Pionýrské vzdělávací centrum ihomoravské krajské organizace Pionýra Údolní 58a, B R N O 26

Pionýrské vzdělávací centrum ihomoravské krajské organizace Pionýra Údolní 58a, 659 88 B R N O [email protected]

www.klubko.pionyr.cz

26. SBORNÍČEK K LETNÍ ČINNOSTI tentokráte na téma

TÁBOROVÉ REKVIZITY

v Brně 2. - 4. března 2012



Táborové rekvizity Robert Hložanka, programový vedoucí, 85. PS Letka Brno Za bezmála 25 let, co se zabýváme problematikou tvorby celotáborových her pro letní tábor PS Letky ve Valtrově, v poslední době pak hlavně pro jeho cykloturisticky turnus s názvem KoloValt, jsme využili opravdu širokou řadu táborových rekvizit. Pominu-li rekvizity specielně vytvořené k jednotlivým etapám CTH (celotáborové hry), které bez znalosti celkového kontextu buď nedávají smysl, nebo by jejich popis neměl dostatečnou vypovídací hodnotu, považuji za nejdůležitější táborové rekvizity nástroje a pomůcky, pomocí kterých se zobrazují výsledky jednotlivých her a etap. Od klasických informačních nástrojů typu nástěnka – tabulka - body, součty atd. se v posledních letech stále více přikláním k alternativním řešením způsobu podání informace o průběhu hry. Jedná se většinou o využití buď zcela účelově pořízené rekvizity, která logicky zapadá do CTH, nebo o využití předmětů, které původně nebyly vůbec určeny pro nějaké hodnocení, zpravidla předmětů vzešlých z průmyslového odpadu apod. U plánovaně pořízených rekvizit jsou vděčným „bodovacím platidlem“ např. fazole. Jsou levné, je jich hodně, a pokud využijete barevných variant, máte krásné bodovací platidlo. Ideální je při hrách s tématikou divokého západu, kdy fazole byly základem stravy kovbojů. Za každou hru získává každé dítě určitý počet fazolí a ty si musí po celou dobu ochraňovat ve vlastnoručně sešitém váčku, který musí mít neustále u sebe. Rozvinutí této propriety i jako platidla za různé „služby“ mezi oddíly vnese do hry zcela nový náboj který se vyvíjí sám, bez přičinění tvůrce hry. Cílem je samozřejmě získání co největšího počtu zásob – fazolí, což umožní honákům déle přežít v prérii… Z druhé skupiny „náhodně objevených“ platidel lze velice hezky podobně využít např. rozpletené masážní podložky pro řidiče, tvořené sítí vyplněnou dřevěnými korálky. Tato kdysi velice populární pomůcka pro každého řidiče z devadesátých let m.s. nám dodnes opakovaně slouží jako „perly náhrdelníků, které je třeba najít“, „bobule zázračné byliny, kterou lze oživit zemřelé“ apod. Velice vděčnou rekvizitou jsou i „dřevíčka“ od ledňáčků, dnes spíše sehnatelné jako míchátka kávy z automatů. Jsou z přírodního materiálu, dají se popisovat, upravovat, barvit a všelijak jinak využit. Ať už použijete jakoukoli takovou rekvizity pro hodnocení, neměly by být samoúčelné – jen k bodování. Vždy by měly být dále využitelné – z fazolí si lze uvařit oddílový guláš jako součást finálové hry (samozřejmě před jejich sečtením…). „Nejedlých rekvizit“ pak lze výborně využít při závěrečném jarmarku jako platidla za různé odměny o které lze soutěžit tak, že dítě vloží do jednoduché hry několik korálků/dřevíček/ a pokud vyhraje, dostává jak odměnu, tak mu vklad zůstane do další hry. Tento princip má dvě výhody: tou první je automatický návrat rekvizity zpět do rukou tvůrce hry. Tou druhou a mnohem důležitější je stření rozdílů v odměnách dětem, které jsou klasické při různém hledání pokladů apod. Všichni pak mají stejné šance získat různé drobnosti na památku z tábora, navíc si vyberou ty, o které stojí a získají je pouze svým přičiněním. O to víc si jich budou vážit. V Brně 28. 2. 2012, Robin - KoloValt

26. sborník k táborové činnosti – TÁBOROVÉ REKVIZITY

1

Táborové rekvizity Erik Kališ, 30. PS Mládí, 99. PTO Kamzíci Letošní tábor Po stopách Arthura Spiderwicka s sebou přinesl spoustu rozmanitých kostýmů. Od bytostí mírumilovných a přátelských, až po monstra nepřátelská, nebo dokonce vyloženě zlá. Některé nám svým pobytem naše putování pomohly zpříjemnit, zato díky některým jsme zažili krušné chvilky. Pokusím se představit tři nejzajímavější z nich: Zlobr – nazývaný též Eggman je silný a nadprůměrně inteligentní. Je to příživník vynucující si jídlo, půdu i bohatsví. Z hlavy mu vyrůstají rohovité výběžky. Vyvinul se z hromotluků – je mohutný, samotářský, ješitný a líný. Bydlí v opuštěných hradech či nepoužívaných budovách. Ve svém domově ukrývá zlaté vejce, které má nesmírnou cenu.

