Základní škola Nová Paka, Komenského 555 Vzdělávací program Pomocné školy č.j. 24035/97-22
Příloha k ŠVP ZŠ Nová Paka, Komenského 555
Ámos ve škole
OBSAH ÚVOD CÍLE A PROSTŘEDKY VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PRÁCE Organizace pomocné školy Učební plán pomocné školy Hodnocení žáka pomocné školy Spolupráce školy s rodinou PŘÍPRAVNÝ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY Organizace vyučování v přípravném stupni Učební plán přípravného stupně Učební osnovy přípravného stupně Smyslová výchova Rozumová výchova Pracovní a výtvarná výchova Tělesná výchova Hudební výchova POJETÍ A OBSAH UČIVA POMOCNÉ ŠKOLY Nižší stupeň pomocné školy Učební plán nižšího stupně pomocné školy Střední stupeň pomocné školy Učební plán středního stupně pomocné školy Vyšší stupeň pomocné školy Učební plán vyššího stupně pomocné školy Pracovní stupeň pomocné školy Učební plán pracovního stupně UČEBNÍ OSNOVY POMOCNÉ ŠKOLY Čtení Psaní Počty Věcné učení Smyslová výchova Pracovní a výtvarná výchova Tělesná výchova Hudební výchova Řečová výchova ZÁVĚR
Úvod V pomocné škole se vzdělávají žáci s takovou úrovní rozvoje rozumových schopností, která jim nedovoluje prospívat na základní ani na zvláštní škole, ale umožňuje jim, aby si ve vhodně upravených podmínkách a při odborné speciálně pedagogické péči osvojovali základní vědomosti, dovednosti a návyky, potřebné k orientaci v okolním světě, k dosažení maximální možné míry samostatnosti a nezávislosti na péči druhých osob a k zapojení do společenského života. Těžiště práce pomocné školy spočívá ve výchovné a vzdělávací činnosti, zaměřené na poskytování elementárních vědomostí, dovedností, na vytváření návyků, potřebných k uplatnění v praktickém životě a na rozvíjení duševních i tělesných schopností žáků, založeném na důsledném respektování jejich individuálních zvláštností. Zkušenosti z práce pomocných škol v České republice ukazují, že i žáci se závažným mentálním postižením si mohou v průběhu desetileté docházky do pomocné školy osvojit velké množství poznatků a dovedností, které zvýší jejich samostatnost a soběstačnost, obohatí celý jejich další život a některým z nich umožní i uplatnění v jednoduchých produktivních pracovních činnostech. Mnohé z vědomostí a dovedností získaných v pomocné škole žáci využijí i při naplňování svého volného času, při různých formách tvořivé činnosti, zájmových aktivit, rekreace a zábavy, které povedou ke zlepšení kvality jejich života. Zcela novou funkcí pomocné školy je připravovat žáky k dalšímu vzdělávání. Absolventi pomocné školy mají možnost pokračovat ve svém vzdělávání v praktické škole a získat tak kvalifikaci k vykonávání jednoduchých pracovních činností. K zefektivnění práce pomocné školy přispívá skutečnost, že od školního roku 1997/98 jsou školy vybaveny učebnicemi pro všechny vzdělávací předměty. Toto opatření usnadní učitelům jejich práci a žákům opakování učiva i domácí přípravu na vyučování. Aktuálním úkolem našeho speciálního školství je umožnit vzdělávání i dětem, které byly donedávna od školní docházky osvobozovány. Aby i tyto děti mohly uplatnit své právo na vzdělání, byl pro ně zřízen přípravný stupeň pomocné školy.Při ověřování této nové formy vzdělávání se ukázalo, že mnohé z dětí, u nichž se z počátku školní docházky projevovaly jen velmi malé předpoklady k soustavnému vzdělávání, v průběhu vyučování dozrály a rozvinuly se natolik, že mohou úspěšně absolvovat pomocnou školu. Vzhledem k stále důslednějšímu uplatňování práva všech dětí na vzdělání přicházejí v současné době do pomocných škol i žáci v velmi závažným stupněm postižení. Páce s nimi je pedagogicky i lidsky velmi náročná a ne každý pedagog má dostatek síly a optimismu, aby ji mohl vykonávat. Proto patří hluboká úcta všem učitelům vychovatelům, který se vzdělávaní těchto žáků dlouhodobě věnují. S upřímným přáním mnoha úspěchů všem učitelům i jejich žákům
CÍLE A PROSTŘEDKY VÝCHOVNÉ VZDĚLÁVACÍ PRÁCE POMOCNÉ ŠKOLY Cílem pomocné školy je rozvíjet psychické i fyzické schopnosti a předpoklady žáků a vybavit je takovými vědomostmi, dovednostmi a návyky, které jim umožní, aby se v maximální možné míře zapojili do společenského života. O úspěšnosti zapojení žáků do společnosti nerozhoduje pouze úroveň jejich rozumových schopností a kvalita jejich vědomostí, ale také jejich vztah k ostatním lidem, jejich schopnosti komunikovat a navazovat osobní vztahy a v neposlední řadě i jejich osobní vlastnosti, povahové rysy a úroveň jejich chování. Pomocná škola by proto měla ve své pedagogické práci akcentovat zejména složku výchovnou, to znamená vést žáky ke kladnému a přátelskému vztahu k lidem a k potřebě zapojit se do společnosti, ke kultivovanému společenskému chovní, tak, aby soužití s nimi nekladlo na jejich okolí neúměrné nároky a rozvíjet jejich komunikační schopnosti a dovednosti, které jsou nezbytným předpokladem jejich sociální integrace. Aby žáci mohli zvládnout tyto, vzhledem k závažnosti svého postižení značně vysoké nároky, potřebují nejen speciálně pedagogickou péči svých učitelů a vychovatelů, ale i pomoc psychologů a dalších odborníků, kteří již v současné době působí ve speciálně pedagogických centrech pro mentálně postižené. Pokud při některých pomocných školách tato poradenská pracoviště nejsou zřízena, měly by školy spolupracovat s regionálně nejbližšími speciálně pedagogickými centry a podle potřeby využívat jejich služeb. Velkým problémem, komplikujícím vzdělávání žáků s mentálním postižením, je nejen snížená úroveň jejich rozumových schopností, ale také některé jejich další psychické zvláštnosti, zejména nedostatečná úroveň koncentrace jejich pozornosti a zpravidla velmi nízká úroveň rozvoje jejich volních vlastností. Někteří psychologové dokonce soudí, že právě tyto psychické zvláštnosti jsou větší brzdou vzdělávání žáků s mentálním postižením něž sama jejich mentální retardace. Žáci s mentálním postižením, zejména v mladším školním věku, zpravidla neprojevují spontánní zájem o získávání nových poznatků a většinou nejsou schopni soustředěně sledovat průběh vyučování. Je velmi obtížné dovést i tyto žáky k určité míře odpovědnosti za výsledky školní práce a za jejich vlastní chování a jednání. Vyžaduje to nejen velkou trpělivost učitelů, ale především jejich značnou pedagogickou tvořivost v přístupu k jednotlivým žákům a umění najít pro každého z nich takové motivační činitele, které vzbudí jeho zájem o učení a vzdělání. Jestliže úroveň volních vlastností žáků pomocné školy je často brzdou jejich učení, pak jeho oporou je jejich emocionalita. Mnozí z našich žáků jsou velmi citově vnímaví a citlivě reagují na chování svého okolí vůči své osobě. Podaří-li se navázat dobré citové vztahy mezi žákem a jeho učitelem, je t důležitý krok k úspěšné školní práci. Jedním ze závažných úkolů pomocné školy je vybavit žáky triviem základních vědomostí a dovedností, to znamená naučit je základům čten, psaní a počítání. Zvládnutí těchto požadavků má pro žáky mimořádný význam. Gramotný člověk se nesrovnatelně lépe orientuje v okolním prostředí než jedinec, který nedovede číst a psát. I ti žáci, kteří možná nebudou nikdy číst s plným porozuměním souvislému textu, si potřebují přečíst různé nápisy, nadpisy, názvy různých předmětu a jména osob, s nimiž se budou v životě setkávat. Výuka psaní, kromě toho, že poskytne žákům nedocenitelnou dovednost, kterou mnozí z nich v budoucnosti dokáží prakticky využít, má svůj značný význam instrumentální, představuje patrně nejpropracovanější metodiku rozvíjení jemné motoriky, stimulující zároveň rozvoj myšlení žáků.
Aby se mohli žáci dobře uplatni jak v jednoduchých pracovních činnostech v chráněných dílnách nebo jiných přizpůsobených pracovištích, tak v rodině při domácích pracích, potřebují získat řadu využitelných vědomostí, dovedností a návyků z oblasti pracovní výchovy. Všechno, čemu se žáci ve škole naučí, zvýší jejich soběstačnost, samostatnost a usnadní jim i jejich okolí společné soužit. Problémem mentálně postižených jedinců, na rozdíl od jejich nepostižených vrstevníků, bývá příliš velké množství volného času, který nedovedou účelně využít. Dovednosti, které získají při práci v dílně, ve třídě, ve školní kuchyni či na pozemku, jim pomohou tento problém zmírnit nebo odstranit. Pro žáky pomocné školy má mimořádný význam tělesná a pohybová výchova. Pomáhá rozvíjet jejich motoriku a pohybové dovednosti, překonávat jejich neobratnost a zlepšuje jejich pohybovou koordinaci. Při tělesné výchově žáků pomocné školy se uplatňují i některé moderní tělovýchovné prvky, jako je strečink, kalanetika, prvky jógy apod. Jedním z úkolů školy je i rozvíjet estetické ctění, vkus a tvořivost žáků. Je známo, že mnozí mentálně postižení jedinci mají značné tvořivé schopnosti a neobvyklé výtvarné cítění. Někteří z nich dokáží velmi dobře kreslit, jiní jsou schopni vytvářet zajímavé předměty z keramických a dalších materiálů, někteří se naučí velmi pěkně vyšívat, fotografovat, aranžovat květiny apod. Tyto schopnosti je zapotřebí u žáků objevovat a rozvíjet. Téměř všichni mentálně postižení žáci mají velmi rádi hudbu. Někteří mají výborný smysl pro rytmus, jiní dovedou i dobře intonovat. I těžce postižené děti si dokáží osvojit velké množství písniček. Hudbou se dovedou i odreagovat od svých problémů, potíží a špatné nálady. Je proto vhodné poskytnout jim k tomu několikrát denně příležitost. Na každé škole by mělo být k dispozici několik hudebních nástrojů a každý učitel by měl aspoň v elementární míře některý nástroj ovládat. Hudební vzdělávání by mělo být nedílnou součástí dalšího vzdělávání speciálních pedagogů, kteří dosud neměli možnost si tyto dovednosti osvojit. Obsah jednotlivých vzdělávacích předmětů a výchovných složek se vzájemně překrývá. Obdobnými činnostmi se mohou žáci zabývat např. v pracovní a estetické výchově, při čemž v obou z nich si mohou procvičovat prvky čtení č počítání. Proto i počet hodin věnovaných jednotlivým předmětům je pouze orientační. Rovněž délku vyučovací hodiny věnované jednotlivým předmětům nelze vždy na pomocné škole přesně vymezit. Záleží na situaci ve třídě, stavu pozornosti či fyzické únavy žáků, na jejich momentálním zájmu o vyučování apod. Na rozdíl od ostatních škol, kde se žáci mohou do jisté míry podřídit a přizpůsobit požadavkům školy, na pomocné škole je třeba vzdělávací požadavky operativně přizpůsobovat individuálním schopnostem a možnostem jednotlivých žáků.
ORGANIZACE POMOCNÉ ŠKOLY Docházka do pomocné školy je desetiletá. Organizačně se pomocná škola člení na čtyři stupně: nižší, střední, vyšší a pracovní stupeň. Délka docházky do jednotlivých stupňů: Stupeň
Délka docházky
nižší
3 roky
střední vyšší pracovní
3 roky 2 roky 2 roky
Před nižší stupeň je možno předřadit ještě přípravný stupeň pro žáky, kteří nejsou dosud schopni plnit učební osnovy pomocné školy. Přípravný stupeň může být až tříletý. Počty žáků ve třídách pomocné školy: Třída nižšího stupně se naplňuje do 8 žáků. Třídy středního, vyššího a pracovního stupně se naplňují do 10 žáků. Třída přípravného stupně se naplňuje do 6 žáků.1)
UČEBNÍ PLÁN POMOCNÉ ŠKOLY Počet hodin týdně Předmět
nižší stupeň
střední stupeň
vyšší stupeň
pracovní stupeň
Čtení
2
2
3
2
Psaní
1
2
2
1
Počty
1
3
3
2
Věcné učení
2
2
2
2
Smyslová výchova
2
-
-
-
Pracovní a výtvarná výchova
4
5
6
11
Tělesná výchova
5
5
5
5
Hudební výchova
2
2
2
2
Řečová výchova
1
1
1
1
Celkem
20
22
24
26
-
2
2
2
Nepovinný předmět
Č.j. 24 035/97-22 s platností od 1. září 1997. Učební plán může ředitel školy až do výše 30% přizpůsobit psychickým a fyzickým možnostem a potřebám žáků. Řečová výchova zahrnuje rozvoj komunikačních dovedností a individuální logopedickou péči. Předmět není klasifikován. Na středním, vyšším a pracovním stupni mohou být zavedeny nepovinné předměty, které se zařazují na rámec týdenní dotace povinných předmětů. Doporučené předměty: zdravotní tělesná výchova, dramatická výchova, sborový zpěv, výtvarné a pohybové činnosti, práce s počítačem.
