Příloha č. 1
k bodu č.
– 015. schůze Rady Jihomoravského kraje Evidenční číslo
Jihomoravský kraj Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5 Brno
Interní normativní akt volených orgánů kraje směrnice
POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÉ PODPORY A PODPORY DE MINIMIS
72/INA-VOK Číslo vydání:
Účinnost od:
2
1.5.2013
Základní pravidla pro poskytování veřejné podpory a podpory de minimis a postavení JMK coby jejich poskytovatele a příjemce OBSAH: 1 1.1 1.2 1.3 1.4 2 2.1 2.2 3 3.1 3.2 3.3. 4
ÚVOD.................................................................................................................................................1 Předmět a účel ..................................................................................................................................1 Zkratky ............................................................................................................................................1 Základní pojmy ................................................................................................................................1 Související dokumentace ..................................................................................................................3 ZÁKLADNÍ ASPEKTY POSKYTOVÁNÍ PODPORY ………………………………………….…..4 Veřejná podpora ...............................................................................................................................4 Podpora de minimis..........................................................................................................................5 POSTAVENÍ JMK.............................................................................................................................6 JMK jako poskytovatel veřejné podpory a podpory de minimis .........................................................6 JMK jako příjemce podpory de minimis............................................................................................7 Přístup k informacím ………………………….……………………………………………………….8 USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ.............................................................................8
ZPRACOVAL: OKP
OVĚŘIL: OKP
Mgr. Romana Machotová
JUDr. Roman Heinz, Ph.D.
Datum a podpis:
Datum a podpis:
14.3.2013 Mgr. Romana Machotová, v.r.
15.3.2013 JUDr. Roman Heinz, Ph.D., v.r.
SCHVÁLIL: ZJMK
ZÁVAZNÝ PRO: KrÚ
Usnesením č.:
RJMK
Dne:
ZJMK
Datum a podpis:
1 ÚVOD 1.1 Předmět a účel Česká republika jako členský stát Evropské unie je vázána pravidly týkajícími se poskytování veřejné podpory, která jsou součástí pravidel Evropské unie na ochranu volné hospodářské soutěže. Skutečnost, že vynakládání veřejných zdrojů umožňuje národní právo, automaticky neznamená, že nejde o veřejnou podporu. Smyslem regulace veřejné podpory je zejména ochrana soutěže na vnitřním trhu Evropské unie, ochrana spotřebitele, zabránění zvýhodňování preferovaných podniků státu, ochrana slabších členských států a podpora oblastí, které se neobejdou bez veřejných zdrojů. Při rozhodování o veřejné podpoře a podpoře malého rozsahu je vždy nezbytné uvědomit si, že na jejich poskytnutí není právní nárok. Účelem této směrnice je zajištění jednotného postupu JMK při poskytování veřejné podpory a podpory malého rozsahu z rozpočtu JMK a při přijímání podpory malého rozsahu.
1.2 Zkratky EU SFEU EK ÚOHS MZ SGEI
Evropská unie Smlouva o fungování Evropské unie Evropská komise Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Ministerstvo zemědělství Služby obecného hospodářského zájmu
Další zkratky použité v této směrnici (JMK, RJMK, ZJMK, KrÚ, VO, VOD, OKP a OE) jsou již stanoveny jako závazné v rámci přílohy č. 7 směrnice 9/INA-KrÚ Řízení dokumentace.
1.3 Základní pojmy Administrátor – věcně příslušný odbor KrÚ odpovědný za přípravu podkladů pro rozhodování příslušných orgánů JMK. Koordinační orgán v oblasti veřejné podpory - vykonává v rozsahu své působnosti centrální koordinační, poradenskou, konzultační a monitorující činnost v oblasti veřejné podpory (např. spolupracuje s poskytovatelem před oznámením veřejné podpory EK, které následně předává i tato příslušná oznámení, vede evidenci poskytnutých veřejných podpor na území České republiky a předkládá EK výroční zprávu, je správcem registru de minimis); pro oblast zemědělství a rybolovu je jím Ministerstvo zemědělství, pro ostatní oblasti je jím ÚOHS. Koordinační orgán mj. vydává poskytovatelům stanovisko k podpoře malého rozsahu, před jejím poskynutím, zejména zda jde o podporu malého rozsahu a zda jsou naplněny podmínky pro její poskytnutí.
