Příloha č.1. Přírodní podmínky

Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010, s výhledem do roku 2013

Příloha č.1. Přírodní podmínky 1. Reliéf Z přírodních podmínek mají pro dopravu největší význam tvary reliéfu – geomorfologické podmínky území. I v relativně nížinných polohách se mohou vyskytovat např. hluboce zaříznutá údolím, která se obvykle stávají poměrně významnou překážkou dopravy. Území Olomouckého kraje je z geomorfologického hlediska tvořeno následujícími jednotkami : systém: Hercynský subsystém: Hercynská pohoří provincie: Česká vysočina subprovincie: Krkonošsko-jesenická subprovincie oblast: Jesenická celek: Zábřežská vrchovina Mohelnická brázda Hanušovická vrchovina Králický Sněžník Rychlebské hory Zlatohorská vrchovina Hrubý Jeseník Nízký Jeseník Oblast: Krkonošsko-jesenické podhůří Celek: Vidnavská nížina Žulovská pahorkatina provincie: Západní Karpaty subprovincie: Vněkarpatské sníženiny oblast : Západní Vněkarpatské sníženiny celek: Hornomoravský úval Moravská brána provincie: Středoevropská nížina subprovincie: Středopolské nížiny oblast : Slezská nížina celek: Opavská pahorkatina Svou zeměpisnou polohou má Olomoucká kraj značný dopravní význam, zvláště v dopravě železniční a silniční. Města Olomouc a Přerov leží na historických dopravních křižovatkách sever-jih, východ-západ (tzv. Jantarová stezka). Severní a severozápadní část území , tvořená převážně masivem Hrubého a Nízkého Jeseníku, vykazuje značnou výškovou členitost. Dopravní spojení na sever kraje je z hlediska přírodních podmínek výrazně omezováno.. Rozsáhlé území Nízkého Jeseníku je v mnoha případech rozčleněno hluboce zařezanými údolími (horní tok Moravy). V obou horských územích narážejí zájmy silniční dopravy na omezení vyplývající i ze zájmů ochrany přírody.Vysoká atraktivita těchto území vytváří předpoklady pro další rozvoj rekreačních funkcí, včetně širšího okolí Hrubého a Nízkého Jeseníku. Naopak jižní část území Olomouckého kraje tvořená Hornomoravským úvalem a Moravskou bránou představují oblasti s malou výškovou členitostí a současně průmyslově-obchodní centrum kraje. Moravskou branou se vytváří tradiční dopravní spojení na rozhraní České vysočiny a Karpatské soustavy.

1


2. Klimatické oblasti V roce 1971 bylo E. Quittem zpracováno klimatickogeografické členění Československa, ve kterém vymezil na našem území 3 základní klimatické oblasti – teplou, mírně teplou a chladnou. Na základě chodu a intenzity 14 klimatických charakteristik pak vymezil v každé oblasti několik podoblastí. Teplá oblast se dělí na 5 podoblastí (T1 - T5), kdy T5 je nejteplejší a také nejsušší a T1 je nejchladnější a nejvlhčí. Mírně teplá podoblast se dělí na 11 podoblastí (MT1 - MT11), kdy MT11 je opět nejteplejší a nejsušší a MT1 je nejchladnější a nejvlhčí. Chladná oblast je dělena na 7 jednotek (CH1 - CH7), z nichž CH1 je opět nejstudenější a CH7 nejteplejší.

Klimatické oblasti ČR Zdroj: www.geogr.muni.cz Velká část území Olomouckého kraje představuje klimatickou chladnou oblast (CH). Do této oblasti spadá území Jeseníků a Rychlebských hor. Jsou charakterizovány podnebím s velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým létem, dlouhým přechodným obdobím s mírně chladným jarem a mírným podzimem, dlouhou mírnou až mírně vlhkou zimou s dlouhým trváním sněhové pokrývky. V nejvyšších partiích hor (oblast CH4) se sněhová pokrývka může vyskytovat i nad 150 dní v roce. Směrem k jihovýchodu pak nižší části vrchovin a pahorkatiny mají podnebí mírně teplé oblasti (MT v nadmořských výškách do cca 500-600 m n.m.), které přechází v teplé podnebí (podoblasti T2 a T4 - v nejnižších nížinných polohách) Západních Vněkarpatských sníženin (např. Hornomoravský úval). V Hornomoravském úvalu (oblast T2) je léto teplé a dlouhé s velmi krátkým přechodným obdobím a teplou zimou. Tab. Vybrané charakteristiky klimatických oblastí : T2 MT 10 MT 9 MT 7 Počet letních 50-60 40 – 50 40 – 50 30 – 40 dnů: Počet 100 – 110 – 110 – 110 – mrazivých dnů: 110 130 130 130

2

MT 2 20-30

CH 7 10-30

CH6 10-30

CH4 0-20

110130

140160

140160

160180


Průměrná teplota v lednu: Průměrná teplota v červenci: Srážkový úhrn ve vegetačním období: Srážkový úhrn v zimním období: Počet dnů se sněhovou pokrývkou:

-2 až -3°C 18 – 19°C

-3 až -3°C 17 – 18°C

-3 až -4°C 17 – 18°C

-2 až -3°C 16 – 17°C

-3 až -4°C 16 – 17°C

-3 až -4°C 15 – 16°C

-4 až -5°C 14 – 15°C

-6 až -7°C 12 – 14°C

350 – 400 mm 200 – 300 mm 40-50

400 – 500 mm 200 – 250 mm 50-60

400 – 450 mm 250 – 300 mm 60-80

400 – 500 mm 250 – 300 mm 60-80

400 – 500 mm 250 – 300 mm 80-100

500 – 600 mm 350 – 400 mm 100120

600 – 700 mm 400 – 500 mm 120140

600 – 700 mm 400 – 500 mm 140160

Území Hrubého Jeseníku patří k vlhkým oblastem. Srážky přinášejí převládající západní větry. Naopak území Nízkého Jeseníku a částečně i Hornomoravského úvalu leží ve srážkovém stínu Hrubého Jeseníku. Klimatické podmínky omezují dopravní využití komunikací v zimním období především ve vazbě na nadmořskou výšku území (zejména v Hrubém Jeseníku). 3. Ochrana přírody Cíle a principy koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje vycházejí z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny, dokumentu schváleného usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června 1998. Základním principem pro tvorbu koncepce strategie ochrany přírody a krajiny je skutečnost, že zachování a obnova biodiverzity a ekologické stability krajiny je základem trvale udržitelného hospodaření v krajině a předpokladem udržení ekologicky vyváženého stavu s respektováním měnících se podmínek prostředí. Cílem koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje je stanovit systém pravidel a opatření pro ochranu přírody a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje. Největší pozornost je nutno věnovat ochraně zvláště chráněných území a ochraně území zařazených do soustavy Natura 2000 – evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Na území Olomouckého kraje se nacházejí dvě velkoplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ) – chráněné krajinné oblasti (CHKO) a všechny kategorie maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ). Kategorizace podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů : Chráněná krajinná oblast (CHKO) Chráněná krajinná oblast je naše národní kategorie územní ochrany přírody, určená k ochraně rozlehlejších území nebo celých geografických oblastí s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým reliéfem a převahou přirozených, resp. polopřirozených ekosystémů. Ochrana těchto oblastí je odstupňována zpravidla do 4 zón, jimiž se určují limity hospodaření a jiné využívání přírodního potenciálu. Součástí první – nejpřísnější – zóny jsou zvláště chráněná území menší rozlohy – tzv. maloplošná. Národní přírodní rezervace (NPR) Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku.

3


Přírodní rezervace (PR) Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Národní přírodní památka (NPP) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Přírodní památka (PP) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Základní ochranné podmínky CHKO, NPR, PR a NPP (podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů): Chráněné krajinné oblasti

CHKO Olomouckého kraje Zdroj: www.nature.cz ( AOPK ČR)

4


(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu, d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály, g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže, h) provádět chemický posyp cest, i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. (2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno a) umisťovat a povolovat nové stavby, b) povolovat a měnit využití území, c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast, d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, e) těžit nerosty a humolity. (3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Národní přírodní rezervace Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy, b) povolovat a umisťovat stavby, c) těžit nerosty a humolity, d) vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, e) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, f) provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, g) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, h) vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu,

5


i) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy (nejde-li o případy podle § 30), j) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, k) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace. Výkon rybářského a mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. Přírodní rezervace (1) Na celém území přírodních rezervací je zakázáno a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnostmi, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch, b) používat biocidy, c) povolovat a umisťovat nové stavby, d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů, f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace. (2) Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace. Národní přírodní památky Změny či poškozování národních přírodních rezervací či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno. Na území Olomouckého kraje se nacházejí dvě CHKO. V celém rozsahu je to CHKO Litovelské Pomoraví a částečně CHKO Jeseníky. Chráněná krajinná oblast Jeseníky Rozloha: Geografická orientace: Nadmořská výška: Vyhlášení: Zvláštní ochrana: Rozloha MZCHÚ:

740 km2 49° 54´–50° 18Ń, 17° 00´–17 ° 24É 339–1492 m Výnosem MK ČSR č.j. 9886/1969 22 maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) 4720 ha

6


Reliéf oblasti má charakter členité hornatiny s hluboce zaříznutými údolími. Geologicky je území tvořeno převážně kyselými horninami s nízkým obsahem živin (ruly, svory, fylity). Hlavním zástupcem půd jsou kambizemní podzoly, v nejvyšších polohách převládají humuso-železité podzoly místy zamokřené a zrašelinělé. Potencionální vegetaci představují květnaté a kyselé horské bučiny, ve vyšších polohách přirozené smrčiny, alpínská společenstva a vrchoviště. Kleč je zde nepůvodní dřevinou. Nepřítomnost kosodřeviny v původní vegetaci je jedním z důvodů nesmírného druhového bohatství některých lokalit v alpinském pásmu (z Velké kotliny se uvádí např. 450 druhů vyšších rostlin). Klimaticky patří CHKO k nejchladnějším oblastem v ČR. Významným jevem jsou anemoorografické systémy, které se výrazně uplatnily při vzniku ledovcových karů a jejich floristické bohatosti. CHKO Jeseníky je začleněna v celém svém rozsahu do sítě evropsky významných ptačích oblastí. Zdroj: www.jeseniky.ochranaprirody.cz Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví 96 km2 49° 37´ - 49° 48´ , 16° 57´ - 17° 16É 210 (řeka Morava) - 345 m (masiv Doubravy) vyhláška MŽP ČR č. 464/1990 - 2 národní přírodní rezervace - 1 národní přírodní památka - 13 přírodních rezervací - 12 přírodních památek

Rozloha: Geografická orientace: Nadmořská výška: Vyhlášení: Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO:

Dále jsou v působnosti Správy CHKO Litovelské Pomoraví národní přírodní rezervace Strabišov-Oulehla, Špraněk, Zástudánčí a Žebračka a národní přírodní památky Chropyňský rybník, Křéby, Park v Bílé Lhotě, Na skále, Státní lom, Růžičkův lom a Hrdibořické rybníky.

7


Území CHKO Litovelské Pomoraví se podle geomorfologického členění České republiky rozkládá v ose severní části rozsáhlé, severojižním směrem orientované vhloubené části Moravy - Hornomoravského úvalu a v jižní části jejího severního pokračování - Mohelnické brázdě. Jde tedy o styčnou oblast dvou geomorfologických provincií, a to České vysočiny (podsoustava Východních Sudet) a Západních Karpat (podsoustava Vněkarpatských sníženin). Hornomoravský úval je tedy geomorfologickým celkem Západních Karpat (tzv. vněkarpatských sníženin). Řeka Bečva, která do Hornomoravského úvalu vpadá z táhlé deprese Moravské brány od SV, dělí tuto depresi na východní Litovelské Pomoraví (holešovskou) a severozápadní Zdroj: www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz (olomoucko-litovelskou) část. Olomoucko-litovelská část Litovelského Pomoraví se vyznačuje rovinným či mírně zvlněným povrchem ve výškách 200220 m n.m., který se šíří převážně na málo odolných mladotřetihorních a čtvrtohorních sedimentárních výplní, z nichž však ojediněle vystupují i horniny starého Českého masívu. Vlastní olomoucko-litovelská část Hornomoravského úvalu se dělí do dalších geomorfologických podcelků. V ose úvalu, podél koryta řeky Moravy, se prostírá Středomoravská niva v pruhu 3-5 km širokém - jádrové území CHKO Litovelské Pomoraví. Jádro CHKO a současně hlavní přírodovědný fenomén oblasti tvoří vnitrozemská říční delta (přirozeně meandrující tok řeky Moravy, která se větví v řadu bočních stálých i periodických říčních ramen) a navazující komplexy cenných lužních lesů, vlhkých nivních luk a mokřadů. Nejpozoruhodnějšími biotopy lužních lesů jsou bezesporu periodické tůně, ve kterých se na jaře vyskytují vzácní korýši – žábronožky a listonozi. Pro své mimořádné přírodní hodnoty zde bylo vyhlášeno několik maloplošných zvláště chráněných území (NPR Ramena řeky Moravy a Vrapač, PR Litovelské luhy), dále je třeba zmínit komplex mokřadních luk na samém okraji Olomouce (PR Plané Loučky a Chomoutovské jezero – významná ornitologická lokalita). Mokřadní část CHKO byla v roce 1993 zařazena do Ramsarského seznamu významných mokřadů. Druhou polovinu oblasti tvoří masiv Doubravy, mírně zvlněná pahorkatina, kde se díky rozumnému hospodaření v minulosti (lichtensteinské panství) zachoval komplex chlumních doubrav. Na jižních svazích nad Moravou (PR Doubrava) dosahují své severní hranice rozšíření četné teplomilné rostliny. Na druhém břehu Moravy se zvedá vápencový Třesín – NPP, výrazná krajinná dominanta severozápadní části CHKO, jenž se svými jeskyněmi a teplomilnými společenstvy luk a lesů na jižních svazích kontrastuje s nivou Moravy. Území CHKO Litovelské Pomoraví leží v mírném klimatickém pásu, charakteristickém mírnými zimami i léty. Ve srovnání s jinými regiony tohoto pásu má území poměrně málo srážek, protože jeho západní vrchovinné omezení zachycuje značné množství vláhy přinášené do oblasti převažujícím západním a severozápadním vzdušným prouděním. Průměrná roční teplota úvalové části CHKO je 8-9 oC, minimálních teplot je dosahováno v lednu (-2 oC). V pahorkatině Třesínského prahu se průměrná roční teplota pohybuje mezi 7-8 o C. Prvním mrazivým dnem bývá 4.říjen, posledním 1.květen.

