Příloha č. 2 Velké fiše prioritních opatření Obsah

Příloha č. 2 Velké fiše prioritních opatření

Obsah Ochrana ovzduší ..................................................................................................................................... 2 Odpadové hospodářství ........................................................................................................................ 21 Vodní hospodářství ................................................................................................................................ 25 Energetika.............................................................................................................................................. 39 Ochrana přírody a krajiny ...................................................................................................................... 43 Zemědělství a venkov ............................................................................................................................ 48 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta .................................................................................... 49 Lesní hospodářství ................................................................................................................................ 54

Ochrana ovzduší SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OO1_Zlepšení kvality ovzduší – rámcové opatření. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Z hlediska úrovně znečištění ovzduší na území v Moravskoslezském kraji lze konstatovat, že Aglomerace Moravskoslezský kraj patří v rámci ČR mezi nejvíce znečištěné území a přes všechna přijatá a realizovaná opatření dochází na území Moravskoslezského kraje k překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon. Vymezení plochy se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % plochy) na území Moravskoslezského kraje a rovněž České republiky jako celku, uvádí následující tabulka. Zdrojem dat je Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat roku 2010, uveřejněného ve Věstníku MŽP 2/2012.

Zóna/aglomerace

PM10 (r IL)

PM10 (d IL)

NO2 (r IL)

Benzen (r IL)

Souhrn překročení IL

B(a)P

Souhrn překročení CIL (bez O3)

Aglomerace 26,74 69,88 0,04 0,02 69,88 61,69 61,69 Moravskoslezský kraj Česká republika 1,86 21,21 0,03 0,001 21,21 14,47 14,47 Na zhoršené kvalitě ovzduší se podílejí stacionární i mobilní zdroje znečišťování ovzduší všech velikostí nacházející se na území Moravskoslezského kraje a nezanedbatelnou měrou i přeshraniční transport znečištění z území Polské republiky. Nejvýznamnější zdroje znečišťování ovzduší jsou kontrolovány a řízeny v režimu zákona o integrované prevenci. Další významné zdroje znečišťování ovzduší jsou usměrňovány složkovými předpisy na úseku ochrany ovzduší. Problematické se však jeví stanovení podílů jednotlivých skupin zdrojů znečišťování ovzduší na celkové kvalitě ovzduší a tím tedy i směrování nápravných opatření na konkrétní cíle. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 4 v kvadrantu slabé stránky: „Nízká kvalita ovzduší v části území MSK, projevující se plošným překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví u suspendovaných částic frakce PM10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon (spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích, neefektivní využívání energie, emise z průmyslových zdrojů včetně energetiky, doprava, dálkový přenos znečištění)“ CÍLE OPATŘENÍ:  Identifikace původců znečištění ovzduší  Seznam opatření ke zlepšení kvality ovzduší přesně cílených na konkrétní znečišťovatele  Minimalizace plochy území MSK, na které dochází k překračování imisních limitů. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Využít již probíhající a případně inicializovat nové projekty zaměřené na identifikaci původců znečištění  Ve spolupráci s MŽP připravit nový Program zlepšení kvality ovzduší respektující nové poznatky o původcích znečištění  Aktualizovat povolení provozu konkrétního původce znečištění  Informačními kampaněmi cíleně působit na zdroje znečišťování ovzduší, které nepodléhají obligatornímu povolení provozu. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Programový dokument obsahující opatření ke zlepšení kvality ovzduší cílená na identifikované původce znečištění DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Zlepšení kvality ovzduší v nejvíce zatížených lokalitách po realizaci opatření ke snížení emisí na konkrétních zdrojích, které jsou v dané lokalitě dominantní. 2

GARANT A SPOLUPRÁCE:  Moravskoslezský kraj  ČIŽP  ČHMÚ  Zdravotní ústav GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Východní část Moravskoslezského kraje DOBA TRVÁNÍ:  3 roky ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Krajský rozpočet  OPŽP, Prioritní osa 2, Oblast podpory 2.1 - Zlepšování kvality ovzduší, Podoblast - 2.1.4 Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěže na území ČR.  OPŽP Prioritní osa 5, Oblast podpory 5.1 - Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik, Podoblast Rozvoj a tvorba informačních systémů o znečišťování životního prostředí a snižování environmentálních rizik, včetně vybudování infrastruktury pro identifikaci zdrojů znečištění a sběru dat. ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  50 mil. Kč VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Slabá stránka - 4. Nízká kvalita ovzduší v části území MSK, projevující se plošným překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví u suspendovaných částic frakce PM10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon (spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích, neefektivní využívání energie, emise z průmyslových zdrojů včetně energetiky, doprava, dálkový přenos znečištění).  Příležitost - 10. Zlepšení monitoringu a interpretace kvality ovzduší s cílem přesnější identifikace původců znečištění, včetně přeshraničního přenosu a podílu různých druhů zdrojů znečištění.  Hrozba - 14. Podceňování podílu malých zdrojů znečištění (domácí topeniště) a dopravy na celkovém znečištění ovzduší MSK veřejností v důsledku zakořeněných nepřesných názorů.  Opatření OO5_Identifikace původců znečištění ovzduší  Opatření OO6_Snižování emisí z průmyslových a energetických zdrojů  Opatření OO7_Regulace stacionárních zdrojů mimo režim IPPC  Opatření OO82_Snižování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší  Opatření OO13_Přeshraniční přenos škodlivin  Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci  Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší  Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

3

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: 1 OO82_Snižování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Malé zdroje znečišťování ovzduší se dle bilancí ČHMÚ podílejí na produkci emisí tuhých znečišťujících látek v MSK přibližně 23 %. Jedná se tedy o nezanedbatelnou skupinu zdrojů určených převážně pro individuální vytápění domácností, které vypouštějí škodliviny o nízké teplotě a z komínů se stavební výškou do 10 m. Ovlivnění kvality ovzduší může být v jejich okolí tedy velmi výrazné. Na provozovatele stacionárních zdrojů pro individuální vytápění domácností se nevztahuje povinnost umožnit orgánům ochrany ovzduší přístup ke stacionárnímu zdroji a jeho příslušenství za účelem dodržování povinností dle zákona č. 201/2012 Sb. Kontrolu provozu malých zdrojů znečišťování ovzduší lze pouze provádět využitím ustanovení §17 odst. 1 písm. h) zákona č. 201/2012 Sb. Obce s rozšířenou působností si mohou vyžádat protokoly o provedení kontroly, že tepelný zdroj na pevná paliva je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem. Na provozovatele této skupiny zdrojů je tak nutno působit zejména prostřednictvím informačních kampaní a dotačních programů. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 12 v kvadrantu příležitosti: „Zvýšení možnosti kontroly a usměrňování zdrojů znečištění ovzduší mimo rámec zákona o integrované prevenci (včetně malých zdrojů a dopravy) využitím kompetencí nového zákona o ochraně ovzduší“ CÍLE OPATŘENÍ:  Snížení emisí do ovzduší ze zdrojů pro individuální vytápění domácností AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Dotační programy o Nové programy zaměřené na poskytnutí dotace na ekologizaci energetických zdrojů pro individuální vytápění domácností o Dotační programy zaměřené na snižování energetické náročnosti domácností (např. zateplování, využití solární energie pro ohřev vody, apod.)  Informační kampaně o Informační kampaně zaměřené na informování veřejnosti o rizicích při spalování tuhých a nekvalitních paliv nebo spalitelných komunálních odpadů o Informační kampaně k dotačním programům na modernizaci kotlů a snižování energetické náročnosti budov  Metodická podpora obcím s rozšířenou působností o Poskytovat maximální technickou podporu obcím s rozšířenou působností při kontrole plnění povinností provozovatelů malých zdrojů znečišťování ovzduší PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Harmonogram výzev k podání žádostí o podporu  Informační kampaně  Seznam provedených kontrol technického stavu a provozu spalovacích stacionárních zdrojů na pevná paliva o tepelném příkonu od 10 do 300 kW určených pro individuální vytápění domácností DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Zlepšení kvality ovzduší v oblastech s vysokou koncentrací individuálního vytápění pevnými palivy GARANT A SPOLUPRÁCE:  Moravskoslezský kraj  Obce s rozšířenou působností  Odborně způsobilé osoby GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj

1

Toto opatření vzniklo na základě výsledků multikriteriálního hodnocení sloučením opatření OO8 a OO2. 4

DOBA TRVÁNÍ:  Trvale ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Krajský rozpočet  SFŽP - Zelená úsporám  SFŽP – Národní programy ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Dotační programy – 40 tis. Kč/kotel, 20 mil. Kč/výzva  Informační kampaně – 1 mil. Kč/kampaň VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Příležitost - 12. Zvýšení možnosti kontroly a usměrňování zdrojů znečištění ovzduší mimo rámec zákona o integrované prevenci (včetně malých zdrojů a dopravy) využitím kompetencí nového zákona o ochraně ovzduší.  Příležitost - 14. Využití ekonomických nástrojů pro urychlení náhrady nevhodných druhů paliv, resp. modernizace spalování v domácích topeništích a podpora nástrojů EVVO pro snížení znečištění z malých zdrojů a dopravy (osvěta o vlivech spalování v domácích topeništích na ŽP a zdraví, dopady spalování odpadů, atd.).  Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OO5_Identifikace původců znečištění ovzduší. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Současný systém monitoringu kvality ovzduší na území Moravskoslezského kraje poskytuje řadu velmi cenných a objektivních dat o kvalitě ovzduší. Existuje také zavedený systém sběru informací o emisích stacionárních zdrojů emisí, který je doplňován o bilanční výpočty emisí z mobilních zdrojů a zdrojů pro individuální vytápění domácností. Schází však bližší porozumění procesům probíhajícím mezi zdrojem emisí a receptorem, které by umožnilo relevantně posoudit vliv jednotlivých skupin zdrojů znečišťování ovzduší na vysoké koncentrace sledovaných polutantů ve venkovním ovzduší. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 10 v kvadrantu příležitosti: „Zlepšení monitoringu a interpretace kvality ovzduší s cílem přesnější identifikace původců znečištění, včetně přeshraničního přenosu a podílu různých druhů zdrojů znečištění“ CÍLE OPATŘENÍ:  Identifikovat zdroje nebo skupiny zdrojů emitující znečišťující látky, které mají vliv na vysoké koncentrace suspendovaných částic na území Moravskoslezského kraje.  Doplnit stávající informační systém průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji o stanovení konkrétních podílů jednotlivých zdrojů. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Analýza relevantních aktuálně realizovaných projektů o Informační monitorovací systém průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji; http://www.ims-msk.cz/ o AIR SILESIA – Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu; http://www.air-silesia.eu o Clean border - Zlepšení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska; http://www.cleanborder.eu  Nový projekt/projekty zaměřený na identifikaci původců znečištění o Inicializovat vznik projektu zaměřeného na identifikaci původců znečištění v OstravskoKarvinském regionu PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Veřejně přístupná databáze emisně-imisních vztahů v řešené lokalitě  Interaktivní mapová aplikace umožňující laickému uživateli jednoduchou cestou zjistit podíl jednotlivých skupin zdrojů na imisních koncentracích v zájmové lokalitě  Podrobné informace o podílech zdrojů na imisních koncentracích určené pro orgány ochrany ovzduší DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Zlepšení kvality ovzduší v nejvíce zatížených lokalitách po realizaci opatření ke snížení emisí na konkrétních zdrojích, které jsou v dané lokalitě dominantní. GARANT A SPOLUPRÁCE:  Moravskoslezský kraj  ČIŽP  ZÚ Ostrava  SZÚ  VŠB-TU GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj, především území v okolí měst Ostrava-Karviná-Třinec DOBA TRVÁNÍ:  2 roky

6

ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  OP ŽP  Prioritní osa 2, Oblast podpory 2.1 - Zlepšování kvality ovzduší, Podoblast - 2.1.4 Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěže na území ČR.  Prioritní osa 5, Oblast podpory 5.1 - Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik, Podoblast Rozvoj a tvorba informačních systémů o znečišťování životního prostředí a snižování environmentálních rizik, včetně vybudování infrastruktury pro identifikaci zdrojů znečištění a sběru dat. ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  40 mil. Kč VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Příležitost - 10. Zlepšení monitoringu a interpretace kvality ovzduší s cílem přesnější identifikace původců znečištění, včetně přeshraničního přenosu a podílu různých druhů zdrojů znečištění.  Slabá stránka - 4. Nízká kvalita ovzduší v části území MSK, projevující se plošným překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví u suspendovaných částic frakce PM10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon (spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích, neefektivní využívání energie, emise z průmyslových zdrojů včetně energetiky, doprava, dálkový přenos znečištění).  Hrozba - 14. Podceňování podílu malých zdrojů znečištění (domácí topeniště) a dopravy na celkovém znečištění ovzduší MSK veřejností v důsledku zakořeněných nepřesných názorů.  Program snižování emisí – kapitola N - Základní nástroje Programu snižování emisí – N1.5. Informační nástroje.

7

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OO6_ Snižování emisí z průmyslových a energetických zdrojů. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na území Moravskoslezského kraje se k 22. 7. 2012 nachází 159 zařízení provozovaných na základě integrovaného povolení ve smyslu zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Nejčetnějšími kategoriemi průmyslových činností jsou: Počet Činnost dle přílohy č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb. zařízení 5.1. Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně. 22 6.6. Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat.