Medúza – nemá ráda sluneční světlo, zabíjí zkameňujícím pohledem, střílí lukem a jedovatými šípy, nejzranitelnější je když svléká svou kůži ( sama přitom nevidí a nemůže proměňovat v kámen ), není příliš chytrá, dá se přelstít. Z hlavy jí místo vlasů trčí desítky hadích těl. Žije v lese poblíž Kravího hřbitova.

Mumie – obývá prostor své krypty, kterou považuje za svůj domov. Pokud se jí podaří hrobku opustit, vyhledává suchá místa, protože voda na její seschlé tělo působí velmi škodlivě. Zůstává skryta před ostrým slunečním svitem, ale ráda si prohřívá tělo ohněm z loučí. V noci může vycházet ven. Mumie se na své nepřátele sápe a snaží se jim dostat co nejblíže k tělu. Láme ruce, nohy i vaz. Tělo je nečekaně tvrdé a odolné, mnohdy vydrží i ránu sekerou. Tělo je zpočátku velmi pomalé a neohrabané, ale stačí krátká chvíle a probudí se v něm nemalá síla a obratnost. A na závěr společná fotka všech příšer:

2


Táborové rekvizity - Táborové stavby Lukáš Křoustek, 30 PS Mládí, 32. PTO Severka Pro dokreslení táborové atmosféry jsme před pěti lety začali tábor doplňovat o stavby spjaté s táborovým tématem. První takovou stavbou byl buddhistický chrám postavený v roce 2007 pro tábor „Opičí král“.

V chámu byl umístěn oltář se sochou Budhy zhotovenou ze siporexu,

doplněnou čtyřmi menšími sochmi věštců. Celý oltář plnil funkci celotáborového bodování družin.


3

Rok poté vznikl pro tábory motivované vesmírem raketoplán pod pracovním názvem „Delfín“. Útroby raketoplánu byli přístupné dvěmi vchody. Kdy vchod na levé přední části vedl do kabiny a zadní vchod do bludiště v těle raketoplánu, které taktéž ústilo do kabiny.

Vrchol stavařského umu přišel v roce 2010, kdy pro tábor „Řím“ vzniklo koloseum. Koloseum fungovalo i následující rok, kdy se pokračoval tábor ve stejném tématu. Na koloseum bylo využito 100 stromů s přibližnou délkou 1 km. Průměr vnitřní arény byl 8 metrů, které obepínaly dva ochozy pro sedící diváky a jeden na stání. Ochozy byli přerušeny oddělenou císařskou lóží se samostatným přístupem, proti níž byl krytý vstup do arény. Zem arény byla pokryta mapu Evropy se zaznačenými územími Římské říše při jejím největším rozsahu. Mapa sloužila jako hrací plán celotáborové hry, která se hodnotila na ranních nástupech v dobovém oblečení. Pro večerní program pak sloužila pro vzájemné soupeření v gladiátorských zápasech.

