Krajský program snižování emisí podle přílohy č. 2 odst. 2 k zák. č. 86/2002 Sb.
PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ PARDUBICKÉHO KRAJE
PŘÍLOHA A ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU EMISNÍ INVENTURY HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK
ZHOTOVITEL:
ING. PETR KÖNIG TECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ PRAHA A.S. JANEČSKÁ 146/44 161 00 PRAHA 6 ING. JANA LUKAŠTÍKOVÁ EKOTOXA OPAVA S.R.O. HORNÍ NÁMĚSTÍ 2 746 01 OPAVA 1
OBSAH OBSAH................................................................................................................................................................... 1 1.
EVIDENCE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ.............................................................. 2 1.1. 1.2. 1.3.
2.
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VE VZTAHU K EVIDENCI ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ ........... 2 DATOVÁ ZÁKLADNA ROČNÍHO ZPRACOVÁNÍ EMISÍ ............................................................................... 2 NÁVRH NA AKTUALIZACI SYSTÉMU REZZO......................................................................................... 4
INVENTARIZACE EMISÍ ........................................................................................................................ 4 2.1. 2.2. 2.3. 2.4.
BILANCOVÁNÍ EMISÍ V PARDUBICKÉM KRAJI ZA OBDOBÍ 1994 - 2000 .................................................. 4 BILANCOVÁNÍ EMISÍ V PARDUBICKÉM KRAJI ZA ROK 2000................................................................. 21 BILANCOVÁNÍ EMISÍ V PARDUBICKÉM KRAJI ZA ROK 2001................................................................. 35 POROVNÁNÍ BILANCÍ EMISÍ 2000 X 2001 V PARDUBICKÉM KRAJI ....................................................... 54
3. SCHVÁLENÉ ZÁSADY SPOLUPRÁCE ORGÁNU KRAJE S ORGÁNY OBCÍ A DALŠÍMI ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY ........................................................................................................................ 58 4.
PRÁCE S VEŘEJNOSTÍ NA SNIŽOVÁNÍ EMISÍ PRODUKOVANÝCH DOMÁCNOSTMI........ 60
5.
VÝVOJ MONITOROVÁNÍ EMISÍ ........................................................................................................ 61
6.
METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY NA KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ EMISÍ ....... 63
7.
SOUHRN A ZÁVĚRY .............................................................................................................................. 64 7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5.
8.
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VE VZTAHU K EVIDENCI ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ ......... 64 DATOVÁ ZÁKLADNA ROČNÍHO ZPRACOVÁNÍ EMISÍ ............................................................................. 64 VÝSLEDKY EMISNÍ BILANCE PARDUBICKÉHO KRAJE ........................................................................... 65 STACIONÁRNÍ ZDROJE NA ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE .................................................................... 67 VÝVOJ EMISÍ ....................................................................................................................................... 71
SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŮ A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ...................... 72
1
1.
Evidence stacionárních zdrojů znečišťování
1.1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ PRÁVNÍCH K EVIDENCI ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ -
-
-
1.2.
PŘEDPISŮ
VE
VZTAHU
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) § 9 zjišťování znečišťujících látek § 11 povinnosti provozovatelů zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů § 12 povinnosti provozovatelů malých stacionárních zdrojů § 13 evidence zdrojů znečišťování a vyhodnocování kvality ovzduší vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování, § 22 provozní evidence a poskytování údajů § 26 registr spaloven odpadů § 27 registr zdrojů používajících rozpouštědla § 29 evidence zdrojů s uplatněným plánem snížení emisí § 30 evidence zdrojů s uplatněným plánem zavedení správné zemědělské praxe § 31 evidence malých zdrojů zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečišťování, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) – s účinností od 1. ledna 2003) § 21 zřízení integrovaného registru znečišťování. DATOVÁ ZÁKLADNA ROČNÍHO ZPRACOVÁNÍ EMISÍ
Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) se zdroje znečišťování ovzduší člení na zdroje stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle tepelného výkonu, míry vlivu technologického procesu na ovzduší nebo rozsahu znečišťování. Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), což je informační systém emisních, technických, provozních a organizačních údajů o zdrojích znečišťování ovzduší. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1 – 3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Přehled kategorií zdrojů, jejich základních charakteristik a odpovídajících souborů REZZO je uveden v následující tabulce č. 1.
2
Tabulka č. 1 Druh zdroje Typ souboru obsahuje
Velké zdroje znečišťování
Střední zdroje znečišťování
Malé zdroje znečišťování
Mobilní zdroje znečišťování
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů
charakter zdroje způsob evidence
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek
bodové zdroje
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečištění ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší plošné zdroje
zdroje jednotlivě sledované
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla
liniové zdroje
zdroje hromadně sledované
Pro účely inventarizace emisí byly ČHMÚ Praha prostřednictvím firmy EKOTOXA Opava s.r.o. převzaty datové soubory REZZO 1 – 4 pro Pardubický kraj. Přehled převzatých datových souborů je uveden v následující tabulce č. 2. Tabulka č. 2. REZZO I. REZZO II. REZZO III. REZZO IV. 2001 e329r00 / e333r00 r2Pard00 r3obpard.xls pard_kraj_r4_2000.xls 2000 e329r99 / e333r99 r2Pard99 r3obpard.xls 1999 e329r98 / e333r98 r2Pard98 r3obpard.xls 1998 e329r97 / e333r97 r2Pard97 r3obpard.xls 1997 e329r96 / e333r96 r3obpard.xls 1996 e329r95 / e333r95 r2Pard96 1995 e329r94 / e333r94 1994 Vyplněné pole tabulky znamená, že data pro daný rok a „REZZO“ jsou k dispozici. Text v poli tabulky je buď název souboru (Excel) nebo název adresáře obsahující tabulky typu „DBF“. Z hlediska absolutního množství znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší, příspěvek zdrojů evidovaných v REZZO 1 rok od roku klesá. U většiny sledovaných látek přestávají být zdroje REZZO 1 pro dané území dominantní a rozhodující podíl na celkové emisi mají zdroje REZZO 3 a 4. Současná struktura a systém řazení údajů v informačním systému REZZO 1 vyhovuje požadavkům na bilancování emisí i všem mezinárodním systémům inventarizace emisí, ať se
3
jedná například o EMEP, CORINAIR, jednotlivé protokoly LRTAP, neboť potřebné třídící znaky byly do systému v roce 2000 zavedeny. Na druhou stranu, protože systém REZZO 1 dosud neshromažďoval údaje o měření emisí, nebylo možno na úrovni centra získat informace o plnění emisních limitů. 1.3.
NÁVRH NA AKTUALIZACI SYSTÉMU REZZO
Z údajů uvedených v tabulce č. 2 vyplývá, že pouze za rok 2000 jsou k dispozici kompletní data REZZO 1 až 4 pro Pardubický kraj. Vzhledem k novým formulářům provozní evidence REZZO 1 a ke změnám ve vyplňování jednotlivých listů od roku 2000, je vypovídací hodnota těchto údajů nižší než v předchozích letech. Předpokládáme, že data REZZO 4 pro roky 1997 až 1999 nejsou pro Pardubický kraj k dispozici, proto navrhujeme doplnit zdrojová data o údaje REZZO 1 až 4 z roku 2001, které by měly být do konce roku 2002 k dispozici. Zdroje začleněné v souboru REZZO 4 se podílení na celkové emisi sledovaných látek velmi významnou měrou, bez možnosti porovnání meziročních změn nebo alespoň jedné meziroční změny, nelze současný stav extrapolovat jako výhled pro další roky.
2.
Inventarizace emisí
2.1.
BILANCOVÁNÍ EMISÍ V PARDUBICKÉM KRAJI ZA OBDOBÍ 1994 - 2000
Přehled emisí ze zdrojů zařazených do REZZO 1 až 4 na území Pardubického kraje Tabulka č. 3 Rok 2000
1999
1998
1997
1996
REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3
TL 910,6 123,6 1 514,4 511,9 3 060,5 797,6 201,6 1 450,6
SO2 14 388,3 484,5 3 237,5 406,6 18 517,0 11 625,2 689,8 3 499,2
NOx 12 838,6 230,6 850,6 12 563,3 26 483,0 10 498,0 286,2 868,1
CO 1 717,6 526,2 10 107,7 17 520,4 29 871,9 1 727,0 667,9 10 122,5
VOC 948,4 148,1 2 252,9 4 775,3 8 124,7 894,8 157,5 2 256,8
2 449,7 1 534,1 310,7 1 864,0
15 814,2 31 715,8 491,3 4 170,9
11 652,3 8 050,5 209,7 1 009,2
12 517,5 1 859,7 612,8 12 196,8
3 309,1 853,0 150,7 2 718,1
1 444,0 387,4 1 278,4
3 708,7 2 914,8 843,7 2 300,0
36 378,0 78 987,4 1 242,6 4 338,0
9 269,3 10 762,3 448,4 977,8
14 669,3 1 872,8 1 057,9 12 262,6
3 721,8 942,2 263,6 2 731,4
1 665,8 427,5 1 771,7
6 058,5 5 782,6
84 567,9 81 252,6
12 188,5 11 405,2
15 193,3 1 813,5
3 937,2 989,2
2 199,2 597,9
509,5
6 219,3
1 311,6
4 672,1
3 592,0
4
NH3 227,3 1 253,2
1 480,5 378,3 1 065,7
Rok
1995
1994
REZZO 4 Celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem
TL
SO2
NOx
CO
VOC
NH3
6 292,1 6 061,3 811,4
87 471,9 83 409,6 1 674,2
12 716,8 10 833,6 518,6
6 485,6 3 401,6 1 840,9
4 581,2 983,7 412,8
597,9 516,7 3 295,3
6 872,7 6 344,0
85 083,9 80 856,0
11 352,2 11 698,8
5 242,5 3 119,3
1 396,5 975,5
3 812,0
6 344,0
80 856,0
11 698,8
3 119,3
975,5
Jak je patrné z výše uvedené tabulky, kompletní údaje o emisích ze stacionárních i mobilních zdrojů se podařilo získat pouze za rok 2000. REZZO 1 údaje jsou kompletní v období 1995 – 2000, za rok 1994 chybí údaj o emisích amoniaku, REZZO 2 údaje jsou kompletní v období 1999 – 2000 a za rok 1997, za rok 1998 chybí údaje z okresu Ústí nad Orlicí, údaje za rok 1994 a 1996 chybí úplně, REZZO 3 údaje jsou kompletní v období 1997 – 2000, za rok 1996 jsou nevěrohodná data, údaje za rok 1994 a 1995 chybí úplně, REZZO 4 údaje jsou kompletní pouze za rok 2000, za předchozí období nejsou k dispozici. Z důvodu nekonzistentnosti dat v jednotlivých letech nelze provést srovnání vývoje celkových emisí (REZZO 1 až 4).
5
Graf č. 1 - Vývoj ročních em isí tuhých znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 až 4
7 000
6 000
Emise [t.rok-1]
5 000
4 000
3 000 2 000 REZZO 1 až 4 REZZO 1 až 3 REZZO 1 REZZO 2
1 000 0 1994
1995
REZZO 3 1996
1997
1998
REZZO 4 1999
2000
Graf č. 2 - Vývoj ročních em isí oxidu siřičitého ze zdrojů REZZO 1 až 4
90 000 80 000 70 000
Emise [t.rok-1]
60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 REZZO 1 až 4 REZZO 1 až 3 REZZO 1 REZZO 2
10 000 0 1994
1995
REZZO 3 1996
1997
1998
6
REZZO 4 1999
2000
Graf č. 3 - Vývoj ročních em isí oxidů dusíku ze zdrojů REZZO 1 až 4
30 000
25 000
Emise [t.rok-1]
20 000
15 000
10 000
5 000
REZZO 1 až 4 REZZO 1 až 3 REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3
0 1994
1995
1996
1997
1998
REZZO 4 1999
2000
Graf č. 4 - Vývoj ročních em isí oxidu uhelnatého ze zdrojů REZZO 1 až 4
30 000
25 000
Emise [t.rok-1]
20 000
15 000
10 000
REZZO 1 až 4 REZZO 1 až 3 REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3
5 000
0 1994
1995
1996
1997
REZZO 4
1998
1999
7
2000
Graf č. 5 - Vývoj ročních em isí VOC ze zdrojů REZZO 1 až 4
9 000 8 000 7 000
Emise [t.rok-1]
6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 REZZO 1 až 4 REZZO 1 až 3 REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3
1 000 0 1994
1995
1996
1997
REZZO 4
1998
1999
2000
Graf č. 6 - Vývoj ročních em isí am oniaku ze zdrojů REZZO 1 až 4
4 000 3 500
Emise [t.rok-1]
3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 REZZO 1 až 4 REZZO 1 až 3 REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3
500 0 1994
1995
1996
1997
1998
REZZO 4 1999
8
2000
Přehled emisí ze zdrojů zařazených do REZZO 1 na území Pardubického kraje Tabulka č. 4 Rok 2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem
TL 116,7 728,5 38,3 27,1 910,6 117,4 594,3 49,3 36,6 797,6 148,6 1 228,8 83,1 73,6 1 534,1 151,8 2 122,8 84,9 555,4 2 914,8 398,8 4 507,3 130,8 745,6 5 782,6 972,3 4 771,1 118,3 199,5 6 061,3 1 061,1 4 373,4 268,4 641,1 6 344,0
SO2 199,7 13 724,1 104,3 360,2 14 388,3 365,3 10 468,3 260,6 531,0 11 625,2 444,1 29 950,2 623,9 697,6 31 715,8 457,8 76 746,9 858,5 924,2 78 987,4 503,1 78 851,7 747,0 1 150,7 81 252,6 649,5 80 587,4 815,8 1 356,9 83 409,6 968,1 77 424,4 977,8 1 485,7 80 856,0
NOx 635,0 11 564,3 511,3 128,0 12 838,6 460,8 9 416,0 425,2 196,0 10 498,0 454,7 6 960,9 380,7 254,2 8 050,5 433,0 9 670,9 368,1 290,4 10 762,3 396,1 10 299,0 343,8 366,3 11 405,2 562,0 9 687,6 226,3 357,7 10 833,6 667,3 10 337,0 259,4 435,2 11 698,8
CO 198,8 1 374,7 63,6 80,5 1 717,6 656,6 812,1 127,8 130,5 1 727,0 614,6 874,9 202,9 167,3 1 859,7 382,7 1 067,8 160,0 262,2 1 872,8 456,9 736,0 188,0 432,5 1 813,5 175,0 2 669,2 171,7 385,7 3 401,6 105,3 2 535,7 168,0 310,3 3 119,3
VOC 23,0 845,4 35,3 44,7 948,4 35,0 727,7 26,8 105,2 894,8 32,6 649,5 35,1 135,8 853,0 37,6 688,7 36,9 179,0 942,2 42,2 740,4 36,0 170,6 989,2 49,0 768,4 33,2 133,1 983,7 54,4 716,8 51,4 153,0 975,5
NH3 5,0 164,8 57,5 227,3 48,2 255,5 74,6 378,3 44,1 201,3 142,0 387,4 38,2 223,1 166,1 427,5 38,1 245,6 314,2 597,9 165,9 164,6 186,2 516,7
Výše uvedená tabulka a níže uvedené grafy podávají informaci o rozložení emisní zátěže ze stacionárních zdrojů zařazených do REZZO 1 na území stávajících okresů Pardubického kraje. Zjednodušeně se dá říci, že poskytuje informaci o rozložení významných emisních zdrojů v rámci kraje a trend snižování emisí ve sledovaném časovém období.
