daňové příjmy Třída 2 - Nedaňové příjmy Třída 3 - Kapitálové příjmy

Třída 4 - Přijaté transfery Pevné části IV. Rekapitulace příjmů, výdajů, financování a jejich Třída 5 - Běžné výdaje konsolidace Třída 6 - Kapitálové výdaje Výdaje celkem Konsolidace příjmů Konsolidace výdajů Příjmy

I. Rozpočtové příjmy

Položky 42xx Položky 5141

Výdaje

II. Rozpočtové výdaje

Položky 5178 Položky 6143

Výkaz Rozvaha (bilance) Dlužné cenné papíry k obchodování (Účet 253) Rozvaha

B. Oběžná aktiva

Základní běžný účet (Účet 231) Běžné účty peněžních fondů (Účet 236)

Tabulka E 1-1 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC (podle let)

Aby bylo možné nějak souhrnně zhodnotit hospodaření města, byly pro zjednodušené vytvořeny 3 kategorie udržitelnosti (A, B, C). Na základě dosavadních zkušeností s hospodařením měst (a jeho jednotlivých velikostních kategorií) byly ke každému z dílčích výpočtů přiřazeny hodnoty, které lze považovat za optimální (A), únosné (B) a dlouhodobě zcela neudržitelné (C). Každý z dílčích výpočtů má přiřazenu svoji váhu v procentech podle

38


toho, nakolik je jeho výsledek podstatný pro celkové vyhodnocení hospodaření města v jednotlivém roce. Souhrnná kategorie se přiřadí podle převažujících hodnot (se zohledněním jejich vah). Finální výsledek pak lze interpretovat následovně: A …… Územní jednotka má optimální finanční stabilitu a vysokou schopnost realizovat do budoucna své investice. B …… Územní jednotka je uspokojivě finančně stabilní a udržitelná za předpokladu zachování alespoň stávajících hodnot rozšiřujících indikátorů. C …… Územní jednotka je finančně nestabilní, do budoucna velmi riziková a s ohroženou schopností realizovat své investice. Neodpovídá kritériím ekonomické udržitelnosti. Konkrétní souhrn výpočtů, intervaly hodnot, které odpovídají jednotlivým kategoriím, a percentuálně vyjádřenou váhu jednotlivých výsledků znázorňuje následující tabulka. Vzhledem k počtu obyvatel (69 tis.) použijeme propočet pro velká sídla (velká města). Typ ÚSC

Specifikace

Indikátor

Provozní výsledek hospodaření

Běžné příjmy - běžné výdaje

Poměr přebytku běžného rozpočtu

Kapacita samofinancování Velká sídla (velká města) Krytí dluhové služby

Peněžní rezervy

Ukazatel investiční aktivity

A...

A > 80 %, B < 20 %, C = 0

B...

A < 80 %, B > 20 %, C < 30 %

C...

C ≥ 30 %

Podíl průměru přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech (%) Podíl průměru přebytku běžného rozpočtu a kapitálových příjmů na kapitálových výdajích Podíl průměru běžného rozpočtu a splátek ze závazků Souhrn likvidních aktiv / průměrný přebytek běžného rozpočtu Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích (%)

Tabulka E 1-2 Výpočty pro velká města

39

Požadované hodnoty

Hodno cení

>0

A

≤0

C

≥ 10

A

0 – 10

B

≤0

C

≥ 1,3

A

1 – 1,3

B

Váha 0,1

0,2

0,1 <1

C

> 1,2

A

1 - 1,2

B

≤1

C

≥1

A

interval (0, 1)

B

≤0

C

≥ 10

A

0 – 10

B

≤0

C

0,25

0,25

0,1


Vysvětlivky k hodnocení: Pokud považujeme finanční stabilitu za optimální (kategorie A), musí tato kategorie převažovat u většiny hodnot, resp. u všech podstatných. Naopak do této kategorie nelze zařadit územní jednotku, která by – byť jen v méně významném kritériu – měla výsledek odpovídající neudržitelné skupině (tj. C).Pokud je podíl neuspokojivého hodnocení (tj. C) větší než cca třetinový, je považováno celkové hospodaření obce (resp. města, územního celku) za neuspokojivé, tudíž není podstatné zastoupení neboli podíl zbývajících hodnocení (tj. A a B). Kategorie B potom odpovídá průměru mezi těmito hraničními kategoriemi. Toto hodnocení se provádí na základě údajů jednoho kalendářního roku a může se v čase měnit, přičemž není vyloučeno, že během sledovaného intervalu 4 - 5 může územní jednotka dosáhnout v jednotlivých letech všech tří kategorií. Na základě kritérií indikátoru se obec pohybuje v letech 2005-2009 mezi kategoriemi „A“ a „B“. Provozní výsledek hospodaření za rok 2008 Výpočet byl prováděn pro rok 2008 (tj. všechna data použitá ve výpočtu pocházejí z výkazu a rozvahy roku 2008). Obdobně byly vypočteny hodnoty pro předcházející roky a následující rok 2009 – výsledky jsou uvedeny v dílčích tabulkách a závěrečné tabulce. Delší časová řada umožní hodnocení trendu a dlouhodobé finanční (ne)stability. Přebytek běžného rozpočtu = (Třída 1 Daňové příjmy + Třída 2 Nedaňové příjmy + Třída 4 Přijaté transfery) – (Konsolidace příjmů + Konsolidace výdajů + Položka 42xx Investiční dotace + Třída 5 Běžné výdaje) + (Položka 5141 Placené úroky z úvěru + 5178 Splátky leasingu + 6143 Investiční úroky) = (863 120,89 + 172 428,26 + 3 185 684,03) – ((2 785 764,63 + (-2 785 764,63) + 61 199,59 + 3 950 965,48)) + (10 663,73 + 1 065,14 + 0) = 4 221 233,18 - 4 012 165,07 + 11 882,73 = 220 950,84 (v tis. Kč)

40


Část

Pevné části

Příjmy Výdaje

Skupina položek

Název položky

III. Financování

Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků

8124

Třída 1 - Daňové příjmy

4010

Třída 2 - Nedaňové příjmy

4020

Třída 3 - Kapitálové příjmy

4030

Třída 4 - Přijaté transfery

4040

Třída 5 - Běžné výdaje

4210

Třída 6 - Kapitálové výdaje

4220

Výdaje celkem

4240

Konsolidace příjmů

4060

Konsolidace výdajů

4250

IV. Rekapitulace příjmů, výdajů , financování a jejich konsolidace

I. Rozpočtové příjmy II. Rozpočtové výdaje

12/2009

12/2008

Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC (podle let) pozn.

-33 215,29

Položky 42xx Položky 5141 placené úroky z úvěrů

5141

Položky 5178 splátky leasingu

nenal

Položky 6143 Investiční úroky

nenal

Dlužné cenné papíry k obchodování (Účet 253)

253

-41 322,92 863 120,89 172 428,26 189 518,15 3 185 684,03 3 950 965,48 312 096,57 4 263 062,05 2 785 764,63 2 785 764,63 61 199,59 10 663,37 1 065,14 0

738 436,95 171 095,96 88 804,01 2 921 830,13 3 687 799,19 334 661,63 4 022 460,82 2 568 859,90 2 568 859,90 20 305,00 9 335,98 313,08

Výkaz Rozvaha (bilance)

Rozvaha

B. Oběžná aktiva

Základní běžný účet (Účet 231) Běžné účty peněžních fondů (Účet 236)

231

0 213 064,35

104 900,44

236

32 711,88

33 267,78

Tabulka E 1-3 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu a rozvaha pro Kladno 2008

Přebytek běžného rozpočtu (v tis. Kč) Hodnocení

2007

2008

2009

198 619,97

220 950,84

132 907,91

A

A

A

Tabulka E 1-4 Provozní výsledek hospodaření pro Kladno v letech 2007-2009

Hodnota ukazatele přebytku běžného rozpočtu v roce: • 2007 je kladná, proto výsledek odpovídá dílčí hodnotě „A“ s 10% vahou. • 2008 je kladná, proto výsledek odpovídá dílčí hodnotě „A“ s 10% vahou. • 2009 je kladná, proto výsledek odpovídá dílčí hodnotě „A“ s 10% vahou.

Podíl přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech Ukazatel (výpočet za rok 2008) = Přebytek běžného rozpočtu / (Třída 1 Daňové příjmy + Třída 2 Nedaňové příjmy + Třída 4 Přijaté transfery - Konsolidace příjmů) = 220 950,84 / (863 120,89 + 172 428,26 + 3 185 684,03 - 2 785 764,63 ) = 220 950,84 / 1 435 468,5 = 0,15 (15%)

41

Případová studie Kladno k výzkumnému projektu MMR – WD 69-07-4 „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“. Přebytek běžného rozpočtu / běžné příjmy

2007

Hodnocení

2008

2009

15 %

15 %

11%

A

A

A

Tabulka E 1-5 Podíl přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech pro Kladno v letech 2007-2009

Výsledná hodnota ukazatele za rok: •

2007 je větší než 10 % a odpovídá dílčí hodnotě „A“ s 20 % vahou.