8


Chráněná území dle okresů: Olomouc Národní přírodní rezervace

1 NPR Vrapa 2 NPR Špraněk

Rozloha (ha) 80,69 28,70

3 NPR Ramena řeky Moravy 71,19

Katastrální území Mladeč V podzemí jsou chráněny veřejnosti Březina přístupné Javoříčské jeskyně s bohatou výzdobou. Jeskyně jsou velmi významným zimovištěm mnoha druhů letounů, zejména kriticky ohroženého vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), který zde má jednu z nejpočetnějších zimních kolonií v ČR. Byl zde zaznamenán i ojedinělý výskyt kriticky ohroženého vrápence velkého (Rhinolophus ferrumequinum). Náklo, Hynkov, Horka nad Zbytek přirozeně meandrujícího úseku Moravou, Lhota řeky Moravy se štěrkopískovými říčními nad Moravou, náplavami, meandry a bočními rameny. Pňovice, Střeň, Unčovice, Rozvadovice Důvod vyhlášení

Národní přírodní památky

4 NPP Park v Bílé Lhotě

Rozloha (ha) 2,41

5 NPP Třesín

1,18

6 NPP Na skále

4,56

Katastrální území Arboretum v Bílé Lhotě je proslulé cennou Bílá Lhota sbírkou našich i exotických druhů dřevin. Na poměrně malém prostoru je soustředěno přes 300 druhů, podruhů a forem dřevin. Vápencový kopec Třesín s rozsáhlými Mladeč, Mělník povrchovými krasovými jevy a jeskynními systémy proslul jako význačné paleontologické a archeologické naleziště evropského významu. V okolí Národní přírodní památky byla v roce 1993 vyhlášena stejnojmenná Přírodní památka, která chrání přirozené listnaté porosty s výskytem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů. Předmětem ochrany jsou dobře vyvinuté Hněvotín, fragmenty druhově bohatých teplomilných Žerůvky bylinných a keřových společenstev na devonských vápencích. Důvod vyhlášení

9


Přírodní rezervace 7 PR U spálené 8 PR Templ 9 PR Novozámecké louky 10 PR Hejtmanka 11 PR Litovelské louky 12 PR Kenický 13 PR Panenský les

14 PR Hrubovodské sutě 15 PR Chomutovské jezero 16 PR Plané loučky 17 PR Smolenská louka 18 PR Malý Kosíř 19 PR Království 20 PR Panenské louky

Chráněná území okresu Olomouc Zdroj: www.nature.cz ( AOPK ČR) Přerov Národní přírodní rezervace Rozloha (ha) 1 NPR Hůrka u Hranic 37,45

2 NPR Žebračka

3 NPR Zástudánčí

234,12

100,63

Katastrální území Krasové území v devonských vápencích, z Hranice části překryté neogenními usazeninami. Podzemní krasové prostory jsou významným refugiem letounů, nachází se zde jedna z nejbohatších kolonií netopýra velkého (Myotis myotis) v České republice. Unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních Přerov lesů údolní nivy Bečvy. Bylinné patro tvoří květena lužního lesa charakteristická stykem prvků karpatské, panonské a středoevropské květeny. Rezervace je bohatým refugiem živočichů. Ještě v polovině 20 stol. zde žily zbytky původní populace želvy bahenní (Emys orbicularis). Zachovalý lužní les podél neregulovaného Lobodice, toku Moravy pod soutokem s Bečvou. Při Tovačov Důvod vyhlášení

10


ornitologických průzkumech zde bylo zaznamenáno 174 druhů ptáků, z čehož 79 druhů zde hnízdí. Národní přírodní památky

4 NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně

Rozloha (ha) 7,74

Katastrální území Předmětem ochrany je unikátní jeskynní Teplice nad systém, který vznikl procesy Bečvou hydrotermálního krasovění, jediný tohoto druhu na území České republiky. Větší část jeskynního systému je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Důvod vyhlášení

Přírodní rezervace 5 PR Velká Kobylanka 6 PR Malá Kobylanka 7 PR Škrabalka

8 PR Bukoveček 9 PR Dvorčák 10 PR Doubek

Přírodní památky 11 PP V oboře 12 PP Nad kostelíčkem 13 PP Lhotka u Přerova

14 PP Na popovickém kopci 15 PP Těšetice 16 PP Kamenice

Chráněná území okresu Přerov Zdroj: www.nature.cz ( AOPK ČR)

11


Prostějov Národní přírodní památky

1 NPP Státní lom

Rozloha (ha) 0,57

2 NPP Růžičkův lom

1,32

3 NPP Hrdibořické rybníky

37,09

Katastrální území NPP Státní lom leží v těsné blízkosti NPP Čelechovice Růžičkův lom a spolu s ním se řadí k na Hané nejvýznamnějším paleontologickým lokalitám na Moravě. Vápence čelechovického devonu jsou bohaté na pozůstatky prvohorní mořské fauny. Proslulé naleziště zkamenělin prvohorních Čelechovice mořských živočichů. Vegetaci opuštěného na Hané lomu a okolí tvoří pestrá mozaika subxerofilních bylinných a keřových společenstev s výskytem řady vzácných druhů rostlin a živočichů. V okolí vede naučná stezka Přírodním parkem Velký Kosíř. Jedny z nejrozsáhlejších slatinných luk na Hrdibořice střední Moravě, významná lokalita vzácných druhů rostlin a živočichů. Důvod vyhlášení

Přírodní rezervace 4 PR Průchodnice 5 6 7 8 9

PR Rudka PR Pod Švancarou PR Uhliska PR Lipovské upolínové louky PR Andělova zmola

10 PR Bučina u Suché louky 11 PR Skály 12 PR Skelná huť 13 PR Kněží hora 14 PR Blátka 15 PR Vitčický les

Přírodní památky 16 PP Taramka 17 PP U nádrže 18 PP Skalky

24 PP Vápenice 25 PP Brus 26 PP Rašeliniště v Klozovci

19 PP Na Kozénku

27 PP Rašeliniště Hamerského potoka U velké jedle 28 PP Pod liščím kupem 29 PP Na hůrkách

20 PP Skřípovský mokřad 21 PP Pohorská louka 22 PP V Chaloupkách 23 PP Studený kout

30 PP Louky pod Skalami 31 PP Pod panenským lesem

32 PP U žlíbku 33 PP Za hrnčířkou 34 PP Pod Zapovědským kopcem 35 PP Brániska

36 PP Kozí horka 37 PP Hamerská stráň 38 PP Čubernice 39 PP Pavlečkova skála

12

40 PP Nivské louky 41 PP Návesní niva 42 PP Dolní vinohrádky 43 PP Nebeský rybník 44 PP Údolí Velké Hané 45 PP Pod obrovskou nohou 46 PP Kopaniny


Chráněná území okresu Prostějov Zdroj: www.nature.cz ( AOPK ČR)

Šumperk Národní přírodní rezervace

1 NPR Králický Sněžník

2 NPR Šerák-Keprník

3 NPR Praděd

Rozloha (ha) 1694,67

800,1

2031,40

Důvod vyhlášení Předmětem ochrany jsou zachovalé lesní ekosystémy s fragmenty subalpinských společenstev, původních lesních porostů a vrchovištních rašelinišť s výskytem mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů. Unikátní je tropický kras, který vznikl v mramorech a dolomitech v údolí horního toku Moravy. Nejstarší rezervace na Moravě. Komplex přirozeného skalního bezlesí, alpinských holí a rašelinišť v mozaice s klimaxovými smrčinami a smrkovými bučinami, místy pralesovitého charakteru. Vznikla sloučením dříve vyhlášených chráněných území Vrchol Pradědu, Divoký důl, Velká kotlina, Malá kotlina, Petrovy kameny a Bílá Opava. Soubor významných geomorfologických jevů a horských

13

Katastrální území Horní Morava, Velká Morava, Sklené, Stříbrnice

Adolfovice, Horní Lipová

Malá Morávka, Karlov pod Pradědem, Železná pod


Rozloha (ha)

4 NPR Skřítek

166,65

Katastrální území ekosystémů v nejvyšších partiích Hrubého Pradědem, Jeseníku. Rejholtice, Kouty nad Děsnou, Domašov u Jeseníka Předmětem ochrany je přechodové Ždárský rašeliniště se zbytky rašelinných březin s Potok, břízou karpatskou (Betula carpatica), Rudoltice u lemované rašelinnou smrčinou. Sobotína Důvod vyhlášení

Přírodní rezervace 5 PR Niva Branné 6 PR Františkov 7 PR Pod Slunečnou strání 8 PR Přemyslovské sedlo 9 PR Bučina pod Františkovou myslivnou 10 PR Na hadci

11 PR Rabštejn 12 PR Pod Trlinou 13 PR Moravičanské jezero 14 PR Bradlec 15 PR Doubrava 16 PR Kačení louka

Přírodní památky 17 PP Chiastický hadec 18 PP Pasák 19 PP Zadní Hutisko 20 PP Smrčina 21 PP Rodlen 22 PP Za mlýnem

14


Chráněná území okresu Šumperk Zdroj: www.nature.cz ( AOPK ČR) Jeseník Národní přírodní rezervace Rozloha (ha) 1 NPR Rejvíz

325,17

2 NPR Šerák-Keprník

800,10

3 NPR Praděd 2031,40

Katastrální území Největší komplex vrchovištního Rejvíz rašeliniště, podmáčených smrčin a rašelinných luk na Moravě. Centrální část rezervace tvoří Velké a Malé mechové jezírko, s typickou vrchovištní florou a faunou. Unikátní jsou bohaté populace borovice blatky, která zde dosahuje nejvýchodnější hranici svého rozšíření. Důvod vyhlášení

Nejstarší rezervace na Moravě. Komplex přirozeného skalního bezlesí, alpinských holí a rašelinišť v mozaice s klimaxovými smrčinami a smrkovými bučinami, místy pralesovitého charakteru. Vznikla sloučením dříve vyhlášených chráněných území Vrchol Pradědu, Divoký důl, Velká kotlina, Malá kotlina, Petrovy kameny a Bílá Opava. Soubor významných geomorfologických jevů a

15

Adolfovice, Horní Lipová, Kouty nad Děsnou, Nové Losiny, Ostružná Malá Morávka, Karlov pod Pradědem, Železná pod Pradědem,


horských ekosystémů v partiích Hrubého Jeseníku..

nejvyšších Rejholtice, Kouty nad Děsnou, Domašov u Jeseníka

Národní přírodní památky

4 NPP Venušiny misky

Rozloha (ha) 3,9

5 NPP Borový

36,84

6 NPP Na špičáku

7,05

7 NPP Jeskyně na Pomezí

13,78

Katastrální území Jedinečný geomorfologický výtvor Velká Kraš žulovského plutonu na vrcholu kopce Smolný. Na skalách jsou vyvinuty četné tvary zvětrávání a odnosu žuly, zejména exfoliační tvary a skalní mísy. Největší ze skalních mís má v průměru 1,5 m, je hluboká přes 1 m a pojme asi 65 litrů vody. Jedna z nejvýznamnějších Žulová geomorfologických lokalit kraje. Jedná se o tzv. ostrovní horu, která vznikla v teplém tropickém období třetihor. V období čtvrtohor, během pevninského zalednění Žulovské pahorkatiny, čněl vrchol Borového nad ledovcem jako nunatak. Na jeho vrcholu a svazích jsou hojné mezo- i mikrotvary zvětrávání žuly. Největší ze skalních mís je široká přes 1 m a její hloubka je téměř 80 cm Krasové území s vyvinutými povrchovými Supíkovice a podzemními krasovými jevy. Jedná se o část kuželovitého tropického krasu (mogot) vzniklého v neogénu se systémem jeskyní sahajících až do Polska. Část chodeb je zpřístupněna veřejnosti (Jeskyně Na Špičáku). Krasový fenomén podmínil vznik malé enklávy teplomilné vegetace. Značnou část území pokrývá vápnomilná bučina, unikátní je především původní výskyt tisu červeného (Taxus baccata) a jalovce obecného (Juniperus communis). Předmětem ochrany jsou nadzemní i Vápenná podzemní krasové jevy a typická vápencová vegetace. Jde o nejrozsáhlejší jeskynní systém vytvořený v krystalických vápencích na území České republiky. Důvod vyhlášení

16


Přírodní rezervace 8 PR Račí údolí 9 PR Vidnavské mokřiny 10 PR Šumárník 11 PR Filipovické louky 12 PR Sněžná kotlina 13 PR Borek u Domašova 14 PR Vysoký vodopád

Přírodní památky 15 PR Skalky pod Kaní horou 16 PR Píšťalka 17 PR Vodopády Stříbrného potoka

Chráněná území okresu Jeseník Zdroj: www.nature.cz ( AOPK ČR) Natura 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněná území. Na území Olomouckého kraje leží nebo na ně zasahuje 4 ptačích oblasti :

17


Ptačí oblasti v České republice Zdroj: www.ptaci.natura2000.cz Ptačí oblast Jeseníky (kód lokality CZ 0711017) Rozloha: Kraj: Vymezení:

52 228,12 ha Olomoucký, Moravskoslezský Nařízením vlády č. 599/2004 Sb.