-1-
Podpora malého rozsahu (dále jen „podpora de minimis“) – podpora poskytnutá poskytovatelem veřejné podpory na základě přímo použitelných právních předpisů Evropské unie o podpoře de minimis [není považována za veřejnou podporu, neboť nenaplňuje třetí a čtvrtý znak veřejné podpory, uvedený shora v tomto článku (vzhledem ke své výši nemá totiž dopad na hospodářskou soutěž, ani neovlivňuje obchod mezi členskými státy]. Poskytovatel veřejné podpory/podpory de minimis – ten, kdo rozhoduje o poskytnutí podpory v kontextu čl. 107 odst. 1 SFEU/podpory de minimis v kontextu nařízení EK. Příjemce veřejné podpory/podpory de minimis – podnik v kontextu čl. 107 odst. 1 SFEU/nařízení EK, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory rozhodnuto (podle praxe EU jde o podnik, který veřejnou podporu skutečně využil). Veřejná podpora je podpora, která naplňuje všechny definiční znaky obsažené v čl. 107 odst. 1 SFEU (dříve čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství), a to: zatížení veřejných rozpočtů (zdrojů) – za veřejné rozpočty nutno považovat rozpočty státu, krajů, měst, obcí, státních fondů, příspěvkových organizací, společností pod kontrolou veřejných institucí, prostředky zdravotního a sociálního pojištění, prostředky soukromých subjektů pověřených distribucí veřejných zdrojů, prostředky evropských, Norských či Švýcarských fondů atd. (výčet veřejných rozpočtů záleží vždy na úpravě každého členského státu); musí docházet k zatížení veřejných rozpočtů, ať už přímému (tj. např. výdej finančních prostředků ve formě dotací, subvencí, navýšení základního kapitálu) či nepřímému (tj. např. nevybrání prostředků v důsledku prodeje nemovitostí za zvýhodněnou cenu, prominutí pokut a poplatků, daňových úlev, poskytnutí zvýhodněného úvěru); zvýhodnění určitého podniku či odvětví - podnikem se rozumí jakákoliv entita bez ohledu na právní status či způsob financování vykonávající ekonomickou aktivitu (nerozhoduje u něj právní forma, vlastnictví kapitálu, způsob vzniku atd., ale charakter vykonávané činnosti) - např. podnikatelé, obchodní společnosti, příspěvkové organizace, nemocnice, sportovní kluby, o.p.s., zájmová sdružení právnických osob, občanská sdružení, církve, veřejné instituce, nadace; ekonomickou aktivitou se rozumí činnost spočívající v nabízení zboží a služeb na daném trhu, při níž daná entita může oslovit zákazníky a vejít v konkurenční vztah s jinou entitou (nerozhoduje ziskovost, sociální zaměření, úplatnost či bezplatnost služby); zvýhodnění znamená, že podpora není přístupná všem, preferován je pouze určitý subjekt (skupina subjektů) oproti jiným subjektům – tj. podpora je selektivní (např. podle regionů, odvětví, počtu zaměstnanců); zvýhodnění je prospěch, který by příjemce nezískal za běžných tržních podmínek (např. úspora nákladů, zpřístupnění jinak nedostupných prostředků), určitému podniku snižuje náklady, které musí za běžného fungování hradit ze svého rozpočtu; možné narušení soutěže na vnitřním trhu EU – prakticky každé zvýhodnění určitého podnikání či odvětví výroby je způsobilé narušit soutěž; není nutné prokázat skutečné narušení hospodářské soutěže, stačí, když ji podpora může potenciálně narušit; narušení soutěže spočívá v tom, že předmětná výhoda může posílit tržní postavení příjemce oproti konkurenci (např. může být levnější z důvodu nižších nákladů, může rozšířit výrobu); možné ovlivnění obchodu mezi (členskými) státy EU – (výměny zboží, služeb či kapitálu) není nutné prokázat skutečný dopad poskytnuté podpory na obchod mezi členskými státy, stačí, že příjemce podpory vykonává aktivity a účastní se trhu, na kterém probíhá obchod mezi členskými státy (obchod neovlivňují opatření lokálního charakteru, která je velmi obtížné definovat, a podpory malého rozsahu; vždy je potřeba posoudit -2-
charakter zboží a služby, jak a komu jsou určeny, poskytovány a prezentovány apod.); není relevantní, zda se příjemce podpory účastní trhu pouze ve svém domovském státě, exportuje do členských států nebo třetích států; stačí, když podpora může ovlivnit trh, na kterém soutěží s jinými subjekty z členských států.