HODNOCENÍ ŽÁKA POMOCNÉ ŠKOLY Prospěch žáka pomocné školy se v jednotlivých předmětech hodnotí formou širšího slovního hodnocení. Formou širšího slovního hodnocení se hodnotí i celkový prospěch žáka vždy po absolvování nižšího stupně, středního stupně, vyššího stupně a pracovního stupně pomocné školy. Při celkovém hodnocení výsledků nižšího, středního a vyššího stupně se uvádí, zda žák postupuje do dalšího stupně pomocné školy. Žáku, který byl zařazen do přípravného stupně, se na konci prvního a druhého pololetí vydává osvědčení. 2) K zabezpečení jednotného postupu při klasifikaci a hodnocení prospěchu žáků pomocných škol a pomocných tříd při zvláštních školách a ústavech sociální péče pro mentálně postiženou mládež vydalo MŠMT ČR metodická návod. SPOLUPRÁCE ŠKOLY S RODINOU Vzájemná důvěra a spolupráce rodiny a školy je jedním z nutných předpokladů úspěšného vzdělávání žáků pomocné školy. Na rozdíl od učitelů, speciálních pedagogů, kteří jsou na práci s postiženými žáky odborně připraveni a zpravidla si ji dobrovolně zvolili za své povolání, rodiče mentálně postižených dětí na tuto svoji celoživotní náročnou roli připraveni nebyli a patrně si ji nikdo z nich dobrovolně nezvolil. Mnozí z nich jsou proto zklamáni, zatrpklí a trpí pocitem neúspěšnosti. Chce-li mít učitel úspěch v práci se svými žáky, musí soustavně spolupracovat i s jejich rodiči. Ukazovat jim cesty, jimiž lze na děti působit, seznamovat je se zákonitostmi a metodickými postupy jejich učení, posilovat jejich sebedůvěru a přesvědčení, že jejich práce s dětmi přinese pozitivní výsledky. Rodiče postižených dětí jsou obvykle velmi citliví, snadno zranitelní a těžko snášejí, když se k nim učitel chová autoritativně a dává jim najevo svoji nadřazenost odborníka. Je pro ně nepříjemné, slyší-li často stížnosti nebo dokonce výčitky, týkající se chování a prospěchu svého dítěte. V takovém případě se rodiče raději škole vyhýbají a s pedagogy pokud možno nekomunikují. Aby se vzájemné vztahy mezi rodiči a pedagogy vyvíjely k prospěchu žáků, učitelé by měli respektovat skutečnost, že rodiče tráví se svými dětmi největší množství času, znají je nejlépe a nejdůvěrněji, i když vzhledem ke vzájemným citovým vztahům k nim často bývají nekritičtí. Rodiče by měli být naproti tomu přesvědčeni, že učitel je jejich partner, který má zájem o rozvoj jejich dítěte, a že se mohou s důvěro na něj obracet při všech výchovných a vzdělávacích problémech. PŘÍPRAVNÝ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY Novou formou vzdělávání žáků se závažnějším mentálním postižením je přípravný stupeň pomocné školy. Klad si za úkol umožnit školní vzdělávání žákům, kteří vzhledem k těžšímu stupni mentální retardace a případně i z dalších důvodů(zdravotních, příp. sociálních) nejsou schopni prospívat ani na nižším stupni pomocné školy, ale jsou u nich patrné určité předpoklady rozvoje rozumových schopností. Práce na tomto stupni tvoří přípravnou etapu pro zařazení žáka do pomocné školy. Výchovně vzdělávací činnost je rozčleněna do několika základních tematických okruhů, které se v průběhu každého vyučovacího dne pradidelně střídají, případně se vzájemně prolínají a doplňují. Těžiště práce tvoří rozumová výchova, smyslová výchova, rozvíjení zručnosti a praktických dovedností žáků a tělesná výchova.
Smyslová výchova je zaměřena nejen na rozvíjení jednotlivých smyslů, ale především na cílevědomé vytváření vztahů smyslového vnímání, myšlení a řeči. Rozumová výchova navazuje na smyslovou výchovu. Jejím hlavním úkolem je stimulovat rozvoj rozumových schopností žáků, to znamená jejich vnímání, verbálního myšlení, logické paměti, záměrné pozornosti, volních vlastností a v neposlední řadě i rozvoj jejich komunikativních dovedností. Hlavním smyslem rozumové výchovy na přípravném stupni pomocné školy není naučit žáky konkrétním novým poznatkům, ale rozvinout jejich rozumové schopnosti natolik, aby v průběhu svého dalšího vzdělávání mohli a chtěli nové poznatky získávat. I na tomto stupni školy samozřejmě pracujeme s určitým poznatkovým materiálem, jeho osvojení však není cílem,, ale prostředkem rozvíjení rozumových schopností žáků. Rozumová výchova se orientuje především na poznávání předmětů, s nimiž se žáci setkávají v každodenním životě, jejich správné pojmenování a chápání jejich funkce, na označování běžných činností, jejich charakteristiku, průběh a časovou následnost, na rozvíjení paměti a její soustavné cvičení pomocí říkanek, básniček, písniček a krátkých textů, poznávání a čtení několika písmen a slabik. Rozvíjení grafických schopností je zaměřeno hlavně na stimulování rozvoje jemné motoriky, který těsně souvisí i s rozvojem řeči a myšlení. Jedním z úkolů rozumové výchovy je i rozvíjení elementárního abstraktního myšlení v oblasti kvantitativních vztahů, tzn. chápání číselné řady, abstrakce počtu předmětů apod. S rozumovou výchovou neoddělitelně souvisí i volní a citová výchova, která si klade za úkol zejména prohlubování koncentrace žáků, rozvíjení vztahů k ostatním lidem i k sobě samému. Tělesná výchova probíhá podle individuálních plánů, vytvořených na základě znalosti zdravotního stavu žáků a povahy jejich postižení. Je zaměřena na rozvíjení motoriky žáků, jejich pohybových schopností a dovedností a překonávání jejich neobratnosti, případně pasivity. V pracovní výchově si žáci osvojují základy sebeobsluhy a jednoduchých dovedností v práci s různými druhy materiálů a s různými druhy nástrojů, jednoduché techniky výtvarných činností, učí se udržovat pořádek ve svých věcech i ve svém okolí. Hudební výchova tvoří jednu z nejoblíbenějších součástí denního rozvrhu žáků přípravného stupně pomocné školy. Zaměřuje se hlavně na rytmická cvičení, zpěv a vyjádření hudby pohybem, podílí se na rozvíjení vyjadřovacích schopností žáků a podobně jako tělesná výchova je pro žáky prostředkem k odreagování a uvolnění napětí. ORGANIZACE VYUČOVÁNÍ V PŘÍPRAVNÉM STUPNI Funkci přípravného stupně pomocné školy vymezuje § 33 Školského zákona. Pro děti s těžkým mentálním postižením jsou určena školská účelová zařízení pro jednoletou až tříletou přípravu na vzdělávání (přípravný stupeň) před jejich zařazením do pomocné školy.3) Přípravný stupeň pomocné školy je zpravidla koncipován jako tříletý s tím, že žák má možnost po splnění určitých kritérií v každém z ročníků (zpravidla po ukončení školního roku, výjimečně i v pololetí) přejít do nižšího stupně pomocné školy. Ve třídě přípravného stupně pomocné školy zabezpečují výchovně vzdělávací činnost současně dva pedagogičtí pracovníci. Ke zdárnému průběhu vyučování v přípravném stupni pomocné školy přispívá i jeho vhodné prostorové vybavení. Kromě vlastní učebny by přípravný stupeň měl mít k dispozici ještě jednu třídu nebo jinou místnost, jíž by bylo možno využívat k relaxaci, odpočinku i k individuální práci se žáky.
UČEBNÍ PLÁN PŘÍPRAVNÉHO STUPNĚ Předmět
Počet hodin týdně
ročně
Smyslová výchova
3
99
Rozumová výchova
5
165
Pracovní a výtvarná výchova
4
132
Tělesná výchova
5
165
Hudební výchova
3
99
UČEBNÍ OSNOVY PŘÍPRAVNÉHO STUPNĚ Učební osnovy tříletého přípravného stupně nejsou vnitřně diferencovány podle jednotlivých ročníků. Umožňují pracovat s každým žákem podle jeho možností a schopností nezávisle na délce jeho školní docházky. Po splnění vzdělávacího programu přípravného stupně by žák měl být přeřazen do nižšího stupně pomocné školy. SMYSLOVÁ VÝCHOVA Smyslová výchova je zaměřena na rozvoj smyslového vnímání, pozornosti a dalších psychických funkcí, ale především na cílevědomé vytváření vztahů smyslového vnímání, myšlení a řeči. Ve smyslové výchově by si žáci měli systematicky a opakovaně procvičovat zrakové, sluchové, čichové a chuťové vnímání, hmat, vizuomotoriku a prostorovou orientaci, a to vždy na konkrétním názorném materiálu a v konkrétních situacích. Smyslová výchova probíhá i ve všech ostatních předmětech, pro jejichž úspěšné zvládnutí zároveň vytváří předpoklady. Obsah učiva Diferenciační cvičení Třídění dvou zřetelně odlišných předmětů (panenky – autíčka ...). Třídění materiálu: dva komponenty (žaludy – kaštany, fazole – hrách). Třídění předmětů a jejich ukládání do misek nebo krabiček. Třídění předmětů – tři komponenty, nejprve velké a výrazně odlišné, postupně menší a méně odlišné (fazole, hrách, čočka). Třídění předmětů podle velikosti (panenky, míče apod.). Třídění obrázků podle obsahu: ovoce, květiny, nádobí. Rozlišování plošných tvarů: kolečko, čtverec, trojúhelník. Rozlišování a poznávání barev. Vytváření abstrakce „barvy“, vyhledávání předmětů téže barvy. Rozlišování dvou základních výrazně odlišných barev (černá – bílá, červená – žlutá). Postupné poznávání všech základních barev a jejich pojmenování. Třídění předmětů podle barev.
Sluchová cvičení Sluchová cvičení s využitím zraku (zvonek, bubínek, mačkání papíru, klíče), určování původu a směru zvuku. Sluchová cvičení bez využití zraku (zvonek, telefon, psaní na stroji, cinkání lžičky v hrnečku). Poznávání spolužáků a učitelů podle hlasu. Poznávání hudebních nástrojů podle zvuku. Rozlišování a napodobování výslovnosti a dlouhých slabik. Zvuky dopravních prostředků. Poznávání hlasů zvířat a dalších zvuků z magnetofonového pásku. Poznávání předmětů hmatem Poznávání předmětů hmatem s využitím a bez využití zraku. Poznávání předmětů se zavázanýma očima, hra na slepou bábu, na tmu. Rozlišování: teplé, studené, hřeje, chladí, měkké tvrdé, suché, mokré, hladké, drsné. Hlazení jemných látek (samet, plyš, kožešina), navozování příjemných pocitů. Prostorová a směrová orientace Orientace ve třídě: okna, dveře, stolek, lavice... Orientace ve škole: šatna, chodba, třída, umývárna... Nahoře – dole, vpředu – vzadu. Směrová orientace: řazení předmětů zleva doprava. Nad – pod, na začátku, na konci. Na – ve – do: na stole, ve stole, na skříni, ve skříni, do skříně. Vpravo – vlevo, pravá a levá ruka. Plnění jednoduchých příkazů: jdi ke stolu, dej míč na stůl, pod stůl, panenku na židli, do vaničky, do kočárku apod. Cvičení chuti a čichu Cvičení sání, sání brčkem z umělé hmoty. Rozlišování chutí: sladké, slané, kyselé. Lízání medu, lízání čokolády, lízátka. Dýchání nosem, výdech ústy, čichání ke květině. Rozlišování: voní, páchne. Rozlišování potravin podle chuti: jablko, pomeranč, banán, rohlík... ROZUMOVÁ VÝCHOVA Rozumová výchova se v přípravném stupni pomocné školy skládá z několika vzájemně neoddělitelných složek: rozvíjení poznávacích schopností a řeči, logického myšlen, pozornosti a paměti, tvoření početních představ, rozvíjení grafických schopností. Tyto součásti rozumové výchovy vytvářejí u žáků předpoklady k jejich dalšímu vzdělávání, zejména pak k osvojování základů čtení, psaní a počítání. Cílem rozumové výchovy na přípravném stupni pomocné školy není poskytnout žákům určité množství konkrétních vědomostí a dovedností, ale jejich příprava na další vzdělávání, adaptace na školu a na proces učení.
Obsah učiva Rozvíjení poznávacích schopností Seznámení s prostředím třídy, školy. Orientace ve třídě a v budově školy. Jména učitelů, jména spolužáků. Seznámení se školními pomůckami. Poznávání a jmenování předmětů denní potřeby (ručník, mýdlo, kartáček). Poznávání jednotlivých druhů ovoce a zeleniny (ve skutečnosti, na obrázku). Poznávání zvířat a jejich mláďat (na obrázku, ve skutečnosti). Poznávání různých druhů rostlin (květiny, stromy). Naše rodina. Maminka, tatínek, sourozenci. Jména členů rodiny. Členové širší rodiny, dědeček, babička. Vztahy mezi spolužáky. Budeme si pomáhat. Poznávání vlastního těla: hlava, dvě ruce, dvě nohy... Rozlišení: chlapci, děvčata, muž, žena (pán, paní). Poznávání jednoduchých tiskacích (hůlkových) písmen. Sociální čtení: poznávání zboží podle obalu, poznávání symbolů: WC, umývárna, poznávání dopravních symbolů, symboly ve zdravotnictví: nemocnice, lékárna... Rozvíjení komunikačních dovedností Nácvik pozdravu. Zdravíme dospělé, zdravíme kamarády. Nácvik vstupu do místnosti. Nácvik pozdravu při odchodu z místnosti. Oslovení dospělého, oslovení spolužáka. Požádání, poděkování. Přání k svátku, k narozeninám. Přání k Vánocům a Velikonocům. Kdy smíme a kdy nesmím mluvit. Chování u stolu. Chování ve zdravotnickém zařízení. Chování v dopravních prostředcích. Chování na hřišti, na ulici, bezpečnost. Využití metod alternativní komunikace u žáků se závažnými komunikačními problémy. Logopedická péče Zjištění úrovně řeči, aktivní a pasivní slovní zásoby. Zjištění řečových vad žáků. 4) Obohacování slovní zásoby a opakování nových slov. Cvičení mluvidel před zrcadlem. Cviky rtů a jazyka. Nácvik správného dýchání: nádech nosem, výdech ústy. Foukání, sfukování papírků, pírka, foukání bublin – bublifuk.