4



5

Táborové rekvizity – středověké kostýmy David Kubát, 45. PS Svratka Na tematicky laděných táborech můžou kostýmy (byť jednoduché) výrazně pozvednout či navodit tu správnou atmosféru a zkvalitnit tak hru a zážitky nejen vám, ale i všem ve vašem okolí. Tento text přináší rady a návody, jak takové kostýmy relativně levně a rychle vyrobit, aby byly hezké, praktické, pohodlné třeba i pro celodenní nošení a ideálně použitelné za každého počasí. Několik obecných rad na úvod Vhodnými materiály pro výrobu kostýmu jsou bavlna, len, dyftýn, samet a kůže. Základem dobrého vzhledu je vrstvení, to znamená např. košile nebo tunika, na to varkoč, na to kápě, na to opasek a amulet. Dobrý kostým se skládá z několika svršků, které lze zároveň kombinovat podle počasí. Velice dobře také vypadají doplňky jako několik pásků, váčky, pytlíky, lahvičky, amulety, našité kousky kůží a kožešin... Boty jsou potom nejvhodnější tmavé, nenápadné. Pomůže dlouhá tunika nebo návleky na holeně, které boty částečně zakryjí. Čeho se naopak vyvarovat? Nevhodná jsou trička a mikiny s nápisy a potiskem a také různé neonové barvy a svítící reflexní proužky. Stejně nežádoucí jsou také rifle (i roztrhané), maskáče a obecně všechny moderní materiály – místo toho je lepší volit nenápadné přírodní barvy. Nejhorší jsou potom klasické kšiltovky! Ty nahrazujeme kápěmi, klobouky, barety, čelenkami či helmami. Několik příkladů středověkých kostýmů: Pro kostým VÁLEČNÍKA použijeme agresivní válečné barvy: Rudá, žlutá, černá, doplňkově tmavě šedá a tmavě hnědá. Oblékáme jednoduchou košili (např. se šněrováním u krku), jednoduché pohodlné a jednobarevné kalhoty a zbroj. Válečníkovi by dále neměl chybět plášť, který stačí kratší (tak do půlky stehen – tzv. šermířský). Chybět pochopitelně nesmí pásek se závěsem na zbraň a pevné, co nejméně nápadné boty. Ze zbraní můžeme vyrobit meč, sekeru, palcát, řemdih, dýku a pochopitelně štít (je hodně vidět, tak ať vypadá). Pro ZLODĚJE či LUKOSTŘELCE volíme tmavé a přírodní barvy: Černá, tmavě šedá, tmavě hnědá, tmavě zelená. Používáme přiléhavější svršky, černý šátek nebo větší kus černé látky a plášť s kápí. Dobré jsou také tenké nebo bezprsté rukavice. Dalšími doplňky mohou být opasky, měšce nebo třeba staré zašlé klíče na kroužku. Zbraněmi pro boj zblízka mohou být krátké meče, dýky či obušky. Na dálku potom luky, kuše, vrhací nože či hvězdice, vždy z dostatečně “bezpečných materiálů.” Kostým MÁGA tvoří tmavé, světlé a mystické barvy: Fialová, zlatá, černá, lahvově zelená, tmavě rudá, bílá, šedivá, světlounce modrá, stříbrná, béžová. Kostým tvoří tunika nebo šaty, pokud možno co nejvíce honosné (žádná otrhaná trička) a dlouhý plášť. Jako doplňky poslouží zdobená hůl, dýka, kniha s kouzly (napříkla d obalená v kůži), “ohnivé koule,” amulety, prstýnky a přívěsky.

6


Střihy Inspiraci pro střihy lze najít u starých košil/triček. Tyto a mnohé další oblečení je také možné použít a přešít na dobový kostým. Další alternativou je potom nákup v second-handech. Samotné látky je možné koupit v obchodech s metrovým textilem (v Brně např. KARS) či v obchodech s bytovým textilem. SUKNĚ TUNIKY

VARKOČ

PLÁŠŤ


7

Táborové pomůcky Marek Kumprecht, PS Borač Dostatečné množství kvalitních, pěkných a nápaditých pomůcek je nezbytnou součástí každého kvalitního tábora. Často jsou to právě originální rekvizity, na které ještě dlouhá léta vzpomínají účastníci táborů a zejména u těch, kteří jezdí na tábory mnoho let pomáhají zapamatovat si zážitky z konkrétního ročníku. Víceméně pravidelně jezdím na letní tábory do Borače již od roku 1981 a dodnes si pamatuji na stavby raket, družic a raketoplánů, stejně jako na krásnou sošku mimozemšťana, která nás provázela celým táborem právě v tomto ročníku Z hlediska způsobu použití můžeme táborové pomůcky rozdělit do dvou skupin: 1. Univerzální pomůcky – ty, které můžeme použít prakticky každý rok – sem patří kromě základního tábornického vybavení , potřeb na vícedenní putování nářadí, papírnických potřeb, sportovních pomůcek zařadit např. topografické a přírodovědné pomůcky, uzlováky, KPZ, zpěvníky apod. 2. Pomůcky vázané k motivaci daného turnusu – jedná se o různé táborové stavby nebo jiné objekty, sošky, totemy, nápisy, ale i oděvy a ozdoby, které účastníky v každém okamžiku přibližují k motivaci tábora. Jak bylo řečeno, pomůcek čím více, tím lépe a je dobré jejich přípravu dobře promyslet (obvykle úloha hlavního a programového vedoucího) a rozdělit jak časově, tak mezi co nejvíce účastníků (vlastnoručně připravená pomůcka obvykle znamená lepší zacházení). Obvykle je rozdělujeme takto: - Pomůcky nakupované, případně kopírované – lépe menší podíl, zajišťuje programák - Technicky náročné pomůcky a objekty – je dobré mít alespoň jednoho technicky zručného vedoucího a na něj tyto úkoly „navalit“ (v posledních letech sfinga, žralok, škuner, projekce zmrtvýchvstání královny….) - Pomůcky, jejichž přípravu rozdělíme před táborem mezi všechny vedoucí a instruktory – objekty na nástěnku – bodování, celotáborová hra; pomůcky k jednotlivým hrám (je dobré ponechat prostor pro vlastní tvořivost) - Pomůcky, jejichž přípravu a zajištění rozdělíme mezi všechny účastníky tábora – oděvy nebo suroviny na jejich přípravu, ozdoby aj. - Pomůcky, které si připravují oddíláci a instruktoři dle vlastní iniciativy – pro chvíle, kdy jsou oddíly pohromadě, je mezera v hlavním programu, popř. pro mokrý program. - Pomůcky, které tvoříme na táboře s vedoucími – jednoduché pomůcky na druhý den – kartičky, fáborky apod. - Pomůcky, které vyrábějí samy děti – může být i jako součást táborové hry – bodované rukodělky – dobré zařadit min. 2x na každý tábor. Jako příklad uvedu některé rekvizity, které jsme použili na jednom z nejpovedenějších turnusů před dvěma lety – motivace starověký Egypt, královna Nefertiti. Sfinga – socha sfingy, na kterou si posedal takřka celý oddíl, z dřeva a polystyrenu Kanopy – hliněné nádoby na vnitřnosti – vyráběly děti z hlíny (4ks dodnes zdobí náš obývák) Mumie – součást mnoha her a posléze i symbol táborové hymny Kostýmy – všichni si připravovali předem Závěrem je dobré dodat, že je dobré myslet na to, že řada pomůcek je recyklovatelných, případně použitelných vícekrát, což je nejen ekologické, ale ušetří nám to i dost času a práce.

