Příloha č. 1 k rozhodnutí o převodu registrace sp.zn. sukls19508/2013
Příbalová informace Informace pro použití, čtěte pozorně
Název přípravku Optiray 320 (ioversolum) Injekční roztok
Držitel rozhodnutí o registraci Mallinckrodt Deutschland GmbH Josef-Dietzgen-Str. 1 53773 Hennef Německo
Výrobce Mallinckrodt Medical Imaging Ireland Damastown Mulhuddart, Dublin 15 Irsko
Složení Optiray je čirý, bezbarvý až světle žlutý vodný roztok k injekční nebo infuzní aplikaci. Léčivá látka: ioversolum 678 mg v 1 ml, což odpovídá 320 mg jódu v 1 ml. Pomocné látky: trometamol, trometamol-hydrochlorid, natrium-kalcium-edetát, kyselina chlorovodíková 1 mol/l a/nebo roztok hydroxidu sodného 1 mol/l k úpravě pH 6-7,4, voda na injekci.
Indikační skupina Diagnostikum
Charakteristika Optiray je neionogenní rtg kontrastní látka. Intravaskulární aplikace Optiray zvýrazní cévy ve směru průtoku kontrastní látky a umožní tak zviditelnit interní struktury až do doby jejího naředění v krevním oběhu.
Farmakokinetické vlastnosti Farmakokinetický profil Optiray spolu s hydrofilními vlastnostmi a velice nízkou vazbou na sérové a plasmatické bílkoviny indikují, že Optiray je distribuován v extracelulární tekutině a rychle se eliminuje ledvinami glomerulární filtrací. Střední poločas ( SD) po aplikaci dávky 50 ml byl 113 8,4 minut a po aplikaci dávky 150 ml byl 104 15 minut. Více než 95 % podané dávky se vyloučí během prvních 24 hodin. Eliminace stolicí je zanedbatelná. Nebyl pozorován významnější metabolismus, dejodace molekul látky ani biotransformace Optiray.
Indikace Optiray 320 je neionogenní RTG kontrastní látka, která je indikována pro mozkovou, koronární, periferní a viscerální angiografii včetně intraarteriální a intravenózní koronarografe a digitální subtrakční angiografie (IA-DSA a IV-DSA), aortografie a levostranné ventrikulografie, venografie a -1/7-
intravenózní urografie. Optiray 320 je též indikován pro použití při kontrastní počítačové tomografii (CT) hlavy a těla.Pro účely angiografického vyšetření tepen a žil se Optiray aplikuje injekční stříkačkou, při speciálním vyšetření artérií pak příslušným angiografickým katétrem.
Nežádoucí účinky Nežádoucí účinky jsou většinou mírné až střední a podle řízených pozorování (monitorování léků) se vyskytují u 1,1% všech pacientů. Vážné a život ohrožující nežádoucí účinky jsou velmi vzácné (<1/10,000). Většina nežádoucích účinků se objevuje během prvních minut po podání kontrastní látky. Nicméně byl zaznamenán i nahodilý výskyt zpožděné lékové nesnášenlivosti až sedm dní po podání kontrastní látky. Nejčastějšími opožděnými reakcemi jsou svědění a kopřivka. Nepříjemné reakce jako pocity horka nebo chladu jsou poměrně časté (10 – 50 %). Tyto reakce jsou závislé na dávce, na použité koncentraci a na místě aplikace. Často je pozorována i bolestivost při aplikaci. Nejčastější nežádoucí reakcí na Optiray je pseudoalergická nesnášenlivost, která se může objevit po použití jakékoliv rentgenové jodové kontrastní látky. Podle pozorovacích studií se u nejméně 0,1 % pacientů vyskytly následující příznaky: nevolnost (0,4 %), svědění a kožní exantémy (0,3 %), a zvracení (0,1 %) Všechny ostatní symptomy se vyskytly u méně než 0,1% všech pacientů. Vasovagální reakce, které se mohou připisovat buď kontrastní látce, nebo samotné rentgenové proceduře, byly hlášeny velmi ojediněle. Jen velmi zřídka byly zaznamenány vážné a smrtelné anafylaktické reakce. Tyto reakce byly většinou doprovázeny kardiovaskulárními a respiračními příznaky (viz