9
Graf č. 7 - Vývoj ročních em isí TZL ze stacionárních zdrojů REZZO 1
5 000 4 500 4 000
Emise [t.rok -1]
3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500
Pardubice Chrudim Ústí n. O.
0 1994
1995
1996
1997
1998
Svitavy 1999
2000
Graf č. 8 - Vývoj ročních em isí oxidu siřičitého ze stacionárních zdrojů REZZO 1
90 000 80 000
Emise [t.rok -1]
70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000
Pardubice Chrudim Ústí n. O.
0 1994
1995
1996
1997
1998
10
Svitavy 1999
2000
Graf č. 9 - Vývoj ročních em isí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů REZZO 1
12 000
10 000
Emise [t.rok -1]
8 000
6 000 4 000 2 000 Pardubice Chrudim
0 1994
1995
Ústí n. O. 1996
1997
1998
Svitavy 1999
2000
Graf č. 10 - Vývoj ročních em isí oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů REZZO 1
3 000
Emise [t.rok -1]
2 500
2 000
1 500 1 000 500 Pardubice Chrudim
0 1994
1995
Ústí n. O. 1996
1997
1998
11
Svitavy 1999
2000
Graf č. 11 - Vývoj ročních em isí VOC ze stacionárních zdrojů REZZO 1
900 800
Emise [t.rok -1]
700 600 500 400 300 200 100
Pardubice Chrudim
0 1994
1995
Ústí n. O. 1996
1997
Svitavy
1998
1999
2000
Graf č. 12 - Vývoj ročních em isí am oniaku ze stacionárních zdrojů REZZO 1
350 300
Emise [t.rok -1]
250 200 150 100 50 Pardubice Chrudim Ústí n. O.
0 1994
1995
1996
1997
1998
Svitavy 1999
12
2000
Přehled emisí ze zdrojů zařazených do REZZO 2 na území Pardubického kraje Tabulka č. 5 Rok 2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem
TL 44,7 18,0 21,2 39,8 123,6 93,0 20,9 30,3 57,4 201,6 145,3 42,2 123,2
SO2 89,0 44,9 121,9 228,7 484,5 143,5 80,1 182,0 284,2 689,8 194,0 99,9 197,4
CO 94,6 59,8 171,8 200,0 526,2 151,8 69,8 185,2 261,1 667,9 205,0 171,2 236,7
VOC 26,2 25,3 60,6 35,9 148,1 41,6 20,8 51,6 43,4 157,5 49,8 40,2 60,7
310,7 176,6 56,7 255,2 355,2 843,7
NOx 42,6 29,4 67,0 91,6 230,6 52,6 43,7 77,9 112,0 286,2 70,7 41,5 97,5 Chybí údaje 491,3 209,7 386,2 136,4 150,6 52,5 306,6 109,0 399,2 150,6 1 242,6 448,4
612,8 217,2 155,5 332,3 352,9 1 057,9
150,7 53,7 37,2 83,1 89,5 263,6
NH3 146,6 469,5 289,8 347,2 1 253,2 151,8 208,0 352,5 353,3 1 065,7 139,4 218,2 577,7 343,1 1 278,4 654,5 167,5 579,4 370,4 1 771,7
211,8 137,9 182,7 278,9 811,4
483,7 233,4 420,2 536,9 1 674,2
440,8 317,5 548,9 533,7 1 840,9
102,2 74,9 123,9 111,8 412,8
262,8 486,0 1 377,5 1 169,0 3 295,3
146,3 83,2 116,3 172,9 518,6
Výše uvedená tabulka a níže uvedené grafy podávají informaci o rozložení emisní zátěže ze stacionárních zdrojů zařazených do REZZO 2 na území stávajících okresů Pardubického kraje. Zjednodušeně se dá říci, že poskytuje informaci o rozložení středních emisních zdrojů v rámci kraje a trend snižování emisí ve sledovaném časovém období.
13
Graf č. 13 - Vývoj ročních em isí TZL ze stacionárních zdrojů REZZO 2
400 350
Emise [t.rok -1]
300 250 200 150 100 50 Ústí n. O. Svitavy Chrudim
0 1994
1995
1996
1997
Pardubice
1998
1999
2000
Graf č. 14 - Vývoj ročních em isí oxidu siřičitého ze stacionárních zdrojů REZZO 2
600
Emise [t.rok -1]
500
400
300 200 100 Ústí n. O. Svitavy Chrudim
0 1994
1995
1996
1997
1998
Pardubice 1999
14
2000
Graf č. 15 - Vývoj ročních em isí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů REZZO 2
180 160
Emise [t.rok -1]
140 120 100 80 60 40 20
Ústí n. O. Svitavy Chrudim
0 1994
1995
1996
1997
Pardubice
1998
1999
2000
Graf č. 16 - Vývoj ročních em isí oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů REZZO 2
600
Emise [t.rok -1]
500
400
300 200 100 Ústí n. O. Svitavy Chrudim
0 1994
1995
1996
1997
1998
Pardubice 1999
15
2000
Graf č. 17. - Vývoj ročních em isí VOC ze stacionárních zdrojů REZZO 2
140 120
Emise [t.rok -1]
100 80 60 40 20 Ústí n. O. Svitavy
0 1994
1995
Chrudim 1996
1997
1998
Pardubice 1999
2000
Graf č. 18 - Vývoj ročních em isí am oniaku ze stacionárních zdrojů REZZO 2
1 400 1 200
Emise [t.rok -1]
1 000 800 600 400 200 Ústí n. O. Svitavy
0 1994
1995
Chrudim 1996
1997
1998
16
Pardubice 1999
2000
Přehled emisí ze zdrojů zařazených do REZZO 3 na území Pardubického kraje Tabulka č. 6 Rok 2000
Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim 1999 Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim 1998 Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim 1997 Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim 1996 Pardubice Nevěrohodná Svitavy data Ústí n. O. Celkem Chrudim 1995 Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem Chrudim 1994 Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem
TL 365,1 246,1 398,9 504,3 1 514,4 359,2 218,2 390,1 483,1 1 450,6 465,9 290,8 496,0 611,3 1 864,0 595,3 336,4 620,1 748,2 2 300,0 117,1 116,9 124,0 151,5 509,5
SO2 780,7 524,8 853,3 1 078,7 3 237,5 866,9 524,3 941,9 1 166,1 3 499,2 1 042,9 649,2 1 110,5 1 368,3 4 170,9 1 123,0 633,5 1 169,9 1 411,6 4 338,0 1 429,6 1 425,2 1 514,6 1 849,9 6 219,3
NOx 197,0 184,9 205,6 263,1 850,6 205,7 184,3 211,6 266,5 868,1 239,9 213,8 245,9 309,6 1 009,2 237,9 200,8 241,9 297,2 977,8 297,7 316,4 311,6 385,9 1 311,6
CO 2 435,8 1 647,9 2 660,2 3 363,8 10 107,7 2 505,4 1 528,8 2 719,5 3 368,8 10 122,5 3 047,1 1 909,7 3 242,9 3 997,1 12 196,8 3 171,7 1 801,5 3 303,1 3 986,3 12 262,6 1 071,0 1 083,2 1 131,6 1 386,3 4 672,1
VOC 542,6 369,0 592,3 749,0 2 252,9 558,2 342,8 605,5 750,3 2 256,8 678,6 427,6 721,9 890,0 2 718,1 706,0 403,4 735,0 887,0 2 731,4 825,2 824,9 873,9 1 068,0 3 592,0
Výše uvedená tabulka a níže uvedené grafy podávají informaci o rozložení emisní zátěže ze stacionárních zdrojů zařazených do REZZO 3 na území stávajících okresů Pardubického kraje. Zjednodušeně se dá říci, že poskytuje informaci o používaných palivech v lokálních topeništích v rámci kraje a trend snižování emisí ve sledovaném časovém období.
17
Graf č. 19 - Vývoj ročních em isí TZL ze stacionárních zdrojů REZZO 3
800 700
500 400 300 200 100 Ústí n. O. Svitavy
0 1994
1995
Chrudim 1996
1997
Pardubice
1998
1999
2000
Graf č. 20 - Vývoj ročních em isí oxidu siřičitého ze stacionárních zdrojů REZZO 3
2 000 1 800 1 600 1 400 Emise [t.rok -1]
Emise [t.rok -1]
600
1 200 1 000 800 600 400 200
Ústí n. O. Svitavy
0 1994
1995
Chrudim 1996
1997
1998
18
Pardubice 1999
2000
Graf č. 21 - Vývoj ročních em isí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů REZZO 3
400 350
Emise [t.rok -1]
300 250 200 150 100 50 Ústí n. O. Svitavy Chrudim
0 1994
1995
1996
1997
1998
Pardubice 1999
2000
Graf č. 22 - Vývoj ročních em isí oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů REZZO 3
4 000 3 500
Emise [t.rok -1]
3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 Ústí n. O. Svitavy
0 1994
1995
Chrudim 1996
1997
1998
19
Pardubice 1999
2000
Graf č. 23 - Vývoj ročních em isí VOC ze stacionárních zdrojů REZZO 3
1 200
Emise [t.rok -1]
1 000
800
600 400 200 Ústí n. O. Svitavy Chrudim
0 1994
1995
1996
1997
1998
20
Pardubice 1999
2000
2.2.
BILANCOVÁNÍ EMISÍ V PARDUBICKÉM KRAJI ZA ROK 2000
Přehled emisí ze zdrojů zařazených do REZZO 4 na území Pardubického kraje Tabulka č. 7 Rok 2000
Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Celkem
TL 120,0 117,4 139,2 135,3 511,9
SO2 94,1 101,5 105,3 105,7 406,6
NOx 2 934,6 3 145,3 3 280,4 3 203,0 12 563,3
CO 4 084,2 4 439,9 4 540,9 4 455,4 17 520,4
VOC 1 115,6 1 206,9 1 241,7 1 211,1 4 775,3
Výše uvedená tabulka a níže uvedené graf podávají informaci o rozložení emisní zátěže z mobilních zdrojů zařazených do REZZO 4 na území stávajících okresů Pardubického kraje. Zjednodušeně se dá říci, že poskytuje informaci dopravní zátěži v jednotlivých okresech Pardubického kraje.
Graf č. 24 - Em ise z m obilních zdrojů REZZO 4 na územ í Pardubického kraje
18 000 16 000 14 000
Emise [t.rok -1]
12 000 10 000 8 000 6 000 4 000
Celkem Ústí n. O.
2 000
Svitavy 0
Pardubice TE
SO2
Chrudim
NOx
CO
21
TOC
Přehled emisí ze stacionárních a mobilních zdrojů (REZZO 1 až 4) na území Pardubického kraje Tabulka č.8 Okre s Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Ce lke m
TE 646,5 1 109,9 597,6 706,5 3 060,5
1 14 1 1 18
SO 2 163,6 395,3 184,8 773,3 517,0
3 14 4 3 26
NO x 809,1 923,9 064,2 685,8 483,0
6 7 7 8 29
CO 813,4 522,3 436,5 099,7 871,9
1 2 1 2 8
TOC 707,4 446,6 929,9 040,7 124,7
Graf č. 25 - Emise ze zdrojů REZZO 1 až 4 na území Pardubického kraje
30 000
25 000
20 000 Emise [t.rok]
Rok 2000
15 000 10 000 5 000
Celkem Pardubice Chrudim Ústí n. O.
0 TE
SO2
NOx
CO
22
Svitavy TOC
NH3
NH3 151,6 634,3 289,8 404,7 1 480,5
Tabulka č. 9 – Seznam třiceti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů z REZZO 1 za rok 2000, seřazených podle abecedy 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
IČO Ná ze v zdroje 0060108916 ALIACHEM a.s. - odštěpný závod Synthesia 0000012033 Benzina s.p. "v likvidaci" - sklad PHL 0047452889 Bioprodukt Knapovec a.s. 0041189779 BULLEX, spol. s r.o. 0025367161 Casting Group, spol. s r.o. - slévárna Hnátnice 0048118664 České dráhy, státní organizace - DOP O.Z. - depo kolej 0045274649 ČEZ, a.s. - elektrárna Chvaletice 0000029912 DIPRO, výrobní družstvo invalidů 0016193679 EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. - cukrovar Hrochův Týnec 0045534292 Elektrárny Opatovice, a.s. 0015052320 Holcim (Česko) a.s., člen koncernu 0048171131 KAROSA a.s. 0025253107 KÖGEL, a.s. 0025255843 KORADO, a.s. 0045475016 Kovolijecká huť & Georg Metall, spol. s r.o. 0046900985 Moravské keramické závody a.s. 0048173355 PARAMO, a.s. 0064243711 Pavel Frýda 0000174181 PRIMONA, a.s. 0000012661 Saint-Gobain Vertex, a.s. 0060460580 Správa vojenského bytového fondu, Praha 0064827453 Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r.o. 0000009768 TESLA Lanškroun, a.s. 0046519581 Tomáš Kelnar 0060109815 Vápenka Prachovice, spol. s r.o. 0000015253 W IENERBERGER Cihlářský průmysl a.s. - závod Tuněchody 0046504745 Zemědělské zásobování a nákup v Chrudimi, a.s. 0000131725 Zemědělsko obchodní družstvo Zálší 0000131768 Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek 0046504940 ZZN Pardubice, a.s.