8


Přílohy:

Kanopy

Mumie

Sfinga a oděvy


9

Táborové rekvizity na tanečním táboře Martina Kupská Taneční tábor je zaměřen na výuku tanečních stylů street dance, disco, hip – hop. Tábor je určen pro děti od 7 do 15 let. Program tábora je uzpůsoben tanečním tréninkům, které jsou pro nás prvořadé. Avšak nezapomínáme také na celotáborovou hru, soutěže, koupání a výlety do okolí. Na tanečním táboře mají rekvizity své velké místo. Kromě hlavních a nosných rekvizit určující celou táborovou hru, najdete menší rekvizity převážně kostýmy a jiné módní doplňky. V naší celotáborové hře máme vždy jednu určující rekvizitu. V minulých letech to byly např. 

banner s nápisem celotáborové hry (Kdousov hledá talent)



mapy (cesta do New Yorku)



pohár (soutěž o pohár mistra světa – detektivka) – v této celotáborové hře byla také do jídelny nainstalovaná atrapa bezpečnostní kamery, která nahrála okamžik ukradení poháru.

10


Pro inspiraci na vaše tábory přikládám návod na výrobu krásně vypadajících, lehkých a zároveň pevných kulis. Návod: 1. Kulisy jsou tvořeny z molitanu (molitan je nastříhaný a lepený k sobě chemoprenem nebo alkaprenem) 2. Molitan je po zaschnutí obalen gázou a natřený duvilaxem 25 (nebo dulax 25) 3. Po zaschnutí stačí kulisy nabarvit vodou ředitelnými barvami (akrylové barvy, balakryl) 4. Nezapomeňte, že pro např. hlavu loutky potřebujete základ na který budete lepit molitan. V tomto případě Vám poslouží gumový balónek. Na fotografiích jsou touto technikou udělány paruky, maska, sloupy, loď i hlava figurky v loďi. Další fotografie můžete shlédnout na stránkách divadla Tramtarie v Olomouci. http://www.divadlotramtarie.cz/hledam-holku-pro-herakla-zn-specha.html