bod Upozornění). Při použití v kardiologii byly pozorovány změny na EKG, srdeční arytmie a angína pectoris. Přechodné neurologické účinky se mohou vyskytnout jen v ojedinělých případech (např. poruchy vidění, zmatenost, konvulze), většinou po aplikaci do mozkových tepen (viz bod Upozornění). U pacientů s preexistujícím ledvinovým onemocněním může dojít k přechodnému snížení funkce ledvin; v ojedinělých případech byla popsána nefrotoxicita s náhlým selháním ledvin v důsledku interakce mezi jodovou kontrastní látkou a perorálními látkami používanými pro cholecystografii, případně metforminem (viz bod Interakce). Lokální reakce v místě vpichu, jako např. vazospasmus či poškození tkáně, se vyskytly zejména po úniku látky do okolní tkáně. Interakce Po podání jódovaných RTG kontrastních látek byly popsány následující interakce. Obecně se považují za průvodní vlastnost této skupiny kontrastních látek. U některých pacientů s poškozením jater, kteří podstoupili perorální cholecystografii a poté jim byla intravaskulárně aplikována kontrastní látka, byla popsána renální toxicita. Proto je nutné intravaskulární aplikaci kontrastní látky odložit u pacientů, kterým byla v nedávné době podána cholecystografická kontrastní látka. V literatuře se uvádí případy, kdy u pacientů léčených interferonem nebo interleukinem může dojít k vyššímu výskytu nežádoucích účinků, které jsou popsané v bodu „Nežádoucí účinky“. Mechanismus tohoto vlivu nebyl zatím dostatečně objasněn. Podle literatury byl pozorován zvýšený nebo opožděný výskyt těchto reakcí přibližně 2 týdny po aplikaci interleukinu. Arteriální aplikace RTG kontrastní látky nesmí být nikdy provedena po podání vasopresorů, jelikož tyto látky mohou výrazně potencovat neurologické příznaky. U pacientů, kteří užívají metformin v době, kdy byla v rámci rtg vyšetření parenterálně aplikována jodová kontrastní látka, bylo popsáno akutní selhání ledvin s laktátovou acidózou. Proto je nutné u diabetických pacientů, jestliže sérový kreatinin je normální, před plánovaným vyšetřením metformin vysadit a opět pokračovat v léčbě 48 hodin po rtg vyšetření s aplikací kontrastní látky. Užívání může být znovu zahájeno jedině v tom případě, že renální funkce (sérový kreatinin) zůstaly v normálu. Jódované RTG kontrastní látky mohou snižovat kapacitu vychytávání jódu štítnou žlázou. Z tohoto důvodu výsledky vyšetření PBI (protein-bound iodine) a studie vychytávání radioaktivního jódu, které závisí na množství jódu v organismu, mohou být nepřesné až 16 dní po podání jódované RTG kontrastní látky. Nicméně vyšetření funkcí štítné žlázy, která nezávisí na množství jódu, tj. vychytávání T3 a celkový volný tyroxin T4 není ovlivněno. Léky snižující práh pro spasmy, t.j. fenothiaziny, tricyklická antidepresiva, inhibitory MAO, analeptika a neuroleptika, mohou vyvolat křeče, a to zvlášť u pacientů s epilepsií, nebo fokálním poškozením mozku. Je-li to z lékařského hlediska možné, neměly by se pacientovi 48 hodin před a 24 hodin po cerebrální angiografii tyto léky podávat. -2/7-
Dávkování Dospělí: Doporučený rozpis dávkování: Procedura Dávka Maximální celková dávka Mozková angiografie - karotická nebo vertebrální artérie 2-12 ml 200 ml - oblouk aorty (angiografie 4 tepen) 20-50 ml 200 ml Jednotlivou dávku lze v případě potřeby zopakovat. Periferní arteriografie - Bifurkace aorty - Společná iliakální nebo femorální artérie - Podklíčková/brachiální artérie
20-90 ml
250 ml
10-50 ml 15-30 ml Jednotlivou dávku lze v případě potřeby zopakovat.
