PŘÍLOHY Příloha č. 1- Mapa: Staré stezky na území Čech a Moravy (zdroj: http://libice.vladas.cz/libecka-stezka/)
Příloha č. 2 - Jak staré stezky spojovaly první moravské kláštery Trasy vedoucí po jižní Moravě mezi klášterními objekty z doby velkomoravské a povelkomoravské nelze sledovat podle písemných archivních materiálů. Nejspolehlivější způsob, jak odvodit trasy dávných cest, vychází z tvaru reliéfu a vodní sítě. Od Spytihněvi vedla trasa kopcovitým terénem procházející dnešními obcemi Kudlovice, Jalubí a Modrá. Zde se nacházel kostel z 9. století, jehož výskyt na tomto místě lze vysvětlit právě díky průběhu stezky a jejího osídlení. Trasa dále pokračovala k JZ přes Velehrad, kde cisterciánský klášter, pocházející ze 13. století, stojí u křižovatky stezky od JV z míst dávného Velehradu a kláštera v Sadech. Odtud trasa pokračovala Uherskou stezkou do Pováží. Stezka vedoucí od Velehradu pokračovala přes Tupesy a severním okrajem Boršic, údolím potoka dlouhá řeka na Stříbrnice a dále na Osvětimany. Zde byla křižovatka dané stezky pokračující k JZ a trasy mířící k severu. Ta vedla k velkomoravskému klášteru sv. Klimenta zbudovaného na hřebenu Chřibů jako stanice pro pomoc putujícím po namáhavém výstupu. Odtud pokračovala stezka dále na Koryčany a pak údolím Litavy ke Slavkovu. Tato trasa sloužila jako přímý spoj Luhu s Velehradem – klášterem či Modrou i se Sady s napojením na základní trasu probíhajícím přes Staré Město, Zlechov a Boršice (Radan, 2000).
Příloha č. 3 - Kulturně – historické zajímavosti na stezce Krásná krajina s mozaikou polí ovocných sadů a vinohradů, protkána sítěmi polních cest, stezek, po kterých v dobách minulých kráčeli zemědělci na svá políčka, ale i poutníci. Taková je oblast Východní Moravy. Každá obec nabízí jen to nejlepší, co se týče lidové architektury, kulturních památek, folklóru a slavností. Území se nachází ve Slovácké vinařské podoblasti, která je jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti Morava. Nesmíme zapomenout na krásy chřibské přírody, kde nalezneme velmi hodnotné lokality krajinářské i přírodovědné, romantická lesní zákoutí, skaliska, studánky, potoky, hluboká údolí i místa s dalekým rozhledem. V době vzniku dálkové komunikace, pohoří ovládalo prastarou Jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy. Chřiby tvořily mocný klín mezi důležitými komunikacemi solné a Jantarové stezky. Četné archeologické lokality nám podávají svědectví o osídlování krajiny i o budování a slávě Velkomoravské říše. Středověká a novověká historie zde zanechala také velké množství památek, mezi nimiž vévodí několik hradů a zámků. Pro milovníky cykloturistiky je dostupných hned několik stezek - Mutěnická vinařská stezka vedoucí rovinami nebo zvlněnou Kyjovskou pahorkatinou, vinicemi, lesy a vinařskými obcemi a cyklostezka a Poutní cesta Jana Pavla II., která propojuje obec Tupesy s Velehradem. Je společným projektem obou obcí. Poutní cesta kopíruje silnici, po níž Jan Pavel II. přicestoval na Velehrad. Zájemce o historii zaujmou základy velkomoravských kostelů, jež jsou národními kulturními památkami a jistě navštíví i Památník Velké Moravy s novou multimediální expozicí, jež přibližuje dějinné okamžiky Velké Moravy i běžný život člověka tehdejší doby. Modrá – Kamenný kostelík a Archeoskanzen Na
okraji
obce
Modré
se
nachází
významná