23
TL SO2 NOx 56,4 1 915,9 1 225,8 2,6
CO 104,9
0,9
7,1
3,2 9,0 3,5 10,4 36,3 10,0 342,8 3 630,0 5 020,0 1,2 0,1 1,0 5,1 35,4 28,6 307,0 7 250,5 5 130,2 101,5 68,1 508,0 112,0 14,7 0,8 0,4 0,5 0,0 3,7 7,7 2,9 0,0 0,4 0,0 1,2 18,6 892,5 162,4
20,3 24,0 342,5 54,2 40,7 854,9 10,7 5,9 0,1 1,1 11,5 34,7 67,2
TOC 33,8 8,4 2,8
NH3 5,6 16,0 8,7
2,9 480,7 1,7 281,3 0,0 4,7 7,8 8,3 13,3 47,4
7,9 3,2 21,0 4,6 2,4
123,3 10,0 39,5 80,5 69,3
34,1 442,7 17,7 19,9 16,0
5,6 0,8 4,8 3,9 13,4
0,8 1,1
1,5 9,6
17,5 10,1
2,9 80,8
3,0
0,4
0,1
0,0
6,0 30,0
2,8 2,9 8,4 10,5 3,2 30,0
6,9 17,4 17,0 74,5
Tabulka č. 10 – Seznam třiceti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů rozdělených podle okresů Chrudim 1 0000029912 DIPRO, výrobní družstvo invalidů 2 0016193679 EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. - cukrovar Hrochův Týnec 3 0015052320 Holcim (Česko) a.s., člen koncernu 4 0064827453 Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r.o. 5 0060109815 Vápenka Prachovice, spol. s r.o. 6 0000015253 W IENERBERGER Cihlářský průmysl a.s. - závod Tuněchody Pa rdubice 7 0060108916 ALIACHEM a.s. - odštěpný závod Synthesia 8 0041189779 BULLEX, spol. s r.o. 9 0045274649 ČEZ, a.s. - elektrárna Chvaletice 10 0045534292 Elektrárny Opatovice, a.s. 11 0048173355 PARAMO, a.s. 12 0064243711 Pavel Frýda 13 0046519581 Tomáš Kelnar 14 0046504745 Zemědělské zásobování a nákup v Chrudimi, a.s. 15 0046504940 ZZN Pardubice, a.s. Svita vy 16 0045475016 Kovolijecká huť & Georg Metall, spol. s r.o. 17 0046900985 Moravské keramické závody a.s. 18 0000012661 Saint-Gobain Vertex, a.s. 19 0060460580 Správa vojenského bytového fondu, Praha Ústí na d Orlicí 20 0000012033 Benzina s.p. "v likvidaci" - sklad PHL 21 0047452889 Bioprodukt Knapovec a.s. 22 0025367161 Casting Group, spol. s r.o. - slévárna Hnátnice 23 0048118664 České dráhy, státní organizace - DOP O.Z. - depo kolej 24 0048171131 KAROSA a.s. 25 0025253107 KÖGEL, a.s. 26 0025255843 KORADO, a.s. 27 0000174181 PRIMONA, a.s. 28 0000009768 TESLA Lanškroun, a.s. 29 0000131725 Zemědělsko obchodní družstvo Zálší 30 0000131768 Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek
24
TL 1,2 5,1 101,5 4,6 0,8 1,1 TL 56,4 1
SO2 0,1 35,4 68,1 80,5 1,5 9,6 SO2 915,9 1
NOx 1,0 28,6 508,0 19,9 17,5 10,1 NOx 225,8
CO 54,2 40,7 10,7 3,9 2,9 80,8 CO 104,9
3,0 TOC 33,8
342,8 3 630,0 5 020,0 307,0 7 250,5 5 130,2 18,6 892,5 162,4
342,5 854,9 67,2
480,7 281,3 47,4
TOC
TL 7,7 0,4 3,2 21,0 TL
SO2 2,9 0,0 10,0 39,5 SO2
NOx 0,0 1,2 442,7 17,7 NOx
CO 11,5 34,7 0,8 4,8 CO
3,2 10,4
2,6 9,0 36,3 112,0
0,9 3,5 10,0 14,7 0,4 3,7 34,1 16,0 0,4
7,1 20,3 24,0 5,9 0,1 1,1 5,6 13,4 0,1
0,8 0,5 7,9 2,4
0,0 123,3 69,3
TOC
NH3
1,7 0,0 10,5
13,3 2,9 8,4 TOC 8,4 2,8 2,9 4,7 7,8 8,3 2,8 3,2 0,0
NH3 5,6 8,7
6,0 30,0 30,0 6,9 74,5 NH3
NH3 16,0
17,4 17,0
Tabulka č. 11 – Seznam deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů tuhých znečišťujících látek 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
IČO Ná ze v zdroje 0045274649 ČEZ, a.s. - elektrárna Chvaletice 0045534292 Elektrárny Opatovice, a.s. 0015052320 Holcim (Česko) a.s., člen koncernu 0060108916 ALIACHEM a.s. - odštěpný závod Synthesia 0060460580 Správa vojenského bytového fondu, Praha 0048173355 PARAMO, a.s. 0048118664 České dráhy, státní organizace - DOP O.Z. - depo kolej 0000174181 PRIMONA, a.s. 0045475016 Kovolijecká huť & Georg Metall, spol. s r.o. 0016193679 EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. - cukrovar Hrochův Týnec
TL SO 2 NO x 342,8 3 630,0 5 020,0 307,0 7 250,5 5 130,2 68,1 508,0 101,5 56,4 1 915,9 1 225,8 39,5 17,7 21,0 892,5 162,4 18,6 36,3 10,0 10,4 123,3 34,1 7,9 2,9 0,0 7,7 35,4 28,6 5,1
CO 342,5 854,9 10,7 104,9 4,8 67,2 24,0 5,6 11,5 40,7
TOC 480,7 281,3 0,0 33,8 8,4 47,4 2,9 2,8
NH3
5,6 6,0
1,7
Tabulka č. 12 – Seznam deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů oxidu siřičitého 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
IČO 0045534292 0045274649 0060108916 0048173355 0000174181 0048171131 0064827453 0000009768 0015052320 0060460580
Ná ze v zdroje Elektrárny Opatovice, a.s. ČEZ, a.s. - elektrárna Chvaletice ALIACHEM a.s. - odštěpný závod Synthesia PARAMO, a.s. PRIMONA, a.s. KAROSA a.s. Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r.o. TESLA Lanškroun, a.s. Holcim (Česko) a.s., člen koncernu Správa vojenského bytového fondu, Praha
SO 2 NO x 7 250,5 5 130,2 3 630,0 5 020,0 1 915,9 1 225,8 162,4 892,5 34,1 123,3 14,7 112,0 19,9 80,5 16,0 69,3 508,0 68,1 17,7 39,5
Celková emise oxidu siřičitého 10-ti nevýznamnějších zdrojů Doporučená hodnota krajského emisního stropu v roce 2010 Procentuální podíl z hodnoty krajského emisního stropu
25
14 181,7 t.rok-1 20 000,0 t.rok -1 70,9 %
CO 854,9 342,5 104,9 67,2 5,6 5,9 3,9 13,4 10,7 4,8
TOC 281,3 480,7 33,8 47,4 2,8 4,7 10,5 3,2 0,0 8,4
NH3
5,6 6,0
TL 307,0 342,8 56,4 18,6 7,9 4,6 2,4 101,5 21,0
Tabulka č. 13 – Seznam deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů oxidů dusíku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
IČO 0045534292 0045274649 0060108916 0015052320 0000012661 0048173355 0000174181 0016193679 0064827453 0060460580
Ná ze v zdroje Elektrárny Opatovice, a.s. ČEZ, a.s. - elektrárna Chvaletice ALIACHEM a.s. - odštěpný závod Synthesia Holcim (Česko) a.s., člen koncernu Saint-Gobain Vertex, a.s. PARAMO, a.s. PRIMONA, a.s. EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. - cukrovar Hrochův Týnec Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r.o. Správa vojenského bytového fondu, Praha
Celková emise oxidů dusíku 10-ti nevýznamnějších zdrojů Doporučená hodnota krajského emisního stropu v roce 2010 Procentuální podíl z hodnoty krajského emisního stropu
NO x 5 130,2 5 020,0 1 225,8 508,0 442,7 162,4 34,1 28,6 19,9 17,7
CO 854,9 342,5 104,9 10,7 0,8 67,2 5,6 40,7 3,9 4,8
TOC 281,3 480,7 33,8 0,0 2,9 47,4 2,8 1,7 10,5 8,4
NH3
5,6
6,0
TL SO 2 307,0 7 250,5 342,8 3 630,0 56,4 1 915,9 101,5 68,1 3,2 10,0 18,6 892,5 7,9 123,3 5,1 35,4 4,6 80,5 21,0 39,5
12 589,4 t.rok-1 19 500,0 t.rok -1 64,6 %
Tabulka č. 14 – Seznam deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů oxidu uhelnatého 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
IČO Ná ze v zdroje 0045534292 Elektrárny Opatovice, a.s. 0045274649 ČEZ, a.s. - elektrárna Chvaletice 0060108916 ALIACHEM a.s. - odštěpný závod Synthesia 0000015253 W IENERBERGER Cihlářský průmysl a.s. - závod Tuněchody 0048173355 PARAMO, a.s. 0000029912 DIPRO, výrobní družstvo invalidů 0016193679 EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. - cukrovar Hrochův Týnec 0046900985 Moravské keramické závody a.s. 0048118664 České dráhy, státní organizace - DOP O.Z. - depo kolej 0025367161 Casting Group, spol. s r.o. - slévárna Hnátnice
26
CO 854,9 342,5 104,9 80,8 67,2 54,2 40,7 34,7 24,0 20,3
TOC 281,3 480,7 33,8 3,0 47,4 1,7 13,3 2,9
NH3
5,6 6,0
TL SO 2 NO x 307,0 7 250,5 5 130,2 342,8 3 630,0 5 020,0 56,4 1 915,9 1 225,8 1,1 9,6 10,1 18,6 892,5 162,4 1,2 0,1 1,0 5,1 35,4 28,6 0,4 0,0 1,2 10,4 36,3 10,0 3,2 9,0 3,5
Tabulka č. 15 – Seznam deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů těkavých organických sloučenin 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
IČO 0045274649 0045534292 0048173355 0060108916 0046900985 0064827453 0000012033 0060460580 0025255843 0025253107
Ná ze v zdroje ČEZ, a.s. - elektrárna Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. PARAMO, a.s. ALIACHEM a.s. - odštěpný závod Synthesia Moravské keramické závody a.s. Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r.o. Benzina s.p. "v likvidaci" - sklad PHL Správa vojenského bytového fondu, Praha KORADO, a.s. KÖGEL, a.s.
TOC 480,7 281,3 47,4 33,8 13,3 10,5 8,4 8,4 8,3 7,8
Celková emise organických látek 10-ti nevýznamnějších zdrojů Doporučená hodnota krajského emisního stropu v roce 2010 Procentuální podíl z hodnoty krajského emisního stropu
27
NH3
6,0 5,6
899,9 t.rok-1 12 000,0 t.rok -1 7,5 %
TL SO 2 NO x 342,8 3 630,0 5 020,0 307,0 7 250,5 5 130,2 18,6 892,5 162,4 56,4 1 915,9 1 225,8 0,4 0,0 1,2 4,6 80,5 19,9 21,0 0,5 0,8
39,5 0,0
17,7 3,7 0,4
CO 342,5 854,9 67,2 104,9 34,7 3,9 4,8 1,1 0,1
Tabulka č. 16 – Seznam deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů amoniaku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
IČO 0046504940 0064243711 0046519581 0000131725 0000131768 0047452889 0041189779 0046504745 0048173355 0060108916
Ná ze v zdroje ZZN Pardubice, a.s. Pavel Frýda Tomáš Kelnar Zemědělsko obchodní družstvo Zálší Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek Bioprodukt Knapovec a.s. BULLEX, spol. s r.o. Zemědělské zásobování a nákup v Chrudimi, a.s. PARAMO, a.s. ALIACHEM a.s. - odštěpný závod Synthesia
NH3 74,5 30,0 30,0 17,4 17,0 16,0 8,7 6,9 6,0 5,6
Celková emise amoniaku 10-ti nevýznamnějších zdrojů Doporučená hodnota krajského emisního stropu v roce 2010 Procentuální podíl z hodnoty krajského emisního stropu
28
TL
SO 2
NO x
CO
TOC
0,4
0,1
0,0
0,9
7,1
2,8
18,6 892,5 162,4 56,4 1 915,9 1 225,8
67,2 104,9
47,4 33,8
2,6
212,0 t.rok-1 7 000,0 t.rok -1 3,0 %
Tabulka č. 17 – Měrné emise ze stacionárních a mobilních zdrojů REZZO 1 – 4, rok 2000 – porovnání České republiky a Pardubického kraje Če ská re publika Látka Emise celkem t/rok % TL 57 400 100 264 800 100 SO 2 NO x CO VOC NH3
397 300 649 300
100 100 100 100
Pa rdubický kra j Látka Emise celkem t/rok % TL 3 061 100 18 517 100 SO 2 NO x CO VOC NH3
26 29 8 1
483 872 125 481
100 100 100 100
2000 Měrné emise kg/osoba t/km 2 5,7 0,73 26,5 3,36 39,7 64,9
5,04 8,23
2000 Měrné emise kg/osoba t/km 2 6,0 0,68 36,4 4,10 52,1 58,7 16,0 2,9
5,86 6,61 1,80 0,33
zdroj: ČHMÚ Praha, Znečištění ovzduší na úzení České republiky v roce 2000 Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje Mobilní zdroje t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % 13 900 24,2 6 900 12,0 27 600 48,1 9 000 15,7 200 900 75,9 8 300 3,1 48 100 18,2 7 500 2,8 143 400 149 400
36,1 23,0
5 200 12 400
1,3 1,9
Velké zdroje t/rok % 911 29,8 14 388 77,7
Střední zdroje t/rok % 124 4,0 485 2,6
12 839 1 718 948 227
231 526 148 1 253
48,5 5,7 11,7 15,4
29
0,9 1,8 1,8 84,6
13 700 157 500
3,4 24,3
Malé zdroje t/rok % 1 514 49,5 3 238 17,5 851 10 108 2 253
3,2 33,8 27,7
235 000 330 000
59,1 50,8
Mobilní zdroje t/rok % 512 16,7 407 2,2 12 563 17 520 4 775
47,4 58,7 58,8
Tabulka č. 18 – Měrné emise ze stacionárních a mobilních zdrojů REZZO 1 – 4, rok 2000 – porovnání jednotlivých okresů Pardubického kraje okre s Chrudim Látka Emise celkem t/rok % TL 647 100 1 164 100 SO 2 NO x CO VOC NH3
3 809 6 813 1 707 152
100 100 100 100
okre s Pa rdubice Látka Emise celkem t/rok % TL 1 110 100 14 395 100 SO 2 NO x CO VOC NH3
14 924 7 522 2 447 634
100 100 100 100
2000 Měrné emise kg/osoba t/km 2 6,1 0,63 11,0 1,13 36,2 64,7 16,2 1,4
3,70 6,61 1,66 0,15
2000 Měrné emise kg/osoba t/km 2 6,9 1,25 89,1 16,19 92,4 46,6 15,1 3,9
16,79 8,46 2,75 0,71