250 ml 250 ml
Viscerální angiografie - Celiakální artérie 12-60 ml - Horní mezenterická artérie 15-60 ml - Dolní mezenterická artérie 6-15 ml Jednotlivou dávku lze v případě potřeby zopakovat.
250 ml 250 ml 250 ml
Renální angiografie 6-15 ml Jednotlivou dávku lze v případě potřeby zopakovat.
250 ml
Aortografie 10-80 ml Jednotlivou dávku lze v případě potřeby zopakovat.
250 ml
Levostranná ventrikulografie 30-50 ml Jednotlivou dávku lze v případě potřeby zopakovat.
250 ml
Koronární arteriografie 1- 10 ml Jednotlivou dávku lze v případě potřeby zopakovat.
250 ml
IA DSA 5-80 ml 250 ml Jednotlivou dávku lze v případě potřeby zopakovat. Je nutno sledovat průtok v cévě, do které se kontrastní látka aplikuje. IV DSA 30-50 ml 250 ml Jednotlivou dávku lze v případě potřeby zopakovat. Rychlost aplikace má být u periferní intravenózní injekce 8-12 ml za sekundu, u centrální venózní/preatriální injekce 10-20 ml za sekundu. Céva se může v případě potřeby propláchnout 20-50 ml fysiologického roztoku Venografie
50-100 ml
250 ml
Běžná dávka pro jednu končetinu je 50-100 ml. V určitých případech je zapotřebí použít vyšší nebo nižší dávky. Venózní systém se po vyšetření propláchne vhodným roztokem (např. fysiologický roztok). Pro odstranění kontrastní látky z končetin jsou také vhodné masáže a umístění končetin do zvýšené polohy. Intravenozní urografie 50-75 ml 150 ml Dávku lze zvýšit na 1,5 – 2 ml/kg tělesné hmotnosti v případech, kdy lze předpokládat nedostatečné zobrazení, např. u starších pacientů, nebo u pacientů se sníženou renální funkcí. Z důvodu získání kvalitního diagnostického výsledku se musí kontrastní látka podat co nejrychleji. Kontrastní CT hlavy
50-150 ml
150 ml
Kontrastní CT těla
25-150 ml
150 ml
-3/7-
U celotělového CT vyšetření závisí rychlost podání na vyšetřovaných orgánech. Optiray lze podat jako bolus, jako krátkodobou infuzi, nebo jako kombinaci obou postupů. Běžná dávka pro injekci bolusu je 2575 ml. Běžná dávka pro krátkodobou infuzi 50-150 ml. Dávkování závisí obecně na věku, hmotnosti, minutovém srdečním objemu a celkovém stavu pacienta, a dále na cévní oblasti, která se vyšetřuje. Dávkování také závisí na vyšetřovacím postupu, na přístrojovém vybavení a na zvolené koncentraci jódu. Staří pacienti: Děti:
Dávkování jako u dospělých. Pokud se předpokládá nedostatečné rozlišení, lze dávku zvýšit na maximum. Bezpečnost a účinnost Optiray 320 u dětí nebyla dosud s jistotou potvrzena. Léčebný přípravek by proto neměl být u dětí aplikován, dokud nebudou tyto údaje k dispozici. Pro mozkovou, periferní a viscerální angiografii a pro intravenózní urografii u dětí je určen Optiray 300.
Způsob podání Před intravaskulární aplikací jodových kontrastních látek se doporučuje přípravek zahřát na tělesnou teplotu. Stejně jako u všech ostatních rtg kontrastních látek se aplikuje nejnižší dávka, která je nutná pro adekvátní zobrazení.