Napodobování hlasů zvířat (mé, bú, bé, haf, mňau...) Napodobování zvuků (auto, traktor, bum, bum). Nácvik hlásek podle potřeby. Nácvik říkanek, básniček. Rozvíjení logického myšlení a paměti Časové souvislosti: včera, dnes, zítra, dříve, později, ráno, večer, v noci... (snídaně, oběd, večeře). Pojmy: bylo, je bude, pozdě, brzy... Příčinné souvislosti: proč? Zobecňování: (jablko, hruška, pomeranč = ovoce), analogicky zelenina, nádobí, nábytek, hračky, apod. Konkretizace: (ovoce = jablko, hruška, banán...), analogicky zelenina, pečivo, hračky, zvířata apod. Abstrakce: barva, počet, odvozování první hlásky ve slově. Negace: je, není, bylo, nebylo, mám, nemám, chci, nechci. Chápání kvantitativních vztahů: všechno, nic, hodně, málo velký, malý, větší, menší. Počet: 1,2, hodně... Číslice: 1,2. Spojení počtu s číslicí 1,2. Procvičování pojmu a množství 1,2 při různých činnostech. Cvičení paměti: zapamatování krátké říkanky, básničky. Reprodukce krátkého textu, vyprávění (co jsme viděli, co jsme dělali, co jsme měli k obědu...). Zapamatování 2 - 3 slov (hra na obchod). Cvičení pozornosti. Koncentrace pozornosti na určitou činnost /zpočátku v rozsahu několika vteřin či minut). Motivace k soustředěné činnosti (skupinové či individuální). Pozorné sledování krátkého vyprávění, poslech hudby, pozorné sledování televize, videa. Rozvíjení grafických schopností Cvičení jemné motoriky: cvičení paže, lokte, zápěstí, cvičení dlaní a prstů na obou rukou, tvoření špetky. Uchopení předmětů do celé ruky, do špetky, do dvou prstů. Čmárání: prstem do písku, do krupice, voskovkami, křídou, pastelkami, tužkou, fixem. Horní a dolní oblouk oběma směry – houbou na tabuli, křídou, voskovkami, pastelkami, tužkou. Svislé čáry shora dolů. Svislé čáry zdola nahoru. Kroužení vpravo, kroužení vlevo. Vyjádření říkanky pohybem. Kroužení do tvaru oválu. Dva spojené horní oblouky. Odstředivé čáry – sluníčko, dostředivé čáry – kytička. Vlnovka. Šikmé čáry shora dolů. Šikmé čáry zdola nahoru. Smyčka nahoru. Smyčka dolu.
Svislé čáry do linek. Pojem „písmeno“, první písmeno jména. Pokus o psaní hůlkovým písmem (I, O, V...). Rovnání písmen do řádků (písmena z plastické hmoty, z látky, z perníku). PRACOVNÍ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA Úkolem pracovní výchovy je rozvíjet jemnou motoriku žáků, zvyšovat jejich samostatnost a soběstačnost a učit je pracovat s různými druhy materiálů. Pracovní výchova na přípravném stupni pomocné školy se skládá ze tří vzájemně souvisejících složek: nácviku sebeobsluhy a péče o vlastní osobu (oblékání, hygienické návyky, stolování), výchovy k péči okolní prostředí (udržování pořádku a čistoty a utváření základních manuálních dovedností v práci s papírem, textilními materiály, přírodninami, modelinou, apod. Obsah učiva Sebeobsluha Svlékání oděvu, oblékání oděvu. Věšení oděvu na ramínko. Oblékání a svlékání tepláků. Oblékání a svlékání cvičebního úboru, skládání úboru. Oblékání v svlékání svetru panence. Oblékání, svlékání a skládání svetru. Nácvik oblékání ponožek. Oblékání čepice, šály rukavic. Zapínání knoflíků na velkém modelu. Rozepínání a zapínání knoflíků. Udržování pořádku v oblečení, skládání a ukládání do skříní. Zouvání, obouvání, péče o boty, vázání uzlu. Šněrování bor, pokus ovázání kličky. Vzájemná pomoc při oblékán. Hygienické návyky Použití kapesníku. Použití WC. Mytí rukou a obličeje, použití mýdla a ručníku. Čištění zubů. Česání vlasů. Přepírání na panenku, mytí hraček. Mytí ovoce před požitím.
Stolování Hygiena při svačině, používání tácků a ubrousků. Správné sezení u stolu. Používání lžíce. Používání příboru. Mytí a utírání nádobí. Prostírání stolu. Úklid stolu po jídle. Péče o okolní prostředí Utírání prachu. Nácvik zametání. Zametání smetáčkem na lopatku. Mytí tabule houbou. Úklid ve třídě. Výzdoba třídy na Vánoce, na Velikonoce. Péče o pokojové květiny, zalévání květin. Práce v koutku živé přírody: zasadit fazoli, hrášek, kypřit, zalévat, pozorovat růst rostlin. Příprava květin na prázdniny. Práce na pozemku: pletí, úprava záhonu, set hrachu, setí ředkvičky. Hrabání posekané trávy. Sklízení ovoce a zeleniny. Sbírání spadaného ovoce. Úklid chodníku před školou. Práce s různými druhy materiálu Práce s pískem na pískovišti: stavění bábovek, kopců, cest, tunelů, přemísťování písku. Vybírání kamínků z písku. Upravování pískové plochy rukama, lopatkou, hráběmi, prkýnkem. Práce se stavebnicí: postav co chceš a umíš. Dům ze dvou kostek, most ze tří kostek, komín. Řazení molitanových kostek ve vodorovném a a svislém směru. Ukládání kostek do krabic. Práce s dřevěnou stavebnicí. Práce s hříbkovou a kroužkovou stavebnicí. Využití mozaikové a magnetické stavebnice. Modelování Zpracování plastelíny oběma rukama. Trhání plastelíny na malé kousky a rovnání na plochu. Krájení plastelíny rádlem. Tvarování kuliček různých velikostí v draních. Vykrajování „cukroví“ z placky rozválené válečkem. Tvoření válečků z plastelíny (hadi, prstýnky, kroužky, náramky). Modelování ježka, bodliny nastříhat nůžkami. Práce s jinými plastickými materiály (modurit, akvaplast).
Práce s papírem Mačkání jemného papíru do kuličky, kuličky házet, sbírat, ukládat do různých nádob. Trhání papíru na malé kousky, sbírání, rovnání do misek, kelímků, krabiček. Lepení papíru na vymezenou plochu. Navlékání natrhaného papíru na špejli. Překládání papíru, čepice. Trhání papíru na tenké pružky, stříhání. Řetěz na stromek, přehýbání papíru, lepení natrhaných proužků. Rolování papíru. Práce s textilními materiály Navíjení vlny na cívku, do klubka. Navíjení provázku na cívku. Navlékání korálků na šňůrku. Práce s vatou, sněhulák. Překládání a stříhání kousků látky. Nalepování látky. Koláž. Práce s jehlou s tupým hrotem. Stehy na cvičné desce. Práce s přírodními materiály Sbírání kaštanů a žaludů, jejich třídění, rovnání, ukládání. Sbírání přírodnin a jejich třídění. Figurky z přírodnin a jejich třídění. Figurky z přírodnin (s pomocí učitele) Sběr a třídění ovoce. Trhání listů podle žilek, namáčení, obtisk. Lisování listů, lepení do podzimního motivu. Navlékání listů. Napichování jeřabin na jehlu s tupým hrotem, navlékání na nit. Třídění semen fazole, čočky, kukuřice a ukládání do sáčků. Nalepování semen. TĚLESNÁ VÝCHOVA Úkolem tělesné výchovy v přípravném stupni pomocné školy je prostřednictvím pohybových aktivit přispívat ke zmírnění důsledků mentální retardace žáků. Pojetí tělesné výchovy je zaměřeno na správné držení těla, zvládnutí základních pohybových dovedností, na rozvíjení a posilování pohybové výkonnosti a zvyšování tělesné zdatnosti. V tělesn výchově jsou prováděny i sezónní činnosti (sáňkování, jízda na tříkolce, plavání) Důležitou součástí tělesné výchovy jsou relaxační cvičení. Ke zvýšení účinnosti tělesné výchovy na zdravý rozvoj žáků je vhodné v co největší míře podle podmínek koly využívat přírodní prostředí. tělovýchovné chvilky je třeba zařazovat i do vyučovacích hodin a do přestávek v průběhu celé doby pobytu žáka ve škole. Podle schopností žáků je možné využití některých prvků jógových cvičení. Zaměření tělesné výchovy musí odpovídat psychickým i fyzickým možnostem jednotlivých žáků a specifice jejich postižení.
Obsah učiva Napodobování pohybů Vzpažit, předpažit, připažit, upažit. Předklon, záklon, úklony na obě strany. Dřep, sed, klek, leh na zádech, na břiše. Cviky vleže na zádech. Chůze Rovné držení těla, koordinace pohybů při chůzi. Chůze po špičkách, po patách, po vnějších hranách nohou, pomalá a rychlá chůze, střídání tempa a směru. Chůze po schodech, na šikmé ploše, v nerovném terénu, chůze po laně, po čáře. Turstika, co nejdelší pobyt na čerstvém vzduchu. Běh Běh na krátké vzdálenosti. Běh daným směrem, běh se změnou směru. Střídání běhu a chůze. Lezení Lezení vpřed libovolným způsobem, prolézání, přelézání. Lezení po kolenou, po břiše, po čtyřech. Lezení po lavičce. Prolézání tunelem. Skok Skok snožmo na místě, přes čáru. Poskoky snožmo po špičkách. Cvičení obratnosti Stoj na jedné noze s oporou, bez opory. Kolébka na zádech. Přetočení z lehu na zádech do lehu na břiše a zpět. Cvičení na nářadí Lavička: výstup, sestup, chůze po délce lavičky. Bedna: přelézání jednoho až dvou dílů malé švédské bedny, výstup, sestup, seskok, snožmo s dopomocí. Výstup na žebřiny. Cvičení s míčem Házení, chytání a koulení míče. Kutálení míče po zemi, kutálení v sedu rozkročmo. Shazování kuželek míčem. Házení míčem o zem, o zeď. Házení míče do koše.
Zdravotní cviky Dechová cvičení, uvolňovací cviky. Relaxační cvičení, prvky jógy. Sezónní sporty Klouzání, sáňkování, hry na sněhu. Házení sněhových koulí do dálky a na cíl. Jízda na tříkolce, případně na koloběžce. Přípravné hry po seznámení s vodou. Koupání v brouzdališti, plavání v bazénu. Hudebně pohybové hry Rytmizovaná chůze. Pohybové vyjádření písničky. Pohybové vyjádření písničky. Chůze podle hudby. Nácvik tanečku. HUDEBNÍ VÝCHOVA Hudební výchova v přípravném stupni pomocné školy plní několik funkcí. Rozvíjí hudebnost žáků, jejich rytmické a intonační schopnost, jejich pohybovou kulturu a napomáhá rozvoji jejich řeči. Plní i funkce psychoterapeutické, pomáhá žákům k odreagování napětí, k překonávání únavy a zlepšení nálady a podílí se na prohlubování koncentrace jejich pozornosti. Obsah učiva Sluchová, dechová, řečová a hlasová cvičení Rozlišování zvuků hudebních nástrojů. Pravidelné dýchání, správné držení těla při dýchání. Nácvik správné výslovnosti textů písní a říkadel. Rytmizace říkadel. Zpěv jednoduchých písní v rozsahu kvinty, pokud možno s doprovodem hudebního nástroje. Rytmická cvičení Hra na jednoduché nástroje (bubínek, triangl, hůlky, případně další dostupné předměty – vařečky, misky, pokličky apod.). Hra na tělo (tleskání, dupání). Hudebně pohybová cvičení Pohybové hry s říkadly a dětskými popěvky. Pohyb podle rytmických doprovodů. Poslech hudby Poslech krátkých skladeb různého charakteru. Poslech relaxační hudby.
