Příloha 1: Pohybový program kontrolní skupiny ( )

Příloha 1: Pohybový program kontrolní skupiny (25. 9. – 22. 10. 2013) St 25. 9. Příjezd do léčebny Čt 26. 9. DOPOLEDNE – vstupní vyšetření, antropometrické měření ODPOLEDNE - vycházka do okolí léčebny 60 min NAVEČER - rotopedy, stepper, točna 10-15 min Pá 27. 9. DOPOLEDNE – Zdravotní tělesná výchova (ZTV) - rozcvičení s pomocí pomůcek gymballů, relaxace) 60 min ODPOLEDNE - bazén 60 min NAVEČER - pohybové hry 60 min So 28.9. DOPOLEDNE – ZTV – terapie plochonozí 30min, sportovní hry 60min ODPOLEDNE – vycházka do okolí léčebny 60 min NAVEČER – rotopedy, stepper, točna 15 min Ne 29.9. DOPOLEDNE – Zumba 60min, sportovní hry na hřišti 60 min ODPOLEDNE – vycházka 60 min NAVEČER - rotopedy, stepper, točna 15 min Po 30.9. DOPOLEDNE – aerobic + posilování v posilovně 60 min (kruhový trénink) ODPOLEDNE – vycházka 60 min NAVEČER – pohybové hry na hřišti (florbal, stolní tenis) Út 1.10. DOPOLEDNE – nordic walking 60 min, volná hra na hřišti 60 min ODPOLEDNE – pozemní hokej 60 min

NAVEČER - rotopedy, stepper, točna 15 min St 2.10. DOPOLEDNE – cvičení na gymballech 60 min ODPOLEDNE – bazén 60 min NAVEČER – hry na hřišti Čt 3.10. DOPOLEDNE – aerobic + posilování 60 min ODPOLEDNE – vycházka 60 min NAVEČER – hry na hřišti Pá 4.10. DOPOLEDNE – nordic walking 60 min ODPOLEDNE – bazén 60 min NAVEČER – hry na hřišti So 5.10. DOPOLEDNE – volno – návštěva rodičů ODPOLEDNE – vycházka s rodiči NAVEČER- pobyt na zahradě Ne 6.10. DOPOLEDNE – zumba 60 min ODPOLEDNE – hry na hřišti + vycházka 90 min NAVEČER – sportovní hry Po 7.10. DOPOLEDNE – aerobic + cvičení na vadné držení těla 60 min ODPOLEDNE – posilovna (kruhový trénink) 60 min + vycházka 60 min NAVEČER – volná hra na zahradě 60 min Út 8.10. DOPOLEDNE – nordic walking 60 min

ODPOLEDNE – ZTV – cvičení na vadné držení těla + terapie plochonozí 60 min, vycházka 60 min NAVEČER – zahrada (vybíjená, stolní tenis, florbal, badminton) St 9.10. DOPOLEDNE – aerobic + posilování 60 min ODPOLEDNE – bazén 60 min NAVEČER – rotoped, stepper, točna + pobyt na zahradě Čt 10.10. DOPOLEDNE – ZTV – cvičení na gymballech 60 min ODPOLEDNE – míčové hry na hřišti 60 min NAVEČER – pozemní hokej 60 min Pá 11.10. DOPOLEDNE – nordic walking 60 min ODPOLEDNE – míčové hry na hřišti 60 min NAVEČER – zumba 60 min

So 12.10. DOPOLEDNE – aerobic + posilování 60 min, vycházka 60 min ODPOLEDNE – míčové hry na hřišti 60 min NAVEČER – rotopedy, steppery, točna 15 min Ne 13.10. DOPOLEDNE – zumba 60 min ODPOLEDNE – vycházka 30 min + sportovní hry na hřišti 60 min NAVEČER – volno Po 14.10. DOPOLEDNE – aerobic 25 min, posilovna 60 min ODPOLEDNE – vycházka 60 min

NAVEČER – sportovní hry 60 min Út 15.10. DOPOLEDNE – nordic walking 60 min ODPOLEDNE – rotopedy + vycházka NAVEČER – pozemní hokej St 16.10. DOPOLEDNE – aerobic + posilování ODPOLEDNE – bazén 60 min NAVEČER – hřiště Čt 17.10. DOPOLEDNE – ZTV-cvičení na gymballech 60 min ODPOLEDNE – vycházka 60 min NAVEČER – volná hra na hřišti Pá 18.10. DOPOLEDNE – bazén 60 min ODPOLEDNE – výlet do Přerova nad Labem, návštěva skanzenu NAVEČER – volno So 19.10. DOPOLEDNE – aeraci + posilování 60 min ODPOLEDNE – sportovní hry na hřišti 60 min + vycházka 60 min NAVEČER – pobyt na zahradě (stolní tenis, badminton, vybíjená, florbal) Ne 20.10. DOPOLEDNE – zumba 60 min ODPOEDNE – vycházka 60 min + hry na hřišti 60 min NAVEČER – volno Po 21.10. DOPOLEDNE – vycházka 60 min

ODPOLEDNE – aerobic 25 min + posilovna 45 min NAVEČER – hry na hřišti Út 22.10. DOPOLEDNE – výstupní vyšetření + sportovní hry na hřišti ODPOLEDNE – odjezd domů

Příloha 2: Podrobný intervenční pohybový program intervenované skupiny (26. 3. – 22. 4. 2014) St 26.3. Příjezd do léčebny Čt 27.3. DOPOLEDNE – vstupní vyšetření, antropometrické měření ODPOLEDNE - vycházka do okolí léčebny 60 min NAVEČER - rotopedy, stepper, točna 15 min Pá 28.3. DOPOLEDNE – Zdravotní tělesná výchova (ZTV) – viz Příloha 3 ODPOLEDNE - bazén 45 min – viz Příloha 4 NAVEČER - pohybové hry 60 min – viz Příloha 5 So 29.3. DOPOLEDNE – jóga (60min) – viz Příloha 6 + terapie plochonozí ODPOLEDNE – hry se zavázanýma očima - viz Příloha 7 NAVEČER – vycházka, cestou hry v parku – viz Příloha 8 Ne 30.3. DOPOLEDNE – zumba 60 min + pohybové hry na hřišti 60 min – viz Příloha 9 ODPOLEDNE – vycházka, cestou hry a úkoly – viz Příloha 10 NAVEČER – rotopedy, steppery, točna 15 min Po 31.3. DOPOLEDNE – aerobic + posilování v posilovně 60 min (kruhový trénink) ODPOLEDNE – stezka zdravého životního stylu 60 min – viz Příloha 11 NAVEČER – pohybové hry na hřišti (vybíjená) 60 min – viz Příloha 12 Út 1.4. DOPOLEDNE – nordic walking 60 min, volná hra na hřišti 60 min

ODPOLEDNE – pozemní hokej 60 min, hry a překážková dráha – viz Příloha 13 NAVEČER - rotopedy, stepper, točna 15 min St 2.4. DOPOLEDNE – cvičení na gymballech, nácvik správného dýchání, relaxace 60 min – viz Příloha 14 ODPOLEDNE – bazén 60 min – Příloha 15 NAVEČER – soutěže družstev na hřišti – Příloha 16 Čt 3.4. DOPOLEDNE – aerobic + posilování 60 min ODPOLEDNE – vycházka po Poděbradech s mapou 60 min NAVEČER – pohybové hry s míčem 60 min – Příloha 17

Pá 4.4. DOPOLEDNE – nordic walking 60 min ODPOLEDNE – bazén 60 min – Příloha 4 NAVEČER – hry na hřišti za použití lan a švihadel 60 min – Příloha 18 So 5.4. DOPOLEDNE – volno – návštěva rodičů ODPOLEDNE – vycházka s rodiči NAVEČER- pobyt na zahradě, hry 60 min – Příloha 19 Ne 6.4. DOPOLEDNE – zumba 60 min ODPOLEDNE – závod orientačního běhu po dvojicích 60 min NAVEČER – hry na hřišti se zavázanýma očima 60 min – Příloha 7 Po 7.4. DOPOLEDNE – hodina tělesné výchovy 60 min – Příloha 20 ODPOLEDNE – výlet Vlakem do Nymburka, zpět pěšky cca 150min

NAVEČER – volná hra na zahradě 60 min Út 8.4. DOPOLEDNE – nordic walking 60 min ODPOLEDNE – ZTV – Příloha 21 + terapie plochonoží 60 min, vycházka s mapou po Poděbradech 60 min NAVEČER – zahrada (stolní tenis, florbal, badminton) St 9.4. DOPOLEDNE – aerobic + posilování 60 min ODPOLEDNE – bazén 60 min – Příloha 22 NAVEČER – rotoped, stepper, točna 15min + pobyt na zahradě Čt 10.4. DOPOLEDNE – ZTV – cvičení na gymballech 60 min – Příloha 23 ODPOLEDNE – míčové hry na hřišti 60 min – Příloha 12 NAVEČER – pozemní hokej 60 min Pá 11.4. DOPOLEDNE – hry s lanem 60 min – Příloha 18 ODPOLEDNE – vycházka 30 min + pohybové hry na hřišti 60 min – Příloha 5 NAVEČER – zumba 60 min

So 12.4. DOPOLEDNE – aerobic + posilovna 60 min, vycházka s mapou 60 min ODPOLEDNE – míčové hry na hřišti 60 min – Příloha 17 NAVEČER – rotopedy, steppery, točna 15 min Ne 13.4. DOPOLEDNE – zumba 60 min ODPOLEDNE - půldenní výlet vlakem do Libice, zpět přes Hradiště, kde proběhla návštěva záchranné stanice handicapovaných živočichů., délka asi 120min. NAVEČER – volno

Po 14.4. DOPOLEDNE – aerobic 25 min, posilovna 60 min ODPOLEDNE – vycházka 60 min NAVEČER – hry na zahradě 60 min - Příloha 19 Út 15.4. DOPOLEDNE – nordic walking 60 min ODPOLEDNE – rotopedy + vycházka – hry v parku – Příloha 8 NAVEČER – pozemní hokej St 16.4. DOPOLEDNE – hodina TV – Příloha 20 ODPOLEDNE – bazén 60 min – Příloha 4 NAVEČER – hřiště – Příloha 5 Čt 17.4. DOPOLEDNE – ZTV-cvičení na gymballech 60 min – Příloha 23 ODPOLEDNE – vycházka 60 min NAVEČER – volná hra na hřišti Pá 18.4. DOPOLEDNE – bazén 60 min – Příloha 22 ODPOLEDNE – výlet do Přerova nad Labem, návštěva skanzenu NAVEČER – volno So 19.4. DOPOLEDNE – aerobic + posilovna 60 min ODPOLEDNE – soutěže družstev 60 min – Příloha 17 + vycházka 60 min NAVEČER – pobyt na zahradě (stolní tenis, badminton, florbal) Ne 20.4. DOPOLEDNE – zumba 60 min ODPOEDNE – vycházka 60 min + hry v parku 60 min – Příloha 8

NAVEČER – volno Po 21.4. DOPOLEDNE – ZTV – Příloha 21 ODPOLEDNE – pohybové hry s míčem 60min – Příloha 21 NAVEČER – volné hry na zahradě (badminton, florbal, stolní tenis) Út 22.4. DOPOLEDNE – výstupní vyšetření + sportovní hry na hřišti ODPOLEDNE – odjezd domů

Příloha 3: Hodina zdravotní tělesné výchovy

Rušná část hodiny (10min)

1. Na molekuly. Hráči, atomy se volně rozestaví a libovolně nebo podle pokynů vedoucího hry se pohybují. Na vyslovení čísla se hráči co nejrychleji shluknou do hloučků-molekul v počtu odpovídajícímu tomuto číslu. Vedoucí hry zkontroluje, zda počet atomů v molekule souhlasí, přebyteční dostanou trestné body. Všichni hráči pokračují ve hře. 2. Žáci jsou rozděleni na 2 družstva. Ve hře je jeden míč. Úkolem každého družstva je dosažení co největšího počtu přihrávek v týmu bez ztráty míče. Žáci se mohou pohybovat pouze bez míče, s míčem jen přihrávky.

Hlavní část (40min) Rozvičení dle Fárové (2003). 1. Rozcvička (15min) 1. Položíme se na záda, ruce podél těla, dlaně dolů, nohy mírně od sebe, kolena pokrčená, chodidla opřená o zem, nádech do břicha. S prodlouženým výdechem stáhneme zadek a břicho a současně nadzvedáváme pánev nad podložku. Pomalu vracíme zpět do výchozí polohy a po té povolíme zadek a břicho.

2. Položíme se na záda, ruce podél těla, kolena pokrčená, mírně od sebe, chodidla rovnoběžně opřená o zem. Zvedneme pravou paži a opřeme ji dlaní o koleno levé nohy, která je přibližně v 90 stupňovém postavení v kyčelním, kolenním a hlezenním kloubu. Nyní zatlačíme dlaní proti kolenu a kolenem proti dlani. Vydržíme 7 vteřin, pak povolíme a vrátíme do výchozí polohy. Totéž provedeme i na opačnou stranu.