1.4 Související dokumentace - zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejné podpoře“) - vyhláška č. 465/2009 Sb., o údajích zaznamenávaných do centrálního registru podpor malého rozsahu - zákon č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. - zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) - Smlouva o fungování Evropské unie - dříve Smlouva o založení ES (dále jen „Smlouva ES“) - nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, uveřejněné v Úředním věstníku EU č. L 379/5 dne 28. prosince 2006 (dále jen „nařízení EK 1998/2006“) - nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ze dne 24. července 2007, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004, uveřejněné v Úředním věstníku EU č. L 193/6 dne 25. července 2007 (dále jen „nařízení EK 875/2007“) - nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007, o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů, uveřejněné v Úředním věstníku EU č. L 337/35 dne 21. prosince 2007 (dále jen „nařízení EK 1535/2007“) - nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), uveřejněné v Úředním věstníku EU č. L 214/3 dne 9. srpna 2008 (dále jen „nařízení EK 800/2008“) - nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, uveřejněné v Úředním věstníku EU č. L 083/1 dne 27. března 1999 - rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, uveřejněné v Úředním věstníku EU č. L 7/3 dne 11. 1. 2012 (dále jen „rozhodnutí SGEI“) - sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, uveřejněné v Úředním věstníku EU č. C 8/4 dne 11. 1. 2012 (dále jen „sdělení EK o SGEI“) - sdělení Komise – Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby závazek veřejné služby, uveřejněný v Úředním věstníku EU č. C 8/15 dne 11. 1. 2012 (dále jen „Rámec SGEI“) - nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům -3-
poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, uveřejněné v Úředním věstníku EU č. L 114/8 dne 26. 4. 2012 (dále jen „nařízení EK o de minimis SGEI“) - sdělení Komise o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci, uveřejněné v Úředním věstníku EU č. C 209/3 dne 10. 7. 1997 (dále jen „sdělení EK o prodeji pozemků a staveb“) - rozsudek Soudního dvora EU (dříve Evropského soudního dvora) ve věci Altmark (C280/00) ze dne 24. 7. 2003, uveřejněný v Úředním věstníku EU č. C 226/1 dne 20. 9. 2003 (dále jen „rozsudek Altmark“) - pokyny k regionální podpoře na období 2007 – 2013, uveřejněné v Úředním věstníku EU č. C 54/13 dne 4. března 2006 - 24/INA-VOK Dotační pravidla - 74/INA-VOK Pravidla pro poskytování podpory na hospodaření v lesích - 31/INA-KrÚ Porušení rozpočtové kázně - 1/INA-KrÚ Organizační řád
2 ZÁKLADNÍ ASPEKTY POSKYTOVÁNÍ PODPORY 2.1 Veřejná podpora Veřejná podpora je obecně neslučitelná se společným trhem EU (jediným orgánem posuzujícím slučitelnost veřejné podpory s vnitřním trhem je EK, přičemž tato kompetence podléhá soudnímu přezkumu). Výjimky z obecné neslučitelnosti veřejné podpory: obecné výjimky – dle čl. 107 odst. 2 SFEU (dříve čl. 87 odst. 2 Smlouvy ES); vyžadují notifikaci, tj. splnění oznamovací povinnosti a poskytnutí veřejné podpory až po schválení EK, individuální výjimky – dle čl. 107 odst. 3 SFEU (dříve čl. 87 odst. 3 Smlouvy ES); vyžadují notifikaci, tj. splnění