POJETÍ A OBSAH UČIVA POMOCNÉ ŠKOLY NIŽŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY Nižší stupeň je zaměřen zejména na rozvíjení rozumových schopností žáků, na vytváření dovedností a návyků nezbytných pro osvojení základů čtení, psaní a počtů a na rozvíjení pracovních dovedností žáků a jejich motoriky. Žáci jsou soustavně vedeni k aktivnímu vnímání, ke koncentrace pozornosti a ke zdokonalování analyticko-syntetické činnosti v oblasti vnímání a myšlení. Zpřesňuje se jejich orientace v okolní skutečnosti, rozvíjejí se jejich grafomotorické dovednosti a postupně se utvářejí základní početní představy. Žáci si osvojují první písmena a učí se číst snadná slova složená z těchto písmen. Systematicky ve všech předmětech jsou rozvíjeny všechny stránky řeči, rozšiřuje se slovní zásoba, zpřesňuje se výslovnost, zkvalitňuje se vnímání a porozumění mluvené řeči. Značná pozornost je věnovaná tělesné výchově žáků a rozvíjení jejich tvořivých schopností a hudebního projevu. Důraz je kladen na výchovu žáků k pozitivním vztahům k lidem, k vlastní osobě i okolnímu prostředí a na jejich správné společenské chování a vystupování ve škole i mimo školu. Výchovná a vzdělávací činnost se uskutečňuje zpočátku ve formě didaktických her, nejlépe v přirozeném prostředí na vycházkách, na hřišti a při manipulaci se skutečnými předměty. Od živé skutečnosti se přechází k modelům a obrázkům. Při těchto činnostech je možno používat též didaktické hry, hračky a pomůcky určené pro mateřské školy. Jednotlivým předmětům může učitel vyučovat i v kratších časových celcích a podle potřeby je kombinovat a propojovat, při zachování celkové týdenní dotace. UČEBNÍ PLÁN NIŽŠÍHO STUPNĚ POMOCNÉ ŠKOLY Počet hodin Předmět
týdně
za rok
Čtení Psaní Počty Věcné učení Smyslová výchova Pracovní a výtvarná výchova Tělesná výchova Hudební výchova
2 1 1 2 2 4 5 2
66 33 33 66 66 132 165 66
Řečová výchova
1
33
STŘEDNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY Úkolem středního stupně pomocné školy je dále rozvíjet kognitivní schopnosti žáků, jejich kladné osobnostní vlastnosti a vztahy, prohlubovat a upevňovat jejich dovednosti a návyky získané na nižším stupni pomocné školy a po všech stránkách pečovat o jejich psychický a fyzický rozvoj. Střední stupeň pomocné školy je významný tím, že se zde žáci naučí číst všechna písmena abecedy a psát převážnou většinu písmen. Osvojí si čtení slabik a krátkých slov, čímž se značně zvýší jejich orientace v okolním prostředí. Velkého pokroku mnozí z nich dosáhnou i v počtech, kde si osvojí číselnou řadu do 11a naučí se v ní orientovat. Osvojí si i základní prakticky využitelné dovednosti v zacházení s penězi. V pracovní výchově žáci získají řadu užitečných dovedností, z nichž mnohé pak uplatní ve svém dalším životě. Na jejich zdravé fyzickém rozvoji se bude podílet tělesná výchova, jejich estetické cítění a dovednosti budou rozvíjeny v hudební výchově a ve výtvarné složce pracovní výchovy. Jednotlivým předmětům může učitel vyučovat v kratších časových celcích, nebo v blocích, při zachování jejich celkové týdenní dotace. UČEBNÍ PLÁN STŘEDNÍHO STUPNĚ POMOCNÉ ŠKOLY Počet hodin Předmět
týdně
za rok
Čtení Psaní Počty Věcné učení Pracovní a výtvarná výchova Tělesná výchova Hudební výchova Řečová výchova
2 2 3 2 5 5 2 1
66 66 99 66 165 165 66 33
Nepovinný předmět
2
66
VYŠŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY Na vyšším stupni pomocné školy se dále systematicky a cílevědomě rozvíjejí rozumové schopnosti žáků, jejich emocionální i volní vlastnosti i jejich pohybové dovednosti, jako předpoklad jejich dalšího rozvoje. Důraz je kladen na osvojování takových vědomostí, dovedností a návyků, které jim umožní, aby se co nejlépe orientovali v okolním prostředí, zapojili se do každodenního praktického života a stali se pokud možno samostatnými a co nejméně závislým na péči svého okolí. Na tomto stupni pomocné školy jsou již žáci ve věku, kdy se stále častěji stýkají as nepostiženou veřejností, ať už s dospělými nebo se svými vrstevníky. Měli by být vybavováni takovými dovednostmi a návyky společenského chování, aby tato komunikace byla pokud možno bezkonfliktní a napomáhala jejich integraci do společnosti nepostižené populace. UČEBNÍ PLÁN VYŠŠÍHO STUPNĚ POMOCNÉ ŠKOLY Počet hodin Předmět
týdně
za rok
Čtení Psaní
3 2
99 66
Počty Věcné učení Pracovní a výtvarná výchova Tělesná výchova Hudební výchova Řečová výchova
3 2 6 5 2 1
99 66 198 165 66 33
Nepovinný předmět
2
66
PRACOVNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY V pracovním stupni se završuje proces vzdělávání žáků pomocné školy. Na tento stupeň přicházejí žáci ve věku, kdy úroveň jejich rozumových schopností, díky předcházejícímu intenzivnímu vzdělávání i vzhledem k dalším faktorům psychofyziologické povahy, dospívá k horní hranici svého rozvoje. V tomto věkovém období již můžeme u žáků očekávat i určitou míru motivace k získávání nových poznatků a jejich zájem o určitou oblast pracovních činností. Těchto nově se rozvíjejících poznávacích potřeb je možno využít k prohloubení znalostí, které žáci získali v předcházejícím procesu vzdělávání, ale i k hledání cest k využití těchto znalostí v praktickém a profesním uplatnění žáků a k maximální možné míře jejich osamostatnění. Jednotlivé vzdělávání i výchovné předměty může učitel vhodně kombinovat, propojovat a přizpůsobovat potřebám a zájmům žáků, při zachování jejich týdenní časové dotace.
UČEBNÍ PLÁN PRACOVNÍHO STUPNĚ POMOCNÉ ŠKOLY Počet hodin Předmět
týdně
za rok
Čtení Psaní Počty Věcné učení Pracovní a výtvarná výchova
2 1 2 2 11
66 33 66 66 363
Tělesná výchova Hudební výchova Řečová výchova
5 2 1
165 66 33
Nepovinný předmět
2
66
UČEBNÍ OSNOVY POMOCNÉ ŠKOLY ČTENÍ NIŽŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Na nižším stupni si žáci osvojí přibližně deset písmen, čtou otevřené slabiky obsahující tato písmena a dvojslabičná slova tvořená z těchto slabik. Velmi důležitou přípravou na čtení jsou cvičení prováděná v rámci smyslové výchovy. Při vyvozování písmen se užívají obrázky, říkanky i pohybová znázornění písmen. Vyučování čtení je vhodné dělit na kratší časové jednotky a čtení procvičovat několikrát týdně. Obsah učiva Příprava na čtení. Seznámení s leporely a knihami, motivace ke čtení. Čtení obrázků v řádku. Orientace na stránce. Tvoření vět k obrázkům, chápání obsahu vět. Grafické znázornění slov ve větě. Hláska a písmeno a, A, i I, ve funkci spojky mezi obrázky. Dělení slov na slabiky s užitím říkanek a rozpočitadel. Skládání slov ze slabik. Hláska a písmeno m, M, v, V. Slabiky ma, Má, Má, mi, MI; va, Vá, Vi, Ví. Hláska a písmeno e, E, slabika me, Me, mé, Mé, ve, Vé. Čtení dvojslabičných slov: máma, mami, máme. Hláska a písmeno o, O, u, U, l, L, slabiky s těmito písmeny. Čtení dvojslabičných slov s dosud procvičovanými slabikami. Čtení krátkých vět doplněných obrázkem. U všech písmen postupujeme obdobným způsobem: Vyvození hlásky a písmene s pomocí říkanky a obrázků. Čtení otevřených slabik s tímto písmenem. Čtení dvojslabičných slov z otevřených slabik. Čtení psacích písmen a psaných slabik.
(U žáků, kteří absolvovali přípravný stupeň pomocné školy, můžeme využít dovednosti čtení některých tiskacích písmen.) Poslech a recitace veršů a říkadel. Poslech pohádek a vyprávění. Dramatizace. STŘEDNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Na středním stupni si žáci osvojí všechna velká a malá tiskací písmena, která čtou ve dvojslabičných a trojslabičných slovech tvořených otevřenými slabikami i ve slovech se zavřenou slabikou na konci. Součástí výuky čtení jsou i cvičení zaměřená na vnímání obsahu čteného textu a péče o rozvoj řeči. Kromě písmen tiskacích si žáci osvojují i čtení psacích písmen ve slabikách a slovech. Obsah učiva Upevňování čtení slov zvládnutých na nižším stupni. Čtení jednoslabičných slov s uzavřenou slabikou – mám, sám, tam. Postupné osvojování a upevňování hlásek a písmen t, T, y, Y, s, S, j, J, p, P, n, N, š, Š, d, D, z, Z, k, K. Čtení dvojslabičných i tříslabičných slov s otevřenými slabikami. Čtení zavřených slabik a dvojslabičných slov, která mají uzavřenou slabiku na konci. Čtení vět obsahujících snadná slova a přiměřeným obsahem. Postupné osvojování hlásek a písmen b, B, c, C, r, R, č, Č, H, H, ou, ž, Ž. Čtení dvojslabičných i víceslabičných slov s otevřenými i uzavřenými slabikami na konci. Čtení snadných textů s porozuměním. Čtení dvojslabičných slov s otevřenými i uzavřenými slabikami. Čtení snadných tříslabičných slov. Plynulé čtení slabik, slov a snadných vět s porozuměním. Orientace ve větě tichým čtením. Seznamování s literaturou pro děti a mládež. Poslech vyprávění, gramofonových desek, kazet. Prohlížení a čtení dětských časopisů. VYŠŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (3 hodiny týdně, 99 hodin za rok) Úkolem výuky čtení na vyšším stupni je rozvíjet čtecí dovednosti žáků s akcentem na správnost, přesnost a pohotovostní čtení, naučit žáky číst snadné krátké texty s porozuměním a zapamatováním obsahu a povzbuzovat zájem žáků o čtení, jako jeden z nejdůležitějších zdrojů informací. Na základě čtení textů můžeme provádět nácvik krátkých básniček, textů písniček, dramatizaci jednoduchých příběhů apod.
Obsah učiva Postupné osvojování a upevňování hlásek a písmen, f, F, g, G, ř, Ř, ch, Ch. Čtení slov se souhláskovými skupinami v různé obtížnosti a slov se skupinami di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě. Čtení slov vět a obsahově přiměřených snadných textů. Čtení slabik a slov, která žáci sami píší. Pokus o čtení leporel a dětských knih (jednoduchého obsahu), kalendářů, katalogů, reklamních textů. Čtení krátkých básniček a textů písní, jejich učení zpaměti. Čtení snadných krátkých textů s porozuměním. Opakování a upevňování čtenářských dovedností. Orientace v textu tichým čtením. PRACOVNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Pracovní stupeň pomocné školy je pro většinu žáků poslední příležitostí k soustavnému učení. Měl by upevnit a systematizovat vědomosti a dovednosti získané v předcházejících stupních s akcentem na jejich praktické využití. Obsah učiva Čtení knížek pro děti a mládež (básničky, krátké povídky a pohádky), reprodukce textu s akcentem na čtení s porozuměním. Čtení obrázkových knih encyklopedické povahy (květiny, ptáci, kočky apod.), zejména nápisů a textů k obrázkům. Čtení časopisů a denního tisku. Čtení kuchařské knihy. Čtení návodů k různým činnostem a návodů k použití na obalech výrobků. Čtení mapy, plánu města, kalendáře apod. PSANÍ NIŽŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (1 hodina týdně, 33 hodin za rok) Součástí výuky psaní je rozvíjení grafických schopností žáků, rozvíjení jemné motoriky a grafomotoriky. Vyučovací hodiny psaní je vhodné dělit na menší časové jednotky, aby bylo psaní procvičováno několikrát týdně. Soustavně dbáme na správné držení psacího náčiní a správné sezení při psaní. Při psaní je nutné provádět všechny pohyby uvolněně, pokud možno plynule, lze použít rytmická říkadla, popř. i hudební doprovod. Při rozvíjení grafických dovednost žáků začínáme od velkých tvarů a průpravných cviků, které se postupně zmenšuje a zpřesňují. Velký důraz klademe na motivaci. Psaní malých písmen by mělo probíhat souběžně s nácvikem čtení. Velká písmena mohou žáci psát, pokud je zvládnou. Budou to především ta velká písmena, která se tvarem podobají písmenům malým. U žáků, kteří absolvovali přípravný stupeň, můžeme využít dovednosti psát hůlková písmena.
Obsah učiva Nácvik správného držení psacího náčiní. Čmárání, kroužení. Horní a dolní oblouky oběma směry. Horní a dolní oblouky opakovaně. Vodorovné čáry zleva doprava. Svislé čáry zleva doprava. Svislé a šikmé na obě strany – „zuby na pile“. Horní a dolní zátrh. Písmena e, i, m, M, l, u, v. Slabiky me, mi. Postupný nácvik písmen o, O, a, A. Psaní slabik s procvičenými písmeny se snadnými spojovacími tahy (ma, mu, mo, la, le, li, lo, lu). Nacvičené prvky stále opakujeme s užitím jiné motivace. STŘEDNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Rozvíjení grafomotorických dovedností je součástí výuky psaní i na středním stupni. Učitel soustavně provádí cvičení jemné motoriky, uvolňovací cviky, dbá na správné držení psacího náčiní i sezení při psaní. Uvolňovací cviky, nácvik prvků písmen, popř. písmen mohou být zařazeny jako samostatné práce v průběhu jiných složek výchovy. Psaní malých písmen probíhá současně s nácvikem písmen ve čtení. Z velkých písmen doporučujeme psát ta, která se tvarem podobají písmenům malým. Schopnější žáci se mohou učit psát i další velká psací písmena. U ostatních žáků je vhodné postupovat podle tvarových skupin, jak je uvedeno v osnovách pro vyšší stupeň.¨ Obsah učiva Postupný nácvik písmen V, t, y, s, j, n. Psaní slov, která žáci četli na nižším stupni (láme, mele). Psaní slov typu mám, tam. Psaní malých písmen, která se žáci učí číst (p, n, š, d, z, k, ž). Psaní slabik s nově procvičenými písmeny. Psaní písmen podle diktátu. Psaní malých písmen, která se žáci učí číst (b,c,r,č,h,ou). Psaní velkých písmen, C, Č, I, N, Ž. Psaní slov slabik a slov se snadným hláskovým složením. Opis a přepis slabik a slov se snadným hláskovým složením. Diktát nových písmen a snadným hláskovým složením. Psaní slabik a snadných slov podle diktátu. Psaní slovních spojení.
VYŠŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Na vyšším stupni pomocné školy mají žáci dokončit nácvik psaní velkých písmen, zvládnout opis snadného textu, naučit se psát krátká slova podle diktátu, umět napsat čitelně své jméno a příjmení, jméno a příjmení svých rodičů a adresu svého bydliště. Obsah učiva Docvičení malých písmen f, g, ch, ř. Nácvik a psaní velkých psacích písmen U, E, J, H, K, P, B, R, Ř, T, G, F, S, Š, L, D, G, CH. Opis a přepis slov, která žáci čtou. Diktát snadných dvouslabičných slov. Napsat vlastní jméno a příjmení, datum narození, adresu. Psaní snadných vět. Individuální docvičovaní písmen. Docvičování obtížných spojů. Opakování velkých písmen. Opis a přepis snadných vět. Psaní snadných slov podle diktátu. Nácvik psaní – jména a příjmení rodičů, jména sourozenců. Dle schopnosti žáka – napsat pohlednici s pozdravem, krátký dopis podle vzoru. PRACOVNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (1 hodina týdně, 33 hodin za rok) Opakování a prohlubování osvojených dovedností, zvyšování kvality a rychlosti písma, praktické využívání získaných dovedností. Obsah učiva Psaní adresy, pohlednice, krátkého dopisu, přání k Vánocům, k svátku, k narozeninám. Psaní nápisů pod obrázky. Psaní krátkých vět podle diktátu. Vyplnění jednoduchého dotazníku. Vedení deníku. Podle možnosti psaní na stroji nebo na počítači. POČTY NIŽŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (1 hodina týdně, 33 hodin za rok) V úvodu do výuky počtů se žáci učí třídit předměty, tvořit skupiny předmětů podle dané vlastnosti, řadit předměty podle pokynů učitele. Na základě manipulace si osvojují pojmy všechno – nic, všichni – nikdo, málo – hodně, malý – velký a další. Na nižším stupni žáci poznají přirozená čísla 1 – 5, osvojí si rozklad čísel a početní spoje. Při sčítání a odčítání se požívá pojmů „a“ a „bez“. Získané poznatky jsou procvičovány a upevňovány při manipulaci s mincemi – koruna, dvoukoruna, pětikoruna – s užitím vhodné motivace.