20

1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW. 2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo 3 chemických postupů, je-li objem lázní větší než 30 m . 5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.

19

2.3. Zařízení na zpracování železných kovů.

13

2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t denně.

11

4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek. 2.2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.

10

18 17

9

Z hlediska ovlivnění kvality ovzduší jsou z výše uvedené tabulky zásadní zejména činnosti spadající do kategorií 1.1, 2.2, 2.3 a 2.4. Ve vztahu k negativnímu ovlivňování kvality ovzduší jsou však důležité i méně zastoupené činnosti, které produkují významné množství emisí do ovzduší. Jedná se např. o činnosti 2.1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy) nebo 1.3. Koksovací pece. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 11 v kvadrantu příležitosti: „Důsledná aplikace zákona o integrované prevenci a směrnice o průmyslových emisích vedoucí ke snížení emisí provozovatelů zdrojů znečištění minimálně na úroveň BAT“ CÍLE OPATŘENÍ:  Jednotná metodika pro posouzení aplikace BAT v zařízeních provozovaných dle integrovaného povolení  Harmonogram přezkumů vydaných integrovaných povolení pro posouzení stavu aplikace BAT ve všech zařízeních, prioritně zaměřený na technologie s významnými zdroji znečišťování ovzduší  Aktualizace vydaných integrovaných povolení s uvedením konkrétních podmínek provozu směřujících k aplikaci BAT podle nejnovějšího stavu poznání. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Priorizace činností ve vztahu k ovlivnění kvality ovzduší o Analyzovat zdroje emisí do ovzduší podle jejich zařazení do činností dle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci  Analýza aktuálních znění referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT reference Documents – BREF) o Sumarizovat aktuálních informace o nejlepších dostupných technikách pro prioritní činnosti ve vztahu ke znečišťování ovzduší o Vytvořit metodický návod (checklist) pro objektivní analýzu aplikace BAT v jednotlivých zařízeních  Přezkumy integrovaných povolení, kontroly na místě PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Aktualizovaná integrovaná povolení obsahující podmínky směřující k aplikaci BAT podle nejnovějšího stavu poznání 8

DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Zlepšení kvality ovzduší v nejvíce zatížených lokalitách po realizaci opatření ke snížení emisí na konkrétních zdrojích, které jsou v dané lokalitě dominantní. GARANT A SPOLUPRÁCE:  Moravskoslezský kraj  ČIŽP  Odborně způsobilé osoby GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj, především území v okolí měst Ostrava-Karviná-Třinec DOBA TRVÁNÍ:  Úvodní přezkumy 2 roky  Kontinuálně v návaznosti na nové informace o BAT ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Krajský rozpočet  OPŽP, Prioritní osa 5, Oblast podpory 5.1 - Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik (nutná konzultace se SFŽP) ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  do 1 mil. Kč VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Příležitost - 11. Důsledná aplikace zákona o integrované prevenci a směrnice o průmyslových emisích vedoucí ke snížení emisí provozovatelů zdrojů znečištění minimálně na úroveň BAT.  Hrozba - 12. Přetrvávající znečišťování ovzduší z velkých zdrojů v důsledku výjimek, udělených spalovacím zdrojům, umožňující realizaci opatření ke splnění požadavků na snižování emisí dle Směrnice 2010/75/EU (o průmyslových emisích) až k roku 2020, tlaky na zrušení institutu poplatků za znečišťování ovzduší.  Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).

9

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OO7_Regulace stacionárních zdrojů mimo režim IPPC. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší jsou zpravidla kontrolovány a řízeny v režimu zákona o integrované prevenci. Existuje však také řada dalších zdrojů znečišťování ovzduší, které je možno usměrňovat složkovými předpisy na úseku ochrany ovzduší. Velkou příležitostí je nový zákon o ochraně ovzduší. Zákon byl 13. 6. 2012 publikován ve Sbírce zákonů a od 1. 9. 2012 zruší a nahradí stávající zákon č. 86/2002 Sb. Nový zákon byl uveřejněn pod číslem 201/2012 Sb. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 12 v kvadrantu příležitosti: „Zvýšení možnosti kontroly a usměrňování zdrojů znečištění ovzduší mimo rámec zákona o integrované prevenci (včetně malých zdrojů a dopravy) využitím kompetencí nového zákona o ochraně ovzduší“ CÍLE OPATŘENÍ:  Připravenost na žádosti provozovatelů o vydání nového povolení k provozu  Vytvoření jednotné metodiky pro udělování povolení k provozu pro stávající i nové zdroje znečišťování ovzduší v regionu AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Vytvoření seznamu provozovatelů, kteří budou žádat o nové povolení provozu o Analýza souladu povolení k provozu zdrojů znečišťování ovzduší vydaných dle §17 odst. 1 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb. s požadavky na obsah povolení provozu dle §11 zákona č. 201/2012 Sb. o Informovat relevantní provozovatele o povinnosti požádat o nové povolení provozu. Důvodem je zvýšení absorpční schopnosti úřadu zpracovat v krátké lhůtě veškeré žádosti o povolení provozu, které musí provozovatelé podat do 2 let od nabytí účinnosti nového zákona o ochraně ovzduší.  Příprava jednotné metodiky pro udělování povolení provozu o Sumarizovat aktuálních informace o nejlepších dostupných technikách pro prioritní činnosti ve vztahu ke znečišťování ovzduší o Vytvořit metodický návod pro objektivní přístup k posuzování zdrojů a udělování povolení PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Harmonizovaná povolení provozu všech relevantních zdrojů znečišťování ovzduší do 31. 12. 2014. DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Zlepšení kvality ovzduší v nejvíce zatížených lokalitách po realizaci opatření ke snížení emisí na konkrétních zdrojích, které jsou v dané lokalitě dominantní. GARANT A SPOLUPRÁCE:  Moravskoslezský kraj  ČIŽP  Odborně způsobilé osoby GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  2 roky  Kontinuálně v návaznosti na změny zdrojů znečišťování ovzduší ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Krajský rozpočet ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  do 500 tis. Kč

10

VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Příležitost - 12. Zvýšení možnosti kontroly a usměrňování zdrojů znečištění ovzduší mimo rámec zákona o integrované prevenci (včetně malých zdrojů a dopravy) využitím kompetencí nového zákona o ochraně ovzduší.  Hrozba - 12. Přetrvávající znečišťování ovzduší z velkých zdrojů v důsledku výjimek, udělených spalovacím zdrojům, umožňující realizaci opatření ke splnění požadavků na snižování emisí dle Směrnice 2010/75/EU (o průmyslových emisích) až k roku 2020, tlaky na zrušení institutu poplatků za znečišťování ovzduší.  Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.  Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

11

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OO9_Snižování energetické náročnosti budov. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Energetická náročnost budov spolu s druhem používané energie pro vytápění zásadně ovlivňuje množství emisí spojených s uspokojováním potřeb tepelného komfortu vnitřních prostor staveb. Pro snižování energetické náročnosti budov byl v posledních letech využíván zejména dotační program Zelená úsporám. Příjem žádostí v programu Zelená úsporám však již byl ukončen. MŽP připravuje nový Program na podporu snižování energetické náročnosti budov, který bude zahájen po roce 2013. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 4 v kvadrantu hrozby: Nedostatečná relevance vhodných podpůrných nástrojů (především dotačních titulů) pro řešení klíčových potřeb MSK v oblasti ŽP v příštím programovém období a snižování motivace k čerpání dotací v oblasti ŽP neúměrnými administrativními požadavky. CÍLE OPATŘENÍ:  Snížení spotřeby energie pro vytápění bytových i nebytových prostor  Snížení spotřeby paliva pro vytápění bytových i nebytových prostor  Snížení emisí do ovzduší úsporou energie potřebné pro vytápění AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Dotační program s podporou mezi 30 a 40 procenty z investičních nákladů  Podporované typy projektů o Zateplení pláště budovy o Zateplení střechy o Výměna oken  Realizace opatření ke snižování energetické náročnosti na budovách v majetku MSK PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Celostátní dotační program „Zelená úsporám 2“  Regionální dotační programy  Realizované projekty na budovách v majetku Moravskoslezského kraje DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Rodinné domy: Úspora energie po realizaci – prům. 49 %, což představuje 70 až 80 GJ/dům  Bytové domy: Úspora energie po realizaci – prům. 59 %, což představuje 30 až 40 GJ/b.j.  Nebytové prostory: Úspora energie po realizaci – závisí na typu objektu, průměrně 50 % GARANT A SPOLUPRÁCE:  Moravskoslezský kraj  Ministerstvo životního prostředí  Státní fond životního prostředí GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  2013+ ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Krajský rozpočet  SFŽP ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Celkové průměrné investiční náklady na 1 rodinný dům: cca 300 tis. Kč  Celkové průměrné investiční náklady na 1 bytovou jednotku v byt. domě: cca 150 tis. Kč

12

VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Hrozba – 4. Nedostatečná relevance vhodných podpůrných nástrojů (především dotačních titulů) pro řešení klíčových potřeb MSK v oblasti ŽP v příštím programovém období a snižování motivace k čerpání dotací v oblasti ŽP neúměrnými administrativními požadavky.“  Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, v aktuálním znění  Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje

13

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: 0012_ Zlepšení využití příjmů z poplatků za znečišťování ovzduší. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Poplatníkem poplatku za znečišťování je dle §15 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Výše poplatku se stanoví jako součin základu poplatku za znečišťování (množství emisí ze stacionárního zdroje nebo zdrojů v tunách za rok), sazby poplatku a koeficientu úrovně emisí dle dosahované emisní koncentrace. Od poplatku za znečišťování se osvobozují znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji v provozovně, u které celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč. V §15 odst. (14) zákona o ochraně ovzduší se uvádí: „Výnos z poplatků za znečišťování je do roku 2016 včetně příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Od roku 2017 je 65 % výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky, 25 % příjmem kraje, na jehož území se stacionární zdroj nachází, a 10 % příjmem státního rozpočtu.“ Výnos z poplatků za znečišťování, který bude příjmem kraje, bude moci být použit pouze na financování opatření v oblasti ochrany životního prostředí. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 12 v kvadrantu hrozby: „Přetrvávající znečišťování ovzduší z velkých zdrojů v důsledku výjimek, udělených spalovacím zdrojům, umožňující realizaci opatření ke splnění požadavků na snižování emisí dle Směrnice 2010/75/EU (o průmyslových emisích) až k roku 2020, tlaky na zrušení institutu poplatků za znečišťování ovzduší.“ CÍLE OPATŘENÍ:  Návrh transparentních pravidel pro využití finančních prostředků získaných z poplatků za znečišťování ovzduší AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Příjmy z poplatků za znečišťování ovzduší účelově vázat na podporu zlepšování kvality ovzduší jako jsou o Dotační programy o Osvětové programy o Odborné studie o kvalitě ovzduší o Monitoring znečištění PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  „Rozpočtová pravidla“ pro využití příjmů z poplatků za znečišťování ovzduší DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Podpůrné opatření bez přímé vazby na snižování emisí. GARANT A SPOLUPRÁCE:  Moravskoslezský kraj GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Trvale od roku 2017 ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  25 % z výše poplatků za znečišťování ovzduší placených provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší za zdroje nacházející se na území Moravskoslezského kraje ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Beznákladové opatření VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Hrozba – 12. Přetrvávající znečišťování ovzduší z velkých zdrojů v důsledku výjimek, udělených spalovacím zdrojům, umožňující realizaci opatření ke splnění požadavků na snižování emisí dle Směrnice 2010/75/EU (o průmyslových emisích) až k roku 2020, tlaky na zrušení institutu poplatků za znečišťování ovzduší.  Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 14

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OO13_Přeshraniční přenos škodlivin. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Kvalita ovzduší na území Moravskoslezského kraje je ovlivňována nejen zdroji emisí umístěnými přímo v tomto regionu. Severní hranice kraje je tvořena státní hranicí s Polskou republikou, přičemž zejména oblast Slezského vojvodství sousedící s Ostravsko – karvinským regionem je silně industrializovaná. K porovnání množství emisí na obou stranách státní hranice lze využít informací zveřejňovaných v rámci EMEP (European Monitoring and Evaluation Programme). Například emise částic PM 2,5 v roce 2 2 2010 se na území Slezského vojvodství pohybovaly okolo 1,3 t/km , na Ostravsku okolo 0,5 t/km 2 a v ostatních částech Moravskoslezského kraje okolo 0,2 t/km . Je tedy zřejmé, že zejména v době severovýchodního proudění vzduchu může docházet k transportu znečištění na území Moravskoslezského kraje. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 11 v kvadrantu hrozby: „Pokračující znečišťování ovzduší MSK přeshraničním přenosem škodlivin při omezených možnostech kraje řešit uvedený mezistátní problém“ CÍLE OPATŘENÍ:  Prohloubit a případně rozšířit mezinárodní spolupráci při řešení nevyhovující kvality ovzduší moravskoslezského regionu.  Sjednotit podmínky provozu zdrojů znečišťování ovzduší AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Výměna dat o zdrojích znečišťování ovzduší o Ustanovení stálé komise pro výměnu verifikovaných dat o zdrojích znečišťování ovzduší o Vytvoření dálkově přístupného portálu pro výměnu dat  Inicializovat uzavření mezinárodní dohody o jednotném přístupu k udělování podmínek provozu zdrojů znečišťování ovzduší o Využít jednotnou evropskou legislativu jako je např. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/eu ze dne 24. listopadu 2010, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) k harmonizaci povolení provozu zdrojů na obou stranách hranice. o Připravit důvodovou zprávu pro Ministerstvo životního prostředí PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Kompetentním osobám dálkově přístupná databáze informací o zdrojích znečišťování ovzduší  Návrh textu mezinárodní dohody DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Zlepšení kvality ovzduší v nejvíce zatížených lokalitách po realizaci opatření ke snížení emisí na konkrétních zdrojích, které jsou v dané lokalitě dominantní. GARANT A SPOLUPRÁCE:  Moravskoslezský kraj  ČIŽP  Orgány ochrany ovzduší Polské republiky  Ministerstvo životního prostředí České republiky  Ministerstvo životního prostředí (MINISTERSTWO ŚRODOWISKA) Polské republiky GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj, Slezské vojvodství DOBA TRVÁNÍ:  5 let ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Krajský rozpočet  Prioritní osa 5, Oblast podpory 5.1 - Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik, Podoblast Rozvoj a tvorba informačních systémů o znečišťování životního prostředí a snižování environmentálních rizik, včetně vybudování infrastruktury pro identifikaci

