PŘÍLOHA 01 IV.1. SEZNAM PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ S LICENCÍ A S REGISTRACÍ

IV. PŘÍLOHY

2

PŘÍLOHA 01 IV.1. SEZNAM PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ S LICENCÍ A S REGISTRACÍ 1. seznam provozovatelů vysílání s licencí Řazeno abecedně podle názvu provozovatelů. Tučný typ písma označuje změny za období 1.1.1999 – 31.12.1999.

1.1 . rozhlasové vysílání FM a AM 1.1.a) celoplošné rozhlasové vysílání Provozovatel s licencí k provozování rozhlasového vysílání RFE/RL, Inc. Frekvence 1, a. s. LONDA spol. s r. o.

Název stanice

kmitočet

Rádio Svobodná Evropa FREKVENCE 1 RÁDIO IMPULS

AM FM FM

Znovu licence ano ano

Název stanice

kmitočet

Radio 1 Radio Diana Eldorádio AZ Rádio

ano

Radio Limonádový Joe BBC

91,9 93,8 88,4 89,6 95,6 90,3 101,1 89,8 98,6 105,8 99,1 101,3 93,7 95,0 87,8 1062,0

Znovu licence ano ano

ERP (kW)

Oblast pokrytí ČR ČR ČR

Platnost od Platnost do 8.7.1998 25.2.1999 25.2.1999

Poznámka

8.7.2004 kmitočet 1287 kHz udělen do 8.7.2000 25.2.2005 25.2.2005

1.1.b) rozhlasové vysílání v oblastech Provozovatel s licencí k provozování rozhlasového vysílání Agentura TRS, spol. s r. o. AMBO, s. r. o. ANTRE, s. r. o. Ateliéry BONTON Zlín, a. s. Barrandov FM, a. s. BBC Radiocom (Praha) s. r. o.

CITY MULTIMEDIA s. r. o. CITY MULTIMEDIA s. r. o. COUNTRY RADIO s. r. o.

City 93.7 FM BLANÍK 95 FM ano

COUNTRY RADIO

ERP (kW) 1,00 1,00 1,00 10,00 0,10 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,15 5,00 100,00 1,00 20/1*

Oblast pokrytí Praha Karlovy Vary České Budějovice Zlín a okolí Vsetín Praha Praha České Budějovice Plzeň Ústí n. L. Hradec Králové Brno Praha a okolí stř. Čechy Praha stř. Čechy

Platnost od Platnost do 1.1.1996 1.1.1996 1.1.1996 16.2.1999

31.12.2001 31.12.2001 1.1.2002 15.2.2005

1.1.1996 8.7.1998

31.12.2001 8.7.2001

30.9.1997 5.6.1999

30.9.2003 5.6.2005

18.11.1999 18.11.2005 * den/noc

Poznámka

ČERNÝ Martin

ano

Definitely s. r. o. DOUBEK Jan, ing. EN-DAXI, s. r. o.

Radio HITY 94,4 Radio DUHA ano

ESA – rádio, s. r. o. EVROPA 2, spol. s r. o.

RADIO APOLLO

Radio ZLATÁ PRAHA 97 ano

EVROPA 2, spol. s r. o. EVROPA 2, spol. s r. o.

Evropa 2

Rádio Evropa 2 - Morava Rádio Evropa 2-Východní Čechy Radio Faktor

FAKTOR Ladislav, JUDr.

FAKTOR Ladislav, JUDr. FORETNÍK Pavel, RNDr.

RADIO ČERNÁ HORA

ano ano

Radio Faktor 2 Radio Haná

HEJL Josef

ano

Radio České Budějovice –Evropa 2 Radio Rubi

HELLAX spol. s r. o. JUKE BOX, spol. s r. o.

ano

HABRDA Michal

4

RÁDIO HELLAX RADIO ČAS - FM

89,5 1584,0 105,3 87,8 96,2 92,6 94,4 106,4 99,3 89,3 99,8 101,9 95,6 97,2 106,6 88,2 88,1 106,7 95,5 105,5 99,3 99,5

1,60 1,00 3,00 1,00 0,10 0,10 0,50 1,00 0,05 0,50 1,00 0,10 0,25 1,00 1,00 5,00 1,00 1,00 0,20 94,00 10,00 1,00

Praha Brno Trutnov Králíky H.Králové Pardubice Libina Vrchlabí Špindlerův Mlýn Bystřice Valašské Meziříčí Vsetín Olomouc Praha Kutná Hora Praha a okolí Liberec Znojmo Zlín střední Čechy severní Morava Pardubice

104,3 88,0 93,6 98,3 87,6 88,0 99,7 92,3 98,6 100,2 90,5

32,00 0,10 1,00 0,20 0,20 0,20 1,00 5,00 0,10 0,10 1,00

97,1 90,0 105,4

0,80 1,00 1,00

93,7 92,8 98,3

40,00 1,00 1,00

kmitočet 89,5 MHz udělen do 31.12.2001 23.10.1998 23.10.2004

16.5.1995 15.5.1995

15.5.2001 15.5.2001

3.12.1999

3.12.2005

1.1.1996

31.12.2001

1.1.1996

31.12.2001

1.10.1999 1.11.1999

1.10.2005 1.11.2005

České Budějovice Český Krumlov Písek Pelhřimov Kaplice Tábor České Budějovice Olomouc a okolí Přerov Prostějov České Budějovice

28.6.1994

28.6.2000

1.1.1996 1.1.1996

31.12.2001 31.12.2001

1.1.1996

31.12.2001

Olomouc Šumperk Vrbno pod Pradědem Ostrava a okolí Ostrava Třinec

1.1.1996

31.12.2001

1.10.1999 30.9.2005 28.10.1998 28.10.2004

KARYON, spol. s r. o. KLÍMA Tomáš M+M spol. s r. o. MACHAROVSKÝ Petr MEDIA Party spol. s r. o. NONSTOP s. r. o. North Music s. r. o. ONDRÁŠEK Tomáš, ing. ORION, s. r. o.

Radio Karyon

ano ano

ano

ano

PINGITZER Bedřich

Autokino Strahov Radio Agara Evropa 2 – Radioclub Radio OK RÁDIO KROKODÝL Radio North Music Radio Tep ORION

Radio Krumlov

PRESSTON spol. s r. o. PRESSTON spol. s r. o. První rozhlasová s.r.o.

ano

Radio PRESSTON Radio PRESSTON Rádio Melody

Rádio Bohemia, spol. s r. o.

ano

Kiss 98 FM

RADIO BONTON akciová společnost

ano

Radio Bonton

Radio Contact Liberec, spol. s r. o. RADIO CRYSTAL ČESKÁ LÍPA s.r.o.

ano

Radio CONTACT LIBEREC Radio Crystal

RADIO DRAGON Karlovy Vary s. r. o.

ano

Radio Dragon

RADIO DRAGON K. Vary s. r. o.

ano

Radio Dragon

Radio Euro K, spol. s r. o.

ano

Rádio Euro K

104,2 98,6 106,2 98,1 88,0 107,2 93,9 103,0 95,2 89,3 89,3 100,6 96,4 88,6 98,7 103,9 88,1 99,3 87,8 89,3 89,3 103,7 106,8 98,1 90,2 91,1 99,7 94,8 91,7 96,9 101,4 99,9 90,4 99,7 102,8 90,0 90,0 99,7 102,8 90,0 90,0 97,1

1,00 0,50 0,001 1,00 1,00 0,20 100,00 10,00 0,50 0,20 0,20 2,00 4,00 0,50 1,00 10,00 10,00 1,00 0,10 5,00 5,00 1,00 0,20 1,00 1,00 0,10 5,00 0,10 0,20 0,30 20,00 1,00 0,20 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,05 1,00 1,00

Znojmo Třebíč Praha - Strahov Chomutov Ústí n. L. Ústí n. L. východní Čechy Brno a okolí Ústí n. L. Děčín Teplice Teplice Ostrava Opava Třinec V. Meziříčí a okolí severní Morava Český Krumlov České Budějovice Benešov Benešov Praha Tábor Praha Kutná Hora Poděbrady Praha Mladá Boleslav Benešov Česká Lípa severní Čechy Česká Lípa Varnsdorf Karlovy Vary Mariánské Lázně Aš Cheb Karlovy Vary Mariánské Lázně Aš Cheb Liberec

6.6.1995

6.6.2001

1.5. 1.1.1996 1.1.1996

30.9. v roce 1999 a 2000 31.12.2001 31.12.2001

6.6.1995 30.7.1999 1.1.1996

6.6.2001 30.7.2005 31.12.2001

6.6.1995 1.10.1999

6.6.2001 1.10.2005

2.5.1995

2.5.2001

21.1.1994 22.1.2000 11.8.1999

21.1.2000 22.1.2003 11.8.2005

1.1.1996

31.12.2001

1.1.1996

31.12.2001

1.1.1996 6.6.1995

31.12.2001 6.6.2001

21.1.1994

21.1.2000

22.1.2000

21.1.2006

9.10.1998

9.10.2001

5

RADIO FAKTOR s.r.o.

RADIO FAKTOR

RADIO FM Plus Plzeň, s. r. o.

ano

Radio FM PLUS

RADIO-FRANCE-INTERNATIONALE Rádio Jih s. r. o.

ano

RFI Radio Jih

RADIO LIFE s. r. o. RADIO METUJE, s. r. o.

ano

Rádio Life Radio Metuje

RADIO MORAVA s. r. o. RADIO MOST, s. r. o.

ano

KISS MORAVA Radio Most

Radio PRIMA, s. r. o. Rádio Profil s. r. o. Pardubice

ano

Radio Prima Radio Profil

RADIO PROGLAS s. r. o.

Radio Proglas

Radio ProTon s. r. o. Radio ProTon s. r. o. RADIO PUBLIKUM spol. s r. o. RADIO RELAX s. r. o.

ano ano

Radio Kiss ProTon Kiss Proton KISS PUBLIKUM Radio Relax

RADIO RELAX s. r. o.

ano

Radio Relax

6

104,3 88,0 93,6 98,3 87,6 88,0 105,8 106,1 97,2 88,1 87,6 100,2 107,4 99,3 88,9

32,00 0,10 1,00 0,20 0,20 0,20 10,00 1,00 0,20 0,15 0,40 0,40 0,44 1,00 10,00

České Budějovice Český Krumlov Písek Pelhřimov Kaplice Tábor Klatovy Plzeň Železná Ruda Sušice Příbram Beroun Toužim Praha Hodonín a okolí

91,6 92,8 94,7 94,7 101,1 90,6 95,8 96,5 96,5 96,9 95,7 96,3 103,6 90,6 107,5 93,3 97,9 105,7 96,0 90,0 90,0 90,3 92,3 97,4 103,4 92,3

0,50 1,00 0,10 0,20 1,00 4,00 0,50 0,10 1,00 1,00 0,15 0,20 1,00 0,50 2,88 20,00 20,00 0,20 0,12 10,00 10,00 3,16 1,00 0,20 0,20 1,00

Pardubice Náchod Broumov Vamberk Frýdek Místek Chomutov Most Teplice Šumperk Pardubice Hradec Králové Havlíčkův Brod Chotěboř Bystřice pod H. Brno severní Morava severní Čechy Uherský Brod Příbram Plzeň a okolí Plzeň a okolí Zlín Kladno Rakovník Kralupy n. Vltavou Kladno

29.6.2000

29.6.2006 není v právní moci

1.1.1996

31.12.2001

27.10.1999 27.10.2005 6.6.1995 6.6.2001 3.11.1998 Rada rozhodla o odnětí licence – není v právní moci 11.12.1998 11.12.2004 15.5.1995 15.5.2001 1.1.1996 1.1.1996

31.12.2001 31.12.2001

16.5.1995 1.1.1996

15.5.2001 31.12.2001

6.6.1995

6.6.2001

21.1.1994 21.1.2000 22.1.2000 22.1.2006 1.10.1999 1.10.2005 30.12.1994 30.12.2000 31.12.2000 31.12.2006 není v právní moci

RADIO STATION BRNO, spol. s r. o. Rádio Venkow, spol. s r. o.

ano

KISS HÁDY Karolina 104,7

RADIO VOX, spol. s r. o. Radio West Plzeň, s. r. o. RADIO ZLÍN, spol. s r. o.

ano ano

Radio Vox Radio WEST PLZEŇ Radio Zlín

RAŠÍK Milan

ano

Radiohrad

RKR s. r. o.

ano

CLASSIC FM

RTV Cheb, k. s.

ano

Radio Egrensis

SUCHÝ Petr SVOBODA Karel ŠMÍD Petr ŠMÍD Petr ŠMÍD Petr ŠMÍD Petr V plus P, s. r. o.

Radio Šumava ano

ano ano

Radio Děčín Radio DELTA Mladá Boleslav RADIO DELTA 92,9 FM Radio JIZERA FM RADIO JIZERA 105,7 FM Rádio Prácheň

V plus P, s. r. o.

ano

Rádio Prácheň

VALC, a. s. Brno VOSTÁL František, ing. arch.

ano

Radio Brno Radio Vysočina

97,4 103,4

0,20 0,20

88,3 104,7 104,9 95,3 101,3 91,7 102,5 96,2 89,5 97,4 97,7 98,7* 101,8* 91,3* 92,5 93,2 88,3 95,2 91,8 91,8 91,6 94,8 105,0 92,9 92,9 105,7 105,7 89,0 99,5 89,0 99,5 103,4 94,3

10,00 10,00 0,20 5,00 10,00 5,00 0,10 1,00 1,00 0,20 50,00 5,00 1,00 0,50 1,00 1,00 0,20 1,00 0,50 0,20 1,00 0,50 0,20 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,40 1,00 0,40 1,00 10,00

Rakovník Kralupy n. Vltavou Brno a okolí Plzeň a okolí Klatovy Praha Plzeň a okolí Zlín a okolí Vsetín Uherský Brod Těrlicko Třinec stř. Čechy Praha Tábor Liberec Mariánské Lázně Cheb Karlovy Vary Klatovy Kašperské Hory Plzeň Děčín Děčín Varnsdorf Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Písek Příbram Písek Příbram Brno Jihlava a okolí

30.7.1999 20.6.1995

30.7.2005 20.6.2001

1.1.1996 30.9.1997 1.1.1996

31.12.2001 30.9.2003 31.12.2001

1.1.1996

31.12.2001

27.10.1999 27.10.2005 *kmitočet udělen do 31.12.2001 1.1.1996

31.12.2001

6.6.1995

6.6.2001

1.1.1996

31.12.2001

21.1.1994 22.1.2000 21.1.1994 22.1.2000 28.6.1994

21.1.2000 22.1.2006 21.1.2000 22.1.2006 28.6.2000

29.6.2000

29.6.2003 není v právní moci

1.1.1996 2.5.1995

31.12.2001 2.5.2001

1.1.c) rozhlasové vysílání s ukončenou dobou platnosti licence 7

Provozovatel s licencí k provozování rozhlasového vysílání FM a AM ATELIÉRY ZLÍN, a. s. FREKVENCE 1, a. s.

Kanál

ERP(kW)

Radio A-ZET

89,6

10,00

Zlín a okolí

95,6

0,10

Vsetín

Radio FREKVENCE 1

FM

Oblast pokrytí

Platnost od

Platnost do

30.9.1993

15.2.1999

ČR

24.2.1993

24.2.1999

KASKOL, s. r. o.

Radio ALFA

FM

ČR

24.2.1993

24.2.1999

NONSTOP,s.r.o.

Radio KROKODÝL

103,0

10,00

Brno a okolí

29.7.1993

29.7.1999

RADIO STATION BRNO,s.r.o.

Radio KISS HÁDY

88,3

10,00

Brno a okolí

29.7.1993

27.9.1999

TRIANGL,s.r.o. regionální rozhlasová a televizní společnost CONTACT OPAVA, s. r. o.

Radio TRIANGL

97,9

20,00

severní Čechy

29.7.1993

29.7.1999

Radio ATTACK

99,3

10,00

severní Morava

30.9.1993

30.9.1999

HELLAX, s. r. o.

Radio HELLAX

93,7

40,00

Ostrava a okolí

30.9.1993

30.9.1999

Radio ORION

96,4

4,00

Ostrava

1.1.1996

30.9.1999

88,6

0,50

Opava

30.9.1999

98,7

1,00

Třinec

30.9.1999

103,9

10,00

V. Meziříčí

30.9.1999

ORION, s. r. o.

RADIO PUBLIKUM, s. r. o.

KISS PUBLIKUM

90,3

3,16

Zlín

30.9.1993

30.9.1999

CLASSIC FM

97,7

18,00

stř. Čechy

26.10.1993

26.10.1999

RFI

99,3

1,00

Praha

26.10.1993

26.10.1999

COUNTRY RADIO

1062,0

AM

stř. Čechy

4.12.1992

17.11.1999

Radio APOLLO

89,3

0,50

střední Morava

2.12.1993

2.12.1999

99,8

1,00

V. Meziříčí

101,9

0,10

Vsetín

95,6

0,20

Olomouc

COBRA, s. r. o. RADIO FRANCE INTERNATIONALE COUNTRY RADIO, s. r. o. EN-DAXI, s. r. o.

Provozovatel s licencí k vysílání rozhlasu po drátě JUSTICH Pavel

Název stanice Studio pro každého

KODÝTEK Miloslav

Radio Goethe

KOPEČNÝ Stanislav

Radio TIMPEX

SEBERA Libor SPT TELECOM, a.s. – oblast Brno,o.z.

8

Název stanice

Studio CHEB Rozhlas po drátě

Oblast pokrytí

Poznámka zánik provozovatele

Platnost od

Platnost do

Klatovsko

26.10.1993

26.10.1999

Mariánské Lázně a okolí

26.10.1993

26.10.1999

Olomoucko

26.10.1993

26.10.1999

Cheb

26.10.1993

26.10.1999

jižní Morava

26.10.1993

26.10.1999

1.2. televizní vysílání 1.2.a) televizní vysílání celoplošné Provozovatel s licencí k provozování televizního vysílání CET 21 spol. s r.o. FTV PREMIÉRA, spol. s r.o.

Název stanice Nova Prima TV

Oblast pokrytí

Ka ERP nál (kW)

Platnost licence od

Platnost licence do

30.1.1993 28.6.1994

30.1.2005 28.6.2006

Ka ERP nál (kW)

Platnost licence od

Platnost licence do

55 50 43 37 52 55 24 60 51 21 33 45 44 51 40 38 46 48 60 26

21.10.1997

21.10.2009

ČR cílově ČR

Poznámky

1.2.b) televizní vysílání regionální Provozovatel s licencí k provozování televizního vysílání Fatem - TV, a.s.

FTV PREMIÉRA, spol. s r.o. GENUS TV, a.s. GIMI, s.r.o.

Kabel Plus Střední Morava, a.s.

Název stanice FATEM – TV

Prima TV Genus TV Gimi - Elsat

Kabel Plus Olomouc

Oblast pokrytí Brno Hodonín Blansko Boskovice Třebíč – L Znojmo Praha Liberec České Budějovice Český Krumlov Holubov Týn nad Vltavou Tábor Milevsko Strakonice Strakonice Jindřichův Hradec Olomouc Olomouc – Radíkov Šumperk

0,100 20 0,158 0,050 0,008 0,020 10 100 0,220 0,040 0,050 0,032 100 0,060 0,050 0,008 0,004 0,004 4 0,010

Poznámky

přidělen do 28.6.2006 přidělen do 28.6.2006 přidělen do 28.6.2006 přidělen do 28.6.2006 26.11.1992 12.3.1996 22.11.1994

26.11.2004 12.3.2008 28.3.2000

28.6.1994

28.6.2006

9

Komorous Jaromír

Patka Václav

RTD - rádio, televize Děčín, s.r.o. Spáčil Kamil Studio Clipper, v.o.s.

TV Vřídlo

Puls

LYRA TV Emurfilm TV (EF TV) POLAR

Svoboda Jiří, ing.

STELA

TV Morava, s.r.o.

TV MORAVA

ZAK TV, s.r.o.

10

Západočeské vysílání

Vyškov Karlovy Vary Sokolov Jáchymov

60 27 55 59

0,020 0,200 0,010 0,010

Havlíčkův Brod Rychnov n. K. Česká Třebová Šp. Mlýn – Labská Šp. Mlýn - Sv. Petr Vysoké Mýto II Hlinsko Lanškroun Hr. Králové – město Hr. Králové Police n. Metují Králíky Náchod N. Město n. Metují Trutnov II Svitavy Ústí nad Labem Děčín Zlín Valaš. Klobouky Ostrava Nový Jičín Pelhřimov Jihlava Olomouc – Radíkov Olomouc Šumperk Vyškov Mohelnice Kojetín Plzeň – město

37 45 32 58 59 51 51 60 27 34 60 47 42 59 48 41 47 47 58 59 48 26 52 59 60 48 26 60 27 57 51

0,050 100 0,032 0,020 0,020 0,020 0,050 0,050 0,100 20 0,020 0,050 0,032 0,020 0,020 100 0,100 0,050 100 100 600 0,004 0,008 600 4 0,004 0,010 0,020 0,008 0,008 100

10.9.1999

28.6.2006

12.3.1996

12.3.2008

přidělen do 28.6.2006 přidělen do 28.6.2006

21.10.1997

21.10.2009

12.3.1996

12.3.2008

21.10.1997

21.10.2009

28.6.1994

28.6.2006

7.9.1999

28.6.2006

17.12.1996

17.12.2008

přidělen do 28.6.2006 7.12.1999 Rada zahájila řízení o odnětí licence

Mariánské Lázně

60

50

51 38 26 27 42 44 47 43 46 11 37 45 26 44 33 45 28 56 23 22 25 28 44 42 45 44 42 44 59 28

0,008 0,008 0,004 0,008 0,050 0,040 0,008 0,050 1 0,100 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,010 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,010 0,008

1.2.c) televizní vysílání lokální Bertiny lázně Třeboň, s.r.o. Kabel Plus CB, a.s. Kabel Plus Severní Morava, a.s. Kabel Plus Střední Morava, a.s. Kabelová televize DAKR, s.r.o. Kabelová televize DAKR, s.r.o. Kabelová televize DAKR, s.r.o. Kindernay Martin LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o.

Třeboňský TV Svět Kabel Plus Strakonice Kabel Plus Nový Jičín Kabel Plus Mohelnice TV Chomutov

Třeboň Strakonice Nový Jičín Mohelnice Chomutov Žatec TV Most Most TV Teplice Teplice Galaxie Hradec Králové Praha Local TV Batelov Batelov Local TV Bílovec Bílovec Local TV Brušperk Brušperk Local TV Bystřice n. Olší Bystřice n. Olší Local TV Hukvaldy Hukvaldy Local TV Hutisko Hutisko Local TV Klimkovice Klimkovice Local TV Kobeřice Kobeřice Local TV Koryčany Koryčany Local TV Kravaře Kravaře Local TV Nová Bělá Nová Bělá Local TV Osoblaha Osoblaha Local TV Příbor Příbor Local TV Rapotín Rapotín Local TV Rybí Rybí Local TV Slavičín Slavičín Local TV Stará Ves u Rýmařova St. Ves u Rýmařova Local TV Sviadnov Sviadnov Local TV Velká Polom Velká Polom Local TV Velká Šťáhle Velká Šťáhle

11.10.1994 28.3.1995 28.3.1995 30.6.1995 16.11.1994

28.3.2000 28.3.2000 28.3.2000 30.6.2000

16.11.1994 16.11.1994 10.9.1996

28.3.2000 28.3.2000 9.9.2001

22.11.1994 28.3.1995 23.7.1996 28.3.1995 28.3.1995 28.3.1995 28.3.1995 7.1.1997 22.11.1994 23.7.1996 28.3.1995 20.6.1995 28.3.1995 28.3.1995 28.3.1995 11.10.1994 28.3.1995 28.3.1995 23.7.1996 28.3.1995

28.3.2000 28.3.2000 23.7.2001 28.3.2000 28.3.2000 28.3.2000 28.3.2000 7.1.2002 28.3.2000 23.7.2001 28.3.2000 20.6.2000 28.3.2000 28.3.2000 28.3.2000 28.3.2000 28.3.2000 28.3.2000 23.7.2001 28.3.2000

21.9.1999 Rada zahájila řízení o odnětí licence

28.3.2000

11

LOCAL TV PLUS, s.r.o. Mixa Vladislav MT Kynšperk, s.r.o. Nezávislé TV vysílání Prostř. Bečva, s.r.o. RTT media, s.r.o. Seko, s.r.o. SEMAR, s.r.o. Služby města Konice, s.r.o. STONAVIA, s.r.o. Studio Re Vi, s.r.o. UNRA, s.r.o.

Local TV Vratimov INFO KANÁL Mimoň MT Kynšperk NTV Bečva TV Zubr Přerov SEKO TV PVTV Konice - místní vysílání TV Local Stonava TV Jablonec TV ART

Vratimov Mimoň Kynšperk n. Ohří Prostřední Bečva Přerov Holešov Prostějov Konice Stonava Jablonec nad Nisou Frenštát p.R.

33 28 41 50 55 44 43 48 29 45 22

0,008 0,008 0,008 0,008 0,010 0,008 0,008 0,004 0,010 0,008 0,008

28.3.1995 15.5.1995 22.11.1994 15.5.1995 15.9.1994 28.3.1995 15.9.1994 15.5.1995 22.11.1994 7.4.1998 7.9.1999

28.3.2000 15.5.2000 28.3.2000 15.5.2000 30.10.2001 28.3.2000

21.9.1999 Rada zahájila řízení o odnětí licence

28.3.2000 15.5.2000 28.3.2000 23.7.2001 13.4.2005

1.2.d) televizní vysílání s ukončenou dobou platnosti licence Provozovatel s licencí k provozování televizního vysílání LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PLUS, s.r.o. Kabel Plus Střední Morava, a.s. DEPOZ, spol. s r.o. Kabel Plus CB, a.s. STUDIO ZUBR Pardubice, spol. s r. o. propagace, reklama, obchod 3.6.1997 zahájeno řízení o odnětí licence, před odejmutím skončila platnost

Název stanice Local TV Bojkovice Local TV Žulová Kabel Plus Kojetín Teleko - TV Zdounky Kabel Plus Jindřichův Hradec Zubr Pardubice

Pokrývané území Bojkovice Žulová Kojetín Zdounky Jindřichův Hradec Pardubice

Kanál

ERP (kW)

Platnost licence od

Platnost licence do

45 46 57 43 46 44

0,008 0,01 0,008 0,008 0,004 0,008

11.10.1994 1.7.1998 20.12.1994 11.10.1994 11.10.1994 28.6.1994

11.10.1999 1.7.1999 20.12.1999 11.10.1999 11.10.1999 28.6.1999

1.2.e) televizní vysílání systémem MMDS Provozovatelé s licencí vysílání systémem MMDS 2,1 - 2,3 GHz

12

Územní rozsah vysílání

Platnost licence

Kabel Net Holding, a.s.

Brno - střed, Bohunice, Bosonohy, Bystrc, Černovice, Chrlice, Ivanovice, Jehnice, - jih, Jundrov, Kníničky, Kohoutovice, Komín, Královo Pole, Líšeň, Maloměřice, Medlánky, Nový Lískovec, Ořešín, Řečkovice a Mokrá Hora, - sever, Slatina, Starý Lískovec, Tuřany, Útěchov, Vinohrady, Žabovřesky, Žebětín, Židenice; Adamov, Blansko, Bratčice, Březina, Česká, Dolní Kounice, Domašov, Drásov, Heroltice, Hlukové Dvory, Holasice, Hostěradky-Rešov, Hrušovany, Hvozdec,

31.12.2000

Chudčice, Jinačovice, Klepačov, Kobylnice, Kupařovice, Kuřim, Lažánky, Lažany, Ledce, Lelekovice, Lipůvka, Malhostovice, Malá Lhota, Medlov, Mělčany, Měnín, Milonice-Závist, Modřice, Moravany, Moravské Bránice, Moravské Knínice, Nebovidy, Němčičky, Neslovice, Nesvačilka, Olešná, Olomučany, Omice, Opatovice, Ořechov, Ostopovice, Ostrovačice, Popovice, Pravlov, Prštice, Radostice, Rájec-Jestřebí, Raječko, Rajhrad, Rajhradice, Rebešovice, Rosice, Rozdrojovice, Rychmanov, Říčany , Sentice, Skalička, Sobotovice, Sokolnice, Střelice, Syrovice, Šebrov-Kateřina, Šlapanice, Telenice, Těšany, Tišnov, Troubsko, Újezd u Brna, Veverská Bitýška, Veverské Knínice, Vohančice, Vojkovice, Vranov, Všechovice, Zbýšov, Želešice a Židlochovice Kabel Net Holding, a.s.

Praha a nejbližší okolí: přednostní výstavba - Praha 1, Praha 3, Praha 5 (mimo JZ Město), Slivenec, Ďáblice, Nebušice, Suchdol, Zličín, Lysolaje, Přední Kopanina, Řeporyje, Řepy, Kolovraty, Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Petrovice, Libuš-Písnice, Radotín, Koloděje, Satalice, Vinoř, Letňany, Újezd nad Lesy, Horní Počernice, Kbely, Uhříněves, Kyje, Nedvězí

31.12.2000

Kabel Plus, a.s. (s účinností od

České Budějovice a nejbližší okolí: Rudolfov, Roudná, Borek, Včelná, Zliv

31.12.2000

Kladno a nejbližší okolí

31.12.2000

zániku dceřiných společností Kabel Plus (Kabel Plus CB, a.s.) jejich sloučením s holdingem Kabel Plus, a.s. a tím ukončení jejich licencí)

Kabel Plus, a.s. (s účinností od zániku dceřiných společností Kabel Plus (Kabel Plus Praha, a.s.) jejich sloučením s holdingem Kabel Plus, a.s. a tím ukončení jejich licencí)

13

Kabel Plus, a.s. (s účinností od

Olomouc a okolí včetně Samotíšek

31.12.2000

LOCAL TV PLUS, s.r.o. MWTv Local, s.r.o. MWTv Local, s.r.o. MWTv Local, s.r.o. TES MEDIA, s.r.o. (původní název TES Litvínov, s.r.o.)

Kamýk nad Vltavou Mnichovice, Sázava, Libušín, Dobřichovice, Karlík, Lety, Řevnice, Všenory, Zadní a Hlásná Třebáň Karlovy Vary Staré Město u Uherského Hradiště Bečov, Bílina, Branany, Dobroměřice, Dubí, Duchcov, Hamr, Horní Jiřetín, Hostomice, Chudeřín, Janov, Krupka, Litvínov, Louny, Meziboří, Most, Obrnice, Osek, Postoloprty, Teplice, Teplice-Prosetice, Teplice-Trnovany, Újezdeček, Žatec

31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000

TV Morava, s.r.o.

Zlín a okolí

31.12.2000

zániku dceřiných společností Kabel Plus (Kabel Plus Střední Morava, a.s.) jejich sloučením s holdingem Kabel Plus, a.s. a tím ukončení jejich licencí)

14

2. Seznam provozovatelů vysílání s registrací Řazeno abecedně podle jména provozovatele Tučný typ písma označuje změny za období 1.1.1999 – 31.12.1999.

2.2. satelitní vysílání 2.2.a) satelitní rozhlasové vysílání Provozovatel

název stanice

RADIO PROGLAS, s.r.o.

Radio Proglas

IN STORE RADIO CZ, s.r.o.

In Store Radio

územní rozsah vysílání ČR

časový rozsah vysílání 23 h denně

obchodní řetězce Julius Meinl a Globus v ČR

7.00-22.00 h po-pá 7.00-19.00 h so a ne

charakteristika programu nekomerční rozhlasová stanice pro "informovanou kulturní rodinu" vycházející z křesťanského pojetí hodnot hudebně - reklamní rádio

2.2.b) satelitní televizní vysílání Provozovatel ASPERA TV, s.r.o.

Česká programová společnost, s.r.o. ČNTS, s.r.o. FTV Premiéra, s.r.o.

název stanice ASPERA TV

MAX 1 SuperMax TVN Prima TV

územní rozsah vysílání ČR

Evropa Evropa ČR ČR

časový rozsah charakteristika programu vysílání stanice novinářských žánrů, 15 minut denně od dokumentu, edukace, public 22.00 hod. do 22.15 relations, obchodní TV a krátkých hod.

18 h denně 15 h denně 19 hodin denně 24 h denně

uměleckých pořadů čerpajících tématicky zejména z regionů ČR a určené pro regiony ČR; bloky jednotlivých pořadů skládány na základě mutačního principu, tzn. z části celoplošné, regionální a lokální. dokumentární kanál dětský zábavný kanál plnoformátový program plnoformátový tv program jako centrální program pro regionální a lokální vysílání

15

GALAXIA, a.s.

TV 3 CZ

HBO Česká republika, s.r.o.

HBO

INTV, s.r.o. Kabel Plus, a.s. MEGA TV, s.r.o. METEOPRESS, s.r.o.

ART TV SAT Váš Hallmark Entertainment MEGA TV Kanál METEO INFO

RTV Gemma, s.r.o.

GALAXIE

ČR

24 h denně

Evropa

18 h denně po-pá 24 h so a ne 15 h denně 24 denně 21 h denně 24 h denně

sítě TKR v Polsku ČR nespecifikováno střední a východní Evropa ČR

plnoformátový program – filmové, hudební, sportovní, zpravodajské a publicistické vysílání filmový kanál plnoformátový program filmový kanál plnoformátový program informační kanál s tématikou počasí

24 h denně

plnoformátový program

2.1. vysílání v kabelových rozvodech 2.1.a) klasické televizní kabelové rozvody Provozovatel 3C, s. r. o.

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s. r. o.

16

Lokalita Bílovice nad Svitavou Brno Dolní Rožínka Drásov Jedovnice Moravské Knínice Nedvědice Ochoz u Brna Ostopovice Ostrovačice a Říčany u Brna Podolí u Brna Rozsochy Rožná a Zlatkov Tetčice Benešov Beroun Budyně nad Ohří České Velenice Dobřany Doksy Holýšov

Bližší územní specifikace Starý Lískovec

I. etapa - sídlištní zástavba Mírové nám., Slánská, Děkanská, Pražská, Polní, Školská, Průhon, Zahradní I. etapa I. etapa - sídl. Výhledy

Oblast (kraj) jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava střední Čechy střední Čechy severní Čechy jižní Čechy západní Čechy severní Čechy západní Čechy

Horšovský Týn Hrádek nad Nisou Hrádek u Rokycan Hustopeče Jevíčko Jihlava Jiříkov Kosmonosy Krásná Lípa Kyjov Lanškroun Mnichovo Hradiště Moravská Třebová Nová Pec Nymburk Nýrsko Osek u Duchcova Polička Prachatice Přeštice

I. etapa sídliště

Rakovník Roudnice nad Labem Rumburk Stochov Šluknov Štětí

I. etapa I. etapa - sídl. Hracholusky I. etapa ohr ul. Vrchlického, SNP, Na valech, střed města a individuální zástavby

Uherský Brod Úštěk Velké Opatovice Velký Beranov Vimperk Vlašim

AMOS, v. o. s.

Volary Volyně Votice Žatec Žiželice Hlinsko v Čechách

I. etapa - sídl. Nová Huť

I. etapa

I. etapa ohr. ul. Jateční, Tyršova, Hrdlovská I. etapa ul. Palackého, Kollárova, Smetanova, Karlova, Husova, tř. 1. máje, Rybova, Červenkova, Komenského, 5. května, U parku, Slovenská, Tyršova, Dukelská

I. etapa, ul. TGM, bří Čapků, 17. listopadu, Tyršova I. etapa ohr. ul. Lidická, Družstevní, Obchodní, sv. část města ohr. ul. Lidická, Družstevní, Školní, Alšova I. etapa ohr. ul. Podskalská, 1. máje, Panský Dvůr, Mírové náměstí

I. etapa panelová a činžovní zástavba kolem ul. Komenského, Reigrova, Blanická, J. Masaryka, Lidická, Havlíčkova I. etapa I. etapa ohr. ul. Volyňských Čechů, Dr. Kůrky, Písečná, Husova I. etapa

západní Čechy severní Čechy západní Čechy jižní Morava jižní Morava jižní Morava severní Čechy severní Čechy severní Čechy jižní Morava východní Čechy střední Čechy východní Čechy jižní Čechy střední Čechy západní Čechy severní Čechy východní Čechy jižní Čechy západní Čechy střední Čechy severní Čechy severní Čechy střední Čechy severní Čechy severní Čechy jižní Morava severní Čechy jižní Morava jižní Morava jižní Čechy střední Čechy jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy severní Čechy severní Čechy východní Čechy

17

"ANTÉNY DAKR", s. r. o.

AQUA, a.s. CABTEL MONT ZLÍN, s. r. o.

CATR, s. r. o. CODIS, a. s.

COMTEZ CZ, s. r. o. ČNTS, s. r. o.

DATTELKABEL, a. s.

Jilemnice Tanvald Braňany Ledvice Louny Malé Březno Neštěmice Počerady Vysoké Březno Výškov Žatec Postřelmov Zábřeh na Moravě Kašava Prusinovice Sehradice Slopné Soběchleby Újezd u Valašských Klobouk Vlčková Vysoké Pole Chodov Blučina Děčín Duchcov Krupka Český Brod Kolín Březno Děčín Skalice Vchynice Zákupy Praha Praha Praha Praha Praha

18

U nemocnice I. etapa, II. etapa sídl.Výšina sídliště ul. 17. Listopadu, ul. Kpt. Nálepky sídliště Skalka, Na Výšině/Hluboká

ul. Svatováclavská, Třebízského/Hájkova I. etapa

IV.- Podmokly (stavba č. 1), stavba OK 5 - Folknáře sídliště Osecká ul. Kollárova č. 589-595 sídliště Zálabí ul. Podskalská, Za Baštou čp. 1356, 1357, 1358 XXVI. - Březiny, sídliště - ohraničené ul. Kosmonautů; Děčín 32 - Májová 364; Děčín 4 - Na Valech 1681/7 individuální zástavba Praha 4 Praha 5 Praha 10 Praha 6 - Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hradčany, Horní Šárka, Jenerálka, Střešovice, Vokovice; Praha 7 - Holešovice, Letná

severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Morava severní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava západní Čechy jižní Morava severní Čechy severní Čechy severní Čechy střední Čechy střední Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy

ELSAT, s. r. o.

F.C.A, a.s.

FLORIÁN JIŘÍ HBTV, s. r. o.

INTERCABLE BOHEMIA, s.r.o. (původní název První Severočeská kabelová televizní společnost, s.r.o.)

INTERCABLE MORAVIA, s. r. o. (původní název BRNOCOM, s. r. o, INTERCABLE BRNO, s.r.o.)

INTES, a. s. K.T.V.M., s. r. o. VELKÉ MEZIŘÍČÍ

České Budějovice Český Krumlov Kaplice Písek Trhové Sviny Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou Vimperk Benešov Beroun Benešov Rakovník Stochov Vlašim

sídl. Máj I. a II. etapa, sídl. Šumava, sídl. Vltava Domoradice, Za nádražím Na vyhlídce, 9.května Dukla, Hradiště, Putimská, Vysoká, sídliště Jih Družba, východ

Viničné Šumice Havlíčkův Brod Chotěboř Přibyslav Slatina nad Zdobicí Šlapanov Duchov

Kovalovice

Jirkov

Ervěnice; střed, Vinaře I., II. etapa, Horní Ves

severní Čechy

Most

Liščí vrch, Výsluní, Zahradní čtvrť, Družstevní čtvrť bloky (Ring) D, Severní čtvrť bloky (Ring) E, Čtvrť B. Šmerala bloky (Ring) G, Podžatecká čtvrť bloky (Ring) G, Výstavba bloky (Ring) H, Výstavba bloky (Ring) I

severní Čechy

Teplice Ústí nad Labem Žatec Brno

Šanov, Řetenice, Sobědruhy, Nová Ves Dobětice, Krásné Březno, Neštěmice jih, sever Černá Pole, Černovice, Husovice, Kohoutovice, Komárov, Královo Pole, Líšeň, Maloměřice, Obřany, Slatina, Tuřany, Vinohrady, Židenice

severní Čechy severní Čechy severní Čechy jižní Morava

Otrokovice Veselí nad Moravou Zlín Pardubice Přelouč Kostice Velké Meziříčí

Hlinky Nové sídliště, Staré sídliště, ul. 1. Máje I. etapa - sídlištní zástavba I. a II. etapa panelová a činžovní zástavba kolem ul. Komenského, Riegrova, Blanická, J. Masaryka, Lidická, Havlíčkova

V Domkách (Osecká, Horská, Smetanova)

I. etapa - U školy

jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy jižní Morava východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy severní čehy

jižní Morava jižní Morava jižní Morava východní Čechy východní Čechy jižní Morava jižní Morava

19

K+K CABLE, v. o. s.

KABEL NET HOLDING, a. s. KABEL NET HOLDING, a. s.