Obsah učiva Řazení a třídění předmětů, tvoření skupin. Pojmy: všechno- nic, všichni – nikdo, malý – velký, krátký – dlouhý, stejně – více – méně. Pojem čísla 1, číslice 1. Pojem čísla 2, číslice 2, sčítání a odčítání v oboru do 2. Pojmy: větší – menší, kratší – delší, hodně – málo. Pojem čísla 3, číslice 3, sčítání a odčítání v oboru do 3. Pojem čísla 4, číslice 4, sčítání a odčítání v oboru do 4. Rozklad čísel 3, 4. Číselná řada vzestupná a sestupná. Porovnání čísel. Pojem čísla 5, číslice 5. Rozklad čísel v oboru do 5. Mince 1, 2, 5 Kč, počítání s mincemi. Číselná řada vzestupná a sestupná. Porovnání čísel. Psaní číslic podle diktátu. STŘEDNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (3 hodiny týdně, 99 hodin za rok) Žáci si postupně osvojují numeraci do 10, do 20 počítání s přechodem přes desítku. Základním požadavkem výuky počtů na středním stupni je zvládnutí číselné řady do 100 a psaní číslic do 100. V oboru do 100 se procvičují snadné příklady bez přechodu přes desítku. V souvislosti s řešením početních příkladů do sta se žáci cvičí v používání bankovek 20, 50 a 100 Kč a osvojují si pojmy drahý – levný, dražší – levnější. Z časových údajů žáci poznávají hodinu, půlhodinu a čtvrthodinu. S použitím názorných pomůcek se seznámí s jednotkami 1 metr a 1 kilogram. Obsah učiva Sčítání a odčítání v oboru do 5. Početní spoje s nulou. Pojem přirozeného čísla 6- 7. Čtení a psaní číslic 6 – 7. Rozklad čísel. Pojem čísla 8, 9, 10; čtení a psaní číslic 8 – 10. Sčítání a odčítání do 10. Řešení praktických úloh. Diktát číslic. Diktát příkladů. Den, hodina. Určování času na hodiny. Pojmy drahý – levný, dražší – levnější. Manipulace s penězi. Numerace do 20, pojem přirozených čísel do 20, číslice do 20. Sčítání a odčítání do 20 bez přechodu přes desítku. Bankovka 20 Kč, pojmy dražší – levnější, manipulace s penězi. Sčítání a odčítání do 20 s přechodem přes desítku. Numerace do 100, psaní číslic do 100. Bankovky 100 Kč, 50 Kč, mince 10 Kč, 20 Kč, manipulace s penězi.
Praktické seznamování s pojmem polovina. Určování času na půlhodiny. Jednotka délky – 1 metr, měření a odhad délky. Jednotka hmotnosti – 1 kilogram, vážení. Řešení praktických úloh. VYŠŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (3 hodiny týdně, 99 hodin za rok) Na vyšším stupni se procvičuje počítání v obru přirozených čísel do 100. Žáci počítají i příklady z praxe s užitím bankovek a mincí. Příklady jsou řešeny zpaměti. Žáci mají zvládnout časové údaje (hodiny). V souvislosti s opakováním numerace do 10 si žáci osvojují násobky 10 a seznamují se s násobky čísla 2 a 5. S použitím konkrétních předmětů a obrázkového materiálu si žáci osvojí jednotky 1 g, 1 litr, 1 cm. Počítání s pomocí kalkulátoru. Obsah učiva Sčítání a odčítání desítek do 100. Násobky čísla 10. Přičítání jednociferného čísla k dvoucifernému bez přechodu přes desítku (50+2) v oboru do sta. Odčítání jednociferného čísla od dvouciferného (56-2) bez přechodu přes desítku v obru do sta. Násobky čísla 2. Praktické seznamování s pojmem čtvrtina. Určování času – čtvrthodina, půlhodina. Jednotky – 1 cm, 1 m, měření. Sčítání dvou dvouciferných čísel bez přechodu přes desítku v oboru do sta (53+20, 53+21) písemně i zpaměti. Násobky čísla 5. Určování času (upevňování učiva). Počítání s bankovkami. Mince 10, 20, 50 haléřů. Jednotky – 1 litr, ½ lutru, ¼ litru, 1 g, 1 kg, ½ kg, ¼ kg, vážení. PRACOVNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Cílem vyučování počtů na pracovním stupni PŠ je upevnění a prohloubení vědomostí a dovedností osvojených v průběhu předcházející školní docházky se zaměřením na praktické využití všech početních dovedností.
Obsah učiva Řešení praktických početních příkladů a jednoduchých slovních úloh. Počítání bankovek a mincí. Jednotky: 1 g, 1 kg, 1 tuna 1 mm, 1cm, 1 m, 1 km 1 l, 1 hl, ½ l, ¼ l Vážení a měření (osob, předmětů...). Dopisní známky a jejich hodnoty. Orientace v čase: minuty. Digitální hodinky, užívání budíku. Počítání pomocí kalkulátoru. Základní pojmy z geometrie. Práce s pravítkem a kružítkem. VĚCNÉ UČENÍ NIŽŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Cílem věcného učení na nižším stupni pomocné školy je naučit žáky vnímat a správně pojmenovávat předměty a činnosti, s nimiž se setkávají v rodině, ve škole, v okolí školy, v přírodě. Tematické celky poskytují náměty pro pozorování, didaktické hry, rozvíjení řeči a obohacování slovní zásoby. Součástí výuky věcného učení jsou vycházky, popř. výlety do okolí školy. Věcné učení souvisí s výukou čtení, psaní i počtů, a proto je možné jednotlivé tematické celky vzájemně spojovat a doplňovat. Obsah učiva I. třída, škola, okolí školy Poznávání a pojmenování předmětů a činností, s nimiž se žáci ve třídě a ve škole setkávají. Vyjmenování školních pomůcek, vybavení třídy. Jména a příjmení žáků, jméno a příjmení učitelky. Základní návyky společenského chovaná ve škole (pozdrav, prosba, poděkování). Podle místních podmínek se žáci seznamují s nejbližším okolím školy. II. Co vidím cestou do školy Pozorování změn v přírodě a počasí, osvojování základních pojmů označujících sledované předměty a jevy (nejprve na základě konkrétního vnímání, potom s použitím obrázků). Roční období – jaro, léto, podzim, zima. Počasí – teplo, zima, déšť, sníh, vítr, slunce, mrak, bouřka. Orientace v čase – ráno, poledne, večer, den, noc apod.
III. Péče o zdraví a bezpečnost Vnímání a pojmenování jednotlivých částí těla (hlava, ruce, nohy, krk atd.). Zásady osobní hygieny. Zdravá výživa. Co jíme, co je a co není zdravé. Oblékání podle ročního období a teploty. Ochrana před sluncem a mrazem. Zdraví a nemoc (bolení hlavy, v krku, teplota, léky). Bezpečnost chodců. Chůze po chodníku, přecházení vozovky. Bezpečnost při hrách, výletech a koupání. IV. Učíme se nakupovat Hra na nákupy. Pojmenování zboží. Pojmy – peníze, potraviny, ovoce, zelenina a další. Nakupování v samoobsluze – vycházka do prodejny. Chování žáků během her na nákupy a nakupování v prodejně. V. Já a moje rodina Jméno a příjmení žáka. Datum a místo narození. rodiče a sourozenci, jejich jména. Nejbližší příbuzní, které žák zná: babička, děda, strýc, teta. Stáří členů rodiny: starý, mladý, starší, mladší. Vztahy mezi členy rodiny, chování k rodičům, sourozencům, příbuzným. Adresa bydliště. Náš byt. Kuchyň, pokoj, koupelna, WC atd. Zařízení bytu – pojmenování částí nábytku a vybavení bytu. STŘEDNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Učivo v předmětu věcné učení se probírá cyklicky, postupně se rozšiřuje o nové poznatky, které navazují na vědomosti získané na nižším stupni pomocné školy. Osvojování nového učiva probíhá především na základě pozorování konkrétních jevů, předmětů a situací, které žáci pojmenovávají, a opírá se o vlastní praktické zkušenosti žáků. Obsah učiva I. Opakování, upřesňování a prohlubování poznatků z nižšího stupně (průběžně během celého školního roku). II. Kalendář přírody na celý rok, rozdělený na roční období a měsíce, postupné osvojování názvů měsíců. Orientace v čase, osvojování pojmů: včera, dnes, zítra. Dny v týdnu. Určování času. III. Příroda na podzim Charakteristické znaky podzimu – změny počasí, odlet ptactva, sklizeň ovoce, zeleniny a zemědělských plodin.
IV. Zvířata Chov domácích a zemědělských zvířat: pes, kočka, kráva, kůň, koza, prase, slepice, husa, králík... Volně žijící zvířata: zajíc, ježek, srnka, myš... Ptáci a hmyz: kos, vlaštovka, holub, motýl, včela, moucha... Plazi: zmije, užovka... Ryby: kapr, pstruh... V. Příroda v zimě Pozorování počasí – sníh, led, zima, mráz. Příroda v zimě. Listnaté a jehličnaté stromy. Volně žijící zvířata v zimě, péče o ptáky. Zimní spánek některých zvířat. Hrajeme si na sněhu, bezpečnost při zimních sportech. VI. Péče o zdraví Prohlubování poznatků o lidském těle. Osobní hygiena. Naše smysly a jejich ochrana. Péče o zuby, nehty, vlasy, úprava zevnějšku. Zdraví a nemoc. Lékař, zdravotní středisko, lékárna, nemocnice. Chování u lékaře. Prevence onemocnění. VII. Příroda na jaře Práce na zahradě a na poli. Stromy, keře, květiny na jaře (např. lípa, bříza, ovocné stromy, sněženka, bledule, narcis, šípek). Zvířata, ptáci a jejich mláďata. VIII. Pěstování rostlin Ovocné stromy: třešeň, hrušeň, jabloň, švestka, meruňka a jejich plody... Ovocné keře: rybíz, angrešt... Pěstování zeleniny a brambor. Pěstování obilí. IX. Příroda v létě Změny v přírodě. Les. Lesní plody. Houby jedné a jedovaté. Sběr léčivých bylin. Chování v přírodě. Ochrana přírody. Bezpečnost při hrách v přírodě a při koupání.
VYŠŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Na vyšším stupni pomocné školy orientuje učitel poznávací procesy žáků nejen na učení opřené o konkrétní poznávání, ale i na pamětní asociační učení. Soustavné opakování je nezbytným prostředkem k trvalému osvojení poznatků, při opakování by měl být kladen větší důraz na samostatnější reprodukci učiva žáky. Obsah učiva I. Domov a jeho okolí Rodina a škola. Shrnutí osvojených poznatků. Úcta k rodičům, k prarodičům, ke všem lidem. Pomáháme starým a postiženým spoluobčanům. Učitelé a žáci. Vztahy ve škole. Zařízení školy, ochrana školního majetku. Orientace v místě bydliště: významné závody, památky, pohoří, řeky, nejbližší velké město, doprava, nákupy, služby. Veřejná zařízení a úřady: obecní a městské úřady, pošta, nádraží, zdravotní středisko, lékárna, policejní a požární stanice. Adresa žáka. Orientace v místě, de je škola. Názvy ulic, náměstí, adresa školy. II. Doprava, pravidla silničního provozu Dopravní prostředky. Cestování vlakem. Cestování autobusem (tramvají, metrem). Letecká doprava. Chování v dopravních prostředcích. Pravidla silničního provozu pro chodce. Dopravní značky pro chodce a pro cyklisty. Zvuková a světelná znamení, která nás informují o pohybu vozidel. III. Orientace v čase Určování času na hodinách, čtvrthodiny. Roční období a jejich charakteristické znaky. Měsíce v roce, dny v týdnu. Opakování pojmů včera, dnes, ráno, letos, vloni atd. Datum narození, kolik je mi let. Kalendář. IV. Základy péče o zdraví Nejdůležitější částí lidského těla a jejich funkce. Dýchání, srdeční činnost, zažívání, vyměšování. Správná životospráva, spánek, odpočinek. Škodlivost kouření a požívání alkoholických nápojů. Poučení o hygieně. Varování žáků před zneužitím a užíváním drog. Pomoc při poranění, při pádu, při záchvatu.
V. Základy sexuální výchovy Změny v období dospívání, rozdíly mezi chlapcem a dívkou. Pohlavní orgány, sebeukájení. Hygiena v období dospívání. Hygiena při menstruaci. Vztah mezi chlapcem a dívkou, přátelství, láska. Sexuální vztahy. Vznik nového života. VI. Lidská práce Zaměstnání rodičů. Úcta k lidské práci a jejím produktům. Různé profese. Práce na poli, na stavbě, v továrně apod. Seznámení s jednoduchými stroji a přístroji, které usnadňují práci ( v domácnosti i v zaměstnání). Čím bych chtěl být. Možnosti profesního uplatnění žáků. VII. Poznatky o společnosti Obrázky z historie. Staré pověsti české. Regionální pověsti. Česká republika. Hlavní město Praha. Prezident ČR. Česká hymna a vlajka. VIII. Ochrana životního prostředí Význam vzduchu pro život, ochrana ovzduší. Význam vody pro život, ochrana vodních zdrojů. Pitná a užitková voda. Ochrana rostlin a živočichů. Ochrana půdy. PRACOVNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Věcné učení na pracovním stupni shrnuje a prohlubuje poznatky a zkušenosti žáků získané v předcházejících stupních pomocné školy i v jejich praktickém životě. Je zaměřeno na poskytování informací a návodů, jak se co nejsamostatněji orientovat v okolním prostředí a jak si počínat při řešení různých životních situací. Obsah Učiva I. Nakupování Nákupní středisko, nákup v samoobsluze. Nákup potravin, jejich cena a kvalita. Nákup oblečení, velikost oděvů, velikost obuvi, požádání o pomoc při nákupu. Nákup v drogerii. Samostatný nákup mýdla, zubní pasty, úklidového prostředku, hygienických potřeb.