15

zdrojů znečištění a sběru dat. ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  5 mil. Kč VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Hrozba – 11. Pokračující znečišťování ovzduší MSK přeshraničním přenosem škodlivin při omezených možnostech kraje řešit uvedený mezistátní problém.  Příležitost - 10. Zlepšení monitoringu a interpretace kvality ovzduší s cílem přesnější identifikace původců znečištění, včetně přeshraničního přenosu a podílu různých druhů zdrojů znečištění.  Slabá stránka - 4. Nízká kvalita ovzduší v části území MSK, projevující se plošným překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví u suspendovaných částic frakce PM10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon (spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích, neefektivní využívání energie, emise z průmyslových zdrojů včetně energetiky, doprava, dálkový přenos znečištění)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)

16

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OO16_ Snižování emisí tuhých znečišťujících látek z automobilové dopravy. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Emise tuhých znečišťujících látek (TZL) souvisejících s automobilovou dopravou je možno podrobněji specifikovat jako: - emise pevných částic z výfuků spalovacích motorů (primární emise částic) - emise pevných částic z otěrů pneumatik a brzdových destiček - emise pevných částic z abraze vozovky - resuspenze pevných částic, které sedimentovaly na povrchu vozovky (zbytky posypového materiálu, nečistoty vnesené z míst ležících mimo komunikaci apod.) Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 13 v kvadrantu příležitosti: Snížení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší technickými opatřeními (alternativní pohony především v MHD), organizací dopravy (obchvaty obcí, nízkoemisní zóny) a podporou šetrné dopravy (pěší zóny, podpora integrované veřejné dopravy, cyklodopravy, P+R, car sharingu, apod.) a na zjištění SWOT číslo 14 v kvadrantu hrozby: Podceňování podílu malých zdrojů znečištění (domácí topeniště) a dopravy na celkovém znečištění ovzduší MSK veřejností v důsledku zakořeněných nepřesných názorů. CÍLE OPATŘENÍ:  Snížení negativních vlivů dopravy na kvalitu ovzduší AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Podpora využívání alternativních paliv o Při nákupu nových vozidel pro státní správu a samosprávu preferovat vozidla na alternativní paliva (CNG, H2, Elektro)  Nadstandardní čištění komunikací o Příspěvky MSK na zvýšenou četnost čištění komunikací ve správě Moravskoslezského kraje nad rámec legislativních požadavků o Zpracování harmonogramu čištění komunikací, který bude optimalizovat již realizovaná opatření a doporučí nová, cílená na obydlené oblasti.  Výsadba izolační zeleně podél komunikací o Omezení prašnosti z liniových zdrojů znečišťování ovzduší a parkovišť cílenou výsadbou vhodně umístěné a vhodně vybrané ochranné zeleně (stromy, keře) v okolí kolem vybraných komunikací ve správě SSMSK (využití dotací ze OPŽP) o Ukládání kompenzačních opatření ve formě výsadby izolační zeleně v řízeních o povolení umístění nových zdrojů znečišťování ovzduší PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Závazné podmínky pro hodnotící kritéria při výběrových řízeních na nákup nových dopravních prostředků  Harmonogram čištění komunikací spravovaných Moravskoslezským krajem  Projekty na výsadbu izolační zeleně DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Snížení počtu obyvatel negativně ovlivňovaných emisemi z dopravy  Pokles emisí z dopravy o 5 %  Pokles imisních koncentrací podél komunikací o 5 % GARANT A SPOLUPRÁCE:  Moravskoslezský kraj GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Trvale

17

ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Krajský rozpočet  Státní rozpočet (ŘSD)  SFŽP  OP Doprava ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Nákup vozidel na alternativní pohon (CNG): navýšení investice o cca 20 %  Nadstandardní čištění komunikací: cca 200 Kč/km  Výsadba izolační zeleně podél komunikací: individuální podle typu lokality a dřevin VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Příležitost – 13. Snížení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší technickými opatřeními (alternativní pohony především v MHD), organizací dopravy (obchvaty obcí, nízkoemisní zóny) a podporou šetrné dopravy (pěší zóny, podpora integrované veřejné dopravy, cyklodopravy, P+R, car sharingu, apod.).  Hrozba - 14. Podceňování podílu malých zdrojů znečištění (domácí topeniště) a dopravy na celkovém znečištění ovzduší MSK veřejností v důsledku zakořeněných nepřesných názorů.  Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, v aktuálním znění.  Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

18

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OO17_Rozvoj environmentálně příznivé dopravní infrastruktury. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Vývoj dopravní infrastruktury v Moravskoslezském kraji je usměrňován koncepčním dokumentem Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Tento dokument z roku 2003 byl následně „aktualizován“ formou Vyhodnocení programového dokumentu. Aktualizované znění koncepce bylo 26. června 2008 schváleno usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2096. Koncepce obsahuje analytickou část poplatnou době zpracování a dále návrhovou část členěnou do tří časových etap (do r. 2013, 2013 – 2018 a cílový stav). V horizontální rovině koncepce popisuje rozvoj automobilové, železniční, letecké, cyklistické, vodní, a veřejné osobní dopravy. Zabývá se rovněž rozvojem průmyslových zón a logistických center. Vliv dopravy na životní prostředí je v koncepci řešen velmi okrajově a to především ve vztahu k negativním vlivům dopravního hluku. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 13 v kvadrantu příležitosti: Snížení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší technickými opatřeními (alternativní pohony především v MHD), organizací dopravy (obchvaty obcí, nízkoemisní zóny) a podporou šetrné dopravy (pěší zóny, podpora integrované veřejné dopravy, cyklodopravy, P+R, car sharingu, apod.) CÍLE OPATŘENÍ:  Snížení negativních vlivů dopravy na kvalitu ovzduší AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Rozvoj veřejné (hromadné) dopravy a integrovaných dopravních systémů  Vyvedení dopravy z hustě osídlených oblastí  Zavedení zón snížené rychlosti  Rozvoj pěších zón a cyklostezek PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Studie proveditelnosti hodnotící environmentální a ekonomické aspekty navrhovaných změn dopravní infrastruktury  Návrhy na změny Zásad územního rozvoje kraje, územních plánů vyšších územních celků a obcí DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Snížení počtu obyvatel negativně ovlivňovaných emisemi z dopravy GARANT A SPOLUPRÁCE:  Moravskoslezský kraj GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Trvale ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Krajský rozpočet  Státní rozpočet (ŘSD)  SFŽP  OPD ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Náklady na vypracování studie proveditelnosti a dalších souvisejících studií: 1 mil. Kč  Náklady na realizaci vybraných opatření: budou stanoveny ve studii proveditelnosti.

19

VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Příležitost – 13. Snížení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší technickými opatřeními (alternativní pohony především v MHD), organizací dopravy (obchvaty obcí, nízkoemisní zóny) a podporou šetrné dopravy (pěší zóny, podpora integrované veřejné dopravy, cyklodopravy, P+R, car sharingu, apod.)  Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, v aktuálním znění  Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, ve znění schválené usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2096 ze dne 26. června 2008  Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426

20

Odpadové hospodářství SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OH1_ Energetické využívání směsných komunálních odpadů. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Aktuálně je ve stadiu rozpracovanosti projekt ZEVO (Zařízení na energetické využívání odpadů) Barbora na cca 200 kT SKO. Pro maximální omezení skládkování směsných KO a objemných KO v MSK je nutno vybudovat další kapacitu ZEVO“ cca 200 kT popř. o tuto hodnotu intenzifikovat stávající připravovanou kapacitu Barbora. CÍLE OPATŘENÍ:  Cílem opatření je omezit skládkování energeticky využitelných odpadů a tyto využít jako náhradu primárních zdrojů v teplárenství. Paralelním cílem je stabilizace ceny za nakládání s komunálními odpady od občanů, tj. její nenavýšení vlivem zvyšujícího se poplatku za skládkování. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Navýšení kapacity současného projektu ZEVO Barbora, popř. nalezení dalšího možného místa výstavby ZEVO v MSK a jeho výstavba, popř. kombinace těchto možností. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Snížení skládkování KO v MS na nezbytné minimum. Energetické využití cca 400kT směsných komunálních odpadů. Náhrada cca 200kT černého uhlí. Stabilizace ceny za nakládání s komunálními odpady, stabilizace ceny tepla v CZT Karviná, Havířov popř. další. DOPADY (VLIVY) NA ŽP V KRAJI:  Vliv na zlepšení ovzduší v kraji. Omezení emisí prachových částic, SO x, NOx.  Omezení negativních vlivů skládkování (ovzduší, zábor půdy, spodní vody). GARANT A SPOLUPRÁCE:  MSK  KIC  města a obce Moravskoslezského kraje + vybrané energetické společnosti GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  2013 - 2017 ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Vlastní zdroje, dotace, bankovní úvěry ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  3 - 4 mld. Kč VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Změna v zákoně o odpadech – zvyšování poplatku, vazba na energetiku – zachování CZT

21

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OH3_Podporovat realizace zařízení na zpracování odpadů nebo druhotných surovin na území Moravskoslezského kraje. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na poměrně úspěšnou práci v separaci odpadů a poměrně velkou produkci druhotných surovin nenavazuje v ČR dostatečná kapacita zpracovatelských závodů schopných produkované odpady nebo druhotné suroviny efektně využívat. Tyto odpady a druhotné suroviny jsou následně vyváženy ke zpracování do zahraničí s negativním dopadem na zaměstnanost v regionech ČR. CÍLE OPATŘENÍ:  Podporovat vybudování zpracovatelských kapacit na druhotné suroviny a odděleně sbírané odpady na území MSK s environmentálním a sociálním profitem pro MSK (nová pracovní místa). AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Podpora projektů navržených na dotace EU. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Realizace zpracovatelských kapacit na sběrový papír, plasty a průmyslové druhotné suroviny v MSK. DOPADY (VLIVY) NA ŽP V KRAJI:  Úspora primárních surovin díky jejich substituci druhotnými surovinami a separovanými komoditami, podpora opatření na předcházení vzniku odpadů (využívání druhotných surovin), nepřímá podpora omezení skládkování odpadů. GARANT A SPOLUPRÁCE:  MSK  podnikatelský sektor  MPO GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  2013 – do odvolání ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Dotace Operačního programu životní prostředí ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  V závislosti na navržených projektech VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Politika MPO v oblasti druhotných surovin, Zákon o odpadech- hierarchie nakládání s odpady

22

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OH4_Zajištění separace a využívání biologicky rozložitelných odpadů na celém území Moravskoslezského kraje. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Část využitelného BRO z údržby zahrad a zelených ploch u zástavby rodinných domků stále končí ve směsném KO s negativním dopadem na plnění cíle na snižování skládkování BRO. Mnoho měst a obcí MSK však již možnost separace využitelného BRO pro občany zavedlo. CÍLE OPATŘENÍ:  Zajistit plošně u všech obcí a měst možnost odděleného sběru BRKO ze zahrad a pozemků u zástavby rodinných domů a zároveň zajistit zpracování uvedeného BRO v odpovídajících zařízeních s následným využíváním výstupních produktů (kompost, digestát).  Cílem opatření je také snížení skládkování BRKO. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Postupně zavádět nejvhodnější a ekonomicky přijatelné systémy sběru BRKO.  Podpora výstavby zařízení na zpracování BRKO. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Zavedení separace BRO v rámci osvědčených organizačních a technologických postupů ve všech obcích a městech MSK. Zpracování a využívání výstupních produktů, zpracování BRKO. DOPADY (VLIVY) NA ŽP V KRAJI:  Snížení skládkování BRKO, využití produktů zpracování BRKO jako je kompost, digestát pro zlepšení vlastností půdy na nezemědělských i zemědělských pozemcích popřípadě využití v rámci rekultivací území postižených těžbou. GARANT A SPOLUPRÁCE:  Krajský úřad  města a obce Moravskoslezského kraje  svozové firmy GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  2013 – do odvolání ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Dotace EU, vlastní zdroje obcí ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Cca 50 mil. Kč/rok VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Návaznost na zákon o odpadech.