oznamovací povinnosti a poskytnutí veřejné podpory až po schválení EK, skupinové (blokové) výjimky – dle nařízení Komise (ES) č. 800/2008; pokud jsou splněny podmínky stanovené příslušným nařízením, podpora může být poskytnuta, aniž by podléhala schválení ze strany EK, výjimky stanovené Radou ES – dle čl. 108 odst. 2 SFEU (dříve čl. 88 odst. 2 Smlouvy ES). Veřejnou podporou v zásadě není: - obecné opatření – nezvýhodňují určitý podnik – není selektivní (např. plošné snížení daní, devalvace měny), - opatření ve prospěch jednotlivců směřující k fyzickým osobám, které nejsou podniky (např. sociální dávky), - podpora de minimis, - princip soukromého investora – posuzuje se, zda by soukromý investor poskytl kapitál ve stejné výši a za stejných podmínek (přičemž je třeba ponechat stranou sociální, regionální a sektorové dopady), zda je zajištěna návratnost vložených prostředků (prostřednictvím dividend, podílu na zisku, zhodnocováním podílu veřejné instituce v daném podniku aj.) – užití např. při kapitálových injekcích, navyšování základního kapitálu; - princip soukromého věřitele – je dominantně zaměřen na získání či navrácení dlužných prostředků, dochází ke srovnání, zda by privátní věřitel jednal stejně jako věřitel veřejný -
-4-
např. při poskytování úvěrů, při odložení splatnosti dluhu oproti krokům směřujícím k likvidaci dlužníka; - kompenzace (vyrovnávací platba) za SGEI – musí být kumulativně splněny 4 podmínky (stanoveny na základě rozsudku Altmark): = subjekt, který je příjemcem vyrovnávací platby, musí být výkonem služby veřejného zájmu pověřen, a to jasně vymezeným způsobem, = ukazatale pro kalkulaci výše vyrovnávací platby musí být stanoveny předem a objektivním transparentním způsobem, = výše vyrovnávací platby nesmí překročit náklady vynaložené subjektem při plnění závazku veřejné služby po odečtení příslušných příjmů z tohoto závazku a přičtení přiměřeného zisku, = subjekt pověřený výkonem veřejné služby byl vybrán v souladu s procesem zadávání veřejných zakázek na základě otevřeného transparentního řízení, popř. na základě analýzy nákladů, jež by na výkon veřejné služby vynaložil běžný, řádně řízený podnik, jež disponuje odpovídajícími technickými prostředky k plnění výkonu dané veřejné služby. Formy veřejné podpory: taxativní výčet neexistuje; v praxi může jít o daňové úlevy, promíjení poplatků a pokut, prodeje majetku za zvýhodněnou cenu, zvýhodněné nájemné, dary, dotace, subvence, navyšování základního kapitálu, budování infrastruktury „na míru“, odkupy majetku za vyšší než tržní cenu, veřejné záruky apod. Stát, kraje či obce zpravidla financují provoz poskytovatelů SGEI, jejichž znakem je fakt, že pokud by nebyly finančně podporovány veřejnými subjekty, nebyly by poskytovány na trhu vůbec nebo by byly poskytovány v nižší kvalitě a v nižším rozsahu (např. v oblasti přepravy cestujících, poštovních služeb, energetice, odpadovém a vodním hospodářství, zdravotní péči a sociálních službách). Kompenzace vynaložené na poskytnutí SGEI představuje veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem, a to buď bez nutné notifikace EK (kompenzace poskytnutá bez splnění 4 kumulativních podmínek dle rozsudku Altmark, avšak za splnění podmínek Rozhodnutí SGEI) či po předchozí notifikaci EK (kompenzace poskytnutá bez splnění 4 kumulativních podmínek dle rozsudku Altmark a bez splnění podmínek Rozhodnutí SGEI, avšak za splnění podmínek Rámce SGEI);