•


•


Krytí dluhové služby Ukazatel krytí dluhové služby (výpočet za rok 2008) = Přebytek běžného rozpočtu / (Položka 5141 Placené úroky z úvěrů + 5178 Splátky leasingu + 6143 Investiční úroky + Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků6) = 220 950,84 / (10 663,37 + 1 065,14 + 0 + (-41 322,92 * -1))= 220 950,84 / 53 051,43 = 4,15 (zaokrouhleno)

Krytí dluhové služby Hodnocení

2007

2008

2009

3,71

4,15

3,1

A

A

A

Tabulka E 1-6 Krytí dluhové služby pro Kladno v letech 2007-2009

Výsledná hodnota ukazatele krytí dluhové služby za rok: •

2007 je větší než 1,2 a odpovídá dílčí hodnotě „A“ s 25 % vahou.

•


•


Tento výsledek ukazuje na dostatek zdrojů z provozního hospodaření, tedy dostatečný přebytek běžného rozpočtu pro krytí splátek vyplývajících ze závazků ÚSC7. Je třeba si při komplexním hodnocení ÚSC uvědomit, že se jedná o čísla pouze za 1 rok a pro hodnocení dlouhodobé stability je nutné sledovat vývoj kategorií v čase.

6

Tato hodnota je ve výkazech (včetně ARISweb) uváděna se záporným znaménkem, proto je třeba ji do součtu dosadit po vynásobení * (-1).

7

Souhrn těchto splátek se v praxi běžně označuje jako tzv. dluhová služba.

42


Peněžní rezervy / přebytek běžného rozpočtu Peněžní rezervy (výpočet za rok 2008) = Účet 231 Základní běžný účet + Účet 236 Běžné účty peněžních fondů + Účet 253 Dlužné cenné papíry k obchodování = 213 064,35 + 32 711,88 + 0 = 245 776,23 Peněžní rezervy / přebytek běžného rozpočtu = 245 776,23 / 220 950,84 = 1,11 Výsledná hodnota ukazatele je vyšší než 1, a odpovídá dílčí hodnotě „A“ s 25% vahou.

Peněžní rezervy

2007

Hodnocení

2008

2009

0,68

1,11

0,96

B

A

B

Tabulka E 1-7 Peněžní rezervy pro Kladno v letech 2007-2009

Hodnocení ukazatele Peněžních rezerv za rok: •

2007 - Ukazatel dosahuje hodnoty 0,68, proto odpovídá dílčí hodnotě „B“ s 25 % vahou.

•

2008 - Ukazatel dosahuje hodnoty převyšující 1, proto odpovídá dílčí hodnotě „A“ s 25 % vahou.

•

2009 - Ukazatel dosahuje hodnoty 0,96, proto odpovídá dílčí hodnotě „B“ se 25 % vahou.

Kapacita samofinancování Kapacita samofinancování (výpočet za rok 2008) = ((Třída 1 Daňové příjmy + Třída 2 Nedaňové příjmy + Třída 4 Přijaté transfery - Konsolidace příjmů) + Třída 3 Kapitálové příjmy) / Třída 6 Kapitálové výdaje = ((863 120,89 + 172 428,26 + 3 185 684,03 - 2 785 764,63) + 189 518,15) / 312 096,57 = (1 435 468,55 + 189 518,15) / 312 096,57 = 1 624 986,7 / 312 096,57 = 5,2

Kapacita samofinancování Hodnocení

2007

2008

2009

5,2

5,2

4,04

A

A

A

Tabulka E 1-8 Kapacita samofinancování pro Kladno v letech 2007-2009

Výsledná hodnota ukazatele kapacity samofinancování za rok: •


•


•


43


Ukazatel investiční aktivity Ukazatel investiční aktivity (výpočet za rok 2008) = (Třída 6 Kapitálové výdaje) / (Výdaje celkem – Konsolidace výdajů) = (312 096,57) / (4 263 062,05 - 2 785 764,63) = 312 096,57 / 1 477 297,42 = 0,21 (21%)


2007

2008

2009

0,19 (19%)

0,21 (21%)

0,23 (23%)

A

A

A

Hodnocení

Tabulka E 1-9 Ukazatel Investiční aktivity pro Kladno v letech 2007-2009

Výsledná hodnota ukazatele investiční aktivity za rok: 2007 je větší než 10% a odpovídá dílčí hodnotě „A“ s 10 % vahou.

•

2008 je větší než 10% a odpovídá dílčí hodnotě „A“ s 10 % vahou.

•

2009 je větší než 10% a odpovídá dílčí hodnotě „A“ s 10 % vahou.

Podíl přebytku běžného rozpočtu na běžných 0,2 příjmech Krytí dluhové 0,25 služby Peněžní rezervy / přebytek běžného 0,25 rozpočtu 0,1

Kapacita samofinancování

Ukazatel investiční 0,1 aktivity Celkové hodnocení

A

146 442,22

hodnota

A

198 619,97

2008

hodnota

hodnocení

Přebytek běžného rozpočtu

hodnota

2007 hodnocení

Název ukazatele

2006 hodnocení

0,1

2005 hodnocení

Váha ukazatele

•

A

220 950,84

A

0,15

A

0,15

A

B

3,71

A

4,15

A

0,69

B

0,68

B

1,11

A

A

4,20

A

5,20

A

5,20

A

A

0,23 B

A

0,19 A

A

0,21 A

A

hodnota

200 728,30

0,12

A

0,12

A

1,26

A

1,04

0,58

B

6,43 0,17 A

Tabulka E 1-10 Hodnocení – výpočty za roky 2005-2008

44

Případová studie Kladno

0,1

Název ukazatele

Přebytek běžného rozpočtu

Podíl přebytku běžného rozpočtu na běžných 0,2 příjmech Krytí dluhové 0,25 služby Peněžní rezervy / přebytek běžného 0,25 rozpočtu 0,1


Ukazatel investiční 0,1 aktivity Celkové hodnocení

hodnota

132 907,91

A

0,11

A

3,1

A

0,96

B

4,04

A

0,23 A

A

hodnota

hodnocení

2009 hodnocení

Váha ukazatele

k výzkumnému projektu MMR – WD 69-07-4 „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“.

Tabulka E 1-11 Hodnocení – výpočty za rok 2009

ZÁVĚR: -

hodnocení za rok 2007: 0,75 A / 0,25 B / 0 C

-

hodnocení za rok 2008: 1,0 A / 0 B / 0 C

-

hodnocení za rok 2009: 0,75 A / 0,25 B / 0 C

Celkové hodnocení za rok 2008 Na základě kritérií indikátoru byla obec zařazena do kategorie „A“. Souhrnně lze tedy konstatovat, že obec Kladno je v daném roce finančně stabilní, do budoucna se situace jeví příznivě z hlediska finanční stability a schopnosti realizovat své investice. Odpovídá kritériím ekonomické udržitelnosti; územní jednotka je udržitelná za předpokladu zachování alespoň stávajících hodnot rozšiřujících indikátorů. Celkové hodnocení za rok 2009 Na základě kritérií indikátoru byla obec zařazena do kategorie „B“. Souhrnně lze tedy konstatovat, že obec byla v daném roce je uspokojivě finančně stabilní a udržitelná za předpokladu zachování alespoň stávajících hodnot rozšiřujících indikátorů.

45


4.2 E2 - Stabilita a diverzifikace místní ekonomické základny Počet podnikatelů v obci Data za obec Kladno k 31. 12. příslušného roku

2006

2007

2008

2009

14 576

14 854

15 071

15 133

Tabulka E 2-2 Počet podnikatelů v obci Kladno v letech 2006-2009

Počet podnikatelů na 1000 obyvatel: Data za obec Kladno k 31. 12. příslušného roku

2006

2007

2008

2009

210

213

215

216

Tabulka E 2-3 Počet podnikatelů na 1000 obyvatel v obci Kladno v letech 2006-2009

Zdroj dat:

ČSÚ, Počet ekonomických subjektů (podle Registru ekonomických subjektů).