23

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OH5_ Navýšení separace využitelných složek komunálního odpadu (plasty, papír, sklo, kovy, tetrapak) v kraji. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V rámci hierarchie nakládání s KO je na druhém stupni důležitosti hned po předcházení vzniku odpadu, materiálové využívání KO, které je základním pilířem integrovaného systému nakládání s KO. V roce 2010 byla separace a materiálové využívání dle metodiky ISHO na úrovni 43,5 %, přičemž v letech 2004 – 2010 postupně toto číslo neustále rostlo. CÍLE OPATŘENÍ:  Zvýšit a udržet separaci a materiálové využívání KO na 50 % z celkové produkce. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Pokračování v projektech „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně obalové složky v Moravskoslezském kraji“ a „Rozvoj sběru použitých elektrozařízení“. V rámci prvního projektu a aktivit obcí bude dále zahušťována sběrná síť kontejnerů na sběr vytříděných komodit z KO a dále bude pokračovat vzdělávání zástupců samosprávy s cílem zvýšení osvěty v předmětné oblasti. Předmětem druhého projektu je propagace třídění a zpětného odběru elektrozařízení. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Zvýšení a udržení materiálového využívání na a nad 50 % z celkové produkce KO v obcích. DOPADY (VLIVY) NA ŽP V KRAJI:  Snížení skládkování KO, náhrada primárních surovin recyklovanými komoditami (sklo, plasty, papír, nápojový karton). GARANT A SPOLUPRÁCE:  Ekokom, a.s.  Krajský úřad GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  2013 – do odvolání ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Dotace Ekokom, a.s., vlastní zdroje obcí ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  20 mil. Kč/rok VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Zákon o obalech, zákon o odpadech, POH MSK

24

Vodní hospodářství SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OV4_Sanace starých ekologických zátěží s významným vlivem na stav vod. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Podzemní vody jsou jedinečným strategickým zdrojem kvalitní vody pro zásobení obyvatel a v zájmu jejich ochrany a navržených opatření je dosažení takové úrovně jejich jakosti, která nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví. Pro vody povrchové by realizací opatření měla být zachována a zlepšena prosperita všech biologických složek ve vodě. Relevantní opatření je postupná likvidace starých skládek z bývalých průmyslových podniků, benzinových stanic a vojenských prostorů, s přímým vlivem na jakost podzemních a povrchových vod. CÍLE OPATŘENÍ:  Na základě systematické inventarizace starých ekologických zátěží, monitorování vod a kontaminovaných míst a jeho vyhodnocování se zjistí stav kontaminace horninového prostředí a povrchových vod a podzemních vod. Navrženými opatřeními je snaha sanovat tyto ekologické zátěže a eliminovat vnos znečištění do podzemních a povrchových vod. Cílem je tedy zachovat nenarušené podmínky pro vývoj všech organismů vázaných na vodu jako jsou vodní flóra, fauna a ryby. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Sanace lokality „Laguny Ostramo“, skládky olejových tekutých, kašových i tuhých odpadů z provozu rafinérie minerálních olejů,  Sanace lokality „Autopal Nový Jičín“, kontaminace z povrchových úprav kovů - oleje, emulze, kalící lázně, chlorid barnatý, laky, ředidla, pohonné hmoty, kyseliny, louhy, soli těžkých kovů, odmašťovadla, chlorovaná rozpouštědla- těkavé organické látky, kyanidy PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Navrženými opatřeními se předpokládá v dílčím povodí Horní Odry na území Moravskoslezského kraje především DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Snížení koncentrací znečišťujících látek v podzemních vodách a ve vodních tocích Moravskoslezského kraje, což se pozitivně odrazí i na koncentracích znečištění v závěrném profilu Odra - Bohumín. GARANT A SPOLUPRÁCE:  Ministerstvo životního prostředí ČR  Moravskoslezský kraj  Česká inspekce životního prostředí GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Odhad realizace: průběžně ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Státní rozpočet  dostupné dotační tituly  zdroje Moravskoslezského kraje ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  v jednotkách stovek mil. Kč za rok VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a další podzákonné předpisy.  Plán dílčího povodí Horní Odry

25

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OV177_ Zajištění obnovy, rekonstrukce a dostavby kanalizační sítě, kanalizačních systémů 2 a čistíren odpadních vod. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Investice v oblasti odkanalizování se zaměřují zejména na přepojování výustí bez čištění na stokovou síť zakončenou ČOV, na rozšíření odkanalizovaných oblastí, na rekonstrukce kanalizačních sítí. Investice v oblasti čištění odpadních vod se zaměřují zejména na zvýšení efektivity čištění odpadních vod rekonstrukcemi stávajících ČOV tak, aby svou účinností vyhověly parametrům vyplývajícím z Nařízení vlády č.61/2003 Sb., které v souladu se Směrnicí Rady č.91/271/EHS o čištění městských odpadních vod výrazně zpřísnily požadavky na odstranění nutrientů v čištěných odpadních vodách. Operativním způsobem jsou řešeny havárie na vodovodních a kanalizačních sítích jejich provozovateli. Vzhledem k vysoké finanční náročnosti výstavby a obnovy vodovodních a kanalizačních sítí jsou tato opatření zajišťována z dostupných dotačních titulů. Zde je problematické splnění dotačních podmínek pro příjemce a čerpání dotace vzhledem k vlastnictví infrastruktury soukromými společnostmi či dlouhodobým smlouvám o provozování sítí mezi obcí a soukromou společností. CÍLE OPATŘENÍ:  Prioritním cílem je eliminace vnosu organického znečištění a znečištění biogenními prvky pocházejících z komunálních vod. Cílem výstavby a obnovy vodovodních a kanalizačních sítí je také zajistit obyvatelům a uživatelům vod vysokou kvalitativní úroveň základních lidských potřeb. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Výstavba kanalizace v obci Baška  Výstavba ČOV a kanalizace v obci Horní Suchá PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Navrženými opatřeními se předpokládá především dodržování emisních a imisních limitů daných Nařízením vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod (ve znění Nařízení vlády č. 229/2007 Sb.) DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Snížení koncentrací znečišťujících látek ve vodních tocích na území Moravskoslezského kraje GARANT A SPOLUPRÁCE:  Města a obce  Podniky vodovodů a kanalizací  Moravskoslezský kraj GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Odhad realizace: průběžně ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  dostupné dotační tituly  vlastní zdroje obcí a měst  zdroje podniků vodovodů a kanalizací  zdroje Moravskoslezského kraje ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  v jednotkách desítek mil. Kč za rok VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Zákon č.254/2001 Sb., o vodách a další podzákonné předpisy  Zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a další podzákonné předpisy  Plán dílčího povodí Horní Odry

2

Toto opatření vzniklo na základě výsledků multikriteriálního hodnocení sloučením opatření OO17 a OO7. 26



Program rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje

27

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: 3 OV118_Zlepšení stavu povrchových a podzemních vod snížením vnosu znečištění. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Podzemní vody jsou jedinečným strategickým zdrojem kvalitní vody pro zásobení obyvatel a v zájmu jejich ochrany a navržených opatření je dosažení takové úrovně jejich jakosti, která nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví. Pro vody povrchové by realizací opatření měla být zachována a zlepšena prosperita všech biologických složek ve vodě. Relevantní opatření jsou výstavba nových kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) a modernizace a rekonstrukce stávajících komunálních ČOV. CÍLE OPATŘENÍ:  Na základě systematického monitorování vod a jeho vyhodnocování se zjistí současný stav jednotlivých úseků povrchových vod a zdrojů vod podzemních a jejich stupeň ovlivnění lidskou činností. Tam, kde je vyhodnocen stav jako velmi dobrý až dobrý, je nutno navrženými opatřeními takový stav udržet a zamezit jeho zhoršování. V případě, že stav nevyhovuje současným požadavkům daných legislativou, je nutno se zaměřit na konkrétní typ znečištění a konkrétní antropologické ovlivnění. Prioritním cílem je eliminace vnosu organického znečištění a znečištění biogenními prvky pocházejících z nečištěných komunálních vod. Cílem je tedy zachovat nenarušené podmínky pro vývoj všech organismů vázaných na vodu jako jsou vodní flóra, fauna a ryby. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Rekonstrukce ČOV Nový Jičín, ČOV Kopřivnice, ČOV Orlová, ČOV Krnov,  napojování okrajových částí měst a obcí na již existující ČOV – dokončení tzv. Nošovického sběrače a napojení Průmyslové zóny Nošovice, pivovaru Radegast Nošovice a obce Dobrá na ČOV Frýdek-Místek,  odkanalizování obce Krásné Pole, Polanka nad Odrou na ÚČOV Ostrava,  odkanalizování přilehlých části Jablunkova na centrální ČOV Jablunkov apod. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Navrženými opatřeními se předpokládá v dílčím povodí Horní Odry na území Moravskoslezského kraje především dodržování emisních a imisních limitů daných Nařízením vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod (ve znění Nařízení vlády č. 229/2007 Sb.) a dále snížení vypouštěného organického znečištění v období 2010 – 2015 o 90 t (BSK5), o 180 t (CHSKCr), o 95 t anorganického dusíku, o 6 t fosforu. DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Snížení koncentrací znečišťujících látek ve vodních tocích Moravskoslezského kraje, výše uvedený úbytek emisí se pozitivně odrazí i na koncentracích znečištění v závěrném profilu Odra Bohumín, kde bude s vysokou pravděpodobností dosažena norma environmentální kvality pro BSK5, CHSKCr a celkový dusík. GARANT A SPOLUPRÁCE:  Města a obce Moravskoslezského kraje  Průmyslové podniky Moravskoslezského kraje  Podniky vodovodů a kanalizací  Moravskoslezský kraj GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Odhad realizace: průběžně ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Státní rozpočet  dostupné dotační tituly  vlastní zdroje měst a obcí, průmyslových subjektů 3

Toto opatření vzniklo na základě výsledků multikriteriálního hodnocení sloučením opatření OO11 a OO8. 28

 zdroje podniků vodovodů a kanalizací  zdroje Moravskoslezského kraje ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  v jednotkách desítek mil. Kč za rok VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Zákon č.254/2001 Sb., o vodách a další podzákonné předpisy  Zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a další podzákonné předpisy  Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod  Plán oblasti dílčího povodí Horní Odry  Program rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje  Slabá stránka - 7. Mimořádně silné ovlivnění toků v Ostravské pánvi prostřednictvím působení průmyslu (odběry a vypouštění vod, důlní vlivy) s vlivy na odtokové poměry, na zásobování vodou, na povodňovou ochranu a na jakost vod - řeší  Slabá stránka - 9. Vysoká rozkolísanost průtoků v tocích v důsledku nízké retence vody v krajině - zlepšuje stav  Silná stránka – 10. Existence usnesení vlády ČR k opatřením v povodí horní Opavy – základ pro protipovodňovou ochranu a vodní režim krajiny v uvedené oblasti – podporuje  Silná stránka – 12. Postupné zvyšování ochrany vodních zdrojů (podzemní i povrchové zdroje vod) - podporuje  Hrozba - 16. Vliv hlubinné těžby černého uhlí na odtokové poměry.

29

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OV14_Řešení ohrožení lidských sídel povodněmi a suchem včetně dopadů změn klimatu na budoucí zajištění zásobování obyvatel a protipovodňovou ochranu. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V současné době podle vědeckých výzkumů pravděpodobně dochází ke změnám klimatu na naší planetě z důvodu působení člověka. Hrozba změny klimatu je podle světového Mezinárodního panelu pro změnu klimatu „bezprostřední a vážná“. V oblasti vodního hospodářství se změna projevuje ve střídání extrémů – povodní a sucha, budou se vyskytovat častější dlouhá suchá období, následně střídána vyšší frekvencí a intenzitou extrémních hydrometeorologických událostí, jako jsou intenzivní srážky následované povodněmi. Na úrovni území Moravskoslezského kraje se jako možná adaptační opatření ke zmírňování dopadů změn klimatu řadí - ochrana území nenahraditelných pro vytvoření umělé akumulace povrchových vod před takovým využitím, které by znemožnilo budoucí realizaci nádrže, - každoroční aktualizace MŘ VHS PO na aktuální údaje o průtocích ve vodních tocích a odběrech vod, - provoz měřících stanic pro sledování hydrometeorologických veličin, - zpřesnění a aktualizace regionálních scénářů klimatické změny, - zpracování modelů umělých řad průtoků s jejich ovlivněním klimatickou změnou, - operativní řízení nádrží za povodní, - opatření proti povodním na vodních tocích a v krajině. CÍLE OPATŘENÍ:  Zajištění požadovaného množství vody pro pitné účely a další využití s deklarovanou zabezpečeností její dodávky. Zajištění standardní úrovně povodňové ochrany lidských sídel. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Manipulační řád vodohospodářské soustavy povodí Odry  Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod  Příprava opatření na ochranu před povodněmi na Horní Opavě PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Monitoring průběhu klimatických změn  Dodávka potřebného množství vody pro pitné účely a další využití  Minimální průtoky ve vodních tocích ovlivněných nádržemi  Standardní úroveň povodňové ochrany lidských sídel DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Snaha o zmírnění negativních dopadů klimatických změn na životní prostředí Moravskoslezského kraje GARANT A SPOLUPRÁCE:  Povodí Odry, státní podnik  Český hydrometeorologický ústav  vědecká pracoviště  Moravskoslezský kraj GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Odhad realizace: průběžně ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Státní rozpočet  dostupné dotační tituly  vlastní zdroje obcí a měst  vlastní zdroje státního podniku Povodí Odry  zdroje Moravskoslezského kraje 30

ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  v jednotkách mil. Kč za rok (mimo náklady na opatření na horní Opavě, které je popsáno jako samostatné prioritní opatření) VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Zákon č.254/2001 Sb., o vodách a další podzákonné předpisy  Plán dílčího povodí Horní Odry  Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje  Národní klimatický program České republiky  Slabá stránka - 9. Vysoká rozkolísanost průtoků v tocích v důsledku nízké retence vody v krajině – zlepšuje vysokou rozkolísanost průtoků  Slabá stránka – 19. a 21. – podporuje environmentální vědomí  Hrozba 15. Ohrožení lidských sídel negativním účinkem povodní a sucha včetně dopadů změn klimatu na budoucí zajištění zásobování obyvatel a protipovodňové ochrany – zmírňuje negativní účinky povodní  Silná stránka - 9. Existence VHS povodí Odry, obsahující soustavu údolních nádrží a soustavně upravovaných páteřních vodních toků s pozitivním vlivem na odtokové poměry a zásobování vodou, vysoká úroveň vodohospodářského plánování – využívá 

Silná stránka - 10. Existence usnesení vlády ČR k opatřením v povodí horní Opavy – základ pro protipovodňovou ochranu a vodní režim krajiny v uvedené oblasti – rozpracovává

31

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OV16_Oprava a údržba infrastruktury – vodovodních řadů, vodojemů, úpraven vody. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Podzemní vody jsou jedinečným strategickým zdrojem kvalitní vody pro zásobení obyvatel a v zájmu jejich ochrany a navržených opatření je dosažení takové úrovně jejich jakosti, která nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví. Pro vody povrchové by realizací opatření měla být zachována a zlepšena prosperita všech biologických složek ve vodě. Relevantní opatření jsou výstavba nových kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) a modernizace a rekonstrukce stávajících komunálních ČOV. CÍLE OPATŘENÍ: Na základě systematického monitorování vod a jeho vyhodnocování se zjistí současný stav jednotlivých úseků povrchových vod a zdrojů vod podzemních a jejich stupeň ovlivnění lidskou činností. Tam, kde je vyhodnocen stav jako velmi dobrý až dobrý, je nutno navrženými opatřeními takový stav udržet a zamezit jeho zhoršování. V případě, že stav nevyhovuje současným požadavkům daných legislativou, je nutno se zaměřit na konkrétní typ znečištění a konkrétní antropologické ovlivnění. Prioritním cílem je eliminace vnosu organického znečištění a znečištění biogenními prvky pocházejících z nečištěných komunálních vod. Cílem je tedy zachovat nenarušené podmínky pro vývoj všech organismů vázaných na vodu jako jsou vodní flóra, fauna a ryby. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  výstavba vodojemu v obci Velké Heraltice  výstavba vodojemu v obci Strahovice PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Navrženými opatřeními se předpokládá v dílčím povodí Horní Odry na území Moravskoslezského kraje především dodržování emisních a imisních limitů daných Nařízením vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod (ve znění Nařízení vlády č. 229/2007 Sb.) a dále snížení vypouštěného organického znečištění v období 2010 – 2015 o 90 t (BSK5), o 180 t (CHSKCr), o 95 t anorganického dusíku, o 6 t fosforu. DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Snížení koncentrací znečišťujících látek ve vodních tocích Moravskoslezského kraje, výše uvedený úbytek emisí se pozitivně odrazí i na koncentracích znečištění v závěrném profilu Odra Bohumín, kde bude s vysokou pravděpodobností dosažena norma environmentální kvality pro BSK5, CHSKCr a celkový dusík. GARANT A SPOLUPRÁCE:  Města a obce Moravskoslezského kraje  Podniky vodovodů a kanalizací  Moravskoslezský kraj GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Odhad realizace: průběžně ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Státní rozpočet  dostupné dotační tituly  vlastní zdroje měst a obcí  zdroje podniků vodovodů a kanalizací  zdroje Moravskoslezského kraje ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  v jednotkách desítek mil. Kč za rok

32

VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Zákon č.254/2001 Sb., o vodách a další podzákonné předpisy  Zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a další podzákonné předpisy  Plán oblasti dílčího povodí Horní Odry  Program rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje

33

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OV18_Úprava významných vodních toků přes intravilány obcí a měst kraje – vliv na povodňovou ochranu. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Úpravy vodních toků, případně bystřin, jsou i nyní v řadě lidských sídel kraje provedeny lokálně a nedostatečně z hlediska převedení požadovaných návrhových průtoků ve vazbě na cíle v ochraně proti povodním definovaných Plánem dílčího povodí Horní Odry, zejména se jedná o drobné vodní toky. V řadě případů jsou problematická křížení vodních toků mosty, lávkami a dalšími inženýrskými sítěmi v intravilánu, případně jejich nevhodné těsné souběhy, které znamenají odtokové závady a negativní vliv na odtokové poměry. U některých vodních děl neodpovídá jejich technicko bezpečnostní stav požadavkům dnešní doby, současných technických norem. CÍLE OPATŘENÍ:  Zajištění standardní úrovně povodňové ochrany lidských sídel. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Výstavba opatření proti povodním na Bohumínsku,  Výstavba opatření proti povodním v Petrovicích u Karviné,  Výstavba opatření proti povodním v Karlovicích ve Slezsku, PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Ochrana při povodních zaplavovaného území a lidských sídel s možností dalšího rozvoje jak soukromého, tak občanského a podnikatelského sektoru DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Snaha o zmírnění negativních dopadů povodní na životní prostředí Moravskoslezského kraje GARANT A SPOLUPRÁCE:  Povodí Odry, státní podnik  Lesy České republiky s.p. GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Odhad realizace: průběžně ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Státní rozpočet  dostupné dotační tituly  vlastní zdroje obcí a měst  vlastní zdroje správců vodních toků  zdroje Moravskoslezského kraje ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  v jednotkách stovek mil. Kč za rok VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Zákon č.254/2001 Sb., o vodách a další podzákonné předpisy  Plán dílčího povodí Horní Odry  Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje

34

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OV20_Podpora realizace protipovodňových opatření v povodí horního toku řeky Opavy. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Povodí horního toku řeky Opavy je vymezeno od její pramenné části v pohoří Jeseníků, přes město 2 Krnov (25 tisíc obyvatel) až po město Opavu (60 tisíc obyvatel) na ploše povodí 946 km a na délce toku Opavy téměř 80 km. Pro povodí horní Opavy byl na základě povodně v roce 1997, která byla v tomto povodí přírodní katastrofou, přinesla obrovské materiální škody a ztráty na lidských životech, zpracován návrh konkrétních přírodě blízkých protipovodňových opatření na vodních tocích a v údolních nivách a rovněž plošných opatření v krajině pro zvýšení přirozené akumulace vody v kombinaci s technickými opatřeními. Klíčovým prvkem je návrh retenčního prostoru povrchových vod pomocí údolní nádrže na řece Opavě u obce Nové Heřminovy. Dále se jedná o úpravy řeky Opavy v intravilánech sídel, zejména odsazeným ohrázováním. Jsou navrženy revitalizace vodních toků, v ploše povodí pak suché nádrže zejména pro řešení přívalových dešťů. CÍLE OPATŘENÍ:  Ochrana lidských sídel před povodněmi, ochrana téměř 20 tisíc obyvatel a zhruba 2 650 ha obydleného území s celou řadou dalších účinků a přínosů  Revitalizace říčního systémů řeky Opavy a zlepšení vodního režimu krajiny jako kompenzační opatření k technickým návrhům a jako opatření ke zlepšení hydroekologického stavu říční sítě a krajiny AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Stavba 01.011 Vodní dílo Nové Heřminovy  Stavba 02.052: Opatření v úseku Zátor – Brantice, revitalizace  Stavba 02.091: Opatření v úseku Krnov město, úpravy koryta  Stavba 04.02: Nádrž Jelení, Kobylí potok PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Ochrana 2 650 ha z dnešní 5 – leté úrovně až na úroveň katastrofální povodně roku 1997 v současnosti zaplavovaného území, na kterém žije kolem 20 tisíc obyvatel s možností dalšího rozvoje jak soukromého, tak občanského a podnikatelského sektoru DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Pro uvedené opatření bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (Ministerstvo životního prostředí ČR, 14. 2. 2012), které konstatuje, že záměr je koncipován komplexně a plní funkci opatření, která eliminují negativní dopady povodňových stavů v území. Záměr, zejména při své realizaci, způsobí řadu dílčích, lokálních negativních vlivů na životní prostředí, které budou však časově omezené a výsledné dopady na životní prostředí budou přijatelné. (více viz Posudek dle §9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, záměru Nádrž Nové Heřminovy, úprava Opavy a související opatření) GARANT A SPOLUPRÁCE:  Vláda České republiky  prostřednictvím Povodí Odry, státní podnik  ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem dopravy ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR,  včetně spolupráce s Moravskoslezským krajem GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj, povodí horního toku řeky Opavy od Vrbna pod Pradědem po město Opava DOBA TRVÁNÍ:  Odhad realizace: 2013 - 2023 ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Státní rozpočet  dostupné dotační tituly (OP ŽP, OP nového programového období)  vlastní zdroje Povodí Odry, státní podnik  zdroje Moravskoslezského kraje 35

ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  6,7 mld. Kč VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Slabá stránka - 9. Vysoká rozkolísanost průtoků v tocích v důsledku nízké retence vody v krajině – zlepšuje vysokou rozkolísanost průtoků  Slabá stránka – 19. a 21. – podporuje environmentální vědomí  Hrozba 15. Ohrožení lidských sídel negativním účinkem povodní a sucha včetně dopadů změn klimatu na budoucí zajištění zásobování obyvatel a protipovodňové ochrany – zmírňuje negativní účinky povodní  Silná stránka - 9. Existence VHS povodí Odry, obsahující soustavu údolních nádrží a soustavně upravovaných páteřních vodních toků s pozitivním vlivem na odtokové poměry a zásobování vodou, vysoká úroveň vodohospodářského plánování – využívá  Silná stránka - 10. Existence usnesení vlády ČR k opatřením v povodí horní Opavy – základ pro protipovodňovou ochranu a vodní režim krajiny v uvedené oblasti – rozpracovává  Příležitost - 4 . Podíl na přípravě národních i evropských zdrojů financování pro příští programové období pro zlepšení kvality ŽP v MSK, včetně specifických, regionálně zaměřených zdrojů, především v oblastech ochrany ovzduší, vodního hospodářství), nakládání s odpady a ochrany přírody a krajiny – využívá  Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a další podzákonné předpisy  Usnesení vlády České republiky č. 444 ze dne 21. 4. 2008 ke konečné variantě opatření na snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy s využitím přírodě blízkých povodňových opatření  Usnesení vlády České republiky č. 119 ze dne 16. 2. 2011 k předpokládanému zabezpečení finančních prostředků na přípravu a dílčí realizaci opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy s využitím přírodě blízkých opatření včetně dokončení majetkoprávního vypořádání  Investiční záměr Opatření na horní Opavě  Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje

36

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OV23_Zlepšení kvality povrchových vod podporou výstavby lokálních ČOV v oblastech s nízkou efektivitou centrálního odvádění a čištění vod. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Úroveň odvádění a likvidace odpadních vod pocházejících od obyvatelstva a průmyslu vypovídá mnoho o kulturním, sociálním, technickém a ekonomickém stupni rozvoje dané společnosti a je odrazem její péče o to, co se dnes nazývá „trvale udržitelný rozvoj“. Sídelní aglomerace na území Moravskoslezského kraje jsou v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod vyřešeny v souladu s legislativou. Pro lokality nově vznikající soustředěné zástavby, pro menší obce s rozptýlenou zástavbou nebo pro místní části sídel s neefektivním či technicky nemožným napojením na centrální kanalizační systém a ČOV je přínosné řešit likvidaci odpadních vod formou lokálních ČOV. CÍLE OPATŘENÍ:  Na základě systematického monitorování vod a jeho vyhodnocování se zjistí současný stav jednotlivých úseků povrchových vod a zdrojů vod podzemních a jejich stupeň ovlivnění lidskou činností. Tam, kde je vyhodnocen stav jako velmi dobrý až dobrý, je nutno navrženými opatřeními takový stav udržet a zamezit jeho zhoršování. V případě, že stav nevyhovuje současným požadavkům daných legislativou, je nutno se zaměřit na konkrétní typ znečištění a konkrétní antropologické ovlivnění. Prioritním cílem je eliminace vnosu organického znečištění a znečištění biogenními prvky pocházejících z nečištěných komunálních vod. Cílem je tedy zachovat nenarušené podmínky pro vývoj všech organismů vázaných na vodu jako jsou vodní flóra, fauna a ryby. Dále je cílem opatření zajistit lokálním čištěním odpadních vod likvidaci v lokalitách, které nebudou a technickoekonomicky nemohou být čištěny pomocí centrálních kanalizačních systémů a „velkých ČOV“, tj. se jedná o odpadní vody od okolo 10 % obyvatel Moravskoslezského kraje. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Lokální ČOV v obci Branka – pro soustředěnou zástavbu v západní části obce  Lokální ČOV v obci Bolatice – místní části Borová  Lokální ČOV v obci Brumovice – v lokalitě Za Humny  Lokální ČOV ve městě Hradec nad Moravicí – pro novou zástavbu v lokalitě Na Tylovách PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Navrženými opatřeními se předpokládá především dodržování emisních a imisních limitů daných Nařízením vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod (ve znění Nařízení vlády č. 229/2007 Sb.) DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Snížení koncentrací znečišťujících látek ve vodních tocích na území Moravskoslezského kraje GARANT A SPOLUPRÁCE:  Města a obce  Podniky vodovodů a kanalizací  Moravskoslezský kraj GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj, sídla s rozptýlenou zástavbou, místní části či soustředěná zástavba lokalit nenapojitelná na centrální kanalizační systémy sídel DOBA TRVÁNÍ:  Odhad realizace: průběžně ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  dostupné dotační tituly  vlastní zdroje obcí a měst  zdroje podniků vodovodů a kanalizací  zdroje Moravskoslezského kraje ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  v jednotkách mil. Kč za rok