2.2 Podpora de minimis Poskytování podpory de minimis se řídí nařízením EK 1998/2006, nařízením EK 875/2007, nařízením EK 1535/2007 a nařízením EK o de minimis SGEI. Finanční limity celkové výše podpory de minimis za rozhodné období poskytnuté jednomu příjemci dle výše uvedených nařízení EK:
500.000 EUR – pro kompenzaci za SGEI za podmínek nařízení EK o de minimis SGEI, 200.000 EUR – obecná úprava za podmínek nařízení EK 1998/2006, 100.000 EUR – pro odvětví silniční dopravy za podmínek nařízení EK 1998/2006, 30.000 EUR – pro odvětví rybolovu za podmínek nařízení EK 875/2007, 7.500 EUR – pro produkční odvětví zemědělských produktů za podmínek nařízení EK 1535/2007.
Pro přepočet se použije měnového kurzu Evropské centrální banky platného ke dni poskytnutí podpory. Kurzy jsou zveřejněny v Úředním věstníku EU. -5-
Rozhodné období pro příjemce je definováno jako současný a dva předchozí fiskální roky, které příjemce používá pro daňové účely. V souladu s § 3 odst. 2 zákona o účetnictví je tímto časovým úsekem účetní období – nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců; účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo s rokem hospodářským. V případě příjemce, který není účetní jednotkou, je rozhodné období stanoveno jako současný a dva předchozí kalendářní roky. Dnem poskytnutí podpory se rozumí den, kdy příjemci podpory de minimis na tuto podporu vznikne právní nárok s tím, že vznikem právního nároku se rozumí den, kdy nabyl právních účinků právní úkon, na jehož základě byla podpora de minimis příjemci poskytnuta (dle konkrétního případu – datum nabytí účinnosti smlouvy, datum rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí podpory, den vyplacení finančních prostředků apod.). Evidence podpor de minimis Údaje o poskytnutých podporách de minimis se od 1. 1. 2010 zaznamenávají do centrálního registru podpor malého rozsahu (dále jen „registr de minimis“ ); jde o informační systém veřejné správy, jehož údaje jsou k dispozici formou dálkového přístupu. Jeho správcem je koordinační orgán. Poskytovatel podpory de minimis je povinen před poskytnutím podpory de minimis v registru de minimis ověřit, zda-li jejím poskytnutím nedojde k překročení limitů stanovených v přímo použitelných právních předpisech EU (není-li v členském státě EU možnost zajistit dodržování stropu podpory využitím centrálního rejstříku, vyžádá si poskytovatel podpory de minimis od příjemce podpory de minimis prohlášení o ostatních podporách de minimis, na které se vztahují přísl. nařízení EK shora). Kumulace podpory de minimis s jinou podporou ke stejným vhodným (způsobilým) nákladům je možná, avšak nesmí dojít k překročení maximální míry, která je daná pravidly pro jinou podporu (např. pravidla pro regionální investiční podporu). V případě, že by poskytnutím podpory de minimis došlo k překročení celkové výše stanovené v jednotlivých nařízeních, je poskytovatel povinen takovou podporu příjemci nepřidělit nebo zajistit její navrácení v případě, že již byla vyplacena. V opačném případě musí být opatření, v jehož důsledku se celková výše překračuje, oznámeno EK.