3. Položíme se na záda, paže v upažení, dlaně opřené o podložku, kolena pokrčená. Nyní se současným, pomalým pokládáním kolen vpravo otáčíme hlavu vlevo. Při návratu do výchozí polohy začínáme pohybem trupu, pak teprve následují pokrčené nohy a hlava. Cvik provedeme i na druhou stranu.

4. Položíme se na záda, paže ve vzpažení, nohy natažené. Nyní s nádechem protáhneme paže a nohy do dálky a s maximálním výdechem přitiskneme

bederní páteř k podložce, nohy a ruce necháme v protažení. Povolíme a prodýcháme se.

5. Položíme se na břicho, hlava opřená o čelo, paže ve vzpažení, dlaněmi na zemi, nohy natažené. Provedeme hluboký nádech do břicha a při výdechu stáhneme břišní a hýžďové svaly. Nyní ruce otáčíme dlaněmi vzhůru, lokty stále položené na zemi ohýbáme do 45º. Výdrž. Pomalu se vracíme zpět a dlaně přetáčíme dolů a uvolníme všechny svaly.

6. Položíme se na břicho, hlava opřená o čelo, paže v upažení, dlaně na zemi, nohy natažené. Provedeme hluboký nádech a při výdechu stáhneme břišní a hýžďové svaly. Nyní zvedáme paže 2 cm nad podložku a dlaně přetáčíme dopředu, hlava zůstává opřená čelem o podložku. Vrátíme se zpět do výchozí polohy.

7. Posadíme se do tureckého sedu, sedíme vzpřímeně, hlava v ose páteře, ruce v týl, prsty sepnuté, dlaně vytočené dozadu, hřbety rukou opřené o hlavu. (Pro lepší kontrolu správného postavení trupu je výhodnější sed u zdi, ale neopírat se, pohyb provádět v rovině zdi). Nyní provedeme úklon trupu vpravo s výdrží, vrátíme se zpět, ukloníme se vlevo a vrátíme se do výchozí polohy. Paže protáhneme do vzpažení, přes svícen se vrátíme do připažení.

.

8. Klekneme si a opřeme dlaně o zem ve vzdálenosti větší, než je šířka ramen. Kolena jsou od sebe vzdálena více, než je šířka pánve, špičky k sobě. Hlavu máme v prodloužení páteře, díváme se na podložku, bříško lehce zpevněné. Nyní zvedneme pravou paži a levou nohu a protáhneme do dálky. Vydržíme asi 7 vteřin a pak vyměníme končetiny. Pokud je tato poloha pro děti stabilní, můžeme provádět lehké postrky na všechny části těla.

9. Stoj na jedné noze, druhá končetina pokrčena, koleno vytočené zevně a chodidlo opřené ve výšce kolena stojné nohy. Paže vzpažíme a spojíme nad hlavou. Díváme se vpřed. Vydržíme 5 - 10 vteřin.

2) Nácvik správného dýchání (5min) Nejlepší je provádět nácvik vleže. Na tři doby klidný výdech, ústa připravit jako k písknutí a vydechovat pomalu na slabiku „s“, asi na dvě doby výdrž, zavřít ústa. Na další 2 doby vdech nosem. Opakovat v různých tempech, ale výdech musí být vždy delší než vdech. 3) Závěrečná část (5min) a) Leh na zádech, úplné uvolnění, dýchání do břicha. Ve vzpažení vytahování do dálky za levou rukou a pravou nohou, výměna. b) Ze vzporu dřepmo obratel po obratli do stoje. c) Stoj rozkročný, vzpažením hluboký nádech, s hlubokým výdechem uvolnění, ruce co nejníže.

Příloha 4: Bazén Rušná část 1) Vymezené území, voda po ramena. Určí se jeden či dva honiči. Klasická honěná, hráči musí skákat snožmo, po levé, pravé noze apod. 2) Na rybáře a rybičky – můžeme zkusit hrát v hluboké vodě, podle zdatnosti hráčů. Hlavní část (30min) 1) Nácvik dýchání do vody – žáci se postaví k okraji bazénu, lehnou si na břicho, chytnou se okraje bazénu a vydechují do vody – jako bublající potůček 2) Lezení po čtyřech, poté napnout nohy a ručkovat po dně jako „krokodýl“, hledat „ryby“ pod vodou, kopat nohama. 3) Děti se posadí a za tělem se opřou dlaněmi o dno, prsty směřují vzad. Pak zvolna napínají nohy a současně vytlačují břicho k hadině. Když dostanou nohy k hladině začnou kopat. 4) Splývání na břiše a na zádech a) žák se po nádechu volně položí na hladinu obličejem dolů, končetiny volně visí (zvolna vydechne) b) dva žáci otáčejí třetího / ve splývavé poloze na znaku (jako střelku kompasu) 5) Nácvik ponoření - učitel nahází puky na dno bazénu, děti se potápí a snaží se vylovit puky. 6) Nácvik kraulových nohou a) nácvik kraulových nohou na souši b) nácvik v sedu na kraji bazénu c) nácvik s deskou ve splývavé poloze na břiše 7) Nácvik znakových nohou 8) Soutěže družstev – podle zdatnosti dětí zvolíme hloubku bazénu, zvolíme trasu, na okraj bazénu a zpět apod. • Děti plavou s deskou, kraulové nohy • děti na zádech, deska pod hlavou, znakové nohy 9) Děti se rozdělí do družstev, instruktor nahází puky do bazénu, které družstvo vyloví nejvíce puků. Závěrečná část: Skoky do vody.

Příloha 5: Pohybové hry Rušná část (10min) 1) Záchranný míč – ve vymezeném území je rozmístěno několik barevných míčků (ringokroužků). Hráči pohybující se v tomto území jsou chytání dvěma honiči, kteří babu předávají dotekem. Honěný může být zachráněn tím, že mu jiný hráč přihraje míček. Kdo má míček, nemůže dostat babu. 2) Chytaná do kruhu – tři (pro ulehčení čtyři) chytači se drží za ruce a snaží se někoho chytit tím, že ho uzavřou do kruhu. Pokud se jim to podaří, je chycený. Ten se pak k nim připojí do řetězu a všichni pokračují v chytání dalších, dokud nejsou všichni pochytáni.

Hlavní část (40min)

1) Rozcvičení – každý žák vymyslí cvik na protažení, instruktor dohlíží na správné provedení a na to, zda jsou žáci řádně rozcvičeni. 2) Běh o život: vytvoříme družstva, vytvoříme trasu - start, cíl, mezi nimi 3 mety (např. kolíky, vzdálené cca 3m), hráč vyráží, doběhne k první metě, chytne se jí rukou a pětkrát jí dokola oběhne. Pak běží k druhé a nakonec k třetí a opět obíhá. Pak běží do cíle, kde má za úkol navléknout nit na jehlu. Poté vyráží další závodník. 3) Gordický uzel - Žáci vytvoří kruh tak, aby se dotýkali rameny. Potom každý předpaží levou ruku a uchopí ruku svého spoluhráče. Nesmí chytit za ruku svého souseda. Totéž s pravou rukou. Cílem hry je rozplést uzel, který vznikl. Selžou-li všechny pokusy o rozpletení, může vedoucí uvolnit jedno spojení, o kterém si skupina myslí, že je klíčové. 4) Nosiči brambor – na každý podnos dáme po třech bramborech. První z družstva vezmou podnos s bramborami a běží s ním k určenému místu, kde brambory vysypou, vracejí se zpět ke svému družstvu, odevzdávají podnos dalšímu, ten s podnosem běží k místu s bramborami, nabere je polévkovou lžící na podnos, běží zpět a předá podnos dalšímu, který na určeném místě brambory vysype atd. 5) Na Červenou karkulku – dvě stejně početná a vyspělá družstva stojí (leží, sedí, klečí apod.) proti sobě ve vzdálenosti 1,5 až 2m. Jedno družstvo je označené jako červení, druhá jako bílí. Vedoucí hry vykládá pohádku o Červené karkulce. Podle toho, kterou barvu (červená, bílá) vysloví, to družstvo začne honit. Chycení hráči se přidají na stranu chytačů.

Závěrečná část (10min)

1) Liška a zajíc – Vždy trojice hráčů se drží za ruce a vytvoří kroužek, uvnitř kterého je v dřepu další hráč jako zajíc. Mimo kroužky jsou dva hráči, zajíc a liška. Liška na pokyn k začátku hry honí zajíce. Ten se může zachránit vběhnutím do doupěte. V něm však může být pouze jeden zajíc, původní musí vyběhnout. Až liška některého zajíce chytí, vymění si funkce. Zajíc, který vběhl do kroužku – doupěte, se vymění se stojícím hráčem. Doupě lze tvořit dvěma až čtyřmi hráči. 2) Kuba řekl – hráči stojí na značkách, vedoucí hry popisuje cvik a současně předcvičuje. Hráči cvičí pouze tehdy, řekne-li před popisem činnosti vedoucí hry „Kuba řekl“. Nejsou-li tato slova řečena a hráč přesto provádí podle vedoucího cvik, udělá chybu. Kdo udělá chybu, obdrží trestný bod a cvičí dále (Mazal, 2000).

Příloha 6: TV s prvky jógy

Rušná část (10min)

1. Děti běhají po tělocvičně, vybraný žák vymyslí cvik (točení paží, běh bokem, pozadu apod.), ostatní opakují, dětí se střídají. 2. Hmota - Všichni hráči si zavážou oči a pohybují se ve vymezeném území. Vedoucí vybere jednoho z nich – ten bude jádro hmoty. Hráči se včetně hmoty pohybují, nemluví a snaží se hmotu dotykem objevit. Dotkne-li se hráč hráče, zeptá se: „Hmota?“ Není-li to hledaná síla, odpoví dotyčný také slovem „Hmota“. Hráč, který představuje jádro Hmoty neodpovídá. Pokud se ho někdo dotkne, připojí se k němu a stává se také hmotou. Hra končí, když se všichni drží za ruce a jsou součástí Hmoty. a) Vymezené území provazy, závěsem apod. b) Pomalý pohyb s rukama před sebou. c) Zákaz běhání. (Neuman, 1998)

Hlavní část – cvičební program na rozvoj pozornosti „Pozornost v nás“

1. Krátké relaxační cvičení – Hadrový panáček ZP: mírný stoj rozkročný. Vše provádíme pomalu a uvolněně.

Výdech: uvolníme hlavu, ramena, celé ruce a přecházíme obratel po obratli do hlubokého ohnutého předklonu, až se ruce dotknou podložky před chodidly. Celé naše tělo je uvolněné. Volně zakýváme hlavou i pažemi. Dolní končetiny máme propnuté v kolenou. Nádech: pomalu se zvedáme obratel po obratli až do stoje rozkročného (základní postavení). Účinky: zvyšuje pohyblivost páteře, uvolňuje, protahuje a tonizuje svaly na zádech a na zadní straně nohou. Působí příznivě na mozek a na smyslové orgány uložené v hlavě.

2. Jógová a dechová cvičení – plný jógový dech Dýcháme zvolna, pravidelně, v jedné nádechové vlně je spojeno břišní (brániční), hrudní a podklíčkové dýchání. ZP: leh na zádech, ruce podél těla, dlaně vzhůru (ŠAVÁSANA) Pokrčíme nohy v kolenou, chodidla leží na podložce. Dýcháme zvolna, uvolněně a pravidelně, v jedné nádechové vlně spojíme břišní, hrudní a podklíčkové dýchání (plný jógový dech). Pro kontrolu správného dýchání si můžeme položit dlaně na břišní stěnu, ze stran hrudníku nebo na klíční kosti a vnímat zvedání při nádechu i klesání při výdechu těchto částí.

3. Přitahování kolena k hlavě ZP: leh na zádech, ruce podél těla, dlaně vzhůru (ŠAVÁSANA) Nádech: pokrčíme pravou nohu Výdech: obejmeme koleno u pokrčené nohy rukama, přitáhneme co nejblíže k trupu a současně zvedneme hlavu. Pokusíme se přiblížit nos a koleno co nejblíže k sobě. Nádech: vrátíme hlavu zpět na podložku. Výdech: vrátíme se do výchozí pozice. Zacvičíme i na druhou stranu. Účinky cvičení: toto cvičení harmonizuje trávicí systém, působí proti zácpě a nadýmání. Dochází k posilování břišních a zádových svalů. Odstraňuje únavu.

4. Kolébka ZP: leh na zádech, ruce podél těla, dlaně vzhůru (ŠAVÁSANA) Přednožíme nohy skrčmo (pokrčíme nohy v kolenou). Rukama obejmeme kolena a přitáhneme je co nejblíže k trupu. Začneme se kolébat z boku na bok. Hlavu nezdviháme z podložky. Ve stejné poloze, ale tentokrát se zvednutou hlavou se kolébáme vpřed a vzad. Nekolébáme se až na krční páteř. S výdechem se pomalu vracíme do základního postavení (leh na zádech). Opakujeme 3 krát až 5 krát. Účinky cvičení: harmonizuje funkce břišních orgánů, posiluje břišní a zádové svalstvo a současně je účinnou masáží zad.