archeologická lokalita, kde byly v roce 1911 objeveny základy románského kostelíka svatého Jana z roku 830 – 840. V padesátých letech 20. století bylo v blízkosti kostela objeveno pohřebiště s hroby pravděpodobně z čtyřicátých let 9. století. V roce 2000 zde byla péčí obce Modrá postavena replika někdejší stavby (www.turistika.cz). Obr. 1: Kamenný kostelík (zdroj: http://foto.mapy.cz/318740)
Archeoskanzen se nachází na lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu. Představuje velkomoravské sídliště středního Pomoraví z 9. století. Je významným subjektem názorně osvětlující jednu z nejvýznamnějších etap našich národních dějin. Skanzen žije každodenním životem, programy, zemědělskou výrobou a neustále prováděným archeologickým výzkumem (www.archeoskanzen.cz). Památky Velehrad Komplex kláštera s bazilikou Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje představuje nejvýznamnější památku. V roce 1927 byl kostel jmenován papežem Piem XI. titulární Bazilikou Menší. V lodi kostela se nacházejí barokní chórové lavice, dílo mimořádné umělecké kvality, pocházející z přelomu 17. a 18. století. Interiér baziliky je vyzdoben četnými hodnotnými obrazy, korouhvemi, věnovanými krajany z USA, Slováky a Poláky. Mezi další památky, nacházející se na Velehradě patří Kaple sv. Cyrila pocházející z 1. poloviny 13. století. V 18. století byla přestavěna architektem Josefem Lippertem v novogotickém slohu, její současná podoba pochází z let 1859 – 1863. K dalším významnostem patří Sochy sv. Bernarda a sv. Luitgardy stojící u západní brány kláštera, kaple sv. Jana z počátku 18. století, sousoší sv. Rozalie se sloupem P. Marie, pocházející z roku 1767, který nechali vystavět velehradští obyvatelé jako poděkování Panně Marii za odvrácení morových ran (www.velehrad.cz). Staré Město – Baťův kanál a Archeologické lokality Baťův kanál nacházející se na území Starého Města představuje v minulosti plavbu po historické vodní cestě spojující Otrokovice se Sudoměřicemi. Vodní cesta řeky Moravy má oficiální název „ Baťova plavebního kanálu“ a vznikla z popudu firmy Baťa ve Zlíně. Plavební cesta začínala v Otrokovicích, neboť zde byly dílny na opravu lodě, přístav a překladiště. Odtud pokračovala po řece Dřevnici na řeku Moravu až do Spytihněvi, kde začíná plavební kanál. Kanálem byla trasa vedena do Starého Města, kde se vrací zpět na řeku Moravu a po ní až do Veselí nad Moravou. Nad Veselským jezem odbočuje znovu do kanálu, ve Vnorovech křižuje úrovňově Moravu, u Strážnice říčku Veličku odkud přes Petrov směřuje k Rohatci, kde končí. Celá délka této plavební cesty činí 52 km, z toho asi polovina cesty je korytem řeky Moravy a polovina plavebním kanálem. Počátky plavby po Baťově kanálu se datují z roku 1939 (www.batuvkanal.info).
Archeologické lokality: Na Valách Poloha „Na Valách“ obklopovala v nepravidelném oválu návrší na konci severní staroměstské ostrožny a představovala centrální archeologické naleziště v aglomeraci Starého Města. Amatérské výzkumy byly prováděny již od 80. let 19. století v blízkosti vodního mlýna. V roce 1897, po otevření tzv. Klečkova písečníku byly narušovány velkomoravské kostrové i žárové hroby, jejichž počet již není možné zjistit. V roce 1949 zde byly v lokalitě Na Valách objeveny základy kostela z 2. poloviny 9. století, dnes na tomto místě
stojí
Památník
Velké Obr. 2: „Na Valách“
Moravy.