KABEL OSTROV, s. r. o. KABEL PLUS, a.s. (s účinností od zániku dceřiných společností (Kabel Plus Praha, a.s., Kabel Plus CB, a.s., Kabel Plus Severní Čechy, a.s., Kabel Plus Východní Čechy, a.s., Kabel Plus Jižní Morava, a.s., Kabel Plus Střední Morava, a.s., Kabel Plus Jižní Morava, a.s.) jejich sloučením s holdingem Kabel Plus, a.s. a tím ukončení jejich registrací)

Kabel Plus, a.s. - střední Čechy

20

Bechyně Malšice Milevsko Rožmitál pod Třemšínem Sezimovo Ústí Tábor Praha Blučina Praha

Na Libuši, Obránců míru

Ostrov Praha 2

I., II., III. etapa Folimanka; Vinohrady, stavba 6-2, 3-2, 2-1 a 2-2

severní Čechy střední Čechy

Praha 3

Žižkov

střední Čechy

Praha 4

sídl. Jalodvorská, Písnice

střední Čechy

Praha 6

Dědina, sídl. Petřiny

střední Čechy

Praha 8

Ďáblice, I. a II. etapa, sídl. Bohnice, Bohnice a Čimice, sídl. Invalidovna, Kobylisy, Karlín, I. etapa bloky 1A, 1B, 1F, 1CH a Ia. etapa bloky C,D,E

střední Čechy

Praha 9

Balabenka; Kyje, sídl. Jahodnice I. a II. etapa; Prosek; Poděbradská-Lehovec, Černý Most I. a II.; Újezd nad Lesy, sídl. Rohožník

střední Čechy

Praha 10

Dubeč, Vršovice - II. soubor 1. stavba, Vršovice - soubor 3, stavba 2 a 3

střední Čechy

Praha 11 Praha 13 Praha 15

Jižní Město I. a II. sídl. Lužiny, sídl. Řepy Hostivař - ul. Pražská, ul. Hostivařská; Horní Měcholupy, Petrovice; Hornoměcholupská;

střední Čechy střední Čechy střední Čechy

Brandýs nad Labem Čelákovice Kladno

sídlištní zástavby sídlištní zástavby, I. etapa sídlištní zástavby: Asanace, ul. Štechova, Průchova, Čs. Armády; Centrum; Kročehlavy I.-III. etapa; Rozdělov; Sítná


Kolín Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník

Sídliště - sídlištní zástavby sídlištní zástavba - sídliště Šipší a ul. Revoluční sídlištní zástavby sídliště Sportovní, Rousovice

střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy

II. etapa Na Kopečku, Nad Lužnicí II. etapa, Pražské sídl., sídl. Nad Lužnicí Praha 9, Letňany Praha 11, Jižní Město - hl. stanice a optická páteřní síť pro TKR, Jižní Město bod A - I. etapa Opatov, Jižní Město II., III., IV. etapa

jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy střední Čechy jižní Morava střední Čechy

Kabel Plus, a.s. - jižní Čechy

Kabel Plus, a.s. - západní Čechy

Kabel Plus, a.s. - severní Čechy

Nové Strašecí Slaný České Budějovice

I. a II. etapa (Křivoklátské a Mšecké sídliště) Dolíky; Vítězná - 30 objektů (akce DS TKR Slaný) České Vrbné I. etapa, Hlincova hora - Kodetka I. etapa, Lidická ul. I. a II. etapa, Obchodní akademie, Pekárenská I. a II. etapa, Pražská I., III., IV., V., dále VI. a VII. etapa (Šumava), sídl. Vltava II. etapa

Český Krumlov

I. etapa

jižní Čechy

Jindřichův Hradec

Hvězdárna II. etapa; propojení Hvězdárna III. etapa; propojení sídl. Vajgar a síl. U nádraží; V. etapa - sídl. U nádraží; VI. etapa - Na Piketě; VII. etapa - Sládkův Kopec; VIII. etapa - Zborov; IX. etapa - Zbuzany; sídliště Vajgar

jižní Čechy

Pelhřimov

I. etapa (sídliště); II. etapa (Florián); III. etapa (ul. Táborská, ul. B. Němcové); V. etapa (Sadová);

jižní Čechy

Strakonice

I. etapa; II. etapa (Na ohradě); III. etapa (sídliště Mír); IV. a V. etapa

jižní Čechy

Třeboň

I. etapa - Táboritská

jižní Čechy

Velešín

I. etapa

jižní Čechy

Veselí nad Lužnicí Zliv

I. etapa I. etapa - Dukelská a ul. Školní

jižní Čechy jižní Čechy

Domažlice

I. etapa - sídliště Kozinovo pole; II. etapa - Hořejší předměstí, Kavkaz

západní Čechy

Horažďovice

I. a III. etapa - sídliště Palackého ul.

západní Čechy

Karlovy Vary Nýřany

Vodárenská (stavba 7.B - Čankovská, 5.A a 5.B Růžový Vrch) I. etapa

západní Čechy západní Čechy

Plzeň Sokolov Sušice Bílina

Vinice; Doubravka (Železničárská ul.) Michal (6A, stavba Michal I.); Vítězná (stavba 1B) I. etapa - sídliště Benátky; II. etapa Pražské předměstí

západní Čechy západní Čechy západní Čechy severní Čechy

Česká Lípa

Lada, Sever, Špičák

severní Čechy

Dolní Bousov

sídlištní zástavba

severní Čechy

Jablonec nad Nisou Liberec

sídl. Liberecká (Budovatelů); Šumava; Mšeno Bída; Broumovská; Franklinova; Františkov; Kunratická 1 a 2; Pavlovice (včetně Růžodol-Norská a Zahradní ul., Nové Pavlovice - Borový vrch, Jiráskova, Břetislavova, Sokolská, Vrchlického a Květnové revoluce, 13. stavby Jungmannova a 13A stavby Pod Nádražím; Masarykova v části stavby 4, 4b, 5a a 5b); Rochlice II (stavba 7A včetně ul. Červeného a stavba 7D); Ruprechtice (Hokejka); Gagarinova; Vesec I a II; Doubí

severní Čechy severní Čechy

Lovosice

lokalita Lovošská (rodinné domky I. stavba, ohraničené ul. Lovošská)

severní Čechy

Mladá Boleslav

sídliště Habeš; Jilemnická (5A, stavba Jičínská I., 1. Stavba, V. etapa); Pezinská

severní Čechy

Most

střední Čechy střední Čechy jižní Čechy

severní Čechy

21

Kabel Plus, a.s. - východníČechy

Ústí nad Labem

místní část Krásné Březno (Severní terasa, Stříbrníky, Dobětice, Skřivánek, Krásné Březno) včetně II. stavby a ulic Pod Holoměří, Malátova, Vinařská, Brandtova; Kamenný vrch; Mojžíř; místní část Všebořice, sídliště Plynárenská a rodinné domky

Železný Brod

Splzov, Lišný, Bzí; Vápenka

Dvůr Králové nad Labem Hořice v Podkrkonoší Hradec Králové

1. a část 2. etapy 1. etapa ul. Švehlova, Karla IV., Havlíčkova, Čelakovského, nám. Svobody, nám. Masarykovo, nám. Tylovo, ul. Klumparova, Máchova; 201. etapa; etapa Labská I. a II.; sídliště Labská kotlina 2; Moravské Předměstí 1.- 10. etapa; Slezské Předměstí 1. a 2. etapa; Orlická kotlina; Malšovice 13., 14., 16., 17., 18. etapa

Choceň

Kabel Plus, a.s. - jižní Morava

22

severní Čechy

severní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy

východní Čechy

Chrudim

1. etapa (sídliště Dukelská I. - IV.; sídliště Kateřinské předměstí; 2. - 4. etapa

východní Čechy

Jičín

1. a 2. etapa; 5. etapa; Žižkovo náměstí

východní Čechy

Náchod

3., 4a, 4b, 5., 6., 8., 9., 10., 11., 12. etapa

východní Čechy

Nová Paka

1. a 2 etapa

východní Čechy

Rychnov nad Kněžnou

1. a 2. etapa

východní Čechy

Svitavy

Lány; R. Kloudy; 2. etapa

východní Čechy

Trutnov

1. etapa, 1. část

východní Čechy

Vysoké Mýto

1a, 1b a 2. etapa

východní Čechy

Žamberk

1. etapa

východní Čechy

Adamov Blansko

II. etapa včetně Sadové ul. I. a III. etapa; II. etapa včetně 3. části; II. etapa, 4. část (ul. Bezručova 1, Dvorská 50, 52, 54, 56 a 84, Komenského 4, náměstí Republiky 3, Sadová 5, Seifertova 8, 10, 12)

jižní Morava jižní Morava

Brno

Bohunice - Starý Lískovec I. etapa, 2. část; II. etapa Bystrc I. - IV. etapa Jundrov I. - III. část Kamenný vrch včetně rod. domků Nový Lískovec, I. etapa a ul. Oblá a Koniklecova Kohoutovice I. a II. etapa Komín I. etapa včetně části Pastviny a II. etapa

jižní Morava

Kabel Plus, a.s. - střední Morava

Hodonín Třebíč Znojmo

Královo Pole I. a III. etapa Lesná I. a II. etapa Medlánky I. etapa Řečkovice I. a II. etapa Sadová Starý Lískovec včetně I. etapy, 2. části a II. etapy Žabovřesky I. - IV. etapa Bažantnice; Hornická čtvrť Hájek Přímětice; I. etapa, sídliště Pražská; střed, II. etapa

jižní Morava jižní Morava jižní Morava

Bystřice pod Hostýnem Holešov Hranice na Moravě Hulín Jindřichov a část Nové Losiny

I. etapa I. a II. etapa I. a IV. etapa I. etapa okr. Šumperk

jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava

Kojetín Kroměříž

I. a II. etapa I. etapa; II. a III. etapa - sídliště Slovan (ul. Mánesova, Kotojedská, Talichova, Moravská, Gorkého, Váchova, Zeyerova, Velehradská, Vrobelova, Vrchlického, Sládkova, Páleníčkova, Jiráskova, Sokolovská, Máchova, Kollárova;

jižní Morava jižní Morava

IV. etapa - sídliště Zachar (ul. Velehradská, Albertova, Francouzská, Rumunská, Slovenského národního povstání, Čs. Armády, Žižkova, B. Němcové, K. Světlé, E. Krásnohorské Zlámanka Lipník nad Bečvou

I. a III. etapa

jižní Morava

Litovel

I. etapa

severní Morava

Mohelnice

I. etapa

severní Morava

Staré Město pod Sněžníkem

ul. Nádražní, Erbenova, Sportovní, Školní, Srázná, Hornická, Lesní, Kladská, Fučíkova, Květná, Zahradní, Kosmonautů, Hanušovická, Smetanova, Pionýrů, Česká, Horní, Polní, Jesenická, Nová, 1. Máje, Osvobození, Budovatelů

severní Morava

Šternberk

I. etapa

severní Morava

Šumperk

I. - V. etapa

severní Morava

Uherské Hradiště

I. etapa (sídliště Mojmír II)

jižní Morava

I.a etapa - Hliník (ul. Pplk. Vl. Štěrby, Vladislava Perutky, V. Kulíška, Kopánky, Práporce, Fr. Kretze, U Dvoru, Družstevní)

23

II. etapa - sídl. Východ (ul. Větrná, Sadová, Konečná, R. Kubíčka, Vl. Vaculky, Derflanská, Jar. Staňka, Lomená, Nad Špitálkami, B. Buchlovana) III. etapa - Stráně (ul. Školní, Okružní, Na Stráni, Na Hraničkách, Polní, Stavaňská, Na Pivách) IV. etapa - Pod Svahy (ul. 28. Října, Stonky, Lechova, Rostislavova, Mojmírova, U stadiónu) V. etapa - Malinovského (ul. Malinovského, B. Němcové, Mánesova, Nám. Republiky, Šafaříkova, Hradební, Průmyslová, Na Morávce, Dvořákova, V Teničkách, Svatoplukova, Všehrdova, Palackého nám., Jiřího z Poděbrad, Svatováclavská, Kollárova, Stojanova) VI. etapa - Sady (ul. Pod Vinohrady, Solná cesta, Za Kovárnou, Pod Lipkami, Za Dědinou, Malostranská, Ztracená, Spálená, Vřesová, Železniční) VII. etapa - Tůně (ul. Štefánikova, Sokolovská, Dukelských hrdinů, Tůně)

Uničov

VIII. etapa - Centrum + Mojmír I. (ul. Meclovice, Jana Lucemburského, Moravské nám., Dlouhá, Mariánské nám., Výpadová, janáčkova, Na Splávku, Nádražní, Revoluční, Prokopa Holého, Jana Žižky, Petra Chelčického, Tyršovo nám.) včetně II. Etapy

Velká Bystřice

Kabel Plus, a.s. - severní Morava

24

severní Morava severní Morava

Vyškov

I. - III. etapa; IV. etapa 2. část (ul. Žižkova, Švermova, Topolky, Fučíkova, Hrnčířská)

jižní Morava

Albrechtice

I. etapa

severní Morava

Bruntál

Dolní (vymezeno ul. Uhlířská, Dolní, U rybníka, Zeyerova); I. etapa - Květná

severní Morava

Frýdek-Místek

Slezská; Anenská; sídliště Kolaříkova; I. etapa - Sadová, Na Veselé; II. etapa - Růžový Pahorek

severní Morava

Havířov

Město - II., IV. a VI. etapa; Šumbark I. - IV. etapa

severní Morava

Hlučín

včetně II. etapy, části C- Rovniny a části A - Zahradní

severní Morava

Karviná

Karviná 8 - Hranice, I. etapa, Žižkova ul.; I. etapa 2. část a Hranice II. etapa

severní Morava

Krnov

I. etapa, Hřbitovní

severní Morava

Nový Jičín

I. etapa, Loučka; II. etapa, Horní Předměstí

severní Morava

Opava

sídliště Englišova; II. etapa, Centrum-Pekařská; Kateřinky západ; III. etapa - Kateřinky východ

severní Morava

Orlová

II. stavební obvod, I. etapa

severní Morava

Ostrava

ul. Františka Hajdy (Hrabůvka)

severní Morava

Hošťálkovice Mariánské Hory a Hulváky, Fifejdy I. etapa Mariánské Hory, Fifejdy II. etapa Poruba, I. obvod (vymezeno ul. Hlavní třída, Porubská, B. Martinů, Školní, Havlíčkova nám., Havanská, M. Alše, Opavská, Pionýrů, Opletalova, Dvorní, J. Plachty, 17. listopadu; nám. J. Nerudy, V. Nováka, nám. M. Alše, Porubská, M. Kopeckého, nám. B. Němcové, Komenského, Čs. exilu, Urxova, Budovatelská, G. Klimenta, V Zahradách, Nábř. Svazu protifašistických bojovníků) Poruba, II. obvod (vymezeno ul. Hlavní, Dělnická, Porubská, Skautská, nám. 9. května, Větrná, Resslova, Štůra, Urxova) Poruba III., IV., V., VII. a VIII. obvod Pustkovec ul. Petra Křičky Valašské Meziříčí

I. etapa, Vyhlídka; II. etapa, Štěpánov; Horní Město; Křižná, Pod Oborou

severní Morava

Vsetín

sídliště Hrbová

severní Morava

sídliště Jasénka Luh Ohrada Rybníky (vymezeno ul. Štěpánská, Pod Žamboškou, Příčná, Na Rybníkách, Mičurinova, Benátky, Na Rovině, Družstevní, Korejská, Na Hrázi, Těšíkov I a II.) Trávníky (vymezeno ul. Štěpánská, Dukelská, J. Sousedíka, Zelená, Školní, Družby, Kotovská, Jiráskova, Trávníky) Sychrov (vymezeno ul. Bratří Hlaviců, Sychrov, Dr. Sovy) KABEL PLUS CB, a.s.

České Budějovice Český Krumlov Domažlice Horažďovice Jindřichův Hradec

Lidická ul. I. a II. etapa, obchodní akademie - náměstí, Pekárenská ul. I. a II. etapa, Pražská ul. I., II., III., IV. a V. etapa, sídl. Vltava I. a II. etapa, VI. a VII. etapa - Šumava I. etapa sídliště, II. etapa - Hořejší předměstí, Kavkaz I. etapa sídl. Palackého ul., III. etapa sídl. Vajgar, Hvězdárna II. etapa, propojení Hvězdárna III. etapa, sídl. U nádraží V. etapa, propojení sídl. Vajgar a sídl. U nádraží, VI. etapa - Na Piketě, VII. etapa - Sládkův kopec, VIII. etapa - Zborov, IX. etapa - Zbuzany

jižní Čechy jižní Čechy západní Čechy západní Čechy jižní Čechy

Nýřany

I. etapa sídl. u Staročeského náměstí

západní Čechy

25

KABEL PLUS JIŽNÍ MORAVA, a. s.

KABEL PLUS PRAHA, a. s.

26

Pelhřimov

I. etapa - sídliště, II. etapa - Florián, III. etapa - ul. Táborská, B. Němcové, V. etapa - Sadová

jižní Čechy

Plzeň Strakonice Sušice Třeboň Velešín Veselí nad Lužnicí Adamov Blansko Brno

Vinice jih I. etapa, II. etapa - Na ohradě, III. etapa - sídl. Mír, IV. etapa sídl. Benátky Hliník I. Etapa I. etapa I. etapa II. etapa vč. I. a III. etapy Bohunice, Bohunice II. etapa, Bystrc - I., II., III. etapa, Jundrov - I., II., III. etapa, Kamenný vrch - ul. Oblá, Koniklecová, Nový Lískovec - vč. rod. domky Lískovec I. etapa a ul. Oblá 54, 56, 77, 79, 81, 83, 18, 43, 45, 47, 49 a Koniklecova 5, Kohoutovice I. etapa, Komín - I., II. etapa, Královo pole - I. etapa, Lesná - I., II. etapa, Medlánky I. etapa, Starý Lískovec - II. etapa, I. etapa 2. část, Řečkovice - I., II. etapa, Žabovřesky - I., II., III. etapa - 1., 2., 3. část

západní Čechy jižní Čechy západní Čechy jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy jižní Čechy jižní Morava jižní Morava

Hodonín Třebíč Znojmo Brandýs nad Labem Čelákovice Kladno

Bažantnice II. etapa. 2., 3. část Hájek I. etapa sídl. Pražská vč. 2. a 3. části, střed, II. etapa, Přímětice sídliště I. etapa Centrum - sídlištní zástavby, Asanace - sídlištní zástavby ul. Štechova, Průchova, Čs. armády, Sítná - sídlištní zástavba, Rozdělov - sídlištní zástavba, Kročehlavy I., II., III. etapa

jižní Morava jižní Morava jižní Morava střední Čechy střední Čechy střední Čechy

Kolín Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Nové Strašecí Praha Praha Praha

sídliště sídl. Šipší, ul. Revoluční sídlištní zástavby sídlištní zástavby - Sportovní, Rousovice Křivoklátské sídl, Mšecké sídl. II. etapa Praha 1 - OD Kotva Praha 2 - Folimanka 5 Praha 3 - Žižkov ul. Baranova, Blahoslavova, Blodkova, Bořijovova, Cimburkova, Čajkovského, Čerchovská, Fibichova, Havlíčkovo nám., Chlumova, Chopinova, Chvalova, Jagellonská, Jeseninova, Krásova, Krkonošská, Křížkovského, Kubelíkova, Laubova, Lipanská, Lucemburská, Mánesova, Milešovská, Milíčova, nám. Jiřího z Poděbrad, Na Švihance, Ondříčkova, Ostromečská, Polská, Pospíšilova, Přemyslovská, Přibyslavská, Radhošťská, Roháčova, Seifertova, Sladkovského nám., Slavíkova, Sudoměřská, Ševčíkova, Škroupovo nám., Štítného, Třebízského, U Kanálky, Velehradská, Vinohradská, Víta Nejedlého, Vlkova, Vozová, Zvonařová

střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy

Praha Praha

Praha 4 - sídl. Jalodvorská, Mezivrší 27, 29, 31, 33, 35 Praha 6 - Dědina, sídl. Petřiny

střední Čechy střední Čechy

KABEL PLUS SEVERNÍ ČECHY, a. s.

Praha

Praha 8 - Košťálkova 1103/2, hlavní stanice TKR, Bohnice hlavní stanice a optická propojovací síť Novákových 8 pro TKR, Čimice, Invalidovna, Ďáblice, Ďáblice - I., II. etapa, Bohnice, sídl. Bohnice, Karlín, Karlín I. etapa bloky 1A, 1B, 1F, 1CH a Ia. etapa, Kobylisy Třeboradická 1065 - 1076 bloky C, D, E

střední Čechy

Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha

Praha 9 - Balabenka Podvinný Mlýn, Prosek Praha 9 - hotel Hilton Praha 10 - Dubeč; Vršovice, II. soubor 1. stavba Praha 11 - Jižní Město I., II.; Roztyly; Na Sádce 1745 - 1749 Praha 12 - Písnice Praha 13 - sídl. Řepy; sídl. Lužiny Praha 14 - Poděbradská - Lehovec, Černý Most I., II. Praha 14 - Kyje; sídl. Jahodnice, I., II. etapa Praha 15 - Hostivař ul. Pražská, Hostivařská, Horní Měcholupy, Petrovice, sídl. Hornoměcholupská, optická propojovací síť pro TKR Horní Měcholupy, Petrovice a sídl. Hornoměcholupská, Újezd nad Lesy - sídliště Rohožník

střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy

Slaný Bílina Bzí Česká Lípa Dolní Bousov Jablonec nad Nisou Karlovy Vary Liberec

Slaný - Na dolíkách Pražské předměstí stavba 4A

střední Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy západní Čechy severní Čechy

Lišný Mladá Boleslav Most

KABEL PLUS SEVERNÍ MORAVA, a. s.

sídl. Sever, Lada, Špičák sídliště Mšeno, Šumava, sídl. Liberecká stavba 7.B. - 5.A., 5.B. Bída, Doubí, Franklinova vč. Králův Háj, 6A stavba, Františkov, Gagarinova, Kunratická I a II, Ruprechtice, Pavlovice Masarykova 4, 4b, 5a, 5b, Rochlice II 7.A. stavba - Červeného, Vesec II sídl. Habeš 5A, stavba Jičínská I, 1. stavba, V. etapa stavba 1, 2, 3, ohr. ul. Budovatelů, Vančurova, 1.Máje, W.A. Mozarta, Dvořákova, vč. Pod Šibeníkem, Družstevní

severní Čechy střední Čechy severní Čechy

Sokolov Splzov Ústí nad Labem

Sokolov 6A, stavba Michal I, stavba 1B - Vítězná 20

Železný Brod Albrechtice Bruntál Frýdek Místek

Na Vápence I. etapa I. etapa - Květná, Dolní II. etapa, Růžový Pahorek, I. etapa Sadová, Na Veselé, Anenská, sídl. Kolaříkova, Slezská

severní Čechy severní Morava severní Morava severní Morava

Havířov Hlučín

město, II., IV. a VI. etapa, Šumbark I., II., III., IV. etapa, Hlučín, Hlučín II. etapa část A-Zahradní, část C-Rovniny


Kamenný Vrch, Střekov, Mojžíř ul. J Plachty 182, části městského obvodu Ústí nad Labem Severní terasa, Dobětice, Skřivánek, Stříbrníky, Malátova, Pod Holoměří, Vinařská, Krásné Březno, Všebořice, lok. Plynárenská + stavba 14C

severní Čechy severní Čechy severní Čechy

27

KABEL PLUS STŘEDNÍ MORAVA, a. s.

KABEL PLUS VÝCHODNÍ ČECHY, a. s.

Karviná Krnov Nový Jičín Opava

I. etapa II. část, Hranice - I. etapa ul. Žižkova, Karviná 8 - II. etapa I. etapa, Hřbitovní, II. etapa, Pod Cvilínem I. etapa, Loučka, II. etapa, Horní Předměstí Kateřinky západ; II. etapa, Centrum - Pekařská; III. etapa, Kateřinky východ; sídl. Englišova

severní Morava severní Morava severní Morava severní Morava

Orlová Ostrava

I. etapa II. stavební obvod; II. etapa Hošťálkovice; Mariánské Hory a Hulváky; Fifejdy I. a II. etapa; Poruba I., II., III., IV., V., VII., VIII. obvod; Pustkovec; ul. Františka Hajdy; ul. Petra Křičky


Valašské Meziřící Vsetín

Horní Město; I. etapa Vyhlídka; II. etapa Štěpánov; Křižná, Pod Oborou Sychrov; sídl. Hrbová; sídl. Jasénka; Luh, Ohrada; Rybníky; Trávníky


Bystřice pod Hostýnem Holešov Hranice Hulín Jindřichov, okr, Šumperk Kojetín Kroměříž Lipník nad Bečvou Litovel Mohelnice Otrokovice Staré Město pod Sněžníkem Šternberk Šumperk Uherské Hradiště Uničov Velká Bystřice Vyškov Dvůr Králové nad Labem Hořice v Podkrkonoší Hradec Králové

I. etapa I., II. etapa I. až VI. etapa I. etapa

jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava severní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava severní Morava severní Morava jižní Morava severní Morava severní Morava severní Morava jižní Morava severní Morava severní Morava jižní Morava východní Čechy východní Čechy východní Čechy

Choceň Chrudim Jičín Náchod Nová Paka Rychnov nad Kněžnou Svitavy

28

I., II. etapa I. etapa, II. - IV. etapa, sam.část Zlámanka I., III. etapa I. etapa I. etapa I., II. etapa I. etapa I., II., III., IV., V. etapa I. etapa sídl. Mojmír II, I.a -VIII. etapa II. etapa I., II., III., IV. etapa, 2. část - Žižkova, Švermova, Topolky, Fučíkova, Hrnčířská 1. a část 2. etapy 1. etapa Moravské Předměstí 1. až 10. etapa, Labská II, etapa Labská 1, Slezské Předměstí 1. etapa, Orlická kotlina, Malšovice 13., 14., 16., 17. etapa, Moravské Předměstí 18. etapa 1., 2., 3., 4. etapa 1., 2., 5. etapa, Žižkovo nám. 3., 4., 4b., 5., 6., 8., 9., 10., 11., 12. etapa 1., 2. etapa 1., 2. etapa R. Kloudy, Lány, 2. etapa

východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy

KABELOVÁ TELEVIZE ELEKTRONIKA OLOMOUC, s.r.o.

KABELOVÁ TELEVIZE JESENÍK, s. r. o. KABELOVÁ TELEVIZE KADAŇ, a. s. KABELOVÁ TELEVIZE KLÁŠTEREC N. O., s. r. o. KABELOVÁ TELEVIZE KOPŘIVNICE, s. r. o.

KABELOVÁ TELEVIZE OSTRAVA - JIH, s.r.o.

KABELOVÁ TELEVIZE OSTRAVA, s. r. o. KABELOVÁ TELEVIZE PŘEROV, a. s.

KABELOVÁ TELEVIZE SEVEROZÁPADNÍ ČECHY, a. s.

KABELOVÁ TELEVIZE, s. r. o. ČESKÁ TŘEBOVÁ

KABELOVÁ TELEVIZE TŘINEC, s. r. o. KATRO SERVIS, s. r. o.

Trutnov Vysoké Mýto Žamberk Olomouc

I. etapa 1. část 1a, 1b a 2. etapa 1. etapa 0. etapa - sídliště F3-F6 (ul. Skupova, Trnkova, Roosweltova, Radova, Werichova, Rožňavská, Družební); 1. etapa - sídliště F2 (ul. Velkomoravská, Kpt. Jaroše, Finská, Nedvědova, Schweitzerova, V křovinách, H. Malířové, Sienkiewiczova, Jeremiáše, Heyrovského, Jánského, Lužická, Bulharská, Kische, K sídlišti, Polská); 2. etapa - sídliště F1 (ul. Brněnská, Pionýrská, Hraniční, I.P.Pavlova, Vojanova, Mošnerova, Čajkovského); 3. etapa - sídliště F6 2. stavba (ul. Fišerova, Voskovcova); 4. etapa Neředín 1-2. část (ul. Karafiátova, Frágnerova, Svornosti, Hněvotínská, Junácká, Kmochova, Na vozovce); 5. etapa - Neředín 2 (ul. U kovárny, Svornosti, nám. R. Terera, Foerstrova, Čapka Choda, Neředínská, Tř. Míru, Dělnická, Norská, Gen. Píky, Politických věznů); 6. etapa - Hejčín (ul. I. Erenburga, Cyrilometodějské náměstí, Ovesná, Balbínova, Dol. Hejčínská, Tomkova, J. Glazarové)

východní Čechy východní Čechy východní Čechy severní Morava

Jeseník Kadaň Klášterec nad Ohří Bzenec Kopřivnice

ul. Dukelská, II. etapa, ul. Lipová I. etapa (nemocnice), etapa A, B, C, D. E, III. etapa

severní Morava severní Čechy severní Čechy jižní Morava severní Morava

Štramberk

ohr. ulicemi a místními částmi Náměstí, Kopec, Záuličí, Horní Bašta, Dolní Bašta, Hornychovice, K očnímu

Frenštát pod Radhoštěm Ostrava

východ (II. etapa), západ I. etapa (Pod zahradami, Na drahách); II. etapa (jižní a východní část Kopřivnice); III. etapa (Korej)

Výškovice, Dubina, Zábřeh XI., XII., XV., XVI., XXI., XXII., XXIII. etapa, Hrabůvka, XXXII., XXXIV., XXXV., XXXVIII. etapa, Hrabůvka dom. blok F. Hajdy,

Ostrava Přerov Slušovice Zlín Cheb

Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, město

Chomutov Jirkov Sokolov Česká Třebová Ústí nad Orlicí Žichlínek Třinec Benešov u Semil Darkovice Háj ve Slezsku

Březenecká, Kamenná, 1. - 8. etapa Ervěnice, střed, Vinaře I., II. etapa

Budovatelů

Lhotka, Trávník Štěpnice I. etapa

severní Morava severní Morava severní Morava severní Morava severní Morava jižní Morava jižní Morava západní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy severní Morava východní Čechy severní Morava severní Morava

29

Horní Branná

východní Čechy

MAME MORAVSKÉ BUDĚJOVICE, s.r.o.

Horní Počaply Chuchelna Lánov Mokré Lazce Okříšky Semily Česká Lípa Český Dub Desná v Jizerských horách Jiřetín pod Bukovou Liberec Náchod Noviny pod Ralskem Příšovice Tanvald Velké Hamry Prostějov Ostrožská Nová Ves Pozlovice Bečov u Mostu Blažim Jiříkov Šluknov Moravské Budějovice

střední Čechy severní Morava východní Čechy severní Morava jižní Morava východní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy východní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy jižní Morava jižní Morava jižní Morava severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Morava

MAŠTALÍŘ MIROSLAV - MD ELEKTRONIK

Vlašim

ulice Lidická, Dolnokralovická, Prokopova, Zámecká, Havlíčkova, Riegrova, J. Masaryka, J. A. Komenského, A. Roškotové, Pláteníková, Žižkovo náměstí

střední Čechy

MEC TURNOV, s.r.o. MELICHAR JIŘÍ MĚSTSKÉ INŽENÝRSKÉ SÍTĚ STUDÉNKA, a. s.

Turnov Praha Studénka

Studentská 1607-1611, 1596-1600 Praha 4 - Jižní Město (Chodov) k. ú. Butovice ul. Budovatelská, Sjednocení, Butovická, Mírová, Poštovní, A. gen. L. Svobody, A. Dvořáka

severní Čechy střední Čechy severní Morava

MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, a. s. NOEL, v. o. s.

Kuřim Dubňany Ostrožská Lhota Ratíškovice Rohatec Starovice Velké Němčice

KELI, s. r. o.

KTPV, a. s. MACH STANISLAV - M SERVIS ZLÍN MAKRO, s. r. o.

30

sídl. Špičák I. etapa sídl.

Kopečná, Vratislavice nad Nisou I. etapa, Liberec 6 Rochlice ul. Pražská, Komenského okr. Liberec

1. etapa, 2. etapa 1. etapa

ohr. ul. Březinova, Generála Svobody a Dvořákova sídliště I. a II. etapa

I. etapa, sídl. Lignit vč. rozšíření o II., III., IV. etapu

jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava

NOVÁK MIROSLAV NOVÁTOR, STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO NTV CABLE, s. r. o.

OSEX Plus, s.r.o. OSIF LADISLAV - OSEX PILSKABEL TV, a. s.

PROKABEL, ÚSTÍ NAD LABEM, s. r. o. RTV-5, s.r.o. SATCA, s. r. o. SATER, v. o. s.

Žeravice Třemošnice Třebíč Napajedla Oldřichovice Pohořelice Horní Bříza Kladno Mirotice Plzeň

Rokycany Hošťka Břeclav Mimoň Aš Broumov Dobruška Dolní Benešov Frýdlant nad Ostravicí Habartov Havlovice nad Úpou Horní Maršov Jaroměř Jívka Meziměstí Moravská Třebová Police nad Metují Světlá nad Sázavou Úpice Vamberk Vrchlabí Zdice Žacléř

ul. Na svahu, M. Majerové, Dukovanská

sídl. U Pivovaru; Rozdělov Košůtka, Bolevec, Lochotín - ul. Karlovarská, Gerská, Svobody, Studentská, Lidická, Skvrňany - ul. Vejprnická, Vojanova, Lábkova, T. Brzkové, Walterova, Nade Mží, Na okraji, Křimická, Slovany - ul. Rychtaříkova, Ruská, Brojova, Francouzská, Sladová, Sušická, Na Celchu, Částkova, Sladovnická, Vinice - ul. Hodonínská, Brněnská, Bzenecká, Strážnická, Břeclavská, Bory - ul. Beneše, Heyrovského, Klatovská, U Borského parku, 17. listopadu, Boettingerova, Lobzy - ul. Rokycanská, Nad Úslavou, Revoluční, Slunečná, Pod Švabinami, Doubravka - ul. Rokycanská, Hřbitovní, Potoční, Nad Týncem, Lazaretní, Hrádecká, Nad rybníky, Kolmá, Stará cesta, Zábělská, Křimice I. a II. etapa panelová a individuální zástavba střed; Poštorná

I. etapa I. etapa I. etapa město I. etapa

Zavadilka - Ptáky, Na Ptákách, Na Zavadilce, Na Staré Zavadilce I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa Radeč I. etapa Liščí kopec

jižní Morava východní Čechy jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava západní Čechy střední Čechy jižní Čechy západní Čechy

západní Čechy severní Čechy jižní Morava severní Ćechy západní Čechy východní Čechy východní Čechy severní Morava severní Morava západní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy východní Čechy střední Čechy východní Čechy

31

SATT, a.s.

SATTURN HOLEŠOV, s. r. o.

SELF SERVIS, s. r. o.

32

Bystřice pod Pernštejnem Nové Město na Moravě Žďár nad Sázavou Albrechtice Beňov Biskupice Boršice u Buchlovic Brusné Březnice Březová, okr. Zlín Dolní Lhota a Sehradice Horní Lhota Hřivinův Újezd Hvozdná Jarcová Kaňovice Kroměříž Lanžhot Němčice Neubuz Podkopná Lhota, okr. Zlín Provodov Prušánky Racková, okr. Zlín Rusava Růžďka Spytihněv Traplice Trnava Všemina Zástřizly, okr. Zlín Zašová Zlechov, okr. Uh. Hradiště Zlín Žlutava Bukovany Čučice Dukovany Hustopeče

I. stavba ul. Okružní, bloky 573/7, 573/8, 2803, 2760; II. stavba ul. Brodská, Komenského, Okružní, Revoluční; V. stavba - V zahrádkách

Rumunská (sídl. Zachar)

Obecniny, Podlesí

jižní Morava jižní Morava jižní Morava severní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava severní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava severní Morava jižní Morava severní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava

STAR - MONT Pardubice, s.r.o.

Chudčice Ivančice Jiříkovice Kunštát Kyjov Lužice Mokrá Moravské a Nové Bránice Moravský Krumlov Neslovice Oslavany Polanka Popice Popůvky Radostice Rosice Rouchovany Strachotín Svatobořice-Mistřín Šlapanice Telnice Tišnov Vlkoš-Skoronice Vojkovice Žabčice Židlochovice Prachovice

Nová Role Potůčky Rotava STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO OBČANŮ V LEDČI NAD Ledeč nad Sázavou SÁZAVOU

sídl. CEMO

I. etapa

STAR Nova, s. r. o.

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO "ROŽNOV"

sídl. Rámy, Stínadla

jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava jižní Morava východní Čechy západní Čechy západní Čechy západní Čechy východní Čechy

Rožnov pod Radhoštěm

ohran. ul. Svazarmovská, Kulturní, 5. května, Letenská, Pod Skalkou, Hřbitovní, Nábř. Dukelských hrdinů, Zemědělská, Školní

severní Morava

Zubří

ohran. ul. Sídlištní (sídl. 6. května), K hamrům, U trati, U Bečvy

severní Morava

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO "ŽIVOT" Mariánské Lázně

Mariánské Lázně

ul. Třebízského, Úšovice, sídl. Panská pole, ul. Bezejmenná, Butterfly, Slovan

západní Čechy

ŠVANDA JOSEF

Horní Slavkov Klatovy

Kounice sídl. Pod Hůrkou


33

TELCOM, s. r. o. TES MEDIA, s. r. o. (původní název TES LITVÍNOV, s.r.o.)

TES MEDIA, s. r. o. (původní název TES LITVÍNOV, s.r.o.)

Tachov Tursko Kralupy nad Vltavou

sídl. Západ, Východ, Rapotín

západní Čechy střední Čechy střední Čechy

Litoměřice

Kocanda - II. etapa ohr. ul. Teplická, Na Valech, Werichova, Liškova, - 3. etapa, místní části Pokratice a sídl. Severozápad I. + II.

severní Čechy

Lovosice Neratovice

I. etapa, II. etapa ohr. ul. Krátká, Resslova, Dlouhá, Vodní ul. Kojetická, Na Výsluní, Dr.E. Beneše, 28. října, 17. listopadu, J. Fučíka, Bří Čapků, Čtvercová, Za Obchody, U Tržnice, Na Skalkách, Hruboňova, Vančurova, Zelená, Kpt. Jaroše, Nám. Republiky, Masarykova, Ze Jednotou, M. Alše, Nerudova, Sv. Čecha, Byškovická, Jugmannova, Olbrachtova, K.H. Máchy


Nymburk Praha Praha

město Nymburk, sídliště Praha 8 - Kobylisy I. etapa (sídl. Kobylisy a sídl. Písečná) Praha 8 - Ďáblice - ul. Frýdlantská, Famfulíkova, Taussigova, Rajmonova, Kyselova, Kůrkova, Štíbrova, Šimůnkova, Roudnická, Česákova, Bínova, Společná - "Pod vodárenskou věží", U Slovanky, Nad Mazankou, Kubíkova


Praha

Praha 8 - ul. Kaňkovského, Třebenická, Střelničná, Na Slovance, Březiněvská, Pakoměřická; Stírka; ul. Na Okrouhlíku, K Okrouhlíku, Na Stírce, U Stírky, Pod Stírkou, Rozšířená;

střední Čechy

Praha

Praha 9 - Vysočany - ul. Spojovací, Sokolovská, Mlékárenská, Na Břehu, Skloněná, U Vysočanského pivovaru, Poštovská, Staromlýnská, Novovysočanská, Pod Strojírnami, Nemocniční, Českomoravská, Čihákova, Drahobejlova, Kurta Konráda, Na Rozcestí, Ocelářská, Benadovo nám., Kovářská, K Moravině, U Školičky, Matějkova Praha 9 - Prosek ul. Rumburská, Teplická, Harrachovská, Varnsdorfská, Jablonecká, Lovosická, Sklunkova, Novoborská, Cvikovská, Verneřická, Litvínovská, Bílinská, Veltruská, Bohušovická, Vysočanská, Litoměřická, Zárybská, Prosecká, Pískovcova

střední Čechy

Příbram Bílina

střední Čechy severní Čechy

Děčín

stavba 0K5-Folknáře; Děčín IV-místní část Podmokly (stavba č.1); stavby 1a, 2a, 2b, 21 a Riegrova

severní Čechy

Dubí Duchcov

Koněvova; K. Světlé Osecká 701 (Březová, J. Pešaty, Osecká); Domky 702 (Bydžovského, Horská cesta, Osecká, V domkách); Vrchlická 703 (Dělnická, J. Pešaty, Osecká, Vrchlického); Teplická 704 (Družby, Jungmannova, Sadová, Smetanova, Teplická, Tyršova, Zahradní); Nemocniční 705 (Horská cesta, Malinovského, Nemocniční, Osecká, Polcarova, Smetanova, Zd. Nejedlého); Sv. Čecha 706


sídl. Osecká objekty 1304, 1305, 1306, 1307, 1351 sídl. Osecká (pův. Codis, a.s.)

severní Čechy severní Čechy severní Čechy severní Čechy

Chlumec Janov u Litvínova

34

Za Chlumem; Sunn; Pražská; ul. Čapkova; sídliště

stavba 025

Kostomlaty pod Milešovkou Krupka Litvínov

severní Čechy Maršov - 17 objektů ohr. ul. K.Čapka; Kollárova; Dukelských hrdinů ul. Bezručova; Podkrušnohorská (stavba Máj); Valdštejnská - stavba 021 Hamr 228 (městská část Hamr, oblast Hamerská, Chemiků, Na kopci, Mládežnická, Čs. armády, Lounická, Podkrušnohorská, Písečná, Přátelství, Hornická

severní Čechy severní Čechy severní Čechy

Janov 025 (městská část Janov, oblast ulic Hamerská, Kopitská, Cluckova, Holešická, Albrechtická, Třebušická, Jiřetínská, Větrná, Luční, Přátelství, Sadová)

severní Čechy

Lom - RD Cheminvest 613 (městská část Na vyklučenínách, oblast ulic Luční) Jedličkova 626 (městská část 6, oblast ulic Jedličkova, Mánesova, Podkrušnohorská, Sukova, Šaldova, U Koldomu) Máj 221 (městská část Máj, oblast ulic Anglická, Alšova, B. Němcové, K. Světlé, Mezibořská, Podkrušnohorská, Tylova, Tyrše a Fügnera, Šafaříkova, Ukrajinská, Úzká, Valdštejnská)

severní Čechy

Loučky 621 (městská část 6, oblast ulic Dvořákova, Gorkého, J. Hory, K Loučkám, Komenského, Mácova, Podkrušnohorská, Seifertova, Wolkerova, Vančurova); místní část Loučky

severní Čechy

Zámecká 227 (Mostecká, Studentská, Tyrše a Fügnera, U zámeckého parku)

severní Čechy

mnohoúčelový stavební komplex Koldům, I. etapa; Koldům 617 (městská část 6, oblast ulic - Koldům)

severní Čechy

Ruská 225 (městská část 1, oblast ulic 5. Května, D. Holého, Husova, Chudeřínská, Kostelní, Nám. Míru, Opltova, Podkrušnohorská, Roosveltova, Ruská, Smetanova, Soukenická, Studentská, Šafaříkova, Školní, Tyrše a Fügnera, Ukrajinská, Úzká, Valdštejnská, Zahradní)

severní Čechy

S. K. Neumanna 622 (městská část 6, oblast ulic Halasova, Jedličkova, Ladova, Mánesova, Podkrušnohorská, S.K. Neumanna, Sukova, Vrchlického, Žižkova) Bezručova 622 (městská část 6, oblast ulic Bezručova, E. Destinové, Gorkého, Haškova, Ke střelnici, Krátká, Nerudova, Nerudovo náměstí, Mezibořská, Podkrušnohorská, Smetanova, Žižkova)

severní Čechy

sídliště Mostecká; Mostecká 229 (městská část 1, oblast ulic 9. května, Čapkova, Jiráskova, Kostelní, Lomská, Masarykovo náměstí, Mostecká, Náměstí Míru, Smetanova, Tržní, U zámeckého parku, Vinohradská, Vodní)

severní Čechy

Louny Meziboří Most Nový Bor

sídl. ohr. ul. 17. listopadu, tř. SNP, Louny - západ sídl. kpt. Nálepky I. - VII. etapa Lipová 411 (Lipová); E. Basse 402 (Eduarda Basse, Václava Klicpery) lokalita ohr. ul. Wolkerova, TGM, Tkalcovská, Palackého, Hrdlovksá 501, (Hrdlovská), Jateční 511 (Jateční, Dolejšova)


Osek u Duchcova

Hrdlovská 501; Jateční 511; ohr. ul. Slovenská, Sokolská


severní Čechy

35

Rumburk Teplice

Třebenice Varnsdorf Žatec TESAS MEDIC, s. r. o. TETA, s.r.o.

Podhájí místní část Trnovany; Nová Ves ohr. ul. Javorová, Habrová; místní část ohr. ul. Nedbalova, Scheinerova, Fibichova; sídl. Prosetice; sídl. Závětří; sídl. Trnovanská (Doubravka)


Nová Ves; Prosetice; Trnovanská-Závětří; Kpt. Jaroše; Gagarinova; A. StaškaTrnovany; Unčínská-Maršovská; Zrenjaninská; Přítkovská

severní Čechy

Trnovany ohr. Ul. Husova, A. Staška, Přítkovská, Edisonova


sídliště lokalita ohr. ul. Třebízského, Hájkova, Svatováclavská objekt č. 2520, 2521, 2518, 2519

TKW, s. r. o. TM KATEL, a. s. TOP.Spirit, a.s. (hotely)

Nepomuk a Dvorec Chabařovice Petrovice Brno Bohumín Hradec Králové

TV D. I. S., a. s. TV MÁJ, s. r. o. ZELENÁ HORA, STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO

Konopiště Praha Praha Zbiroh Majetín Žďár nad Sázavou

ul. Vlkova, Strnadova, Štefáčkova I. etapa Amber Hotel Hradec Králové Amber Motel Konopiště Corinthia Towers Hotel Corinthia Panorama Hotel sídliště ul. Pujmanové 583 - 590 ul. Studentská 6-16, 20-30, Dolní 5-9, 13-23

západní Čechy severní Čechy severní Čechy jižní Morava severní Morava východní Čechy střední Čechy střední Čechy střední Čechy západní Čechy jižní Morava jižní Morava

2.1.b) programový kanál v TKR Provozovatel

kanál

lokalita

bližší územní specifikace/sítě provozovatelů TKR

oblast (kraj)

ASTON & Cooper, a.s. (tv kanál)

R6

Praha 4 - Jižní Město Praha 8 a 9

sítě TKR Kabel Net Holding, a.s. sítě TKR TES Media, s.r.o.


INNET, s.r.o. (tv kanál)

R7

Praha Praha 8

sítě TKR Dattelkabel, a.s. sítě TKR TES Media, s.r.o.


12, 13 S 07,08,09,10 14, 15, 16, 17

Praha 1 Praha 3 Praha 8

Hotel Hoffmeister Hotel Expo Hotel Prague Hilton Atrium


Mariánské Lázně

sítě TKR SBD Život Mariánské Lázně sítě TKR Josefa Švandy


HURT Jaromír (PAY TV v hotelu)

CHLAD Bohumil - T.V. SAT (tv kanál)

36

SE 17

Radio TRIANGL spol. s r.o. (rozhlasový kanál)

96,5 MHz

lokality severních a východních Čech

sítě TKR Kabel Plus Severní Čechy, a.s. a Kabel Plus Východní Čechy, a.s. (Kabel Plus, a.s.)

severní a východní Čechy

RT Media, s.r.o. (tv kanál)

SE 9

Liberec

sítě TKR Kabel Plus Severní Čechy, a.s. (Kabel Plus, a.s.)

severní Čechy

ŠPAČEK Václav (tv kanál)

E9 E2

Liberec Brandýs nad Labem

sítě TKR Keli, s.r.o. sítě TKR Kabel Plus Praha, a.s. (Kabel Plus, a.s.)


VOBORNÝ Jaromír (tv kanál)

E 12 E 12 E 06

Čelákovice Lysá nad Labem Ivančice

sítě TKR Kabel Plus Praha, a.s. (Kabel Plus, a.s.) sítě TKR Kabel Plus Praha, a.s. (Kabel Plus, a.s.) sítě TKR Self Servis, s.r.o.

střední Čechy střední Čechy jižní Morava

37

PŘÍLOHA 02 IV.2. REGISTROVANÉ ZAHRANIČNÍ TELEVIZNÍ PROGRAMY PROVOZOVATELŮ TKR S REGISTRACÍ Označení programu

Provozovatel TKR

1 PLUS

SATTURN HOLEŠOV,s.r.o.