5. Asány

a) Zajíc (Šašankásana) ZP: klek sedmo (vadžrásana). Nádech: vzpažíme. Výdech: zvolna se předkláníme, až se čelem opřeme o podložku a uvolníme celé tělo. V této poloze zůstaneme tak dlouho, jak je nám to příjemné a po tu dobu normálně dýcháme. Nádech: vzpažíme a pomalu se vrátíme do základního postavení.

b) Srnka (Mrágásana) ZP: leh na břiše, lokty opřené o podložku a hlava je v dlaních. Uvolníme celé tělo a pohled nám směřuje vpřed. Po chvilce střídavě zanožujeme skrčmo levou a pravou nohu.

c) Hora (Sumeruásana) ZP: klek sedmo (vadžrásana). Nádech: přejdeme do vzporu klečmo. Výdech: pomalu zvedáme hýždě vzhůru, propneme kolena, pokud možno necháme celá chodidla na podložce. Zároveň vtáhneme hlavu mezi ramena a svěsíme ji (uvolníme). V této poloze chvilku vydržíme s normálním dechem. Vrátíme se do základního postavení – klek sedmo.

d) Pluh (Halásana) ZP: leh na zádech, ruce podél těla. Nádech: zvedneme nohy, pánev a trup vzhůru jako při stoji na lopatkách. Výdech: napneme nohy a dáme je za hlavu, až se špičkami prstů dotkneme podložky. Paže zůstanou na zemi dlaněmi dolů, bradou se dotýkáme hrudníku. V této poloze zůstaneme tak dlouho, jak je nám to příjemné a po tu dobu normálně dýcháme. Nádech: pomalu se vrátíme do základního postavení. Varianta: Rukama si můžeme podepřít záda.

e) Strom (Vrikšásana) ZP: stoj spatný. Pomalu přeneseme váhu na pravou nohu, levou nohu pokrčíme a chodidlem se opřeme o vnitřní stranu pravé nohy. Rukama přes upažení přejdeme do vzpažení, kde spojíme dlaně. Pomalinku spouštíme spojené ruce před hrudník.

V této pozici chvilku vydržíme. Vrátíme se do základního postavení - stoj spatný, kde se uvolníme. Zacvičíme i na druhou stranu.

f) Labuť (Hansaásana) ZP stoj spojný. Přeneseme váhu na pravou nohu, zanožíme skrčmo levou nohu. Nádech: levou rukou si chytneme prsty na levé noze a pomalu vytahujeme nohu vzhůru. Zároveň předpažíme pravou ruku a mírně se předkloníme. V této poloze chvilku vydržíme se zadrženým dechem. Výdech: vrátíme se do základního postavení - stoj spojný. Zacvičíme i na druhou stranu.

g) Pozdrav slunci

Základní pozicí je stoj spojný, ruce volně podél těla. • S výdechem spojíme dlaně před hrudníkem. • S nádechem vzpažíme ruce a zakloníme se. • S výdechem se ohneme do hlubokého předklonu, prsty nebo dlaně položíme vedle chodidel na podložku. • S nádechem přejdeme do vzporu dřepmo levou nohou: zanožíme levou nohu a pravou nohu posuneme mezi ruce (na plném chodidle), zakloníme hlavu. • S výdechem přejdeme do pozice HORY: zanožíme pravou nohu k levé noze, zvedneme pánev. • Chvilku zadržíme dech. S výdechem přejdeme do polohy HOUSENKY: přes klik se přesuneme do vzporu ležmo - bradu a hrudník máme na podložce, pánev vysazenou vzhůru, kolena a prsty na nohou jsou opřeny o podložku, ruce jsou na podložce pod rameny.

• S nádechem plynule přejdeme do lehu na břiše a po té do polohy KOBRY: zakloníme hlavu a pohledem směřujeme vzhůru, nohy zůstávají na podložce uvolněné. • S výdechem přejdeme do pozice HORY: ruce a nohy se opírají o podložku, zvednutá pánev. • S nádechem přejdeme do vzporu dřepmo pravou nohou: zanožíme pravou nohu a levou nohu posuneme mezi ruce (na plném chodidle), zakloníme hlavu. •S výdechem přinožíme pravou nohu a přejdeme do hlubokého předklonu, prsty nebo dlaně položíme vedle chodidel na podložku. • S nádechem vzpažíme ruce a zakloníme se. • S výdechem spojíme dlaně před hrudníkem. •Končíme základní pozicí: stoj spojný, ruce volně podél těla (Bartošová, 2012).

Závěrečná část:

1) Uvolnění pomocí dlaní (tření rukou) ZP: Zavřeme oči, uvolníme se, zklidníme dech. Představujeme si, jak ležíme na trávě, nebo na pláži. Začínáme vnímat paprsky slunce, které si s námi začíná hrát. Nejdříve nám teplými paprsky hladí chodidla, nohy, postupuje ke kolenům, trupu. Hladí a prohřívá nám i dlaně, paže, ramena. Teď nás hladí po tvářích, nose i čele. Nakonec nám svými teplými prstíky sluníčko pročesává vlasy. Prociťujeme, jak nám sluníčko zahřálo a uvolnilo celé tělo. Se zavřenýma očima ukončíme relaxaci protažením, uvědoměním si svého těla a prohloubením dechu. Protřeme dlaně a přiložíme je na zavřené oči. V této chvíli pomalu otevřeme oči, zvolna zamrkáme a nakonec sundáme dlaně z očí.

Varianta: dlaně můžeme přiložit na jakoukoliv část těla (na místo, které nás bolí nebo kam chceme poslat energii na povzbuzení nebo je přiložíme jen tak intuičně na nějaké místo). 2. Relaxace rybička - vyzveme děti, aby si pohodlně lehly na záda. Proměníme je v malinkou rybičku, která objevuje svět a vesele si plave v průzračném potoku. Představíme si, že se naše ruce proměňují v ploutve, ústa jsou němá. Naše tělo je kluzké a poseté hladkými šupinami. Rybička plave lehounce, pohybuje ploutvemi a vnímá klid, který vládne v podvodním světě. Voda je příjemně teplá. Rybka proplouvá kolem staré vrby, v jejímž stínu si na chvíli odpočine, aby načerpala drahocennou energii. Vnímá hřejivé sluneční paprsky, které se k ní dostávají skrz vodní hladinu. Po krátkém odpočinku zavrtí ploutvičkami, které se promění v naše končetiny, šupinky nahrazuje kůže, rybička mizí a my vnímáme opět své tělo. Po chvíli otevřeme oči.

Příloha 7: Hry se zavázanýma očima 1) Děti jsou rozděleny do dvou družstev. Družstva stojí na čáře naproti sobě. Čáry jsou od sebe 12-16 metrů. Hráči jednotlivých družstev by si měly stoupnout naproti sobě, aby byli podobně fyzicky zdatní. Učitel stojí uprostřed mezi družstvy a drží šátek. Dětem jsou přidělena čísla, v každém družstvu stejná. Učitel vyvolává náhodně čísla. Žáci s daným číslem vybíhají a snaží se získat šátek. Úkolem je sebrat šátek od učitele a doběhnout s ním zpátky za čáru, z které vybíhal. Pokud se mu to podaří, získává bod pro své družstvo. Ale...!!! V případě, že hráč drží šátek a mezitím se ho soupeřící hráč dotkne, získává bod druhé družstvo. V této hře nejde jenom o rychlost, ale též o taktiku, kterou hráč zvolí. Družstvo, které získá 20 bodů, vyhrává. 2) Děti jsou rozděleny do dvou družstev. Děti si zavážou oči šátky, aby neviděly. Učitel jim poté řekne instrukce, aby se postavily do řady od nejmenšího po největšího. Družstvo, které zvládne daný úkol rychleji, vyhrává. Za každé chybně postavené dítě v družstvu se přidává dvacet trestných vteřin. 3) Děti zůstávají ve stejných družstvech. Opět si zavážou oči šátky, aby neviděly. Nyní je úkolem seřadit se do řady co nejrychleji, ale řadí se abecedně za sebou, kdy rozhodují písmena křestních jmen. Družstvo, které zvládne daný úkol rychleji, vyhrává. Za každé chybně postavené dítě v družstvu se přidává dvacet trestných vteřin. 4) Děti si vytvoří dvojice. Jeden z dvojice si zaváže oči šátkem, aby neviděl, a druhý ho vede. Děti soutěží, která dvojice nejrychleji oběhne budovu ozdravovny. Vodič nesmí mluvit a vede nevidomého pouze za ruku. Poté se dvojice prostřídají a musí oběhnout budovu ozdravovny opačným směrem. 5) Jeden z dvojice si znovu zaváže oči. Nyní se změní trasa. Například se musí oběhnout nějaký strom, nebo se pomocí kuželů vytvoří slalom. Je dobré říci dětem trasu, až když mají zavázané oči, aby neměly tušení, kudy půjdou. Toto opatření zvýší vzrušení ze hry. Děti mají opět za úkol proběhnout trasu co nejrychleji, ale vodič navádí nevidomého pouze slovně. Vodič se nevidomého nesmí dotknout. Poté si role vymění a opět je dobré změnit trasu.

Příloha 8: Hry v parku

Chůze po slepu

1) Zvolte si dvojice. Nejprve si jeden člen dvojice zaváže oči, druhý si zvolí nějakou krátkou trasu, ideálně mimo cestu, a za ruku opatrně svého partnera vede. Je důležité zdůraznit, aby si všichni pomáhali, upozorňovali na případné překážky (kameny, větvičky, …) a zážitky z cesty po slepu byly tedy příjemné. 2) Po ujití úseku nejprve „slepý“ se zavázanýma očima popíše, jakou si o trase vytvořil představu (kudy šel, po čem, co bylo okolo), poté si rozváže šátek a pokusí se jít zpět stejnou cestou. Pak se role vymění.

Les dvojitě 1. Nasbíráme v terénu cca 10 přírodních předmětů, poskládáme je na šátek na zem a přikryjeme dalším šátkem. Necháme děti, ať se shromáždí kolem. 2. Poté řekneme, že pod šátkem je deset objektů, které mohou nalézt v okolí. Na 25 vteřin odkryjeme šátek a děti mají za úkol si co nejvíce předmětů zapamatovat. Poté sbírku objektů opět zakryjeme a děti mají za úkol v okolí nasbírat ke každému předmětu dvojici (stejný nebo co nejpodobnější objekt). 3. Po uplynutí času na hledání (5–10 min) se všichni opět shromáždí u šátku. Vytahujeme jeden objekt po druhém a u každého z nich se nejprve zeptáme, čím je důležitý pro les a jak s lesem souvisí. Pokud to nezaznělo, řekneme nějakou zajímavost (cílem aktivity není podat výklad, jen zmínit, co jsme to vlastně našli). Děti si kontrolují, jestli našly správnou dvojici.

Balancování

1. Vytyčíme 2 mety ve vzdálenosti 10 – 15 m od sebe. Jedna meta je současně startovní i cílová, druhá slouží k obíhání. 2.

Hráč musí co nejrychleji proběhnout vytyčenou trať; obě ruce má předpažené nebo upažené dlaněmi vzhůru a na každé dlani má položené lehčí předměty (např. šišky, malé kameny, suché listy, větvičky, stébla apod.). Můžeme náročnost zvýšit balancováním předmětu na hlavě.

3. Komu předmět spadne, musí jej sebrat, vrátit se na start a pokusit se znovu.

Boj o trůn (ve dvojicích) 1) Položte na zem větší kámen, který bude představovat královský trůn. Jako trůn může také sloužit třeba pařez nebo kanál. 2) Krok 2 Jeden hráč – král – se na něj postaví, druhý hráč – útočník – proti němu podnikne nájezd na jedné noze. Smí krále vytrčit nebo vytlačit, ale musí mít jednu nohu stále ve vzduchu. 3. Opustí-li král oběma nohama kámen (pařez, kanál …), ztratil trůn. Útočník je poražen, stoupne –li si na obě nohy. Hledání ztracených Pomůcky: obrázky Úkolem družstev je v co nejkratším čase najít a vyhrabat členy družiny, které zasypala lavina. Papírků s obrázkem je v terénu rozmístěno o polovinu více, než je účastníků hry. Některé jsou zasypány zcela, jiných kousek vykukuje. Hra se může hrát i bez sněhu. Obrázky se schovají někde v lese apod.

