PŘÍLOHA 4 METODIKA EKONOMICKÉ ANALÝZY

Manuál k VH modelu – Historická data - Příloha 4

Projekt: „Aktualizace modelů a manuálů FEA“

PŘÍLOHA 4 METODIKA EKONOMICKÉ ANALÝZY

-1-



AKTUALIZACE PARAMETRŮ POUŽÍVANÝCH PRO VÝPOČET EA Vzhledem ke skutečnosti, že metodika výpočtu EA pro vodohospodářské projekty, které jsou/budou předkládány do OPŽP zůstala vůči vodohospodářským modelům, předkládaným v minulém plánovacím období (2004 – 2006) o Fondu soudržnosti téměř beze změny, jsou proto v textu níže uvedeny pouze ty hodnoty popřípadě vzorce, které bylo zapotřebí ve výpočtu EA aktualizovat nebo upravit. V rámci aktualizace metodiky EA bylo zapotřebí nově stanovit následující data/parametry/hodnoty:

Environmentální výnosy •

Faktor korekce cen z roku 1999 do konce roku 2007 byl aktualizován na hodnotu 1.55.

•

Kurz CZK/EUR roku 1999 pro účel hodnocení environmentálních výnosů byl stanoven ve výši 36.853 Kč/€.1

•

Celkový počet domácností v České Republice byl aktualizován na hodnotu 4 043 341.2

Výnosy spojené s změnami klimatu (globální oteplování) Pro aktualizaci parametrů spojených se změnami klimatu lze použít hodnoty byla učiněna na základě hodnot od evropských institucí. •

Výnos za odstranění vzniku skleníkových plynů: lze použít hodnotu ve výši 35 €/tunu,3 která je následně přepočtena průměrným kurzem za rok 2007, tj. hodnotou 26,77 Kč/€.

•

Výnos za odstranění vzniku skleníkových plynů: lze vypočíst 21 x 35 = 735 €/tunu,4 která je následně přepočtena průměrným kurzem za rok 2007, tj. hodnotou 26,77 Kč/€.

Korekce investičních nákladů V rámci aktualizace EA bylo zapotřebí nově stanovit koeficient pro náklady na mzdy – nekvalifikované. Vzorec pro výpočet koeficientu byl převzat z PD4:5 Náklady na mzdy – nekvalifikované = (1-u)*(1-t) Náklady na mzdy – nekvalifikované = (1-4.3 %)*(1-35 %) Náklady na mzdy – nekvalifikované = 0.622 kde u t

- je regionální míra nezaměstnanosti (pro ½ roku 2008 byla míra nezaměstnanosti 4.3 %).6 - je míra plateb na sociální zabezpečení a příslušných daní (příspěvky na zdravotní a sociální pojištění ze strany zaměstnavatele činí 35 % hrubé mzdy).

1

Stanoven jako průměr z měsíčních hodnot viz. http://www.cs.mfcr.cz/CmsGrc/Templates/Application.aspx?NRMODE=Published&NRNODEGUID=%7b042E0E16-CE92-4346879A-2ADF4F15311E%7d&NRORIGINALURL=%2fCmsGrc%2fServis%2fKurzy%2ehtm&NRCACHEHINT=Guest 2 Dle údajů www.cszo.cz. Dle statistiky: Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2007. 3 Data dle EIB, respektive JASPERS. 4 http://glossary.eea.europa.eu/EEAGlossary/C/carbon_dioxide_equivalent. 5 Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen 2006. 6 http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/kalendar/2008-zam.

-2-



Na základě výše uvedeného vztahu, byla nově stanovena tabulka s převodními faktory. Tabulka 1: Aktualizace převodních faktorů pro investiční náklady v oblasti vodní infrastruktury zohledňující deformace trhu práce.

Podíl kapitálových nákladů

Převodní faktor trhu práce

Příslušný výnos

100%

0.932

0.068

0%

1

0

100%

0.932

0.068

Materiály, stroje

73%

1

0

Náklady na mzdy – kvalifikované

9%

1

0

Náklady na mzdy – nekvalifikované

18%

0.622

0.378

ČOV, čerpací stanice, atd.

100%

0.955

0.045

Technologie

53%

0.971

0.029

Materiály, stroje

37%

1

0


12%

1

0


4%

0.622

0.378

47%

0.936

0.064

Materiály, stroje

29%

1

0


10%

1

0

Náklady na mzdy nekvalifikované

8%

0.622

0.378

Liniové stavby Technologie Stavba

Stavba

Na základě výše uvedené tabulky byly faktory aktualizovány následovně: • •

Vodovodní a kanalizační potrubí: Faktor = 0.932 a odpovídající výnos = 0.068. Ostatní stavební práce: Faktor = 0.955 a odpovídající výnos = 0.045.

-3-

Praktický přístup k ekonomické analýze vodohospodářských projektů

Finanční nástroje k implementaci acquis v oblasti životního prostředí

PRAKTICKÝ PŘÍSTUP K EKONOMICKÉ ANALÝZE VODOHOSPODÁŘSKÝCH PROJEKTŮ V RÁMCI FONDU SOUDRŽNOSTI 25. listopadu 2004 OBSAH 1

Úvod....................................................................................................................................................... 2

2

Celková metodika................................................................................................................................. 2

3

Základní přínosy projektu ................................................................................................................... 3 3.1 Ocenění úspor ve zdrojových nákladech pro spotřebitele................................................................ 4 3.1.1 Postup ....................................................................................................................................... 4 3.1.2 Stanovení množství .................................................................................................................. 5 3.2

4

5

Ocenění úspor ve zdrojových nákladech pro provozovatele............................................................ 6

fáze 1 – Fiskální korekce ..................................................................................................................... 7 4.1

Identifikace........................................................................................................................................ 7

4.2

Ocenění ............................................................................................................................................ 7

Fáze 2 – Korekce externalit ................................................................................................................. 7 5.1

Identifikace........................................................................................................................................ 7

5.2 Ocenění environmentálních přínosů................................................................................................. 8 5.2.1 Postup ....................................................................................................................................... 8 5.2.2 Stanovení množství .................................................................................................................. 9 6

Fáze 3 – Od tržních k účetním cenám .............................................................................................. 12 6.1

Identifikace...................................................................................................................................... 12

6.2 Ocenění deformací trhu práce........................................................................................................ 12 6.2.1 Postup: trh práce s nedobrovolnou nezaměstnaností ............................................................ 13 6.2.2 Postup: trh práce s neoficiálním zaměstnáním....................................................................... 14 6.2.3 Stanovení cen a množství....................................................................................................... 14 7

Celková korekce z finanční na ekonomickou analýzu ................................................................... 16

Příloha A: Odvození převodního faktoru pro trh práce s nedobrovolnou nezaměstnaností ............ 17 Příloha B: Typy projektů a potenciální výnosy ...................................................................................... 19 Příloha C: Vybrané odkazy ....................................................................................................................... 23

Twinning CZ02/IB/EN/04

1


1


ÚVOD

Nařízení o zřízení Fondu soudržnosti (Nařízení Rady (ES) č. 1164/94, ve znění pozdějších předpisů) stanoví, že analýza výnosů a nákladů je vyžadována pro všechny projekty.1 Článek 10(5) říká, že: „Pro zajištění vysoké kvality projektů je nutno použít tato kritéria: ― jejich střednědobé hospodářské a sociální přínosy, jež musí být úměrné použitým prostředkům; hodnocení je nutno provést na základě analýzy nákladů a výnosů… ” Analýzu výnosů a nákladů lze chápat jako seskupení několika prvků, včetně finanční analýzy a širší ekonomické analýzy projektů. Požadovaný postup, jakým se má přistupovat k finanční analýze, je podrobně vyložen v Metodickém pokynu pro zpracování finanční a ekonomické analýzy vodohospodářských projektů v rámci Fondu soudržnosti, jehož přílohou je Manuál k modelu pro zpracování finanční a ekonomické analýzy vodohospodářských projektů v rámci Fondu soudržnosti. Cílem tohoto dokumentu je usnadnit širší ekonomickou analýzu vodohospodářských2 projektů poskytnutím podrobnějšího metodického návodu v této oblasti. Data a výsledky finanční analýzy jsou nezbytnými vstupními daty pro analýzu ekonomickou. Z tohoto důvodu by vypracování ekonomické analýzy mělo následovat až po dokončení analýzy finanční. Postup popsaný v tomto dokumentu se vztahuje na všechny vodohospodářské projekty, které budou předloženy Evropské komisi počínaje rokem 2005. Dokument neobsahuje podrobný popis způsobu výpočtů – ty jsou definovány v „Modelu pro zpracování finanční a ekonomické analýzy vodohospodářských projektů v rámci Fondu soudržnosti“ (dále jen „Model“). Přesný způsob výpočtu lze identifikovat přímo v Modelu.

2

CELKOVÁ METODIKA

Celková metodika požadovaná pro ekonomickou analýzu projektů byla vytvořena Evropskou komisí v materiálu „Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů“ (Guide to Cost Benefit Analysis of Investment Projects) (dále jen „průvodce“). Předkládaný přístup k ekonomické analýze je plně v souladu s celkovou metodikou obsaženou v průvodci. Základní přínosy projektu jsou ovšem kalkulovány na základě úspor zdrojových nákladů, nikoliv na základě finančních toků. Tento postup je vhodný z důvodu metodické náročnosti přesné specifikace finančních toků spojených s daným projektem (incremental basis). Průvodce (část 2.5) popisuje tři fáze ekonomické analýzy projektů: • • •

Fáze 1: daně / dotace a korekce dalších transferových plateb; Fáze 2: korekce externalit; Fáze 3: převod tržních cen na účetní ceny pro účely postihnutí sociálních přínosů a nákladů (stanovení převodních faktorů).