Ptačí oblast Jeseníky je významná především pro lesní druhy ptáků a druhy horských luk, včetně druhů zasahujících do oblasti údolních niv a pramenišť, luk a pastvin v podhůří. Lesy pokrývají 80% oblasti. Jedná se převážně o smrkové monokultury, jen místy se dochovaly zbytky původních bučin, jedlobučin a pod horní hranicí lesa jeřábových smrčin. Na SZ svazích pohoří se nacházejí rozlehlé imisní holiny, případně poškozené až odumírající jeřábové smrčiny. Významná jsou rašeliniště a vrchoviště; pro oblast jsou typické četné kamenné sutě, skalní útvary a hluboká údolí horských bystřin s prudkými svahy. Část podhůří je tvořena mezofilními loukami a pastvinami. Území představuje významné hnízdiště jeřábka lesního (Bonasa bonasia), bukové porosty hostí lejska malého (Ficedula parva). Především skalní útvary v kombinaci se starými a přestárlými lesními porosty jsou útočištěm čápa černého (Ciconia nigra), výra velkého (Bubo bubo) a krkavce velkého (Corvus corax). Horské hole, přírodovědecky velmi cenné přirozené bezlesí, je dokladem zalednění. Toto území je vystaveno extrémním klimatickým vlivům, především v zimním období. Dominantními druhy jsou linduška horská (Anthus spinoletta) a linduška luční (Anthus pratensis). Pastviny a louky pokrývají asi pětinu území. Dominantním druhem je zde chřástal polní (Crex crex), hojně zde hnízdí ťuhýk obecný (Lanius collurio) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

18


Ptačí oblast se nachází na katastrálních územích (KÚ) těchto obcí: Kód 601756

Kód 687103

621901

Název Adolfovice Domašov u Jeseníka Česká Ves

Kód 752045

690236

Název Rejhotice Karlov pod Pradědem Malá Morávka

629804

Dolní Moravice

691909

Maršíkov

753912

629812

Horní Moravice

694410

Mikulovice u Jeseníka

753921

629821

Nová Ves u Rýmařova

694428

Široký Brod

760412

638722

Heřmanovice

706370

Nové Losiny

760447

643556

Stříbrné Hory

713121

658723

Jeseník Bukovice u Jeseníka

716219

658928

Seč u Jeseníka

663301

601772

690228

752053 752061

Název Klepáčov Rudoltice u Sobotína Sobotín Stará Ves u Rýmařova Žďárský Potok Andělská Hora ve Slezsku Stará Voda v Jeseníkách

Bedřichov u Oskavy Ostružná Písečná u Jeseníka

760455

Suchá Rudná

760463

720704

Studený Zejf

786055

Karlova Studánka

743356

Nová Rudná

786063

684651

Horní Lipová

743364

684660

Dolní Lipová Kouty nad Desnou

658880

687073

743372

Podlesí pod Pradědem Stará Rudná

793132

Světlá ve Slezsku Vernířovice u Sobotína Ludvíkov pod Pradědem Mnichov pod Pradědem Železná pod Pradědem Dolní Údolí

744468

Rýmařov

793141

Horní Údolí

720691

687081

Kociánov

744581

687090

Přemyslov

744590

Janovice u Rýmařova Janušov

780235

786098

793159 793167

Ondřejovice v Jeseníkách Rejvíz

Ptačí oblast Libavá (kód lokality CZ 0711019) Rozloha: Kraj: Vymezení:

32 727,52 ha Olomoucký, Moravskoslezský Nařízením vlády č. 533/2004 Sb.

Ptačí oblast Libavá je vymezena v území vojenského újezdu, leží v Oderských vrších severovýchodně od Olomouce. Z ornitologického hlediska patří k nejméně prozkoumaným oblastem v rámci České republiky. Celkem zde byl prokázán výskyt 165 ptačích druhů, z toho 103 hnízdících. I přes nedostatek údajů je zřejmé, že jde o velmi cenné území. Na vlhkých loukách je zde početný celosvětově ohrožený druh – chřástal polní (Crex crex), z dalších druhů se zde vykytují tetřívek obecný (tetrao tetrix) a čáp černý (Ciconia nigra). Kód 606596 608581 615510

Název Bohuslávky Boškov Guntramovice

Kód 687014 688118 693421

615536

Svatoňovice

700151

619761

Čermná ve Slezsku

704776

Název Loučka Luboměř Město Libavá Mrsklesy na Moravě Norberčany

19

Kód 753491 754625 757390

Název Staměřice Staré Oldřůvky Středolesí

773450

Uhřínov u Hranic

779792

Velký Újezd


Kód

Název

Kód

Název

Kód

624764

Daskabát

704784

Trhavice

783081

723711

Podhoří na Moravě

798371

Nové Oldřůvky

990078

Čermná u Města Libavá

990191

Rudoltovice

990205

Slavkov u Města Libavá

990256

Velká Střelná

630322 630811

Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou Domašov nad Bystřicí

723916

639524

Hlubočky

726478

648591

Hrubá Voda

726486

661406

Jívová

734110

671495 684112

Kovářov u Potštátu Lipná

Podlesí nad Odrou Potštát-Dolní Předměstí Potštát-Horní Předměstí Přáslavice u Olomouce

752754

Spálov

753483

Skoky u Staměřic

Název Klokočov u Vítkova

Ptačí oblast Litovelské Pomoraví (kód lokality CZ 0711018) Rozloha: Kraj:

9 318,57 ha Olomoucký, Moravskoslezský

Charakteristickými biotopy ptačí oblasti jsou lužní lesy, mokřady, nádrže a vlhké louky v okolí řeky Moravy. V lesích hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), luňák červený (Milvus milvus), včelojed lesní (Pernis apivorus), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopos martius), strakapoud prostřední (Dendrocopus medius), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Na mokřadech a na nádržích hnízdí bukáček malý (lxobrychus minutus), moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal kropenatý (Porzana porzana) a racek černohlavý (Larus melanocephalus). Ve stržených březích řeky Moravy a jejich přítoků hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis). Území je také významnou tahovou cestou řady druhů ptáků. Ptačí oblast Králický Sněžník (kód lokality CZ 0711016) Rozloha: Kraj: Vymezení:

30 255,33 ha Olomoucký, Pardubický Nařízením vlády č. 685/2004 Sb.

Horský a podhorský charakter ptačí oblasti Králický Sněžník poukazuje na velký význam této oblasti pro ptactvo vázané na subalpinské bezlesé pásmo, horské smrčiny, jedlobukové porosty a zejména podhorské louky. Území je významným hnízdištěm řady ptáků. Podhorské louky hostí nejpočetnější populaci celosvětově ohroženého druhu chřástala polního (Crex crex) v ČR. Z dalších hnízdících druhů se jedná o čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasa), výra velkého (Bubo bubo), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), sýce rousného (Aegolius funereus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis), žlunu šedou (Picus canus), datla černého (Dryocopos martius), lindušku horskou (Anthus spinolleta), kosa horského (Turdus forquatus) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Kromě zvláštní ochrany přírody je nutno respektovat také obecnou ochranu přírody a krajiny, která ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje především ochranu: významných krajinných prvků (VKP), územních systémů ekologické stability

20


(ÚSES), přírodních parků (PPK) a krajinného rázu. Nadmístní význam mají z uvedených kategorií přírodní park, regionální a nadregionální prvky ÚSES a částečně také krajinný ráz. Přírodní park Vyhlašují jej orgány ochrany přírody k ochraně území (které není zvláště chráněným územím), kde je třeba chránit místní krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Krajinný ráz Jako krajinný ráz se označuje zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je dán především hodnotou přírodní: kvalitativní parametry zastoupených ekosystémů, vysoká četnost jednotlivých typů ekosystémů (vysoká biologická rozmanitost), členitá geomorfologie krajiny, harmonický charakter vazeb mezi ekosystémy, výrazné přírodní dominanty krajiny (Míchal, 1999); hodnotou kulturně historickou: přítomnost památkových objektů, cenné vesnické zástavby, památkové zóny nebo rezervace, historické a kulturní dominanty, historický a kulturní význam místa (Vorel, 1997); hodnotou krajinářskoestetickou: výrazné prostorové uspořádání – výrazná krajinná scéna s jasně vymezenými prostory, s průhledy do dalších prostorů, s přírodními a architektonickými dominantami, s harmonickým vztahem zástavby a přírodního prostředí, s výrazně přirozeným charakterem vodních toků a ploch, s velkým podílem rozptýlené zeleně a mozaikovým maloplošným střídáním lesů, polí a luk, event. vodních ploch a další (Vorel, 1997). Krajinný ráz, přírodní park a jejich ochrana je definována § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. (2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Na území Olomouckého kraje se nachází nebo na ně zasahuje 6 přírodních parků : a) Sovinecko Přírodní park byl vyhlášen v roce 1994 Okresními úřady v Bruntále, Olomouci a Šumperku. Rozsáhlý přírodní park zaujímá 19 910 ha. Podstatná část patří ke geomorfologickému celku Nízkého Jeseníku, jihozápadním okrajem prochází zlomová linie, která tvoří rozhraní s Hornomoravským úvalem a severozápadní okraj zahrnuje výběžek Hanušovické vrchoviny. Posláním parku je zachovat jednak typický ráz krajiny, jednak lesní porosty se strukturou a dřevinnou skladbou blízkou původním porostům, na které je vázána řada zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Ze zachovalé pestré flóry 2.-5. vegetačního stupně stojí za pozornost místy bohatě zmlazující jedle bělokorá (Abies alba), jilmy (Ulmus sp.) zatím nezasažené tracheomykózou, mečík střechotivý (Gladiolus imbricatus), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a další chráněné nebo ohrožené druhy rostlin. Na území přírodního parku je vyhlášena NPP Rešovské vodopády.