Příloha 9: Pohybové hry 1) Zajíc, vlk, hlávky zelí Děti jsou po jednom rozmístěny na louce asi s metrovými (a většími) rozestupy od sebe, sednou si „na bobek“ a představují hlávky zelí. Jedno dítě, které stojí je zajíc a utíká před druhým dítětem, které je vlk. Zajíc se může zachránit tak, že se dotkne nějaké hlávky. V tom okamžiku se hlávka stává zajícem a musí rychle utíkat před vlkem. Zajíc se stal hlávkou a nehrozí mu už nebezpečí. Chytí-li vlk zajíce, ihned si vymění úlohy, tzn. vlk se stává zajícem a zajíc vlkem a honí se dál. 2) Čísla na zádech – každý hráč si připevní na záda dvojciferné číslo. Poté se všichni rozptýlí v označeném území a na daný signál začne hra. Úkolem každého hráče je uchovat v tajnosti svoje číslo a zároveň zjistit co nejvíce čísel ostatních. Je zakázáno číslo jakkoliv zakrývat, jakož to i stát „přilepeni“ ke stromu. Zjištěná čísla si zapisují na papír. Je daný časový limit. 3) Veverčí ocásky – hráči jsou rozdělení na veverky a psy. Veverky dostanou barevné papírové proužky, které si připevní jako ocásky a jdou se schovat na předem smluvené území. Po 5-10min se vydávají na lov zbylí hráči (psi). Mají najít a ulovit veverky. Veverka je ulovena tehdy, když přijde o ocásek.

Příloha 10: Hry za pochodu Hrají se po cestě, slouží pro zpestření. Bomba - při výkřiku „bomba“ si všichni lehnou na zem a nohy natočí směrem k ohnisku (tomu, kdo vykřikl) Odhady - každému hráči dejte list papíru. Během dlouhého pochodu se občas zastavte a položte všem otázku: "Kolik kroků je odtud k mostu?" Každý napíše na papír svůj odhad. Porovnáváme své odhady.

Můžeme provádět i různé úkoly: střídat rychlou a pomalou chůzi, měnit délku kroků, na povel se schovat za strom nebo keř, slalomová chůze nebo běh mezi stromy, strefovat se šiškami na určitý cíl apod.

Příloha 11: Stezka zdravého životního stylu Stezka má asi 3 km. Pomůcky: obrázky jídla V parku je připravena stezka zdravé výživy. Stezka je vyznačena fáborky, šipkami nebo na každém stanovišti je popsána poloha dalšího stanoviště. Na stromě je papír s různými druhy potravin, děti mají za úkol vybrat zdravější verzi (např. celozrnný x bílý rohlík apod.). Plus další témata zdravého životního stylu.

Příloha 12: Vybíjená Rušná část (10min)

1) Přihrávaná - Žáci jsou rozděleni na 2 družstva. Ve hře je jeden míč. Úkolem každého družstva je dosažení co největšího počtu přihrávek v týmu bez ztráty míče. Žáci se mohou pohybovat pouze bez míče, s míčem jen přihrávky. 2) Honička s míčem - dva určení honiči mají k dispozici jeden míč a ve vymezeném prostoru honí ostatní hráče. Honiči si míč přihrávají podle potřeby tak, aby se míčem, který drží jednou nebo oběma rukama, dotkli některého z honěných hráčů. Pokud se jim to podaří, chycený hráč se stává dalším honičem. V dalším je honičem hráč, který byl chycen jako poslední. Honič s míčem v ruce smí udělat maximálně jeden krok (tři kroky). Honění hráči nesmějí chytat míč, kopat do něj apod. Variantou může být to, že „babu“ předává honič ve vymezeném prostoru zásahem míče, lze vymezit část těla, kam zásah neplatí. Hlavní část (40min) 1) Rozcvičení s míčem 1. Stoj spatný – připažit, míč uchopit oběma rukama: vzpažit s míčem a hrudní záklon, pak předklon, při předklonu dotyk míče země 2. Stoj rozkročný, vzpažit s míčem: úklony vlevo, pak vpravo 3. Stoje rozkročný, vzpažit s míčem: velký kruh dolů až do hlubokého předklonu a zpět 4. S míčem upažit vlevo a čelným obloukem dolů upažit vpravo 5. Stoj u stěny zády ke stěně, overball mezi stěnou a bederní páteří, pomalu provést dřep, overball se sune po stěně, pomalu zpět. 6. Míč držíme oběma rukama před hrudníkem, stlačujeme míč. 7. Ve dvojicích, zády k sobě, rozkročmo, jeden míč do dvojice, dvojice si podává míč vrchem a spodem, poté obráceně. 8. Ve dvojicích, zády k sobě, stoj spatný. Jeden z dvojice má míč. Otočením trupu (nohy se nehýbou) předává míč. Poté si předají míč druhou stranou. Cvik provedeme i na opačnou stranu. 2) Průpravné hry na vybíjenou

1) Zaháněná s medicinbalem - do středu hřiště dáme medicinbal. Hráči je rozděleni na

poloviny, které stojí za čarami čelem proti sobě (i medicinbalu). (Vzdálenost čáry od medicinbalu – asi tak 3-7 metrů, družstva by tedy neměla být blíž než 6 metrů). Každý hráč má míč a na startovní pokyn se každý hráč snaží zasáhnout medicinbal tak, aby střelil-odrazil medicinbal co nejblíže k soupeřově čáře. 2) Na třetího - dva hráči (dvě družstva) hrají proti třetímu, který je uprostřed hracího pole. Krajní (družstva nebo hráči) si přihrávají a snaží se vybít prostřední. Ten z prostředních, kdo byl vybit si vymění místo s tím, kdo ho zasáhl. 3) Mrazík - je vybíjená hraná volně v prostoru. Každý může vybíjet každého. Vybitý je “zmražen” na určitou dobu = nesmí se pohybovat. Vysvobozuje se například po napočítání do padesáti nebo učitelovým občasným osvobozovacím signálem.

Příloha 13: Hry a překážková dráha Rušná část hodiny (10min) 1. Rybáři a rybičky – Určíme rybáře (honič), ostatní jsou honěni, rybář a rybičky se postaví proti sobě na koncové čáry herní plochy. Hráči po říkance, případně bez ní, přebíhají z jednoho konce herní plochy na druhý. Proti nim postupuje rybář, který honěné dotykem mění ve své pomocníky, kteří v dalším přeběhu chytají spolu s ním další žáky. Honiči mohou utíkat pouze vpřed či do strany, nikdy ne zpět. 2. Honička čertovská – čert má oháňku (zezadu za pasem zastrčený šátek nebo šerpu. Koho se dotkne, ten zkamení a provádí předem určený cvik. Ti, kteří nejsou chyceni, se snaží čertovi oháňku vytrhnout, Komu se to podaří, stává se čertem, zkamenělí oživnou a hraje se od začátku. Pokud zkamení všichni hráči, vítězí čert, když ne, vítězí ten, kdo je nejčastěji čertem, a ten, kdo mám minimum chycení (Mazal, 2000).

Hlavní část hodiny (40min)

1. Rozcvičení (5min) 2. Překážková dráha s využitím dětského hřiště u léčebny, které umožňuje různé ručkování, lezení apod., dále slalom mezi předměty, obíhání stromů, přelézání lavičky apod. Důležitá je názorná ukázka instruktora. První trasu vytyčí instruktor, děti po něm opakují. Poté můžou být vedoucí určené děti. Dobré je vytyčení více tras, aby se zamezilo dlouhým prodlevám. (20min) 3. Zápas draků: Hráči obou družstev se postaví do zástupu za sebe a každý přitom drží za pas hráče před sebou. Obě družstva stojí asi 10 m od sebe. Na povel se snaží hlava draka (první v zástupu) chytit ocas (posledního v zástupu) druhého draka. Komu je dříve ukousnut ocas, nebo se rozpojí, prohrává.

4) Meteor: Rozházíme na louce asi 40 šišek tak, aby byly ve vzdálenosti 10-40metrů. Pak řekněte: „Dnes v noci přeletěl nad naším krajem meteor. Těsně před dopadem vybuchl a rozpadl se na drobné úlomky. Hledejte je. Je to ovšem hra a místo meteoritů leží na louce šišky. Zůstala po nich na povrchu viditelná stopa. Kdo jich nasbírá nejvíc. Závěrečná část hodiny (10min): závěrečné protažení.

Příloha 14: Zdravotní tělesná výchova – cvičení na gymballech

Rušná část (20min)

1. Honička přátelská – dvě i více žíněnek (podle počtu hráčů) rozmístíme po herní ploše. Určíme a označíme jednoho či dva honiče – podle počtu hráčů. Honič honí a zajme honěné. Chyceného hráče dovede k žíněnce. Honič jde chytat další hráče. Chycený hráč vymyslí cvik a po přivedení dalšího chyceného hráče honičem mu tento cvik předvede. Po předvedení je volný a jde zpět do herního prostoru. Chycený hráč, který viděl cvik, jej zopakuje a vymyslí další. U žíněnky nesmí stát více než dva další hráči, proto máme ve hře minimálně dvě žíněnky. 2. Podlézaná – družstva stojí v zástupech ve stoji rozkročném. Na signál se poslední položí na zem a co nejrychleji podlézá pod ostatními dopředu. Jakmile podleze předposledního, začíná i ten podlézat dopředu, kde se také řadí do čela ve stoji rozkročném. Vítězí družstvo, které se vystřídalo celé a první stojí opět v čele družstva. 3. Housenka – dvojice, druhý hráč stojí za prvním, ohnutý dopředu a uchopí kotníky svého partnera. Na povel se všechny dvojice pohybují ve tvaru podobném housence. Když učitel zavolá „čtyři“, dvě dvojice se spojí a pohybují se stejně jako housenka, navzájem se drží všichni čtyři. Pokračuje se do „osmi“ nebo „deseti“, pak začneme znovu. Můžeme hrát ve dřepu.

Hlavní část – protažení a posilování na velkých míčích (30min)

1) Cíl: Protažení vzpřimovače trupu, zejména v oblasti krku a hlavy. ZP: Sed na míči roznožmo, ruce volně položené podél těla.

•

Pomalu zhluboka nadechneme, narovnáme se, s výdechem pomalu obloukovitě předkloníme hlavu. V této pozici chvilku setrváme. S nádechem se vrátíme zpět do základní polohy.

•

Předklon provádíme pomalu „obratel po obratli.“ Nezadržujeme dech, dýcháme pomalu. Můžeme cvičit se zavřenýma očima.

•

Sed na míči roznožmo, ruce dáme volně, pomalu předkláníme a vztyčujeme hlavu.

2) Cíl: Protažení trapézových svalů. •

ZP: Sed na míči roznožmo, ruce volně položené vedle sebe nebo na kolenou. Zhluboka nadechneme, s výdechem ukláníme na jednu stranu. Opačné rameno táhneme současně dolů. V pozici chvíli setrváme. S nádechem se vrátíme zpět do původní polohy.

•

V ZP cvičíme předklon a vzpřim hlavy.

•

Při úklonu ucho směřuje k rameni, úklon provádí jen hlava, neukláníme trup. 3) Cíl:Protažení bederních svalů

•

ZP: Klek sedmo – na patách, míč máme vlevo nebo vpravo od těla. Dlaň položíme shora na míč.

•

S výdechem kutálíme míč stranou od těla a současně ukláníme hlavu a trup. Vydržíme. S nádechem se vrátíme do ZP.

•

Při pohybu stranou nezvedáme hýždě. 4) Cíl: Protažení bederních svalů

•

ZP: Sed na míči roznožmo. Široce vzpažíme.

•

Zhluboka nadechneme a s výdechem ukloníme trup. Setrváme. S nádechem zpět.

•

Nepředkláníme se. Hlava je v prodloužení trupu, temenem vzhůru. 5) Cíl: Protažení bederních svalů

•

ZP: Stoj roznožný, široce vzpažíme, míč držíme nad hlavou.

•

Provádíme totéž jako u předchozího cvičení. 6) Cíl: Protažení svalů kolem hrudní kosti a krční

páteře.

ZP: Sed zkřižmo, současně položíme hlavu na míč a tlačíme jej k hrudníku.

7) Cíl: Protažení vzpřimovače trupu, zadní a vnitřní strany stehen. ZP: Sed roznožný, míč uprostřed před tělem. •

Zhluboka nadechneme a s výdechem předkláníme trup. Současně kutálíme míč až do napjatých paží. Špičky nohou přitáhneme (fajfky). Setrváme a s výdechem se vrátíme zpět do základní polohy.

•

Totéž můžeme provádět v tureckém sedu.

8) Cíl: Protažení vzpřimovače trupu a prsních svalů. Posílení zádových svalů. ZP: Klek sedmo (na patách), předpažíme,opřeme se shora o míč. •

S nádechem koulíme míč vpřed. V poloze chvilku setrváme. S výdechem koulíme zpět.

•

Pohyb provedeme až do hlubokého předklonu

•

Totéž můžeme cvičit v kleku sedmo rozkročném.

9) Cíl: Protažení vzpřimovače trupu ZP: Sed na míči, kolena široce od sebe. •

Zhluboka nadechneme, s výdechem předkloníme trup stranou k pravé nebo levé noze. V poloze chvíli vydržíme. S nádechem se vrátíme zpět do základní polohy.

•

Nezadržujeme dech. Pohyb provádíme plynule, spíše tahem.