37

VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Slabá stránka – 8. Vliv vysoké hustoty obyvatel a centralizace lidských sídel v Ostravsko– karvinské aglomeraci na povodňovou ochranu a jakost vod– řeší  Slabá stránka – 10. Zastaralost části kanalizační a vodovodní sítě, často za hranicí životnosti, zvyšující riziko havárie, finanční a investiční náročnost rekonstrukcí a výstavby vodovodních a kanalizačních sítí (ČOV, stoková síť) – zlepšuje stav  Silná stránka – 10. Existence usnesení vlády ČR k opatřením v povodí horní Opavy – základ pro protipovodňovou ochranu a vodní režim krajiny v uvedené oblasti – navazuje a podporuje  Silná stránka – 12. Postupné zvyšování ochrany vodních zdrojů (podzemní i povrchové zdroje vod) – podporuje  Hrozba 15. Ohrožení lidských sídel negativním účinkem povodní a sucha včetně dopadů změn klimatu na budoucí zajištění zásobování obyvatel a protipovodňové ochrany.  Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a další podzákonné předpisy  Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a další podzákonné předpisy  Plán oblasti dílčího povodí Horní Odry  Program rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje

38

Energetika SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: EN1_ Podpora využití místního potenciálu biomasy v obecních kotelnách a lokálních topeništích, jako náhrady za fosilní paliva. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Moravskoslezský kraj disponuje výrazně větším potenciálem dřevní biomasy než je celorepublikový průměr. Dáno pohořím Moravskoslezských Beskyd a Hrubého Jeseníku. Významná plocha lesů se nachází na území obcí a měst, které jsou současně jejich vlastníky. Ač ze zákona vyplývá povinnost čištění lesů, nachází se v nich dostatečné množství „mrtvé“ biomasy, ať už na stojato, či na ležato nebo po těžbě či klestech. Tato dendromasa je doposud leží ladem, je nevyužívána a ze strany velkých dřevařských či energetických společností o ní není zájem. Toto množství je pro velkozpracovatele nevýznamné, avšak pro lokální užití na komunální úrovni velice zajímavé. Získávání a zpracování této „mrtvé“ biomasy však naráží na řadu problémů: - vlastnické vztahy - zvýšená pracnost získávání (zhoršená dostupnost dřevní hmoty) - vyšší náklady na pořízení kvalitních technologií – kotlů - nutnost pořízení souvisejícího strojního vybavení (traktor, štěpkovač, peletkovací linka, sklady) - záruka dlouhodobé ekonomické výhodnosti vyrobeného biopaliva - absence systémové podpory Tato podpora může být ve formě například: - opatření v daňovém systému – úleva na dani z nemovitosti po určité období - opatření v dotační politice – tzv. kvalitativní dotace za kotle vyšší emisní třídy - opatření v úvěrové politice – vytvoření garančního fondu na pořízení investice (kotle) a následná možnost splácení v období 3 až 5 let - opatření v exekutivě – systém kontrol a sankcí za porušování (spalování odpadů) Cílem tohoto projektu je vytvoření fungujícího řetězce služeb s dřevní biomasou (dendromasou) a její energetické využití na komunální úrovni od řízeného sběru „mrtvé“ dřevní hmoty a odpadu po těžbě, přes zpracování na biopalivo (štěpka, pelety) přes uskladnění až po distribuci konečným spotřebitelům. K tomu je zapotřebí jednak společné diskuze mezi vedení obce, vlastníky lesních pozemků, občanů a místních podnikatelů a zemědělců, ale také nastavení vhodného systému podpory. Tímto se dosáhne snížení vlastní energetické závislosti, posílení energetické soběstačnosti s pozitivními dopady na kvalitu ovzduší a částečně je také řešena otázka zaměstnanosti přímo v obci ať už sezonně nebo celoročně. CÍLE OPATŘENÍ:  Využití místního potenciálu dřevní hmoty  Čištění lesů a likvidace odpadů po těžbě  Řešení zaměstnanosti na komunální úrovni  Zvýšení energetické nezávislosti a soběstačnosti obcí  Zlepšení kvality ovzduší  Podpora místních výrobců a dodavatelů technologií AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Typový projekt = zpracování SEAP-u (akčního plánu udržitelné energetiky) jako metodického materiálu s popisem jednotlivých kroků směřujících k dosažení cílů. Vytipování vhodných lokalit pro realizaci projektu (např. neplynofikované obce, lokality se zhoršenými rozptylovými podmínkami (zimní inverze), apod. Výstupy možno efektivně využít také v rámci EVVO.  Konkrétní projekt = realizace projektu (aplikace SEAP-u) ve vytipovaných obcích a lokalitách PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Instalace zdrojů o jednotkových výkonech v řádu 10-100 kW  Zvýšení roční bilance (produkce) energie z biomasy  Zvýšení podílu využívání OZE 39

DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Snížení produkce CO2 GARANT A SPOLUPRÁCE:  Vybrané obce  MSK  Krajská energetická agentura MSK  Výzkumné energetické centrum GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj, především okrajové lokality, podhorské obce, města DOBA TRVÁNÍ:  Odhad realizace: 2013 - 2020 ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  OP ŽP (OP nového programového období)  Program rozvoje venkova  ROP  MSK ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Slabá stránka – 4.Nízká kvalita ovzduší v části území MSK, projevující se plošným překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví u suspendovaných částic frakce PM 10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon (spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích, neefektivní využívání energie, emise z průmyslových zdrojů včetně energetiky, doprava, dálkový přenos znečištění).  Příležitost - 5. Rozvoj a rekonstrukce energetických zdrojů vedoucí jak ke zvýšení efektivnosti využívání energie, tak i ke zlepšení kvality ovzduší (nízkoemisní a bezemisní zdroje, maximální využívání kogenerace atd.) a zvýšení podílu OZE s pozitivním vlivem na ŽP na výrobě energie (mj. pěstováním RRD pro energetické využití biomasy).  Hrozba - 1. Podceňování dopadů kvality ŽP v MSK (především znečištění ovzduší) na image MSK a tím i na limity sociálního a ekonomického rozvoje z důvodů snížení atraktivity MSK pro zaměstnání.  Hrozba - 5. Nedostupnost biomasy pro výrobu energie v lokálních zdrojích vlivem masivního využívání biomasy ve velkých zdrojích pro výrobu energie a současně riziko spalování biomasy v nevyhovujících zařízeních (zastaralá domácí topeniště).ÚEK.

40

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: EN3_ Ekologizace dopravy – využití alternativních pohonů ve veřejném sektoru. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Moravskoslezský kraj patří dlouhodobě k regionu, kde jsou pravidelně a trvale překračovány hodnoty imisních limitů znečišťujících látek. Nejhorší situace z pohledu kvality ovzduší je v aglomeraci velkých měst (Ostrava, Karviná, Orlová, Bohumín, Havířov, Frýdek-Místek, Český Těšín, Třinec atd.), kde se nachází jak těžký průmysl, tak lokální topeniště a znečištění ovzduší podporuje výrazně hustá doprava. Podle Situační zprávy k Programu snížení emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Moravskoslezském kraji jsou mobilní zdroje znečištění – tzv. REZZO4 – které jsou reprezentovány především dopravními prostředky, výrazným znečišťovatelem zejména v oblasti produkce NOx, kde se podílí téměř 30 %, dále pak VOC a tuhými látkami, kde se podílí 25 % a také CO s 12 % celkové produkce znečišťujících látek. Podle Integrovaného krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje lze v posledních letech sledovat narůstající počet motorových vozidel a s tím spojené vzrůstající intenzity silniční dopravy. Ve struktuře motorových vozidel zřetelně převládá počet osobních automobilů, tvoří tak cca 78 % celkového počtu evidovaných dopravních prostředků. Z výsledků výpočtů vyplývá, že: podíl silniční dopravy na emisích hlavních znečišťujících látek je dominantní ve všech případech s výjimkou oxidu siřičitého, emise z osobních vozidel mají dominantní podíl na celkových emisích ze silniční dopravy v případě uhlovodíků a benzenu, mírně nadpoloviční podíl v případě oxidu siřičitého a více než 40 % podíl v případě oxidů dusíku. Z uvedeného vyplývá, že dopravní obslužnost představuje pro kvalitu ovzduší podstatnou zátěž, a proto je nutno hledat nové způsoby a možnosti pro zlepšení tohoto stavu. Jedním z možných a velice efektivních způsobů je právě využití stlačeného zemního plynu CNG, jako alternativního pohonu v dopravě. V současné době je v Moravskoslezském kraji pouze cca 5 veřejně přístupných CNG stanic. Základním úskalím rozvoje alternativních pohonů je absence dostupné infrastruktury. Současná podpora CNG pohonů je směřována do oblasti nákupu CNG vozidel pro podniky MHD, které mají obvykle své uzavřené a neveřejné stanice CNG. Cílem tohoto projektu je vybudování čerpacích stanic CNG ve strategicky výhodných lokalitách na území větších měst (předpoklad nad 15 tis. obyvatel) Součástí projektu bude dohoda (závazek) s městy zapojenými do projektu o přestavbě referentských vozidel, které jsou v jejich majetku nebo v majetku jejich příspěvkových organizací, kdy následně bude při pořizování a obnově vozového parku upřednostňován nákup vozidel s pohonem CNG – podpora bude součástí projektu. Tímto se vytvoří podmínky pro rozšíření pohonů CNG také mezi veřejnost (osobní automobily) a také podnikatelskou sféru (firemní vozidla) a dosáhne se výrazného zlepšení kvality ovzduší ve sledovaných ukazatelích. Současně se podpoří místní podnikatelské aktivity. CÍLE OPATŘENÍ:  Zlepšení kvality ovzduší zejména složek NOx a VOC ve velkých průmyslových aglomeracích  Podpora místních výrobců a dodavatelů technologií AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Typový projekt = výstavba veřejných ČS CNG na územích obce se jejich závazkem (dohodou) na postupném přechodu k alternativním pohonům u svých referentských vozidel. Součástí projektu bude také podpora nákupů, případně přestaveb těchto vozidel.  Konkrétní projekt = realizace projektu v obcích nad 15 tis. obyv. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Instalace veřejných čerpacích stanic CNG ve městech nad 15 tis. obyvatel.  Nastartování poptávky po alternativních a ekologických pohonech v dopravě i ze strany veřejnosti a soukromého sektoru  Zvýšení podílu alternativních pohonů v silniční dopravě DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Snížení produkce NOx a VOC

41

GARANT A SPOLUPRÁCE:  Vybrané obce  MSK  Krajská energetická agentura MSK  Vítkovice a.s. GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj, především větší aglomerace - města nad 15 tis. obyv. DOBA TRVÁNÍ:  Odhad realizace: 2013-2015 ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  OP ŽP (OP nového programového období)  ROP  MSK ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Odhad sumy, případně i breakdown rozpočtu 250 – 350 mil. Kč VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Silná stránka - 2. Vysoká úroveň zasíťování ZP.  Slabá stránka - 4. Nízká kvalita ovzduší v části území MSK, projevující se plošným překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví u suspendovaných částic frakce PM10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon (spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích, neefektivní využívání energie, emise z průmyslových zdrojů včetně energetiky, doprava, dálkový přenos znečištění).  Příležitost - 2. Zaměření finanční, technické a politické podpory MSK na prioritní opatření s největšími dopady na zlepšení kvality ŽP.  Příležitost - 13. Snížení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší technickými opatřeními (alternativní pohony především v MHD), organizací dopravy (obchvaty obcí, nízkoemisní zóny) a podporou šetrné dopravy (pěší zóny, podpora integrované veřejné dopravy, cyklodopravy, P+R, car sharingu, apod.)  Hrozba - 1. Podceňování dopadů kvality ŽP v MSK (především znečištění ovzduší) na image MSK a tím i na limity sociálního a ekonomického rozvoje z důvodů snížení atraktivity MSK pro zaměstnání SEK.