Zvláštní upozornění Vždy je nutné mít na paměti možné riziko vzniku závažných nežádoucích reakcí. Stejně jako u jiných RTG kontrastních látek může i Optiray způsobovat anafylaktické nebo anafylaktoidní reakce nebo jiné manifestace nesnášenlivosti, např. nevolnost, zvracení, dušnost, zarudnutí pokožky, kopřivku nebo pokles krevního tlaku. Vyšší výskyt těchto reakcí byl pozorován u pacientů s již zjištěnou nesnášenlivostí jódovaných RTG kontrastních látek v anamnéze nebo se známou alergií na jiné látky. U těchto pacientů musí výhody použití Optiray jasně převážit možná rizika. Při předpovídání těžkých reakcí není možné se vždy spolehnout na testování předem. U rizikových pacientů je nejpřesnějším způsobem pro předpovídání potenciální nežádoucí reakce pečlivé zhodnocení dosavadní anamnézy. Pozitivní alergická anamnéza není kontraindikací, vyžaduje však zvýšenou opatrnost. Vždy musí být k dispozici patřičné resuscitační vybavení. Je vhodné zvážit premedikaci antihistaminiky a kortikoidy k vyloučení nebo zmírnění alergické reakce. Diagnostické výkony, které zahrnují intravaskulární aplikaci jódových kontrastních látek smí být prováděny pouze pod vedením lékaře vyškoleného a zkušeného v těchto speciálních výkonech. Závažné nebo fatální reakce po podání jodových kontrastních látek byly již popsány. Pro jejich řešení musí být okamžitě k dispozici úplné resuscitační vybavení a personál kompetentní pro diagnostikování a léčení všech typů nežádoucích reakcí. Pacient musí být pod přísným dohledem po dobu minimálně 15ti minut po poslední injekci, protože v této době dochází ke vzniku většiny nežádoucích reakcí. Pacient by měl v nemocnici zůstat jednu hodinu po aplikaci poslední injekce (nemusí to být přímo oddělení radiodiagnostiky nebo kardiologie) a v případě vzniku jakýchkoli příznaků by se měl ihned vrátit na radiodiagnostické oddělení. Pacienty s městnavým srdečním selháním je nutné po aplikaci kontrastní látky několik hodin sledovat, zda nedochází k opožděnému rozvoji oběhových komplikací, které mohou být způsobeny přechodným zvýšením osmotické zátěže v cirkulaci. Pacient by měl být také informován, že alergická reakce se může rozvinout do několika dnů po podání. V takovém případě je třeba se ihned poradit s lékařem. Zvýšená opatrnost je nutná u pacientů se zhoršenou funkcí ledvin, kombinovaným onemocněním jater a ledvin, s oligurií či anurií, s diabetem mellitus, homozygotně vázanou formou srpkovité anemie nebo monoklonální poruchou imunoglobulinů (mnohočetný myelom, Waldenströmova makroglobulinémie), zvláště při podání velkých dávek. U těchto pacientů může dojít k závažnému ovlivnění funkce ledvin včetně akutního renálního selhání. Základním preventivním opatřením, které může snížit riziko poškození ledvin, je dostatečný přívod tekutin před aplikací Optiray. Dehydratace před aplikací je nebezpečná a může přispět k rozvoji akutního renálního selhání. K odstranění Optiray z krve lze použít dialýzu; Optiray má nízkou vazbu na proteiny plasmy. -4/7-
U pacientů s homozygotní srpkovitou anemií mohou hyperosmolární přípravky jako jsou např. RTG kontrastní látky ovlivnit srpkovitost červených krvinek. Proto je nutné před intraarteriální aplikací u pacientů se srpkovitou anemií pečlivě zvážit nutnost podání těchto látek. Jodované kontrastní látky mohou být též nebezpečné u pacientů se zvýšenou funkcí štítné žlázy nebo s autonomními okrsky štítné žlázy. U pacientů s feochromocytomem se doporučuje premedikace αblokátory, jelikož podání kontrastní látky do cévy může vyvolat u těchto pacientů hypertenzní krizi. Po přímém podání kontrastní látky do mozkových nebo míšních tepen nebo při angiokardiografii, kdy došlo k nežádoucímu naplnění karotid, byly pozorovány závažné neurologické poruchy. Příčina těchto poruch nebyla dosud bezpečně