10) Cíl: Protažení vzpřimovače trupu, posílení zádových svalů. ZP: Sed na míči roznožmo, ruce v týl. •

Zhluboka nadechneme, s výdechem předkloníme trup. S nádechem se pomalu narovnáme.

•

Při předklonu natáčíme trup a dotkneme se loktem levé paže pravého kolena a opačně.

•

Provedeme střídavě úkony vlevo a vpravo.

•

Otáčíme trup vlevo a vpravo.

•

Předklon provádíme od krční páteře, obratel po obratli.

11) Cíl:Uvolnění celé páteře ZP: Dřep, míč je před tělem a ruce objímají míč. •

Odrazem nohou se na míči zhoupneme, až se dotkneme rukama podložky vpředu. Odrazem rukama zpět do ZP.

•

Pohyb je plynulý, volný.

Posilování 1) Cíl: Posílení ramenního a mezilopatkového svalstva. Protažení svalstva kolem ramenního kloubu. ZP: Sed na míči, vzpažit dovnitř, tlesknout. •

Tleskáme ve všech směrech.

2) Cíl: Posílení fixátorů lopatek a svalstva kolem ramenního kloubu. ZP: Sed na míči, upažit. •

Vztyčíme zápěstí, paže tlačíme vzad, děláme malé kroužky celými pažemi střídavě vpřed i vzad.

•

Napjatými pažemi hmitáme vzad.

3) Cíl: Posílení mezilopatkového svalstva a svalstva kolem ramenního kloubu, uvolnění svalstva kolem ramenního kloubu. ZP: Sed na míči, skrčíme upažmo (malá křídla), ruce nad rameny. •

Pokrčenýma rukama kroužíme vpřed a vzad.

•

Cvičíme nejprve pomalu, potom zrychlujeme. 4) Cíl: Posílení svalstva trupu a nácvik svalové koordinace.

ZP: Leh břichem na míč. Nohy se opírají špičkami o zem, jedna paže se opírá o podložku, druhá vzpaží. •

Upažíme a podíváme se za napjatou paží. Pak zpět do ZP. Totéž vpravo.

•

Cvičíme tahem.

5) Cíl: Posílení hýžďového a zádového svalstva. ZP:Vzpor klečmo, míč pod břichem. •

Střídavě zanožujeme levou a pravou nohu

•

Další varianta – střídavě zanožujeme pokrčené nohy (úhel 90 st. v koleně)

•

V ZP zanožíme levou nohu a pravou ruku předpažíme. A opačně.

•

Totéž s pokrčenýma nohama.

6) Cíl: Posílení svalstva trupu a paží. ZP: Klek u míče •

Z kleku pohybem na míči vpřed se posuneme do vzporu ležmo, míč je v oblasti pánve nebo stehen.

•

Ve vzporu ležmo uděláme klik.

•

Zpět do ZP.

•

Neprohýbáme se v bedrech a nezakláníme hlavu.

•

Nezapomeneme na správné dýchání. Při pohybu do kliku vydechneme,

•

Při pohybu zpět nadechneme.

7) Cíl: Posílení svalstva trupu a nohou, nácvik svalové koordinace. ZP: Vzpor vzadu sedmo, pokrčené nohy, míč na břiše. •

Zvedneme pánev a drobnými krůčky se posouváme vpřed a vzad.

•

Nezakláníme hlavu.

8) Cíl: Posílení břišního svalstva. ZP: Leh na zádech na podložce, ruce podél těla nebo v týl, lýtka jsou položena shora na míč.

•

Tahem lýtek koulíme míč směrem od hýždí a zpět.

•

Ve stejné poloze opřeme o míč paty. S výdechem pokrčíme kolena a koulíme míč směrem k hýždím.

•

S nádechem zpět.

•

Jiná varianta – míč koulíme po kruhu doprava a doleva.

9) Cíl: Posílení břišních svalů. ZP: Leh na zádech na zemi, roznožené nohy pokrčíme a míč držíme mezi kotníky. •

S výdechem přitlačíme bedra k podložce, pokrčené nohy položíme na bříško. Přednožíme i s míčem.

•

Bedra stále na podložce.

•

Pomalu spustíme natažené nohy i s míčem zpět na podložku.

•

V lehu na zádech pohybujeme se zvednutým míčem vpřed a vzad (cvik vyžaduje dostatečně silné břišní svalstvo)

Závěrečná část (10min) 1) Nácvik správného dýchání (5min) Nejlepší je provádět nácvik v leže. Na tři doby klidný výdech, ústa připravit jako k písknutí a vydechovat pomalu na slabiku „s“, asi na dvě doby výdrž, zavřít ústa. Na další 2 doby vdech nosem. Opakovat v různých tempech, ale výdech musí být vždy delší než vdech. 2) Masáž Cíl: Uvolnění celého těla ZP: Dítě leží na podložce na břiše, je zcela uvolněné. Druhé dítě pomalu a lehce koulí míč po dítěti od hlavy k patě a zpět. Celé tělo je uvolněné, dýcháme pomalu, klidně.

Příloha 15: Bazén Rozplavání (25min)

1) Hra na vodníka Podle počtu žáků se určí jeden nebo dva honiči, kteří jsou označeni zeleným míčkem nebo deskou. Honič – vodník zvolává: „Dušičky sbírám do bílých hrníčků, utíkej rychle, uteč mi z rybníčku!“ Tímto zahajuje lov na dušičky. Chycená dušička stojí na místě a volá o pomoc: „Pomozte dušičky, pomozte!“ Ostatní volné dušičky mohou pomoci tak, že chycenou dušičku podplavou. Vodníky je vhodné po určité době střídat. Hra končí chycením všech dušiček. 2) Hra na rybáře a rybičky Určíme rybáře (honič), ostatní jsou honěni, rybář a rybičky se postaví proti sobě na koncové čáry herní plochy. Hráči po říkance, případně bez ní, přebíhají z jednoho konce herní plochy na druhý. Proti nim postupuje rybář, který honěné dotykem mění ve své pomocníky, kteří v dalším přeběhu chytají spolu s ním další žáky. Honiči mohou utíkat pouze vpřed či do strany, nikdy ne zpět. 3) Na měsíci Co největšími kroky, jako kosmonauti na měsíci, se snažíme přejít na druhou stranu bazénu. Dobré je počítat si kroky. Kdo jich měl nejmíň? Nejvíc? Kdo byl nejrychlejší? Nejsrandovnější? 4) Plavčík káže Plavčík káže, že se musíte dotknout dna, postavit se na hlavu, ponořit hlavu. A teď všichni potopte hlavu. Děti dělají pouze to, co plavčík opravdu nakáže. Pokud ten, kdo vyvolává, neřekne „plavčík káže“ tak nikdo nesmí nic udělat. Ten kdo to pokazí udělá domluvený cvik apod. 5) Spadla lžička do kafíčka 6) Přetahování o žížalu – ve dvojicích přetahování o žížalu, lepší v hluboké vodě (nebo voda po ramena). 7) Jízda na žížale – sed rozkročmo na žížalu, udržení rovnováhy. Hlavní část (30min)

1) Nácvik dýchání do vody – žáci se postaví k okraji bazénu, lehnou si na břicho, chytnou se okraje bazénu a vydechují do vody – jako bublající potůček. Lezení po čtyřech, poté napnout nohy a ručkovat po dně jako „krokodýl“, hledat „ryby“ pod

vodou, kopat nohama. 2) Děti se posadí a za tělem se opřou dlaněmi o dno, prsty směřují vzad. Pak zvolna napínají nohy a současně vytlačují břicho k hadině. Když dostanou nohy k hladině, začnou kopat. 3) Splývání na břiše a na zádech a) žák se po nádechu volně položí na hladinu obličejem dolů, končetiny volně visí (zvolna vydechne) b) dva žáci otáčejí třetího / ve splývavé poloze na znaku (jako střelku kompasu) 4) Nácvik ponoření - učitel nahází puky na dno bazénu, děti se potápí a snaží se vylovit puky. 5) Nácvik kraulových nohou a) nácvik kraulových nohou na souši b) nácvik v sedu na kraji bazénu c) nácvik s deskou ve splývavé poloze na břiše 6) Nácvik znakových nohou - Tenhle nácvik je komplikovanější, proto ho děti budou dělat s dopomocí. Desku si přidržují pod krkem. Závěrečná část (5min) 1) Skoky do vody - u skoku nohama vpřed začneme z nejnižšího schodu, poté z vyšších stupňů, z okraje bazénu a na úplný závěr ze startovního bloku. Skoky do vody s připojenými pohyby Děti během skoku můžou malovat jednoduché tvary nebo dělat pohyby nohama.

Příloha 16: Soutěže družstev a) Válej míč a dones k cíli – družstvo je v zástupu, mezi hráči jsou asi 1,5m mezery. Před družstvem leží nejméně dva míče (medicinbální). Na znamení uchopí první hráč míč a rychle jej válí mezi svýma nohama dozadu druhému, ten třetímu atd. Jakmile první hráč poslal první míč dozadu, posílá tam stejným způsobem také druhý míč. Poslední hráč první míč uchopí a utíká zprava k metě před družstvem, kde položí míč. Každý hráč, jakmile kolem něho poslední přeběhl, ustoupí o jedno místo vzad. Poslední hráč doběhne k čáře před prvním a zaujme místo prvního. Odtud posílá míč vzad. Každý takto běží a vítězí družstvo, jehož první hráč je na svém místě po vystřídání všech nejdříve. b) Hoď a běž – Družstva stojí v zástupech. Na signál vybíhá první hráč – házeč družstva – k míči, který je položen asi 5-10metrů před družstvem. Uchopí jej, obrátí se ke svému družstvu a hodí míč druhému hráči (je na první pozici). Ten jej chytí a hodí zpět prvnímu-házeči. Po odhodu míče utíká druhý hráč vpřed kolem házejícího až ke stěně (čáre) před ním, dotkne se jí a běží zpět do svého družstva, a to dozadu. Mezitím hází házeč dalším. Každý z nich po odhodu míče zpět běží vpřed až ke stěně. Jakmile hodil poslední, házeč položí míč tam, kde jej vzal, a běží se postavit na první pozici v družstvu. Vítězí to družstvo, které se jako první kompletně vystřídá. Můžeme měnit způsob běhu, bokem, pozpátku, po čtyřech. c) Běh stonožek- hráči se postupně připojují do řetězu. Například na znamení hráč vybíhá, oběhne metu, zezadu oběhne družstvo a připojí se, za jeho ruce se chytnou další dva hráči. Tři hráči oběhnou metu a družstvo, připojí se další tři, a potom zbytek nebo končí. Řetěz se nesmí přetrhnout. Vítězi nejrychlejší družstvo, tedy to, jehož hráči stojí ve stejném postavení jako před zahájením hry. d) Honěná míčů o závod – družstva stojí v zástupu. První hráč drží míč či jiný předmět ve své pravé ruce. Na signál se otáčí a podává jej vlevo druhému, ten levou rukou dále třetímu apod. Až se dostane míč dozadu, zpět se vrací po pravé straně. Měníme způsob podávání. Můžeme soutěžit i s dvěma míči. Závěrečná část (10min): a) Uvolnění pomocí dlaní ZP: turecký sed s rovnými zády, ruce volně na kolenou. Oči máme zavřené, tělo uvolněné, záda, krk i hlavu máme v jedné rovině. Ruce máme volně položené na kolenou dlaněmi vzhůru. Spojíme dlaně a třeme je, dokud neucítíme v dlaních teplo, energii. V tomto okamžiku je jemně přiložíme na oči a v této poloze setrváme, dokud je

nám to příjemné. Zvolna otevřeme oči do dlaní a párkrát zamrkáme. Dlaněmi sjedeme po tvářích dolu a položíme je zpět na kolena dlaněmi vzhůru. Varianta: dlaně můžeme přiložit na jakoukoliv část těla (na místo, které nás bolí nebo kam chceme poslat energii na povzbuzení nebo je přiložíme jen tak intuičně na nějaké místo). b) Relaxace a uvolnění celé páteře – leh, vzpažit. Trup vytahovat do dálky (horní a dolní končetiny protahovat na opačnou stranu). Pravidelné dýchání. c) Relaxace - závěrečné prodýchání - leh, uvolnění a vnímání svého těla, svého dechu, nadechujeme se břichem, vnímáme, jak se břicho zvedá.

Příloha 17: Pohybové hry s míčem Rušná část (10min)

1) Běh okolo hřiště, určený žák vykonává cvik (zvednout levou ruku, cval stranou, běh pozadu apod.), ostatní ho sledují a napodobují cvik. 2) Přihrávaná - Žáci jsou rozděleni na 2 družstva. Ve hře je jeden míč. Úkolem každého družstva je dosažení co největšího počtu přihrávek v týmu bez ztráty míče. Žáci se mohou pohybovat pouze bez míče, s míčem jen přihrávky.