42

Ochrana přírody a krajiny SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OP1_ Zajištění péče o přírodně cenné lokality na území Moravskoslezského kraje. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na území MSK se uplatňuje vysoká diverzita typů krajiny, biotopů a relativně vysoké zastoupení ochranářsky významných druhů rostlin a živočichů. Existence rozsáhlých a významných území se zachovalou a územně chráněnou přírodou a krajinou (zejména masív Jeseníků a Beskyd, přírodní parky). Lze navázat na dřívější provádění péče a managementu o významné druhy rostlin a živočichů a jejich biotopy v chráněných územích MSK. Pro zajištění péče o přírodně cenné lokality v MSK se nabízí možnosti čerpání finančních prostředků z dotačních programů na ochranu přírody a krajiny (fondy Evropské unie, MŽP, MZe, SFŽP aj.). V případě snížení objemu dotačních prostředků na péči o přírodně cenné lokality hrozí možné zhoršení stavu významných druhů a jejich biotopů v chráněných územích. Opatření si proto klade za cíl zmírnit negativní trend snižování přirozené diverzity druhů rostlin, živočichů a jejich stanovišť na území MSK prostřednictvím aktivní péče. CÍLE OPATŘENÍ:  Zmírnit negativní trend snižování přirozené diverzity druhů rostlin, živočichů a jejich stanovišť na území MSK. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 na území MSK.  Zajištění péče o maloplošná zvláště chráněná území na území MSK. Např. sečení luk, budování tůní, údržba dřevin PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Zajištění péče o maloplošná ZCHÚ: během platnosti Politiky ŽP postupně zajistit péči o všechna maloplošná ZCHÚ na území MSK.  Zajištění péče o lokality Natura 2000: během platnosti Politiky ŽP postupně zajistit péči o všechny lokality Natura 2000 na území MSK. DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Udržení či zlepšení kvality přírodně cenných lokalit na území MSK. GARANT A SPOLUPRÁCE:  MSK ve spolupráci s AOPK ČR a vlastníky pozemků GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Průběžně po dobu platnosti Politiky ŽP, vhodné pokračovat i později. ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  OP ŽP (OP nového programového období) – zejména péče o lokality Natura 2000.  Rozpočet MSK – zajištění péče o ZCHÚ. ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Zajištění péče o maloplošná ZCHÚ: 3,5 mil. Kč/ročně (postupně zajistit péči o všechna maloplošná ZCHÚ na území MSK).  Zajištění péče o lokality Natura 2000: jednorázově za několikaleté období 4-5 mil. Kč, každoročně cca 8-9 mil. Kč (postupně zajistit péči o všechny lokality Natura 2000 na území MSK). VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Vazba na výstupy SWOT analýzy – zapracováno ve „Stručném popisu výchozí situace“  Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v plném znění  Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje  Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

43



Plány péče o ZCHÚ

44

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OP2_ Zvýšení stability krajiny na území Moravskoslezského kraje. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na území MSK dochází k rostoucí urbanizaci a fragmentaci krajiny, jež následně vyvolává snižování zastoupení cenných biotopů a druhů. V současnosti je v MSK na nedostatečné úrovni realizace a zajištění funkčnosti prvků ÚSES a migrační prostupnosti krajiny. Na druhou stranu se nabízí možnosti čerpání finančních prostředků z dotačních programů na ochranu přírody a krajiny (fondy Evropské unie, MŽP, MZe, SFŽP aj.), jež lze částečně využít také pro navrženou postupnou realizaci a zlepšování funkčnosti prvků ÚSES a zvyšování zastoupení ekologicky hodnotných prvků v krajině (remízy, aleje, solitérní stromy, drobné mokřady apod.) CÍLE OPATŘENÍ: Zlepšit funkčnost prvků ÚSES a dalších ekologicky hodnotných prvků v krajině. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Podpora realizace prvků ÚSES a dalších ekologicky hodnotných prvků v krajině Např. ÚSES na Jablunkovsku – migrační koridor, budování remízů, alejí, drobných mokřadů. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Podpora realizace prvků ÚSES a dalších ekologicky hodnotných prvků v krajině: podpořit řádově několik projektů ročně. DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Zvýšení hodnoty a stability krajiny mimo ZCHÚ. GARANT A SPOLUPRÁCE:  MSK ve spolupráci s AOPK ČR, MZE (Pozemkové úpravy) a vlastníky pozemků GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Průběžně po dobu platnosti Politiky ŽP, vhodné pokračovat i později. ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  OP ŽP (OP nového programového období)  Rozpočet MSK (jen kofinancování regionálně velmi významných akcí) ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Podpora realizace prvků ÚSES a dalších ekologicky hodnotných prvků v krajině: řádově statisíce Kč/ročně (podpořit několik projektů ročně). VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Vazba na výstupy SWOT analýzy – zapracováno ve „Stručném popisu výchozí situace“  Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v plném znění  Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje  Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR  Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky

45

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OP5_ Zvýšení reprezentativnosti sítě zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na území MSK se uplatňuje vysoká diverzita typů krajiny, biotopů a relativně vysoké zastoupení ochranářsky významných druhů rostlin a živočichů. V Moravskoslezském kraji existují rozsáhlá a významná území se zachovalou a územně chráněnou přírodou a krajinou (zejména masív Jeseníků a Beskyd, přírodní parky). Na druhou stranu jednou ze slabých stránek území je nedostatečná reprezentativnost a kvalita sítě lokalit Natura 2000 a zvláště chráněných území. Při eliminaci této slabé stránky lze mimo jiné vycházet ze solidní znalosti výskytu významných druhů rostlin a živočichů na území kraje - existence aktuálních inventarizačních průzkumů a plánů péče o chráněná území. Opatření si proto klade za cíl zvýšit reprezentativnost sítě ZCHÚ, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků na území MSK prostřednictvím podrobné revize jejich stavu a realizace potřebných změn. CÍLE OPATŘENÍ:  Zvýšit reprezentativnost sítě ZCHÚ, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků na území MSK. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Dokončit revizi reprezentativnosti sítě ZCHÚ, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků na území MSK  Provést příslušné změny ve zřizovacích předpisech, vyhlášení nových či zrušení nebo omezení stávajících lokalit a jejich předmětů ochrany dle výsledků odborné revize  Navrhnout MŽP případné změny v síti lokalit Natura 2000 na území MSK PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Dokončení studie revize reprezentativnosti sítě ZCHÚ, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků na území MSK: 2012 - 2013.  Provedení příslušných změn ve zřizovacích předpisech, vyhlášení nových či zrušení nebo omezení stávajících lokalit a jejich předmětů ochrany dle výsledků odborné revize: během platnosti Politiky ŽP.  Navrhnout MŽP případné změny v síti lokalit Natura 2000 na území MSK: během platnosti Politiky ŽP. DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Udržení či zlepšení kvality přírodně cenných lokalit na území MSK. GARANT A SPOLUPRÁCE:  MSK ve spolupráci s AOPK ČR a MŽP GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Průběžně po dobu platnosti Politiky ŽP. ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Rozpočet MSK. ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Provedení příslušných změn ve zřizovacích předpisech, vyhlášení nových či zrušení nebo omezení stávajících lokalit a jejich předmětů ochrany: každoročně s náklady cca 100 tis. Kč. VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Vazba na výstupy SWOT analýzy – zapracováno ve „Stručném popisu výchozí situace“  Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v plném znění  Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje  Výstupy studie revize reprezentativnosti sítě ZCHÚ, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků na území MSK

46

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: OP6_ Eliminace šíření invazních druhů rostlin a živočichů ohrožujících chráněné a cenné části přírody i volnou krajinu. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na území MSK je zaznamenáno šíření invazních druhů rostlin a živočichů na nová stanoviště či opětovné obsazení dříve sanovaných lokalit. Na druhou stranu jsou v území k dispozici relativně bohaté zkušenosti s likvidací invazních druhů rostlin (např. projekt likvidace křídlatky v povodí Morávky). K dispozici je dále solidní znalost výskytu významných druhů rostlin a živočichů na území kraje existence aktuálních inventarizačních průzkumů a plánů péče o chráněná území. Navázat lze také na výsledky projektu monitoringu stavu dalších invazních druhů rostlin, jež MSK řešil v předchozích letech. CÍLE OPATŘENÍ:  Zmírnit šíření invazních druhů rostlin a živočichů na nová stanoviště či opětovné obsazení dříve sanovaných lokalit ohrožující chráněná území, cenné části přírody i volnou krajinu. AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Zajištění monitoringu a likvidace ohnisek šíření invazních druhů rostlin a živočichů na území MSK. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Provedení monitoringu a likvidace ohnisek šíření invazních druhů rostlin a živočichů na území MSK: každoročně ad hoc dle konkrétní potřeby. DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Zmírnění šíření invazních druhů rostlin a živočichů do chráněných a cenných částí přírody i do volné krajiny. GARANT A SPOLUPRÁCE:  MSK ve spolupráci s AOPK ČR a externími subjekty zajišťujícími monitoring a likvidaci GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Průběžně po dobu platnosti Politiky ŽP, vhodné pokračovat i později. ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Rozpočet MSK - u jednodušších akcí.  OP ŽP (případně navazující OP nového programového období EU), Life+ a další evropské zdroje – u složitějších projektů či rozsáhlejších území. ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Zajištění monitoringu a likvidace ohnisek šíření invazních druhů rostlin a živočichů na území MSK: každoročně ad hoc dle potřeby s pravidelnými náklady cca 100 - 200 tisíc Kč ročně (nad rámec rozpočtu péče o ZCHÚ a lok. Natura 2000) VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Vazba na výstupy SWOT analýzy – zapracováno ve „Stručném popisu výchozí situace“  Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v plném znění  Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

47

Zemědělství a venkov SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: ZV1_ Revitalizace devastovaných území a brownfieldů a jejich upřednostňování pro rozvojové aktivity. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V části venkovských obcích MSK se nachází devastovaná území a brownfields, zejména bývalé zemědělské podniky, které mohou být po revitalizaci plnohodnotně využity. Jejich revitalizace přispěje ke zvýšení obnovy volné krajiny a zemědělské půdy. CÍLE OPATŘENÍ:  Likvidace devastovaných území a ekologických zátěží  Využití stávajících nevyužitých ploch, které povede k ochraně zemědělského půdního fondu, zamezí dalšímu záboru zemědělské půdy AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Oprava nevyužívaných budov zemědělské výroby pro zemědělské využití  Oprava nevyužívaných budov zemědělské výroby pro nezemědělské využití  Vyčištění ekologických zátěží zemědělského charakteru – stará hnojiště a nádrže na kejdu atd. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Snížení plochy brownfieldu v obci/ v kraji  Využívané plochy v intravilánech obcí, nerozšiřování zastavěných ploch DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Plnohodnotné využití zastavěných ploch znamená ochranu volné krajiny a a nezvyšování záboru zemědělské půdy GARANT A SPOLUPRÁCE:  MSK ve spolupráci s MŽP GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Odhad realizace: 5 - 10 let ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  EAFRD  MSK  OPŽP ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Cca 5 mld. VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

48

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: EV1_Implementace pravidel chodu úřadu, příznivého k životnímu prostředí, nebo systému EMAS ve vybraném úřadu orgánu veřejné správy v Moravskoslezském kraji. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Důležitou podmínkou prosazování principů EVVO je také to, aby orgány veřejné správy šly občanům i firmám příkladem. V případě, že samotné úřady respektují principy environmentální šetrnosti, jsou inspirací pro obyvatele a podnikatele v kraji i jeho návštěvníky, což mimo jiné pozitivně podporuje účinky dalších nástrojů, např. osvětových kampaní a zvyšuje důvěru veřejnosti k činnostem, které orgán veřejné správy provádí. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že Moravskoslezský kraj, jako první z krajů České republiky, zavedl systém environmentálního managementu a auditu (EMAS), který zakotvuje šetrný přístup k životnímu prostředí ve všech oblastech činnosti úřadu. Tento příklad může být dobrý startovním polem pro podporu zavedení systému environmentálního managementu v některém z úřadů měst v Moravskoslezském kraji, případně jiné metody zvyšování kvality veřejné správy, obsahující i složku EVVO (např. místní Agendy 21). CÍLE OPATŘENÍ:  zvýšení autority orgánů veřejné správy v Moravskoslezském kraji vůči veřejnosti – inspirace příkladem environmentálně šetrné činnosti dalších úřadů orgánu veřejné správy v kraji  zlepšení image Moravskoslezského kraje v rámci ČR prostřednictvím identifikace kraje s významnými aktivitami EVVO  využití zkušeností Moravskoslezského kraje v oblasti implementace environmentálního managementu orgánů veřejné správy (EMAS) a jejich přenos v rámci „dobré praxe“ na úřady měst v MSK  rozvoj dalších metod zvyšování kvality veřejné správy s environmentální složkou (např. místní Agenda 21)  snížení vlivů činnosti úřadů orgánů VS na životní prostředí AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Informativní školení v oblasti environmentálního managementu (EMS, EMAS) pro vybraná města  Metodická podpora implementace environmentálního managementu (EMS, EMAS) pro vybraná města (příklad dobré praxe)  Metodická podpora zapojení vybraného města do místní Agendy 21 PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Zvýšení informovanosti a prestiže environmentálního managementu (EMS, EMAS) v úřadech orgánů veřejné správy v MSK  Zahájení implementace EMS/EMAS ve 2-3 úřadech měst v MSK  Zapojení 3-5 nových obcí MSK do místní Agendy 21 – dosažení 3 x kategorií C a 1 x kategorie B  Zapojení MSK a 3-5 akcí do Národního svazu Zdravých měst DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Zvýšení prestiže veřejné správy v MSK  Zvýšení kvality veřejné správy  Zvýšení environmentálního vědomí veřejnosti  Zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí  Rozvoj komunitního a strategického plánování  Snížení vlivů činností úřadů orgánů veřejné správy v MSK na ŽP

49

GARANT A SPOLUPRÁCE:  MSK  obce MSK  NNO  média

 expertní organizace GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  2014 - 2020 ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  MSK  dotčené obce v MSK  MŽP (např. revolvingový fond)  fondy 2014+ ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  cca 300 tis. Kč / 1 obec VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Směrnice EMAS  Metodika Místí agendy 21  Dokumenty Národní sítě Zdravých měst