Počet podnikatelů v rámci ORP: Data za správní obvod obce s rozšířenou působností Kladno k 31. 12. příslušného roku

2006

2007

2008

2009

20 363

20 585

21 133

21 526

Tabulka E 2-4 Počet podnikatelů v rámci ORP Kladno Kladno v letech 2006-2009

Počet podnikatelů na 1000 obyvatel v rámci ORP: Data za správní obvod obce s rozšířenou působností Kladno

2006

2007

2008

2009

Počet obyvatel ORP

116 041

117 593

119 161

nezjištěno

Počet podnikatelů na 1000 obyvatel (ORP)

175

175

177

Tabulka E 2-5 Počet podnikatelů na 1000 obyvatel v rámci ORP Kladno v letech 2006-2009

46


Počet zahraničních fyzických osob (ORP Kladno): 2006

2007

2008

2009

608

600

603

735

Tabulka E 2-6 Počet zahraničních FO v rámci ORP Kladno v letech 2006-2009

Počet živností (ORP Kladno) 2006

2007

2008

2009

40 918

42 024

27 851

28 715

Tabulka E 2-7 Počet živností v rámci ORP Kladno v letech 2006-2009

Zdroj dat: Odbor vnitřních věcí a Krajský živnostenský úřad, Krajský úřad Středočeského kraje.

Počet zaniklých živnostenských oprávnění (2008): nezjištěná data Obec se vyznačuje relativně dostatečnou podnikatelskou základnou. Na výrazný pokles údaje o počtu živností v roce mezi lety 2007 a 2008 měla zřejmě vliv významná novela živnostenského zákona platná od července 2008. Nový zákon přinesl mezi hlavními změnami restrukturalizaci živností, zrušení živnostenských listů a koncesních listin, zrušení místní příslušnosti živnostenských úřadů a omezení oznamovací povinnosti. Zdroj dat: data poskytl Krajský živnostenský úřad Středočeského kraje (celý název: Odbor vnitřních věcí a Krajský živnostenský úřad, Krajský úřad Středočeského kraje). Odbor obecní živnostenský úřad Magistrátu města Kladno nám údaje neposkytl s tím, že je nemá k dispozici a postoupil požadavek krajskému živnostenskému úřadu.

Diverzifikace ekonomických činností (struktura podnikatelských subjektů dle odvětví) 15 071

Počet podnikatelských subjektů celkem

176

Zemědělství, lesnictví, rybolov - počet subjektů Průmysl - počet podnikatelských subjektů

1 543

Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů

1 874 597

Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství počet podnikatelských subjektů

5 173

Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů

3 757

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů

9 498

Školství a zdravotnictví - počet subjektů Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů

1 444

Tabulka E 2-8 Diverzifikace ekonomických činností (struktura podnikatelských subjektů dle odvětví) v obci Kladno v roce 2008

Největší podíl tvoří (podle klasifikace OKEČ) subjekty působící v oblasti maloobchodu a oprav výrobků pro osobní potřebu, dále subjekty působící v oblasti obchodu, prodeje a

47


opravy motorových vozidel a subjekty působící v oblasti dalších obchodních služeb. Relativně velký podíl zaujímají subjekty působící ve stavebnictví (1874 subjektů v roce 2008, 1 920 subjektů v roce 2009). Struktura podniků dle počtu zaměstnanců Tento ukazatel vypovídá o rozložení zaměstnanosti dle velikosti podniků a umožňuje identifikovat přítomnost dominantního zaměstnavatele, jehož ekonomická kondice ovlivňuje stabilitu místního trhu práce. Pokud převažují mikropodniky a malé podniky, lze usuzovat na významnou podnikatelskou aktivitu v obci. Z počtu středních a velkých podniků (vezmeme-li v úvahu velikost ÚSC podle počtu obyvatel), lze usuzovat na možnou přítomnost dominantního zaměstnavatele, což může v případě jeho ekonomických potíží značně ohrozit místní trh práce, a tedy i ekonomicky nepříznivě ovlivnit obyvatele dané územní jednotky.

Počet subjektů bez zaměstnanců

4 587

Počet subj.s 1-9 zaměst.- mikropodniky

1 409

Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky

261

Počet subj.s 50-249 zaměst.- střed.podn.

77

Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky

21

Tabulka E 2-9 Struktura podniků v obci Kladno dle počtu zaměstnanců v roce 2008

Struktura podniků je vzhledem k velikosti města adekvátní, převažují podnikající fyzické osoby, což vytváří dostatečnou základnu pro výběr sdílených daní do rozpočtu města. Ukazatel vyjížďky a dojížďky za prací Tyto údaje jsou k dispozici pouze v rámci neveřejné (tj. zpoplatněné) části databáze MOS, proto je jejich použití chápáno pro ukazatel jako nadstandardní i doplňkové v případě, že data budou k dispozici z nějakého relevantního zdroje (nejen placená část MOS, ale i strategické dokumenty ÚSC apod.). Kladno - Vyjíždějící do zaměstnání (SLDB 2001) celkem mimo obec

14 860

denně mimo obec

10 173

Vyjíždějící do zaměstnání

denně mimo obec nad 60min.

2 522

Tabulka E 2-10 Počet vyjíždějících do zaměstnání v obci Kladno v roce 2001

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=232&kraj=-1&zuj=532053

Výnos daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti na jednoho obyvatele

48


Smysl tohoto dílčího ukazatele spočívá ve sledování v čase – jakým způsobem se vyvíjí podnikatelská aktivita v souvislosti s výběrem místních daní v ÚSC. Z hlediska tohoto trendu pak má svůj význam sledovat trend růstu či poklesu této položky v návaznosti na trend růstu či poklesu daňových příjmů (v ekonomické realitě let 2009 a 2010 lze očekávat pokles, proto je vývoj této položky vypovídající z hlediska stability podnikatelského prostředí v období hospodářské recese). Ve výkazech je výnos daně z příjmu FO uváděn pod položkou č. 1112, údaje jsou vždy ke konci příslušného roku. Údaj o výnosu daně z příjmu FO na 1 obyvatele se získá podílem položka 1112 / počet obyvatel. 12/2005

12/2006

12/2007

12/2008

12/2009

54 234,51

34 444,31

34 636,99

30 387,15

17 826,97

Počet obyvatel

69 329

69 276

69 675

69 906

69 938

Výnos daně z příjmu FO na 1 obyvatele (v Kč)

782,8

497,2

497,2

434,7

254,9

Výnos daně - položka 1112 výkazu ÚSC (v tis. Kč)

Tabulka E 2-11 Výnosy daně z příjmů FO v obci Kladno v letech 2005-2009

Zdroj http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarisusc/index.pl

Výnos daně z příjmu fyzických osob má od roku 2005 klesající tendenci; po nadprůměrné hodnotě výnosu v roce 2005 byl výsledek v letech 2006-2008 mírně pod obvyklou hodnotou pro srovnatelně velká města. V roce 2009 ještě významně poklesl – zde se dá předpokládat souvislost s dopady ekonomické recese. Tomu odpovídá i skokový nárůst registrované míry nezaměstnanosti v Kladně mezi lety 2008 a 2009 – z hodnoty 6,2 % na 9,07 %.

49


5.

SOCIÁLNÍ INDIKÁTORY

5.1 SOC1 - Sociálně-demografická struktura Sociodemografická struktura obyvatel obce obsahuje zhodnocení obyvatel obce dle jejich postavení a role ze sociálně demografických, demografických, profesních, sociálních, kulturních a dalších aspektů. Vybrané ukazatele mají za cíl identifikovat nejdůležitější jevy a charakteristiky struktury obyvatel, jež se odráží v kvalitě života a promítají se v oblasti sociální koheze: demografická, vzdělanostní, sociální, socioekonomická struktura obyvatel, zaměstnanost, nezaměstnanost. Jako základní ukazatel byl zvolen vývoj počtu obyvatel, doplněný o relativní migrační saldo. Struktura obyvatel z hlediska věku je podchycena věkovým indexem (index stáří) a průměrným věkem. 5.1.1 Vývoj celkového počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel vypovídá o vývoji obytné funkce obce a vzhledem k jeho charakteru a podmíněnostem vývoje počtu obyvatel (věková struktura, zdravotní stav, přirozená měna, atraktivita bydlení, dostupnost bydlení...) ho lze považovat za jeden z nosných indikátorů sociálního pilíře.

Počet obyvatel k 31. 12.