(zdroj: http://www.slovackemuzeum.cz/doc/258/) Na Špitálkách Nachází se na tzv. Velehradské ostrožně a tvoří celou jihozápadní část Starého Města, která vznikla až po roce 1918. Velehradská ostrožna byla osídlena již od paleolitu, jak nám ukazují jednotlivé nálezy paleolitické štípané industrie, tak i nálezy broušené a
hlazené
industrie
kultury
s lineární keramikou, moravskou malovanou
keramikou,
keramické
nálezy
únětické
kultury,
z
období kultury
středodunajské mohylové a doby popelnicových období
polí,
včetně halštatu
(www.slovackemuzeum.cz). Obr. 3: „Na Špitálkách“ (zdroj: http://www.slovackemuzeum.cz/doc/81/)
Tupesy - Muzeum tupeské keramiky Muzeu keramiky zachycuje tradici výroby hrnčiny na území obce od doby velkomoravské. Rozsáhle se věnuje popisu výroby majoliky, jejíž vzestup se k regionu Slovácka váže příchodem novokřtěnců – zručných řemeslníků – v 16. století.. Expozice zachycuje také tradici, vývoj a proměny dekoru majoliky od historie do současnosti. Expozice Muzea tupeské keramiky tak vzdává poctu starým mistrům keramikům, v jejichž odkazu pokračují dnes desítky keramiků a keramických dílen v širokém okolí (www.tupesy.cz). Osvětimany - hora sv. Klimenta Severní trasa překonávající Chřiby vedla podél velkomoravského hradiště sv. Klimenta, zbudovaného na hřebeni pohoří (pravděpodobně jako pomocná, snad klášterní stanice pro cestující, která byla ve 14. a 15. století obnovena jako augustiánské proboštství). Zde se dostalo útěchy putujícím do tehdejšího náboženského centra původního Velehradu (Radan, 2003). Hora svatého Klimenta je jedním z duchovních míst, hluboce spjatých s historií Moravy. První písemné zprávy o této hoře pocházejí až ze 14. století. Podle svědectví historických pramenů byla tato Hora dána před dávnými staletími králem Rastislavem svatému Konstantinu, Metodějovi a jejich žákům k rozjímavému životu. Ti zde nalezli místo ke kontemplaci, modlitbu i práci. Z archeologických výzkumů je doloženo, že na této hoře v době velkomoravské v 9. století stála zděná kaple (www.ado.cz/poutni). Milotice - Státní zámek Vznik Milotického zámku se datuje mezi léta 1586 - 96, kdy byl majitelem panství Bernard Ludvík Tovar z Enczesfeldu. Podstatou architektury zámku je vedle geografické a historické situace důležitá tradice zámků 17. století. Autorství milotického zámeckého areálu je možné připisovat nejméně dvěma architektům - Domenica Martinelliho a
Antonio Salla. Dominantou je hlavní
schodiště,
které
právem náleží k nejhonosněji vyzdobeným
na
Moravě
(www.milotice.cz).
Obr. 4: Milotický zámek (zdroj: autorka)
Příloha č. 4 - PROJEKTY Jantarová stezka Název projektu: Jantarová stezka – spolupráce moravsko-slovenského příhraničí při tvorbě a marketingu turistických produktů Hlavním cílem projektu je zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě vybraných regionů (Slovensko, regionu Moravy a Slezska) a prosazení této destinace na domácím a zahraničním trhu. Projekt byl realizován v období 01/2009 – 12/2010 a jeho celkový rozpočet činil přes 625 EUR. Nositelem projektu je občanské sdružení ZO ČSOP ADONIS. Mezi hlavní partnery patří občanské sdružení SMREKOVICA z Liptovského Mikuláše a Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s., se sídlem ve Zlíně. Projekt je zaměřen, jak na území kudy historicky stezka procházela, tak i na produkty z území, kudy přímo neprocházela, ale je součástí celého moravsko-slovenského příhraničí. Jedná se tedy o kraj Jihomoravský, Zlínský, Moravskoslezský, Trenčianský, Trnavský a Žilinský. Turistická nabídka destinace Jantarová stezka se může pochlubit řadou vysoce navštěvovaných a atraktivních cílů a lokalit. Na území destinace se nachází hned několik turistických atraktivit, včetně památek chráněných UNESCO. Mezi nejnavštěvovanější objekty patří např. zámek Lednice, hrad Špilberk, skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, Bojnice atd. Napříč celým územím je vybudován kvalitní systém pěších turistických tras a také regionální i národní systémy cyklotras a cyklostezek. Projekt
Jantarová stezka nabízí i řadu inspirativních programů a produktů. Ty jsou zpracovány společně pro několik cílových skupin a zdrojových zemí. Programy jsou tříděny podle vybraných hlavních marketingových témat. Marketingová témata:
Jantarová stezka a památky UNESCO
Historická města na Jantarové stezce
Tajemné hrady a zámky
Církevní památky a poutní místa
Přírodní podklady na Jantarové stezce
Za zdravím a relaxací
Na kole Jantarovou stezkou vinařské a pivní stezky
Zima na Jantarové stezce
Pro každé téma je zpracováno několik inspirativních programů, které jsou nabízeny individuálním návštěvníkům i skupinám a domácím i zahraničním návštěvníkům. Více informací
o
projektu
a
jednotlivých
programech
naleznete
na
stránkách
www.projektjanatrovastezka.info (www.projektjantarovastezka.info).