21


b) Terezské údolí Přírodní park byl vyhlášen v roce 1996 Okresním úřadem v Olomouci, jeho rozloha není ve vyhlášce uvedena. Posláním přírodního parku je zajištění ochrany přírodního rázu údolí a na ně navazujících lesních komplexů. Celá oblast je geomorfologicky, botanicky, zoologicky i archeologicky mimořádně cennou lokalitou. Geomorfologicky se jedná o východní okraj zábřežské vrchoviny. Předkvartérní podklad území tvoří kulmské sedimenty patřící k moravské zóně Českého masivu. Středem území protéká Šumický potok, který je přítokem Blaty a spolu s ní patří do povodí Moravy. Pestrá mozaika různých biotopů podmiňuje vysokou druhovou diverzitu rostlin i živočichů. Vedle teplomilných doubrav a dubohabrových hájů se v údolní nivě vyskytují i společenstva vlhkých luk a na stráňkách a v úvozech polních cest teplomilné trávníky. Přírodní park Terezské údolí a přilehlé území je evropským odborným sdružením Planta Europa deklarován za botanicky významné území mezinárodního významu (Important Plant Area), a to jako jedna z prioritních částí programu „Parky pro život“ Evropské unie. c) Údolí Bystřice Vyhlášen v roce 1995 Okresními úřady v Bruntále a Olomouci. Celková rozloha ani výměra v okrese Olomouc nejsou ve vyhlášce uvedeny. Přírodní park leží v Domašovské vrchovině na pomezí Olomouckého kraje s krajem Moravskoslezským (okres Bruntál), ve kterém navazuje přírodní park stejného jména. Osu území vytváří řeka Bystřice a její údolní niva. V sevřeném údolí Bystřice se zachovaly lesy, které mají často přirozenou druhovou skladbu, místy i rozsáhlé porosty měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva). Západní a severní část území dnešního přírodního parku byla odlesněna a přeměněna na pastviny a louky. Z těch zbyly po nesmyslném odvodnění a rozorání jen fragmenty. Několik aktivních lomů a desítky opuštěných štol jsou využívány jako zimoviště letounů. Součástí přírodního parku je přírodní památka Kamenné proudy u Domašova a v roce 2001 byla vyhlášena PR Hrubovodské sutě. d) Kladecko Krajina severozápadního cípu okresu Prostějov v Zábřežské vrchovině se vyznačuje harmonicky vytvářenou krajinou, velmi pestrou geologickou stavbou, členitým povrchem a místy ještě tradičním využitím zemědělských pozemků (louky, drobná zemědělská výroba). Oblast je součástí pásu s vápenci, který se táhne od Mladče u Litovle k jihozápadu přes Javořičský kras až k Jesenci. Podstatná část tohoto typu krajiny je proto od roku 1990 chráněna jako oblast klidu a od roku 1992 formou přírodního parku. Převládající část Kladecka si kromě malebné krajiny uchovala řadu významných společenstev i v jednotlivých druhů organismů. Na Kladecku jsou přirozené bučiny, na vápenci představované společenstvy květnatých vápnomilných bučin asociace Cephalanthero-Fagetum. Přirozenými náhradními společenstvy lesů jsou louky a na výslunných vápencových stráních semixerofilní pastviny. Charakteristická přirozená společenstva chrání několik ZCHÚ : PR Rudka, PR Průchodnice, PP Na Kozénku, Skalky a U nádrže. e) Velký Kosíř Vyhlášen ONV v Prostějově v roce 1987 jako tzv. oblast klidu, která byla Okresním úřadem v Prostějově převedena roku 1992 do kategorie přírodní park. Na území Olomouckého okresu vyhlásil Okresní úřad Olomouc Přírodní park Velký Kosíř roku 2000. Území přírodního parku pokrývá větší část vrchu Velký Kosíř (441,9 m n.m.), který náleží k Zábřežské vrchovině. Většina podloží je tvořena kulmskými drobami, na východním a jihovýchodním okraji vystupují devonské vápence. V této oblasti je rozsáhlé bezlesí, využívané v minulosti jako lomy, zahrady a sady. Větší část území je téměř úplně pokryta lesy. Původní teplomilné doubravy však byly z větší části nahrazeny monokulturami smrku ztepilého (Picea bies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Přesto je celý přírodní park

22


botanicky velmi cenný. Roste zde celá řada chráněných a ohrožených druhů rostlin. Na bohatá rostlinná společenstva je vázán výskyt neméně pestré fauny, a to zejména hmyzu. V přírodním parku je vyhlášeno pět chráněných území, a to PR Andělova zmola, NPP Růžičkův lom, NPP Státní lom, PP Vápenice a PP Studený kout. f) Březná Přírodní park byl vyhlášen v roce 1997 Okresním úřadem v Šumperku na výměře 11 600 ha. Park se rozkládá v západní části šumperského regionu. Osu parku tvoří hluboce zařezaná údolí řek Březná na západě, Nemilka na východě a Moravská Sázava na jihu, jimiž je ohraničena Drozdovská vrchovina s nejvyšším vrcholem Pustina (626,2 m n.m.). Do jižní části parku zasahuje Mírovská vrchovina. Botanicky nejcennější je komplex mezofilních až hydrofilních luk a olšin v údolí Březné a jejich přítoků. Mírně členitá, poměrně vyvážená a esteticky působivá krajina je osídlena a hospodářsky využívaná více než 600 let. Uchovává množství rozptýlené zeleně a je domovem chráněných druhů živočichů. Území je v současné době poškozována vodní erozí.

23


Příloha č.2. Sídelní infrastruktura, obyvatelstvo, bydlení Pro sídelní strukturu Olomouckého kraje je charakteristická nadprůměrná hustota osídlení v jižní a centrální části, směrem k severu hustota osídlení klesá, a to jak orografickými vlivy (horská krajina), tak i odlehlostí regionu (Javornický výběžek). Město Olomouc představuje přirozené centrum kraje (město Olomouc cca 100 tis. obyvatel, region cca 200 tis. obyvatel) a v širším měřítku celé Moravy. Hlavní sídelní osy navazují na široké úvaly a Moravskou a Vyškovskou Bránu. Vývoj počtu obyvatel v ČR prošel v posledních cca 10-15 letech výraznými změnami. Především začal v některých letech klesat počet obyvatel v ČR jako celku. Příčinou je pokles počtu obyvatel přirozenou měnou, zejména pokles porodnosti, který nenahrazuje ani pomalý růst průměrné délky života a kladné saldo migrace se zahraničím. Základní změny vývoje počtu obyvatel v krajích v období 1991-2001 jsou patrné z následující tabulky č. 2. Podobně jako ve většině krajů i v Olomouckém kraji klesal počet obyvatel. Současně rostl počet obydlených bytů a ještě rychleji rostl počet bytů jako celek (tj. relativně nejrychleji rostlo široce definované druhé bydlení, ve kterém převažuje rekreační bydlení). Tab. č. 2 Změna počtu obyvatel a bytů v období 1991-2001 (absolutní ukazatele) změna obyvatelé změna byty 1991-2001 změna 1991- stav 2001 stav 1991 obydlené celkem byty 2001 byty ČR celkem -72155 10230060 10302215 121997 289100 Olomoucký kraj -3427 639369 642796 8160 15568 zdroj : ČSÚ, SLDB 2001

Tab. č. 3 Změna počtu obyvatel a bytů v období 1991-2001 (relativní ukazatele – širší srovnání) % změna (přírůstek-úbytek) % změna (přírůstek-úbytek) počtu počtu obyvatel bytů změna 1991- změna 1991- obydlenýc neobydlenýc 2001 2003 h bytů h bytů ČR celkem Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj zdroj : ČSÚ, SLDB 2001

-0,70% -3,71% 0,86% 0,38% -1,36% 0,78% -0,51% 0,72% -0,38% -0,09% -0,36% -0,80% -0,53% -0,32% -1,08%

-0,96% -4,30% 1,42% 0,35% -1,60% 0,74% -0,58% 0,52% -0,79% -0,43% -0,66% -1,32% -0,94% -0,63% -1,61%

24

3,29% 0,23% 3,53% 4,75% 2,91% 5,24% 3,98% 4,16% 3,07% 4,27% 4,17% 2,68% 3,67% 4,43% 3,89%

44,98% 165,03% 38,76% 51,07% 46,01% 23,92% 2,70% 41,68% 38,06% 39,56% 51,42% 49,66% 38,01% 44,91% 30,63%

celkem bytů 7,09% 6,77% 8,23% 10,64% 7,52% 6,47% 3,85% 8,32% 7,25% 8,14% 9,45% 6,32% 6,44% 7,87% 5,52%


Podrobnější pohled na územní vývoj bydlení v měřítku jednotlivých krajů přinášejí zejména relativní ukazatele v tabulce č. 3. Při relativním poklesu počtu obyvatel v období 1991-2001 o cca 0,7% došlo k nárůstu počtu bytů o 7%, přičemž u neobydlených bytů byl nárůst o cca 45% (ČR). V Olomouckém kraji byl pokles počtu obyvatel nižší než průměr ČR a na druhé straně vyšší nárůst obydlených bytů. V tab. č 4 jsou uvedeny základní údaje o struktuře bytového fondu, zejména zastoupení bytů v rodinných a bytových domech. Podíl bytů v rodinných domech (50%) je výrazně vyšší než průměr ČR (43%). Do značné míry se tím vytvářejí příznivé předpoklady pro další vývoj v oblasti bydlení a pro stabilitu sídelní soustavy. Situaci v systému bydlení z hlediska kvalitativních ukazatelů do značné míry dokreslují údaje z tabulky č. 5, nadprůměrná je jak plynofikace bytů, tak i vybavení bytů ústředním nebo etážovým topením. Naopak podíl bytů v panelových domech je v Olomouckém kraji podprůměrný. Tab. č. 4 Základní údaje o bytovém fondu trvale obydlené byty průměrný v počet podí počet v územní rodinnýc podíl l v bytů v rodinných bytovýc jednotka h bytů celkem bytů ostatních jednom domech h v RD v objektech domů RD (RD) domech BD (BD) 382767 1632131 43% 216073 56% 34817 ČR 1406806 1,16 8 0 Olomoucký 230561 114537 50% 113799 49% 2225 97613 1,17 zdroj : ČSÚ, SLDB 2001 Tab. č. 5 Vybavenost trvale obydlených bytů trvale obydlené trvale obydlené byty trvale obydlené byty byty s ústředním územní byty v domech vybavené s vodovodem v nebo etážovým jednotka z panelů plynem bytě vytápěním abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% ČR 2453702 64% 3770500 99% 3127314 82% 1215243 32% Olomoucký 164886 72% 226800 98% 192004 83% 66085 29% zdroj : ČSÚ, SLDB 2001 Pro dokreslení situace v oblasti bydlení je potřebné podrobněji vnímat i problém druhého bydlení, zejména s ohledem na skutečnost, že na značné části území ČR dále probíhá dlouhodobý proces vzniku a rozšiřování rekreačního (lépe řečeno druhého) bydlení. Klasické členění na trvalé a rekreační (přechodné) bydlení v současnosti již nevyhovuje. Spíše je vhodné rozdělit bydlení na hlavní (trvalé - první) bydlení (obydlené byty) a druhé bydlení (formálně neobydlené byty tvoří přibližně polovinu jeho jednotek, termín jednotka druhého bydlení je vhodnější používat s ohledem na skutečnost, že např. mnohé dlouhodobě obyvatelné rekreační chaty nesplňují definici bytu). Druhé bydlení vyvolává výrazné kolísání počtu přítomných obyvatel (především v rekreačních sídlech) v závislosti na sezónním využívání tohoto druhého bydlení. Z druhého bydlení nelze samostatně vyčlenit pouze rekreační bydlení. Pro vývoj druhého bydlení, které tvoří významný fenomén systému bydlení v ČR, měl velký význam proces automobilizace a vzrůstající mobilita obyvatel. Nejprve vznikalo druhé

25


bydlení především v blízkém rekreačním zázemí měst - např. Olomouce, v současnosti jsou však akceptovány dojížďkové vzdálenosti nad 1 hodinu a atraktivní z hlediska druhého bydlení se stávají i mnohé výrazně zemědělské oblasti. Tab. č. 6 Průměrná vybavenost domácnosti v ČR - statistiky rodinných účtů Domácnosti celkem podle čistého peněžního příjmu na osobu – decily Nejni Dru Čtvr Šest Sed Os Dev Rozdělení Třetí Pátý žší hý tý ý mý mý átý domácnosti podle 1 2 3 4 5 6 7 8 9 příjmů - decily 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% Vlastní bydlení – typ domu (%) Rodinný dům 50.7 47.5 38.5 38.4 36.3 38.0 36.6 40.0 30.5 Ostatní 49.3 52.5 61.5 61.6 63.7 62.0 63.4 60.0 69.5 Vybavenost (počet předmětů na 100 domácností) Osobní 67.9 59.7 47.6 54.2 53.4 60.7 65.1 74.2 74.2 automobil Garáž 28.0 26.2 23.4 28.6 30.3 30.3 32.2 38.5 33.0 Rekreační 2.7 4.1 9.5 13.1 14.7 11.1 12.6 17.6 17.2 objekt Zahradní 2.3 4.0 3.1 3.8 3.4 3.8 5.2 3.8 5.4 domek ČSÚ, rok 2000

Nejvy šší 10 10% 31.1 68.9 76.3 35.0 20.5 5.5

Z tabulky č.7 jsou patrné intenzity přírůstku a výstavby bytů v jednotlivých krajích. Celkový roční přírůstek 2,43 bytů/1000 obyvatel (v období 1991-2001) byl na podprůměrné úrovni ČR.V pravém sloupci této tabulky jsou uvedeny intenzity bytové výstavby za období 19972002. Z těchto údajů je patrná poměrně příznivá situace Olomouckého kraje v rámci krajů ČR. Intenzity nové bytové výstavby kolem cca 3 bytů/1000 obyvatel ročně se mohou zdát v rámci mezinárodních srovnání poměrně nízké. V úvahu je však nutno vzít akceleraci nové bytové výstavby v posledních letech, ale i výchozí situaci – dolní odhad cca 450 bytů/1000 obyvatel řadí ČR k předním zemím v EU s ohledem na kvantitativní rozsah systému bydlení (prvního i druhého). Podobně jako v jiných krajích ČR je hlavním problémem efektivní fungování systému bydlení (především jeho sociální funkce), nikoliv jeho kvantitativní rozsah (rozsah nové bytové výstavby). Tab. č. 7 Bytová výstavba, změny počty bytů výstavba bytů nové trvale přírůstek přírůstek bytů 1991-2001* obydlené byty trvale celkem 1991-2001** obydlených 1991-2001 bytů 19912001 bytů / 1000 obyvatel za rok ČR celkem 2,36 3,07 1,19 2,83 Hlavní město 3,66 2,96 0,10 2,99 Praha Středočeský kraj 2,43 3,47 1,25 3,37 Jihočeský kraj 2,65 3,49 1,68 4,30 Plzeňský kraj 2,60 3,24 1,07 3,10 Karlovarský kraj 2,00 2,64 1,90 2,51 Ústecký kraj 1,25 2,39 1,50 1,62 Liberecký kraj 2,25 3,13 1,51 3,39 26

výstavba bytů 1997-2002

2,27 2,84 2,73 2,38 2,56 1,57 1,07 2,06


Královéhradecký 2,51 3,31 1,10 2,97 kraj Pardubický kraj 2,74 3,59 1,48 3,16 Vysočina 2,49 3,36 1,39 3,54 Jihomoravský 2,31 3,04 0,94 2,40 kraj Olomoucký kraj 2,18 3,28 1,28 2,43 Zlínský kraj 2,44 3,22 1,46 2,84 Moravskoslezsk 1,77 2,44 1,39 2,10 ý kraj *přibližně srovnatelné s intercenzálním obdobím 1991-2001 **podle sčítání v r. 2001 (deklarovaná realizace v období 1991-2001)