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

69.938

69 906

69 675

69 276

69 329

69 355

70 003

70 328

69 928

69 485

69 290

69 254

69 437

70 106

70 606

Střední stav obyvatel (počet obyvatel k 1. 7. *)

Tabulka SOC 1-1 Celkový přírůstek počtu obyvatel v obci Kladno v letech 2003 - 2008

Index změny počtu obyvatel Index změny počtu obyvatel v letech 2003 až 2008 – Kladno: -

počet obyvatel k 31.1.2009/31.12.2008: 1,00

-

počet obyvatel k 31.1.2008/31.12.2007: 1,00

-

počet obyvatel k 31.1.2007/31.12.2006: 0,99

-

počet obyvatel k 31.1.2006/31.12.2005: 0,99

-

počet obyvatel k 31.1.2005/31.12.2004: 0,99

-

počet obyvatel k 31.1.2004/31.12.2003: 0,99

1,00

počet obyvatel 2008: 69 906 počet obyvatel 2007: 69 675

1,00 (0,9986)

počet obyvatel 2008: 69 906 počet obyvatel 2003: 70 003

index změny počtu obyvatel k 31. 12. roku 2008 k 31.12. roku předcházejícího

index změny počtu obyvatel k 31. 12. roku 2008 k 31.12. roku 2003 (před pěti lety)

Tabulka SOC 1-2 Index změny počtu obyvatel obce Kladno v letech 2003 - 2008

50


Vývoj počtu obyvatel v Kladně v letech 2002 - 2008 70 600 70 400 70 200 70 000 69 800 69 600 69 400 69 200 69 000 68 800 68 600 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08

počet obyvatel

Graf SOC 1-2 Vývoj počtu obyvatel v obci Kladno za období 2003 – 2008

V letech 2002 – 2005 počet obyvatel v Kladně klesá, od roku 2006 vykazuje každoročně nepatrný, ale stálý nárůst, kladné hodnoty vykazuje jak celkový tak přirozený přírůstek obyvatel. Souhrnně lze říci, že hodnota počtu obyvatel nevykazuje v obci žádnou prudkou změnu. Relativní migrační saldo – tj. saldo migrace (počet přistěhovalých - počet vystěhovalých) na 1000 obyvatel středního stavu 2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

počet přistěhovalých

2 253

2 750

1 877

1 800

1 477

1 779

1 628

počet vystěhovalých

2 110

2 403

1 940

1 807

2 127

2 072

1 989

Saldo migrace

143

347

-63

-7

-650

-293

-361

Relativní migrační saldo

2,0

4,9

-0,9

-0,1

-9,4

-4,2

-5,1

Tabulka SOC 1-3 Relativní migrační saldo v obci Kladno v letech 2003 – 2008 na 1000 obyvatel středního stavu

Zdroj dat: ČSÚ, http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/CZ0521/, http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

Migrační přírůstek je projevem atraktivity obce, podmíněně různými faktory: cenová dostupnost, atraktivita a kvalita prostředí, pobídky pro migranty ze strany obce či developerů. Zejména je nutné zvýšit pozornost při dosažení extrémních hodnot, a to dlouhodobých negativních migračních sald i výrazných migračních přírůstků. Migrační ztráta obce není cílovým stavem a signalizuje negativní jevy. Je nutné hledat příčiny, vedoucí k vystěhovávání obyvatel. I nárůst počtu obyvatel s sebou může nést určité negativní projevy, a to například výrazné narušení komunit, růst finančních nákladů na provoz obce atd. Vysoké hodnoty

51


kladných migračních sald jsou jedním z typických projevů suburbanizačního rozvoje. V tomto případě další ukazatelé mohou vykazovat příznivé hodnoty (např. věkové indexy, bytový fond), hodnoty dostupnost klíčových služeb nemusí být na dostatečné úrovni. Je nutné respektovat při hodnocení toho indikátoru populační velikost obce i jeho prostorovou lokalizaci ve vztahu k silným regionálním střediskům. Hodnoty relativního migračního salda obce Kladno v letech 2002 až 2006 bylo záporné, obec vykazovala migrační ztrátu, ale hodnoty byly poměrně kolísavé, výrazný rozdíl je možné sledovat např. mezi např. mezi lety 2004 (-9,1) a 2005 (-0,1). V posledních sledovaných letech se charakter sledovaného indikátoru mění, sledujeme migrační přírůstek v obci.

5.1.2 Věková, vzdělanostní, sociální, socioekonomická struktura obyvatelstva Index stáří vypovídá o poměru složky poproduktivní a předproduktivní a velmi dobře může být alarmujícím indikátorem nepříznivé věkové struktury obce. počet obyvatel ve věku 0-14 let k 31.12.2008

Kladno: 9984,0

počet obyvatel ve věku nad 65 let k 31.12.2008

Kladno: 10531,0

počet obyvatel ve věku 0-14 k 31.12.2003

Kladno: 10 347

počet obyvatel ve věku nad 65 let k 31.12.2003

Kladno: 9 651

Index stáří = počet obyvatel ve věku nad 65 let/ 100 obyvatel ve věku 0 - 14 let Index stáří v roce 2008 = 105,5 Index stáří v roce 2003 = 93,3 Index stáří v ORP Kladno 2008 = 101,0 Index stáří v ORP Kladno 2003 = 94,6 Index stáří v kraji: Středočeský kraj 2008 = 95,6 (StČ kraj 2008 0-14: 183 490; nad 65 let: 175 369) Středočeský kraj 2003 = 92,8 Index stáří byl v obci Kladno byl porovnán s hodnotami v rámci obvodu obce s rozšířenou působností (ORP Kladno) a také ve Středočeském kraji. Souhrnně lze říci, že srovnáním indexů stáří ve sledovaných letech (2003 a 2008) dochází k nárůstu tohoto indexu na všech třech úrovních měření (obec, SO ORP, kraj). Porovnáme-li hodnoty indexu podle sledovaného území, zjistíme, že bez ohledu na rok jsou hodnoty v samotné obci a v rámci ORP výrazně vyšší než za celý Středočeský kraj. Průměrný věk vypovídá o rozložení populace dle věku, představuje průměrný dokončený věk vážený počtem osob v dané věkové kategorii, a tudíž komplexněji vypovídá o věkové struktuře obce. Zdroje dat: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab=OBY6031PU_OB2.67&verze=1&voa=tabulka&g o_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&verze=1&cas_387030=20031231

52


Průměrný věk v obci Kladno (2008): 40,6 Průměrný věk v obci Kladno (2003): 39,8 Průměrný věk ve Středočeském kraji (2008): 40,0 Průměrný věk ve Středočeském kraji (2003): 39,7 http://www.stredocesky.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_stredoceskeho_kraje

Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Podíl obyvatelstva s VŠ vzděláním v obci Kladno (2001) je: 8,2 % Podíl obyvatelstva s VŠ vzděláním ve Středočeském kraji (2001) je: 7,0% Vzdělanostní struktura kladenského obyvatelstva, která se hodnotí u věkové kategorie 15 a více let, vykázala v průběhu deseti let mezi dvěma celostátními censy (SLDB 1991 a SLDB 2001) nárůst počtu občanů s vysokoškolským vzděláním o 41 %. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním byl k poslednímu sčítání (aktuálnější data nejsou k dispozici v Kladně o 1,2 procentního bodu vyšší, než ve Středočeském kraji.

Dosažené vzdělání

Kladno, SLDB 1991

Kladno, SLDB 2001

Středočeský kraj

Vysokoškolské

3 531

6,2 %

4 948

8,2 %

7,0 %

Obyvatelstvo starší 15 let

57 201

100 %

60 054

100 %

100 %

Tabulka SOC 1-4 Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel Kladna a její porovnání se stavem ve Středočeském kraji Zdroj dat : Sčítání lidu, domů a bytů 1991 a 2001, ČSÚ, http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_ve_veku_15_a_vice_let_podle_pohlavi_a_nejvyssiho_ukoncene ho_vzdelani1

Zaměstnanost, nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v obci. Míra nezaměstnanosti je komplexním společenským ukazatelem, jenž v sobě nese mnoho informací. V rámci sociálního pilíře supluje indikátor socioekonomické struktury obyvatel i kvality sociálního prostředí obce. Zdroje dat ČSÚ: -

http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast1/prace?opendocument&kraj=xh&ebe

-

Úřady práce

Registrovaná míra nezaměstnanosti

2005

2006

2007

2008

2009

Středočeský kraj

6,25

5,32

4,25

4,47

7,01

Kladno

10,18

-

6,9

6,2

9,07

Tabulka SOC 1-5 Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v obci Kladno a její porovnání se stavem ve Středočeském kraji

53


V meziročním srovnání registrované míry nezaměstnanosti v obci Kladno lze říci, že měl tento indikátor sestupnou tendenci až do roku 2008, v porovnání s mírou nezaměstnanosti celého Středočeského kraje má však obec hodnoty výrazně vyšší. Na skokovém nárůstu míry nezaměstnanosti mezi lety 2008 a 2009 se s velkou mírou pravděpodobnosti projevuje vliv hospodářská recese. Počet obyvatel v obci Kladno v letech 2000 - 2008 2000 Počet obyvatel

71 572

2001 70 702

2002 70 328

2003 70 003

2004 69 355

2005 69 329

2006 69 276

2007 69 675

2008 69 906

Tabulka SOC 1-6 Počet obyvatel v obci Kladno v letech 2000-2008

Pro srovnání růstových/klesajících tendencí je níže uvedena tabulka počtu obyvatel Středočeského kraje: 2000 Počet obyvatel

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

1115038 1123931 1128674 1135795 1144071 1158108 1175254 1201827 1230691

Tabulka SOC 1-7 Počet obyvatel ve Středočeském kraji v letech 2000-2008

Počet obyvatel v obci Kladno v posledních nevykazuje výrazné výkyvy. V meziročním srovnání docházelo až do roku 2006 k poklesu počtu obyvatel, od roku 2007 se počet obyvatel začíná opětovně zvyšovat. Zajímavé je srovnání se Středočeským krajem, který vykazuje celé sledované období trvalý nárůst počtu obyvatel. Na tom má s vysokou pravděpodobností vliv trend stěhování obyvatel z Prahy do okolních obcí a nově vznikajících satelitních měst kolem Prahy.