3 SAT

CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K.T.V.M., s.r.o., KATRO SERVIS, s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., TM KATEL,a.s., TV-MAJ, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabel Net Holding,a.s., TES Media, s.r.o., K+ Severní Čechy, a.s., INTES,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., Intercable Moravia, s.r.o.

ADULT Channel

Hurt Jaromír (hotel PAY TV)

Algeria TV

-

Animal Planet

INTES,a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří,s.r.o., Kabelová televize Kadaň,a.s., Kabel Net Holding,a.s., Dattelkabel,a.s., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabelová televize Elektronika Olomouc,s.r.o., NTV Cable,s.r.o., Intercable Bohemia,s.r.o.

Antene 2

Jiří Melichar, OSEX plus,s.r.o.,

ARD

CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabel Net Holding,a.s., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., TES Media,s.r.o., TESAS MEDIC, s.r.o., TOP. Spirit,a.s., CATR,s.r.o., , SATER,v.o.s., NOEL,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., SATCA,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., COMTES TV,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., F.C.A.,a.s., Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o

ARD 1 PLUS

CODIS, a.s., Mach Stanislav –M servis Zlín, COMTES CZ,s.r.o., NTV Cable,s.r.o.

Art Channel

-

ART TV

-

ARTE

K+ Praha, a.s., Kabel Net Holding,a.s., TES Media,s.r.o., INTES,a.s., SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., NTV Cable,s.r.o., Kabel Plus,a.s., K+ Praha,a.s., K+ CB,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Severní Morava,a.s., K+ Jižní Morava,a.s.

Babylon Blue

-

BBC Prime

TES Media,s.r.o., INTES,a.s., SATCA,s.r.o., SATT,a.s., COMTES CZ,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabel Plus,a.s.

BBC World

Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TELCOM, s.r.o., TES Media,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s., K+Střední Morava,a.s., K+ Východní Čechy, a.s., K+ Severní Čechy, a.s., TOP. Spirit,a.s., PILSKABEL TV,a.s., INTES,a.s., K+ Jižní Morava,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., SATCA,s.r.o., AQUA,a.s., COMTES CZ,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o.

BLOOMBERG TV

TES Media,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s., SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., F.C.A.,a.s.

BR

Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, OSEX plus,s.r.o.,

BR 3

K+CB,a.s., PILSKABEL TV,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., TES Media,s.r.o., CATR,s.r.o., INTES,a.s., SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o. CABTEL mont Zlín, s.r.o., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli,s.r.o., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Mach Stanislav –M servis Zlín, Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Jiří Melichar, AMOS,v.o.s., Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., TES Media,s.r.o., 3C spol. s r.o., TKW,s.r.o., CATR,s.r.o., Lad.Osif, SATER,v.o.s., KTPV,a.s., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o.Kabel Net Holding,a.s, RTV-5,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o.

CARTOON NETWORK

Childrens Channel

-

Cine Classics Chinese Channel

-

CMT-E

K+ Praha, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o.,

K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Kabel Net Holding,a.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o.,TES Media,s.r.o., Lad.Osif, COMTES CZ,s.r.o., Kabel Plus,a.s. CNBC

CNN International Sales Limited

SATCA, s.r.o., TES Media,s.r.o., INTES,a.s., COMTES CZ,s.r.o., Self Servis,s.r.o. Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., K+ Praha,a.s., K+ CB,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Jižní Morava,a.s., K+ Severní Morava,a.s. ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., K.T.V.M., s.r..o., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabel Net Holding,a.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., AMOS,v.o.s., TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TM KATEL, a.s., 3C spol. s r.o., TOP. Spirit,a.s., Lad. Osif,, INTES,a.s., KT Klášterec n. Ohří,s.r.o., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice, s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., Kabelová televize Jeseník,s.r.o., F.C.A.,a.s., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., Intercable Bohemia,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

CNT

K+K cable, s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o.

Dana Television Budapest

-

Danubius Cable TV (DCTV)

K+ Střední Morava,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová,

Der Kinder

Česká národní televizní společnost,s.r.o.

Deutsche Welle

CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, PILSKABEL TV,a.s., K+ Střední Morava,a.s., SATCA, s.r.o., SATT,a.s., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, TES Media,s.r.o., INTES,a.s., MAKRO,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., Kabel Plus,a.s., Intercable Moravia,s.r.o

DISCOVERY

K+ Střední Morava,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, TES Media,s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., INTES,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří,s.r.o., Kabelová televize Kadaň,a.s., SATCA,s.r.o., Kabel Net Holding,s.r.o., AQUA,a.s., COMTES CZ,s.r.o., Dattelkabel,a.s., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabelová televize Elektronika Olomouc,s.r.o., NTV Cable,s.r.o., Intercable Bohemia,s.r.o.

Disney Channel

SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o.

DSF

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+K cable,v.o.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+Severní Morava, a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., Keli,s.r.o., INTES,a.s., SATT,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., MAKRO, s.r.o., Jiří Melichar, MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., AMOS,v.o.s., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TELCOM, s.r.o.,TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., K+ Severní Čechy, a.s., TOP. Spirit,a.s., Lad.Osif, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., , SATER,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KTPV,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., SATCA,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., Jiří Florián, KATRO SERVIS,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

DUNA TV

TES Media,s.r.o., ELSAT,s.r.o.

ESPN

Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, TES Media,s.r.o., SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o.

Euro 7

-

EURONEWS

CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabel Net Holding, a.s., K.T.V.M.,s.r.o., SATCA, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, TES Media,s.r.o., K+ Severní Čechy, a.s., TOP. Spirit, a.s., COMTES CZ,s.r.o., STAR-MONT Pardubice,s.r.o., Kabelová televize Jeseník, s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o.

EUROSPORT

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., K+K cable,v.o.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MAKRO, s.r.o., Mach Stanislav –M servis Zlín, NOEL, v.o.s., PILSKABEL TV,a.s., Jiří Melichar, ELSAT,s.r.o., NOVÁTOR, sbd., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., AMOS,v.o.s., K.T.V.M.,s.r.o., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., SELF servis, s.r.o., Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TV-MAJ, s.r.o., TESAS MEDIC,s.r.o., TM KATEL, a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d., 3C spol. s r.o., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o, CATR,s.r.o., Lad.Osif, SATER,v.o.s., KTPV,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-

39

5,s.r.o., MEC Turnov,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

40

EUROTICA

-

FASHION TV

Kabel Net Holding, a.s., TES Media,s.r.o., Kabelová TV Ostrava-jih,s.r.o., Dattelkabel,a.s.

FILMNET

CODIS, a.s., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., PILSKABEL TV,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., SATT,a.s., Kabelová TV Ostrava jih,s.r.o., TELCOM, s.r.o.

FOX International

SATCA,s.r.o., COMTES CZ, s.r.o.

FOX Kids

Intercable Bohemia,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o

FOX sports

ELSAT,s.r.o.

GALAVISON eco

-

GALAVISION

Kabelová televize Ostrava,s.r.o.

HBO

CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., PILSKABEL TV, a.s., ELSAT, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava, a.s., INTES,a.s., Kabel Net Holding,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová TVOstrava jih, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TES Media,s.r.o., Lad.Osif, NOEL,v.o.s., K+ České Budějovice,a.s., K+ Jižní Morava,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., K+ Severní Morava,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., KTPV,a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří,s.r.o., SATCA,s.r.o., SATT,a.s., KABEL OSTROV,s.r.o., MAKRO,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Kabelová televize Elektronika Olomouc,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV cable,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o.

HR-HESSEN

NTV Cable,s.r.o.

HRT

TES Media,s.r.o.

Channel 5

Kabel Plus,a.s.

Kabel 1

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, SATT,a.s., K+ Severní Čechy, a.s., INTES,a.s., ELSAT,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., Kabelová televize Jeseník,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

KINDERKAN AL

Kabelová televize Jeseník,s.r.o., NTV Cable,s.r.o., Kabel Plus,a.s., K+ Praha,a.s., K+ CB,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Severní Morava,a.s., K+ Jižní Morava,a.s.

Kinder atelier

-

LA CINQUEME

K+ Praha,a.s.,

Landscape Channel

Intercable Bohemia,s.r.o.

LSF

-

M6

Jiří Melichar

MARKÍZA TV

Intercable Moravia,s.r.o., NOEL,v.o.s., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TES Media,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s., K+Střední Morava,a.s., TKW,s.r.o., Kabelová TV Ostrava jih,s.r.o., INTES,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., K+ Jižní Morava,a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří,s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., MAKRO,s.r.o., Jiří Florián, Stavební bytové družstvo Rožnov, SELF Servis,s.r.o., RTV-5,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

MAX 1

CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K+Střední Morava,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., INTES,a.s., Kabel Net Holding,a.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o.,TES Media,s.r.o., K+ Severní Čechy, a.s., CATR,s.r.o., Lad.Osif, Městské inženýrské sítě Studénka,a.s., K+ Praha, a.s., K+ CB, a.s., K+ Severní Morava, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., PILSKABEL TV,a.s., NOEL,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., ELSAT,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Kabelová televize Kadaň,a.s., SATT,a.s., MAKRO,s.r.o., KABEL OSTROV,s.r.o., MAKRO,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., TETA,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., Kabelová TV Ostrava-jih,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Kabel Plus,a.s., NTV cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o

MBC

TOP. Spirit,a.s.

MCM

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli,s.r.o., K+ Severní Čechy,a.s., SATCA, s.r.o., TELCOM, s.r.o., TES Media,s.r.o., INTES,a.s., COMTES CZ,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., Dattelkabel,a.s., Kabel Plus,a.s., Intercable Moravia,s.r.o

MDR

CODIS, a.s., K+ Severní Čechy,a.s., TES Media,s.r.o., INTES,a.s., Kabel Plus,a.s.

MDR 3

INTES,a.s.

Mini max

-

Movies Channel

Hurt Jaromír (hotel PAY TV)

MTV

Intercable Moravia,.s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., Dattelkabel,a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., PILSKABEL TV,a.s., K+ Plus Severní Čechy, a.s., K+ Plus Východní Čechy, a.s., ELSAT,s.r.o., INTES,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TES Media,s.r.o., TESAS MEDIC, s.r.o., SATER,v.o.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří,s.r.o., SATCA,s.r.o., MAKRO,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., CABTEL mont ZLÍN,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabel Plus,a.s., Intercable Bohemia,s.r.o.

MUZZIK

K+ Praha, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., TES Media,s.r.o., SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., Kabel Plus,a.s.

N3

K+ Střední Morava,a.s., NTV Cable,s.r.o.

National Geographic Channel

Kabelová televize Kadaň,a.s., Intercable Moravia,s.r.o

NBC Europe

Kabel Net Holding,a.s.,

NBC Super channel

CODIS, a.s., K+ Praha, a.s., K+ CB,a.s., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabel Net Holding,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., Jiří Melichar, TES Media,s.r.o., SATCA, s.r.o., TELCOM, s.r.o., INTES,a.s., Kabel Plus,a.s.

Nickelodeon

Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o.

NDR

TES Media,s.r.o.

NTV

K+ Východní Čechy,a.s., TES Media,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., Kabel Plus,a.s., Intercable Bohemia,s.r.o.

ONYX

K+ Jižní Morava,a.s., Kabel Net Holding, a.s., TES Media,s.r.o., TOP. Spirit,a.s., Kabelová TV Ostrava-jih,s.r.o., K+ Praha,a.s., MAKRO,s.r.o.

ORB

NTV Cable,s.r.o.

ORF 1

K+K cable,v.o.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, K.T.V.M.,s.r.o., NOEL, v.o.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Media,s.r.o., 3C spol. s r.o., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., INTES,a.s., KATRO SERVIS,s.r.o., RTV-5,s.r.o., Kabel Plus,a.s.Intercable Moravia,s.r.o., NTV Cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

ORF 2

K+K cable, v.o.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, K.T.V.M.,s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., NOEL, v.o.s.,SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Media,s.r.o., 3C spol. s r.o., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., INTES,a.s., KATRO SERVIS,s.r.o., RTV-5,s.r.o., Kabel Plus,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., NTV Cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

ORT 1

Dattelkabel,a.s., TES Media,s.r.o., SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o.

OSTANKINO 1

K+ Praha, a.s.

Phoenix TV

SATCA,s.r.o., COMTES CZ, s.r.o.

POLONIA

AMOS, v.o.s., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., K+ Praha, a.s., K+Severní Čechy,a.s., K+Střední Morava,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., TES Media,s.r.o., Kabelová televize Kadaň,a.s., MAKRO,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., F.C.A.,a.s., Intercable Moravia,s.r.o

POLONIA 1

CODIS, a.s., K+ Praha, a.s., INTES,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., Kabelová TV Ostrava- jih,s.r.o., TES Media,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabel Plus,a.s.

POLONIA 2

INTES,a.s., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o.

POLONIA TV

INTES, a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., AMOS,v.o.s., Dattelkabel,a.s.

POLSAT

Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., Kabel+Severní Morava, a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., TELCOM, s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Kabel Net Holding,a.s., AMOS,v.o.s., Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TES Media,s.r.o., Kabel Plus,a.s. ELSAT,s.r.o., KTPV,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, NTV Cable,s.r.o.

POLSAT 2

Kabelová TV Kopřivnice,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STARMONT Pardubice,s.r.o., Kabelová televize Jeseník,s.r.o., NTV Cable, s.r.o.

PL 1

K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, AMOS,v.o.s., TM KATEL,a.s., KATRO SERVIS,s.r.o., SATER,v.o.s.

PL 2

Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Východní Čechy, a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., AMOS,v.o.s., TM KATEL,a.s., KATRO SERVIS,s.r.o., SATER,v.o.s.

PRO 7

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., K+K cable,v.o.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová televize Přerov, a.s., MAKRO, s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o.,

41

PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., NOEL, v.o.s., NOVÁTOR,sbd., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, Keli,s.r.o., INTES,a.s., Jiří Melichar, SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Mach Stanislav –M servis Zlín, SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S, SELF servis, s.r.o., SATCA, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TELCOM, s.r.o., TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TESAS MEDIC,s.r.o., TV-MAJ, s.r.o., TM KATEL, a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d., 3C spol. s r.o., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., CATR,s.r.o., Lad.Osif, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., , SATER,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KTPV,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. QUANTUM

TES Media,s.r.o.

RAI UNO

CABTEL mont Zlín, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+Východní Čechy,a.s., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TES Media,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s., K+ Severní Čechy, a.s., TOP. Spirit,a.s., Lad.Osif, Dattelkabel,a.s., Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o

RAI DUE

K.T.V.M.,s.r.o., TES Media,s.r.o., TOP. Spirit,a.s.

Rendez-Vous TV-Eurotica

Kabelová televize Elektronika Olomouc,s.r.o.

ROSSIJA 1

CODIS, a.s., TES Media,s.r.o.

RTL

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., Intercable Bohemia,s.r.o., Česká národní televizní společnost, s.r.o., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., K+K cable,v.o.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., Mach Stanislav –M servis Zlín, NOEL, v.o.s., NOVÁTOR,sbd., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli,s.r.o., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Novák Miroslav, K.T.V.M.,s.r.o., Jiří Melichar, SATCA, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s.,TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TESAS MEDIC,s.r.o. TM KATEL,a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d., Kabel Net Holding, a.s., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., Lad.Osif, , 3C,s.r.o. , SATER,v.o.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., KABEL OSTROV,s.r.o., MAKRO,s.r.o., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STARMONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

RTL 1

K+ Východní Čechy,a.s., Florián Jiří, Kabel Net Holding,a.s., SBDO Ledeč n/S.

RTL 2

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+K cable,v.o.s., K+ Východní Čechy,a.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MAKRO, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., Jiří Melichar, NOVÁTOR, sbd., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, Keli,s.r.o., INTES,a.s., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., NOEL, v.o.s.,Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., AMOS,v.o.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., SELF servis, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV Ostrava- jih,s.r.o., TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TESAS MEDIC,s.r.o., TM KATEL,a.s., K+ Severní Čechy, a.s., 3C spol. s r.o., TKW,s.r.o., Kabelová TV Kopřivnice,s.r.o., SATER,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KTPV,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., TETA,s.r.o., COMTES CZ, s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

RTL 7

K+ Praha, a.s., Kabel Net Holding, a.s., K+ Severní Čechy, a.s., Kabelová TV Ostrava-jih,s.r.o. , Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Městské inženýrské sítě Studénka,a.s., ELSAT,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., AQUA,a.s., STAR-MONT Pardubice,s.r.o., Kabel Plus,a.s.

RTL plus

CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s, K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., MAKRO, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TELCOM, s.r.o., TV D.I.S., a.s., TV-MAJ, s.r.o., 3C spol. s r.o., Top Spirit,a.s., , ELSAT,s.r.o., Intercable Bohemia,s.r.o., KTPV,a.s., Česká národní televizní společnost,s.r.o. NTV Cable,s.r.o.

RTP International RTV Srbija Sat SAT 1

42

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., Česká národní televizní společnost, s.r.o., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., K+K cable,v.o.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Mach Stanislav –M servis Zlín, PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., NOEL, v.o.s., NOVÁTOR, s.b.d., K+ Východní Čechy,a.s., TELCOM, s.r.o., K+

Střední Morava,a.s., Florián Jiří, Keli,s.r.o., INTES,a.s., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Jiří Melichar, Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., MAKRO, s.r.o., AMOS,v.o.s., Kabelová televize Přerov, a.s., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV Ostravajih,s.r.o., TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TV-MAJ, s.r.o., TESAS MEDIC,s.r.o., TM KATEL,a.s., ZELENÁ HORA , s.b.d., 3C spol. s r.o., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., CATR,s.r.o., Lad.Osif, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., SATER,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KTPV,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., SATCA,s.r.o., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., COMTES CZ, s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o. Sci-fi Channel

TOP. Spirit,a.s.

SKY NEWS

Kabelová TV Kadaň, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., SATT,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., TES Media,s.r.o., K+ Severní Čechy, a.s., TOP. Spirit,a.s., SATER,v.o.s., SATCA,s.r.o., COMTES CZ, s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o

SKY ONE

INTES, a.s.

SKY SPORT

Intercable Moravia,s.r.o

STV 1

Intercable Moravia,s.r.o., CODIS, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., PILSKABEL TV,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., Kabel Net Holding,a.s., Kabelová televize Přerov, a.s., Mach Stanislav –M servis Zlín, NOEL, v.o.s., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Media,s.r.o., TM KATEL,a.s., TKW,s.r.o., Kabelová TV Kopřivnice,s.r.o., KTPV,a.s., Městské inženýrské sítě Studénka,a.s., AQUA,a.s., Jiří Florián, KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, RTV-5,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTVcable,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

STV 2

CABTEL mont Zlín, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, INTES,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Media,s.r.o., TV-MAJ, s.r.o., 3C spol. s r.o., TKW,s.r.o., Městské inženýrské sítě Studénka,a.s., KTPV,a.s., AQUA,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, RTV-5,s.r.o., Kabel Plus,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

SUPER 1

NTV Cable,s.r.o.

SUPERMAX

CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., INTES,a.s., Kabel Net Holding,a.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TES Media,s.r.o., K+ Východní Čechy, a.s., K+ Severní Čechy, a.s., K+Střední Morava,a.s., CATR,s.r.o., Lad.Osif, Městské inženýrské sítě Studénka,a.s., K+ Praha,a.s., K+ CB,a.s., K+ Severní Morava,a.s., K+ Jižní Morava,a.s., PILSKABEL TV,a.s., NOEL,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., ELSAT,s.r.o., KTPV,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., Kabelová televize Kadaň,a.s., SATT,a.s., MAKRO,s.r.o., KABEL OSTROV,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Kabelová televize Elektronika Olomouc,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., Kabelová TV Ostrava-jih,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Kabel Plus,a.s., NTV cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

Super RTL

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., CODIS, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, SATT,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., TES Media,s.r.o., K+ Východní Čechy, a.s., SATER,v.o.s.,INTES,a.s., SATCA, s.r.o., MAKRO,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., KATRO SERVIS,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

SUPERSPORT

TES Media,s.r.o.

SÜDWEST

NTV Cable,s.r.o.

SÜDWEST 3

„Antény DAKR“,s.r.o.

SWF

TES Media,s.r.o.

TCC-WOX

K+K cable, v.o.s.

TM – 3

Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, NTV Cable,s.r.o.

TNT

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Severní Morava, a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli,s.r.o., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., MAKRO, s.r.o., AMOS,v.o.s., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TM KATEL, a.s., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., CATR,s.r.o., Městské inženýrské sítě Studénka,a.s., KTPV,a.s., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabel Plus,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o.

TRAVEL


43

CHANNEL

44

TV 1 – Maďarsko 1

-

TV 2 – Maďarsko 2

-

TV 5

CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., SATCA, s.r.o., TELCOM, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., K.T.V.M., s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., TES Media,s.r.o., TOP. Spirit.a.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., K+ Severní Morava,a.s., COMTES CZ,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K+ Severní Morava,a.s., F.C.A.,a.s., Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o.

TVE International

Kabelová TV Ostrava- jih,s.r.o., TES Media,s.r.o., TOP. Spirit,a.s., Intercable Bohemia,s.r.o.

TV Chorvatsko

-

TVP 1

K+ Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Kabelová TV Ostrava- jih, s.r.o., TOP. Spirit,a.s., Stavební bytové družstvo Rožnov, Kabel Plus,a.s.

TVP 2

K+ Severní Morava, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, Kabel Plus,a.s.

UK Living

CATV, s.r.o.

Váš Hallmark Entertainment

K+ Severní Morava,s.r.o., K+ CB,a.s., K+ Jižní Morava,a.s., K+ Praha,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., INTES,a.s., ELSAT,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří,s.r.o., Kabelová televize Kadaň,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., TES Media,s.r.o., SATCA,s.r.o., KABEL OSTROV, s.r.o., MAKRO,s.r.o., Dattelkabel,a.s., AQUA,a.s., PILSKABEL,a.s., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., STAR-MONT Pardubice,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., Kabelová TV Ostrava-jih,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., TELCOM,s.r.o., Kabelová televize Jeseník,s.r.o., MEC Turnov,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., NTV cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

VEV

-

VH-1

Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, TES Media,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s., Kabelová TV Ostrava jih,s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., Intes,a.s., ELSAT,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., NTV Cable,s.r.o.

VIVA

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+K cable,v.o.s., KABEL OSTROV, s.r.o., KATRO SERVIS,s.r.o., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., MAKRO, s.r.o., AMOS,v.o.s., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TELCOM, s.r.o., TES Media,s.r.o., TM KATEL,a.s., TV D.I.S., a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., Lad.Osif, , SATER,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., ELSAT.s.r.o., KTPV,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., K+ Praha, a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o.

VIVA 2

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, INTES,a.s., SATT,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., K+ Severní Čechy, a.s., Kabel Net Holding, a.s., Lad.Osif, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., NOEL,v.o.s, KTPV,a.s., MAKRO,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s. , Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o

VOX

Intercable Moravia,s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., K+K cable,v.o.s., K+CB,a.s., ELSAT,s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., NOVÁTOR,sbd., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Střední Morava,a.s., Keli, s.r.o., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., Jiří Melichar, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, TES Media,s.r.o., TV-MAJ, s.r.o., TESAS MEDIC,s.r.o., TM KATEL,a.s., TOP. Spirit,a.s., , INTES,a.s., Intercable Bohemia,s.r.o., SATCA,s.r.o., K+ Severní Morava,a.s., MAKRO,s.r.o.,

Česká národní televizní společnost,s.r.o., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., KATRO SERVIS,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., K+ Severní Morava,a.s., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. VTV

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+K cable,v.o.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MAKRO, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., Mach Stanislav -M servis Zlín, NOEL, v.o.s., NOVÁTOR, s.b.d., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli, s.r.o., INTES,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M., s.r.o., AMOS,v.o.s., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., TES Media,s.r.o., TM KATEL,a.s.,TV D.I.S., a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d., K+ Severní Čechy, a.s., TKW,s.r.o., CATR,s.r.o., SATER,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KTPV,a.s., K+ Jižní Morava, SATT,a.s., KABEL OSTROV,s.r.o., AQUA,a.s., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,.s.r.o., KATRO SERVIS,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o.

WDR

TES Litvínov,s.r.o., Kabel Plus,a.s.

Weather Channel


West 3

.

WORLD NET Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová World Net USA ZDF

CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+K cable,v.o.s., K+CB,a.s., PILSKABEL TV,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TESAS MEDIC,s.r.o. , TOP. Spirit,a.s., CATR,s.r.o., SATER,v.o.s., SATCA,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., F.C.A.,a.s., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., Kabelová televize Ostrava, s.r.o.

45

PŘÍLOHA 03 IV.3. PLÁN VYUŽITÍ KMITOČTŮ (S PŘIDĚLENÝMI VÝKONY) URČENÝCH PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Stav ke dni 31.12.1999 Tučný typ písma označuje změny za období 1.1. – 31.12.1999. Uvedené údaje reflektují přidělené kmitočty Radou, ne všechny musí být v současné době tedy v provozu. V tabulkách jsou uvedeny vysílače od 50 W, ostatní jsou vedeny jako převaděče. U ČT jsou uvedeny v tabulce všechna stanoviště, na kterých jsou instalovány vysílače, nikoliv převaděče.

ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ VKV rozhlas Kmitočty přidělené v České republice pro rozhlasové vysílání v pásmu VKV: Místo Aš – Háj Brno - Kojál Č. Budějovice - Kleť Domažlice - Vraní v. Hodonín - Babí lom Chomutov - Jedlák Jeseník - Praděd Jihlava - Javořice Karlovy Vary - Tři k. Klatovy - Barák Ledeč n./S. - Melech. Liberec - Ještěd Mariánské Lázně - Dyleň Ostrava - Hošťálkovice Pardubice - Krásné Písek - Jarník Plzeň - Krašov Plzeň - Radeč Praha - Mahler. sady Příbram - Orlov Sušice - Svatobor Trutnov - Černá hora Třinec - Javorový Uherský Brod - Čer.hora Ústí nad L. - Buk. h. V. Meziříčí - Radhošť Votice - Mezivrata Vsetín - Bečevná Zlín - Tlustá hora Znojmo - Deblínek Brno - Hády Č. Budějovice - Včelná H. Králové - Hoděšovice Jičín - Tábor Jihlava – Horní Hutě Klatovy – Doubrava Kutná Hora – Vysoká Liberec – Ještěd Plzeň – Krašov Praha – Petřín Třinec – Javorový V. Meziříčí – Strážka Vrbno p./P.- Anen.v. Brno – Hády Brno – Kojál Č. Budějovice – Kluk Hodonín - Babí lom Chomutov – Jedlák Cheb - Zelená hora Jeseník – Praděd Jihlava – Javořice Kašperské Hory – Javorník Klatovy – Doubrava Liberec – Ještěd

46

Kmitočet (MHz)

Výkon ERP (kW)

Stanice

107,9 95,1 91,1 98,0 106,2 98,9 91,3 90,7 102,6 99,8 102,1 95,9 97,6 101,4 89,7 97,0 89,1 99,2 94,6 102,2 90,6 88,5 92,1 93,0 90,9 92,5 93,1 92,1 99,5 101,2 92,6 103,7 104,7 106,9 107,1 90,3 102,2 89,9 101,7 91,3 101,9 89,9 103,6 90,4 102,0 96,1 100,4 96,3 106,2 98,2 95,4 107,2 88,6 103,9

0,04 100 100 10 10 10 20 20 0,1 10 10 20 1 100 100 1 100 10 5 0,4 1 20 1 1 100 10 100 0,1 10 1 10 1 10 1 10 10 1 20 100 0,5 1 1 1 10 100 40 10 10 1 20 20 0,5 10 20

ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 1 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3

Ostrava – Hošťálkovice Pardubice – Krásné Písek – Jarník Plzeň – Krašov Plzeň – Radeč Praha – Mahler. sady Trutnov - Černá hora Uherský Brod - Čer.hora Ústí nad L. - Buk. h. V. Meziříčí – Radhošť Votice – Mezivrata Vsetín – Bečevná Zlín - Tlustá hora Znojmo – Deblínek Kaplice – Poluška Varnsdorf - Jedlová hora Aš – Háj Brno – Hády Brno – Kojál Č. Budějovice – Kleť Domažlice - Vraní v. Hodonín - Babí lom Mariánské Lázně – Dyleň Chomutov – Jedlák Jeseník – město Jáchymov – Klínovec Jeseník – Praděd Jihlava – Strážník Karlovy Vary - Tři k. Klatovy – Barák Kutná Hora – Vysoká Liberec – Proseč Lipník n./Bečvou – Helfštýn Olomouc – Radíkov Ostrava – Hošťálkovice Pardubice – Krásné Plzeň – Radeč Praha – Cukrák Praha - Mahler. sady Trutnov - Černá hora Třinec – Javorový Ústí nad L. - Buk. h. V. Meziříčí – Radhošť Vrbno p./P.- Anen.v. Vsetín – Bečevná Zlín - Tlustá hora Znojmo – Deblínek Železná Ruda – Pancíř Varnsdorf - Jedlová hora Praha – Strahov Vsetín – Škývarka Zlín - Tlustá hora Brno – Hády Č. Budějovice – město H. Králové – Hoděšovice Ostrava – centrum Plzeň – Krkavec Praha – Strahov Ústí nad L. – Klíše Praha – Malešice Liberec – Vratislavice Praha – Mezivrata Praha – Pankrác Tábor – Radimovice Praha - Mahler. sady Č. Budějovice – Rudolfov Liberec – Vratislavice Praha - Mahler. sady Praha – Mezivrata Zlín – Příluky Znojmo – Deblínek Ústí nad L. – Krupka Ústí nad L. - N. Ves Brno – Kojál Č. Budějovice – Kleť Jeseník – Praděd Jihlava – Javořice Klatovy – Doubrava Ostrava – Hošťálkovice Pardubice – Krásné

104,8 102,7 105,2 95,6 93,3 105,0 90,5 107,3 88,8 96,8 103,2 98,3 94,8 99,2 105,9 88,4 96,7 93,1 106,5 106,4 105,3 93,6 100,8 103,1 88,7 103,4 106,8 87,9 91,0 102,4 100,5 102,2 88,7 92,8 107,3 100,1 106,7 100,7 92,6 101,9 105,3 104,5 99,0 95,5 89,5 97,5 97,3 95,8 98,5 106,2 95,6 89,6 101,3 89,8 99,1 106,4 98,6 101,1 105,8 93,7 91,3 97,7 98,7 101,8 89,5 88,4 88,1 88,2 105,5 95,5 106,7 88,0 107,2 104,5 94,1 104,3 93,4 103,8 91,0 97,4

100 100 1 100 10 5 20 1 100 10 100 0,1 10 1 0,2 0,2 1 1 100 100 10 10 1 10 0,2 1 20 10 1 10 1 1 0,1 0,8 2,8 100 10 40 5 20 1 100 10 1 0,1 10 1 0,2 0,2 0,001 0,1 10 0,15 1 1 1 1 1 1 5 0,5 50 5 1 1,6 1 1 5 94 0,2 1 1 0,2 100 100 20 20 10 100 100

ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 ČRo 3 RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo Autokino Strahov AZ Rádio AZ Rádio BBC BBC BBC BBC 2) BBC BBC BBC City 93,7 FM Classic FM Classic FM Classic FM Classic FM Country radio Eldorádio Evropa 2 Evropa 2 Evropa 2 Evropa 2 Evropa 2 Evropa 2 - Radioclub Evropa 2 - Radioclub Frekvence 1 Frekvence 1 Frekvence 1 Frekvence 1 Frekvence 1 Frekvence 1 Frekvence 1

47

Plzeň – Krašov Plzeň – Krkavec Praha - Mahler. sady Trutnov - Černá hora Ústí nad L. - Buk. h. V. Meziříčí – Radhošť Zlín – Příluky Klatovy – Doubrava Plzeň – Radeč Kutná Hora – Kaňk Poděbrady Praha – Dlabačov Brno - Hády F. Místek – Kubánkov Plzeň – Radeč Uh. Hradiště – silo Zlín - Tlustá hora Praha – Petřín Chomutov – Jedlák Bystřice - K. Javorník Olomouc – Tabulový vrch V. Meziříčí – Město Vsetín – Škývarka Praha – Malešice Votice - Mezivrata Benešov - Konopiště Česká Lípa - hotel M. Boleslav - Kosmonosy Praha - Zelený pruh Brno - Hády Liberec - Ještěd Česká Lípa - Špičák Varnsdorf - Jedlová hora Č. Budějovice - Sirk. Ostrava - Dobroslavice Třinec - Javorový H. Králové - ZVÚ Králíky - Suchý v. Pardubice - 2 Trutnov - Černá hora Děčín - Děč. Sněžník Děčín - město Varnsdorf - město Mladá Boleslav - Chlum Karlovy Vary - Goet. v. Aš - Skřivánčí vrch Cheb - Kopeckého ul. Karlovy Vary - Tři k. M. Lázně - Podhora Špindlerův Mlýn - centrum Vrchlabí - Žalý Cheb - město Karlovy Vary - sídliště Marián. Lázně - Dyleň Liberec - Liberecká výšina Jeseník - Praděd Pardubice - Opatovice Č. Budějovice - Kluk Český Krumlov - vod. Kaplice - Poluška Pelhřimov - město Písek - Kosejřín Tábor - město Č. Budějovice - Rudolfov Beroun - Záhrabská Klatovy - Doubrava Plzeň - Košutka Příbram - Drahlín Sušice - Svatobor Toužim - Třebouňský vrch Železná Ruda - Pancíř Olomouc - Pohořany Prostějov - Držovice Přerov - silo Ostrava - Hošťálkovice Libina - Bradlo Brno - Kojál Č. Budějovice - Kleť Klatovy - Doubrava Jeseník - Praděd

48

104,1 89,6 102,5 98,4 93,5 94,1 105,0 104,9 104,7 90,2 91,1 98,1 88,3 101,1 90,0 96,5 90,3 91,9 98,1 89,3 95,6 99,8 101,9 87,8 95,0 91,7 96,9 94,8 99,7 103,4 101,4 99,9 90,4 90,5 92,8 98,3 96,2 87,8 92,6 105,3 91,6 94,8 105,0 92,9 93,8 90,0 90,0 99,7 102,8 99,3 106,4 93,2 88,3 92,5 97,1 99,3 99,5 104,3 88,0 87,6 98,3 93,6 88,0 99,7 100,2 105,8 106,1 87,6 88,1 107,4 97,2 92,3 100,2 98,6 93,7 94,4 87,6 102,9 94,0 100,9

100 1 5 20 100 10 1 0,2 10 1 0,1 1 10 1 10 0,05 3,16 1 1 0,5 0,25 1 0,1 1 100 0,2 0,3 0,1 5 1 20 1 0,2 1 1 1 0,1 1 0,1 3 1 0,5 0,2 1 1 0,05 1 1 1 0,05 1 1 0,2 1 1 10 1 32 0,1 0,2 0,2 1 0,2 0,5 0,4 10 1 0,4 0,15 0,44 0,2 5 0,1 0,1 40 0,5 100 100 10 20

Frekvence 1 Frekvence 1 Frekvence 1 Frekvence 1 Frekvence 1 Frekvence 1 Frekvence 1 Karolina 104,7 Karolina 104,7 Kiss 98 FM Kiss 98 FM Kiss 98 FM Kiss Hády Kiss Morava Kiss ProTon KISS PUBLIKUM 2) KISS PUBLIKUM Rádio 1 Rádio Agara Rádio Apollo Rádio Apollo Rádio Apollo Rádio Apollo Rádio Blaník Rádio Blaník Rádio Bonton Rádio Bonton Rádio Bonton Rádio Bonton Rádio Brno Rádio CONTACT LIBEREC Rádio Crystal Rádio Crystal Rádio Č.Budějovice - Evropa 2 Rádio Čas - FM Rádio Čas - FM Rádio Černá Hora Rádio Černá Hora Rádio Černá Hora Rádio Černá Hora Rádio Děčín Rádio Děčín Rádio Děčín Rádio Delta 92,9 FM Rádio Diana Rádio Dragon Rádio Dragon Rádio Dragon Rádio Dragon Rádio Duha Vrchlabí Rádio Duha Vrchlabí Rádio Egrensis Rádio Egrensis Rádio Egrensis Rádio Euro K Rádio Evropa 2 - Morava Rádio Evropa 2 – Východní Čechy Rádio Faktor Rádio Faktor Rádio Faktor Rádio Faktor Rádio Faktor Rádio Faktor Rádio Faktor 2 2) Rádio FM Plus Rádio FM Plus Rádio FM Plus Rádio FM Plus Rádio FM Plus Rádio FM Plus Rádio FM Plus Rádio Haná Rádio Haná Rádio Haná Rádio Hellax Rádio Hity 94,4 Rádio Impuls Rádio Impuls Rádio Impuls Rádio Impuls

Jihlava - Javořice Kašp. Hory - Javorník Ostrava - Hošťálkovice Pardubice - Krásné Plzeň - Krašov Praha - Mahler. sady Trutnov - Černá hora Ústí nad L. - Buk. h. V. Meziříčí - Radhošť Zlín - Tlustá hora Hodonín - Babí lom Mladá Boleslav - Chlum Třebíč - město Znojmo - Kasárna Brno - Hády Č. Budějovice - město Český Krumlov - Křížák Pardubice - TKB Praha - Rošického st. Praha - Strahov Tábor - Kotnov Broumov - město Náchod - Dobrošov Vamberk - Libštejn Chomutov - Vodárna Most - město Teplice - vodárna Děčín - Podmokly Teplice - vodárna Ústí nad L. - V. Ostrý Pardubice – Krásné H. Králové – Hoděšovice Opava – vodárna Ostrava – Hošťálkovice Třinec – Javorový V. Meziříčí – Radhošť Jeseník - Praděd Písek - Jarník Příbram - Orlov Benešov - Kozmice Šumperk - vyhlídka H. Králové - hotel Havlíčkův Brod - Vršovice Chotěboř - Počátky Pardubice - TKB Brno - Hády Bystřice p./H. - Hostýn Jeseník - Praděd Liberec - Ještěd Příbram – Svatá hora Uherský Brod - vodárna Kladno – město Kralupy - Hostibejk Rakovník - Louštín Olomouc - Pohořany Šumperk - Temenice Vrbno p. Pradědem - Anenská h. Kašp. Hory - Javorník Klatovy - Doubrava Plzeň - Doubravka Teplice - vodárna Praha - Rošic. stadion Jihlava - Strážník Plzeň - Radeč Kutná Hora - Kaňk Praha - Ládví Uherský Brod - Čer. hora Vsetín - Bečevná Zlín - Mladcová Těrlicko - Babí hora Třinec - město Praha - Petřín 1) 2)

100,3 98,4 89,0 106,0 91,4 96,6 92,1 102,0 100,5 102,3 88,9 105,7 98,6 104,2 103,0 87,8 99,3 91,6 90,3 103,7 106,8 94,7 92,8 94,7 90,6 95,8 96,5 89,3 89,3 95,2 93,9 103,4 88,6 96,4 98,7 103,9 88,1 89,0 99,5 89,3 96,5 95,7 96,3 103,6 96,9 107,5 90,6 93,3 97,9 96,0 105,7 92,3 103,4 97,4 97,1 90,0 105,4 91,8 95,2 91,8 100,6 95,3 94,3 101,3 106,6 97,2 96,2 102,5 91,7 89,5 97,4 99,3

20 5 100 100 100 5 20 100 10 10 10 1 0,5 1 10 0,1 1 0,5 1 1 0,2 0,1 1 0,2 4 0,5 0,1 0,2 0,2 0,5 100 1 0,5 4 1 10 10 1 0,4 5 1 0,15 0,2 1 1 2,88 0,5 20 20 0,125 0,2 1 0,2 0,2 0,8 1 1 0,5 1 0,2 2 5 10 10 1 1 1 0,1 5 1 0,2 1

Rádio Impuls Rádio Impuls Rádio Impuls Rádio Impuls Rádio Impuls Rádio Impuls Rádio Impuls Rádio Impuls Rádio Impuls Rádio Impuls Rádio Jih 1) Rádio Jizera 105,7 FM Rádio Karyon Rádio Karyon Rádio Krokodýl Rádio Krumlov Rádio Krumlov Rádio Life Rádio Limonádový Joe Rádio Melody Rádio Melody Rádio Metuje Rádio Metuje Rádio Metuje Rádio Most Rádio Most Rádio Most Rádio North Music Rádio North Music Rádio North Music Rádio OK Rádio OK 2) Rádio Orion Rádio Orion Rádio Orion Rádio Orion Rádio Orion Rádio Prácheň Rádio Prácheň Rádio Presston Rádio Prima Rádio Profil Rádio Profil Rádio Profil Rádio Profil Rádio Proglas Rádio Proglas Rádio Proglas Rádio Proglas Rádio Proglas Rádio Proglas Rádio Relax Rádio Relax Rádio Relax Rádio Rubi Rádio Rubi Rádio Rubi Rádio Šumava Rádio Šumava Rádio Šumava Rádio TEP Rádio VOX Rádio Vysočina Rádio West Plzeň Rádio Zlatá Praha Rádio Zlatá Praha Rádio Zlín Rádio Zlín Rádio Zlín Radiohrad Radiohrad RFI

zahájeno řízení o odnětí licence povolen zkušební provoz

Volné nerušené kmitočty v České republice:

49

Místo

Kmitočet (MHz)

Chomutov Chomutov

94,2 106,5

Výkon ERP (kW) 10 10

Volné rušené kmitočty v České republice: V České republice jsou další zkoordinované rozhlasové kmitočty v pásmu VKV II, které ale nejsou použitelné z toho důvodu, že jsou blokovány leteckou navigační službou: 7

AM rozhlas Místo

Výkon (kW) den/noc

Kmitočet (kHz)

Topolná Radomyšl Domamil Liblice Jihlava Ostrava – Svinov Přeštice Karlovy Vary Dobrochov České Budějovice Liberec Brno – Komárov Lipno Tachov Broumov Ostrava – Svinov České Budějovice Hradec Králové Jihlava Karlovy Vary Radomyšl Litomyšl Mělník – Chloumek Brno – Komárov Brno – Dobrochov Moravské Budějovice - Domamil Přeštice Ostrava – Svinov Liberec Praha – Zbraslav

270 8641) 1332 639 981 639 954 954 9541) 954 9541) 900 558 558 558 846 12872) 1071 1233 12872) 12872) 12872) 1233 1233 12331) 1071 12872) 1233 12872) 1062

Brno - Komárov 1584 1) kmitočet není mezinárodně zkoordinován 2) mezinárodní notifikace je v jednání po rozdělení ČSFR.

Program

750 7 50 1500 7 30 20 20 200 30 3 25 1 1 1 2 30/30 10/10 7/7 20/20 20/20 150/150 400/400 25/25 20/20 25/250 20/20 30/30 2/2 20/1

ČRo 1 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 ČRo 2 RS ČRo RS ČRo RS ČRo RS ČRo ČRo 6/RSE ČRo 6/RSE ČRo 6/RSE ČRo 6/RSE ČRo 6/RSE ČRo 6/RSE ČRo 6/RSE ČRo 6/RSE ČRo 6/RSE ČRo 6/RSE ČRo 6/RSE ČRo 6/RSE ČRo 6/RSE Country Rádio

1

Country Rádio

Kmitočty využívané Českým rozhlasem - zahraniční vysílání: Místo Litomyšl Litomyšl Litomyšl Litomyšl Litomyšl Litomyšl Litomyšl Litomyšl Litomyšl

50

Kmitočet (kHz) 5930 6055 6200 7345 9430 9435 9435 9665 9880

Výkon ERP (kW) 100 100 100 100 100 100 100 100 100

stanice ČRo 7/Radio Praha ČRo 7/Radio Praha ČRo 7/Radio Praha ČRo 7/Radio Praha ČRo 7/Radio Praha ČRo 7/Radio Praha ČRo 7/Radio Praha ČRo 7/Radio Praha ČRo 7/Radio Praha

Litomyšl 9865 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 11600 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 11615 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 11640 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 13580 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 15255 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 17485 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 21745 100 ČRo 7/Radio Praha Tyto kmitočty platí do 05:00 UTC 26.03.2000. Kmitočty se mění 4x ročně v závislosti na sezónních změnách podmínek šíření rádiových vln.

TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Vysílače přidělené v České republice pro televizní vysílání v celoplošných sítích: Místo Brno - Kojál Brno - Barvičova ul. České Budějovice - Kleť Domažlice - Vraní vrch Frýdek Místek - Lysá hora Hradec Králové - Krásné Cheb - Zelená hora Chomutov - Jedlák Jáchymov -Klínovec Jeseník - Praděd Jihlava - Javořice Kdyně - Koráb Klatovy - Barák Liberec - Ještěd Mikulov - Děvín Nový Jičín - Veselský kopec Olomouc - Radíkov Ostrava - Hošťálkovice Pacov - Strážiště Plzeň - Krašov Plzeň - Krkavec Praha - Cukrák Praha - Strahov Praha - Mahlerovy sady Rychnov nad Kněžnou - Litický Chlum Sušice - Svatobor Svitavy - Kamenná horka Špindlerův Mlýn - Medvědín Tábor- Radimovice Trutnov - Černá hora Třebíč - Klučovská hora Třinec - Javorový Ústí nad Labem - Buková hora Valašské Klobouky - Ploštiny Valašské Meziříčí - Radhošť Vimperk - Mařský vrch Votice - Mezivrata Vsetín - Bečevná Zlín - Tlustá hora Žďár nad Sázavou - Harusův kopec Benešov - město Brno - Kojál Brno - Barvičova ul. České Budějovice - Kleť Domažlice - Vraní vrch Hradec Králové - Krásné Cheb - Zelená hora Chomutov - Jedlák Jeseník - Praděd Jihlava - Javořice Karlovy Vary - Tři kříže Liberec - Ještěd Mikulov - Děvín Ostrava - Hošťálkovice Plzeň - Krašov Plzeň - Krkavec Praha - Cukrák Praha město - Mahlerovy sady Příbram - kóta Praha

kanál 29 35 39 41 37 22 36 52 38 36 25 36 22 31 26 34 33 31 36 31 34 26 32 51 28 35 24 21 27 23 28 26 33 25 27 32 30 28 22 32 45 46 52 49 12 57 53 35 50 42 21 43 40 51 48 27 53 41 29

výkon ERP(kW) 600 100 600 100 600 600 100 200 300 600 600 0,7 100 100 300 5 2 600 100 600 100 1000 0,4 100 5 100 300 0,08 100 1000 300 0,3 600 100 0,1 100 100 0,03 100 100 0,01 600 100 600 1 600 100 200 300 600 0,2 100 300 100 600 1,2 1000 100 20

stanice ČT 1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT1 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2

51

Svitavy - Kamenná horka Šumperk - město Trutnov - Černá hora Třebíč - Klučovská hora Uherský Brod - Velká Javorina Ústí nad Labem - Buková hora Valašské Klobouky - Ploštiny Vimperk - Vraní vrch Votice - Mezivrata Vsetín - Bečevná Zlín - Tlustá hora Žďár nad Sázavou - Harusův kopec Brno - Kojál Brno - Barvičova ul. České Budějovice - Kleť Domažlice - Vraní vrch Frýdek Místek - Lysá hora Hradec Králové - Krásné Cheb - Zelená hora Jáchymov - Klínovec Jeseník - Praděd Jihlava - Javořice Klatovy - Barák Liberec - Ještěd Mikulášovice Ostrava - Hošťálkovice Ostrava - Hošťálkovice Plzeň - Krašov Praha - Cukrák Praha - Mahlerovy sady Praha - Strahov Rychnov nad Kněžnou - Litický Chlum Sušice - Svatobor Špindlerův Mlýn - Medvědín Trutnov - Černá hora Třinec - Javorový Uherský Brod - Velká Javorina Ústí nad Labem - Buková hora Valašské Meziříčí - Radhošť Vsetín - Bečevná Zlín - Tlustá hora Beroun Blansko Boskovice Brno - Hády České Budějovice - Kleť České Budějovice - Včelná Děčín Havlíčkův Brod Hlinsko v Čechách Hodonín Hradec Králové Hradec Králové - město Chomutov - L Jihlava Jihlava - Rudný Kadaň Karlovy Vary Klatovy - Doubrava Králíky Kraslice - Sněžná Kutná Hora Lanškroun Liberec Litoměřice Louny - vodárna Mariánské Lázně Mikulov Milevsko Olomouc Ostrava Písek Plasy Plzeň - město Praha - Cukrák Praha - město Praha - Vokovice Prachatice Příbram – L Rychnov nad Kněžnou

52

58 32 40 45 47 50 42 47 56 40 51 49 9 49 2 24 52 6 26 7 53 11 6 8 44 1 42 10 1 37 39 33 9 32 11 28 21 12 6 10 41 47 43 37 55 33 51 47 37 51 50 34 27 42 59 47 25 27 45 47 51 47 60 60 59 45 60 30 51 60 48 43 56 51 7 24 59 60 42 45

300 0,01 1000 300 20 600 100 100 100 0,03 0,2 0,8 150 20 100 100 0,25 100 100 0,8 600 35 1 35 0,01 100 0,08 100 150 100 0,1 0,2 1,60 0,01 1 0,01 2,5 100 0,2 0,01 10 0,05 0,158 0,05 0,1 0,1 0,631 0,05 0,05 0,05 20 20 0,1 0,05 600 0,1 0,063 0,2 1 0,05 0,063 0,100 0,05 100 0,1 0,079 100 1 0,1 4 600 0,05 0,05 100 20 100 0,05 0,05 0,05 100

ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 ČT2 NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA NOVA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA

55 * 40 41 44 37 43 47 59 58 56

Sokolov Strakonice Svitavy Tábor Tábor II Teplice Ústí nad Labem Valašské Klobouky Zlín Železná Ruda II - Pepík *

0,1 0,05 300 100 0,05 0,05 0,1 100 100 0,06

TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA TV PRIMA

tento kanál je dočasně přesunut z Klínovce do zahájení provozu vysílače Klínovec 100 kW (blokováno armádou).

V síti ČT 1 je zapojeno 452 televizních převaděčů (z toho 14 nových od 1.1. do 31.12.1999). V síti ČT 2 je zapojeno 219 televizních převaděčů (z toho 17 nových od 1.1. do 31.12.1999). V síti Nova je zapojeno 544 televizních převaděčů (z toho 2 nové od 1.1. do 31.12.1999). V síti TV PRIMA je zapojeno 144 televizních převaděčů (z toho 7 nových od 1.1. do 31.12.1999).

Vysílače přidělené v České republice provozovatelům lokálního a regionálního televizního vysílání: Místo Valašské Klobouky - Ploštiny Zlín - Tlustá hora Blansko Boskovice Brno - Hády Hodonín Třebíč Znojmo - Agrodům Hradec Králové - Chlum Praha - Zátorka Liberec - Ještěd České Budějovice - Kleť České Budějovice - Včelná Český Krumlov Jindřichův Hradec Milevsko Strakonice Strakonice Tábor - Radimovice Týn nad Vltavou Mimoň Jihlava - Javořice Pelhřimov město Jáchymov - město Karlovy Vary Sokolov Mohelnice Nový Jičín Olomouc - město Olomouc - Radíkov Šumperk Vyškov Strakonice - město Konice Batelov Bílovec Brušperk Bystřice nad Olší Hukvaldy Hutisko - Solanec Klimkovice Kobeřice Koryčany Kravaře Nová Bělá Osoblaha Příbor Rapotín Rybí Slavičín Stará Ves u Rýmařova Sviadnov Velká Polom Velká Šťáhle Vratimov Děčín - Popovický vrch Ústí nad Labem - Klíše

Kanál

výkon ERP(kW)

59 58 43 37 55 50 52 55 46* 11* 60 33 51 21 46 51 40 38 44 45 28 59 52 56 27 55 27 26 48 60 26 60 38 48 37 45 26* 44 33 45 28 56 23 22* 25 28 44 42 45 44 42 44 59* 28 33 47 47

100 100 0,158 0,05 0,1 20 0,008 0,02 1 0,100 100 0,1 0,631 0,04 0,004 0,1 0,05 0,008 100 0,032 0,008 600 0,002 0,01 0,2 0,01 0,008 0,004 0,004 4 0,010 0,020 0,008 0,004 0,008 0,008 0,010 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,010 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,008 0,010 0,008 0,008 0,050 0,100

Stanice Emurfilm TV Emurfilm TV FATEM TV FATEM TV FATEM TV FATEM TV FATEM TV FATEM TV Galaxie Galaxie GENUS TV Gimi - Elsat Gimi - Elsat Gimi - Elsat Gimi - Elsat Gimi - Elsat Gimi - Elsat Gimi - Elsat Gimi - Elsat Gimi - Elsat INFO KANÁL MIMOŇ STELA STELA TV Vřídlo TV Vřídlo TV Vřídlo Kabel Plus Mohelnice KABEL PLUS NOVÝ JIČÍN KABEL PLUS OLOMOUC KABEL PLUS OLOMOUC KABEL PLUS OLOMOUC KABEL PLUS OLOMOUC KABEL PLUS STRAKONICE KONICE - místní vysílání LOCAL TV Batelov LOCAL TV Bílovec LOCAL TV Brušperk LOCAL TV Bystřice LOCAL TV Hukvaldy LOCAL TV Hutisko LOCAL TV Klimkovice LOCAL TV Kobeřice LOCAL TV Koryčany LOCAL TV Kravaře LOCAL TV Nová Bělá LOCAL TV Osoblaha LOCAL TV Příbor LOCAL TV Rapotín LOCAL TV Rybí LOCAL TV Slavičín LOCAL TV St. Ves u Rým. LOCAL TV Sviadnov LOCAL TV Velká Polom LOCAL TV Velká Šťáhle LOCAL TV Vratimov LYRA TV LYRA TV

53

Kynšperk nad Ohří - město Prostřední Bečva Česká Třebová Havlíčkův Brod Hlinsko v Čechách Hradec Králové Hradec Králové - město Králíky - Suchý vrch Lanškroun Náchod Nové Město nad Metují Police nad Metují Rychnov nad K. - Litický Chlum Svitavy - Kamenná horka Špindlerův Mlýn - Labská Špindlerův Mlýn - Svatý Petr Trutnov - Šibeniční vrch Vysoké Mýto - Karosa Prostějov - město Holešov - město Nový Jičín Ostrava - Hošťálkovice Třeboň - město Chomutov - město Žatec - Starý vrch Jablonec nad Nisou - L Stonava - důl 9. květen Kojetín Mohelnice Olomouc Olomouc - město Šumperk Vyškov Most - sídliště Teplice - vodárna Přerov - město Frenštát pod Radhoštěm Mariánské Lázně - Dyleň Plzeň - Krkavec * kanál, který není sdílen s FTV Premiéra, spol. s r.o.

54

41 50 32 37 51 34 27 47 60 42 59 60 45 41 58 59 48 51 43 44 26* 48 51 42 44 45* 29 57 27 60 48 26 60 47 43 55 22 60 51

0,002 0,008 0,032 0,050 0,050 20 0,100 0,050 0,050 0,032 0,020 0,020 100 300 0,020 0,020 0,020 0,020 0,008 0,008 0,004 600 0,008 0,008 0,040 0,008 0,004 0,008 0,008 4 0,004 0,010 0,020 0,008 0,008 0,010 0,008 50 100

MT Kynšperk NTV BEČVA Puls Puls Puls Puls Puls Puls Puls Puls Puls Puls Puls Puls Puls Puls Puls Puls PVTV SEKO TV POLAR POLAR Třeboňský Svět TV CHOMUTOV TV CHOMUTOV TV Jablonec TV LOCAL Stonava TV Morava TV Morava TV Morava TV Morava TV Morava TV Morava TV MOST TV TEPLICE TV ZUBR PŘEROV TV ART Západočeské vysílání Západočeské vysílání

Volné zkoordinované TV kanály v ČR: Místo

Kanál

výkon ERP(kW)

Karlovy Vary Kladno Liberec – město Opava Plzeň město - L Cheb Strakonice Aš Mladá Boleslav Ostrava Hradec Králové

43 45 49 45 37 51 57 45 48 39 44

0,200 0,130 0,032 0,200 0,008 0,100 0,050 100 100 30 1

Rakovník

28

20

Poznámka

Tyto kanály jsou blokovány jako náhrady za 12. kanál, plánovaný pro T - DAB Tyto kanály jsou uvažovány pro plánovanou 2. síť DVB - T Předpokládá se výrazné omezení notifikovaných výkonů ERP s ohledem na stávající síť TV vysílačů.

V České republice je navíc, dle referenční databáze ČTÚ, 491 neobsazených zkoordinovaných TV kanálů. Značná část z nich je však nepoužitelná zejména z toho důvodu, že některé kanály jsou nevyškrtnuté duplicity nebo jsou nekompatibilní se stávající sítí provozovaných vysílačů. Použitelnost každého z evidovaných kanálů je možno kvalifikovaně potvrdit nebo vyvrátit jen na základě jednotlivých detailních rozborů, případně zkušebních provozů a jejich vyhodnocení.

55

PŘÍLOHA 04 IV.4. STRUČNÝ PŘEHLED AKTUÁLNÍCH MOŽNOSTÍ VYUŽITÍ KMITOČTOVÉHO SPEKTRA V ČR PRO ROZHLASOVÉ A TV VYSÍLÁNÍ Zpracoval Testcom podle objednávky Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 23.11.1999 1. Úvod V přehledu je provedena účelová analýza Národní kmitočtové tabulky (NKT - revize listopad 1999) z hlediska možností využít některé části kmitočtového spektra pro rozhlasové nebo televizní vysílání. Analýza je komentována s využitím informací ze zdrojů mimo NKT, jimiž disponuje TESTCOM na základě kontaktů v ČR i v zahraničí. Kompetence v těchto pásmech a dopad legislativního stavu jsou komentovány jen v nezbytném rozsahu, protože podrobná analýza, ač by byla velmi užitečná z hledisek potřebné informovanosti, by si vyžádala mnohem větší objem prací, který by za daných termínových podmínek nyní přesahoval fyzické možnosti zpracovatelů. Ti jej však považují za zvládnutelný za podmínek, které by mohly být dohodnuty mimo rámec této spěšné zakázky. 2. Širší rozsah problému Radiokomunikační služby ve smyslu Radiokomunikačního řádu (dále jen Řádu) jsou rozlišeny na několik desítek druhů (viz ustanovení S1.19 až S1.60 Řádu). Jednou z nich je rozhlasová služba, která, jak TESTCOM opětovně vysvětluje české odborné veřejnosti, zahrnuje i televizi. Ve smyslu ustanovení č. S1.38 a S1.39 Řádu je to služba, jejíž vysílání, ať již terestrická nebo družicová, jsou určena k přímému příjmu širokou veřejností. Topologicky (prostorově) se jedná o jednosměrný rádiový přenos bod-plocha, od čehož se odvíjejí specifické technické činnosti, zaměřené na zabezpečení přímého příjmu s jakostí zaručovanou příslušnými normami, a na hospodárnost při opakovaném užívání disponibilních kmitočtových kanálů. Radiokomunikační služby jiné než rozhlasové mají svá kmitočtová i topologická specifika, jež jsou diktována požadavky dané služby, a jimiž je dále diktováno nejen rozmístění jejich stanic (prostorové struktury) v jejich sítích, ale také energetické bilance příslušných rádiových přenosů. Reagujeme zde na zmínku v zadání, že by v ČR bylo možné uvažovat o provozu rozhlasové služby i v pásmech, která jí nejsou přidělena na mezinárodní ani na národní úrovni. Řád připouští užívání kmitočtových pásem odlišným způsobem než je uvedeno v Tabulce kmitočtových přidělení (viz S4.4), ovšem s výslovnou podmínkou, že rádiové rušení způsobené takovýmto užíváním nezpůsobí vně hranic dané země větší rušení, než by nastávalo od provozu zkoordinovaných stanic služeb provozovaných v souladu s Tabulkou. Je třeba dodat, že rádiové provozy typu rozhlasové služby jsou poměrně velmi náročné na své rádiové okolí (obtížně slučitelné s provozy jiných služeb), a právě proto jim byla téměř vždy celosvětově přidělována vyhrazená (exklusivní) kmitočtová pásma. Pro vnitrostátní úvahu z toho plyne, že vyčlenění některého úseku kmitočtového spektra užívaného v ČR jinou než rozhlasovou službou právě pro tuto rozhlasovou službu, by nejen vedlo k rozsáhlým omezením rádiových provozů u rezidentních uživatelů původní služby, ale způsobilo by současně těžko řešitelné koexistenční problémy s telekomunikačními správami sousedních zemí. Jako příklad uveďme situaci koexistence pohyblivé služby v ČR v bývalém rozhlasovém pásmu VKV 1 (66-73 MHz) s rozhlasovou službou v Polsku, kde se v tomto pásmu navzdory masivnímu technickému i administrativnímu tlaku sousedních telekomunikačních správ nevzdali FM rozhlasového vysílání. Ve svém důsledku to dodnes vede k průměrné redukci použitelnosti tohoto pásma v ČR pro mobilní aplikace zhruba o 2535%, ovšem v oblastech sousedících s Polskem je toto procento mnohem vyšší. 3. Specifické aktuální situace Poznámka – Tato část je strukturována hybridně (aplikace x vzestupná řada kmitočtů) 3.1

Generální povolení ČTÚ

Nebylo nalezeno žádné existující Generální povolení (GP), v jehož rámci by bylo možné otevřít možnost pro rozhlasové nebo televizní vysílání. 3.2

56

AM rozhlas na dlouhých a středních vlnách

Situace v pásmech 149,5 – 283,5 kHz (DV) a 526,5-1606,5 kHz (SV) je do značné míry ustálená a NKT ji na dobu nejméně do konce r. 2001 potvrzuje. Změny ve vysílání větších výkonů v ČR ani v zahraničí se nepředpokládají. Zde by však bylo užitečné zadat podrobnější studii obsazenosti obou jmenovaných úseků spektra za účelem nalezení a zkoordinování dalších kmitočtů pro vysílače menších výkonů podobně jako se zdařilo u Country Rádia (Praha-Zbraslav, 1062 kHz). 3.3

AM zahraniční vysílání na KV

Toto vysílání, odbavované ze střediska Litomyšl (Pohodlí), nabylo nového významu v souvislosti s vyproštěním se ČR z politické izolace a dále s masivním nárůstem cest našich občanů do zahraničí. Slyšitelnost v rozmezí Evropy je průměrná až nadprůměrná. Problémem zůstávají vysílání na kmitočtech, které jsou mimo pásma přidělená pro rozhlas. NKT vnitrostátně nijak neomezuje mezinárodní přidělení KV rozhlasové službě. Na druhé straně ovšem jsou některá česká KV rozhlasová vysílání stále ještě provozována na kmitočtech, které jsou mimo mezinárodně přidělená pásma, což se při mezinárodních setkáních nemíjí s kritikou. NKT tyto případy pomíjí. Bez nároku na úplnost jde např. o kmitočty 5835 kHz, 5930 kHz, 6200 kHz, 7345 kHz, 7350 kHz, 9425 kHz, 9430 kHz a 11600 kHz. Bylo by zapotřebí, aby Rada spolu s regulačním orgánem (ČTÚ) zjednala v tomto smyslu přiměřenou nápravu. Je ovšem pravda, že ani jiné světově zavedené rozhlasové společnosti (BBC, např. kmitočty 5745 kHz, 9410 kHz a 15070 kHz) nemají v tomto smyslu čisté lustrum. Výhledově je situace v KV pásmech stabilizovaná. K vysílání jsou zapotřebí značné prostředky, takže okruh zájemců je a patrně i do budoucna zůstane omezený. Zpracovatel nemá signály, že by se v dohledné budoucnosti objevil jiný než veřejnoprávní dodavatel programů. 3.4

VKV-FM rozhlas

Jde o pásmo 87,5-108 MHz. Zde jsou kmitočtové kanály sdíleny veřejnoprávními a soukromými provozovateli. Je možno konstatovat, že toto pásmo v současné době zaznamenává kulminaci zájmu všech rozhlasových provozovatelů. Mezinárodní přidělení pásem ani NKT zde nepředpokládají v dohledné budoucnosti žádné změny. Technika digitálního přenosu rozhlasu (DAB) je nyní stále více spojována s digitalizací televize (DVB) a původní rychlý vzestup DAB, který by se byl dotknul i pásma 87,5-108 MHz nelze nyní prognózovat tak spolehlivě jako zhruba před 5 lety. Ne všichni nynější provozovatelé si navíc uvědomují řadu technických omezení, která musí dnes i v budoucnu na toto atraktivní pásmo být ze zákona aplikována. Jde zejména o koexistenci s rádiovými prostředky letecké navigace, které užívají kmitočty těsně nad shora jmenovaným pásmem. Veškeré služby letecké radionavigace mají povahu bezpečnostních služeb, takže jsou principiálně z hlediska přednosti přístupu ke spektru nadřazeny všem aplikacím, které bezpečnostní povahu nemají, včetně rozhlasové služby bez rozdílu provozovatelů. Tato situace bude trvat i do vzdálenější budoucnosti, protože pro přechod rozhlasových vysílání na digitální modulaci ani pro přechod letecké radionavigace na pokročilejší techniky a technologie (MLS v pásmu 5 GHz) nelze dnes stanovit spolehlivé trendy. Dílčím závěrem může být, že dosavadní režim využívání pásma 87,5-108 MHz se v dohledné budoucnosti nezmění. 3.5

Digitální rozhlas

Digitální formy přenosu na dlouhých, středních a krátkých vlnách jsou ve světě ve stádiu experimentů. Z hlediska kompatibility s klasickým AM DSB nebo SSB vysíláním se nepředpokládají problémy, a proto ani mezinárodní tabulka rozdělení kmitočtů ani NKT neobsahují v této věci žádná preventivní opatření. Pro zavedení digitálního rozhlasu na VKV a UKV existuje tzv. Wiesbadenský plán z r. 1995, přesněji „Special Arrangement of the European Conference of Postal and Telecommunication Administrations (CEPT) relating to the use of the bands 47-68 MHz, 87,5-108 MHz, 174-230 MHz, 230-240 MHz and 1452-1492 MHz for the introduction of Terrestrial Digital Audio Broadcasting”. V tomto názvu jsou jmenována všechna příslušná pásma. Příděly pro ČR jsou v pásmu 174-230 MHz (kanály 12C a 12D) a v pásmu 1452-1467,5 MHz (kanál LC). NKT respektuje české příděly ve Wiesbadenském plánu. Priority uživatelů jsou v pásmech 174-230 MHz i 14521467,5 MHz stanoveny tak, aby podporovaly civilní aplikace (ČTÚ a RTV přednostně, MO (necivilní aplikace) podružně). Porovnáme-li možnosti obou právě jmenovaných pásem pro rozvoj T-DAB v ČR, zjistíme, že současná i výhledová situace obsazení spektra i koordinovatelnost daných přídělů dává v blízkém výhledu jednoznačnou přednost realizaci vysílání T-DAB v pásmu 1452-1467,5 MHz. U realizace na kanálech 12C a 12D je třeba počítat 57

s podstatně vzdálenějším výhledem. Technické i logistické podrobnosti jsou uvedeny ve zprávách k zakázkám, které TESTCOM řešil v létech 1998 a 1999 pro Radu. 3.6

Digitální televize

Digitální přenosy TV nejsou na úrovni ITU-R prozatím výrazně odlišovány od klasických analogových přenosů. Na úrovni CEPT existuje „The Chester 1997 Multilateral Co-ordination Agreement relating to Technical Criteria, Co-ordination Principles and Procedures for the introduction of Terrestrial Digital Video Broadcasting (DVB-T)“. Tento materiál počítá s možností zavádění DVB-T v III., IV. a V. TV pásmu a stanoví technické principy plánování jakož i plánovací parametry. Jiný materiál (ERC Report 25, June 1998) předpokládá pro budoucí realizaci DVB-T jen pásma IV a V. NKT, jejíž revize se předpokládají zhruba každé 2-3 roky, se v případě DVB-T omezuje pouze na pásmo V. NKT předpokládá využít pro DVB-T kanály 61-69. Z nich jsou pro civilní použití v současné době uvolněny pouze kanály 64, 65 a 66. NKT však již nyní uvádí předpoklad realizace DVB-T i pro zbývající kanály v rozmezí 61-69. V uvedeném úseku (790-862 MHz) však pro DVB-T existuje nebezpečí z prodlení. Bylo by krajně žádoucí mít co možná nejdříve celoevropský plán DVB-T s konkretizovanými příděly pro kanály 61-69. V Evropě totiž vzrůstá tlak provozovatelů na tyto kanály, na nichž provozují nebo hodlají provozovat klasickou VSB-AM televizi a je obava, že v pozdějším stádiu toto zcela znemožní jakékoli regionální plánování DVB-T. Toto je situace v sousedních zemích ČR, jmenovitě v Rakousku. ČR by v této věci měla striktně sledovat strategii výhradně digitálního užívání kanálů 61-69. V opačném případě nám pro zavádění DVB-T zbudou jen některé kanály do č. 60, jejichž vyklízení analogovou TV by si při absenci přípravného stádia na kanálech 61-69 vyžádalo neúměrně složitá organizační opatření (tzv. refarming) a vysoké finanční náklady. Dílčí závěr tedy je doporučení zásadně nepovolovat na kanálech 61-69 jiné TV přenosy než digitální. Pásmo 1452-1492 MHz je Řádem i NKT určeno pouze pro družicový a/nebo zemský digitální rozhlas (DAB), nikoli pro DVB. 3.7

Pásmo 2,1-2,3 GHz

V tomto pásmu dosud operují systémy MMDS, jimž však nová NKT stanoví vyklizení tohoto pásma do 31.12.2000. Je třeba zdůraznit, že u MMDS se jedná o pevnou, nikoli rozhlasovou službu (viz část 2 této zprávy). Po uvedeném datu se bude o provoz v tomto pásmu dělit světový integrovaný systém mobilních radiokomunikací IMT-2000 (nebo jeho evropská verze UMTS) s necivilními aplikacemi (NATO). Nemá tedy vůbec význam spekulovat o užívání tohoto pásma rozhlasovými aplikacemi. 3.8

Družicová rozhlasová služba v pásmu 2520-2670 MHz

V ČR není toto pásmo dané aplikaci přiděleno. Rovněž ERC Report 25 (červen 1998), obsahující návrh Evropské tabulky společných přidělení, tuto aplikaci neobsahuje. Ani zde nemá význam spekulovat o užívání tohoto pásma v ČR rozhlasovými aplikacemi. 3.9

Pásmo 10,7-11,7 GHz – DTH

Toto pásmo je mezinárodně, v rámci CEPT i v ČR, přiděleno pouze pevné, družicové pevné (sestupný směr) a pohyblivé službě. Aplikace DTH je administrativně nezvládnuté použití volně dostupné pokročilé techniky pro neoprávněný individuální příjem signálů družicové pevné služby distribuovaných profesionálním platícím adresátům. Tato aplikace nemá v Evropě ani v ČR nárok na ochranu před rušením instalacemi jiných služeb. Jakmile v ČR toto pásmo, alespoň jeho úsek 10,7-11,45 GHz, opustí po úspěšném refarmingu TV reportážní instalace (ENG-OB), bude neprodleně využito pro vysokokapacitní radioreléové spoje, které jsou v řadě ostatních pásem drasticky omezovány necivilními aplikacemi. Proto ani v tomto pásmu nelze počítat s aplikacemi rozhlasové povahy, a to ani v kategorii tzv. terciární služby („no interference, no protection“). 3.10 58

Pásmo 11,7-12,5 GHz – opěrné pásmo družicové televize (BSS)

Toto pásmo je na úrovni ITU-R předmětem intenzivních příprav na přeplánování BSS. ČR má zatím přiděleno 5 analogových TV kanálů v horních 400 MHz z pozice 17E. Ukazuje se však, že technické oddělení Unie při sestavování plánu v r. 1997 přehlédlo podanou ohlášku Lucemburska na provoz prakticky týchž kmitočtů z pozice 19,2E, což, jak je zřejmé, není s naším přídělem slučitelné pro malou prostorovou diskriminaci pozemské přijímací antény. ČR spolu s Chorvatskem, Maďarskem a Slovenskem podala začátkem prosince 1999 do ITU žádost o analýzu modelového multinárodního svazku BSS, který by užíval celé 800 MHz pásmo a příslušných 40 kanálů by bylo možno přijímat v každé z jmenovaných zemí. To by v případě schůdnosti realizace takovéhoto svazku znamenalo vyklizení celého pásma 11,7-12,5 GHz všemi aplikacemi jinými než BSS počínaje rokem 2002. Do konečného vyjasnění situace okolo přeplánování BSS nelze uvažovat o využití tohoto pásma nově povolovanými distribučními systémy, s výjimkou existujícího AML pracujícího dnes na dožití v úseku 12,1-12,5 GHz. Částečně jasno vnese do této otázky konference WRC-2000 (květen 2000), avšak definitivní revize plánu BSS bude zpracována a schválena nejspíše až v r. 2002. 3.11

Pásmo 40,5-43,5 GHz – multimediální bezdrátové systémy (MWS)

Pro uplatnění systémů MWS v rámci zemí CEPT bylo přijato v červnu 1999 rozhodnutí ERC/DEC/(99)15. Tento dokument vymezil kmitočtové pásmo pro systémy MWS v rozsahu 40,5 – 43,5 GHz. Tím se toto kmitočtové pásmo řadí jednoznačně do popředí zájmu budoucích provozovatelů, kteří chtějí zajišťovat služby distribučního typu ( MVDS ) případně chtějí budovat interaktivní systémy MWS. 3 GHz kmitočtového spektra poskytují dostatečnou kapacitu pro veškeré rádiové aplikace v současnosti i do budoucnosti s horizontem nejméně 10 let. CEPT ani ETSI však doposud nevydaly doporučení k harmonizaci kmitočtového plánování v tomto kmitočtovém pásmu. To je podle ČTÚ důvodem, proč doposud nebylo zahájeno přidělování kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu. NKT počítá s tímto pásmem jak s cílovým pro refarming MVDS i point-to multipoint provozů z nižších pásem. Výsledky práce pracovních týmů CEPT (PT29, SE19, NTDG 40) však ukazují, že detailní harmonizaci kmitočtového plánování tak, jak je známá z kmitočtových pásem např. 3,5 GHz (TR14-03) nebo 26 GHz (TR1302) pro FWA systémy, nebude možno v pásmu MWS uplatnit. Důvodem je obrovský rozsah služeb, který budou MWS poskytovat, a tedy i velmi široké spektrum technologických standardů, které bude uplatněno. Proto se harmonizace kmitočtového plánování v tomto úseku pravděpodobně pouze omezí na doporučení využití jednotlivých částí spektra pro pevnou a rozhlasovou službu, a dále na doporučení částí spektra pro provoz FDD a TDD. Na základě známých výsledků prací na harmonizaci kmitočtového plánování pro MWS (práce NTDG 40 a Workshop MWS, Mainz 12. – 13./10/99) lze doporučit pro ČR následující návrh využití spektra MWS 40,5 – 43,5 GHz: ___________________________________________________________________________ Úsek služba počet kanálů @ šíře Poznámka (GHz) + druh duplexu ___________________________________________________________________________ 40,5 - 41,5 41,5-41,75 41,75- 42,5

42,5 - 43,5

pevná FDD/TDMA pevná TDD rozhlasová

pevná FDD/TDMA

35 @ 28 MHz

Down-Streams

10 @ 25 MHz 18+1 @ 39 MHz nebo 24+1 @ 29,5 MHz (lokál. operátoři) 35 @ 28 MHz

MPT 1560 MPT 1550 Up-Streams

Podstatné na uvedeném návrhu je to, že díky vlastnostem šíření signálu v uvedeném kmitočtovém pásmu, by bylo již nyní možno podle tohoto návrhu pro lokální operátory přidělovat kmitočty pro provoz lokálních analogových systémů MVDS s kapacitou do 24 kanálů, bez časového omezení. Vzhledem k požadavkům operátorů a k nutnosti poskytnout pro operátory MMDS náhradu v perspektivním pásmu, by takový přístup byl velmi vhodný. Pochopitelně provoz analogových systémů by byl umožněn pouze lokálním operátorům. Samozřejmě by nebylo možno přidělovat kmitočty na vytváření celoplošných analogových sítí ( např. pokrytí Prahy ). Takový záměr je možné uskutečnit pouze s využitím digitální technologie.

59

Zahájení přidělování kmitočtů operátorům MVDS systémů by v tomto pojetí znamenalo pouze první krok k žádoucímu využití spektra MWS 40,5 – 43,5 GHz, a to bez ohrožení jeho dalšího postupného zaplňování plnohodnotnými digitálními multimediálními systémy v budoucnu. 4. Závěr Je podán stručný přehled možností, které v současné době i v dohledné budoucnosti dává kmitočtové spektrum v ČR pro služby rozhlasové povahy a pro příslušné podpůrné (distribuční) aplikace. Zpracovatelé mohou tento přehled podle případných dalších upřesnění podrobněji zaměřit na některé specifické pásmo nebo druh služby.

60

PŘÍLOHA 05 IV.5. JEDNACÍ ŘÁD RADY ČESKÉ REPUBLIKY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Článek 1. Svolávání zasedání 1.

2.

3. 4.

Řádné zasedání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále Rady) svolává předseda Rady v souladu se schváleným pracovním plánem Rady nebo v případě potřeby, vždy však nejméně jednou za měsíc. Čas, místo a návrh programu příštího zasedání Rady mohou být rovněž určeny rozhodnutím Rady na zasedání Rady. Termín zasedání se stanoví nejméně s desetidenním předstihem. O konání zasedání musí být vyrozuměni všichni členové Rady, nejméně 7 kalendářních dní před termínem zasedání. V případě naléhavé nutnosti nebo požádají-li o to alespoň čtyři členové Rady může předseda svolat mimořádné zasedání Rady. V tomto případě nemusí být dodrženy podmínky uvedené v odst. 1. Svolávající zajistí, aby členové Rady byli o konání mimořádného zasedání prokazatelně vyrozuměni nejméně 2 dny před termínem zasedání. Na mimořádném zasedání Rady nelze volit orgány Rady, schvalovat jmenování vedoucího Úřadu Rady a rozhodovat o udělování nebo odnímání licence. Svolané zasedání může předseda zrušit tak, aby byl prokazatelně učiněn pokus vyrozumět o zrušení zasedání všechny členy Rady nejméně 1 kalendářní den před termínem zasedání. Důvod zrušení zasedání musí být zařazen jako jednací bod na dalším zasedání. V případě nepřítomnosti předsedy plní jeho povinnosti podle tohoto článku místopředsedové Rady podle pořadí.

Článek 2. Podklady a program zasedání 5. Předběžný program řádného zasedání Rady připravují předseda a vedoucí Úřadu zpravidla s místopředsedy. Předběžný program mimořádného zasedání připravuje předseda Rady. 6. Jednací podklady připravuje Úřad. Základem pro sestavení programu je časový sled přicházejících podnětů. 7. Na přípravě jednacích podkladů k jednotlivým bodům se podle potřeby podílejí určení členové Rady (zpravodajové). 8. Úplné podklady pro zasedání jsou k dispozici členům Rady nejméně čtyři dny před zasedáním; podklady pro mimořádné zasedání jsou předávány členům Rady podle možností co nejdříve po svolání. (Způsob přípravy jednacích podkladů Úřadem je upraven Organizačním řádem Úřadu, případně usnesením Rady). Článek 3. Jednání Rady při zasedání 9. Rada je schopna usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina členů Rady. 10. Zasedání Rady se s výjimkou uzavřených zasedání zúčastní vedoucí Úřadu, nerozhodne-li Rada jinak. Z rozhodnutí Rady se zasedání mohou zúčastnit i další přizvané osoby. 11. Zasedání Rady, případně jeho část, je uzavřené, navrhne-li to předseda, nebo pokud se pro to vysloví nejméně čtyři členové Rady. 12. Zasedání řídí předseda, místopředsedové (podle pořadí) nebo jimi pověřený člen Rady (dále jen předsedající). 13. Program zasedání se schvaluje jako prvý bod zasedání. V průběhu zasedání je možno podat návrh na změnu programu, ne však v průběhu rozpravy či hlasování. Projednávání každého bodu se zpravidla skládá z úvodního slova (přednese předsedající, pracovník Úřadu nebo zpravodaj), rozpravy, formulace návrhů a příp. hlasování. K jednotlivým bodům zasedání Rada: - hlasuje o návrhu usnesení (v původní nebo pozměněné podobě) nebo - bere tyto body na vědomí nebo - odkládá je. 14. Rozpravu řídí předsedající nebo jím pověřený člen Rady. Předsedající přiděluje slovo v pořadí, v jakém se diskutující přihlásili do rozpravy. Krátké technické připomínky, nepřinášející věcné návrhy řešení projednávaného bodu ani návrhy k hlasování, lze umožnit mimo pořadí. Předsedající může vstupovat do rozpravy kdykoliv mimo pořadí. Předsedající může odebrat slovo během rozpravy, jestliže se příspěvek netýká projednávaného bodu a nejde o technickou připomínku nebo procedurální návrh. 15. Návrhy k hlasování mohou podávat pouze členové Rady. 16. Kdykoliv kromě průběhu hlasování lze podat procedurální návrh, který se smí týkat pouze postupu dalšího jednání (nikoliv věcného řešení). O procedurálním návrhu dá předsedající hlasovat neprodleně po jeho formulování (bez rozpravy). 17. Na základě procedurálního návrhu člena Rady lze pro konkrétní jednací bod hlasováním stanovit limit pro trvání i počet vystoupení jednotlivých členů Rady. 18. Nehlásí-li se již žádný přítomný do rozpravy, předsedající rozpravu ukončí a dá hlasovat o návrzích v obráceném pořadí, než jak byly podány. 19. Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. 20. Hlasování Rady je veřejné nebo tajné. Nerozhodne-li jinak, hlasuje Rada tajně: - na uzavřeném zasedání Rady 61

-

o volbě předsedy a místopředsedy Rady o jmenování a odvolání vedoucího Úřadu Rady o podnětu k oznámení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR podle čl. VI. Statutu Rady (viz § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 103/1992 Sb.) - o návrzích na udělení a odnětí licencí. 21. V jednacím bodu Různé nelze projednávat záležitosti, vyžadující hlasování. 22. Během jednání při zasedání Rady musí být mobilní telefony přítomných účastníků zasedání vypnuty. Článek 4. Přerušení zasedání 23. Předsedající může z vážných důvodů rozhodnout o přerušení zasedání. V takovém případě se musí zbývající část zasedání Rady uskutečnit do deseti dnů. Článek 5. Zápisy ze zasedání 24. Zápisy ze zasedání Rady pořizuje zapisovatel, jímž je pracovník Úřadu. Zápisy z uzavřených zasedání Rady pořizuje člen Rady, pověřený k tomu předsedajícím. 25. O hlasování o udělení a odnětí licence, o věcech, jež jsou předmětem tajného hlasování, případně o dalších věcech, jež mají povahu správního rozhodnutí, je vždy vyhotoven písemný protokol o hlasování. Protokol podepisují všichni členové Rady přítomní na zasedání. Za podpis člena Rady, který nebyl hlasování přítomen, se tato skutečnost označí písmenem "N". Protokol se stává součástí spisu a není veřejný. 26. Zápis ze zasedání je samostatným bodem programu nejbližšího následujícího zasedání Rady. Členové Rady mohou v rámci schvalování zápisu vznášet námitky formální povahy, které zapisovatel opraví ve schvalovaném textu před schválením, a námitky věcné povahy, které jsou neprodleně projednány s rozpravou a hlasováním. Námitka směřující ke změně povahy schváleného návrhu usnesení (skrytá revokace) je nepřípustná. Konečné znění zápisu se schvaluje jako celek hlasováním. 27. Vedoucí Úřadu zodpovídá za archivování usnesení Rady po dobu 15 let. Článek 6. Rozhodování korespondenčním hlasováním 28. V případě nezbytnosti může Rada rozhodnout korespondenčním hlasováním. O průběhu projednávání korespondenčním hlasováním vede Úřad průběžný termínový zápis se záznamem stanovisek kontaktovaných členů Rady. Na nejbližším zasedání Rady je záležitost projednaná korespondenčním hlasováním zařazena jako standardní jednací bod (včetně jednacích podkladů) k případné rozpravě; součástí podkladů je i zápis průběhu korespondenčního hlasování. Ve standardním hlasovacím protokolu o výsledcích projednávání se uvede, že šlo o korespondenční hlasování. Článek 7. Licenční řízení 29. Rada vyhlašuje licenční řízení na technický prostředek a typ vysílání. 30. Žádost o licenci je posuzována na základě slyšení žadatele na zasedání Rady. Veřejné slyšení podle čl. III. Statutu Rady je ústní jednání ve smyslu § 21 správního řádu, které je otevřeno veřejnosti. Slyšení má vždy charakter zasedání Rady. 31. Rada uvědomí veřejnost o datu a místu veřejného slyšení a o přehledu žádostí o licence. Článek 8. Styk s provozovateli vysílání a veřejností 32. Formami styku Rady s veřejností jsou zejména návštěvní den, tisková zpráva a tisková konference. 33. Rada vyhlašuje pro veřejnost za účelem projednání jejích požadavků a námětů návštěvní dny, zpravidla 1x v měsíci. Úřad Rady pořizuje záznam z jednání během návštěvního dne. 34. Stykem Rady s veřejností a sdělovacími prostředky je pověřen mluvčí Rady, kterého jmenuje Rada na návrh svého člena. Povinností mluvčího je seznamovat veřejnost s přijatými rozhodnutími, stanovisky a názory Rady. Je nepřípustné, aby mluvčí tato rozhodnutí, stanoviska a názory komentoval nebo doplňoval osobními postoji, které nebyly přijaty Radou. 35. Při kontaktu s veřejností člen Rady sděluje oficiální stanoviska Rady. Pokud prezentuje své osobní názory, pak je povinen je takto označit. Toto rozlišení je člen Rady povinen dodržovat i při publikační činnosti. Článek 9. Závěrečná ustanovení 36. Nároky a povinnosti členů Rady z hlediska výkonu jejich funkce a aktivity členů Rady v období mezi zasedáními upravují obecně závazné právní předpisy a interní předpisy Rady. 37. Tento jednací řád nabyl účinnosti k 31.3.1999.

62

PŘÍLOHA 06 IV.6. PLNĚNÍ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU V ROCE 1999 kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Ukazatel

Rozpočet schválený po změnách 1

2

Skutečnost 3

% plnění 3:02 4

Souhrnné ukazatele Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem VÝDAJE CELKEM

62

62,00

80,16

129,29

32 244

34 430,00

31 994,83

92,93

9 337 6 261 3 268 125

11 344,00 6 261,00 3 971,00 125,00

11 344,00 6 261,00 3 890,17 125,00

100,00 100,00 97,96 100,00

2 051

1 901,00

1 900,24

99,96

Dílčí ukazatele výdajů Jednotné dílčí ukazatele Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci z toho: platy zaměstnanců Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *) Převod fondu kulturních a sociálních potřeb Výdaje účelové určené na financování reprodukce investiční majetku

*) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění

NÁVRH UKAZATELŮ ROZPOČTU PRO ROK 2000 kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Souhrnné ukazatele Příjmy nedaňové a kapitálové a přijaté dotace celkem Výdaje celkem Dílčí ukazatele výdajů Jednotné dílčí ukazatele Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci z toho: platy zaměstnanců Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *) Převod fondu kulturních a sociálních potřeb Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem Specifické dílčí ukazatele Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7

v tisících Kč 62 32 988 v tisících Kč 11 485 6 261 4 020 125 1 641

1 641

*) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění

63

PŘÍLOHA 07 IV.7. STANOVISKA RADY K PŘÍPADU „MAJOR ZEMAN“ NA ČT 1 Rada vyzývá vedení ČT, aby přehodnotilo svůj záměr odvysílat seriál „Třicet případů majora Zemana“. Vedle ostatních negativních souvislostí se ČT odvysíláním tohoto seriálu vystavuje podezření z porušení platných zákonů. Za obzvláště znepokojivou skutečnost Rada pokládá fakt, že k uvedení tohoto seriálu dochází ve veřejnoprávním médiu. V Praze dne 14.9.1999 Na svém 19. zasedání dne 28.9. 1999 Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodla na základě vyhodnocení monitoringu vysílání prvních dílů seriálu „Třicet návratů“, že oznámí České televizi zahájení správního řízení dle § 20 zákona o vysílání pro porušení povinností stanovených tímto zákonem. Rada nařizuje ústní jednání ve věci. Toto rozhodnutí Rada opírá o porušování § 9 a § 5 zákona o vysílání. Na podzim minulého roku vedení ČT Radu informovalo o svém záměru seriál „Třicet případů majora Zemana“ s různými úpravami vysílat. Rada se k záměru stavěla kriticky, stejně jako zástupci Konfederace politických vězňů, které Rada přijala. Vedením ČT bylo tehdy Radě přislíbeno, že před vlastní realizací tohoto záměru bude Radu podrobně informovat. To se však bohužel nestalo. V souvislosti s negativními ohlasy veřejnosti na záměr ČT vysílat seriál „Třicet návratů“, vyzvala Rada ještě před zahájením vysílání vedení ČT, aby svůj záměr přehodnotilo. Na tuto výzvu Rady reagoval 14.9. 1999 generální ředitel ČT Jakub Puchalský, že považuje názor Rady za závažný, ale seriál přesto odvysílá. Negativní postoj k záměru ČT pak Rada dále specifikovala v dopisu generálnímu řediteli Jakubu Puchalskému ze dne 27. 9. 1999. Rada dospěla k závěru, že uvádění seriálu „Třicet návratů“ v doposud prezentované podobě, je v rozporu s veřejnoprávním posláním a povinnostmi České televize. Základním posláním České televize je sloužit veřejnému zájmu. Po výzvě Rady, která nebyla akceptována, po vyhodnocení odpovědi vedení ČT na tuto výzvu, po vyhodnocení odvysílaných dílů včetně negativních reakcí veřejnosti zahájila Rada ve věci správní řízení, jehož cílem je uvedení vysílání veřejnoprávní České televize do souladu s jejím posláním, stanoveným zákony. V Praze dne 28.9.1999

64

PŘÍLOHA 08 IV.8. SEZNAM SOUDNÍCH SPORŮ, ŘEŠENÝCH NEBO ZAHÁJENÝCH V ROCE 1999 Spory zahájené v roce 1996 Rada podala žalobu proti šéfredaktoru pořadu Volejte řediteli TV Nova o opravu nepravdivých údajů. Řízení proběhlo u Městského soudu v Praze pod čj. 31 C 88/96. Žaloba byla částečně uznána a částečně zamítnuta rozsudkem z 12.5.1998, proti zamítavé části rozsudku Rada ČR podala odvolání k Vrchnímu soudu. Vrchní soud v odvolacím řízení vedeném pod čj. 2 Co 150/98-62 napadenou zamítavou část výroku Městského soudu ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení rozsudkem ze dne 12.1.1999 potvrdil.