2,57 2,57 2,40 2,48 2,43 2,61 1,47

Jedním ze základních požadavků údajů o bydlení je hodnocení úrovně bydlení. Na první pohled je patrné, že zalidněnost bytů se v jednotlivých krajích poměrně liší. To odráží především demografické podmínky jednotlivých území, stáří obyvatel a průměrnou velikost domácností. Do značné míry to vylučuje pro hodnocení úrovně bydlení ukazatel počet bytů/1000 obyvatel. Mnohem přesnějším ukazatelem je průměrná plocha bytu na osobu v bytě. Zde je patrné, že rozdíly v rámci ČR jsou velmi malé, pokud bychom vyloučili rozdíly vzniklé strukturou bytového fondu (např. Moravskoslezský, Ústecký kraj a Praha mají vysoké zastoupení bytů v bytových domech), pak jde o rozdíly v řádu několik %. Nejvyšší plošnou úroveň bydlení vykazuje Středočeský kraj, pozice Olomouckého kraje se prakticky shoduje s průměrem ČR. Tab. č. 8 Úroveň bydlení průměrná celková plocha Územní jednotka ČR Olomoucký

osob/byt 2,64 2,73

v bytě 76 79

cenové hl. na osobu v v rodinném v bytovém domácnosti/ byt bytě domě domě 29 97 61 1,11 29 97 62 1,11

27


Příloha č.3. Nezaměstnanost, pohyb za prací 1. Nezaměstnanost Nezaměstnanost obyvatel je významným omezujícím faktorem rozvoje. Navazuje na ni řada důsledků (nižší sídelní stabilita obyvatel, sociální problémy, malá ochota investovat do bydlení – a to nejen v úzce vymezeném finančním vyjádření). Dlouhodobě silně nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti v Olomouckém kraji je výrazným problémem, který ohrožuje sociálně ekonomický vývoj především nejpostiženějších regionů – Jesenicka (Javornicko), Uničova a Lipníku nad Bečvou (Libavá), či mikroregionu Hanušovicka.

Tab. č. 9 Nezaměstnanost podle spádových regionů obcí s rozšířenou působností z toho podíl (v %) registrovaná míra registrovan nezaměstnanosti v % občanů í se uchazeči absolvent Kraj, ORP změněnou o žen ů k 31. 12. k 31. 12. pracovní zaměstnán škol 2003 2004 schopnost í í Kraj celkem 39 591 49,80 7,83 13,94 12,57 12,21 Hranice 2 075 53,49 6,36 12,53 12,69 11,90 Jeseník 4 012 47,06 6,16 12,09 17,24 18,43 Konice 702 50,00 10,68 17,24 13,77 12,77 Lipník nad 48,47 8,03 8,87 17,05 Bečvou 1 308 17,11 Litovel 1 394 50,72 8,39 16,21 13,52 11,89 Mohelnice 1 138 49,74 9,31 13,01 11,21 11,76 Olomouc 7 909 50,27 8,89 15,50 10,42 9,53 Prostějov 5 081 48,77 8,72 17,26 10,72 10,52 Přerov 5 771 47,83 6,78 10,64 13,90 13,26 Šternberk 1 201 45,38 6,49 17,65 13,27 11,86 Šumperk 4 956 51,67 7,45 14,31 12,96 13,39 Uničov 1 872 53,15 8,28 14,58 17,26 16,04 Zábřeh 2 172 52,76 8,20 11,56 12,04 12,86 zdroj : ČSÚ Řešení nezaměstnanosti představuje především makroekonomický problém (možnosti řešení se vážou na snížení zdanění práce, efektivnější směřování podpory v nezaměstnanosti, programy podpory zaměstnanosti) a výrazný regionální problém (koncentrace dotací do podnikatelských zón, místní směřování dotací, příprava území pro podnikání, podpora aktivní politiky zaměstnanosti atd.). Právě lokalizace průmyslových zón významně ovlivňuje požadavky na řešení dopravy. Rozhodující význam zde mají především tzv. strategické zóny kraje. Tab. č. 10 Hrubý domácí produkt a srovnání s průměrem ČR Rok 1995 Hrubý domácí produkt v tržních cenách mil.Kč 75 444 na 1 obyvatele Kč 117 523 průměr ČR = 100 % 82,8

28

2000 115 387 181 027 76,5


Problémem kraje je i relativně nízká úroveň hrubého domácího produktu a navazující nízká úroveň mezd, zejména v okresech Jeseník (nejhorší pozice mezi všemi okresy ČR), Prostějov a Šumperk. 2. Pohyb za prací Především města jsou významnými zdroji pracovních příležitostí, a to i pro okolní obce. V zásadě platí, že s velikostí města rostou i vazby – velikost kladného salda pohybu za prací vzhledem k okolí (spádovému regionu). Existují však výjimky – např. – Šternberk či Litovel vykazují záporné saldo pohybu za prací – realizované zejména ve vztahu k Olomouci. Právě postavení města Olomouce je z hlediska orientace a rozsahu pohybu za prací ojedinělé (kladné saldo více než 17700 osob), s poměrně velkým odstupem následují Prostějov (6760), Přerov (5243) a Šumperk (4676). Tab. č. 11 Základní ukazatele pohybu za prací ve vybraných městech (SLDB 2001) dojíždějící do vyjíždějící z obsazená saldo dojížďky obce obce pracovní místa na 1000 z toho z toho z toho celke celkem celkem celkem zadenně denně denně m městna ných 1) 110 117 277 Kraj celkem 462 95 075 975 465 97 643 -7 003 -2 568 507 10 Hranice 4 109 3 157 2 283 1 707 1 826 1 450 1 207 637 Jeseník 2 997 2 609 1 297 733 1 700 1 876 7 763 1 280 Konice 657 605 584 461 73 144 1 441 1 053 Lipník nad Bečvou 1 775 1 127 1 412 1 186 363 -59 3 968 1 101 Litovel 1 748 1 600 1 776 1 536 -28 64 4 461 994 Mohelnice 2 341 2 199 1 120 829 1 221 1 370 5 936 1 259 15 65 155 558 Olomouc 24 227 19 701 6 498 4 546 17 729 1 371 28 447 Prostějov 10 466 9 241 3 706 2 656 6 760 6 585 1 312 27 273 Přerov 9 796 8 336 4 362 3 093 5 434 5 243 1 249 Šternberk 2 050 1 781 2 073 1 689 -23 92 6 268 996 17 Šumperk 7 356 6 455 2 728 1 779 4 628 4 676 964 1 347 Uničov 2 169 1 966 1 779 1 431 390 535 5 849 1 071 Zábřeh 3 001 2 721 2 202 1 543 799 1 178 7 415 1 121 zdroj : ČSÚ Závěry: 1. Olomoucký kraj vykazuje diferencované podmínky osídlení – jednoznačným centrem, osídlení je město Olomouc a v širším pojetí Olomoucká aglomerace s blízkými městy (Přerov, Prostějov, Šternberk). Osídlení v severní části kraje vykazuje mnohem menší hustotu. 2. Vývoj počtu obyvatel v Olomouckém kraji je relativně příznivý. Počet obyvatel klesá v kraji pomaleji než v celé ČR, na druhé straně především přírůstek obydlených bytů je zde vyšší než v průměru v ČR.

29


3. Vývoj v jednotlivých obcích vykazuje rozdíly, v malých a rekreačních obcích a ve velkých městech existuje rychlý růst druhého bydlení. Suburbanizační tendence se projevují především v obcích kolem Olomouce. 4. Územní diferenciace atraktivity obcí je poměrně výrazná, výrazně problémové regiony představuje především sever kraje – Jesenicko (zejména dopravně odlehlé Javornicko), Hanušovicko, Uničovsko, Potštátsko - vojenský újezd Libavá, ale částečně i Přerovsko -- Kojetínsko. 5. Tyto regiony se potýkají s různými dominantními problémy (většinou je prvotním problémem nezaměstnanost, na severu Olomouckého kraje je to však i dopravní dostupnost území). Mimo Javornicko a Hanušovicko jsou značným problémem i demografické charakteristiky obyvatel, specifické vnímání vyžaduje vojenský prostor Libavá ve vazbě na Potštátsko. 6. Rekreační atraktivita obcí je výrazným rozvojovým impulsem, zejména v části okresu Jeseník a Šumperk (např. obce Ostružná, Loučná nad Desnou, Bělá pod Pradědem, Lipová – lázně). V zázemí měst přispívá k územnímu směrování suburbanizačních procesů, např. v návaznosti na Olomouc severovýchodním a východním směrem 7. Dopady vstupu do EU (vazby na Polsko) jsou výraznější pouze v severní části kraje. Přinášejí širší integraci hospodářsky problémových regionů, která je jedním z předpokladů jejich oživení (včetně zvýšených doprovodných dopravních a společenských problémů a nároků na jejich řešení).

30


Příloha č.4. Šířkové parametry silnic Olomouckého kraje podle okresů Komunikace jsou vyhodnocovány s určitou mírou benevolentnosti a to z důvodu možné nepřesnosti poskytnutých údajů a komunikacích. Vyhodnocení bylo provedeno dle následujícího klíče. typ kom.

Nestandard ní 2 pruhová nebo 2 pruhová směrově nedělená jednosměrn á volná 6,57,0 - 8,99 9,0 - 10,99 11,0 - 13,99 méně než šířka 6,99m m m m 6,5 m Zařazení do jednotlivých rámcových kategorií je provedeno v závislosti na volných šířkách komunikací. Dle výše uvedeného zatřídění komunikací by silnice II. třídy měly spadat do kategorií S7,5 a S9,5 což jak ukazují následující tabulky Průměrných volných šířek komunikací není ve velké míře splněno. S6,5

S7,5

S9,5

S11,5

1. Okres Jeseník S6,5 číslo silnice 369 445 450 453 454 455 456 457 3691 3692 3693 3694 4531 4532 4533 4534 4535 4536 4537 4538

S7,5

S9,5

průměrná 6,5 - 6,99 7,0 - 8,99 9,0 volná šířka m m 10,99 m 6,3 7,8 6,6 5,9 5,4 6,3 5,6 5,8 6,3 5,4 4,4 3,7 5,8 4,4 4,7 5,1 5,2 5,1 5,3 5,7

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

31


S6,5 číslo silnice

S7,5

S9,5

průměrná 6,5 - 6,99 7,0 - 8,99 9,0 volná šířka m m 10,99 m

4539 4551 4561 4562 4563 4571 4572 4573 4574 4575 4576 4577 4578 4579 45310 45311 45313 45315 45316 45317 45318 45319 45322 45710 45711

5,5 4,6 7,6 4,9 6,4 4,5 4,8 5,1 5,5 4,5 4,3 7,5 5,2 4,6 4,5 10,5 5,2 5,5 5,2 5,3 6,6 7,6 4 6,8 4,3

45712

5

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

2. Okres Olomouc S6,5 číslo silnice

průměrná volná šířka

150 370 373 435 436

7,00 5,50 6,70 7,80 7,60

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m

x x x x x

32




437 440 441 444 445 446 447 448 449 570 635 03541 03542 03543 03545 03546 03547 03549 03551 0464 0552 31514 31550 31552 3709 37010 37013 37014 3731 3732 3733 3734 3735 3736 3738 3739 37310 37311

11,20 6,30 9,10 6,90 6,20 7,50 7,30 8,20 7,50 7,20 8,40 5,30 6,40 5,70 6,30 6,20 5,70 6,50 9,20 4,70 7,80 6,50 5,60 5,90 5,10 6,30 6,80 3,50 6,60 6,50 7,80 6,20 5,80 6,80 6,20 6,00 6,90 7,00

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

33




37312 37313 37314 37315 37316 37317 37318 37319 37320 37321 37322 37328 37329 37330 37331 37333 37334 37335 37336 37337 37338 37340 4352 4353 4359 43510 43511 45512 43513 43515 43516 4365 4366 4368 43615 43617 43618 43619

6,20 6,40 5,90 6,40 5,60 6,00 6,60 5,20 6,70 5,30 6,10 5,80 5,20 5,30 4,70 5,00 10,10 6,30 4,40 5,70 5,20 6,40 5,70 6,90 8,70 5,90 5,40 6,50 5,80 6,70 5,30 6,80 6,90 6,00 6,30 6,50 9,60 6,20