Tento dokument nejdříve popisuje standardní postup k zhodnocení úspor v zdrojových nákladech a dále zjednodušený postup pro interpretaci výše uvedených tří fází v praxi. V každé fázi je aplikován konzistentní postup. Nejprve je zohledněno, že každá ekonomická analýza obsahuje cenu a množství: 1

Nařízení o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech (Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999) také vyžaduje analýzu výnosů a nákladů pro větší projekty, tj. projekty s celkovými náklady přesahujícími 50 mil. eur (viz články 25 a 26(1) (d) ). Česká republika ale přijala rozhodnutí, že pouze environmentální projekty s celkovými náklady méně než 10 mil. eur budou financovány ze Strukturálních fondů v rámci Priority 3 (Zlepšování environmentální infrastruktury) Operačního programu Infrastruktura; environmentální infrastrukturní projekty s celkovými náklady přesahujícími tuto částku by měly finanční podporu získat z Fondu soudržnosti. Očekává se proto, že postup popsaný v tomto dokumentu bude v praxi používán pouze pro hodnocení projektů pro Fond soudržnosti 2 „Vodohospodářskými‘ projekty se zde rozumí projekty pro zlepšení veřejného zásobování pitnou vodou a nakládání s odpadními vodami. Tento návod se netýká jiných typů projektů souvisejících s vodním hospodářstvím, jako např. protipovodňová opatření nebo zlepšení retenční kapacity krajiny.


2


•

•


Ceny. K identifikaci efektů projektu v kvantifikovatelné formě jsou pro odhad skutečného socioekonomického dopadu projektu zapotřebí ekonomické modely, které vypočítají příslušné stínové ceny. K ocenění efektů projektu pak musí být tyto ekonomické modely použity pro výpočet hodnoty příslušné stínové ceny daného efektu. Je úlohou národních úřadů, aby stanovily ekonomické modely a standardní ceny, které budou použity pro hodnocení projektů. Množství. Za kvantifikaci efektů projektu jsou zodpovědní předkladatelé projektů, protože mají nejlepší informace o skutečných vstupech a výstupech daného projektu. Nicméně v některých případech tento dokument nabízí zjednodušené postupy pro výpočet projektových vstupů a výstupů, a to z důvodu, aby se zabránilo různým způsobům hodnocení projektu vyplývajících spíše z metodických než faktických (individuálních) odlišností;

Je důležité zdůraznit potřebu standardizace. Hlavním důvodem pro standardizaci postupů při hodnocení ekonomických přínosů je umožnit smysluplné porovnání jednotlivých projektů. Toto porovnání nebude možné, jestliže každý projekt bude posuzován dle jiného metodologického postupu. Z tohoto důvodu je postup stanovený v tomto dokumentu pro předkladatele projektu závazný, pokud není řečeno jinak. Všechny žádosti pro Fond soudržnosti musí obsahovat standardní ekonomickou analýzu založenou na tomto závazném postupu. Pokud jsou Žádosti zpracovány s použitím standardního postupu, je vedle specifikace kvantitativních vstupů a výstupů vyžadován jen krátký komentář. Připouští se ale, že jakýkoli metodický postup může být vylepšen a že některé projekty mohou mít zvláštní charakter, který tento závazný postup řádně nepostihuje. Předkladatelům projektů se proto nebrání provést dodatečné analýzy zahrnující dodatečné prvky nebo použít alternativní postupy. Tyto dodatečné nebo alternativní prvky musí ale být podrobně popsány, včetně jasného vysvětlení ekonomické teorie, z níž vycházejí, a způsobu, jakým byly použité hodnoty odvozeny (jak ceny tak množství). Mělo by být také objasněno, jaký typ ekonomických korekcí je navrhován a do jaké fáze korekcí spadá (ve vztahu k Fázím tohoto metodického návodu). Tím by měla být v tomto smyslu zajištěna metodologická konzistentnost. Předkládaný metodický postup má zajistit, aby ekonomické ocenění bylo provedeno v souladu se standardy pro zpracování ekonomické analýzy navrženými v „Průvodci analýzou nákladů a přínosů investičních projektů“. Je nutné mít na paměti, že analýza je : • • • •

3

zpracována pro období 30 let; zpracována na přírůstkovém základě srovnáním scénářů „s projektem“ a „bez projektu“; provedena na základě aplikace roční sociální (ekonomické) diskontní sazby ve výši 5%; provedena v reálných cenách (bez inflace).

ZÁKLADNÍ PŘÍNOSY PROJEKTU

Základní přínosy projektu jsou : (1) Úspory ve zdrojových nákladech pro spotřebitele – tj. úspory pro spotřebitele, které vznikají z důvodů realizace projektu, např. z důvodu připojení ke kanalizaci místo provozu a údržby domácí ČOV Tyto úspory vyplývají především ze zlepšení existujících služeb (např. zlepšení kvality pitné vody) a z nových napojení na vodovody a kanalizace. (2) Úspory ve zdrojových nákladech pro poskytovatele služeb Tyto úspory vyplývají hlavně z nižších provozních nákladů, které nese provozovatel systému. Mohou vyplývat ze snížených nákladů na údržbu (při nahrazení zastaralého / nevýkonného zařízení) a z lepšího využití infrastruktury. Tyto úspory jsou také finančními toky a proto jsou i součástí prognózy dopadu projektu ve finanční analýze.


3



3.1

Ocenění úspor ve zdrojových nákladech pro spotřebitele

3.1.1

Postup

3.1.1.1

Napojení nových spotřebitelů na veřejný sběrný systém odpadních vod

Domácnosti v České republice, které v současnosti nejsou napojeny na veřejnou sběrnou síť odpadních vod (kanalizační síť), většinou používají pro nakládání s odpadními vodami buď jímky nebo septiky. Relativně malý počet nemovitostí je vybaven domovními čistírnami odpadních vod, proto není tento způsob pro účely hodnocení uvažován. Napojením na kanalizační síť již domácnostem nebudou nadále vznikat náklady na provoz domovních sběrných systémů, ani periodické náklady na údržbu a výměnu / obnovu částí daného systému. Tyto úspory tvoří úspory ve zdrojových nákladech vznikající ze zajištění nového napojení na sběrný systém odpadních vod (kanalizaci). Úspory zahrnují náklady na provoz a údržbu sběrných nádrží (jímek a septiků), stejně jako periodickou výměnu těchto zařízení. Ekonomická životnost systému je stanovena na 40 let. Odhadované kapitálové náklady na vybudování zařízení (sběrný systém a nádrž) činí přibližně 42000 Kč na domácnost. Hlavním provozním nákladem je pravidelné vyprazdňování nádrže. Předpokládá se, že nádrž bude třeba vyprazdňovat každé čtyři měsíce. Tato předpokládaná frekvence vyprazdňování bere v úvahu vypouštění odpadních vod do povrchových a podpovrchových vod bez jejich trvalého zachycení v zařízení. Kdyby takové ztráty nenastávaly, frekvence vyprazdňování by byla mnohem vyšší. Náklady na vyprázdnění zahrnují: •

poplatek za čerpání

•

dopravu na místo likvidace

•

poplatky za likvidaci

Může dojít k úpravám v složkách těchto nákladů v důsledku rozdílných dojezdových vzdáleností k místům čištění / vypouštění a v důsledku různé koncentrace odstraňovaného materiálu. Kde je to vhodné, tam se odhady těchto nákladových složek mohou upravit dle lokálních podmínek pro každý jednotlivý projekt. Nicméně pro účely této metodiky byl připraven obecně použitelný odhad těchto nákladů. Provozní náklady byly vypočítány na cca 4 000 Kč ročně. V těchto provozních nákladech je zahrnut malý podíl finančního ocenění času, který majitel objektu stráví údržbou systému. Když se tyto provozní náklady připočítají k průměrným ročním kapitálovým nákladům domácího sběrného a skladovacího systému, vychází celkové průměrné roční diskontované náklady na domácnost na cca 6 800 Kč nebo 2 425 Kč na osobu. Základem tohoto výpočtu byla průměrná spotřeba 75 litrů na osobu a den při průměrném počtu členů domácnosti 2,8 osoby. 3.1.1.2

Napojení nových spotřebitelů na veřejný vodovod

Domácnosti nenapojené na veřejnou vodovodní síť v současné době využívají jako zdroj pitné vody domácí studně. Podobně jako v situaci s novými napojeními na kanalizační síť neponese už domácnost po implementaci projektu spojeného se zajištěním dodávek pitné vody náklady na údržbu a provoz studně. Odhadované kapitálové náklady na domácí studni se vypočítají součtem nákladů na vybudování studně o hloubce 5m, na vystrojení a vybavení studně a na rozvod od studně k místům spotřeby v nemovitosti. Předpokládá se, že domácnost nebude „upravovat“ čerpanou vodu před použitím, a proto se nepočítá s žádnou úhradou za náklady na vybavení pro úpravu vody (filtrace, UV úprava apod.). Celkové náklady na výstavbu se odhadují na 40 800 Kč. Roční provozní náklady tohoto systému, hlavně za elektřinu