11

Táborové rekvizity Radka Mikušková, 90. TSP, 48. PTO Stezka Táborové rekvizity můžeme o nás v oddíle rozdělit do dvou skupin. Na ty, které jsou tématické a slouží výhradně pro celotáborou hru. Téma “Cestování časem” si bez stoje času asi ani nelze představit. Druhou skupinou jsou rekvizity sloužící ke každodennímu táborovému životu, bez kterých by pro dlouholeté členy našeho oddílu tábor táborem nebyl. Kolečko na služby Je vytvořeno ze dvou soustředných papírových kruhů ve středu spojených špendlíkem. Menší kruh je rozdělen na čtyři barvy, červenou, žlutou, zelenou a modrou, což jsou naše táborové družiny. Větší kruh má v každé čtvrtině jeden nápis: služba v kuchyni, navigátoři, kronikáři a neslužební. Každý večer se pootočí vnitřním kolečkem, čímž dojde k posunutí jednotlivých služeb na jinou družinu, které platí po celý další den. Hlodovník zapisovat vtipy a hlášky vyřčené během tábora. Výsledkem je skvělý soupis vtipných scén z tábora, který si každý rád přečte a zavzpomíná. Kapsáře na poštu Kapsáře jsme začali v oddíle používat před pár lety a velmi se osvědčily. Každé dítě na táboře má označenou jednu kapsu na kapsáři barvy své družiny. Příchozí poštu vedoucí roztřídí a děti si ji mohou vyzvednout kdykoliv ve svém volném čase ve své vlastní kapsičce. Odpadají tak smutné tváře těch, kterým nechodí dopisy z domu tak často, protože si děti vzájemně množství pošty tolik neporovnávají, oproti původnímu rozdávání pošty na nástupech. Schránka na odchozí poštu Obyčejná krabice, kterou děti pokreslí na začátku tábora. Do ní se vkládá pošta, kterou děti posílají rodičům, prarodičům a kamarádům doma, Vedoucí ji pak odnášejí na poštu. Kostýmy V našem oddíle používají kostýmy hlavně vedoucí. Kostým představuje jeho postavu v celotáborové hře. Děti mají kostýmy jednoduché a mají sloužit spíše k rozpoznání jednotlivých družin. Příkladem může být šátek v barvě družiny, který mohly nosit na táboře “Zlatokopové”, na táboře “Bradavice” měly školní hábity nebo na táboře “Asterix a Obelix” vlastnoručně vyrobené přilby v barvě družin. Zda kostýmy budou nosit bývá čistě na nich, někdy se ale naskytnou hry nebo akce, kdy si je musí obléci povinně. Hřeby Každý je zná pod jiným jménem, někdo sbírá bobříky, jiný rybičky, my sbíráme hřeby. Držet můžeme poslušňáka, mlčáka, noc mimo tábor a mnoho dalších. To, že někdo drží nějaký hřeb označuje barevná mašlička, kterou si připne na tričko spínacím špendlíkem. Pokud hřeb pokazí, musí mašličku odevzdat vedoucímu. Za splněný hřeb dítě získá barevnou tečku do táborové průkazky, kterou si může po ukončení tábora třeba vlepit do oddílového deníčku.

12


Táborové rekvizity Pavel Novotný, 17. PS Tažní ptáci Naše tábory se vcelku neliší od ostatních dětských táborů. Snažíme se, jako každý jiný oddíl, vytvořit zajímavý program, při kterém si děti zařádí a bude je bavit. Pokud ale chceme, a my vždy chceme vytvořit program, který děti budou zbožňovat a budou jím absolutně pohlceny, musíme vynaložit nemalé úsilí při přípravě celotáborové hry, a to zejména u kostýmů a rekvizit, protože ty nám potom pomůžou motivovat děti a také udržet tu správnou atmosféru po celou dobu tábora. Seznam všech rekvizit, co na tábor připravíme ani nemá smysl vypisovat. Jde o věci, které se dají relativně lehce sehnat, vyrobit, koupit, půjčit. Můžou být všelijakých rozměrů od píšťalky po konstrukci, která zabere celý hangár. Jde spíše o propracovanost, než-li o velikost či kvantitu. Používáme je k různým scénkám, motivovaným hrám, nástupům atd. Některé se už tak zakořenily v našem programu, že je s menšími úpravami používáme skoro každý rok. Je to například ručně malovaný podklad denního rozkazu, který visí celý den na nástěnce, anebo různé diplomy a zprávy. Dalo by se povídat i o jiných předmětech, které putují tábor od táboru, s menšími obměnami vzhledu a použití. Za zmínku stojí třeba věrná replika hvězdné brány, kterou jsme na táboře v roce 2003 postavili a děti jí musely vždy před etapovou hrou projít. Byly k tomu přidružené i zvukové a světelné efekty a brána maximálně splnila svůj účel. Anebo mapy, ručně malované jednou naší šikovnou vedoucí, po kterých se skupinky dětí svými panáčky po dobu tábora posunují. Tyhle rekvizity se většinou setkávají s velkým uznáním a postoj k nim je většinou jako k nějaké cennosti. Není proto na škodu vymyslet i věci, které mohou děti použít samy. Na táboře v roce 2009, který byl motivován starověkou Čínou, dostávaly se děti po splnění několika zkoušek a postupů na první hodnost svůj vlastní meč - katanu, vyrobenou z bambusových tyčí, opatřenou samozřejmě bezpečnostními prvky, které z ní dělaly relativně bezpečnou hračku. Sloužila při nástupech, několika hrách, cvičilo se s ní na některých rozcvičkách a měla mnoho dalších využití. Za hrubé překročení táborového řádu byla, jako část trestu, katana hříšníka před zraky všech zkrácena o menší kousek, což vedlo u známých recidivistů k tomu, že se jim na konci tábora zachovala třeba jen třetinová délka katany. Táborové rekvizity jsou, třeba v našem případě, nepostradatelné.Často je využíváme po celou dobu tábora a hrají klíčovou roli v programu.


13

Táborové rekvizity Matěj Pavlát, 76. PS Borky Brno Naše skupina si na rekvizitách velmi zakládá, ať už jde o oblečky k celotáborové hře (CTH), které nosíme po celý tábor, nebo o účesy, také orientovány tematicky.

