příloha
>
spotřební
a k i n o r elekt
příloha Dnešní hudební po-
Herberta Karajana). Naproti tomu Hi-Fi veřejnost byla z důvodů problematické zvukové kvality přinejmenším zdrženlivější, což se sice časem zlepšilo, ale dosáhnout požadované kvality trvalo do začátku 21. století.
sluchače, samozřejmě převážně ty mladší, zcela pohltil svět MP3. Jako by v této době už nezbýval Fotona titulní straně profimedia.cz, foto profimedia.cz
čas v klidu se zaposlouchat a nechat se unést tóny v co nejpřirozenější (Hi-Fi) kvalitě. Přitom se říká, že kdo tak přece jen učiní, již nenajde cestu zpět. Něco podobného pochopitelně platí i o domácím kině. Ale pozor, je to pak opravdu drahá vášeň. A tak jsme do dnešní přílohy o spotřební elektronice vybrali především témata, která tuto poněkud opomíjenou oblast, tedy oblast nejvyšší kvality, připomenou. Zároveň i upozorníme, i když v Česku to naštěstí není až tak nutné, že vysloužilé spotřebiče, jakékoli kvality, je třeba recyklovat.
obsah >
< Vlastimil Poliačik, editor speciálu
High Fidelity – pastva pro uši II–III − Postavte si kino doma IV–VI − Češi ve třídění elektro odpadu jsou stále důslednější VI– VII
High Fidelity – pastva pro uši >
Úkolem techniky označované High Fi-
M
ezi Hi-Fi fanoušky převažují spíše muži, což je trochu překvapivé, neb ženy slyší díky trochu jiné a popravdě řečeno lepší konstrukci i funkčnosti středního ucha téměř dvakrát lépe než muži.
Foto KT Audio
Proč Hi-Fi >
>
Nepřekonané. Poslední dobou je trendem návrat ke starým elektronkám. Na snímku koncový zesilovač pražské firmy KR Audio, která je v tomto oboru světovou špičkou
kojivost. A právě s Hi-Fi přístroji se pro věrnou reprodukci zvuku přiblížíte koncertnímu zážitku. Ale pozor – kdo jednou vyzkouší kouzlo High Fidelity, bývá zachycen v neutuchající potřebě pořídit si lepší a lepší vybavení pro lepší a lepší zážitky.
Poohlédnutí zpět >
Touha po kvalitní (Hi-Fi) reprodukci se definitivně dočkala naplnění v padesátých letech minulého století. S nástupem moderní populární hudby začaly doslova po stovkách na americkém, ale i evropském kontinentě
Trendem poslední doby je postupný odklon od CD (či jeho „vyšší“ verze SACD) jako hlavního zdroje signálu. Asi nejdůležitější mimo velkokapacitní Blu-ray audio je směr k takzvanému počítačovému audiu ať už ve formě vysoce kvalitních zvukových souborů (tedy žádné MP3, ale FLAC či WAV bez ztráty dat, mnohdy jsou dokonce kvalitnější než frekvenčně omezené CD či vinyl), nebo ve formě přímého streamu z internetu. Umožňuje to mimo jiné podstatně jednodušší soužití, kdy uživatel může například pomocí svého iPodu listovat sbírkou uloženou na pevném disku přehrávače či domácího serveru. Momentálně nejzajímavějším a nejkomplexnějším 100026506
delity (Hi-Fi) je především věrně reprodukovat hudbu, to znamená přinést do života vše, co dokáže – emoce, ovlivnit mysl i tělo a dodat energii.