Velké zdroje t/rok % 117 18,1 200 17,2 635 199 23 5
16,7 2,9 1,3 3,3
Velké zdroje t/rok % 729 65,6 13 724 95,3 11 564 1 375 845 165
77,5 18,3 34,6 26,0
30
Střední zdroje t/rok % 45 6,9 89 7,6 43 95 26 147
1,1 1,4 1,5 96,7
Střední zdroje t/rok % 18 1,6 45 0,3 29 60 25 470
0,2 0,8 1,0 74,0
Malé zdroje t/rok % 365 56,5 781 67,1
Mobilní zdroje t/rok % 120 18,6 94 8,1
197 2 436 543
2 935 4 084 1 116
5,2 35,8 31,8
77,0 59,9 65,3
Malé zdroje t/rok % 246 22,2 525 3,6
Mobilní zdroje t/rok % 117 10,6 102 0,7
185 1 648 369
3 145 4 440 1 207
1,2 21,9 15,1
21,1 59,0 49,3
Tabulka č. 18 – Měrné emise ze stacionárních a mobilních zdrojů REZZO 1 – 4, rok 2000 – porovnání jednotlivých okresů Pardubického kraje - pokračování okre s Svita vy Látka Emise celkem t/rok % TL 598 100 1 185 100 SO 2 NO x CO VOC NH3
4 064 7 037 1 930 290
100 100 100 100
okre s Ústí na d Orlicí Látka Emise celkem t/rok % TL 707 100 1 773 100 SO 2 NO x CO VOC NH3
3 686 8 100 2 041 405
100 100 100 100
2000 Měrné emise kg/osoba t/km 2 5,8 0,45 11,6 0,89 39,7 68,8 18,9 2,8
3,05 5,27 1,45 0,22
2000 Měrné emise kg/osoba t/km 2 5,1 0,56 12,7 1,40 26,5 58,1 14,6 2,9
2,91 6,40 1,61 0,32
Velké zdroje t/rok % 38 6,4 104 8,8 511 64 35
12,6 0,9 1,8 0,0
Velké zdroje t/rok % 27 3,8 360 20,3 128 81 45 58
3,5 1,0 2,2 14,2
31
Střední zdroje t/rok % 21 3,5 122 10,3 67 172 61 290
1,6 2,4 3,1 100,0
Střední zdroje t/rok % 40 5,6 229 12,9 92 200 36 347
2,5 2,5 1,8 85,8
Malé zdroje t/rok % 399 66,8 853 72,0
Mobilní zdroje t/rok % 139 23,3 105 8,9
206 2 260 592
3 280 4 541 1 242
5,1 32,1 30,7
80,7 64,5 64,3
Malé zdroje t/rok % 504 71,4 1 079 60,8
Mobilní zdroje t/rok % 135 19,2 106 6,0
263 3 364 749
3 203 4 455 1 211
7,1 41,5 36,7
86,9 55,0 59,3
Tabulka č. 19 – Procentuální podíl jednotlivých skupin emisních zdrojů (REZZO 1 – 4) na celkové emisi Pa rdubický kra j REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Celkem stacionární zdroje REZZO 4 Celke m
2000 TE 910,6 123,6 1 514,4
% 29,8 4,0 49,5
SO 2 14 388,3 484,5 3 237,5
% 77,7 2,6 17,5
NO x 12 838,6 230,6 850,6
% 48,5 0,9 3,2
CO 1 717,6 526,2 10 107,7
% 5,7 1,8 33,8
TOC 948,4 148,1 2 252,9
% NH3 11,7 227,3 1,8 1 253,2 27,7
% 15,4 84,6
2 548,6 511,9 3 060,5
83,3 16,7 100,0
18 110,4 406,6 18 517,0
97,8 2,2 100,0
13 919,7 12 563,3 26 483,0
52,6 47,4 100,0
12 351,5 17 520,4 29 871,9
41,3 58,7 100,0
3 349,4 4 775,3 8 124,7
41,2 1 480,5 58,8 100,0 1 480,5
100,0
32
100,0
Tabulka č. 20 – Porovnání výsledků emisních bilancí s emisními stropy pro Pardubický kraj Oxid siřičitý – SO2 Emisní strop Skutečnost Rozdíl Rozdíl v roce 2010 v roce 2000 (strop – skutečnost) [t/rok] [t/rok] [t/rok] [%] 20 000 18 517 1 483 7,42 Oxidy dusíku – NOx Emisní strop Skutečnost Rozdíl Rozdíl v roce 2010 v roce 2000 (strop – skutečnost) [t/rok] [t/rok] [t/rok] [%] 19 500 26 483 - 6 983 -35,81 Těkavé organické sloučeniny – VOC Emisní strop Skutečnost Rozdíl Rozdíl v roce 2010 v roce 2000 (strop – skutečnost) [t/rok] [t/rok] [t/rok] [%] 12 000 8 125 3 875 32,29 Amoniak – NH3 Emisní strop Skutečnost Rozdíl Rozdíl v roce 2010 v roce 2000 (strop – skutečnost) [t/rok] [t/rok] [t/rok] [%] 7 000 1 480 5 520 78,86 Z výše uvedených tabulek vyplývá, že za rok 2000 na území Pardubického kraje byly emise oxidů dusíku o cca 36 % vyšší než je doporučená hodnota emisního stropu v roce 2010. Emise ostatních sledovaných látek, pro které jsou stanoveny emisní stropy jsou nižší než doporučené hodnoty emisních stropů v roce 2010. Tabulka č. 21 – Porovnání výsledků emisní inventury s emisními stropy SO 2 t.rok Doporučená hodnota krajského emisního stropu v roce 2010 Celková emise v Pardubickém kraji REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Emise 10-ti nejvýznamněšich zdrojů
-1
NO x %
20 000 18 517 14 388 485 3 238 407
t.rok
-1
VOC %
19 500 92,6 71,9 2,4 16,2 2,0
26 483 12 839 231 851 12 563
1)
t.rok
-1
NH3 %
12 000 135,8 65,8 1,2 4,4 64,4
8 125 948 148 2 253 4 775
t.rok -1
%
7 000 67,7 7,9 1,2 18,8 39,8
1 481 227 1 253
21,2 3,2 17,9 0,0 0,0
14 182 70,9 12 589 64,6 900 7,5 212 3,0 1) Deset nejvýznamnějších zdrojů z REZZO 1 je sestaveno pro každou znečišťující látku samostatně.
33
Porovnání měrných emisí ze stacionárních a mobilních zdrojů ČR a Pardubického kraje: Látka ČR 0,73 3,36 5,04 8,23
TL SO2 NOx CO VOC NH3
Měrná emise [t/km2] Pardubický kraj 0,68 4,10 5,86 6,61 1,80 0,33
Hodnocení Pardubického kraje nižší vyšší vyšší nižší nehodnoceno nehodnoceno
Z celkových šesti sledovaných znečišťujících látek na území Pardubického kraje, dvě nebyly hodnoceny vzhledem k chybějícím datům, ve dvou případech byla měrná emise Pardubického kraje vyšší a ve dvou případech nižší. Ani jedna z hodnocených veličin nevykazovala řádové ani významné rozdíly. Lze tedy konstatovat, že měrná emise Pardubického kraje je srovnatelná s měrnou emisí celé České republiky. Vyhodnocení emisního zatížení jednotlivých územních celků: Pro každou znečišťující látku byly přiděleny jednotlivým okresům body 1 až 4. 1 pro nejnižší emisní zátěž, 4 pro nejvyšší zátěž. Hodnocení bylo provedeno pro všech šest sledovaných znečišťujících látek (TL, SO2, NOx, CO, VOC a NH3). Nejlepší možný výsledek v součtu je tedy 6 pro nenižší emisní zátěž a nehorší výsledek 24 pro nejvyšší emisní zátěž. V případě hodnocení zdrojů zařazených do REZZO 3 a 4 je hodnoceno pouze pět sledovaných znečišťujících látek a bodové „zisky“ jsou o jeden bod nižší. Okres REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 CELKEM
Chrudim 14 13 10 6 43
Pardubice 24 9 5 9 47
Svitavy 9 17 15 19 60
Ústí n.O. 13 21 20 16 70
V případě, že jednotlivým skupinám zdrojů (REZZO 1 až 4) nepřiřadíme koeficienty významnosti dojdeme k závěru, že nejvíce emisně zatížená území jsou okresy s nejnižší koncentrací průmyslu – Ústí nad Orlicí a Svitavy. Proto je potřeba pro vyhodnocení emisního zatížení použít měrné emise vztažené na jednotku plochy – absolutní emise znečišťující látky vztažená k ploše okresu. Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n.O.
TL 3 4 1 2
SO2 3 4 1 2
NOx 3 4 2 1
CO 3 4 1 2
VOC 3 4 1 2
NH3 1 4 2 3
II. 16 24 8 12
Celkem
Takto provedená analýza poskytuje objektivní údaje o produkci znečišťujících látek do ovzduší – emisní zatížení území. Výsledkem analýzy je konstatování, že jednotlivé okresy Pardubického kraje lze seřadit podle emisní zátěže takto: 1. okres Pardubice (nejvyšší emisní zátěž), 2. okres Chrudim, 3. okres Ústí nad Orlicí, 4. okres Svitavy (nejnižší emisní zátěž).
34
2.3.
BILANCOVÁNÍ EMISÍ V PARDUBICKÉM KRAJI ZA ROK 2001
Měrné emise ze stacionárních a mobilních zdrojů REZZO 1 - 4, rok 2001 - porovnání České republiky a Pardubického kraje zdroj ČHMÚ Praha, Znečištění ovzduší na území ČR v roce 2001 Česká republika 2001 Látka Emise celkem Měrné emise Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje t/rok % kg/osoba t/km2 t/rok % t/rok % t/rok % TL 53900 100 5,3 0,68 14300 27 6000 11 23800 SO2 250900 100 24,6 3,18 193400 77 7500 3 43100 NOX 331800 100 32,5 4,21 145300 44 4900 1 13300 CO 648600 100 63,5 8,22 152500 24 11300 2 151700 TOC 129200 100 12,7 1,64 17800 14 5900 5 33900 NH3* 23500 100 2,3 0,30 4200 18 19300 82 *zpracováno pouze REZZO 1 a REZZO 2
Pardubický kraj Látka
44 17 4 23 26
Mobilní zdroje t/rok % 9800 6900 168300 333100 71600
18 3 51 51 55
45 17 4 35 33
Mobilní zdroje t/rok % 549,6 379,3 9099,6 17759,2 3835,8
15 2 39 56 51
2001
Emise celkem Měrné emise t/rok % kg/osoba t/km2 TL 3726,2 100 7,3 0,82 SO2 21449,1 100 42,3 4,75 NOX 23497,2 100 46,3 5,20 CO 31559,6 100 62,2 6,98 TOC 7548,6 100 14,9 1,67 NH3* 1420,1 100 2,8 0,31 *zpracováno pouze REZZO 1 a REZZO 2
Velké zdroje t/rok % 1261,1 17015,1 13181,9 1938,7 972,4 373,7
34 79 56 6 13 26
35
Střední zdroje t/rok % 236,4 6 464,3 2 300,7 1 658,1 2 244,4 3 1046,4 74
Malé zdroje t/rok % 1679,1 3590,4 915,0 11203,6 2496,0
Měrné emise ze stacionárních a mobilních zdrojů REZZO 1 - 4, rok 2001 - porovnání jednotlivých okresů Pardubického kraje okres Chrudim 2001 Emise celkem Měrné emise Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje Látka t/rok % kg/osoba t/km2 t/rok % t/rok % t/rok % TL 644,0 100 6,1 0,63 104,6 16 63,6 10 346,5 SO2 1235,1 100 11,7 1,20 320,0 26 85,8 7 740,9 NOX 2869,4 100 27,3 2,79 520,4 18 41,3 1 187,5 CO 7199,4 100 68,5 6,99 620,3 9 89,8 1 2311,7 TOC 1535,6 100 14,6 1,49 55,5 4 63,2 4 515,0 NH3* 185,3 100 1,8 0,18 42,0 23 143,3 77 *zpracováno pouze REZZO 1 a REZZO 2
okres Pardubice 2001 Emise celkem Měrné emise Látka t/rok % kg/osoba t/km2 TL 1609,3 100 10,0 1,81 SO2 17090,0 100 106,3 19,22 NOX 14543,5 100 90,5 16,36 CO 8096,3 100 50,4 9,11 TOC 2364,2 100 14,7 2,66 NH3* 458,3 100 2,9 0,52 *zpracováno pouze REZZO 1 a REZZO 2
okres Svitavy Látka
Velké zdroje t/rok % 1090,9 16183,5 12019,7 1207,0 845,1 244,9
68 95 83 15 36 53
54 60 7 32 34
Mobilní zdroje t/rok % 129,3 88,4 2120,2 4177,6 901,9
20 7 74 58 59
Střední zdroje t/rok % 41,6 3 67,2 0 45,9 0 140,5 2 49,6 2 213,4 47
Malé zdroje t/rok % 349,7 22 746,9 4 224,0 2 2337,3 29 521,9 22
Mobilní zdroje t/rok % 127,1 8 92,4 1 2253,9 15 4411,5 54 947,6 40
Střední zdroje t/rok % 72,8 11 149,6 11 109,6 3 265,6 3 88,7 5 327,5 100
Malé zdroje t/rok % 416,4 890,8 214,1 2777,0 618,2
Mobilní zdroje t/rok % 149,3 100,0 2381,7 4684,7 1013,8
2001
Emise celkem Měrné emise t/rok % kg/osoba t/km2 TL 682,8 100 6,7 0,51 SO2 1317,7 100 12,9 0,99 NOX 3222,3 100 31,5 2,41 CO 7762,3 100 75,8 5,81 TOC 1742,7 100 17,0 1,31 NH3* 327,5 100 2,4 0,30 *zpracováno pouze REZZO 1 a REZZO 2
Velké zdroje t/rok % 44,3 6 177,3 13 516,9 16 35,0 0 22,0 1
36
61 68 7 36 35
22 8 74 60 58
okres Ústí nad Orlicí 2001 Látka Emise celkem Měrné emise t/rok % kg/osoba t/km2 TL 789,1 100 5,7 0,62 SO2 1806,3 100 13,0 1,43 NOX 2862,0 100 20,6 2,26 CO 8501,6 100 61,2 6,72 TOC 1906,1 100 13,7 1,51 NH3* 449,0 100 3,2 0,35 *zpracováno pouze REZZO 1 a REZZO 2
Velké zdroje t/rok % 21,3 3 334,3 19 124,9 4 76,4 1 49,8 3 86,8 19
Střední zdroje t/rok % 58,4 7 161,7 9 103,9 4 162,2 2 42,9 2 362,2 81
Malé zdroje t/rok % 565,5 1211,8 289,4 3777,6 840,9
72 67 10 44 44
Mobilní zdroje t/rok % 143,9 98,5 2343,8 4485,4 972,5
18 5 82 53 51
Z porovnání celkových emisí jednotlivých okresů Pardubického kraje vyplývá, že nejzatíženější je okres Pardubice, následují okresy Svitavy, Ústí nad Orlicí a Chrudim. Z porovnání měrných emisí, vztažených na obyvatelstvo, vyplývá, že nejzatíženější je opět okres Pardubice a následují okresy Svitavy, Chrudim a Ústí nad Orlicí. Z porovnání měrných emisí, vztažených na plochu okresů , vyplývá, že nejzatíženější je opět okres Pardubice, okresy Ústí nad Orlicí a Chrudim, které jsou zatížené přibližně stejně a nakonec okres Svitavy. V okresech Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí převažují na produkci TZL a SO2 malé zdroje, na produkci NOx, CO a TOC mobilní zdroje. V okrese Pardubice převažují na produkci TZL, SO2 a NOx velké zdroje a na produkci CO a TOC mobilní zdroje. Ve všech okresech Pardubického kraje jsou největším producentem amoniaku střední zdroje.