54


5.2 SOC2 - Sociální prostředí Kvalita sociálního prostředí zhodnocuje prostředí sídla z hlediska životních a pracovní podmínek občana, úrovni příjmů, kvality vzdělání a zhodnocení společenství jako takového. Navržené ukazatele pokrývají následující oblasti: životní úroveň, dostupnost a kvalita vzdělávání, dostupnost a kvalita veřejných služeb, kriminalita, rovnoprávnost žen, kvalita bydlení. Kvalita životní úrovně na úrovni obce je těžko měřitelná, z tohoto důvodu byl zvolen ukazatel, monitorující výši sociálních dávek. Dostupnost a kvalita vzdělávání jako základní podmínky kvality života je sledovaná na úrovni malých obcí pouze z hlediska přítomnosti mateřské a základní školy v obci, ve větších městech je toto téma řešeno v rámci indikátoru dostupnost klíčových služeb. Dostupnost a kvalita veřejných služeb jsou měřeny ukazateli, vypovídajícími o dostupnosti těchto služeb (u malých obcí je sledována prostá přítomnost tohoto zařízení). Další nedílnou složkou sociálního prostředí je pocit bezpečí, který je měřen počtem trestných činů na 1000 obyvatel. Součástí kvality života je téma rovnoprávnost žen, lze jej částečně identifikovat též na lokální úrovni (účast žen v politice). Téma bydlení je hodnoceno podílem neobydlených bytů z důvodu nezpůsobilosti k bydlení a atraktivitou bydlení, měřenou intenzitou bytové výstavby. Pro vyhodnocení tohoto indikátoru bylo provedeno v květnu 2010 dotazníkové šetření s následující strukturou otázek a hodnocení. DOTAZNÍKOVÝ FORMULÁŘ: 1. Jak jste spokojen(a) s Vaší obcí / městem jako místem, kde žijete a pracujete? (odpověď zapište) • • • •

Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Velmi nespokojen(a)

2.Jak jste celkově spokojen(a) s následujícími oblastmi života ? (odpověď zapište k jednotlivým. .bodům otázky) • • • • •

Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Velmi nespokojen(a) Nevím,nemohu hodnotit

2a. S dostupností základních veřejných služeb (zdravotní služby, sociální služby, školy, veřejná doprava atd.) 2b. S možnostmi zaměstnání ve Vaší obci (městě) 2c. S možnostmi účastnit se místního plánování a rozhodování o veřejných věcech, veřejných setkání, besed občanů se zástupci obce (města) apod. 2d. S kvalitou okolního životního prostředí 2e. S kvalitou veřejných ploch určených k oddychu

55


3.Nakolik jste spokojen(a) s dostupností následujících služeb ve Vašem městě (obci)? (odpověď zapište k jednotlivým bodům otázky) • • • • •

Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Velmi nespokojen(a) Nevím,nemohu hodnotit

3a. Dostupnost lékařské péče 3b. Záchranná služba/ pohotovost 3c. Sociální služby (domov důchodců, pečovatelská služba apod.) 3d. Policie 3e. Mateřské školky 3f. Základní školy 3g. Střední školy nebo učiliště 3h. Doprava do zaměstnání 3i. Doprava do školy pro děti 3j. Sportovní zařízení (hřiště apod.) 3k. Kulturní zařízení (kino, divadlo apod.), knihovna 3l. Činnost spolků (hasiči apod.) 3m. Rekreační vyžití, zařízení k trávení volného času 3n. Prodejny se základním sortimentem (potraviny a ostatní sortiment) 3o. Speciální prodejny (textil, sport apod.) 3p. Nabídka možností vzdělávání (kurzy) 3q. Zajištění údržby a čistoty obce (města) – činnost technických služeb 4.Jak bezpečné je podle Vás žít ve Vašem městě (obci)? (odpověď zapište) • • • • •

Velmi bezpečné Spíše bezpečné Spíše nebezpečné Rozhodně nebezpečné Nevím, nedokážu říci

Věk respondenta: optejte se, případně věk odhadněte • • • •

18 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let 60 let a více

Název města (obce), ve které respondent žije: doplňte sám/a …………………. Respondent je: 1.

Muž

2.

Žena

56


5.2.1 Životní úroveň Průměrná měsíční výše vyplacených dávek státní sociální podpory (testovaných) na 1 obyvatele

Kvalita sociálního prostředí je reprezentována základním ukazatelem Průměrná měsíční výše vyplacených dávek státní sociální podpory na 1 obyvatele. Výše dávek státní vyplacených dávek státní sociální podpory v daném roce se přepočítává na střední stav obyvatel v daném roce (střední stav se uvádí jako počet obyvatel k 1.6. daného roku,nebo jako aritmetický průměr počátečního a koncového stavu počtu obyvatel v daném roce). Průměrná měsíční výše vyplacených dávek státní sociální podpory - (testovaných) na 1 obyvatele.v Kč (pozn. Ve vyplacených dávkách státní sociální podpory jsou vykazovány dávky poskytované v závislosti na výši příjmu rodiny – testované, tj. přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu (vyplácení bylo ukončeno 30. 6. 2004) a příspěvek na školní pomůcky (dávka s účinností od 1. 6. 2006 do 31. 12. 2007) a netestované (nárok na dávky není limitován výší příjmu rodiny), tj. rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek (vyplácení bylo ukončeno 31. 12. 2004), dávky pěstounské péče, příspěvek na péči o dítě v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dávka s účinností od 1. 10. 2005 do 31. 5. 2006), porodné a pohřebné. Metodický pokyn ČSÚ, Statistická ročenka 2008) Z dokumentů Magistrátu města se podařilo zjistit údaje o vyplacených dávkách sociální péče. Zdroj dat: Magistrát města Kladno; Rozpočet města – závěrečný účet za rok x; Kap. 17 – odbor sociální péče, výdaje na dávky sociální péče Výpočet: (částka v daném roce/počet obyvatel) / 12 měsíců: Rok

2004

2005

2006

2007

2008

Vyplacené dávky – částka celkem (tis. Kč)

164 770

165 201

170 358

213 396

221 132

Výše dávky v Kč na 1 obyvatele

197,98

198,57

204,93

255,23

263,61

Tab. SOC 2-1 Vývoj průměrné měsíční výše vyplacených dávek státní sociální péče v letech 2004 až 2008

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že výše dávky v Kč na 1 obyvatele má od roku 2004 (v absolutních částkách) vzestupný charakter.

5.2.2 Dostupnost a kvalita vzdělávání, celoživotní učení Dostupnost a nabídka vzdělávání, dostupnost respektive přítomnost mateřské školy a základní školy v obci. Ve větších sídlech jako je Kladno se přítomnost mateřské a základní školy (škol) považuje za samozřejmou, z hlediska ukazatele dostupnosti a kvality vzdělávání se proto sleduje a hodnotí spokojenost s dostupností (zjišťuje se v rámci dotazníkových šetření spokojenosti obyvatel). Zdroj: MOS http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/CZ0521/ a dotazníkové šetření

57


Výsledky z dotazníků ve stanovené škále v % (z celkového počtu respondentů): Nakolik jste spokojen(a) s dostupností následujících služeb ve Vašem městě?

Velmi spokojen(a)

Spíše spokojen(a)

Spíše nespokojen(a)

Velmi nespokojen(a)

Nevím,nemohu hodnotit

Mateřské školky.

2,94

42,16

19,61

0,98

34,31

Základní školy.

4,90

70,59

0,98

0,00

23,53

Střední školy nebo učiliště.