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

34




43620 43621 43622 4402 4403 4406 4431 4432 4433 4436 4438 4439 44310 44311 44312 44313 44314 44315 44316 44317 44318 44319 44320 4441 4449 44410 44411 44412 44413 44414 44415 44416 44417 44418 44419 44420 44421 44422

5,70 6,00 5,80 6,50 6,80 5,40 7,90 7,00 9,40 8,40 6,30 6,00 6,80 6,70 6,70 6,80 6,40 6,80 7,40 7,00 7,00 6,40 5,90 7,10 5,80 7,20 6,40 6,90 5,80 6,10 6,00 6,50 5,90 6,40 6,20 5,60 5,90 5,80

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

35




44423 44424 44430 44434 44436 44437 44438 44440 44441 44442 44443 44444 44445 44446 4451 4452 4453 4454 4456 4457 4463 4464 4465 4466 4468 4469 44610 44611 44612 44613 44614 44615 44616 44618 44619 44620 44621 44623

9,60 6,30 6,40 6,80 6,60 7,20 6,90 6,80 5,50 6,10 6,20 6,30 5,60 7,80 6,50 5,10 6,20 4,70 6,60 4,50 7,00 6,70 6,80 6,80 6,60 5,70 6,70 5,50 7,10 6,70 6,00 6,70 6,40 8,20 4,90 6,80 6,00 6,40

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m


36




44624 44626 44627 44628 44629 44631 4472 4473 4474 4475 4476 4477 4481 4489 44810 44811 44812 44813 44814 44815 44816 4491 4492 4493 4494 4495 4496 4497 4498 4499 44912 44916 44919 44920 44921 44922 44923 44925

10,40 10,10 5,70 6,30 6,60 5,30 6,00 6,20 6,40 6,20 6,80 5,80 6,10 5,20 6,80 5,80 6,10 5,30 7,60 6,50 6,10 6,70 6,30 6,50 6,30 6,00 6,60 6,70 6,20 7,30 6,50 6,90 7,50 6,20 6,50 6,10 6,40 7,50

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m


37




44928 45215 45216 5704 5706 5708 5709 57011 57012

6,50 5,30 4,70 7,00 6,80 6,60 7,10 11,60 7,70

x

57013

6,50

x

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m

x x x x x x x x

3. Okres Prostějov S6,5 číslo silnice


150 366 367 373 377 378 433 434 448 449 01855 0462 36616 36617 36618 36619 36620 36621 36623 36624 36628

8,7 7,3 8,5 6,6 7,2 6,8 7,8 7,4 7,0 6,9 3,5 8,0 5,0 5,5 6,4 5,9 6,3 6,8 6,0 4,4 6,3

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

38




36629 36630 36631 36632 36634 36635 36636 36638 3674 3677 3679 36710 36711 36717 36719 37315 37338 37340 37341 37343 37344 37345 37346 37348 37349 37351 37352 37353 37354 37355 37356 37357 37358 37726 37727 37728 37731 37735

6,1 6,1 5,5 5,4 4,9 6,2 6,7 6,4 7,8 6,6 5,2 5,5 6,7 5,5 6,7 6,4 5,7 6,4 5,5 5,6 5,4 6,0 6,3 6,1 6,2 6,1 6,0 6,4 6,0 5,7 5,8 5,8 6,0 5,7 5,7 6,1 5,6 6,2

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

39




37741 37742 37743 37744 37745 37746 37747 37748 37749 37750 37751 37752 37754 37759 37760 37761 37762 37763 37764 37765 37766 37771 37772 3781 3782 4289 42811 42813 4332 4333 4334 4335 4336 4337 4338 43310 43311 43312

5,3 6,1 5,3 5,6 5,7 6,0 5,4 5,5 5,4 5,2 5,5 5,5 6,0 5,0 6,3 5,3 5,9 5,1 4,6 6,8 6,5 4,7 6,2 5,5 5,1 5,7 5,9 5,9 5,8 6,0 5,6 6,9 7,6 6,4 7,1 7,2 6,2 7,2

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

40




43313 43314 43315 43318 43319 43320 43321 43325 43330 43332 43335 4341 4342 4343 4344 4345 4353 4354 4356 4357 43516 4481 A 4482 4484 4485 4486 4487 4488 44812 44924 44925 44926 44927 44928 44929 44930 44931 44932

5,6 6,9 5,7 6,4 6,7 6,0 6,4 6,4 5,6 5,4 6,0 6,2 6,6 6,1 6,2 6,0 5,6 6,2 6,7 6,5 5,6 6,3 5,7 5,4 4,1 6,1 6,0 5,8 5,5 5,5 5,9 5,9 5,7 7,1 6,3 7,1 5,7 5,9

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

41




44934 5704 5706 5707

9,8 6,0 4,3 6,5

57011

6,0

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m

x x x x x

4. Okres Přerov S6,5 číslo silnice


150 367 434 435 436 436 437 438 439 440 441 0481 0483 490 0552 0553 0554 0555 0557 0558 0559 01856 01857 01860 01861 01862

7,99 8,22 8,48 7,10 12,06 7,57 8,42 7,24 6,12 8,18 9,08 5,72 6,51 6,91 7,80 6,73 4,84 7,34 6,20 6,40 6,18 6,20 7,79 7,66 6,36 5,96

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

42




01864 03555 03557 03559 03560 03561 4335 4344 4345 4347 4348 4361 4362 4363 4364 4365 4367 4368 4369 4371 4373 4374 4375 4377 4378 4381 4382 4383 4384 4385 4386 4387 4388 4389 4391 4392 4393 4394

5,71 6,03 8,41 7,49 5,40 5,29 7,15 6,80 6,60 7,19 6,30 6,20 6,10 5,86 6,20 5,59 5,99 6,81 6,42 6,29 6,84 5,23 5,60 6,49 6,80 6,19 6,56 5,73 6,20 6,53 6,10 6,52 6,00 6,50 4,73 6,69 6,30 5,69

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m


x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

43




4395 4396 4397 4398 4399 4411 4412 4413 4414 4415 4416 4417 4418 04715 04717 04718 04719 04721 04723 04724 04725 04726 04731 04732 4901 4902 05510 36722 36723 43212 43325 43326 43327 43328 43329 43413 43414 43415

5,76 5,07 5,00 5,03 7,24 6,00 5,73 6,82 6,66 6,20 6,53 4,94 5,00 6,80 8,40 7,36 5,53 10,43 6,43 7,61 5,89 5,90 6,27 6,35 6,71 5,60 6,35 6,40 8,96 7,63 6,85 6,17 6,81 6,83 8,30 6,60 5,30 7,09

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

44




43416 43417 43418 43419 43420 43421 43515 43518 43519 43610 43611 43612 43613 43614 43615 43616 43617 43618 43623 43712 43713 43714 43715 43716 43717 43718 43719 43720 43721 43722 43723 43724 43725 43726 43811 43910 43911 43912

6,60 6,38 5,98 6,89 5,96 6,67 6,74 5,89 6,80 6,22 7,13 6,51 6,60 5,83 6,33 6,11 7,19 6,95 7,25 6,78 6,00 6,80 5,66 6,51 5,50 6,60 6,44 6,92 6,60 6,03 6,20 6,27 8,60 5,96 6,15 5,45 5,88 7,84

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m


45




43921 44013 44014 44016 44017 44018 44019 44020 44021 44022 44023 44024 44025 44026 44027 44029 49010 437 1

5,60 5,88 6,60 6,31 4,87 5,42 6,06 6,61 5,80 6,20 6,18 6,73 5,90 5,60 7,00 8,50 6,80 9,47

437 A2

5,60

6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m


x x x x x x x x x x x x x x x x x

5. Okres Šumperk Šumperk průměrná volná šířka 312 7,04 315 7,30 368 5,59 369 7,30 370 6,22 444 8,18 446 6,92 635 8,15 644 6,45 01118 8,00 01119 A 6,79 01120 6,73 číslo silnice

S6,5 6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m

x x x x x x x x x x x x

46


Šumperk průměrná volná šířka 01121 5,92 01122 5,48 03537 6,59 03538 6,64 03539 6,17 04313 5,59 0442 5,70 0444 7,24 0445 6,71 0446 5,08 0447 5,76 31115 A 4,72 31116 6,35 31228 5,44 31229 5,06 31230 5,01 31231 5,36 31232 4,97 31233 5,36 31234 5,83 31235 4,00 31238 A 4,44 31239 5,62 31240 4,70 31241 4,19 31242 4,38 31518 5,49 31519 6,63 31520 4,50 31521 5,97 31522 6,41 31523 5,44 31524 5,90 31525 4,22 31526 7,51 31527 9,94 31528 5,68 31529 5,86 31530 3,84 číslo silnice

S6,5 6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m


x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 47


Šumperk číslo silnice 31531 31532 31534 31535 31536 31537 31538 31539 31540 31541 31542 A 31544 31545 31546 31547 31548 31549 31550 31551 3681 3682 3683 3684 3696 3697 3699 36910 36911 36912 36913 A 36914 A 36915 36917 36917 A 36918 36919 3701 3702 3703 B

průměrná volná šířka 5,91 6,79 5,99 5,80 5,97 6,81 6,07 5,81 5,46 6,97 6,76 5,70 5,99 6,60 5,35 6,87 6,80 5,87 5,60 5,95 7,10 7,90 5,79 4,83 6,20 4,00 5,30 6,03 5,29 6,52 5,78 5,13 8,02 5,27 6,56 12,08 5,86 6,07 7,19

S6,5 6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 48


Šumperk průměrná volná šířka 3704 5,92 3705 6,14 3706 5,97 3707 6,11 3708 A 5,46 37010 5,78 37011 5,42 37012 5,70 37015 5,36 37321 6,20 37322 6,99 37324 6,31 37325 5,80 37326 6,60 37327 6,00 4441 7,69 4442 7,09 4443 6,88 4444 7,28 4445 5,80 4446 A 10,31 4447 7,00 44412 6,90 44629 A 6,00 44630 5,83 44631 5,89 44632 6,20 44633 5,50 44635 5,94 44636 A 6,16 44637 6,54 44638 A 5,40 44639 5,80 44640 5,91 44642 4,18 44644 5,80 44645 5,86 44646 6,20 44647 5,09 číslo silnice

S6,5 6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m

méně než 6,5 m x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 49


Šumperk

44648 44649 4496 4501 4502 4503

průměrná volná šířka 4,50 5,08 6,80 5,20 5,47 6,19

4504

6,27

číslo silnice

S6,5 6,5-6,99m

S7,5

S9,5

7,0 - 8,99 9,0 m 10,99 m

S11,5

Nestandardní

11,0 13,99 m


x x x x x

50


Příloha č.5. Mechanismy porušování vozovek - přehled Přehled poruch , jejich popis a charakteristika Skupina poruch: Ztráta drsnosti Č. 1 Ztráta mikrotextury Popis poruchy: Projevuje se lesklým, zaobleným a hladkým povrchem zrn nebo dlažebních prvků jako snížení mikrotextury ohladitelného kameniva nebo horniny. Výskyt: v souvislých plochách, zejména ve stopách vozidel Obdobné poruchy: Č. 02 - ztráta makrotextury Ovlivňuje: bezpečnost silničního provozu Č. 2 Ztráta makrotextury Popis poruchy: Na povrchu vozovky se vyskytuje přebytek asfaltového pojiva u nátěrů (pocení nátěru), nebo asfaltového tmelu u asfaltových směsí. Povrch se stává uzavřený a hladký. Výskyt: ojediněle v omezených plochách souvislý v jízdních plochách Obdobné poruchy: 01 - ztráta mikrotextury Ovlivňuje: bezpečnost silničního provozu Příčina vzniku: U nátěrů použití velkého množství pojiva pro postřik. Při lokálním výskytu je příčinnou nátěrem překrytý původní, nehomogenní kryt s různou nasákavostí povrchu. U asfaltových směsí je příčinou nevhodná skladba směsi, použití asfaltu s vyšší penetrací nebo jeho nadměrné množství. Možný vývoj: Na povrchu se může vytvořit souvislá vrstva pojiva nebo měkkého asfaltového tmelu, povrch vozovky se stane nebezpečně kluzký. V asfaltové směsi se také vytváří trvalé deformace (viz poruchy 04, 05). Návrh opravy: Na místech s potícím se nátěrem v horkém období provést posyp drcenýrn kamenivem (frakcí 2-4, 4-8). Porušené asfaltové směsi je nutno nahradit vhodnou směsí (dochází i trvalým deformacím). Skupina poruch: Deformace krytu Č. 3 Puchýře v obrusné vrstvě z litého asfaltu Popis poruchy: Vyvýšenina ve tvaru puchýře o průměru 50 - 250 mm v obrusné vrstvě z litého asfaltu na betonovém nebo cementem zpevněném podkladu.