Moravská Jantarová stezka Je název turistického potenciálu, který nabízí to nejlepší z Moravy. Je zaměřena na poznání čtyř moravských krajů: Zlínského, Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského. Moravské víno, tradice, folklór, památky UNESCO, relaxační pobyty, dovolená na horách. To vše mohou turisté poznat a zažít na Moravské Jantarové stezce. Nabízí též poznání krásné přírody - Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty, Jeseníky. Na této obchodní tepně spojující Balt a Jadran vznikla na našem území řada významných měst: Brno, Olomouc, Znojmo, Kroměříž, Uherské Hradiště. Zájemci o historii také přijdou na své při návštěvě hradů, které stezku chránily např. Buchlov, Bouzov, Špilberk. Velkomoravských hradišť: Mikulov, Staré Město či poutních míst: Svatý Hostýn, Svatý Kopeček a Velehrad. Skutečným pokladem, kde je možné načerpat novou sílu a zdraví, jsou lázeňská města nacházející se téměř po celé Moravě – Luhačovice, Darkov, Hodonín, Ostrožská Nová ves atd. AMBER TRAVEL je specialista na organizaci a
zajištění pobytů na území historické jantarové stezky mezi Krakovem a Vídní. Na stezce se nebude nudit mladá ani střední generace, rodiny s dětmi či senioři. Na své si přijdou i milovníci odpočinkově-poznávacích pobytů. Moravská Jantarová stezka je produktem, který je připraven nabídnout výjimečné zážitky domácím i zahraničním návštěvníkům, a to prostřednictvím pěti hlavních témat:
Hrady a zámky
Stezka neobyčejných chutí a vůní
Bohatství Jantarové stezky
Putování za zdravím
Stezka pro celou rodinu
(www.amber-trail.cz)
Evropská Jantarová stezka Hlavním cílem projektu je posilování územní soudržnosti, vnitřní integrace a zvyšování konkurenceschopnosti historických míst a regionů ležících na území historické Jantarové stezky. Evropská Jantarová stezka naváže na projekt Moravská Jantarová stezka. Její základní myšlenka je zkompletovat a nabízet to nejzajímavější a nejatraktivnější z celé Moravy a Slezska, ale také z celé střední Evropy. Do projektu jsou zapojeny partnerské regiony Zlínského kraje z Maďarska, Polska a ke spolupráci bylo přizváno i Rakousko. Realizace probíhala od ledna 2011 do prosince 2013 s celkovými náklady ve výši 78 mil. korun. Zlínský kraj jako hlavní partner vytvořil řadu aktivit. Zpracoval společnou turistickou nabídku a vytvořil konkurenceschopné produkty pod společnou marketingovou značkou Evropská Jantarová stezka. Hlavní partneři projektu:
Itálie - italská provincie Udine
Česká republika - Zlínský kraj
Maďarsko - Župa Vas
Rakousko - asociace „Rakouská Jantarová stezka“
Itálie - provincií Padova
Polsko - Podkarpatskou regionální turistická organizace
Slovinsko - regionální rozvojová agentura Gorenjska, Centrem udržitelného rozvoje venkova Kranj a Trenčínský kraj (www.kr-zlinsky.cz)
Příloha č. 5 - FOTODOKUMENTACE
Obr 1: Chřiby (zdroj: autorka)
Obr. 2: Vinice obec Boršice (zdroj: autorka)
Obr. 3: Krajina obec Osvětimany (zdroj: autorka)
Obr. 4: Osvětimany (zdroj: autorka)
Obr. 5: Polní cesta obec Mutěnice (zdroj: autorka)
Obr. 6: Základy nové retenční nádrže (zdroj: autorka)