5,88

60,78

2,94

0,00

30,39

Tabulka SOC 2-2 Dostupnost a nabídka vzdělání v obci Kladno (výsledky dotazníkového šetření, květen 2010)

5.2.3 Dostupnost a kvalita veřejných služeb, kriminalita, bezdomovectví Dostupnost klíčových služeb (míra, jak snadný/obtížný přístup mají obyvatelé ke klíčovým službám; pošta, zdravotnické zařízení v obci). Tyto ukazatelé vypovídají o dostupnosti občanské vybavenosti sídla jako jedné ze základních rozvojových podmínek obce neboť občanská vybavenost poskytuje občanům takových druh služby, jež mohou využívat a realizovat v místě bydliště a stávají se tak stabilizujícím prvkem obce. Zdroj: MOS http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/CZ0521/ a dotazníkové šetření S dostupností základních veřejných služeb (zdravotní služby, sociální služby, školy, veřejná doprava atd.)

Velmi spokojen(a)

Spíše spokojen(a)


Velmi nespokojen(a)


Dotazníkový průzkum spokojenosti obyvatel proběhl v Kladně v květnu 2010. V průzkumu odpovídalo 51 žen a 51 mužů.

58


Vyhodnocení dotazníku: Výsledky z dotazníků ve stanovené škále v % (z celkového počtu respondentů, zbývající hodnota do 100% tvoří odpovědí „nevím, nemohu hodnotit“):

Velmi spokojen(a)

Spíše spokojen(a)


Velmi nespokojen(a)

Dostupnost lékařské péče

7,84

83,33

7,84

0,98

Záchranná služba/ pohotovost

3,92

65,69

9,80

0,00

Sociální služby (domov důchodců, pečovatelská služba apod.)

4,90

48,04

11,76

0,98

Policie

0,00

42,16

41,18

2,94

Sportovní zařízení (hřiště apod.)

25,49

62,75

2,94

0,00

Kulturní zařízení (kino, divadlo apod.), knihovna

12,75

57,84

20,59

0,00

Činnost spolků (hasiči apod.)

7,84

40,20

1,96

0,00

Rekreační vyžití, zařízení k trávení volného času

11,76

72,55

13,73

0,00

Prodejny se základním sortimentem (potraviny a ostatní sortiment)

53,92

44,12

0,98

0,00

Speciální prodejny (textil, sport apod.)

28,43

60,78

5,88

0,00

Nabídka možností vzdělávání (kurzy).

1,96

44,12

3,92

0,00

Tabulka SOC 2-3 Spokojenost s dostupností veřejných služeb v podrobnějším členění v obci Kladno, dotazníkový průzkum květen 2010

59

Případová studie Kladno k výzkumnému projektu MMR – WD 69-07-4 „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“. Absolutní počet odpovědí

% z celkového počtu respondentů

Velmi Spíše Spíše Velmi Nevím,nemohu spokojen(a) spokojen(a) nespokojen(a) nespokojen(a) hodnotit 1. Jak jste spokojen(a) s Vaší obcí / městem jako místem, kde žijete a pracujete?

4

83

Velmi Spíše Spíše Velmi Nevím,nemohu spokojen(a) spokojen(a) nespokojen(a) nespokojen(a) hodnotit

12

3

0

3,92

81,37

11,76

2,94

0,00

100,00

2.Jak jste celkově spokojen(a) s následujícími oblastmi života ? 2a. Dostupnost základních veřejných služeb

7

79

14

0

2

6,86

77,45

13,73

0,00

1,96

100,00

2b. zaměstnání

3

44

30

6

19

2,94

43,14

29,41

5,88

18,63

100,00

2c. Možnosti účastnit se místního plánování

1

33

10

2

56

0,98

32,35

9,80

1,96

54,90

100,00

2d. Kvalita okolního životního prostředí

1

70

29

2

0

0,98

68,63

28,43

1,96

0,00

100,00

2e. Kvalita ploch k oddychu

2

67

28

4

1

1,96

65,69

27,45

3,92

0,98

100,00

Možnosti

veřejných určených

3.Nakolik jste spokojen(a) s dostupností následujících služeb ve Vašem městě (obci)? 3a. Dostupnost lékařské péče

8

85

8

1

0

7,84

83,33

7,84

0,98

0,00

100,00

3b. Záchranná služba/ pohotovost

4

67

10

0

21

3,92

65,69

9,80

0,00

20,59

100,00

3c. Sociální služby (domov důchodců, pečovatelská služba apod.)

5

49

12

1

35

4,90

48,04

11,76

0,98

34,31

100,00

3d. Policie

0

43

42

3

14

0,00

42,16

41,18

2,94

13,73

100,00

3e. Mateřské školky

3

43

20

1

35

2,94

42,16

19,61

0,98

34,31

100,00

3f. Základní školy

5

72

1

0

24

4,90

70,59

0,98

0,00

23,53

100,00

60

Případová studie Kladno k výzkumnému projektu MMR – WD 69-07-4 „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“. 3g. Střední školy nebo učiliště

6

62

3

0

31

5,88

60,78

2,94

0,00

30,39

100,00

3h. Doprava zaměstnání

3

44

7

1

47

2,94

43,14

6,86

0,98

46,08

100,00

3i. Doprava do školy pro děti

0

38

6

0

58

0,00

37,25

5,88

0,00

56,86

100,00

3j. Sportovní zařízení (hřiště apod.)

26

64

3

0

9

25,49

62,75

2,94

0,00

8,82

100,00

3k. Kulturní zařízení (kino, divadlo apod.), knihovna.

13

59

21

0

9

12,75

57,84

20,59

0,00

8,82

100,00

8

41

2

0

51

7,84

40,20

1,96

0,00

50,00

100,00

3m. Rekreační vyžití, zařízení k trávení volného času

12

74

14

0

2

11,76

72,55

13,73

0,00

1,96

100,00

3n. Prodejny se základním sortimentem

55

45

1

0

1

53,92

44,12

0,98

0,00

0,98

100,00

3o. Speciální prodejny (textil, sport apod.)

29

62

6

0

5

28,43

60,78

5,88

0,00

4,90

100,00

3p. Nabídka možností vzdělávání (kurzy).

2

45

4

0

51

1,96

44,12

3,92

0,00

50,00

100,00

3q. Zajištění údržby a čistoty obce (města)

0

23

60

17

2

0,00

22,55

58,82

16,67

1,96

100,00

3

0,98

44,12

48,04

3,92

2,94

100,00

3l. Činnost (hasiči apod.)

do

spolků

Velmi bezpečné 4.Jak bezpečné je podle Vás žít ve Vašem městě (obci)?

Spíše bezpečné

1

45

Spíše nebezpečné

49

Rozhodně nebezpečné

Nevím, nedokážu říci

4

Tabulka SOC 2-4 Vyhodnocení spokojenosti se službami v obci Kladno, dotazníkový průzkum květen 2010

61


5.2.4 Výdaje na kulturu z rozpočtů územních samosprávných celků v přepočtu na 1 obyvatele Zdroj primárních dat: Magistrát města Kladna; výdaje na kulturu z rozpočtu města Rok

2007

2008

2009

Výdaje na kulturu – celkem (tis. Kč)

1 378

652

1 848

Výše výdajů v Kč na 1 obyvatele

19,78

9,33

26,43

Tabulka SOC 2-5 Výdaje na kulturu z rozpočtu města Kladna v přepočtu na 1 obyvatele

Výdaje na kulturu z rozpočtu města v přepočtu na 1 obyvatele se v letech 2007 až 2009 výrazně liší a nelze hodnotit stoupající nebo klesající trend. Pozn.: Město Kladno prostřednictvím Komise pro kulturu Rady města (RM) a z Fondu primátora dále podporuje kulturní aktivity různých subjektů: -

Fond kulturní komise Rady města;

-

Statut fondu primátora – finanční dotace na akce pořádané ve městě, společensky-kulturně-vzdělávacího a sportovního rázu, pod záštitou primátora (řádově 60 akcí ročně);

-

Dotace pro spol. Kultura pro Kladno, s.r.o. (Městské divadlo, divadlo Lampion, Zámecká galerie).