Účesy a oblečky k CTH indiáni 1999 K rekvizitám patří nejen oblečení a stylizování celého člověka, ale i vzezření tábořiště a okolí. Proč indiánů nepostavit Tee-pee hnedka vedle parkoviště?

Tee-pee pro navození atmosféry. 2009 Plavba na voru 2010 Velmi důležitou roli zastupují také rekvizity k jednotlivým hrám a aktivitám. Jen obyčejné přidělání pirátské vlajky na vor, z něj dělá pirátskou loď. Táborové rekvizity jsou tedy rozhodně důležitou součástí nejen CTH hry, ale i celé táborové atmosféry. Děti se pak mnohem lépe vžijí do ducha tábora a budou se s radostí vracet.

14


Táborové rekvizity Lenka Pavlíčková – letní dětský tábor, Sokol Brno V. (www.tvujtabor.cz) Úkolem letních dětských táborů není pouze naučit děti větší samostatnosti, novým dovednostem, spolupráci v kolektivu, vzájemnému respektu a pomoci, ale tábor by měl v dětech rozvíjet také jejich představivost a naučit je improvizaci v nečekaných situacích a podmínkách. Proto si myslím, že odpověď na otázku „Co je táborová rekvizita?“ je jasná. Všechno. Nebo alespoň by to tak být mělo. Vzpomínám si hned několik případů, kdy jsme doslova vařili z vody při výrobě rekvizit. Když se z obyčejné židle stala nosítka indiánského náčelníka, z klacku bojovníkův meč, z kamene zlato, z několika trámů nebo desek vor, z rybníku moře, ze starých celt zbrusu nový Airbus, … atd. A to je pouze vrcholek ledovce. Pro vyjmenování všeho by jedna stránka papíru rozhodně nestačila. Vím, že to zní jako otřepaná fráze, ale právě to jsou podle mého názoru chvíle, které se dětem vryjí do paměti. Napadá mě jeden z mnoha takových případů, kdy se z obyčejných věcí stávají věci neobyčejné. Většina lidí si pod vodním lyžováním představí nezapomenutelný zážitek v podobě rychlé jízdy po vodní hladině na lyžích tažených motorovým člunem. Kolik letních dětských táborů si ale takovou věc může dovolit? Nám postačil jeden pár smrkových prken, dva delší klacky, asi 45 PET lahví naplněných vzduchem, několik metrů provazu a jeden menší rybník. Namísto síly motorového člunu byly naše lyže poháněny silou motorových paží našich dětí. A nová alternativa vodního lyžování byla na světě!!!


15

Rekvizity na Indiánském táboře Barbora Polášková Na každém táboře, který je zaměřený na určité téma, je potřeba použít a dotvořit „iluzi“ a prostředí vhodnými rekvizitami. Náš tábor, jek už název práce napovídá probíhá v indiánském duchu. Proto se snažíme různými rekvizitami dotvořit to správné prostředí. Stany Všichni účastníci tábora od dětí po vedoucí a ostatní dospělé bydlí v „indiánských“ stanech, neboli tee-pee (tý pí). Všechny stany mají ohniště v kterém se dá, při příznivém počasí, topit. Je to opravdu úžasný zážitek, usínat u praskajícího ohniště. A dětem se to velice líbí a snaží se vytvořit si co nejlepší ohniště.

Oblečení Další nezbytnou rekvizitou je na tomto táboře indiánské oblečení“. Každý indián má svůj obleček, který nosí každý den na večerní nástup. A také je využíván při indiánských slavnostech – svatby, indiánské sportovní hry, slavnostní ohně, atp.

16


Barevné čelenky Každá družinka (indiánský kmen) má svje indiánské jméno, které si vybírá po první rozřazovací hře. Také si vybírá barvu, kterou si následně barví čelenky. Tyto čelenky nosí děti při každé hře, aby se lépe rozeznaly.

Totem Každý indiánský kmen má jako svůj symbol totem. Který je vhodný i pro „mučení“ špehů z jiných kmenů.

Maska Pro setkání s Velkým Manitou je důležitou rekvizitou maska šamana kmene.

Luk A samozřejmně každý indián musí být výborný lukostřelec. Musí umět se svou zbraní zacházet, ale také si ji musí umět vyrobit.