Proč mnoho lidí investuje nemalé sumy do zařízení, které vlastně „jen“ přehrává hudbu? Protože – slovy šéfkonstruktéra firmy Marantz Kena Ishiwaty – „hudba je nejvyšším ztělesněním humanity“ a dokáže jako jedna z velmi mála věcí, jak již bylo řečeno, vzbudit silné emoce a ovlivnit životy. Pokud hodláte hudbu vnímat pouze jako kulisu, bohatě postačí kdejaká lepší věžička ze supermarketu, uděláte-li si ale jednou čas, ocitnete se sami pouze s hudbou a třeba i se zavřenýma očima a sklenkou vína se soustředěně ponoříte do reprodukce, brzy objevíte její limity a z nich plynoucí neuspo-
Dnes >
vznikat nové FM hudební stanice vysílající v dosud nebývalé zvukové kvalitě. Firma Columbia Records představila první „dlouhohrající“ LP desku s 33 a 1/3 otáčkami za minutu záznamu, konkurenční RCA menší sedmipalcovou verzi s 45 otáčkami za minutu (později se pro ni vžil název singl). Samotný termín „Hi-Fi“ (vysoká věrnost) se objevil právě v této době jako reklamní slogan propagující kvalitnější produkty. Byla to doba vzniku či obrovského vzestupu firem, jako je Marantz, McIntosh, Tannoy či Quad, které poprvé v historii umožnily masové rozšíření kvalitního domácího poslechu. Tento obrovský boom vedl ke zrodu nového oboru, jehož dynamický rozvoj v následujících dvou desetiletích je označován za zlatý věk Hi-Fi. Po vrcholu nezvratně přichází pád. Nejinak tomu bylo u Hi-Fi. Šlo opět o převratný vynález firmy Philips (a částečně Sony), a to digitální záznam na CD (první veřejně prezentovaný disk byla nahrávka „Die Alpensymphonie“ od Richarda Strausse za řízení
systémem tohoto typu je Sooloos britské firmy Meridian, plně srovnatelný svou kvalitou s jakýmikoliv přehrávači.
Komponenty >
Rozměrově i vzhledově nejrozmanitější a pro výsledný zvuk asi nejdůležitější součástí Hi-Fi systému vždy byly a stále jsou reprosoustavy. U nich evoluce na rozdíl od zesilovačů přinesla největší vývoj, dnes začínající od krychliček americké firmy Bose o hraně osm centimetrů po několikadílná stěnová monstra s výškou převyšující dva metry a tomu odpovídající vahou (Gaudi, top model firmy German Physics, má 720 kilogramů). Srdcem systému bývá označován zesilovač, po elektronkových (zvaných také lampové) letech raného zlatého věku Hi-Fi přišel masový nástup „modernějších“ tranzistorů. V posledních letech lze v oboru pozorovat poměrně silný proud vracející se k lampovým konstrukcím, jež jsou
>
Foto DaVinciAudio Labs
editorial >
>
Výběr. Dvě přenosky gramofonu firmy DaVinciAudio Labs slouží buď pro dvojité snímání, nebo pro výběr z hlediska zvukové charakteristiky
lidskému uchu ve většině případů zvukově „příjemnější“, a to od levných „desetitisícových“ modelů po výrobky nejvyšších kvalitativních i cenových kategorií. Pro většinu asi bude překvapivou zajímavostí, že světově nejlepší elektronky jsou vyráběny firmou KR Audio v Praze – zesilovače s jejich elektronkami se také pohybují v cenách cirka od dvou set tisíc do necelého milionu.
Ceny >
K cenám lze obecně říci, že více než kdy dříve rozevírají nůžky a čím dál tím více nacházíme buď přístroje s cenou do deset tisíc, z nichž tedy ve finále poskládáme systém třeba za padesát až sto tisíc, nebo poté stroje, které stojí od sta tisíc či spíše čtvrt milionu až k cenám kolem čtyř či pěti milionů < Daniel Březina, hifi-voice.com i n ze rce
příloha
Postavte si kino doma >
>
Sledování filmu v kině má své kouzlo. Například jen návště-
va kina s někým blízkým je v podstatě taková menší společenská akce. Nemáte-li však náladu, může to vše být spíše nevýhodou.
Dokonalé. Jedna z možností rozmístění komponentů domácího kina. Na snímku jsou využity reproduktory nejvyšší kvality od firmy B&W
M
ít doma kino má své velké plusy. Nemusíte opustit pohodlí domova, výběr filmů je téměř neomezený, nikdo s popcornem vás neruší a tak dál. A zřídit si dnes kino doma není nijak velký problém. Nejjednodušší je běžet do supermarketu a vzít do košíku nějaký AV systém v jedné krabici. Pak kolem sebe rozmístíte několik malých reprobedýnek, zapnete televizi, zesílíte zvuk a budete si užívat hluk, jenž vás obklopí. Ale pokud patříte k lidem, kteří chtějí kvalitní zážitek, tak musíte zvolit sofistikovanější řešení.