37
Porovnání měrných emisí ze stacionárních a mobilních zdrojů ČR a Pardubického kraje Látka TL SO2 NOX CO TOC NH3*
2
Měrná emise [t/km ] ČR Pardubický kraj 0,68 0,82 3,18 4,75 4,21 5,2 8,22 6,98 1,64 1,67 0,30 0,31
Hodnocení Pardubického kraje vyšší vyšší vyšší nižší vyšší vyšší
U většiny hlavních znečišťujících látek jsou měrné emise (vztažené na plochu území) Pardubického kraje vyšší než měrné emise republikové, výjimkou jsou krajské měrné emise oxidu uhelnatého, které jsou nižší než republikové. Procentuální podíl jednotlivých skupin emisních zdrojů (REZZO 1 - 4) na celkové emisi Pardubický kraj 2001 TL % SO2 % NOX % REZZO 1 1261,1 34 17015,1 79 13181,9 REZZO 2 236,4 6 464,3 2 300,7 REZZO 3 1679,1 45 3590,4 17 915,0 Celkem stacionární zdroj 3176,6 85 21069,8 98 14397,6 REZZO 4 549,6 15 379,3 2 9099,6 Celkem 3726,2 100 21449,1 100 23497,2
CO 56 1 4 61 39 100
% 19138,7 658,1 11203,6 31000,4 17759,2 48759,6
TOC 39 1 23 64 36 100
972,4 244,4 2496,0 3712,8 3835,8 7548,6
%
NH3 13 3 33 49 51 100
%
373,7 1046,4
26 74
1420,1
100
1420,1
100
Největší podíl na produkci TL mají malé zdroje. SO2, NOx a CO produkují v největší míře velké zdroje. Na produkci TOC se nejvíce podílejí mobilní zdroje a největší produkci NH3 mají střední zdroje. Toto rozdělení lze pozorovat také z následujících grafů. Ve všech předchozích tabulkách byla zpracována data uváděná na internetových stránkách ČHMÚ ke dni 22.8.2003.
38
Podíly tuhých znečišťujících látek pro jednotlivé kategorie REZZO 1 4 (2001) v Pardubickém kraji
15% 36%
REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4
43%
6%
Podíly oxidu siřičitého pro jednotlivé kategorie REZZO 1 - 4 (2001) v Pardubickém kraji
8%
3%
2% REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4
87%
Podíly oxidů dusíku pro jednotlivé kategorie REZZO 1 - 4 (2001) v Pardubickém kraji
10%
4%
2%
REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4
84%
39
Podíly oxidu uhelnatého pro jednotlivé kategorie REZZO 1 - 4 (2001) v Pardubickém kraji
12%
41%
REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3
33%
REZZO 4
14%
Podíly uhlovodíků pro jednotlivé kategorie REZZO 1 - 4 (2001) v Pardubickém kraji
17% 30% REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3
8%
REZZO 4
45%
Podíly amoniaku pro jednotlivé kategorie REZZO 1 - 4 (2001) v Pardubickém kraji
26% REZZO 1 REZZO 2
74%
40
Podíl množství emisí jednotlivých znečišťujících látek v Pardubickém kraji dle REZZO 1 (2001)
1% 4%
tuhé emise oxid siřičitý
38%
amoniak
47%
oxid uhelnatý uhlovodíky oxidy dusíku
3%
6%
ostatní
1%
Podíl množství emisí jednotlivých znečišťujících látek v Pardubickém kraji dle REZZO 2 (2001)
2% 8%
tuhé emise
15% 36%
oxid siřičitý oxidy dusíku oxid uhelnatý
10%
uhlovodíky amoniak
7%
VOC
22%
Podíl množství emisí jednotlivých znečišťujících látek v Pardubickém kraji dle REZZO 3 (2001)
13%
8% 18%
tuhé emise SO2 NOX
5%
CO uhlovodíky
56%
41
Podíl množství emisí jednotlivých znečišťujících látek v Pardubickém kraji dle REZZO 4 (2001)
12%
2% 1% 29%
tuhé emise SO2 NOX CO uhlovodíky
56%
U zdrojů REZZO 1 je nejvíce produkován oxid siřičitý (47% z emisí všech znečišťujících látek celkem) a oxidy dusíku (38%). Podíly ostatních znečišťujících látek jsou menší. U zdrojů REZZO 2 je nejvíce produkován amoniak (36%), oxid uhelnatý (22%), oxid siřičitý (15%) a oxidy dusíku (10%). Zdroje REZZO 3 produkují nejvíce oxidu uhelnatého (56%), oxidu siřičitého (18%) a uhlovodíků (13%). Zdroje REZZO 4 mají největší produkci oxidu uhelnatého (56%), oxidů dusíku (29%) a uhlovodíků (12%).
42
V obou následujících tabulkách jsou použita data ČHMÚ uváděná na internetové adrese této instituce ke dni 22.8. 2001. Porovnání výsledků emisních bilancí s emisními stropy pro Pardubický kraj Znečišťující Emisní strop Skutečnost Rozdíl látka v roce 2010 v roce 2001 (strop - skutečnost) [t/rok] [t/rok] [t/rok] SO2 21100 -349,1 21449,1 NOX 19300 -4197,2 23497,2 VOC 12700 7548,6* 5151,4 NH3 3400/5000** 1420,1*** 1979,9/3579,9 *hodnota pro TOC ** ***hodnota REZZO 1 a REZZO 2
Rozdíl (rezerva) [% rel.] -1,7 -21,7 40,6 58,2/71,6
Emisní stropy byly v roce 2001 překročeny u oxidu siřičitého a oxidů dusíku, emisní stropy pro těkavé organické látky a amoniak dodrženy byly. Z dalších tabulek lze vyčíst, v jaké míře se podílejí jednotlivé zdroje na naplnění emislních stropů. Porovnání výsledků emisní inventury s emisními stropy SO2 [t/rok] Doporučená hodnota krajského emisního strop v roce 2010 Celková emise v Pardubickém kraji REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Emise 10 nejvýznamnějšíc zdrojů 1)
NOX %
[t/rok]
21100
VOC* [t/rok] %
%
19300
NH3 [t/rok]
12700
%
3400/5000
21449,1 17015,1 464,3 3590,4 379,3
101,7 80,6 2,2 17,0 1,8
23497,2 13181,9 300,7 915,0 9099,6
121,7 68,3 1,6 4,7 47,1
7548,6 972,4 244,4 2496,0 3835,8
59,4 7,7 1,9 19,7 30,2
1420,1 373,7 1046,4
41,8/28,4 11,0/7,5 30,8/20,9
16670,7
79,0
12747,9
66,1
916,1
7,2
323,7
9,5/6,5
1)
Deset nejvýznamnějších zdrojů z REZZO 1 je sestaveno pro každou znečišťující látku samostatně *hodnoty emisí TOC [t/rok]
43
Seznam deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů tuhých znečišťujících látek IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
45274649 45534292 15052320 48173355 60460580 60108916 60108916 508055 16193679 174181
Název
580,540 408,974 86,014 42,473 30,060 27,810 11,005 9,760 9,492 8,080
Množství [t/r] SO2 NOX CO TOC NH3 3870,000 5520,000 412,950 481,510 9649,404 5004,161 626,126 270,530 38,603 338,290 393,636 12,743 953,854 184,670 41,270 47,722 27,930 24,390 7,330 7,310 1522,645 1040,240 95,010 33,370 96,451 104,730 9,030 0,017 0,289 2,282 0,212 209,760 57,140 97,981 4,525 86,770 18,060 9,770 4,890
SO2 9649,404 3870,000 1522,645 953,854 209,760 134,770 96,451 92,109 86,770 54,901 16670,664 21100 79,0 265000 6,3
Množství [t/r] NOX CO TOC NH3 TL 5004,161 626,126 270,530 408,974 5520,000 412,950 481,510 580,540 1040,240 95,010 33,370 27,810 184,670 41,270 47,722 42,473 57,140 97,981 4,525 9,492 21,350 7,330 15,900 1,170 104,730 9,030 11,005 424,950 0,680 2,980 1,890 18,060 9,770 4,890 8,080 22,201 1,932 10,580 2,721 t/rok t/rok % t/rok %
TL
ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice PARAMO, a.s. Pardubice SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová Synthesia - teplárna Synthesia - Agrochemie METALURGIE, s.r.o. EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. PRIMONA a.s.
Seznam deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů oxidu siřičitého IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
45534292 45274649 60108916 48173355 16193679 48171131 60108916 12661 174181 64827453
Název Elektrárny Opatovice, a.s. ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Synthesia - teplárna PARAMO, a.s. Pardubice EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. KAROSA a.s. Synthesia - Agrochemie SAINT GOBAIN VERTEX a.s. závod 1 Litomyšl PRIMONA a.s. TEPLÁRENSKÁ SPOLEČNOST HLINSKO s.r.o. Celková emise oxidu siřičitého 10 nejvýznamnějších zdrojů Doporučená hodnota krajského emisního stropu v roce 2010 Procentuální podíl z hodnoty krajského emisního stropu Doporučená hodnota národního emisního stropu v roce 2010 Procentuální podíl z hodnoty národního emisního stropu
44
Seznam deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů oxidů dusíku IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
45274649 45534292 60108916 12661 15052320 48173355 60108916 16193679 60109815 60460580
Název
NOX 5520,000 5004,161 1040,245 424,950 338,290 184,670 104,730 57,140 49,330 24,390 12747,906 19300 66,1 286000 4,5
ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. Synthesia - teplárna SAINT GOBAIN VERTEX a.s. závod 1 Litomyšl Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice PARAMO, a.s. Pardubice Synthesia - Agrochemie EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. VÁPENKA Prachovice spol. s r.o. SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová Celková emise oxidů dusíku 10 nejvýznamnějších zdrojů Doporučená hodnota krajského emisního stropu v roce 2010 Procentuální podíl z hodnoty krajského emisního stropu Doporučená hodnota národního emisního stropu v roce 2010 Procentuální podíl z hodnoty národního emisního stropu
CO 412,950 626,126 95,010 0,680 393,636 41,270 97,981 5,010 7,330
Množství [t/r] TOC NH3 TL SO2 481,510 580,540 3870,000 270,530 408,974 9649,404 33,370 27,810 1522,645 2,980 1,890 92,109 12,743 86,014 38,603 47,722 42,473 953,854 9,030 11,005 96,451 4,525 9,492 209,760 0,545 1,960 7,310 30,060 27,930
t/rok t/rok % t/rok %
Seznam deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů oxidu uhelnatého IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
45534292 45274649 15052320 16193679 60108916 29912 48173355 15253 60202505 42196868
Název
CO
Elektrárny Opatovice, a.s. ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. Synthesia - teplárna DIPRO výrobní družstvo invalidů Proseč PARAMO, a.s. Pardubice WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s. Spojené slévárny, spol. s r.o. Silnice Hradec Králové a.s.- obalovna
626,126 412,950 393,636 97,981 95,010 46,930 41,270 38,310 32,840 31,400
45
TOC NH3 270,530 481,510 12,743 4,525 33,370 1,930 47,722 1,525 0,465 0,050
Množství [t/r] TL SO2 NOX 408,974 9649,404 5004,161 580,540 3870,000 5520,000 86,014 38,603 338,290 9,492 209,760 57,140 27,810 1522,645 1040,240 1,640 0,770 3,290 42,473 953,854 184,670 0,851 0,916 8,395 2,930 20,210 4,444 0,030 9,080 0,600
Seznam deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů organických látek IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
45274649 45534292 48173355 60108916 25253824 48171131 47124539 15052320 25255843 64827453
Název ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. PARAMO, a.s. Pardubice Synthesia - teplárna Těsnění a pružné elementy, k.s. KAROSA a.s. MIXEKON - provoz Chrudim Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice KORADO a.s. TEPLÁRENSKÁ SPOLEČNOST HLINSKO s.r.o. Celková emise organických látek 10 nejvýznamnějších zdrojů Doporučená hodnota krajského emisního stropu pro VOC v roce 2010 Procentuální podíl z hodnoty krajského emisního stropu Doporučená hodnota národního emisního stropu pro VOC v roce 2010 Procentuální podíl z hodnoty národního emisního stropu
TOC 481,510 270,530 47,722 33,370 18,270 15,900 14,060 12,743 11,415 10,580 916,100 12700 7,2 220000 0,4
NH3
TL
Množství [t/r] SO2 NOX CO 580,540 3870,000 5520,000 412,950 408,974 9649,404 5004,161 626,126 42,473 953,854 184,670 41,270 27,810 1522,645 1040,240 95,010 1,170 0,434 86,014 0,732 2,726
38,603 0,022
21,350
7,330
338,290 4,270 22,201
393,636 0,764 1,932
t/rok t/rok % t/rok %
Seznam deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů amoniaku IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
46504940 46506071 46519581 64243711 131768 46504940 131725 47452889 131725 60108916
Název
NH3 126,790 37,410 30,100 30,030 26,900 22,760 17,082 12,930 10,620 9,030 323,652 80000 0,4
ZZN Pardubice, a.s. - Výkrmna prasat VEMA a.s. Tomáš Kelnar - výkrmna brojlerů Pavel Frýda - výkrmna brojlerů Jeníkovice Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek ZZN Pardubice, a.s. - Chov nosnic Čeperka Zemědělsko obchodní družstvo ZÁLŠÍ - VKK BIOPRODUKT Knapovec a.s. Zemědělsko obchodní družstvo Zálší Synthesia - Agrochemie Celková emise amoniaku 10 nejvýznamnějších zdrojů Doporučená hodnota národního emisního stropu v roce 2010 Procentuální podíl z hodnoty národního emisního stropu
46
TL
t/rok t/rok %
SO2
Množství [t/r] NOX
CO
TOC
0,920
1,950
0,735
2,736
0,490
1,510
2,890
7,970 0,007
3,090 0,010
11,005
96,451
1,000 0,041 104,730
Dále jsou uvedeny grafy, ve ktrých jsou znázorněny podíly těch okruhů hospodářství, které produkují největší množství dané škodliviny. Pro každou znečišťující látku jsou uvedeny grafy pro REZZO 1 a REZZO 2.