Hlavní část (45min) 1) Rozcvičení s míčem 1. Stoj spatný – připažit, míč uchopit oběma rukama: vzpažit s míčem a hrudní záklon, pak předklon, při předklonu dotyk míče země 2. Stoj rozkročný, vzpažit s míčem: úklony vlevo, pak vpravo 3. Stoj rozkročný, vzpažit s míčem: velký kruh dolů až do hlubokého předklonu a zpět 4. S míčem upažit vlevo a čelným obloukem dolů upažit vpravo 5. Stoj u stěny zády ke stěně, overball mezi stěnou a bederní páteří, pomalu provést dřep, overball se sune po stěně, pomalu zpět. 6. Míč držíme oběma rukama před hrudníkem, stlačujeme míč. 7. Ve dvojicích, zády k sobě, rozkročmo, jeden míč do dvojice, dvojice si podává míč vrchem a spodem, poté obráceně. 8. Ve dvojicích, zády k sobě, stoj spatný. Jeden z dvojice má míč. Otočením trupu (nohy se nehýbou) předává míč. Poté si předají míč druhou stranou. Cvik provedeme i na opačnou stranu. 2. Všichni proti všem se dvěma míči – hraje každý sám proti všem. Do určeného prostoru jsou vhozeny 2 míče, kdo se míče zmocní, může zásahem od prsou dolů vybít soupeře. Vybitý zvedne ruku a (chráněn tak před zásahy) odejde na určené místo. Zde

zacvičí předem stanovený počet cviků a vrací se do hry. Pokud hráč míč chytí, není vybit. Zásah od země či od stěny neplatí. Kdo má nejméně zásahů, vyhrává. Hráč může s každým drženým míčem udělat 3 kroky. Dobrou obměnou je, pokud určíme místo, kam vyřazení hráči se zvednutou rukou odchází. Zpět do hry mohou až tehdy, kdy je vyřazen ten, kdo je vybil 3. Vybíjená dvou družstev v kruhu – podle počtu hráčů nakreslíme kruh. Jedno družstvo stojí na obvodu kruhu, druhé je rozmístěno uprostřed. Družstvo na obvodu si přihrává míč, a kdo jej chytne, vybíjí členy druhého družstva. Kdo je zasažen, opustí ihned kruh. Odrazí-li se míč od jednoho hráče a zasáhne také druhého, je vybit i ten. Hraje se na stejný čas a vítězí družstvo, které vybilo více soupeřů. 4. Obrácená vybíjená – hrají dvě stejně početná družstva. Každé družstvo se rozestaví ze tří stran kolem poloviny hřiště, ve kterém stojí soupeřův kapitán (můžeme dát 3 až 4 kapitány). Ve hře se hráči stojící mimo hřiště pokoušejí zasáhnout míčem kteréhokoliv soupeřova hráče uvnitř hřiště. Musí mít ovšem nabito, tedy nevzít míč ze země, ale musí obdržet přihrávku nebo zachytit míč soupeře. Určí se předem, co není platný zásah. Hráč, který stojí vně hřiště a zasáhl soupeře, přechází do své poloviny hřiště, míč, kterým zasáhl soupeře, obdrží ihned soupeř. Zasažený zůstává v hřišti a hraje dál. Vítězí družstvo, jehož hráči se dříve přemístí do své poloviny hřiště. Není omezen počet kroků s míčem. Při porušení hranice hřiště nebo zasažením soupeře ztrácí družstvo míč. Doporučují se molitanové míče. Obměna: po zvládnutí lze hrát současně i se dvěma míči.

Závěrečná část (5min) Závěrečné protažení.

Příloha 18: Hry s použitím lan Rušná část (10min) 1. Honička s lanem – vymezíme prostor a necháme v něm hráče rozptýlit. Určený žák se ujme lana a na pokyn začíná honit ostatní. Ten koho se dotkne se chytí lana a pokračují spolu v pronásledování volných hráčů. Hlavní část (40min) 1. Rozcvičení (10min) 2. Podbíhání lana – dvojice roztočí lano, podbíhají po jednom, poté po dvojicích, po skupinkách apod., děti běhají do kola 3. Přetahování lana čelem k sobě – děti, rozdělené do dvou skupin, se postaví čelem proti sobě. Každý má partnera přibližně stejně vysokého a těžkého. Všichni drží lano, které je mezi nimi. Na povel „táhnou“ a snaží se přetlačit partnera. Vyhrává to družstvo, které se dostane za vymezený prostor. 4. Přetahování lana zády k sobě – Situace a vymezení prostoru je obdobné jako v předchozím případě. Děti se nacházejí uprostřed mezi dvěma cílovými prostory (vzdálené 2-3m od nich). Sedí zády k sobě a drží lano. Na pokyn „táhnout“ se zvedají a snaží se přetáhnout svého partnera do vymezeného prostoru. Vyhrává to družstvo, které se dostalo do svého prostoru. 5. Klasická přetahovaná – žáci jsou rozděleni do dvou stejně početných družstev. První družstvo se rozestaví na jednom konci lana v přesně vymezeném území, druhé družstvo na druhém konci. Oznámíme hráčům, kde je prostor, za kterým prohrávají, jestliže se první z družstva do něho dostane. Tento prostor se nachází mezi konci lana a je 2-3m dlouhý. Na pokyn „táhnout“ družstva začínají soupeřit. Závěrečná část: 1) Prolézání pod brankou – děti jsou ve dvou skupinách seřazení za sebou. Každá skupina má jeden provaz, hráči stojí za sebou a každý se drží lana. Smyslem hry je dostat celé družstvo za branku a zpět.

Příloha 19: Hry na hřišti

Pomůcky: pexeso s jídlem, roztříhané pohlednice (puzzle). 1. Pexesová štafeta: rozdělíme děti do dvojic, každá dvojice dostane např. 5 párů pexesa. Vyznačíme trasu, kterou budou děti běhat. Na startu má každá dvojice pexeso. První vybíhá (druhý stojí stranou, aby neviděl, co bude první otáčet), oběhne stanovený úsek, doběhne k pexesu, otočí dvě kartičky, pokud jsou stejné, dá je stranou, hraje dál. Pokud je každá jiná, nechá je otočené a předá štafetu. Druhý obíhá okruh k pexesu, podívá se na otočené kartičky, obrátí je zpět a snaží se najít dvě stejné karty atd. Je dobré, když druhý z dvojice stojí dál, aby nemohl radit. 2. Puzzle štafeta: děti jsou opět ve dvojicích, každá dvojice dostane rozstříhanou pohlednici, na obrázek není vidět. Pohlednice je položena asi 50-100m daleko. Vybíhá první z dvojice a obrátí jeden obrázek, běží předat štafetu, druhý z dvojice přidá pouze jeden další dílek ze skládačky. Vítězí ten, kdo má pohlednici složenou a je zpět na startovní čáře. 3. Kdo je vedoucí?: Skupina dětí stojí v kruhu, jeden dobrovolní odejde mimo dohled. Potom si skupina zvolí vedoucího, který je povede v různých pohybech, např. tleskání rukama, klepání nohou, skákání, kývání hlavou. Hráči napodobují vše, co u vedoucího vidí. Poté se dobrovolník vrátí, postaví se doprostřed kruhu a pokouší se vedoucího odhalit. Ten musí měnit pohyby pravidelně a hráči v kruhu se na něj nesmějí utkvěle dívat, aby ho neprozradili. 4. Roboti – trojice dětí, jeden je inženýr, dva roboti. Dotekem na pravé rameno je inženýr rozhýbe, roboti se pohybují jen krok po kroku na povel – dotyk a jen do pravého úhlu. Stojí zády k sobě a inženýr je musí dostat obličejem k sobě. Dotek na levé rameno obrat vlevo v bok, na hlavu krok vpřed, na pravé rameno vpravo v bok, na temeno krok vzad. Pozice jsou různé, zástup, řada apod. 5. Na závěr protažení.

Příloha 20: Hodina tělesné výchovy Pomůcky: šátek, overball (míč), kužel či papírová trubička (od toaletního papíru), nářadí na překážkovou dráhu, gymball, pivní tácky Rušná část hodiny (15min) 1) Rybáři a rybičky – Určíme rybáře (honič), ostatní jsou honěni, rybář a rybičky se postaví proti sobě na koncové čáry herní plochy. Hráči po říkance, případně bez ní, přebíhají z jednoho konce herní plochy na druhý. Proti nim postupuje rybář, který honěné dotykem mění ve své pomocníky, kteří v dalším přeběhu chytají spolu s ním další žáky. Honiči mohou utíkat pouze vpřed či do strany, nikdy ne zpět. 2) Honička čertovská – čert má oháňku (zezadu za pasem zastrčený šátek nebo šerpu. Koho se dotkne, ten zkamení a provádí předem určený cvik. Ti, kteří nejsou chyceni, se snaží čertovi oháňku vytrhnout, Komu se to podaří, stává se čertem, zkamenělí oživnou a hraje se od začátku. Pokud zkamení všichni hráči, vítězí čert, když ne, vítězí ten, kdo je nejčastěji čertem, a ten, kdo mám minimum chycení (Mazal, 2000). 3) Belhavá honička – určíme honiče, když někoho chytne, musí se chycený hráč chytnout tam, kam dostal babu, po určité době vystřídáme honiče. 4) Stříhání – dvě družstva, vytvoříme dvojice, které se skládají ze soupeřů, provádí kámen, nůžky, papír, kdo vyhraje, přihlásí se, které družstvo má nejvíce přihlášených, honí 2.družstvo. Hlavní část hodiny (30min) 1) Rozcvičení – cvičení s overballem (míčem) a) Stoj spatný – připažit, míč uchopit oběma rukama: vzpažit s míčem a hrudní záklon, pak předklon, při předklonu dotyk míče země b) Stoj rozkročný, vzpažit s míčem: úklony vlevo, pak vpravo c) Stoje rozkročný, vzpažit s míčem: velký kruh dolů až do hlubokého předklonu a zpět d) S míčem upažit vlevo a čelným obloukem dolů upažit vpravo e) Sed roznožný, vzpažit s míčem a hluboký předklon k pravé, pak k levé noze f) Rovný sed, kutálet míč kolem těla, nohy napjaté (Šimsová, 1972) g) Stoj u stěny zády ke stěně, overball mezi stěnou a bederní páteří, pomalu provést dřep, overball se sune po stěně, pomalu zpět. h) Dvojice sedí zády k sobě, paže jsou po celou dobu nácviku natažené, overball na kolenou jednoho cvičence, ten s nádechem předá ve vzpažení overball druhému, oba s výdechem ruce zpět na kolena (Hnízdilová, 2006)

2) Chraň si svůj kužel – hráči jsou rozmístěni po ploše. Každý hráč má svůj kužel či papírovou trubičku (od toaletního papíru) a tenisový míček. Na signál si každý hráč postaví svůj kužel (trubičku) a hází míčky na stojící kužele spoluhráčů. Chrání si přitom tělem a končetinami svůj kužel před míčky jiných. Hráči mohou míčky ležící na zemi sbírat a srážet jimi jiné kužele. Po pádu svého kužele hráči přestávají hrát, zacvičí si na místě dohodnuté doplňkové cvičení a hrají dál. Počet spadlých kuželů si každý počítá. 3) Překážková dráha a) Přechod (přeběh lavičky) b) Kotoul na žíněnce c) Přelezení švédské bedny d) Vylezení na žebřiny, přechod na další žebřinu slezení dolů e) Slalom mezi kuželkami f) Prolézání okýnky (části švédské bedny) Závěrečná část hodiny (5min) Relaxace na gymballu a) leh na záda, vzpažit, celkové protažení b) leh na břicho, celkové uvolnění těla Na úplný závěr udělají žáci dvojice. Každá dvojice dostane 8 pivních tácků, jeden cvičenec lehne na břicho, ruce podél těla, celkové uvolnění, zavřené oči. Druhý cvičenec pomalu pokládá pivní tácky na různá místa kamarádova těla. Cílem ležícího žáka je soustředění se pouze sám na sebe a určení polohy pivních tácků na vlastním těle.

Příloha 21: Hodina zdravotní TV Rušná část (10min) 1) Na černokněžníka a čarodějnici – každý, kdo dostane babu se musí proměnit v nehybnou sochu, zůstane v širokém stoji rozkročném a jsou osvobozeni volným hráčem, který podleze pod jejich nohama. 2) Řetězová honička - Na začátku má vždy jeden babu a začíná honit. Kdo dostane babu, stává se pomocníkem honiče. Chytí se s ním za ruku a dál běhají společně. Zpočátku se zdá, že je pomocník honiči nepříjemnou přítěží, která ho zdržuje v pohybu, ale jak postupně pomocníků přibývá, vytváří se stále delší řetěz, který snadno zažene prchající hráče do kouta. Tam ho obklíčí a chytí. Babu předávají volnou rukou jen první a poslední v řadě. (Neuman, 1998) 3) Housenka – děti rozdělíme na družstva alespoň po pěti do zástupu. První dítě jde rychlou chůzí (poklusem) kdekoli po tělocvičně, ostatní kopírují jeho trasu i všechny jeho pohyby (dřep, vzpažení, ale třeba i poškrábání). Děti prostřídáme, aby si každé vyzkoušelo vést skupinku a vytvářet pohyby. Hlavní část (40min) Rozvičení dle Fárové (2003). 2. Rozcvička (15min) 1. Položíme se na záda, ruce podél těla, dlaně dolů, nohy mírně od sebe, kolena pokrčená, chodidla opřená o zem, nádech do břicha. S prodlouženým výdechem stáhneme zadek a břicho a současně nadzvedáváme pánev nad podložku. Pomalu vracíme zpět do výchozí polohy a po té povolíme zadek a břicho.