50

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: EV3_Využití nástrojů EVVO ke snižování vlivů lokálních topenišť a dopravy na znečištění ovzduší, snižování negativních vlivů nakládání s odpady a zvýšení atraktivity ochrany přírody a lesa. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V řadě oblastí životního prostředí nelze dosáhnout efektivní pozitivní změny bez spolupráce veřejnosti, která se na znečišťování životního prostředí podílí. Kromě legislativních nástrojů (v některých případech obtížně využitelných) a ekonomických nástrojů, které jsou závislé na dostatečném množství finančních zdrojů, je jednou z možností řešení zvyšování environmentálního vědomí veřejnosti. Působení na veřejnost může být přímé (řada nástrojů komunikační strategie), nebo také nepřímé, např. podporou environmentálně orientovaných NNO, které svojí činností ke zvyšování environmentálního vědomí veřejnosti a tím také i k řešení problematiky, přispívají. Typickým příkladem, kdy je působení na veřejnost jedním z mála efektivních řešení situace, je problematika znečišťování ovzduší z domácích topenišť. Vynucování spalování pouze kvalitních druhů paliv (případně zamezení spalování odpadů) naráží na finanční možnosti domácností i omezení daná základními principy ochrany práv a svobod občanů (především omezení vstupu do domácností ze strany kontrolních orgánů). Přes opakované snahy státu v posledních 20 letech, prolomit uvedená omezení vhodnou úpravou legislativy umožňující kontrolu a tím i omezení znečišťování ovzduší z domácích topenišť, nelze z této strany očekávat rychlé a jednoznačné řešení. Zlepšení může proto přinést zejména změna přístupu veřejnosti ke znečišťování ovzduší na základě vhodně cílených kampaní, demonstrujících dopady spalování nekvalitních paliv a odpadů nejen na životní prostředí, ale především na zdraví obyvatel. A to hlavně v těch oblastech, kde domácí topeniště tvoří významnou složku emisí. Cílem kampaní je především upozornit, že řešení situace není pouze v rukou veřejné správy (např. dalším tlakem na průmyslové znečišťovatele), ale že významné zlepšení situace závisí na změně chování občanů. Demonstrace vlivů na lidské zdraví, případně zaměření na cílové skupiny dětí (zprostředkované působení na rodiče) je jedním z kroků, který by mohl eliminovat protichůdné působení snahy ušetřit na vytápění spalováním nekvalitních paliv a odpadů, ať už je motivována nutností (reálná finanční situace domácností), nebo jen neinformovaností, pohodlností, setrvačností či jinými důvody. Obdobně lze působení zaměřit i na další oblasti, v nichž může být stav životního prostředí významně ovlivněn veřejností. V případě znečišťování ovzduší se jedná dále o problematiku individuální automobilové dopravy (demonstrace vztahu mezi dopravou a znečištěním ovzduší s cílem omezení individuální dopravy ve prospěch hromadné dopravy, především ale nejen v období smogových situací). Dále se jedná o problematiku nakládání s odpady (podpora recyklace občany) a zvýšení atraktivity ochrany přírody a ochrany lesa. V této souvislosti se jedná nejen o standardní působení formou apelování na význam zdravé přírody a lesa v životě jedince i společnosti, ale také akcentem na zdravý životní styl či image (preference k přírodě šetrných aktivit, jako součást životního stylu). Působení musí dále zahrnovat eliminaci zakořeněných omylů či tradičních přístupů, které jsou v rozporu s požadavky na ochranu přírody či lesa (typickým příkladem je veřejností preferovaný monodruhový, pěstovaný, tzv. „uklizený“ les před druhově bohatými porosty se „spontánním“ vývojem). CÍLE OPATŘENÍ:  Snížení znečišťování ovzduší spalování nekvalitních paliv a odpadů v domácích topeništích  Snížení znečišťování ovzduší prostřednictvím dobrovolného omezování individuální automobilové dopravy, nejen při smogových situacích (využívání hromadné dopravy, car sharing, cyklodoprava, ad.)  Zvýšení míry recyklace komunálních odpadů a snížení likvidace odpadů nepovoleným způsobem (spalování, černé skládky)  Zachovávání principů ochrany přírody a krajiny (nejen ve zvláště chráněných územích)  Ochrana lesa a využívání lesních pozemků v souladu s předpisy a principy ochrany lesa  Zvýšení environmentálního vědomí veřejnosti  Zlepšení zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí

51

AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Komunikační strategie MSK působení na veřejnost v oblasti životního prostředí  Kampaně zaměřené na znečišťování ovzduší z lokálních topenišť a jeho dopady na lidské zdraví  Kampaně zaměřené na znečišťování ovzduší z dopravy a možnostech jeho omezování, především při smogových situacích  Informační kampaně zaměřené na nakládání s odpady  Informační kampaně zaměřené na ochranu přírody a krajiny, resp. mimoprodukční funkce lesa a jejich význam pro kvalitu života obyvatel v MSK  Školení a semináře s danou problematikou  Podpora environmentálních poradenských a informačních center  Podpora environmentálně orientovaných NNO PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Snížení emisí z domácích topenišť (cca 10%) a individuální automobilové dopravy  Zvýšení míry recyklace komunálních odpadů, pochopení významu energetického využívání odpadů  Lepší informovanost veřejnosti v oblasti ochrany přírody a lesa  Zvýšení počtu obyvatel, aktivně se zajímajících o problematiku ŽP  Zvýšení počtu obyvatel, využívajících služby poradenských a informačních center v oblasti šetrné spotřeby a snižování vlivů na ŽP  Praktické naplňování požadavků environmentální legislativy v oblasti podpory účasti veřejnosti (Aarhuská úmluva, oblast práva na informace, apod.) DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Snížení koncentrací škodlivin v ovzduší  Snížení antropogenního tlaku na cenné části přírody a krajiny v MSK  Zvýšení aktivity obyvatel při ochraně přírody, krajiny a lesa GARANT A SPOLUPRÁCE:  MSK  NNO  Média  Školy



Expertní organizace

GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  2014 - 2020 ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  MSK  MŽP  Operační programy v období 2014-2020 ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  cca 5 mil. Kč VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Aarhuská úmluva  Zákon o právu na informace  Zákon o ovzduší  Zákon o odpadech  Zákon o ochraně přírody a krajiny

52

SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: EV8_ Profesionalizace environmentálního vzdělávání na školách. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na školách MSK působí koordinátoři EVVO, jejichž ustanovení doporučuje Metodický pokyn MŠMT z roku 2005 a Státní program EVVO z roku 2000. Zákon o pedagogických pracovnících vymezuje kvalifikační studium k výkonu specializovaných činností v rozsahu 250 hodin ukončené závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce. V celé ČR bylo evidováno k 31. 12. 2011 pouze 870 kvalifikovaných koordinátorů. V případě MSK se jedná cca o 15 % škol základních a středních (výsledek průzkumu realizovaného MŽP). V případě MŠ je kvalifikovanost koordinátorů prakticky nulová, jak v ČR, tak v MSK. Na školách chybí vymezení kompetencí koordinátorů EVVO jako středního managementu škol k vedení školy na straně jedné a k pedagogům školy na straně druhé. Školní plány EVVO nemají charakter strategického rozvojového dokumentu, jsou pouhým popisem aktivit v průběhu školního roku. Chybí formulace vizí a dalšího rozvoje. Pro kvalifikované koordinátory EVVO (absolventy specializačního studia) není dosud vytvořen žádný systém jejich dalšího vzdělávání, kde by byli informování o aktuálních otázkách ŽP, nových poznatcích v oblasti technologií a biotechnologií, ale ani v oblasti managementu EVVO na školách (práce s lidskými zdroji a vytváření týmů, publicita školy prostřednictvím EVVO, evaluace výsledků EVVO za určité období). CÍLE OPATŘENÍ:  Podpořit finančně i morálně specializační studium koordinátorů EVVO od MŠ až po SŠ  Zvýšit podíl kvalifikovaných koordinátorů EVVO na školách MSK  Zajistit další vzdělávání koordinátorů EVVO v MSK AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Specializační studium koordinátorů EVVO  Další vzdělávání koordinátorů EVVO (setkávání koordinátorů EVVO) PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Zvýšení kvalifikovanosti koordinátorů EVVO  Zvýšení ekogramotnosti pedagogických pracovníků škol  Popularizace výsledků výzkumu  Modernizace školních programů EVVO a ŠVP DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Posílení osobní odpovědnosti za ŽP v MSK  Zvýšení ekogramotnosti občanů žijících v MSK, dětí a mládeže GARANT A SPOLUPRÁCE:  OŠMS MSK (pověřený pracovník pro oblast EVVO ve spolupráci s odborem ŽPZ)  Vysoké školy, výzkumné ústavy, průmyslové podniky a firmy, SZÚ GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  Dlouhodobě ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  Krajské projekty  Rozpočet MSK na DVPP EVVO  OP VK ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  300 000,- Kč/kalendářní rok VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Zvýšení podílu kvalifikovaných koordinátorů na školách a jejich profesionalizace  Zákon o pedagogických pracovnících  Národní strategie udržitelného rozvoje  Státní program EVVO 53

Lesní hospodářství SPECIFIKACE OPATŘENÍ ČÍSLO A NÁZEV OPATŘENÍ: LH2_Podpora vhodné změny skladby lesů a jejich ochrana. STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Přestože Moravskoslezský kraj patří mezi kraje s relativně vysokou lesnatostí (6. místo mezi kraji ČR), je lesnatost v kraji velmi nerovnoměrně rozložena. Převážná část lesních porostů je soustředěna do lesních komplexů Beskyd a Jeseníků, naopak v intenzivně osídlených průmyslových částech kraje (ostravsko-karvinská aglomerace) je lesnatost výrazně nižší. Z hlediska poškození patří lesy v Moravskoslezském kraji mezi nejvíce postižené v rámci České republiky. V případě abiotických činitelů jde především o poškození větrem a mokrým sněhem (v posledních letech společně s Olomouckým krajem nejvíce postižený kraj) i suchem. Mezi biotickými činiteli dominuje poškození hmyzem (především kůrovec), kde severní Morava patří do druhé nejvíce postižené oblasti po jihozápadních Čechách a houbové choroby (zejména václavka smrková), která je příčinou těžby tzv. „václavkového dříví“, tvořící v Moravskoslezském kraji cca 60% těchto těžeb v rámci České republiky. Také v případě negativního působení člověka, které se v posledních letech projevuje především poškozením lesů v blízkosti komunikací (vliv posypových materiálů), nedostatkem živin v půdách dříve poškozených imisemi, apod., je největší rozsah uvedeného typu poškození dokumentován v Moravskoslezském kraji. Opatření je proto zaměřeno na aktivity směřující ke zlepšení zdravotního stavu lesů výše uvedenými škodlivými biotickými, abiotickými i antropogenními činiteli. Jednou z cest je prevence prostřednictvím řízené změny skladby lesů s cílem zvýšení jejich biodiverzity a tím i ekologické stability. Stejně jako v případě jiných oblastí životního prostředí ani ochrana lesů není možná bez spolupráce informované a poučené veřejnosti. V případě lesů však – na rozdíl od jiných oblastí – hrají roli tradiční (historické) způsoby péče o les ve středoevropském prostoru. Proto je veřejností často vnímán jako ideální typický monokulturní „uklizený“ les na úkor lesa druhově bohatšího, v jehož vzhledu i biodiverzitě se projevil také částečný „spontánní“ vývoj. Součástí opatření je proto i osvěta zaměřená na jednotlivé funkce lesa a paralely mezi ochranou přírody a krajiny a ochranou lesa. CÍLE OPATŘENÍ:  Ochrana lesů  Podpora změny druhové skladby lesů  Zvýšení environmentálního vědomí veřejnosti v oblasti ochrany lesa AKTIVITY/TYPOVÉ PROJEKTY/PŘÍKLAD KONKRÉTNÍHO PROJEKTU:  Návrhy konkrétních projektů zaměřených na ochranu lesa proti nejvýznamnějším škodlivým činitelům  Identifikace lesních pozemků vhodných pro řízenou změnu druhové skladby lesů  Informační a osvětové kampaně zaměřené na funkce a význam lesa a jeho ochranu PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY:  Snížení těžeb způsobených škodlivými abiotickými, biotickými i antropogenními činiteli  Změna druhové skladby na vybraných lesních pozemcích, zvyšující diverzitu a tím i ekologickou stabilitu lesa  Změna vnímání funkcí lesa veřejností MSK DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji:  Zvýšení biodiverzity  Zvýšení kvality lesů  Vyšší účast veřejnosti při ochraně lesů GARANT A SPOLUPRÁCE:  MSK  Vlastníci lesů

54

 orgán státní správy ochrany lesa

 NNO GEOGRAFICKÉ POKRYTÍ:  Moravskoslezský kraj DOBA TRVÁNÍ:  2014 - 2020 ZDROJE FINANCOVÁNÍ:  MSK  Vlastnící lesů  fondy 2014+ ORIENTAČNÍ NÁKLADY REALIZACE OPATŘENÍ:  Závisí na rozsahu opatření – rozsah bude stanoven vyhledávací studií (cca 250 t. Kč) VAZBY NA SWOT, DALŠÍ DOKUMENTY A LEGISLATIVU:  Zákon o lesích  Národní lesnický program  Regionální lesnický program MSK  Koncepce ochrany přírody a krajiny MSK  Koncepce EVVO MSK

55