4



na provoz čerpadla, činí zhruba 1 200 Kč. Jejich součástí je malý finanční příspěvek pro majitele domu za údržbu systému, stejně jako částka na pravidelnou výměnu elektrických částí systému, zejména čerpadla. Průměrné roční náklady na celý systém při předpokládané spotřebě 75 l na osobu a den a při průměrném počtu členů domácnosti 2,8 osoby, dosahují výše 4 550 Kč na domácnost, t.j. 1 625 Kč na osobu. 3.1.1.3

Úspory ve zdrojových nákladech plynoucí ze zlepšení kvality pitné vody

Všeobecně platí, že voda vyráběná a dodaná z úpraven vody splňuje právně závazné normy ohledně kvality. V situacích, kde tomu tak není, je možné financovat investiční projekty z Fondu soudržnosti (viz Metodický návod stanovující kritéria pro zařazení akcí v oblasti vodního hospodářství do skupinových projektů Fondu soudržnosti). V těchto situacích, v podmínkách České republiky, lze očekávat zvýšenou spotřebu balené vody z důvodu obav spotřebitelů ohledně kvality vody dodávané z veřejného vodovodu. Důležitý přínos při realizaci projektu pro dosažení souladu s požadavky na kvalitu pitné vody u odběrného místa spotřebitele je proto snížení výdajů domácnosti na nákup balené vody, resp.jeho potencionální snížení (pokud domácnosti nadále kupují balenou vodu z jiných důvodů než obav o kvalitě vody, mají přesto z realizace projektu přínos, protože po implementaci projektu případný nákup balené vody je výsledkem jejich volby jako spotřebitele, nikoliv důsledek nevyhovující kvality dodávané vody). Pro účel výpočtu této úspory se počítá s cenou balené vody 4 Kč/litr.

3.1.2

Stanovení množství

3.1.2.1

Napojení na kanalizaci

Výpočet přínosů plynoucích z nových napojení na kanalizaci představuje vynásobení množství nových napojení, kterých bylo projektem dosaženo v daném roce, a přínosů domácnostem, jak se uvádí výše. To bude vyžadovat znalost pravděpodobného časového harmonogramu dokončení nových napojení. Při neexistenci takových informací by měl učiněn rozumný předpoklad týkající se postupného zprovozňování nových napojení. 3.1.2.2

Napojení na vodovod

Výpočet přínosů plynoucích z nových napojení na vodovod představuje vynásobení množství nových napojení, kterých bylo v projektu dosaženo v daném roce, a přínosů domácnostem, jak se uvádí výše. To bude vyžadovat znalost pravděpodobného časového rozvrhu dokončení nových napojení. Při neexistenci takových informací by měl učiněn rozumný předpoklad týkající se postupného zprovozňování nových napojení. 3.1.2.3

Zlepšená kvalita pitné vody

Rozsah, v jakém domácnosti zásobované pitnou vodou zlepšené kvality změní své chování ve vztahu ke spotřebě balené vody, se obtížně odhaduje. Jejich odezva na veřejné informační kampaně, které obvykle doprovázejí dokončení akcí k zajištění kvalitnější dodávky pitné vody, se rovněž těžko posuzuje. Stejně jako v předešlých oceněních lze nicméně provést částečně kvantitativní odhad při uvážení faktorů, které by mohly ocenění ovlivnit: • • • •

Jaký je počet domácností, kterých se týká zlepšená kvalita dodávek? Jaká je vnímaná kvalita stávající dodávané vody (na základě monitorování, evidence došlých stížností, atd.)? Do jaké míry se zlepšením kvality odstraní vnímané problémy? Jaká míru spotřeby balené vody je přisouzena současné (ne-)kvalitě dodávané vody?

Například dodávka, která je zdravotně nezávadná, ale kterou provází „estetické“ problémy, např. zabarvení železem nebo vysoká úroveň chlorového zápachu, se pravděpodobně nebude používat jako běžná voda k pití. Odstranění těchto problémů podnítí určitý posun v chování, který se projeví ve snížené spotřebě balené vody.


5



Doporučené „výchozí“ předpoklady jsou následující: • •

Spotřeba balené vody na osobu – 1,5 litrů/osoba/den Změna (nebo potencionální změna, jak je definovaná v oddílu 3.1.1.3) ve spotřebě balené vody v důsledku zlepšené dodávky – snížení na 50% předešlého stavu

Roční průměrný přínos pro domácnost zásobovanou zlepšenou pitnou vodou získáme tímto postupem: Náklady na litr * snížená spotřeba na osobu a den * dny v roce * poměrná část obyvatel se změněným chováním = 4 * 1,5 * 365 * 0,5 = 1.095 Kč na osobu a rok. Tyto hodnoty se mohou měnit v závislosti na místních podmínkách.

3.2

Ocenění úspor ve zdrojových nákladech pro provozovatele

Tyto přínosy je třeba oceňovat na základě jednotlivých projektů. výpočet úspory, které jsou popsané níže. 3.2.1.1

Model ovšem obsahuje standardní

Snížení úrovně infiltrace / ztrát v důsledku výměny částí kanalizace / vodovodu

V této situaci bychom očekávali, že se objem infiltrace (ztrát) sníží. Všeobecně se předpokládá, že snížení infiltrace by mělo být úměrné k podílu části sítě, která se vymění. Jelikož je ale pravděpodobné, že výměna bude zaměřena na části sítě v horším stavu, zvyšuje se pro účely ocenění přínosu tento podíl o 25%. Snížení úrovně infiltrace sníží objem odpadních vod přiváděných na čistírnu odpadních vod a tím i objem čištěných vod. Procentuální snížení úrovně infiltrace se aplikuje na celkové proměnné provozní náklady na shromažďování a čištění odpadních vod k odvození ekonomického přínosu spojeného se zlepšením účinnosti provozu. Stejný způsob výpočtu je aplikován pro snížení ztrát z vodovodů. 3.2.1.2

Snížení nákladů na údržbu plynoucí z výměny částí kanalizace / vodovodu

Se zvyšujícím se stářím potrubí vzrůstá také potřeba údržby. Předpokládá se, že množství údržby se snižuje úměrně s procentuální částí sítě, která se vymění. Jelikož je ale pravděpodobné, že výměna bude zaměřena na části sítě v horším stavu, toto procento bylo navýšeno o 25%. Předpokládá se, že náklady na opravu havárie na kanalizační síti činí 19 500 Kč / událost. Tento výpočet je proveden pro základní případ kanalizace o průměru 300mm. Předpokládá se, že náklady na opravu prasklého vodovodního potrubí činí 15 000 Kč / událost. Tento výpočet je proveden pro základní případ vodovodního řadu o průměru 200mm. V neposlední řadě, předpokládá se, že frekvence těchto havárií ve vyměněných částech sítě by rostla o 2% ročně ve scénáři „bez projektu“. 3.2.1.3

Úspory v údržbě úpravny vod / čistírny odpadních vod

Tyto úspory vznikají z rozdílů mezi požadavky na údržbu čistírny odpadních vod ve scénáři „bez projektu“ a „s projektem“. Environmentální požadavky znamenají, že čistírna musí být nadále provozuschopná ve scénáři „bez projektu“. Stav čistírny (bez investic) se bude nadále zhoršovat, přičemž poskytovateli služeb budou vznikat vyšší náklady k zajištění pokračujícího provozu zařízení. Rozdíl, který představuje roční úsporu z důvodu rekonstrukce, je stanoven jako 1% kapitálových nákladů na technologie rekonstruované čistírny.


6



4

FÁZE 1 – FISKÁLNÍ KOREKCE

4.1

Identifikace

V první fázi bude provedena korekce daně z přidané hodnoty (DPH), nejdůležitější nepřímé daně mající vliv na finanční analýzu projektu. Zejména pro příjemce, kteří nejsou plátci DPH, se investiční náklady od května 2004 zvýšily v souvislosti s novou sazbou DPH ve výši 19%. DPH, kterou nelze nárokovat zpět a která musí být zahrnuta ve finanční analýze, by proto neměla být v ekonomické analýze obsažena. Žádné další významnější fiskální deformace nebyly v České republice identifikovány, obzvláště v současné době, kdy Česká republika v rámci EU obchoduje bezcelně. Česká republika také vybírá správní poplatky za odebrané množství podzemní vody a poplatky k úhradě správy vodních toků a správy povodí, jakož i poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Metodu, úroveň a způsob hrazení těchto poplatků stanoví zákon o vodách (Sb. 254/2001 – Hlava X: Poplatky). Úroveň poplatků za odebranou vodu vychází z objemu odebrané vody a z využití, ke kterému bude odebraná voda sloužit. Poplatky jsou splatné státu a dělí se v poměru 50:50 mezi kraj, v němž odebírání vody probíhá, a Státní fond životního prostředí. Poplatky uložené za vypouštění znečištěných odpadních vod do povrchových vod se vypočítávají podle objemu vypouštěných odpadních vod a znečišťujícího potenciálu vypouštěných odpadních vod. Příjem, který stát z těchto poplatků získává, se převádí na Státní fond životního prostředí. Rozsah, v jakém by se měly tyto poplatky zahrnovat do ekonomických nákladů služeb v oblasti vod, závisí na tom, do jaké míry se dají posuzovat za vládou korigované externí enviromentální náklady, a na tom, do jaké míry jsou dané otázky řešeny jinde v analýze. V případě poplatků za odběr vody se tyto platby považují za způsob internalizace externích environmentálních nákladů a otázka environmentálních nákladů spojených s odběrem vody se jinde v metodice neřeší. Jako takové nebudou v této fázi korigovány, tj. jde o ekonomické náklady. Přínosy, které vyplývají ze zlepšení kvality povrchových vod jsou naopak v tomto metodickém návodu zahrnuty. Kdyby poplatky za vypouštění vod znečišťující životní prostředí byly považovány za internalizaci externích nákladů (byť jenom částečnou), znamenalo by to velké riziko dvojitého započítání stejného přínosu. Z tohoto důvodu jsou tyto poplatky odečteny od finančních nákladů projektu v Modelu (uplatněním podobného postupu jako při korekci DPH).