Plátno nebo plazma či LCD? >
Nejdůležitější je samozřejmě kvalitní obraz s dostatečnou úhlopříčkou. Samozřejmě ultimativním řešením je realizovat obraz
projekcí na plátno, stejně jako je tomu v kině. To již však klade i větší nároky na řešení celé místnosti. Populárnějším řešením zobrazení však je použití plazmového či LCD panelu. Sice nedosáhneme tak velkého obrazu, není však třeba upravovat místnost (zatemnění a podobně). A nyní přichází otázka – plazma, nebo LCD? Plazmové zobrazovače obvykle mívaly výhodu v lepším kontrastu, lepším podání černé barvy a lépe zobrazovaly rychlý pohyb. Na druhé straně LCD displeje měly obvykle nižší hmotnost (výhoda při zavěšování na stěnu), menší nároky na chlazení a často i vyšší rozlišení. Technický vývoj ale nelze zastavit, a tak se dnes rozdíly mezi jednotlivými technologiemi velmi zmenšují. Plazmové zobrazovače dostaly efektivnější panely s vysokým rozlišením, nemají takové nároky na chlazení
a jsou lehčí. U LCD panelů se podstatně zlepšila odezva (rychlý pohyb je dnes srovnatelný s plazmou) a skrze LED podsvícení i kontrast a podání černé barvy. Možná i díky tomu někteří výrobci plazmovou technologii opouštějí – například firma Pioneer, která znamenala v plazmových zobrazovačích absolutní špičku. Elitou v LCD zobrazovačích jsou například přístroje firmy SHARP. Tento výrobce používá vlastní LCD panely (nakupují je pak od něj i jiní výrobci) společně se špičkovou elektronikou.
Zvuk >
Nedílnou součástí domácího kina je však také zvuk. Zvuková aparatura musí umět zprostředkovat veškerou atmosféru filmu a navodit iluzi, že se nacházíte přímo v centru dění. Velkým omylem bývá domněnka, že důležitý je prostě co největší
Pocit prostoru >
Prostorový zvuk kina se vytváří použitím několika zvukových kanálů. Zvuk tedy nevychází jen z levé a pravé strany, jako je tomu u sterea, ale je zde použit ještě centr (takzvaný dialogový reproduktor), na němž hodně záleží, protože zprostředkovává většinu zvuků dění odehrávajícího se na plátně. Zvuk všech reprosoustav vpředu máme vnímat směrově, takže by jejich výškové reproduktory měly být zhruba ve výšce uší. Aby nás zvuk obklopil, potřebujeme ještě další reprosoustavy za našimi zády (surround). >>>
100027321
>
rachot a že zadní reprosoustavy na sebe musejí co nejvíce upozornit. Správná aparatura však při filmu jakoby virtuálně zmizí a neupozorňuje na sebe, vnímáte pouze reálné zvukové prostředí patřící k filmu. Potřebujeme k tomu nějaký zdroj signálu (nejen zvukového, ale i obrazového), jako například Blu-ray či DVD přehrávač, AV zesilovač či AV receiver, procesor pro dekódování prostorového zvuku (obvykle je součástí AV zesilovače či receiveru) a samozřejmě kvalitní reprosoustavy. V současné době je nejkvalitnějším médiem pro filmy Blu-ray disk. Je však dobré si uvědomit, že zatímco Blu-ray disk je dnes nejkvalitnější, tak starší klasický DVD disk je ve sbírkách diváků stále nejrozšířenější. Samozřejmě všechny Blu-ray přehrávače umí přehrávat i DVD video disky, otázkou však je, v jaké kvalitě. Lepší přístroje však v sobě mají obvody, které dokážou za pomoci různých výpočetních operací zvýšit rozlišení klasických DVD disků a vylepšit jejich reprodukci o několik tříd. Na špičku v této oblasti dozajista patří firma Denon. Do svých nejvyšších modelů používá pro zvýšení rozlišení mimo jiné čipy Silicon Optix či Anchor Bay, které byste čekali spíše v profesionálních video zařízeních. Její špičkové modely Blu-ray přehrávačů navíc dokážou reprodukovat nejen Blu-ray, DVD video a CD, ale také DVD audio a SACD.