Celkem za uvedené zdroje: 2007:

34 929 tis. Kč

2008:

40 600 tis. Kč

2009:

41 343 tis. Kč

5.2.5 Zjištěné trestné činy v přepočtu na 1 000 obyvatel Indikátor v sobě nese informaci o úrovni kriminality v obci. Hodnota tohoto ukazatele může být výrazně ovlivněna velikostí sídla a může dosáhnout velmi nesourodých a nereprezentativních hodnot v případě malých obcí. Je tedy účelné jej sledovat zejména u obcí větších a srovnávat obce též s republikovým příp. krajským průměrem. Zdroj primárních dat: Policie ČR, územní odbor Kladno Rok

2007

2008

2009

Počet trestných činů celkem

3 005

2 478

2 200

Počet trestných činů v přepočtu na 1000 obyvatele

43,1

35,4

31,5

Tabulka SOC 2-6 Počet trestných činů na území města Kladna v přepočtu na 1000 obyvatel

Pro možnost srovnání mezi obcemi se nepoužívá celková hodnota trestných činů, nýbrž přepočtený počet na 1000 obyvatel. V roce 2007 byla tato hodnota 43,1 trestných činů na

62


1000 obyvatel, v roce 2008 pak 35,4 a v roce 2009 31,5. Z výsledků je patrný postupný pokles kriminality v obci. Data z dotazníkového šetření Jak bezpečné je podle Vás žít ve Vašem městě (obci)? % z celkového počtu respondentů

z toho muži

z toho ženy

Velmi bezpečné

0,98

0

100

Spíše bezpečné

44,12

64,44

35,56

Spíše nebezpečné

48,04

38,78

61,22

Rozhodně nebezpečné

3,92

3,23

96,77

Nevím, nedokážu říci

2,94

66,67

33,33

Tabulka SOC 2-7 Hodnocení kvality veřejných služeb (výsledky dotazníkového šetření, květen 2010)

5.2.6 Rovnoprávnost žen Podíl žen z celkového počtu zvolených zastupitelů v % ve volbách. Tento ukazatel reprezentuje stav genderové politiky v obci. Signalizuje zájem žen o politické dění a úspěšnost žen v politice. Zdroj dat: http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv22?xjazyk=CZ&xid=0&xv=7 Podíl žen z celkového počtu zvolených zastupitelů v % ve volbách: Rok voleb

1994

1998

2002

2006

2010

Počet zastupitelů

33

33

33

33

-

Počet žen zastupitelek

2

6

7

3

-

% zvolených žen

6,06%

18,18%

21,21%

9,09%

-

Tabulka SOC 2-8 Podíl žen z celkového počtu zvolených zastupitelů

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že podíl žen v obecním zastupitelstvu města Kladna v jednotlivých volebních obdobích kolísá, ale dlouhodobě se udržuje na nízkých hodnotách a nedosahuje ani čtvrtiny počtu členů zastupitelstva.

63


5.2.7 Kvalita bydlení • Domy nezpůsobilé pro bydlení. •

Počet dokončených bytů za určité období na 1000 obyvatel obce středního stavu.

Tyto ukazatelé v sobě nesou nejen prostou informaci o struktuře bytového fondu a intenzitě bytové výstavby, jejich hodnoty mohou signalizovat výrazně širší závěry. Zdroj dat: statistiky ČSÚ Domy nezpůsobilé pro bydlení: údaje jsou nedohledatelné, nahrazeno kategorií neobydlené domy. Neobydlené domy z celkového domovního fondu dle SLDB v r. 2001: 607, tj. 7,78%. Počet dokončených bytů za roky na 1000 obyvatel obce středního stavu8: Rok Počet dokončených bytů Střední stav obyvatel* Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel obce středního stavu

2005

2006

2007

2008

2009

47

63

127

51

90

69 245

69 290

69 485

69 928

69 791

0,68

0,91

1,83

0,73

1,29

Tab. SOC 2-9 Počet dokončených na 1000 obyvatel v letech 2005-2009 v obci Kladno *Pozn. Střední stav obyvatel převzat ze statistik ČSÚ – data k 1.7. roku a za rok 2009 jako aritmetický průměr 2008 a 2009.

Extrémně vysoké hodnoty podílu domů nezpůsobilých k bydlení jsou alarmující, neboť mohou představovat obecně nízkou poptávku po bydlení, včetně nízkého zájmu o rekreační bydlení. Intenzita bytové výstavby popisuje atraktivitu území (lokalizace obce, dostupnost parcel, pobídkový systém,..) a vývoj obytné funkce obce. Je logické, že tento index nemůže permanentně růst a proto je účelné jej sledovat v kontextu všech dalších ukazatelů, např. vývoj počtu obyvatel, migrační přírůstek, index stáří,…

8

střední stav se uvádí jako počet obyvatel k 1. 6. daného roku, nebo jako aritmetický průměr počátečního a koncového stavu počtu obyvatel v daném roce

64


5.3 SOC 3: Spokojenost a participace na věcech veřejných Spokojenost a participace na věcech veřejných. Indikátor vyjadřuje míru spokojenosti občanů s lokálním prostředím (tj. s místem „kde žijete a pracujete“) jako jednoho ze základních předpokladů sociální soudržnosti a stability společnosti. Součástí toho indikátoru je též zjištění míry participace na věcech veřejných, tedy zhodnocení míry účasti občana ve veřejném životě (účast ve volbách, aktivity nevládního neziskového sektoru,…). Tento indikátor v sobě nese informaci o: • míře spokojenosti s kvalitou života a prostředím • kvalitě a spjatosti občanské společnosti včetně míry aktivit v různých společenstvích Tyto indikátory z hlediska užšího zaměření pokrývají téma: spokojenost občanů s místním společenstvím, činnost neziskového sektoru, finanční podpora neziskového sektoru a zájem veřejnosti o místní politiku. Pro vyhodnocení tohoto indikátoru je třeba provést dotazníkové šetření. Pro účely této případové studie byl v Kladně v květnu 2010 proveden dotazníkový průzkum, ve kterém odpovídalo celkem 102 respondentů.

5.3.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím (úroveň spokojenosti občanů – obecně a s ohledem na různé rysy fungování obce), měřená dotazníkovým šetřením Indikátor vyčísluje míru spokojenosti občanů s životem v obci/městě, míru spokojenosti s různými oblastmi života a s kvalitou veřejných služeb. Pro potřeby stanovení hodnoty tohoto indikátoru lze využít širší otázky, které se prolínají též do tématu kvality sociálního prostředí. Zejména se jedná o zjištění míry dostupnosti klíčových služeb, dostupnosti vzdělání, případně doplnění ukazatele o míře bezpečnosti. Pro vyhodnocení tohoto indikátoru bylo využito odpovědí na následující otázky: Jak jste spokojen(a) s Vaší obcí / městem jako místem, kde žijete? Jak jste celkově spokojen(a) s následujícími oblastmi života? Výsledky z dotazníků ve stanovené škále: Jak jste spokojen(a) s Vaší obcí / městem jako místem, kde žijete a pracujete? Jak jste spokojen(a) s Vaší obcí / městem jako místem, kde žijete a pracujete?

Velmi spokojen(a)

Spíše spokojen(a)


Velmi nespokojen(a)

4

83

12

3

3,92

81,37

11,76

2,94

z toho muži (počet odpovědí)

3

39

8

1

z toho ženy (počet odpovědí)

1

44

4

2

absolutní počet odpovědí % z celkového počtu respondentů

Tabulka SOC 3-1 Průzkum spokojenosti občanů s místním společenstvím v obci Kladno (výsledky dotazníkového šetření, květen 2010)

65


Jak jste celkově spokojen(a) s následujícími oblastmi života? 2a. Dostupnost základních veřejných služeb Dostupnost základních veřejných služeb

Velmi spokojen(a)

Spíše spokojen(a)


Velmi nespokojen(a)


7

79

14

0

2

6,86

77,45

13,73

0,00

1,96


1

38

10

0

2


6

41

4

0

0


Tabulka SOC 3-2

2b. Možnosti zaměstnání

Možnosti zaměstnání

Velmi spokojen(a)

Spíše spokojen(a)


Velmi nespokojen(a)


3

44

30

6

19

2,94

43,14

29,41

5,88

18,63


2

21

16

3

9


1

23

14

3

10


Tabulka SOC 3-3

2c. Možnosti účastnit se místního plánování Možnosti účastnit se místního plánování

Velmi spokojen(a)

Spíše spokojen(a)


Velmi nespokojen(a)


1

33

10

2

56

0,98

32,35

9,80

1,96

54,90


0

12

9

2

28


1

21

1

0

28


Tabulka SOC 3-4

66


2d. Kvalita okolního životního prostředí Kvalita okolního životního prostředí

Velmi spokojen(a)

Spíše spokojen(a)


Velmi nespokojen(a)


1

70

29

2

0

0,98

68,63

28,43

1,96

0,00


0

28

23

0

0


1

42

6

2

0


Tabulka SOC 3-5

2e. Kvalita veřejných ploch určených k oddychu Kvalita veřejných ploch určených k oddychu

Velmi spokojen(a)

Spíše spokojen(a)


Velmi nespokojen(a)


2

67

28

4

1

1,96

65,69

27,45

3,92

0,98


1

27

21

2

0


1

40

7

2

1


Tabulka SOC 3-6

Dle provedeného dotazníkového šetření v obci Kladno je patrné, že na straně občanů převažuje spíše spokojenost s životem v jejich obci. Větší nespokojenost panuje v případě možností zaměstnání v místě.