II. Služby Dům služeb, holičství kadeřnictví. Opravy oděvů, opravy obuvi, čistírna, prádelna. Opravy v domácnosti (elektrikář, instalatér, opravy plynových spotřebičů apod.). III. Zdraví a nemoc Ochrana zdraví, prevence onemocnění, otužování. Projevy a příznaky nemocí, měření teploty. První pomoc, návštěva lékaře, obvodní lékaři a specialisté. Převoz do nemocnice, pobyt v nemocnici. Péče o chrup, prevence zubního kazu. Užívání léků, lékařský přepis, lékárna. Zneužívání léků a návykových látek. IV. Sexuální výchova Sexuální vztahy mezi mužem a ženou. Početí, těhotenství, porod. Odpovědnost v sexuálním životě, antikoncepce. Nebezpečí pohlavních chorob, AIDS. Nebezpečí pohlavního zneužití. Jak reagovat v situacích ohrožení? V. Pošta, spořitelna Posílání dopisů, doporučené dopisy, podávání peněz, balíků, posílání telegramů, telefonování, orientace v telefonním seznamu. Požádání o radu a pomoc. Nejbližší poštovní schránka, odeslání pohlednice. Spořitelny a banky, úspory, ukládání a vybírání peněz, vkladní knížky, šekové knížky, kreditní karty, hospodaření s penězi, půjčky. VI. Doprava Druhy dopravních prostředků (autobus, vlak, tramvaj, metro, letadlo). Zakoupení jízdenky, jízdní řády tramvají, vlaků, autobusu. Chování v dopravních prostředcích. Cestování dopravními prostředky ve městě nebo v okolí školy. Dopravní předpisy, dopravní značky pro chodce a cyklisty. Požádání o radu a pomoc. VII. Trávení volného času, zájmy Kultura: kina, divadla, koncerty, výstavy, muzea. Sport aktivní a pasivní. Sledování sportovních utkání a sportovních přenosů. Zájmové činnosti: ruční práce, sběratelství, kutilství apod. Prázdniny, dovolená, rekreační zařízení, dovolená v zahraničí. VIII. Pamětihodnosti města a jeho okolí Kostel, radnice a další významné budovy ve městě. Kulturní památky. Přírodní zajímavosti. Návštěva v ZOO.
IX. Rodina Vztahy lidí v rodině, role otce, matky. Vztah dětí k rodičům a sourozencům. Vznik rodiny, svatební obřad, manželství, rozpad rodiny a jeho příčiny. Širší rodina (prarodiče, příbuzní). X. Česká republika Státní znak, hymna, prezident ČR, hlavní město. Úřady státní správy: městský úřad a jeho odbory. Policie, soudy. Vláda, parlament, politické strany. SMYSLOVÁ VÝCHOVA NIŽŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Smyslová výchova je pracovně rozčleněna do sedmi tematických celků na základě psychických funkcí, které rozvíjí. Toto rozdělení je pouze teoretické, neboť jednotlivé druhy smyslového vnímání spolu těsně souvisejí a mají komplexní charakter. Smyslová výchova prolíná všemi výchovnými a vzdělávacími předměty z hlediska obsahového a organizačního, počet jejích hodin je pouze orientační. Obsah učiva I. Zrakové vnímání Diferenční cvičení: třídění předmětů podle různých kritérií. Třídění velkých, výrazně odlišných předmětů – 2 prvky. Třídění malých předmětů – 2 prvky . Třídění výrazně odlišných předmětů (jablka, hrušky, švestky) – 3 prvky. Třídění menších předmětů – 3 prvky. Rozlišování barev. Cvičení zrakové paměti (Co se změnilo? Pamatování 2 – 3 předmětů apod.). Třídění podle dvou vlastností (barva, tvar, velikost). Třídění podle tří vlastností (trojúhelník, kolečko, čtverec). Třídění podle tvaru a barvy – čtverec žlutý a modrý atd. Třídění na základě vnímání tvarů zrakem i hmatem. Třídění na základě vnímání hmatem bez zrakové kontroly. Jmenování předmětů zleva doprava. Jmenování předmětu na obrázku. Hledání odlišností a shodných prvků na obrázku.
II. Sluchové vnímání Poznávání zdrojů zvuku. Rozlišování směru zvuku. Rozlišování přírodních zvuků a hlasů zvířat. Napodobování přírodních zvuků a hlasů zvířat. Rozlišování zvuků nástrojů (zvonek, bubínek, klavír). Rozlišování síly zvuku (silný – slabý). Rozlišování výšky tónu (vysoký – nízký). Rozlišování hlasů spolužáků. Dělení vět na slova. Dělení slov na slabiky s pomocí rozpočitadel. Skládání slov ze slabik. Poznávání první hlásky ve slově. III. Cvičení hmatu Poznávání předmětů podle hmatu (míč, panenka). Rozlišování: suché – mokré, tvrdé – měkké, hranaté – kulaté, hladké – drsné, teplé – studené a další. Skládání varů a předmětů z tyček, špejlí, plošných tvarů. Práce se stavebnicí. IV. Cvičení čichu a chuti Rozlišování podle chuti: sladké – slané, kyselé – hořké. Rozlišování podle vůně: voní – páchne. Poznávání předmětů podle chuti (např. chléb, rohlík, jablko). Poznávání předmětů podle vůně (např. květina, mýdlo, cibule, česnek apod.). V. Vizuomotorická cvičení Nápodoba poloh a pohybů předvedených učitelem, popř, ukázaných na figurce se stoupající obtížností. Napodobování polohy 2 – 3 předmětů na ploše. Napodobování polohy předmětu v prostoru. Cvičení zaměřená na koordinaci pohybů ruky a oka (spojování dvou předmětů čárou apod.). Řazení předmětů zleva doprava do dvou a více řádků. Stavění kostek podle předlohy. VI. Kinestezie (vnímání vlastního těla) Vnímání a poznávání části těla. Cvičení rovnováhy. Opakování dvou cviků podle obrázků (jóga). Cviky asymetrické. VII. Prostorová orientace Rozlišování pojmů nahoře – dole, vpředu –vzadu, první – poslední. Umísťování předmětů na ploše podle diktátu (položky nahoru, dej dolů). Řazení předmětů podle předlohy. Napodobování směru pohybu předmětů podle šipky. Orientace v knize a sešitě. Procvičování pojmů vpravo – vlevo – uprostřed, před – za.
PRACOVNÍ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA NIŽŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (4 hodiny týdně, 132 hodin za rok) Hlavním cílem pracovní výchovy na nižším stupni pomocné školy je nácvik úkonů souvisejících se sebeobsluhou. Jejich zvládnutí je jedním z nejdůležitějších úkolů v životě mentálně postižených. Úkoly dalších tematických celků vedou k utváření základních manuálních dovedností. Součástí pracovní výchovy je i výtvarná výchova, jejímž úkolem je rozvíjet estetické cítění a vyjadřování žáků a jejich tvořivost. Ke spojení pracovní a výtvarné výchovy v jeden předmět vedla dlouhodobá zkušenost, že při práci na výrobku se zpravidla užívá více technik, a to jak z oblasti pracovní, tak z oblasti esteticko výchovné. V rámci pracovní výchovy dochází k rozvíjení řeči ve formě verbalizace činnosti, pojmenování materiálů, pomůcek, hodnocení výsledků činnosti apod. Důsledným vedením k překonávání obtíží a dokončování úkolů se utvářejí volní vlastnosti a pracovní návyky žáků. Obsah učiva I. Sebeobsluha a práce v domácnosti Svlékání a oblékání prádla oděvů. Rozepínání a zapínání knoflíků, zdrhovadel, háčků a patentů. Šněrování, upevňování pásků, skládání oděvu. Obouvání a zouvání obuvi. Správné používání WC. Osobní hygiena. Umývání rukou a obličeje, čištění zubů, používání kapesníku, hřebenu, péče o svůj zevnějšek. Otevírání a zavírání, odemykání a zamykání dveří. Rozsvěcování a zhasínání světla. Péče o osobní věci a školní jídelně. Úprava prostředí třídy, školy, okolí školy. Utírání prachu, sbírání a vynášení odpadků, zachovávání čistoty. II. Práce s drobným materiálem Třídění různých druhů drobného materiálu (přírodniny, kamínky, korálky, hračky apod.) podle velikosti, barvy, tvaru. Ukládání roztříděného materiálu do různých nádob, krabic, zásuvek. Manipulace s drobným materiálem (přesýpání, překládání apod.). Navíjení vlny, provázku na cívku. Sbírání a rozlišování listů, nalepování listů. Navlékání korálků. Navlékání korálků. Splétání provázků, bužírky a dalších materiálů. Stříhání provázků, slámy, vlny, hadříků. Nácvik uzlu a kličky.
III. Práce s papírem Mačkání papíru do kuliček. Trhání papíru na stále drobnější kousky. Vytrhávání předkreslených tvarů. Překládání papíru, skládanky. Lepení papíru, mozaika. IV. Modelování Utváření tvarů a snadných předmětů z různých materiálů (kulička, had, ovoce apod.). Hnětení modelovací hmoty jednou a oběma rukama. Modelování z písku, plastelíny, moduritu. Hnětení, stlačování, vyvalování tvarů prsty, dlaněmi. V. Výtvarná výchova Kresba křídami, voskovými pastelkami. Kresba tvarově nenáročných předmětů. Malba. Barevné skvrny vodovými nebo temperovými barvami. VI. Práce se stavebnicemi Stavění z kostek (komíny, mosty, zdi, domy). Skládání kostek do krabice. Skládání, rozkládání a šroubování hraček a předmětů. Skládání stavebnic (hříbky, mozaika, plastikové a dřevěné stavebnice). Sestavování tvarů ze špejlí, tyček, dřívek apod. VII. Pěstitelské práce Zalévání pokojových rostlin a rostlin na pozemku. Klíčení rostlin v koutku živé přírody. Pozorování podmínek pro život rostlin – voda, světlo, teplo, půda, vzduch. Práce se zahradnickým náčiním (hrábě, motyčka). Hrabání listí. Sbírání šišek, plodů kaštanu, dubu, buku apod. STŘEDNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (5 hodin týdně, 165 hodin za rok) V pracovní výchově na středním stupni se upevňují hygienické návyky a dovednosti a návyky sebeobsluhy. Ve všech tematických celcích se opakuje a rozšiřuje učivo nižšího stupně. Je kladen větší důraz na samostatnost a přesnost provedení. Nově se žáci seznamují se základy vaření a se základy práce se dřevem.
Obsah učiva I. Sebeobsluha a práce v domácnosti Opakování všech činností, které si žáci osvojovali na nižším stupni. Skládání oděvu na určené místo, věšení na ramínko, kartáčování oděvu. Čištění a ukládání obuvi. Sprchování, mytí celého těla. Péče o zevnějšek, zásady účelného a vkusného oblékání. Zamykání a odmykání dveří klíčem, použití visacího zámku. Ukládání pomůcek ve třídě i do aktovky. Utírání prachu. Zametání a mytí podlahy. Péče o okolní prostředí, vnímání estetického prostředí ve třídě, ve škole i mimo školu. Udržování čistoty okolního prostředí. Zdokonalování ve stolování, užívání příboru, ubrousku. Pomoc při prostírání i sklízení nádobí. Základy vaření – čaj, brambory, kakao. Mazání chleba, rohlíků máslem a džemem, krájení chleba. Čištění zeleniny a brambor. II. Práce s drobným materiálem Opakování učiva z nižšího stupně. Třídění a ukládání různých materiálů a předmětů, manipulace s drobným materiálem. Navíjení vlny, provázků na cívku. Na motávání vlny, provázků na klubko. Vázání uzlu a kličky. Navlékání korálků podle vzoru. Propichování a navlékání papírů různé kvality na nit. Proplétání bužírky, provázků, vlny. III. Práce s papírem Stříhání papíru, vystřihování bez předkreslené linie. Vystřihování papíru podle předkreslené linie. Skládání, překládání papíru, lepení. Polepování předmětů (např. krabiček) papírem. Rozkládání a skládání krabic (od sýrů, bonbonů apod.). IV. Modelování Opakování učiva nižšího stupně, modelování tvarů a předmětů. Modelování složitějších předmětů (pletení vánočky, modelování zvířat) Vykrajování tvarů pomocí formiček. Tvarování pomocí dřívka, špachtle. Modelování v písku, z plastelíny, moduritu.
V. Výtvarná výchova Kresba křídami, voskovými pastelkami Kreslení předmětů vycházejících z kruhu (míč, sněhulák), čtverec (utěrka, kapesník), obdélníku (ručník, okno). Kresba lidské postavy, schematické kreslení zvířat. Malování vodovými nebo temperovými barvami. Kresby vycházejí z barevných skvrn (květiny), čar a vlnovek (voda). Lze kombinovat s jinými technikami (dokreslování pastelkami, vlepování obrázků). Rozlišování barevných odstínů. Ladění barev. V dekorativních pracích se procvičuje pravidelné střídání prvků jednoho a vícebarevných. Koláž – použití prvků z textilu či papíru a dokreslování. Seznámení s obrazy J. Lady a M. Alše, popř. s díly dalších známých malířů. VI. Práce se dřevem Opracování povrchu dřeva brusným papírem. Zatloukání a vytahování hřebíků. Úprava dřeva pilníkem. VII. Montážní a demontážní práce Spojování špejlí drátem, provázkem. Sestavování modelů ze stavebnic (šroubování, spojování prvků stavebnic). Demontáž modelů a ukládání do krabic. VIII. Pěstitelské práce Ošetřování pokojových rostlin, zalévání, vymývání misek, odstraňování odumřelých částí rostli a kořenů, kypření půdy, omývání listů. Příprava půdy před setím – rytí, hrabání, kolíkování. Setí do řádků a jamek. Pozorování klíčení semen hrachu. Pěstování ředkviček a hrachu. Pletí záhonů. Pěstování květin. Podzimní práce na zahradě (např. hrabání a úklid listí, rovnání a úklid větví). Sbírání léčivých rostlin (podle místních podmínek). VYŠŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (6 hodin týdně, 198 hodin za rok) Pracovní výchova na vyšším stupni má vybavit žáky takovými dovednostmi, aby se mohli co nejsnadněji zapojit do každodenního života. Učitel může podle úrovně žáků a podmínek kšoly rozšiřovat učiva dané osnovami zvláště v tematických celcích V. a VII., případně zařadit i čití na šicím stroji a praní v pračce. (Žáci mohou v hodinách pracovního vyučování pracovat pod vedením učitele s elektrickými přístroji za předpokladu, že tyto přístroje jsou pravidelně kontrolovány podle ČSN.) Podle povahy cílového výrobku lze kombinovat i práci s drobným materiálem, Papírem, modelování, výtvarné činnosti apod.