51


Výskyt: Ojediněle souvislý Ovlivňuje: pohodlí silničního provozu pohodlí chůze

Příčina vzniku: Nepoužití mezivrstvy odvádějící páry a vyztužující litý asfalt (vrstva asfaltové směsi, skelná rohož, lepenka apod.). Místní nahromadění vodních par pod vrstvou z litého asfaltu při vysokých letních teplotách působí svým tlakem a vrstva je zvednuta do tvaru puchýře. Možný vývoj: Puchýře mohou vlivem provozu a působením klimatických vlivu prasknout a mohou vzniknout výtluky. Na málo zatížených plochách nárůst až k 100 mm výšky. Návrh opravy: Odfrézování puchýře nebo odstranění a položení nové obrusné vrstvy s konstrukčními opatřeními zabraňujícími vzniku puchýřů. Č. 4 Podélné vlny Č. 5 Vyjeté koleje Č. 6 Nepravidelné hrboly

Skupina: Ztráta hmoty z krytu Č. 7 Ztráta asfaltového tmelu Popis poruchy: Nadměrná makrotextura s vystupujícím kamenivem o velikosti maximálního použitého zrna, otevřený povrch vozovky Výskyt: ojedinělý v omezených plochách souvislý Obdobné poruchy: 10 - kaverny v povrchu vozovky Ovlivňuje: trvanlivost krytu homogenitu povrchu pohodlí jízdy Příčina vzniku: U uvolňování asfaltového tmelu z prostoru mezi většími zrny kameniva. Příčinou je nedostatečný obsah pojiva, nevhodná skladba směsi, nedostatečné zhutnění, špatná přilnavost kameniva k asfaltu, pracovní teploty asfaltové směsi byly vyšší než připouští daný druh asfaltu, přílišné stárnutí asfaltu. Při ojedinělých výskytech nehomogenita výroby. Možný vývoj: Vývoj ke kavernám v povrchu vozovky (10), hloubkové korozi (11) a výtlukům v obrusné vrstvě (12). Návrh opravy: Postřik asfaltem, nátěr, emulzní kalový zákryt, asf. koberec tenký, později výměna krytu.

52


Č. 9 Ztráta kameniva z nátěru Popis poruchy: Uvolnění kameniva z nátěru. Výskyt: omezené plochy souvislý v jízdních stopách Obdobné poruchy: 08 - koroze EKZ Ovlivňuje: bezpečnost silničního provozu Příčina vzniku: Opožděné podrťování po nástřiku horkého asfaltu, nevhodná drť (vyšší obsah podsítných nebo odplavitelných částic, netrvanlivé nebo vlhké kamenivo apod.), nízké dávkování pojiva, nepravidelný postřik (řádkování), nehomogenní obrusná vrstva pod nátěrem (vysprávky, lokální koroze povrchu apod.) Možný vývoj: Působením dopravy a klimatických vlivů se plochy porušení rozrůstají, mohou vznikat místa s čistým pojivem se ztrátou drsnosti. Návrh opravy: Překrytí novým nátěrem, položení nové obrusné vrstvy, nejméně AKT. Č.10 Kaverny v povrchu vozovky Popis poruchy: Poruchy ve tvaru jamky, které vznikají v asfaltové směsi na povrchu nebo pod povrchem odstraněním málo odolného zrna kameniva, hlinité hrudky,případně cizího tělesa. Výskyt: ojedinělá chybějící zrna směsi Obdobné poruchy: 11 - hloubková koroze 12 - výtluky v obrusné vrstvě Ovlivňuje: trvanlivost krytu Příčina vzniku: Vlivem působení dopravního zatížení, vlhkosti a mrazu se málo odolná zrna kameniva nebo cizí těleso poruší, vytrhají se nebo vymyjí a zanechají po sobě jamku (kavernu). Kamenivo nesplňuje požadavky ČSN 72 1512. Možný vývoj: Při vyšší četnosti výskytu kaveren může dojít ke vzniku výtluku. Návrh opravy: Při vysokém množství kaveren nebo vyšší četnosti omezených ploch s množstvím kaveren se před možným nebezpečím vzniku hloubkové koroze provede souvislá údržba nátěrem nebo emulzním kalovým zákrytem nebo údržba nátěrovou vysprávkovou soupravou.

53


Č. 11 Hloubková koroze Popis poruchy: Nerovnosti na hloubku 6 - 20 mm uvolněním asfaltové směsi. U penetračního makadamu a u kaleného štěrku se objeví hrubozrnná kostra vrstvy štěrku Výskyt: v omezených plochách souvislý Obdobné poruchy: 07 - ztráta asfaltového tmelu 08 - koroze EKZ 10 - kaverny v povrchu vozovky 12 - výtluky v obrusné vrstvě Ovlivňuje: trvanlivost krytu pohodlí a rychlost silničního provozu Příčina vzniku: Druhá fáze koroze povrchu po ztrátě asfaltového tmelu (07) přes polovinu velikosti maximálních zrn kameniva způsobí uvolňování těchto zrn z povrchu asfaltové směsi. Ztráta výplňového kameniva a kalicí malty u penetračního makadamu a kaleného štěrku. Možný vývoj : Vznik výtluků, možný rozpad celé obrusné vrstvy. Návrh opravy: V ranném stadiu koroze u asfaltových směsí a penetračního makadamu je možné provést překrytí nátěrem, při omezených plochách vysprávkovou soupravou. V pozdějším stadiu porušení obrusné vrstvy z asfaltových směsí je třeba překrytí nebo výměna obrusné vrstvy. U kaleného štěrku se doplní kalicí malta (drobné kamenivo, výsivky, hlinitý tmel).

Č. 12 Ztráta hmoty z krytu Popis poruchy: Ztráta hmoty celé obrusné vrstvy. Vzniká ostře ohraničená "díra" na celou tloušťku obrusné vrstvy nebo celé pásmo výtluků. Výskyt: v omezených plochách vyjímečně souvislý Obdobné poruchy: 13 - výtluky v krytu Ovlivňuje: bezpečnost silničního provozu

54


Příčina vzniku: Vývoj z neošetřené hloubkové koroze (11) nebo z nedokonalého spojení obrusné vrstvy s ložnou (podkladní) vrstvou z vývoje mozaikových trhlin (20). výtluky vznikají také jako následek všech trhlin (poruchy 14-20), a také všech poruch konstrukčních (poruchy 21-29). Možný vývoj: Zvětšování plochy a hloubky výtluků, vývoj k výtlukům v krytu (13), rozpad obrusné vrstvy vozovky, rozpad vozovky. Návrh opravy: Vyfrézování porušené vrstvy v okolí výtluku a provedení vysprávky. Při větším množství výtluků výměna obrusné vrstvy. Při kombinaci s konstrukčními poruchami vozovky je třeba rekonstrukce nebo lokální oprava (vyfrézování nebo vybourání) porušených vrstev a zesílení. Provizorní oprava v zimě - vyplnění výtluku studenou asfaltovou směsí nebo litým asfaltem. Č. 13 Výtluky v krytu Popis poruchy: Ztráta hmoty celého krytu, vzniká ostře ohraničená „díra" na celou tloušťku krytu a mohou být zasaženy i podkladní vrstvy. Výskyt: ojediněle v omezených plochách vyjímečně souvislý Obdobné poruchy: 12 - výtluky v obrusné vrstvě Ovlivňuje: bezpečnost silničního provozu plynulost silničního provozu únosnost vozovky Příčina vzniku: Neprovedení vysprávky a pokračování výtluků v obrusné vrstvě (12). Tato porucha je často konečnou fází vývoje jiných poruch : hloubkové koroze (11), mozaikových trhlin (20) a všech poruch na trhlinách (14-20) a poruch konstrukčních (21-29). Možný vývoj: Může nastat úplný rozpad asfaltových vrstev a vozovky. Návrh opravy: Vyfrézování nebo vybourání poškozeného místa a provedení vysprávky. Při kombinaci s konstrukčními poruchami rekonstrukce vozovky nebo lokální oprava porušených vrstev a zesílení. Skupina: Trhliny Č. 14 Trhlina příčná úzká Popis poruchy: Trhlina jdoucí napříč vozovkou, šířka do 5 mm.

55


Výskyt: ojedinělý v pravidelných či nepravidelných intervalech. Obdobné poruchy: 15 - trhlina příčná široká Ovlivňuje: trvanlivost krytu Příčina vniku: Nízká teplota povrchu, nebo rychlý pokles teploty, způsoby vznik smršťovací (mrazové) trhlinky. První trhlina vzniká při jakémkoliv zeslabení profilu asfaltových vrstev (kanalizační vpustí, poklopem, apod.). Možný vývoj: Trhlina roste do hloubky, pak vznikne široká a dolamující se trhlina nebo se zastaví na spojení asfaltových vrstev, pak vznikají přidružené trhliny příčné rozvětvené (16) a mozaikové (20). Návrh opravy: Provedení nátěru v místě trhliny, nebo rozšíření trhlinky a provedení zálivky. Č. 15 Trhlina příčná široká Popis poruchy: Trhlina jdoucí napříč vozovkou, šířka nad 5 mm. Výskyt: ojedinělý v pravidelných či nepravidelných intervalech. Obdobné poruchy: 14 - trhlina příčná úzká 16 - trhlina příčná rozvětvená 25 - příčný hrbol Ovlivňuje: Pohodlí silničního provozu, trvanlivost krytu, únosnost vozovky. Příčina vzniku: Nízká teplota povrchu a vývoj trhliny příčné úzké (14) přes všechny asfaltové vrstvy. Stejně se chová reflexní trhlina jako prokopírovaná smršťovací trhlina v cementem stabilizovaném nebo zpevněném podkladu. Možný vývoj: V místě trhliny mohou vznikat přidružené trhliny, odlamování hran a výtluky směřující k trhlině příčně rozvětvené (16). Při zanesení poruchy nečistotami se vytváří příčné hrboly. Návrh opravy: Vyčištěné trhliny a utěsnění zálivkou. Při vývoji k trhlině příčné rozvětvené (16) se provádí její oprava. Č. 16 Trhlina příčná rozvětvená Popis poruchy: Příčná trhlina s mozaikovými (přidruženými) trhlinami, odlámanými hranami a začínajícími výtluky. Výskyt: ojedinělý s rozšiřováním do větších ploch. Obdobné poruchy: 20 - mozaikové trhliny 25 - příčný hrbol

56


Ovlivňuje: Trvanlivost krytu, pohodlí silničního provozu, únosnost vozovky. Příčina vzniku: Je to poslední stadium vývoje trhliny příčné úzké (14) a trhliny příčné široké (15). Možný vývoj: Okolí trhliny se může začít rozpadat se vznikem síťových trhlina a výtluků. Při zanesení poruchy nečistotou se vytvoří příčné hrboly. Návrh opravy: Celková sanace trhliny (odfrézování všech porušených vrstev, nebo odstranění větší části vrstev a přemostění trhliny zálivkou, izolačním pásem, textilií s postřikem nebo mřížovinou a provedení nových vrstev na šířku min. 0,4 m). Č. 17 Trhlina podélná úzká Popis poruchy: Trhlina v podélném směru, šířka do 5 mm. Výskyt: přerušovaný nebo souvislý po délce vozovky. Obdobné poruchy: 18 - trhlina podélná široká Ovlivňuje: trvanlivost krytu. Příčina vzniku: Obvykle porucha na pracovní spáře obrusné vrstvy. Možný vývoj: Postupné rozšiřování trhliny, vývoj k podélné trhlině široké (18) a trhlině podélné rozvětvené (19) s dalším vývojem k trhlinám mozaikovým (20), síťovým (28) a výtlukům (12 a 13). Návrh opravy: Nátěr místa s trhlinou nebo rozšíření trhliny a utěsnění zálivkou.

Č. 18 Trhlina podélná široká Popis poruchy: Trhlina v podélném směru, šířka nad 5 mm. Výskyt: souvislá po délce vozovky. Obdobné poruchy: 17 - trhlina podélná úzká 19 - trhlina podélná rozvětvená Ovlivňuje: trvanlivost krytu. Příčina vzniku: Druhé vývojové stádium trhliny podélné úzké na podélné pracovní spáře. Může vzniknout také nerovnoměrnými mrazovými zdvihy v horských oblastech (sníh na krajnici). Ve stopě vozidel mohou být podélné trhliny počátečním stadiem síťových trhlin (28).