Procentuální zastoupení TZL pro vybrané okruhy hospodářství v Pk Výroba koksu, jaderných paliv, (REZZO 1, 2001) zprac. ropy (8) Výroba chem. l., přípravků (50)
3% 5% 3% 4%
7%
Výroba cementu, vápna a sádry (53) Výroba, rozvod el., plynu a tepelné en. (14) Nemovitosti, pronájmy, výzkum, vývoj, různé činnosti (16) Ostatní
78%
Procentuální zastoupení TZL pro vybrané okruhy hospodářství v Pk (REZZO 2, 2001) Zem., myslivost a související činnosti (109)
7%
T ěžba a úprava surovin (11)
17%
37%
8%
13%
18%
47
Výroba potravinářských výrobků (43) Výroba léčiv, chem. l., nátěr. hmot, výbušnin, pryže, plastů, skla, keramiky (22) Nemovitosti, pronájmy, výzkum, vývoj, různé činnosti (160) Ostatní
Procentuální zastoupení SO2 pro vybrané okruhy hospodářství v Pk (REZZO 1, 2001) Výroba potravinářských výrobků (15)
2%
Výroba koksu, jaderných paliv, zprac. ropy (8)
1% 6% 10%
Výroba chem. l., přípravků (14)
1% Výroba a opravy strojů, počítače (18) Výroba, rozvod el., plynu a tepelné en. (14)
80%
Ostatní
Procentuální zastoupení SO2 pro vybrané okruhy hospodářství v Pk Zem., myslivost a související (REZZO 2, 2001) činnosti (93) Výroba textilních výrobků, kožešin, usní (21)
11% 14%
34%
15% 12%
14%
48
Výroba léčiv, chem. l., nátěr. hmot, výbušnin, pryže, plastů, skla, keramiky (13) Výroba a opravy strojů, počítače (25) Nemovitosti, pronájmy, výzkum, vývoj, různé činnosti (52) Ostatní
Procentuální zastoupení NOx pro vybrané okruhy hospodářství v Pk Výroba koksu, jaderných paliv, (REZZO 1, 2001) zprac. ropy (8) Výroba chem. l., přípravků (40)
1% 9% 2%
3% 3%
Výroba léčiv, chem. l., nátěr. hmot, výbušnin, pryže, plastů, skla, keramiky (11) Výroba cementu, vápna a sádry (9) Výroba, rozvod el., plynu a tepelné en. (14)
82%
Ostatní
Procentuální zastoupení NOx pro vybrané okruhy hospodářství v Pk Výroba textilních výrobků, (REZZO 2, 2001) kožešin, usní (39)
9% 15% 44% 10%
7%
15%
Výroba léčiv, chem. l., nátěr. hmot, výbušnin, pryže, plastů, skla, keramiky (19) Výroba a opravy strojů, počítače (68) Nemovitosti, pronájmy, výzkum, vývoj, různé činnosti (183) Vzdělání, soc. péče (129) Ostatní
49
Procentuální zastoupení CO pro vybrané okruhy hospodářství v Pk Výroba potravinářských (REZZO 1, 2001) výrobků (16)
12%
5% 3%
Zprac. dřeva mimo nábytku, papírenstvní, včetně knižního prům. (5) Výroba chem. l., přípravků (8)
6%
Výroba cementu, vápna a sádry (9)
21%
Výroba, rozvod el., plynu a tepelné en. (14)
53%
Ostatní
Procentuální zastoupení CO pro vybrané okruhy hospodářství v Pk Zem., myslivost a související (REZZO 2, 2001) činnosti (111)
15% 34%
Výroba textilních výrobků, kožešin, usní (36)
4% 5%
12%
30%
50
Zprac. dřeva mimo nábytku, papírenstvní, včetně knižního prům. (21) Výroba léčiv, chem. l., nátěr. hmot, výbušnin, pryže, plastů, skla, keramiky (18) Nemovitosti, pronájmy, výzkum, vývoj, různé činnosti (170) Ostatní
Procentuální zastoupení CxHy pro vybrané okruhy hospodářství v Pk (REZZO 1, 2001) 5% 3%
9%
Výroba koksu, jaderných paliv, zprac. ropy (8)
3% 3%
Výroba chem. l., přípravků (10) Výroba kovových výrobků (20) Výroba a opravy strojů, počítače (39) Výroba, rozvod el., plynu a tepelné en. (14) Ostatní
77%
Procentuální zastoupení CxHy pro vybrané okruhy hospodářství v Pk Zem., myslivost a související (REZZO 2, 2001) činnosti (177)
8%
Zprac. dřeva mimo nábytku, papírenstvní, včetně knižního prům. (25) Výroba a opravy strojů, počítače (90)
4%
34%
Výroba nábytku a dalších výrobků (24)
36%
9% 9%
51
Nemovitosti, pronájmy, výzkum, vývoj, různé činnosti (192) Ostatní
Procentuální zastoupení NH3 pro dané okruhy hospodářství v Pk (REZZO 1, 2001) 2%
Zem., myslivost a související činnosti (19)
2%
Výroba potravinářských výrobků (4)
52%
44%
Výroba chem. l., přípravků (5)
Velkoobchod, maloobchod, ubytovací a stravovací služby (2)
Procentuální zastoupení NH3 pro vybrané okruhy hospodářství v Pk Zem., myslivost a související (REZZO 2, 2001) 0,5% 0,2% činnosti (210) 4% 1% Výroba potravinářských 2% výrobků (2) Vodní hospodářství (18) Nemovitosti, pronájmy, výzkum, vývoj, různé činnosti (1) Odpadní vody, sanace, zábava, rekreace, další činnosti (1) Ostatní
93%
52
Protože energetika se podílí ve větší míře na produkci téměř všech hlavních znečišťujících látek, je dále uvedena tabulka s uvedeným množstvím produkované škodliviny na jednotlivé okruhy energetiky.
Látka TE
Název OKEČ Výroba a rozvod elektřiny Výroba a rozvod páry a teplé vody, výroba chladu Výroba a rozvod páry a teplé vody
Množství [t/rok] 989,636 2,737 0,101
SO2
Výroba a rozvod elektřiny Výroba a rozvod páry a teplé vody, výroba chladu Výroba a rozvod páry a teplé vody
13522,574 54,906 0,056
Nox
Výroba a rozvod elektřiny Výroba a rozvod páry a teplé vody, výroba chladu Výroba a rozvod páry a teplé vody
10528,206 23,058 10,515
CO
Výroba a rozvod elektřiny Výroba a rozvod páry a teplé vody, výroba chladu Výroba a rozvod páry a teplé vody
1039,54 0,949 4,77
CxHy
Výroba a rozvod elektřiny Výroba a rozvod páry a teplé vody, výroba chladu Výroba a rozvod páry a teplé vody
752,529 10,654 0,751
53
2.4.
POROVNÁNÍ BILANCÍ EMISÍ 2000 X 2001 V PARDUBICKÉM KRAJI
Vysvětlivky: Červeně – hodnoty z roku 2000, ale zdroj v tomto roce nebyl mezi TOP 10 zdroji Modře – hodnoty z roku 2001, ale zdroj v tomto roce nebyl mezi TOP 10 zdroji Rozdíl – vypočítán jako rozdíl „2001 – 2000“ TL 45274649 45534292 15052320 48173355 60460580 60108916 60108916 508055 16193679 174181 60108916 45475016
2001 580,540 408,974 86,014 42,473 30,060 27,810 11,005 9,760 9,492 8,080
ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice PARAMO, a.s. Pardubice SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová Synthesia - teplárna Synthesia - Agrochemie METALURGIE, s.r.o. EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. PRIMONA a.s. Aliachem a.s. - odštěpný závod Synthesia Kovolijecká huť & Georg Metall spol. s r.o.
4,467
2000 342,800 307,000 101,500 18,600 21,000
Rozdíl 237,740 101,974 -15,486 23,873 9,060
5,100 7,900 56,400 7,700
4,392 0,180 -3,233
2000 7250,500 3630,000
Rozdíl 2398,904 240,000
892,500 35,400 112,000
61,354 174,360 22,770
10,000 123,300 80,500 1915,900 69,300 68,100 39,500
82,109 -36,530 -25,599
SO2 45534292 45274649 60108916 48173355 16193679 48171131 60108916 12661 174181 64827453 60108916 9768 15052320 60460580
2001 9649,404 3870,000 1522,645 953,854 209,760 134,770 96,451 92,109 86,770 54,901
Elektrárny Opatovice, a.s. ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Synthesia - teplárna PARAMO, a.s. Pardubice EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. KAROSA a.s. Synthesia - Agrochemie SAINT GOBAIN VERTEX a.s. závod 1 Litomyšl PRIMONA a.s. TEPLÁRENSKÁ SPOLEČNOST HLINSKO s.r.o. Aliachem a.s. - odštěpný závod Synthesia TESLA Lanškroun, a.s. Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová
44,15 38,603 27,93
54
-25,150 -29,497 -11,570
NOX 45274649 45534292 60108916 12661 15052320 48173355 60108916 16193679 60109815 60460580 60108916 174181 64827453
2001 5520,000 5004,161 1040,240 424,950 338,290 184,670 104,730 57,140 49,330 24,390
ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. Synthesia - teplárna SAINT GOBAIN VERTEX a.s. závod 1 Litomyšl Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice PARAMO, a.s. Pardubice Synthesia - Agrochemie EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. VÁPENKA Prachovice spol. s r.o. SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová Aliachem a.s. - odštěpný závod Synthesia PRIMONA a.s. TEPLÁRENSKÁ SPOLEČNOST HLINSKO s.r.o.
18,06 22,201
2000 5020,000 5130,200
Rozdíl 500,000 -126,039
442,700 508,000 162,400
-17,750 -169,710 22,270
28,600 17,500 17,700 1225,800 34,100 19,900
28,540 31,830 6,690 -16,040 2,301
2000 854,900 342,500 10,700 40,700
Rozdíl -228,774 70,450 382,936 57,281
54,200 67,200 80,800
-7,270 -25,930 -42,490
104,900 34,700 24,000 20,300
-29,223 -20,750
CO 45534292 45274649 15052320 16193679 60108916 29912 48173355 15253 60202505 42196868 60108916 46900985 48118664 25367161
2001 626,126 412,950 393,636 97,981 95,010 46,930 41,270 38,310 32,840 31,400
Elektrárny Opatovice, a.s. ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. Synthesia - teplárna DIPRO výrobní družstvo invalidů Proseč PARAMO, a.s. Pardubice WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s. Spojené slévárny, spol. s r.o. Silnice Hradec Králové a.s.- obalovna Aliachem a.s. - odštěpný závod Synthesia Moravské keramické závody a.s. České dráhy, státní organizace - DOP O.Z. - depo kolejovývh vozů Casting group, spol. s r.o. - slévárna Hnátnice
5,477 3,25
55
TOC 45274649 45534292 48173355 60108916 25253824 48171131 47124539 15052320 25255843 64827453 60108916 46900985 12033 60460580 25253107
2001 481,510 270,530 47,722 33,370 18,270 15,900 14,060 12,743 11,415 10,580
ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. PARAMO, a.s. Pardubice Synthesia - teplárna Těsnění a pružné elementy, k.s. KAROSA a.s. MIXEKON - provoz Chrudim Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice KORADO a.s. TEPLÁRENSKÁ SPOLEČNOST HLINSKO s.r.o. Aliachem a.s. - odštěpný závod Synthesia Moravské keramické závody a.s. Benzina s.p. "v likvidaci" - sklad PHL SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová KÖGEL a.s.
2,14 7,31 6,031
2000 480,700 281,300 47,400
Rozdíl 0,810 -10,770 0,322
4,700
11,200
0,000 8,300 10,500 33,800 13,300 8,400 8,400 7,800
12,743 3,115 0,080 -11,160 -1,090 -1,769
NH3 46504940 46506071 46519581 64243711 131768 46504940 131725 47452889 131725 60108916 41189779 46504745 48173355 60108916
2001 126,790 37,410 30,100 30,030 26,900 22,760 17,082 12,930 10,620 9,030 6,49 7,86
ZZN Pardubice, a.s. - Výkrmna prasat VEMA a.s. Tomáš Kelnar - výkrmna brojlerů Pavel Frýda - výkrmna brojlerů Jeníkovice Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek ZZN Pardubice, a.s. - Chov nosnic Čeperka Zemědělsko obchodní družstvo ZÁLŠÍ - VKK BIOPRODUKT Knapovec a.s. Zemědělsko obchodní družstvo Zálší Synthesia - Agrochemie BULLEX spol. s r.o. Zemědělské zásobování a nákup v Chrudimi a.s. PARAMO a.s. ALIACHEM a.s. - odštěpný závod Synthesia
56
2000 74,500
Rozdíl 52,290
30,000 30,000 17,000 74,500 17,400 16,000 17,400
0,100 0,030 9,900 -51,740 -0,318 -3,070 -6,780
8,700 6,900 6,000 5,6
-2,210 0,960
Porovnání množství emisí jednotlivých znečišťujících látek v roce 2000 a 2001 35000
31560 29872
množství [t/rok]
30000 25000
18517
20000
21449
26483 23497
2000
15000 10000 5000
2001 81257549 3061 3726
1481 1420
0 TE
SO2
NOx
CO
CxHy
NH3
znečišťující látka
Z výše uvedeného grafu a tabulek vyplývá, že v roce 2001 došlo ke zvýšení emisí oproti roku 2000 u tuhých emisí o 655 t, oxidu siřičitého o 2932 t a oxidu uhelnatého o 1688 t. Ke zvýšení těchto emisí došlo hlavně u těchto podniků TOP 10 z REZZO 1: Látka TL SO2
CO
Podnik ČEZ a.s.-elektrárna Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. Elektrárny Opatovice, a.s. ČEZ a.s.-elektrárna Chvaletice EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice
Zvýšení [t] 237,740 101,977 2398,904 240,000 174,360 382,936
Naopak ke snížení emisí těchto škodlivin do ovzduší došlo hlavně u těchto zdrojů TOP 10 z REZZO 1: Látka TL SO2
CO
Podnik Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice Primona a.s. Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice Tepelné hospodářství Hlinsko s.r.o. Tesla Lanškroun, a.s. Elektrárny Opatovice, a.s.
Snížení [t] -15,486 -36,530 -29,497 -25,599 -25,150 -228,774
U ostatních hlavních znečišťujících látek došlo v roce 2001 oproti roku 2000 ke snížení emisí. Konkrétně u oxidů dusíku o 2986 t, uhlovodíků 576 t a amoniaku 61 t. Ke snížení emisí těchto škodlivin došlo u těchto podniků TOP 10 z REZZO 1: Látka NOx TOC NH3
Podnik Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice Elektrárny Opatovice, a.s. Moravské keramické závody a.s. Elektrárny Opatovice, a.s. ZZN Pardubice, a.s. Chov nosnic Čeperka
57
Snížení [t] -169,710 -126,039 -11,160 -10,770 -51,740
Naopak ke zvýšení emisí těchto škodlivin do ovzduší došlo hlavně u těchto zdrojů TOP 10 z REZZO 1: Látka NOx TOC NH3
Podnik ČEZ a.s.-elektrárna Chvaletice Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice Karosa a.s. ZZN Pardubice a.s. Výkrmna prasat
Zvýšení [t] 500,000 12,743 11,200 52,290
3. Schválené zásady spolupráce orgánu kraje s orgány obcí a dalšími orgány veřejné správy Orgány ochrany ovzduší vykonávající správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozónové vrstvy a klimatického systému Země ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. - Ministerstvo životního prostředí, - Ministerstvo zdravotnictví, - Česká inspekce životního prostředí, - Česká obchodní inspekce, - celní úřady, - kraje, - okresní úřady (pověřené obce), - obce. Praxe vyspělých zemí ukazuje, že k efektivnímu fungování státní správy dnes již kodifikace a kontrola povinností daných právními předpisy nestačí zejména proto, že tímto způsobem řízení se většinou řeší až následky nikoliv příčiny porušování práva. Zvyšování efektivnosti výkonu státní správy je založeno na nastolení kooperativních vztahů s adresáty právních norem spočívající v aplikaci nových systémových prvků jako je „podpora shody“, kterými lze docílit koordinovanější a cílevědomější působení. Tento trend neznamená v žádném případě absenci sankčních složek („vynucování shody“) v činnosti státní správy – naopak, diferencovaným uplatňováním výkonu státní zprávy lze dosáhnout soustředěnějšího a tvrdšího působení na původce závažných a opakovaných porušování práva v oblasti životního prostředí. Rovněž kodex práva životního prostředí (v přípravě) předpokládá přednostní uplatnění prostředků podpory shody bagatelních a formálních deliktů, kdy nedochází k poškozování životního prostředí nebo míra ohrožení je nepatrná. Další podstatnou změnou v činnosti státní správy v oblasti životního prostředí bude například i komplexní mezioborové pojetí výkonu v rámci integrované prevence a kontroly znečišťování (zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci). Pracovník státní správy tak bude v budoucnu čím dál méně pouze dobrým byrokratem a čím dál více i dobrým manažerem svého území.