příloha
Češi jsou ve třídění ele ktro odpadu stále důslednější >
Pomoc >
Investujete-li nemalou částku do přístrojů domácího kina, pak byste měli mít jistotu, že vaše finance budou vynaloženy efektivně a že možnosti jednotlivých přístrojů budou využity na maximum. Velmi totiž záleží na vzájemném spojení mezi jednotlivými přístroji, správném rozmístění reprosoustav vzhledem k dané místnosti a samozřejmě na nastavení celého systému. Dnes naštěstí existuje řada takzvaných poslechových studií, jež mimo hodnotných přístrojů nabízejí i vypracování projektu a instalaci. Typický zákazník má obvykle velmi zkreslené představy a sám přesně neví, co chce, takže mu napřed pustíme několik sestav v různých kategoriích vzhledu i ceny. Základem řešení je variantní návrh dle prostorových dispozic, cenové únosnosti, ale i rodinných priorit. V ideálním případě přijde zákazník včas, tedy u stavby před vyhotovením omítek, nebo lépe před elektroprojektem se svým architektem nebo bytovým designérem. Tím máme možnost skrýt kabeláž, využít vestavné reprosoustavy do zdí a stropu, případně navrhnout řídící systém pro ovládání A/V techniky," říká k realizaci domácího kina u zákazníka Michal Jakubec, majitel brněnského Studia Jasyko a technický garant projektu Technologie & Design na veletrzích Mobitex a Digitex. < Michal Holub
a sporáky a spotřebitelská zařízení, zejména televize a monitory, jejichž sběr mají na starosti právě tyto firmy. Jen za loňský rok jich kolektivní systém Elektrowin nechal zpracovat na 400 tisíc kusů, což představuje 18 tisíc tun. Vedle starých ledniček a mrazniček skončilo u zpracovatelů elektroodpadu také na 150 tisíc kusů dalších velkých elektrozařízení, jako jsou sporáky, pračky či myčky na nádobí. „Češi si jsou naštěstí vědomi škod, které v přírodě může napáchat odložená chladnička, a tak si zvykli je odvézt do sběrného dvora nebo do prodejny elektroniky,“ uvádí Roman Tvrzník a dodává: „Velké rezervy však stále vidíme u malých spotřebičů.“ Těch Češi v loňském roce odevzdali o něco více než dva tisíce tun, což představuje
>
100026932
Ekologický příspěvek. V ceně nového elektrospotřebiče je započítaný již i příspěvek na budoucí recyklaci výrobku
P
rostřednictvím kolektivních systémů, kterých je v Česku zapsáno šest (Asekol, Elektrowin, Retela, Ekolamp, OFO-recykling a Rema), každý občan v roce 2009 odevzdal téměř 4,5 kilogramu vysloužilých spotřebičů, jež byly následně recyklovány. Celkem se jedná o 46 754 tun elektroodpadu.
Fot o
pro
fim
edi a.c
z
Obtížná cesta >
>
Návrh. Schéma ideálního rozmístění reprosoustavy u domácího kina
Loni Češi odevzdali o třetinu elek-
troodpadu více než v předcházejícím roce. Česká republika tak splnila limit y Evropské unie. Výrazně k tomu dopomohlo zřízení 11 150 sběrných míst.
Foto profimedia.cz
U systémů označovaných jako 5.1 jsou jen dvě (levá a pravá), ve větších místnostech si můžeme dovolit systém 7.1, kde jsou hned čtyři (jeden pár za posluchačem po stranách, další pár úplně vzadu za posluchačem). Výhodou 7.1 je, že efektový zvuk je díky vyzařování z více reprosoustav lépe rozprostřen, takže méně vnímáme místo, odkud vychází. Ze stejného důvodu je dobré, aby všechny zadní (surroundové) reprosoustavy byly umístěny spíše cirka 50 centimetrů nad výškou hlavy sedícího posluchače. Existují také takzvané dipólové reprosoustavy, u nichž je zvuk vyzařován více rozptýleně. Zvláště akční filmy byste si ale vůbec neužili bez subwooferu – speciální reprosoustavy reprodukující pouze basový efektový kanál. Lidský sluch nevnímá basy směrově, takže nepozná, zda jdou zprava, či zleva. Kvůli správnému sfázování zvukových vln byste však subwoofer nikdy neměli umisťovat dozadu. Nejlépe je umístit jej dopředu k levé či pravé reprosoustavě. Mezi nejlepší v oboru reprosoustav bezpochyby patří třeba anglická firma Bowers & Wilkins. Její reprosoustavy používá třeba studio Abby Road, kde kdysi nahrávali Beatles či sám filmový mág George Lucas ve svém Skywalker Sound studiu. Značka B&W má zaslouženě velké renomé, ostatně koho jiného by napadlo dávat do svých nejvyšších modelů diamantové výškové reproduktory.