4.2

Ocenění

Použití korekce DPH v praxi je jednoduché. Toky hotovosti (Cash flow) zahrnuté ve finanční analýze včetně DPH musí být v ekonomické analýze zahrnuty bez DPH. Stejný postup platí i pro poplatky za vypouštění odpadních vod.

5

FÁZE 2 – KOREKCE EXTERNALIT

5.1

Identifikace

Externích výnosů, které mohou vyplynout z investičních projektů v oblasti vodního hospodářství a odpadních vod, je mnoho. Tento metodický návod se soustředí na environmentální přínosy. Tyto přínosy vyplývají z několika věcí. Zlepšení, pokud jde o celkovou zátěž způsobenou znečištěním životního prostředí, mohou pramenit ze zlepšení rozsahu a kvality kanalizační sítě, čištění odpadních vod a regulace přívalových (srážkových) vod. Snížení vypouštěných škodlivin povede ke zlepšení kvality vody


7



v místních vodních tocích. Kromě toho se tento přínos může projevit v mnohem širší oblasti včetně moře, do kterého voda v konečné fázi odtéká (například díky snížení zátěže způsobené dusíkem). U určitých projektů, zahrnujících například vyhnívání kalu, mohou z implementace projektu vyplynout významné změny v objemu emisí vypouštěných do ovzduší.

5.2

Ocenění environmentálních přínosů

5.2.1

Postup

Environmentální přínosy vyplývající ze snížení úrovně škodlivin vstupujících do životního prostředí lze ocenit různými způsoby, včetně srovnání existujících a budoucích zákonných poplatků za takové emise. Za nejvhodnější postup se v tomto případě nicméně považuje uplatnění postupů tzv. kontingentního oceňování. V ideálním případě by součástí každého projektu měla být hodnotící studie oceňující ochotu uživatelů platit za přínosy, které projekt přináší obyvatelstvu, kterého se projekt dotýká. V mnoha případech ale taková studie nebude proveditelná a bude nutné použít alternativní způsob takového ocenění. Hodnota environmentálních přínosů spojených s realizací projektů v této oblasti by měla být oceněna s ohledem na zprávu Evropské komise o „Přínosech souladu s environmentálním acquis pro kandidátské země“ (The Benefits of Compliance with the Environmental Acquis), kterou připravila společnost ECOTEC Research and Consulting Limited v roce 2001 (dále je zmiňovaná jako „Zpráva Acquis“). Tato zpráva hodnotila přínosy plného souladu s environmentálními normami EU pro Českou republiku (stejně jako pro další přistupující země). Ocenění odvozuje celostátní přínosy navržených projektů, které jsou realizovány za účelem dosažení souladu s environmentální legislativou EU, a bere v úvahu již existující soulad infrastruktury v oblasti vodního hospodářství a odpadních vod v dané zemi a také místní environmentální podmínky. Zpráva Acquis hodnotila následující přínosy v oblasti vodního hospodářství pro: • • •

Zdraví – dostupnost pitné vody a zlepšení její kvality; Přínosy pro zdroje – rekreační a další využití vodního toku dále po proudu; Ekosystémy – kvalita říčních vod

Zpráva identifikovala čtyři typy přínosů ve vztahu k naplňování požadavků legislativy týkající se vod: • • • •

Zajištění zlepšení kvality pitné vody; Zlepšení kvality vod určených ke koupání i dalších povrchových vod – představuje užitnou hodnotu; Zlepšení kvality říčních ekosystému – představuje neužitnou hodnotu; Přínosy spojené s využitím pro účely rybaření.

Při ekonomickém oceňování projektů se v tomto metodickém návodu uplatňuje druhý a třetí z výše zmíněných typů přínosů. Přínos pro zdraví a další přínosy spojené se zásobováním obyvatelstva zlepšenou pitnou vodou se uznávají jako potenciálně významné, ale jelikož kvalita pitné vody ve veřejných vodovodech v České republice všeobecně vyhovuje celostátním normám a choroby přenášené vodou se běžně nevyskytují, první identifikovaný přístup se zde neuplatňuje.3 Jelikož metody netržního oceňování ve Zprávě Acquis již identifikují zlepšenou užitnou hodnotu kvality vod ke koupání a dalších povrchových vod, zahrnutí přínosů spojených s rybařením by znamenalo dvojnásobné započtení přínosu, a proto se zde tento přínos neuplatňuje.

3

Tento přínos se oceňuje pouze podle úspor ve zdrojových nákladech, které vzniknou domácnostem ze zlepšení úrovně jejich pitné vody.


8


5.2.1.1


Hodnoty pro stanovení environmentálních přínosů – Zpráva Acquis

Odhadované hodnoty dosažení souladu s legislativou ES jsou uvedeny níže. Hodnoty, odvozené ve Zprávě Acquis, jsou vzhledem k době jejího zpracování uvedeny v cenové úrovni roku 1999. Byly odvozeny na základě využití výsledků studií netržního oceňování environmentálních přínosů v několika západoevropských a východoevropských zemích. Výsledky byly aplikovány na jednotlivé země na základě potenciální úrovně zlepšení pro životní prostředí (oproti existujícímu stavu) a byly váženy tak, aby byly uvažovány rozdíly v úrovních příjmů obyvatelstva využitím technik hodnocení jeho kupní síly (HDP na osobu na základě parity kupní síly). Tabulka 1: Hodnoty přínosů předložené ve Zprávě Acquis Typ přínosu Vody ke koupání & další povrchové vody (užitná hodnota) Zlepšená kvalita říčního ekosystému (neužitná hodnota)

Jednotky Euro/osoba/rok

Euro/domácnost/ km/rok

Uplatněné na Místní obyvatelstvo

Místní obyvatelstvo

Rozsah

Česká republika

Nižší

26.30

Vyšší

32.31

(velmi) silně znečištěná – znečištěná voda znečištěná voda – mírně znečištěná nebo neznečištěná voda

0.0045 0.0017

Pro aplikaci výše popsaného postupu je třeba učinit dvě úpravy výše uvedených hodnot (viz Model): •

uvažovat nárůst založený na změnách reálných příjmových úrovní domácností v České republice v období let 1999-2004 (+20%);

•

nárůst příjmů domácností v budoucnosti. Při této metodě se vychází ze stejných předpokladů jako u finanční analýzy. Tento nárůst je menší než pravděpodobný nárůst reálných průměrných mezd. Použití nižší hodnoty nám zaručuje, že výsledné přínosy nebudou nadhodnocené.

5.2.1.2

Zlepšení kvality ovzduší

Přínosy související s ochranou ovzduší mohou vzniknout na základě rozdílů v emisích skleníkových plynů vyplývajících z implementace projektu. Obzvlášť u projektů týkajících se vyhnívání kalů a výroby elektřiny z plynu mohou být emise skleníkových plynů významné pro scénář „bez projektu“ a také z hlediska přínosů scénáře „s projektem“. Tyto emise lze oceňovat na základě předpovědí změn v emisích spojených s projektem a využití vhodného ocenění. Evropská komise v rámci programu ExternE zadala rozsáhlou studii k určení peněžní hodnoty vypouštěních emisí a jiných vlivů na životní prostředí a zdraví člověka. Tato studie vypracovaná jménem Evropské komise je vnímána jako jedna z nejkomplexnějších studií na dané téma. Svazek 8 – ExternE – Externality energie: Globální oteplování obsahuje odhad globálních škod způsobených životnímu prostředí emisemi metanu. Obsahuje zhodnocení dopadů na zdraví, zemědělství, zásobování pitnou vodou, úroveň hladiny světových moří, na ekosystémy a biologickou rozmanitost i vznik extrémních událostí. Dvě metody oceňování výnosů jsou zaznamenány s výnosy pohybujícími se v rozsahu od 350 do 380 € (přibližně 11 300 Kč) na tunu emisí metanu při použití 3% diskontní sazby. Odpovídá to ekvivalentu 22 € na tunu emisí CO2.