57


Možný vývoj: Vznik hloubkové koroze hran trhliny, vytvoření mozaikových (přidružených) trhlin v okolí trhliny, obojí se vede k výtlukům podél trhliny. Je-li příčinou vzniku poruchy poddimenzování vozovky, lze předpokládat rychlý vývoj široké trhliny do síťových trhlin (28) a dalších konstrukčních poruch (26, 27, 29). Návrh opravy: Vyčištění a utěsnění zálivkou, později oprava jako u trhliny podélné rozvětvené (19). Při poruchách konstrukčních (26 - 29) oprava (zesílení, výměna vrstev) nebo rekonstrukce. Č. 19 Trhlina podélná rozvětvená Popis poruchy: Podélná trhlina s mozaikovými (přidruženými) trhlinami, odlámanými hranami a začínajícími výtluky. Výskyt: souvislý v různé šířce Obdobné poruchy: 20 - mozaikové trhliny 28 - síťové trhliny Ovlivňuje: trvanlivost krytu pohodlí silničního provozu Při výtlucích bezpečnost silničního provozu Příčina vzniku: Je to vývojové stádium trhliny podélné úzké (17) a trhliny podélné široké (18) na podélné pracovní spáře nebo počáteční stádium trhlin mozaikových (20) nebo síťových (28) ve stopě vozidel. Možný vývoj: Rozšiřování napadeného místa mozaikovými trhlinami (20) a vznik výtluků (12, 13). Při vývoji trhlin ve stopě vozidel vede vývoj k síťovým trhlinám a ostatním konstrukčním poruchám (26, 27, 29). Návrh opravy: Odfrézování porušených vrstev vozovky v místě trhliny a položení nových vrstev nebo recyklace za tepla. Při vývoji k síťovým trhlinám (28) odstranění porušených vrstev a zesílení vozovky, při současném výskytu konstrukčních poruch (26, 27 a 29) rekonstrukce. Č. 20 Mozaikové trhliny Popis poruchy: Úzké, zprvu málo výrazné, krátké, nepravidelně dlouhé trhliny vyskytující se ve stopě vozidel. Trhliny se větší a spojují síť trhlin, které zasahují jen obrusnou vrstvu vozovky. Oka sítě se mohou zahustit až do 20 mm (odpovídají až tloušťce obrusné vrstvy). Výskyt: ojedinělý na omezených plochách souvislý v různé šířce. Obdobné poruchy: 16 - trhlina příčná rozvětvená 19 - trhlina podélná rozvětvená 28 - síťové trhliny Ovlivňuje: trvanlivost krytu.

58


Příčina vzniku: Nedokonalé spojení vrstev krytu, nepoužití celoplošně provedeného spojovacího postřiku, znečištění vrstvy před pokládkou nové asfaltové vrstvy. Možný vývoj: Trhliny se stávají zřetelnější, pod obrusnou vrstvou se zdržuje voda, která je při zatížení pod tlakem vytlačována, erodují se okraje trhlin, v obrusné vrstvě vývoj výtluků, může dojít k rozpadu celé obrusné vrstvy krytu. Návrh opravy: V začínajícím stadiu vývoje uzavřít povrch nátěrem, později je nutná výměna celé obrusné vrstvy krytu.

Skupina : Konstrukční poruchy

Č. 21 Odlamování okrajů vozovky Popis poruchy: Podélné, mozaikové nebo síťové trhliny, deformace a výtluky na okraji vozovky. Tyto poruchy se vyskytují také při napojení asfaltových vrstev na panely tramvajového tělesa, obrubníky, přídlažby obrubníků, kolem vpustí, poklopů, hrnců šoupat a hydrantů. Výskyt: ojedinělý v souvislých plochách Obdobné poruchy: 20 - mozaikové trhliny 28 - síťové trhliny 29 - prolomení vozovky Ovlivňuje: pohodlí silničního provozu při deformacích Příčina vzniku: Nedostatečně zhutněné podloží a podkladní vrstvy na okraji vozovky, podmáčení okrajů vozovky (zanesený příkop), nesprávně provedené rozšíření vozovky. U cizích těles ve vozovce pronikání vody kolem styku asfaltových vrstev s těmito tělesy, narušování spojení jednotlivých vrstev vozovky a snížení únosnosti vozovky. Možný vývoj: Mozaikové a síťové trhliny (20 a 28) a místní pokles (22) se šíří dále do jízdních pásů, na okraji vznikají výtluky (12, 13). Návrh opravy: Zabezpečit odvodnění vozovky, odstranění porušených asfaltových vrstev vozovky - podle typu trhlin a zasažené šířky vozovky až na celou tloušťku asfaltových vrstev, oprava přilehlých betonových konstrukcí (výměna porušeného betonu nebo lože a položení nových asfaltových vrstev), utěsnění spár (nátěr svislých ploch konstrukcí nebo zálivka).

59


Č. 22 Místní pokles Popis poruchy: Místní více či méně kruhová prohlubeň o různém průměru a různé hloubce. Často vzniká na okraji vozovky. Výskyt: ojedinělý Obdobné poruchy: 23 - příčný pokles 21 - odlamování okrajů vozovky 27 - plošná deformace vozovky Ovlivňuje: pohodlí silničního provozu bezpečnost silničního provozu Příčina vzniku: Nedostatečné zhutnění podloží nebo podkladních vrstev v místě obsypu konstrukcí na okrajích a v rozšíření vozovky, při zásypu jam, oprav inženýrských sítí apod. Vyplavování nestmeleného materiálu z podloží (nejčastěji při poškození kanalizace nebo trativodu v tělese silnice), pronikání podloží do nestmelených vrstev. Možný vývoj: Při vyplavování podloží propad vozovky. Trhlinami kolem poklesu proniká voda do podloží, což vede k síťovým trhlinám (28), plošné deformaci (27), podélnému hrbolu (26) a prolomení vozovky (29). Návrh opravy: Při nedostatečném zhutnění podloží a konstrukčních vrstev vyrovnání povrchu (frézováním a položením nové vrstvy). U jiných příčin je nutno odstranit příčinu poklesu a provést rekonstrukci vozovky. Č. 23 Příčný pokles Popis poruchy: Prohlubeň jdoucí přibližně kolmo na osu vozovky o různé šířce a hloubce. Prohlubně mohou být provázeny příčnými trhlinami. Výskyt: ojedinělý v krátkých nebo delších úsecích Obdobné úseky: 22 - místní pokles Ovlivňuje: pohodlí silničního provozu bezpečnost silničního provozu Příčina vzniku: Nedostatečné zhutnění zásypů rýh po položení různých vedení napříč vozovkou. Nedostatečné zhutnění násypů tělesa na styku s mostními objekty, při napojení zářezu na násyp nebo nové vozovky na starou. Možný vývoj: Porušení trhlinami a pronikající voda naruší spojení asfaltových vrstev s vývojem k mozaikovým trhlinám (20) a výtlukům (12, 13), snížení únosnosti vozovky i podloží. Unikající voda z kanalizace a vodovodů způsobí vyplavování podloží, což může vést k síťovým trhlinám, prolomení nebo propadu vozovky.

60


Návrh opravy: Výměna krytu vozovky. Při výskytu trhlin výměna všech postižených vrstev vozovky, při narůstání poklesu odstranění příčiny. Č. 24 Místní hrbol Popis poruchy: Kruhová nebo oválná vyvýšenina průměru 1 - 3 m Výskyt: ojedinělý na malé ploše Obdobné poruchy: 03 - puchýře v obrusné vrstvě z litého asfaltu 06 - nepravidelné hrboly Ovlivňuje: bezpečnost silničního provozu únosnost vozovky Příčina vzniku: Místní zamrzání vody v podloží (nebezpečně namrzavá zemina) nebo v podkladní vrstvě (propustná vrstva a místní přítok vody). Hrbol je provázen výskytem trhlin, které zůstávají nebo se zajíždějí po rozmrznutí. Jiné místní hrboly vznikají sesuvem svahů, rozrůstáním kořenů stromů, vegetací apod. Možný vývoj: Porušení vozovky jako u síťových trhlin (28) s vývojem výtluků (12 a 13) s možným prolomení vozovky - výmrazek (29). Návrh opravy: Sanace daného místa. Vybourání vozovky, výměna vrstev vozovky a namrzavého podloží, hloubkové odvodnění vozovky, úprava stability svahu, u hrbolů nad kořeny vyrovnání povrchu frézováním.

Č. 25 Příčný hrbol Popis poruchy: Vyvýšenina jdoucí přímo na osu vozovky. Má různou výšku a šířku a je doprovázena příčnou trhlinou. Výskyt: na omezených plochách Obdobné poruchy: 04 - podélné vlny 06 - nepravidelné hrboly Ovlivňuje: pohodlí silničního provozu únosnost vozovky Příčina vzniku: Obvykle vzniká na příčných širokých trhlinách nebo na trhlinách z nepravidelného pohybu zemního tělesa. Při teplotních pohybech se trhliny zanáší, nečistoty pronikají i do spojení vrstev a při roztažení vrstev vozovky jsou okraje trhlin a přilehlé plochy vrstev zdvihány. Možný vývoj: Vývoj hrbolu k síťovým trhlinám (28) a výtlukům (12, 13). Návrh opravy: Odfrézování hrbolu, vyčištění a utěsnění trhliny zálivkou nebo odfrézování všech

61


asfaltových vrstev na šířku nejméně 0,4 m. Č. 26 Podélný hrbol Popis poruchy: Vyvýšenina vznikající vyjetím kolejí zatlačením vozovky do podloží a vyvýšením nad původní niveletu. V kolejích jsou obvykle síťové trhliny. Výskyt: ojedinělý na větší ploše souvislý Obdobné poruchy: 05 - vyjeté koleje 06 - nepravidelné hrboly Ovlivňuje: bezpečnost silničního provozu průjezdnost komunikace Příčina vzniku: Poddimenzování vozovky pro dané dopravní zatížení, nízká únosnost vozovky, propustná vozovka (propustný nebo porušený kryt) a rozbřídání podloží. Ve stopě vozidel narůstá trvalá deformace podloží a tím i celé vozovky. Možný vývoj: Vývoj síťových trhlin (28) a plošných deformací (27) až k prolomení vozovky (29). Návrh opravy: Rekonstrukce vozovky nebo zesílení. Č. 27 Plošná deformace vozovky Popis poruchy: Výrazné nepravidelné střídání hrbolů a poklesů s největšími deformacemi v místech opakovaného zatížení vozovky. Výskyt: souvislý někdy i ojedinělý v malých plochách Obdobné poruchy: 04 - podélné vlny 06 - nepravidelné hrboly 22 - místní pokles 26 - podélný hrbol 29 - prolomení vozovky Ovlivňuje: bezpečnost silničního provozu únosnost vozovky Příčina vzniku: Málo únosné, zvodnělé a nehomogenní podloží, poddimenzovaná vozovka a nehomogenní (rozšiřovaná vozovka). Možný vývoj: Vývoj deformace neustává, porucha se stává stále výraznější, možná kombinace s podélným hrbolem (26), širokými trhlinami (18) a síťovými trhlinami (28) a pokud v konstrukci vozovky není ochranná vrstva nebo není splněno filtrační kritérium dochází k prolomení vozovky (29).

62


Návrh opravy: Zpočátku vyrovnání a zesílení vozovky. V případě výskytu síťových trhlin (28) a podélného hrbolu (26) rekonstrukce vozovky nebo oprava porušených částí vozovky a zesílení s hloubkovou drenáží. Č. 28 Síťové trhliny Popis poruchy: Síťové trhliny zasahují všechny stmelené vrstvy vozovky. Velikost ok je přibližně podle tloušťky vrstvy 10 - 40 cm. Síťové trhliny jsou doprovázeny deformacemi vozovky (22, 26 a 27). Výskyt: ojedinělý na malých plochách souvislý až na celou šířku vozovky Obdobné poruchy: 16 - trhlina příčná rozvětvená 19 - trhlina podélná rozvětvená 20 - mozaikové trhliny Ovlivňuje: únosnost vozovky pohodlí silničního provozu Příčina vzniku: Porušení asfaltových vrstev únavou, vyšší dopravní zatížení než zatížení, na něž byla vozovka vybudována, nedostatečná tloušťka asfaltových vrstev. Možný vývoj: Snížená únosnost porušených vrstev zvýší namáhání podloží a jeho deformaci. Na omezených plochách trhlin vznikají místní poklesy (22). Pronikající voda trhlinami sníží únosnost podloží, vzniká podélný hrbol (26), plošné deformace (27) a prolomení vozovky (29). Návrh opravy: U lehkých vozovek (penetrační makadam, asfaltové směsi do 60 mm) vyrovnání povrchu, provedení nátěru a opatření ke zlepšení odvodnění (oprava příkopů, hloubková drenáž). U těžších vozovek zesílení, částečná rekonstrukce (výměna porušených asfaltových vrstev zvláště na malých plochách) nebo úplná rekonstrukce. Č. 29 Prolomení vozovky Popis poruchy: Vozovka porušená místními hrboly, síťovými trhlinami a podélným hrbolem je těžkými nákladními vozidly zatlačována do podloží, na povrchu se objeví rozbředlá zemina z podloží (výmrazek, převrácení vozovky). Výskyt: ojedinělý souvislý Obdobné poruchy: 27 - plošná deformace vozovky Ovlivňuje: bezpečnost silničního provozu může znemožnit silniční provoz

63


Příčina vzniku: Chybí ochranná vrstva vozovky nebo není splněno filtrační kritérium ochranné vrstvy. Voda nahromaděná v podloží v době jarního tání nebo voda pronikající přes propustný kryt (štěrk, dlážděny a penetrační makadam a asfaltové vrstvy porušené trhlinami) sníží únosnost podloží natolik, že se vozovka prolomí a rozbředlé podloží se objeví až na povrchu vozovky. Možný vývoj: Vozovka může být nesjízdná pro běžný silniční provoz. Návrh opravy: Rekonstrukce vozovky (provedení ochranné vrstvy a nových vrstev vozovky, případně provedení hloubkové drenáže). Zdroj : TP 82 Katalog poruch netuhých vozovek

64

Příloha č.1. Přírodní podmínky

Recommend Documents