3. Položíme se na záda, ruce podél těla, kolena pokrčená, mírně od sebe, chodidla rovnoběžně opřená o zem. Zvedneme pravou paži a opřeme ji dlaní o koleno levé nohy, která je přibližně v 90 stupňovém postavení v kyčelním, kolenním a hlezenním kloubu. Nyní zatlačíme dlaní proti kolenu a kolenem proti dlani. Vydržíme 7 vteřin, pak povolíme a vrátíme do výchozí polohy. Totéž provedeme i na opačnou stranu.

4. Položíme se na záda, paže v upažení, dlaně opřené o podložku, kolena pokrčená. Nyní se současným, pomalým pokládáním kolen vpravo otáčíme hlavu vlevo. Při návratu do výchozí polohy začínáme pohybem trupu, pak teprve následují pokrčené nohy a hlava. Cvik provedeme i na druhou stranu.

5. Položíme se na záda, paže ve vzpažení, nohy natažené. Nyní s nádechem protáhneme paže a nohy do dálky a s maximálním výdechem přitiskneme bederní páteř k podložce, nohy a ruce necháme v protažení. Povolíme a prodýcháme se.

6. Položíme se na břicho, hlava opřená o čelo, paže ve vzpažení, dlaněmi na zemi, nohy natažené. Provedeme hluboký nádech do břicha a při výdechu stáhneme břišní a hýžďové svaly. Nyní ruce otáčíme dlaněmi vzhůru, lokty stále položené na zemi ohýbáme do 45º. Výdrž. Pomalu se vracíme zpět a dlaně přetáčíme dolů a uvolníme všechny svaly.

7. Položíme se na břicho, hlava opřená o čelo, paže v upažení, dlaně na zemi, nohy natažené. Provedeme hluboký nádech a při výdechu stáhneme břišní a hýžďové svaly. Nyní zvedáme paže 2 cm nad podložku a dlaně přetáčíme dopředu, hlava zůstává opřená čelem o podložku. Vrátíme se zpět do výchozí polohy.

8. Posadíme se do tureckého sedu, sedíme vzpřímeně, hlava v ose páteře, ruce v týl, prsty sepnuté, dlaně vytočené dozadu, hřbety rukou opřené o hlavu. (Pro lepší kontrolu správného postavení trupu je výhodnější sed u zdi, ale neopírat se, pohyb provádět v rovině zdi). Nyní provedeme úklon trupu vpravo s výdrží, vrátíme se zpět, ukloníme se vlevo a vrátíme se do výchozí polohy. Paže protáhneme do vzpažení, přes svícen se vrátíme do připažení.

9. Klekneme si a opřeme dlaně o zem ve vzdálenosti větší, než je šířka ramen. Kolena jsou od sebe vzdálena více, než je šířka pánve, špičky k sobě. Hlavu máme v prodloužení páteře, díváme se na podložku, bříško lehce zpevněné. Nyní zvedneme pravou paži a levou nohu a protáhneme do dálky. Vydržíme asi 7 vteřin a pak vyměníme končetiny. Pokud je tato poloha pro děti stabilní, můžeme provádět lehké postrky na všechny části těla.

10. Stoj na jedné noze, druhá končetina pokrčena, koleno vytočené zevně a chodidlo opřené ve výšce kolena stojné nohy. Paže vzpažíme a spojíme nad hlavou. Díváme se vpřed. Vydržíme 5 - 10 vteřin.

2) Posilovací a kondiční část na gymballech: a) děti se stále pohupují na velkých míčích v rytmu muziky a poslouchají instrukce, např. v upažení vysazujeme, podsazujeme pánev, vykláníme se doprava, doleva, kroutíme pánví na míči, zvedáme střídavě pravou a levou nohu, střídáme poskoky na celé chodidlo, špičku, patu. Dbáme na správné držení těla a rovná záda b) molekuly s míči – děti skáčou na velkých míčích, podsouvají je pod sebou. Pohybují se volně po prostoru a cvičitel dává povely pro tvorbu skupinek podle počtu, barvy triček, barvy vlasů, pohlaví apod. c) Slalom na míči – cvičitel vytvoří slalom a děti jej pomocí poskoků na velkém míči absolvují. d) posilovací cvičení

•

Zádové svalstvo

Sed vzpřímený na míči, upažit pokrčmo. Pomalu tlačit lokty směrem dolů a pomalu zpět. Posilování mezilopatkových svalů.

Sed vzpřímený na míči, paže pokrčené v loktech a co nejtěsněji u těla. Pomalu se vytáčejí dlaně směrem ven, ale lokty by měly být udrženy u těla. Posilování mezilopatkových svalů.

Klek na zemi, opřít se břichem o míč. Paže sepnuty za hlavou a mírně povolený trup dolů a lehkým tahem se snažit znovu narovnat. Posilování vzpřimovačů páteře a svalů bederní části zad. . •

Břišní svalstvo

Položit se spodní částí zad na míč. Zapřeny chodidla o zem pro lepší stabilitu. Paže sepnuty za hlavou a zatnutím břišních svalů se zvedá horní část trupu. Pro obměnu je možné při zvedání trupu přidat menší vytočení trupu do boku, a tím se více posílí šikmé břišní svaly.

Holeně jsou opřeny o míč a paže ve vzporu. Pohled směřuje do země. Pomalu se nohama posouvá míč pod tělo, pokrčením dolních končetin a zase se vrací zpět. Pro obměnu při posouvání míče je možné se vytáčet do boku. Tím se posilují šikmé břišní svaly.

Leh na zádech, míč sevřený mezi pokrčenými dolními končetinami. Pohybem v kyčelním kloubu se míč spouští těsně nad zem a zpět. Tento cvik je zaměřen na spodní část břišních svalů. Pozor, aby bederní část zad zůstala během cvičení v kontaktu s podložkou.

•

Svaly hrudníku a paží

Klasický klik, dolní končetiny podepřeny míčem. Pozor na prohýbání se v bederní části zad.

Závěrečná část (10min)

a) Promasírování zad - hra na opičky - sed na míčích v kruhu, čelem po obvodu kruhu. Každé dítě se rukama dotýká zad dítěte před sebou. Cvičitel dává instrukce: hladíme opičku před námi po celých zádech, vybíráme blešky (jemné štípání), škrábeme drápky, masáž

pěstmi, poplácáme, pročešeme srst (sjíždíme prsty po zádech), umýváme dlaněmi. Dbáme na správné držení těla. b) Relaxace a uvolnění celé páteře – leh, vzpažit. Trup vytahovat do dálky (horní a dolní končetiny protahovat na opačnou stranu). Pravidelné dýchání. c) Relaxace - závěrečné prodýchání - leh, uvolnění a vnímání svého těla, svého dechu, nadechujeme se břichem, vnímáme, jak se břicho zvedá.

Příloha 22: Bazén Rušná část (10min) 1. Závody trakařů - hra se hraje v mělké vodě. Děti udělají dvojice. Jeden z dvojice udělá " trakař "tak, že se opře rukama o dno a druhý z dvojice ho chytne za nohy. " Trakař " se nesmí tlačit příliš rychle kupředu. 2. Pronajatý míč - Úkolem každého družstva je přihrát si mezi sebou co možná nejvíce krát míč, aniž by ho sebral protivník. Každá přihrávka se počítá. Pokud druhé družstvo se zmocní míče, počítá vlastní přihrávky vždy od začátku. Přihrávky si družstva průběžně přičítají. Při přestupku následuje ztráta míče. Hráč, který drží míč, nesmí být napaden. Míč nesmí držet hráč déle jak 3 vteřiny Obměna: Úkolem není si jen přihrávat, ale také se přemístit k nějakému cíli, který je předem určen.(např. okraj bazénu) Hlavní část (40min) 1. Nácvik dýchání do vody – žáci se postaví k okraji bazénu, lehnou si na břicho, chytnou se okraje bazénu a vydechují do vody – jako bublající potůček 2. Lezení po čtyřech, poté napnout nohy a ručkovat po dně jako „krokodýl“, hledat „ryby“ pod vodou, kopat nohama. 3. Děti se posadí a za tělem se opřou dlaněmi o dno, prsty směřují vzad. Pak zvolna napínají nohy a současně vytlačují břicho k hladině. Když dostanou nohy k hladině, začnou kopat. 4. Splývání na břiše a na zádech a) žák se po nádechu volně položí na hladinu obličejem dolů, končetiny volně visí (zvolna vydechne) b) dva žáci otáčejí třetího / ve splývavé poloze na znaku (jako střelku kompasu) c) Nácvik ponoření - učitel nahází puky na dno bazénu, děti se potápí a snaží se vylovit puky. d) Nácvik kraulových nohou. I. nácvik kraulových nohou na souši

II. nácvik v sedu na kraji bazénu III. nácvik s deskou ve splývavé poloze na břiše

5) Nácvik znakových nohou Tenhle nácvik je komplikovanější, proto ho děti budou dělat s dopomocí. Desku si přidržují pod krkem. Hry: 1) Podplouvání Jeden žák se postaví do stoje rozkročného, druhý, který stojí za ním odrazem ode dna podplouvá. V tom okamžiku stojící žák se předkloní a uchopením v podpaží postaví žáka, který podplouval, před sebe. Podplouvání v družstvech lze provádět jako závod. Družstva stojí v zástupu ve stoji rozkročném. Mají mezi sebou mezery, aby se dítě mohlo vynořit a nadechnout. 2) Vodní pólo - branky tvoří prádelní koše na obou stranách bazénu. Hráči jsou rozděleni do dvou družstev. Hraje se po určitou dobu, po domluvě s hráči. Úkolem hráčů je co nejvíce krát zasáhnout míčem branku protihráče. Hráč se s míčem nesmí pohybovat, pouze přihrávat svému spoluhráči nebo přímo házet do branky. Míč nesmí být brán násilím z rukou jiného hráče. Pokud padne branka, učitel vhazuje míč do hry.

Závěr (10min) Hry pro orientaci ve vodě

• •

Seskoky - ze sedu Skoky – do vody ze dřepu a podřepu, ze stoje, ze stupínku

•

Skoky – přímé, vpřed do dálky (přes tyč, míč, desku)

- přímé, vpřed do výšky (přes tyč) - přímé vpřed do obruče, proskočit obručí • • •

Kufr - ve vzduchu skrčit přednožmo, uchopit kolena, v této poloze dopadnout do vody Pád vzad – ze stoje zády k vodě, hluboký předklon, uchopit za kotníky Lezení přes podušky

Příloha 23: Zdravotní tělesná výchova - gymball

Rušná část hodiny (10min) 1. Krysí ocásek Hráči se rozptýlí po ploše a zavřou oči. Mezitím vedoucí hry tiše dotykem označí jednoho hráče jako krysu. Na signál otevřou oči a začnou se rytmicky pohybovat v intencích hudby. Náhle hráč-krysa začne předvádět odlišné pohyby od ostatních, např. poskoky snožmo s rukama v týl a podobně. Ti hráči, kteří krysu uvidí, se ihned zařadí za představitele do zástupu-ocásku a kopírují jeho pohyby. Když má zástup za krysou více jak 4 hráče, zastaví se, rozkročí nohy a totéž udělá jeho „ocásek“. Ostatní hráči prolézají mezi jejich nohama zezadu dopředu. 2. Honička přátelská Honič honí a zajme honěné, ti dále neutíkají. Chyceného hráče vezme za ruku a doprovodí jej k žíněnce. Honič jde chytat další hráče. Chycený hráč vymyslí cvik a po přivedení dalšího chyceného hráče honičem mu tento cvik předvede. Po předvedení je volný a jde zpět do herního prostoru. Chycený hráč, který viděl cvik, jej zopakuje a vymyslí další (Mazal, 2000)

Hlavní část hodiny (30min)

1) Rozcvička pomocí gymballů

1. Nácvik správného sedu na míči: vzpřímená záda, hlava v prodloužení páteře, pánev sklopena vpřed (bederní lordóza), dolní končetiny mírně od sebe, špičky nohou směřují vpřed, úhel stehen a lýtek je 90-110 stupňů