stanovena, jelikož předchozí stav pacienta a technika vyšetření jsou samy o sobě rizikovými faktory. U některých pacientů může být indikována celková anestezie. V těchto případech bývá vyšší výskyt nežádoucích reakcí, pravděpodobně vlivem poklesu krevního tlaku jako důsledkem účinku anestetik. U angiografických vyšetření existuje riziko oddělení sklerotického plátu nebo poškození či perforace cévní stěny při manipulaci s katétrem a při vstřikování kontrastní látky. Doporučuje se aplikovat testovací dávku pro potvrzení správné polohy katétru. Antikoagulační efekt neionických rtg kontrastních látek byl již prokázán in vitro, byl méně výrazný než u ionických kontrastních látek ve srovnatelných koncentracích. Při prolongovaném kontaktu neionogenních kontrastních látek a krve dochází ve stříkačkách ke srážení krve. Z tohoto důvodu se doporučuje podávat antikoagulancia (např.heparin). V případě použití látky Optiray bylo v in vitro studiích prokázáno, že přidání 2 až 5 I.U.heparinu do jednoho ml má antikoagulační účinek odpovídající účinku vysoce osmolární ionogenní kontrastní látky obsahující 370 mg jódu/ml. Ve velmi ojedinělých případech byly, při arteriografii po podání ionogenních a neionogenních RTG kontrastních látek, pozorovány fatální tromboembolie vedoucí k srdečnímu infarktu, nebo srdeční zástavě. Pro prevenci tromboembolie je při arteriografii nezbytný opatrný postup při vyšetřování. Ke vzniku tromboembolie mohou přispět četné faktory, jako například základní onemocnění pacienta, trvání vyšetření, materiál katétru a stříkačky, a jiná současná medikace. Při vyšetřování se proto doporučuje postupovat velmi opatrně, a to jak při zavádění vodícího drátu tak i při zavádění katétru, používat třícestný uzavírací ventil, často katétr proplachovat heparinizovaným fyziologickým roztokem a ukončit vyšetření v odpovídající době. Použití umělohmotných stříkaček místo skleněných stříkaček snížilo pravděpodobnost srážení krve in vitro. Zvláštní opatrnost je nutná u pacientů s pokročilou aterosklerózou, závažnou hypertenzí, srdeční dekompenzací, při senilitě a ischemickou mozkovou příhodou po proběhlé trombóze nebo embolii přívodních mozkových tepen a migréně. Častěji zde dochází ke kardiovaskulárním reakcím, zejména k bradykardii, snížení nebo zvýšení krevního tlaku. Angiografické vyšetření by mělo být vyloučeno u pacientů s homocystinurií. Důvodem je vyšší riziko vzniku trombóz nebo embolizací. Optiray by měl být vždy aplikován tak aby nedošlo k úniku mimo cévní průsvit. Významná extravazace se může objevit zejména při aplikaci tlakovým injektorem. Obecně lze říci, že je dobře snášena bez podstatnějšího poškození tkání, většinou postačuje konzervativní léčba. Byly však popsány i jednotlivé případy rozsáhlých poškození tkání (ulcerací) vyžadující chirurgické ošetření.
Speciální výstrahy a opatření pro použití ve specifických indikacích: Venografie U pacientů se suspektní flebitidou, závažnou ischémií, lokální infekcí nebo kompletním cévním uzávěrem je nutná zvýšená opatrnost. K prevenci mimocévního podání látky doporučujeme provést během aplikace injekce RTG fluoroskopii.
Periferní angiografie Musí být zjevná pulsace tepny, do které se bude RTG kontrastní látka aplikovat. U pacientů s obliterující tromboangiopatií nebo ascendentní infekcí v kombinaci se závažnou ischémií musí být angiografické vyšetření přísně zváženo a indikováno; pokud musí být provedeno, je nutná zvýšená opatrnost. -5/7-
Koronární arteriografie a levostranná ventrikulografie U těchto procedur může dojít k srdeční dekompenzaci, poruchám srdečního rytmu, ischémii a případně až k infarktu myokardu. Ve srovnání s vysokoosmolárními kontrastními látkami jsou při použití Optiray elektrokardiografické a hemodynamické změny pozorovány méně často a v menší intenzitě.