5.2.2

Stanovení množství

Při použití výše popsaného postupu ke stanovení přínosu pro životní prostředí vyplývajícího z projektu je napřed nutné stanovit, přinejmenším přibližně nebo kvazi-kvantitativně, dopad projektu na životní


9



prostředí. Tento přístup bude všeobecně využitelný pouze u projektů řešících problematiku nakládání s odpadními a srážkovými (přívalovými) vodami. Ve fázi přípravy záměru projektu předloží předkladatelé projektu „podkladovou databázi“ s informacemi pro hodnocení projektu, včetně informací pro hodnocení přínosů projektu pro životní prostředí a zdraví. Většina těchto informací se využije i v tomto postupu. Klíčovými informacemi, které se vyžadují, jsou: • • •

úroveň zlepšení vodního prostředí hodnota vodního prostředí počet lidí, kterých se zlepšení bude týkat

Je zapotřebí v rámci technického hodnocení projektu hodnotit i úroveň zlepšení životního prostředí. V případě stávající čistírny odpadních vod, která bude rekonstruovaná, intenzifikovaná apod., by měla být známa stávající i budoucí výkonnost čistírny. Kromě toho by měla být známa stávající kvalita recipientu pro odhad zlepšení jeho kvality v důsledku realizace projektu. Podobný postup lze použit při odhadování úrovně environmentálního zlepšení v důsledku napojení existující kanalizace (která je bez napojení na systém čištění před realizací projektu) na nové či rozšířené čistírny. V případě nových napojení, kde se stávající odpadní voda neshromažďuje v žádném veřejném kanalizačním systému (ať už je čištěná či nikoli), bude třeba zvážit osud stávajícího znečištění z existujících domácností a jiných objektů. Přínos v podobě snížení emisí z těchto zdrojů by měl být spočítán v souladu s postupem uvedeným v Metodickém pokynu pro hodnocení vodohospodářských projektů Fondu soudržnosti, (oddíl 2.2.1.2 a 2.2.1.3). Význam takto spočítaného snížení emisí do životního prostředí pro kvalitu povrchových a podzemních vod musí být předmětem zdůvodněného odborného odhadu. Po provedeném odhadu zlepšení kvality vodního prostředí v důsledku projektu, bude nutné uvést toto zlepšení do vztahu s výše uvedenými kategoriemi ocenění. Za prvé by měla být stanovena designace vodního útvaru či využití vodního útvaru pro rekreaci. Pokud vodní útvar, kterého se projekt týká, je součástí designovaného úseku ke koupání nebo uznávané rekreační lokality, nebo s nimi bezprostředně sousedí po proudu, pak musí být přínosy takového projektu oceněny. Pokud takto designován není, pak bude třeba učinit rozhodnutí, do jaké míry je vodní útvar využíván pro rekreační účely. Ocenění uváděná ve Zprávě Acquis byla provedena s ohledem na celkovou úroveň implementace norem obsažených v příslušné legislativě členského státu. Vzhledem k tomu je teoreticky nezbytné zvážit, do jaké míry zlepšení životního prostředí vyvolaná projektem představují implementaci příslušných norem. Přesné výpočty, které toto kvantifikují, mohou být zdlouhavé a komplikované a obvykle nebudou vyžadovány. Všeobecný cíl projektů pro Fond soudržnosti je však komplexně dosáhnout soulad se směrnicemi ES v oblasti projektu – alespoň co se týká investic obcí a měst – (viz oddíl 2.4 v Metodickém pokynu pro hodnocení vodohospodářských projektů Fondu soudržnosti). Proto se očekává, že většinou projektů budou mít podstatný podíl na dosažení souladu. Místo toho lze provést částečně kvantitativní odhad týkající se úrovně zlepšení v důsledku projektu na následujícím základě:


10



Tabulka 2: Dopad projektu na dosažení souladu a související podíl na celkové přínosy Dopad projektu na dosažení souladu s směrnicemi ES pro kvalitu vod s rekreačním významem Vysoký Střední Nízký

Faktor jakým projekt ovlivňuje soulad se směrnicemi ES (dle postupu ve Zprávě Acquis) 0,67 až 1,00 0.34 až 0,66 0,00 až 0,33

Konečným krokem v tomto ocenění je stanovení počtu obyvatel, kterých se týkají přínosy spojené s rekreačním využitím. Postup při hodnocení přínosů spojených s rekreací ve Zprávě Acquis vychází ze studií, kde přínosy jsou oceněné jak pro osoby, které by využily zlepšené vodní toky, tak i pro osoby, které by toky nevyužily. Z tohoto důvodu, počet obyvatel, kterých se týkají přínosy spojené s rekreačním využitím, by měl obvykle být počtem obyvatel s trvalým bydlištěm v oblasti projektu. V oblastech s vysokým rekreačním a turistickým významem, je ovšem možné tento počet zvýšit na základě dostupných relevantních statistických údajů. 5.2.2.1

Výpočet environmentálního přínosu – užitné přínosy

Výpočet provedeme jednoduchým vynásobením výše zmíněných proměnných, čímž dostaneme průměrnou roční hodnotu přínosů. Přínos trvale pokračuje po implementaci projektu. Projev přínosu může být nicméně postupný a v průběhu období několika let, což je zohledněno v Modelu při stanovení procentuální části z celé hodnoty vypočítaného přínosu v prvních letech po implementaci projektu. Tabulka 3: Způsob výpočtu užitných přínosů Environmentální přínos (užitný) = Počet obyvatel, kterých se týkají přínosy spojené s rekreačním využitím 5.2.2.2

*

Faktor jakým projekt ovlivňuje soulad se směrnicemi ES (dle postupu ve Zprávě Acquis)

*

Hodnota přínosu ze Zprávy Acquis

Výpočet environmentálního přínosu – neužitné přínosy

Odhad neužitných přínosů se provádí podobným způsobem jako odhad užitných přínosů. Za prvé je třeba stanovit míru environmentálního dopadu a uvést ji do souvislosti s popisem dopadu uváděnými ve Zprávě Acquis. Východiskem těchto popisů jsou zlepšení v klasifikaci řek. V kontextu českého systému pěti tříd jsou aplikovatelné dva typy zlepšení: •

od silně znečištěná nebo velmi silně znečištěná na znečištěná, a

•

od znečištěná na mírně znečištěná nebo neznečištěná.

Výsledkem projektu nemusí být změna o celou „třídu“, jak je popsána ve Zprávě Acquis, a proto se používá další faktor pro ocenění přínosu projektu z hlediska neužitných přínosů, stejně jak je uvedeno v Tabulce 2 výše. Tímto způsobem lze oceňovat přínos projektu ke změně klasifikace řeky podle třídy.


11



Odhadnout se také musí délka recipientu, kterého se zlepšení bude týkat. Jak už bylo uvedeno, měly by takové odhady vycházet ze srovnání podobné kvality řeky v různých místech „s projektem“ a „bez projektu“. Tam, kde je to relevantní, by se měly vzít v úvahu samočistící účinky toku řeky. Počet domácností, u kterých lze říci, že jim vznikne tento neužitný přínos, je celkový počet domácností v České republice (dle metodického postupu ve Zprávě Acquis). Tabulka 4: Způsob výpočtu neužitných přínosů Environmentální přínos (neužitný) = Počet domácnosti v ČR

5.2.2.3

*

Délka říčního úseku, kterého se zlepšení týká

*

Faktor jakým projekt ovlivňuje soulad se směrnicemi ES (dle postupu ve Zprávě Acquis) význam projektu pro dosažení zlepšení v kvalitě říčního ekosystému

*

Hodnota přínosu ze Zprávy Acquis

Celkové ocenění environmentálních přínosů

Celkové ocenění environmentálních přínosů (tak, jak je standardně zahrnuto do Modelu) obsahuje prostý součet obou vypočtených přínosů pro kvalitu místních povrchových vod, spolu s případnými přínosy pro ochranu ovzduší (klimatu).

6

FÁZE 3 – OD TRŽNÍCH K ÚČETNÍM CENÁM

6.1

Identifikace

Zde se navrhuje, že nejvýznamnější deformace trhu existuje ve vztahu k ceně práce – trhy energie, surovin atd. jsou relativně nezatížené zásahem vlády nebo větším tržním selháním. Nezaměstnanost v České republice se pohybuje okolo 10% a minimální legislativně stanovená mzda je (v současnosti) 6 700 Kč (přibližně 210 €) měsíčně.

6.2

Ocenění deformací trhu práce

Ekonomická cena práce je hodnota, jíž se společnost vzdala v důsledku přesunu prováděných aktivit (nebo volného času) těmi, jež jsou zaměstnáni v projektu. Ocenění deformací trhu práce musí tudíž vycházet z analýzy povahy zaměstnání vytvořeného projektem a, což je důležitější, z analýzy povahy aktivit (nebo volného času v případě nepracujících) přemístěných projektem. Lze rozlišit minimálně tři případy: 1. V případě kvalifikované práce lze předpokládat, že trh práce je konkurenční a že plat kvalifikovaného pracovníka zapojeného do projektu je stejný jako (nebo jen mírně vyšší než) plat, který měl ve svém předchozím zaměstnání. V tomto případě není žádná deformace a ekonomická cena práce je stejná jako finanční cena, tudíž není zapotřebí žádná korekce. [Pokud pracovník získává v rámci projektu mzdu vyšší, než jakou by získal bez projektu, převodní faktor, který je třeba použít, je obecně w* / wf, kde wf je mzda, kterou pracovník získává v rámci projektu (bez veškerých daní a jiných příspěvků ze strany zaměstnavatele), a w* je rovno jeho předchozí mzdě (znovu bez daní a jiných příspěvků).]