Obsah učiva I. Sebeobsluha a práce v domácnosti Opakování a zkvalitňování činností souvisejících s osobní hygienou a základní péčí o oděv a obuv. Stolování, prostírání, sklízení nádobí. Mytí a utírání nádobí. Úklidové práce, stlaní postele, utírání prachu, vytírání podlahy, zametání, používání vysavače. Praní a sušení osobního prádla, kapesníků, žehlení rovných kusů prádla. Základy vaření – čaj, mléko, vajíčka. Vaření polévky, brambor, bramborové a krupicové kaše. Vaření rýže, popř. dalších příloh k masu. Vaření polévky ze sáčku. Základy šití – přišívání knoflíků, patentek, háčků. Jednoduché opravy oděvů. Manipulace s elektrospotřebiči. Ošetřování rány – odřeniny, řezné rány, popáleniny. II. Práce s drobným materiálem Opakování učiva středního stupně. Úkoly mají stoupající náročnost. Vázání kličky. Propichování přírodnin a jiných předmětů a navlékání na nit. Kombinované práce s užitím různých materiálů. III. Práce s papírem a kartonem Vystřihování papíru podle předkreslené linie. Obkreslování šablony a vystřihování tvarů. Vystřihování ozdobných předmětů z přeloženého papíru (dečky, záložky). Prostorové figurky. Rozlišování různých druhů papíru (i pouze podle hmatu). Lepení barevných papírů – mozaika. Balení předmětů do papíru (balení dárků, balíčků). IV. Výtvarné činnosti Spontánní – kresba a malba s náměty ze života. Vyjadřování vlastních pocitů kresbou a malbou. Užití pastelu, vodových barev, křídy. Ukázky ilustrací K. Svolinského, J. Trnky, J. Čapka, J. Lady. V. Modelování Opakování učiva z předcházejících stupňů. Modelování náročnějších tvarů, využívání dřívek, špachtlí. VI. Práce se dřevem Opakování učiva středního stupně, (povrchová úprava dřeva brusným papírem a pilníkem, zatloukání a vytahování hřebíků). Sbíjení a slepování různých materiálů. Povrchová úprava dřev barvami a laky. Vrtání děr do dřeva pomocí vrtáků. Spojování dřeva pomocí vrutů. Práce se šroubovákem. Pro schopnější žáky řezání dřeva pilkou.
VII. Práce montážní a demontážní Sestavování modelů konstrukčních stavebnic. Demontování modelů, ukládání součástek do krabic. Rozebrání a složení jednoduchých mechanických strojů (mlýnek na maso). VIII. Pěstitelské práce Ošetřování pokojových květin. Příprava záhonu k setí. Pletí záhonů. Přihnojování. Pěstování květin a zeleniny dle místních podmínek. Úprava zahrady na podzim (práce s kolečkem, lopatou). IX. Péče o zevnějšek a okolní prostředí Estetické požadavky na zevnějšek člověka. Udržování estetického prostředí ve třídě, v okolním prostředí, doma. Účelné a estetické oblékání. PRACOVNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (12 hodin týdně, 396 hodin za rok) Cílem pracovní výchovy v pracovním stupni pomocné školy je nácvik dovedností, které přispějí k soběstačnosti žáků a umožní jim přípravu na vykonávání jednoduchých pracovních činností. Součástí pracovní výchovy jsou exkurze na různá pracoviště, které kromě funkce poznávací plní i funkci motivační. Obsah pracovní výchovy tvoří dvě složky: školní pracovní příprava a před profesní příprava. Školní pracovní příprava Školní pracovní příprava zahrnuje sebeobsluhu a práce v domácnosti, práce a dílně a pěstitelské práce. Počet hodin věnovaný jednotlivým činnostem závisí na složení žáků ve třídě, jejich schopnostech a zájmech a na materiálním vybavení školy.
Obsah učiva I. Sebeobsluha a práce v domácnosti Upevňování hygienických návyků. Péče o čistotu těla a oděvů. Praní ruční i v pračce, používání odstředivky, sušení prádla. Žehlení prádla a oděvů. Šití – přišívání knoflíků. Podle schopností žáků i přišívání patentek, háčků, všívání zipu. Sešívání látek zadním stehem. Zručnější žáci mhou šít na šicím stroji, případně na ručním šicím stroji. Vyšívání – základní stehy. Háčkování a pletení – individuálně dle schopností žáků. Úklid v domácnosti – pravidelný úklid denní, týdenní, zametání, luxování, mytí podlahy, utírání prachu, mytí oken, praní záclon. Nákupy a uchovávání potravin. Stolování, prostírání stolu, mytí nádobí. Příprava teplých a studených jídel dle zásad správně výživy, s ohledem na individuální schopnosti žáků. II. Práce v dílně Spojování dřeva hřebíky a vruty. Řezání dřev a pilou, povrchová úprava dřeva – pilování, úprava smirkovým papírem, natírání barvou, lakování. Měření. Vrtání ručním vrtákem. Práce s ocelovým, měděným a hliníkovým drátem, ohýbání, štípání, splétání drátu. Seznámení s dalšími materiály a jejich využitím (plech, plasty, sklo). Zručnější žáci mohou provádět i pracovní úkony s těmito materiály (např. rovnání, ohýbání a povrchová úprava plechu). Zacházení s elektrickými spotřebiči. Pravidla bezpečnosti, zapojování spotřebičů. Práce s elektrotechnickou stavebnicí. Výměna žárovky, výměna baterií v tranzistorovém přijímači apod. III. Pěstitelské práce Příprava půdy k setí a sázení, rytí, kopání, kypření, urovnávání, příprava sadby. Pěstování zeleniny a květin. Sklizeň zeleniny. Uskladnění zeleniny, zavařování. Sklizeň, třídění a skladování ovoce. Sběr padaného ovoce, jeho třídění a využití. Konzervování ovoce a zeleniny. Choroby a škůdci ovocných stromů a ochrana proti nim. Zakládání kompostu. Údržba zahradního nářadí. Ošetřování pokojových květin. Sběr léčivých bylin.
IV. Výtvarná výchova Kresba křídami, voskovými pastelkami, vodovými nebo temperovými barvami. Kreslení předmětů kruhových tvarů (květiny, knoflíky, ovoce). Čtverec (balíček, ubrus, šachovnice). Obdélník (ručník, okno). Ovál (velikonoční vajíčka). Kresby vycházející z barevných skvrn. Rozlišování odstínů a ladění barev. Užití různých výtvarných technik rozvíjejících tvořivost žáků. Návštěva výstavy výtvarného umění. Předprofesní příprava Předprofesní příprava zahrnuje obecně prospěšnou práci a práci ve výrobním podniku, zemědělství nebo podniku služeb, případně na chráněném pracovišti. Praxe se koná za odborného dozoru učitele. Zaměření předprofesní přípravy záleží na místních podmínkách a možnostech školy zajistit vhodný podnik k realizaci předprofesní přípravy žáků. V optimálním případě by žáci měli mít možnost seznámit se s různými pracovišti a s různými činnostmi. Při předprofesní přípravě žáků pomocné školy je nutno počítat s tím, že jen malá část absolventů bude schopna samostatně vykonávat určitou profesní činnost. Většina z nich bude hledat své uplatnění na chráněných pracovištích, v dílnách při zařízeních sociální péče, v soukromých podnicích svých rodičů a příbuzných apod. Absolventi pomocné školy mají možnost dalšího vzdělávání v praktických školách s jednoletou přípravou. Praktická škola s jednoletou přípravou (praktická profesní příprava) připravuje žáky pro výkon jednoduchých konkrétních činností, zpravidla na chráněných pracovištích. TĚLESNÁ VÝCHOVA NIŽŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (5 hodin týdně, 165 za rok) Tělesné výchově je věnován značný počet hodin vzhledem k jejímu nezastupitelnému postavení při výchově žáků s mentální retardací. Pojetí tělesné výchovy sleduje cíle zdravotní, zaměřené na správné držení těla, zvládnutí základních pohybových dovedností, rozvíjení a posilování pohybové výkonnosti, zvyšování tělesné zdatnosti. Tělesná výchova přispíván i k utváření pozitivních psychických vlastností žáků. V tělesné výchově jsou prováděny i sezónní činnosti a nácvik základů kolektivní hry. Důležitou součástí tělesné výchovy jsou cvičení koordinační, relaxační a cvičení v přírodě. Škola může uspořádat pro žáky několikadenní turistický kurz.
Obsah učiva I. Cvičení pro správné držení těla Cvičení zaměřené na posilování, uvolňování a protahování jednotlivých svalových skupin, na zvětšování rozsahu pohyblivosti kloubů, na získání návyků správného držení těla. Nácvik dýchání. Relaxační cvičení. II. Kondiční cvičení Chůze – navození správného držení těla při chůzi (vyrovnávání hlavy), volný pohyb paží během chuze, chůze daným směrem, chůze po čáře, laně, hadiny apod., chůze v zástupu za učitelkou, nácvik rytmické chůze s udáváním tempa. Překračování nízkých překážek pří chůzi. Běh – nácvik tichého našlapování při běhu, zvedání nohou, ohýbání v kolenou, nácvik výběhu na daný signál, běh po celé ploše, běh v zástupu za učitelkou. Skoky – poskoky na místě snožmo a střídavě na jedné a druhé noze, poskoky z místa, skok přes čáru, seskok z výše 10 – 15 cm do dřepu. Lezení - libovolným způsobem lezení vpřed, podlézání, přelézání a prolézání vhodných překážek (průlezky, nízký žebřík, švédské lavičky, obruče na stojáncích, díly švédské bedny, Polikarpovy stavebnice apod. Házení a chytání – nácvik v chytání míče koulejícího se po zemi, po mírné šikmé ploše, nácvik chytání míče hozeného učitelkou, házení na terč a cíl, nácvik nadhazování míče oběma rukama. Manipulace s různými drobnými předměty (sbírání, podávání, skládání, přenášení, házení). Cvičení s využitím lavičky, švédské bedny. Výstup na švédskou lavičku, přechod lavičky, sestup z lavičky. Sed na švédské bedně, klek, prolézání dílů švédské bedny. Strečink. III. Koordinační cvičení Uvědomění si jednotlivých částí těla. Uvědomělý pohyb končetin i se zavřenýma očima. Cvičení pohybové koordinace. IV. Základy gymnastických cvičení Vzpor dřepmo, sed roznožný s předklonem, kolébka, poskoky snožmo, válení sudů z mírného svahu, nácvik 1. fáze kotoulu – „okénko“, rovnovážné postoje na jedné noze. V. Hudebně pohybové činnosti Cvičení je zaměřené na soulad pohybu s rytmem hudby, rytmem říkanky. Využití Orffovy metody. Motivovaná a rytmizovaná chůze a běh v základním tempu. Nácvik střídání chůze a běhu podle rytmického doprovodu. Nácvik přísunného kroku stranou. VI. Základy sportovních her Hry s míčem. Kolektivní hry s využitím chůze, běhu. Honičky. VII. Sezónní činnosti V zimním období hry na sněhu, nácvik chůze po kluzké ploše, klouzání, sáňkování. Turistika (po celý rok). Dle možnosti realizovat plavecký výcvik, hry ve vodě.
STŘEDNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (5 hodin týdně 165 hodin za rok) Tělesná výchova na středním stupni pomocné školy rozvíjí pohybové dovednosti žáků, jejich tělesnou kulturu a pozitivně působí na koncentraci pozornosti a rozvoj jejich volních vlastností. Důraz je kladen na hravost, soutěživost a rytmizace pohybových aktivit. Žáci se seznámí i se základy sportovních her, což může napomoci jejich integraci mezi nepostižené vrstevníky. Škola může pro žáky uspořádat několikadenní turistický kurt. Obsah učiva I. Cvičení pro správné držení těla Opakování a obměňování cviků používaných na nižším stupni. II. Kondiční cvičení Chůze – upevňování správného držení těla při chůzi (vyrovnání hlavy, zad, vtažení břicha, souhybné pohyby paží a nohou), propínání pokrčené nohy, dostatečné zdvihání chodidel, chůze v zástupu za vedoucím žákem, nácvik chůze ve dvojicích s držením, postupné zrytmizování chůze s udáním tempa (vytleskávání, bubnování apod., též hudební doprovod se zvýrazněním rytmu), nácvik chůze po schodech nahoru a dolů střídavě levou a pravou nohou, chůze s lehkým předmětem v ruce. Běh – prohlubování nácviku pohybů nohou a paží při běhu, pravidelné dýchání, běh v zástupu za učitelkou nebo vedoucím žákem, běh udaným směrem, proběhnut nakreslené křivky na zemi, volný běh kolem drobných předmětů položených na zemi (slalom), běh v daném tempu, výběh na daný signál ze stoje, dřepu. Skoky – poskoky na místě i z místa snožmo i střídavě, poskoky udaným směrem, poskoky dokola (kolem předmětu na zemi), přeskok přes čáru, lano, hadici položenou na zemi, přeskok napjaté gumy, seskok s výše na měkkou podložku do dřepu, nácvik skoku do dálky (bez rozběhu). Lezení – podlézání, přelézání a prolézání překážek vyšších než v předcházejícím stupni, vystupování, sestupování, přelézání (žebřiny, žebřík), sjíždění po skluzavce (příp. lavičce zavěšené do žebřin), vylézání po šikmé ploše. Házení a chytání – chytání míče koulejícího se po zemi (prudce), po šikmé ploše, chytání míče hozeného učitelkou nebo druhým dítětem, nadhazování a chytání míče, přehazování nízkých překážek. Nácvik hodu míčem do dálky horním obloukem. III. Koordinační cvičení Opakování a obměňování cviků používaných na nižším stupni. IV. Základy gymnastických cvičení Kolébka na zádech z dřepu spojeného, převaly stranou v lehu na rovné podložce (napjaté nohy, vzpažmo), nácvik kotoulu. Smíšené visy na nízké hrazdě (za ruce i nohy) s výdrží. Změny postojů a poloh. Chůze po lavičce s obratem, chůze po lavičce ve dřepu, chůze po nízké kladině (obrácené lavičce). Výskok na 2 – 3 díly švédské bedny od vzporu klečmo, dřep, stoj, seskok.