Spory zahájené v roce 1997 Medes, s.r.o. - opravný prostředek proti rozhodnutí o odnětí licence čj. Ro/53/97. Řízení proběhlo u Městského soudu v Praze pod čj. 38 Ca 173/97 – 21. Rozhodnutí Rady ČR bylo rozsudkem ze dne 15.9.1998 potvrzeno. Proti rozhodnutí soudu byla podána stížnost k Ústavnímu soudu pod čj. III ÚS 488/98. Ústavní soud usnesením ze dne 11.3.1999 ústavní stížnost pro neopodstatněnost návrhu odmítl. Česká televize - opravný prostředek proti rozhodnutí o pokutě ve výši 750 000,- Kč za porušování předpisů pro vysílání reklam čj. Rpo/143/97. Řízení vedeno u Městského soudu v Praze pod čj. 28 Ca 325/97. Opravný prostředek soud usnesením ze dne 22.2. 1999 odmítl.

Spory zahájené v roce 1998 Brožík – žaloba o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Obvodní soud pro Prahu 10 vedl řízení ve věci pod čj. 9 C 31/97 –71 a žalobu rozsudkem ze dne 28.6.1999 zamítl. Navrhovatel se proti rozhodnutí obvodního soudu odvolal. North Video, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o neudělení licence čj. Rn/202/97. Okresní soud v Ústí nad Labem věc postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu věcně příslušnému. Radio Sprint, s.r.o. – opravný prostředek proti zamítnutí změny ve společnosti provozovatele vysílání čj. Rz/47/98. Vrchní soud postoupil věc Městskému soudu v Praze. Městský soud v Praze postoupil věc Krajskému soudu v Ostravě. Řízení bylo vedeno pod čj. 22 Ca 7/99. Krajský soud opravný prostředek usnesením ze dne 30.9.1999 jako opožděný odmítl. Kabelová televize Ostrava – Jih, s.r.o. – opravný prostředek proti udělení pokuty ve výši 300. 000,- Kč za nezařazení TV Prima do kabelových rozvodů čj. Rpo/108/98. Řízení pod čj. 22 Ca 278/18-13 Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 10.7. 1998 zastavil. Proti rozhodnutí soudu podala společnost dne 28.9. 1998 ústavní stížnost. Radio Sprint, s.r.o. – opravný prostředek proti zamítnutí zkušebního synchronního provozu čj. Rz/100/98. Řízení zahájil Městský soud v Praze, který věc postoupil jako místně nepříslušný Krajskému soudu v Ostravě. Řízení bylo vedeno pod čj. 22 Ca 1/99 – 34. Krajský soud v Ostravě opravný prostředek usnesením ze dne 30.9.1999 odmítl. Radio Sprint, s.r.o. – opravný prostředek proti neudělení licence čj. Rn/126/98. Řízení zahájil Městský soud v Praze a usnesením ze dne 30.11. 1998 věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě. Řízení bylo vedeno pod čj. 22 Ca 20/99-22. Krajský soud v Ostravě opravný prostředek usnesením ze dne 15.10.1999 jako opožděný odmítl. CET 21, s.r.o. – opravný prostředek proti uložení pokuty ve výši 2 000 000,- Kč za pořad „Áčko“, kterým mohl být ohrožen psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých čj. Rpo/136/98. Řízení probíhá u Městského soudu v Praze pod čj.28 Ca 312/98.

65

Valc a.s. Brno – opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence čj. Rz/199/98. Městský soud věc postoupil Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému usnesením ze dne 30.10. 1998. Řízení je vedeno u Krajského soudu v Brně pod čj. 30 Ca 229/98. ZAK TV, s.r.o. Plzeň – opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence čj. Rz /154/98 . Řízení u Krajského soudu v Plzni pod čj. 30 Ca 205/98. Řízení bylo na základě zpětvzetí opravného prostředku usnesením ze dne 28.9.1999 zastaveno. Radio Sprint, spol. s r. o. – žaloba na vydání rozhodnutí o povinnosti vyhotovit licenci se změnou doby platnosti. Řízení u Městského soudu v Praze pod čj. 38 Ca 321/98 – 12. Soud usnesením ze dne 29.1.1999 řízení zastavil. CET 21 s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o zamítnutí změny licence, spočívající v převodu obchodního podílu čj. Rz/264/98/2400. Řízení vedl Městský soud v Praze pod čj. 28 Ca 353/98 - 42. Soud usnesením ze dne 20.4. 1999 řízení zastavil. Ateliéry Zlín a.s. – opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence čj. Rz/248/98. Řízení vedl Krajský soud v Brně pod čj. 29 Ca 409/98 – 24. Pro nezaplacení soudního poplatku soud řízení usnesením ze dne 1.3.1999 zastavil . Ateliery Zlín a.s. – opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence čj. Rz/276/98. Řízení u Krajského soudu v Brně pod čj. 29 Ca 5/99 – 11. Pro nezaplacení soudního poplatku soud řízení usnesením ze dne 22.3.1999 zastavil. Václav Patka - opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence, spočívající ve změně programové skladby čj. Rz/ 356/99, postoupen Vrchním soudem v Praze Krajskému soudu v Hradci Králové. Řízení vedeno pod čj. 31 Ca 206/99 – 13. Soud usnesením ze dne 10.12.1999 řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti zastavil. FATEM TV a.s. - opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence, spočívající ve změně programové skladby čj. Rz/361/98, postoupeno usnesením Vrchního soudu čj. 2 A 415/99 – 7 ze dne 2.9.1999 Krajskému soudu v Brně. Řízení je vedeno pod čj. 30 Ca/311/99. Kaskol spol. s r.o. - opravný prostředek proti rozhodnutí o neudělení licence čj. Rn/209/98. Žaloba proti společnosti Londa,, s.r.o. Řízení Městského soudu v Praze pod čj. 38 Ca 356/98. Soud opravný prostředek rozsudkem zamítl. KT Elektronika Olomouc, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o pokutě čj. Rpo/152/98. Řízení vedeno pod čj. 22 Ca 201/99. Krajský soud rozsudkem ze dne 15.10.1999 rozhodnutí zrušil a věc vrátil zpět k dalšímu řízení. Rádio Jih,, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o odnětí licence čj. Ro/188/98. Soudní řízení probíhá u Krajského soudu v Brně pod čj. 30 Ca 50/99. ZAK TV, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o změně vysílacího schématu čj. Rz/365/98. Řízení u Městského soudu v Plzni pod čj. 30 Ca 363/99. Soud usnesením ze dne 30.11.1999 řízení na základě zpětvzetí zastavil.

Spory zahájené v roce 1999 TRIANGL, spol. s r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o neudělení licence čj. Rn/28/99. Soudní řízení probíhá u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod čj. 15 Ca 218/99. Radio Prima, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o zamítnutí změny ve společnosti provozovatele vysílání čj. Rz/301/99. Soudní řízení probíhá u Krajského soudu v Ostravě pod čj. 22 Ca 523/99. AMBO, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence čj. Rz/143/99/1863. Řízení probíhá u Krajského soudu v Plzni pod čj. 30 Ca 439/99. RTV – 5, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o pokutě čj. Rpo/2/99. Řízení probíhá u Krajského soudu v Brně pod čj. 30 Ca 359/99.

66

PŘÍLOHA 09 IV.9. PŘÍPOMÍNKY RADY K NÁVRHŮM ZÁKONŮ IV.9.1. PŘIPOMÍNKY RADY K NÁVRHU ZÁKONA O PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ze dne 3. září 1999 Nejdříve uvádíme obecný souhrn připomínek Rady, vztahující se spíše k duchu návrhu zákona. Opíráme se rovněž o expertní právní analýzy, které Rada v této věci zadala. 1. Návrh předkladatele je mnohem důkladněji propracován než předchozí verze. Přesto se jeví, že návrh nevytváří optimální prostředí pro fungování elektronických médií, je zbytečně podrobný v částech, které lze řešit Statutem a Jednacím Řádem Rady, obsahuje celou řadu nových ustanovení sankční povahy, která jsou vágně definována a budou činit problémy při praktické aplikaci. Mnohá ustanovení jsou duplicitní s jinými ustanoveními samotného zákona i se správním řádem. Zákon zakládá zcela nová procesní pravidla odlišná od správního řádu. Ta však nejsou v zákoně jednotná – vyskytují se různě u jednotlivých věcných ustanovení a tak zakládají různá procesní pravidla pro analogické postupy. 2. Jednotlivé oddíly návrhu zákona nejsou řazeny systematicky, takže je značně nepřehledný. Návrh kasuisticky řeší některé problémy, ale není dostatečně namířen do budoucnosti, zejména s ohledem na předpokládaný nástup digitalizace. Dvojinstanční princip rozhodování regulačního orgánu není propracován. Taková úprava nezaručuje právní jistotu a přehled právní úpravy. Pravidla postupu správního orgánu by měla být jednotná, upravená přehledně a pro jednotlivé okruhy vzhledem ke svému rozsahu způsobem analogickým správnímu řádu pro umožnění zásadní orientace v procesu a tím vyloučení chyb, což se právě v použitém řešení ne zcela podařilo. 3. Výrazné zvýšení exekutivního charakteru návrhu oproti platné legislativní úpravě přináší dále značné riziko nárůstu státního dirigismu. To se projevuje zejména ve změněné koncepci dosavadního regulačního orgánu sui generis vytvořeného v duchu doporučení Evropského parlamentu číslo 1147/91. Zcela v rozporu s tímto doporučením jsme v navrhované úpravě zaznamenali velmi výrazný posun regulačního orgánu do podoby klasického ústředního orgánu státní správy. Zvolený princip právní diskontinuity Úřadu se současnou Radou není podle našeho názoru dosavadní praxí zdůvodněn a Rada tuto diskontinuitu považuje za nežádoucí. Specifická vazba Vedoucího Úřadu na Parlament představuje neobvyklý prvek a je oslabením nezávislosti Úřadu. Návrh bude velmi náročný pro státní rozpočet, protože bude třeba navýšit počet zaměstnanců, a další s tím související investice na sdělovací techniku, zařízení, vybavení, administrativní zajištění atd. Je to nevhodné v době snižování rozpočtu a stavu zaměstnanců. 4. Návrh je v mnoha ohledech dle našeho názoru nedůvodně přísnější než Direktiva a Konvence. Podrobnější výhrady jsou uvedeny u jednotlivých ustanovení. Závěr: Rada doporučuje formou novely předložit Poslanecké sněmovně jen tu část návrhu zákona, která zahrnuje Direktivou požadované úpravy. Ostatní části návrhu pak doporučujeme předložit k podrobné kvalifikované diskusi s odborníky na obchodní právo, správní právo, právo občanské a mediální. Upozorňujeme, že rozbor není vyčerpávající, neboť v krátké časové lhůtě, kterou jsme k připomínkám měli, nebylo možné jednotlivá ustanovení rozebrat dostatečně detailně a komplexně. Absence připomínky tedy neznamená bezvýhradný souhlas s takovým ustanovením.

67

Připomínky k jednotlivým ustanovením Hlava I Obecná ustanovení Vymezení základních pojmů: § 2, písm. a) definice rozhlasového a televizního vysílání zahrnuje (stejně jako současně platný zákon) kromě šíření programů do pojmu vysílání i šíření zvukových a obrazových informací. Zákon by měl jednoznačněji vymezit, zda pod pojem vysílání a tedy i pod působnost tohoto zákona spadá šíření různých doplňkových informačních služeb, využívajících část vysílacího kmitočtového spektra kromě teletextu - např. šíření elektronických programových průvodců ("electronic programme guides") a poskytování jiných např. on-line interaktivních služeb programového charakteru využívajících možností digitální technologie a alternativních způsobů distribuce včetně Internetu. V § 142 zákona se předpokládá do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona vypracování koncepce strategie přechodu na digitální a rozhlasové vysílání. Nicméně, bez ohledu na případné legislativní dopady této strategie, by měly být v tomto zákoně přesněji vymezeny kompetence vysílací a telekomunikační regulace s ohledem na různé doplňkové služby, které nemají charakter telekomunikačních služeb a nejsou poskytovány na individuální objednávku. Totéž se týká regulačního režimu digitálních multiplexů, neboť podle stávající definice nelze provozovatele multiplexu podřadit pod pojem provozovatele původního ani převzatého vysílání. Bylo by vhodné provozovatele multiplexu definovat v zákoně a podřadit pod režim regulace vysílacího zákona. Režim registrace se vztahuje jen na šíření převzatého vysílání a je proto pro regulaci provozování digitálního multiplexu nedostatečný. Bylo by nesystémovým řešením, nemajícím dosud obdoby v zahraničních úpravách, podřadit provozovatele multiplexu pod režim telekomunikační služby, protože prostřednictvím telekomunikační regulace by pak bylo možné nepřímo rozhodovat o regulaci obsahu vysílání ("content regulation"). V důvodové zprávě k § 2 uvádí předkladatel, že pojem rozhlasového a televizního vysílání zahrnuje i přenos programů určených pro veřejnost od původního provozovatele k provozovatelům převzatého vysílání - pro toto tvrzení nenacházíme žádnou oporu v zákoně a zasluhovalo by bližší vysvětlení - do režimu vysílání by pak spadaly činnosti spočívající pouze v transportu signálu s programem od jednoho provozovatele k druhému, což je typická telekomunikační služba, která se výslovně podle zákona za vysílání nepovažuje. Zřejmě se jedná o nepřesnou interpretaci definice televizního vysílání v Direktivě ("….it includes the communication of programmes between undertakings with a view to their being relayed to the public"), která jako pojmový znak uvádí veřejné šíření takto sdělovaných pořadů, což se nevztahuje na přenos různých programových výměn (např. programová výměna v systému Eurovize, příjem šotů zpravodajských agentur apod.). V negativní definici rozhlasového a televizního vysílání se uvádí, že za vysílání se nepovažuje poskytování telekomunikačních služeb na individuální objednávku, které nezahrnují televizní nebo rozhlasové programy. A contrario se tudíž za vysílání považuje poskytování telekomunikačních on-line služeb nabízejících televizní a především rozhlasové programy prostřednictvím Internetu. Rovněž toto negativní vymezení by zasluhovalo bližší vysvětlení v důvodové zprávě. § 2, písm b) definice převzatého vysílání nezahrnuje šíření převzatých programů prostřednictvím společných televizních antén. V případě, že je v komplexu budov funkčně k sobě náležejících (sídliště, hotelový komplex, universitní komplex, obchodní centrum apod.) šířeno původní vysílání, neposkytuje zákon úpravu, zda takové vysílání obecně spadá pod režim tohoto zákona. § 2 (c) definice provozovatele rozhlasového a televizního vysílání neobsahuje definiční znak tohoto pojmu obsažený v Konvenci a v Direktivě, stanovící, že provozovatel nemusí programy sám vysílat, ale může je nechat vysílat třetími osobami (např. organizacemi spojů), které zabezpečují tuto telekomunikační službu šíření signálu provozovatele vysílání, aniž by byli považováni za provozovatele převzatého vysílání. § 2 (d) definice provozovatele převzatého vysílání rovněž neobsahuje možnost, aby provozovatel převzatého vysílání tyto programy převzatého vysílání nechal šířit třetími osobami (typicky např. prostřednictvím kabelové sítě třetí osoby). § 2 (e) definici pořadu by bylo vhodné nahradit nebo doplnit pojmem programová část (popř. programový prvek - item of programme service). Je nezbytné důsledně zpřesnit používání termínů „program“ a „pořad“, anebo pracovat s jinou dvojicí termínů, nejspíše „program“ a „část programu (programový prvek)“ Druhé řešení je výhodnější, neboť řeší i modernější formy, jako např. programový tok. Tuto úpravu je samozřejmě nutné promítnout do všech následujících relevantních ustanovení. Toto řešení lépe vyhovuje specifikům rozhlasového vysílání s ohledem na požadavek oddělitelnosti, o jehož obtížné splnitelnosti se důvodová zpráva zmiňuje. 68

§ 2 (k) navrhujeme vypustit slovo záměrné. Záměrnost (úmysl) se obtížně prokazuje např. proti námitce, že jde o technickou chybu („krátkodobý výpadek mazací hlavy způsobil, že v záznamu zůstaly dva framy pořadu, který byl shledán pornografický a proto byl smazán = nevysílán“). § 2 (n) definice skryté reklamy by měla zdůraznit záměrné sledování reklamního účelu, aby bylo možné přesněji odlišit případy "bezděčného" reklamního vyznění některých pořadů, zejména pokud za vysílání skryté reklamy není poskytnuta úplata nebo jiná protihodnota. S malými výhradami uvedenými výše jsou definice pojmů kompatibilní s definicemi stejných pojmů v Konvenci a Direktivě. § 4 Úřad Změna koncepce regulačního orgánu není v DS dostatečně zdůvodněna (popravdě není zdůvodněna vůbec). Návrh znamená výrazný posun od nezávislého regulačního orgánu běžného ve většině zemí EU k modelu exekutivnímu, jak to vyjadřuje i změna názvu (ale především celá konstrukce orgánu). Pokus o dvojstupňovost rozhodování (odvolání k Radě) je konstruován násilně, je v rozporu s kolektivním rozhodováním (které je principem nezávislého regulačního orgánu médií na rozdíl od osobní zodpovědnosti ministra atp.) a především v důsledku dvojrole vedoucího Úřadu je tautologický. Tento bod v krystalické podobě ukazuje, že exekutivní model byl při tvorbě zákona rozhodující. Zásadně nedoporučujeme přejmenovávat dosavadní struktury, neboť takováto úprava tak zásadní zásah neodůvodňuje. Připomínku označujeme jako zásadní. § 5 Působnost Úřadu § 5 písm. (b) doporučujeme zařadit Úřad jako standardní připomínkové místo ve smyslu legislativního řádu. § 5 písm. (d) není zcela jednoznačně vymezena kompetence Úřadu a ČTÚ při správě kmitočtového spektra u udělování licencí - Úřad by měl rozhodovat o přidělení konkrétních kmitočtů provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání formou souboru technických parametrů - v části zákona pojednávající o licenčním řízení není rovněž tato činnost Úřadu zmíněna, pouze se v § 39 a v § 45 zmiňuje, že rozhodnutí o udělení licence obsahuje kmitočty. Tento odstavec je nevyvážený, a to tím, že je akcentováno plánování. § 5 písm. (g) měla by být výslovně zmíněna působnost Úřadu jako druhoinstančního orgánu a v zákoně by mělo být specifikováno jak rozhoduje Úřad (resp. Rada Úřadu) v prvé a v druhé instanci (blíže v poznámkách k licenčnímu a registračnímu řízení). § 6 Organizace Úřadu Viz zásadní námitka k § 5. § 6 (1) Za orgán Úřadu je označen chybně místopředseda Úřadu a naopak není zmíněna jako orgán Kancelář Úřadu (tj. nynější Úřad Rady). § 6 (2) Není jasné, z jakého důvodu by měla schvalovat Poslanecká sněmovna Jednací řád Rady - Poslanecká sněmovna neschvaluje ani jednací řády rad ČRo a ČT. Při sebemenší změně jednacího řádu by bylo nutné žádat Poslaneckou sněmovnu o souhlas. § 7 Vedoucí Úřadu § 7 (1), (2), (6) Kompetence Vedoucího Úadu je stanovena v příliš úzké vazbě na PSP. Tato vazba by měla být jen nepřímá k posílení nezávislosti Úřadu jako orgánu sui generis v omezeném rozsahu vykonávajícím státní správu a jeho činnosti by mohl spíše stanovit Statut a jednací řád Rady. Tímto vydělením Vedoucího Úřadu mimo Radu a jeho přímou volbou a odvolatelností Poslaneckou sněmovnou prakticky kdykoli bez vymezení bližších kritérií (Poslanecká sněmovna sama určuje "závažné nedostatky" jeho činnosti pro odvolání bez vazby na opětovné neschválení Výroční zprávy Úřadu) je Vedoucí Úřadu de facto v přímém podřízení Poslanecké sněmovny a tím může dojít k politizaci této funkce a ohrožení nezávislosti Rady jako celku. Přímá volba Vedoucího Úřadu Poslaneckou sněmovnou může možná zdůraznit jeho větší autoritu navenek, ale prakticky zeslabuje funkce Rady jako kolektivního orgánu. Pouze z § 9 pojednávajícím o místopředsedovi Rady lze nepřímo dovodit, že Vedoucí Úřadu předsedá Radě.

69

§ 7 (2) § 8 (4) ve vazbě na § 140 omezení pro volbu Vedoucího a členů Rady Úřadu se projeví ve vztahu k volitelnosti stávajících nebo bývalých členů současné Rady, i když návrh zákona vychází z konstrukce zrušení současné Rady přímo zákonem a jejím nahrazením nově konstituovaným orgánem - tj. z principu právní diskontinuity tohoto orgánu. § 7 (3) Požadavek vysokoškolského vzdělání je diskriminující zejména ke spoluobčanům, jimž nebylo za minulého režimu povoleno získat toto vzdělání a vylučuje - stejně jako požadavek dosažení 30 let věku (jako u Senátu) - apriorně značný okruh občanů z možnosti zastávat tuto funkci - totéž platí pro kritéria pro volbu členů Rady Úřadu, kde je věkový limit 25 let. § 7 (8) Pojem "zaměstnanec Úřadu" není jasný - má se jím zřejmě na mysli vedoucí Kanceláře Úřadu, funkci vedoucího Úřadu by měl vykonávat po takovou přechodnou dobu vždy některý z členů Rady, která má 13 členů. § 8 Rada Úřadu § 8 (3) Není jasné ani z procesních předpisů zákona (ani podpůrně ze správního řádu v části pojednávající o rozkladu) jak rozhoduje Rada v prvé instanci a jak rozhoduje jako odvolací orgán v druhé instanci, v tomto odstavci se pouze rozlišuje mezi rozhodováním Rady ve věcných a v procedurálních záležitostech. Podle návrhu by Rada rozhodovala ve stejném složení o odvolání proti svému vlastnímu rozhodnutí a to stejným způsobem, což obecně popírá princip přezkoumání rozhodnutí správního orgánu - nebo se počítalo s tím, že některá rozhodnutí bude činit Kancelář Úřadu, resp. Rada v užším složení a druhoinstanční rozhodování bude činit celá Rada? Koho vlastně považuje předkladatel zákona za Úřad, jehož správní rozhodování ve vymezených případech (registrace, změny registrace a pokuty) přezkoumává Rada Úřadu ? Zde návrh zákona potřebnou úpravu neobsahuje, Statut ani jednací Řád nemohou řešit speciální úpravu správního rozhodování (tj. změnu zákonné úpravy) , naopak řadu jiných ustanovení návrhu lze upravit Statutem a Jednacím Řádem, což by zpřehlednilo a zjednodušilo návrh zákona, a do zákonné úpravy nepatří. § 8 (4) Postrádáme dosavadní formulaci o zastoupení různých názorových proudů v Radě. Její vynechání nelze hodnotit jinak než jako ústup od plurality. Za těchto okolností by Rada nemohla zastupovat zájem veřejnosti. Tato připomínka je zásadní. § 9 Místopředseda Rady Úřadu § 9 (1), (2), (3), (4) patří do Statutu Rady stejně jako většina ustanovení Hlavy II § 10 Kancelář Úřadu § 10 (2) Vedoucí Kanceláře Úřadu by měl být v rámci zachování principu kolektivního rozhodování volen Radou nikoli Vedoucím Úřadu - posiluje to princip odpovědnosti Vedoucího Kanceláře vůči Radě - úzká vazba na Vedoucího Úřadu, který by měl být navíc de facto podřízen Poslanecké sněmovně není vhodná. Opět patří do Statutu. § 11 Neslučitelnost § 11 (3), (4) Zahrnutí osob blízkých do kritérií neslučitelnosti pro členy Úřadu nadbytečně omezuje potencionální okruh zájemců o členství v Úřadu. Zahrnutí kritérií neslučitelnosti pro zaměstnance Úřadu nadbytečně omezuje okruh osob pro potenciální práci v Kanceláři. Rešerší zákonných úprav jsme zjistili, že povinnosti vyplývající státním funkcionářům, úředníkům, zaměstnancům resp. osobám v postavení, v němž hrozí střet zájmů, spočívající zejména v zneužití informací získaných během výkonu jejich činnosti, jsou následující: - povinnost mlčenlivosti po dobu výkonu této funkce, v některých případech i po skončení činnosti; - zákaz vykonávat po dobu trvání služebního či pracovního poměru resp. veřejné funkce, činnosti, u nichž hrozí střet zájmů, event. vyžádat si souhlas k takové činnosti od zaměstnavatele nebo nadřízeného - oznamovací povinnost o výkonu konkurenční činnosti dotčenou osobou, resp. manželem, a to pouze v menšině případů Úprava, která je použita v návrhu nového mediálního zákona, je v kontextu výše uvedeného skutečně výrazně nestandardní a diskriminační, nehledě na fakt, že takovéto omezení ohledně budoucího výběru povolání není vyrovnáno žádnou kompenzací a tedy je v rozporu s čl. 26 Listiny.

70

Uvedená ustanovení a zejména odstavec 4 je nepřijatelnou restrikcí občanských práv a v praxi by vyřadila např. potomky členů Rady z celé velké oblasti činností, k níž budou mít zcela přirozeně afinitu. Vypustit. Realizace odst. 3 a 4 by navíc v praxi přinesla naprostou amaterizaci Rady. Tuto připomínku považujeme za zásadní. § 12 Podjatost Tato úprava je duplicitní ke správnímu řádu a není jasné, proč se vztahuje i na zaměstnance Kanceláře, kteří podle návrhu nemají žádné rozhodovací pravomoci . § 13 Kontrolní činnost § 13 (2) Odvolávka by měla znít na § 14, který definuje rozsah kontrolní činnosti. § 14 Práva a povinnosti při provádění kontroly § 14 (1) (2) Úřad má při velmi omezeném personálním vybavení pravomoci téměř jako NKÚ - viz osvědčení pro příslušný stupeň utajení - a provozovatelé vysílání mají nadto povinnosti ohlašovat jakékoli změny a žádat o jejich schválení - tato úprava kontroly je nadbytečně podrobná. § 15 Rozsah povinné mlčenlivosti vzbuzuje pochybnosti o možnosti Rady poskytovat za těchto okolností výroční zprávu parlamentu a veřejnosti informace o činnosti Rady. § 16 (2) Provozovatelé vysílání by mohli být neúměrně zatěžováni povinností bezplatně poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly takto široce formulované. § 19 (2) Je třeba upřesnit pojem menšin, takto se vztahuje na menšiny celého světa. Hlava II Oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání § 21 Obecné předpoklady pro účast v licenčním řízení § 21 (1) (2) Současný zákon v § 12 (5) umožňuje, aby byl podán návrh na zápis právnické osoby do obchodního rejstříku a této osobě lze vydat rozhodnutí o udělení licence ještě před zápisem do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že tato osoba byla založena. Není jasné a ani důvodová zpráva to nezmiňuje, proč tuto úpravu návrh nepřevzal. Řada společností se zakládá jen za účelem provozování vysílání a pokud jim není licence udělena, musí provádět likvidaci společnosti se všemi důsledky. U fyzické osoby se přepokládá, že je již před udělením licence zapsána v obchodním rejstříku, což u fyzických osob není nutné. § 3 platného zákona ukládá, dle našeho názoru, povinnost fyzické osobě zapsat se do obchodního rejstříku až po udělení licence. § 21 (2) Připuštění organizačních složek zahraničních osob mezi žadatele o udělení oprávnění k provozování vysílání znamená, že veškeré spory z činnosti takové složky na našem území jsou obtížně řešitelné, protože podle OSŘ a podle současné soudní praxe není v procesních věcech organizační složce přiznávána právní subjektivita. Úřad by musel aplikovat při posuzování žádostí těchto složek celou řadu zahraničních norem týkajících se těchto zahraničních osob. Tato připomínka je zásadní. § 22 (1) Zákon by měl jednoznačně stanovit, že se zvláštní předpoklady podle (a) (b) (c) posuzují pouze v době podání žádosti o licenci resp. při jejím prodloužení - jinak pokud by se z důvodů dočasné nesolventnosti provozovatele po udělení licence mohlo dovozovat, že se jedná o důvod odnětí licence nebo registrace, protože provozovatel dosáhl licence na základě nepravdivých údajů. § 23 Náležitosti žádosti o licenci § 23 (1) (e) Naše zákonodárství nezná pojem "výše kapitálu", doporučujeme najít vhodnější ekvivalent tohoto pojmu, obecně používaný v našich právních předpisech § 23 (4) (c) Není jasné, jak bude žadatel prokazovat (a Úřad během řízení o udělení licence ověřovat) původ finančních prostředků a nepeněžitých vkladů, tvořících jeho základní jmění - důvodová zpráva neposkytuje žádné vodítko - bude to čestné prohlášení žadatele podle odstavce (j) jehož později prokázaná nepravdivost bude sankcionována odnětím licence dosažené na základě nepravdivých údajů ? Dle našich zjištění je zjišťování těchto skutečností velmi obtížné i orgány k tomu speciálně zřízenými. § 23 (4) (e) Odvolávka na obchodní zákoník pro účely posouzení jednání ve shodě není jasná. Obchodní zákoník úpravou jednání ve shodě chrání práva menšinových vlastníků v rámci jedné obchodní společnosti nikoli mezi 71

společnostmi navzájem a ve vztazích mezi provozovateli vysílání navzájem může vznikat řada smluv či neformálních ujednání (např. společný nákup vysílacích práv k některým programům, společný výzkum sledovanosti, neformální programová koordinace umožňující nekonkurovat si navzájem nasazením stejných programových formátů ve stejném čase, dohoda o zařazení reklamních bloků ve stejných vysílacích časech, společný prodej reklamy přes jedno mediální zastupitelství), které samy o sobě ještě neznamenají nutnost intervence regulátora. Obecně zákaz dohod porušujících či omezujících hospodářskou soutěž obsahuje zvláštní úprava zákona o ochraně hospodářské soutěže a jednání ve shodě může být postiženo zvláštním zákonem, tedy i obchodním zákoníkem u ochrany menšinových vlastníků v rámci jedné obchodní společnosti. Opět by zde mohlo dojít k odnětí licence dosažené na základě nepravdivých údajů, pokud provozovatel vysílání po udělení licence obdobné závazky charakterizované jako jednání ve shodě přijme. Úprava je nesprávná. § 23 (4) (h) Jaké doklady mohou, pokud možno nezpochybnitelně, osvědčit původ finančních prostředků - stejný problém jako u bodu (e) výše. Nepochybně správné úsilí předkladatele o větší transparentnost v záležitosti financování vysílání by mělo být realizovatelné v rámci omezených kapacit Úřadu a při vědomí zákonem stanoveného poměrně krátkého rozhodovacího období při udělení oprávnění k vysílání. § 23 (4) (j) doporučujeme doplnit čestné prohlášení § 23 (5) je nutno rozšířit o aktivity „dcer a matek“ žadatele § 25 Měla by být uvedena lhůta, ve které Úřad žádost odmítne. Zákon by měl obecně u jakéhokoli doplňování žádostí uvést, že po dobu doplnění žádosti se společné řízení nepřerušuje. Tam, kde se lhůty staví, by tato skutečnost měla být rovněž výslovně uvedena, jinak dojde k nežádoucím interpretačním sporům. § 26 Co se stane, když soud vyhoví žadateli a odmítnutí žádosti zamítne. Zde by měl mít soud zákonem stanovenou lhůtu pro rozhodnutí. Na rozdíl od jiných ustanovení není zde stanovena soudu lhůta k přezkoumání tohoto podání, pokud se však lhůta pro projednání odvolání nepodaří prosadit, což zatím potvrzují dosavadní legislativní snahy, dojde k neřešitelným situacím a zmatečnému licenčnímu řízení. § 27 Mezi další kritéria by měl být uveden přínos žadatele k rozvoji digitálního vysílání nebo obecně k zavádění moderních vysílacích technologií a připravenost žadatele k informačnímu značení pořadů. Výčet kritérií přeformulovat na demonstrativní. § 27 (a) místo „zachování“ navrhujeme „zajištění“ doporučujeme strukturovat toto ustanovení, aby mělo logickou stavbu, např. kritéria v písm. (a) rozdělit na dvě § 29 (2) Nepřímý převod licence Toto ustanovení je terminologicky nesprávné jako text zákonné normy - (… za nepřímý převod se považuje stav, kdy …. vhodnější by bylo …. za nepřímý převod se považuje jednání provozovatele, protože zákon nesankcionuje stav, ale jednání ) a je velmi problematické z hlediska možnosti jeho účelové interpretace Úřadem k faktické likvidaci některých provozovatelů (neboť je velmi přísně sankcionováno odnětím licence bez možnosti správního uvážení Úřadem o praktických dopadech vyjmenovaných oblastí na činnost provozovatele). Bez toho, že velmi vágně formulovaná kritéria pro nepřímý převod licence budou vázána na ohrožení nejvýznamnější činnosti, kvalifikující provozovatele - tj. rozhodování o sestavování programu - může aplikace tohoto ustanovení v praxi přinášet řadu utilitárních rozhodnutí regulátora. Při přirozené a celosvětově narůstající koncentraci mediálního podnikání a s ohledem na vysoké náklady zavádění nových technologií v podmínkách omezeného trhu se toto ustanovení jeví jako snaha předkladatele účelově řešit některé praktické domácí problémy (které se vytvořily částečně nedůslednou aplikací současných předpisů a v procesu vývoje duálního systému vysílání se začaly široce uplatňovat v rozhlasovém a televizním vysílání). Obdobné ustanovení jsme nenalezli v právních úpravách jiných zemí, kde si vystačí s obecnou úpravou soutěžního práva, koncentrace médií a křížení vlastnictví. Navrhujeme celé ustanovení § 29 zásadně přepracovat, neboť jednotlivá ustanovení si odporují, písm. c) je např. v rozporu s direktivou (např. v odst. 3 použít místo termínu „všech“ termínu „jednotlivých“). § 30 (1) (2) (3) Výběr mezi navrženými variantami je politickou otázkou jak dlouho a zda má být chráněna stabilita vlastnických vztahů ve společnostech provozovatelů. Toto omezení podle našeho názoru značně svazuje Úřad v posuzování žádostí o majetkové převody ve společnostech provozovatelů vysílání s ohledem na budoucí koncentraci trhu s přechodem na nákladné moderní technologie. Pokud jsou tyto případné přesuny transparentní a povedou k rychlejšímu zavádění moderních technologií, která se pozitivně projeví na rozšíření programové nabídky v podmínkách omezeného trhu, neměl by je zákon apriorně vylučovat. Přezkoumání těchto rozhodnutí soudem není dostatečné, neboť soudy se v těchto případech zabývají pouze procesní (formální) stránkou věci. Opět lze připomenout zákon na ochranu hospodářské soutěže, který může řešit případné omezení soutěže vznikající z koncentrace médií a rovněž ustanovení tohoto zákona o křížení vlastnictví, sledující obdobný účel. 72

Pokud by měla být uplatněna varianta 1, pak v odst. 2 i 3 doporučujeme nahradit výrazy „4 let – 6 let“ termínem „po uplynutí poloviny doby, na kterou byla licence vydána“, a to s ohledem na fakt, že jsou licence vydávány i na dobu kratší, než je zákonné minimum. Předřazení § 31 před § 39 je příkladem vpředu uvedené zásadní námitky o nesystematickém řazení jednotlivých ustanovení předkládaného návrhu. U licenčních podmínek obecně doporučujeme definovat jednoznačně, které všechny údaje může Rada učinit v rozhodnutí o udělení licence závaznými. § 32 Prodloužení platnosti licence Tato úprava - kromě možnosti podat žádost o prodloužení - nijak nezvýhodňuje ty stávající provozovatele vysílání, kteří osvědčili předpoklady pro vysílání na další licenční období. Bylo by v této souvislosti rovněž vhodné pamatovat na očekávaný přechod na digitální terestrické vysílání a na možnost takto zvýhodnit stávající provozovatele celoplošného terestriálního vysílání, pokud přijmou v tomto ohledu nové závazky. Současně u posuzování četnosti sankcí by měl Úřad přihlédnout ke skutečnosti, že se principy regulace u prvních provozovatelů teprve vytvářely při aplikaci nových zákonů a z tohoto důvodu by mělo být na sankce ukládané během licenčního období pohlíženo. Lze také navrhnout v části o ukládání pokut institut "zahlazení" sankcí, které se nevyskytovaly opakovaně u provozovatele žádajícího o prodloužení platnosti licence v tomto období, protože provozovatelé mnohdy nechtěně testovali, jaké hranice bude regulátor tolerovat. Navíc s vývojem legislativy některá dříve sankcionovaná porušování zákona byla později zrušena. § 33 Zánik licence (b) Licence by neměla automaticky zanikat při prohlášení konkursu, mnohdy je právě možnost pokračovat ve vysílání jediným zdrojem příjmů provozovatele, aby uspokojil pohledávky věřitelů. V platném zákoně může Rada z tohoto důvodu licenci odejmout. § 34 Důvody zrušení licence § 34 (1) (b) Povinnost Úřadu zrušit licenci při jejím nepřímém převodu vylučuje zvážení všech okolností, které jsme již uvedli v poznámce k § 29 o posuzování "stavu" nepřímého převodu. Odkaz na § 121, který obsahuje duplicitní úpravu jako je § 34, by měl být nahrazen odkazem na § 29 a § 34 by měl být přesunut do sankcí v Hlavě VIII - návrh se zpřehlední a nebude zbytečně "upovídaný". § 34 (3) Odvolání by mělo být připuštěno i proti rozhodnutí Úřadu podle § 34 (2) - např. u odnětí z důvodů porušení povinnosti podle Hlavy VII (křížení vlastnictví), kde má Úřad navíc alternativně možnost rozhodnout o zkrácení licence. § 35, § 36, § 37, § 38 a § 42 , § 43, § 44 a § 45 Ustanovení o zahájení licenčního řízení a o základních podmínkách licenčního řízení systémově spíše patří do úvodu Hlavy III. Předkladatel poněkud znepřehlednil návrh zákona tím, že se pokusil v samostatných dílech vymezit odlišnosti mezi společným řízením o udělení licence prostřednictvím "pozemních vysílacích radiových zařízení" (které označuje legislativní zkratkou "licence I") a zjednodušeným řízením o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání prostřednictvím "družic, kabelových sítí nebo jiných technických prostředků" ("licence II"). Tím se mnoho institutů opakuje. Bylo by přehlednější společná ustanovení o licenci I a II spojit a pouze vyjmenovat odchylky. Jak je uvedeno v úvodu, chybí licenční režim zkušebního vysílání a není jasné, jestli režim licencování digitálních multiplexů bude patřit pod licenci I - v obou případech bude více zájemců o stejné frekvence a nutnost vedení společného licenčního řízení. Možná, že se předkladatel domníval, že počet multiplexů a obsazení kanálů v multiplexu nadekretuje zvláštní zákon, protože koncepci strategie přechodu na digitální vyslání má podle § 142 předložit vláda (de facto ministerstvo kultury ) v součinnosti s Úřadem sněmovně, která nemůže rozhodovat o otázkách vysílání jinak než přijetím příslušné zákonné normy. Kompetence Ministerstva kultury se mohou rozšiřovat skrytě na nejcitlivější oblast budoucí regulace - digitální televizi a na rozhodování o rozdělení programů přenášených digitálními multiplexy. § 36 (2) Úřad stanoví pro řízení o vydání licence na celoplošné vysílání základní charakteristiku předpokládané programové skladby - u digitálních paketů přenášených v multiplexech není příliš praktické, aby Úřad stanovoval u jednotlivých programů jejich programovou skladbu byť základní charakteristikou. § 36 (3) Nad rámce "základních podmínek licenčního řízení" může Úřad stanovit další náležitosti řízení a požadovat uvedení dalších údajů nad rámec základních údajů v § 23. Co se stane, když žadatel tuto povinnost nesplní - může Úřad takovou žádost odmítnout, když podle § 25 tak může učinit, jen když žádost nesplňuje 73

náležitosti podle § 23. Další náležitosti se mohou později stát i licenčními podmínkami, protože zákon v § 39 (2) předpokládá, že Úřad má právo stanovit prakticky jakékoli licenční podmínky (viz slovo "zejména") Toto řešení nad rámec nezbytné regulace umožňuje Úřadu zasahovat do činnosti provozovatelů obchodní povahy, aniž by se tomu mohli bránit. Navíc budou vždy muset Úřad žádat o změnu jakýchkoli licenčních podmínek - viz § 31 (1).

§ 38 Veřejné slyšení Tato úprava je duplicitní ke správnímu řízení a proto patří spíše do jednacího řádu. § 38 (8) Součástí protokolu, který je veřejný, nemohou být písemně podané návrhy a stanoviska, ty jsou součástí spisu a jejich předložení se stručným obsahem by mělo být v protokolu jen konstatováno. Pořízení protokolu by pak bylo administrativně náročné a navíc je to v rozporu se správním řádem. Bude protokol podepsán účastníky, nebo vyhotoven jen Úřadem? § 39 Rozhodnutí o udělení licence V návrhu se nepřesně používá pojem vydání licence. § 39 (1) V rozhodnutí o udělení licence by Úřad měl odůvodnit zejména proč licenci udělil konkrétnímu žadateli a důvody pro zamítnutí žádostí ostatních žadatelů by měly vycházet z tohoto odůvodnění, aniž by se podrobně Úřad v odůvodnění musel zabýval výsledky hodnocení žádostí jednotlivých žadatelů. Vzhledem k desítkám podaných žádostí ke každému licenčnímu řízení by takové správní rozhodnutí bylo obtížně zpracovatelné a nepřehledné, nehledě k tomu, že důvodem neudělení u mnohých účastníků nemusí být negativní vyhodnocení, ale výběr nejlepšího kandidáta. § 39 (2) viz poznámky k § 36 o možnosti Úřadu ukládat dodatečné licenční podmínky. Úřad stanoví provozovateli televizního vysílání kvóty evropských programů a kvóty nezávislé produkce. Nedodržení kvót pak Úřad sankcionuje podle § 110 (l). Pro provozovatele vysílání by bylo vhodnější, kdyby měli obecně zákonem uloženou povinnost usilovat "tam, kde je to prakticky uskutečnitelné“ (where practicable - jak stanoví Direktiva a Konvence) o naplňování těchto kvót, protože touto úpravou se posouzení praktické uskutečnitelnosti přesouvá na Úřad a to v době vydání licence, kdy lze jen obtížně zaručit dodržení procent nadekretovaných pod hrozbou sankcí Úřadem. Provozovatelé by měli mít možnost zdůvodnit praktickou uskutečnitelnost naplňování kvót a Úřad by měl mít právo ukládat sankce za nedodržování kvót jen pokud provozovatel řádně nezdůvodní praktickou uskutečnitelnost jejich naplňování. Toto řešení lze případně kombinovat s určitými minimálními kvótami stanovenými zákonem. § 39 (3) Doručování rozhodnutí upravuje správní řád. Úprava je nadbytečná. § 41 Výjimky z působnosti správního řádu na řízení o vydání licence I by měly být podrobně analyzovány, aby nedocházelo ke zbytečně duplicitní úpravě, která úpravu zneprůhledňuje. Např. přerušení řízení podle návrhu zákona je v rozporu s § 29 správního řádu a § 29 správního řádu se podle § 41 návrhu na řízení vztahuje. Předkladatel navrhuje, aby se tyto výjimky nevztahovaly na řízení o licenci II, ani na řízení o registraci. To znamená, že Úřad bude muset aplikovat dvě odlišné procesní normy na své rozhodování. Tato úprava není praktická ani pro účastníka řízení. Jak bude procesně upraveno druhoinstanční řízení Úřadu tam, kde jej návrh zákona označuje za odvolací orgán ? Bude se u Licence I postupovat také jen podle správního řádu (viz také § 143)? Díl 3 . Licence II ( tj. licence k provozování původního vysílání prostřednictvím kabelové sítě, satelitu a jinými technickými prostředky) § 42 - 45 obsahuje obdobnou úpravu jako u řízení o udělení licence I - viz pozn. v § 35 výše. § 44 (2) Úřad je oprávněn ukládat dodatečné licenční podmínky nad rámec programové skladby navrhované v žádosti - je to nezbytné, pokud neexistuje omezení kmitočtového spektra - s výjimkou kvót evropské a nezávislé produkce, kde by mohl zákon vystačit s obecnou úpravou navrhovanou v poznámce k § 39 (2). Díl 4 - Zvláštní licence Zde by mohla být řešena možnost Úřadu vydávat licence ke zkušebnímu vysílání ve zjednodušeném režimu jako je tomu u krátkodobých licencí. Tato úprava z návrhu zmizela, ačkoli v jeho předchozích verzích byla.