12



V případě nekvalifikované práce lze rozlišit dva případy (navíc k výše uvedenému případu konkurenčního trhu práce): 2. Pokud byl zaměstnaný pracovník původně nezaměstnaný, pak lze za čistou hodnotu jednotlivcovy původní činnosti pro společnost považovat hodnotu jím stráveného volného času (sociální dávky jednotlivce nejsou čistým výnosem, protože zároveň představují náklady státu související s poskytnutím dávek tomuto pracovníkovi). 3. Pokud byl zaměstnaný pracovník původně neoficiálně zaměstnán (a nedostával dávky), pak lze za čistou hodnotu jednotlivcovy původní činnosti pro společnost považovat mezní produkt pracovníka v předešlé činnosti. V druhém případě pracovníka, který byl původně nezaměstnaný (a na který se vztahuje jak právní úprava minimální mzdy, tak poskytování sociálních dávek, jež platí v České republice), je ekonomická cena práce podstatně nižší než její finanční cena. Ve třetím případě závisí rozsah deformace trhu na rozdílu mezi mzdou před zdaněním (a bez jiných příspěvků ze strany zaměstnavatele) a mezním produktem pracovníka v jeho původní činnosti. Je pravděpodobné, že bude znovu značně nižší než finanční cena pro projekt v důsledku zaměstnání této osoby. Druhý i třetí případ jsou proto podrobněji popsány níže.

6.2.1

Postup: trh práce s nedobrovolnou nezaměstnaností

Jak je vysvětleno v příloze k tomuto dokumentu, v případě nezaměstnanosti na trhu práce, kdy existuje jak minimální mzda, tak sociální dávky pro nezaměstnané, může být pro odhad převodního faktoru použit následující vzorec, kde nekvalifikovaní pracovníci dostávají minimální mzdu w** a podporu v nezaměstnanosti u*:

CF =

1⎛ u* ⎞ ⎜1 − ⎟ 2 ⎝ w **⎠

Je třeba poznamenat, že tento převodní faktor zahrnuje jak efekt deformace trhu, tak fiskální transfer představovaný vyplácením podpory v nezaměstnanosti. Ačkoli dle návodu náleží tyto korekce zvlášť do fáze 3, respektive 1, je zde konsolidovaný převodní faktor použit pro jednoduchost. V České republice je současná minimální mzda 6 700 Kč měsíčně. Tento vzorec ale vyžaduje použití čistého měsíčního příjmu. Výpočet tohoto údaje na základě pravidel sociálního zabezpečení a daňové úpravy není přesný, protože tyto údaje závisí na podmínkách jednotlivce. Postup pro odhad čistého mzdového příjmu osob, jež dostávají minimální mzdu, vychází ze statistiky rodinných účtů provedené Českým statistickým úřadem a je následující. Tato statistika udává hrubý a čistý peněžní příjem ze zaměstnání pro každých deset procent domácností. Předpokládá se, že nejnižších deset procent domácností dostává částku blížící se minimální mzdě (ve skutečnosti z výpočtů vyplývá, že osoba získávající hlavní příjem v těchto domácnostech má příjem přibližně o 20% převyšující úroveň minimální mzdy). Poměr čistého a hrubého příjmu ze zaměstnanosti v nejnižších deseti procentech domácností4 je 32 069 / 38 928 = 0,824. Pokud použijeme stejný poměr na hrubou minimální mzdu, získáme čistou minimální mzdu 5 519 Kč měsíčně. Podporu v nezaměstnanosti lze považovat za životní minimum, což je příjem zaručený všem státem. To v současné době činí 4 100 Kč měsíčně (pro jednotlivce; na osobu je nižší pro domácnosti s více než jedním členem). Související převodní faktor je proto ½ x (1 - 4100 / 5519) = 0,129.

4

Údaje z tabulky 3/1 statistiky rodinných účtů, údaje za rok 2002.


13


6.2.2


Postup: trh práce s neoficiálním zaměstnáním

V případě pracovní síly odebrané projektem z neoficiálního zaměstnání je převodní faktor roven w* / wf, kde wf je vyplacená mzda (bez veškerého zdanění a bez jiných příspěvků ze strany zaměstnavatele) a w* je rovno meznímu produktu vytvořenému pracovníkem v neoficiálním zaměstnání. Pro účely tohoto dokumentu se navrhuje kvantifikovat w* jako rovné čistému příjmu samostatně výdělečně činné ekonomicky aktivní osoby ve 20% nejchudších domácností, kde hlavní příjem je z podnikání. Údaje z tabulky 5/1-2 statistiky rodinných účtů (údaje za rok 2002) vedou k následujícímu výsledku: Průměry pro skupinu prvních 20% obyvatel: Hrubý roční příjem samostatně výdělečně činné osoby = 30 036 Kč (1) Dodatečný hrubý roční příjem na osobu ze závislé činnosti = 11 932 Kč (2) Čistý roční příjem na osobu ze závislé činnosti = 9 611 Kč (3) Tudíž daň z příjmu + zdravotní & sociální pojištění související se zaměstnáním = (2) – (3) = 2 321 Kč (4) Celkem daň z příjmu + zdravotní & sociální pojištění související se zaměstnáním = 985 + 1 336 = 2 321 Kč (5) Tudíž podíl daně z příjmu + zdravotní & sociální pojištění související s podnikáním = (5) – (4) = 0 (6) Tudíž čistý roční příjem samostatně výdělečně činné osoby = (1) – (6) = 30 036 Kč (7) Počet osob v domácnosti = 3,97 (8) Tudíž čistý roční příjem domácnosti z podnikání = (7) x (8) = 119 243 Kč (9) Počet ekonomicky aktivních členů domácnosti = 1,45 (10) Tudíž čistý příjem ekonomicky aktivní osoby = (9) / (10) / 12 = 6 853 Kč (11) Předpokládejme, že nekvalifikovaní pracovníci získávají minimální měsíční mzdu wf = 6 700 x 1,35 = 9 045 Kč (příspěvky na zdravotní a sociální pojištění ze strany zaměstnavatele činí 35% hrubé mzdy). Příslušný převodní faktor pro pracovní sílu odebranou z neoficiálního zaměstnání se proto vypočte jako 6 853 / 9 045 = 0,758. Výše uvedené údaje ale naznačují, že čistý měsíční příjem ekonomicky aktivní samostatně výdělečně činné osoby v 20% nejchudších domácností, kde je příjem z podnikání dominantním, je větší než hrubá minimální mzda. Na základě těchto údajů se proto jeví jako nepravděpodobné, že pracovníci zanechají neoficiální samostatné výdělečné činnosti, aby se pustili do řekněme fyzicky náročných stavebních prací za minimální mzdu nebo plat jen nepatrně vyšší. Tento závěr lze potvrdit také z praktické zkušenosti, kdy mnoho nekvalifikovaných stavebních dělníků v České republice pochází ze zemí dále na východ. Z toho – v kombinaci se současnou mírou nezaměstnanosti v České republice kolem 10% - lze usoudit, že mezní užitek získaný českými státními příslušníky z této práce je negativní, tj. že neoficiální zaměstnanost, sociální výhody a volný čas přináší vyšší užitek než alternativa fyzicky náročných stavebních prací za minimální mzdu nebo plat jen mírně vyšší.

6.2.3

Stanovení cen a množství

Předkladatelé projektů by měli postupovat dle následujícího postupu: •

•

Trh s kvalifikovanou pracovní silou by měl být považován za konkurenční bez nárůstu mezd spojených s projektem, a proto by neměl být použit žádný převodní faktor. (U zaměstnání nebo oblastí, kde je obzvlášť nedostatek kvalifikovaných pracovníků, lze s předpokladem nulového růstu mezd polemizovat a mohl by být použit převodní faktor w* / wf, jak je stanoven v části 6.2.) Na trhu s nekvalifikovanou pracovní silou je úkolem předkladatele projektu stanovit příslušné podíly následujících tří typů zaměstnanců: o pracovníci přesunutí z jiných trhů (žádný převodní faktor nebo faktor = w* / wf stanovený v části 6.2, pokud je úroveň mzdy na trhu, z něhož je pracovník přesunut, nižší) o pracovníci přesunutí z kategorie nezaměstnaných (převodní faktor = 0,129) o pracovníci přesunutí z neoficiálního sektoru (převodní faktor = 0,758)


14



Předkladatelé projektů by měli na základě místních podmínek trhu práce a předpokládaného dopadu projektu odhadnout podíly nekvalifikované pracovní síly, které lze přiřadit těmto jednotlivým případům, a použít příslušné převodní faktory. Předpokládáme-li, že např. 35% nekvalifikované pracovní síly je přesunuto ze skupiny nezaměstnaných a zbytek z konkurenčního trhu práce, kde je stejný plat, pak bude celkový převodní faktor pro nekvalifikovanou práci [(0,65 x 1) + (0,35 x 0,129)] = 0,695. Tabulka 5: Příklad převodní faktory pro investiční náklady v oblasti vodní infrastruktury zohledňující deformace trhu práce Podíl kapitálových nákladů1

Převodní faktor trhu práce2

Příslušný výnos3

100%

0,945

0,055

0%

1,000

0,000

100%

0,945

0,055

Materiály, stroje

73%

1,000

0,000


9%

1,000

0,000

Náklady na mzdy nekvalifikované

18%

0,6954

0,305

ČOV, čerpací stanice, atd.