17

Táborové rekvizity Hanka Procházková, 52. PS Slunovrat, oddíl Stopaři Program každého dobrého tábora by měl být spojen s určitou celotáborovou hrou. Abychom umocnili motivaci daného tématu, je vhodné použít i doplňující rekvizity. Ty mohou mít nejrůznější podobu: - mohou být dominantou tábora, u které každý ihned pochopí o jaké téma se jedná - může se jednat o doplněk táborového chodu (výzdoba) - pomůcky ke hrám (nejrůznější MTZ) Jako ukázku táborových rekvizit použiji ty, které jsme stvořili pro tábor v roce 2007, jednalo se o téma - Vesmírná expedice FLEHULAY. Největší dominantou tábora se stala raketa, která byla umístěna na stanovém náměstíčku dětí. Pro její vytvoření jsme použili starou nádrž na vodu, která se bezprizorně válela v táboře. Mužské osazenstvo tábora jí přidělalo nožičky a byla pevně upevněna k zemi, aby náhodou na někoho nespadla. Sloužila především jako rekvizita na koukání, na focení, jako předmět, který byl umístěn na pohlednicích a při jedné hře jsme dokonce uskutečnili i její „start“ pomocí spreje a ohně. Jako skvělými doplňujícími rekvizitami se nám staly nepoužitelná CD, která jsme z lesklé strany popsali a sloužili k označování míst v táboře (potraviny-energetický sklad, latrína-černá díra apod.). Jako další rekvizity byl použit především materiál ke hrám. Nešlo o obyčejné věci, které běžně používáme při hrách, ale speciální předměty z navštívených planet. Každý vedoucí měl za úkol vytvořit k jedné ze svých her vesmírnou rekvizitu, kterou děti potřebovaly celý tábor a využily ji i při závěrečné hře. Během tábora tak nasbíraly háčkové ufony, keramické rakety, pangalaktický megacloumák (vesmírný nápoj), mikročipy z rakety a další. K rekvizitám tábora též patří i táborové oblečky a různé kostými, které dodávají danému tématu tu správnou atmosféru. Pro naši vesmírnou expedici jsme měli vytvořené speciální helmy a kyslíkové bomby, které byly nedílnou součástí večerních vyhlašovacích nástupů. Helmy jsme vytvořili škrobovou technikou na nafukovacích balóncích a následně potáhli alobalem a kyslíkové bomby nebyly nic jiného než dvě petlahve spojené k sobě, na kterých byla přidělána šňůra od telefonu jako přívod kyslíku. Ať už jde o jakékoliv téma, mělo by mít spoustu doplňujících rekvizit. Doba, kdy se běhalo pro papírky s nápisem zlato, je snad pryč a nyní si doufám každý raději nastříká kamínky zlatým sprejem… Tábory jsou dělány proto, aby se děti dostaly do „jiného světa“ a pomocí rekvizit jim to můžeme umožnit. A předpokládám, že i vedoucí se rádi vrátí do dětských let a trochu si s přípravou tábora vyhrají…

18


Táborové rekvizity Tereza Slámová; 13. PS STO Pavučina HRACÍ PLÁN Malujeme pastelkama na papír, požíváme tapetovací lepidlo na 3D motivy, malujeme na sklíčka, díky nimž si děti vytvářejí plán sami, používáme modurit, polystyrén, dřevo, kopírku, linoryt, stínování, mapy, puzzle, diody a hlavně heslo udělej si sám. Velmi často používáme jako plán mapu, kde se družinky strategicky posunují, kupují či dobývají území a staví vlastní města a cesty. PAMĚTNÍ LISTY Na různých táborech jsou udělovány pamětní listy s nějakým heslem či stručnou historkou, která se člověku na táboře přihodila. Ne vždy to ale musí být formou papíru. Zajímavé je pamětní list napsat na CDčko, pergamen, kus hadříku, placku s motivem z moduritu, přebal čokolády nebo vypálit na dřevěný špalík. VEŘĚJNÝ ŽIVOT Důležitým táborovým prvkem je stylizace do dané motivace tzv. táborový život. Táborové aranžmá bývá většinou rok od roku podobné (rozcestník s popisky, dobové kostýmy na denní nástupy, motivační scénky při hrách a nástěnky s táborovými dovednostmi a informacemi), dokonce i používání dobové slovní zásoby děti ocení. Zajímavé táborové prvky byli například tee-pee pro indiány, houpací palandy pro námořníky, řemesla pro western (např. pony express= pošta nebo hrobník; každá družinka dostala přidělené řemeslo, které po celou dobu tábora vykonávala) nebo zašifrovaný deník pro pokladovku. TAJNOSTI Každý chceme být něčím výjimečný a to platí i u dětí. Musím zde zmínit dva povedené triky, které byly na děti vymyšleny. Když jsme hráli templáře, pouze vedoucí byli rytíři, ale během tábora se jimi mohli stát i děti na základě svých zásluh. Každý večer probíhala rada rytířů na tajném místě kolem ohně, kde se hlasovalo o přijetí nových členu. Vybraným to bylo sděleno a ti museli složit slib a stali se tak rytíři, kteří se mohli plnohodnotně zúčastňovat tajných sešlostí. Stejný motiv se může přenést na antiku, kde můžeme z dětí vytvořit senát, který se obměňuje. Druhý trik se týkal krále Artuše, kdy se děti snažili vytáhnout meč ze skály. Meč mohl vytáhnout jen vyvolený. Vtip byl v tom, že jste museli povolit pojistku pro vytažení meče, tudíž se děti mohly snažit, jak chtěly, ale meč vytáhnout nešel. PENÍZE U nás děti získávají tzv. táborové peníze na základě např. výhry v jednotlivých celotáborových hrách či úklidu stanu. Tyto peníze si pak šetří na rekvizity k hrám (gumičkové pušky či štíty které zvýhodňují při hrách družinky) nebo je mohou rozmnožit či prohrát během táborového kasina. KASINO Děti milují kasino. Je to společenská událost celého tábora. Všichni se obléknou do dobového a jdou. Zajímavé bylo westernové kasino, protože jsme se během tábora učili country tance, abychom je mohli během společného večera využít. Protančili jsme celou noc a přidali se dokonce i kluci ;). Ten večer se otvírá bar s pochutinami, hrají se deskové hry a dělá se vše, co vás napadne (samozřejmě ve vší počestnosti).