>
Cesta k nynějším dobrým výsledkům sběru, které ČR řadí na špičku ve střední Evropě, byla složitá. Společnosti, jež mají na starost sběr a likvidaci elektroodpadu, musely občany naučit třídit a zároveň zajistit, aby bylo kam. „Důvod kontinuálního růstu sběru spatřuji vedle intenzivních informačních kampaní především v existenci dnes již velmi husté sítě sběrných míst, kterých na osobu připadá více než například v Rakousku. Také u elektroodpadu platí pravidlo, že člověk třídí tím spíš, čím jednodušší to pro něj je,“ míní Alexandr Hanousek, jednatel kolektiv-ního systému Ekolamp. Zlepšení je tedy výsledkem neustále
rostoucího povědomí o nutnosti třídění mezi lidmi a také zvyšujícího se počtu sběrných míst. V současnosti mají občané možnost elektroodpad odkládat více než na deseti tisíc místech.
Cíl splněn >
Česká republika opakovaně vykazuje růst ve sběru a recyklaci vysloužilých elektrozařízení. Jestliže v roce 2006 každý občan průměrně odevzdal 1,7 kilogramu elektroodpadu, o tři roky později sběr vzrostl více než o 250 procent. „Už v roce 2008 se nám díky velkému úsilí podařilo splnit cíl daný Evropskou unií, podle níž pod hrozbou sankcí měl každý Čech v případě neúspěchu odevzdat alespoň čtyři kilogramy elektroodpadu. „Firmy Asekol, Elektrowin a Ekolamp přispěly ke splnění tohoto cíle 85 procenty. V roce 2009 jsme jej dokonce o 11 procent překročili,“ komentuje výsledky za loňský rok Roman Tvrzník, generální ředitel společnosti Elektrowin. Největší podíl na výsledku mají totiž velké domácí spotřebiče jako ledničky, mrazničky, pračky, myčky
přibližně 850 tisíc použitých kávovarů, vysavačů, depilátorů, mixérů, šlehačů, parních hrnců, fritéz či vrtaček.
Nejlépe třídí Plzeňané >
Z pohledu krajů dopadl nejlépe Plzeňský kraj, kde každý občan loni dokázal odevzdat k recyklaci téměř šest kilogramů elektroodpadu. Pětikilogramovou hranici překonal také kraj Zlínský (5,81 kilogramu), Vysočina (5,32 kilogramu) a Středočeský kraj (5,04 kilogramu). Nejméně se třídí v Ústeckém (3,27 kilogramu) a Moravskoslezském kraji (3,51 kilogramu). I v těchto krajích však došlo oproti roku 2008 k nárůstu. „Po celé ČR jsme nezaznamenali jediný příklad poklesu sběru. Hlavním důvodem je pokračující rozšiřování
sběrné sítě a důraz na podporu sběru drobných elektrozařízení. Občané mohou v současnosti třídit elektrozařízení na 11 150 sběrných místech, z nichž je téměř polovina určena primárně pro malé spotřebiče jako mobily, MP3 přehrávače, fény, kulmy a podobně. Pro zajímavost, sběrná síť v naší republice je pětkrát hustší než například v ekologicky velmi vyspělém Rakousku,“ vysvětluje Jan Vrba, jednatel společnosti Asekol.
Elektroodpad odebírají i prodejci >
Spotřebitel může bez problému odevzdat staré elektrospotřebiče k recyklaci i u prodejců. Vyplývá to z průzkumu SOS – Sdružení obrany spotřebitelů provedeného letos v březnu ve 133
prodejnách elektrospotřebičů na území celé České republiky. Obstálo 99 procent prodejců, více než tři pětiny nabídly nadstandardní servis. „Prodejci elektroniky jsou pro nás významným místem zpětného odběru elektrozařízení. Od roku 2006 jsme od nich odebrali k recyklaci už přes dva tisíce tun elektroodpadu přímo z prodejen, dalších přibližně osm tisíc tun dovezli prodejci sami přímo na sběrné dvory. Meziročně objem elektroodpadu stále narůstá. V současnosti spolupracujeme se 2458 prodejnami, jejichž případné nesnáze nás velmi zajímají. Těší nás, že podle výsledků se žádné vážnější potíže nevyskytují,“ říká manažerka komunikace společnosti Asekol Hana Ansorgová. < Alena Adámková i n ze rce