Těhotenství a kojení Použití Optiray v těhotenství bylo zatím omezené, v pokusech na laboratorních zvířatech nebyly zaznamenány žádné teratogenní účinky. Proto se použití v těhotenství zdá být bezpečné. Nicméně jakékoliv rtg vyšetření během těhotenství může být pro plod nebezpečné a je nutné pečlivě zvážit poměr výhod a rizik. Pokud je dostupné alternativní méně rizikové vyšetření, je vhodnější RTG vyšetření s použitím RTG kontrastních látek vyloučit. Ve standardních zkušebních modelech nebyl prokázán mutagenní účinek. O přestupu Optiray do mateřského mléka nejsou žádné údaje. Ale mnohé injekční rtg kontrastní látky přecházejí do mateřského mléka v nezměněné podobě v dávce přibližně 1 % celkového podaného množství. Nebylo dosud zjištěno, zda toto množství působí u kojence nežádoucí účinky. Pro potenciální riziko nežádoucích reakcí u kojence je však u kojících žen vhodnější zvážit, zda je nutné RTG kontrastní vyšetření provést, případně se doporučuje kojení na jeden den přerušit.
Vliv na řízení motorových vozidel a obsluhu strojů Nebyl prokázán žádný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. Nicméně pro riziko vzniku nežádoucích reakcí uvedených výše se nedoporučuje řídit motorová vozidla či používat strojní zařízení v době 1 hodinu po podání RTG kontrastní látky.
Předávkování Podobně jako u jiných jódovaných RTG kontrastních látek může být předávkování Optiray potenciálně fatální a může nepříznivě ovlivnit dýchací nebo kardiovaskulární systém. Léčba je symptomatická. K eliminaci Optiray z krve je možné použít hemodialýzu.
Uchovávání Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Uchovávejte vnitřní obal v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Chraňte před rtg zářením. Optiray je možné po dobu 1 měsíce uchovávat v ohřívači kontrastních látek s nucenou cirkulací vzduchu. Nezmrazujte.
Varování Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Doba použitelnosti přípravku je 3 roky od data výroby. Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
Návod k použití Roztok léku se nesmí použít v případě, že se v něm nacházejí pevné částice, nebo v případě, kdy došlo ke změně barvy. Pokud došlo ke zmrznutí látky Optiray, nebo se v ní objevily krystaly, je třeba zjistit, zda nedošlo k poškození nádoby. Není-li nádoba poškozena, dojde po zahřátí na pokojovou teplotu a po důkladném protřepání látky k rozpuštění krystalů. Optiray se dodává v balení pro jednu dávku. Zbývající kontrastní látku po vyšetření zlikvidujte. Stříkačky pro ruční aplikaci a pro aplikaci vysokotlakým injektorem: Léčivo a cesta kterou protéká jsou sterilní, vnější část stříkačky není sterilní. Návod k sestavení a kontrole při použití stříkaček je uveden na jejich vnějším obalu.
-6/7-
Balení Optiray 320 je balen v bezbarvých lahvičkách ze skla třídy I (Ph.Eur.). Lahvičky jsou uzavřeny pryžovou zátkou (bromobutyl pryž, latex-free) s hliníkovým uzávěrem. Kartonová krabice. Velikost balení: lahvičky (typ A): 10 x 50 ml, 10 x 100 ml Optiray 320 se též dodává v předplněných injekčních stříkačkách pro ruční aplikaci a ve stříkačkách pro aplikaci vysokotlakým injektorem z polypropylenu. Kryt konce stříkačky a píst je vyroben z přírodní pryže. Píst je pokrytý teflonem, aby se zabránilo přímému kontaktu s gumovými součástmi, z důvodu ochrany uživatelů alergických na latex. Stříkačky pro ruční aplikaci (typ B): 10 x 50 ml Stříkačky pro aplikaci vysokotlakým injektorem (typ C): 10 x 50 ml, 10 x 100 ml, 10 x 125 ml
Datum poslední revize 27.3.2013
Další informace Jakékoli další informace o tomto přípravku vám poskytne obchodní zastoupení držitele rozhodnutí o registraci v ČR: MSM spol. s r.o. P.O.Box 120 261 81 Příbram
-7/7-