3 POSTAVENÍ JMK 3.1 JMK jako poskytovatel veřejné podpory a podpory de minimis 1. Za JMK jako poskytovatele veřejných podpor a podpor de minimis při jejich administraci a zajištění plní povinnosti KrÚ, respektive jeho odbor dle své působnosti vyplývající ze směrnice 1/INA-KrÚ Organizační řád a příslušných právních předpisů. 2. Při poskytování podpor v režimu veřejných podpor a podpor de minimis se administrátor řídí právními předpisy EU a ČR uvedenými zejména v čl. 1.4 této směrnice. 3. Při poskytování jakékoli podpory je administrátor povinen prověřit, zda konkrétní podpora nebude přidělena jako veřejná podpora nebo podpora de minimis, a to dle výše uvedených definičních znaků. Metodickou pomoc jednotlivým odborům KrÚ v oblasti veřejné podpory a při zabezpečení uvedení aktualizace údajů zveřejňovaných v centrálním
-6-
registru podpor de minimis poskytuje OKP, který za tímto účelem problematiku konzultuje s ÚOHS. 4. Je-li zjištěno, že může dojít k poskytnutí podpory v režimu de minimis, je administrátor povinen prověřit, zda jejím poskytnutím nedojde k překročení finančních limitů, kterými je právními předpisy EU stanovena maximální výše podpor poskytnutých v režimu de minimis. Tuto skutečnost si před udělením podpory ověří nahlédnutím do registru de minimis (u podpor de minimis v odvětví rybolovu a produkčním odvětví zemědělských produktů je třeba navíc u přísl. orgánu ověřit, zda nejdojde k překročení limitů stanovených pro členský stát). V právním aktu poskytnutí podpory de minimis musí být příjemce upozorněn na charakter podpory de minimis (odkazem na nařízení, citací jeho názvu a jeho zveřejnění v Úředním věstníku EU) a musí v něm být uvedena i její přesná částka. 5. Je-li zjištěno, že konkrétní veřejná podpora vyžaduje nebo by mohla vyžadovat před jejím poskytnutím notifikaci EK, je administrátor povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu sdělit OKP, který ve spolupráci s příslušným odborem a ÚOHS notifikaci EK zajišťuje, a před poskytnutím takové podpory je třeba vyčkat rozhodnutí EK. 6. Za správné posouzení podpory a její následné přidělení v režimu veřejné podpory nebo podpory de minimis je odpovědný administrátor. Stejně tak je odpovědný za administraci a zajištění poskytnutí veřejné podpory a podpory de minimis, která byla rozhodnutím RJMK nebo ZJMK přidělena. Administrátor kontroluje dodržování stanovených podmínek příjemcem a předchází tak zneužití podpory; v případě protiprávní a neslučitelné podpory zajišťuje její navrácení. 7. Podpora de minimis, o jejímž poskytnutí bylo příslušným orgánem JMK rozhodnuto, musí být do pěti pracovních dnů ode dne jejich poskytnutí zaznamenána do registru de minimis. Splnění této lhůty zabezpečuje administrátor. Veškeré informace dokládající splnění podmínek nařízení EK ode dne udělení podpory musí být archivovány (záznamy týkající se individuální podpory de minimis se archivují po dobu deseti let ode dne jejího udělení; záznamy týkající se určitého režimu podpory de minimis se archivují po dobu deseti let ode dne, kdy byla podle tohoto režimu udělena poslední individuální podpora) a poskytnuty EK na její žádost. 8. Oddělení rozpočtu a financování OE zabezpečuje splnění informační povinnosti poskytovatele veřejné podpory podle § 5 odst. 1 zákona o veřejné podpoře. Pro tyto účely je administrátor povinen 1x ročně předat oddělení rozpočtu a financování OE ve lhůtě stanovené výzvou OE, veškeré informace o veřejných podporách poskytnutých v předcházejícím kalendářním roce a o probíhajících programech veřejné podpory.