100%

0,963

0,037

Technologie

53%

0,977

0,023

Materiály, stroje

37%

1,000

0,000


12%

1,000

0,000


4%

0,6954

0,305

47%

0,948

0,052

Materiály, stroje

29%

1,000

0,000


10%

1,000

0,000

Liniové stavby Technologie Stavba

Stavba

Náklady na mzdy 8% nekvalifikované 0,6954 0,305 Zdroj odhadů podílů nákladů na mzdy na celkových nákladech: VRV, a.s. Poznámka: 1. Podíl kapitálových nákladů by měl být poskytnut předkladatelem projektu na základě projektového rozpočtu. Pouze pokud z nějakého důvodu není možné přímo určit podíl nákladů na mzdy pro nekvalifikovanou pracovní sílu na celkových projektových nákladech, měly by být použity výše uvedené standardní hodnoty. 2. Zde uvedené převodní faktory jsou jako ukázkový případ popsány v části 6.2.3; faktory, které mají být použity pro daný projekt, budou odlišné. 3. Příslušný výnos = 1- (převodní faktor trhu práce) 4. Převodní faktor 0,695 odráží ukázkový případ popsaný v části 6.2.3.


15


7


CELKOVÁ KOREKCE Z FINANČNÍ NA EKONOMICKOU ANALÝZU

Celková korekce finanční analýzy skládá se z následujících kroků: • • •

náklady projektu jsou korigovány dle fáze 1 a 3 tohoto návodu (fiskální korekce a korekce deformace trhu práce); základní přírůstkové (inkrementální) přínosy projektu jsou počítány znovu na základě zdrojových úspor u spotřebitelů a u provozovatelů (nikoliv na základě přiděleného příjmu vodárenského systému, jak je tomu tak pro finanční analýzu); a externí environmentální přínosy jsou odhadované dle fáze 2 tohoto návodu (korekce externalit).

Stačí málo dodatečných údajů k finanční analýze pro aplikaci tohoto přístupu v rámci Modelu. Přesnější návod pro uživatele Modelu poskytuje „Manuál k modelu pro zpracování finanční a ekonomické analýzy vodohospodářských projektů v rámci Fondu soudržnosti“. Přístup popsán v tomto návodu poskytuje základní a standardní postup pro vodohospodářské projekty Fondu soudržnosti v České republice. Není ovšem vyčerpávající a nepostihuje všechny možné ekonomické dopady projektů – viz Tabulka 6 níže. V některých případech lze proto očekávat, že žadatelé budou muset kvantifikovat více aspektů projektu, aby poskytli dostačující ekonomické odůvodnění smysluplnosti daného projektu. Příloha B nabízí souhrn dalších možných kvantifikovatelných efektů vodohospodářských projektu.

Tabulka 6: Seznam možných nekvantifikovaných výnosů a nákladů Nekvantifikované výnosy • • •

Výnosy pro regionální rozvoj v důsledku zlepšení místní infrastruktury (turismus, drobný průmysl, bytová výstavba atd.) Dočasné výnosy pro krajskou ekonomiku v důsledku ekonomických aktivit spojených s kapitálovou investicí Multiplikační efekty v celostátní ekonomice v důsledku (dodatečných) ekonomických aktivit spojených s kapitálovou investicí

Pro projekty v oblasti odpadní vody Následující faktory nemusí být plně zachyceny ve stávajícím přístupu k environmentálním externalitám: • Nižší škody na majetku v důsledku lepší regulace srážkových vod

Nekvantifikované náklady • • •

•

Negativní dopady na životní prostředí v průběhu stavby (hluk, doprava a dopravní zácpy, prach, vibrace, atd..) Externí environmentální náklady spojené s provozem infrastruktury (např. emise skleníkových plynů spojené s využitím energie) Externí environmentální náklady související s používanými materiály, např. externí náklady emisí skleníkových plynů spojené s výrobou cementu Externí environmentální náklady spojené s odstraňováním čistírenských kalů

Pro projekty v oblasti pitné vody • Výnosy pro lidské zdraví v důsledku zlepšené kvality pitné vody • Výnosy ze zlepšeného zajištění zásobování (např. během léta, kdy mohou jednotlivé studně vyschnout, nebo v důsledku kontaminace studní po povodních)


16



PŘÍLOHA A: ODVOZENÍ PŘEVODNÍHO FAKTORU PRO TRH PRÁCE S NEDOBROVOLNOU NEZAMĚSTNANOSTÍ Předpokládejme, že vláda přijme legislativu ohledně minimální mzdy. Tuto situaci lze znázornit pomocí následujícího grafu. Předpokládejme navíc, že vláda také vyplácí podporu v nezaměstnanosti u*.

mzda B

w**

u*

A pracovníci, x x*

kde w** je minimální mzda a u* podpora v nezaměstnanosti. V tomto ohledu je třeba zvážit následující body. Zaprvé, užitek každé nezaměstnané osoby vyjádřený v penězích se skládá ze dvou prvků: (a) užitku volného času (přímka B nad úrovní u*); (b) užitku vytvořeného spotřebou vycházející z podpory v nezaměstnanosti u*. Proto přímka B představuje úroveň blahobytu nezaměstnaných. Přímka B navíc také představuje rezervační mzdu, což je minimální výše mzdy, za níž jsou pracovníci ochotni vzdát se volného času a spotřeby umožněné podporou v nezaměstnanosti. Zadruhé, výše uvedený graf implicitně předpokládá, že existují lidé, kterým vyhovuje méně nebo naopak více volného času (přímka B stoupá). Především se předpokládá, že v prvním případě člověku volný čas nepřináší žádnou hodnotu, takže úroveň blahobytu, jež přináší podpora v nezaměstnanosti, představuje jeho náklady obětované příležitosti. Zatřetí, ekonomická cena práce je dána pouze ztrátou volného času. Je to proto, že ačkoli původně nezaměstnaný ztratí užitek vytvořený podporou v nezaměstnanosti, stejné množství peněz bude k dispozici vládě: to představuje výnos, protože díky projektu bude mít společnost k dispozici dodatečný zdroj. Předpokládáme-li, že se hodnota tohoto množství peněz v rukou vlády rovná užitku spojenému s podporou v nezaměstnanosti vyjádřenému v penězích, pak je příslušná oblast představující ekonomickou cenu práce tvořena trojúhelníkem u*AB. Proto je ekonomická cena práce dána rozdílem mezi rezervační mzdou a podporou v nezaměstnanosti jednotlivce, to znamená w - u*. Jakmile bude


17



ale projekt realizován (poptávka po práci se posune nahoru), není možné stanovit, kteří pracovníci budou vybráni. Z tohoto důvodu lze zjednodušeně předpokládat, že rezervační mzda se v průměru rovná maximální rezervační mzdě, která se shoduje s minimální mzdou (w**), a minimální rezervační mzdě, která se shoduje s podporou v nezaměstnanosti (u*). Proto se ekonomická cena práce rovná

SWR =

( w * * + u*) ( w * * − u*) − u* = 2 2

(1)

a převodní faktor je roven

CF =

1 w ** − u * 2 wf

(2)

kde wf je vyplacená finanční mzda a rovná-li se finanční mzda wf minimální mzdě, pak se (2) rovná

CF =

1⎛ u* ⎞ ⎜1 − ⎟ 2 ⎝ w ** ⎠

(3)

Pokud jsou používány vzorce 1, 2 a 3, pak je třeba vzít v úvahu následující poznámky. Zaprvé, odečtení podpory v nezaměstnanosti může být provedeno mnohem jednodušeji výše uvedeným vzorcem. Protože ale návod navrhuje dvě korekce (fiskální korekce a korekce pro jiné deformace), pak lze nejprve odečíst podporu v nezaměstnanosti a poté vypočítat průměrnou rezervační mzdu. Zadruhé, pro odhad rezervační mzdy jednotlivce je nutné použít mzdu po zdanění, protože se jedná o odhad (čisté) hodnoty volného času, kterého se vzdá.


18



PŘÍLOHA B: TYPY PROJEKTŮ A POTENCIÁLNÍ VÝNOSY Projektové části v oblasti odpadních vod Projektová část

Seznam potenciálních výnosů

Metoda ocenění

Komentář

Nová stoková síť vedoucí ke zvýšení počtu napojení na kanalizaci

Redukce znečištění povrchových vod

Kde to lze použít – dopad na kvalitu říční vody oceněné s použitím metody ze Zprávy Acquis

Redukce znečištění podpovrchových vod

Kde to lze použít – náklady na získání použitelné vody z jiného zdroje tam, kde znečištění způsobilo, že místní zdroje jsou nepoužitelné – podobný přístup k úspoře ve zdroj. nákladech pro spotřebitele Snížení výdajů domácnosti na vlastní sběrný a akumulační systém (výstavba a provoz)

Neuplatňuje se všeobecně – týká se pouze případů, kdy lze prokázat, že úniky z jímek a septiků mají dopad na povrchové vody Neuplatňuje se všeobecně – týká se pouze případů, kdy lze prokázat, úniky z jímek a septiků má dopad na podpovrchové vody

Úspory ve zdrojových nákladech pro spotřebitele Výměna nebo obnova kanalizace

Snížená infiltrace vedoucí k úspoře ve zdrojových nákladech pro provozovatele Snížená údržba pro provozovatele plynoucí ze snížené četnosti havárií na kanalizační síti Snížené znečištění podpovrchových vod