74

Hlava IV Oprávnění k převzatému vysílání v kabelových televizních sítích nebo prostřednictvím jiných technických prostředků § 47 (2) V současné době vysílá v jedné kabelové síti více provozovatelů převzatého vysílání. Existuje řada sítí, které jsou provozovány stejnou osobou, která je současně i provozovatelem převzatého vysílání v těchto sítích, což neznamená, že konkrétní vlastník sítě nemůže mít dohodu s více provozovateli převzatého vysílání o umístění jejich programů v jeho síti. Neznáme důvod, proč by rozhodnutí o registraci nemohlo být vydáno více provozovatelům na stejnou kabelovou síť. Viz k tomu § 51 (e), který předpokládá šíření převzatého vysílání v telekomunikačním zařízení, provozovaným jiným subjektem. Důvodová zpráva se o důvodech tohoto omezení nezmiňuje. § 49 - viz poznámky k § 22 (1) výše § 51 (g) Předběžný souhlas provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání bude obtížné získat u těch programů, u nichž nejsou provozovatelem vysílání vypořádána práva oprávněných majitelů autorských práv a práv příbuzných právu autorskému - často pro skutečnost, že dosud nebyla pro jejich obor působnosti zřízena hromadná správa práv, např. u práv výrobců audiovizuálních programů, kteří dosud nemají podle autorského zákona ČR přiznán statut držitelů příbuzných práv. Z tohoto důvodu bude Úřad žádosti nucen odmítat. § 52 (4) Návrh zavádí dvouinstančnost rozhodování Úřadu bez bližšího vymezení způsobu rozhodování a procesních pravidel prvé a druhé instance v rámci Úřadu - viz poznámka k § 8 (3) výše. § 54 (1) Právo Úřadu předem schvalovat změnu programové nabídky převzatého vysílání je v rozporu s ustanoveními Konvence a Direktivy o svobodě příjmu programů z členských států EU a signatářů Konvence. Navíc není jasné, jak má v tomto případě Úřad rozhodovat, když podle § 54 (3) může do nabídky programů převzatého vysílání zasáhnout jen v případě, je-li to potřebné z hlediska dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv. § 54 (4) 56 (3) Proti nepravomocnému rozhodnutí o změně programové nabídky a rozhodnutí o zrušení registrace lze podat odvolání k Úřadu. Není upraven postup rozhodování Úřadu v druhé instanci, ani lhůty, přesto, že návrh např. ukládá soudu rozhodnout v určitých případech do 60 dnů o odvolání. Rozhodnutí Úřadu jako odvolacího orgánu podléhá rovněž podle § 247 OSŘ přezkoumání soudem. Jedná se však o žalobu do pravomocnému rozhodnutí, nikoli o rozhodování o opravných prostředcích podle § 250l OSŘ. Návrh zákona by měl stanovit výslovně v souladu s § 250c OSŘ, že žaloba podaná proti rozhodnutí Úřadu má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí správního orgánu. Totéž by mělo platit na ukládání pokut, kde je rovněž dvojinstančnost řízení Úřadu. Hlava V Práva a povinnosti provozovatele převzatého vysílání § 57 Vysílání stručných informací § 57 (1) Celková doba nezbytně nutná k vysílání stručné informace nesmí přesáhnout dobu nezbytně nutnou pro stručné informování veřejnosti s ohledem na její povahu, nejvýše však tři minuty denně - toto zpřesnění by mohlo u některých druhů např. sportovních událostí (jako jsou běhy na krátkou trať, vrhačské disciplíny) lépe vymezit rozsah vysílání stručné informace, aby právo na stručné informování nebylo zneužito. § 58 Vysílání událostí značného společenského významu Podle Direktivy může každý členský stát určit, které události značného společenského významu mají být přístupné veřejnosti přímým přenosem nebo jen částečně přímým přenosem a nebo pouze ze záznamu. Předkladatel by se mohl inspirovat zahraniční právní úpravou. Provozovatelé vysílání by měli právo spolurozhodovat o sestavení seznamu těchto událostí a o určení, jakou formou mají být události veřejnosti zpřístupněny. § 59 Zákon by měl výslovně stanovit, že odpovědnost za obsah těchto oznámení má osoba, které byl vysílací čas poskytnut. Obdobně by zákon měl stanovit, že provozovatel vysílání neodpovídá za pravdivost údajů obsažených v reklamě a teleshoppingu, ledaže by vysílání reklamy sám zadal. § 60 Uchovávání záznamu vysílání § 60 (1) technická kvalita by měla být specifikována formátem, který umožní Úřadu přehrání záznamů. Jakou povinnost by v tomto ohledu měl mít provozovatel převzatého vysílání ? § 63 § 64 § 65 Oprava Odpověď Dodatečné sdělení

75

Direktiva pouze vyžaduje úpravu práva na odpověď a nepředepisuje další náležitosti institutu práva na odpověď. Není jasné, proč by elektronická média (navíc zúžená v tomto zákoně jen na oblast vysílání) měla mít pravidla odlišná od tisku obecně. Institut opravy je již upraven v jiných předpisech, jejichž ustanovení jsou podle návrhu předkladatele nedotčena. Institut dodatečného sdělení je nadbytečný vzhledem k úpravě trestního řízení. Nedodržování těchto povinností není sankcionováno Úřadem, což je správně, protože se jedná o soukromoprávní instituty, které do veřejnoprávní normy nepatří a o jejichž uplatnění rozhodují soudy již v prvé instanci. § 63 Ponechat pouze v případě, že bude v tiskovém zákonu; jinak vypustit (bylo by diskriminační). § 70 Ochrana zdroje informací patří do obecné úpravy shodné pro veškeré sdělovací prostředky. Není důvod aby režim ochrany zdroje informací byl jiný pro oblast vysílání. Ponechat pouze v případě, že bude v tiskovém zákonu; jinak vypustit. § 76 Podpora evropské tvorby Flexibilní úprava Směrnice a Konvence umožňuje ještě pružnější úpravu přihlížející k národním zájmům - v zemi s omezeným televizním trhem by národním zájmem měl být rozvoj nových technologií, kterým lze odůvodnit nenaplňování kvót všemi provozovateli, kteří v tomto ohledu přijmou závazky při přechodu na digitální terestriální vysílání. Viz poznámky k § 39 (2). Zákon by měl výslovně anticipovat text Direktivy "… pokud je to proveditelné". TWF 1. Member States shall ensure where practicable and by appropriate means, that broadcasters reserve for European works, within the meaning of Article 6, a majority proportion of their transmission time, excluding the time appointed to news, sports events, games, advertising, teletext services and teleshopping. This proportion, having regard to the broadcaster's informational, educational, cultural and entertainment responsibilities to its viewing public, should be achieved progressively, on the basis of suitable criteria. 2. Where the proportion laid down in paragraph 1 cannot be attained, it must not be lower than the average for 1988 in the Member State concerned. Preambule k TWF: (30) Whereas the proportions of European works must be achieved taking economic realities into account; whereas, therefore, a progressive system for achieving this objective is required; (21) Whereas for these purposes 'European works' should be defined without prejudice to the possibility of Member States laying down a more detailed definition as regards television broadcasters under their jurisdiction in accordance with Article 3 (1) in compliance with Community law and account being taken of the objectives of this Directive; § 76 (3) Pro posuzování podmínek pro dosažení podílu evropských děl by alespoň důvodová zpráva měla stanovit určitá jednotná hodnotící kriteria: a) charakter programu (var. programový formát provozovatele) (var. plnoformátový/tématický) b) způsob a rozsah šíření programu a způsob jeho financování c) datum zahájení vysílání d) přínos provozovatele vysílání k rozvoji digitální televize v tuzemsku e) podíl děl ve vysílání, vyrobených nezávislými producenty v tuzemsku, od jejichž výroby uplynula doba nejvýše pěti let f) cenová dostupnost děl vyrobených nezávislými producenty v tuzemsku a cenová či programová dostupnost evropských děl v programových žánrech. § 77 Pro kvóty nezávislé evropské produkce viz poznámky výše. § 77 (3) definice nezávislého producenta charakterizovaná kritériem, že jeho dodávky děl pro jednoho provozovatele nepřesáhnou v průběhu tří let 90% celkové tvorby producenta nepřihlíží ke skutečnosti, že producenti některých žánrů, např. dokumentů, vyrábějí prakticky pouze pro ČT. Viz též text uvozující preambule k Direktivě: Preamble TWF (31) Whereas, with a view to promoting the production of European works, it is essential that the Community, taking into account the audiovisual capacity of each Member State and the need to protect lesser used languages of the European Union, should promote independent producers; whereas Member States, in defining the notion of "independent producer", should take appropriate account of criteria such as the ownership of the production company, the amount of programmes supplied to the same broadcaster and the ownership of secondary rights; § 78 Podíl současných děl (recent works) - platí poznámky uvedené výše 76

§ 81 Zařazování a označování reklamy a teleshoppingu Návrh nepočítá se specifikou rozhlasového vysílání, na které se Konvence ani Direktiva nevztahuje (reklama zásadně v blocích, izolované reklamní šoty výjimečně) § 82 Zadavatelé reklamy a teleshoppingu mají nepřímý vliv na programovou skladbu - např. tím, že si kupují reklamu pro přesné umístění v programu, množstvím zadávané reklamy apod. Podle Direktivy nesmí zadavatelé mít redakční vliv na obsah programu, což by mělo být smyslem této úpravy. The advertiser shall not exercise any editorial influence cover the content of programmes § 85 Povinnost uchovávat údaje identifikující zadavatele reklamy nebo teleshoppingu by měla být v souladu s obecnými lhůtami pro uplatnění odpovědnosti. § 87 Zákaz přerušování pořadů určených dětem jde nad rámec Direktivy i Konvence a de facto diskriminuje tuzemské provozovatele televizního vysílání proti zahraničním provozovatelům. § 91 (1) (2) (3) Úprava je přísnější než Direktiva, navrhujeme držet se přesně textu Direktivy: § 91 Zařazování reklam do pořadů Reklamy a teleshopping v televizním vysílání musí být zásadně vysílány v blocích mezi jednotlivými pořady. Televizní vysílání izolovaných reklamních a teleshoppingových šotů musí být (var. objektivně zdůvodnitelnou) výjimkou. Za podmínek uvedených níže mohou být reklamy a teleshopping vkládány (var. zařazeny) také do vysílaných televizních pořadů, pokud tím nebude narušena integrita (var. celistvost) a hodnota pořadů při respektování charakteru a doby trvání pořadu a přirozených přestávek v pořadu vzniklých. Nesmí být přitom porušena práva vlastníků práv k pořadům (var. přiznaná podle zvláštního zákona). Advertising and teleshopping spots shall be inserted between programmes. Provided the conditions set out in paragraphs 2 to 5 are fulfilled, advertising and teleshopping spots may also be inserted during programmes in such a way that the integrity and value of the programme, taking into account natural breaks in and the duration and nature of the programme, and the rights of the rights holders are not prejudiced. Do pořadů sestávajících z autonomních částí, (var. složených ze samostatných částí), nebo do sportovních a podobně strukturovaných pořadů nebo pořadů obsahujících přestávky je možno televizní reklamu a teleshopping vložit (var. zařadit) pouze mezi tyto samostatné části nebo do přestávek. TWF: In programmes consisting of autonomous parts, or in sport programmes and similarly structured events and performances containing intervals, advertising and teleshopping spots shall only be inserted between the parts or in the intervals. Vysílání audiovizuálních děl, jako jsou hrané filmy a televizní filmy (s výjimkou seriálů, zábavných pořadů a dokumentárních pořadů), pokud jejich plánované trvání je delší než 45 minut, je možné přerušit jednou během každého 45minutového časového úseku. Další přerušení je přípustné, jestliže jejich plánované trvání je nejméně o 20 minut delší, než dva nebo více plných 45-minutových časových úseků. The transmission of audiovisual works such as feature films and films made for television (excluding series, serials, light entertainment programmes and documentaries), provided their scheduled duration is more than 45 minutes, may be interrupted once for each period of 45 minutes. A further interruption shall be allowed if their scheduled duration is at least 20 minutes longer than two or more complete periods of 45 minutes. (4) Jestliže jsou jiné pořady než jsou pořady uvedené v odst. 2 tohoto článku přerušeny televizní reklamou nebo teleshoppingem, musí mezi dvěma po sobě následujícími přerušeními v průběhu vysílání každého pořadu uplynout nejméně 20 minut. TWF: Where programmes, other than those covered by paragraph 2, are interrupted by advertising or teleshopping spots, a period of at least 20 minutes should elapse between each successive advertising break within the programme. (5) Televizní reklama a teleshopping nesmí být zařazeny do vysílání bohoslužeb. Zpravodajské, politickopublicistické, (var. "pořady pojednávající o aktuálních politických událostech") dokumentární, náboženské pořady a pořady pro děti, pokud jejich plánované trvání je kratší než 30 minut, nesmí být přerušovány reklamou nebo teleshoppingem. Pokud tyto pořady trvají 30 minut a déle, platí ustanovení předchozího odstavce.

77

TWF" Advertising and teleshopping shall not be inserted in any¨broadcast of a religious service News and current affairs programmes, documentaries, religious programmes and children's programmes, when their scheduled duration is less than 30 minutes, shall not be interrupted by advertising or by teleshopping. If their scheduled duration is 30 minutes or longer, the provisions of the previous paragraphs shall apply. Do plánovaného trvání pořadu podle předchozích odstavců se započítává vložená reklama a teleshopping a ohlášení tohoto pořadu. (pozn. včetně spotů provozovatele charakteru self promotion) . § 95 Zásada, že se limity omezení reklamy a teleshoppingu vztahují zvlášť na každý program vysílaný jedním provozovatelem, by měla být lépe zformulována § 98 Podle judikatury je možné navíc zařadit jméno a logo sponzora během pořadu § 99 Zmiňování výrobků je podle TWF tolerováno v souvislosti s bližším uvedením sponzora pouze pokud nemá charakter reklamy (by making promotional references to …) § 100 (c) Není jasné, proč by provozovatelé vysílání a výrobci audiovizuálních děl nemohli sponzorovat rozhlasové a televizní pořady Tato omezující podmínka se zřejmě dostala do zákona z textu Direktivy, kde však má jiný význam - zmínkou v definici Direktivy a Konvence o sponzorování a osobách, které se zabývají provozováním televizního vysílání nebo výrobou pořadů, se z pojmu sponzorování vylučují koprodukce vysílatelů nebo společné financování audiovizuálních děl vysílateli a nezávislými producenty - viz čl. 111 Důvodové zprávy ke Konvenci, tj. jejich příspěvek k financování pořadů není považován za sponzorství, ale obecně sponzorovat mohou, např. výrobce audiovizuálního díla může sponzorovat vysílání např. rozhlasového pořadu. TWF: 'sponsorship' means any contribution made by a public or private undertaking not engaged in television broadcasting activities or in the production of audio-visual works, to the financing of television programmes with a view to promoting its name, its trade mark, its image, its activities or its products; Směrnice: „sponzorování“ znamená příspěvek poskytnutý podnikem založeným podle veřejného nebo soukromého práva, který se nezabývá činnostmi televizního vysílání nebo produkcí audiovizuálních děl, za účelem financování televizních programů s cílem propagovat určité jméno, obchodní značku, image, určité aktivity nebo výrobky;) § 100 Omezení sponzorování jiných než striktně zpravodajských a politicko-publicistických pořadů je přísnější než úprava v Direktivě a Konvenci. Výjimka pro samostatné informace o počasí a dopravní situaci by mohla být rozšířena i na samostatné informace o kulturních a sportovních událostech, kde nehrozí ovlivnění obsahu pořadu sponzorem. Hlava VI Povinnosti provozovatele převzatého vysílání 101 (2) Bezplatné umístnění v základní nabídce vylučuje při dvojím výkladu možnost provozovatele převzatého vysílání vybírat od předplatitelů sítě poplatek za základní nabídku, ve které jsou tyto programy umístěny. 101 (3) Namísto "bylo -li zřízeno" - "byla-li k takovému vysílání udělena licence" - v praxi však místní vysílání není licencováno, což může činit problémy při aplikaci. § 107 (1) (e) podnikání na základě smlouvy o sdružení nebo na základě jiné obdobné smlouvy nemusí nutně naplňovat znak spojení provozovatelů - např. společná akvizice pořadů, společný výzkum sledovanosti, společné mediální zastupitelství § 107 (3) (d) viz pozn. výše § 109 (1) Není jasné proč se na ČT a ČRO nevztahují jednání, které zákon jinak sankcionuje až odnětím licence bude upraveno ve zvláštních zákonech ? Hlava VIII - Sankce § 110 (l) Sankce za nedodržování kvót by měla být vázána na skutečnost, že provozovatel řádně neodůvodnil, proč nedodržel tuto povinnost. 78

§ 112 (2) Obecně stanovená sankce za porušení jakýchkoli licenčních podmínek, které navíc může libovolně Úřad stanovit při udělení licence, případně při jejím prodloužení, nezakládá přílišnou právní jistotu provozovatelů. § 114 O upozornění by měl být zařazen na úvod části o sankcích a nezjednání nápravy by mělo být podmínkou uložení každé sankce. Jak Úřad posoudí, zda lze v jednotlivém případě zjednat nápravu ? § 115 (2) Namísto "uloží" by mělo být "může uložit", aby byl ponechán prostor pro správní uvážení. § 115 (4) Neměla by být lhůta pro rozhodnutí o odvolání Úřadem a výslovně stanovená odložená vykonatelnost rozhodnutí do jeho přezkoumání žalobou proti pravomocnému rozhodnutí soudem podle § 250c OSŘ? - viz též § 116 (3) o splatnosti pokuty § 117 (3) Je nelogické, aby někdo provozoval vysílání aniž by k tomu byl oprávněn na základě zvláštního právního předpisu. § 118 Dočasný zákaz rozhlasového a televizního vysílání Obecně by se zákaz měl vztahovat jen na zvlášť závažné nedodržování zákona jako je např. ochrana dětí a mladistvých, ne např. porušení povinnosti označování sponzorovaných pořadů, tady si Úřad je schopen vystačit s pokutou. § 119 (3) Vyloučení odkladného účinku je namístě jen u těch nejzávažnějších porušení, kde hrozí nebezpečí z pokračování v porušování této činnosti. § 120 Zkrácení doby platnosti licence Vybrané skutkové podstaty by mněly být ještě závažnější než u dočasného zákazu § 121 Zrušení licence § 121 b) Úřad by měl mít možnost, nikoli povinnost, zrušit licenci. Vzhledem k vágní definici nepřímého převodu by se vystavoval nebezpečí, že bude na něm vymáhána škoda. § 122 (1) (e) Zrušení licence je nepřiměřená sankce. § 122 (2) Toto ustanovení není jasné, u sankcí jsou vyjmenovány skutkové podstaty a takto obecně formulované závažné porušení s následky odnětí licence bude činit problémy v aplikační praxi, zdá se nadbytečné § 126 (1) namísto „stav“ by měl být použit pojem "jednání" Ve všech výše uvedených případech by rovněž měl Úřad vydat upozornění a stanovit lhůtu k nápravě. Hlava IX Ustanovení přechodná, společná a závěrečná § 128 (2) Předkladatel se nepokusil řešit problémy regionálního a lokálního vysílání § 128 (3) Místo licence pozbude platnosti nahradit "licence zaniká" - návrh pojem pozbytí platnosti nezná § 129 Slůvko "zejména" znamená, že Úřad může provozovateli vysílání, jehož licence zůstává v platnosti, ukládat libovolné licenční podmínky nad rámec kvót - mělo by být podrobněji stanoveno jaké další podmínky a důvod této úpravy. § 138 a § 139 Není jasné, proč předkladatel hodlá zrušit stávající regulační orgán a nahradit jej orgánem novým navíc k problémům s aplikací nového zákona bude Úřad neúměrně administrativně zatížen řešením problémů vyplývajících z diskontinuity právní subjektivity.

IV.9.2. PŘIPOMÍNKY RADY K NÁVRHU ZÁKONA O TELEKOMUNIKACÍCH ze dne 31. května 1999

79

Některé připomínky považuje Rada za zásadní a jsou i takto označeny. Připomínky Rady byly po dlouhodobých diskusích s ČTÚ, vztahujících se k přípravě nového telekomunikačního zákona, oběma stranami uznány za oprávněné. Za stěžejní Rada považuje podmínku, aby definiční aparát připomínkovaného návrhu telekomunikačního zákona byl sladěn s definičním aparátem návrhu nového mediálního zákona s tím, že oba návrhy umožní (např. v rámci přechodných ustanovení) vytvoření společné koncepce přechodu na digitální vysílání, artikulované tzv. mezioborovou pracovní skupinou, vytvořenou za tímto účelem. V minulém roce projednávala Rada připomínky k věcnému záměru zákona o telekomunikacích, které byly odeslány dne 10.4.1998. Na tyto připomínky reagoval ČTÚ návrhem úprav dne 21.4.1998. K tomuto návrhu předložila Rada stanovisko dne 23. 4. a připomínky byly projednány na jednání dne 24. 4. 1998 s vedením ČTÚ. Protože na uvedené poradě došlo mezi oběma stranami ke shodě, měl by předložený návrh zákona odpovídat jejím závěrům. Bez zapracování připomínek, které považujeme za zásadní, by Rada s předloženým návrhem nemohla vyslovit souhlas. Připomínky k jednotlivým ustanovením §2 odst.3 Veřejnou telekomunikační sítí se rozumí síť, která je využita zcela nebo zčásti pro poskytování veřejných telekomunikačních služeb. Požadujeme doplnit text na konci věty, že …veřejnou telekomunikační sítí není síť výhradně určená pro šíření rozhlasových a televizních programů. §2 odst. 5

(5) Telekomunikační službou se rozumí služba, jejíž poskytování spočívá zcela nebo zčásti z přepravy nebo směrování informací telekomunikačními sítěmi třetím osobám. Touto službou je i pronájem telekomunikačních okruhů. doplnit větu: Provozování rozhlasového a televizního vysílání není telekomunikační službou. §2 nový odst.19 Tuto připomínku považujeme za zásadní. Požadujeme doplnit definici kmitočtového přídělu. Vzhledem k tomu, že se tato definice týká výhradně ČTÚ, nebylo by vhodné stanovit definici Radou. Zde uvádíme pouze příklady, co by kmitočtový příděl ČTÚ mohl obsahovat: Kmitočtový příděl určuje technické charakteristiky vysílací stanice jako je název stanice, název stanoviště vysílače, geografická poloha vysílače (zeměpisné souřadnice, nadmořská výška), kmitočet, druh provozu, typ vysílače, výkon vysílače, typ antén, maximální vyzářený výkon z antén a vyzařovací parametry vysílací antény, včetně její výšky nad zemí, jméno a rodné číslo odpovědného operátora. KP dále obsahuje údaje o držiteli povolení, včetně jeho adresy, IČO a bankovního spojení. §2 nový odst.20 Tuto připomínku považujeme za zásadní. Požadujeme doplnit definici pojmu provozovatel (operátor) digitálního multiplexu. Do diskuse navrhujeme následující pokus o definici: Provozovatelem (operátorem) digitálního multiplexu se rozumí právnická nebo fyzická osoba registrovaná v obchodním rejstříku, která na kmitočtu (kmitočtech) a v pásmu (pásmech) přidělených příslušnými regulačními orgány zajišťuje souběžné šíření rozhlasových, televizních, multimediálních programů a dat včetně dalších informací pro řízení, kontrolu a zabezpečení jak vlastního přenosového systému tak jednotlivých programů (služeb) prostřednictvím jednoho multiplexního vysílacího kanálu. Rada zastává názor, že pro provozování multiplexu je nutná licence udělovaná Radou. § 4 odst. 1 písm. a) a c) Obě definice s použitím výjimek jsou natolik nejasné, že mohou způsobit výkladové problémy, a proto je potřeba je přepracovat. Není jasné, proč využití rádiových vln je vyloučeno z definice pod písm. a), když je pak zařazeno do definice v písm. c). 80

§38 odst.1 Uvedený text vyhovuje pouze v případě, že bude v zákoně uvedena definice dle naší připomínky k §2 odst.3. §57 nově zařadit odst. 3 a další odstavce přečíslovat Tuto připomínku považujeme za zásadní. V souladu s jednáním 24. 4. 1998 požadujeme doplnit text: Správu kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání včetně sestavování plánu přidělení kmitočtových pásem vyhrazených pro rozhlasové a televizní vysílání vykonává Úřad v součinnosti s Radou České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“). Při zapracování této připomínky je možné vypustit druhou větu ve stávajícím § 57, odst. 3, začínající „Části plánu přidělení kmitočtových pásem určených pro rozhlasové a televizní vysílání…“ § 58, odst. 4, písm. a) Žádost o povolení k provozování vysílacího rádiového zařízení musí být doložena: Požadujeme doplnit za slova „podle zvláštního zákona,“ nebo souborem technických parametrů vydávaných veřejnoprávnímu provozovateli. §63 Pozbytí platnosti povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení Požadujeme doplnit o bod e) s textem: e) u rozhlasového a televizního vysílání pozbytím platnosti licence udělené Radou. §65 odst. 1 Tuto připomínku považujeme za zásadní. Poslední větu navrhujeme nahradit tímto zněním: Podkladem pro vydání povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení pro rozhlasové a televizní vysílání je soubor technických parametrů, kterým Rada podle zvláštního zákona15) stanoví technické a jiné údaje provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání. Podkladem pro vydání povolení k provozování multiplexů je licence udělená Radou provozovateli multiplexu.. §65 odst.2 Tuto připomínku považujeme za zásadní. V souladu s jednáním 24. 4. 1998 požadujeme nahrazení odstavce 2 následujícím textem: (2) V rámci součinnosti s Radou Úřad: a) předává na základě požadavku Rady údaje o kmitočtech pro rozhlasové a televizní vysílání. b) poskytuje aktuální údaje (databázi) rádiových zařízení pro šíření rozhlasových a televizních programů na území ČR. c) sděluje neprodleně údaje o vydaných rozhodnutích o kmitočtovém přídělu, jeho změnách, odejmutí, pozbytí platnosti a o neudělení kmitočtového přídělu. d) zasílá k odsouhlasení požadavky na kmitočtové příděly pro telekomunikační služby v kmitočtovém pásmu určeném přednostně pro rozhlasovou službu. e) spolupracuje s Radou při své kontrolní činnosti a sděluje informace o zjištěných nedostatcích v této oblasti (vysílání rozhlasových a televizních programů bez platné licence podle zvláštního zákona, provozování vysílače bez kmitočtového přídělu, nedodržení podmínek oprávnění). § 108, nově zařadit odst. 7 § 108 Tuto připomínku považujeme za zásadní. Rada může v součinnosti s ČTÚ udělit licence ke zkušebnímu provozování digitálního multiplexu s dobou platnosti nejvýše 2 roky (alt. 5 let) bez možnosti prodloužení. Pro vytvoření návrhu koncepce státní politiky pro rozvoj digitálního vysílání a stanovení doby začátku souběžného analogového a digitálního vysílání a doby trvání tohoto souběžného vysílání bude vytvořena mezioborová skupina složená ze zástupců ČTÚ, Rady, příslušných ministerstev, vědeckých pracovišť a asociací provozovatelů. §113 Tuto připomínku považujeme za zásadní. Navržená úprava zákona č. 103/1992 Sb. (O Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání) je nevyhovující. V souladu s výše uvedeným konsensem s ČTÚ navrhujeme následující novou formulaci uvedených ustanovení pod příslušnými písmeny §2 odst.(1): 81

b) Podílet se v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem na vytvoření plánu využití kmitočtového spektra v oboru rozhlasového a televizního vysílání. j) Podílet se v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem na státní správě kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání. k) Rozhodovat o přidělení souboru technických parametrů provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání. l) Dávat souhlas k rozhodnutí o kmitočtovém přídělu pro provozovatele vysílacích rádiových zařízení vydávaném Českým telekomunikačním úřadem v oboru rozhlasového a televizního vysílání. Z §2 odst.(3) vypustit slova „a plány využití kmitočtů pro vysílání“.

IV.9.3. PŘIPOMÍNKY RADY K NÁVRHU NOVELY ZÁKONA Č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 40/1995 Sb. K návrhu novely zákona ze dne 27.10.1999 uvádíme následující připomínky: K § 1 písm. b) Problematické spojení u výrobce AD …..“z jejíhož podnětu a na jejíž odpovědnost…“- použité termíny neodpovídají používaným pojmům z oblasti občanského a obchodního práva, podnět k vyrobení audiovizuálního díla může dát kdokoliv, tedy osoba odlišná od té, která bude audiovizuální dílo vytvářet či za něj bude odpovědná a tím nebude možno určit výrobce. I druhá část této definice je nejasná, neumíme si představit jak subjekt, který bude zajišťovat proces vytváření AD (což jsou rovněž pojmy v našem právním řádu neužívané) nebude za tuto činnost odpovědný, aby nemohl být považován za výrobce. K písm. d) ….“ včetně převzatého vysílání.“ - je nadbytečné vzhledem k tomu, že televizní vysílání obsahuje jak vysílání původní tak vysílání převzaté. Totéž písm. g). K§2 Systematika zákona není zcela jasná. Tímto a následujícími ustanoveními se zakládají povinnosti a oprávnění Českému audiovizuálnímu centru a teprve následně až v § 5a je toto centrum zřízeno. Rovněž nám není jasné proč toto centrum má vést evidenci v tak rozsáhlém měřítku s vysvětlením pod bodem 4 důvodové zprávy. To, že zahraniční partneři postrádají informace o možnostech kontaktu s českými subjekty není podle našeho názoru důvodem ukládat evidenční povinnosti zákonem - zejména odstavec 1 písm. a) a § 2a. Je vyhodnocená nově zavedená povinnost evidence pod bodem b? Vzhledem k definici AD ( § 1 písm. a) sem bude patřit např. i všechny reklamy i komerční AD. K § 2a Není jasné proč povinnost zasílání živnostenských listů založená zákonem živnostenskému úřadu se přenáší na fyzické a právnické subjekty, kterým i přes tuto povinnost je novelou založen nárůst dalších duplicitních povinností. K § 2b Není zřejmé proč z tohoto ustanovení vypadlo jméno a příjmení nositele autorských práv, když zejména s ohledem na anglosaský systém práva s ním nebude výrobce případně autor vždy totožný. K § 2 písm c) Není jasné co je příslušný krajský úřad. Tato zásadní novela ani důvodová zpráva neobsahuje žádnou úpravu či informaci o příspěvcích státu do fondu kinematografie, na tvorbu pro děti a mládež a případný příspěvek veřejnoprávní a soukromých televizí do fondu kinematografie eventuálně zvýhodnění sponzorů audiovizuální a umělecké tvorby vůbec, i když jsme si vědomi, že tyto vztahy mohou být předmětem i jiných zákonů.

82

PŘÍLOHA 10 RADA EVROPY Výbor ministrů

IV.10. DOPORUČENÍ VÝBORU MINISTRŮ PRO ČLENSKÉ STÁTY Č. R (99) 15 ve věci opatření týkajících se informování o volebních kampaních v hromadných sdělovacích prostředcích (Přijato Výborem ministrů dne 9. září 1999 na 678. zasedání náměstků ministrů)

Výbor ministrů na základě ustanovení článku 15.b Stanov Rady Evropy, jsa si vědom významné role hromadných sdělovacích prostředků v moderních společnostech, zejména v době voleb; zdůrazňuje, že základní zásada redakční nezávislosti médií nabývá v období voleb zvláštního významu; jsa si vědom nutnosti přihlédnout k podstatným rozdílům existujícím mezi tištěnými a vysílajícími médii; zdůrazňuje, že informování o volbách poskytované vysílajícími médii má být objektivní, vyvážené a nestranné; maje za to, že veřejnoprávní provozovatelé vysílání mají zvláštní odpovědnost při zajišťování objektivního a zevrubného informování o volbách ve svých programech, což může zahrnovat i poskytování vysílacího času zdarma politickým stranám a kandidátům; konstatuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost určitým specifickým prvkům informování o volebních kampaních, jako jsou například šíření výsledků průzkumů veřejného mínění, placená politická reklama, právo na odpověď, dny na rozmyšlenou a opatření pro předvolební období; zdůrazňuje významnou roli samoregulačních opatření uplatněných samotnými profesionálními pracovníky médií, například formou kodexů chování, v nichž jsou vytyčeny směrnice pro správný postup za účelem zodpovědného, přesného a objektivního informování o volebních kampaních; uvědomuje si, že regulační a samoregulační opatření v této oblasti se vzájemně doplňují; jsa přesvědčen o užitečnosti vhodných mechanismů pro to, aby informování o volbách v hromadných sdělovacích prostředcích bylo přínosem pro svobodné a demokratické volby, přihlížeje přitom k odlišným právním a praktickým přístupům členských států v této oblasti a ke skutečnosti, že může být předmětem různých odvětví práva; potvrzuje, že jakýkoli regulační mechanismus pro informování o volbách by měl respektovat základní zásadu svobody projevu chráněnou na základě článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech tak, jak tento článek vykládá Evropský soud pro lidská práva; připomínaje základní zásady obsažené v Rezoluci č. 2 přijaté na 4. konferenci ministrů o politice vůči hromadným sdělovacím prostředkům (Praha, prosinec 1994) a v Doporučení Výboru ministrů č. R (96) 10 ve věci zaručení nezávislosti veřejnoprávního vysílání;

doporučuje, aby vlády členských států prozkoumaly způsoby, jak zajistit respektování zásad objektivity, vyváženosti a nestrannosti při informování o volebních kampaních hromadnými sdělovacími prostředky a aby tam, kde je to vhodné, zvážily přijetí opatření za účelem realizace těchto zásad ve svém vnitrostátním právním řádu nebo praxi v souladu s ústavním právem.

83

Dodatek k Doporučení č. R (99) 15 Rozsah doporučení Zásady objektivity, vyváženosti a nestrannosti při informování o volebních kampaních hromadnými sdělovacími prostředky by se měly vztahovat na všechny typy politických voleb konaných v členských státech, tedy na prezidentské volby, volby do zákonodárných sborů, volby do regionálních orgánů a tam, kde je to proveditelné, i volby do místních orgánů a politická referenda. V případech, kde je to relevantní, by se tyto zásady rovněž měly vztahovat na média informující o volbách konaných v zahraničí, zejména tehdy, když se tato média obracejí k občanům země, kde se dotyčné volby konají.

I.

Opatření týkající se tištěných médií

1.

Svoboda tisku

Regulační mechanismy pro informování o volbách v hromadných sdělovacích prostředcích by neměly zasahovat do redakční nezávislosti novin či časopisů ani do jejich práva vyjadřovat jakoukoli politickou preferenci. 2.

Tištěné sdělovací prostředky vlastněné veřejnými orgány

Členské státy by měly přijmout opatření za tím účelem, aby tištěné sdělovací prostředky, které jsou ve vlastnictví veřejných orgánů, při informování o volebních kampaních postupovaly objektivně, vyváženě a nestranně, aniž by diskriminovaly či podporovaly jakoukoli konkrétní politickou stranu nebo kteréhokoli kandidáta. Pokud takovéto sdělovací prostředky přijímají ve svých publikacích placenou politickou reklamu, měly by zajistit, aby byl vůči všem účastníkům politické soutěže a všem politickým stranám, které požádají o možnost koupit si prostor pro takovou reklamu, uplatňován rovnoprávný a nediskriminační přístup.

II.

Opatření týkající se vysílajících médií

1.

Obecný rámec

V průběhu volebních kampaní by regulační mechanismy měly povzbuzovat a usnadňovat pluralitní vyjadřování stanovisek prostřednictvím vysílajících médií. Při náležitém respektování redakční nezávislosti provozovatelů vysílání by regulační mechanismy měly rovněž stanovit povinnost informovat o volebních kampaních objektivně, vyváženě a nestranně v celkové programové nabídce provozovatelů vysílání. Takováto povinnost by se měla vztahovat jak na veřejnoprávní, tak i na soukromé provozovatele vysílání v jejich příslušných oblastech působení. V těch členských státech, kde vnitrostátní právní řád definuje pojem „předvolební období“, by se měla pravidla objektivního, vyváženého a nestranného informování o volebních kampaních vysílajícími médii vztahovat i na toto období. 2.

Zpravodajství a pořady věnované aktuálním událostem

Tam, kde to není zajištěno pomocí samoregulace, by členské státy měly přijmout opatření vedoucí k tomu, aby veřejnoprávní i soukromí provozovatelé vysílání postupovali v průběhu volebního období objektivně, vyváženě a nestranně zejména ve zpravodajství a v pořadech věnovaných aktuálním událostem, včetně diskusních pořadů, jako jsou rozhovory nebo debaty. V takovýchto pořadech by provozovatelé vysílání neměli uplatňovat žádný privilegovaný přístup vůči osobám zastávajícím veřejné úřady. Toto by mělo být zajištěno především prostřednictvím vhodných samoregulačních opatření. V oprávněných případech by členské státy mohly případně prozkoumat, zda by tam, kde je to proveditelné, měla být příslušným orgánům monitorujícím informování o volbách dána pravomoc zasahovat v zájmu nápravy případných nedostatků. 3. 84

Další pořady

Zvláštní péče by měla být věnována pořadům mimo okruh zpravodajství či aktuálních událostí, které nejsou přímo spjaty s kampaní, ale mohou rovněž ovlivnit postoj voličů. 4. Poskytování vysílacího času zdarma pro politické strany/kandidáty ve veřejnoprávních vysílajících médiích Členské státy by mohly prozkoumat, zda je žádoucí, aby do svých regulačních mechanismů zahrnuly ustanovení, na jejichž základě by byl v době voleb poskytnut politickým stranám/kandidátům zdarma vysílací čas ve veřejnoprávních vysílajících médiích. Pokud je takovýto vysílací čas poskytnut, mělo by se to vždy dít spravedlivým a nediskriminačním způsobem, na základě transparentních a objektivních kritérií. 5.

Placená politická reklama

V těch členských státech, kde je politickým stranám a kandidátům povoleno kupovat si reklamní prostor pro volební účely, by měly regulační mechanismy zajistit, aby: 

možnost koupit si reklamní prostor byla dosažitelná pro všechny soutěžící strany za stejných podmínek a při stejných cenových sazbách;



si veřejnost byla vědoma toho, že příslušné sdělení je placenou politickou reklamou.

Členské státy by případně mohly zvážit možnost zavést do svých regulačních mechanismů ustanovení omezující rozsah prostoru pro politickou reklamu, který si může strana nebo kandidát koupit.

III.

Opatření týkající se jak tištěných, tak vysílajících médií

1.

„Den na rozmyšlenou“

Členské státy by mohly zvážit, zda by bylo žádoucí, aby do svých regulačních mechanismů zavedly ustanovení zakazující šíření stranicky zaměřených volebních sdělení v den předcházející dni hlasování. 2.

Průzkumy veřejného mínění

Regulační nebo samoregulační mechanismy by měly zajistit, aby hromadné sdělovací prostředky při šíření výsledků průzkumů veřejného mínění poskytly veřejnosti informace dostatečné k tomu, aby bylo možno učinit si úsudek o hodnotě těchto průzkumů. V rámci takovýchto informací by zejména mohlo být sděleno: 

která politická strana, organizace nebo osoba si příslušný průzkum objednala a zaplatila;



která organizace průzkum prováděla a jaká metodika byla použita;



jaký byl vzorek dotázaných a jak velká je možnost chyby při dotyčném průzkumu;



v který den nebo v kterém období byl průzkum proveden.

O všech ostatních aspektech prezentování výsledků průzkumů veřejného mínění by měla rozhodovat samotná média. Jakákoli omezení ze strany členských států, která zakazují zveřejňování/vysílání výsledků průzkumů veřejného mínění (o volebních záměrech) v den hlasování nebo po určitý počet dní před volbami, musí být v souladu s článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech tak, jak tento článek vykládá Evropský soud pro lidská práva. Podobně by v případě průzkumů volebních výsledků mohly členské státy zvážit zákaz informování o výsledcích takovýchto průzkumů hromadnými sdělovacími prostředky až do uzavření všech volebních místností v dotyčné zemi. 3.

Právo na odpověď

Vzhledem ke krátkému trvání volební kampaně by měl mít každý kandidát nebo politická strana mající podle vnitrostátního právního řádu nebo mechanismů nárok na využití práva na odpověď příležitost uplatnit toto právo v období kampaně. 85

IV.

Opatření na ochranu médií v době voleb

1.

Nezasahování ze strany veřejných orgánů

Veřejné orgány by se měly zdržet zasahování do činnosti novinářů a dalších pracovníků hromadných sdělovacích prostředků za účelem ovlivňování voleb. 2.

Ochrana proti útokům, zastrašování či jiným formám nezákonného nátlaku na média

Veřejné orgány by měly podniknout vhodné kroky v zájmu účinné ochrany novinářů a dalších pracovníků hromadných sdělovacích prostředků, jakož i jejich prostor, neboť toto nabývá v období voleb zvýšeného významu. Takováto ochrana by zároveň neměla médiím bránit v jejich práci.

86

PŘÍLOHA 11 IV.11. STATUT MEZIRESORTNÍ PRACOVNÍ SKUPINY PRO KONCEPCI DIGITÁLNÍHO VYSÍLÁNÍ V ČR „SDV“ Článek I Úvodní ustanovení Meziresortní pracovní skupina koncepce digitálního vysílání v ČR (dále jen pracovní skupina) je poradním orgánem Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) pro přípravu koncepce a koordinaci přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání. Rada zřídila tuto pracovní skupinu jako poradní orgán v souladu s vymezením své působnosti dle zákona č. 103/1992 Sb. o Radě, zejména dle §2 a §9 citovaného zákona, dle čl. VII Statutu Rady a na základě usnesení Stálé komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro sdělovací prostředky číslo 22 ze dne 25. listopadu 1999. Činnost pracovní skupiny je v souladu s usnesením vlády České republiky číslo 7 ze dne 5.ledna 2000. Ministerstvo dopravy a spojů ČR, Ministerstvo kultury ČR a Rada postupují dle citovaného usnesení v součinnosti. Skupina se tak bude podílet na vytváření zásad státní politiky ČR v oblasti digitálního vysílání a na stanovení koncepce jeho rozvoje. Článek II Poslání pracovní skupiny 1.

Posláním pracovní skupiny je vytvořit svojí činností podmínky pro uplatnění nových digitálních systémů pro vysílání rozhlasu a televize, včetně poskytování multimediálních služeb v rámci těchto nových systémů v České republice (dále jen ČR). Veškerá činnost je vedena snahou o respektování příslušnosti ČR k technickým standardům platným v členských státech Evropské unie (dále jen EU) a dále snahou o realizaci příspěvku ČR k rozvoji nových systémů v Evropě.

2.