3.2 JMK jako příjemce podpory de minimis 1. Za JMK jako příjemce podpor de minimis při jejich administraci a zajištění přijetí plní povinnosti KrÚ, respektive jeho odbor dle své působnosti vyplývající ze směrnice 1/INAKrÚ Organizační řád a příslušných právních předpisů. 2. V případě poskytování podpory de minimis JMK jakožto příjemci, je administrátor povinen v registru de minimis ověřit, zda jejím poskytnutím nedojde k překročení finančních limitů, -7-
kterými je právními předpisy EU stanovena maximální výše podpor poskytnutých v režimu de minimis (v odvětví rybolovu a produkčním odvětví zemědělských produktů je třeba navíc u přísl. orgánu ověřit, zda-li nejdojde k překročení limitů stanovených pro členský stát). Současně s podáním žádosti poskytovateli o poskytnutí takové podpory uvědomí administrátor OKP. 3. Údaje jednotlivých administrátorů o žádostech o poskytnutí podpor de minimis dle předch. odstavce OKP eviduje pro účely vedení centrální evidence podpor de minimis přijatých JMK V případě, že poskytovatel podpory de minimis nakonec JMK podporu de minimis neposkytne, je administrátor příslušné žádosti povinen tuto skutečnost obratem, ve lhůtě nejpozději do 4 dnů od zjištění této skutečnosti, sdělit OKP pro zabezpečení aktuálnosti vedení centrální evidence podpor de minimis přijatých JMK.
3.3 Přístup k informacím 1. OKP vede seznam osob, které jsou oprávněny ke vstupu do registru de minimis (přístup je rozlišen na oprávnění ke čtení zde zaznamenaných údajů a na oprávnění údaje do registru též zaznamenávat). V případě, že VO zjistí, že je zaměstnanci jím řízeného odboru třeba přidělit, změnit nebo odebrat přístup do registru de minimis (ev. třeba převést oprávnění přístupu na jiného zaměstnance), požádá o součinnost OKP, který tento požadavek zabezpečí ve vztahu ke koordinačnímu orgánu (požadavek na OKP na odebrání přístupu do registru de minimis u zaměstnance, s nímž má být anebo byl ukončen pracovní poměr, je třeba učinit ve lhůtě nejpozději do 1 týdne od ukončení tohoto pracovního poměru). 2. OKP aktuálnost seznamu osob oprávěných ke vstupu do registru de minimis a dále i centrální evidence podpor de minimis přijatých JMK prověřuje 2x do roka, a to vždy k 1. 5. k 1. 11. běžného roku. 3. S problematikou poskytování veřejné podpory a podpory de minimis se všichni zaměstnanci KrÚ mohou seznámit na hlavní stránce intranetu, kde je přístupná složka s názvem „Veřejná podpora“. V této složce byly vytvořeny jednak přímé odkazy na znění této směrnice, na seznam osob KrÚ oprávněných ke vstupu do registru de minimis, na webové stránky ÚOHS a MZ se vstupem do registru de minimis a dále také podsložka obsahují prezentace ze školení, stanoviska ÚOHS, rozhodnutí ÚOHS a ostatní (editaci dokumentů do této podsložky, která byla vytvořena za účelem shromažďování informací získaných jednotlivými odbory KrÚ, vzájemné informovanosti a shodného postupu zaměstnanců KrÚ při řešení problematiky veřejné podpory, provádí OKP a další osoby jednotlivých odborů KrÚ; oprávnění k přímé editaci dokumentů v podsložce veřejné podpory vyřizuje OKP na žádost VOD, příp. VO).
4 USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ K problematice poskytování veřejných podpor a podpor de minimis zajišťuje metodiku OKP, který je též zodpovědný za aktualizaci této směrnice. Druhé vydání této směrnice nahrazuje první vydání směrnice 72/INA-VOK Poskytování veřejné podpory a podpory de minimis účinné od 1. října 2011 do 30. dubna 2013. Tato směrnice nabývá účinnosti dne 1. května 2013.
-8-