Všeobecně použitelné pro všechna nová napojení na kanalizaci

Snížení provozních nákladů pro provozovatele – vypočtené prostřednictvím snížení výkonu a proměnných provozních nákladů Snížení nákladů na údržbu pro provozovatele

Vyžaduje odhad infiltrace před projektem a po projektu Vyžaduje odhad četnosti havárií před projektem a po projektu

Náklady na získání použitelné vody z jiného zdroje tam, kde znečištění způsobilo, že místní zdroje jsou nepoužitelné – podobný přístup k úspoře ve zdrojových nákladech pro spotřebitele

Neuplatňuje se všeobecně – týká se pouze případů, kdy lze prokázat, že kanalizační průsaky mají dopad na podpovrchovou vodu, která by se (neznečistí-li se) potenciálně dala využít k odběru/čerpání

19



Projektová část


Metoda ocenění

Komentář

Obnova stávajícího čerpacího a kontrolního zařízení pro odpadní vody

Snížení znečištění a záplav nemovitostí splaškovými vodami Zvýšení provozní výkonnosti na základě novější technologie Snížené periodického znečišťování povrchových vod

Je třeba stanovit

Použitelné pouze za zvláštních okolností

Nová čistírna odpadních vod

Snížené znečištění povrchových vod

Dopad na kvalitu řek oceněný podle metody ze Zprávy Acquis

Napojení nečištěných odpadních vod na čistírnu vod Obnova stávajících procesů v čistírně odpadních vod

Snížené znečištění povrchových vod Snížené znečištění povrchových vod Zvýšená provozní výkonnost

Stejně jako pro novou ČOV

Výnos vzniká pouze s ohledem na neužitné hodnoty a pouze v ročních obdobích, kdy má vypouštění srážkových vod významně negativní dopad – tzn. během silných dešťových srážek Výnos může vzniknout s ohledem na užitné i neužitné hodnoty. Vyžaduje odhad kvality říční vody před projektem a po něm Stejně jako pro novou ČOV



Snížení spotřeby energie ze strany provozovatele Stejně jako pro novou ČOV


Zadržování srážkových vod a meliorační opatření

Instalace dodatečných čistících procesů u stávající ČOV Vyhnívání kalu spojené s výrobou energie

Snížené znečištění povrchových vod Snížené emise skleníkových plynů

Všechny projekty, z nichž vyplývá snížení znečištění povrchových či podpovrchových vod

Snížené náklady na úpravu ze strany uživatelů vodních zdrojů


Snížení spotřeby energie ze strany provozovatele Dopad na kvalitu říčního ekosystému oceněný podle metody ze Zprávy Acquis

Hodnota odpovídající snížení „ekvivalentu CO2” (jak je stanovený ve zprávě ExternE EU)

Vyžaduje odhad emisí metanu a kysličníku uhličitého ze zařízení před projektem a po něm – toto je komplexní a obtížné – při oceňování tohoto výnosu by měla být provedena odborná konzultace

Je třeba stanovit

20



Projektové části v oblasti pitné vody Projektová část


Metoda ocenění

Komentář

Nové liniové stavby vedoucí k nárůstu obyvatelstva napojeného na veřejné vodovody Nahrazení stávající sítě pro zásobování pitnou vodou

Úspory ve zdrojových nákladech pro napojené obyvatelstvo

Výpočet výdajů, které by spotřebitel vydal k zajištění vlastní spotřeby Výpočet výdajů za produkty, kterými spotřebitel řeší vnímané problémy s kvalitou pitné vody – např. za balenou vodu

Všeobecně použitelné


Snížené požadavky na údržbu Snížené prosakování – „ztracená voda” Snížené čerpání vody z vodního prostředí

Jiná zlepšení týkající se sítě pro zásobování pitnou vodou, např. odběrné vrty, zařízení pro akumulaci, čerpací stanice, elektromechanické zařízení


Snížené náklady na údržbu ze strany provozovatele při řešení prasknutí vodovodů Snížení provozních nákladů pro provozovatele – vypočtené prostřednictvím snížení výkonu a proměnných provozních nákladů Je třeba stanovit


Výpočet výdajů za produkty, kterými spotřebitel řeší vnímané problémy s kvalitou pitné vody – např. za balenou vodu

Zvýšená provozní výkonnost provozovatele

Výpočet hodnoty snížené odebrané energie ze strany provozovatele

Použitelné pouze tam, kde je kvalita pitné vody vnímána jako problém a kde příčinou problému je stav dané zásobovací sítě Všeobecně použitelné Tento výnos může být oceňován tam, kde snížení „ztracené vody“ je významné Tento výnos může být oceňován tam, kde vodní prostředí, z něhož se voda čerpá, je choulostivé nebo má „nízký průtok“, ale mělo by se dát pozor na dvojnásobné započítávání, jelikož poplatek za čerpání vybíraný státem představuje ocenění této položky Použitelné pouze tam, kde je kvalita pitné vody vnímána jako problém a kde příčinou problému je stav těchto prvků zásobovací sítě

21



Projektová část


Metoda ocenění

Komentář

Nová nebo zlepšená zařízení na úpravu pitné vody


Výpočet výdajů za produkty, kterými spotřebitel řeší vnímané problémy s kvalitou pitné vody – např. za balenou vodu Je třeba stanovit

Použitelné pouze tam, kde je kvalita pitné vody vnímána jako problém a kde příčinou problému je současný stav úpravy

Jiná opatření ke zlepšení spolehlivosti a bezpečnosti zásobování, např. zlepšená nebo zvětšená akumulace


Soulad s chystanými požadavky směrnice pro pitnou vodu (98/83/ES), která ještě není v platnosti – např. na snížené úrovně olova vyžadované v roce 2015 Lepší spolehlivost a bezpečnost zásobování

Je třeba stanovit

22



PŘÍLOHA C: VYBRANÉ ODKAZY Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů (Strukturální fond-ERDF, Fond soudržnosti a ISPA). Připraveno pro: Oceňovací jednotku, Regionální politiku, Evropskou komisi, vydalo GŘ Regionální politika v roce 2002. (anglicky -http://www.europa.eu.int/comm/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide02_en.pdf) (česky - http://www.strukturalni-fondy.cz/upload/1084291448cba_dg_regiocz.pdf) Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, Vysoké školy ekonomické v Praze (2000): Ekonomické hodnocení projektů a politiky v oblasti životního prostředí – praktický průvodce. ISBN 80-245-0009-4 (Autorizovaný překlad původní knihy „The economic appraisal of environmental projects a policies – A Practical Guide“, 1995, OECD) Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 zakládající Fond soudržnosti, Úř. věst. L 130, 25. 5. 1994 (česky - http://www.europa.eu.int/eur-lex/cs/dd/docs/1994/31994R1164-CS.doc ) Nařízení Rady (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění Nařízení (ES) č. 1164/94 zakládající Fond soudržnosti, Úř. věst. L 161/57, 26.6.1999. (anglicky - http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/1999/l_161/l_16119990626en00570061.pdf ) (česky - http://www.europa.eu.int/eur-lex/cs/dd/docs/1999/31999R1264-CS.doc ) Nařízení Rady (ES) č. 1265/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění Příloha II k Nařízení (ES) č. 1164/94 zakládající Fond soudržnosti, Úř. věst. L 161/62, 26.6.1999. (anglicky - http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/1999/l_161/l_16119990626en00570061.pdf ) (česky - http://www.europa.eu.int/eur-lex/cs/dd/docs/1999/31999R1265-CS.doc ) Nařízení Komise (ES) č. 1386/2002 ze dne 29. července 2002, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1164/94 týkající se řídících a kontrolních systémů pro pomoc poskytovanou v rámci Fondu soudržnosti a postupů pro provádění finančních oprav, Úř. věst. L 201/5, 31.7.2002, (anglicky - http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2002/l_201/l_20120020731en00050023.pdf ) (česky - http://www.europa.eu.int/eur-lex/cs/dd/docs/2002/32002R1386-CS.doc ) Nařízení Komise (ES) č. 16/2003 ze dne 6. ledna 2003, kterým se stanoví zvláštní podrobná pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1164/94 týkající se oprávněnosti výdajů týkajících se opatření spolufinancovaných Fondem soudržnosti, Úř. věst. L 2/7, 7.1.2003. (anglicky - http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/1999/l_161/l_16119990626en00620067.pdf ) (česky - http://www.europa.eu.int/eur-lex/cs/dd/docs/2003/32003R0016-CS.doc ) ECOTEC, Přínosy souladu s environmentálním acquis pro kandidátské země, (2001) Požadavek zadání dílčí studie č. 3, GŘ ŽP SMLOUVA: Environmentální politika v uchazečských zemích a jejich příprava na přistoupení, Servisní smlouva B7-8110 / 2000 / 159960 / MAR / H1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. (anglicky - http://europa.eu.int/comm/environment/enlarg/benefit_en.htm ) Svazek 8 – ExternE – Externality Energie – Globální oteplování, Evropská komise Asijská rozvojová banka, Příručka pro ekonomickou analýzu projektů týkajících se zásobování vodou, ISBN: 971-561-220-2, 1999 (anglicky - http://www.adb.org/Documents/Handbooks/Water_Supply_Projects/default.asp )


23

PŘÍLOHA 4 METODIKA EKONOMICKÉ ANALÝZY

Recommend Documents