Pracovní skupina:

a) projednává a předkládá Radě návrhy strategických dokumentů z oblasti digitálního vysílání a multimediálních systémů včetně a koncepčních záměrů v této oblasti. b) koordinuje práce na koncepčních materiálech meziresortního a nadresortního charakteru v oblasti digitálního vysílání a multimediálních systémů a předkládá optimální přechodové scénáře pro zahájení provozu digitálních technologií v současném analogovém prostředí a pro postupný přechod do převážně digitálního prostředí v budoucnu. c) poskytuje odborná stanoviska k problematice digitálního vysílání a multimediálních systémů, d) projednává a navrhuje řešení nadresortních či meziresortních problémů v oblasti digitálního vysílání a multimediálních systémů, e) vyjadřuje se k návrhům obecně závazných právních a dalších předpisů v oblasti digitálního vysílání a multimediálních systémů, f) předkládá stanoviska k harmonizaci právního řádu České republiky se státy Evropské unie v oblasti digitálního vysílání a multimediálních systémů, g) posuzuje a předkládá požadavky na vynakládání finančních prostředků vyčleněných na financování nadresortních a meziresortních programů v rámci přechodu na digitální vysílání a zavádění multimediálních systémů, h) zajišťuje publicitu své existence (formou internetových stránek), postup a výsledky své práce pro širokou veřejnost. Podporuje výměnu informací, sdílení zkušeností a podporuje vznik těsné spolupráce mezi všemi zúčastněnými subjekty, i) zajišťuje aktivní členství v mezinárodních organizacích, které mají klíčový význam pro rozvoj nových digitálních terestriálních systémů v Evropě, (WorldDAB Forum, DigiTAG, BWA apod.). Článek III Složení pracovní skupiny 87

1. Struktura pracovní skupiny je dvouúrovňová. 2. První úroveň tvoří řídící výbor skupiny, tajemník pracovní skupiny a právní podpora pracovní skupiny. 3. Členy řídícího výboru pracovní skupiny jsou zástupci: a) b) c) d) e) f) g) h)

Ministerstva dopravy a spojů ČR, Ministerstva financí ČR, Ministerstva kultury ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu,

4. Subjekty uvedené v článku III odst. 3 tohoto statutu jmenují dva své zástupce v řídícím výborů pracovní skupiny a mají právo tyto své zástupce odvolat a nahradit jinými. Zasedání řídícího výboru pracovní skupiny se účastní vždy alespoň jeden zástupce subjektu, uvedeného v odst. 3 tohoto článku. Zástupce jmenuje vždy příslušný ministr, předseda nebo vrchní ředitel. 5. Členy pracovní skupiny v druhé úrovni jsou zástupci vědeckých a komerčních subjektů zainteresovaných v oblasti digitálního rozhlasového a televizního vysílání. Jejich činnost v rámci pracovní skupiny je poradní bez možnosti hlasování. Zástupci uvedených subjektů se sdružují v odborných pracovních týmech (dále OPT). Každý ze subjektů může být zastoupen i ve více než jedné OPT. 6. Předpokladem operativní komunikace mezi oběmi úrovněmi je nutnost strukturovat zástupce OPT tak, aby pro zajištění otevřeného a rovného přístupu všem potencionálním zájemcům o účast v OPT, členové pracovní skupiny v druhé úrovni pověřili mandátem konkrétní osoby, které budou partnery pro jednání s řídícím výborem. Článek IV Vedoucí pracovní skupiny 1. Vedoucího pracovní skupiny jmenuje a odvolává Rada. 2. Za činnost pracovní skupiny odpovídá Radě vedoucí pracovní skupiny. 3. Vedoucí pracovní skupiny řídí činnost pracovní skupiny a svolává její zasedání. 4. Vedoucí pracovní skupiny svolává zasedání řídícího výboru. 5. Vedoucí pracovní skupiny předkládá Radě návrhy a podněty z oblasti působnosti pracovní skupiny a informuje ji o výsledcích její činnosti. 6. V případě nepřítomnosti vedoucího pracovní skupiny jej zastupuje jmenovaný zástupce Rady, dle článku III. odst. 4 tohoto statutu. Článek V Členové pracovní skupiny 1. Členové pracovní skupiny jsou povinni se účastnit zasedání pracovní skupiny v rozsahu působnosti subjektu, který zastupují a aktivně se podílet na její práci. 2. Členství v řídícím výboru pracovní skupiny je pro subjekty, vyjmenované v článku III odst. 3 tohoto statutu nezastupitelné. Článek VI Zajištění právní podpory pracovní skupině 1. Právní podporu pracovní skupině zajišťuje právnická nebo fyzická osoba, kterou jmenuje a odvolává vedoucí pracovní skupiny.

88

2. Osoba zajišťující právní podporu odpovídá za soulad všech činností a dokumentů pracovní skupiny s právním řádem České republiky a je poradním orgánem pracovní skupiny při harmonizaci navrhovaných dokumentů s legislativou Evropské unie. 3. Osoba zajišťující právní podporu nemá hlasovací právo. 4. Činnost osoby zajišťující právní podporu je hrazená z rozpočtu Rady. Článek VII Tajemník pracovní skupiny 1. Tajemníka pracovní skupiny jmenuje a odvolává vedoucí pracovní skupiny. 2. Tajemník pracovní skupiny odpovídá za přípravu souhrnných podkladů pro zasedání pracovní skupiny. 3. Tajemník pracovní skupiny vede kompletní dokumentaci o činnosti pracovní skupiny. 4. Tajemník pracovní skupiny zajišťuje prezentaci na internetových stránkách pracovní skupiny. 5. Tajemník pracovní skupiny nemá hlasovací právo. Článek VIII Sekretariát pracovní skupiny 1. Činnost pracovní skupiny zabezpečuje administrativně a organizačně Úřad Rady, který plní funkci sekretariátu pracovní skupiny. Článek IX Odborné pracovní týmy a externí spolupráce 1. Pracovní skupina může zřídit pro svou potřebu dočasné nebo trvalé OPT jako své poradní orgány. Vedoucí OPT zajišťují styk s první úrovní pracovní skupiny. Pracovní skupina může angažovat příslušné experty při řešení odborných zadání v rámci vymezeného úseku činnosti. 2. Vedoucího OPT jmenuje vedoucí pracovní skupiny na základě doporučení členů řídícího výboru. 3. Členy OPT mohou být zástupci vědeckých a komerčních subjektů zainteresovaných v oblasti digitálního vysílání a multimediálních systémů. Podle uvážení se na činnosti expertní pracovní skupiny účastní rovněž zástupci subjektů uvedených v článku III odst.3 tohoto statutu. 4. Činnost OPT se řídí statutem a jednacím řádem OPT. Článek X Zasedání pracovní skupiny 1. Zasedání pracovní skupiny se řídí Jednacím řádem pracovní skupiny. Článek XI Náhrady výdajů 1.

Náhrady výdajů členů pracovní skupiny spojených s výkonem jejich funkce se hradí z rozpočtových prostředků subjektů, které tyto členy delegovaly, pokud není uvedeno jinak.

2.

Odměny a náhrady odborníkům za expertní činnost pro pracovní skupinu, která byla smluvně sjednána mezi Radou a vybranými odborníky, vyjma činnosti v rámci OPT, se hradí z rozpočtových prostředků Rady obdobně jako ostatní náklady na činnost pracovní skupiny. Výši prostředků na činnost pracovní skupiny schvaluje Rada. Článek XII Závěrečná ustanovení

1. Tento statut nabývá účinnosti dne 27. ledna 2000. 2. Změny a doplňky tohoto statutu nabývají účinnosti dnem jejich schválení pracovní skupinou.

89

PŘÍLOHA 12 IV.12. DIGITÁLNÍ VYSÍLÁNÍ IV.12.1. Materiály k semináři o digitálním vysílání Analogové a digitální technologie -

         

Podstatou jakéhokoli rádiového vysílání je to, že jedna nebo více nosných vln (kmitočtů) je ovlivňována přenášenou informací. elektromagnetické vlny Obecně vzato potřebuje každá informace určitý prostor. Jestliže vysílač, přijímač, anténa například pokládáme obraz nějakého malíře za informaci, je zřejmé, zvuk, obraz že tento obraz zabírá v prostoru určitou plochu. Zcela obdobně modualce AM, FM = odolnost informace přenášená rádiově zabere určitou část kmitočtového proti rušení, kvalita spektra. Přitom platí pravidlo, že čím větší objem informací nadbytečnost informace v přenášíme, tím větší část kmitočtového spektra obsadíme. V analogovém signálu = vzorkování současné době jsou požadavky na rádiové přenosy informací digitalizace = odolnost, komprese obrovské a proto je kmitočtové spektrum na mezinárodní i národní signál = bitový tok úrovni rozděleno mezi jednotlivé služby. Názorný obraz o tomto rozdělení podává graf, který předkládáme. digitální modulace, šířka pásma - U analogového vysílání je nosná vlna vysílače přímo ovlivňována vs. bitový tok přenášeným obrazem nebo zvukem. Znamená to, že se její velikost uspořádání bitového toku = a fáze plynule mění např. podle jasu či barvy obrazu nebo podle síly multiplex a výšky tónu. U digitálních systémů je obraz nebo zvuk rozložen do výhody a nevýhody digitalizace velkého počtu elementů, z nichž každému je přiřazena určitá číselná hodnota. Signál se tak promění na řadu čísel, která jsou transportována jednou nebo (u systémů DVB-T nebo T-DAB) velkým počtem nosných. V dekodéru přijímače se pak jednotlivá čísla převedou opět do příslušných prvků obrazu a zvuku. Vznik digitálních systémů byl jednak ovlivněn poznáním, že číslicový signál lze přenášet mnohem spolehlivěji (bez zkreslení a se zvýšenou odolností proti rušení) a jednak potřebou přenášet signály kmitočtově úsporněji (s menšími nároky na šířku kanálu). Pro tento úsporný provoz je nezbytná komprese (tj. vypuštění nadbytečných částí signálu), kterou nelze udělat jinak než výpočetním systémem.

-

Rozdělení digitálního vysílání pozemní, družicové, kabelové: T-DAB, DVB-T, C, S, multimediální služby MWS, atd.

-

multiplex je datový tok, ve kterém je obsaženo několik rozhlasových a televizních programů, potřebná servisní data a datové toky, které s vysíláním nemusí souviset

-

nevýhody digitalizace - Nutné finanční zabezpečení rozvoje nových sítí na straně vysílací, nutnost obměny TV a R přijímačů. výhody digitalizace - Systémy jsou kmitočtově úsporné, dovolují v daném pásmu umístit větší počet programů. Pro zajímavost lze uvést, že pro dobré pokrytí České republiky čtyřmi (popř. i více) televizními programy postačí tři televizní kanály, zatímco u analogového systému k pokrytí čtyřmi programy nepostačovalo ani 48 televizních kanálů. Je možný provoz několika vysílačů na společném kmitočtu (tzv. sítě SFN), což vede jednak k další úspoře kmitočtů a dále k tomu, že při pohybu v daném území není nutno stále přelaďovat přijímač. Odpadá zkreslení způsobené mnohacestným šířením. To mimo jiné dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu. Příjem v jedoucích vozidlech je kvalitní. Lze docílit vyšší kvalitu obrazu i zvuku než u analogového vysílání. K pokrytí území jsou potřebné menší výkony vysílačů (přibližně jedna desetina) než v analogovém systému  digitální systémy jsou ekologičtější. K vysílání několika programů je potřebný pouze jediný vysílač, zatímco v analogovém systému bylo pro každý program potřebné samostatné vysílací zařízení. Je možný současný přenos doplňkových informací.

-

90

Dosavadní postup Rady ČR pro RTV -

    

-

-

-

-

-

-

Rada spravuje vymezené konečné úseky kmitočtového spektra určené k rozhlasovému a televiznímu vysílání. Jiné části kmit. omezení využitelnosti spektra využívají jiné služby (armáda a MO, civilní letectvo, kmitočtového spektra plavba, železniční doprava, energetika, MV, BIS a policie, mobilní poznání technologií a osvěta služby, pevné služby, astronomie, atd.)  v kmitočtech je „velká aplikace poznatků v lokálních tlačenice“. Rada vyhradila v současnosti jediné volné a použitelné podmínkách = studie TESTCOM kanály 61-69 pouze pro digitální vysílání. podpora experimentálních prací = - 1996 Organizace celostátního semináře pro odbornou veřejnost správní řízení DAB, DVB-T "Digitální rozhlas". Akce se uskutečnila v Pardubicích ve dnech 20. mezioborová odborná skupina a 21. listopadu. V průběhu dvou dnů bylo předneseno celkem 12 odborných přednášek. - 1997 Organizace celostátního semináře pro odbornou veřejnost "Digitální televize". Seminář se konal v Pardubicích ve dnech 8. a 9. října. Bylo předneseno 17 odborných přednášek. 1997 Studie v součinnosti s ČTÚ: "Návrh sítí vysílačů zemského digitálního rozhlasu." Studie je rozdělena do dvou částí. V první je navržena síť vysílačů ve 12. televizním kanálu (blok 12C a 12D) podle přídělu mezinárodní konference ve Wiesbadenu. Bylo navrženo celkem 61 stanovišť vysílačů a odesláno k mezinárodní koordinaci. Ve druhé části byla navržena alternativně síť vysílačů v pásmu L (kde byl České republice zatím přidělen pouze blok LC). Rada vybrala variantu II, podle které bude nutno navrhnout a mezinárodně projednat příděl dalších bloků. 1998 Studie: "Koncepce rozvoje televizního vysílání do roku 2005, první etapa". Účelem této studie bylo popsat možnosti nových, zejména digitálních technologií televizního vysílání, možnosti reklamního trhu v ČR, odhadnout zájem veřejnosti o televizní vysílání a doplňkové služby, posoudit současnou legislativu a na základě těchto údajů odhadnout další vývoj televizního vysílání. 1998 Studie: "Možnosti zavedení digitální televize v České republice". V této studii šlo zejména o zpracování prvního návrhu jedné sítě vysílačů zemské digitální televize v ČR, který by mohl být aplikován při mezinárodní koordinaci kmitočtů a pozic vysílačů. Kromě toho šlo v této studii i o úvodní pohled na možné uspořádání multiplexů a z toho vyplývající způsoby uspořádání televizních sítí. Návrh sítě byl řešen v několika alternativách, u nichž bylo vždy výpočtem zjišťováno možné pokrytí a případné rušení. Optimální varianta pak byla předána Českému telekomunikačnímu úřadu k mezinárodní koordinaci. Obsahuje celkem 46 pozic. 1998 Výpočetní systém určený pro vyhodnocování pokrytí a vzájemného rušení televizních a rozhlasových vysílačů. Šlo o náhradu systému, který byl používán v dřívější době a který už přestal vyhovovat novým nárokům souvisejícím s moderními technologiemi. Nový systém dovoluje mimo jiné i výpočet terénních profilů, návrh digitálních sítí, synchronních (SFN) sítí, a to v interpretaci do geografických map. 1998 Spoluúčast při organizaci celostátní konference "Radiokomunikace 98", jejíž součástí byly i referáty o novinkách v oblasti digitálního rozhlasu a televize. 1999 Rozšíření výpočetního programu o návrh a realizace serveru pro vytvoření, obsluhu a využití databáze plošných hodnot intenzit elektromagnetického pole pro užitečné a rušící vysílače. Základní aplikační programy: zobrazení diagramů signálu zvolených množin vysílačů (např. celých sítí) v obou mapových systémech, analýza obsazenosti kmitočtů v daném místě, analýza kvality příjmu v daném místě, podpora pro návrh nových kmitočtů apod. Rozšíření architektury systému o možnost instalace samostatných modulů modelů šíření. Realizace a implementace modulu šíření optimalizovanou metodou RDK. Rozšíření možností vizualizace vypočítaných výsledků na mapových podkladech. Rozšíření možností vizualizace výstupů subsystému Sítě SFN na rastrových a vektorových mapách. 1999 Návrh další sítě DVB-T v kanálech 21-60 s konkrétními pozicemi vysílačů, určených k mezinárodní koordinaci. Jednání zástupců orgánů a skupin zainteresovaných na digitálním vysílání v ČR (Rada, ČTÚ, ČT, ČRo, ČRa, Czech DVB Group, ad.) jako příprava činnosti mezioborové skupiny pro digitální techniku (viz dále str. 4 Další postup).

Praktické podmínky pro digitální přenos programů rozhlasu a televize - celoplošné, regionální a lokální vysílání

91

 konstrukce bitového toku = obsazení multiplexu 4-6 TV programů 6 -12 rozhl. programů v jednom multiplexu multimediální a datové přenosy  investice do vysílacích technologií  inovace vybavení posluchačských domácností  paralelní provozy  opuštění 12. TV kanálu ve prospěch T-DAB

-

-

-

-

-

-

-

V multiplexu jsou přenášena data týkající se přenosu obrazu, zvuku, servisní data a datové toky, které s vysíláním nemusí souviset. V jednom multiplexu je možno umístit 4-6 programů digitální televize. Pokud se podaří mezinárodně zkoordinovat dva televizní multiplexy, umožnilo by to (podle nároků na kvalitu vysílání) mít na území státu k dispozici asi 12 televizních programů. V současné době se dá počítat pouze s jedním multiplexem. Regionálně a lokálně lze vysílat pouze prostřednictvím oddělených multiplexů. Současná navržená síť umožňuje i vysílání regionálním pokrytím dle nově navrženého územně správního členění. Do budoucna bude možno na úkor opouštění analogové televize vytvářet i další regionální či lokální sítě. V jednom multiplexu je možno umístit 6-12 programů digitálního rozhlasu. Pro vysílání digitálního rozhlasu v ČR jsou prakticky k dispozici dva bloky. Podmínkou však je uvolnění 12. televizního kanálu pro tento provoz. Dosud mezinárodně přidělené rozhlasové multiplexy umožňují Testcom byla navržena strategie regionálního pokrytí jako základ pro

celoplošné pokrytí. Na základě studie další mezinárodní koordinační jednání. Celkové potřebné náklady na výstavbu vysílacích a distribučních sítí lze odhadnout podle studie Testcom pro vybudování jedné sítě (multiplexu) na částku cca 1,4 miliardy Kč. Pokud se podaří zkoordinovat další sítě, budou se tyto náklady přibližně násobit. Ve studii je ještě uvedeno srovnání s náklady potřebnými na vybudování sítě digitální televize ve Velké Britanii. Podle toho by obdobná síť v ČR vyšla asi na 3 miliardy Kč. Náklady na straně televizních diváků představují buď doplnění jejich zařízení o d-box v ceně okolo 10 tis. Kč, nebo výměnu televizního přijímače. Po rozběhu výroby by mohly digitální televizory být asi o 20-30 % dražší než průměrně kvalitní analogové. Pro příjem digitálního rozhlasu se již doplňky umožňující použití stávajících přijímačů nabízejí. Některé stávající druhy autorádií umožňují připojit d-box pro příjem digitálního rádia (cena od 15 tis. Kč). Cena za nový plně digitální radiopřijímač není známa. Protože je nutná výstavba nových vysílačů a stanovišť a obměna přijímačů, je nutno počítat s přechodnou dobou, kdy bude v provozu jak analogová, tak i digitální síť. Přechodné období lze odhadnout podle studie Testcom v příznivém případě (optimistický odhad výměny přijímačů) na dobu asi 10 let. Naopak v nepříznivém případě je nutné počítat se 100% penetrací digitálních televizorů až kolem roku 2020. Během přechodného období je nutno počítat s pozvolnou redukcí analogových provozů, aby bylo možno uvolňovat kanály pro digitální provoz.

Současný stav a další postup -

    

-

Od ledna 1997 probíhá digitální vysílání jednoho multiplexu (5 TV programů a 6 rozhlasových) prostřednictvím družice (Czech link) – družicové digitální vysílání určeno především k distribuci signálu na zemské analogové vysílače, vyhodnocení experimentálních lze přijímat i individuálně na území celé Evropy digitálním provozů T-DAB a T-DVB satelitním přijímačem. návrh sítí T-DAB - pozice Experimentální vysílání zemského digitálního rozhlasu bylo u nás vysílačů zahájeno v březnu 1999. návrh sítí DVB – T - pozice Zahájení experimentálního vysílání zemské digitální televize se vysílačů a kanály pro další síť předpokládá v první polovině roku 2000. mezioborová skupina digitální - Cíle experimentálního vysílání: techniky - ověřit technické možnosti systému, SFN, MUX - získat zkušenosti s novou technikou a technologií získat zkušenosti pro konverzi analogového na digitální vysílání seznámit veřejnost s novým systémem ověřit marketinkové možnosti v závislosti na různých druzích služeb odzkoušet vysílání rádií při DVB-T poskytnout podklady pro legislativu při pravidelném vysílání

T-DAB: Rada povolila v roce 1997 ČRo, jakožto provozovateli ze zákona, dle jeho žádosti experimentální digitální zemské rozhlasové vysílání v roce 1998 a to prodloužila pro rok 1999 v pásmu L v Praze. ČTÚ vydalo povolení ke zřízení a provozování digitálních vysílačů na časově ohraničenou dobu. Rada povolila ČRo toto vysílání též po dobu

92

trvání veletrhu INVEX 99 v Brně od 15.9. – 15.10. 1999 taktéž v pásmu L. V Praze jsou v provozu dva vysílače na Cukráku a na Žižkově od 24.3. 1999. Takto je pokryto území Prahy a okolí zhruba do 20 km. DVB-T: Rada vyhlásila řízení na experimentální zemské digitální televizní vysílání na časově omezenou dobu pro současné úplné a nezměněné šíření již vysílaných programů provozovatelů ze zákona a provozovatelů s oprávněním k vysílání v ČR s uzávěrkou podání žádostí 19.7. 1999. Žádosti podaly České radiokomunikace, a.s. a Czech DVB Group, a.s. Veřejná slyšení žadatelů proběhla 21.9. 1999. Dne 21.9. 1999 Rada schválila oprávnění k tomuto typu vysílání oběma žadatelům na dva roky. Toto oprávnění je časově ohraničené. Po vyhodnocení naměřených hodnot a doladění systému bude ukončeno. Nelze připustit stav, kdy experimentální vysílání plynule přejde do normálního provozu a poskytne se tak výhoda subjektu, který experiment realizoval. V současné době se čeká na souhlas zahraničních správ kmitočtového spektra na povolení konkrétních vysílacích kanálů. Úkoly Rady ČR pro RTV v roce 2000: - návrh pozic regionálních a celoplošných sítí T-DAB v L – bandu - konkrétní pozice vysílačů návrh konkrétních pozic vysílačů pro další multiplex digitální televize v pásmu 21. – 60. kanálu - ustavení mezioborové skupiny digitální techniky – příprava návrhu koncepce státní politiky v oblasti zemského digitálního vysílání – legislativní zakotvení

IV.12.2. Prezentace problematiky digitálního vysílání ve zprávě Testcom FREKVENCE Jedním z důležitých otevřených problémů je otázka výběru možných TV kanálů pro realizaci DVB-T. Nejen v ČR, ale ani v Evropě již téměř neexistují volné TV kanály, které by byly použitelné pro DVB-T. TV kanály v rozsahu 21 až 60, které byly v rámci kmitočtového plánu Stockholm 1961 jednotlivým státům přiděleny, jsou dnes plně obsazeny analogovým TV vysíláním. V ČR se jedná o kmitočty základních vysílačů a kmitočty převaděčů, které v členitém terénu ČR dokrývají oblasti, kde signál základního vysílače nesplňuje kritéria pokrytí. V rozsahu K 21 až 60 nelze nalézt takový kanál, respektive sadu kanálů, které by umožnily realizaci DVB-T s celoplošným pokrytím. Případná realizace DVB-T vystačí sice pouze s malým počtem kanálů v režimech SFN, každý z nich však pouze s omezeným pokrytím. V úvahu tedy přicházejí K 61 až 69, které dosud TV vysílání nevyužívalo. V ČR ani v Evropě však zatím s využitím všech těchto kanálů není možné počítat. V ČR všechny K 61 až 69 donedávna užívala armáda pro vojenské aplikace letecké navigace a pro radiolokaci. V rámci postupného sbližování ČR s kmitočtovou tabulkou CEPT byly pro DVB-T armádou uvolněny K 64, 65 a 66. Ostatní TV kanály jsou nadále armádou blokovány. Podle informací dostupných v TESTCOM existuje obdobná situace s menšími odlišnostmi i v sousedních zemích. Pro další práce bude třeba vyjasnit otázku organizace TV vysílání z hlediska náplně daného kanálu programem a dále, zda budou na celém území ČR šířeny programy celostátního charakteru nebo zda budou některé programy obsažené v TV multiplexu vysílány pouze do určitého regionu. Dále bude nutné v případě jednoho nebo několika programů vyjasnit otázky vytváření multiplexů pro danou oblast a přivedení programů pro příslušný multiplex od jednotlivých TV společností. V ČR bude z důvodů integrace do evropských struktur nezbytné neprodleně začít ve věci DVB-T dodržovat následující stěžejní zásady: 1) Pro ATV zásadně nepřidělovat TV K 61 a vyšší. 2) Všechny případné kmitočtové návrhy, změny a záměry v oblasti ATV musí být bezpodmínečně konzultovány se subjektem, který bude zpracovávat koncepci DVB-T v ČR. KONVERGENCE V současné době je možné stále zřetelněji pozorovat postupné vzájemné prorůstání (konvergence) informačních technologií, telekomunikací a technologií pro televizní a rozhlasové vysílání (broadcast technologies). Toto je poměrně nová skutečnost, která vyžaduje změnu dosavadního způsobu myšlení, a je velmi důležité vzít tuto skutečnost na vědomí a v dalších úvahách o vývoji DVB a při plánování DVB je nutné vycházet ze současných a především budoucích trendů ve vývoji těchto tří druhů technologií. Z těchto důvodu je nutné počítat do budoucna také s přenosem digitálního rozhlasového signálu a datových signálů, multiplexovaných do společného transportního toku s TV signály i při plánování obsahu multiplexu pro DVB-T. Další, úplně nová změna v současné koncepci vysílání DVB, je počínající integrace interaktivních datových služeb do vysílání DVB. V současnosti se jedná především o tyto služby:  Internet,  systém SI (Service Informations),  systém EPG (Electronic Programme Guide),  datový karusel, 93

 množina interaktivních datových služeb. Tento vývoj je nutné chápat jako jeden z důsledků nastupující informační revoluce, na jejímž počátku se dnešní svět nachází. Na druhé straně se zájem o tyto druhy služeb stává velmi důležitým stimulujícím činitelem pro zavádění DVB, tento stimul je nutné brát velmi vážně a při plánování DVB s těmito službami počítat. V blízké budoucnosti, tj. již v době, kdy bude přikročeno ke konkrétnímu budování vysílací sítě DVB v ČR, může již být zavádění těchto druhů služeb zcela nezbytné. PROGRAMOVÁNÍ Multiplex pro DVB-T by měl obsahovat v každém případě oba veřejnoprávní TV programy vysílané v ČR, tj. program ČT 1 a ČT 2, dále pokud možno jeden nebo oba celoplošné TV programy vysílané na základě licence (Prima TV, TV-Nova), které by byly po dobu přechodného období vysílány též analogově, a pak další TV programy vysílané pouze digitálně, z důvodů podnícení zájmu veřejnosti o koupi digitálních TV přijímačů. Variantně by bylo možné místo bitového toku jednoho z osmi TV programů (průměrná velikost 2,05 Mbit/s) vložit bitový tok obsahující standardní blok šesti digitálních rozhlasových programů, protože tento tok má přibližně stejnou velikost. Vzhledem ke konstrukci modulátorů (budičů) pro DVB-T, které jsou dnes k dispozici, by se jednalo o stejný typ modulace jako pro digitální televizi a tedy i o stejné podmínky příjmu digitálního rozhlasu a digitální televize. STANOVIŠTĚ VYSÍLAČŮ Teoreticky se dá z 15 dominantních stanovišť s ERP 50 kW pokrýt více jak 95% území ČR při úrovni příjmu fixed reception. Prakticky to však není možné, neboť pro toto řešení neexistují volné TV kanály. Pro tuto variantu nelze použít ani TV kanály kmitočtově shora sousedící se současně provozovanými analogovými kanály, neboť v případě dominantních stanovišť vždy dojde ke kmitočtové kolizi s několika TV převaděči i ke kolizi s TV vysílači základní sítě. Reálné možnosti budování vysílací infrastruktury DVB-T v ČR pro období souběžného vysílání analogové a digitální televize jsou tyto: Varianta 1: Vysílací síť složená z několika velkých sítí SFN a pracující na volných TV K64, K65, K66. Tato síť by mohla při použití statistického multiplexování vysílat 8 TV programů a přenášet signály pro datové služby vč. Internetu. Celá síť by vysílala identický transportní bitový tok a přenos tohoto toku k jednotlivým vysílačům DVB-T by byl realizován pomocí družicového kanálu. Výhodou tohoto uspořádání sítě jsou relativně nejmenší náklady ze všech ostatních možných řešení, nevýhodou je velmi omezená možnost vysílání regionálních TV programů. Regionální TV vysílání by bylo řešitelné časovými okny přidělenými jednotlivým regionům. Varianta 2: Vysílací síť složená z regionálních hustých sítí SFN a využívající pouze K64 až K66. Toto řešení vyžaduje velký počet vysílačů DVB-T malého výkonu, regionální kódovací a multiplexovací uzly a nákladné řešení přenosu transportního toku a na velké množství vysílačů DVB-T. Tato varianta by sice umožnila regionální vysílání, ale je neúměrně nákladná. Varianta 3: Vysílací síť složená z regionálních sítí SFN v K64 až K66. Jednotlivé regionální sítě SFN by se skládaly vždy z několika vysílačů DVB-T. Pro pokrytí míst, které nebude možné pokrýt signálem na K64 až K66 (cca 20% území ČR), by bylo nutné vyhledat zbývající TV kanály využitelné pro vysílání DVB-T v obsazeném IV. a V. TV pásmu. Toto řešení by sice umožnilo časově nezávislé regionální vysílání, ale vyžaduje vybudování poměrně nákladné strukturované modulační sítě pro distribuci TV programů k jednotlivým kódovacím a multiplexovacím uzlům a pro výměnu programů. Náklady na variantu 3 by pravděpodobně dosáhly dvojnásobku nákladů na variantu 1. Strukturovaná modulační síť bude v každém případě nutná pro období plně digitálního vysílání. Kritériem pro rozhodnutí mezi variantou 1 a variantou 3 je rozsah a požadavky na kvalitu regionálního vysílání. Pokud pro regionální vysílání postačí časová okna pro jednotlivé regiony, pak je vhodnější zvolit variantu 1. Pokud bude požadováno regionální vysílání ve větším rozsahu, bude nutné realizovat variantu 3. NÁVRH POSTUPU DALŠÍCH PRACÍ: 1) Pokračovat ve výběru stanovišť pro vysílače DVB-T až na úroveň okresních měst. Tímto způsobem navrhnout regionální, případně nadregionální sítě DVB-T. 2) S ohledem na další nová stanoviště vysílačů DVB-T ověřit elektromagnetickou kompatibilitu zařízení GSM s vysílači DVB-T na shodných stanovištích. 3) Prověřit možnost využití K 61 až 63 pro DVB-T a ověřit možnost navržení celoplošné SFN na jednom z nich. 4) Stanovit postup konverze ATV kmitočtových přídělů na příděly DVB-T. 5) V dostatečném předstihu před novou kmitočtovou konferencí, na které budou přerozděleny kanály ATV pro DVB-T, stanovit pro delegaci ČR strategii a variantní řešení použitelnosti TV kanálů. 6) Zajistit, aby celé plánování DVB-T prováděl pouze jeden subjekt a tak předejít velkým kolizím v kmitočtovém plánování DVB-T. Z koordinačně taktických důvodů je bezpodmínečně nutné, aby tento subjekt připravoval i 94

materiály pro mezinárodní koordinace i kontroloval a připravoval pro schválení koordinační požadavky sousedních zemí. V ČR je tedy nutné velmi rázně ochránit poslední zbytky kmitočtového spektra uvnitř televizních pásem, především volné TV K64 až K66 a několik zbývajících možností (lokalit), kde uvnitř IV. a V. TV pásma by bylo možné použít některý kanál pro vysílání DVB-T. S tímto zbytkem kmitočtového spektra je možné pouze s velkými obtížemi naplánovat jednu síť pokrývající celé území ČR (jeden multiplex) pro vysílání DVB-T v ČR, ačkoliv z hlediska konkurence s analogovou televizí a s ostatními způsoby vysílání DVB by bylo zapotřebí alespoň dvou multiplexů. Z těchto důvodů, především proto, aby bylo v ČR vůbec možné realizovat DVB-T, je nutné velmi důrazně doporučit vyhlášení stop - stavu pro další zřizování TV vysílačů a TV převaděčů analogové televize. PROVOZOVATELÉ Digitálním vysíláním končí přímý vztah mezi jedním televizním kanálem (programem) a jedním vysílacím kmitočtem (sítí kmitočtů přidělenou tomuto programu). Kmitočtové kanály pro digitální zemské vysílání budou přiděleny "provozovateli multiplexu". Multiplexování je jeho základní funkcí - spojuje několik televizních programů společně na jednom vysílacím kmitočtu. Provozovatel multiplexu bude mít uzavřeny smlouvy s celou řadů vysílatelů, dodávajících jeden nebo více televizních programů k vysílání prostřednictvím multiplexu. Ministerstvo kultury ve svém pracovním návrhu předpokládá úpravu digitální televize zvláštním zákonem. To snižuje přehlednost právní úpravy, neboť není důvod oddělovat digitální televizi od jiných forem vysílání.  Je nutno v zákoně o vysílání zvážit definici pojmu "dodatečných programových služeb" - podobně jako je nyní definován v zákoně teletext. Tyto dodatečné programové služby, např. textové a informační služby, které mají obdobný charakter jako vysílání, by byly licencovány zjednodušeným způsobem nebo pouze registrovány Radou pro R a TV vysílání. Na tyto služby by se regulace daná zákonem o vysílání vztahovala pouze částečně (nehodí se limity reklamy, sponzorství apod.). To se netýká Internetu a interaktivních on-line služeb, kde by měl platit princip samoregulace obsahu s důrazem na ochranu spotřebitele.  Zákon o vysílání by měl definovat pojem "provozovatel digitálního multiplexu" a pro tohoto provozovatele by měl být přijat zvláštní licenční režim. Jednotlivé programy zařazené do multiplexu by podléhaly licenčnímu řízení jako dosud s různou mírou regulace.  Regulace systémů podmíněného přístupu a elektronických programových průvodců by měly být předmětem licencování podle telekomunikačního zákona podle "technologicky neutrálních" pravidel v úzké součinnosti s Radou pro R a TV vysílání pokud se jedná o obsah těchto programových průvodců k zabezpečení priority pro volné kanály zejména veřejnoprávní a volné plnoformátové komerční televize. V této oblasti bude nutno transponovat do licenčních podmínek telekomunikačního regulátora příslušné směrnice EU o podmíněném přístupu.  V zákoně o vysílání by mělo být zváženo, zda jako licenční podmínkou pro prodloužení licence pro provozovatele s licencí v období připadajícím na zavedení digitální televize by nemělo být zapojení do projektů digitální zemské televize a povinnost současného digitálního a analogové šíření jejich programů po určitou dobu. Současně by mělo být umožněno komerčním televizím vysílat digitálně více než jeden program, pokud o to projeví zájem, včetně tematických programů v režimu pay tv. Tematické programy by měly být regulovány mnohem volněji než plnoformátové programy. Veřejnoprávní a celoplošné volné komerční televizi by měla být garantována dostatečná kapacita pro šíření jejich programů.  Rada by v zákoně o vysílání měla být zmocněna k vydání experimentálních licencí na pilotní projekty digitální družicové televize v omezených lokalitách.  Omezení soutěže v malém rozvíjejícím se trhu má výhody vyšší konkurenceschopnosti a efektivnosti v alokaci investic ("dynamic efficiency argument"), umožní požadavek na částečné dotování zavedení přijímací technologie výrobcem, sníží rizika vstupních investic, které budou značné. Přináší problém dominantního postavení takto založeného provozovatele multiplexu, což může odradit další zájemce, protože i v digitálních multiplexech je zatím kapacita omezená.  Zákon by měl stanovit nebo zmocněním určit - byť ve formě záměru podléhajícímu dalšímu zhodnocení – "jízdní řád" pro převod stávajících analogových frekvencí na digitální zemské vysílání, období současného analogového a digitálního vysílání.  Stávajícím provozovatelům tematických programů určených pro šíření v kabelových rozvodech by měla být nabídnuta v případném národním multiplexu možnost šířit jejich programy v režimu placené televize nebo pay-per- view, aby byla rozšířena nabídka programů zejména v oblastech, které nemají přístup ke kabelové a družicové televizi. Totéž platí o zahraničních tematických programech - sportovní a hudební kanály které jsou divácky univerzální a nepotřebují národní lokalizaci.  V rámci případného národního multiplexu by měla být vyhrazena kapacita pro regionální vysílání, což však v podmínkách SFN (jednofrekvenční sítě) zatím nebude příliš proveditelné - viz technická část zprávy.  Poskytovatelé programů pro multiplexy by měli mít možnost být podílníky společnosti provozující multiplex, společnosti poskytující podmíněný přístup a společnosti provozující služby elektronického programového průvodce. Stejnou možnost by měl mít i telekomunikační operátor, který bude provozovat síť vysílačů 95

vybudovaných k šíření signálů programů obsažených v multiplexu, případně i výrobce technologických zařízení . O to důležitější a z hlediska soutěžních pravidel bude zachovat otevřený přístup pro další zájemce podle zásad poctivého, rovného a nediskriminačního přístupu.  Účast veřejnoprávních televizí ve formě poskytování specializovaných programů je kritizována komerčními televizemi, neboť specializované programy jsou určeny pouze určitému segmentu diváků a tím popírají smysl universální služby veřejnoprávní televize pro všechny.Vzhledem k postavení a způsobu financování veřejnoprávní televize by měla být majetkově oddělena činnost veřejnoprávních televizí hrazená z koncesionářských poplatků od jejich činnosti komerční, pokud by poskytovaly placené služby konkurující na stejném trhu komerčním televizím se stejnými programy. Současně by měly být přesněji specifikovány "veřejnoprávní" úkoly České televize a zvýšena finanční transparentnost při plnění těchto úkolů.  Projekty specializovaných programů však spíše doplňují nabídku komerčních televizí a zvyšují atraktivnost digitální televize pro diváky (zpravodajsko-informační kanál ve spolupráci s tiskovou agenturou, edukativní kanál, kanál pro vysílání menšinových žánrů, které nejsou atraktivní pro komerční televize s využitím bohatého archivního zázemí televize, které nelze uplatnit v plnoformátové televizi - jako je kanál "Nostalgie", náboženské vysílání, pořady pro neslyšící apod. Návrh dalšího možného postupu v oblasti legislativní strategie Měla by být co nejdříve ustanovena mezioborová pracovní skupina složena ze zástupců MK, Ministerstva dopravy a spojů, RRTV, Mediální komise parlamentu a provozovatelů vysílání a případně dalších zájmových organizací (ATO, APKT) a vědeckých pracovišť (TESTCOM) k vypracování koncepce strategie přechodu na digitální zemskou televizi. Tato komise by hodnotila dosavadní vývoj a tendence právní úpravy této problematiky v Evropských zemích i s přihlédnutím k dosavadnímu vývoji harmonizace této problematiky v EU a mohla by vytipovat zásady pro provádění pilotních projektů.

96

PŘÍLOHA 13 IV.13. PŘEHLED VEŘEJNÝCH SLUŽEB V EVROPĚ, JAPONSKU A USA Veřejná služba pozemního televizního vysílání v jednotlivých zemích v Evropě, Japonsku a Spojených státech1 – plnoformátové celoplošné země

zkratka názvu stanice

Belgie – Valon. společ. Belgie – Vlám. společ. Bělorusko Bulharsko Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie

la Une, La Deux BRTN TV 1+2 BTV Kanal 1, Efir 2 ČT 1+2 DR 1+2, TV 2 ETV YLE 1+2 France 2+3; La 5ème Arte – spol. s ARD-ZDF HRT RTE 1+2, TneG Sjonvarpid Rai 1+2+3 NHK General LTV LTV 1+2 RTL Tele Letzebuerg2

Chorvatsko Irsko Island Itálie Japonsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království VB+SI Spojené státy Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina

1

MTV 1+2, Duna TV ARD, ZDF Arte – spol. s Fr.TV Ned 1+2+3 NRK TVP 1+2 RTP 1+2 ORF 1+2 TVR 1+2 ORT, RTR, TV5 Skt.Pb. ET 1+2 STV 1+2 Slo BBC 1+2 Channel 43 PBS TVE 1, La 2 SVT 1+2 SF 1+2, TSR 1+2, TSI 1+2 TRT 1+2, Int. UTV

podíl na trhu 1997 v % 23,7 28,1 13,0 75,1 34,3 67,0 23,8 47,0 45,3 ? 54,0 ? 48,9 26,0 18,2 26,0 58,3 62,8 29,1 36,0 43,2 53,7 39,7 61,5 42,9 67,0 8,2 22,0 ? 42,8

34,4 48,6 32-354 ? ?

zdroj financování poplatky, reklama poplatky, sponzor stát, reklama stát, reklama poplatky, reklama poplatky, reklama, sponzor stát poplatky poplatky, reklama poplatky, sponzor poplatky, reklama poplatky, reklama poplatky, reklama reklama poplatky poplatky, reklama poplatky, reklama reklama poplatky, reklama poplatky, reklama poplatky, sponzor poplatky, reklama poplatky, sponzor poplatky, reklama poplatky, reklama poplatky, reklama poplatky, reklama poplatky, reklama poplatky, reklama poplatky, reklama poplatky, reklama poplatky reklama, soukr.práv.režim fondy, státy, reklama poplatky, reklama poplatky, sponzor poplatky, reklama stát, reklama stát, reklama

údaje k srpnu 1998

2

vysílání veřejné služby zřízeno zákonem z 27.7.1991 na stanici CLT-UFA; 19-20 h, opakování 20-23 h; podíl na trhu se týká časového úseku 19-20 h 3

formát zaměřený na kulturu a menšiny

4

německy mluvící kantony, SF 1+2: 31,9 %; frankofonní, TSR 1+2, SF 1: 35 %; italsky hovoříci, TSI 1+2, SF 1: 33 %

97

Veřejná služba pozemního televizního vysílání ve jednotlivých zemích Evropy, Spojených státech a v Japonsku5 – vysílání pozemní regionální a tématické; kabelové a satelitní země Francie

název stanice Festival, Histoire, Mezzo Region RaiSat 1+2+3 NHK Educational BS 1+2 3 Sat, Phoenix, Arte, Kinderkanal BR Alfa ARD3: BR, MR, OR, SR, SüdR, HR, NDR, RB, WR, SFB TV Bydgoszcz, Gdańsk, Katowice, Kraków, Lódź, Lubliń, Poznań, Rzeszów, Szczecin, Wroclaw; WOT 51 TV Polonia TW1

Itálie Japonsko Německo

Polsko

Rakousko Rumunsko Řecko Spojené království VB+SI Spojené státy Španělsko Švýcarsko Turecko

TVR Int. TV Sigma ET 3 S4G BBC News 24, BBC Choice, BBC Learning C-Span ETB 1+2, TV3, Canal 33, TM 3, Canal 9, TVG, Noticias 9, Canal Sur SF2 DRS TRT 3+4

poznámka kab.-sat., tématické regionální sat., témat.: kultur., dět., vzděl. tématický kab.-sat. kab.-sat., tématické kab.-sat. regionální regionální regionální

kab.-sat. smíšený veř. a soukr.; tématický kab.-sat. regionální regionální regionální součást Channel 4 tématické formáty digitální kab. devět stanic regionálních samospráv kab.-sat. tématické

Veřejná služba kabelového a satelitního televizního vysílání celoevropská

formát

název stanice

dětský kultura-dokumenty

Children Channel 3 Sat Arte BBC Prime BBC World UKTV: Horizons, Style, Arena, Gold Deutsche Welle RTP International TRT International TV5 Europe TVE International6

zábava-filmy zprávy-finance tématické mezinárodní služby

5

srpen 1998; DE+FR+IT+SP+UK: prosinec 1998

6

TVE America, TVE Asia, TVE Europe, Hispavision

98

zdroj financování reklama sponzor reklama

reklama reklama sponzor reklama

sídlo

hlavní vlastník

Spojené království Německo Francie Spojené království Spojené království Spojené království

Flextech ARD + ZDF ARD + Fr. Télévision BBC + Thames + Cox BBC + Thames + Cox BBC + Flextech

Německo Portugalsko Turecko Francie Španělsko

stát RTP TRT Sofirad + Fr.Télévision RTVE

Zdroje financování audiovizuální veřejné služby v roce 1996 údaje v mld. FRF 7

Francie Itálie Německo Španělsko Spojené království

AV sektor televize AV sektor8 AV sektor9 televize AV sektor10 AV sektor11 televize

celkové zdroje

poplatky

reklama

jiné zdroje

17,8 12,6 14,4 39,8 24,7 3,8 25,0 16,9

10,7 7,1 8,2 30,2 18,4 0 19,5 13,7

4,3 4,1 5,1 4,3 3,1 2,5 0 0

2,8 1,4 1,1 5,3 3,2 1,3 5,5 3,2

Poplatky v nejvýznamnějších evropských zemích 1987 1997 změna 97/87 % hodnota poplatku12

Francie

Itálie

Německo

VB + SI

Španělsko

506 FRF 700 FRF + 38 5,2

93 325 ITL 161 450 ITL + 73 4,1

195 DEM 339 DEM + 74 7,6

58 GBP 91,5 GBP + 58 6,8

0 0 0 0

Poplatky v České republice - vývoj rok HDP mld.Kč 1990 626,2 1991 753,8 1992 842,6 1993 1 020,3 1994 1 182,8 1995 1 381,1 1996 1 572,3 1997 1 680,0 1998 1 820,7

obyvatel 10 362 740 10 308 682 10 317 807 10 330 607 10 336 162 10 330 759 10 315 353 10 303 642 10294 943

HDP/obyv.Kč 60 428 73 123 81 665 98 765 114 433 133 688 152 423 163 049 176 854

poplatek Kč hodnota poplatku13 300 4,96 525 7,18 600 7,35 600 6,08 600 5,25 600 4,49 600 3,93 600 3,68 900 5,09

Literatura: Television 98. European key facts. IP, srpen 1998 La télévision publique en Europe. Allemagne, Espagne, France, Italie, Royaume-Uni. Paříž, CSA, prosinec 1998 http://www.czso.cz/cz/hlavni.htm ASPI

7

France 2+3, La 5ème, Arte; Radio France, RFI, RFO; INA (Národní audiovizuální ústav)

8

Rai. Údaje jen za televizi nejsou k dispozici

9

ARD, ZDF

10

RTVE. Údaje jen za televizi nejsou k dispozici

11

BBC

12

hodnota poplatku ve vztahu k hrubému domácímu produktu na osobu x 103 (1997)

13

hodnota poplatku ve vztahu k hrubému domácímu produktu na osobu x 103 v daném roce

99

PŘÍLOHA 14 IV.14. NÁVRH KONCEPČNÍHO ŘEŠENÍ PRO OBLAST LOKÁLNÍHO A REGIONÁLNÍHO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ SE ZAPRACOVÁNÍM PŘEDSTAVY O KONTROLE DODRŽOVÁNÍ ZÁKONA Předkládá Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na základě usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky PSP ze 4. schůze, konané 4.-6. května 1999 V Praze dne 14. června 1999

Obsah I. Současný stav lokálního a regionálního televizního vysílání 1. Lokální televizní vysílání 1.1. Historie vzniku lokálního vysílání 1.2. Původní koncepce Rady 1.3. Legislativní aspekty udělování licencí k lokálnímu vysílání 3. 4.