58
59
okresní úřady
obce
celní úřady
ČOI
ČIŽP
kraje
vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatku za znečišťování ovzduší kontrola a hodnocení dodržování emisních limitů a emisních stropů z informačního systému kvality ovzduší dozor na úseku ochrany ovzduší ve své územní působnosti ukládá plnění plánu snížení emisí nebo zásad správné zemědělské praxe vypracovává krajský program snižování emisí vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší v oblastech s jeho zhoršenou kvalitou, které se nacházejí v jeho územní působnosti podílí se na tvorbě národních programů snižování emisí jednotlivých znečišťujících látek schvaluje návrhy opatření pro případy havárií a návrhy na jejich změny schvaluje nebo kontroluje plány snížení emisí u stacionárního zdroje vypracovává integrovaný program zlepšení kvality ovzduší může vypracovat programy zlepšení kvality ovzduší schvaluje plány zásad správné hospodářské praxe stanovuje pro zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny, pro které budou uplatněny obecné emisní limity vyhlašuje regulační opatření k omezení emisí ze stacionárních zdrojů, které nepodléhají regulaci; kontroluje dodržování těchto opatření a za jejich porušení ukládá provozovatelům pokuty zpřístupňuje informace vypracovává krajský regulační řád vydává povolení ukládá pokuty vede evidenci oznámení a údaje této evidence poskytuje ministerstvu je dotčeným orgánem státní správy v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší stanovuje v pochybnostech způsob zjišťování emisí znečišťujících látek zaujímá stanoviska k návrhu krajského a místního programu snižování emisí a programu zlepšení kvality ovzduší vyjadřuje se k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, k rozvojovým koncepcím a k programům rozvoje jednotlivých oborů a odvětví ve své působnosti
MŽ
MŽP
Prostor pro spolupráci orgánů kraje, obcí a dalších orgánů veřejné zprávy vyplývá z již zmiňovaného zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, který stanovuje jejich povinnosti a pravomoci.
x
x
x
x
x
x
x
x
x x x x
x
x x x
x x x x
x
x
x
x x x
x
x
x
x x x x
x x
x
x
x x x x
x x
4.
Práce s veřejností na snižování emisí produkovaných domácnostmi
Jedním z nejsložitějších a největších úkolů je přesvědčit laickou veřejnost, že kvalita ovzduší je věcí nás všech a že zejména v malých obcích je to ve velké míře záležitost dobrých sousedských vztahů. Na druhé straně problému ale stojí ekonomické postavení jednotlivých obyvatel. Postupná plynofikace a přechod na ušlechtilá paliva sice omezila znečištění z malých zdrojů, ale jako problematická se jeví skutečnost, že v některých domácnostech stále zůstávají i kotle na tuhá paliva, ve kterých je často spalován za naprosto nevyhovujících podmínek domácí odpad a tím dochází k výraznému lokálnímu zhoršování kvality ovzduší. Hlavním cílem je přesvědčit domácnosti, aby ve svých zdrojích topili vhodným palivem a dodržovali podmínky pro jejich provoz. Jednou z podmínek úspěšnosti Programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje je podpora veřejnosti, představitelů obcí a měst, podnikatelů, neziskového sektoru a dalších zájmových skupin. Velmi důležitým úkolem je proto zajištění dostatečné informovanosti veřejnosti o programu, jeho prioritách a cílech, o postupu a výsledcích realizace a současně vytvořit prostor, kde by bylo možné se k programu vyjadřovat a dávat podněty k jeho aktualizaci. Návrh systému práce s veřejností na snižování emisí produkovaných domácnostmi v Pardubickém kraji se opírá o strategii udržitelného rozvoje v ČR a je plně v souladu s návrhem Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) Pardubického kraje, který je nyní v připomínkovém řízení. V rámci koncepce byly zmapovány všechny subjekty, které jsou na území Pardubického kraje aktivní v oblasti EVVO. Při realizaci systému budou využity výstupy koncepce EVVO, zejména aktivity středisek ekologické výchovy, ekoinformačních center a škol zapojených do projektů EVVO. Účinnost systému práce s veřejností bude pravidelně vyhodnocována. V následující tabulce jsou uvedeny cíle a způsoby komunikace pro jednotlivé identifikované cílové skupiny: cílová skupina cíl komunikace komunikační kanály občané dospělá populace základní povědomí o tom, co celostátní a regionální média, je Program snižování emisí a orgány státní správy a zlepšení kvality ovzduší a kde samosprávy, střediska o něm lze nalézt podrobnosti, ekologické výchovy, výstavy znalost základních principů a prezentace, webové stránky, trvale udržitelné kvality ovzduší mládež znalost základních principů školy, střediska ekologické trvale udržitelné kvality výchovy, výstavy a ovzduší prezentace, webové stránky děti znalost základních principů mateřské a základní školy, trvale udržitelné kvality střediska ekologické výchovy ovzduší města a obce – samospráva starostové měst a obcí základní povědomí o tom, co celostátní a regionální média, je Program snižování emisí a informace v rámci pracovních zlepšení kvality ovzduší a kde seminářů a setkání o něm lze nalézt podrobnosti, pořádaných za jiným účele, znalost základních principů výstavy a prezentace, webové trvale udržitelné kvality stránky 60
ovzduší místostarostové odpovědní za podrobná znalost Programu ŽP nebo starostové menších snižování emisí a zlepšení obcí kvality ovzduší a zákona o ovzduší, rutinní používání v každodenní praxi organizace a hnutí nevládní ekologické dobrá znalost Programu organizace a hnutí snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší a zákona o ovzduší, dodržování jeho priorit a cílů společnosti podnikající dobrá znalost Programu v oblasti ochrany ovzduší snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší a zákona o ovzduší, dodržování jeho priorit a cílů
celostátní a regionální média, specializované semináře, CD s textem Programu, výroční hodnotící zpráva, webová stránka specializované semináře, CD s textem Programu, střediska ekologické výchovy, webová stránka specializované semináře, CD s textem Programu, střediska ekologické výchovy, webová stránka
Praktické uplatňování strategie trvale udržitelného rozvoje je podmíněno mj. odpovědností a aktivitami občanů v oblasti emisí znečišťujících látek do ovzduší. Utváření vztahu občanů k životnímu prostředí jako dlouhodobý proces, je součástí budování moderního životního stylu. Příprava občanů pro odpovědný a aktivní vztah ke kvalitě ovzduší probíhá v několika rovinách: - v rámci všeobecného vzdělávání a profesní přípravy dětí a mládeže, - v rámci výchovně vzdělávacích aktivit dětí a mládeže, - ovlivňování občanské dospělé populace prostřednictvím médií, - ovlivňování občanské dospělé populace prostřednictvím vlastních dětí, - ovlivňování profesní dospělé populace uplatňováním právních norem, - v rámci profesního vzdělávání dospělé populace. Působení na jednotlivé segmenty populace musí být diferencované a v závislosti na místních podmínkách. Působení na dospělou populaci bude spočívat především v rámci celoživotního profesního vzdělávání a sebevzdělávání formou poskytování relevantních informací k rozhodování. Působení na děti a mládež bude především v rámci všeobecného vzdělávání a profesní přípravy, které má přímé i nepřímé dopady na celou populaci. Mnoho praktických případů v ČR ukazuje, že nejefektivnějším postupem přípravy dětí a mládeže pro odpovědný a aktivní vztah k životnímu prostředí je vždy kombinace školních a mimoškolních aktivit (nevládní organizace, obce, výrobní podniky, oprávněné osoby). Environmentální prvky vzdělávání jsou v současné době zahrnuty v obecné rovině do většiny základních pedagogických dokumentů, problémem je propojení poznatků a utváření integrovaného pohledu na problematiku.
5.
Vývoj monitorování emisí
K zásadním změnám v emisním monitoringu došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 309/1991 Sb., o ovzduší a následných prováděcích předpisů. Uvedené právní předpisy nejenže stanovily přísnější emisní limity a termíny pro jejich plnění, ale také způsoby a četnost kontroly – emisního měření. -
Monitorování emisí můžeme rozdělit na tři základní kategorie: kontinuální měření emisí, 61
-
jednorázové měření emisí, výpočet emisí.
Kontinuální měření emisí – průběžné měření hmotnostních koncentrací znečišťujících látek pomocí prostředků emisního měřicího systému. Emisní měřicí systém se zpravidla skládá ze zařízení pro odběr a úpravu vzorku nebo z měřicí trasy, přístrojů pro měření sledovaných složek, přístrojů pro měření stavových a vztažných (referenčních, srovnávacích) veličin, přístrojů pro stanovení průtoku odpadního plynu a zařízení pro sběr, vyhodnocování a třídění naměřených hodnot a prostředků pro jejich registraci, distribuci a uchovávání, Kontinuální emisní monitoring poskytuje trvalou kontrolu dodržování emisních limitů a data pro přímé stanovení absolutní emise jednotlivých znečišťujících látek do ovzduší. Jednorázové měření emisí – měření emisí prováděné pomocí jednotlivých diskontinuálních měření. Jednorázové měření emisí se provádí manuálním odběrem vzorku a následnou fyzikální, fyzikálně-chemickou nebo chemickou analýzou, nebo přímým měřením přístroji pro kontinuální měření. Jednorázovým měřením emisí se ověřuje správnost hodnot vykazovaných kontinuálními emisními systémy tam, kde jsou instalovány, dále pak nahrazují kontinuální emisní měření u zdrojů, které nemají zákonnou povinnost kontinuálního měření a jednorázovým měřením jsou zjišťovány znečišťující látky nebo skupiny látek, které kontinuálními metodami měřit nelze, například perzistentní organické látky (PCDD, PCDF, PCB a PAU) a těžké kovy. Jednorázové měření poskytuje informaci o schopnosti zdroje dodržovat emisní limity za podmínek měření a výsledky měření spolu s podmínkami, za kterých bylo měření provedeno, umožňují stanovit měrnou výrobní emisi na jednotku výroby, spotřeby nebo množství spáleného odpadu. Výpočet emisí – stanovení hmotnostních toků emisí látkovou bilancí technologického procesu nebo pomocí emisních faktorů. Emisní faktor je střední výrobní emise typická pro určitou skupinu zdrojů.
62
6.
Metody měření a technické požadavky na kontinuální měření emisí Měřená látka tuhé znečišťující látky TL oxid siřičitý SO2
oxidy dusíku NOx (NO)
oxid uhelnatý CO
-
těkavé organické látky TOC
-
amoniak NH3
-
Princip metody pro kontinuální měření absorpce beta záření fotometrie absorpce viditelného záření infračervená spektrometrie nedisperzní infračervená absorpční spektrometrie (NDIR) infračervená absorpční spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) ultrafialová spektrometrie nedisperzní ultrafialová absorpční spektrometrie (NDUV) infračervená spektrometrie nedisperzní infračervená absorpční spektrometrie (NDIR) infračervená absorpční spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) ultrafialová spektrometrie nedisperzní ultrafialová absorpční spektrometrie (NDUV) chemoluminiscence infračervená spektrometrie nedisperzní infračervená absorpční spektrometrie (NDIR) infračervená absorpční spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) ultrafialová spektrometrie nedisperzní ultrafialová absorpční spektrometrie (NDUV) plamenoionizační detekce (FID) katalytické spalování hmotnostní spektrometrie (MS) infračervená absorpční spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) nedisperzní infračervená absorpční spektrometrie (NDIR) infračervená absorpční spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) nedisperzní ultrafialová absorpční spektrometrie (NDUV)
Legislativní požadavky na zvyšování kvantity i kvality systémů kontinuálního emisního měření vyvolává poptávku na straně provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší. Vzhledem k harmonizaci naší legislativy s legislativou Evropské unie, výrobci emisních měřicích systémů zaznamenali zvýšenou poptávku již v předchozích letech a tomu také odpovídá stálé rozšiřování nabídky. Vývoj v posledních letech se orientoval na snižování ceny emisních systémů. K částečnému poklesu cen došlo nahrazováním obvodů pracujících s analogovými signály systémy pracujícími s digitálními daty. Další snižování ceny emisních systémů je spojeno s vývojem vícesložkových analyzátorů, tzv. multi-analyzátorů. Výsledkem uvedeného vývoje jsou přístroje pracující na principu infračervené absorpční spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR), které umožňují současné měření všech plynných anorganických i organických látek s výjimkou sloučenin s homoatomárními molekulami.
63
7.
Souhrn a závěry
Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Pardubického kraje (dále jen „Program“). 7.1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ PRÁVNÍCH K EVIDENCI ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ -
-
7.2.
PŘEDPISŮ
VE
VZTAHU
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečišťování, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) – s účinností od 1. ledna 2003) DATOVÁ ZÁKLADNA ROČNÍHO ZPRACOVÁNÍ EMISÍ
Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) se zdroje znečišťování ovzduší člení na zdroje stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle tepelného výkonu, míry vlivu technologického procesu na ovzduší nebo rozsahu znečišťování. Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), což je informační systém emisních, technických, provozních a organizačních údajů o zdrojích znečišťování ovzduší. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1 – 3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4.
64
7.3.
VÝSLEDKY EMISNÍ BILANCE PARDUBICKÉHO KRAJE
Porovnáním měrných emisí Pardubického kraje a ČR lze konstatovat, že z emisního hlediska odpovídá produkce znečišťujících látek v Pardubickém kraji celorepublikovému průměru. Měrné emise ze stacionárních (REZZO 1 –3) a mobilních (REZZO 4) zdrojů Pardubického kraje Pardubický kraj
2001
Látka
Emise celkem Měrné emise Velké zdroje t/rok % kg/osoba t/km2 t/rok % TL 3558,6 100 7,0 0,79 1269,583 SO2 21026,1 100 41,5 4,65 16952,355 NOX 23363,8 100 46,1 5,17 13116,53 CO 30444,5 100 60,0 6,74 1929,76 TOC 7357,3 100 14,5 1,63 988,861 NH3* 1420,1 100 2,8 0,31 373,734 *zpracováno pouze REZZO 1 a REZZO 2
36 81 56 6 13 26
Střední zdroje t/rok % 225,043 6 456,822 2 297,02 1 647,79 2 276,835 4 1046,4 74
Malé zdroje t/rok % 1514,4 3237,6 850,6 10107,7 2252,8
43 15 4 33 31
Mobilní zdroje t/rok % 549,6 379,3 9099,6 17759,2 3838,8
15 2 39 58 52
POZNÁMKA : POROVNÁNÍ MĚRNÝCH EMISÍ KRAJE S REPUBLIKOVÝM PRŮMĚREM JE PROVEDENO BAREVNÝM VYZNAČENÍM HODNOT VE VÝŠE UVEDENÉ TABULCE
modrá barva zelená barva oranžová barva červená barva
hodnota je výrazně nižší než průměr ČR hodnota je nižší než průměr ČR hodnota je vyšší než průměr ČR hodnota je výrazně vyšší než průměr ČR
Měrné emise ze stacionárních (REZZO 1 –3) a mobilních (REZZO 4) zdrojů České republiky zdroj ČHMÚ Praha, Znečištění ovzduší na území ČR v roce 2001 2001 Česká republika Látka Emise celkem Měrné emise Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje t/rok % kg/osoba t/km2 t/rok % t/rok % t/rok % TL 53900 100 5,3 0,68 14300 27 6000 11 23800 SO2 250900 100 24,6 3,18 193400 77 7500 3 43100 NOX 331800 100 32,5 4,21 145300 44 4900 1 13300 CO 648600 100 63,5 8,22 152500 24 11300 2 151700 TOC 129200 100 12,7 1,64 17800 14 5900 5 33900 NH3* 23500 100 2,3 0,30 4200 18 19300 82 *zpracováno pouze REZZO 1 a REZZO 2
44 17 4 23 26
Mobilní zdroje t/rok % 9800 6900 168300 333100 71600
18 3 51 51 55
Porovnání jednotlivých skupin zdrojů REZZO s celorepublikovým průměrem : REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4
měrné emise jsou s výjimkou CO a TOC vyšší než celorepublikový průměr měrné emise jsou s výjimkou NOx a CO (jsou stejné) nižší než celorepublikový průměr měrné emise jsou u TL a SO2 nižší, u CO a TOC vyšší než celorepublikový průměr; měrné emise NOx jsou stejné měrné emise jsou s výjimkou CO nižší než celorepublikový průměr
Porovnáním Pardubického kraje jako celku, přesahují výrazně měrné emise SO2 celorepublikový průměr.