V. Hudebně pohybové činnosti Nácvik zátočky ve dvojicích (učitel a dítě). Pohybové vyjádření hudebních pojmů: vysoko, nízko. VI. Základy sportovních her Honičky. Závodivé hry. Základy míčových her. VII. Sezónním činnosti V zimním období hry na sněhu, chůze po kluzké ploše, klouzání, základy bruslení, sáňkování, základy lyžování. Po celý rok turistka, podle možností plavání; škola může uspořádat pro žáky několikadenní turistický kurz. VYŠŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (5 hodin týdně, 165 hodin za rok) Tělesná výchova je zaměřena na dosažení co nejvyššího stupně tělesné zdatnosti, odolnosti a otužilosti. Vede i k pěstování hygienických návyků, dobrému vztahu k práci a sportu. Učitel upravuje obsah tematických celků tělesné výchovy s ohledem na postižení žáků. Škola může pro žáky uspořádat několikadenní turistický nebo lyžařský kurz. Obsah učiva I. Cvičení pro správné držení těla Opakování a obměňování cviků uvedených pro nižší stupeň. Stoupá náročnost cviků i požadavky na správnost provedení. II. Cvičení pro rozvoj vytrvalosti, posilování Chůze – v daném rytmu též přes nízké překážky, chůze v zástupu, ve dvojicích, v řadě, chůze na místě, nácvik chůze vzad. Běh – přirozený, běh na 10 – 16 m s výběhem na daný signál ze stoje, dřepu, sedu i kleku, plynulé zrychlování a zpomalování běhu podle daného tempa, změny směru běhu, běh po kružnici, po „osmičce“; nácvik běhu s přeskokem přes nízkou překážku. Skoky – poskoky na místě i z místa daným směrem, přeskok nízkých překážek, napjaté gumy, seskok na měkkou podložku do dřepu, skok do dálky bez rozběhu i s krátkým rozběhem, poskoky v dřepu, poskoky s obraty. Lezení – zdokonalování dříve osvojených druhů lezení, podlézání, přelézání, prolétání, sjíždění. Výstup po šikmé lavičce chůzí, lezením, plížením. Zlézání přírodních překážek. Házení a chytání – hod do dálky a do výšky horním obloukem, koulení míče na cíl, chytání míče odraženého o zem, přehazování vyšších překážek, prohazování obručí apod. Zvedání plného míče v kleku a ve stoji, koulení a přitahování plného míče v kleku. Cvičení s gymnastickými siliči, cvičení se švihadly. III. Koordinační cvičení Opakování o obměňování cviků uvedených pro nižší stupeň.
IV. Základy gymnastických cvičení Kolébka, převaly, kotouly. Smíšené visy na nízké hrazbě. Rychlé změny poloh a postojů. Rovnovážné postoje. Výskok na 3 – 4 díly švédské bedny do vzporu klečmo, vztyk, seskok. V. Rytmická gymnastika Nácvik cvalu stranou a vpřed. Nácvik přísunného kroku vpřed i vzad. Vyjádření ¾ taktu potleskem, podupem, popř. trojdupem. Pohybové vyjádření pojmů nízko, vysoko, pomalu, rychle. Cvičení s náčiním i bez náčiní při hudbě (improvizaci). VI. Základy sportovních her Základy fotbalu, házené, košíkové, vybíjené. Závodivé hry, honičky. VII. Atletika Základy atletických disciplin. Běh na krátké tratě. Skok do výšky, skok do dálky. Hod kriketovým míčkem. VIII. Sezónní činnosti Jízda na kole, na tříkolce (dle individuálních schopností žáků a podmínek školy), sáňkování bruslení, lyžování, plavání, turistika. Pokud nemá škola podmínky pro výuku lyžování, doporučuje se uspořádat pro žáky několikadenní lyžařský kurz. PRACOVNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (5 hodin týdně, 165 hodin za rok) Tělesná výchova plní úkoly zdravotní a výchovné. Jejím cílem je podpora rozvoje organismu, vytváření pohybových dovedností a návyků potřebných k pracovnímu a společenskému uplatnění žáků. Obsah učiva I. Cvičení pro správné držení těla Cviky protahovací, posilovací, cvičení dechová a relaxační. Kompenzační cvičení k vyrovnávání jednostranného pracovního zatížení žáků. II. Kondiční a koordinační cvičení Chůze, běh, lezení, skok, cvičení pohybové koordinace – podle pohybových zvláštností žáků. Závodivé hry s náčiním i bez náčiní. III. Rytmická gymnastika Cvičení s náčiním i bez náčiní podle hudby, základy lidových tanců, mazurka, valčík, polka. Improvizace v rytmu taneční hudby.
IV. Základy sportovních her Základy košíkové, fotbalu, házené. Podle možnosti zařazovat netradiční sporty – pálkovanou, badminton, létající talíře, soft-tenis, stolní tenis apod. V. Sezónní činnosti Jízda na kole, na tříkolce (dle individuálních schopností žáků a podmínek školy), sáňkování, bruslení, lyžování plavání, turistika. Pokud škola nemá podmínky pro výuku lyžování, doporučuje se uspořádat pro žáky několikadenní lyžařský kurz. Škola může též uspořádat několikadenní turistický kurz. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem může škola zřídit zdravotní tělesnou výchovu (TZV). Žáci jsou do ZTV zařazování na základě doporučení lékaře. Specifické úkoly a obsah ZTV vycházejí ze základních charakteristik zdravotního oslabení žáků. Cílem ZTV je odstranění nebo alespoň zmírnění zdravotního oslabení. Podle typů zdravotního oslabení se žáci rozdělí do skupin: A – oslabení podpůrně pohybového aparátu, B – oslabení smyslových a nervových funkcí. C – oslabení smyslových a nervových funkcí. Zdravotně oslabení žáci se účastní i ostatních hodin tělesné výchovy, nevykonávají však cvičení, která jsou vzhledem k jejich oslabení nevhodná. Zdravotní tělesnou výchovu vede učitel, který má pro ni odbornou způsobilost. Počet žáků ve skupině ZTV je minimálně 4 maximálně 8. ZTV se neklasifikuje, na vysvědčení se uvádí slovní vyjádření o docházce. HUDEBNÍ VÝCHOVA NIŽŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Hudební výchova na nižším stupni pomocné školy rozvíjí hudebnost žáků a jejich pohybovou kulturu. Plní i funkce psychoterapeutické – pomáhá žákům k odreagování napětí, ke koncentraci pozornosti a k překonávání únavy. Rytmická cvičení pozitivně ovlivňují i rozvoj řeči žáků.
Obsah učiva Sluchová, hlasová, dechová a řečová cvičení Rozlišování zvuků (zvonek, bubínek, hudební nástroj – klavír, housle, kytara). Správné držení těla při dýchání, pravidelné dýchání. Zřetelná výslovnost slov, slovních spojení a říkadel. Rytmizace říkadel. Zpěv jednoduchých lidových písní a písní zaměřených k ročním dobám, svátkům (koledy) v rozsahu kvinty až sexty. Instrumentální činnosti a rytmická cvičení Hra na tělo (tleskání , dupání). Hra na jednoduché dětské nástroje. Orffův instrumentář – hůlky, bubínek, tamburína, triangl, případně další předměty (misky, vařečky, pokličky). Hudebně pohybová cvičení Pohybové hry s říkadly a dětskými popěvky. Pohyb podle jednoduchých rytmických doprovodů (chůze, pohyb, klus v různém tempu – zrychlování, zpomalování, poskoky). Spojení tělesných cvičení s hudebním doprovodem. Poslech hudby Poslech krátkých skladeb různého charakteru. Poslech říkadel a jednoduchých písní v provedení dětských sborů. STŘEDNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) V hudební výchově si žáci osvojují jednoduché písničky, říkanky, tanečky, učí se vyjadřovat hudbu pohybem. Hudební výchova je jedním z nejúčinnějších prostředků rozvíjení emocionality a kultivace osobnosti. Poskytuje žákům příležitost k seberealizaci, odreagování a uvolnění napětí. Rozvíjí jejich intonační, rytmické a pohybové dovednosti i jejich pozornost a paměť. Obsah učiva Sluchová, hlasová, dechová a řečová cvičení Rozlišování zvuků hudebních nástrojů (klavír, flétna, housle, kytara). Pravidelné dýchání, správné držení těla při dýchání. Zřetelná výslovnost textů písní a říkadel. Zpěv lidových i umělých písní as doprovodem hudebního nástroje. Instrumentální činnosti a rytmická cvičení Vytleskávání rytmu. Rytmická cvičení s využitím Orffova instrumentáře, případně dalších předmětů. Hudebně pohybová cvičení Pohybový projev podle hudby, pochod. Rytmické taneční prvky. Pohybové hry s říkadly a popěvky.
Poslech hudby Poslech hudby z rozhlasu, z magnetofonu, z gramofonových desek. Jakou hudbu máš nejraději? Poslech zpěvu a hry na hudební nástroj. Návštěva besídky, koncertu pro děti. VYŠŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) Úkolem hudební výchovy je rozvíjet hudebnost žáků, jejich pohybovou kulturu a vytvářet u nich kladný vztah k hudbě a potřebu hudby v životě. Obsah učiva Sluchová, hlasová, dechová a řečová cvičení Rytmizace říkadel. Zpěv lidových i umělých písní v rozsahu jedné oktávy, rozvíjení hudební paměti. Nácvik zřetelné výslovnosti a správného dýchání. Poznávání hudebních nástrojů sluchem. Instrumentální činnosti a rytmická cvičení Hra na tělo, tleskání, dupání. Hra na orffovské nástroje, případně základy hry na zobcovou flétnu. Hudebně pohybová cvičení Pohybové hry s říkadly a popěvky . Pochod podle hudby. Základní kroky polky, mazurka. Poslech hudby Poslech krátkých skladeb známých skladatelů. Poslech písniček z magnetofonu, rozhlasu, televize. Návštěva koncertu (např. žákovského koncertu ZUŠ).
PRACOVNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY (2 hodiny týdně, 66 hodin za rok) I na pracovním stupni pomocné školy má hudební výchova nezastupitelný význam. Jejím úkolem je utvářet a prohlubovat kladný vztah žáků k hudbě, jako jednomu ze zdrojů etické a estetické kultivace osobnosti, navozovat potřebu hudby v každodenním životě a rozvíjet hudební a pohybové dovednosti žáků a jejich tvořivost. Obsah učiva Sluchová, hlasová, dechová a řečová cvičení Zpěv lidových a umělých písní v rozsahu jedné oktávy s doprovodem klavíru, kytary nebo elektronického nástroje. Zpěv koled, ukolébavek, trampských písní s akcentem na správné dýchání a správnou výslovnost textů. Instrumentální činnosti a rytmická cvičení Využití Orffových nástrojů, případně základy hry na zobcovou flétnu. Hudebně pohybová cvičení Pohybové vyjádření hudby, polka, valčík, moderní tance. Poslech hudby Poslech známých skladeb vážné hudby. Poslech taneční hudby různých žánrů. Návštěva koncertu. ŘEČOVÁ VÝCHOVA (1 hodina týdně, 33 hodin za rok) Řečová výchova zahrnuje rozvíjení komunikačních dovedností i individuální logopedickou péči. Logopedická péče je nezbytná pro všechny žáky přípravného stupně pomocné školy i pro převážnou většinu žáků všech stupňů pomocné školy. Má svoji nezastupitelnou úlohu při rozvoji komunikačních schopností a dovedností žáků, které jsou předpokladem jejich úspěšné sociální adaptace a integrace i jejich dalšího vzdělávání. Logopedickou péči lze na pomocné škole organizovat různými formami práce, v závislosti na potřebách dětí a na možnostech, schopnostech a odborné kvalifikaci učitelů. Je možné pracovat s celým kolektivem třídy, se skupinou či dvojicí žáků i individuálně s jednotlivými žáky. Při nápravě závažnějších vad výslovnosti je nezbytná kvalifikovaná odborná logopedická péče, jejíž zajištění může zpravidla zprostředkovat speciálně pedagogické centrum. Řečová výchova se neomezuje na jednu vyučovací hodinu týdně, ale je nedílnou součástí všech vyučovacích předmětů pomocné školy a prolíná veškerou její činností.
Obsah učiva Diagnostika úrovně řeči. Gymnastika mluvidel. Dechová cvičení. Hlasová cvičení. Řeč, zvukové prostředky řeči (tempo, melodie). Náprava vadné výslovnosti jednotlivých hlásek. Rozvíjení sluchového vnímání – diferenciace hlásek ve slově. Rozvíjení slovní zásoby. Stavba věty, tvoření vět. Otázky a odpovědi, vyprávění podle otázek. Vyprávění podle obrázků. Kultura mluveného projevu, konverzační cvičení. Zdokonalování techniky čtení. Dramatizace. Hudební, pohybová a rytmická proprava.
Závěr Vzdělávací program pomocné školy a přípravného stupně pomocné školy byl zpracován dle Vzdělávacího programu Doc. PhDr. Ivy Švarcové č.j. 24035/97 – 22. Mgr. Milan Schlögl – ředitel školy