5.3.2 Indikátor občanské participace Tento indikátor nese informaci o četnosti výskytu nestátních neziskových organizací v obci v přepočtu na počet osob (dostupný z databáze ČSÚ, registrů MMR, evidence obce). Zdroj dat: počet NNO v obcí, databáze MOS, dotaz na ČSÚ, dotazníkové šetření Výsledek vyhledávání občanských sdružení v databázi Ministerstva vnitra ČR (viz dále), s použitým formulářem – filtrem pro vyhledání: -

Stav: aktivní

-

Sídlo: Kladno

Počet nalezených záznamů: 564

67


Podle tohoto údaje počet občanů obce připadající na 1 občanské sdružení se sídlem v obci v roce 2009 činil: počet občanů k 1. 12. 2009 (67.811) / počet NNO podle rejstříku Ministerstva vnitra (564): 120 Výsledky odpovědí z dotazníku na otázku spokojenosti s možnostmi účastnit se místního plánování – viz vyhodnocení odpovědí výše Tabulka SOC 3-4. Komentář nezjišťování dat o počtu NNO v obci Nestátní neziskové organizace Popis uvedený ve Strategii udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna Vedle tří nestátních neziskových organizací (NNO) – obecně prospěšných společností zřízených městem Kladnem, působí ve městě velké množství dalších občanských sdružení, spolků a společností. Jedná se o nejrůznější zájmové spolky a sdružení, sportovní oddíly a kluby, úzce zaměřené zájmové skupiny lidí, kteří se z určitého důvodu sdružili do formy sdružení, sdružení při školách, odborové organizace, sdružení nájemníků či vlastníků bytů, romská sdružení a mnoho dalších. Řada těchto organizací jistě funguje pouze „na papíře“ či vykonává pouze velmi příležitostnou činnost. Oficiální seznam občanských sdružení, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů (dále jen „sdružení“) vzniklých na základě zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, vede Ministerstvo vnitra. Jak však uvádí na svých internetových stránkách, tento seznam nemá charakter veřejného seznamu. Obsahuje proto pouze název, adresu sídla a identifikační číslo sdružení. IČ je uvedeno pouze v případě, pokud sdružení vzniklo po 1. 1. 2001, kdy přidělování IČ přešlo do působnosti Ministerstva vnitra ČR. Na základě tohoto zdroje byl vytvořen seznam občanských sdružení sídlících na území města Kladna, který je uveden v příloze strategie. Tento seznam obsahuje celkem 470 občanských sdružení, z nichž cca 38 % (177) představují sdružení nájemníků domů a bytů. Pro celou Českou republiku uvádí Ministerstvo vnitra celkem 67 040 občanských sdružení. Existují také jiné zdroje informací o neziskových organizacích – například server www.neziskovky.cz, který provozuje Informační centrum neziskových organizací. Databáze tohoto serveru uvádí celkem 35 NNO se sídlem Kladně. Dalším typem nestátních neziskových organizací jsou obecně prospěšné společnosti a nadace. Rejstřík těchto organizací vede příslušný soud podle místa sídla organizace v rámci obchodního rejstříku. U kladenských organizací jde o Městský soud v Praze. Elektronický systém obchodního rejstříku bohužel neumožňuje vytvořit databázi obecně prospěšných společností a nadací sídlících v Kladně. Zdroj: Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna Seznam občanských sdružení http://aplikace.mvcr.cz/seznam-obcanskych-sdruzeni/ Seznam občanských sdružení, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů (dále jen „sdružení“) vzniklých na základě zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, nemá charakter veřejného seznamu. Obsahuje proto pouze název, adresu sídla a identifikační číslo sdružení. Pokud jde o identifikační číslo, je vždy uvedeno u sdružení vzniklých po 1.lednu 2001, kdy jeho přidělení přešlo do působnosti Ministerstva vnitra. U sdružení registrovaných v období 1.5.1990 až 31.12.2000 jsou identifikační čísla doplňována postupně na základě údajů převzatých od Českého statistického úřadu.

5.3.3 Podpora nestátních neziskových organizací a spolků Data se nepodařilo získat

68


5.3.4 Indikátor politické participace Indikátor politické participace - volební účast ve volbách do zastupitelstev obcí. Indikátor signalizuje atmosféru a zájem občana o dění v obci. Zejména v malých sídlech je vazba mezi občanem a vedením obce přímá a lze dedukovat intenzitu vztahů občana a vedení obce. Volební účast – podíl zapsaných voličů, kteří v komunálních volbách odevzdali svůj hlas. Rok voleb

1994

1998

2002

2006

2010

Volební účast

50,74%

29,17%

31,16%

31,17%

-

Tabulka SOC 3-7 Indikátor politické participace - Kladno

Vývoj volební účasti ve sledovaných letech voleb 1994 – 2006 klesá. Není to však nic neobvyklého, jedná se o všeobecný trend v České republice.

69


Shrnutí

URB 1 - Dynamika územního rozvoje 49:51

urb : neurb

39

obyv./ha

0,9995

ha/rok

62:38

měkká:tvrdá

Počet každodenních cest

-

počet

Čas strávený denně na cestě

-

min

Celková průměrná denní vzdálenost na osobu

-

Km

3.1 Veřejná prostranství

Ano

Ano/ne

3.2 Hřiště

Ano

Ano/ne

3.3 Prodejny potravin

Ano

Ano/ne

3.4 Zastávky veřejné dopravy

Ano

Ano/ne

3. 5 Mateřské školy

Ano

Ano/ne

3. 6 Základní školy

Ano

Ano/ne

3. 7 Zdravotní služby

Ano

Ano/ne

3. 8 Nádoby na separovaný odpad

ano

Ano/ne

Podíl urbanizovaného a neurbanizovaného území (%) Hustota obyvatel urbanizovaného území Dynamika záboru dosud neurbanizovaných ploch URB 2 - Mobilita a místní přeprava cestujících Podíl jednotlivých druhů dopravy na celkové přepravní práci

URB 3 – Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb

ENV 1 – nelze stručně shrnout ENV 2 – nelze stručně shrnout ENV 3 – nelze stručně shrnout

70


E1 - Hodnocení finanční stability a schopnosti realizovat budoucí investice (ukazatel finančního zdraví) Provozní výsledek hospodaření (běžné příjmy – běžné výdaje) Podíl přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech Krytí dluhové služby

132 907,91 11 3,1

Tis. Kč % podíl

Peněžní rezervy (pen. aktiva / přebytek běž. rozpočtu)

0,96

podíl


4,04

podíl


23

%

Počet podnikatelů na 1000 obyvatel

215

počet

Počet subjektů bez zaměstnanců

4587

počet

21

počet

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství

5173

počet

Výnos daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti na jednoho obyvatele

435

Kč

E2 - Stabilita a diverzifikace místní ekonomické základny

Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky

71


SOC 1: Sociálně-demografická struktura

1

Počet obyvatel/1000 obyv stř.stavu index

Vývoj celkového počtu obyvatel

Přírůstek migrací

Obyv./1000 obyv. střed.stavu

105,5 Index stáří

% (počet obyv. nad 65 let / 100 obyv. do 14 let)

40,6

Hodnota (věk)

Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let

8,2

% (Podíl VŠ/ obyv. nad 15 le)

Míra nezaměstnanosti v obci

6,2

%

2,0

Průměrný věk

SOC 2: Sociální prostředí Průměrná měsíční výše vyplacených dávek státní sociální podpory (testovaných) na 1 obyvatele.v Kč

264

Dostupnost a nabídka vzdělávání-dostupnost respektive přítomnost mateřské školy a základní školy v obci

ano

Dostupnost klíčových služeb (Míra, jak snadný/obtížný přístup mají obyvatelé ke klíčovým službám)

ano

Pošta – zdravotnické zařízení v obci

ano

Ano- ne

31,5

Počet /1000 obyv.

Zjištěné trestné činy v přepočtu na 1 000 obyvatel Podíl žen z celkového počtu zvolených zastupitelů v % ve volbách Počet dokončených bytů za roky na 1000 obyvatel obce středního stavu Neobydlené domy- procento domů z celkového domovního fondu posouzených jako neobydlené

9 0,73

8

Kč/obyv. Ano/ne

Ano/ ne.

% Počet bytů/1000 obyv,. %

SOC 3: Spokojenost a participace na věcech veřejných -

Spokojenost občanů s místním společenstvím Průměrný počet občanů obce připadající na jednu nestátní neziskovou organizaci se sídlem ve městě Indikátor politické participace - volební účast

72

%

120

Obyv./1 NNO

31

%


Podpora nestátních neziskových organizací a spolků - Celkové množství finančních prostředků, které město věnovalo ze svého rozpočtu místním neziskovým organizacím

-

Kč/obyv.

Výdaje na kulturu z rozpočtů územních samosprávných celků v přepočtu na 1 obyvatele v Kč

26,43-

Kč/obyv.

73

Případová studie KLADNO

Recommend Documents