2. Uvolnění bederní páteře - vzpřímený sed, kolena mírně od sebe, ruce na kolena, s nádechem vysadíme pánev, s výdechem podsadíme pánev. 3. Posílení vzpřimovače trupu a svalů dolních končetin – oběma rukama přitáhnout jedno koleno k břichu, výdrž, zpět, vystřídat. 4. Uvolnění bederní páteře – vzpřímený sed, kolena mírně od sebe, ruce na kolena, s co nejmenším možným pohybem trupu kroužit pánví. 5. Uvolnění krční páteře, šíjových svalů – vzpřímený sed, pomalu předklon hlavy, záklon s vytaženou bradou vzhůru, úklon hlavy vlevo, úklon hlavy vpravo

6. Napřímení hrudní páteře, uvolnění hrudní páteře do rotace – upažit zevnitř pokrčmo (do svícnu), natočit trup vpravo, nádech, zpět, výdech, vystřídat strany. 7. Posílení svalstva trupu – při správném sedu na míči pohupovat tělem, paže volně visí podél těla, volně dýchat, držet vyrovnanou páteř. 8. Napřímení hrudní páteře, nácvik koordinace pohybů – vzpřímený sed, pohupovat se na míči, vzpažit, upažit, připažit. 9. Nácvik koordinace pohybů těla – vzpřímený sed, mírně roznožit, střídáme různé polohy natažených paží

10. Protažení hrudní páteře, uvolnění svalů oblasti pletenců ramenních – spojit ruce před tělem, předpažit, ohnout hrudní páteř, předklonit hlavu, zhluboka nadechnout, s výdechem ruce na kolena, uvolnit hrudní páteř. 11. Uvolnění pletenců ramenních a celé páteře – vzpřímený sed na míči, pomalu koulet overball po těle asi ve výši pupku zleva doprava, zpět (Hnízdilová, 2006)

2) Přehazovaná – hráče rozdělíme do dvou družstev. Každé družstvo stojí na polovině herní plochy. Každé družstvo má stejný počet míčů (3-10). Na signál vedoucího hry odhazují hráči všechny míče na stranu soupeře tak, aby na jejich polovině bylo míčů co nejméně. Vedoucí hry za určitou dobu zastaví hru hlasitým signálem. V tuto chvíli hráči zkamení, míče dokončí pohyb. Vedoucí hry spočítá míče.

Závěrečná část hodiny – použití gymballů (10min) 1. Posílení mezilopatkových svalů, napřímení hrudní páteře, uvolnění celé páteře, celková relaxace – vzpřímený sed, ruce v týl, tlačit lokty vzad, nádech, s výdechem hluboký předklon, ruce volně visí k zemi, v hlubokém předklonu několik vteřin setrvat, volně dýchat. 2. Vzpřímený sed na míči, s nádechem upažením vzpažit, záklon hlavy s vytaženou hlavou vzhůru, s výdechem předpažením připažit, uvolněný předklon hlavy. Leh na zádech na podložce, uvolněné dýchání do břicha, zavřené oči. S pomocí relaxační hudby uvolnění všech částí těla postupně z jednoho konce na druhý.

Příloha 24: Percentilové grafy BMI pro dívky Zdroj: Pfizer Czech Republic (2009).

Příloha 25: Percentilové grafy BMI pro chlapce Zdroj: Pfizer Czech Republic (2009).

Příloha 26: Percentilové grafy obvodu břicha k tělesné výšce pro dívky

Příloha 27: Percentilové grafy obvodu břicha k tělesné výšce pro chlapce

Příloha 28: Podrobný popis složek intervenčního pohybového programu

Plavání a hry ve vodním prostředí

Plavání patří mezi tradiční aktivity v lázních. Děti dojíždějí 2x týdně do závodního bazénu v Nymburku a 1x týdně chodí do bazénu v Poděbradech. Podle Preislerové (1984) patří mezi vhodné pohybové aktivity plavání, protože odlehčuje páteři a dolním končetinám při nadměrné hmotnosti. Umožňuje pohyb bez zatěžování kloubů, napomáhá správnému držení těla a je prevencí k vytvoření plochých nohou. Matoulek (2009) souhlasí s Preislerovou (1984), že plavání je fyziologicky nejvhodnějším cvičením. Plavání je vhodné od kojeneckého věku do stáří, nezpůsobuje prudké nárazy, otřesy a nadměrné namáhání šlach a kloubů. Je vynikajícím prostředkem rehabilitace, podporuje celkovou vytrvalost a odolnost organismu. Plavání je vhodnou aktivitou také pro lidi s nadváhou a obezitou. Negativa plavání a pobytu ve vodním prostředí Pobyt v bazénu je organizačně náročný, k udržení bezpečnosti dětí je zapotřebí nejméně dvou instruktorů. Pomalé plavání v chladnější vodě může mít za následek opačný efekt, tedy spíše vytváření tukových rezerv, než jejich redukce. Pro návštěvu bazénu v Nymburce je potřeba delší doby na tuto aktivitu. Orientační běh Orientační běh měl v našem programu dvě části. V první části se děti seznámily s mapou a naučili se s mapou pracovat. Každé dítě dostalo mapu Poděbrad. Následovala společná chůze po Poděbradech, děti si podle mapy kontrolovaly, kde se nachází. Instruktor zastavoval, děti ukazovaly na mapě. Druhou částí byl samotný závod dětí v orientačním běhu, který se konal v městském parku v Poděbradech. Děti startovaly po dvojicích, každý měl svoji mapu. Na každé kontrole byl fix,

kterým potvrdily, že na kontrole byly. Po nálezu každé kontroly se děti vracely zpět na start, poté vybíhaly (vycházely) na další kontrolu. Orientační běh měl velmi pozitivní ohlas u dětí a i my jsme mohli pozorovat zájem a snahu o co nejrychlejší splnění úkolu. Závod trval asi 25 minut. Před, i po závodě proběhlo rozcvičení a strečink. Tahle aktivita byla relativně náročná na přípravu. Nejnáročnější ovšem bylo získání a namnožení map. Ty jsme v léčebně zanechaly, takže se můžou využívat pro další skupiny dětí.

Zdravotní tělesná výchova

Zdravotní tělesná výchova je v léčebně pravidelně praktikovaná. V léčebně je zdravotní tělesná výchova zaměřená na správné držení těla a terapii plochonoží. V léčebně je možnost využití gymballů, overalů. Pro terapii plochých noh využívají bedýnku s oblázky, dřevěný chodníček, chodidlo s body, gumovou čočku a balanční podložku Bosa. Děti také navštěvují posilovnu. Podle Pařízkové et al. (2002) nesmíme také zapomenout na rozvoj a udržování správného držení těla – posílení „svalového korzetu“ trupu silovými cvičeními, a dosažení symetrické a stabilní chůze. My jsme v našem programu využili jak gymballů, tak overballů. Zaměřili jsme se v závěrečných částech hodin na nácvik různých relaxačních metod a na nácvik správného dýchání. Myslíme si, že posilování a protahování za pomocí pomůcek vede k větší motivaci dětí ke cvičení. Zumba

Zumba je součástí běžného programu dětí v léčebně. Hodina zumby se koná každou neděli a díky doprovodu moderní hudby je velmi oblíbená mezi dětmi. Zumba je dynamický

fitness program, který v sobě spojuje prvky aerobního cvičení a latinsko-amerických tanců. Tenhle program je v léčebně zajišťován kvalifikovanými instruktory. Nordic Walking

Nordic walking (severská chůze) je chůze se speciálními holemi. Tato aktivita je součástí běžného programu léčebny. Díky opoře je vhodná pro všechny věkové kategorie i zdravotně oslabené jedince, osoby v rekonvalescenci, osoby s nadváhou a obezitou a je stále více doporučována lékaři a fyzioterapeuty. Nordic walking pomůže snížit hmotnost, zlepšit kondici a držení těla (a tedy zároveň ulevit od bolesti zad). Na rozdíl od normální chůze dochází při nordic walkingu k zapojení svalů horních končetin a trupu. Do pohybu je tak zařazeno až 90 % svalů celého těla. Při opoře holí se současně mění nastavení paží a hrudníku, což má za následek snadnější aktivaci bránice. V neposlední řadě zmiňme skutečnost, že energetický výdej při chůzi s holemi je o cca 22 % vyšší než u běžné chůze. Možná rizika pří zařazení NW do pohybového programu:

•

Pří nesprávné technice hrozí nebezpečí přetížení ramenního pletence a krční páteře.

•

Přetížení kolen při úplném natažení dolní končetiny v kolenním kloubu.

•

Přetížení hrudní a bederní páteře při nadměrné rotaci pánve.

Pohybové hry na hřišti

Mezi pohybové hry jsme zařadili různé modifikace vybíjené a přehazované, při kterých stále hrají všechny děti. Mezi oblíbené aktivity patřilo podbíhání a přeskakování lana. Pro děti byly nejdříve velmi obtížné, ale ke konci pobytu se motorika výrazně zlepšila. Motoricky náročnější aktivity je lepší zařazovat v druhé půlce pobytu, kdy je motorika lepší. V našem programu jsme měli zařazenou i kopanou. Tenhle druh pohybové aktivity je ovšem pro děti s

obezitou nevhodný, zdravotní personál léčebny má špatnou zkušenost se zařazením téhle aktivity do programu. Je zde veliké nebezpečí úrazu. Pěší turistika

Chůze je nejpřirozenější způsob pohybu, a pokud se nenecháme odradit počasím, lze ji provádět téměř kdykoli a kdekoli. Dokonce Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila chůzi jako nejlepší prostředek k redukci tělesné hmotnosti (Matoulek, 2009). Abychom dětem zvýšili motivaci k tomuto programu, využili jsme u výletů dopravy vlakem a návštěvu atraktivních míst. Pěší turistika není pro děti příliš atraktivní pohybová aktivita. Aby tedy nedocházelo k psychické únavě, doplnili jsme samotnou chůzi jednoduchými herními úkoly. Do programu jsme zařadili 2 půldenní pěší výlety. Trasy výletů: 1) Vlakem do Nymburka, zpět pěšky cca 150min 2) Vlakem do Libice, zpět přes Hradiště, kde proběhla návštěva záchranné stanice handicapovaných živočichů., délka asi 120min. Jóga V rozmanitosti jednotlivých jógových ásan si každé dítě (bez ohledu na věk a zdraví) najde, co potřebuje - podporu sebevědomí, zklidnění, posílení a protažení svalů, atd. Zdravým dětem pomáhá jóga upevnit dobré návyky a oslabeným dětem pomůže k úpravě drobných nevyvážeností tělesných i psychických (neklid, nesoustředění). Jóga je všestranná pomůcka utužující zdraví dětí i dospělých, vede ke zdravému způsobu života, probouzí v dětech radost a lásku nejen k sobě, ale i k okolí, protože harmonicky rozvíjí všechny jeho složky – zdraví tělesné, duševní, duchovní i sociální. Dalším pozitivem je to, že jóga dětem napomáhá objevit v každodenním životě to co je zásadní a to jsou: hodnoty morálního charakteru. Jak už bylo několikrát řečeno - jóga vede ke sjednocení a harmonii osobnosti, což se dá vnímat jako stav určité vyváženosti a spokojenosti (Bartošová, 2012). Do programu jsme zařadili dvě hodiny tělesné výchovy s prvky jógy. Hodina se skládala z úvodní hodiny, dále krátké relaxační cvičení, nácvik plného jógového dechu, cvičení na harmonizaci různých orgánů, posílení a protažení svalů. Část hodiny se věnovala nácviku známé jógové sestavy Pozdrav slunci. Závěrečná část byla věnována relaxaci.

Většina cviků byla vhodně zvolená pro děti s obezitou. Jeden cvik „Labuť“ byl obtížný na stabilitu dětí. Sestava „Pozdrav slunci“ se setkala s pozitivním ohlasem. Zařazení téhle sestavy do každodenního programu dětí nejen v léčebně by byl velkým přínosem do jejich redukčního režimu. Socializační a naučné hry

Na začátku programu jsme zařadily tzv. seznamovací hry, které měly za úkol pomoci dětem seznámit se v nové skupině. Zvolili jsme hry se zavázanýma očima. Další aktivitou byla stezka zdravého životního stylu. Pro děti jsme připravili v městském parku různá stanoviště s úkoly, které děti řešili ve skupinách (na téma zdravý životní styl). Různé hry jsme zařazovali jako součást pěších výletů a procházek do přírody. Rotoped, stepper, točna

Pravidelnou součástí programu v lázních je cvičení na rotopedu, stepperu a točně. Tyto aktivity jsou zařazeny do programu v průměru čtyřikrát týdně v podvečer. Děti šlapou 15 minut na rotopedu, stepperu, nebo cvičí na točně. Před jízdou na rotopedu je nutné dětem správně nastavit výšku sedla, abychom se vyvarovali bolestem kolen, kyčlí a zad. Je potřeba vysvětlit správnou techniku jízdy a zkontrolovat zatížení nastavené na rotopedu. To samé provádíme i na ostatních zařízeních. Nutná je stálá korekce chyb. Je dobré cvičení doplnit hudbou, která působí motivačně. Na začátku i konci cvičení zařazujeme krátké protažení.