Regionální televizní vysílání 2.1. Vznik 2.2. Hlavní odlišnosti s lokálním vysíláním

3. Vyhodnocení dosavadní praxe provozování lokálního a regionálního tel. vysílání 3.1. Platné licence 3.2. Optimalizace sítí 3.3. Legislativní problémy 3.4. Kvalita vysílání a dodržování zákona 3.5. Ekonomické aspekty provozování II. Návrh koncepce dalšího rozvoje lokálního a regionálního vysílání 1. Základní teze 1.1. Návrhy Rady v souvislosti s přípravou nového zákona o vysílání 2. Zásady dalšího postupu při udělování licencí 2.1. Pravidla pro udělování licencí 3. Kontrola dodržování zákona o vysílání – monitoring III. Přílohy 1. 2. 3. 4. 5. 6.

100

Dopis Rady ministru hospodářství Karlu Dybovi ze dne 18. října 1993, zaslaný na vědomí Stálé komisi PSP Vyjádření FTV Premiéra ze dne 31. 5. 1999 Vyjádření ČT ze dne 19. 5. 1999 Společné vyjádření Asociace provozovatelů regionálního televizního vysílání a Asociace lokálních televizí ze dne 20.5.1999 Mapy provozovatelů lokálního televizního vysílání a regionálního televizního vysílání, stav k 1.6.1999 Aktuální seznam členů Asociace provozovatelů regionálního televizního vysílání, Asociace regionálních televizí a Asociace lokálních televizí

I. Popis stavu lokálního a regionálního televizního vysílání Z hlediska vzniku, obsahu programu, rozsahu pokrytí a způsobu financování je nutno zásadně rozlišovat lokální a regionální televizní vysílání. Rada pojmy „lokální“ a „regionální“ uvádí i na udělovaných licencích k televiznímu vysílání. 1. Lokální televizní vysílání 1.1. Historie vzniku lokálního vysílání Vysílání vzniklo živelně, „zezdola“, na základě rozhodnutí obcí neobnovovat technologicky zastaralé „obecní rozhlasy“ a šířit informace, související s životem obce, vyhlašované dříve obecním rozhlasem, prostřednictvím TV vysílání, formou tzv. bezdrátového počítačového videotextu – tj. psaného textu na obrazovce. Tomuto záměru přála i specifičnost českého prostředí, známého vynalézavostí, „kutilstvím“, velkou tvůrčí invencí a malými finančními zdroji. Vznikl tak - v Evropě i ve světě unikátní a bezprecedentní - systém vysílání, který umožňoval při využívání minimálního vyzářeného výkonu (většinou do několika W) a PC, aby i obce s několika stovkami obyvatel měly svou „obecní televizi“. Technologie místních studií, schválená ministerstvem hospodářství, byla – po výrazné propagační kampani tvůrců a výrobců tohoto systému - zakupována z prostředků obcí, které rovněž nesly veškeré náklady spojené s vysíláním. Postupně byly (podle schopností místních producentů) textové informace nahrazovány obrazovými a vysílání obecních informací bylo v různé míře doplňováno vysíláním vlastních pořadů, většinou v rozsahu několika minut až hodin týdně. Objevovaly se i pokusy zařazovat do tohoto vysílání pirátské přebírání některého zahraničního satelitního programu. 1.2. Původní koncepce Rady ve vztahu k lokálnímu vysílání Toto vysílání Rada v roce 1993 vyhodnotila jako vysílání bez oprávnění podle zákona 468/91 Sb., a dospěla k závěru, že je nutné stav uvést do souladu se zákonem o vysílání. Po často konfliktních diskusích se zástupci obcí provozujícími toto vysílání, kteří se sdružili do tzv. Charty 91 a nechtěli se tohoto vysílání vzdát, a po jejich dlouhodobém nátlaku, se Rada rozhodla pro experiment udělovat licence k lokálnímu televiznímu vysílání s přesně vymezenými podmínkami pro tento typ vysílání. Vzhledem k omezenému množství technických prostředků a záměru vybudovat v rámci duálního systému druhou televizi s celoplošným pokrytím, rozhodla se Rada v létě 1994 pro koncepci tzv. „sdíleného kmitočtu“ dvěma samostatnými subjekty – základem využití kmitočtu se stalo vysílání centrálního programu tehdejší Premiéry (dnes Primy TV), která tak rozšířila oblast pokrytí svým programem a v „odpojovacích oknech“ na stejném kmitočtu vysílal lokální provozovatel v časovém rozsahu max. 3 hodiny denně. Z hlediska doby platnosti licencí Rada rozhodla nevyužít plnou zákonnou dobu 12 let, ale s ohledem na výše uvedené Rada udělovala licence maximálně na 6 let. 1.3. Legislativní aspekty udělování licencí k lokálnímu televiznímu vysílání Při udělování licencí k lokálnímu televiznímu vysílání se Rada opírala o následující úvahy: Stávající zákon o vysílání obsahuje pojem „lokální program“, vytvářený v místně omezené oblasti a pro tuto oblast určený. Právnická nebo fyzická osoba, žádající o udělení licence, musí být zapsána v obchodním rejstříku – tato podmínka byla obcemi, které fakticky do té doby provozovaly vysílání bez oprávnění, řešena zakládáním subjektů, zapsatelných do obchodního rejstříku, tj. společností, v nichž často město bylo 100% společníkem. Tento postup Rada tolerovala, jakkoli se později ukázalo, že bude zdrojem narůstajících obtíží se zařazením lokálních televizí do duálním systému vysílání, který zásadně rozlišuje privátní a veřejnoprávní vysílání. V samém základu vzniku lokálního vysílání je takto rozostřena hranice mezi soukromým a veřejnoprávním vysíláním. Důvodem k vysílání byl záměr obcí mít vlastním informační systém, financovaný z prostředků obcí; zvláštním zákonem zřízená veřejnoprávní televize (nebo rozhlas) podle názoru Rady nemohou tento požadavek splňovat na lokální úrovni, vztahující se až k nejmenším obcím, nemá-li být výrazně degradován sám pojem a role veřejnoprávního vysílání. Komerční vysílání je financováno z prodeje reklamního času, což je předpoklad, který v malých lokalitách prakticky s nulovým reklamním trhem nelze uskutečnit. Přes tyto rozpory se Rada rozhodla licence k lokálnímu vysílání udělovat na sdílené kmitočty, s minimálními výkony vysílačů, s časovým rozsahem vysílání max. 3 hod. denně a na dobu max. 6 let. Licence uvádí rovněž specifikaci časového a územního rozsahu vysílání, skladbu programu a vysílací schéma – tedy parametry, které umožňují kontrolovat, zda je vysílání v souladu s udělenou licencí. 2. Regionální televizní vysílání 101

2.1. Vznik regionálního vysílání Regionální televizní vysílání vznikalo odlišným způsobem a později. Regionální vysílání navazuje na vyšší kvalitativní úrovni na koncepci lokálního vysílání. Od června 1993 začala na území Prahy a středních Čech vysílat první regionální televizní stanice Premiéra TV. Do konce roku 1993 mělo regionální televizní vysílání, vyráběné soukromými producenty v Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Zlíně, Brně, Děčíně a Ústí nad Labem, svůj prostor v rámci tzv. trhacích časů na programu ČT 3. Garantem regionálního vysílání byl pověřený pracovník ČT v regionu v rámci „Statutu regionálního vysílání na OK 3“. Vedení ČT se rozhodlo v souladu se změnou programové koncepce (ČT 2) tento typ regionálního vysílání ukončit. Zákon o vysílání neobsahuje pojem „regionální vysílání“, Rada však se rozhodla tento pojem jako užitečný používat pro vysílání, odlišné od lokálního především výrazně vyšším územním rozsahem vysílání a z toho vyplývajícími komerčními možnostmi. Princip sdílení kmitočtů s Premiérou je shodný s lokálním vysíláním, včetně max. tříhodinových odpojovacích oken. Při udělování těchto licencí se již Rada snažila eliminovat účast měst ve společnosti provozovatele, i když zájem měst o tento typ vysílání byl stále veliký. 2.2. Hlavní odlišnosti regionálního vysílání Licence k regionálnímu vysílání Rada začala udělovat až na jaře 1996. Mezi žadateli o regionální vysílání byli již profesionálové, mající zkušenosti s televizním vysíláním (bývalí zaměstnanci ČT), vlastnící profesionální studia a techniku, produkující reklamní spoty nebo pořady s místní tématikou a také schopní svou produkci komerčně zhodnotit. Odběrateli jejich produkce byly i stávající celoplošné televizní okruhy. Velikost pokrytého území dávala jisté předpoklady k získání takového podílu na relevantním reklamním trhu, který by mohl stanici uživit i bez přímé vazby na prakticky jediný zdroj financování, na který jsou odkázány lokální stanice – tedy finanční prostředky obcí. I tak však je tento zdroj financování pro udržení chodu regionálních stanic nezbytný – získává však přijatelnější podobu dodávání objednaných pořadů na smluvním základě a pod. 3. Vyhodnocení dosavadní praxe provozování lokálního a regionálního televizního vysílání 3.1. Platné licence k 31.5.1999 Ke dni 31.5.1999 Rada eviduje: - 46 licencí k lokálnímu vysílání (z toho 23 licencí získal na různé programy jeden provozovatel Local TV Plus s r.o.) - 13 licencí k regionálnímu vysílání 3.2. Efektivita využívání technických prostředků (optimalizace sítí ) Z hlediska využívání technických prostředků pro televizní vysílání byl celý duální systém založen ne zcela šťastně (zásadní rozhodnutí PSP o rozdělení celoplošných tv okruhů). Toto rozhodnutí (a rovněž řada následných rozhodnutí Rady) vyplývalo z dobového porevolučního kontextu a bylo činěno v dobré víře, ve snaze co nejrychleji nastartovat duální systém vysílání, uspokojit hlad veřejnosti po svobodném privátním vysílání a legalizovat a usměrnit živelné (a převážně nezákonné) vysílání. Připomínáme pokus Rady z r. 1993, kdy při hledání koncepce lokálního vysílání navrhovala tehdy příslušnému ministrovi hospodářství a stálé komisi pro sdělovací prostředky PSP v souvislosti s nutností legalizovat obecní vysílání, novelizaci zákona 468/91 tak, aby obecním úřadům bylo povoleno provozovat vysílání obecních teletextových a obrazových informací na kanálech vyčleněných orgány spojů a Radou bez nutnosti získat licenci. Je třeba konstatovat, že kmitočtové bohatství ČR je využíváno ne zcela efektivně a opakované pokusy Rady o optimalizaci kmitočtových sítí končily u nemožnosti přimět provozovatele celoplošného vysílání k dohodě. Omezené množství kmitočtů je rovněž základem principu „sdílení kmitočtů“, který sice zvyšuje efektivitu jejich využívání, ale přináší zásadní problémy spojené s hledáním optimálního jednotného schématu vstupů do centrálního programu tak, aby tím nebyli poškozováni diváci a dosahováním optimálního komerčního efektu obou stran. Zlepšení efektivity využívání technických prostředků k vysílání lze očekávat, pokud nový zákon o vysílání umožní Radě odebírat provozovatelům kmitočty, které dlouhodobě v rámci přidělených sítí neprovozují. Další šanci pak přinese přechod na terestrické digitální vysílání, které rozšíří možnosti a počty provozovatelů, na druhou stranu ale bude znamenat v některých oblastech kmitočtového spektra nutnost částečně nebo zcela přerozdělit stávající kmitočty.

102

3.3. Legislativní problémy Z hlediska platného zákona 468/91 je především lokální televizní vysílání obtížně zařaditelné. Svým původním určením mělo nahradit obecní rozhlas a způsob financování z prostředků obcí prakticky nepočítal s prodejem reklamního času. Obce v podávaných žádostech na lokální televizní vysílání často ve své argumentaci zaměňovaly komerční a „veřejnoprávní“ vysílání a objevil se i pokus, kdy zastupitelstvo obce vydalo vlastní verzi zákona o „veřejnoprávním vysílání“. Rada nezpochybňuje legitimitu požadavku obcí na vlastní vysílání, je však přesvědčena, že vysílání musí být v souladu s platnými předpisy. Pokud tomu tak není, je nutno kvalifikovat míru porušení zákona o vysílání a vyvodit sankce. Zákon rovněž nečiní rozdíl mezi povinnostmi provozovatele celoplošného nebo lokálního či regionálního vysílání a neposkytuje malým provozovatelů v tomto smyslu žádné úlevy. Problémem, který se v celé své šíři objeví až v budoucnu, je připravovaný nový model územní samosprávy, protože stávající licence lokálních provozovatelů s novým dělením na VÚSC příliš nekorespondují. Udělené regionální licence však většinou zahrnují spádové oblasti, které jsou s připravovaným modelem VÚSC prakticky v souladu. 3.4. Kvalita vysílání a dodržování zákona o vysílání Jako značně problematická se velmi často jeví technická i obsahová kvalita vysílaného programu. Lokální vysílání je z hlediska kvality většinou nesrovnatelné s profesionálním standardem, nutným a obvyklým u celoplošného vysílání. Tím je i výrazně limitována možnost tento typ produkce ve vysílání celoplošných stanic uplatnit, včetně bezproblémového provozování sdílených kmitočtů. Programový odbor Úřadu Rady provádí (v mezích daných personálními a rozpočtovými možnostmi) analýzy lokálního a regionálního televizního vysílání na základě vyžádání záznamu od provozovatelů v rozsahu jednoho týdne. Podle analýz monitoringu lokálního vysílání můžeme za nejčastější prohřešky vůči zákonu a licenčním podmínkám označit: neuchovávání záznamu o vysílání - nenaplňování časového rozsahu vysílání - porušování zákona o reklamě (neoddělená reklama, skrytá reklama, propagace výrobků ve sponzorovaných pořadech) - neoznamování změn podléhajících předběžnému souhlasu Rady - nezahájení vysílání v zákonné lhůtě 360 dnů V lokálním vysílání se postupně vyprofilovaly dva typy vysílání: - obecní, komunální vysílání se značným vlivem obecních úřadů – přináší problémy spojené s nevyvážeností prezentovaných názorů - komerční vysílání – se značným vlivem místních podnikatelů, problémy hlavně se skrytou reklamou a dalšími prohřešky vůči zákonu o reklamě. Rada v prvních letech vysílání prohřešky lokálních provozovatelů do jisté míry tolerovala, nyní však uplatňuje zásadu stejného postupu u všech provozovatelů. Od 1.1.1998 do 30.5.99 Rada vedla celkem 22 správních řízení pro porušování zákona o vysílání s lokálními a regionálními provozovateli televizního vysílání. 3.5. Ekonomické aspekty provozování lokálního a regionálního vysílání Ne všichni provozovatelé pochopili základní rozdíl mezi privátním a veřejnoprávním sektorem, který lze názorně popsat tak, že veřejnoprávní sektor vydělává, aby vysílal, zatím co privátní vysílá, aby vydělával. Toto pravidlo se dodnes některým provozovatelům nepodařilo naplnit, takže původní představy o možnosti rychlého zbohatnutí vzaly poměrně rychle za své a stále častěji se mezi provozovateli ozývají hlasy po jakési státní garanci za úspěšnost jejich podnikání. Tento zásadní podnikatelský omyl vyplývá z nesprávného ohodnocení možností reklamního trhu v ČR, který je svým objemem, ať se nám to líbí či ne, při porovnání s vyspělými evropskými zeměmi s daleko větším počtem obyvatelstva a objemem trhu vlastně pouze jedním průměrným evropským regionem. Tento problém se pro kultivaci mediální sféry v dalším období jeví jako klíčový. Po zrušení licenčních podmínek, které se nevztahují k programu, novelou zákona Rada nemá možnost seznámit se objektivně s výsledky hospodaření provozovatelů vysílání a vychází jen z údajů, které jsou jí provozovatelé ochotni poskytnout. Stávající lokální vysílání je vázáno na finanční příspěvek obcí a bez tohoto příspěvku není schopno ve většině případů existovat. Tím je popřen princip nezávislosti vysílání a vytvářeno riziko preferování politických a dalších postojů, odpovídajících charakteru složení obecních úřadů. Společnosti, provozující regionální vysílání, mají přece jen více dostupný relevantní trh, ale soupeří na něm s ostatními médii – častým důsledkem jsou dumpingové ceny. Dalším zdrojem příjmů je u regionálních provozovatelů vlastní výroba pořadů, které jsou vzhledem k profesionálnímu standardu komerčně uplatnitelné i na celoplošných televizních okruzích. 103

Mezi provozovatelem centrálního programu a provozovateli sdílených kmitočtů panuje často konfliktní vztah. Po dobu provozování sdílených kmitočtů Rada opakovaně intervenovala u zúčastněných stran, často i na jejich vlastní žádost, aby byl alespoň sjednocen čas lokálních a regionálních vstupů do centrálního programu. Překážkou dohody byla vždy nejednotnost stanovisek mezi provozovateli lokálního vysílání a z počátku i regionálního vysílání. Během doby vzniklo a zaniklo několik asociací provozovatelů lokálního a regionálního vysílání, inspirovaných momentální potřebou jednotného postupu při prosazování svých zájmů vůči Radě, vůči provozovateli centrálního programu i vůči ostatním regionálním, resp. lokálním provozovatelům. Rada se trpělivě opakovaně snažila jednání koordinovat – posledním výsledkem byla dohoda o jednotných odpojovacích časech regionálních televizí a regionálních pětiminutovkách před hlavní zpravodajskou relací Primy TV, která však nepřinesla významnější změnu. Analogická dohoda s lokálními provozovateli nebyla možná, což názorně poukazuje na další reálný rozdíl mezi lokálním a regionálním televizním vysíláním. Dle našeho odhadu je řada provozovatelů sdílených kmitočtů, včetně provozovatele centrálního programu, zadlužena, s omezenou možností investovat do rozvoje svých společností, často i na pokraji finančního úpadku. Praxe poukázala na ekonomické limity, dané provozováním sdíleného kmitočtu. Regionální provozovatelé z ekonomických důvodů usilují o to, aby se vstupy svého vysílání co nejvíce přiblížili tzv. prime time provozovatele centrálního programu; pro toho je však tento čas ze stejného důvodu životně důležitý. Budeme-li akcentovat vstupy do vysílání stanice Prima TV, budeme možná zhoršovat její konkurenceschopnost s druhou komerční celoplošnou stanicí TV Nova. Otázkou je, jakou má tato konkurence budoucnost, zda přinese pozitivní prvky do komerčního vysílání. Lze však rovněž spekulovat, zda bychom nemohli od lokálních vstupů naopak očekávat nějaký přínos pro sledovanost Primy TV, a jak by měla být kooperace organizována, aby byla přínosem a nikoli brzdou pro její prosazení na trhu.

104

II. Návrh koncepce dalšího rozvoje lokálního a regionálního televizního vysílání 1. Základní teze 1.

Přes všechny problémy s lokálním a regionálním vysíláním Rada považuje tento typ vysílání za zdůvodněný, v duálním systému vysílání nezastupitelný, přispívající k rozšíření pluralitní nabídky informací.

2.

Stávající licence byly uděleny v souladu se zákonem a po dobu jejich platnosti je lze měnit jen za předpokladu, že o to provozovatelé sami Radu požádají. Bez souhlasu provozovatele může Rada licenci změnit v případě, že je to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků (což není tento případ). Zrušení platnosti licencí (novým zákonem) by Rada považovala za direktivní zásah do podniku zřízeného druhými osobami a tento postup zásadně nedoporučuje.

3.

Rada považuje za nutné upevňovat stávající model duálního systému vysílání a nezavádět takový způsob vysílání, který by do modelu duálního systému vnášel hybridní kategorii vysílání, které je z hlediska financování přímo závislé na veřejných prostředcích obcí a je licencováno jako vysílání komerční. Z tohoto důvodu Rada nepodporuje úvahy, které navrhují změnit stávající praxi využívání sdílených kmitočtů a licencované komerční lokální resp. regionální vysílání dát za povinnost veřejnoprávní ČT. Rada rovněž nedoporučuje jakoukoli formu garance státu za úspěšnost komerčního vysílání.

4.

Jako reálnou naopak vidí Rada spolupráci veřejnoprávní televize s regionálními a lokálními subjekty na obchodní bázi nákupem pořadů (programových celků ) ap.

5.

Typickým rysem lokálního a regionálního vysílání bude i nadále omezený vysílací čas. Regionální a zvláště lokální vysílání budou představovat vstupy do jiných programů.

6.

Rada bude nadále koordinovat vytvoření závazné dohody o jednotných odpojovacích časech mezi provozovateli sdílených kmitočtů, specifikující pravidla spolupráce a práva a povinnosti FTV a dalších subjektů, provozujících sdílené kmitočty s precizováním role Rady jako regulačního orgánu v případných rozporech a nedodržování pravidel spolupráce.

7.

Rada zváží i možnost posunu regionálních (lokálních) oken ve vysílání Primy TV k její hlavní zpravodajské relaci. Podmínkou takového posunu by bylo výrazné zvýšení a dodržování základních kvalitativních standardů vysílání lokálními a regionálními provozovateli, které bude Radou důsledně kontrolováno (viz systém monitorování). Takovou změnu však lze realizovat jen se souhlasem všech provozovatelů sdílených kmitočtů, vyjádřeným žádostí o změnu časového rozsahu vysílání.

8.

Rada nebude omezovat možnost spontánního síťování lokálních a regionálních stanic. Takto může „zdola“ vzniknout síť regionálních a lokálních stanic, která by neaspirovala na standardní formát celoplošné stanice a korespondovala se strukturou nových VÚSC

9.

Rada bude provádět systematický monitoring vysílání, jeho analýzu a důslednou kontrolu dodržování zákona o vysílání i na úrovni lokálního televizního vysílání. Lokální a regionální televizní vysílání je vysíláním na základě zákona 468/91 a na jeho provozovatele se nevztahují žádné výjimky nebo úlevy. V rámci hodnocení dodržování zákona provozovateli s licencí lze takto směřovat k optimalizaci (redukci) počtu provozovatelů za dodržení obecných principů vyhlášených Radou, jako je např. posilování silných. Tento monitoring však bude značně náročný na prostředky a bude ve svém dopadu znamenat nutnost navýšení rozpočtu Rady asi o 1,3 mil Kč. ročně.

10. Při povolování prodloužení platnosti licencí k lokálnímu, povolování změn a vyhlašování nových licenčních řízení na lokální a regionální televizní vysílání bude Rada postupovat podle pravidel, shrnutých v Zásadách dalšího udělování licencí. 11. Rada doporučuje vyčlenit technické prostředky, které budou perspektivně určeny pro zemské digitální vysílání DVB-T. V rámci mezioborové pracovní skupiny pro zavedení digitálního vysílání DVB-T, kterou Rada navrhuje zřídit, konstituovat podskupinu pro regionální a lokální vysílání, která navrhne zásady a předpoklady využití digitálního vysílání pro lokální a regionální televizní vysílání. Do doby přijetí koncepce digitalizace nebudou udělovány kmitočty, které by perspektivně mohly být pro digitální vysílání využívány. 12. Vedle postupně se rozvíjejícího komerčního lokálního a regionálního televizního vysílání stále existují pokusy o vytvoření lokálních informačních systémů, vázaných obsahem i způsobem financování výlučně na obce a jejich komunální problematiku. Tyto obecní informační systémy nahrazují spíše dřívější funkci bývalého „obecního rozhlasu“. Rada doporučuje pro tento typ vysílání hledat jiné technické prostředky než ty, které jsou určeny pro vysílání na sdílených kmitočtech (na nichž je doposud toto vysílání v řadě případů 105

realizováno). Rada ve spolupráci s ČTÚ a příslušnými vědeckými pracovišti prověří možnost realizace těchto lokálních informačních systémů vysílání jinými technickými prostředky. Pokud by takové prostředky byly nalezeny, doporučila by Rada toto lokální informační systémy nelicencovat.

1.1. V připravovaném novém zákoně o vysílání Rada doporučuje: 1. -

Definovat pojmy „lokální“, „regionální“ a „celopološné“ vysílání Celoplošným vysíláním se míní vysílání, které svým informačním obsahem zasahuje všechny obyvatele státu. Regionálním vysíláním se míní vysílání, které svým informačním obsahem zasahuje obyvatele regionu, obvykle rozsahu budoucího kraje, či jinak vymezené oblasti. Lokálním vysíláním se míní vysílání, které svým informačním obsahem zasahuje obyvatele města, větší obce

Komentář k definici: Z hlediska perspektivy je třeba definovat tento typ vysílání informačním obsahem, případně formátem. Zeměpisný okruh působnosti je významný pouze při rozhodování o přidělování technických prostředků pro terestrické vysílání. V současné době však přestává být relevantní při posuzování zasaženého okruhu diváků a posluchačů, protože každé vysílání může být šířeno kabelovými rozvody, družicovým přenosem případně Internetem. Je třeba vzít v úvahu, že při udělování licence nebude možno předvídat ani omezovat zeměpisný rozsah skutečného působení vysílání. Je tedy neperspektivní definovat např. celoplošné vysílání jako vysílání zasahující x% obyvatel. Je přesnější konstatovat, že příslušný provozovatel má přiděleny terestrické technické prostředky, pokrývající signálem území, na kterém žije x% obyvatel. Je však třeba vzít v úvahu, že ještě po určitou dobu budou technické možnosti terestrických prostředků přenosu signálu dominantním činitelem při určování rozsahu cílové skupiny diváků a posluchačů. 2.

Umožnit Radě zákonem, aby mohla odejmout přidělené technické prostředky, které provozovatel nevyužívá.

3.

Zvážit míru aplikace ustanovení o kvótách evropské a nezávislé produkce v lokálním a regionálním televizním vysílání.

4.

Poskytnout regulačnímu orgánu širší paletu sankcí pro možnost odstupňovaného postihování prohřešků proti zákonu podle míry jejich závažnosti.

5.

Diferencovat výši správních poplatků u licencí a žádostí o změny regionálních a lokálních licencí.

6.

V tzv. nulové variantě zvážit i model, existující v některých evropských státech, kde regionální a lokální vysílání je povinnou součástí veřejnoprávního vysílání bez nutnosti zřizovat a licencovat privátní sektor. Takto by bylo možné iniciovat postupnou přeměnu regionálních a lokálních provozovatelů na „nezávislá produkční studia“ – se stanovením jejich základních vztahů na veřejnoprávní TV.

7.

Rada doporučuje uložit zákonem České televizi rozšířit v reálném časovém horizontu stávající síť regionálních studií, která bude odpovídat (podle technických možností) rozdělení na nové VÚSC.

2. Zásady dalšího udělování licencí pro lokální a regionální televizní vysílání Přirozenou možnost změny bez nutnosti radikálního direktivního zásahu do stávajícího systému lokálního a regionálního vysílání skýtá okolnost, že licence byly převážně udělovány na dobu 6 let a jimž v tomto nebo příštím roce jim platnost končí. Změny může být dosaženo v nových licenčních řízeních nebo při rozhodování o žádostech o změnu licence, spočívající v prodloužení doby platnosti nebo územním rozšíření licence tak, že Rada ve zdůvodněných případech: - licenci neudělí, případně změny nepovolí - licenci udělí nebo změny povolí, ale jen za dodržení následujících podmínek: a)

106

Platnost licencí nepřekročí dobu platnosti licence FTV (do 28.6.2006). U licencí, udělených v minulosti na sdílené kmitočty s platností přesahující platnost licence Premiéry, vyvolá správní řízení a sjednotí dobu platnosti všech licencí nejdéle do 28.6.2006.

b) Rada bude požadovat věrohodné důkazy o podloženosti finančního a organizačního zajištění vysílání. Vyřadí žádosti, kde ve společnosti provozovatele má účast obec a ty projekty, které z hlediska finančního zajištění vysílání jsou plně odkázány pouze na přímý příspěvek z obecního rozpočtu. c)

Rada bude přihlížet k tomu, aby tam, kde je to technicky možné, oblast pokrytí korespondovala se strukturou nových VÚSC.

d) Zásada „posilování silných“: Rada podporuje proces programového a vlastnického sdružování (síťování) provozovatelů lokálního vysílání ve smyslu přeměny charakteru původně lokálních provozovatelů na regionální. e)

Rada bude přihlížet k podmínkám místního trhu reklamy a zvažovat vyváženost trhu rozhlasového i TV vysílání v té které lokalitě nebo regionu. Dále bude přihlížet ke konkurenčnímu vztahu provozovatelů regionálního a lokálního televizního vysílání ve stejné oblasti.

f)

Rada vyhodnotí dosavadní vysílání licencovaného provozovatele vysílání: dodržování zákona o vysílání, včetně dodržování dohody o jednotných odpojovacích časech, spolupráci s regulačním orgánem, kvalitativní standardy vysílání, ekonomickou úspěšnost a výsledky hospodaření provozovatelů ap.

Tyto zásady Rada uplatňuje při licenčních řízeních od 1.1. 1999. O lokální a regionální vysílání je stále mimořádný zájem. Rada eviduje na 50 nových žádostí o lokální televizní vysílání a 25 žádostí o regionální vysílání. V současné době je však k dispozici pouze 11 volných zkoordinovaných kanálů pro televizní vysílání, některé s výrazným omezením a většina s malými výkony vysílačů. Ostatní požadované technické prostředky bude třeba nejdříve vyhledat a zkoordinovat. Považujeme zde za vhodné připomenout, že dokonce některá licenční řízení, zahájená v roce 1994 nebyla dosud ukončena, protože dosud nebyly zkoordinovány vhodné kanály. 3. Monitoring a analýza vysílání – kontrola dodržování zákona o vysílání Důsledný monitoring a kontrola dodržování zákona jsou základními předpoklady kultivace a dalšího rozvoje lokálního a regionálního televizního vysílání a jejich definitivního ukotvení v duálním systému vysílání. Monitorování lokálního a regionálního vysílání a jeho analýza podléhá stejným obecným pravidlům jako kontrola ostatních druhů vysílání. Předpokladem účinné kontroly vysílání je ve všech případech dostatečné finanční a personální zajištění programového odboru Úřadu Rady, který je monitorováním a analýzou vysílání pověřen. Programový odbor Úřadu Rady prováděl v uplynulém období analýzu regionálního a lokálního televizního vysílání na základě vyžádaných záznamů od provozovatelů v rozsahu jednoho týdne vysílání. Tato metoda se osvědčila a Rada ji bude i nadále rozvíjet. Bude však nutné pro verifikaci takto získaných záznamů navázat kontakt s agenturami, které jsou schopny zaznamenat vysílání v daných lokalitách – takto bude možné odhalit případnou manipulaci se záznamem od konkrétního provozovatele. Rada si je vědoma, že důsledný monitoring, analýza a kontrola dodržování zákona o vysílání, včetně sankčních důsledků, může vést k redukci počtu stávajících provozovatelů lokálního a regionálního vysílání. Rozšíření stávajícího monitorování a analýzy vysílání o systematický monitoring lokálního a regionálního televizního vysílání si vyžádá navýšení rozpočtu Rady asi o 1,3 mil. Kč. ročně.

107

Lokální televizní vysílání Konec platnosti licence:

1999……… Lokality, které nejsou sdílené s FTV Premiérou, s.r.o.: Chlum 46 - Martin Kindernay, Jablonec nad Nisou 45 - Studio ReVi, s.r.o., Brušperk 26, Velká Polom 59 a Žulová 46 - Local TV Plus, s.r.o.

2000……… 2001………

ŽULOVÁ 46.k/10W - LOCAL TV PLUS, s.r.o.

2002……… Děčín

2005………

Ústí nad Labem TEPLICE 43.k/50W - KABELOVÁ TELEVIZE DAKR, s.r.o. Teplice

Liberec

MIMOŇ 28.k/8W JABLONEC NAD NISOU-L 45.k/8W - MIXA Vladislav - Studio ReVi, s.r.o. Jablonec nad Nisou Česká Lípa

Rakovník

Cheb

Jičín

VELKÁ POLOM 59.k/10W - LOCAL TV PLUS, s.r.o.

Náchod CHLUM 46.k/1kW - KINDERNAY Martin

KLIMKOVICE 28.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o.

Rychnov nad Kněžnou

Jeseník

Hradec Králové

Nymburk

Kladno

KRAVAŘE 22.k/10W - LOCAL TV PLUS, s.r.o.

Trutnov Mladá Boleslav

Chomutov CHOMUTOV-L 42.k/50W - KABELOVÁ TELEVIZE DAKR, s.r.o. Louny Mělník ŽATEC 44.K/40W - KABELOVÁ TELEVIZE DAKR, s.r.o.

KYNŠPERK NAD OHŘI 41.k/8W - MT KYNŠPERK, s.r.o. Sokolov

KOBEŘICE 56.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o.

Semily

MOST-ŠIROKÝ VRCH 47.k/8W Litoměřice Most - KABELOVÁ TELEVIZE DAKR, s.r.o.

Karlovy Vary

OSOBLAHA 28.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o.

PARDUBICE 44.k/8W - STUDIO ZUBR PARDUBICE,s.r.o.

Praha Kolín

BÍLOVEC 45.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o.

RAPOTÍN 42.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o.

STONAVA 29.k/10W - STONAVIA, s.r.o.

Pardubice

Bruntál STARÁ VES-U 42.k/8W Šumperk Ústí RÝMAŘOVA nad Orlicí Chrudim Kutná Hora - LOCAL TV PLUS, s.r.o. PŘÍBRAM-L 42.k/50W VELKÁ ŠŤÁHLE 28.k/8W Nataša Pštrossová - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Rokycany MOHELNICE 27.k/8W Benešov Svitavy - KABEL PLUS STŘ.MORAVA, a.s. KONICE 48.k/4W Příbram Žďár nad- SLUŽBY Sázavou MĚSTA KONICE, s.r.o. PROSTĚJOV 43.k/8W Havlíčkův Brod Olomouc - SEMAR, s.r.o. KOJETÍN 57.k/8W - KABEL PLUS STŘ.MORAVA, a.s. Prostějov Přerov ZDOUNKY 43.k/8W Pelhřimov Tábor Jihlava - DEPOZ, s.r.o. STRAKONICE-L 38.k/8W BATELOV 37.k/8W Blansko - Kabel Plus CB, a.s - LOCAL TV PLUS, s.r.o. KORYČANY 23.k/8W Písek - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Kroměříž Vyškov Strakonice JINDŘICHŮV HRADEC 46.k/4W - Kabel Plus CB, a.s. Třebíč Brno Jindřichův Hradec TŘEBOŇ 51.k/8W Beroun

Plzeň Tachov

Domažlice Klatovy

- Bertiny lázně Třeboň, s.r.o.

Uherské Hradiště

Prachatice

Opava Ostrava

Karviná

Frýdek-Místek Nový Jičín

Vsetín Zlín

VRATIMOV 33.k/8W -LOCAL TV PLUS, sro . NOVÁ BĚLÁ 25.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. BYSTŘICE n.Olší 44.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. SVIADNOV 44.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. BRUŠPERK 26.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. HUKVALDY 33.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. PŘÍBOR 44.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. RYBÍ 45.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o.

FRENŠTÁT P.RADHOŠTĚM 22.k/8W UNRA, s.r.o. PROSTŘEDNÍ BEČVA 50.k/8W - NEZÁVISLÉ TV VYSÍLÁNÍ PROSTŘ.BEČVA, s.r.o.

České Budějovice Znojmo

Hodonín

Český Krumlov Břeclav

HUTISKO 45.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. NOVÝ JIČÍN-L 26.k/4W - KABEL PLUS SEV. MORAVA, a.s. PŘEROV 55.k/10W - RTT Media, s.r.o. HOLEŠOV 44.k/8W - SEKO, s.r.o. SLAVIČÍN-L 44.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. BOJKOVICE 45.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o.

Všichni uvedení regionální provozovatelé sdílejí technické prostředky s FTV Premiérou, s.r.o.

Regionální televizní vysílání DĚČÍN 47.k / 16 W RTD, radio televize Děčín, s.r.o. LIBEREC 60.k / 100 kW GENUS TV, a.s.

SVATÝ PETR 59.k / 8W PATKA VÁCLAV

LABSKÁ 58.k / 20W PATKA VÁCLAV

ÚSTÍ NAD LABEM - VŠEBOŘICE 47.k / 25 W RTD, radio televize Děčín, s.r.o.

TRUTNOV ŠIBENIČNÍ V. 48.k / 20W PATKA VÁCLAV NÁCHOD 42.k / 32W PATKA VÁCLAV

JÁCHYMOV M 59.k/10W JAROMÍR KOMOROUS SOKOLOV 55.k/10W JAROMÍR KOMOROUS

NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ 59.k / 20W PATKA VÁCLAV

KARLOVY VARY 27.k/200W JAROMÍR KOMOROUS

HRADEC KRÁLOVÉ MĚSTO 27.k / 100W PATKA VÁCLAV

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ - DYLEŇ 60.k / 50 kW ZAK TV, s.r.o.

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU 45.k / 100kW PATKA VÁCLAV KRÁLÍKY 47.k / 50W PATKA VÁCLAV

VYSOKÉ MÝTO 51.k / 20W PATKA VÁCLAV PLZEŇ MĚSTO 51.k / 100 kW ZAK TV, s.r.o.

LANŠKROUN 60.k / 50W PATKA VÁCLAV

OSTRAVA 48.k / 17kW Studio Clipper, v.o.s.

HLINSKO 51.k / 20W PATKA VÁCLAV

HAVLÍČKŮV BROD 37.k / 22W PATKA VÁCLAV MILEVSKO 51.k / 60W GIMI, s.r.o.

STRAKONICE PTÁKOVICE 40.k / 50W GIMI, s.r.o.

OLOMOUC 60.k / 4 kW KABEL PLUS STŘEDNÍ MORAVA, a.s.

SVITAVY 41.k / 100 kW

BOSKOVICE 37.k/50W FATEM TV, a.s. TÁBOR 44.k / 100 kW GIMI, s.r.o.

PELHŘIMOV 52.k / 8W SVOBODA JIŘÍ, ING.

TÝN NAD VLTAVOU 45.k / 32W GIMI, s.r.o.

TŘEBÍČ 52.k/8W FATEM TV, a.s.

OLOMOUC MĚSTO 48.k / 4W KABEL PLUS STŘEDNÍ MORAVA, a.s.

BLANSKO 43.k/158W FATEM TV, a.s. BRNO HÁDY 55.k / 500W FATEM TV, a.s.

JIHLAVA 59.k / 600 kW SVOBODA JIŘÍ, ING.

HOLUBOV 33.k / 50W GIMI, s.r.o.

VČELNÁ 51.k / 220W GIMI, s.r.o.

ČESKÝ KRUMLOV 21.k / 40W GIMI, s.r.o.

110

HODONÍN 50.k / 12 kW FATEM TV, a.s.

ZNOJMO 55.K/20W FATEM TV, a.s.

ZLÍN 58.k / 100 kW SPÁČIL KAMIL VALAŠSKÉ KLOBOUKY 59.k / 25kW SPÁČIL KAMIL

PŘÍLOHA 15 IV.15. DOTAZNÍK PRO PROVOZOVATELE REGIONÁLNÍHO A LOKÁLNÍHO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ V Praze 10. června 1999

DOTAZNÍK 1. 2.

NÁZEV SPOLEČNOSTI...........................................

NÁZEV STANICE.................................................... Na základě udělené licence vysíláte/nevysíláte? Uveďte skutečný časový rozsah vysílání denně, cyklus opakování, resp. obnovování pořadů a podobu vysílání (obrazové, videotext):

den celkem minut od-do

pondělí

úterý

středa

čtvrtek

pátek

sobota

neděle

premiéra/repríza obrazové vys. /videotext Poznámka: 3.

Vysílá v ostatních časech na sdíleném kmitočtu Prima TV? ................................

4.

Charakterizujte strukturu a obsah Vašeho vysílání:................................................................ ................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................

5.

Uveďte podíl původních/vlastních pořadů ............. a převzatých pořadů .............. Od koho příp. převzaté pořady přebíráte................................................................................ ....................................................................................................................................................... 6. Nutné provozní náklady televizní stanice: Ročně Průměrně měsíčně Poznámka: 7. Příjmy: Ročně: celková výše příjmů Vaší společnosti z toho: - příjmy z prodeje reklamního času

tis. Kč tis. Kč

tis. Kč

bližší popis prům. cena 30 s. reklamního spotu: prům. počet spotů/den: prům. počet spotů/rok:

- z toho příjmy ze sponzoringu - příjmy z jiných s vysíláním

zdrojů

souvisejících

typ zdrojů (výroba reklamních spotů apod.):

- finanční zdroje od obce

forma příspěvku (přímá dotace, obchodní smlouva apod.):

- příjmy od Primy TV

typy příjmů:

- jiné příjmy

typy příjmů:

111

Poznámka: 8.

Roční zisk/ztráta........................ Kč. Jste soběstační?

9. Vysílač: vlastník vysílače Vaší stanice vysílá jeho prostřednictvím též Prima TV? Poznámka: 10. Odhad sledovanosti: odhadněte sledovanost Vaší stanice Jakým způsobem sledovanost zjišťujete? Poznámka: 11. Televizní kabelové rozvody v místě pokrytém signálem Vaší televizní stanice: jsou zavedeny TKR? odhadněte % pokrytí TKR v poměru k pokrytí Vaším signálem je v nabídce TKR místně zaměřený infokanál? Poznámka: 12. Je ve Vaší obci možno přijímat Primu TV jiným způsobem než na Vašem kanálu?........ Kanál: .................................Kvalita: ........................................... 13. Je ve Vaší obci přijímatelná jiná soukromá regionální nebo lokální televize?.............. Název stanice: 14. Spolupracujete na smluvním nebo jiném základě s jinou lokální nebo regionální televizí? Pokud ano, uveďte formu spolupráce (programová, obchodní apod.)

15. Jste členem některé z asociací provozovatelů vysílání? Jaké? Datum: Podpis:

112

PŘÍLOHA 01 IV.1. SEZNAM PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ S LICENCÍ A S REGISTRACÍ

Recommend Documents