65
Porovnání výsledků emisních bilancí s emisními stropy pro Pardubický kraj: Porovnání výsledků emisních bilancí s emisními stropy pro Pardubický kraj Znečišťující Emisní strop Skutečnost Rozdíl Rozdíl látka v roce 2010 v roce 2001 (strop - skutečnost) (rezerva) [t/rok] [t/rok] [t/rok] [% rel.] SO2 21100 21449,1 -349,1 -1,7 NOX 19300 23497,2 -4197,2 -21,7 VOC 12700 7548,6* 5151,4 40,6 NH3 3400/5000** 1420,1*** 1979,9/3579,9 58,2/71,6 *hodnota pro TOC ** ***hodnota REZZO 1 a REZZO 2
Z výše uvedených tabulek vyplývá, že za rok 2001 na území Pardubického kraje byly emise oxidů dusíku o cca 22 % vyšší a emise oxidu siřičitého o cca 2 % vyšší než je doporučená hodnota emisního stropu v roce 2010. Emise ostatních sledovaných látek, pro které jsou stanoveny emisní stropy jsou nižší než doporučené hodnoty emisních stropů v roce 2010.
66
7.4.
STACIONÁRNÍ ZDROJE NA ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE
Na internetových stránkách Českého ekologického ústavu (www.ceu.cz), je uveden aktuálních zdrojů v Pardubickém kraji, které dle zákona č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění (nabyl účinnosti dne 1. ledna 2003), spadají pod režim IPPC Z důvodu absence důležitých údajů o zdrojích v tomto seznam, jsou u některých zdrojů uvedena absolutní množství sledované znečišťující látky produkované „provozovatelem zdroje“. To znamená, že nebyly uvažovány jednotlivé provozy spadající pod jednoho provozovatele (např. ALIACHEM – Synthesia je posuzován jako jeden producent, bez ohledu na jeho vnitřní členění – výtopna, plasty, spalovna, barvy a pigmentová barviva apod.). Pozn.: Autor si je vědom možného zkreslení vypočítaných emisních údajů. Vysvětlivky: v Psáno červeně Okres Chrudim Kategorie 2.4 Kategorie 2.6 Kategorie 3.1 Kategorie 4.2 d) Kategorie 5.4
Kategorie 6.4 c) Kategorie 6.6 a) Kategorie 6.6 b)
Kategorie 6.6 c)
znamená, že výše emisí tohoto zdroje je již uvedena v tabulce výše Zdroje nebyly nalezeny v databázi REZZO 1 a 2 v roce 2001 ČKD Kutná Hora, a.s. slévárna Chrudim GALVIA spol. s r.o. Zinkovna a zneškodňovací stanice Povrchové úpravy Třemošnice s.r.o. Holcim (Česko) a.s. Vápenka Prachovice, s.r.o. Ing. Petr Švec - PENTA závod Chrudim Město Třemošnice skládka TDO Kubíkovy Duby obec Nasavrky řízená skládka Technické služby Hlinsko, s.r.o. S 00 Mlékárna Hlinsko,s.r.o. VEMA, a.s. Provoz výroby vajec Chrudim Zemědělské zásobování a nákup v Chrudimi a.s. Výroba vajec Svinčany VEMA, a.s. Provoz výroby vepřového masa Načešice VEMA, a.s. Provoz výroby vepřového masa Chroustovice VEMA, a.s. Provoz výroby vepřového masa Řestoky VEMA, a.s. Provoz výroby vepřového masa Srní VEMA, a.s. Provoz výroby vepřového masa Chroustovice VEMA, a.s. Provoz výroby vepřového masa Načešice VEMA, a.s. Provoz výroby vepřového masa Srní Celkem emise zdrojů IPPC za okres
67
TZL
SO2
NOX
CO
TOC
86,014 0,545
38,603 1,960
338,473 49,330
393,638 5,010
25,333
0,106
0,021
0,008 0,800 0,490
0,001
NH3
6,300 0,920
0,100 1,950
9,600 0,735
0,500 2,796
0,021
0,400
0,100
0,006
v
v
v
v
v
v
93,801
43,013
398,344
401,971
26,631
54,279
37,410 7,860 9,009
Okres Pardubice Kategorie 1.1
Kategorie 1.2 Kategorie 2.6 Kategorie 4.1 a) Kategorie 4.1 b)
Kategorie 4.1 c) Kategorie 4.1 d)
Kategorie 4.1 f) Kategorie 4.1 j) Kategorie 4.2 d) Kategorie 4.3 Kategorie 4.4 Kategorie 4.5 Kategorie 4.6 Kategorie 5.1 Kategorie 5.3 Kategorie 5.4 Kategorie 6.6 a) Kategorie 6.6 c)
ALIACHEM a.s. odštěpný závod SYNTHESIA ČEZ, a.s. Elektrárna Chvaletice ECHV (1) ČEZ, a.s. Elektrárna Chvaletice ECHV (2) ČEZ, a.s. Elektrárna Chvaletice ECHV (3) ČEZ, a.s. Elektrárna Chvaletice ECHV (4) Elektrárny Opatovice PARAMO, a.s. PARAMO, a.s. UNIT EXPERT - obchodní, s. r. o. PARAMO, a.s. ALIACHEM a.s. odštěpný závod SYNTHESIA EXPLOSIA a.s. SYNPO, akciová společnost Výzkumný ústav organických syntéz a.s. Výzkumný ústav organických syntéz a.s. ALIACHEM a.s. odštěpný závod SYNTHESIA ALIACHEM a.s. odštěpný závod SYNTHESIA EXPLOSIA a.s. Výzkumný ústav organických syntéz a.s. ALIACHEM a.s. odštěpný závod SYNTHESIA Výzkumný ústav organických syntéz a.s. ALIACHEM a.s. odštěpný závod SYNTHESIA ALIACHEM a.s. odštěpný závod SYNTHESIA ALIACHEM a.s. odštěpný závod SYNTHESIA ALIACHEM a.s. odštěpný závod SYNTHESIA ALIACHEM a.s. odštěpný závod SYNTHESIA EXPLOSIA a.s. ALIACHEM a.s. odštěpný závod SYNTHESIA UNIT EXPERT - obchodní, s. r. o. GAMO Pardubice s.r.o. ALIACHEM a.s. odštěpný závod SYNTHESIA XAVEROV, a.s. farma Holotín ZAPA s.r.o. Zálší Farma na výkrm drůbeže Holice P.S. Jezbořice s.r.o. Intenzivní chov prasat Celkem emise zdrojů IPPC za okres
TZL 49,342 580,540 v v v 408,974 42,473 v 0,003 v v
SO2 1624,383 3870,000 v v v 9649,400 953,854 v 0,002 v v
NOX 1216,811 5520,000 v v v 5004,161 184,670 v 0,301 v v 4,380
CO 107,977 412,950 v v v 626,126 41,270 v
NH3 9,091
v v
TOC 33,541 481,510 v v v 260,213 47,722 v 0,021 v v
v v v
v v v
v v v
v v v
v v v
v v v
v
v
v
v
v
v
v v v v v v v v
v v v v v v v v
v v v v v v v v
v v v v v v v v
v v v v v v v v
v v v v v v v v
v 0,543 0,002
v 7,989 0,002
v 2,214 0,166
v 0,851 0,028
v 0,022
1189,202
823,029
v 10,344 1,730 3,764 24,929
1081,877
68
16105,630 11932,703
v v v
v v v
Okres Svitavy Kategorie 3.3 Kategorie 3.5 Kategorie 5.4 Kategorie 6.2 Kategorie 6.4 a) Kategorie 6.4 b) Kategorie 6.4 c) Kategorie 6.6 a)
Kategorie 6.7
Saint-Gobain Vertex, a.s. závod 1 Litomyšl P-D Refractories CZ a.s. Divize 03 Svitavy P-D Refractories CZ a.s. Divize 66 Březina Město Bystré řízená skládka TDO v Bystrém HEDVA, a.s. ZŘUD - MASOKOMBINÁT, a.s. ZŘUD - MASOKOMBINÁT, a.s. MILTRA - B s.r.o. Mlékárna Drůbežárny Osík, a.s. Drubežárny Osík Drůbežárny Osík, a.s. Odchovna kuřic Dolní Újezd Ing. Jiří Mach Dětřichov - rozmnožovací chov slepic Ing. Jiří Mach Chov slepic masného brojlera Janov Ing. Jiří Mach Chov slepic masného brojlera Boršov u Mor. Třeb. Ing. Jiří Mach Líhně kuřat Ing. Jiří Mach Odchov kuřic masného brojlera Brteč u Vys. Mýta Westvaco Svitavy Celkem emise zdrojů IPPC za okres
Okres Ú. n. Orlicí Kategorie 1.1 Primona a.s. Kategorie 2.4 Spojené slévárny, spol. s r.o. závod Hnátnice Kategorie 2.6 KAROSA a.s. lakovna skeletů KORADO, a.s. OEZ s.r.o. Prvovýroba - galvanovna Kategorie 4.1 b) AGROCHEM a.s. středisko Damníkov Kategorie 5.4 Eko Bi s.r.o. Skládka TKO Třebovice Ekola České Libchavy, s.r.o. centrální skládka odpadů Město Choceň Kategorie 6.5 ASANACE spol.s.r.o. Žichlínek Kategorie 6.6 a) SILYBA, a.s. ZAAL s. r. o. Farma na výkrm drůbeže Dvořisko ZAPU s.r.o. Farma na výkrm drůbeže Škudly Zemědělsko obchodní družstvo Zálší Farma výkrmu drůbeže Loučky Kategorie 6.6 b) Bioprodukt Knapovec a.s. Vemas a.s. Celkem emise zdrojů IPPC za okres
69
TZL 1,890
SO2 92,109
NOX 424,950
CO 0,680
TOC 2,980
0,070
4,930 2,590 v 4,300
0,010 0,195 v 2,490
0,450
v 1,630
0,030 0,088 v 27,620
v 4,710
v
0,001 0,015
0,075
0,121 0,082
0,020 0,016
0,008 0,006
4,013 9,180
0,018 0,008 3,632
0,099 0,685 437,757
0,019 0,252 3,682
0,007 1,102 9,263
2,881
0,243 120,165
CO 9,770 32,840 7,330 0,764 0,031 0,015
TOC 4,890 0,465 15,900 11,415 0,157 0,352
0,394 0,003 0,041 0,025 0,049 3,090 1,956 38,737
TZL 8,080 2,930 1,170 0,732 0,080 0,019
SO2 86,770 20,210 134,770 0,022 0,092
NOX 18,060 4,444 20,900 4,270 1,792 0,203
0,062
0,030
5,240
0,094
0,006 0,002 0,004 1,510 0,098 14,693
0,006 0,001 0,004 2,890 1,188 245,983
0,613 0,190 0,295 1,000 1,560 58,567
0,102 0,032 0,037 7,970 3,271 62,256
NH3
16,074 NH3
12,328 8,000 3,850 1,160 12,930 44,797 83,065
Celková bilance emisí zdrojů IPPC Celkové emise zdrojů IPPC za kraj Celkové emise všech zdrojů za kraj Celkové emise všech stacionárních zdrojů za kraj Podíl celkové emise zdrojů IPPC na celkové emisi všech zdrojů v kraji [%] Podíl celkové emise zdrojů IPPC na celkové emisi všech stacionárních zdrojů v kraji [%]
70
TZL 1194,003 3726,200 3176,600 32 38
SO2 NOX CO 16514,791 12827,371 1657,111 21449,100 23497,200 31559,600 21069,800 14397,600 31000,400 77 55 5 78 89 5
TOC 897,660 7548,600 3712,800 12 24
NH3 178,347 1420,100 1420,100 13 13
7.5.
VÝVOJ EMISÍ
Data charakterizující vývoj emisí na území Pardubického kraje jsou obsažena ve zprávě „I. etapa prací – analýza současného stavu“ na stranách 7 až 25. Uvedení dat pouze v tabelární formě sice poskytuje požadovanou informaci, ale ne dostatečně názorně a přehledně. Pravděpodobnost nárůstu emisí spatřujeme u oxidů dusíku. Jednak nelze očekávat významný pokles dopravy, spíše naopak a dále lze očekávat pokračování v procesu plynofikace domácností. V případě zdrojů REZZO 4 je patrný skoro poloviční podíl na celkové emisi NOx. V případě plynofikace zdrojů REZZO 3 a případně i REZZO 2 lze očekávat mírný nárůst emisí NOx a pokles CO. V případě všech ostatních znečišťujících látek (TE, SO2, CO, VOC a NH3) lze očekávat stabilizaci na současné úrovni, případně mírný pokles. Poznámka: Nedostatek informací není ani tak u „některých látek“, jako u celé kategorie mobilních zdrojů. V případě Pardubického kraje se podařilo získat data REZZO 4 pouze za rok 2000. Z údajů za jeden rok nelze odhadovat žádné trendy.
71
8.
Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací
[1]
Vzor pro předávání souhrnného vyhodnocení údajů provozní evidence velkých zdrojů znečišťování ovzduší Praha, listopad 2000 Ing. Jaroslav Stehlík, CSc: Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší a legislativa evropské unie, Ochrana ovzduší, Vědeckotechnický dvouměsíčník, Praha 2002 Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2000 ČHMÚ Praha 2001 Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ovzduší) Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Koncepce odpadového hospodářství na území Pardubického kraje, ISES s.r.o., 2002 Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterém se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. Koncepce EVVO Pardubického kraje, OHGS s.r.o., 2002 Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2001 ČHMÚ, Krajský úřad: Emisní data REZZO 1 – 4 za rok 2001 Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2002, Praha, 2002 Internetové stránky www.ceu.cz, www.chmi.cz
[2] [3] [4] [5]
[6] [7] [8] [9] [10] [11] [12]
72