19

TÁBOROVÉ REKVIZITY Monika Staňková Co se týče táborových rekvizit, je náš tábor možná trošičku raritním případem. Původně jsme jezdili pod Sokolem Brno V., nyní se Sokolem pouze spolupracujeme a tábor vedeme jako Sokolští táborníci, o.s. Naší raritou je nové téma celotáborové hry každý rok. Protože naši nejvěrnější táborníci jezdí třeba i 10 let, snažíme se připravit pro děti pokaždé úplně nové dobrodružství. To je samozřejmě náročné z hlediska rekvizit. Na našich průběžných schůzích během roku se programoví integrátoři mezi sebou domluví, jaký materiál budou pro tento rok potřebovat. Společnými silami se snažíme sehnat všechny potřebné věci, nesmí chybět strategická mapa ani táborové peníze, samozřejmě ve stylu aktuální táborové hry. Přestože se náš tábor nese spíše v tradičním duchu, nebráníme se ani zapojování moderních a pro děti jistě přitažlivých technologií – naši táborníci již procházeli labyrintem navigováni vysílačkou nebo hledali poklad pomocí GPS. Naším největším počinem, který jsme sami vyráběli na táboře, bylo zřejmě letadlo v roce 2010. Tenkrát jsme strávili 14 dní na „cestě kolem světa,“ kdy se každý večer uskutečnil „přelet“ do jiného státu a děti poté poznávaly tamější zvyky a kulturu. Naším úkolem bylo tedy poprat se s konstrukcí letadla pro cca 30 dětí, letušku a pilota. Letadlo samozřejmě muselo vydržet celých 14 dní ve všech povětrnostních i srážkových podmínkách. Potřebovali jsme tedy pokácet dvě soušky, abychom měli dva nosné kůly, vhodný plácek mezi stromy a hodně, hodně autoplachet. Snažili jsme se je vypnout tak, aby poskytovaly dostatek prostoru uvnitř a zároveň co nejvíce připomínaly letadlo. Celá akce byla o to vtipnější, že nás uprostřed konstrukce přepadl déšť, a tak jsme si mohli vyzkoušet letadlo přímo v krizových podmínkách. Nakonec se však podařilo: Naše letadlo mělo oddělenou kajutu pro kapitána, dostatečný prostor pro usazení všech 30 dětí, všechny stěny i s malými okénky a vepředu i prostor pro letušku, která děti provázela na každé cestě. Kostým letušky byl samozřejmě pro tuto hru další prioritou. Pořídili jsme tedy sukni, košili s „firemním“ logem, šátek, čepičku a nemohly chybět ani boty na podpatku, což byla v táborových podmínkách opravdová výzva. Samozřejmě prvotní instruktáž proběhla i se záchrannou vestou, bezpečnostními pásy a kyslíkovou maskou. Obdobným způsobem pořizujeme většinu táborových kostýmů – obvykle se je snažíme vyrobit již předem, na táboře dolaďujeme pouze detaily. Pochopitelně je naší prioritou autenticita a nápaditost, avšak dáváme přednost domácí výrobě před nejrůznějšími půjčovnami – peníze raději investujeme do něčeho, z čeho mají přímý užitek děti, třeba do předmětů do závěrečné dražby, do zajímavých výletů anebo do rekvizit, které s radostí využijí právě ony. Přikládám fotografii letadla, bohužel kvůli umístění v lese nešlo vyfotit úplně celé.

20






Vydala Jihomoravská krajská organizace Pionýra www.jmpionyr.cz Zpracováno z příspěvků účastníků kurzu Hlavní vedoucí dětského tábora. Neprošlo jazykovou úpravou.

Brno 2012

Pionýrské vzdělávací centrum ihomoravské krajské organizace Pionýra Údolní 58a, B R N O 26

Recommend Documents